journal 2/2006

02 / 2006
JOURNAL
L A F A R G E
C E M E N T
OCENĚNÍ ZA INOVACI
PRO DUCTUAL®
str. 3
AGILIA®:
NOVÁ GENERACE
SAMONIVELAČNÍHO
BETONU
str. 8-9
obsah
aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
rozhovor
Moje doména: bezpečná výroba
4-5
materiály
Odolnost betonu vůči vodě
6-7
novinky Lafarge
AgiliaÆ - nová generace betonu
8-9
referenční stavba
Dům vítěze Stanley Cupu
10-11
EU a my
Jak dosáhnout na evropské finance
12-13
zajímavá stavba
Depozitář Národního tech. muzea
14-15
ekologie
Pasivní domy
16-17
představujeme
Nová tvář Úpohlav
18-19
historie
Zavádění výroby portland. cementu
20-21
str. 3
str. 14-15
stopy architektury Románská stavební horečka
22-23
VIP club
24-25
Blues, Jazz and R&B na Vltavě
summary
25
str. 16-17
str. 18-19
str. 22-23
str. 24
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 2/2006 ročník 3
vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne ?. ?. 2006
vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600
www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge, archiv
Martina Škouly, Blanka Stehlíková, Pavel Veselý, Ing. arch. Václav Protiva Promokoncept, Národní technické muzeum, Martin Jindrák
Atrea s.r.o.
design: G´Art - Hana Růžičková Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
...::: aktuality Lafarge
Vážení přátelé,
Český statistický úřad vydal dobrou zprávu o letošních výsledcích našeho stavebnictví: firmy uzavřely
v prvním čtvrtletí 15 950 stavebních zakázek v celkové hodnotě 55,9 miliardy korun, což představuje
meziroční nárůst o 24,7 procenta. Na konci prvního čtvrtletí měly stavební podniky smluvně uzavřeno 17 500
zakázek v celkové hodnotě 225,1 miliardy korun. Stát
a samospráva také díky nově dostupným evropským zdrojům více investují do infrastruktury a rekonstrukcí, stoupá
i aktivita developerů se zahraniční majetkovou účastí.
Není pochyb o tom, že množství kontraktů se pozitivně
odrazí na pokračování růstu stavebního odvětví. I my hodláme společně s vámi, našimi partnery, zvládnout výzvy
zvětšujícího se trhu. Mezi naše priority patří výroba
a dodávky takových cementů, které vám pomohou posílit
vaši tržní pozici.
Nás všechny čeká zajímavé údobí, v němž, jak doufáme,
znovu prokážeme naši kompetentnost, otevřenost a spolehlivost. Kromě usilovné práce přijdou, jako každý rok,
letní dovolené se zaslouženým odpočinkem. Tak ať Vám
slunce svítí.
Ing. Ivan Mareš,
generální ředitel a člen představenstva
DuPont ökolenÌ v oblasti BOZP
Bezpečnost zaměstnanců, ale i dalších osob na
území podniku tvoří v akciové společnosti Lafarge
Cement hlavní prioritu. Neustále se snaží o zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejímž cílem
je nulová úrazovost.
V tomto úsilí se Lafarge Cement, a. s. nechala
inspirovat a školit chemickým koncernem DuPont.
Členové vrcholového a středního managementu,
kteří pravidelně provádějí audity, byli vloni a předloni
proškoleni manažerem bezpečnosti. Tehdy se zhuštěnou formou na základě metodiky DuPont dozvěděli, jak
provádět audity bezpečnosti.
Aby dokázali v Lafarge Cement, a. s. systém auditů
vylepšit a aby posunuli způsob přemýšlení o bezpečnosti a přístup k ní kupředu,
zúčastnili se vybraní členové ve
dnech 2.–4. května dvouapůldenního školení na audity bezpečnosti, vedeného přímo školiteli od
firmy DuPont. Kromě šesti externích spolupracovníků firmy přijelo
do Čech na školení také dalších
18 kolegů z Lafarge ze Srbska,
Egypta, Řecka, Rakouska, Německa a Jordánska. Školení probíhalo
formou diskusí, studií různých situací z pohledu bezpečnosti, týmové
i samostatné práce, prezentací
a hlavně trénování jiného přístupu
k bezpečnosti. V cementárně si
pak teorii auditování mohli účastníci školení v praxi vyzkoušet.
LAFARGE 02/2006
Zlat˝ st¯ednÌk
2005
Porota soutěže Zlatý středník
2005 udělila časopisu Lafarge
Cement Journal Certifikát vysoké
profesionální úrovně, což znamená umístění na 4. až 8. místě,
v kategorii B2B publikací.
1
aktuality Lafarge ::...
Centrum pro rodinu
slavnostnÏ otev¯eno
V pátek 26. 5. 2006 proběhlo slavnostní otevření Centra pro rodinu v nových prostorách v Domě kardinála
Trochty v Litoměřicích. Za finanční
Cement, a. s. v čele s generálním
ředitelem a členem představenstva
Ing. Ivanem Marešem, emeritní biskup litoměřický ThDr. Josef Koukl,
Zleva: Mgr. Ivana Růžičková (Občanské sdružení), Ing. Ivan Mareš (Lafarge
Cement), Margita Šantavá (OS), Ing. Pavel Vidlař (LC), Lucie Franková (LC), Ing.
František Růžička (OS), Dr. Ing. Jan Votava (LC), Jiřina Šustrová (OS)
pomoci Lafarge Cement, a. s., se tedy podařilo nejen podporovat rodiny
s dětmi v náhradní rodinné péči, ale
také vybudovat zázemí, kde by se
rodiny spolu s odborníky mohly setkávat.
Slavnostního otevření se v prostorách Centra pro rodinu zúčastnila
celá řada hostů a sponzorů, Lafarge
místostarosta města Litoměřic Jiří
Landa, zástupci odborů pro náhradní
rodinnou péči z Krajského úřadu
v Ústí nad Labem a města Litoměřic
a další význační hosté.
Centrum pro rodinu bylo zahrnuto
do komunitního plánování města
Litoměřice. Odbornou garanci projektu náhradní rodinné péče převzala
Beton je hvÏzdou v Arts
et MÈtiers museum v Pa¯Ìûi
Od 31. března do 5. listopadu se stal
beton středobodem unikátní výstavy
nazvané „Beton: připravte se na překvapení!“ v Arts et Métiers museu v Paříži. Generálním partnerem expozice,
která představuje materiál s neuvěřitelným kreativním potenciálem, je Skupina Lafarge. Organizátoři rozdělili výstavu do čtyř sekcí, první z nich se zaměřila na tisíciletou historii betonu, když
vyzdvihuje pionýry a novátory ve světle
průlomových objevů. Druhá část vtahuje návštěvníky přímo do nitra podivuhodného materiálu, který fascinuje od
počátků stavebníky i architekty. Třetí
oddělení výstavy ilustruje pomocí trojrozměrných objektů kreativní potenciál
betonu. Závěrečná sekce se věnuje různým aspektům betonových konstrukcí.
Výstava je příležitostí, jak se s betonem seznámit také prostřednictvím
zábavných činností, které zahrnují
komentovanou prohlídku, vyjížďku na
kole nebo workshop pro děti od 7 do
12 let. Stranou nezůstanou ani diskuse a talkshow. Doprovodné programy
vyvrcholí 22. října u příležitosti Evropské noci výzkumníků probíhající v celé
Evropě, která nabídne veřejné diskuse,
projekce filmů a noční prohlídky
muzea.
Prostory samotné expozice prakticky
demonstrují přednosti ultralehkého
a ultratenkého betonu Ductal®, protože
podlahy, stěny či výstavní předěly jsou
vytvořeny právě z Ductalu.
Více informací
metiers.net.
2
na
LAFARGE 02/2006
www.arts-et-
JUDr. Věra Novotná z MPSV, oddělení
sociálně právní ochrany dětí. Občanské sdružení Centrum pro rodinu
vzniklo v roce 1993 a za dobu své
existence se stalo členem Asociace
center pro rodinu, jejichž síť pokrývá
celou ČR. Tato asociace je navázána
na ostatní světové federace, asociace a svazy. Asociace center pro rodinu je členem Mezinárodní federace
center pro přípravu na manželství
(FICPM) a Federace rodinných svazů
při OSN (FAFCE).
Zlat˝
Permon
2005
Lafarge Cement, a. s. se
zúčastnila soutěže za bezpečnost v hornictví Zlatý Permon
2005, kterou každoročně vyhlašují Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků hornictví,
geologie a naftového průmyslu
a Odborový svaz Stavba České
republiky. V kategorii III. – Povrchový lom získala třetí místo.
Mezin·rodnÌ den
biologickÈ diverzity
U příležitosti Mezinárodního dne
biodiverzity, který připadá na 22.
května, Lafarge spolu s AFEP (Association Francaise des Entreprises Privées) a EPE (Europian Partners for
the Environment) připravili v kamenolomu Saint Martin La GarenneGuernes nedaleko Paříže akci nazvanou „Companies and Biodiversity“
pro několik organizací, jichž se toto
téma bezprostředně týká.
Není pochyb o dopadu těžebních
aktivit na životní prostředí, a proto
Lafarge cíleně chrání ekosystémy
a biodiverzitu lomů jak před zahájením těžby, tak po jejím ukončení.
Skupina vypracovala a aplikuje environmentální strategii, aby progresivně revitalizovala těžební prostory.
...::: aktuality Lafarge
OcenÏnÌ
za inovaci
pro DuctalÆ a za design
Shawnessy LRT Stanice
Prestižní cenu „2006 CERF Charles Pankow Award for Innovation“ získala
nedávno tranzitní stanice Shawnessy v Calgary v kanadské Albertě. Porotu
upoutala dvěma tucty bílých ultratenkých baldachýnů z Ductalu. Cena, kterou
udělil Civil Engineering Research Foundation (CERF) of the American Society
of Civil Engineers (ASCE), potvrzuje schopnosti Ductalu zprostředkovat unikátní, inovativní řešení. Projekt získal celkem sedm ocenění.
Pouze 20 mm silné, zaoblené, skořepinově tvarované Ductal® baldachýny tranzitní stanice úzkokolejné dráhy Shawnessy chrání cestující nejen před všemi
vlivy počasí, ale navíc zlepšují osvětlení nástupiště. Architekt Enzo Vicenzino
použil Ductal® také na vzpěry, sloupy, nosníky a okapy. Celkem 188 prefabrikovaných dílců spolykalo 8 tun Ductalu. Extrémně trvanlivé a současně vizuálně
působivé baldachýny nevyžadují téměř žádnou údržbu. Shawnessy stanice je
otevřena od června roku 2004.
Energeticky nez·vislÈ budovy zÌt¯ka
Skupina Lafarge, Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj a Korporace sjednocených technologií se
nedávno spojily za účelem uvést do
praxe projekt energeticky nezávislých „zelených“ budov uvedly do
praxe. Světová obchodní rada pro
udržitelný rozvoj oznámila na sklonku března 2006, že vytváří alianci
předních světových společností,
která stanoví, jak budovy navrhovat
a stavět tak, aby nevyužívaly energie
z externích zdrojů, neprodukovaly
uhlík a zároveň investiční a provozní
náklady na ně vyhověly běžným tržním podmínkám.
Tato iniciativa, vedená Skupinou,
tvoří součást jejího akčního globálního plánu trvale udržitelného stavebnictví. Ten spočívá nejen v pochopení
dopadu produktů jednotlivých společností na jejich životnost, ale v úzké
spolupráci již v průběhu celého stavebního procesu na koncipování procesů trvale udržitelného stavebnictví.
V rozvinutých zemích spotřebovávají podle informací OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci
LAFARGE 02/2006
3
a rozvoj) dnešní budovy zhruba
kolem 40 % energie. Úsilí směřující
k přetvoření konstrukčních konceptů
a postupů, provozu, údržby a likvidace budov si klade ambiciózní cíle: Do
roku 2050 budou nové stavby spotřebovávat nula energie z externích
síťových zdrojů, produkovat nula
emisí oxidu uhličitého a přitom bude
ekonomické je stavět a provozovat.
Z projektu rozčleněného do tří fází
vyplynou samostatné reporty, které
pak dohromady vytvoří ucelený návrh
k přetvoření stavebního průmyslu.
rozhovor ::...
MojÌ domÈnou
je bezpeËn·
v˝roba
V březnu letošního roku stanul ve funkci ředitele akciové společnosti Lafarge Cement Dr. Ing. Jan Votava.
Předtím působil pět a půl roku na pozici technického
ředitele, kde vybudoval systém efektivní prediktivní
údržby, která tak přináší zvýšenou spolehlivostí zařízení
i úspory nákladů. Jak sám připouští, svojí doménu
vidí ve výrobě.
Když jste dostal z vedení nabídku
na ředitelské místo, neměl jste chuť
zabrousit do úplně jiného oboru
nebo si třeba jen nějaký čas oddychnout? Jak těžké to bylo rozhodnutí?
Vůbec to nebylo těžké rozhodnutí,
nabídku jsem uvítal a potěšila mě.
Novou pozici vnímám jako příjemnou
změnu. Šlo vlastně o rozhodnutí, zda
odejít do zahraničí na expatriaci v rámci Lafarge nebo pokračovat v ČR.
Volba byla jasná.
Které Vaše dosavadní pracovní
zkušenosti jsou přenositelné?
Zkušenosti jsou takřka všechny přenositelné, při manažerské práci
s lidmi a při jejich řízení jde o to otevřeně informovat, snažit se společně
s nimi stanovovat realistické a splnitelné cíle. Stejně jako dřív vedu spolupracovníky k tomu, aby si uvědomovali, že každý z nich svým chováním
ovlivní, zda si zákazník koupí naše
výrobky či nikoli. Jediný rozdíl představuje, že nyní se nemohu zabývat
mnoha detaily, na což jsem byl zvyklý.
Takový luxus si z časových důvodů
prostě nemohu dovolit a samozřejmě
musím uplatňovat daleko větší nadhled. Nicméně mojí doménou je zajistit, abychom vyráběli cement v kvalitě
jakou očekává zákazník a za rozumné
náklady. Stejně tak důležité pro mne
4
LAFARGE 02/2006
je, aby se při výrobním procesu nikdo
nezranil.
Jaký je podle Vašeho názoru klíč
ke snižování úrazovosti?
Pokud dojde k dočasnému výpadku našich zařízení nebo třeba i ke
změně parametrů kvality, je možné
tyto odchylky celkem snadno zase
zlepšit. S bezpečností je to ale jinak,
zranění jsou nevratná. Proto má bezpečnost v rámci priorit akciové společnosti výjimečnost a první místo
a proto taky postupujeme nekompromisně. Netolerujeme nebezpečné
situace a zvláště pak nebezpečné
chování.
Jde o to, aby se lidé vraceli z provozu zdraví a mohli si užívat rodin
i svých mimopracovních aktivit. Cílem
je přesvědčit zaměstnance, že jsou
sami odpovědni za svoji bezpečnost,
že záleží především na nich, na jejich
chování. Systém je založen na vysvětlování objasňování důsledků nebezpečného chování apod. Systém tedy
není založen na kontrole, ale přesto
se mechanismu postihů (negativní
motivace) občas nevyhnete, protože
někteří lidé jsou nepřevychovatelní,
takže vlastně potřebují hrozbu postihu
nebo pokuty. Máme nastavený sankční systém, který je platný jak pro naše
lidi, tak pro zaměstnance externích
firem pohybujících se v našem areálu.
Pokud zaměstnanci dodavatelských
firem porušují pravidla, postihujeme
je. Ale většina zareaguje na pozitivní
motivaci, na přesvědčování o vlastním
zodpovědném jednání. Riziko úrazu
lze omezit až na setiny procenta eliminací nebezpečných situací. A to je
právě klíč ke snižování úrazovosti.
...::: rozhovor
Vysoké teploty v peci a dlouhá doba
zdržení jsou pro spalování alternativních paliv velmi příznivé, navíc nevzniká žádný popel. Těžiště úsporné strategie tvoří dobrá příprava paliva a jeho
spolehlivé dávkování. Palivo musí přicházet do pece naprosto rovnoměrně
a bez výpadků. Směs paliv si budeme
v budoucnu lépe připravovat, aby proces pálení byl harmonicky vyvážený
a abychom jej měli pod podrobnou
kontrolou. Materiály jsou rozděleny na
jemné a hrubé. Jemná směs putuje do
hlavního hořáku, hrubší se spaluje
v kalcinátoru.
Kdy se tedy stal v cementárně
naposledy úraz?
Poslední, ale nikoli vážný úraz, se
stal v srpnu 2004 zaměstnanci externí
firmy. Představuje to skoro klasický příklad neukázněnosti, možná i zapomnětlivosti, kdy si pracovník otevřel
poklop a otočil se, poté zapomněl
a částečně propadl. Jiný úraz ze stejného roku vznikl na lešení, které postavila dodavatelská firma z prken potřísněných barvou. Vnitřní trhlina v dřevěné
části nebyla viditelná, takže během
provozu při nášlapu prkno povolilo,
a tak došlo k úrazu. Od té doby jsme
zavedli novou proceduru přebírání a
kontroly lešení. Snažíme se předvídat,
co se může stát a redukovat nebez-
pečné situace, aby se úraz stát nemohl. Když se zaměříte na techniku,
odbouráte značně velké množství
nebezpečných situací, ale vhodné chování lidí je daleko účinnější nástroj ke
snižování úrazovosti. Samozřejmě vítáme co nejdelší nepřerušenou šňůru dní
bez zranění, ale to zdaleka není to nejdůležitější. Důležité je, aby se lidé vraceli domů zdraví.
Vraťme se k nákladům, jak chcete
zabránit jejich růstu?
Očekávám, že ke snižování nákladů
na výrobu cementu se dostaneme
přes užití alternativních paliv. V rozvoji
spalování alternativních paliv jsme
hodně dobří i v rámci Skupiny Lafarge.
LAFARGE 02/2006
5
Jakým způsobem budete modifikovat výrobní zařízení?
Zlepšení spolehlivosti stávajícího
zařízení a dávkování paliv spolu velice úzce souvisí. Jestliže upravíte
vstupní materiály, a to je naším
cílem, zvýší se procesní spolehlivost.
Naší výhodou je, že máme poměrně
měkkou surovinu, která se vyznačuje, narozdíl od suroviny těžené v dalších lokalitách ČR, výbornou palitelností. Proto máme ve srovnání
s ostatními cementárnami nízkou
spotřebu energie, tady nám příroda
hodně pomáhá. Razantnější opravy
a úpravy zařízení provádíme sice jednou za rok při zimní odstávce, ale
dolaďování probíhá normálně při
plném provozu. Přestože neustále
splňujeme emisní limity, objevuje se
kouřová vlečka nad naším komínem.
Pracujeme pochopitelně na tom, jak
ji eliminovat. Chceme se dostat do
stádia, že budeme nejen splňovat
předepsané limity, ale zároveň
odstraníme i nepříznivý vizuální
aspekt našeho provozu.
materi·ly :::...
Odolnost betonu
v˘Ëi vodÏ
Beton určený pro konstrukce vystavené stojaté nebo proudící vodě v různých klimatických podmínkách se nazývá „vodotěsný“ beton. V některých případech musí být odolný vůči
agresivnímu prostředí, mrazu a odolávat proudění vody. Mezi
vodotěsné betony lze zahrnout i betony zhotovené zvláštními
postupy při ukládání pod vodou [1].
Požadavky na vodotěsný beton jsou
obsaženy v norně ČSN EN 206-1:2001
Beton - Část 1: „Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda“.
Použití vodotěsného betonu je rozmanité. Slouží ke zhotovení vodních
děl, gravitačních přehrad či zemních
hrází, úpraven vod, vodojemů a nádrží
všeho druhu, čistíren odpadních vod,
nádrží na motorová paliva a trubních
rozvodů - betonové či železobetonové
trouby. Může být použit i pro výrobu říčních plavidel, jejichž trupy byly zhotovovány ze skořepin vyztužených sítěmi.
Výhodou při tomto použití je, že uvedené konstrukce dlouhodobě odolávají účinkům vody, aniž by vyžadovaly
údržbu, kterou mnohem častěji vyžadují kovové konstrukce.
Beton pro kanalizační sítě
Velmi náročné požadavky jsou kladeny na beton k výrobě betonových
nebo železobetonových trub pro zhotovitele staveb kanalizačních sítí s gravitačním odtokem. Ten svým složením,
zhutněním a kvalitativními vlastnostmi
odpovídá ve smyslu normy DIN 1045 –
oddílu 6.5.7. betonu se zvláštními
vlastnostmi. Takovýto beton kromě
vodotěsnosti musí vykazovat vysoký
stupeň odolnosti vůči mrazu, musí být
otěruvzdorný, odolný vůči chemicky
agresivnímu prostředí a odolný proti
působení chemických rozmrazovacích
látek [2]. Příklad uskladnění železobetonových trub kruhového průřezu na venkovní skládce firmy Betonika spol. s r.o.
výrobce vidíme na obrázku 1.
Vodotěsnost betonu závisí především na nepropustnosti „cementového kamene“ tvořeného pevnými částicemi do 0,25 mm. Při použití vodního
1
Tvar železobetonové trouby kruhového průřezu
součinitele w/c (podíl vody ku cementu) < 0,4 lze získat prakticky vodotěsný beton. Cementový kámen s w/c v
rozmezí 0,4–0,6 má ještě postačující
vodotěsnost. Vodní součinitel > 0,6 je
možný pouze u masivních konstrukcí.
Proto je zcela odlišné složení vodotěsného betonu pro železobetonové
trouby nebo vodojemy či nádrže na
vodu i na motorová paliva. V těchto
případech bývá vodní součinitel
maximálně 0,45, dávka cementu
2
Železobetonové domovní jímky kruhového průřezu vyrobené z provzdušněného
vodotěsného betonu
6
LAFARGE 02/2006
...::: materi·ly
5
Postup při opravě trhlin a celkové
natření domovní železobetonové jímky
krystalizačním nátěrem
3
Betonáž vodohospodářské stavby - přehrada Slapy
4
Betonáž vodohospodářské stavby - jez
minimálně 350 kg na 1 m3 a maximální zrno hrubého kameniva 16 mm.
Podíl jemných částic do 0,25 mm včetně cementu zde nebývá menší než
450 kg na 1 m3. Mnohdy bývá na
vodotěsný beton kladen požadavek,
aby byl provzdušněný, například
u železobetonových jímek. Na obrázku 2 je možno vidět venkovní skládku
železobetonových domovních jímek
vyrobených ve firmě Dywidag Prefa,
a. s., v Lysé nad Labem.
Specifika pro hráze a jezy
Zcela odlišné složení vodotěsného
betonu bývá pro výrobu masivních
konstrukcí, jakými jsou např. přehradní hráze nebo jezy. V těchto případech se používá většího zrna u hrubého hutného kameniva do betonu,
a to 32 mm, někdy i 63 mm. Tak lze
snížit spotřebu cementu, celkový
podíl jemných částic pod 0,25 mm, a
tím i výrazně snížit vyvíjení hydratačního tepla, aby nedocházelo k tvorbě
smršt'ovacích trhlin. Čára zrnitosti
kameniva má probíhat v oblasti A/B
dle ČSN EN 206-1 v přetržité křivce,
aby čerstvý beton byl dobře zpracovatelný, případně i čerpatelný. Příklady masivních vodohospodářských staveb jsou uvedeny na
obrázcích 3 a 4.
Sekundární zajištění
vodotěsnosti
Ing. Jan Tichý, CSc.
Literatura:
Vodotěsnost betonu můžeme zajistit především primárně návrhem složení čerstvého betonu. Pokud ale
beton má nějaké vady či trhliny vzniklé smršt'ováním nebo dotvarováním,
lze vodotěsnost betonové konstrukce
zajistit sekundárně vyspravením zmíněných vad či trhlin sanačními hmotami a pak opatřit ochrannými nátěry.
Mezi tyto ochranné nátěry patří také
krystalizační materiály.
LAFARGE 02/2006
Jedná se o tzv. katalyzátory, které
se šíří kapilárním systémem a cestou
reagují se zbytkovými produkty hydratace za vzniku novotvarů. Ty prorůstají do hloubky konstrukce a vyplňují
kapiláry, takže voda i jiné kapaliny
pak nejsou schopny tímto systémem
prostoupit.
Uvedený princip se již desetiletí
uplatňuje u mnoha vážných sanací
betonových konstrukcí, které by bylo
těžké jinak zachránit. Pomocí krystalizačních materiálů se však dá předejít
uvedeným problémům a lze je aplikovat i u nových betonů, které budou
těžce zatíženy znečištěným prostředím
a napadány agresivními vodami, případně i ropnými produkty[3].
Příklad aplikace hydroizolačního
nátěru na obrázku 5 znázorňuje
postup při opravě vzniklých trhlin
a pak celkové natření domovní železobetonové jímky.
Odolnost betonu vůči vodě lze zajistit primárně jeho návrhem betonové
směsi a sekundárně použitím ochranných nátěrů. Navrhujeme-li vodotěsný
beton, je nutno postupovat dle doporučených norem.
7
[1] Speciální betony. Svaz výrobců
betonu ČR. Praha 2001.
[2] Katalogové listy uložení potrubí.
Kanalizační sekce svazu výrobců
betonových stavebních dílců, SVBSD,
září 1999.
[3] Tichý J: Sanace a hydroizolace
betonových konstrukcí pomocí krystalizačních materiálů. BETON technologie - konstrukce - sanace, 3/2006.
novinky Lafarge :::...
Věž Spinnaker, Portsmouth, Velká Británie
8
LAFARGE 02/2006
...::: novinky Lafarge
Agilia :
Æ
nov· generace
samozhutnitelnÈho betonu
Společnost Lafarge, která se dlouhodobě koncentruje
nejen na vývoj inovativních a vysoce kvalitních produktů, ale
i na nová řešení pro všechny stavební producenty, přinesla
na trh beton nazvaný Agilia®.
Výrazně jednoduchý při aplikaci na
stavbách, estetický a současně ergonomický produkt, přinášející průkopnické řešení, tak by se dal stručně charakterizovat beton Agilia, který vyvinula
Lafarge R&D (Research&Development). Přestože Agilia patří k trochu
dražším materiálům oproti jiným betonům, její použití je naopak v delším
horizontu ekonomičtější. Přináší totiž
úspory díky eliminaci mnoha kroků při
vlastní aplikaci. S trochou nadsázky
bychom mohli říci, že Agilia je beton,
který je nalévaný přímo z pramene.
Rychlé použití
Samozhutnitelný beton Agilia® se
skvělou přizpůsobivostí umožňuje bez
námahy a mimořádně rychle vyplnit
všechny rohy místností, chodeb i hal,
stejně jako nepravidelné části bednění
nebo forem. Její přizpůsobivost podobná tekutině eliminuje nejen těžkou
fyzickou práci, která je s použitím tradičního betonu neodmyslitelně spojená, ale také zbavuje stavebníky nepříjemných vibrací a hluku. Práce na stavbách s Agilií je tak rychlejší i snažší, a po-
kud je respektována správná metoda
použití, je kvalitnější než klasický
beton. Agilia, kombinující hned několik
předností, tak splňuje požadavky nejnáročnějších architektů a stavebníků.
Dlouhý výzkum
Cesta ke stavebnímu materiálu se
špičkovými atributy však není jednoduchá. Vývoj tohoto vysoce hodnotného betonu vyžadoval dlouhé roky
výzkumů i praktického experimentování. V teorii všechno, co bylo potřeba
udělat, znamenalo jen přidat do betonu přísadu známou jako super–plastifikátor. To zní velice jednoduše, ale
výsledky získané z mnoha pokusů byly
dost nestálé, což by samozřejmě
nemohlo přinést žádoucí efekt a ztěžovalo by to prodej. Další a další testy
ukázaly, že obohacený beton byl
extrémně senzitivní ke všem parametrům, zahrnujícím výběr dalšího zpracovávaného materiálu, celkové obednění stavby, produkci, pumpování
betonu i uložení do určeného prostoru.
Výzkumní pracovníci Lafarge tedy
dále pracovali na rozborech betonu
Nový soudní dvůr, Pontoise, Francie
LAFARGE 02/2006
9
Věž Millenium, Vídeň, Rakousko
a následně pečlivě prověřovali všechny parametry, které byly ve hře. Každá
receptura byla opakovaně testována
v reálných podmínkách v pokusné
formě, která měřila 2,5 metru do výšky
a 1,20 m do šířky. Výzkumníci celkem
připravili a ověřili více než 250 vzorků.
Celosvětové uplatnění
Nakonec bylo úsilí korunováno úspěchem, první samozhutnitelný a samonivelační Agilia® beton pro podlahy
a stěny byl prodán na veletrhu Batimat
v roce 1999. Dnes je Skupina Lafarge
jediný celosvětový producent samozhutnitelného betonu, který kontroluje
a zaručuje stejnou kvalitu a parametry
všude ve světě, což také odlišuje Agilii
od konkurence.
Globální kapacita se od roku 2002
ztrojnásobila a dále vykazuje značný
růst ve všech zemích, kde se až dosud
prodává - Francie, Velká Británie, USA,
Kanada a Turecko. Ve Francii odbyt
obohacených produktů dosáhl skoro
24 procent z celkového objemu prodeje v minulém roce oproti 21,5 % v roce
2004. Lafarge Severní Amerika drží
v současnosti rekord v největším jednorázovém uložení Agilia® betonu, které
v kanadském Torontu dosáhlo úctyhodných 3 144 metrů krychlových.
referenËnÌ stavba :::...
D˘m vÌtÏze
Stanley Cupu
Litoměřický dům hokejisty Martina Škouly umístěný
v jižně orientovaném svahu dokládá, že cementy Lafarge
lze s úspěchem využít i při stavbách rodinných sídel. Cement
z Čížkovic putoval nejen do betonových
monolitů, z nichž jsou sestavené stropy domu,
ale i do betonových mazanin.
Vila z vnějšku připomínající pootočenou Rubikovu kostku využívá čtvercovou půdorysnou formu tak, že přízemí a patro posunuje o 45 stupňů
kolem centrální osy. Toto řešení
jasně vymezilo spodní společenskou
zónu a vrchní, ryze privátní části,
které jsou zvednuty do prvního a druhého podlaží. Usazení objektu na
parcele zachovává nejen unikátní
vyhlídky do celého Litoměřicka, ale
umožnilo dokonale propojit interiér
s exteriérem přímými vstupy.
Jednotný koncept
„Projekt vznikl na základě jednoduché představy investora, kterou
jsme dávali společně dohromady,
aby dům odpovídal životnímu stylu
jeho uživatelů, jejich potřebám,
radostem, vyhovoval jejich nárokům
a současně respektoval lokalitu.
Rodinný dům není nikdy jednoduchá
záležitost, Martin Škoula kladl důraz
na sportovní zázemí a na společenskou zónu domu, na reprezentaci
i na jeho moderní technické vybavení,“ říká autor projektu Ing. arch.
Václav Protiva. Tvar domu, velkorysé
vnitřní prostory, architektonická,
materiálová a energetická koncepce
vytvářejí souvislý celek. Konstrukce
je kombinace monolitického betonu
a svislých nosných stěn z pórobetonu, přičemž základy a stropy jsou
z betonu, aby bylo možné rozvolnit
dispozici. „Nemuseli jsme dokonce
ani navazovat nosnými stěnami na
sebe, takže jsme jednotlivé prostory
pater výhodně natočili ke světovým
stranám a propojili je se zahradou.
Dům jsme maximálně odsadili od silnice a za ním jsme pak pozemek
zvedli terasou, abychom zvětšili
rovné plochy,“ vysvětluje dále architekt.
Suterén s bazénem
Vstupní, polozapuštěné suterénní
podlaží s halou tvoří křižovatku celé
budovy, odkud se v ose zvedá také
centrální kruhový schodišťový prostor otevřený do horních pater. Betonové schodiště obložené dřevem,
které tvoří dominantní vizuální prvek
interiéru a které vznikalo pomocí
speciálního bednění na míru podle
výkresů, osvětluje jehlanovitý střešní světlík. Na halu přímo navazuje
šatna sloužící k odkládání svršků a
⁄daje o stavbÏ
Doba výstavby: 2002-2003
Projet: Ing. arch. Václav Protiva,
Promokoncept, Litoměřice
Realizace: Podřipská stavební
společnost, Roudnice
nad Labem
Zastavěná plocha: 245 m2
Bazén: 4 × 6 m
Kruhové schodiště přisvětluje
jehlanovitý střešní světlík
společenské prostory s barem
a malou kuchyňkou. Tu propojuje
nákladní výtah s hlavní kuchyní
v patře. Kromě prostorné dvojgaráže
je do vstupního podlaží situován
bazén s prosklenou střechou, který
dispozičně navazuje na společenskou místnost. Bazénový prostor je
komfortně vybaven vlastní sprchou,
toaletou a čističkou vody. Nechybí
ani výkonná klimatizace, která prostor temperuje a současně udržuje
i nízkou vlhkost vzduchu, aby netrpěly
kovové konstrukce. Roztahovací posuvnou na míru vyrobenou prosklenou
stěnu ze skla lze v létě otevřít do
zahrady. V zadní části suterénu, kam
vybíhá plocha do svahu, je umístěna
zapuštěná rodinná tělocvična.
Privátní podlaží
První patro, které je zasvěcené
10
LAFARGE 02/2006
...::: referenËnÌ stavba
Martin äkoula
a jeho d˘m
Tepelně izolační omítka v pastelových barvách dobře ladí s dřevěnými okny
s lazurovou povrchovou úpravou
Interiér prvního patra
rodinnému životu, zahrnuje kuchyň,
jídelnu a obývací pokoj s otevřenou
dispozicí a s orientací od východu na
západ, takže plně využívá sluneční
paprsky po celý den a poskytuje
panoramatický výhled na okolí. Jihozápadně orientovaný obývák nabízí
přímý vstup na terasu tvořenou skleněnými deskami nad bazénem.
Ačkoli je hlavní kuchyň v prvním nadzemním podlaží v soukromé zóně
domu, zásoby přivezené autem není
potřeba nosit po schodech, protože
vstupní halu propojuje s kuchyní
nákladní výtah. Třetí podlaží představuje klidovou zónu, kde jsou
umístěny ložnice, šatny a koupelny.
Nejvyšší patro je uskočeno a obehnáno ochozem s vyhlídkou, na nějž
lze vstoupit ze všech místností, nicméně přesah střechy jej kryje před
deštěm i sluncem.
Vyhlídka z domu na Litoměřicko
Vytápění
a hospodářské zázemí
Topení je teplovodní plynové, kombinované s vytápěním podlah v přízemí
a koupelnách a klasickými topnými
panely s centrálním zdrojem přípravy
užitkové vody. „Větším problémem než
dům vytopit bylo dům ochladit, což jsme
řešili vnitřními žaluziemi, které zachytávají část tepla. Druhým faktorem, který
pomáhá vyrovnávat vnitřní teplotu
budovy, je otevřené schodiště fungující
jako spojovací ventilační prostor.“ Vytápěcí soustava zahrnula solární jednotku
umístěnou na střeše budovy, ohřátá
voda putuje do sběrače v koupelně,
odkud se rozvádí do bazénu, koupelen
i topení. Systém úspory vody doplňuje
sběr dešťové vody. Za domem jsou dvě
velké sběrné nádoby, kde se shromažďují zásoby vody na zalévání, přebytky
se využívají na toaletách ke splachování.
LAFARGE 02/2006
11
Vítěz Stanleyova poháru z roku
2001, nekompromisní obránce
Martin Škoula, jehož angažmá na
posledním šampionátu máme ještě
v živé paměti, odstartoval svoji
hokejovou kariéru v dresu Litvínova. V roce 1998 se vydal za oceán,
kam ho draftovalo Colorado. Od
ročníku 1999/2000 odehrál za
Avalanche necelých pět sezón, aby
byl v roce 2004 vyměněn do Anaheimu. O rok později podepsal
dvouletou smlouvu s Dallasem. V
NHL má na kontě má přes čtyři
stovky zápasů, desítky branek
a asistencí.
Proč jste volil pro dům právě
lokalitu Litoměřic? Narodil jsem
se tu a moc se mi tu líbí.
Přivezl jste si inspiraci pro
stavbu ze zámoří? Jaké byly hlavní požadavky na řešení vašeho
domu? Ze zámoří jsem inspiraci
nebral, protože se mi většina domů
tam nelíbí. Jako požadavek jsem
měl jen počet pokojů a jaký účel by
měly mít.
Jakou technickou zajímavost
nabízí? Výtah na potraviny z hlavní vstupní haly do kuchyně a šachtu na prádlo z vrchních pater končící v místnosti, kde je pračka.
Jak Vám dům vyhovuje, které
jeho vlastnosti jsou nejlepší? Udělal byste něco dnes jinak, pokud
byste mohl začít znovu? Moc se
mi tu líbí a až na pár zanedbatelných maličkostí bych nic neměnil.
Asi nejlepší vlastností je krásný
výhled téměř z každého pokoje.
Sledujete svoje hokejové konkurenty doma u televize? Spíš
jen sleduji výsledky na internetu,
ale že bych v noci vstával na přímý
přenos, to ne.
Jaký nejzajímavější hokejový
zážitek jste si odnesl z Rigy?
Výhra nad Ruskem, které bylo jasným favoritem a my vyhráli v prodloužení.
Začínal jste v Litvínově, působíte v NHL. Kde se Vám líbilo nejvíc?
V Coloradu. Je to pěkné místo na
úpatí hor, kde je přes 300 slunečných dnů v roce.
Čeho byste chtěl v hokeji
dosáhnout? Mám toho, doufám,
ještě hodně před sebou, takže bych
se nezlobil za zlato z olympiády
a mistrovství světa. A ještě jednou
vyhrát Stanley Cup.
Jak se liší americký a evropský
hokej? Evropský hokej je chytřejší a americký rychlejší.
EU a my :::...
Jak dos·hnout
na evropskÈ finance?
Češi mají problémy s čerpáním peněz ze strukturálních
fondů, důvodem je prý složitá administrativa. Proces se
ale podle údajů MMR zrychluje. V tuto chvíli je reálné, aby
Česká republika vyčerpala minimálně 80 procent prostředků přidělených na rok 2004. Na tzv. operační programy
v rámci strukturálních fondů má ČR na rok 2004 přiděleno
zhruba 10,5 miliardy korun. Celkem má na období 2004 až
2006 k dispozici zhruba 75 miliard korun. V letech 2007
až 2013 bude moci ČR získat kolem 100 miliard korun
ročně. Pro rychlejší čerpání peněz je třeba podle ministra
Radko Martínka změnit systém financování od zpětného
k průběžnému, kdy žadatel získá prostředky už během
realizace projektu a ne až po jeho dokončení. Čerpání se
podle něj zlepší i tím, že úředníci
budou mimo jiné finančně motivováni
k rychlému dokončení projektů.
Ing. Tomáš Kuták,
ředitel Hospodářské
komory Plzeň:
1. Hospodářská komora
sice kapacitně nemůže nabízet jednotlivým podnikatelům administrativní zpracovávání jejich žádostí
k projektům, jako to dělají
agentury na tuto činnost
specializované, ale poskytuje jim poradenské služby, zejména
co se týká výběru konkrétního programu podpory pro konkrétního podnikatele. Komory by také měly usilovat o to, aby se podnikatelé žádající
o dotace ze strukturálních fondů
pokud možno sdružili a předložili
jeden větší projekt místo několika
malých, které mají mnohem menší
šanci uspět. Co se ale týká složité
administrativy, ta negativně ovlivňuje čerpání prostředků z projektů hlavně až ve fázi jejich realizace, kdy
často požadavky českých úředníků
při vykazování a monitorování projektů
překračují požadavky úředníků z Bruselu. Tato skutečnost trápí nejen
podnikatele, ale i komory, protože i
ony samy realizují projekty, a zdálo
Jak probíhá čerpání peněz v praxi,
a to zejména do stavebnictví, zjišťovala naše anketa. Třem zástupcům regionálních hospodářských
komor jsme položili čtyři otázky:
1. Jak pomáhá komora podnikatelům, aby dosáhli na
evropské prostředky?
2. Je podle Vašeho názoru
možné získat finance do
stavebnictví?
3. Jaký mechanismus pomoci
komora vyvinula?
4. Můžete uvést příklad z
praxe, z vašeho regionu,
kdy se podařilo peníze z EU
získat?
by se, že se s tím každý
realizátor projektu bohužel musí vypořádat
sám za sebe. I zde se
však Hospodářské komoře již daří při různých jednáních s centrálními orgány dosahovat určitých dílčích
zjednodušení, která se
ale více projeví až
v příštím programovacím období.
3. Aby byl podnikatel úspěšný,
potřebuje především být informován.
Hospodářská komora disponuje sítí
informačních míst pro podnikatele,
která byla vytvořena hlavně s cílem
připravit naše podnikatele na vstup
do EU a jejich fungování na jednotném evropském trhu. Logicky je
proto poradenství podnikatelům
v oblasti možností získání prostředků
ze strukturálních fondů jednou
z hlavních aktivit těchto míst.
2. Poměr prostředků na tzv.
měkké projekty vůči projektům v oblasti infrastruktury je bohužel pro
naši republiku nastaven sice poněkud nevýhodně, avšak to neznamená, že by se nerealizovalo dost infrastrukturních projektů, v rámci kterých se stavební firmy mohou ucházet o veřejné zakázky financované
z prostředků EU. To je ale samozřejmě snazší pro ty velké a finančně
silné oproti těm malým a středním.
Přesto právě možná díky prostředkům z EU je u nás stavebnictví jako
celek na vzestupu oproti třeba sousednímu Německu, kde se potýká se
značnými problémy.
4. Každý kraj má jiné priority,
které se projevují i při čerpání prostředků z EU. V našem kraji je to určitě obnova a výstavba komunikací,
zejména silniční sítě, ale třeba i projekty v oblasti ekologie, jako jsou
např. Čistá Berounka nebo Čistá
Radbuza.
12
LAFARGE 02/2006
Ing. Eva Březíková,
ředitelka Krajské a Okresní
hospodářské komory Liberec
1. Okresní hospodářská komora
Liberec, později Krajská hospodářská komora Liberec se už od roku
1993 snaží podnikatelům usnadnit a
...::: EU a my
pomáhat při orientaci v podporách
plynoucích z různých evropských
fondů. Od podzimu r. 2003 je zprovozněno v každém bývalém okresním městě a nyní i některých tzv.
obcích III. stupně v Libereckém kraji
Informační místo pro podnikatele.
Toto informační místo je situováno
v prostorách místních okresních hospodářských komor. Mimo to je
v Liberci založeno Česko–saské kontaktní místo pro hospodářskou spolupráci a v Jablonci n. Nisou je
Česko–polské kontaktní místo pro
hospodářskou spolupráci. Kontaktní
místa zabezpečují zejména důležitý
tok informací o podnikání u našich
německých a polských sousedů.
Společně jsou předkládány projekty, které podporují významné akce,
jako jsou např. semináře, setkání
podnikatelů, v nemalé míře se zaměřují na poskytování informací. Tyto
projekty jsou finančně podporovány
z Evropské unie.
2. Dotace z evropských fondů jsou
zaměřeny téměř na všechny oblasti
podnikatelských činností, a proto je
nutné neustále sledovat vyhlášení
témat a termínů pro předkládání projektů. Souhlasím s tím, že orientovat
se v tom je složité.
3. OHK Liberec je tzv. Regionálním
informačním místem vládní agentury
Czech Trade pro Liberecký kraj. Poskytuje zde řadu služeb zejména v oblasti podpory exportu. Do výčtu důle-
žitých činností pro podnikatele lze
zahrnout i členství KHK Liberec
v Unii komor Labe-Odra, které řeší
zejména situaci v dopravní infrastruktuře, vzdělávání a otázkách
souvisejících se životním prostředím.
V současné době se zrealizoval zajímavý projekt „European Chambers
Campaigning Europe“, zkráceně
ECCE@KEO. Informace o veškerých
finančních prostředcích a možnostech jejich čerpání lze získat na Informačních místech pro podnikatele
(InMP), kde působí pracovníci, kteří
tyto základní informace podávají bezplatně a v co nejkratší době. Bohužel
se setkáváme s tím, že podnikatelé si
stěžují na složitou a někdy i podle
jejich názoru zbytečnou administrativu související s dokladováním, nebo
s tím, že prostředky, které vkládají do
projektu, po zrealizování obdrží za
dlouhou dobu. Ale konkrétně to nelze
říci, protože se případ od případu liší.
Podnikatele v tomto směru informujeme, že se snad přístup poskytovatelů
dotací v příštím programovacím období (2007–2013) změní a zejména
zpružní.
4. Příkladů z praxe, kde byly poskytnuty finanční podpory z evropských
peněz, nalezneme v Libereckém kraji
mnoho, protože jsme situováni v příhraničním regionu. Právě zde se spolupráce mezi partnery odvíjí a je dotována například z Iniciativy společenství INTERREG IIIA. Ale těchto možností je mnoho, protože téměř každé
LAFARGE 02/2006
13
ministerstvo v ČR je poskytovatelem
dotací z evropských peněz.
Dagmar Votavová,
ředitelka oblastní kanceláře
Poděbrady, Krajská hospodářská komora Střední Čechy
1. Krajská hospodářská komora
Střední Čechy, oblast Nymburk, organizuje pravidelně pro podnikatele
semináře a konzultační dny ve spolupráci s agenturou CzechInvest, kde
získají podrobné informace o programech, jak postupovat při zpracování
žádostí o dotaci,
individuální konzultace k projektům.
2. Pokud se
myslí stavebnictví jako obnova
objektů a budov
nebo výstavba,
tak ano.
3. Krajská hospodářská komora
Střední Čechy poskytuje podnikatelům poradenství a konzultace
v oblasti financování podnikatelských záměrů prostřednictvím euromanagera. Jedna z dalších aktivit je
pomoc při zpracování projektů.
4.. Příkladů je spousta, z regionu
Nymburk uvedu např. Polabské mlékárny, a. s., Biomedika Hořátev, Zlatý
Pruh Polabí.
zajÌmav· stavba :::...
V třípodlažní regálové vestavbě a v archivní části udržuje klimatizace v teplotu v rozmezí 15 - 20° C, relativní vlhkost
45 - 55 %, v ostatních zónách pak v rozmezí 15 - 24 °C a 40 až 60 % relativní vlhkosti.
Nov˝ depozit·¯
v »el·kovicÌch
⁄daje o stavbÏ
Investor stavby:
NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM
V PRAZE,
Kostelní 42, 170 78 Praha 7
Inženýring a projektové řízení:
STAVEBNÍ A INŽENÝRSKÁ
SPOLEČNOST SPS, s r.o.,
Národní třída 10, 110 00 Praha 1
Zpracovatel dokumentace:
ARN STUDIO spol.s r.o.,
Československé armády 214/24,
500 02 Hradec Králové
Autor: Ing.arch. Jiří Krejčík
Název stavby:
Depozitární areál Čelákovice - Záluží
Charakter stavby:
novostavba depozitárního objektu
Nová depozitární hala Národního technického muzea v Čelákovicích, která otevřela své brány 25. dubna 2006, pojme historické rotačky a textilní stoje z druhé poloviny 19. století. Depozitář nabídl celkovou úložnou plochu přesahující 4.000 m2 s možností jejího dalšího rozšiřování.
Stavba respektuje především požadavky na stabilitu vnitřního
prostředí, aby vyhověla nárokům na uložení vzácných sbírkových
předmětů.
Nestandardní geologické poměry
Projektový koncept se musel hned
na začátku vyrovnat s geologickými
podmínkami stavební parcely, kde se
až do roku 1963 těžila cihlářská hlína
a kterou navíc využívali asi patnáct let
jako neřízenou skládku. Podloží je na
lokalitě budováno sedimenty svrchní
křídy - písčitými slínovci a spongility.
Navážky, v jejichž spodních vrstvách
převažují kypré černé slévárenské
písky s příměsí průmyslového odpadu,
jsou neulehlé a značně různorodé.
Vrchní vrstvu navážek mocnosti převážně od 1 do 2 m tvoří hlíny s komunálním a stavebním odpadem (vyskytují se
i dřevo, pneumatiky, hadry apod.). Podzemní voda je vázána na puklinový
systém v horninách skalního podloží a byla průzkumem zjištěna v hloubkách
větších než 10 m pod úrovní terénu.
„Základová půda je celoplošně, v rozsahu přesahujícím půdorys objektu o 3 m
na všechny strany, zlepšena vibrovaný-
14
LAFARGE 02/2006
mi štěrkopískovými pilíři. Založení vrchní nosné konstrukce objektu je navrženo na betonových pilotách s kalichovými patkami. Trámy základového roštu
jsou navrženy zčásti železobetonové
monolitické, zčásti prefabrikované,“
vysvětluje řešení Ing. arch. Jiří Krejčík,
autor projektu.
Konstrukční řešení
Vrchní nosnou konstrukci tvoří železobetonový montovaný skelet uspořádaný do čtyř podélných traktů. Prostorovou tuhost konstrukce zajišťují výztužné stěny a tuhé stropní tabule.
Všechny prvky konstrukce skeletu jsou
navrženy v pohledovém betonu s přiznanými styky. Tomu je podřízeno konstrukční řešení skeletu, detaily i tvarování vlastních prefabrikovaných dílců.
Půdorys ve tvaru obdélníka má rozměr
58,0 × 31,25 m. Objekt pokrývá ocelová válcová střecha vytvářející na celém
půdorysu podstřešní prostor. Půdorys-
...::: zajÌmav· stavba
Hala se stala součástí depozitního území, které tvoří již šest
objektů
Vnitřní prostory jsou rozděleny do samostatných
sekcí, které společně tvoří kompaktní depozitární
blok
Sendvičové opláštění zajišťuje budově co možná největší tepelnou setrvačnost
ně je členěn na tři podélné lodi, o modulových šířkách 9,0 –14,4 – 7,2 m,
krajní loď je navíc ve dvou nejnižších
podlažích rozčleněna na dva moduly
5,85 a 3,15 m. Rozteč příčných vazeb
v podélném směru je 8 × 7,2 m. Konstrukční výšky podlaží jsou 2,90
a 2,55 m, konstrukční výška střední
lodi je 8,85 m, konstrukční výška jeřábové lodi je 8,50 m.
Vnitřní členění
Depozitář je rozčleněn na část příjmovou, kde jsou také konzervátorské dílny
a část skladovou, depozitární. Předměty
budou po ošetření deponovány podle
druhu v pěti odlišných prostorech. Pro
trojrozměrné předměty běžné velikosti
je určen prostor uvnitř depozitáře se
samonosnou třípatrovou ocelovou
vestavbou s roštovými podlahami, vybavenou pevnými regály obvyklého typu,
s volným prostupem upraveného vzduchu. V pravé části depozitární budovy je
prostor s těžkými pojízdnými regály,
určený pro ukládání např. strojů střední
velikosti anebo menších předmětů, uložených na paletách. Dalším prostorem
je zcela volná hala, obsluhovaná pojízdným pětitunovým mostovým jeřábem.
Zde se bude pracovat např. s předměty,
které se musí přepravovat v rozebraném
stavu a v depozitáři opět smontovat. Pro
největší předměty například modely staveb nebo výrobní technologie je vyhrazen další speciální prostor v levé části
depozitáře se systémem sloupů
s odstupňovanými úchyty, do nichž lze
vkládat plata o velikosti asi 1,5 × 3,5 m,
o nosnosti 650 kg. Nad tímto prostorem, oddělena roštovou podlahou, je
archivní část o ploše asi 200 m2 s obvyklým vybavením, tvořeným kompaktními
výkresovými skříněmi a kompaktními
regály. Veškeré stavební, architektonické a dispoziční úpravy jsou podřízeny
principu bezpečnosti a zajištění stability
vnitřního klimatu.
LAFARGE 02/2006
15
N·roky na stavbu
Objekty určené pro depozitáře
musí splňovat základní požadavky
kladené na budovy tohoto typu. Konstrukce musí být stabilní s dostatečně dlouhou životností, dokonale
tepelně izolované, prachutěsné.
Prostory jsou bez okenních otvorů
pouze s umělým osvětlením, nutná
je bezprašná úprava stěn, stropů
a podlahy. Cennější předměty musí
mít zajištěné nucené větrání přes
prachové filtry a sterilní podlahy,
aby nedocházelo k rozmnožování
mikroorganismů. Požadavky na
zajištění vnitřního prostředí jsou pro
depozitáře přesně stanoveny. Důležitá je denní tepelná a vlhkostní
setrvačnost, která by neměla přesáhnout 2°C a 5% vlhkosti.
Konstrukce těchto objektů
s rezervou splňují normové hodnoty
tepelného odporu a hlavně zajišťují
maximální akumulaci, která je
nutná pro tepelnou setrvačnost
objektu.
ekologie :::...
PasivnÌ domy
se obejdou bez topenÌ
Nejlevnější energie je ta, která nebyla spotřebována. Protože ceny energií stále rostou a jak to tak vypadá, lepší už to
nebude, stávají se stavby s minimální energetickou spotřebou
řešením, jak uspořit náklady a ještě při tom uchránit životní
prostředí. Pasivní domy jsou stavby, které se touto cestou
vydaly - jejich provoz prakticky nevyžaduje žádný přísun energie, nemusí se v nich topit. Megawatty se tak mění v ekologické negawatty.
Řadové pasivní domy postavené v roce
1998 v Hannoveru
Polovina světových energetických
zásob se spotřebuje na vyhřívání či
ochlazování budov. Pasivní dům, tedy
budova, na jejíž provoz padne ještě
daleko méně energie než na dům nízkoenergetický, je tak praktickým příspěvkem k řešení úlohy, jak omezit spotřebu energie, snížit emise a zamezit
globálnímu oteplování.
Evropské trendy v ekologii
V evropském stavebnictví je výstavba
pasivních domů aktuálním trendem,
zejména v Německu a Rakousku již
v této oblasti významně pokročili. V ČR,
kde není toto ekologické stavění státem
podporováno, je výstavba domů s přívlastkem „pasivní“ zatím v začátcích,
i když příklady rodinných domů vybudovaných v tomto standardu by se již našly.
Propagátoři principu pasivních domů
Adamson a Feist (Passivhaus Institut,
Darmstadt, Německo) definují pasivní
dům jako takový, ve kterém se může
docílit komfortního vnitřního klimatu bez
aktivního systému vytápění a klimatizace - dům se sám pasivně vytápí a ochlazuje. Klasický systém vytápění tak je
možno zcela vynechat.
přibližně jednu desetinu ve srovnání
s běžnými domy. Je to ta nejekologičtější
cesta: pasivně uzavřít v domě všechny už
existující tepelné zisky - dopadající sluneční záření a energii vyzařovanou lidmi
i spotřebiči. Toho je dosahováno především dokonalou tepelnou izolací, a to
nejen obvodových stěn, ale i oken a dveří,
střechy a stropu sklepa. Koncepce opírá
o mimořádně dobrou tepelnou izolaci
s vyloučením vzniku tepelných mostů,
zejména v konstrukčních detailech. K izolaci je přitom možno využít jak běžný
polystyren či minerální vatu, tak například biologické materiály jako je konopné
či ovčí rouno, nebo dokonce balíky slámy.
Základem je rekuperační
jednotka
K vytápění domu pak postačí sluneč-
ní záření a rekuperační jednotka. Ta
slouží k výměně vzduchu se zpětným
získáváním tepla a zabezpečuje vytápění v zimních měsících (v přechodném
období na jaře a na podzim pasivní
dům díky tepelné izolaci není nutno
vytápět vůbec). Zatímco při větrání
oknem se vypouští i teplo, rekuperace
vydýchanému vzduchu teplo odebírá
a předává je přefiltrovanému vzduchu
čerstvému. Novinkou, která se v pasivních domech dá dobře použít, je zemní
tepelný výměník, který využívá teploty
země pro kontrolované větrání objektů.
Vzduch se vede potrubím uloženým
v zemi. Zde se na základě výměny tepla
se zemí buď ohřívá, nebo chladí, a to
díky konstantní teplotě, která je
v hloubce 2 metry pod zemí kolem
10 stupňů Celsia.
Koncept úspor
Základní myšlenka pasivního domu
vychází z nutnosti řízeného větrání jako
jediného způsobu, jak zamezit nekontrolovatelným ztrátám tepla a současně
zajistit potřebnou kvalitu vnitřního prostředí. Rozvod čerstvého vzduchu lze pak
využít k distribuci tepla místo klasické
otopné soustavy. Pasivní domy potřebují
na vytápění pouze velmi málo energie,
Dřevostavba pasivního domu v Rýmařově má konstrukci na bázi hrázděné panelové prefabrikace, obvodová stěna: dvojitý T - nosník s vnitřní přístěnou, izolace minerální rohoží,
U = 0,181, W(m2K)
16
LAFARGE 02/2006
...::: ekologie
Energeticky pasivní dům, který vyrostl
v Rýmařově u Jablonce nad Nisou, představuje první realizaci s uceleným teplovzdušným cirkulačním vytápěním se sekundárním okruhem větrání a rekuperací odpadního tepla v ČR, návrh, provedení a montáž – společnost Atrea, obestavěný prostor
320 m3, potřeba tepla k výtápění
14 kWh (m2a), architektura Martin Jindrák, rok stavby 2004.
Schéma teplovzdušného cirkulačního vytápění s nárazovým větráním včetně rekuperace odpadního tepla v EPD v Rýmařově.
LEGENDA:
c2 - přívod topného a větracího vzduchu
do obytných místností
i1 - odsávání vzduchu z koupelen a WC
(odpadní vzduch)
i2 - výfuk - odvod odpadního vzduchu z objektu
e1 - sání venkovního vzduchu - přívod
čerstvého vzduchu do objektu
c1 - okruh vnitřní cirkulace vzduchu v objektu
Porovnání nákladů pasivního a běžného rodinného domu
Aby dům splňoval kritéria pro pasivní domy, jsou na něj kladeny v zásadě
tři požadavky:
Roční měrná spotřeba tepla na vytápění nesmí přesáhnout 15 kWh/(m2a)
(kilowatthodin na m2 za rok ve středoevropském klimatu), celková neprůvzdušnost n50 nepřesáhne 0,6/h
a celková roční měrná spotřeba primární energie spojené s provozem
budovy je menší než 120 kWh/(m2a).
Toho lze docílit kombinací různých
technologií, stavebních materiálů
i tvarů staveb. Důležitá je orientace
vzhledem ke světovým stranám. Je-li
to možné, má pasivní dům hlavní
stěnu orientovanou na jih a velkoryse
prosklenou.
Tepelné ztráty je nutno minimalizovat - ztráty prostupem lze redukovat
kvalitní izolací obvodových stěn a otvorových výplní, ztráty vznikající ventilací se eliminují vzduchotěsným uzavřením budovy. Pasivní dům má tudíž
účinnou, několik desítek centimetrů
tlustou izolaci, takže zatímco běžné
budovy obvykle vyzařují teplo do okolí,
pasivní dům si je úzkostlivě chrání.
Následně lze využívat tepelných zisků
ze slunečního záření procházejícího
okny a zisků interních - emise tepla
lidmi a spotřebiči.
Omezení tepelných ztrát objektu lze
docílit zmenšením ochlazovaných konstrukcí na minimum.
K tomu přispívá:
kompaktní tvar budovy - co nejnižší poměr ochlazovaných konstrukcí
k objemu budovy (ideálním tvarem by
byla budova ve tvaru koule),
omezení volně stojících budov,
upřednostňování řadové a blokové
výstavby,
omezení složitých tvarů v obvodových ochlazovaných konstrukcích.
Respektováním těchto zásad, spolu
s velmi kvalitní tepelnou izolací obvodového pláště budovy a utěsněním
objektu, lze výrazně snížit tepelné
ztráty prostupem.
LAFARGE 02/2006
17
Klíčovou funkci v konceptu pasivního domu má i okno - okenní systém.
Musí mít velice dobré tepelně izolační
vlastnosti, tak aby i bez topných těles
byla zaručena pohoda v jeho blízkosti.
Toho lze dosáhnout použitím vysoce
kvalitních tepelně izolačních oken
s trojitým zasklením vyplněným argonem nebo kryptonem.
Závislost pasivního domu na dodávkách energií, které nedosahují ani 15
procent ve srovnání s obyčejným
domem, lze ještě dále snížit využitím
obnovitelných zdrojů, například solárních panelů, pak se jeho ekologická
koncepce naplní do důsledků.
I když je při výstavbě pasivního
domu třeba počítat s poněkud vyšší
počáteční investicí, díky energetickým
úsporám se tento vícenáklad vyplatí.
S ohledem na stále rostoucí ceny
energií bude ekonomická výhodnost
tohoto řešení ještě dále narůstat.
Zpracováno s využitím informací ze serveru Centrum pasivního domu
p¯edstavujeme :::...
Nov· tv·¯ ⁄pohlav
Nevelká vesnice Úpohlavy s více než dvěma stovkami
obyvatel rozkládající se na břehu potoka Modly v Hazmburské tabuli získala statut samostatné obce v roce
1990. Od té doby prošla mnoha změnami, rozvoj obce
může posloužit jako příklad pro okolní obce, jak účelně
využít dotací na rekonstrukce prospěšné pro celou místní
komunitu.
Starostka Úpohlav Hana Limberková
V Úpohlavech právě vrcholí výběrové řízení na přestavbu původní budovy
školy, která bude financována z příspěvku Ministerstva pro místní rozvoj
ve výši 5,5 milionu korun. Investice
umožní přetvořit budovu, která by
jinak zchátrala, na objekt pro bydlení
místních občanů. V bývalé škole, kde
výuka skončila v sedmdesátých
letech, vznikne desítka nových bytů
s bezbariérovým přístupem, jak to
vyžadují normy. Podkroví nabídne čtyři
bytové jednotky 1+1, v prvním patře
a v přízemí pak vyroste po třech malometrážních bytech. Dva byty vzniknou
Z historie
První zmínka o obci pochází
z roku 1227, ves byla stejně jako
Třebenice a Chodovlice zbožím
kláštera svatého Jiří na Pražském
hradě. V listině jsou uvedeny jako
Glupoglavi, ale později se zapisovaly také jako Opohlaw, Upohlawy
nebo německy Opolau. Archeologické nálezy (popelnice) naznačují, že zde sídlili lidé i v pravěku.
Koncem 18. století, kdy ves náležela k čížkovickému panství, ji tvořilo celkem 46 domů. V první polovině 19. století po válce s Pruskem
obec čítala jen 41 stavení. Do roku
1880 chodily místní děti do školy v
Třebenicích, od 1. ledna 1880 byla
otevřena jednotřídní česká škola,
za níž následovala 16. září 1911
druhá třída. K roku 1882 se datuje
dokončení železniční tratě Lovosice-Louny. Obyvatelstvo bylo vždy
převážně české (např. v roce 1930
z 406 obyvatel uváděni 404 Češi a
jednotřídní česká škola).
díky další subvenci MMR ve výši jednoho milionu korun v podkroví místního úřadu. V objektu pohostinství byl
předán do užívání jeden malometrážní byt, který byl vybudován z dotačního příspěvku. Příjemné prostředí vesnice, které kombinuje výhody bydlení
na venkově s pružnou dopravou obyvatel za prací, láká k trvalému bydlení.
Obec navíc přispívá na autobusovou
dopravu nejen dospělým, ale i dětem
školou povinným. Není proto divu, že
se zvyšuje poptávka po stavebních
pozemcích. Ačkoli obec nemá vlastní
pozemky, které by nabídla ke stavbě
rodinných domků, podniká kroky,
které by cestu k prodeji stavebních
parcel otevřely.
Odpady a ekologie
Prioritním úpohlavským projektem
je nyní čistička odpadních vod, na niž
má obec už přislíbenou finanční podporu zhruba 1,5 milionu korun. Její
kapacitu bylo potřeba vhodně dimenzovat s ohledem na plánované množství bytů. Celý proces odstartoval před
několika lety s cílem dobudovat zařízení v roce 2007 a samostatně je provozovat, na rozdíl od okolních obcí,
které obsluhují Severočeské vodovody
a kanalizace. Třebaže odvoz smíšeného komunálního odpadu za jednu
popelnici stojí 38 korun, místní obyvatelé platí jen dvacetikorunu. Obec totiž
zbylých 18 korun doplácí, aby je motivovala k ekologickému chování a předcházela vzniku černých skládek.
Občané si zvykli i na třídění odpadků,
pro něž obec zřídila sběrné místo s oddělenými barevnými kontejnery na
plasty, sklo a papír. „Zapojili jsme se
do projektu Ekokomunita a doufáme,
že uspějeme,“ předpokládá starostka
Hana Limberková. „V loňském roce
jsme v okolí travnatého hřiště vysázeli celkem šest desítek listnatých stromů, především javorů, které jsou
vhodné pro zdejší skladbu půdy. Ta je
výrazně vápenitá, a tak nesvědčí
například jehličnanům," pokračuje.
Dalších třicet stromků přijde za vesnici a podél silnice, aby nahradily staré
ovocné stromy. Vše zajistí odborná
Proměny Úpohlav mohou sloužit jako příklad pro okolní obce
18
LAFARGE 02/2006
...::: p¯edstavujeme
Pohled na Úpohlavy
zahradnická firma podle schválené
studie.
Na sklonku devadesátých let proběhla v Úpohlavech plynofikace, jež
zahrnula celou obec s výjimkou tří
domků s elektrickým vytápěním
a několika obyvatel využívajících
pevná paliva. Přechod na vytápění plynem obec podpořila dotací ve výši
25 tisíc korun na bytovou jednotku.
Prospěšné rekonstrukce
Opravy podstupuje i multifunkční
objekt nacházející se uprostřed obce
hned vedle místního úřadu. Obec
zrekonstruovala nejen prodejnu smíšeného zboží, kterou předtím odkoupila od Jednoty, ale nyní provozuje
spolu s ní také hostinec Pod kaštanem. Nově vymalovaný sál s kapacitou 130 míst slouží jak pro společenské účely, tak pro plesy, setkání
s důchodci a další společenské
akce. V objektu potravin obec dále
nabízí posilovnu a nyní finalizuje
opravu venkovní terasy, určené pro
letní posezení. Velký zájem bývá
Barokní kaple se zvoničkou a se slunečními hodinami, které sponzoroval pan Radek
Helis. Kaplička je zapsána na seznamu státem chráněných památek. Vzhledem k
umístění kapličky je nutno provádět její častější opravy
o vánoční setkání občanů pod
vánočním stromem na návsi s živým
betlémem, kde se společně zpívají
koledy, nebo o tradiční velikonoční
‚řehtání'. V obci se konají další akce
pro děti a dospělé.
Život vedle lomu
Na katastru obce leží lom s rozlohou větší než samotné Úpohlavy,
který je součástí ohárecké oblasti
České křídové pánve. Celková mocnost těženého vápence se pohybuje
LAFARGE 02/2006
19
kolem patnácti metrů. Těžba je realizována povrchovým způsobem.
„S cementářským provozem Lafarge problémy vcelku nemáme, když
se těžilo přímo za valem, těžební
otřesy doléhaly na vesnici, ale v současné době se těžba obci vzdaluje.
Navíc převládající západní větry
odnášející zvuky jinam. Sponzorské
dary nám samozřejmě pomáhají se
stále rozvíjet a my chceme s cementárnou dále spolupracovat,“ uzavírá
starostka.
historie :::...
Továrna Lafarge, 1833
Zav·dÏnÌ pr˘myslovÈ
v˝roby portlandskÈho
cementu v Anglii, kontinent·lnÌ
EvropÏ a Spojen˝ch st·tech
Vývoj v Anglii od 40. let
19. století
Po prvních objevech spojených se
jmény Johna Smeatona, Jamese Parkera či Josepha Aspdina se dostal
portlandský cement do povědomí širší
veřejnosti teprve na konci čtyřicátých
let 19. století, kdy propukla rivalita
mezi Aspdinovými a Frostovými závody. Syn Josepha Aspdina, William,
založil cementárnu v Rotherhithe.
Spolupracoval s francouzským inženýrem Marcem Brunelem na dokončení
tunelu pod Temží. Poté, co tunel zkolaboval, utěsnil Brunel trhliny ve stropě tunami Aspdinova cementu. Když
vyčerpal vodu, použil cement i pro
ostění. Tunel pod Temží se tak pravděpodobně stal první inženýrskou
stavbou využívající cement. Aspdin jr.
se spojil s Robinsem a Maudem
a vystavěl cementárnu v Northfleet
Creek v Kentu, kde je možné dodnes
vidět pozůstatky pece používané k
výrobě prvního portlandského cementu. Frostovy závody ve Swanscombe
Ačkoli za kolébku moderního cementářského průmyslu
lze považovat North West Kent v Anglii, v samotné Británii, stejně jako v kontinentální Evropě, se dochovala řada
antických památek z období nadvlády Římanů stavěných
na cementovou maltu. Pharos v Doveru či zbytky London
Wall se staly inspirací pro badatele 18. a 19. století.
koupil roku 1834 J. Bazley White
a zavedl zde výrobu portlandského
cementu. Do poloviny 19. století byly
na jeho výrobu zaměřeny pouze čtyři
cementárny. V té době zavedl vedoucí
Frostových závodů Isaac Charles
Johnson několik zlepšení ve výrobě
portlandského cementu. Objevil nejen
význam směšování křídy a hlíny
s vodou, ale kladl důraz na ostré pálení vedoucí ke slinutí a modifikoval pec
a komín, který zúžil kvůli lepšímu tahu
a příznivější teplotě.
Bohatá naleziště křídy a aluviálních
jílů byla přirozeným zdrojem pro
20
LAFARGE 02/2006
cementářský průmysl, jenž se zde
definitivně etabloval koncem 19. století. V devadesátých letech pracovalo
mezi Dartfordem a Gravesendem už
16 cementáren. Na přelomu století
existovalo v ústí Temže a Medway
téměř tisíc šachtovek, řeky byly plné
bárek převážejících suroviny i hotový
materiál. Sílil tlak na podnikatele, aby
zdokonalili výrobní postupy a tím zlepšili kvalitu výrobků. Malé firmy neměly
naději získat kapitál potřebný k zavedení rotačních pecí a dalších technologických novinek. Řešením byla fúze,
a tak se v roce 1900 spojilo 24
...::: historie
Léon Pavin de Lafarge
výrobu cementu v roce 1868. Avšak již
v roce 1833 zahájil Léon Pavin de
Lafarge průmyslovou výrobu vápna.
Navázal tak na rodinnou tradici zpracování bohatých vápencových ložisek
na panství v jihovýchodní Francii, které
jeho rodina zakoupila v roce 1749. Prvním velkým mezinárodním úspěchem
firmy, ještě před zavedením cementářské výroby, byl kontrakt na dodávku
110 000 tun vápna na stavbu Suezského průplavu v roce 1864. V roce
1887 společnost Lafarge otevřela
vlastní vývojovou laboratoř, se kterou
spolupracovali přední vědci doby.
Přínos německých vědců
William Aspdin,
syn Josepha Aspdina,
vyrobil první
portlandský cement
Na německém území zahájila jako
první výrobu portlandského cementu
firma Brunkhorst & Westfalen v Buxtenhude u Hamburgu. Další výroba
následovala v Lüneburgu - Gebr. Heyn
a v Itzehoe/Lägerdorf - E. Fewer.
V těchto třech továrnách působil jako
poradce William Aspdin. Zakladatelem německé cementářské výroby na
vědeckotechnickém základě se stal
Hermann Bleibtreu (1824-1881),
který založil závody v Züllchow u Štětína (1855) a v Oberkasselu u Bonnu
(1856-1858). Rozvoj výroby portlandského cementu v 19. století v Německu byl spojen především se jménem
Wilhelma Michaelise (1840-1911).
Svoje teoretické i praktické poznatky
o technologii a chemismu cementu
shrnul v knize Die Hydraulischen Mörtel. Provedl celou řadu rozborů a zjistil, že poměr mezi vápnem a alumosilikáty má být u dobrých cementů mezi
1,7 až 2,3. Tento poměr se nazývá
hydraulický modul.
cement z přírodního materiálu, zlepšil
technologii pro výrobu portlandského
cementu za použití surovin z Lehigh
Valley v jihovýchodní Pennsylvánii.
Zdejší ložiska byla totiž přírodní směsí
uhličitanu vápenatého a jílu v poměru
přibližně odpovídajícím poměru uměle
vytvářené směsi pro výrobu portlandského cementu. Patent obdržel 26.
září 1871, výrobu zahájil v roce 1875.
PrvnÌ cement·rny
v Ëesk˝ch zemÌch
České země nezaostávaly za světovým vývojem. První továrnu na
portlandský cement - Akciovou společnost pro výrobu portlandského
cementu - založil v roce 1870 v
Radotíně u Prahy Ferdinand Barta.
Roku 1872 přešel závod do majetku
firmy Herget. F. Barta založil s O.
Svobodou novou továrnu na portlandský cement v Podole u Prahy.
Vzhledem k potřebě kapitálu na
další rozvoj se továrna přeměnila na
Českou akciovou společnost pro
výrobu portlandského cementu. Po
úpadku podolské továrny F. Barta
založil roku 1875 firmu Barta a
Tichý, továrny na vápno, keramické
zboží atd. Další české továrny na
portlandský cement byly založeny
roku 1873 v Tlumačově na Moravě,
1882 v Berouně, 1898 v Čížkovicích, 1900 v Králově Dvoře, poté
Maloměřicích a roku 1913 ve
Štramberku.
Odlišnosti výroby ve Spojených státech
Francouzský inženýr Marc Brunel
malých firem do Associated Portland
Cement Manufacturers (1900) Limited, v místě známých jako „the Combine“. Společnost vyráběla cement za
použití šachtových a komorových
pecí. Zavedení rotačních pecí představovalo zvýšení efektivity výroby. V roce
1928 zavedla společnost značku Blue
Circle, se kterou úspěšně expandovala téměř do celého světa.
První cementárny ve Francii
Ve Francii zahájila výrobu první
cementárna v Boulogne sur Mer v roce
1846. Společnost Lafarge zavedla
Ve Spojených státech byl do 70. let
19. stol. portlandský cement dostupný pouze importovaný z Anglie
a Německa. Domácí firmy vyráběly
natural rock (tzv. přirozený) cement,
který se získával působením kyseliny
uhličité na jílovitý vápenec. Proces
probíhal za nízkých teplot, cca 550 až
650 °C, v obyčejných vertikálních
šachtových pecích. Výsledkem byl
lehký žlutý kámen, jenž se dále mlel
na prášek tvořící výsledný produkt.
Roku 1866 založili David O. Saylor,
Esias Rehrig a Adam Woolever Coplay
Cement Company. Saylor experimentoval s výrobou portlandského cementu z kamene z jeho vlastního lomu,
objevil možnost vyrábět portlandský
LAFARGE 02/2006
21
Vápenka Lafarge
Použitá literatura:
BÁRTA, R. Portlandský cement - Ku
stému výročí jeho vynalezení. Stavitelské listy. 1924, roč. 20, s. 285-287;
304-307.
EMPERGER, Fritz von. Handbuch für
Eisenbetonbau, 1. band - Entwicklungsgeschichte und Theorie des
Eisenbetons. Berlin: Verlag von Wilhelm Ernst & Sohn, 1908, 449 s.
NEKVASILOVÁ, Jana. Počátky vývoje,
výroby a užití portlandského cementu.
Rozpravy NTM, sv. 189, Řada Dějiny
věd techniky, sv. 12, s. 19-24, ISBN
80-7037-136-6.
stopy architektury :::...
Křížová chodba kláštera Saint-Pierre v Moissaku, která byla dokončena 1115, patří k nejstarším francouzským románským ambitům.
Rom·nsk·
stavebnÌ horeËka
Rok 1000 považujeme za počátek románské doby, která
nám odkázala vzácné dědictví v podobě prvního velkého
evropského architektonického slohu. Jeho počáteční stopy
sice nalezneme v Itálii, ale rozvíjel se hlavně ve Francii,
odkud se dále šířil do severní a střední části kontinentu.
novinky, každá oblast si sloh přizpůsobila podle svých materiálových a ekonomických možností. Jednotící myšlenku románské architektuře ale poskytlo
pevně vkořeněné křesťanství, jemuž se
podřizovaly funkce nejdražších a stavebně nejnáročnějších budov.
Materiálové provedení
staveb
Valená klenba
Křížová klenba
Podle některých historiků zavládla
tehdy doslova stavební horečka, která
nejspíš souvisela s nástupem klášterního života a která zaplavila bývalé římské kolonie novostavbami. Mnišské
řády totiž fungovaly nejen jako centra
vzdělanosti, kultury a zdravotnictví, ale
provozovaly i zemědělské a lesnické
hospodářství, s nimiž souvisela rozsáhlá stavební činnost. I když kláštery šířily stavitelské umění a konstrukční
22
LAFARGE 02/2006
Ve střední a severní Evropě se nejvíc
používalo dřevo, a to nejen na krovy, ale
na všechny části staveb. Ve vodě a v bažinách se tehdy zakládalo na dřevěných
pilotách, jak to vidíme například u základů chrámu sv. Marka, mostů a paláců
v Benátkách. Nejtypičtější materiál
románské doby však tvoří kámen. Podle
místních zdrojů to byl pískovec, opuka,
tuf a vápenec anebo tvrdé materiály
jako žula. Neopracovaný lomový kámen
se vkládal do základů nebo na zdi
...::: stopy architektury
a někdy i klenby ve spojení se značným
množstvím vápenné malty, takže vznikala téměř monolitická hmota zdiva.
Tesaný kámen, jehož velikost se značně
lišila, měl formu kvádříků a ve zdivu byl
zednicky provázán. Největší kusy se
používaly na zdění nároží. Zatímco smíšené zdivo kombinující cihly a kámen se
vyvinulo v lokalitách, kde se vyskytovala
cihlářská hlína, v Pobaltí, charakteristickém nedostatkem vhodného kamene,
vyrůstaly stavby jen z vypalovaných
cihel. Zdivo románských staveb pravděpodobně omítali zedníci zvenku
i zevnitř, přičemž vnitřní povrchy se zdobily nástěnnými malbami. V Itálii se
významné stavby obkládaly různobarevnými mramory.
Přestože se první písemná zmínka o
románské rotundě sv. Kříže Menšího v
Praze váže na r. 1365, kdy byla farním
kostelem, její vznik klademe do konce
11. st. Nevelká jednoduchá stavba se
vyznačuje dokonalou stavební technikou. Má okrouhlou loď a půlkruhovou
apsidu na východní straně, zdobenou
obloučkovým vlysem. Loď je sklenuta
kopulí, na vrchu lucerna se sdruženými
okénky. Lucernu ukončuje pozlacený
kříž s půlměsícem a osmicípou hvězdou. Rotunda je stavěna z drobných
opukových kvádříků řazených v řádcích.
Kostel Saint-Philbert v Turnusu
(11. století) je nejkrásnější stavbou
raně románské architektury ve Francii
Románský Dóm v Pize se vyznačuje charakteristickými pásy sloupkových galerií
Románské konstrukce
Jako vodorovné nosné konstrukce se
používaly, alespoň ze začátku, dřevěné
stropy a krovy, nicméně záhy se románská architektura projevila významným
uplatněním kleneb. Románští stavitelé
se nejdřív pustili do zaklenování
postranních lodí o menším rozponu,
které zvládli pomocí valené klenby
nebo poloviny valené klenby. Později
s úspěchem překlenuli i velký rozpon
hlavních lodí podélnou valenou klenbou, kterou zpevnili příčnými pasy. Rozpětí se pohybovalo v rozmezí 10 až 12
m. Plocha valené klenby ve tvaru půlválce spočívala po obou stranách na
podpěrách (stěnách nebo pilířích).
Pozoruhodné je, že kameny v oblouku
nebylo třeba spojovat maltou, i když ta
se často také používala. Zešikmený
tvar kamenů nebyl náhodný. Stavitelé
kameny opracovali a usadili tak, aby
přímky vedené spárami mezi stěnami
jednotlivých kamenů směřovaly do jediného bodu. Tak se kameny podpíraly
navzájem a síly v klenbě byly optimálně
rozloženy. Nutným předpokladem pro
docílení takového stavu bylo postavit
klenbu pokud možno bezchybně, aby
nedošlo k narušení rovnováhy sil. Jediná chyba mohla mít za následek zřícení klenby. To se však projevilo teprve ve
chvíli, když byla stavba dokončena.
Klenby a kupole
Klenba se zakládala na dřevěné
bednění zvané skruž. Tato skruž celou
stavbu podpírala, proto byla tvarově
shodná se zakřivením budoucího
oblouku. Když byl uprostřed klenby
umístěn poslední kámen, skruž byla
odstraněna a preciznost díla byla podrobena rozhodné zkoušce. Pro dosažení vhodného načasování byly využívány
pytle s pískem. Na nich bylo dřevěné
bednění postaveno. Když byla práce
dokončena, pytle s pískem byly propíchnuty a kameny se pomalu usadily
na místo. Vývoj v technikách vypracování kamenné klenby umožňoval zvětšování rozměrů románských chrámových budov. V křížení lodí vyrůstala
kupole, boční apsidy překrývali půlkopulí neboli konchou. Z průniku dvou
LAFARGE 02/2006
23
valených kleneb vznikla klenba křížová, známá již v antickém Římě, vyzdívaná z kvádříků a postupem doby
s vystupujícími žebry. Tento podnět
románských stavitelů se plně rozvinul
v době gotiky v žebrové klenbě, která
ovlivnila myšlení celých generací
pozdějších architektů.
Dalšími významnými stavbami
románské doby vedle již zmiňovaných
klášterů a chrámů byla šlechtická sídla
- hrady s mohutnými, někdy až třímetrovými hradbami rozeseté po celé
Evropě. Obranná funkce hradů si vyžádala i výstavbu příkopů, za nimi umístěné obytné paláce měly rovněž silné
zdi a malá nezasklená okna, která stavitelé často sdružovali do větších
celků. Robustní stavby doby románské
s malými otvory tak působí dojmem
harmonie a důkladnosti.
V našich zemích vyrostly nejen církevní stavby, ale i kupecké domy a šlechtické dvorce. Základní rozvržení dostala
města, tak například Staré Město pražské spojené románským Juditiným mostem s hradčanským podhradím.
VIP Club Lafarge :::...
Blues, Jazz and R&B na VltavÏ
Dne 1.6. 2006 se konala letošní
třetí akce VIP Clubu Lafarge, tentokrát
v jazzovém pojetí a v houpajícím rytmu lodi
na řece Vltavě.
Ten, kdo se nenechal odradit špatným počasím,
které na letošní dětský den bylo opravdu chladné,
a také stále stoupající hladinou Vltavy, mohl strávit
večer s americkým zpěvákem Ebem Davisem, který
zavítal do České republiky jen proto, aby Vám ku příležitosti této akce zazpíval v doprovodu přední české
jazzové kapely Kořínek Groove.
Celý večer se nesl v rytmu jazzu, v poklidném,
uvolněném prostředí lodi Atlantida. Věříme, že jste
si odpočinuli a Vaše hudební buňky si přišly na své.
Těšíme se na setkání s Vámi na některé
z příštích akcí.
24
LAFARGE 02/2006
...::: summary
The Zlatý Středník 2005 competition jury awarded Lafarge Cement Journal
a Certification of high professional standard
(p.1)
in B2B category.
An educational program leaded
by DuPont company concentrated on
improving the process of safety audits and
was organized by Lafarge Cement, a.s. for its
management, contractual parties and 18
colleagues from Lafarge Serbia, Egypt, Greece, Austria, Germany and Jordan. The theory
was tested in practice in the cement plant
(p. 1)
Čížkovice.
„My domain is safety production“, says the plant manager Dr. Ing. Jan
Votava. In his interview he talks about
safety, current projects, decrease of production costs and about manufacturing
(p. 4-5)
equipment modification.
Usage of waterproof concrete presents many variations. It makes for building
the hydro engineering structures, solid gravity dams, earth fill dams, reservoirs, sewage
works, storage reservoirs, fuel tanks - for
(p. 8 - 9)
concrete or steel concrete pipes.
Easy to use, aesthetic and ergonomic, Agilia® is a leading self-placing
concrete developed by Lafarge R&D. Agilia®,
which is slightly more expensive, eliminates
many construction steps at production so it
is eventually more cost effective. Agilia® –
concrete poured straight from the source
(p. 8-9)
An extraordinary family house of
Staley Cup Champion Matin Škoula has
grown up near Litoměřice with the use of
Lafarge Cement materials. Constructional
and technical details brings an article on
pages 10 -11.
Colorful Village Úpohlavy lies only
a few kilometers from Čížkovice plant nearby
the quarry Úpohlavy. The article deals with
good cooperation of regional authorities and
Lafarge Cement, with housing and environ(p. 18-19)
mental projects in Úpohlavy.
In our historical section we have
dealt with portland cement progress in Eng(p. 20-21)
land, Europe and in Bohemia.
LAFARGE 02/2006
25