Zámek Budišov

krokodýli, leguáni a varani, z hadů např. hroznýš, kobra, korálovec
a chřestýš.
Samostatné sály v zámeckém depozitáři jsou věnovány sbírce koster
a lebek a souboru více než 150 druhů raků a krabů. Vedle známých
poustevníčků, krabů houslistů a dalších menších druhů jsou zde zastoupeni i ti největší – humr, langusta a velekrab japonský. Sbírku doplňují
ukázky dalších druhů bezobratlých – mořské houby, medúzy, koráli,
červi. Bohatá kolekce ulit a lastur mořských měkkýšů je doplněna ukázkami hvězdic, ježovek, sumýšů a nejprimitivnějších představitelů kmene
strunatců (sumky, salpy).
oddělení Zdeňka Kuxe: byla shromážděna rozsáhlá sbírka ichtyologického a herpetologického materiálu čítající 108000 kusů, srovnávací sbírka osteologická obsahující téměř 6100 kusů a kožkového materiál,
který umožnil postavení stále expozice Fauna Moravy v Biskupském
dvoře Moravského zemského muzea v Brně.
Zoologické sbírky byly postupně doplněny například v roce 1974 kolekcí 3270 kožek ptáků vytvořenou Jaroslavem Karáskem a v roce
2001 zakoupenou sbírkou ulit a lastur mořských měkkýšů, více než
7500 kusů, sestavenou Adolfem Rossim. V současné době jsou muzejní
zoologické sbírky rozšiřovány především sběrnou činností pracovníků oddělení. Cenný materiál byl nashromážděn při opakovaných
cestách do delty Dunaje (1979–1990, 1994), na Kubu (1987),
do Jakutska (1991) a Venezuely (1992–1994). Kromě toho se podařilo
navázat úspěšnou spolupráci se zoologickými zahradami a soukromými
chovateli, kteří příp. uhynulé kusy předávají ke zpracování pro muzejní
sbírky.
Zámek Budišov
zpřístupněný zoologický depozitář
Moravského zemského muzea
Zoologický depozitář
Zoologická sbírka byla do zámeckého depozitáře postupně převezena
v letech 1974–1982 a od roku 1991 je jeho část zpřístupněna
veřejnosti. Uloženo je zde kromě většiny obratlovců žijících na území
naší republiky také 3000 exotických ptáků a 700 trofejí kopytníků
z loveckých výprav do Afriky, Ameriky a Asie (žirafa, kudu, antilopa losí,
buvol kaferský, los, sob aj.).
Mezi savci zaujmou špičkově provedené exponáty velkých šelem (lev,
tygr, gepard, medvěd hnědý i lední), nechybí zástupci všeobecně známých druhů sudokopytníků (srnec, daněk, kozorožec, koza bezoárová,
prase divoké) a našich malých savců (liška, jezevec, kuna, tchoř, lasička,
ježek, krtek). Pozornosti neuniknou atraktivní ptakopysk, ježura a vačice, podobně jako zástupci primátů (orangutan, šimpanz, chápan, gueréza) včetně poloopic (lori, outloň). Prakticky kompletní sbírka našich ryb
je připravena pro rybáře. Ostatní skupiny obratlovců reprezentují např.
žraloci (kromě jiných velmi vzácný žralok nosatý), rejnok, bahník, platýs,
mečoun, z obojživelníků ropucha obrovská, rohatka brazilská z povodí
Amazonky, listovnice stromová nebo skokan volský, největší skokan ze
Severní Ameriky chovaný na farmách jako zdroj žabích stehýnek. Plazy
zastupuje několik druhů želv včetně karety pravé a želvy sloní, aligátor,
www.mzm.cz
ve francouzském stylu. Z bohaté sochařské výzdoby parku, jejímiž
autory byli sochaři Giovanni Giuliani, František Alexandr Jelínek,
Lorenzo Mattielli a F. G. Skalický se dochovalo jen torzo. Další
úpravy týkající se především interiéru zámku proběhly v letech
1776–1781. V letech 1793 až 1945 patřil zámek rodině Baratta
-Dragono. V roce 1974 převzalo zámek do správy Moravské muzeum.
V současnosti je zámek opět ve správě městyse Budišov.
Zámek Budišov, Budišov u Třebíče
tel.: 568 875 198, 737 823 873
otevřeno: květen-září st - pá 8 - 12
so - ne 9 - 11 a 14 - 16
duben a říjen pouze na objednávku
tel: +420 737 823 873
Historie zámku
Zámek Budišov stojí na místě bývalé vodní
tvrze z 13. století, zajišťované vodním příkopem
a dvěma rybníky, dnes vysušenými. Důležitou
součástí tvrze byla obytná věž, později víceposchoďová budova palácového typu. V renesanční zámek tvrz přestavěl v 70. letech 16.
století Václav Berka z Dubé. Vznikla bloková
stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým
nádvořím vyzdobeným arkádami.
Dnešní barokní podobu dala zámku přestavba provedená za hrabat Paarů ve 20. letech
18. století. Charakterizuje ji podstřešní patro,
portál a kamenný most s barokní výzdobou
doplněnou velkými okrasnými vázami s klasicistním dekorem. Před zámkem byly postaveny
hospodářské budovy.
Interiér zámku a salla terrena byly vyzdobeny
dekorativními malbami s čínskými vzory se
zlacenými prvky a štukami vytvořenými podle
návrhů malíře Antona Josefa Prennera. Výzdobu
zámecké kaple provedli malíři Friedrich Heinrich
Füger a Václav Vavřinec Reiner, fresky ve dvou
místnostech ve druhém patře zámku vytvořil
Hans Michl Quell.
Současně byl kolem zámku zřízen park se čtyřmi rybníky, považovaný v 18. století za jeden
z nejkrásnějších na Moravě, zčásti upravený
Zoologické sbírky
Zoologické sbírky patří podle archivních dokladů k nejstarším muzejním
sbírkovým souborům, evidovaným ve starých inventářích z roku 1816,
ještě před oficiálním založením tehdejšího Františkova muzea v roce
1817.
Nejstarší částí současných zoologických sbírek je kolekce přibližně 2500
preparátů ptáků, kterou v 1. polovině 19. století vytvořil a v roce 1866
prodal muzeu Adolf Schwab. V roce 1922 obohatil muzejní sbírky soubor preparátů ptáků, savců a trofejí z loveckých výprav Friedricha Chorinského do Afriky. V roce 1930 převzalo muzeum obsáhlou kolekci
trofejí Jaroslav Bakeše a v roce 1945 sbírku Rudolfa Salma ze zámku
v Moravských Budějovicích. Po roce 1945 byla do depozitáře převezena část sbírek Josefa Seilerna ze zámku Lešná (preparáty, kožky,
snůšky vajec).
Muzejní sbírky vznikaly a byly ve svých počátcích rozšiřovány především dary příznivců a spolupracovníků muzea: Václava Čapka (1926)
– snůšky ptačích vajec, Franze Zdobnitzkého (1939) – kožky ptáků
a snůšky vajec, muzejního preparátora Jindřicha Mrázka (1940) –
vycpaniny ptáků a kolekce vajec, Jana a Jaroslava Hálových (1942–
1943) – preparáty a balky ptáků i savců, snůšky ptačích vajec, Josefa
Dostála – kůže ptáků.
Většina nových přírůstků byla po roce 1950 získána vlastní sběrnou
činností, především zásluhou dlouholetého vedoucího zoologického