č. 3/2011 - hvjdesign

81
1
Editorial
Tyto řádky píši bezprostředně po
schůzi předsednictva našeho sdružení,
první po úmrtí předsedy pana Ing. Radko Weignera. Atmosféra jednání byla
touto okolností jednoznačně poznamenána. Jednání se po vzpomínce na
něho a uctění jeho památky rozbíhalo
tak nějak rozpačitě. V průběhu jednání bylo třeba řešit tolik úkolů, na kterých s námi do posledních dnů svého života aktivně pracoval, že byl najednou
opět mezi námi a my pokračovali a plánovali jako dříve.
Pokud se nám bude ve sdružení práce dařit, dokážeme pracovat dle jeho odkazu a rozvíjet dobré vztahy mezi širokou
betlemářskou obcí. Bude to patrně nejlepším naplněním
jeho odkazu. Na jaře příštího roku nás čekají nové volby
předsednictva, výkonného výboru a předsedy sdružení.
Podobnou integrující osobnost bude České sdružení přátel
betlémů asi obtížně hledat.
V minulých číslech se Ing. Ludvík Mátl, místopředseda ČSPB a předseda redakční řady časopisu Betlémy
a betlemáři, podrobně věnoval tvorbě časopisu, pokoušel
se iniciovat členy sdružení k většímu zájmu o publikování
informací z činnosti regionálních poboček, jejich zážitků
z cest a řadě jiných zajímavých poznatků. Obávám se, že
vzhledem k tomu, že v uplynulých osmdesáti číslech BaB,
i v časopisech dalších spolků se stejným zaměřením už bylo
popsáno tolik stran textu, že se velmi tenčí počet betlémů
a betlemářských událostí, které ještě zpracovány nebyly.
Dokonce dochází k publikování stejných textů v několika
časopisech – to už je na pováženou, zvlášť, když odebíráme,
tedy i platíme všechny tyto tiskoviny. Nelze se potom divit,
že například muzea – kolektivní členové členství ukončují.
Ukazuje se, že bude nezbytné se zaměřit ještě více na úroveň článků a více prostoru věnovat kvalitnímu obrazovému
doprovodu, který vypoví více než pouhý popis. Tato na
Obratem lze zaslat termíny letošních
betlemářských a vánočních výstav ke zveřejnění
do předvánočního časopisu!
81
ročník 21
č. 3/2011
Z obsahu
Popisky k barevné obálce
2
Muzeum v Rumburku
3
Stěhování betlému v Třebechovicích
9
Betlém u sv. Martina v Třebíči
10
Konference cest. ruchu v Hr. Králové
13
Causa Svitavský betlém
14
Ocenění Mgr. Milana Hornišera
16
Autorská výstava Jana Rody
18
Přehled připravovaných výstav
19
Zápis z předsednictva ČSPB
22
Činnost reg. pobočky Jižní Morava
23
Nová vánoční známka
24
Přílohy:
Nabídkové letáky
– na puzzle s třebíčskými betlémy
– na dřevitou vlnu pro betlemářské potřeby
Vydavatel:
České sdružení přátel betlémů o.s.
www.sdruzenibetlemaru.cz
Adresa redakce:
P.O. BOX 66
501 01 Hradec Králové
Sazba a tisk:
OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí
Registrace:
MK ČR E 11426
Do tisku zadal 14. listopadu 2011
Ing. Ludvík Mátl
2
81
první pohled neschůdná teorie by byla uskutečnitelná, kdyby tato problematika přiměla české
betlemáře k hledání společné cesty.
Mimo jiné byl vysloven názor, jak by bylo
skvělé, kdyby mnohem častěji informovali
odborní pracovníci, etnografové muzeí o jejich
sbírkách betlémů, nových nákupech a výstavní
činnosti. Pracuji v muzeích již 17 let a po celou
dobu neustále sleduji omezování finančních
prostředků, tím pádem snahu zřizovatelů snižovat počty zaměstnanců a požadovat více práce
za méně peněz. Předpokládám, že na tom jsou
všichni podobně. Nakonec i pro mne znamená
napsat úvodník to, že usednu k počítači v sobotu
večer, neboť ve všední dny, po náročném pracovním programu, už ani nevidím.
Podělím se ještě s informacemi o připravovaných výstavách a expozicích v muzeích. Začnu
tím, že ve Středočeském muzeu v Roztokách
u Prahy se na počátku října sešli národopisci
z členských muzeí na jednání etnografické komise Asociace muzeí a galerií, nejen aby projednali vše co měli v plánu, ale také z toho důvodu,
že chtěli vidět výstavu Dárek z pouti – poutní
a pouťové umění, která představuje vše zajímavé
od historie až po současnost poutí, významných
poutních míst, ale mimo jiné také informace
o předmětech, které se z poutí přinášely, včetně
betlémů. O výstavě jste již četli v minulém čísle
BaB v článku PhDr. Luboše Kafky. Tato výstava
potrvá do 15. ledna 2012.
Ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti
bude letos od 18. listopadu vystaveno na 700 betlémů. Muzeum na rok 2014, kdy oslaví 100. výročí
založení, připravuje novou moderní interaktivní
expozici. V Muzeu Jindřichohradecka bude letos
vystavovat své řezby a betlémy Ing. Jan Roda,
v příštím roce zde bude ukončen rozsáhlý projekt podpořený z evropských fondů a otevřeno
8 nových expozic. Spolek českých betlemářů v Praze k pátému výročí svého založení připravuje výstavu v Muzeu Karlova mostu. Muzeum v Českém
Těšíně připravuje Vánoce v muzeu národopisný
projekt česko – slovensko – polské spolupráce.
Chebské muzeum připravuje Vánoce v muzeu
s řadou betlémů a velký projekt přeshraniční
spolupráce na příští dva roky. Půjde o spolupráci zejména s muzeem ve městě Marktredwitz.
V tomto místě je možné v adventním a vánočním čase navštěvovat nejen muzeum s výstavou
betlémů, ale je možné v rámci pochůzek navštívit domácnosti i kostely a obdivovat specifické,
mnohdy rozsáhlé, keramické betlémy. V rámci
nového projektu se společně chystají zmapovat
a veřejnosti představit historii a vývoj betlemářství na území od Slavkovského lesa po Krušnohoří. Máme se tedy dozajista na co těšit.
Přeji všem členům sdružení i náhodným čtenářům časopisu zbytek podzimu, potěšení z přípravy
vánočních výstav a očekávání času adventního.
PhDr. Zita Suchánková
1. místopředsedkyně ČSPB
Městské muzeum v Ústí nad Orlicí opět letos pořádá již 18. ročník
Mezinárodní soutěže pro děti „Vánoce a betlém“
Podrobnosti a propozice nejdete na www.muzeum-uo.cz
Popisky k barevným obrázkům na obálce
Titulní strana obálky: Jesličky z vánoční varianty betlému z kostela sv. Martina v Třebíči
2. strana obálky: Betlém z kostela sv. Martina v Třebíči, adventní (nahoře) a tříkrálová (dole) varianta
3. strana obálky: Velký malovaný šternberský betlém (k článku o Mgr. Milanu Hornišerovi na str. 16)
4. strana obálky: Ze sbírek muzea v Rumburku – olej „Večer tříkrálový“ od Augusta Frinda (1852–1924)
81
3
Betlémy v českých muzeích
O historii, sbírkách, betlémech i rekonstrukci budovy muzea v Rumburku
Bc. ESTER SADIVOVÁ
Z historie muzea
Vzdělávací spolek Humboldt, nesoucí symbolicky jméno Alexandra Humboldta (1769–1859),
věhlasného německého učence, byl ustaven
v Rumburku již 7. února 1865. V 80. letech 19.
století měl 124 členů. Jeho posláním byla „podpora a rozšiřování populárně vědeckých znalostí“. Z podnětu členů spolku a na základě rozhodnutí městského zastupitelstva bylo 15. května
1902 založeno Městské vlastivědné muzeum
v Rumburku.
O sbírky umístěné v přízemí tehdejší odborné
tkalcovské školy (dnešní zdravotnické) se starali dobrovolníci z řad místních učitelů. Cílem
sbírkotvorného programu bylo shromažďování
a vystavování předmětů souvisejících s historií regionu, s místní přírodovědou a uměním.
V muzeu byly soustřeďovány cechovní truhly,
prapory, znaky, mistrovské kusy (především
soustružnické a zámečnické), umělecká díla
a různorodý pramenný materiál – kroniky, listiny, písemnosti cechů, spolků aj.
Muzejní expozice byla v roce 1922 přestěhována z přízemí do druhého poschodí budovy.
Správcem sbírek byl od roku 1920 profesor
Lerchl, od roku 1933 dr. Erwin Görlach a od
roku 1936 knihovník a archivář Rudolf Demel.
Na počátku okupace nový Landratsamt zabral
pro svoje potřeby dosavadní prostory muzea.
Sbírky byly dočasně deponovány na několika
místech a to v klášteře, budově soudu (bývalém
rumburském zámku) a Pfeiferově továrně.
Ihned po válce byly sbírky městského muzea
zajištěny. Rozhodnutím Místní správní komise
(MSK) získalo muzeum prostory v prvním patře
bývalé továrny J. Förstera ve Vraní ulici číslo 10
(dnes Na Valech 401/4). Současně MSK vydala
konfiskačnímu oddělení pokyn, aby muzejním
pracovníkům (Stanislavu Gaberovi a Rudolfu
Demelovi) byla umožněna prohlídka domů opuštěných vysídlenými Němci, čímž byla zachráněna
řada cenných předmětů. Do Rumburka byly převezeny také sbírky zrušeného městského muzea
v Krásné Lípě. Zahrnovaly předměty k dějinám
punčochářství, mobiliář, vzácnou pozůstalost
akademického malíře Augusta Frinda
a jedinečnou sbírku klavírního virtuoza
Augusta Stradala (posledního žáka Franze Liszta). Z Jiřetína pod Jedlovou byla
převzata část sbírky Karla Frieseho.
Poválečná expozice muzea byla slavnostně otevřena 4. července 1949. V roce
1951 získalo muzeum statut Okresního
vlastivědného a vedením byl pověřen
Rudolf Demel. Tehdy byly získány
Försterova továrna na barvení tkanin
a lněné příze, dnes budova muzea
81
4
knihovny zrušených klášterů – kapucínského
z Rumburka, redemptoristů z Filipova a oblátů
z Varnsdorfu. Knižní fondy byly uloženy v adaptované budově rumburského kláštera, kam byly
rovněž přestěhovány exponáty církevního umění od gotiky do 19. století. Dne 24. května 1958
byla zpřístupněna první samostatná expozice
věnovaná Rumburské vzpouře. Roku 1961 byla
expozice církevního umění z kláštera přesunuta
do mateřské budovy muzea. K velké reinstalaci
sbírek došlo na konci 60. let. Muzeum existuje
od roku 1977 jako pobočka Okresního (dnes
Oblastního) muzea v Děčíně.
Rekonstrukční práce
a stavební adaptace budovy
Stávající budova prochází dlouhodobě rekonstrukcí, zahájenou náročnou opravou druhého
patra, kde hrozilo zřícení stropů. Rozšířená
expozice ve třech podlažích budovy, pro návštěvníky otevřena od 4. 12. 1997, byla přístupná
do roku 2006. Přibližovala dějiny města a celého
regionu, Rumburskou vzpouru a nabízela vstup
do stylizovaného depozitáře. Výstavní síň prezentovala cca 8 a více tematických výstav ročně.
V roce 2008 bylo přistoupeno k další rekonstrukci
budovy, zateplení, výměně oken a položení nové
střešní krytiny. V letošním roce došlo v rámci
poslední etapy rekonstrukce vnitřních prostor
k vybudování nové elektroinstalace, opravám
prasklých příček, realizaci nových osvětlovacích
těles a je přistoupeno k opětovnému nainstalování sbírek, které musely být pod vlivem stavebních adaptací uloženy do depozitářů.
V závislosti na finančních možnostech bude
v roce 2012 otevřena expozice muzea zahrnující stylizovaný Ateliér krásnolipského malíře
Augusta Frinda, Přijímací pokoj klavírního virtuosa Augusta Stradala, Světničku punčochářů
z Krásné Lípy, místnost připomínající slavnou
minulost hostince Münzbergových na hradě
Tolštejně aj.
Restaurování klavichordu ze Stradalovy pozůstalosti a benefiční koncerty
Rumburské muzeum uspořádalo již 6 benefičních koncertů, díky kterým jsou shromažďovány
prostředky na restaurování vzácného klavichordu z pozůstalosti Augusta Stradala. Je naším přáním, aby se klavichord stal funkční ozdobou sálu
reflektujícího slavnou a nepříliš známou hudební minulost Šluknovska. Autorem projektu
„Záchrany klavichordu“ je varnsdorfský rodák varhaník, hráč na klavichord a muselaar
Tomáš Flégr. Ovšem náklady na opravu
nástroje s prasklou resonanční deskou
zatím převyšují výtěžek benefice.
O muzejních betlémech
Vánoční výstavy jsou v rumburském
muzeu pořádány v podobném duchu
od roku 1998. Původním záměrem
pořadatelů betlémových výstav v letech
předešlých byla především prezentace
Budova bývalé Försterovy továrny – v současnosti muzeum
81
5
Kieslichův pohyblivý betlém (z fotoarchivu muzea)
exponátů z muzejní sbírky, aby tak bylo návštěvníkům názorně představeno řezbářství
místních mistrů jako takové. Ovšem vzhledem
k množství nesignovaných, těžko zařaditelných
děl, nebyla prezentována sbírka uceleně a více
se proto omezovala na návštěvnicky atraktivní
exponáty. S ohledem na svobodu vystavování
a stupeň badatelského poznání byl tento záměr
pozměněn. Dokonce se podařilo díky spolupráci s řadou odborníků a nadšenců z celé republiky (Natálie Belisová, Bohunka Krámská, Jan
Roda, Jiří Votruba aj.) prosadit na restaurování
některá díla, jejichž hodnota je pro betlemáře
nevyčíslitelná, ovšem z hlediska celé muzejní
sbírky by zůstala jejich potřebná obnova prozatím odložena.
Jednou z největších betlemářských osobností
poválečné éry byl bezesporu Karl Heinz Pietschmann – stavitel kostelního a klášterního
betlému, vášnivý soukromý sběratel a znalec
místního tzv. „niederlandského“ betlemářství.
S řadou odsunutých betlemářů udržoval osobní
kontakty a vždy muzeu předával své zkušenosti.
Druhým duchovním otcem místních jesliček je
Jaroslav Pšenička, dlouholetý dobrovolný spolupracovník muzea, který betlémy žije celoročně
a je ve stálém spojení s německými betlemáři
a badateli a převzal stavění kostelních betlémů.
V Rumburger Zeitung ze dne 25. 12. 1930 se
Pius Ulbrich (1875–1952), zakladatel betlemářského spolku ve Šluknově, vyjádřil: „Že má
dnes Niederland nejlepší betlémy v Čechách, ba
v celé republice, a v tomto křesťanském lidovém
umění je vedoucí, dokazují i odborné časopisy
betlémového světa, když udělují severočeským
betlémům chválu a plné uznání.“ Právě toto prohlášení nás stále vede k pátrání, kde bychom dále
nalezli pochvalné zmínky o starých betlémech
v nazarénském stylu. Jedním z nám známých
zahraničních příspěvku je např. obsažný příspěvek zveřejněný v lipském Hodinářském týdeníku pocházející z pera Heinricha Otta věnovaný
Kieslichovu pohyblivému betlému. Ten by mohl
být dnes postaven svou složitou propracovanou
6
81
mechanikou a monumentálností na stejnou
úroveň s Krýzovými jesličkami z Jindřichova
Hradce, s Metelkovým betlémem v Jilemnici, či
s Proboštovým betlémem v Třebechovicích po
Orebem, což nám potvrdil také odborník nejpovolanější – Kamil Andres. Bohužel muzeum
vlastní jen malé torzo a několik dobových fotografií – celé dílo skončilo zřejmě v propadlišti
dějin.
Betlemářství v Rumburku a okolí – tzv.
„českém Nizozemí“
Nejstarší zpráva o betlémech ve výběžku
pochází z klášterní kroniky a je datována rokem
1583. Peter Zebieker měl prodat v Rumburku
za dva stříbrné groše betlém Hansi Hozdlerovi.
Vzhledem k ceně se jednalo spíše o malé jesličky, užívané jako školní pomůcka, jako rekvizita při vánoční hře, provozované kantory a žáky
před městskou radou.
První doložená zmínka o varnsdorfském
kostelním betlému pochází z roku 1715. V jiřetínské farní kronice zápis dokládá vyplacení
odměny za postavení betlému v roce 1746. Roku
1723 byl pořízen zápis o vyplacení honoráře za
obstarání vánočních stromečků k výzdobě u jesliček ve šluknovském kostele.
Celý šluknovský region se proslavil zejména
„rumburskou vébou“, plátnem kvalitou srovnatelným s holandským, které bylo schopné
i na světových trzích konkurovat cenou. Místní
tkalci jej dodávali na vídeňské trhy ve vacích
z teletiny. A nepřímo zapříčinili celkový zájem
o betlémy, když se na vánočních trzích seznámili s tyrolskými řezbáři. Jelikož figurky od nich
zakoupené si jako suvenýry přinášeli domů
pečlivě zabalené v krabičkách, zůstalo jim lidové pojmenování „Schachtelmännl“ - „krabičkoví panáčci“. Takovéto figurky se do našich časů
v muzejní sbírce bohužel nedochovaly (stejně
jako staré rumburské figurky, jejichž hlavičky, ruce, nožky i klobouček bývaly ze dřeva
a končetiny k trupu připevněny pomocí drátků,
v barvených, klihem napuštěných plátěných
oblečcích).
Když byl zaznamenán zájem o tyrolské řezby,
přišli do kraje z Grödnerova údolí kolem roku
1800 samotní tyrolští řezbáři. Přiváželi s sebou
jak hotové výrobky, tak polotovary, řezbářské
náčiní či limbové dřevo (naposledy roku 1836).
Figurky některých vynikaly živostí a jemností provedení. Zásadním způsobem ovlivnily
pozdější místní tvorbu. Svým způsobem se
staly vzory. Figurky tehdy štafíroval Franz
Grohmann, lidově přezdívaný „Malerfranzel“.
Původně býval „vlašský“ betlém jednoduše stavěn, bez pozadí, na třech stupních. Využívalo
se přírodnin, skály tvořily pařízky (avšak ani
papírové nebyly neobvyklé) a celou scenérii
dotvářelo chvojí.
Když ustala inspirace „Welšany“, stalo se
druhým pramenem pro čerpání vzorů Německo
s orientálními betlémy. Tak vznikl proud,
který proslavil místní betlémové řezbářství nejvíce. Řezbáři z nejrůznějších povolání dosáhli v oblasti betlémové tvorby
mistrovství a jejich díla snesou srovnání
s profesionály své doby.
Řezbář Müller s figurkami do betlému
(z fotoarchivu muzea)
81
7
Vilémovský železniční viadukt – inspirace
pro most v Kieslichově betlému
Vánoční výstavy betlémů
v rumburském muzeu
Každá z vánočních výstav v Rumburku se snaží být jiná. Pravidelně je
vystavován rozsáhlý betlém rodiny
Weickertových ze Šluknova s figurkami Franze Xavera Schütze a Franze Herbricha. Torzo Kiesslichova
betlému čeká na restaurování, ovšem pohyblivé figurky vždy byly předním lákadlem nejen
pro dětské návštěvníky. Muzeum prezentuje
pravidelně i tvorbu místních amatérských řezbářů. Snažíme se zachovat vyváženou pestrost,
aby si na své přišli znalci místního betlemář-
Rumburský betlém
ství i široká veřejnost. Ještě v tomto roce budou
mít návštěvníci možnost spatřit tvorbu dosud
nepřekonaného řezbáře a štafírníka Dominika
Rudolfa ze Studánky. Stejně tak je dobrou tradicí vychutnat si pravou vánoční atmosféru ze
štětce krásnolipského malíře Augusta Frinda.
8
81
Jako každý rok je výstava zahájena v sobotu
před první adventní nedělí (26. listopadu) ve 13.00
hodin „Řezbařením v muzeu“, oblíbenou komponovanou akcí s ukázkami tradičních řemesel,
nejen s mistry řezbáři při práci. Výstava potrvá
do Hromnic. Zároveň budou přístupné „Srovnávací fotografie Rumburku“ objektivem Václava
Jelínka a výstava „Hanka a Bjarnat Krawcovi“,
uspořádaná ze sbírky varnsdorfského muzea při
příležitosti životních výročí významných umělců,
původem z Horní Lužice.
Betlemářství není rozhodně výsadou „českého Nizozemí“. Každý region se může prezentovat skvělou specifickou betlemářskou tvorbou.
Ovšem u nás byl naprosto výjimečný způsob
péče o betlémy, neutuchající celoroční betlemaření
u neřezbářů. Bez zajímavosti není fakt, že řezby
na profesionální úrovni vycházely z rukou amatérských řezbářů. Ti tvořili dle kvalitních předloh
v nazarénském stylu, poučeni pouze přátelskými
diskusemi se zkušenějšími tvůrci, sami zcela odlišného řemesla. A proto se snažíme šířit jejich slávu
i dnes, aby byla obnovena „ztracená paměť“, zapříčiněná odsunem původního obyvatelstva.
Rumburská muzejní sbírka skrývá skutečné
poklady, ovšem v porovnání s naší znalostí
o místní kvalitní a přebohaté produkci se jedná jen o maličký zlomek. Přesto jsou vánoční
výstavy středobodem muzejního roku. Bez
ohledu na Rumburskou vzpouru, kterou musím
rovněž řádně propagovat a bohatou sbírku, kterou s největší pečlivostí shromáždili naši předchůdci. Rumburské muzeum se snaží zachovat
statut malého domáckého vlastivědného muzea
s individuálním přístupem k návštěvníkům.
Snad se v příštím roce podaří zpřístupnit
novou expozici, aby tak každý nalezl část, jež
se nesmazatelně zapíše do jeho vzpomínek a do
Rumburku se znovu vrátil.
Otvírací dobu pro veřejnost nutno sledovat
na stránkách Oblastního muzea v Děčíně či
města Rumburk; vstupné je 30 a 15 Kč. Telefonická objednání: 412 332 194, e-mail: info@
muzeumrumburk.cz). Až pojedete na proslulou
výstavu domácích betlémů do německého Schirgiswalde (2.–4. 12. 2011), zastavte se v rumburském muzeu!
Těšíme se na Vaši návštěvu!
Dobový pohled na část Rumburka – v popředí budova muzea
81
9
Minifotoreportáž ze stěhování Třebechovického betlému
V minulém čísle 80 tohoto časopisu byly na str.
10 až 14 zveřejněny podrobné informace o zahájené přestavbě Třebechovického muzea betlémů
i o připravovaném stěhování Proboštova betlému.
Přesun na silničním podvalníku na vzdálenost cca
800 metrů do objektu bývalých Dřevařských závodů se uskutečnil za pěkného počasí (to bylo jednou
z podmínek) v pondělí 26. září 2011. Stěhování za
asistence státní i městské policie se těšilo velkému zájmu veřejnosti a my Vám z něho nabízíme
několik snímků od místních fotografů. Co by tomu
stěhování asi říkal učitel Fr. Skřivan, když před
2. svět. válkou betlém „po vlastní ose“ procestoval
téměř celou tehdejší Československou republiku.
10
81
O moravských chrámových betlémech
Malovaný betlém v kostele sv. Martina v Třebíči
Mgr. ANTONÍN ŽAMBERSKÝ
Hlavní tvůrce betlému, Antonín Čeloud (nar. 1839, zemř. 1918) se vyučil u svého otce soukeníkem. Pak soukenické řemeslo zaniklo a on se živil jako lakýrník, malíř písma, pozlacovač
a zastával funkci kostelníka děkanského kostela sv. Martina v Třebíči. Do betlémů v Třebíči
zavedl zvyk před svátkem Tří králů odstranit ze spodní části betléma pastýře s ovcemi a darovníky a nahradit je tříkrálovým průvodem. Do horní části betléma dával menší figurky - získal
tak „hloubku“ a nahoru za betlém dal ještě malované pozadí.
Ve snaze přiblížit betlém krajině narození Kristova se vydal roku 1905 do Svaté země, odkud se
vrátil rozčarován tamní krajinou - pro svou plochost a bílé skály se pro „jeho“ betlém nehodila
a zůstal věrný tomu, co vytvářel. Někdy okolo
roku 1970 kaplan kostela sv. Martina vytvořil
k betlému informační vývěsku, na níž uvedl, že
betlém je z roku 1863. Není vyloučeno, že tento
údaj nalezl v písemných dokumentech uložených
na faře. Je-li rok 1863 pravdivý, pak dokazuje, že
se v kostele betlém vyvíjel od menšího rozsahu
k dnešní velikosti.
Je jisté, že Antonín Čeloud stojí na počátku řady
těch, kdo betlém stavěli. Snad mu v tom pomáhali
farníci Blahovec, Zelníček a Strniště, jak se uvádí
v literatuře. Na sklonku života mu pomáhal betlém
stavět jeho syn Cyril. Není možné zjistit, stavěl-li
se betlém v průběhu I. světové války. Doma měl
Antonín Čeloud betlém postaven naposledy asi
v roce 1916, snad to platí i o betlému v kostele.
Jeho syn Cyril Čeloud musel narukovat (nějakou
dobu sloužil u polního kuráta v Jihlavě).
Antonín Čeloud zemřel několik měsíců před
koncem I. světové války. Po ní se o betlém staral jeho syn Cyril Čeloud (nar. 1872, zemř. 1928),
vyučený pozlacovač (vyučil se v roce 1893 u otce
a na „přeučenou“ byl v Tyrolsku), po otci také
kostelník. Od Cyrila Čelouda je v betlému několik figurek (podepsány nejsou, lze tak usoudit na
základě rozboru malířského rukopisu). Zřejmě je
také autorem úpravy dřevěné jeskyně. Úprava
spočívala v nahrazení zadní dřevěné stěny průsvitnou, za ní svítila žárovka.
Cyril Čeloud zemřel poměrně v mladém věku
jako bezdětný. Stavění betlému se ujali Jaroslav
Charvát (vyučený truhlář, vykonával funkci městského strážníka, soused Antonína Čelouda), Karel
Křivánek (malíř pokojů) a Rudolf Kadlec (švec).
Karel Křivánek za pomoci Jaroslava Charváta
vytvořil pro betlém nové pozadí (krajinu), které
nahradilo původní (signatury na novém: levý segment „J. Charvát 1932“, střední segment „7/4 1932
Křivánek Karel, malíř pokojů“). Nové pozadí je namalováno na překližce, původní bylo na lepence.
Nové pozadí velmi volně vycházelo z původního,
přidány jsou další krajinné motivy. V roce 1930
manželka Jaroslava Charváta Apollonia darovala
Svaté rodiny pro pastýřskou i tříkrálovou variantu
betlému, které namaloval její syn Eduard Charvát (nar. 1906) – původní Svatá rodina Antonína
Čelouda nyní v souboru chybí.
Jaroslav Charvát a Karel Křivánek se o betlém
starali jen několik sezon, Rudolf Kadlec (nar. 1874,
zemř. 1956) ho stavěl až do své smrti, tedy několik desetiletí. Skutečnost, že mu v mládí Antonín
Čeloud neprozradil původ krásné zelené barvy,
z něj udělala jeho osobního nepřítele. Na sklonku
života stavěl do betlému svoje figurky, čeloudovy
nevystavoval. Zašel tak daleko, že zelenou barvu
na stromech přemaloval.
81
Po Kadlecovi betlém až do své smrti stavěl Adolf
Jelínek (nar. 1897, zemř. 1982), vyučený malíř pokojů a natěrač. Posledních 10 let jeho péče o betlém
postupně přerůstala do symbolické úrovně – o betlém se fakticky staral Antonín Žamberský, který
prováděl jeho údržbu a se zvyšující se intensitou
se podílel na jeho stavění. Adolf Jelínek se svým
synem Jiřím v roce 1969 upravili kostru. Za Adolfa
Jelínka se betlém stavěl okolo 17. prosince rovnou
v pastýřské variantě. Byl požadavek, aby zbyla ještě jedna neděle na úklid kostela. Zpravidla 4. ledna
se stavěla tříkrálová varianta, betlém se sklízel po
20. lednu. Adventní varianta se nestavěla.
V průběhu roku 1982 zemřeli děkan P. Jaroslav Kampf i Adolf Jelínek. V tom roce kostelník
pan Samuel po mši objevil v lavici „zapomenutý“
balíček, obsahující betlémové figurky. Mezi nimi
byla figurka Svaté rodiny pro adventní variantu
belému, ostatní figurky neměly souvislost s tímto betlémem. Nalezenou adventní Svatou rodinu
s vysokou pravděpodobností maloval Antonín
Čeloud. Nález umožnil po mnoha letech betlém
vystavit i v adventní variantě. O betlém se od
roku 1982 stará Antonín Žamberský (nar. 1952),
absolvent matematicko–fysikální fakulty University Karlovy v Praze, povoláním informatik
a v současnosti také kurátor sbírky betlémů
Muzea Vysočiny Třebíč.
Z popudu nového duchovního správce P. Otmara Kaplana byla vytvořena kompletně nová kostra
asi v roce 1989. Vzhledem a velikostí odpovídá
předchozí, je však rozdělávací – jednotlivé kopečky jsou na základní nosné konstrukci zavěšeny.
Kostru vytvořil Karel Bém, byla upravena ve dvou
následujících sezonách. Bohužel krátce po jejím
dokončení byla nalezena fotografie betlému, zachycující autentické Čeloudovo uspořádání. Současně
byly vytvořeny nové skály. Požadavek na vyšší
míru demontovatelnosti kostry vznikl zejména
z problémů se skladováním kostry v období mimo
vánoc.
V roce 1989 betlém natáčeli filmaři – dokumentaristé z tehdejšího Gottwaldova (Zlína), film se
promítal v kinech jako předfilm a v televizi. Filmovali tehdy i jiné betlémy z Čech a Moravy.
11
Rozložitelnost kostry se využila při nabídce na
vystavení betlému v Lilienfeldu (Dolní Rakousy),
kam se betlém vezl v letech 1992, 1994, 1995, 1996
a 1997. Byl zde vystaven vždy 3 až 4 dny okolo
svátku Neposkvrněného početí P. Marie (8. prosince) na akci zvané Advent in Lilienfeld. Zde byl
hlavním exponátem na výstavě pořádané v klášteře - vždy jej vidělo okolo 10 tisíc lidí. V Rakousku byl propagován v tisku (Niederösterreichische
Nachrichten) i v televizi (ORF2, InfoKanal). Iniciátory akce byli lyžaři, kteří po pádu železné opony
v roce 1989 hledali Kožichovivce - rodiště Matyáše Žďárského, který v Lilienfeldu žil a proslavil
jej vypracováním Alpských sjezdařských technik
a v roce 1905 uspořádáním prvního závodu ve slalomu na světě. Iniciátorem akce na české straně
byl Ing. Jiří Mastný a na rakouské předně ředitel
školy Gerhard Steger.
V roce 2000 prakticky po celý advent byl betlém
vystaven v kapli farního centra Hellerhof farnosti
Kostel sv. Martina v Třebíči
12
81
Paudorf-Göttweig (Dolní Rakousy, poblíž Kremže
/ Krems an der Donau), nejprve v pastýřské a později vánoční variantě. Iniciátorem byli poutníci
z Třebíče do Mariazell, konkrétně na české straně
Ing. Jaroslav Maxa a na rakouské farář P. Dr. Udo
Eduard Fischer, OSB. I při této příležitosti byl betlém presentován v tisku (Niederösterreichische
Nachrichten, JA) a v televizi (ORF 2).
V kostele sv. Martina je betlém každoročně stavěn na začátku adventu a jeho výstava končí okolo
2. února následujícího roku a v tomto období dochází k několika obměnám.
Adventní varianta – Maria s Josefem, kravkou
a oslíkem jdou do Betléma, ovečky, bez darovníků.
Vánoční varianta - Ježíšek je v jeslích, přibudou
darovníci se svými dary, jeskyně s andělem, který
pastýřům oznamuje novinu o narození Ježíše.
Tříkrálová varianta - Ježíšek je větší, je na klíně
matky, většina oveček se odstraní, odstraní se scéna zjevení pastýřům a vše je nahrazeno početným
a pestrým tříkrálovým průvodem z Východu s koňmi, velbloudy i slony.
Zveme Vás do Třebíče na návštěvu našeho betléma v kostele sv. Martina i ostatních třebíčských
kostelech.
Od 1. září 2010 byly na zámku v Třebíči uzavřeny
všechny expozice muzea, mezi nimi i betlémy, které
se vystavovaly celoročně téměř 45 let, tedy i v letním období. V současnosti probíhá generální oprava
zámku, jeho otevření pro veřejnost je plánováno
na přelom let 2013/14. Celoročně bude vystaven
pouze jeden velký třebíčský betlém. Cílem je každoročně pořádat v Třebíči vánoční výstavy betlémů,
první se uskutečnila již loni. Druhá z nich proběhne v prosinci 2011 v rámci příhraničního projektu
Porta culturae. Budou na ni konfrontovány betlémy
z jihu Čech a Moravy s betlémy z Dolních Rakous;
v Moravských Budějovicích proběhne o nich konference. Záměrem je jejím účastníkům také ukázat
betlém v kostele sv. Martina.
Kontakty: Římskokatolická farnost Třebíč-město,
Martinské nám. 87/20, 674 01 Třebíč
Tel.: 568 840 522, 568 841 532, 728 133 220
http://www.volny.cz/trebicmartin/
e-mail: [email protected]
Redakční poznámka:
Třebíčským betlémům jsme se věnovali podrobně v článcích Mgr. Antonína Žamberského v časopise Betlémy a betlemáři č. 73. Rádi se do Třebíče
opět vracíme s pozvánkou na prohlídku betlému
v kostele sv. Martina. Navštívit Třebíč stojí za to
s ohledem na pamětihodnosti i v zimním období.
Třebíčí protékající řeka Jihlava nejen pomyslně,
ale i historicky, rozděluje město na dvě části. Starší
osídlení bylo na levém břehu Jihlavy a souvisí se
založením benediktinského kláštera již v roce 1101.
Architektonicky cenná klášterní bazilika sv. Prokopa s rozsáhlou románskou kryptou i navazujícím
areálem (později zámek, dnes Muzeum Vysočiny
Třebíč) a mimořádně dochovaný celek městské
židovské čtvrti v Podklášteří včetně nedalekého
židovského hřbitova byly v roce 2003 prohlášeny za
památky UNESCO.
Historické a můžeme říci i dnešní živé městské
centrum s prostranným podlouhlým náměstím
a starobylými měšťanskými domy je na pravém
břehu řeky. Této části dominuje tzv. Městská věž
s přilehlým, původně gotickým, kostelem sv. Martina. V některých průvodcích se uvádí, že hodiny
na Městské věži, která je vysoká 75 metrů, mají
největší průměr ciferníku v ČR. Právě římskokatolická farnost Třebíč – město, která také spravuje
kostel sv. Martina, postupně vydala řadu skládaček
„puzzle“ různých velikostí s vyobrazením betléma
z tohoto kostela. Podrobnosti jsou na přiloženém
propagačním letáčku.
Ediční činnost je však výrazně bohatší, byly
vydány puzzle s vyobrazením biskupských katedrál v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové
a Olomouci, kostelů Hostýn, Hodonín, Hustopeče,
Zaječí, Žarošice, Slavkov, Jaroměřice nad Rokytnou
(včetně zámku), Hluboké Mašůvky, Třebíč (sv. Martin – 2 druhy, sv. Prokop), Přibyslavice, Kostelní
Vydří, Nová Říše, Svatá Hora, Český Krumlov, Vyšší Brod, Kájov, Jablonné v Podještědí a další. Mimo
to bylo vydáno několik skládaček s námětem návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice. Vše
si můžete prohlédnout na pěkných www stránkách
a případně objednat (viz kontakty v předcházejícím
článku).
81
13
Propagace betlemářství východních Čech
Konference na podporu cestovního ruchu v Královehradeckém kraji
se zaměřením na betlemářství
Občanské sdružení Retour (tento název má
připomínat zaměření na staré hodnoty v regionální turistice) ve spolupráci s Královéhradeckým krajem pořádaly 4. října 2011 v reprezentativním prostředí nového areálu sídla Královéhradeckého kraje (tzv. Nový pivovar) III. ročník
Konference na podporu regionálního cestovního
ruchu na téma znovuobjevování tradičních hodnot v regionu. Záštitu nad konferencí převzali
hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír
Franc a pražský arcibiskup Dominik Duka.
Konference byla určena pro zástupce měst
a obcí, pracovníky informačních turistických
center a kulturních institucí, podnikatele v cestovním ruchu a studenty odborných škol. Toto
jednání bylo zaměřeno zejména na betlemářství
a loutkářství v Královehradeckém kraji.
Naše sdružení bylo požádáno o spoluúčast při
pořádání. Rozsáhlý nosný referát včetně doprovodného promítání zajistil předseda místní reg.
pobočky pan PaeDr. Josef Ptáček. Vzhledem ke
složení účastníků, většinou bez hlubších znalostí betlemářských souvislostí, vhodně zvolil
obsah příspěvku, protože v úvodě pohovořil
o betlemářství všeobecně a až návazně přešel
na problematiku jesličkářství ve východních
Čechách. Podrobně přiblížil betlemářské regi„Hledání
noclehu“
v adventním
betlému
z kostela
sv. Martina
v Třebíči
ony, významné solitérní betlémy i lidové tvůrce jesliček. Jako zajímavost uvedl i Braunův
skalní betlém poblíž Kuksu. Nezapomněl také
zmínit více než dvacetiletou činnost Českého
sdružení přátel betlémů a jeho podíl na propagaci betlemářství v regionu.
Na vystoupení dr. Ptáčka kratším příspěvkem
navázal místopředseda sdružení ing. Ludvík Mátl,
který připomenul např. některé aspekty betlemářství z hlediska cestovního ruchu i o otevřenosti
členství v ČSPB pro zájemce o betlemářství.
Na závěr konference se uskutečnila prezentace odborných škol a učilišť zaměřených na
gastronomii s ochutnávkou krajových specialit.
Škoda, že se přes pozvání (organizátory zajišťováno bohužel na poslední chvíli) nezúčastnilo
konference více členů sdružení.
Lze konstatovat, že se naše sdružení solidním
způsobem prezentovalo a zároveň posílilo svoji
společenskou prestiž na úrovni Královehradeckého kraje. Doufejme, že sdružení přibudou
i další noví členové, protože jsme na konferenci
L. Mátl
rozdali také několik přihlášek.
Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně vhodných
doprovodných fotografií průběžně zasílejte zatím předsedovi redakční rady na
e-mail: [email protected], ale i na
disketách (CD-ROM) nebo v rukopisné
či lépe strojopisové podobě na současnou
adresu: České sdružení přátel betlémů o. s.,
P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01.
Návrhy k uveřejnění na webové stránky
sdružení zasílejte na e-mail:
františek.odstrč[email protected]
14
81
Ke kdysi slavnému betlemářství na Hřebečsku – území „Schönhengstgau“
KAUZA SVITAVSKÝ BETLÉM
BOHUMÍR ANDRLE
Ve Svitavách se betlém objevil poprvé pravděpodobně po příchodu misie dvou členů jezuitského řádu v roce 1612. Prvním stavitelem svitavského betléma byl farář Marschalek. Jak
svitavské betlémy vypadaly? Velký vliv na svitavské betlemářství měla olomoucká škola, ale
hlavně díla autorů baroka hřebečského okruhu, kterými byli Friederich Strauss, Judas Taddäus
Supper, Christian Franz David a Georg Franz Patzak, spolutvůrce impozantního betlému hraběte Sporka na Kuksu. Pramenné doklady o svitavských betlémech pocházejících již z roku
1680, oba svitavské kostely (sv. Jiljí a Navštívení Panny Marie) vlastnily podle zpráv zcela jistě
betlémy již před 1780. V té době se jesličky staly nezbytným inventářem také mnoha měšťanských i selských domácností.
Prvním svitavským, prameny doloženým autorem betlémů byl místní rodák, barokní sochař
Georg Anton Heinz, autor sochy sv. Jana Sarkandra na Brněnské ulici ve Svitavách. Jeden
z jeho umělecky zdařilých barokních betlémů se
nachází v majetku vídeňského muzea lidového
Ukázka ze svitavských jesliček (rovněž na str. 15)
umění. V 19. století zaznamenáváme celé generace svitavských řezbářů betlémů, které napodobovaly vzory starých barokních mistrů takřka
k nerozeznání. Byli to především Tomas Haberhauer, malíř pokojů a jeho syn Alois z nedalekého Rotmühlu (dnes Radiměře), jejich pomocník
Wenzel Goliasch. Jeden z jejich krásných betlémů
vlastnila v třicátých letech 19. století významná
svitavská rodina Tyroltů. Z druhé poloviny 19.
století známe další generaci laických řezbářů,
Friedricha Sobolu, Andrease Stiepeka a Johanna
Wilimeka st. Třetí generaci, tzv. „orientálního
stylu” představují August Ohner, Adolf Adler,
Friedrich Sobola, Karl Langr, Franz Schlesinger,
Bernard Schmeisser. Na výzdobě malovaných
scenérií, pozadí či teras se podíleli významní svitavští malíři, např. Johann Dittmann.
V roce 1923 byl ve Svitavách založen Spolek
přátel betléma. Scházeli se prý jen v neděli, proto
se nazývali „nedělní řezbáři” (Sonntagsschnitzer).
Za svého učitele si vybrali renomovaného řezbáře
a sochaře Andrease Stiepaka. Na svých setkáních
se radili o své práci, o výstavách. Představitelem
spolku byl tehdejší farář P. Karl Bílek. V roce 1922
napočítal Anton Mudrak ve Svitavách 49 majitelů
velkých betlémů a velké množství malých. Mezi
81
dvěma světovými válkami bylo podle německé
publikace Heimattbuch (1974) napočítáno ve Svitavách na 400 vyřezávaných betlémů.
Vysídlení obyvatel německé národnosti ze
Svitav se nesmazatelně podepsalo na vývoji této
krásné tradice. Většina betlémů byla po odchodu
původních obyvatel rozkradena a zničena, figurky
dostávaly děti k hraní, některé se zachránily a jsou
roztroušeny po světě. Ve Svitavách zůstala pouhá
torza betlémů, jejichž autory jsou různí svitavští řezbáři 19. a první poloviny 20. století. V betlémech se
většinou nacházejí velmi různorodé figurky, setkáváme se tu s celou řadou signatur a různých stylů
zpodobnění. Ve Východočeském muzeu v Pardubicích je velký svitavský mechanický betlém, který byl koncem šedesátých let a v sedmdesátých
letech 20. století vzhledem k neustálému stěhování
a nevhodným uložení velmi poškozen a v současné
době je postupně restaurován. Tento betlém si zřejmě nejvíce pamatují obyvatelé Svitav, neboť byl do
šedesátých let 20. století každoročně vystavován
v místním muzeu. V kostele sv. Josefa je poměrně
ucelený orientální betlém. V kostele Navštívení
Panny Marie je rozsáhlý soubor budov a betlémských figurek, opět různých stylů a velikostí. Je
patrné, že byly postupně dotvářeny nové figurky,
které nahrazovaly původní poškozené. Krajinné
pozadí tohoto betléma maloval svitavský malíř
a portrétista Johann Dittmann. V tomto kostele se
nachází také pozoruhodná postní varianta betléma
(figury velikosti cca 50 cm) Kalvárie s letopočtem
1787. Všechny tyto betlémy jsou dřevěné polychromované. Vymyká se jim betlém z klášterní kaple
sv. Vincence z Pauli, který do Svitav přivezly řádové sestry a je z přírodního dřeva. Autora bohužel
neznáme.
Betlém, o který usilují svitavští vytvořil neznámý
autor v letech 1825–30 a byl doplňován až do roku
1922. Postavičky jsou polychromované dřevo.
Rozsáhlý betlémový soubor byl součástí sbírek muzea ve Svitavách, kam byl předán po roce
1945 jako konfiskát. Jeho předchozí majitel není
15
znám, ale jednalo se původně o velmi rozsáhlý
celek doplňovaný a tvořený prokazatelně po
jedno celé století. Některé figury a stavby mají
pohyblivé části se zbytky mechanismu. Když bylo
v 70. letech 20. století rozhodnuto, že ve Svitavách bude muzeum přebudováno na expozici
revolučních tradic, nacházel se betlém v důsledku
nevhodného umístění a letitého zanedbání údržby ve velmi žalostném stavu. Komise odborných
pracovníků, která měla za úkol rozhodnout o sbírkách muzea, určila betlém k přemístění do některého jihomoravského muzea (pravděpodobně
do Lysic), popřípadě dokonce k fyzické likvidaci.
Tehdejší kurátorka uměleckořemeslných sbírek
muzea v Pardubicích Ludmila Ladýřová prosadila
převzetí betléma do sbírek pardubického muzea.
Následně se zasadila o postupné restaurování jednotlivých částí, které bylo raději vykazováno jako
„restaurování lidových plastik a modelů obydlí“.
V současné době se usiluje, aby byl tento betlém
navrácen zpět do Svitav. Doufejme, že toto úsilí
dojde zdárného konce.
(Zdroj: Zdena Lenderová - Historické betlémy z Čech,
Moravy a Slovenska, katalog k výstavě betlému ve Východočeském muzeu v Hradci Králové 2004, str. 47, 48, 49)
16
81
Z činnosti regionálních poboček – tentokrát ze Šternberka a Olomoucka
Zasloužené ocenění betlemáře p. Mgr. Milana Hornišera
PETR HORNIŠER
Můj otec předseda Regionální pobočky ČSPB pan Mgr. Milan Hornišer již od roku 1990
pravidelně vystavuje betlémy ve Šternberku, v okolních obcích a v Olomouci. Na první výstavě, kterou uspořádal na gymnáziu ve Šternberku, bylo vystaveno 17 betlémů a 30 vánočních
pohlednic. Každoročně pak betlémů přibývalo a kromě gymnázia také vystavoval dvakrát
v Městské galerii ve Šternberku a později od roku 2003 na hradě Šternberk. Každoročně výstavy obdivovalo mnoho účastníků, byly to nejen betlémy, ale i spousta pohlednic, vánočních
forem na pečení, formiček, ozdob na vánoční stromek.
Poslední výstava v roce 2010 byla uspořádána
v místnostech „Expozice času“ ve Šternberku.
K vidění byly papírové betlémy od nejstarších
skládacích až po betlémy nejnovější (do expozice se vešlo „pouze“ 70 kusů), dále vánoční písně
a koledy (noty, knihy), vánoční známky z celého
světa a vánoční pohledy (1500 kusů), formy i formičky na pečení a staré ozdoby na stromeček.
Součástí této výstavy byl i největší a zároveň
nejvzácnější betlém, který můj otec Milan Hornišer vystavuje jen ve Šternberku. Má rozměry 4,5m
x 0,9m x 1,5m, přes 180 figur, keřů, stromů…
Velmi zajímavé je na něm to, že vznikl ještě dří-
ve než Třebechovický betlém. První postava je
s podpisem Johana Iwana a je z roku 1826. Drobné detaily tohoto nádherného díla oceníte, když
u něj budete přímo stát. Vyráběn byl po dlouhých
78 let a to až do roku 1904 – postupně byl děděn,
až nakonec byl p. Hornišerem zakoupen a návazně veřejně vystavován.
Na šternberském hradě bylo vystavováno také
několik velikonočních betlémů, které jsou velkou
vzácností a i další zajímavosti jako hanácké kroje z období kolem roku 1920, kraslice, časopisy,
knihy, malované truhličky, podnosy, kalamáře,
pouzdra, stará fota, klapače, hrkače, pomlázky atd.
Výstavy bývají doplněny
vystoupením hanáckého
souboru z Hnojic. Několikrát na výstavy přijela
i Česká televize a reportáže
odvysílala i v pořadu Toulavá kamera. Při těchto výstavách byli přítomni i zástupci
města Šternberka a velmi
často i sám starosta města
Mgr. Jaromír Sedlák.
Mgr. Hornišer (vpravo) přebírá Cenu města Šternberka
81
17
Hrad Šternberk
Kostel s klášterem
Zastupitelstvo města Šternberka se rozhodlo
udělovat od roku 2002 „Cenu města Šternberka“
občanům, kteří se významným způsobem zapsali do jeho historie. Můj otec byl starostou města
navržen na udělení této ceny a v roce 2009 toto
ocenění obdržel. Z tohoto zaslouženého ocenění
dlouholeté práce měl radost nejen pan Hornišer, ale i jeho rodina, přátelé a samozřejmě
betlemáři. Cenu města Šternberka dostal za přínos v oblasti kultury a zachovávání tradic. Tuto
poctu získalo zatím jen 24 občanů z města, které
má 14 tisíc obyvatel.
V knihách „Prošli Šternberkem“ a „Osobnosti
Šternberka“ od Vlasty Hlůzové je rovněž uvedeno jméno pana Hornišera vedle takových velikánů jako Albert ze Šternberka, Gustav Frištenský,
Jan II. z Lichtenštejna, Jiří z Poděbrad, Eliška
Junková, Hana Maciuchová, Gabriela Preisová,
Bruno Sojka a další.
Věříme, že úspěšná a městem oceněná mnoholetá vystavovatelská a organizátorská činnost
Mgr. Milana Hornišera povzbudí další betlemáře k zachovávání i dalšímu rozvíjení lidových
obyčejů a tradic včetně betlemářství.
„
Detail betléma Milana Hornišera
Udělené ocenění
18
81
K připravovaným letošním výstavám
Jan Roda – betlémy – sochy – sousoší
Mgr. ZVONAŘOVÁ ALEXANDRA
Předvánoční a vánoční čas přivítá Muzeum Jindřichohradecka opět výstavou betlémů. V letošní
roce to bude druhá autorská výstava v rámci cyklu „Vánoce u svatého Jána“, kde nám své práce
představí Ing. Jan Roda, který se narodil 16. června 1938 v Praze. Své mládí však prožil v Českých
Budějovicích a proto má k jižním Čechám silné
pouto.
Jan Roda, přestože absolvoval stavební fakultu
ČVUT v Praze a pracoval jako projektant vodohospodářských staveb, se již od mládí zajímal
o národopis a řezbářství. Netrvalo
dlouho a našel si
svou cestu i k betlémům. Pod rukama
mu začaly ožívat
figurky nejrůznějších tvarů a velikostí a postupně
vznikaly i rozměrné
betlémské celky.
Zpočátku s drobnějšími figurkami,
postupně s většími.
Autor se snaží, aby každý betlém měl svou specifickou podobu. Vedle betlémů vyřezává J. Roda
nejen sochy a sousoší nejrůznější světců, ale také
reliéfy. Na řezbářských setkáních dokáže kolegy
řezbáře i návštěvníky často překvapit, s jakou
odvahou se pouští do rozměrných plastik, někdy
i s využitím motorové pily. Autor neustále experimentuje s povrchovou úpravou svých řezeb
a hledá nejpůsobivější varianty. Na jeho figurách
převládá úprava mořením a zlacením.
Vedle tvůrčí práce se zabývá také restaurováním historických betlémů především v Praze a jejím okolí. Mezi desítkami zrestaurovaných prací,
ale nechybí ani jesličky z mnoha dalších regionů
Čech. Je také nadšeným sběratelem historických
betlémů a betlémských figurek.
Během let jej jeho zájem o betlémy přivedl také
k badatelské práci. Tehdy využil svých kontaktů
v církevních kruzích a začal dokumentovat betlémy
uložené v kostelech, často z mnoha důvodů zapomenuté a nestavěné. Popsal většinu pražských kostelních betlémů a zhodnotil současný stav betlémů
v mnoha regionech naší republiky.
Na výstavě, která se představí od 25. listopadu
do 30. prosince v kostele sv. Jana Křtitele, bude
vystaveno téměř padesát prací Jana Rody. Těšit
se můžeme nejenom na jeho současná díla, ale
i na historické restaurované betlémy a zajímavá
díla z jeho bohaté sbírky.
Výstava bude zahájena slavnostní vernisáží,
která se uskuteční ve čtvrtek 24. listopadu v 16
hodin s hudebním programem žáků a učitelů ZUŠ
v J. Hradci. Součástí programu bude též křest
katalogu výstavy.
Ing. Jiří Roda při práci a jeden z jeho betlémů
81
19
Tradiční výstava betlémů v německém Schirgiswalde (okr. Budyšín)
Alžbětiská síň u katolického kostela
od pátku 2. 12. do neděle 4. 12. 2011
Otevřeno: 8–19 hodin (v neděli jen do 18 h.)
Výstava se koná v Alžbětině sále u katolického kostela v bezprostřední blizkosti
náměstí. Bude vystaveno více
než 100 betlémů ze Schirgiswalde a blízkého okolí.
Skoro všechny tyto betlémy
jsou majetkem rodin a jsou
každoročně v těchto rodinách stavěny. V Schirgiswalde se uchovalo i mnoho vyřezávaných
českých betlémů. Důvodem je dlouholeté „příbuzenské“ spojení se severem Čech, protože
městečko Schirgiswalde bylo českou enklávou.
Tím došlo k zachování betlemářských tradic,
které na české straně odsunem německého obyvatelstva zanikly. Většina těchto starých prací
bude k vidění na výstavě. Pořadatelem výstavy
je Betlemářský spolek pro Schirgiswalde a okolí,
který si dal úkol zachovat domácí betlemářske
zvyky. Můžete však také obdivovat moderní betlémy ze všech materiálů a celého světa. Současně s výstavou budou v sobotu a neděli probíhat
Mikulášské trhy.
Nejlepší příjezd z ČR je přes hraniční přechod
Šluknov. Informace k výstavě podá:
Krippenverein Schirgiswalde und Umgebung
e.V., 02681 Schirgiswalde, Sohlander Str. 21;
tel.: 03592/32333, email: [email protected]
POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2011/12
(sestaveno na základě oznámených údajů – bez záruky)
Lokalita
Výstava
Termín
Banín (okr. Svitavy),
Kulturní dům
Betlémy
16. 12.–1. 1., Pá 16–18,
So 13–16, Ne, Sv: 13–17
Bystré u Poličky
Výstava betlémů
9. 12.–1. 1.
Hvožďany u Bechyně,
Betlémy ve stodůlce
č.p.2; www.betlemyvesto- (16. ročník)
dulce.unas.cz
organizuje Jana Pokorná
10. 12.–8. 1.
denně 10–17
Poznámky
Tel.: 731 872 567
(p. Samek)
24. 12. a 31. 12.
jen do 13 hod
Chomutov, Oblastní
Vánoce v muzeu – skříňkové
muzeum, nám. 1. Máje, betlémy ze všech koutů
26. 11.–8. 1.
kostel sv. Kateřiny
Čech
Jablonec n. Nisou,
kostel sv. Anny
Vánoce s betlémy
27. 11.–7. 1.;
jen Út a So 13–16 hod.
Jindřichův Hradec,
kostel sv. Jana Křtitele
Autorská výstava Ing. Jana 25. 11.–30. 12.;
Rody (cca 50 exponátů)
9–12 a 13–16 hod.
Kamenec u Poličky,
Spolkový sál Obecního
úřadu
VIII. vánoční výstava
26. 11.–4. 12.
Po–Pá 15–18hod.
So–Ne 14–18
24. 12.: 10–13 hod.
Vernisáž 24. 11.
v 16 hod.
Vernisáž 26. 11.
ve 14 h.
www.obec-kamenec.cz
20
81
Kladno, Kostel
Nanebevzetí P. Marie,
nám. Starosty Pavla
Betlémy na Kladně
(6.ročník)
20. 12.–3. 1.
denně 10–16,
24.a 31. 12. jen do 14 h.
Klatovy, Vlastivědné
muzeum dr. Hostaše
Vánoční výstava
„Chtíc, aby spal“
23. 11.–6. 1. Do 22. 12.
denně mimo Po;
v r. 2012 jen Út až Pá
vždy 9–12 a 13–17 hod.
Tel.: 608 367 995
(Ing. Vykouk)
Kunštát, Kulturní středisko,
Výstava betlémů
Nám. krále Jiřího
27. 11.–30. 12.
Organizuje
pí Naděžda Parmová
Liberec V, Fara Církve
českosl. husitské, nám.
Českých bratří 35/2
20. 12.–30. 12.;
10–15 hod.
24. 12. zavřeno
Litomyšl, Nový kostel
Církve bratrské (při výjez- Výstava betlémů
du z města směr Svitavy)
3. 12.–11. 12.,
od 9 do 17 hod.
Vernisáž 2. 12.
v 17 hod.
Olomouc – Svatý Kopeček,
Muzeum matice svatokopecké
Výstava betlémů
(severní rezidence svatokopecké baziliky)
3. 12.–8. 1.
24. 12. až 1. 1.: 10–16 h.;
ostatní So: 12–16,
Ne: 10-16 hod.
Pardubice, Východočeské
muzeum, zámek
Kralické betlémy – živá
tradice
26. 11.–15. 1., denně
10–18 h., Po zavřeno
Polička, Centrum
Bohuslava Martinů
Vánoce v proměnách času 19. 11.–8. 1.
www.cbmpolicka.cz
Praha 1, areál kostela
P. Marie Sněžné,
Jungmannovo nám.
Betlémy a vánoční tradice 26. 11.–3. 1. denně 10–18,
(pořádá reg. pobočka
24. 12. jen do 16 hod.,
Betlém-klub)
31. 12. jen do 15 hod.
1. 1. jen 13–18 hod.
Praha 1, Betlémské nám.,
Betlémská kaple
Výstava Bonsai servis
Praha „Malované Vánoce“
26. 11.–2. 1.; denně 9–18 h.; 27. 11. až 4. 12. setkání
24. a 31. 12. jen 9–14 h.;
řezbářů; 10. 12. a 11. 12.
25. 12. a 1. 1. jen 13–18 h. setkání krajkářek
Praha 1, Valdštejnský
palác, Výstavní síň senátu;
www.senat.cz
Vánoční výstava
8. 12.–8. 1.; Po–Pá 9–16 h., Vernisáž 8. 12.
od 14 h. v Trčkově
So, Ne, Sv, 10–16;
galerii Valdšt. paláce
24. 12. jen do 14 h.
Praha 1, Muzeum
Karlova mostu,
Křižovnické nám.
Výstava Spolku českých
betlemářů k 5. výročí
trvání spolku
23. 11.–2. 2.;
denně 10–18 hod.
Praha 6, Gymnázium
Jana Keplera, Parléřova 2,
výst. st. tramvají: Pohořelec
Vystavuje M. Dočekalová 23. 12.–1. 1.
(betlémy z celého světa)
denně 10–17 h.; 24. 12.
www.betlemy.eu
a 31. 12. jen 9–14 h.
Výstavka betlémů
(zejména papírových)
3. 12. a 10. 12.
předvádí vyřezávání
Ing. J. Komárek
1. 1. jen 13–16 hod.
tel.: 607 175 255
81
Přeštice,
Dům historie Přešticka
Keramické Vánoce
Jany Holubové
Rumburk, muzeum,
Na Valech 401
Výstava betlémů
Rychnov nad Kněžnou,
Společenské centrum,
Panská 1492 (u nám.)
Betlémy z kraje
Orlických hor
(15. ročník)
21
22. 11.–8. 1.; Út–Pá 9–12
a 13–17 hod.,So, Ne, Sv.
jen 14–17 hod.
26. 11.–2. 2.;
Vernisáž 26. 11.
otevírací doba
ve 13 hod
totožná s muzeem
tel. 412 332 194,
9. až 27. 12. denně 9–12 Hromadné návštěvy:
a 14–17; 24. 12.: 21–01 h.; 603 810 775 nebo
25.–26.12. jen 14–18 h.
[email protected]
Svitavy, Městské muzeum Region. výstava betlémů
27. 11.–15. 1.; Út–Pá:
a galerie, Máchova alej 293; a autorská výstava řezbáře 9–12 a 13–17; So, Ne,
www.muzeum.svitavy.cz
Bedřicha Šilara
24. 12. až 1. 1.: 13–17 h.
24. 12.:
navíc 22–24 h.
Svojanov u Poličky, hrad;
www.svojanov.cz
Adventní výstava
26. 11.–11. 12.
Šternberk,
Augustinianský klášter
Výstava betlémů
a vánočních pohlednic
ze sbírky
Mgr. M. Hornišera
1. 12.–30. 12.
jen So, Ne: 10–17 hod.
Vernisáž 1. 12. v 17 h.;
možnost zpřístupnění
v jiné dny:
[email protected]
Betlémy ve vánočním
Tišnov, Galerie Diana,
zahradnickém aranžmá
pořádá: www.artperiscope.cz
L. Mihulové a J. Kopřivy
10.–31. 12.
10–17 hod.
Vernisáž 10. 12. ve 14 h.
tel. 724 252 257,
603 419 745.
Telč, Muzeum Vysočiny,
zámek
Mechanický betlém
rodiny Vostrých
25. 12.–31. 12.
10–15 hod.
Betlém nově
restaurován
Znojmo-Louka,
kostel sv. Václava,
www.farnostlouka.cz
Vánoční výstava betlémů 27. 11.–8. 1.
So:14–17; Ne a Sv:
a vánočních pohlednic
s doprovodným prodejem 9.30–11.30 a 14–17 h.
24. 12., 27. 12.
až 31. 12.: 14–16;
tel. 732 838 875
Poznámka: Pozvánky na výstavy jsou také zveřejňovány na stránkách ČSPB: www.sdruzenibetlemaru.cz
Seznam letošních výstav betlémů a specializovaných výstav lze rovněž najít na www.betlemy.cz (sekce aktuality).
VÝSTAVY – došlo po redakční uzávěrce
Benešov, Muzeum Podblanicka, Malé nám.
74, „Betlém včera a dnes“, 25. 11.–7. 1., Út–So
9–12 a 13–16 hod.; 24. 12. jen 13–16 hod.
Česká Bělá, Římskokatolická fara, „Výstava
betlémů“, 17. 12.–26. 12.
Lázně Bělohrad, Památník K. V. Raise,
Výstava betlémů s doprovodným prodejem,
25. 11.–18. 12.; vystaven tzv. „mluvící betlém“ od
Ladislava Fejfara z Nové Paky
Praha 9-Horní Počernice, Na Chvalské tvrzi
857, „Vánoce se vším všudy aneb Nejen betlémy“,
27. 11.–8. 1., 9–17 h.,www.chvalskyzamek.cz
Třebíč, Galerie Malovaný dům, Karlovo nám.
53, „České a rakouské betlémy“, 1. 12.–1. 1.,
10–12 a 13–17 hod., Po zavřeno
Znojmo, Dům umění JMM, Masarykovo
nám. 11, „Vánoční kouzlo třebíčských betlémů“,
25. 11.–7. 1., Út–Ne 9–11.30 a 12–17 hod.
Žďár nad Sázavou, Výst. síň Staré radnice,
„Pohlednice a betlémy J. Škopka“, 29. 11.–8. 1.
22
81
INFORMACE
pro členy Českého sdružení
přátel betlémů
Zápis z jednání předsednictva Českého sdružení přátel betlémů,
která se konalo 15. 10. 2011 v Divadle Drak v Hradci Králové
Jednání proběhlo dle plánovaného programu. Přítomno bylo 10 členů předsednictva, 2 členové revizní
komise a 3 hosté, 7 členů předsednictva se z jednání
omluvilo.
Nejprve všichni zúčastnění uctili minutou ticha
památku zemřelého předsedy ČSPB Ing. Radko
Weignera. Ing. Mátl předložil k nahlédnutí letošní
korespondenci s panem předsedou a jeho plány pro
činnost sdružení v nejbližším období.
Projednána byla práce výkonného výboru v období
od minulé schůze v dubnu t. r. a předpokládané změny
ve vedení sdružení v nadcházejícím období. Jednání
byla přítomna ředitelka Třebechovického muzea betlémů Mgr. Silvie Dušková, již přítomní poblahopřáli
k nedávnému sňatku. Přistoupila na uvedení adresy
pro registraci na Ministerstvu vnitra Třebechovického muzea betlémů, což zákonitě umožní též snazší
čerpání grantů v Královéhradeckém kraji a nebude
nutné při volbě nového předsedy adresy měnit. Informovala přítomné o přestěhování Proboštova betlému
a připravované výstavbě nového muzea a o tom, že
dr. Vaclík je připraven třebechovickému muzeu předat svou knihovnu.
Již v srpnu t. r. bylo dohodnuto, že výkonný
výbor dovede sdružení k novým volbám. Stanoveny byly předběžně tyto termíny: schůze předsednictva 10. 3. 2012 a valná hromada na 21. 4.
2012 v divadle Drak. Korespondenční adresa bude
nadále využívána na P.O. BOX 66, 500 01 Hradec
Králové. Projednány byly návrhy Ing. Mátla na
změny stanov a řízení ČSPB třemi místopředsedy,
které by byly následně předloženy ke schválení
valnou hromadou. Protinávrhem dr. Suchánkové
bylo stanovy neměnit, ale pověřit každého z členů výkonného výboru konkrétními úkoly, které
se budou pravidelně kontrolovat. Hlasováním
byl podpořen protinávrh. Konkrétní úkoly budou
stanoveny do března r. 2012 (termín: 21. 3. 2012,
zodpovídají: místopředsedové).
Členská základna sdružení slábne, je třeba získávat nové členy, k tomu by bylo vhodné ve všech
pobočkách využít období vánočních výstav a společenských akcí (T: trvale; Z: předsedové poboček,
výkonný výbor). Stále nebyla převzata slíbená kartotéka členů od dr. Vaclíka, chybí informace o jubileích
členů i datech jejich vstupu do sdružení.
Ekonomka ČSPB pí Yvona Hubáčková informovala o hospodaření. Stav pokladny k 30. 9. 2011 činil
8.185,– Kč a zůstatek na BÚ je 119.701,15 Kč. Zahrnut je však i příspěvek Města Litomyšl na činnost
regionální pobočky ve výši 10.000,– Kč. Příjmy plynuly pouze z členských příspěvků, žádný příspěvek
na činnost od Města Hradec Králové ani od Ministerstva kultury nebyl přiznán. Výdaje činí zejména tisk
a distribuce časopisu BaB a služby – např. P.O. BOX.
Předložena byla též zpráva revizní komise s konstatováním, že nebyly zjištěny žádné rozdíly stavu účtu,
pokladní hotovosti a pokladních dokladů.
Manželé Kuntovi vypracovali přehled kontaktů na
členy výkonného výboru sdružení a předsedy regionálních poboček, za což jim členové výboru vyslovili
poděkování. Představeni byli noví předsedové regionálních poboček v Litomyšli – Ing. Petr Schmíd
a Brno, pro město a jižní Moravu, pan Bohumír
Andrle.
Časopis BaB vyjde v letošním roce ještě dvakrát,
nové číslo je připravováno do tisku, výzva všem členům předsednictva na předkládání nových příspěvků
trvá, stejně tak informace o vánočních výstavách je
již třeba posílat redakční radě. Počet odběratelů klesá,
Ing. Procházka konstatoval, že dalších 7 muzeí neuhradilo členský příspěvek, obdobně ubylo nezaplacením 20 individuálních členů.
Ing. Mátl informoval o návrhu na zvýšení
úhrady za odběr časopisu pro zahraniční odběratele o náhradu za zvýšené poštovní poplatky.
Dr. Suchánková doporučila pokusit se získat
nějakou částku na vydávání časopisu ještě na
81
poslední číslo BaB z fondu hejtmana Královéhradeckého kraje, aby mohlo být doplněno výpravnější barevnou obrazovou přílohou.
Ing. František Odstrčil vysvětlil otázky vedení
a plateb internetových stránek sdružení a možnostech, jaké bude možné v nadcházejícím období uplatnit – například doplnit některé z čísel o CD nebo
DVD.
Jednotliví zástupci regionů informovali o své činnosti a připravovaných výstavách betlémů, většina informací se objeví na stránkách časopisu BaB, například
o ocenění dlouholeté výstavní činnosti Mgr. Milana
Hornišera městem Šternberk, o připravovaných oslavách 650 let od založení Nového Hrádku a výstavě
betlémů k této příležitosti, soutěži mladých betlemářů
v Ústí nad Orlicí, výstavě v novém českobratrském
kostele v Litomyšli a mnoha dalších aktivitách.
V různém byla projednána účast členů sdružení na
konferenci věnované neziskovému sektoru Královéhradeckého kraje. Velmi zaujal referát PaeDr. Josefa
Ptáčka – činnost ČSPB byla velmi dobře uvedena
– bylo by dobré využít pro kontakty při získávání
grantových FP.
Ing. V. Procházka připravil tiskoviny pro odeslání
panu Babákovi, který bude naše sdružení, dle předchozí dohody s Ing. Weignerem, zastupovat na konferenci v kanadském Torontu ve dnech 8.–10. listopadu 2011. Prostřednictvím elektronické pošty mu
budou doplňující informace získané od předsedů
regionálních poboček zaslány dr. Suchánkovou.
V rámci korespondence byly předány dr. Suchánkové materiály s informacemi ke konání příštího
kongresu UN-FOE-PRAE pořádaného Argentinou
v rakouském Innsbrucku.
Ing. Procházka připomněl možnost objednávek
reedice knihy K. Procházky z r. 1908 „O betlémech“
ve vydavatelství Oftis Ústí n. O. (již v prodeji).
Mgr. Dušková informovala o možnostech získat FP
na vytištění sborníku z konference k 20. výročí ČSPB
ve spolupráci s bavorskými betlemáři – překlady do
němčiny jsou již připraveny. Dále o tom, že na třebechovické radnici je možné betlémy v informačním
centru města i zakoupit.
Schůze byla ukončena ve 12.40 hod.
Zapsala: dr. Zita Suchánková
23
Pokračování činnosti
Regionální pobočky ČSPB
„Betlemáři jižní Moravy“
Vážení přátelé, betlemáři,
dovolte mně, abych jako nový předseda
Betlemářů Jižní Moravy vás pozdravil. Především bych chtěl poděkovat za důvěru, kterou mě
jihomoravští betlemáři dali. Není snadné pokračovat v díle, které po deset let vedl můj předchůdce Ing. Radko Weigner. Rád bych pokračoval v jeho úsilí o spolupráci mezi betlemářskými
spolky. Další moji snahou je hledat a zviditelňovat betlemářskou tvorbu, historii betlemářství
a vánoční tradice na Jižní Moravě.
Členské schůzky budou pokračovat podle
ustáleného zvyku – vždy poslední čtvrtek v měsíci, kromě prosince a letních prázdnin v Paláci
šlechtičen na Kobližné ve 14.30 hodin. Členské
schůzky v roce 2012 budou 26. ledna, 23. února,
29. března, 26. dubna, 31. května, 28. června,
27. září, 25. října a 29. listopadu 2012.
Více o našich výstavách a činnosti, která 30.
dubna 2012 dovrší 10 let trvání, se lze dovědět
na internetových stránkách, které jsem zprovoznil na svátek svatého Františka z Assisi, z jehož
podnětu vznikly dnešní betlémy. V roce 2013
uplyne od této události 790 let, a také si připomeneme 90 let od jubilejní jesličkové výstavy
v Praze, která se konala na počest 700. výročí
slavné štědrovečerní noci u Greccia. Tato jubilea
jsou i výzvou pro nás betlemáře, abychom se nad
nimi zamysleli, hledali k nim potřebné materiály, a v roce 2013 je patřičně oslavili. Přeji všem
betlemářům úspěšnou, pohodovou a radostnou
betlemářskou sezonu.
Mirek Andrle
Poznámka: Internetové stránky Betlemářů Jižní Moravy www.jmbetlemari.webnode.cz, internetové stránky
Betlemářů Poličska www.nasebetlemy.webnode.cz
81
24
Poděkování
Jménem regionální pobočky Betlemáři Litomyšlska bychom chtěli touto cestou poděkovat
paní Daně Slabé a jejímu manželovi ing. Jiřímu
Slabému za obětavou práci ve prospěch pobočky. Dana Slabá byla její předsedkyní od založení
v roce 2003. Spolu se svým manželem byli iniciátory výstav historických i současných betlémů
v Litomyšli. Jiří Slabý vystavoval každoročně
spolu se svým vnukem betlémy, které patřily
mezi návštěvníky k nejobdivovanějším. Dík
oběma patří za organizování tematických zájezdů po místech spojených s betlemářskou tradicí. Svou aktivní činností oba výrazně přispěli
k propagaci a udržení betlemářské tradice na
Litomyšlsku.
Petr Schmíd za betlemáře Litomyšlska
LETOŠNÍ VÁNOČNÍ ZNÁMKA ČESKÉ POŠTY
Ministerstvo průmyslu a obchodu České
republiky vydalo dne 9. listopadu 2011 výplatní
poštovní známku s natištěným písmenem „A“
s vánoční tématikou. Písmeno „A“ odpovídá
ceně za vnitrostátní obyčejné psaní do
50 g, to je 10 Kč podle současně platného ceníku základních poštovních
služeb.
Na známce je vyobrazen Betlém
s Marií, Josefem, Ježíškem a zvířátky.
Tato známka byla vydána a natištěna jako součást vánoční pohlednice.
Autorem výtvarného návrhu emise je
slovenský akademický malíř a grafik
Prof. Dušan Kállay a autorem liniové
kresby známky je grafik a rytec Miloš
Ondráček.
Známka o rozměrech 30 x 23 mm
je tištěna plnobarevným ofsetem
s liniovou kresbou v tiskových listech po
50 kusech.
Zdroj: Věstník České pošty, částka 10 ze dne
27. 10. 2011 (kráceno redakcí)
Betlémy a betlemáři (čtvrtletník), vydává České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01.
Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů
nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo připravil do tisku
předseda redakční rady Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4 × do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma.
Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky
ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí