05.05. / 51. pluk v bitvě u Fuentes de Onoro

Komentáře

Transkript

05.05. / 51. pluk v bitvě u Fuentes de Onoro
Michal Šurgot ©
1811.5.5
Fuentes de Oñoro
W. Wheeler
(z dopisu vojína 51. pluku lehké pěchoty, anglie)
Po neúspěšném pokusu o doby� opevněné linie Torres Vedras se začaly
francouzské síly pod vedením maršála Massény stahovat z Portugalska
zpět ke španělským hranicím. Anglické a portugalské jednotky pod Wellingtonovým vedením je začali pronásledovat a dobývat opevněná místa v
pohraničí jako Badajoz, Ciudad Rodrigo a Almeidu. Francouzi chtěli převzít
inicia�vu, shromáždili všechny své síly a táhli na pomoc obležené Almeidě.
Obě armády se střetly poblíž vesnice Fuentes de Oñoro. Wheeler k této
vesnici dorazil se svým plukem tře�ho května zhruba uprostřed dne. Kvůli
pohodlnějšímu spaní a kvartýrům bylo o domy ve vesnici svedeno mezi
angličany a francouzi několik šarvátek. Vesnici nakonec udrželi angličané a
to až do 5-tého, kdy začala samotná bitva.
4-tého byly obě armády zaměstnány manévrováním. Ráno
5-tého odkrylo nepřátele připravené v kolonách, čekající jen
na povel k útoku...Brzy jsme vyrazili na naše pozice, které
byly trochu před hlavními silami pravého křídla. Nepřátelé
se začali blížit po pravé straně s nesmírně silným jezdectvem,
proto se stáhlo naše pravé křídlo zpět, aby jim lépe čelilo. Měli
jsme k dispozici jen dvě portugalská děla. Jedno z nich bylo
znehybněno první nepřátelskou salvou a s druhým portugalci
pelášili pryč, aby jej nes�hl stejný osud.
Po stáhnu� našeho pravého křídla jsme stáli asi dvacet
kroků pod mírně se zvedajícím svahem, před rozsáhlou plání
pokrytou nepřáteli. V malém odstupu za námi se zem, porostlá
korkovými stromy, kameny a křovím, začínala prudce zvedat,
Také se za námi nacházela dlouhá zeď. Výše nad námi stál
pluk “Chasseures Britannieque”1) a portugalská brigáda. Pár
mužů bylo před námi ve střelecké rojnici, ale za chvíli se stáhli, aby se připojili k nám, protože se dal každým okamžikem
očekávat útok.
Brzy se na začátku svahu objevil husarský důsojník.
Pozorně přehlédl naše řady, potom se furiantsky otočil v sedle
Michal Šurgot ©
a zamával šavlí. V tom okamžiku byl svah pokryt jezdectvem.
Toto byl nejkri�čtější moment, kdy by jakékoli zaváhání
způsobilo zmatek a po něm by mohla následovat porážka.
Když nepřátelé vystoupali na pahorek a jejich trubač zatroubil k útoku, plukovník Mainnwaring zavelel “Připravit, všichni
najednou, pal!” Na moment nás zahalil kouř, my tak nemohli
vidět výsledek naší salvy, až po chvíli jsme viděli ležet několik
koní a mužů jen pár yardů nás.
Přes naše hlavy nyní začal pálit pluk Ch.B. stejně jako portugalská brigáda. Bylo to nebezpečné, ale nezbytně nutné,
protože jenom naše střelba by nestačila k zastavení jízdy. Takže
jsme byli přinuceni se sklonit a nabíjet. Zmatek mezi nepřáteli
byl obrovský. Hned, jak mohla být zastavena střelba, vjely do
nepřátel eskadrony 1. královského a 14. lehkých dragounů,
kteří přestože dělali zázraky, museli se brzy stáhnout, protože
nepřátelé je v počtu převyšovali dvanáct i více na jednoho.
Nyní jsme těžce cí�li nedostatek vlastniho dělostřelectva a
jezdectva.
Nepřátelé se znovu zformovali a byli připraveni zaútočit.
Naše vojska nebyla schopna dostatečně čelit takové mase,
takže byl obdržen příkaz k ústupu nezávisle po regimentech.
Stáhli jsme se, přelezli zeď, která nás značné chránila před jezdectvem, ale když na planinu vytáhli děla a začali jimi střílet
dle vlastního uvážení, museli jsme pokračovat v ústupu. Brzy
jsme se dostali k prudce tekoucí říčce, kterou jsme se brodili ve
výšce paží. Těžko se nám dostávalo na protější břeh, protože
byl velmi strmý. Postup regimentu se �m zbrzdil, protože se
čekalo než přejdou všichni. Pak jsme se zformovali do linie a
pokračovali v ústupu rychlejším krokem. V tuto chvíli divizi nejvíc pustošila nepřátelská palba, zvláště řady portugalců a pluk
Ch.B..
Za naši záchranu patří velké díky plukovníku Mainnwaringovi, který využil všech svých dovednos�, aby nás za pomoci
terénu vyvedl z hustého deště střel bez ztrát, Nikdy nezapomenu na to, jak sesedl z koně a tváří otočenou k nám vydával
Michal Šurgot ©
pokyny: “levá, pravá”, jako to dělával na cvičiš�. Jeho výstřední
chování ho neopouštělo, pokřikoval: ”tenhle kamarád nedrží
krok, pochoduj správně a nezdržuj nás”. Pak zpozoroval jiného
vojáka, zavolal na něj jménem: “ nedržíš s náma krok, zapamatujte si ho na cvičení, seržante”. “Znovu � říkám, když vytrváš,
tak vše bude v pořádku, když nebudeš držet krok, tak budeš
(nepřítelem) sražen k zemi.” Kůň, kterého vedl, vyhodil zadními, protože pod ním proletěla střela: “jsi zbabělec, nedám �
po tři dny nažrat”.
Šli jsme dlouho, až do Alamadely. Tady se divize rozmís�la v silných pozicích za vesnicí. Náš pluk byl poslán do vinic,
které byly před ní. Toto mělo zabránit nepříteli v dalším postupu. Zde se k nám připojil 85. pluk, na který při ustupování
zaútočila kavalérie, když nebyl v sevřeném tvaru. Přišli při tom
o více než tře�nu pluku. Myslím, že hlavně zajatých. Bitva
končila před večerem, nepřátelé už neprokazovali žádnou ak�vitu, kromě pár odřadů vyslaných na průzkum. ...
... Můj dopis je téměř napsán, ale ještě tu pro tebe mám
pár příhod. Maxvell, jeden z našich mužů zastřelil koně dragouna, který na něho útočil šavlí a pak mu do těla zarazil bajonet tak silně, že ho mohl vytáhnout až potom, co se nohou
zapřel o jeho žebra.
Při srážce jezdectva se mezi generála Houstona a nás dostali
nepřátelé. Jemu přiřazený dragoun (z 1.královského)2) vysekal
mezi nepřáteli cestu, kterou se oba dostali ven.
Statečně se choval jeden od 14. lehkých dragounů3). Byl
napaden pě� muži zároveň. Všechny buď zranil nebo zabil a
vrá�l se v pořádku ke svým.
1)
“Chasseures Britannieque”- pěší pluk složený z francouzských emigrantů
a Napoleonových odpůrců. Během tažení byly bojové ztráty doplňovány i
jinými národnostmi (italy, poláky, švýcary, chorvaty atd.) a zajatými francouzi. Přestože v bitvách bojoval dobře, tak vzhledem k častým dezercím
Wellington vydal příkaz, aby pluk nevykonával strážní službu. Dost mužů
se to�ž nechalo zverbovat jen proto, aby při první přiležitos� zběhli
Michal Šurgot ©
opět k francouzům. Jméno pluku dále v textu označuju zkrácené Ch.B. a
nepřekládám ho do češ�ny.
2)
Ist Royal - dragounský pluk
3)
14th light dragoons
anglická lehká pěchota
autor: I. C. Stadler

Podobné dokumenty