Historie oboru

2 l{istorie oboru
,,Kdozrw mimilost ovldddpfitomnost" "'
GeorgeOrwell
od oboru
I kdyi samostatnyv6dni obor etopedievmiH ai po roce 1969,kdy se oddElil
jiZ diive o vychovu,
psychopedig neznaneni to, ie by se jin€ vddni obory nezajimaly
popi- nebezpednfch'
vzddl6v6nia nipravu osobmravnd,moritnE, di spoledenskyohroienfch,
pii pohledu dc historie w nim odhalujecel6 iada soavislostimezi niznlni spoldenskimi
mtZeme
syst6my a vddnimi obory. Pii zkoumani historic\ich souvislosti oboru etopedie
na:
sledovatjeho vyvoj v n€kolikarovinich. V kapitoletohoto skripta sezamEiime
-
Pojeti ffitu a trestini
postaved mladistv6ho pachatelev trestnim systEmu
-poIdtlryv€deek€hoaijmuos|edovarrguproblematiku
-
vyvoi nipravnl vfchovnfch rfistavriazafizeni
2.1 Pojeti trestu a treetinf
proto mriieme
S vfvojem spolednostise utvifel tak6 pohled na trest a trestini, a
nejdastcjsimi
hovoiit o postupn6humanizacipohledu na odsowen€ho.ve starovdkubyly
je
dobdnejbliZ5i
sankcemi:trest smrti, t€lesnf trest a otroctvi. Ze starovd\ich syst€mri dneini
plnily pouze rfiiel
systemfimskjr. V6znice zde vSak rn[ly jinf rnfanamnEZ dnes, protoie
zde sankce
zaji5t'ovaei. V miaulosti se tresty iidily systdmem cdplaty. Podle Cernikovd
Cilem
nebylyuloZenyproto, ie byl spich6ntrestqi din, ale proto aby seui nikdy neopakoval.
trestubylo zpfrsobitutrpeni a nastolit spravedlnost'
Ve feudalismuvychizi koncepcetrestu z ideje zastra5ovini. Tresty se vykon6valy
Podle
veiejnd, piidemi jejich hlavnim irkolem bylo varovat dal5i potencionilni pachateleprincipu
dernikovd hovoiime o tzv. vzniku prvni prevence, kteri byla realizovfurana
zastraiovfni. Ten spodivf v tofii, ie setresti proto, aby nebylop6chanoz1o.Hlavni driraz se
jaka ve starovdk€m
tedy Hadl na z{bnrnnou funkci trestu. Samotn€vEzenizde mdlo stejnd
frime piedevlim funkci zajilt'ovaci. KromE taho existovalo soukromg domici a politickd
v6zeni. Zirovef, se zfunoislimi objevy se zaIinS koncipovat novi forrra trestu a sice tzv.
nucen6galcje. Tento dofivotni verdikt nahrazovaltrest smrti.
Ai s owicenstvim, zasluhoumySlenekosobnostijako byli napiiHad ThomasMore,
o tzvMontesquieu a datsich, dochizi khumanizaci trestu a trestani. zadni se hovoiit
vfchovn6 funkcitrctu.
stiv6
se
Na pielomu 18. a 19. stoleti dochizi k pFechoduod trestlf,ni k vFzn6ni-Zabiovfni
vlastni formou odsouzenia odsunulodo td doby ostatniformy trestu-Neni tedy nihoda,
Ze uvdzn6nije zikladem cel6 naii stupnicetreshi. Zahiov6ni je totiZ zaloieno na ,,zbavenf
citem. Ieii ztrirta mit
svobody*, piidemZjeji hodnotulze vyjidnt dobrema nejuniverzaln6jSim
stejnoucenupro vkchny (na rozdil tieba od pokuty)'
podle Foucaulta se tedy pro@s trestini v pnibdhu iasu transforrnuje na trestni
techniku.V{zeai jako institucearisledndpienriSituto strategiido cel€ spolednosti'ialiiovini
jako forma trestu m6 srr6 plus vtom, Ze d6vi mohost rozdElit zivafrrost delikventniho
chovini od nepciidku ai k trestnimiinrim, od poruSenizikona k odchylceod normyje
Zalaioveni s sebou nese tak6 celou iadu nevf'hod. Tou nejz6.sadn{5i podle
Fouca'lta to, Ze vdzeni jakoZto instituce nedini z odsouzendhoosobu s provindnim
ohroiovatele obecnihoz6jmu,ale chipe jej jako bytost s odchylkoudi anomilii- Jestliie v5ak
sankce stavi odsouzendhodo tdto rolg pak kterfkoli odprirce st6vajiciho reXmu nebo
panovnikasemfiie ocitnoutv roli v&nd - devianta. (FOUCAULT 2000)
2.2 Postavenimladistvdho pachatelev trestnim syst6nu
postaveni mladistv{ho v6estn6 pr6v,nimsyst6muprochieelo dtouhfm vyvojem- Ne
vZdy byl v6kovj, rozdil chipan jako polehdujiciokolnost. UZ starov€kdspolednostinaklidaly
stejndtak jako s dosp€ljmi.Mezi nejstar5iprivo iadime Chamurapihozikonik z
s mladistrnirmi
ktery je postavenna takov6mprincipu, kdy bliZni nezraiuje slab5iho,ale tak6 na
Mezopot6.nrie,
principu oko za oko, zub za anb.Podle tohoto priva je dit6 odpov6dndza w6 &ny stejn6tak
jako dospd$. Mezi dalli starovik6 zakoniky iadime: privo asyrsk6,ch€titsk€,starohebrejskd,
gordick€.privo iimsk{ a jeho 12 desekje typick6 tinr, Zeabsolutnimoc senach6ziv rukou otce
- hlavy rodiny. Ten mriZeza neposlu*nostpotrestatjak Zenu,tak i dit6 a to i talL Zeje napr'
prod6 do otroctvj. Ieho postavenimu tdi d6rvi privo norrorozencepiijmout nebo zamitnout.
Teprve ai Justinianovyzikony vymezily vE( kdy je ilovdk odpovEdqi za svd diny, piidemi
stanovilyhranicisedmilet.
Dal$i pisemnostio postaveninezletildhojsou zazramen6nyve stiedovdku,kde byly
rozli5ov6nydv€ v6kov€ skupinya to dcspdlosta nedospilost.Av5akvlastni posuzovini piipadri
zde bylo velmi nejednotn{.Pro zajimavostuved'medva piipady odliSndhorozsudku za stejni
trestnf din. Pnni piipa4 kdy pachole,kter€ se dopustilomordrl mh za trest hlidat polskepsy.
do kola
Naopakjinde m6 za mord pacholeirlew v trestujen v tonl Zem6 bft na misto vpleteni
,,pouzeutopeno".
pfijetim
K dal5imu pogtlnu v trestnEpnivnichvztazich dochizi podle Vilkovd aZ
posuzovini
kodifikace pr6va JosefemI. Tzv. Josefrna (l?0?) ur6uje pravidlo pro mirnEjli
mlideZe a to tah ie zloddj do itrnicti let nemi \it trestan z.akrildel smrti. Kviramdjsimu
ndmje
odd€lenido5loaZv dal5imkodexuupraven€hoMilii Terezii. Tzv. Theresiana (1769), v
upravena,,$labo$tvEku" do 16. let, bere jako polehdujici okolnost vedle opilosti i du$evni
nemocdlov6ka. Dale kategorizuietrestni odpovEdnostnisledowd:
DEti: do ? let nejsoutrestndodpovddn6vribec
Nedosp6lei:do 14let maji sniienoutrestni odpov6dnost
H:T:": "l'",: il ::ffi
byro
rotorozd.reni
;ffi;"-T:
DitE
stardi
rodid
pouze
sedmilet a mladii dvan6ctilet je posuzovanoindividualnEvzhledemktomu, ke lterd v5kovd
hranici mlblrte.
Ai losefem U.(1?87) byla irplnd vyloudenaodpovddnostv detsk€mvEku a to pied
dowsenim 12 let. V aikon€ Franti5ka L z rohr 1803 je poprvd jako polehdujici okolnost
uvedenom16dipachateleve vEhr do dvacetilet. V tomto poslednimtrestnimkodexuplatnemai
na:
do roku 1931seddli dedi z hlediskatrestniodpovddnosti
l. obdobi rfipln6ho vyloudeni tratnf
odpovHnosti (ddtshi vdk) do dowleni
10.roku
2. obdobi zmenlen6trestni odpovEdnosti{vdk nedospe$)od 10. do 14.roku
3. obdobi mirrr€j5fuo trestdni (v6k mladistqi) od 14let do dowleni 2O-roku
Viraaj.m pied[tem v chfpani mladistvdhopachatelea snahosobnostit6 doby byl ds.
Zikono trestnim soudnietvinad mkfldeilizrcku 1931
Filosofii tohoto zikona miieme shrnoutdo n{sledujici vdty. ,,Co nejmdnEtrestati, co
nejvicevychovivati aje-li nutn6trestatipak i trestemvychovivati a polep5ovati"-"
Telrto zikon neni podle V6lkov6jen zisadnim humanistiekfm prfilomem v potrledu
na mladistv6hopachatele,ale postavil navic eeskoslovenskona itrovei ostatnichvyspE$ch
ewopslqich zer1r. Zikon byl na tehdej5i pomdry velmi progresivni a zdaii$. Vbodech
uvidim jeho hlavnipdnciPY.
Osoba kterS nedowiila dtrnicfj' rok v6ku, neni trestnd odpovddni a m6 ji
bft uloZenaletebnaavi'chovni opatieni.
Trestqi Eitrspachanfve v6ku mladiswemsenazfval provindni
U nezavairqich trestnlich dinti mohl soud bud pienechat potrestini
mladistv€horodind di Skole nebo mu udElit dritku. Toto odsouzeni se
nezapisovalodo rejstiiku trestri.
Namisto fiestu smrti nebo odndti svobodybylo moZnomladistv6muuloilt
pouzetrest zavienibezjakdhokolizosfreniZil<on rozemilal tii
stupnd ochranqich opatieni: ochrannf dozor,
ochranouqichovu rodinnou, ochranourfchovu istavni. Vlikon ochrann6
vfchorry seproviddl v irstavnivf'chovnEZitkon take upravoval pedi o propu5t6n6 mladistvd- Pledstavendmu
polepSovnyukl6dal potiebn€ kroky kvhodndmu umist€ni mladistvehopo
propult6ni.
2.3 PoE{ttcyvEdeck€hoziimu o sledovancuproblematiku
Zasthncechudf.ch vNeuhofil kazatel lidu vlindhartu a GertrudE, otec sirotkri,
vychovatel lidsrva" tim vsim byl Johan Heinrich Pestalozzi {1746-1827). Tento vEhlasqi
k fivotu,
svdtoqi rychovatel dodal mrarm6sHesldmlideil nejenty nejpotiebndjii prostiedky
jenZ smdiujevychovu v k6'anicich
ale tak6 vf,chow, vyudovini a pr6ci. Byl otcem syst6mr-r'
k z6sadimrodinndhoilvotaApo5tolem opu5t6ndmladeie byl nazjv6n Giovanni Bosco (1815-1881).Tento
m6l takd
nepiitel tdlesqich trestfr a zastiincevychovy plnd zaloien€ na duchovnichz{Hadectr"
nezanedbatelqivliv aa humanizacip€deve qichovnf.chirstavechv mohrcstech t6to kapitoly nelze uv6st vkchny
osobnosti, *ter6 se
zasloufily o n6pravu obtifoiE vychovatelnd mlideZe. Vzpomeime alespoi Fellenberga,
Wichern4 Falkq Makarenka(zde odkazujina niie uvedenouliteraturu)'
Zam6ime nyni svou pozornost do naii zemE,kde mriieme najit dostatek osobnosti
s vileclim zajmemo obtihrd vychovatelnoumlideZ'
Dcera Franti5ka Palackeho,Marie Riegrovi-Pafachi(1S33-1891),ie? odmitala
dobrodirmostpod6vajicialmufrry, nawhuje takovf systdmqichovy, ve kterdm bude almufuia
zbytedn6.Byla to ona jei se zaslouHlao vanik spolkr pani wat6 Ludmily vPraze, kteqi se
jmdno jejiho
staralao opu3t6n6divky. V souvislostis Marii Riegrovouuved'mejelt€ alespoi
wsterrnika Vojf],, Nriprstka (1826-1894), ktery spoledn€ s Annou Niprstkovou zalolil
Jen pro
,,Americky Hub dam", jeoi si dat za ikol pedovat o mlidei a osiiel6 divky
zajimavost upozorduji na skuteinost, ie v tomto Hubu takt€z prisobila naSespisovatelka
TerezaNov6kov6Hlasy pro z6chranuzpustld a mravnd naruSendmlideie za{naii v druh6 polovind
stoleti nabfvat na intenzitd.CestovatelJan trtuejii (1s25-1887)"kte.f nav5tivil
devatenact€ho
mnoh6 evropsk€irstavy, poiidal zemsh.isn€m,aby se ujal ziizovani instituci pro zpustlou
ml6deZ.Jehoniwh bohuiel neuspdl.Ai v osmdesatfchletechdevatenictdhostoleti se dvojici
N6prstek- Sehauer podaiilo prosadit nivrh a d.izeni mEstsk6vychovatelnyv Praze pro
mravndnaru5en6hochy.
Vjzramnjm odbornikemv t6to oblastibyl tak6 FrantiSek Heran (1865-1940),ktery
svou studii ,,o mravndzpustldmledeA poukazalna skuteilost, kam mlideZ smdiujea navrhl
moZnostiieleni. piedevsimse chtElzam6iit na oblasti,kter6 se tgkaiivlivu prosfredi,volndho
dasua budov6ninoqich vf'chovqfch zaiizenV mezivilein€m obdobijsou z hlediskanaieho zkoumini nejzajimavdjiitii osobnosti.
pffni z nich je Josef 7*wan (1867-196U ,zcestovalyuEitel a inspektor, kteqi zaloill ve
jeni se zabyval
spolupr6ci s Herfortem dasopis s nizvem ,,revue irchylni mlideZ",
problematikoun6pravn6pedagogikya pedio soci6{ndnaru5enoumkideZ'
Alois Zikmund {1831-1953),ieditel zemsk6vychovatelnyv OpatovicictUpublikoval
\dsledky sv6 dlouholet6 pr6.cese socii{nE naru5enoumlideX ve spise ,,ml6ideZmravnE
vadni... Dle velikosti mravniirchylky rozdElovalml6dei na:
- Mravni ohroienou (mravniilvot je ohroien Spatqimprostiedim)
- Mravn€ naru5cnou {pod vlivem slabosticharakteruse obias dopusti trestndho
dinu)
-
MravnE vadncu v uf$im slova smyslu (mravnistav,kteqi sed6 t6iko napravi$
posledni osobnosti,jeZ uvidim, je Jaroslav Doleial (1390-1965),druhf ieditel
libeisk6 rychovatelny, }teqi propagovalqichovny systdmzaloieny na principu rodinn6ho
Zivota.
2.a Vfvoj nipravnE vfchovnfch rfistavriezarlizeni
JestliZemirne hovoiit o historii niprarm€
zaiizedr, mfiZemeza pwni
jako
instituci poHidat polep5ovnuvMettray {Francie}otevienou 22.I. 1840.I kdlri v6mice
takov6 existovalyji2 piedtir+ tato polep5ovnaje jedna z prvnich instituci, kteri dowlila
reformni snahyfilantropickychorganizacio humanizacipedeo vlznd-
polepiovna Mettray je modelem v€znice, kde mriieme shlddnout tdmdi viechny
donucovacitechnologieprisobici na chov6ni. Najdeme zde Skolu,vdzeni, armidu, H65ter.
ridily cryimi modely:
V6zriov6byli rozd6lenido hiuarchizovanfchskupin,herd sesoudasn6
- model rodiny: (sloZeniz '$ratrtt'a dvou,,nejstarlich)
- model armidy: {kaZde rodina Ynenl n6Eelnikemje rozddlena do dvou disti,
je
z nichi kaZdnmi sv€hopodniielnik4 katdi vEzei mf, sv€ dislo, kaidf den zde
kontrolov6qaEistota)
-
model Skoty:{ie zde 56fa mistii, kteii organizujivytrdeninrladi'chvdziri)
model klditera: ( je charakteristic\i viudypfitoilrnou modlitbou a nipisem na
kaZdecele,BUH VaS Vmi')
V demje polepSovnav Mettrey unikitni? Dodnes se zachovivaji urdite modely pr6ce
s v6m6m, filozofie fizem tohoto ristavu je platni i v dnelni dobd. Mettray spolupracovala
s nemocnicemi,Skolami,veiejnou sprivou i se soutromjmi podniky. Metteray a jeho Skola
znamenajinovou epochuv p6di o delikventnijedince'
poleplovna vMettray nebyla samoziejmd jedinou nipravnd vychovnouinstituci svd
doby (i kdyz asi jednou z nejfdinnej5ich), Existovaly takzvan6 ,,zemEddsk6 sekce
centrilnich v&nic" ( jako prvni zaloien 1824Gai11o4dal5ibyly:Fontevrault,Le Boulard).
Navic vznikaly istavy pro chud6, opu5t6n€ a tuldck6 dEti {Petit-Bourg 1840,
Ostwald 1S42). V t6 dob€ takd existcvaly ftult$', milosrdnd charity urden6 pro mlad€
provinil6 di"ky {v6t5inou dcery prostitutek, tterd nechtdly pokradovat v hii5nosti svi'ch
matek).
Francouzskyzikon zroku 1850ustanoviltakzvandtrestni kolonig kde se odsouzeni
mladiswi(neto i zproit€ni viny) udili v piisn6 disciplindziHadrim pnimyslua zemEddlstvi.
V t6 dob6nEkterdvnkaliei arganzacepro mlad6,opu5tdndnebozchudl€ddti
techniky z vdznic. NapiiHad sirotdince (Neuhof di Mesnil-Firmin) nebo
vyg1valy
ubytovny pro uin€ @ethleemde Rheims,Maison de Nancy). Tovdrny kl65tery v Tararea
jen pod
v Jujurieu, zde vstupovaly ddlniceve vEku tiinecti let, fily zde uzavien€.Vychazely
dohledem.Vym[ieqi plat se jim dostal do rukou ai po opustdnitovirny. Tato vyrrdieni
nudabyla mimojind zavisli i na pili a dobrdmchovdni.
Takt6; existovala iada zfrnem nepiebirajicich model vizeni v zikladni form6'
Kopirovala pouze ndkter€ mechanismyvEanic, Byly to napi. spolednostipro opu*t€nd
trestancg spolky pro umraviovini, tiady distribuujici pomoc a zajiStbjici dohled nebo
ddlnick6sidli5tda ubytovny.
Odcestujmena chvili z Ewopy a zkusme se zamdiit na to nejdtrleXtdjii, co se
podniHo v rirnci pddeo mladddelikventyv USA. Bylo to devatenict6stoleti, kter6 piineslo
obrovsky obrat v chipani juvenilni delikvence. Je to obdobi vzniku velk€ho mnoZstvi
filantropich.ichorganizaci,piiiemi tou nejdileiitej$i je hnuti CIfTI'II SAYERSFilosofie tohoto hnuti je postavenana principu poZadavkuvj'chovy na misto trestu.
Tato qichova byla bohuiel mnohdyvnipra*mlich zaiizenichuplatilovina tvrdym zptsobem.
Vychizi z koncepcep*rens petriae (privo st6tt+kterj'na sebepiebir* p6dio nedospdlce).
Roku lS25 byl vNew Yorku dtzen prvni azytovf drim pro opu5t6nouml6dei. Do roku 1860
vzniki dvacet podobnychz.aiizeni,ve kteqfchje uplatiov6na velmi piisnd disciplin4 irstavni
refim a krfuedsk€tresty.Navic sezdeprosazovalai vfchovni dinnost,refim a price.
Roku 1847 se uskuteEnila stitni reform4 jejid
drisledkem bylo zaloZeni
pr&myslovychSkol pro ml6dei. O ndco pozddji, piesndji iedeno roku 1853, byla piijata
koncepcep6stounslqichdomovfi.
pojd'me se nyni podivat na podminkydesk6zemEa vyvoi aiizem u nis. Z dne5nihopohledu
se,,etopedickdinstituce" v minulostidElilyna:
- sirotiince
-
vychovatelnYara-ichovnY
-
ochranovny
-
polep5ovnya dorucovacipracoury
Za jedno z prwrich zaruem pro mrarinE narulenou mladeZ mfiZeme povaZovat
vychovatelnu u dobr6ho pastf(1,s42). Zahofr7ajijednota pro blaho opu5t6nfchkfnancri,
jejim; tkolern bylo, aby se mladistvi delikventi propu$tdniz vEznic op6t neocitli na dr6ee
zlodinu.
V roce 1883byla zaloienavychovatelna v Libni uriena pro ml6deZzpustloua Skolou
povinnou,Chovancizde byli rozddleni do tii odddleni podle jejich mravniho profilu. Ustav
mEljednak Skoluobeeou, ale i 5ko1udvoutiidni a Xvnostenskoupokradovaci-Ye svd dobd
vyniga a upoutalatato vychovatelnasvou organizacia v-iborqfoiaivisledky. DoleZaluvidi,
do socirilnihoXvota.
zadlenEno
Zedobrfch 70% propu3tdqichchovancribylo irsp€Snd
Ke koaci devatenictdhostoleti smikl spolek,,oehmna opu5tdnfch a zanedbanfch
divek*', kterf ziizuje cchranovnu v dernovieich u Tdbora,-kde se o dEvdatastarali
nekvalifikovani pracovnici. Divkem se zde dostivalo zaHadnihovzd6lini, piiiemi hlavni
duraz byl Haden na mrarmivychovu. Pruni polep3ovna zYrzenltehdy rakous\im cisaistvim
10
byla oteviena r. 1903 v Ko5ieich. V tomto ristavu byla jak nirodni tak i ilvnostenski
pokradovaci $kota. Ustav navic disponoval dilnami slouXci kpEstov6rniniafch iemeselOficirilni ilvot chovanctise odehrival v druilnich, kter€ tvoiily s p6stounemtzv. rodinu. Po
$kolea prici sechovancivdnovalihudb€,sportua niz$n hr6mLiteratura:
cemdrovA
v., MAKARrusovAs v, S, SEDLAdETIY. Socidlni trchrana.Praha:
PAcR 1998.ISBN 80-85981-97-1.
vydavatelsrvi
DOLEZAL, I. Pdexit let prdce na zdchramtmlddeie mrarundohroieni.
1933, ISBN nem6'
Praha:Spolekpro pedi o slabonnyslnd,
FOUCAULT, M. Dohliiet a trestst. Praha:daulphin2000.ISBN 80-8609-96-9.
IRUSAKOVA M. Ditd, rdinasfiir. Brno: vydavatelstviMU, 1993
ISBN 80-210-0694-3.
STANKOWSKT,A. Etapedie *vd do resocielizaini pedasogtlry.Ostrava:Akademia
I WSP- TWP wKatowicactr, 2AA3,ISBN80'7042-257-2WychowaniaFizycnego
SfVgnAtq Y. Struindddjinypedogogiky.Praha:SPN 1983.ISBN 14-406-83.
VENCOVSKf, E. Pqtchiatrie daw!,ch vdkri.Praha:Karolinum 1996.
ISBN 80-7184-226-5.
VaffOV{
H., DUNKEL, F. Trestni zakanodirstvi nd mlddeni vhistorickE a
srowsvaciperspektivd.Praha.VydavatelstviLeges,1992.ISBN 80-85638-00-2-
11