Zpravodaj 04/2010

www.cimelice.cz
[email protected]
Čimelický zpravodaj
Duben 2010
Vydává Obec Čimelice
Dvouměsíčník o životě v Čimelicích a okolí
Distribuce zdarma
Letecký snímek zámeckého parku, zachycující ve střední části bývalý hospodářský dvůr, upravený dle Joendlova návrhu. Vpravo dole Pivovarský rybník a část
Kosteleckého rybmíka, nahoře část aleje k Rakovickému dvoru, vlevo dnešní zámecká zahrada vzniklá po polovině 19. století ­ fotografie je k článku Dějiny
čimelického parku na straně 7.
foto V. Vlček
SMYSL A VÝZNAM VELIKONOC
Židovské Velikonoce (pesach)
Obsahem židovského svátku je oslava Boha ­ Zachránce (Spasitele). Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení
a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá
izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli
uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název Velikonoc: "pesach" ­ "uchránění,
ušetření, přejití"
Velikonoční tradice
Oslavy Velikonoc mají velmi starou tradici, původem ještě z doby předkřesťanské a asi všichni víme, že jsou pohyblivými
svátky, to znamená, že nepřipadají v kalendáři na stejné datum. Kdy je ale vlastně slavíme a čím se řídí výpočet jejich data?
Vychází se ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. března) v neděli po prvním úplňku.
Za první jarní den byl pevně stanoven 21. březen. Pozor, toto se nemusí shodovat s astronomickým výpočtem jarní
rovnodennosti, která může díky skokovým úpravám kalendáře pomocí přestupných dnů nastat až o dva dny dříve či později. Z
uvedeného vyplývá, že připadne­li úplněk na 21. března a tímto dnem je současně sobota, následující neděle 22. března je již
nedělí velikonoční. Je to současně i nejrannější datum, na které může velikonoční neděle připadnout. To je jedno z určujících
pravidel.
Období čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi
Toto období trvalo od Popeleční středy, která následuje po Masopustním úterý, kdy se tradičně „pochovávala basa“ – ukončil
se čas zábav a tancovaček. Následovalo pak 6 postních nedělí, které byly v krajích různě pojmenovány a spojeny s místními
zvyky.
1. neděle postní – zvaná „černá“ – zřejmě proto, že ženy odkládaly pestré oděvy a nosily černé šátky, někde se také nazývala
Strana 2
Čimelický zpravodaj
„pučálka“ podle pokrmu, který se ten den jedl (namočený a
usmažený hrách), dále byla nazývána také „liščí“ – matky tajně
připravovaly kynuté preclíky z pšeničné mouky, které se
nejdříve vařily, potom sypaly mákem a solí a dopékaly se v
peci. Potom matka připraví tolik vrbových proutků, kolik má
dětí, navlékne na ně preclíky a rozvěsí v zahradě na stromy,
ráno vzbudí své děti – Běžela tudy liška a v zahradě vám něco
nechala.
2. neděle postní – zvaná pražná podle postního jídla pražma
– staroslovanský pokrm, který se zhotovoval pražením
nedozrálého obilí.
3. neděle postní – zvaná kýchavná podle pověry, že kolikrát
kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ, jinde, že za
tolik let umře. V 16. století se psalo: „Jakž kdo kejchl, hned
náhle umříti musil.“ lidé si proto přáli „Pomáhej Pán Bůh“
anebo „Pozdrav tě Pán Bůh“.
odsouzení, jeho poprava i pohřeb.
Duben 2010
V Bibli se události popisují ve všech čtyřech evangeliích.
Tento den se část evangelií čte v tzv. pašijích. (Z toho pak
vznikly tzv. pašijové hry, při nichž se události nečetly, ale
hrály). Velký pátek je vzpomínkou na ukřižování, a proto je
prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání.
BÍLÁ SOBOTA ­ Bílá je podle rouch, které si oblékají
novokřtěnci. Mše začíná až večer po západu slunce a světí se
při ní oheň, velikonoční svíce (paškál) a křestní voda. Bílá
sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se dnes zásadně neslaví
mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a
svátosti smíření. Zvyky: Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky
a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného
ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do
domu, aby ho chránily před požárem. Na Bílou sobotu se také
uklízelo, bílilo, odtud může být název Bílá sobota. Připravovaly
se a chystaly na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční,
obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční
beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázaly
březové metličky a zdobila se vajíčka.
4. neděle postní – měla zvláštní postavení, protože bylo
možné uvolnit postní kázeň, fialová barva rouch v kostele byla
nahrazena růžovou. Od těchto úlev vznikl název družebná,
někdy také růžová, růžebná nebo středopostní. Mládeži bylo
povoleno sejít se na návsi a poveselit se. Družba také chodil se
VELIKONOČNÍ NEDĚLE ­ Kristus vstal z mrtvých za
ženichem do domu, kam chtěli jít o velikonoční pomlázce na svítání “prvního dne v týdnu”, neboli “prvního dne po sobotě”
námluvy.
(která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne).
5. neděle postní – smrtelná či smrtná, byla těsně před Zvyky: Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů ­ beránek,
Velikonocemi, v kostelech se na oltářích zahalovaly kříže. Byl mazanec, vejce, chleba, víno. Na Chodsku se posvěcené jídlo
rozšířen zvyk vynášení smrti (Morany, Mořeny, Mařeny), jedlo v kostele ve stoje. Každá návštěva dostala kousek z
původ tohoto zvyku hledáme v pohanských dobách. Figura byla posvěceného jídla. Ve východních Čechách dal hospodář kus
zhotovována ze slámy, hadrů, mnohdy měla náhrdelník z svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby
vyfouknutých vajíček. Vynášení smrti mělo mnohé mladší byla úroda, voda a dostatek ovoce.
varianty, zatímco původně šlo o magický obřad, během staletí
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ ­ Tento den je pomlázka,
se posunoval do polohy zábavy a zvyku.
velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za
6. neděle postní – květná je dnem, kdy se připomíná Ježíšův děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí
vjezd do Jeruzaléma. Přijíždějícího Krista vítali mnozí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují. Za to dostanou
palmovými ratolestmi, u nás převzaly tuto funkci větvičky jívy malovaná vajíčka. Někde je zvykem, že v úterý chodí s
– „kočičky“. Lidé si posvěcené kočičky přinášeli z kostela do pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha
svých domovů, zapichovali je na okraj pole k ochraně úrody, vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
polykali posvěcené kočičky na ochranu před bolestmi v krku
Tradice velikonočních vajíček ­ kraslic
nebo zimnicí.
Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v
období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak
Velikonoční dny
Po Květné neděli, modrém pondělí, žlutém úterý přichází odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců,
první den ze svatého ­ pašijového ­ týdne a je to sazometná Švédů, na Kavkaze, v Asii, i u jiných národů. Nejstarší nalezená
středa ­ středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí kraslice je prý stará 2300 let. U nás dávaly dívky chlapcům
škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny. vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka
Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se musela být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná
budete mračit po všechny středy v roce. Velikonoce jsou vyfouknutá vejce (tzv. pouchy nebo vejdumky), která sloužila
nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich
krajích rozvinula jako nikde jinde na světě.
památkou umučení a vzkříšení Krista.
ZELENÝ ČTVRTEK ­ asi nejčastější pojmenování čtvrtku
ve svatém týdnu – vysvětlení je několik, ovšem jako
nejpravděpodobnější se jeví, že získal název podle toho, že se v
dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava
(zelenina). Při večerní mši naposledy zvoní zvony a pak
„odlétají do Říma“ až do bílé soboty – po tuto dobu jsou
nahrazovány řehtačkami a klapačkami.
Barvení velikonočních vajec ­ Za typické barvy pro
Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá,
hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů.
Koncem 19. století tyto zdroje nahradila chemie. Červená barva
ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala
lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně
označovala za kraslice.
Marie Vávrová
VELKÝ PÁTEK­ Nazývá se velký od velkého tajemství. Zdroje: Ottova všeobecná encyklopedie, Kniha o
Podle prastaré tradice se obřady na památku utrpení Páně. Mají náboženstvích, Biblické časy, KNIHA O BIBLI, Starý
tří části: Bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou zákon, Nový zákon, Velikonoce ­ soubor různých textů,
www.wikipedia.org.
přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání. Velký pátek
je postním dnem ­ postem od masa a újmy v jídle. Den je
připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces Přejeme vám příjemné prožití svátků velikonočních v klidu,
zdraví a pohodě. Redakce
Duben 2010
ZÁPIS ZE
ZASTUPITELSTVA OBCE
Strana 3
Čimelický zpravodaj
z jednání zastupitelstva Obce Čimelice dne 9.3.2010 v 18.00
hodin
1. Zastupitelstvo odsouhlasilo návrh smlouvy s Telefonica O2
o nájmu stavebního pozemku č. 299 ve dvoře čp. 60 (o
výměře 63 m2). Roční nájem 3 490,­ Kč.
2. Zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o nájmu nebytových
prostor u čp.60 za účelem garážování aut.
3. Nájemné bude sníženo o 500,­ Kč ve dvou bytech na
Zdravotním středisku v Čimelicích vzhledem ke stavebním
závadám. Nechat zpracovat nabídku energetického auditu a
případných stavebních úprav. Schváleno.
4. Byly předloženy dvě varianty ve dvou cenových
kalkulacích pro vodné (jednosložková a dvousložková
cena). Návrh na jednosložkovou cenu 42,55 Kč za 1 m3 s
DPH. Schváleno.
5. Dán návrh na vklad ­ pozemky u panelových domů.
Smlouva o bezúplatném převodu ­ pozemek 955/23.
Schváleno. Zastupitelstvo pověřuje pana starostu k podpisu
smlouvy.
6. Nákup kontejnerů na tříděný odpad na základě smlouvy z
minulého roku. Nákup je zajištěn přímo od výrobce.
Schváleno.
7. Informace o zpracované žádosti o poskytnutí dotace na akci
Čimelice 1945. Celkové náklady 180 000,­ Kč, spoluúčast
obce 36 000,­ Kč. Zastupitelstvo souhlasí s podáním žádosti
o dotaci a současně se žádostí o převzetí záštity nad touto
akcí hejtmanem Jihočeského kraje.
8. Projednání možnosti odkoupení bývalé prodejny v Krsicích
čp. 7. Návrh splatit v 6ti splátkách (cena dle znaleckého
posudku 936 420,­ Kč). Schváleno.
Miroticka, Čimelicka a Mirovicka na vodárenskou soustavu
jižních Čech.
3. Smlouva o zřízení věcného břemene s firmou EON, kabelová
přípojka pro Zdravotní středisko v Čimelicích, par. č. 987/5.
4. Informace o zřízení věcného břemene na přípojku vody a
kanalizace pro vybudovanou Záchrannou službu v
Čimelicích, par.č.987/4.
5. Žádost o spolufinancování úpravy kněžské hrobky v
Miroticích, kde je pohřben vikář p.Krejza. Podíl na Čimelice
7 000,­ Kč.
6. Informace o podání žádosti na Ministerstvo místního rozvoje
na likvidaci povodňových škod z r. 2009 na čimelickém
potoce. Cena cca 6 000 000,­Kč.
7. Pan Račan předložil zastupitelstvu vyúčtování sportovní haly
Čimelice za rok 2009.
Vladimír Bouček, místostarosta
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
V pátek 19. března jsme přivítali nové občánky
Tereza Kuchtová
Kateřina Šrotová
Tereza Mášová
Různé:
1. Vyzvat opět uživatele zahrádek o odkoupení, v případě
nezájmu budou zahrádky nabídnuty jiným zájemcům.
2. Žádost o změnu údajů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Jihočeského kraje vzhledem k připravovanému napojení
POZVÁNKA
Vladimír Krávíček, místostarosta
foto Miloslav Pešek
Obec Čimelice Vás zve 17. dubna 2010
na:
Setkání seniorů obcí Čimelice a
Krsice
v restauraci Na Hvížďalce od 14 hodin
­ k tanci a poslechu zahraje pan Václav Zeman
­ vystoupí pěvecký soubor Sýkorka ZŠ Čimelice
­ budou poskytnuty informace od POLICIE (HASIČŮ)
­ velkoplošná projekce fotografií
Občanům narozeným r.1950 a starším bude poskytnuto občerstvení. Pro seniory z Krsic možno zajistit dopravu – nutno
nahlásit 16.4.2010 do 12 hodin na tel.čísle 382 228 122 ­ paní Bívová
Strana 4
Čimelický zpravodaj
Upozornění:
Od 14. 4. 2010 bude svoz popelnic pouze v lichém týdnu.
ŠKOLSTVÍ
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ČIMELICE
Florbal – krajské kolo
Dne 26. ledna 2010 jsme se my holky ze 6. a 7. třídy
zúčastnily krajského kola ve florbalu v Sezimově Ústí. Měly
jsme sraz v 8 hod ráno v Čimelicích u Fipa, odkud jsme
odjížděly mikrobusem a jedním autem. S sebou jsme si vezly
dresy a florbalové hokejky. Asi kolem deváté hodiny jsme byly
na místě. Zbývalo nám patnáct minut na převlečení a hrát se šlo
hned, bez rozcvičení. Celkem se krajské soutěže zúčastnilo 6
týmů: Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice, Malšice, Malonty a
Čimelice.
První zápas jsme hrály s Týnem a skončilo to remízou 1:1.
Další zápas po přestávce jsme odehrály s Malšicemi, radovaly
jsme se z výhry 2:1. Malonty byly opět silné jako loni, a proto
jsme prohrály 0:4. Poslední a rozhodující zápas se Strakonicemi
jsme vyhrály 3:1 a byly jsme šťastné jako blechy. Očekávaly
jsme nejhůře 3. místo, ale trochu nás zklamalo, když jsme se
dozvěděly, že budeme čtvrté. Odjížděly jsme zklamané, do
McDonaldu jsme dorazily bez chuti. I paní učitelce Jirušové se
4. místo nezdálo, a tak do Sezimova Ústí znovu zavolala.
Zjistila, že tam nebyla hlavní organizátorka a body sčítali podle
jiných pravidel. Když z paní učitelky vypadlo, že jsme skončily
na 2. místě, skákaly jsme metr vysoko. Tohle jsme opravdu
nečekaly. Nakonec vše dopadlo ještě lépe, než jsme očekávaly.
Doufáme, že příští rok vyhrajeme a pojedeme na republiku!!!
Jana Kašparová ml.
TÝMY ZŠ ČIMELICE OBSADILY V TURNAJI O
POHÁR STAROSTY OBCE ČIMELICE 1. a 2. MÍSTO
V pátek, 5.března 2010, se v čimelické sportovní hale konal
další ročník florbalového turnaje „O POHÁR STAROSTY
OBCE ČIMELICE“. Turnaj je určen pro žáky 1. stupně
základních škol a je vypsán pro 2 kategorie – pro žáky 1.­3.
třídy a žáky 4.­5. třídy. Turnaje se v obou kategoriích zúčastnily
čtyři základní školy – pořádající ZŠ Čimelice, dále ZŠ Mirotice,
ZŠ Mirovice a ZŠ Chraštice. Co se týká hracího systému, tak v
Duben 2010
každé kategorii hrál každý s každým. Hrací doba byla pro
mladší kategorii 1x10 minut, pro starší 1x15 minut.
Žáci 1. ­ 3. třídy obsadili ve své kategorii 1. místo, když
zvítězili ve všech svých zápasech. Úvodní utkání sehráli s
Chrašticemi. Po dvou rychlých gólech Dana Jizby to vypadalo
na bezproblémové vítězství, ale Chraštice snížily brzy na 2:1 a
až do konce to bylo drama se šťastným koncem pro Čimelice. V
dalších zápasech už na hřišti čimeličtí florbalisté dominovali!
Mirotice porazili 3:0, všechny góly vstřelil Tomáš Biskup.
Poslední utkání vyhrály Čimelice nad Mirovicemi jasně 7:1! O
góly se postarali hned 3 hráči ­ 2 zásahy Petr Gottfried, Dan
Jizba a Tomáš Biskup. Jednou se trefil Pepa Kuchejda. A v jaké
sestavě dosáhli nejmladší čimeličtí florbalisté vítězství? V
brance byl Jakub Jelínek, v obraně „kraloval“ Petr Gottfried,
vedle něhož se střídali Karolína Habichová s Josefem
Kuchejdou. V útoku řádila trojice ve složení Daniel Jizba,
Martin Vašek a Tomáš Biskup.
Ve druhé kategorii, žáků 4.­5. tříd, nepoznali čimeličtí
florbalisté také hořkost porážky, přesto jejich výsledky stačily
„pouze“ na 2. místo za vítězným týmem Mirotic. Do turnaje
vstoupili čimeličtí zápasem s Chrašticemi a po gólech Ládi
Jizby a Báry Janotové zvítězili 2:0. V následujících dvou
zápasech se ale bohužel od čimelických hráčů odvrátilo štěstí a
uhráli pouze 2 remízy. S Miroticemi 2:2 a s Mirovicemi 1:1. O
všechny góly se postaral Láďa Jizba. V obou utkáních měli
čimeličtí florbalisté drtivou převahu a spoustu šancí, ale
bohužel se jim nedařilo je proměnit. A jak známo, hraje se na
góly, ne na šance! Pěkné 2. místo uhráli čimeličtí v této sestavě
– brankář Pavel Hadáček, obrana – Jakub Kuchejda a Vladislav
Kníže, útok – Ladislav Jizba, Barbora Janotová, Zbyněk
Motejzík, Lukáš Vala, Vojtěch Štěpánek a Jan Kníže.
Výsledky turnaje: 1.­3. třída: 1. místo ZŠ ČIMELICE, 2. ZŠ
Chraštice, 3. ZŠ Mirovice, 4. ZŠ Mirotice. 4. ­ 5. třída – 1.
místo ZŠ Mirotice, 2. ZŠ ČIMELICE, 3. ZŠ Mirovice, 4. ZŠ
Chraštice
Všichni účastníci dostali drobné ceny a vítězné týmy i
nádherné poháry. Poháry vítězným týmům předal starosta
Čimelic, pan Josef Hrouda, který zároveň popřál všem
účastníkům mnoho sportovních i studijních úspěchů. Na tvářích
žáků bylo vidět, že se jim turnaj líbil! Už teď se těší na další
ročník!:­)
Zapsal Vláďa Linhart
Mgr. Josef Pouch, ředitel ZŠ
Duben 2010
SPOLKY, KULTURA
SDRUŽENÍ
DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
Zásahy od 21.1. – 20.3.2010
28.1.
28.1.
9.2.
2.3.
3x
Strana 5
Čimelický zpravodaj
dopravní nehoda ­ Čimelice
dopravní nehoda ­ Mirotice
technický zásah ­ odstranění rampouchů Počta
dopravní nehoda ­ Radobytce
technický zásah ­ odstraňování rampouchů ZŠ
Vladimír Králíček
velitel zásahové jednotky SDH
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje upozorňuje:
Pálení biologického odpadu
Na volných prostranstvích a zahrádkách mohou občané
provádět spalování drobného zahradního odpadu ­ větve
stromů, suchou trávu; pokud městský nebo obecní úřad
nestanoví jinak (ve městě České Budějovice je spalování
odpadu zakázáno).
Místo spalováni je nutno volit tak, aby nemohlo dojít k
rozšíření požáru na okolní objekty, případně na další hořlavé
materiály.
Je přísně zakázáno provádět
plošné vypalování porostů!
Upozornění
Sbory dobrovolných hasičů Čimelice a Krsice, nabízí
občanům možnost preventivních protipožárních prohlídek
domů. Požární hlídky Vám poradí, jak předcházet zbytečným
požárům.
Zaměření:
komíny, kotelny, garáže, bezpečné vzdálenosti od spotřebičů,
nabídka hasících přístrojů, hlásičů kouře, …
Prohlídky se uskuteční ve dnech 22. – 23. 5. a 29. – 30. 5.
2010 po telefonickém objednání
na tel. 382 228 122 ­ do 21. května paní Bívová OÚ Čimelice.
Spalování odpadu po těžbě v lese se řídí „Nařízením
Jihočeského kraje č. 3/2005“.
Zde uvedené podmínky spalování je nutno vždy dodržet.
Zvláště
upozorňujeme na povinnost oznámit před zahájením
Služba je bezplatná
pálení územně příslušnému operačnímu a informačnímu
SDH Čimelice, Krsice středisku Hasičského záchranného sboru den, dobu, místo
pálení a jméno osoby odpovědné za pálení. Hasičský záchranný
sbor může stanovit další podmínky pro tuto činnost nebo může
takovou činnost zakázat.
Důležitá telefonní čísla
platná k 20.3.2010
Tísňové volání
dispečink
Hasiči
Policie
150
158
Tábor 950 221 111
974 235 101­2
Záchranka
155
112
382 207 155
Lékařská pohotovost Čimelice
Policie Čimelice
Nemocnice Písek
382 228 184
382 228 417
382 772 111
Poruchy: el.proud
plyn
voda (od 07 – 15 hod)
(od 15 – 07 hod)
800 225 577
1239
382 204 711
382 281 591
Pálení klestu (větví)
HZS Tábor ­ 950 221 111
nebo na www.hzscb.cz
Další informace lze získat u Hasičského záchranného sboru
JčK na tel. 950 230 111.
ŽIVOTNÍ VÝROČÍ
K Vašemu výročí Vám přejeme
tolik zdraví a štěstí,
co je kapek v hustém dešti.
Abyste lásky a radosti užili
a smutek nikdy neměli.
za období 23. 1. 2009 – 30. 3. 2010
Pecková Alena
BLA
HO
JE
PŘE
Jitka Nosková
ME
Komise navštěvuje občany v Čimelicích a Krsicích při
životních výročích 75, 80, 85 let. Od 90 let věku navštěvujeme
oslavence každý rok.
Vladimír Králíček
Strana 6
MAŠKARNÍ PLES NA
HVÍŽĎALCE
Čimelický zpravodaj
Duben 2010
Stravování je zajištěno 5 x denně + pitný režim (neomezený
přístup k várnicím s čajem nebo vodou se šťávou).
O děti se starají táboroví pracovníci (vždy 2 na jeden oddíl),
kteří jsou buď přímo profesionální pedagogičtí pracovníci, nebo
Poděkování
prošli školením a splňují veškerá kritéria, jenž stanovuje zákon.
V sobotu 13.3.2010 jsem se svými třemi dětmi navštívila Hlavní vedoucí je absolventem vzdělávacího programu pro
maškarní ples v restauraci Na Hvížďalce. Byla jsem příjemně Hlavní vedoucí táborů pro děti a mládež akreditovaný
překvapena výzdobou tanečního sálu, přípravou a organizací Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.
soutěží, kterých se uskutečnilo v průběhu odpoledne opravdu
Program tábora je vždy velmi pestrý. Děti si mohou vzít s
mnoho. Děti dostaly za každou účast v soutěži sladkou odměnu.
sebou vlastní kola, na kterých se pořádají vyjížďky po okolí,
Nechyběla ani bohatá tombola. Ochotné maminky, které se
dále jsou připravené soutěže zručnosti. Táborovým pobytem se
podílely na přípravě celé akce, dokonce upekly návštěvníkům
prolíná celotáborová etapová hra, která má letos téma:
výborné moučníky. Rodiče i děti si to moc užili. Například má
„HOLLYWOOD“. Děti se seznámí s různými filmovými žánry,
malá dcera Nela, která je spíše zdrženlivá, se aktivně zapojila a
shlédnou v improvizovaném letním táborovém kině řadu filmů
dva dny pak o ničem jiném nemluvila. Moc všem
a v neposlední řadě si budou moci „filmové řemeslo“
organizátorům i za ostatní rodiče děkuji a přeji naší obci více
vyzkoušet na vlastní kůži. V závěru tábora chystáme i přehlídku
tak vydařených akcí.
Ivana Valová vlastní filmové tvorby a do poroty máme již přislíbenou účast
od několika známých „celebrit“. Komu bude udělen „táborový
Oskar“, bude záležet jen a jen na dětech samotných.
Rozhodně nebudou chybět oblíbené diskotéky, karaoke
show, soutěže na „dance­pad“ (taneční podložky), táborák nebo
noční hra, či stezka odvahy.
Termín tábora: 24. července 2010 – 31. července 2010, cena
za pobyt: Kč 2.500,­­.
Pokud Vás nabídka zaujala a rádi byste získali více
informací, obraťte se na pořadatele tábora: Mirotický paprsek,
občanské sdružení, K Dolejšímu mlýnu 38, 398 01 Mirotice,
telefon:
777267969
(Martina
Vokatá),
e­mail:
[email protected]
Na našich webových stránkách www.mpaprsek.cz je možné
stáhnout přihlášku.
Martina Vokatá
BOHOSLUŽBY V KOSTELE
V ČIMELICÍCH
Čt 1.4.2010: Zelený čtvrtek (mše sv. na památku Večeře Páně ­
po mši sv. bude adorace v Getsemanské zahradě). Mše sv. v 17
hodin (P. Jan Špaček)
Pá 2.4.2010: Velký pátek ­ den přísného postu (Velkopáteční
obřady na památku Umučení Páně). Bohoslužba v 18 hodin
(jáhen Josef Košatka)
2x foto z maškarního plesu ­ Olga Vilímová
LETNÍ TÁBOR PRO DĚTI
Občanské sdružení Mirotický paprsek ­ www.mpaprsek.cz ­
pořádá pravidelně letní tábory pro děti. V letošním roce se
chystáme uspořádat dětský tábor v Rekreačním zařízení
Lučkovice (www.pocta.cz) , které je situováno mezi městy
Mirotice a Blatná. Okolí je velice příhodné pro rekreaci – lesy,
rybníky, cyklistické stezky. Děti jsou ubytovány ve zděných
bungalovech, které mají vždy vlastní sprchu a wc.
So 3.4.2010: Bílá sobota (Vzkříšení ­ obřady Veliké noci). V
Čimelicích bohoslužba nebude, ale je možnost se zúčastnit v
18.30 h v Radobytcích (P. František Hemala) nebo v 20 hodin v
Mirovicích (P. Jan Špaček)
Ne 4.4.2010: Slavnost Zmrtvýchvstání Páně ­ Boží hod
velikonoční. Bohoslužba v 8 hodin (jáhen Jiří Kabíček)
Po 5.4.2010: Pondělí velikonoční (po mši sv. bude pomlázka
pro něžnější polovinu lidstva :­)) ). Mše sv. v 8 hodin (P. Jan
Špaček)
Čt 8.4.2010: Čtvrtek velikonoční. Mše sv. v 18.30 hodin (P. Jan
Špaček)
Ne 11.4.2010: 2. neděle velikonoční ­ neděle Božího
Součástí areálu je budova s jídelnou a hlavní budova se milosrdenství. Bohoslužba v 8 hodin (jáhen Jiří Kabíček)
společenskou místností s krbem.
Páter Jan Špaček
Duben 2010
Z HISTORIE
Čimelický zpravodaj
„DĚJINY“ ČIMELICKÉHO
PARKU
jsou, jak by se mnohému mohlo zdát, název zajisté
nadsazený, nicméně předpokládám, že pro nás – zdejší
lokálpatrioty – může v tento jarní čas být i tématem zajímavým.
Jako kluci jsme v zimě většinu volného času strávili bruslením
na Kosteláku, kde s námi, kteří jsme to nikam nedotáhli,
začínala pozdější hvězda českého hokeje Slávek Valtr. Když
však začalo jarní tání, v Rakovickém potoce se zvedla voda a
na trávnících zmizel sníh a vykvetly sasanky, stal se naším
romantickým rejdištěm celý park; podél potoka jsme podnikali
průzkumy až k rybníku Dvoráku pod tamním zámkem, na voru
se plavili „na tajuplný ostrov smutečních vrb“ a u aleje k
rakovickému dvoru v souvislejších podrostech keřů jsme
bojovali jako Vinnetou a Old Shatterhand se Siouxy. Na
podzim, když začaly padat žaludy a kaštany pilně jsme je v
parku i v alejích sbírali a nosili k panu hajnému Chocholatému,
který je od nás vykupoval a my jsme měli prvý výdělek. Musím
ovšem přiznat, že jsme sbírali ale hlavně sráželi i plody černých
ořešáků. Ty sloužily jako „munice“ při našich tehdejších
„urputných válkách“ s Rakováky, kde na obou stranách statečně
bojovala i děvčata – zeptejte se paní Marie Mastné! Dost ale
vzpomínek na mládí, pojďme za historickými fakty.
Strana 7
Mikuláše, Petra a Viléma Deymů [1]. V obsáhlém a velmi
podrobném popisu hospodářství i nemovitého majetku je
zmiňována i: „Štěpnice za stodolou, v kteréž nemálo stromoví
všelijakého ovoce dobrého jest. Zahrady na nichž se drobné
věci, jako cibule, mrkev a sumou vše pro domácí potřebu
pěstuje a též semeno sívá a zelí zasívá, jsou tři.“ Jedna z nich
byla mezi ovčínem a současným Kosteleckým rybníkem. Dále
na jiném místě je psáno: „Pod tvrzí rybníček Lašťovec a
Podkostelem….“, dnes zvané Pivovarský a Kostelecký. Jinde je
psáno: „Ovčín s ovčáckou chalupou hned za rybníky, do něhož
přes zimu se dobytek ovčí zavírá.“ Ten stál podél dnešní uličky
na jižní straně bývalé tzv. panské kovárny a části běžecké dráhy.
A také je zmiňována vápenice, jejíž pozůstatky pece byly
nalezeny při kopání rýhy pro telefonní kabel do rakovického
dvora v osmdesátých letech minulého století: „Též pec k pálení
vápna tam je.“ Sídlo panství čimelických Dejmů bylo tehdy
větším hospodářstvím s pouze opevněnou tvrzí, štěpnice je
lokalizována stejně jako rybníky a pec k pálení vápna. Lze plně
předpokládat, že tři uváděné zahrady byly v blízkosti, a jsou
součástí dnešního parku. Větší okrasná zahrada nebo park byl
pro tehdejšího rytíře přílišný luxus.
V historických análech není pak více jak 140 roků o parku
ani zmínka. V roce 1710 se oženil tehdy 24 letý Karel Bohumil
Bissingen s Juditou Franchemontovou z Frankenfeldu, která
pocházela z uměnímilovné rodiny – její otec byl doktorem
mediciny a filosofie a váženým císařským radou. Ta zřejmě
měla podstatný vliv na rozšíření zájmů mladého pána, který v
předchozím roce převzal správu čimelického panství. Začal
velmi obratně panství rozšiřovat (o Rakovice, Krsice, Dolní
První historickou zmínku z roku 1597 máme na takzvané Nerestce, část Pohoří a Líšťanský revír za Lhotou), stal se
dílčí ceduli čimelické, která poprvé popisuje stav zdejšího přísedícím komorního soudu a tajným radou. V roce 1722 byl
panství při dědickém vyrovnání bratrů Jana, Jindřicha, zvolen hejtmanem prácheňského kraje, což vyžadovalo také
Výřez z pracovní mapy Johana Tomáška, zobrazující detail ještě italského členění západní části parku a hospodářskými objekty a zámkem rámovaný dvůr.
Strana 8
Čimelický zpravodaj
reprezentaci. Proto již v roce 1725 začal se stavbou kaple a
následně v letech 1728­30 pro něho vystavěli italští stavitelé
Antonio Canevalle a Antonio Rappa tříkřídlý zámek. Do toho
umně včlenili již stojící zámeckou kapli, a jak se dnes jeví,
navrhli i zřízení malého, ale přiměřeně reprezentujícího parku.
V té době byly okrasné zahrady u klášterů. U šlechtických sídel
mimo užitkových zahrad bývaly obůrky pro zvěř. V jižních
Čechách byl nejblíže Čimelicím zmiňován v roce 1675
„libosad“ u tehdy černínského zámku ve Lnářích. Rožmberský
Krumlov a Kratochvíle se mohly pochlubit již renezanční, ale
později Schwarzenberky stále dotvářenou parkovou úpravou. Ti
také ve dvacátých letech 18. století započali vytvářet parky u
Červeného Dvora a v Protivíně [2]. A náš pan Bissingen
všechny zmíněné a jistě i další parky určitě znal, proto se
nechtěl nechat zahanbit. Jak je nejvýš pravděpodobné, návrh
parku vypracoval jeden z Italů, inspirován parky ve své
domovině – nejspíše manýristickým parkem Boboli u paláce
Pitti ve Florencii [3]. Jak je patrné z pracovní skici Tomáškovy
mapy Čimelic [4], nebyla, jak se dosud uvádělo po stranách
parteru západně od zámku francouzská, ale italská úprava. Tu
představovalo na každé straně pravidelné rozdělení plochy do
Duben 2010
osmi boskety rámovaných čtverců s rabátky květin oddělených
vzájemně pěšinami. Zbytek plochy při okrajích parku na jižní a
severní straně byl vyplněn okrasnými a užitkovými stromy a
keři. Na východní straně zámku před čestným dvorem byly dvě
velká obdélná rabata. Za cestou podél parku jižně od
hospodářských budov byla štěpnice s níž východním směrem
sousedila kuchyňská zahrada, z té pak v polovině 19. století
byla zřízena nynější zámecká zahrada. Plocha severně od
Pivovarského rybníku, a také pod ním ke Kosteleckému až k
ovčínu byla osázena okrasnými stromy a keři a měla
představovat tehdy módní bažantnici. Okrasná zahrada –
Lustgarten – byla oplocena kamennou zdí. Na nejstarším, velmi
schematickém zobrazení Čimelic z poloviny 18. století je to
dobře patrné a dobře rozeznáváme i kamenné plastiky v aleji k
Rakovicím a na západní zdi, které vytvořil K. B. Bissingenem v
roce 1735 povolaný Jan K. Hammer. Patrná je také štěpnice a
oplocená zelinářská kuchyňská zahrada, šablonovitě je však
namalována okrasná část [5].
V roce 1742 umírá hrabě Karel Bohumil Bissingen a správy
panství se ujímá jeho syn Karel Bohumír (Gottfried), který je
dva roky ženat s mladou Apolonií Rosálií Wratislavovou z
Mitrovic. Mladí manželé pokračují v
bohulibém díle svých předchůdců.
Máme o tom doklad v mirovické
pozemkové
knize
čimelického
velkostatku, kde je zachován opis
smlouvy z 1. dubna 1753 s Janem
Hammerem o zhotovení čtyř soch
ročních období a dvou váz pro
zahradu zdejšího zámku za něž měl
sochař dostat 144 zlatých [6]. Lze
předpokládat, že s tímto záměrem
můžeme časově ztotožnit i vznik
ozdobného barokního bazénu, dnes
pod převislými jasany. Na východní
straně zámku za čestným dvorem,
oddělen
mříží,
vznikl
velký
hospodářský dvůr, rámovaný starou
tvrzí, pivovarem, stodolou, stájemi a
obytnými staveními. Ten je velmi
dobře patrný na již zmíněné
Tomáškově
skice.
Definitivní
Tomáškovy
mapy
Josefem
Wratislavem zděděného panství z let
1800 až 1803 podrobně zachycují
veškerou dominikální půdu, lesy, ale
také aleje a krajinářské úpravy u
zámečku Karlov, u dvora Bisingrova a
v Rakovicích.
Joendlův návrh na parkové osázení hospodářského dvora východně od zámku z r. 1830­31.
Josef hrabě Wratislav začal své
panství velkoryse zvelebovat. Ke
spolupráci
si
přizval
tehdy
významného architekta Jana Filipa
Joendla, který mu navrhl rozšíření
zámku o další křídlo na jižní straně
(1798), uzavření hospodářského dvora
na východě domkem pro sládka a
šafáře a odtud podél aleje s osou
směřující na morový sloup výstavbu
nové školy, fary a panského špitálu.
Tyto stavby byly realizovány do roku
1807. V roce 1815 buduje nový
hřbitov a na něm od roku 1817
Duben 2010
Čimelický zpravodaj
empírovou rodinnou hrobku vysvěcenou 26.7.1819. V roce
1817 stačil ještě vystavět u Pivovarského rybníku nový
empírový zámeček. Radikální stavební činnost zakončil v
letech 1820­22 důkladnou přestavbou čimelického kostela s
novou věží, která mu s ostatními vnějšími úpravami dala
současný „empírový kabát“. Zároveň se začal zabývat
myšlenkou na celkovou novou úpravu parku a výsadbu dalších
alejí v okolí, a zřejmě na Joendlovu radu, přemístěním většiny
Hamerových plastik na frekventovanější místa v blízkosti nové
císařské silnice. Na zeď kolem tehdy nového hřbitova nechal na
západní straně nově osadit sousoší Kalvárie od Pivovarského
rybníku a na rozích dalších šest světců z aleje k Rakovicům [7].
Na rekonstruovaný mostek u Kosteleckého rybníku dal
instalovat prominentní české patrony sv. Vojtěcha, sv. Jana
Nepomuckého, sv. Václava a sv. Norberta. Dalších osm světců
pak na most přes Skalici u Nerestců a zbývající sv. Annu a sv.
Isidora (patrona zemědělců) na odbočky ze silnice k Orlíku a k
Rakovicům. Nejasné jsou důvody přemístění soch antických
božstev do parku Tivoli u Varvažova kolem roku 1825, k nimž
dle Jana Tomana roku 1840 přibyly pískovcové plastiky
Pomony, Herkula, Hébe a další [8].
18. února 1830 umírá hrabě Josef Wratislav. Posledním
dokladem Joendlových aktivit v Čimelicích je návrh přeměny
dosavadního hospodářského dvora na romantický park
datovaný lety 1830­31. Dědičkou se stala Wratislavova
manželka Gabriela, která ustanovila správcem panství svého
zetě, knížete Karla II. ze Schwarzenbergu. Po její smrti
20.3.1840 majetek zdědila její dcera Josefina, čímž se Čimelice
staly součástí orlického panství, kde iniciátorkou parkových
úprav byla kněžna Anna, manželka maršála a Josefinina tchýně.
O dalších souvislostech v „dějinách čimelického parku“ si
budeme povídat příště.
Z OBECNÍ KRONIKY
Strana 9
Rok 1942
Druhá světová válka byla v plném proudu. Jen pár států jako
Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko a Turecko zachovávaly
neutralitu. Všechny ostatní státy jsou vtaženy do bojů,
odehrávajících se na souši, moři i ve vzduchu na různých
místech ve světě.
V Protektorátu po zatčení předsedy vlády generála Eliáše a
jeho následné popravy vládla od ledna vláda Dr. Krejčího. Tato
vláda se, především zásluhou ministra E. Moravce,vyznačovala
podstatně kladnějším vztahem k Říši.
V květnu byl československými parašutisty zavražděn v
Praze říšský protektor R. Heidrich. Tato akce ukázala na jedné
straně odhodlání Čechů nesmířit se se současným stavem v
zemi, na druhé straně znamenala krutou represi se strany
fašistů. Velkými lidovými manifestacemi museli čeští lidé
odsoudit atentát.
V důsledku velkých mrazů v lednu byly pořádány sbírky
šatstva a prádla pro armádu. V obci se tato akce konala ve
škole. Odtud byly věci předány Okresnímu úřadu v Písku.
Pro nedostatek materiálu na výrobu zbraní byly zabavovány
i kostelní zvony. V Čimelicích byly německými vojáky
odebrány a odvezeny 23.3. 2 ks větších zvonů a 1 menší.
Ponechán byl pouze na kostelní věži nejstarší zvon.
Mladí muži narození v letech 1921 a 1922 byli povoláni k
totálnímu nasazení v Říši především na stavbu tratí. Z Čimelic
to bylo 9 mladých mužů. Z nich K. Pajer byl pro revoltu
přemístěn do koncentračního tábora v Oranienburgu, kde
koncem roku zemřel.
Situace v zásobování se stala velmi vážnou. Základní
potraviny
byly na příděl. Rozmohl se „černý“ obchod. Rozšířila
Poznámky:
se
domácí
výroba vína ze všech možných plodů, hlavně však z
[1] Viz: Jan Toman, Čimelice ­ regionální historie (původní
ostružin
a
šípků. Hospodářům byly zvýšeny dodávky všech
rukopis).
zemědělských produktů a bylo zahájeno „hospodářské stanné
[2] Viz: Marie Pavlátová a kol.: Zahrady a parky v Jižních právo“. Za zatajení zásob nebo špatné dodávky bylo vězení. V
Čechách, Nebe sro. České Budějovice 2004.
obci na toto nařízení doplatil zemědělec p. V. Bašta, který byl
[3] Napovídá tomu lunetový obraz Guiese Utense z roku 1599, zadržován půl roku.
1. 7. nastoupil v Čimelicích nový přednosta železniční
kde část rozsáhlé palácové zahrady je totožná s podobou
čimelického parku v 18. století. Viz publikace: Claudio Pescio, stanice B. Kadlec za p. Štursu, který odešel do výslužby. Pro
zvladání zvětšené agendy obecního úředu byly přijaty pomocné
PITTI – PALAST, nákladem Bonechi, Florenz 1989.
síly: p. F. Bláha pro administraci a p. S. Karas pro zásobování
[4] Pracovní mapa s různými vpisky a poznámkami je z roku
(výdej potravinových lístků, šatenek, tabačenek a p.).
1800 až 1801 a je signována Johanesem Tomaschkem,
17. 9. byli zatčeni F. Muzika a A. Hudečková z důvodu, že
královským přísežným zemským inženýrem.
jejich synové Jar. Muzika a Alois Hudeček vstoupili jako letci
[5] Viz: Jan Toman: Čimelice – regionální historie str. 52 obraz do anglické armády. Oba zatčení byli odvezeni gestapem do
nahoře.
internačního tábora ve Svatobořicích u Kyjova. Vrátili se až po
[6] Tyto kamenné plastiky byly z čimelického parku v prvé skončení války v r. 1945.
třetině 19.století převezeny do Varvažova, kde zanikly.
V tomto roce se také německý jazyk stal úředním ve všech
státních a veřejných úřadech a školách. Úřední korespondence
[7] Viz: Jan Toman, Čimelice – regionální historie str. 52
byla vedena buď v němčině nebo v obou jazycích. Státní a
nahoře. Zde stojí za povšimnutí maximální využívání vlašských
veřejní zaměstnanci se museli podrobit ústní a písemné zkoušce
topolů při výsadbě nový alejí.
z německého jazyka. Neznalost znamenala platové a postupové
[8] Viz: Dtto, str. 49.
sankce.
Miloslav Pešek
Václav Vlček
Strana 10
Čimelický zpravodaj
AUTENTICKÉ SVĚDECTVÍ
U příležitosti 65. výročí ukončení 2. světové války uvádíme
nové autentické svědectví k událostem v naší obci.
Během jednání s pracovníky Ústavu pro studium totalitních
režimů zabývajících se historií závěru druhé světové války na
OÚ v Čimelicích bylo vzpomenuto tragické události posledních
dnů v květnu 1945, známé jako sebevražda generála von
Pücklera. Tento příběh se odehrál na katastru obce Rakovice, v
domě č. p. 99, patřící rodině Hrochů. K tomuto uvedl kronikář
naší obce pan Miloslav Pešek, že za války v tomto domě
bydlela rodina Procházků, jejichž dcera chodila do školy s paní
Marií Berendovou, rozenou Čarkovou. Po dotazu V. Vlčka u
paní Berendové byla tato skutečnost potvrzena a paní
Berendová poskytla adresu a telefon své tehdejší spolužačky
Květy Oškerové, rozené Procházkové.
Po telefonických
rozhovorech s touto
pamětnicí
se
potvrdilo, že i po
dlouhé době si od
roku 1945 pamatuje
detaily
událostí,
které jako třináctiletá
dívka
zažila.
Dokonce
nám
poskytla fotografii
dívenky, jejíž život v
těchto dramatických
dnech
byl
zde
násilně ukončen.
Květa Oškerová, autorka
vzpomínky, v Čimelicích
ve svých asi 11. letech.
Duben 2010
Čimelic vjeli nejdříve Američané – Němci byli v klidu. Hrabě s
pobočníkem bydleli v našem bytě, ženy nahoře v letním bytě
Hrochů. Byli u nás asi pět dnů – nevím přesně. Holčička si
chodila hrát k nám a s maminkou hodně povídala. Vím, že
maminka jí dávala normálně najíst. Bylo to malé, rozkošné dítě.
Němci se stravovali sami. Manžel mladé Němky údajně padl u
Stalingradu a ona měla poměr s pobočníkem generála. Tolik od
staré paní, která si povídala s maminkou. V osudný den, kdy
spáchali sebevraždu přijeli do Čimelic Rusové. Němci – hlavně
Pückler, strašně zpanikařil. Pamatuji, že u Pešků v domě
naproti se sešlo vysoké důstojnictvo Rusů a Američanů a
přizvali k jednání Pücklera. Zřejmě tam podepsali listinu o
kapitulaci, ale to nevím přesně, jenom vím, že Pückler přišel
úplně zničený. Který den sebevraždu spáchali – myslím datum,
to nevím, ale bylo to bezprostředně po návratu od Pešků.
Sebevražda se udála přibližně v 11 hodin dopoledne.
Děvčátko si jako vždy hrálo u nás v kuchyni, když přiběhla
úplně šílená babička, které se i děvčátko strašně bálo a jen ji
vyzvala „Knopfrle schnel, schnel!“ Holčičku doslova táhla za
sebou i s panenkou. Na to za chvíli jsme slyšeli první výstřel.
Tatínek vyběhl z kuchyně, ale pod schody stál pobočník, který
ho pistolí odháněl zpět do bytu. Pak jsme slyšeli strašný křik
dítěte, které utíkalo po půdě a další střelbu. Je pravděpodobné,
že pobočník utekl, protože měl k tomu příležitost. Podle paměti
mých rodičů opravdu říkali, že přeběhl k Američanům. Asi
proto, že nebyl mezi mrtvými. Holčička žila ještě do večera.
Mrtvé nám položily pod okna na zem večer je provizorně
zakopali za plot zahrady. Po určité době je dali na hřbitov. Vím,
že u Díků bylo ruské vojsko ubytované, ale neznám podrobnosti.
Mrtvé na nosítkách z půdy stahovali američtí vojáci, protože
Rusové to odmítli. Vím, že maminka běhala od jedné armády ke
druhé až se domluvila s americkým vojákem, který byl původem
Slovák a Američané šli hned do akce. Měli jsme na půdě přes
šňůry přehozené peřiny a deky příbuzných z Vídně, kteří je sem
schovali před nálety. Toto si Němci dali pod sebe, aby padali do
měkkého. Na zahradě, kde Němci leželi, mladou ženu naši lidé
vysvlékli, stáhli kožené holinky a další oblečení. Začala velká
rabovačka, protože zahrada byla plná aut s věcmi Němců. Lidé
vytrhávali sedačky z aut a vše co bylo k mání – sjeli se z
okolních obcí.
Do prádelny ve sklepě, kde byly mříže zavřeli Rusové
Předkládáme čtenářům Zpravodaje autentický přepis
Vlasovce,
které chtěli zastřelit. Vlasovci vyrvali mříže a utekli
vzpomínek paní Oškerové, originál bude zařazen do příloh naší
do
lesů,
kde
už bylo plno německých vojáků. Do našeho bytu se
obecní kroniky:
usadili Rusové, kteří se
„Moje vzpomínky z konce války v Čimelicích v domě č. p. 99
chovali jako zvěř. Tahali si
majitelem byl p. Hroch, bydlící v Praze. Jmenuji se Květa
tam německé ženy, které
Procházková – nyní Oškerová, narozená 21.3. 1932: Asi 7. či
znásilňovali a při tom
8.května 1945 přišel do bytu ve večerních hodinách hrabě
strašně pili. Museli jsme z
Kinský, který byl příbuzným knížete Schwarzenberga, s
bytu utéct a nechat všechno
předsedou tehdejšího národního výboru. Jméno neznám.
na pospas. I do našeho
Požádal mé rodiče o uvolnění 1 místnosti z našeho bytu pro
otevřeného bytu vtrhli lidé
německého generála hraběte von Pücklera, jeho pobočníka,
a drancovali. Rusové po
sekretářku, její 5 tiletou holčičku a babičku dítěte. Požádal
pár dnech odtáhli a zůstal
nás, abychom generálovi a jeho štábu vyšli ve všem vstříc, že
zplundrovaný pokoj. Stříleli
hrabě je válečným zločincem, který měl plány na vypálení
tam z pistolí, byly tam stopy
Prahy a bude vydán válečnému soudu.
po kulkách.
Němci se chovali opravdu velmi pokorně a za poskytnutou
U našeho domu byla
službu poděkovali. Sekretářka měla asi 28 let, holčička 5 a
demarkační čára, za kterou
babička nevím. Byly to Němky, které hovořily perfektně česky,
Němci nesměli. Vojsko s
celý život pravděpodobně žily v Praze. Jejich otec a manžel
civily se táhlo až k Milínu.
babičky byl lékař, který s nimi odmítl jít – tolik z vyprávění
U nás ve sklepě seděly
staré paní. Mladá žena byla zřejmě důstojnicí, protože Děvčátko jehož osud se krutě naplnil
mladé německé ženy, které
pracovala u Pücklera jako sekretářka a tlumočnice. Protože do 13.května 1945 v Čimelicích.
Duben 2010
Čimelický zpravodaj
tam kojily děti, protože byla velká vedra. Vzpomínám si na
červený kříž, který se tam objevil a požádal o přístřeší,
víceméně o možnost kojení ve sklepě. Ještě k těm Rusům, co byli
u nás ubytováni. Ruský kapitán se nám za ty ubytované Rusy
omlouval a na vysvětlenou nám sdělil, že to byli většinou
analfabeti a propuštění vězňové – podle paměti rodičů to byla
armáda maršála Malinovského.
Strana 11
Vzpomínám si, že otec musel půdu sám vyčistit, bylo tam
strašně krve a jak Američané po schodech stahovali mrtvé, krev
protekla na strop sklepa a jak si pamatuji, zůstaly tam žluté
skvrny. Ta půda se sklepem nás jako děti strašila a hrozně jsme
se v domě bály. Žili jsme tam do roku 1946, tatínek pracoval na
obci v Rakovicích a v roce 1946 jsme se přestěhovali na
nádraží, kde byl jako výpravčí. V roce 1948 zemřel, má hrob v
Čimelicích.
Otec se jmenoval Alois Procházka, narozený 1893, pocházel
z Bud, kde dodnes žije moje rodina Milouše Procházky.
Maminka byla Marie a pocházela z Brna.“
Květa Oškerová rozená Procházková.
Snímek A. Paula, v jehož středu je bílý kůň, přesně na místě kde mohl být až po
60 ti letech odhalen Václavem Havlem památník ukončení II. světové vákly v
Čimelicích.
Redakční poznámka:
1) Doplňujeme vzpomínky paní Květy Oškerové: Generálova
sekretářka, pražská rodačka, se jmenovala Lili Mühlingová a její
matka Lola Gargischová.
Autorka „Svědectví“, její bratr Milan Procházka a s hadicí a Miloslav Pešek
doma na zahradě u bazénu v závěru II. světové války.
2) Jak si jistě všimli všichni ti, kteří četli naši knihu Jana Tomana: „
Čimelice ­ regionální historie“ jsou nejasnosti s datem generálovy
sebevraždy – viz na stránkách 110 až 112. Alexander Debnár v
Jihočeské pravdě z 21. 5. 1990 píše v odkazu na archivní pramen ­
Žurnál bojových operací 104. gardové střelecké divize, uloženém v
ústředním archivu ministerstva obrany SSSR, kde je tento zápis:
„13.května 1945 bylo jedním z úkolů divize generála Serjogina
zastavit na hranici Chraštičky, Zalužany, Lety a Čimelice. V 9. hodin
velitelem divize v okolí cihelny přijmut zástupce 4. tankové divize
americké armády, kapitán, velitel tankového pluku. Americký kapitán
potvrdil rozhodnutí velení americké armády o tom, že nebude
německým vojskům povolen přesun na západ. V jedenáct hodin velitel
předvolal velitele skupiny německých vojsk generálporučíka hraběte
von Pücklera a nadiktoval mu podmínky a časový postup odzbrojení
skupiny. V 16 hodin skupina německých vojsk (70 tisíc vojáků a
důstojníků) zahájila odzbrojení.“
Mimo to A. Debnár s odvoláním na dopis z 16. 7. 1991 od archiváře
vojenského archivu SRN pana Mayera píše, že nejméně ve třech
knižních monografiích (na. př. Opfergang der General) o německé
šlechtě je uváděna dobrovolná smrt generála von Pücklera 13. května
1945 v Čimelicích.
3) Učitel pan Augustin Kreibich, bydlící na konci války v sousedním
domě, č.p. 98, uvádí v článku „Kde skončila světová válka 1945“
zveřejněném v časopise Písecký kraj č. 19, ročník XXXI z 10. 5. 1946
datum sebevraždy 12. 5. 1945.
Snímek A. Paula z konce II. světové války v Čimelicích na místě tzv. „demar­
kační čáry“.
Tolik svědectví a fakta a každý čtenář si musí sám udělat
obrázek o tom, jak nejednoduché je se po letech dobrat
historické pravdy.
Redakčně zpracovali: Marie Vlčková, Miloslav Pešek a Václav Vlček
Strana 12
SPORT
Duben 2010
Čimelický zpravodaj
FOTBAL
Čimeličtí kadeti vyhráli zimní SIKO
Futsal ligu
Celou zimu se v čimelické sportovní hale
konal turnaj kadetů ve futsalu i se
zastoupením našeho družstva. Vystoupení
našich hráčů pod vedením trenérů K. Šebka a
J.Kuchejdy bylo velmi úspěšné. Po
suverénním vítězství v kvalifikačních
turnajích na své skvělé výkony hráči navázali také ve finálovém
turnaji. Nejprve ve velmi dramatickém zápase porazili Písek 2:1
po prodloužení, kdy obě branky vstřelil Martin Vašek. Ve
finálovém zápase poté zaúřadoval celkově nejlepší střelec
celého turnaje Láďa Jizba a dvěma góly výrazně pomohl k
vítězství nad mužstvem Mirovic 4:3. Další dvě branky přidali
opět Martin Vašek a Pepa Biskup. Čimeličtí kadeti tedy celý
turnaj zaslouženě vyhráli a dosáhli tak velkého úspěchu.
góly! O skvělé střelecké formě svědčí i to, že druhého v pořadí
poradil o úctyhodných 12 branek. Velkou pochvalu zaslouží
naprosto všichni hráči vítězného družstva za předvedené
kolektivní výkony a také trenéři za práci při tréninku.
Stále hledáme do svých řad nové fotbalisty – od cca 5 let
(minipřípravka). Každý hráč je srdečně vítán! Tréninky jak
kadetů, tak minipřípravky neustále probíhají, proto je možné se
kdykoliv přihlásit a začít s námi trénovat!
Mužstva dospělých
Po dlouhém zimním období už se nezadržitelně blíží začátek
jarní části sezóny a s ním i záchranářské práce „A“ mužstva v
I.A třídě a boje o horní polovinu tabulky „B“ mužstva. Na konci
února hráči obou mužstev absolvovali společné náročné zimní
soustředění na Šumavě. Po náročné přípravě se již všichni
těšíme na jarní boje o soutěžní body a věříme, že nás vy – naši
fanoušci – přijdete v hojném počtu podpořit (nejen) na naše
domácí zápasy!
Rozlosování SK SIKO ČIMELICE ­ JARO 2010
Kromě vítězství byl navíc nejlepším brankářem vyhlášen
domácí Petr Gottfried a cenu pro nejlepšího střelce turnaje si
naprosto suverénně vystřílel také domácí Láďa Jizba se 30
Vašek Nosek
2x foto: P.Gottfried
horní řada zleva: trenér J. Kuchejda, J. Kuchejda, M. Hanus, D. Jizba, L. Jizba,
J. Biskup, trenér K. Šebek
dolní řada zleva: M. Vašek, T. Biskup, Jos. Kuchejda, P. Hadáček
ležící: brankář P. Gottfried
foto dvou nejlepších ­ střelec a golman: L. Jizba a P. Gottfried
Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky pisatelů podle potřeb zpravodaje. Uzávěrka pro dodání příspěvků a inzerátů do červnového čísla je 21. 5.
2010. Červnové číslo vyjde 1. 6. 2010. Vydává Obec Čimelice, Čimelice 51, IČ 00249599, Tel: 382 228 105, Email: [email protected]. Evidenční
číslo MK ČR E 17237. Vychází 1x za dva měsíce, náklad 550ks. Redakční rada: Marie Vávrová, Bc. Jiří Chval, Vladimír Bouček, Vladimír Králíček, Ing. Hana
Chvalová. Grafická úprava: Bc. Jiří Chval. Tisk: AP tiskárna Písek. Distribuce: Obecní úřad Čimelice. Distribuce zdarma.