Průzkum Eurobarometr na téma Občané EU a sport

Transkript

Eurobarometr 62
Standard Eurobarometer
European
Commission
EUROBAROMETR 62
VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE
Standard Eurobarometer 62 / Autumn 2004 – TNS Opinion & Social
PODZIM 2004
NÁRODNÍ ZPRÁVA
ČESKÁ REPUBLIKA
Tento výzkum je zadán a koordinován Generálním ředitelstvím tiskové a komunikační
služby.
Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice.
Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm
reprezentují výhradně pohled autora.
1
Eurobarometr 62
Obsah
Obsah .................................................................................................................................. 2
Úvod.................................................................................................................................... 3
1. Jak se žije v České republice .......................................................................................... 4
1.1 Spokojenost se životem a očekávání občanů ............................................................ 4
Posouzení osobní situace ............................................................................................ 4
Očekávání ................................................................................................................... 5
1.2 Problémy, kterým Česká republika čelí .................................................................... 7
2. Vnímání Evropské unie a českého členství v EU ........................................................... 8
2.1 Vnímání Evropské unie............................................................................................. 8
Porozumění Evropské unii, funkci a důležitosti jejich institucí ............................... 10
Výhody a obavy spojené s členstvím v Evropské unii ............................................. 12
Rychlost budování Evropy........................................................................................ 14
2.2 Posuzování českého členství................................................................................... 16
2.3 Evropská identita .................................................................................................... 18
3. Míra důvěry k národním, evropským a mezinárodním institucím................................ 20
3.1 Míra důvěry v instituce v České republice ............................................................. 20
3.2 Míra důvěry v evropské instituce............................................................................ 21
3.3 Fungování demokracie............................................................................................ 24
4. Informovanost ............................................................................................................... 25
4.1 Vnímaná a reálná úroveň informovanosti............................................................... 25
4.2 Preferované zdroje informací o Evropské unii ....................................................... 27
4.3 Prezentace Evropské unie v českých médiích ........................................................ 28
5. Rozšiřování Evropské unie ........................................................................................... 29
6. Evropská ústava ............................................................................................................ 31
7. Budoucí role Evropské unie.......................................................................................... 33
7.1 Má se Evropská unie vyvíjet směrem k Evropské politické unii? .......................... 33
7.2 Které oblasti politiky by měly být regulovány na národní a které na evropské
úrovni? .......................................................................................................................... 34
7.3 Postoj ke společné evropské měně.......................................................................... 36
7.4 Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) a společná obrana EU ......... 38
Postoj ke společné zahraniční politice ...................................................................... 38
Postoj ke společné obranné a bezpečnostní politice ................................................. 38
Role národních vlád, Evropské unie, NATO a USA v oblasti obranné politiky ...... 40
Hlavní závěry .................................................................................................................... 44
Technické specifikace....................................................................................................... 46
Dotazník............................................................................................................................ 47
2
Eurobarometr 62
Úvod
Eurobarometr průběžně shromažďuje informace o evropských záležitostech v členských a
kandidátských zemích Evropské unie. Toto je první zpráva, kdy se průzkum uskutečnil v době,
kdy Česká republika byla již členským státem Evropské unie.
Rok 2004 byl pro Evropskou unii výjimečný – došlo k rozšíření o 10 nových zemí, proběhly
volby do Evropského parlamentu, byla podepsána evropská ústava, a došlo ke jmenování nové
Komise. Snad nikdy jindy se v historii Evropské unie neuskutečnilo tolik důležitých změn v tak
krátkém časovém okamžiku jako v loňském roce.
Sběr dat pro průzkum Eurobarometr 62 probíhal v říjnu a listopadu 2004 v 25 členských zemích
Evropské unie, 4 kandidátských zemích a na severním Kypru. Průzkum prováděl TNS Opinion &
Social, konsorium složené z TNS a EOS Gallup Europe. V České republice průzkum proběhl 15.
až 30. října 2004 mezi 1075 respondenty.
Hodnoty zjištěné v České republice jsou v této zprávě porovnávány nejčastěji s průměrem v 25
členských zemích Evropské unie, v některých případech ale i s průměrnou hodnotou v 10 nových
členských zemích.
3
Eurobarometr 62
1. Jak se žije v České republice
1.1 Spokojenost se životem a očekávání občanů
Posouzení osobní situace
Z podzimního průzkumu Eurobarometru vyplývá, že česká veřejnost hodnotí svou životní situaci
o něco hůře v porovnání s průměrem všech 25 zemí Evropské unie. S životní situací je spokojeno
77 procent Čechů, což je o čtyři procentní body méně v porovnání s průměrem v Evropské unii.
Češi patří ke spokojenějším národům mezi novými zeměmi v Evropské unii. Nejspokojenější jsou
obyvatelé Slovinska (90 procent). Na opačném pólu je mezi novými členskými zeměmi
Maďarsko, kde je s životní situací spokojeno pouze 50 procent obyvatel země. Obecně platí, že
ke spokojenější části obyvatel České republiky patří podnikatelé a živnostníci, manažeři, mladí
lidé, voliči pravicových stran, a lidé s vyšším vzděláním. Se současnou životní situací je
nespokojeno 22 procent Čechů; průměr v Evropské unii je o tři procentní body nižší.
Jste celkově se svou životní situací spokojen ?
EU 25
ČR
Velmi spokojen
23%
8%
Spíše spokojen
58%
69%
Spíše nespokojen Zcela nespokojen
15%
4%
18%
4%
Neví
0%
1%
Obyvatelé České republiky nemají pocit, že by jejich osobní situace byla o mnoho lepší než v
minulosti. Pouhých 27 procent Čechů má pocit, že se jejich osobní situace v porovnání se situací
před pěti lety zlepšila. Toto číslo je výrazně horší v porovnání s průměrem za celou Evropskou
unii. O změně k lepšímu jsou přesvědčeni spíše mladí lidé, respondenti důvěřující Evropské unii a
tvrdící, že členství v EU je “dobrá věc”.
Když srovnáte vaši současnou situaci se situací před pěti lety, zlepšila se, zůstala stejná nebo se
zhoršila ?
EU 25
ČR
Zlepšila
39%
27%
Zůstala stejná
32%
38%
Zhoršila
28%
33%
Neví
1%
2%
Očekávání
Česká populace je ve svých očekáváních pesimističtější než obyvatelé celé Evropské unie. Přesně
jedna pětina české populace očekává zlepšení životních podmínek v následujících dvanácti
měsících, 18 procent očekává zhoršení (přesná otázka zněla “Jaká jsou vaše očekávání pokud jde
o váš život obecně?”). Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění.
Češi jsou spolu s Němci nejméně optimistickým národem. Ve všech zemích Evropské unie ve
zlepšení věří v průměru 35 procent obyvatel, 13 procent se naopak obává zhoršení. Nejvíce
optimistů našel Eurobarometr v Irsku (49 procent) a Velké Británii (44 procent).
4
Eurobarometr 62
Očekávání změn životních podmínek v příštích 12 měsících
70%
59%
60%
50%
50%
40%
35%
EU25
30%
20%
20%
CZ
18%
13%
10%
3%
2%
0%
Lepší
Horší
Stejné
Neví
Výsledek představuje mírné zlepšení v porovnání s průzkumem z jara 2004, kdy lepší životní
podmínky očekávalo 19 procent dotázaných Čechů. Výrazněji – o 8 procent na 59 procent – se
zvýšil podíl těch, kteří neočekávají žádnou změnu. Podobně jako v jiných členských státech
Evropské unie, je i česká populace spokojenější spíše s osobní situací než s celkovou
ekonomickou situací v zemi.
Podíváme-li se detailněji na krátkodobá očekávání české populace v jednotlivých oblastech,
zjistíme, že zhoršení očekává největší část dotázaných Čechů v ekonomické oblasti (52 procent) a
v možnostech zaměstnání v zemi (45 procent).
Zlepšení ekonomické situace v České republice očekává pouze 10 procent, což je druhé nejnižší
číslo v zemích EU. Průměrná čísla za celou Evropskou unii jsou celkově optimističtější – 43
procent obyvatel očekává zhoršení, 18 procent občanů EU naopak věří ve změnu k lepšímu.
Obecně platí, že obyvatelé ostatních nových členských zemí Evropské unie věří ve zlepšení
situace v jejich zemi vice než Češi.
Více než jedna třetina české populace – 34 procent – očekává zhoršení finanční situace jejich
domácnosti. Pouze jedna desetina dotázaných Čechů předpokládá zlepšení. Přibližně polovina
respondentů v České republice neočekává žádnou změnu, což přibližně odpovídá průměru v
Evropské unii. Jinak jsou ale očekávání vývoje finanční situace u průměrné evropské domácnost
optimističtější – 24 procent dotázaných ve všech zemích EU očekává zlepšení; zhoršení se obává
21 procent respondentů.
Problematika zaměstnanosti patří k nejcitlivěji vnímaným problémům v České republice. Češi
jsou pesimisté co se týká očekávání možností zaměstnání v České republice obecně – 45 procent
dotázaných čeká zhoršení situace, Pouze 8 procent Čechů očekává zlepšení. Zatímco v ostatních
nových členských zemích panuje spíše optimismus, v České republice je podíl pesimistů vůbec
nejvyšší v rámci zemí EU 25.
Necelá polovina Čechů – 45 procent – očekává zhoršení možnosti zaměstnání v zemi. Na druhou
stranu jsou Češi optimističtější co se týká jejich osobní situace v zaměstnání – zhoršení očekává
pouze 13 procent dotázaných. Podle informací v médiích se polovina Čechů obává, že
nezaměstnanost v zemi poroste. Další zvyšování nezaměstnanosti očekávají nejčastěji lidé
středního a staršího věku a voliči levicových stran. Ve zlepšení věří 10 procent Čechů, což je
nejnižší číslo mezi členskými zeměmi Evropské unie. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu
Britové a Irové.
5
Eurobarometr 62
Jaká jsou vaše očekávání související s následujícími dvanácti měsíci? Jak se bude vyvíjet situace
v následujících oblastech?
Lepší
10%
10%
8%
10%
Ekonomická situace v ČR
Finanční situace vaší domácnosti
Možnosti zaměstnání v ČR
Vaše osobní situace v zaměstnání
Horší
52%
34%
45%
13%
Stejné
34%
53%
38%
55%
Neví
5%
3%
9%
22%
Obecně platí, že Češi jsou ve svých očekáváních daleko pesimističtější než většina ostatních
Evropanů. Podobně jako Češi, jsou i obyvatelé ostatních zemí Evropské unie celkem spokojeni se
současnými životními podmínkami, ale jejich očekávání vývoje v následujících dvanácti měsících
se liší. Větší optimismus lze pozorovat u očekávání týkajících se osobní situace než u situace
země obecně. Obyvatelé Evropské unie se nejvíce obávají vývoje ohledně možností zaměstnání
v jejich zemi – 47 procent respondentů uvedlo obavy ze zhoršení situace v následujících dvanácti
měsících.
Očekávání v následujících 12 měsících - EU 25
Lepší
Stejné
Horší
Neví
3%
Váš život obecně
13%
50%
35%
3%
Finanční situace vaší domácnosti
Vaše osobní situace v zaměstnání
18%
Možnosti zaměstnání ve vaší zemi
17%
10%
60%
22%
Ekonomická situace ve vaší zemi
21%
52%
24%
33%
31%
43%
47%
8%
6%
6%
Odpověď na výše uvedené otázky do značné míry závisí na věku a vzdělání respondentů. Většími
optimisty jsou mladí lidé ve věku mezi 14 a 24 lety a lidé s vysokoškolským vzděláním. Tito lidé
jsou totiž nejlépe připraveni prosadit se v tržní ekonomice a vyrovnat se se změnami.
V delším časovém horizontu jsou Češi mírně optimističtější. Zlepšení životní situace za pět let
očekává 23 procent Čechů. Přesně jedna čtvrtina respondentů v České republice očekává
zhoršení. Největší skupinu – 41 procent - představují ti, kteří změnu neočekávají. Opět se ale
ukazuje, že Češi jsou v porovnání s evropským průměrem značně pesimističtější – 42 procent
obyvatel zemí EU 25 očekává lepší situaci v životě za 5 let, 16 procent se obává zhoršení.
Domníváte se, že se v příštích pěti letech vaše osobní situace zlepší, nezmění nebo zhorší?
EU 25
ČR
Zlepší se
42%
23%
Zůstane stejná
38%
41%
Zhorší se
16%
25%
Neví
5%
11%
Zlepšení osobní situace v horizontu pěti let očekávají stejné skupiny respondentů, jejichž postoje
byly optimistické i v krátkodobých osobních výhledech a hodnocení uplynulých pěti let – tedy
muži, mladí lidé a vystudovaní vysokoškoláci.
6
Eurobarometr 62
1.2 Problémy, kterým Česká republika čelí
Podobně jako v ostatních zemích EU, je i v České republice za největší problém považována
nezaměstnanost. Ze seznamu 14 možných variant ji jako velký problém uvedlo 54 procent Čechů,
zatímco na jaře 2004 to bylo pouze 49 procent. Strach z nezaměstnanosti lze vysvětlit tím, že po
letech, kdy byla míra české nezaměstnanosti jedna z nejnižších v Evropě, práci hledá v současné
době téměř jedna desetina Čechů. Hrozba nezaměstnanosti je v České republice vnímána jako
větší problém než v Evropské unii, kde se jí obává 46 procent dotázaných.
V České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, byla mezi dalšími hlavními problémy
uváděna kriminalita (43 procent) a ekonomická situace země (31%). Zatímco ekonomická situace
je v EU vnímána jako problém přibližně stejným podílem respondentů jako v České republice,
kriminalita trápí pouze čtvrtinu evropské populace.
Od průměru Evropské unie se česká populace liší dále tím, že menší závažnost přikládá, podobně
jako u předchozího průzkumu, přistěhovalectví, terorismu a problematice důchodů.
Které jsou dva největší problémy, kterým vaše země v současnosti čelí ?
Nezaměstnanost
Kriminalita
Ekonomická situace
Zdravotnictví
Rostoucí ceny, inflace
Důchody, penze
Daně
Bydlení
Terorismus
Přistěhovalectví
Neví
Veřejná doprava
Vzdělávací system
Obrana, zahraniční vztahy
Ochrana životního prostředí
Jiné
ČR
54%
43%
31%
17%
14%
8%
6%
5%
4%
3%
3%
2%
2%
1%
1%
1%
EU 25
46%
24%
27%
16%
16%
12%
7%
4%
16%
13%
1%
2%
6%
2%
3%
1%
V porovnání s hodnotami z předchozího průzkumu lze větší rozdíly u české populace pozorovat
také ve vnímání problému kriminality (růst z 31 procent na jaře 2004 na 43 procent) a problému
daní (pokles ze 13 procent na 6 procent). Eurobarometr ukázal, že si Češi zřejmě zvykli na
nízkoinflační prostředí. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč inflaci vidí jako problém pouze
14 procent respondentů, což představuje pokles o 3 procentní body od jara 2004. Ve srovnání s
minulým průzkumem je zlepšení patrné rovněž u vnímání problému zdravotnictví (pokles z 20
procent na 17 procent).
ČR
Nezaměstnanost
Kriminalita
Ekonomická situace
Zdravotnictví
Důchody, penze
Daně
Bydlení
Terorismus
Přistěhovalectví
jaro 2004
49%
31%
26%
20%
17%
10%
13%
6%
3%
4%
7
podzim 2004
54%
43%
31%
17%
14%
8%
6%
5%
4%
3%
Eurobarometr 62
ČR
Neví
Veřejná doprava
Vzdělávací system
Obrana, zahraniční vztahy
Jiné
jaro 2004
6%
1%
3%
0%
2%
1%
podzim 2004
3%
2%
2%
1%
1%
1%
2. Vnímání Evropské unie a českého členství v EU
2.1 Vnímání Evropské unie
Obecné vnímání Evropské unie se mezi populací v České republice jeví vzhledem k průměru
Evropské unie jako spíše skeptičtější. Oproti průměru ostatních členských států nevzbuzuje u
Čechů Evropská unie přehnaně pozitivní představy, u velké části občanů České republiky (38
procent) přitom EU nevyvolává ani kladné, ani záporné konotace. Na rozdíl od zbytku Evropské
unie je u nás vůči EU o něco málo více "spíše skepticky" naladěných občanů, procento těch
negativně naladěných je pak naprosto stejné jako je tomu v průměru u ostatních států (3
procenta).
Jakou představu ve Vás vyvolává Evropská unie ?
50%
40%
40%
35%
38%
33%
30%
EU25
10%
CZ
17%
20%
12%
10%
4%
3%
3%
0%
Velmi
pozitivní
Spíše
pozitivní
Neutrální
Spíše
negativní
Velmi
negativní
Pozitivní image má Evropská unie v České republice více u mužů než u žen - rozdíl činí více něž
osm procentních bodů (54 procent, respektive 46 procent). Kladně Evropskou unii vnímají hlavně
mladší lidé ve věku mezi 15 a 40 lety, důležitým faktorem je rovněž úroveň dosaženého vzdělání.
Mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi vnímá Evropskou unii pozitivně více než polovina (55
procent).
8
Eurobarometr 62
Image Evropské unie
Pozitivní
Neutrální
EU 25
Negativní
50%
Neví
15%
33%
IE
75%
IT
64%
ES
62%
SI
62%
LU
61%
PT
60%
LT
27%
28%
CY
32%
HU
46%
PL
45%
45%
CZ
SE
38%
EE
14%
11%
40%
20%
38%
15%
43%
20%
31%
30%
12%
48%
21%
43%
26%
37%
32%
76%
BG
HR
4%
14%
63%
TR
5%
31%
33%
RO
20%
63%
C Y (n)
6%
19%
40%
35%
15%
57%
9%
37%
0%
6%
7%
4%
19%
13%
28%
36%
3%
16%
39%
30%
34%
UK
16%
38%
38%
FI
AT
10%
40%
40%
38%
18%
30%
40%
LV
DK
17%
36%
46%
NL
MT
8%
11%
28%
48%
47%
5%
32%
51%
SK
DE
11%
29%
53%
4%
9%
25%
58%
FR
6%
5%
29%
59%
EL
8%
30%
60%
BE
4% 4%
16%
22%
4%
100%
Z hlediska osobního, vnímají lidé v České republice Evropskou unii především jako prostor, který
jim umožňuje svobodu pohybu a cestování (celých 66 procent respondentů). V tomto ohledu
jasně Česká republika překonává unijní průměr, kde se v podobném duchu vyjádřilo jen o něco
málo přes polovinu dotázaných. Možnost svobodně a bez překážek cestovat za prací, za studiem
či jen jako turista v rámci jednotného evropského prostoru si z celé Unie považují nejvíce
příslušníci severských národů, Finové a Švédové (72, resp. 70 procent). Pro občany České
republiky pojem Evropská unie dále znamená především znamená prostor bez válečných
konfliktů (36 procent), prostor v němž panují demokratické principy a ekonomická prosperita (29
procent), společenství států díky němuž naše země získá silnější slovo ve světových záležitostech
(25 procent).
Na druhou stranu poměrně dost obyvatel České republiky vnímá Evropskou unii jako prostor s
větší kriminalitou (29 procent), se zbytnělou byrokracií (26 procent), se zbytečným plýtváním
peněz (27 procent) a s vysokou nezaměstnaností (23 procent). Naopak relativně málo z nich se
obává ztráty kulturní identity (12 procent). Evropská pětadvacítka si v průměru daleko více než
Češi spojuje Evropskou unii se společnou měnou. Platí to samozřejmě zejména pro členské státy
eurozóny, tedy země kde se eurem platí.
9
Eurobarometr 62
Co pro vás znamená Evropská unie ?
EU25
CZ
66%
Svoboda cestování, studia a práce v EU
36%
36%
35%
Mír
Euro
53%
44%
29%
Větší kriminalita
18%
Demokracie
25%
Ekonomická prosperita
29%
22%
Plýtvání peněz
23%
Byrokracie
21%
27%
26%
22%
Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích
25%
25%
Silnější slovo ve světě
Nezaměstnanost
18%
13%
12%
12%
14%
Sociální ochrana
Ztráta kulturní identity
1%
Neví
0%
Jiné
31%
23%
22%
Kulturní rozmanitost
29%
30%
3%
2%
0%
70%
Evropská unie dává lidem v České republice ze všeho nejvíce pocit naděje (50 procent). V tom se
téměř shodují s průměrem za celou EU (47 procent). Pocity důvěry a nedůvěry v Evropskou unii
jsou v naší populaci vzácně vyrovnány (20, resp. 21 procent respondentů). Lhostejných je vůči
Evropské unii 21 procent Čechů. Také zde platí, že se pohybujeme v blízkosti průměrných hodnot
zjištěných průzkumem pro kompletní evropskou pětadvacítku. Na rozdíl od průměru EU 25 však
u nás daleko méně lidí zažívá z Evropské unie pocit úzkosti.
Evropská unie vám dává pocit ...
CZ
EU25
50%
naděje
47%
nedůvěry
21%
18%
lhostejnosti
21%
19%
20%
důvěry
9%
úzkosti
24%
17%
4%
3%
neví
4%
nadšení
2%
odmítnutí
7%
5%
0%
60%
Porozumění Evropské unii, funkci a důležitosti jejich institucí
Oproti ostatním členským zemím má méně našich občanů pocit, že rozumí tomu jak Evropská
unie funguje, jaké funkce a důležitost mají její jednotlivé instituce. V tomto směru jsou dle
průzkumu z celé EU nejsebevědomější Poláci a Slovinci. Pocit bezpečnosti pramenící z členství v
EU je u nás přibližně na stejné úrovni jako v celé Evropské unii. Lidé v České republice však
mají v daleko menší míře než ostatní občané Evropské unie pocit, že by se díky členství zvýšila
ekonomická a politická stabilita jejich země.
10
Eurobarometr 62
Rozumím tomu, jak EU funguje
EU 25
CZ
60%
50%
40%
47%
44% 48%
37%
30%
15%
20%
9%
10%
0%
Souhlasí
Nesouhlasí
Neví
Markantní rozdíl oproti ostatním členským zemím byl v České republice zjištěn ve vnímání váhy
a důležitosti vlastního hlasu v rámci Evropské unie. To platí jak pro váhu země jako takové, tak
pro pocit důležitosti hlasu každého jednotlivého občana. V tomto směru jsou občané České
republiky daleko skeptičtější než občané ostatních členských států. Pouhých 13 procent Čechů
přikládá svému vlastnímu hlasu v Evropské uniinějakou váhu, o něco více našich občanů věří ve
váhu hlasu České republiky (31 procent). Tato tuzemská skepse se vzhledem k minulému
zjišťování nijak výrazně nezměnila, snad jen v případě mínění ohledně váhy země došlo k
mírnému zlepšení. Jako jednotlivci přikládají svému hlasu největší váhu lidé v Dánsku a v
Nizozemí (56 procent), hlasu své země v Evropské unii potom Francouzi, Němci, Dánové a
Lucemburčané (vždy okolo 80 procent dotázaných). Poněkud větší optimismus vyplývá z
odpovědí na otázku budoucího vlivu země ve strukturách EU. Zde se již blížíme očekáváním,
jaká mají i v ostatních zemích. V České republice, podobně jako v celé EU, převládá přesvědčení,
že největší země mají v Evropské unii nejvíce moci. Toto přesvědčení mezi našimi občany oproti
minulému šetření mírně posílilo.
Souhlasíte s následujícím tvrzením?
spíše souhlasí
Můj hlas má v Evropské unii váhu
EU 25
39%
Česká republika
13%
Rozumím tomu, jak Evropská unie funguje
EU 25
47%
Česká republika
37%
Hlas mojí země má v Evropské unii váhu
EU 25
68%
Česká republika
31%
Moje země bude mít v budoucnosti v Evropské unii větší vliv
EU 25
49%
Česká republika
46%
Největší země mají v Evropské unii nejvíce moci
EU 25
75%
Česká republika
82%
spíše nesouhlasí
neví
52%
79%
10%
8%
44%
48%
9%
15%
24%
58%
8%
10%
36%
38%
15%
16%
18%
12%
7%
6%
Pozitivní roli Evropské unie vidí čeští občané v oblastech jako ochrana životního prostředí či
vzdělávací systém. Ještě větší důležitost však přikládají EU v oblastech úzce souvisejících s
bezpečností - boj proti terorismu, obrana, zahraniční vztahy a potírání zločinnosti.
Spíše negativní je podle respondentů dopad Evropské unie na ekonomickou situaci a na řešení
některých specifických problémů jako jsou rostoucí ceny, přistěhovalectví, daně nebo důchody.
Neutrální roli potom podle Čechů hraje Evropská unie na poli boje proti nezaměstnanosti nebo
11
Eurobarometr 62
zdravotnictví. Oproti minulému průzkumu došlo k posunu vnímání role EU zvláště u nárůstu cen
a přistěhovalectví (v záporném smyslu) a v oblastech obrany a boje proti terorismu (v kladném
smyslu).
Jakou roli hraje v ČR Evropská unie v následujících oblastech?
kladnou
zápornou
Boj proti terorismu
65%
Zahraniční vztahy
64%
Obrana
Boj proti zločinu
24%
Veřejná doprava
Zdravotnictví
18%
20%
13%
Bydlení
12%
6%
6%
32%
24%
60%
43%
31%
7%
7%
8%
35%
51%
6%
6%
49%
56%
21%
12%
9%
43%
46%
6%
4%
54%
25%
14%
6%
27%
27%
22%
7%
29%
43%
32%
4%
6%
27%
34%
9%
35%
Boj proti nezaměstnanosti
Daně
12%
44%
Ekonomická situace
22%
12%
48%
neví
21%
9%
53%
Vzdělávací systém
Důchody, penze
9%
9%
57%
Přistěhovalectví
ani kladnou ani zápornou
10%
9%
Výhody a obavy spojené s členstvím v Evropské unii
Největší obavy českých občanů jsou v kontextu členství v EU a dalšího budování společné
Evropy spojovány s růstem obchodu s drogami a s nárůstem mezinárodního organizovaného
zločinu. Tyto obavy u nás oproti minulému průzkumu značně vzrostly (+12 procent) a jsou větší
než u průměrného Evropana o celých osm procent. Stejný rozdíl mezi Čechy a průměrem EU je i
v obavách o osud zemědělců. To, že českým zemědělcům nastane v souvislosti se členstvím v EU
více těžkostí se obává, stejně jako při jarním šetření Eurobarometru 73 procent tuzemských
respondentů. Je to poněkud paradoxní, uvědomíme-li si, jak malou část populace České republiky
zemědělci tvoří - pouhá cca dvě procenta obyvatel. Vysvětlením pro tyto obavy o osud českých
farmářů bude patrně poměrně značný zájem médií o problematiku zemědělského sektoru v
předvstupním období i po našem jarním vstupu do EU.
12
Eurobarometr 62
Obavy spojené se členstvím v EU
EU
ČR
73%
Více těžkostí pro domácí zemědělce
65%
Růst obchodu s drogami a mezinárodního organizovaného
zločinu
73%
65%
71%
Přesun pracovních míst do zemí s nižšími výrobními náklady
74%
58%
Ztráta moci menších členských států
46%
56%
Naše země bude platit Evropské unii stále víc
64%
54%
Konec národní měny
56%
48%
52%
Ekonomická krize
Náš jazyk bude stále méně používán
Ztráta sociálních dávek
Ztráta národní identity a kultury
44%
40%
40%
52%
37%
42%
Tradiční a u nás rovněž často medializované obavy o sílu vlivu malých států v evropských
strukturách se odrazily i v tomto šetření: ztráty moci menších členských států se obává 58 procent
občanů ČR, průměr EU přitom činil u této otázky 46 procent, tj. o dvanáct procent méně.
Podíváme-li se, jaké jsou v tomto ohledu obavy obyvatel menších členských států, srovnatelných
velikostí a počtem obyvatel s ČR, zjišťujeme, že jsou naše obavy větší. Pouze Finové se obávájí
ztráty moci menších členských států více - jejich obavy jsou v tomto směru proti průměru EU ale
opravdu extrémní (78 procent).
Kladně odpovídali Češi více než ostatní Evropané také na otázku, zda se obávají, že jejich
národní jazyk bude používán stále méně. Tyto obavy oproti jarnímu průzkumu také posílily (+ 7
procent). Nejvíce se ústupu vlastního národního jazyka ze scény obávají Lucemburčané, Slovinci,
Estonci a Řekové. Poněkud překvapivé je, že obavy z toho, že jejich národní jazyk bude používán
stále méně a méně sdílejí s Čechy i příslušníci některých velkých národů -Francouzi, Němci a
Italové. Prakticky imunní jsou vůči těmto obavám například Poláci, Maďaři či Švédové.
Čtyři uvedené problematiky jsou jedinými oblastmi, kde Češi vyjadřují větší obavy z budoucnosti
než ostatní Evropané. Z odpovědí na ostatní otázky vyplynulo, že občané ČR se na rozdíl od
občanů jiných států obávají méně například ztráty národní identity a kultury, konce národní
měny, ztráty sociálních dávek či ekonomické krize. Je ale nutné poznamenat, že zvláště v
ekonomické oblasti obavy občanů České republiky oproti minulosti přeci jen rostou (+7 procent
oproti jarnímu šetření). Nejvíce se ekonomické krize obávají občané jižních států - Kypru,
Portugalska, Itálie a Řecka. Ztráty národní identity se nejvíce bojí ve Velké Británii (64 procent
dotázaných) a v Irsku (56 procent), průměr v celé EU je přitom 42 procent. Ztráty sociálních
dávek se nejvíce obávají ve Francii, v Holandsku a v Německu, nejméně naopak ve všech
pobaltských republikách, v ČR, v Maďarsku a v Polsku. Jedna z otázek položených
respondentům také zněla, zda se obávají přesunu pracovních míst s nižšími výrobními náklady
jinam. Výsledky celkem logicky odpovídaly stupni dosaženého ekonomického vývoje - menší
obavy byly na straně občanů nově přistoupivších východních zemí, větší obavy naopak u států
bývalé EU 15. Z těch se nejvíce obávají přesunu pracovních příležitostí ve Franci a v Německu.
Česká republika v tomto případě stojí spolu s Maďary a Slovinci se svými obavami někde
uprostřed mezi většinou států západní části kontinentu a Evropou východní.
13
Eurobarometr 62
Necelá polovina (49 procent) Čechů uvedla, že se cítí bezpečněji poté, co je Česká republika
členem Evropské unie. To představuje zlepšení o jeden procentní bod od jarního průzkumu. Něco
málo přes jednu třetinu českých respondentů (36 procent) má pocit, že je Česká republika
ekonomicky stabilnější díky členství v Evropské unii. Jde o výrazný pokles od jarního průzkumu,
kdy zvýšení ekonomické stability po vstupu země do EU očekávalo 45 procent Čechů. O 8
procentních bodů na 34 procent klesl i podíl těch, kdo si myslí, že je země politicky stabilnější
proto, že je Česká republika členem Evropské unie.
Výhody členství ČR v Evropské unii
souhlasíte s následujícím tvrzením?
spíše souhlas
spíše nesouhlasí
neví
Mám pocit, že jsme politicky stabilnější, protože
Česká republika je členem Evropské unie
34%
58%
8%
Mám pocit, že jsme ekonomicky stabilnější,
protože Česká republika je členem Evropské
unie
36%
56%
8%
Cítím se bezpečněji, protože Česká republika je
členem Evropské unie
49%
43%
8%
Rychlost budování Evropy
Čeští občané si podobně jako občané většiny ostatních členských států přejí, aby se rychlost
budování společné Evropy poněkud zvýšila. Podle výsledků průzkumu je evropskou veřejností
vnímané tempo, jakým Evropa postupuje vpřed pomalejší, než jaké by podle představ občanů
unie být mělo. Česká populace je v tomto ohledu ještě o něco radikálnější než průměr Evropy.
Jestliže současnou rychlost na škále 1 (pomalá) až 7 (rychlá) vnímá nejvíce respondentů jak z ČR,
tak v rámci EU 25 na střední úrovni 4, o úroveň níže a výše se již vnímání současného tempa od
průměru EU výrazně liší. Prakticky stejný počet dotázaných Čechů, jaký posoudil současné
tempo na úrovni 4 se totiž přihlásil i pro rychlost na úrovni 3, tj. spíše pomalejší.
14
Eurobarometr 62
Jak vnímáte rychlost budování Evropy?
EU25
CZ
35%
28%
30%
25%
22%
19%
20%
16%
15%
12%
10%
10%
5%
29% 29%
7%
6%
4%
4%
3%
2%
0%
1 pomalá
2
3
4
5
6
7 rychlá
Směrem k opačnému pólu, tzn. tam, kde je současné tempo vnímáno občany jako rychlé, je počet
českých respondentů vždy o něco nižší než u zbytku Evropy. Z porovnání s předchozím šetřením
přitom navíc vyplývá, že Češi nyní považují současné tempo budování Evropy za výrazně
pomalejší. Vnímání současné rychlosti jako spíše pomalejší je zjevné z nynějších a minulých
výsledků Eurobarometru v rámci celé EU 25, ale u nás je výraznější. Co se týká rychlosti
budování Evropy, tak jak by si ji občané optimálně představovali a přáli, Češi se opět ve své
většině vyslovují pro vyšší tempo a znovu jsou v tomto smyslu o trochu ráznější než průměrní
Evropané. Když se podíváme, jaký názor mají na rychlost budování společné Evropské unie
občané jednotlivých členských států, nejvyšší možné tempo si přejí zejména Řekové, následovaní
Portugalci. Pro poměrně rychlé tempo se vyslovuje spolu s námi i většina ostatních
postkomunistických zemí jako jsou Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
Jakou rychlost budování Evropy byste si
představoval?
EU25
CZ
35%
31%
30%
23%
25%
20%
17%
23%
18%
16% 15%
14%
15%
10%
10%
5%
5%
5%
1%
7%
4%
0%
1 pomalá
2
3
4
5
6
7 rychlá
Dotazovaní Češi nesouhlasí tak úplně s tím, že by rychlost budování Evropy byla v jedné skupině
zemí rychlejší než v jiných státech. K tomuto názoru se však kloní poměrně hodně občanů EU 25
(40 procent dotázaných), paradoxně však ani ne tolik Francouzi (35 procent), jež bývají spolu s
Němci často označováni za hlavní nositele myšlenky "vícerychlostní" Evropy. U nás dosáhl podíl
těch, kteří se domnívají, že dvourychlostní EU již existuje, o jedno procento vyšší hodnoty než ve
Francii.
15
Eurobarometr 62
Souhlasíte s následujícím výrokem? Rychlost budování Evropy je v jedné skupině zemí vyšší než
v ostatních zemích.
Pro
40%
36%
EU 25
ČR
Proti
43%
48%
Neví
17%
16%
Češi se také méně než většina ostatních národností v EU domnívají, že Evropská unie bude hrát
za pět let v jejich životě důležitější roli něž dnes. Čeští občané se kloní spíše k názoru, že EU
bude hrát v jejich životě stejnou roli. S názorem na "setrvalost daného stavu" sice v EU
nezůstáváme osamoceni, nicméně v počtu zastánců krajní polohy jsme spolu s Maďary opravdu
výjimkou. Jinak je valná část obyvatel Unie přesvědčena spíše o opaku. Dokonce i občané Velké
Británie připouští, že úloha EU v jejich životě vzroste - je o tom přesvědčeno 47 procent
britských respondentů, tj. o deset procent více než v případě občanů ČR.
Bude podle vašeho názoru hrát Evropská unie za pět let ve Vašem životě důležitější roli, méně
důležitou roli nebo stejnou roli?
EU 25
CZ
Důležitější
47%
37%
Méně důležitou
7%
12%
Stejnou
38%
43%
Neví
8%
7%
V ideálnímu stavu si Češi přejí spíše silnější roli EU za pět let. Naše výsledky jsou v tomto
případě téměř totožné s průměrnými hodnotami dosahovanými za celou EU.
Byl byste rád, aby hrála Evropská unie za pět let ve Vašem životě důležitější roli, méně důležitou
roli nebo stejnou roli?
EU 25
CZ
Důležitou
51%
51%
Méně důležitou
13%
9%
Stejnou
29%
31%
Neví
7%
9%
Zdá se tedy, že naši občané mají tendenci býti v evropských záležitostech vždy poněkud
"skeptičtějšími realisty", kteří však mají ve skutečnosti nastavený ideál sjednocené Evropy
poměrně vysoko na žebříčku hodnot. Z evropských zemí se ale jako největší příznivci EU zdají
být podle odpovědí na tuto otázku hlavně kandidátské země Bulharsko a Rumunsko, ze
současných členských států potom zejména Kypr, Polsko, Malta, Řecko a Itálie.
2.2 Posuzování českého členství
Na otázku, zda z členství v Evropské unii vyplývají pro Českou republiku přínosy nebo nikoliv,
odpovídali naši občané přibližně v rovnováze - 42 procent z nich se domnívá, že členství je pro
nás výhodné, o jedno procento méně Čechů si myslí, že nikoliv. Těsně před vstupem do EU
výhody ze členství očekávalo 46 procent Čechů, 32 procent respondentů bylo přesvědčeno o
opaku.
Dalšími zeměmi, které zazamenaly pokles respondentů přesvědčených o převažujících výhodách
členství jejich země v EU jsou překvapivě převážně nové členské země – Kypr (pokles o 16
procent), Maďarsko (- 10 procent), Malta, Slovinsko a Řecko (pokles shodně o 6 procent).
V drtivé většině států původní EU 15 (ovšem s výjimkou Velké Británie) převládá mezi občany
pocit, že jejich stát má ze členství zisk. Nejvíce patrné je to logicky u tzv. kohezních zemí (Irsko,
Portugalsko, Řecko, Španělsko), jež byly v minulosti největšími příjemci pomoci v rámci
16
Eurobarometr 62
společné unijní politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Přesvědčení o prospěšnosti a přínosu
členství zde osciluje od 68 procent v Portugalsku až po velmi vysokých 87 procent v Irsku. Zde je
také jen 6 procent občanů přesvědčeno, že Irsko ze členství v EU neprofituje.
Ani u největšího přispěvatele do společné evropské pokladny, Německa, však průzkum
neshledává, že by členství v EU snad bylo z pohledu německých občanů nevýhodné. Plných 49
procent občanů Spolkové republiky Německo má pocit, že přínosy ze členství v EU pro jejich
zemi převládají. Pohled na minulé šetření Eurobarometru nám potom ukazuje, že zatímco v
České republice počet občanů přesvědčených, že ze členství v EU pro jeho zemi převažují
přínosy lehce poklesl (o 4 procenta), ve zmíněném Irsku a Německu přitom naopak vzrostl (o 7,
resp. o 10 procent).
Má vaše země prospěch a výhody jako člen EU ?
Má prospěch
SE
UK
CY
17%
16%
45%
39%
9%
51%
40%
42%
AT
43%
41%
16%
12%
45%
HU
48%
FI
49%
DE
49%
19%
33%
7%
45%
9%
42%
51%
LV
51%
15%
35%
50%
MT
19%
30%
13%
36%
FR
54%
PL
55%
EE
56%
58%
59%
ES
70%
DK
70%
9%
13%
11%
21%
13%
17%
10%
20%
LU
72%
BE
72%
8%
19%
5%
23%
6%
18%
76%
13%
9%
78%
IE
14%
33%
25%
68%
LT
14%
28%
62%
EL
15%
31%
SI
PT
10%
35%
30%
NL
SK
EU 25
Neví
47%
CZ
IT
Nemá prospěch
36%
6%
87%
34%
53%
7%
12%
Každý desátý občan České republiky (10 procent) se domnívá, že členství v Evropské unii je
špatná věc, 45 procent českých občanů považuje členství za věc dobrou, což je třetí nejnižší
hodnota v rámci členských zemí unie. O něco méně (42 procent) má pocit , že členství v EU nelze
hodnotit ani negativně ani pozitivně. Toto procento "neutrálně" naladěných je v kontextu šetření
mezi všemi členskými zeměmi poměrně vysoké. Ve srovnání s ostatními státy hodnotí tedy čeští
občané dosavadní členství v Unii spíše střízlivěji - není u nás ani přílišný počet nekritických
zastánců EU, ani extrémní výkyv ve prospěch jejích odpůrců. Blížíme se tak překvapivě spíše
pozicím původních členských států (v rámci EU 15 považuje členství za dobrou věc 48 procent
obyvatel) než mínění ve většině nových členských zemí. Zakomponováním deseti nových členů
do průzkumu stoupl totiž průměr zastánců výhod členství na celých 56 procent (v rámci EU 25).
Zatímco mezi starými členskými zeměmi poněkud "kazí" průměr tradičně skepticky naladěná
Velká Británie (38 procent), mezi nováčky patří k největším skeptikům výhod členství Lotyši.
Nutno ovšem poznamenat, že jak ve Velké Británii, tak i v Lotyšsku se oproti minulému šetření
počet občanů považující členství v EU za dobrou věc výrazně zvýšil (o devět, resp. o sedm
procent).
17
Eurobarometr 62
Názor na členství ČR v Evropské unii
3%
dobrá věc
špatná věc
45%
42%
ani dobrá, ani špatná věc
neví
10%
V České republice je více příznivců členství mezi muži, a to zejména těmi mladšími. Obecně
platí, a to jak pro ženskou i mužskou populaci, že s rostoucím věkem počet zastánců členství
klesá. Stejné platí i pro vzdělání - čím vyšší stupeň dosaženého vzdělání, tím více stoupenců
členství. Očekávání lepších perspektiv pro potomky se pravděpodobně odráží ve faktu, že vyšší
procento příznivců členství lze nalézt v domácnostech s jedním a více dětmi (58 procent) něž v
domácnostech čítajících jednu či dvě osoby.
Nejméně příznivců a nejvíce odpůrců členství v EU lze nalézt mezi důchodci, nezaměstnanými a
manuálně pracujícími. Naproti tomu stoupence členství a relativně málo odpůrců najdeme hlavně
mezi vedoucími pracovníky, zaměstnanci v nemanuálních profesích a mezi živnostníky. Velmi
vysoký počet zastánců členství je rovněž mezi studenty (71 procent).
Čerstvé šetření Eurobarometru poněkud koriguje obecně převládající představu, že nejvíce
odpůrců členství v EU se rekrutuje z venkovských oblastí. Pravdivější by dle výsledků průzkumu
bylo spíše tvrzení, že na venkově je oproti velkým, malým a středně velkým městům relativně
více občanů s neutrálním postojem ke členství (31 procent). Počet odpůrců členství je sice ve
venkovských oblastech skutečně o něco vyšší než ve středně velkých a menších městech, ale
pouze o zanedbatelné jedno procento (14 oproti 13 procentům). Stejně minimální rozdíl je mezi
vesnicí a malými a středně velkými městy na straně příznivců členství - 51, resp. 56 procent. Ani
rozdíl oproti velkým městům není až tak markantní. Ve větších městských aglomeracích považuje
členství v EU za dobrou věc 64 procent respondentů a neutrální postoj zastává 23 procent
dotázaných; 10 procent obyvatel velkých měst se potom domnívá, že členství v Evropské unii
není dobrá věc.
Poměrně zajímavé je rozložení příznivců a odpůrců členství v EU v rámci standardního dělení
politického spektra na příznivce levice, pravice a stoupence středu. Nejvíce příznivců členství je v
zemích Evropské unie mezi levicově orientovanými občany (64 procent), na pravici je to pak 58
procent. Relativně nejvíce odpůrců (15 procent) je sice na pravici, ale nijak výrazně se tento podíl
neodchyluje od počtu odpůrců na levici a ve středu politického spektra (11, resp. 13 procent).
2.3 Evropská identita
Z hlediska srovnání s jarním šetřením došlo u populace České republiky k vysokému nárůstu
respondentů, kteří se hlásí přednostně (jen a pouze) k národní identitě. Celých 57 procent občanů
ČR si nyní o sobě myslí, že v blízké budoucnosti se budou považovat pouze za příslušníka svého
národa. Na jaře to přitom bylo 49 procent občanů, tj. o osm procent méně.
18
Eurobarometr 62
Myslíte si, že v blízké budoucnosti budete...
57%
47%
41%
37%
EU25
CZ
7%
Pouze příslušníkem
svého národa
Příslušníkem svého
národa a Evropanem
4%
3%
Evropanem a
příslušníkem svého
národa
1%
Pouze Evropanem
2% 1%
Neví
V porovnání s ostatními státy i s průměrem EU jsme v případě vyhraněnosti národní identity
vysoko nad unijním průměrem (+16 procent) a s tímto naším pojetím národní identity mohou
úspěšně soupeřit pouze Řecko (57 procent) a Maďarsko (64 procent).
Naprostá většina občanů Evropské unie se cítí být nejprve příslušníkem svého národa a teprve
poté Evropanem - 47 procent dotázaných (v ČR je to 37 procent). Pouze Evropanem se v rámci
EU 25 cítí být pouhá 3 procenta dotázaných. V České republice tedy nejde jen o zmíněné
přihlášení se jedině k národní identitě - také mezi těmi, kteří uvádějí obě identity, převládají lidé,
kladoucí na první místo identitu národní před evropskou a v opačném pořadí jsou to pouhá 4
procenta.
Národní hrdost, míněnou jako hrdost na svůj národní stát pociťuje však paradoxně v rámci EU
více lidí, než je tomu v případě České republiky (45 procent, resp. 34 procent). U méně
vyhraněné definice národní hrdosti (docela hrdý) již Češi průměr EU překračují (o 9 procent) a
vůbec není hrdé na svůj národní stát pouhé jedno procento obyvatel České republiky.
Otevřenou hrdost na "evropanství" (velmi hrdý) deklarovalo 16 procent dotázaných z České
republiky, tedy stejně jako ostatní občané EU. Relativní hrdost (docela hrdý) potvrdilo 58 procent
dotázaných Čechů, což je o dva procentní body více než evropský průměr. Negativní odpovědi na
otázku hrdosti k Evropě padaly ze strany českých respondentů řidčeji než u příslušníků většiny
jiných států. Vůbec hrdí nejsou na svou příslušnost k Evropě pouhá tři procenta občanů ČR.
Výše uvedené napovídá, že u většiny obyvatel České republiky má národní identita výraznou
převahu nad identitou evropskou. Nicméně existuje patrně silná tendence k chápání "evropanství"
jako jedné ze složek osobní identity, která nevylučuje silnou vazbu k identitě národní.
V České republice berou evropskou identitu za svou spíše mladší respondenti. S vyšším věkem
identita Evropana ztrácí zjevně na přitažlivosti. Přesně obráceně je tomu u národní identity výrazně vyšší podíl těch, kteří se chápou výhradně či primárně jako Češi, je zejména mezi
nejstarší generací dotázaných. Pokud jde o vliv vzdělání na přihlášení se k evropské či národní
identitě, platí, že s rostoucí úrovní vzdělání evropanství získává na významu. U obou těchto
faktorů je zřejmé, že budování pocitu identity úzce souvisí s perspektivami uplatnění a
19
Eurobarometr 62
seberealizace studentů a lidí s vyšším vzděláním v rámci globalizovaného světa a na druhé straně
- u starších občanů s nižším vzděláním - s pocity ohrožení a vnikání cizorodých prvků do jejich
úzce vymezeného národního kontextu.
3. Míra důvěry k národním, evropským a mezinárodním
institucím
3.1 Míra důvěry v instituce v České republice
Nejdůvěryhodnějšími institucemi v České republice jsou média - rozhlas (74 procent), televize
(67 procent) a tisk (53 procent). Nadpoloviční důvěru mají u Čechů ještě OSN (54 procent),
armáda (53 procent) a Evropská unie (52 procent).
Naopak, nejnižší důvěře se tradičně těší politické strany (10 procent) a Poslanecká sněmovna (18
procent). Důvěra v politické strany se od roku 2001 příliš nemění. Důvěra v Poslaneckou
sněmovnu dosáhla na jaře 2004 historicky nejnižší hodnoty 18 procent a tam se také udržela i při
posledním průzkumu Eurobarometru.
Důvěra ve vládu průběžně klesala z 36 procent v roce 2002 na nejnižší úroveň 25 procent loni na
jaře. Po změně vlády loni v létě se důvěra zvýšila o dva procentní body.
Důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete následujícím institucím?
v%
Česká republika
Spíše důvěřuje
Evropská unie
Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi
Spíše důvěřuje
Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi
Rozhlas
74
23
3
63
31
Televize
67
30
4
50
45
7
5
Organizace spojených národů (OSN)
54
28
18
54
32
13
Tisk
53
43
3
42
53
6
Armáda
53
35
11
69
22
9
Evropská unie
52
32
16
50
36
14
Charitativní organizace
49
37
14
66
25
8
Policie
37
58
6
64
31
5
Odbory
34
51
15
39
47
14
Soudy, právní system
32
61
8
45
49
7
Velké firmy
30
56
14
31
58
11
Náboženské instituce
27
58
14
46
44
10
Národní vláda
27
66
7
34
60
6
Národní parlament
18
75
7
38
55
8
Politické strany
10
85
5
17
77
6
Ve srovnání s jarním průzkumem byl mezi Čechy zaznamenán nejvyšší růst důvěry v Evropskou
unii (+ 10 procent), odbory (+ 8 procent) a velké firmy (+ 6 procent). Naopak, nejvíce poklesla
důvěra v rozhlas (- 7 procent) a tisk (- 6 procent). Přes poměrně značný pokles je důvěra v média
stále výrazně vyšší v porovnání průměrem Evropské unie.
Ve srovnání s průměrem celé Evropské unie i nových členských států jsou Češi výrazně
skeptičtější vůči policii (rozdíl 27 procent), národnímu parlamentu (20 procent), náboženským
institucím (19 procent) a charitativním organizacím (17 procent). Důvěra v policii je v České
republice vůbec jedna z nejnižších mezi srovnávanými zeměmi. Ze sociodemografického
hlediska obecně platí, že policii věří spíše starší, vzdělanější lidé a manažeři.
20
Eurobarometr 62
Mezi nejhůře hodnocenými v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se mezi Čechy
umístily ještě následující instituce – armáda, náboženské instituce, politické strany, vláda a
charitativní organizace.
Srovnání důvěry ve vybrané instituci v ČR a EU
důvěra v ČR
v%
důvěra v EU
63
Rozhlas
67
54
54
Organizace spojených národů (OSN)
Armáda
53
50
52
Evropská unie
Charitativní organizace
49
Policie
Odbory
34
Soudy, český právní systém
Velké firmy
Národní vláda
27
Náboženské instituce
27
Národní parlament
10
18
17
69
53
42
Tisk
Politické strany
74
50
Televize
37
39
66
64
45
32
31
30
34
46
38
3.2 Míra důvěry v evropské instituce
Evropské unii důvěřuje 52 procent Čechů, což představuje výrazný nárůst od jara 2004, kdy
důvěru vyjádřilo 42 procent respondentů. Podíl těch, kdo Evropské unii nedůvěřuje zůstal téměř
stabilní (pokles o jedno procento), což znamená, že důvěra v Evropskou unii se po květnovém
vstupu České republiky do EU zvýšila téměř výhradně na úkor nerozhodnutých respondentů
(pokles z 27 procent na 16 procent).
Zatímco v rámci bývalé evropské patnáctky je poměr občanů, kteří důvěřují a těch, kteří mají
tendenci spíše nedůvěřovat téměř vyrovnaný (41, resp. 42 procent), průměr EU 25 dosahuje
výrazně vyššího počtu občanů, v jejichž očích je Evropská unie důvěryhodnou institucí (50
procent). Tento výsledek je tedy jednoznačně ovlivněn kladným vnímáním Evropské unie v
deseti nově přistoupivších členských zemích. Mezi nimi se Evropská unie jako instituce těší
největší důvěře u občanů Litvy (celých 68 procent), hned po nich pak následují Maďaři s 64
procenty. Nejnižší důvěra v Evropskou unii byla zjištěna ve Švédsku (33 procent) a Velké
Británii (35 procent).
Průzkum Eurobarometru ukázal, že Evropské unii důvěřují častěji muži, mladší lidé s vyšším
vzděláním, manažeři a lidé žijící ve větších městech.
21
Eurobarometr 62
Míra důvěry v Evropskou unii
Spíše důvěřuje
HR
CY(n)
FI
AT
DK
LV
DE
NL
PL
FR
CZ
EE
IT
MT
43%
16%
42%
51%
9%
39%
19%
58%
10%
23%
74%
11%
33%
35%
54%
47%
45%
45%
45%
15%
12%
18%
50%
5%
39%
44%
47%
47%
49%
16%
11%
32%
21%
42%
41%
50%
50%
23%
40%
56%
56%
57%
16%
26%
27%
26%
58%
59%
60%
SK
LU
ES
60%
60%
61%
19%
18%
17%
20%
22%
30%
28%
10%
12%
24%
28%
27%
63%
63%
63%
HU
LT
9%
32%
52%
PT
EL
BE
11%
10%
27%
IE
CY
SI
UE25
Neví, bez odpovědi
49%
TR
BG
RO
SE
UK
Spíše nedůvěřuje
42%
16%
12%
12%
22%
15%
31%
31%
64%
68%
23%
15%
50%
36%
6%
6%
13%
16%
14%
Češi sice věří Evropské unii jako celku, ale méně již jejím samotným institucím. Z níže
uvedeného grafu vyplývá, že Češi věří evropským institucím méně než průměrný občan Evropské
unie. Jedinou výjimkou je s podporou 60 procent Evropský parlament, který je v České republice
zároveň nejdůvěryhodnější evropskou institucí.
Průzkum ukázal, že míra důvěry v evropské instituce koreluje s jejich znalostí. Po Evropském
parlamentu jsou v České republice nejvíce důvěryhodnými institucemi Evropská komise (51
procent) a Evropská centrální banka (47 procent), tedy další evropské instituce, které zná nejvíce
Čechů. Na opačném pólu důvěry stojí Evropský účetní dvůr (20 procent) a Výbor regionů (22
procent), které patří mezi nejméně známé instituce Evropské unie v České republice.
Důvěra v evropské instituce se od šetření Eurobarometru na jaře 2004 výrazně zvýšila. Důvěra
v Evropský parlament a Evropskou komisi vzrostla shodně o 16 procentních bodů. Rada ministrů
EU zaznamenala v České republice růst důvěry o 11 procentních bodů na 37 procent.
22
Eurobarometr 62
Srovnání míry důvěry v evropské instituce (% )
ČR
EU
70
60
60
57
57
51 52
46
50
45
37
40
39
34 35
33
30
28
30
22
20
20
10
0
Evropský
parlament
Evropská komise Soudní dvůr EU
Rada ministrů
EU
Evropský
ombudsman
Hospodářský a
sociální výbor
EU
Výbor regionů
EU
Evropský účetní
dvůr
Eurobarometr také ukázal, že důvěra v jednotlivé evropské instituce koreluje i s pocitem
respondentů o jejich důležitosti. Obecně přitom platí, že míra důležitosti evropských institucí je v
očích českých občanů výrazně vyšší než míra důvěry v ně.
Evropský parlament
Evropská komise
Soudní dvůr EU
Rada ministrů EU
Hospodářský a sociální výbor EU
Evropský ombudsman
Evropský účetní dvůr
Výbor regionů EU
Instituce hraje důležitou úlohu
84%
75%
61%
56%
47%
40%
33%
33%
% Čechů důvěřujících instituci
60%
51%
46%
37%
28%
34%
20%
22%
Míra důvěry v jednotlivé evropské instituce je v České republice podobná průměrným hodnotám
naměřeným Eurobarometrem v celé Evropské unii. Výjimkami jsou Soudní dvůr EU (rozdíl 11
procent) a Evropský účetní dvůr (rozdíl 19 procent). V obou případech je rozdíl ve prospěch
Evropské unie. Ukazuje se, že v Česku méně známé instituce mají zatím nižší důvěru než
v Evropské unii.
Důvěřujete nebo nedůvěřujete následujícím institucím ?
V%
Evropský parlament
Evropská komise
Rada ministrů EU
Soudní dvůr EU
Evropský ombudsman
Výbor regionů EU
Hospodářský a sociální
výbor EU
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
Spíše důvěřuje
Spíše nedůvěřuje
57
60
52
51
45
37
57
46
35
34
39
20
30
22
33
28
26
25
27
28
29
31
21
23
22
25
24
28
24
26
25
26
16
15
21
21
26
32
22
32
43
41
37
52
46
52
42
46
23
Eurobarometr 62
Evropský parlament a Evropská komise, dvě klíčové instituce Evropské unie, se těší nejvyšší
důvěře v Lucembursku, Belgii a Irsku. Naopak, nejnižší důvěra v tyto dvě instituce byla zjištěna
v tradičně euroskeptické Velké Británii.
3.3 Fungování demokracie
Necelá polovina respondentů – 45 procent – je přesvědčena o tom, že demokracie v České
republice funguje. O opaku je přesvědčeno 53 procent Čechů. Procento občanů České republiky
spokojených s fungováním demokracie v zemi je v kontrastu s výše zmiňovanou velmi nízkou
důvěrou v politické strany, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a vládu. Obecně platí, že s
fungováním demokracie jsou více spokojeni mladí lidé s vyšším vzděláním.
Jak jste spokojeni s fungováním demokracie ve vaší zemi ?
EU 25
ČR
Velmi spokojen
9%
2%
Spíše spokojen
48%
43%
Spíše nespokojen Velmi nespokojen
30%
10%
40%
13%
Neví
2%
2%
Jde o zlepšení v porovnání s uplynulými dvěma lety, kdy se spokojenost s fungováním
demokracie pohybovala v České republice mezi 41 a 43 procenty. Do hodnoty 57 procent, což je
průměr za celou Evropskou unii, má ale Česká republika ještě daleko. To samé lze ale
konstatovat i o většině nových členských zemí.
Podíl dotázaných spokojených s fungováním
demokracie v ČR (v %)
46
45
45
44
43
42
43
42
42
41
41
40
39
podzim 2002
jaro 2003
podzim 2003
jaro 2004
podzim 2004
Češi se domnívají, že v celé Evropské unii funguje demokracie o něco lépe. S fungováním
demokracie v Evropské unii je spokojena přesně polovina Čechů, což představuje výrazné
zlepšení oproti jarnímu průzkumu, kdy spokojenost vyjádřilo jen 42 procenta respondentů. V této
otázce neexistují výraznější rozdíly mezi starými členskými zeměmi a novými členy EU.
Jak jste spokojeni s fungováním demokracie v Evropské unii ?
EU 25
ČR
Velmi spokojen
5%
3%
Spíše spokojen
43%
47%
Spíše nespokojen Velmi nespokojen
28%
8%
24%
6%
Neví
17%
20%
S fungováním demokracie v Evropské unii jsou obecně spokojenější muži, lidé ve věku 15 – 24
let, lidé s vyšším vzděláním a příznivci dalšího rozšiřování Evropské unie.
24
Eurobarometr 62
4. Informovanost
4.1 Vnímaná a reálná úroveň informovanosti
Jestliže měli v minulosti čeští občané sami hodnotit úroveň svých znalostí o Evropské unii,
neměli o sobě většinou nějaké přehnané iluze. Přesto jsou v současnosti v tomto ohledu v mnoha
případech sebevědomější než průměrný občan EU. Na škále 1 - 7 (od "vůbec nic o EU nevím" až
po "vím toho o EU velmi hodně”) hodnotí vlastní znalosti o EU většina Čechů o něco málo lépe
než ostatní Evropané. V porovnání s minulým šetřením Eurobarometru navíc zjišťujeme, že Češi
si nyní v otázkách EU více "věří", pravděpodobně v souvislosti s proběhnuvší předvstupní
mediální kampaní a pocitem "čerstvého" člena Unie. Na druhou stranu je ale zajímavé, že pouze
37 procent Čechů se domnívá, že rozumí tomu, jak Evropská unie funguje. To je o deset procent
méně, než je tomu v průměru u většiny ostatních Evropanů. Podobně pesimisticky hodnotí úroveň
svých znalostí o fungování EU již pouze Slováci, Maďaři a Britové.
Hodnocení vlastních znalostí o EU
EU25
CZ
25%
21%
22%
20%
17% 17%
17%
15%
15%
11%
13%
12%
11%
10%
7%
5%
7%
8%
7%
4%
3%
2%
1%
1% 1%
0%
1 vůbec
nic o EU
nevím
2
3
4
5
6
7
8
9
10 vím toho
o EU
hodně
Reálná, skutečná úroveň znalostí o faktech souvisejících s Evropskou unií je bohužel u občanů
České republiky ve většině případů spíše na o něco nižší úrovni něž u průměrných Evropanů. U
mnohých otázek je znalost konkrétních jednotlivých faktů dokonce nejnižší ze všech deseti nově
přistoupivších členských zemí. Bezmála třetina dotázaných Čechů se kupříkladu domnívá, že
Evropská unie se skládá pouze ze dvanácti členských států. V případě tohoto dotazu projevili
stejnou neznalost ve větší míře pouze občané Itálie a Velké Británie (38 procent, resp. 31
procent).
Češi také naprosto propadli například také u otázky, zda má Evropská unie svou vlastní hymnu. O
tom, že oficiální hymnou EU je "Óda na radost" ze čtvrté věty Deváté symfonie od Ludwiga van
Beethovena má pravděpodobně tušení pouhých 19 procent Čechů. Podobně to dopadlo u dotazu
na oslavy Evropského dne, o jehož existenci ví pouze 26 procent Čechů (pro srovnání 43 procent
Slováků, 48 procent Poláků a 57 procent Maďarů). Relativně slušně dopadli ale Češi u
závažnějších otázek týkajících se základních principů fungování jednotlivých institucí EU.
Většina občanů České republiky například ví, že členové Evropského parlamentu jsou voleni
25
Eurobarometr 62
přímo občany Evropské unie nebo že přímá volba naopak nefunguje u předsedy Evropské
komise.
Znalost základních údajů souvisejících s EU
(% správných odpovědí)
Česká republika
EU25
36%
Poslední volby do Evropského parlamentu se konaly v
červnu 2002 (N)
36%
41%
Každý rok se ve všech státech Evropské unie slaví
Evropský den (A)
26%
36%
Evropská unie má svou vlastní hymnu (A)
19%
Předsedu Evropské komise volí přímo občané Evropské unie
(N)
59%
Členové Evropského Parlamentu jsou voleni přímo občany
Evropské unie (A)
58%
60%
52%
58%
Evropská unie se skládá ze 12 členských zemí (N)
54%
A-ano N-ne
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Zkoumáme-li povědomí Čechů o dalších, médii méně často zmiňovaných institucích Evropské
unie, opět se nalézáme v mnoha případech pod evropským průměrem. Kupříkladu o Evropském
účetním dvoře, jenž mimochodem funguje již bezmála tři desetiletí, ví pouhých 17 procent
dotázaných českých respondentů. To je velmi málo i ve srovnání s dalšími nově přistoupivšími
členskými zeměmi. V rámci průměru celé EU 25 přitom ví o existenci Evropského účetního
dvora o rovných 30 procent respondentů více než u nás. Méně Čechů než průměrných Evropanů
dále slyšelo o Výboru regionů EU, o Evropské centrální bance, o Radě ministrů EU a o Soudním
dvoře EU. Markantnější je však tento rozdíl pouze v případě Evropského soudního dvora (-20
procent).
Větší povědomí mají oproti obyvatelům ostatních členských států čeští občané naopak o
Evropském parlamentu (94 procent dotázaných), Evropské komisi (84 procent) a poněkud
překvapivě i o Hospodářském a sociálním výboru EU (40 procent) a o Evropském
ombudsmanovi (45 procent). Spíše než jako o uspokojivé úrovni českých znalostí o těchto dvou
posledně jmenovaných institucích, lze však spíše hovořit o dosti nízké úrovni informovanosti v
rámci celé EU25, především pak v některých starých členských zemích. V případě úřadu
Evropského ombudsmana je znalost velmi slabá zejména v Německu (17 procent respondentů),
Evropský hospodářský a sociální výbor je pak prakticky neznámým pojmem pro občany
Nizozemí (23 procent dotázaných).
Znalost institucí Evropské unie – “Slyšel jste o následující instituci?“
Evropský parlament
Evropská komise
Rada ministrů EU
Soudní dvůr EU
Evropský ombudsman
Evropská centrální banka
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
Slyšel
92%
94%
82%
84%
66%
55%
75%
55%
37%
45%
71%
26
Neslyšel
7%
4%
16%
13%
32%
40%
23%
39%
60%
49%
27%
1%
2%
2%
3%
2%
5%
2%
6%
3%
6%
2%
Eurobarometr 62
Výbor regionů EU
Hospodářský a sociální
výbor EU
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
EU 25
ČR
Slyšel
68%
47%
17%
28%
25%
37%
40%
Neslyšel
28%
50%
76%
69%
68%
59%
54%
4%
3%
7%
4%
8%
4%
6%
Informovanější se v otázkách Evropské unie cítí, a také reálně je, spíše mužská část populace
České republiky. Reálná úroveň znalostí o Evropské unii roste se vzděláním respondentů. Obecně
je možné konstatovat, že ve srovnání s minulým průzkumem lze ve skutečných znalostech občanů
ČR zaznamenat pozitivní posun. Porovnáváme-li však subjektivně vnímanou a zjišťovanou
reálnou informovanost Čechů o Evropské unii, docházíme k závěru, že Češi stále poněkud
přeceňují úroveň svých znalostí o EU. Čechům by proto v tomto ohledu pomohl poněkud
realističtější pohled na věc nebo, ještě lépe, další postupné doplňování těchto znalostí na úroveň
vlastních představ a očekávání.
4.2 Preferované zdroje informací o Evropské unii
Pokud občané České republiky získávají informace o Evropské unii, její politice a institucích,
upřednostňují masmédia jako je televize, denní tisk, časopisy a rozhlas v daleko větší míře, než
ostatní občané Evropské unie. Televize přitom mezi elektronickými médii u našich občanů při
získávání informací o EU jednoznačně vede (76 procent dotázaných). Evropané naopak více než
Češi využívají knihy, informační brožury a letáky, tematicky zaměřené akce, ale i neformální
diskuze s přáteli, příbuznými či kolegy. Posledně jmenované formy získávání informací jsou
nejpopulárnější mezi občany Švédska, Kypru a ve značné míře rovněž Rakouska. V České
republice naopak zájem o tyto aktivní formy získávání informací v porovnání s posledním
šetřením Eurobarometru poněkud poklesl. Co se týká využívání internetu v oblasti získávání
informací o EU, je Česká republika na stejné úrovni jako zbytek Unie (21 procent respondentů).
Jako svůj zdroj přitom uvedla internet téměř polovina dotázaných do 24 let. Internet jinak pro tyto
účely bezkonkurenčně nejvíce využívají v Nizozemí. Holanďané navíc, spolu s Čechy a s Němci
hledají hodně informací o EU také v denním tisku. Zájem Čechů o informace o Evropské unii
z masových médií je zajímavý i z toho pohledu, že tato média patří, jak již bylo zmíněno, mezi
nejdůvěryhodnější instituce v České republice vůbec.
Skutečné zdroje pro vyhledávání informací o Evropské unii:
EU 25
71%
49%
34%
22%
23%
21%
16%
4%
1%
1%
8%
Televize
Denní tisk
Rádio
Další noviny, časopisy
Diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy
Internet
Knihy, brožury, inf. Letáky
Schůze
Jiné
Neví
Nikdy nevyhledávám tyto informace
CZ
76%
63%
49%
28%
21%
21%
13%
1%
1%
0%
9%
Přestože i nadále budou Češi ve své většině patrně preferovat spíše pasivnější způsob přijímaní
informací o Evropské unii, přibližně stejná procentuální část obyvatel jako v rámci EU 25 se do
budoucna nebrání ani aktivnějším formám získávání znalostí o EU. Mezi tyto aktivní formy
získávání znalostí patří například zmíněné vyhledávání informací na internetu, četba knih, brožur
27
Eurobarometr 62
a letáků. Vysledovat lze o něco menší zájem Čechů využívat pro tento účel dalších "nových"
médií jako jsou např. CD-rom a DVD nosiče nebo elektronické terminály s hledáním v
databázích. Platí, že modernější média a informační zdroje ve větší míře využívají muži a obecně
lidé v produktivním věku s vyšším vzděláním.
O informace o Evropské unii nemá vůbec zájem přibližně stejné procento Čechů a občanů dalších
členských států Evropské unie. Jak v České republice, tak v rámci Evropské unie počet takových
respondentů oproti minulému zjišťování lehce poklesl (v ČR o dvě na devět procent, v EU 25 o
tři na osm procent). Občany, kteří nemají zájem o žádné informace o EU nalezneme nejčastěji v
nejstarší věkové skupině.
Preferované zdroje pro vyhledávání informací o Evropské unii:
EU25
58%
36%
28%
19%
20%
16%
12%
13%
6%
7%
7%
6%
4%
2%
2%
Z televize
Z denního tisku
Z rozhlasu
Na internetu
Detailnější brožura
Krátký leták
Kniha s podrobným popisem
Z jiných novin, časopisů
Nemám zájem o informace o EU
DVD, videokazeta
Elektronický terminál s hledáním v databázích
CD-rom
Z plakátů
Neví
Žádný z uvedených způsobů
CZ
63%
48%
40%
21%
20%
17%
8%
8%
8%
6%
5%
4%
4%
2%
1%
4.3 Prezentace Evropské unie v českých médiích
Ve srovnání s průměrem všech členských států jsou Češi s objemem informací poskytovaných
médii o Evropské unii spíše spokojeni. Objem informací o Evropské unii poskytovaný médii
považuje za přiměřený 55 procent Čechů, za nadbytečný potom 10 procent a za nedostatečný 30
procent našich občanů. Na nedostatek informací o Evropské unii v jejich národních médiích
přitom v rámci všech 25 zemí EU upozorňuje téměř každý druhý z pěti respondentů. Nejméně
spokojení jsou v tomto směru Britové, Kypřané a Nizozemci. Oproti minulému šetření v České
republice lehce přibylo lidí, kteří se cítí být informováni o EU v přiměřené míře (+5 procent). To,
že se v médiích hovoří o Evropské unii méně než by bylo vhodné si přitom myslí spíše
vzdělanější respondenti.
28
Eurobarometr 62
Domníváte se, že média hovoří o Evropské unii příliš
mnoho, akorát, málo ?
60%
46%
50%
55%
EU25
38%
40%
30%
20%
10%
CZ
30%
11% 10%
5% 5%
0%
Příliš mnoho
Přiměřeně
Příliš málo
Neví
Při hodnocení objektivity mediálního zpravodajství o Evropské unii Češi již tak vstřícní nejsou.
Plných 36 procent dotázaných se domnívá, že média vytvářejí příliš pozitivní obraz Evropské
unie. To je o plných 8 procent více než je tomu ve všech zemích Evropské unie. Nutno ovšem
podotknout, že oproti předchozímu šetření Eurobarometru v České republice výrazně vzrostl
počet těch, kteří považují zpravodajství o EU za vyvážené a objektivní (+12 procent) a zde jsme
se také dostali lehce nad průměr EU 25. S přibývajícím věkem jsou však Češi, co se týče
objektivity zpravodajství o EU, poněkud skeptičtější. Nejspokojenější s objektivitou informací se
zdají být Belgičané, Finové a Dánové. Naopak, hlavně Maďaři, Poláci a Španělé se domnívají, že
zpravodajství o Evropské unii je v jejich zemi laděno příliš pozitivně.
Prezentují média Evropskou unii příliš pozitivně, objektivně
anebo příliš negativně ?
EU25
50%
44% 46%
40%
30%
CZ
36%
28%
20%
14%
14%
8%
10%
10%
0%
Příliš pozitivně
Objektivně
Příliš negativně
Neví
5. Rozšiřování Evropské unie
Podpora rozšiřování Evropské unie o další země mezi Čechy výrazně vzrostla po květnu 2004,
kdy se Česká republika stala novým členským státem unie. Další rozšiřování EU podporuje 66
procent českých občanů, což představuje nárůst o 17 procentních bodů od předchozího průzkumu
Eurobarometru na jaře 2004. Česká republika tak zaznamenala třetí nejvyšší nárůst podpory mezi
členskými zeměmi rozšířené unie. Tento významný nárůst byl téměř výhradně na úkor poklesu
nerozhodnutých respondentů. Podíl Čechů, kteří jsou proti dalšímu rozšiřování, zůstal nezměněn
na 18 procentech. Zdá se, že vlastní zkušenost s přistoupením naladila Čechy na další rozšiřování
Evropské unie.
29
Eurobarometr 62
Jste pro rozšiřování EU v příštích letech ?
Pro
Proti
Neví
17%
18%
66%
Podpora dalšího rozšiřování vzrostla i v dalších zemích Evropské unie. Od jara 2004, těsně před
největší expanzí unie v historii, se průměrná podpora dalšího rozšiřování zvýšila o 12 procentních
bodů jak ve starých, tak nových členských zemích EU. Míra podpory v EU 15 vzrostla na 49
procent. V deseti nových členských zemích dosahuje podpora dalšího rozšiřování Evropské unie
v průměru dokonce 72 procent. Průměrná hodnota podpory dalšího rozšiřování ve všech 25
zemích rozšířené Evropské unie tak dosahuje 53 procent.
Výrazný nárůst podpory ve starých i nových členských zemích EU může být vnímán jako důkaz
úspěchu poslední vlny rozšířování v květnu 2004. Zatímco při průzkumu na jaře 2004 odpůrci
další expanze (43 procent) ještě převažovali nad příznivci (37 procent), na podzim to již bylo
výrazně naopak. V celé Evropské unii deklarovalo nespouhlas s dalším rozšiřováním v průměru
pouze 35 procent respondentů. Evropská unie se zdá být naladěna na další rozšiřování.
Nejvyšší podpora rozšiřování Evropské unie byla zaznamenána v nových členských zemích,
zejména v Polsku (78 procent), v Litvě (76 procent) a ve Slovinsku (75 procent). Vysoká podpora
byla zjištěna rovněž v kandidátských zemích, kde se pohybuje od 62 procent v Turecku do 76
procent zaznamenaných v Bulharsku.
Nejvyšší nárůst podpory rozšiřování od posledního šetření Eurobarometru byl zjištěn ve Velké
Británii (+19 procent), v Estonsku (+19 procent) a v České republice (+ 17 procent). Pokles
podpory byl zaznamenán pouze ve dvou zemích – Slovensku a Kypru. V obou zemích klesla od
posledního průzkumu podpora o jedno procento.
Zajímavým zjištěním Eurobarometru je fakt, že nejvyšší podíl odpůrců dalšího rozšiřování byl
zaznamenán v zemích, které mají společné hranice s čerstvými členskými zeměmi Evropské unie.
Podíl respondentů, kteří jsou proti dalšímu rozšířování EU, byl podobně jako při předchozích
průzkumech nejvyšší v Rakousku (62 procent) a Německu (57 procent). Vyšší podíl odpůrců
rozšiřování byl zjištěn dále v Lucembursku (54 procent), Finsku (52 procent) a Francii (51
procent). Odpor vůči dalšímu rozšiřování vzrostl od posledního průzkumu Eurobarometru
především v Rakousku. Naopak, tradičně vysoké podíly odpůrců ve skandinávských zemích se
snížily.
30
Eurobarometr 62
Pro
Proti
Neví
Jste pro rozšiřování EU v příštích letech ?
TR
CY (n
HR
BG
RO
15%
71%
74%
76%
4%
5%
62%
28%
AT
DE
LU
FR
DK
SE
FI
UK
NL
BE
PT
IE
MT
CY
IT
EL
HU
EE
LV
CZ
ES
SK
SI
LT
PL
17%
14%
14%
22%
19%
22%
23%
62%
63%
57%
54%
51%
46%
45%
36%
38%
39%
43%
44%
45%
50%
50%
50%
51%
54%
52%
36%
43%
45%
32%
25%
18%
21%
22%
61%
61%
61%
62%
63%
63%
65%
66%
67%
69%
29%
21%
22%
18%
18%
17%
17%
16%
75%
76%
78%
7%
10%
12%
35%
53%
EU25
10%
6%
8%
10%
11%
12%
3%
14%
7%
5%
17%
21%
21%
18%
17%
10%
16%
16%
17%
17%
16%
14%
9%
16%
12%
Ze sociodemografického pohledu má rozšiřování Evropské unie podporu zejména u mladších lidí
ve věku od 15 do 24 let, studentů a voličů levicových stran. Názory mužů a žen na tuto otázku se
příliš neliší.
6. Evropská ústava
Podobně jako v předchozích průzkumech zjišťoval Eurobarometr i na podzim loňského roku
postoj obyvatel Evropské unie k institucionální reformě završené přijetím ústavy. Podpora
evropské ústavy v České republice od jara 2004 vzrostla o 15 procentních bodů na 63 procent,
což je zatím nejvyšší hodnota. Podíl Čechů nesouhlasících s evropskou ústavou zůstal nezměněn
na 18 procentech. Podpora evropské ústavy vzrostla tedy především na úkor snížení podílu
respondentů, kteří před šesti měsíci na otázku nenašli odpověď.
EU25
Podpora evropské ústavy
CZ
80%
70%
68%
63%
60%
50%
40%
30%
18%
17%
20%
19%
14%
10%
0%
Pro
Proti
31
Neví
Eurobarometr 62
Po poměrně výrazné podpoře evropské ústavy zaznamenané před dvěma lety klesla podpora na
pouhých 48 procent na jaře loňského roku. Tento pokles byl vysvětlován neúspěchem jednání o
konečné podobě ústavy na konci roku 2003 a následnou diskusí o dopadech na Českou
republiku. Po nezdaru summitu v prosinci 2003 připravila EU nový, tentokrát úspěšný pokus na
začátek léta 2004. Od průzkumu Eurobarometru na jaře 2004 byla evropská ústava výrazně
medializována, což může být jedním z hlavních důvodů vyšší podpory ústavy mezi českou
veřejností. Dalším důvodem vysoké podpory evropské ústavy může být fakt, že podzimní
průzkum probíhal v období, kdy se v Římě pod konečný návrh ústavy podepsaly vlády všech 25
členských zemí Evropské unie.
Podpora evropské ústavy v ČR
70%
54%
60%
50%
63%
57%
46%
48%
40%
30%
20%
10%
0%
podzim 2002
jaro 2003
podzim 2003
jaro 2004
podzim 2004
Podpora ústavy dosahuje v zemích Evropské unie v průměru hodnoty 68 procent. Názor našich
občanů se tedy v tomto bodě od mínění většiny Evropanů nijak extrémně neodchyluje.
Z ostatních členských zemí to je pouze Litva, kde byl zaznamenán vyšší růst podpory evropské
ústavy (+ 21 procent na 73 procent) než v České republice. Vysoký růst podpory evropské ústavy
vykázalo i Slovinsko (+12 procent na 80 procent), Německo (+ 11 procent na 79 procent) a
Estonsko (+ 10 procent na 64 procent).
32
Eurobarometr 62
Podpora ústavy v EU 25
Pro
BE
SI
DE
LU
CY
PL
LT
NL
IT
ES
SK
FR
EL
AT
EE
CZ
HU
LV
PT
IE
FI
MT
SE
UK
DK
EU25
Proti
Neví
81%
80%
79%
77%
13%
7%
13%
14%
74%
73%
73%
6%
13%
8%
9%
12%
11%
14%
16%
5%
73%
73%
63%
71%
70%
69%
67%
64%
63%
62%
61%
61%
61%
58%
56%
22%
20%
6%
14%
18%
11%
18%
20%
15%
13%
15%
18%
12%
11%
18%
11%
18%
23%
25%
19%
15%
13%
11%
13%
27%
28%
26%
35%
20%
25%
29%
36%
50%
49%
44%
68%
7%
24%
25%
22%
20%
17%
0%
14%
100%
Evropská ústava musí být ratifikována ve všech členských státech, jinak nevstoupí v platnost.
Česká republika plánuje referendum na příští rok. O termínu konání referenda zatím ale
rozhodnuto nebylo. Ke konci roku 2004 evropskou ústavu z pětadvaceti členských států Evropské
unie ratifikovaly dva - Litva a Maďarsko, a to parlamentni cestou. Ratifikace ústavy v referendu
se předpokládá v deseti zemích. Ve dvou z těchto zemí – v Dánsku (podpora 44 procent) a ve
Velké Británii (49 procent) – je je podpora evropské ústavy vůbec nejnižší. Referendum se
pravděpodobně uskuteční také v Irsku (61 procent), Portugalsku (61 procent), ve Francii ( 70
procent), ve Španělsku (72 procent), v Nizozemí (73 procent), Polsku (73 procent) a
Lucembursku (77 procent).
Vůbec nejvyšší podpora evropské ústavy byla zjištěna v Belgii (81 procent), ve Slovinsku (80
procent), a v Německu (79 procent). Vyšší než 10-procentní nárůst podpory od předchozího
průzkumu Eurobarometru byl kromě Litvy a České republiky zaznamenán ještě ve Slovinsku (+
12 procent) a v Německu (+ 11 procent). Podpora evropské ústavy klesla pouze ve 4 členských
zemích Evropské unie – v Maďarsku (- 13 procent), v Itálii (- 5 procent), ve Švédsku a na Maltě
(pokles shodně o 3 procenta).
Průměrná podpora evropské ústavy je téměř shodná ve starých (průměr v EU 15 dosahuje 68
procent) i nových členských zemích (69 procent) Evropské unie.
Pohled na sociodemografické charakteristiky respondentů ukazuje, že evropskou ústavu v zemích
EU podporují častěji muži, lidé spokojení s členstvím jejich země v Evropské unii, voliči
levicových stran, zastánci eura a lidé podporující další rozšiřování Evropské unie.
7. Budoucí role Evropské unie
7.1 Má se Evropská unie vyvíjet směrem k Evropské politické unii?
33
Eurobarometr 62
Téměř dvě třetiny (61 procent) Čechů jsou pro vývoj Evropské unie směrem k politické unii; 25
procent dotázaných se vyslovilo proti. Vysoká podpora politické unie souvisí zřejmě s kladnou
publicitou v českých médiích. Politická unie je v České republice prezentována nejčastěji jako
způsob, kterým dospět v rozšířené Evropské unii k pružnějšímu a demokratičtějšímu
rozhodování.
Průměrná podpora politické unie ve všech 25 zemích Evropské unii je o 2 procentní body nižší
v porovnání s Českou republikou. Nejvyšší podpora politické unie byla zaznamenána
ve Slovinsku (77 procent), Slovensku, Španělsku a Litvě (shodně po 74 procentech). Proti
politické unii jsou naopak obyvatelé skandinávských zemí a Velké Británie.
Podpora politické unie vzrostla v celé EU od předchozího průzkumu o 6 procentních bodů na
úkor těch respondentů, kteří nebyli schopni na jaře 2004 vyjádřit svůj postoj. Podobné srovnání
pro Českou republiku není k dispozici – tato otázka nebyla na jaře 2004 v kandidátských zemích
položena.
Jste pro nebo proti vývoji EU směrem k politické unii?
Pro
RO
BG
TR
CY(n)
HR
Neví
59%
EU 25
SI
SK
LT
ES
HU
EL
BE
IT
CY
PL
PT
MT
EE
CZ
DE
IE
LV
NL
LU
FR
AT
DK
SE
FI
UK
Proti
28%
77%
74%
74%
74%
73%
71%
70%
69%
67%
66%
66%
63%
62%
61%
60%
59%
58%
58%
53%
52%
49%
13%
7%
12%
9%
12%
15%
21%
25%
17%
21%
17%
15%
22%
24%
25%
31%
15%
14%
17%
14%
12%
8%
6%
14%
12%
17%
20%
15%
14%
14%
9%
25%
14%
8%
13%
11%
19%
12%
12%
9%
17%
17%
27%
34%
34%
37%
32%
45%
48%
51%
42%
40%
40%
34%
49%
82%
5%
73%
67%
64%
8%
23%
25%
55%
29%
13%
20%
10%
11%
16%
Ze sociodemografického hlediska se pro myšlenku vývoje směrem k politické unii vyjadřovali
častěji muži, mladí lidé s vyšším vzděláním, voliči pravicových stran a příznivci eura a dalšího
rozšiřování Evropské unie.
7.2 Které oblasti politiky by měly být regulovány na národní a které na evropské
úrovni?
Češi vidí největší prostor pro spolupráci národních vlád s Evropskou unií v oblasti boje proti
mezinárodnímu terorismu, boje proti organizovanému zločinu a boje proti obchodu s lidmi.
Naopak, určování pravidel pro televizní a rozhlasové vysílání a tisk, kulturní politika a policie
jsou oblasti, které by podle průzkumu měly zůstat v pravomoci české vlády.
34
Eurobarometr 62
Měla by se rozhodnutí týkající se následujících oblastí dělat na úrovni vlády
České republiky nebo společně s Evropskou unií ?
Na úrovni vlády ČR
Společně s EU
Kulturní politika
Policie
Prevence zločinnosti ve městech
Zdravotnictví a sociální péče
Prevence kriminality mladistvých
Právo a soudnictví
Pravidla pro udělení politického azylu
Imigrační politika
Zemědělská a rybářská politika
Přijímání uprchlíků
Vzdělávání
Měna
Podpora regionů, které mají ekonomické potíže
Boj proti chudobě a vyloučení ze společnosti
Obrana
Boj proti drogám
Zahraniční politika směrem k zemím mimo Evropskou unii
Vědecký a technologický výzkum
Informace o Evropské unii a institucích
Boj proti obchodu s lidmi a jejich vykořisťování
Boj proti organizovanému zločinu
Boj proti mezinárodnímu terorismu
20%
21%
27%
31%
33%
35%
34%
52%
51%
51%
50%
45%
45%
42%
41%
40%
37%
32%
Vypořádání se s problémem stárnutí obyvatelstva
Humanitární pomoc
Neví
75%
73%
70%
66%
63%
61%
61%
Základní pravidla pro vysílání a tisk
31%
23%
20%
20%
17%
16%
13%
13%
6%
39%
44%
44%
44%
49%
51%
53%
56%
55%
57%
66%
65%
73%
77%
71%
78%
77%
83%
84%
91%
Obyvatelé ostatních evropských zemí jsou v průměru pro nižší úroveň spolupráce národních vlád
s Evropskou unií. Podobně jako Češi, domnívají se i občané jiných zemí Evropské unie, že
rozhodnutí v bezpečnostní oblasti by měly jejich vlády dělat ve spolupráci s Evropskou unií. Na
druhou stranu, činnost policie, prevence zločinnosti, zdravotnictví, sociální péče a vzdělávání
jsou oblasti, které by respondenti v ostatních členských zemích Evropské unie ponechali spíše na
úrovni národních vlád.
Měla by se rozhodnutí týkající se následujících oblastí dělat na národní úrovni nebo společně
s Evropskou unií ? průměr za EU 25
Na úrovni národní vlády
Společně s EU
Prevence zločinnosti ve městech
Vzdělávání
Právo a soudnictví
Kulturní politika
Základní pravidla pro vysílání a tisk
Prevence kriminality mladistvých
Zemědělská a rybářská politika
Přijímání uprchlíků
Boj proti chudobě a vyloučení ze společnosti
Imigrační politika
Podpora regionů, které mají ekonomické potíže
Měna
Boj proti drogám
Humanitární pomoc
Informace o Evropské unii, o její politice a institucích
Boj proti organizovanému zločinu
Boj proti obchodu s lidmi a jejich vykořisťování
Boj proti mezinárodnímu terorismu
47%
48%
50%
56%
58%
57%
58%
58%
60%
63%
38%
37%
37%
35%
32%
Obrana
Pravidla pro udělení politického azylu
Zahraniční politika směrem k zemím mimo Evropskou unii
33%
33%
36%
34%
34%
39%
50%
44%
44%
40%
38%
Vypořádání se s problémem stárnutí obyvatelstva
Vědecký a technologický výzkum
30%
32%
63%
62%
60%
60%
59%
57%
Zdravotnictví a sociální péče
Neví
66%
64%
Policie
67%
67%
68%
73%
72%
71%
29%
28%
25%
24%
24%
22%
76%
81%
86%
21%
16%
11%
35
Eurobarometr 62
7.3 Postoj ke společné evropské měně
Na otázku, zda jsou pro Evropskou měnovou unii s jedinou společnou měnou, odpovědělo 60
procent Čechů kladně; 32 procent bylo proti a zbývajících 8 procent se nedokázalo vyjádřit.
Podpora eura zaznamenala mírný nárůst oproti jarnímu průzkumu, kdy na stejnou otázku kladně
odpovědělo 56 procent Čechů. Podíl respondentů vyjadřujících se ke společné měně záporně byl
na jaře 2004 o dva procentní body nižší v porovnání s posledním průzkumem.
Podpora eura v České republice
70%
60%
56%
60%
50%
40%
jaro 2004
30% 32%
30%
20%
podzim 2004
13%
10%
8%
0%
Pro
Proti
Neví
Česká čísla jsou mírně horší v porovnání s průměrem nejen za celou Evropskou unii (63 procent
dotázaných je pro euro), ale s průměrnou hodnotou podpory v deset nových členských zemí (64
procent). Podpora eura v celé Evropské unii vzrostla od jarního průzkumu o 4 procentní body.
Podíl respondentů v zemích EU 25 nesouhlasících se společnou měnou se snížil z 35 procent na
jaře na současných 31 procent.
Evropská měnová unie má nejnižší podporu ve starých členských zemích, kde euro zatím v oběhu
není – Velké Británii (31 procent), Švédsku (46 procent) a Dánsku (50 procent), a dále na Maltě
(46 procent). Vysoká podpora společné měny byla zjištěna v Belgii (89 procent), ve Slovinsku
(87 procent), Lucembursku a Irsku (shodně 85 procent).
Od předchozího šetření vzrostla podpora eura nejvíce v Nizozemí (+ 14 procent), Německu (+ 11
procent) a Francii (+ 10 procent). Pokles podpory společné evropské měny byl zjištěn pouze v 6
členských zemích, z toho nejvyšší v Itálii (- 7 procent) a Španělsku (- 5 procent).
Socio-demografická analýza ukazuje, že podpora přijetí eura klesá s rostoucím věkem. Pro euro
se velmi často vyslovují zejména manažeři, studenti a absolventi vysokých škol.
36
Eurobarometr 62
Jste pro Evropskou měnovou unii se společnou měnou ?
Pro
Proti
EU 25
BE
SI
LU
IE
FI
FR
AT
NL
D-E
SK
LT
ES
DE
D-W
PT
PL
IT
EL
HU
CZ
LV
CY
EE
DK
MT
SE
UK
Neví
31%
63%
10%
89%
87%
9%
14%
85%
10%
85%
20%
19%
79%
78%
20%
73%
26%
72%
26%
72%
69%
23%
19%
69%
26%
69%
27%
69%
28%
68%
26%
67%
26%
65%
28%
62%
36%
62%
60%
26%
60%
32%
31%
59%
35%
59%
37%
55%
45%
50%
39%
46%
48%
46%
62%
31%
CY(n)
HR
TR
RO
BG
26%
66%
29%
63%
43%
44%
11%
71%
67%
13%
Současně s růstem důvěry ve společnou evropskou měnu v České republice značně vzrostla i
důvěra v Evropskou centrální banku. Podzimní Eurobarometr zjistil, že Evropské centrální bance,
klíčové instituci pro evropskou měnovou politiku, důvěřuje 47 procent Čechů, což je o 15
procentních bodů více než na jaře. Evropské centrální bance věří přesně polovina obyvatel
Evropské unie. Nižší úrovní důvěry v Evropskou centrální banku se Česká republika řadí spíše k
zemím EU 15 než novým členským zemím unie. Evropské centrální bance nedůvěřuje zhruba
čtvrtina respondentů jak v České republice, tak v celé Evropské unii.
Věříte Evropské centrální bance ?
EU 25
50%
CZ
47%
25%
věřím
24%
nevěřím
26%
29%
nevím
Více než polovina (53 procent) Čechů se domnívá, že rozhodnutí týkající se měnových otázek by
měla česká vláda dělat společně s Evropskou unií; 42 procent Čechů chce tuto oblast ponechat
pouze v kompetenci národní vlády.
Aby mohla Česká republika a další členské země Evropské unie zavést do oběhu euro, musejí
splnit plány hospodářské konvergence a maastrichtská kritéria pro jednotnou měnu. Česká
republika patří mezi nové členské země, které pomýšlejí na zavedení společné evropské měny
jako jedny z posledních. Česká vláda hovoří o možném zavedení eura v zemi v roce 2010. Se
zavedením eura nejvíce spěchají pobaltské země, přestože patří úrovní podpory společné měny
37
Eurobarometr 62
spíše na chvost v celé Evropské unii. Podpora eura dosahuje 55 procent v Estonsku a 59 procent v
Lotyšsku. Pouze v Litvě dosáhla podpora jednotné měny vyšší hodnoty 69 procent.
7.4 Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) a společná obrana EU
Postoj ke společné zahraniční politice
Češi jsou otevření myšlence společné zahraniční politiky EU vůči ostatním zemím méně než
průměrný evropský občan. Nicméně, podpora společné zahraniční politiky je v České republice
nadpoloviční – 59 procent dotázaných Čechů tuto myšlenku podporuje, proti je pouze 29 procent
českých občanů. Podpora společné zahraniční politiky vzrostla v České republice od jara 2004 o
dva procentní body. Nesouhlas se společnou zahraniční politikou vzrostl ale více - z 23 procent
na jaře 2004 na současných 29 procent.
Podpora společné zahraniční politiky se ve všech 25 zemích Evropské unie od jarního průzkumu
zvýšila o 4 procentní body na současných 69 procent. Podpora je silnější v nových členských
zemích unie a dosahuje v průměru 73 procent. Podíl respondentů nesouhlasících se společnou
zahraniční politikou se od jara 2004 nepatrně snížil na 20 procent.
Myšlenka společné zahraniční politiky má nejvyšší podporu v Belgii (82 procent) a Slovinsku (81
procent). Naopak, nejnižší podpora byla zaznamenána ve Velké Británii (47 procent), Švédsku
(52 procent) a na Maltě (52 procent).
Podpora společné zahraniční politiky od předchozího průzkumu nejvíce vzrostla v Belgii (+ 11
procent), Dánsku, Rakousku a Litvě (růst shodně o 10 procent). Výraznější pokles nezaznamenal
Eurobarometr v žádné členské zemi Evropské unie.
Jste pro jednu společnou zahraniční politiku členských států
Evropské unie vůči ostatním zemím?
69%
59%
EU25
CZ
29%
20%
11%
Pro
Proti
11%
Neví
Postoj ke společné obranné a bezpečnostní politice
S podporou 84 procent patří Česká republika mezi nejvýraznější zastánce společné obranné a
bezpečnostní politiky Evropské unie. Od průzkumu na jaře 2004 vzrostla podpora o 6 procentních
bodů. Proti myšlence společné obranné a bezpečnostní politiky Evropské unie se na podzim 2004
vyslovilo pouhá desetina českých respondentů.
38
Eurobarometr 62
Podpora společné obranné a bezpečnostní politiky vzrostla v celé Evropské unii na desetileté
maximum 78 procent, a to zejména díky snížení podílu nerozhodných respondentů a vyšší
podpoře v nových členských zemích. Podpory obranné a bezpečnostní politiky dosahuje v deseti
nových členských zemích v průměru 84 procent, což je o 7 procentních bodů více v porovnání
s EU 15. Ukazuje se, že otázka obrany je v nových členských zemích stále klíčovou záležitostí.
To dokumentuje nejen vysoká podpora, ale i nízký podíl nerozhodných respondentů v těchto
zemích.
Vysoká podpora společné obranné a bezpečnostní politiky byla zjištěna v Belgii (90 procent),
Slovinsku (88 procent), Německu (87 procent), Slovensku (86 procent), Polsku a Lotyšsku (85
procent), Maďarsku a Estonsku (84 procent). Mezi země s nejnižší podporou patří Švédsko (55
procent), Irsko (56 procent) a Malta (59 procent).
Jste pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku
členských zemí Evropské unie?
78%
84%
EU25
CZ
14%
10%
Pro
Proti
8%
6%
Neví
Míra podpory společné obranné a bezpečnostní politiky Evropské unie je u obyvatel EU o 9
procentních bodů vyšší než průměrná podpora společné zahraniční politiky. Celých 82 procent
obyvatel EU, kteří podporují společnou zahraniční politiku, je pozitivně nakloněno i myšlence
společné obranné a bezpečnostní politiky.
Následující tabulka ukazuje názorové postoje Čechů a obyvatel Evropské unie na některé
zahraničně-politické a bezpečnostní záležitosti a situace. Zajímavým zjištěním je poměrně značný
rozdíl v názorech obyvatel ČR a ostatních zemí EU na existenci pozice ministra zahraničních
věcí Evropské unie. S existencí tohoto postu souhlasí 67 procent obyvatel Evropské unie, zatímco
v České republice je to o 9 procentních bodů méně. Dalšími členskými zeměmi EU s poměrně
nízkou úrovní podpory ministra zahraničních věcí jsou například Švédsko (44 procent) a Dánsko
(48 procent).
Eurobarometr dále zjistil vysokou podporu společného postoje členských států Evropské unie
v případě mezinárodní krize. Společný postoj podporuje 87 procent Čechů a 83 procent obyvatel
Evropské unie. Podpora společného postoje je nejvyšší v Belgii (92 procent), nejnižší naopak na
Maltě (70 procent).
Zajímavý je i vysoký rozdíl mezi názory obyvatel ČR a ostatních států EU při podpoře
zajišťování lidských práv ve světě v situacích, kdy je to v rozporu s přáním některých členských
států. Zatímco průměrná podpora v celé Evropské unii dosahuje 79 procent, v České republice je
to pouze 63 procent, což je vůbec nejméně ze všech členských zemí EU. Naopak, nejvyšší
podpora byla zjištěna v Řecku (88 procent) a Belgii (87 procent). Vysoký podíl obyvatel České
39
Eurobarometr 62
republiky (80 procent) i Evropské unie (82 procent) se domnívá, že zahraniční politika Evropské
unie by měla být nezávislá na politice USA. Češi i obyvatelé ostatní zemí Evropské unie jsou
jednotní i v názoru na to, že by Evropská unie měla mít společnou přistěhovaleckou a azylovou
politiku.
Otázka Eurobarometru: „Evropská unie má svoji Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a
Evropskou bezpečnostní a obranou politiku. V současnosti se vede diskuze o tom, jak mají být dále
rozpracovávány. Spíše souhlasíte nebo spíše nesouhlasíte s následujícími tvrzeními?”
ČR
Evropská unie by měla mít vojenskou sílu rychlého
nasazení, která by mohla být pohotově poslána do
problémových oblastí v případě mezinárodní krize
V případě mezinárodní krize by se členské státy
Evropské unie měly shodnout na společném postoji,
pozici
Evropská unie by měla mít svého ministra
zahraničních věcí, který by mohl být mluvčím pro
společný postoj, pozici Evropské unie
Evropská unie by měla mít vlastní křeslo v Radě
bezpečnosti OSN
Členské země, které si zvolily neutralitu, by se měly
vyjadřovat k zahraniční politice Evropské unie
Zahraniční politika Evropské unie by měla být
nezávislá na zahraniční politice Spojených států
amerických
Evropská unie by měla garantovat lidská práva
v každém z členských států, i když je to v rozporu
s přáními některých členských států
Evropská unie by měla pomáhat zajišťovat lidská
práva na celém světě, i když je to v rozporu
s přáními některých jiných zemí
Evropská unie by měla mít společnou
přistěhovaleckou, imigrační politiku vůči lidem ze
zemí mimo Evropskou unii.
Evropská unie by měla mít společnou azylovou
politiku vůči žadatelům o azyl
EU
Souhlasí
Nesouhlasí
Neví
Souhlasí
Nesouhlasí
Neví
72%
19%
9%
71%
20%
9%
87%
8%
6%
83%
9%
7%
58%
28%
15%
67%
20%
13%
65%
18%
17%
71%
16%
13%
45%
36%
18%
45%
36%
18%
80%
11%
9%
82%
9%
9%
76%
13%
11%
83%
8%
8%
63%
22%
15%
79%
12%
8%
72%
18%
10%
76%
14%
10%
70%
20%
10%
75%
15%
10%
Role národních vlád, Evropské unie, NATO a USA v oblasti obranné politiky
Češi se domnívají, že rozhodnutí týkající se evropské obranné politiky by měla být přijímána
spíše Evropskou unií (podpora 42 procent) než českou vládou (27 procent) nebo
Severoatlantickou aliancí (17 procent). V porovnání s průzkumem Eurobarometru na jaře 2004 se
podpora české vlády v této otázce snížila o 7 procentních bodů. Naopak, podpora Evropské unie
vzrostla o 10 procentních bodů.
Podpora Evropské unie jako vykonavatele evropské obranné politiky vzrostla v zemích EU 25 ze
46 procent na jaře 2004 na současných 52 procent. Nejvyšší podpora byla zaznamenána na Kypru
(73 procent), v Řecku (67 procent) a ve Francii (64 procent). Nejnižší podporu naopak vykazuje
Velká Británie (34 procent) a Dánsko (37 procent). Podpora národních vlád v této otázce
dosahuje v evropském průměru 22 procent. Finsko (40 procent) a Malta (33 procent) jsou země s
nejvyšší podporou národních vlád při rozhodování o evropské obranné politice.
40
Eurobarometr 62
Mají být rozhodnutí týkající se evropské obranné politiky přijímána
národními vládami, Severoatlantickou aliancí NATO nebo Evropskou unií?
42%
Evropskou unií
52%
27%
Národními vládami
22%
17%
NATO
ČR
EU25
15%
14%
Neví
10%
Jiné
0%
1%
Průzkum Eurobarometru také zjišťoval, co si Evropané myslí o roli, jakou hrají Evropská unie a
USA při budování míru ve světě a boji proti terorismu. Podle podzimního průzkumu míra
důležitosti role Spojených států při budování míru ve světě a boji proti terorismu klesla. Naopak,
Evropané věří, že Evropská unie hraje v těchto oblastech stále důležitější roli – 61 procent
dotázaných se domnívá, že Evropská unie hraje pozitivní roli při budování míru ve světě a 59
procent obyvatel Evropské unie věří, že se kladně podílí na boji proti terorismu.
Zatímco před dvěma a půl lety bylo o kladné roli USA v boji proti terorismu přesvědčeno ještě 54
procent dotázaných Evropanů, na podzim 2003 to bylo 43 procent a loňský podzim už jen 39
procent. Podpora USA jako tvůrce míru ve světě klesla méně výrazně – z 32 procent na podzim
2002 na současných 22 procent.
USA
Mír ve světě
pozitivní
negativní
ani jedno
Boj proti terorismu
pozitivní
negativní
ani jedno
EU
podzim 2004
rozdíl proti 2003
podzim 2004
rozdíl proti 2003
22%
58%
15%
-5
5
-1
61%
11%
22%
1
2
-1
39%
42%
14%
-4
5
-1
59%
11%
23%
5
0
-2
Mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie existují velké rozdíly v pohledu na to, jak
významnou roli USA v obou otázkách hrají. Česká republika je zemí s nejvyšší podporou (47
procent) USA v otázce budování míru ve světě, následována Litvou (43 procent) a Velkou
Británií (32 procent). Mezi největší kritiky USA naopak patří Kypr (podpora pouze 5 procent),
Řecko (5 procent) a Francie (10 procent).
S mírou podpory 67 procent vévodí Česká republika i žebříčku členských států v pohledu na
důležitost role Spojených států v otázce boje proti terorismu, následována Litvou (61 procent).
Naopak, pouze 10 procent obyvatel Řecka se domnívá, že USA hrají v této otázce pozitivní roli.
41
Eurobarometr 62
Obecně platí, že existuje velký rozdíl v pohledu na tuto otázku mezi starými členskými zeměmi
Evropské unie na straně jedné, a nováčky v Evropské unii a Velkou Británií, tradičním spojencem
USA, na straně druhé.
V pohledu na význam role Evropské unie v otázce boje proti terorismu a budování míru ve světě
mezi členskými zeměmi Evropské unie výraznější rozdíly nenajdeme. Míra podpory dosahuje v
České republice u obou otázek 78 procent, což je jedna z nejvyšších hodnot mezi všemi
členskými zeměmi. Vysoká podpora u obou otázek byla zaznamenána i v Litvě, na Maltě a na
Slovensku. O méně pozitivní úloze Evropské unie jsou přesvědčeni obyvatelé Rakouska, Velké
Británie, Portugalska a především Itálie, která jako jediná země zaznamenala nižší než poloviční
podporu u obou otázek.
Jakou roli hraje EU
EU 25
Pozitivní
ČR
Negativní Ani pozitivní,
Neví
Pozitivní
Neví
3%
3%
Mír ve světě
61%
11%
ani negativní
22%
6%
78%
3%
ani negativní
15%
Boj proti terorismu
59%
11%
23%
7%
78%
5%
14%
Růst světového hospodářství
49%
15%
27%
9%
64%
8%
22%
6%
Boj proti chudobě ve světě
45%
17%
29%
9%
57%
9%
28%
5%
58%
13%
20%
8%
74%
5%
17%
4%
Jakou roli hrají USA
EU 25
Pozitivní
ČR
Neví
Pozitivní
Neví
Mír ve světě
22%
58%
ani negativní
15%
5%
47%
30%
ani negativní
18%
Boj proti terorismu
39%
42%
14%
5%
67%
17%
12%
4%
Růst světového hospodářství
35%
38%
19%
8%
50%
20%
23%
7%
18%
54%
21%
7%
36%
28%
30%
6%
17%
59%
15%
8%
36%
33%
24%
7%
4%
Eurobarometr zjišťoval i názory Evropanů na to, jakou roli hrají USA a Evropská unie v dalších
třech otázkách – otázce ochrany životního prostředí, boje proti chudobě ve světě a růstu
světového hospodářství. Obecně platí, že Češi jsou více než průměrný evropský občan
přesvědčeni o tom, že Evropské unie i Spojené státy hrají v těchto otázkách důležitou roli.
Evropské unie přitom hraje podle Čechů výrazně pozitivnější roli než USA.
Pozitivní roli hraje Evropská unie podle Čechů především v otázce ochrany životního prostředí.
Podpora v této oblasti vzrostla od jara 2004 o 8 procentních bodů na 74 procent. Evropská unie
přispívá k růstu světového hospodářství podle 64 procent Čechů, což odpovídá hodnotě
z předchozího průzkumu. Vnímání kladné úlohy Evropské unie v oblasti boje proti chudobě ve
světě vzrostlo v České republice od jara 2004 o dva procentní body na 57 procent.
42
Eurobarometr 62
Hrají EU, USA pozitivní roli v následujících oblastech?
role USA podle EU25
Ochrana životního
prostředí
role USA podle ČR
role EU podle EU25
36%
18%
Růst světového
hospodářství
35%
74%
58%
36%
17%
role EU podle ČR
45%
57%
64%
49%
50%
59%
Boj proti terorismu
39%
Mír ve světě
22%
43
47%
61%
78%
67%
78%
Eurobarometr 62
Hlavní závěry
První průzkum veřejného mínění Eurobarometru od loňského rozšíření Evropské unie ukázal
rostoucí míru eurooptimismu v zemích evropské pětadvacítky. Přestože Češi tento společný
unijní optimismus do značné míry sdílí, jsou v mnoha očekáváních přeci jen poněkud
zdrženlivější. Shoda s „unijním“ míněním u nás panuje zejména s podporou vůči dalšímu
rozšiřování Unie a také v otázce společné evropské ústavy.
Veřejné mínění v zemích EU poměrně dobře přijalo květnové rozšíření a podpora dalšího
rozšiřování vzrostla, zejména díky názorům respondentů z nově přijatých členských zemí. V ČR
se vyslovuje kladně k dalšímu rozšiřování celých 66 procent Čechů, což je bezmála o dvacet
procent více než na jaře 2004, tedy těsně před vstupem země do EU.
Podobně jako v předchozích průzkumech zjišťoval Eurobarometr i na podzim loňského roku
postoj obyvatel Evropské unie k institucionální reformě završené přijetím ústavy. Podpora
evropské ústavy v České republice od jara 2004 významně vzrostla až na 63 procent , což je
zatím nejvyšší hodnota. Pouze 18 procent Čechů je proti. Podpora ústavy dosahuje v zemích
Evropské unie v průměru hodnoty bezmála 70 procent, mínění našich občanů se tedy v tomto
bodě od mínění většiny Evropanů nijak extrémně neodchyluje.
Eurobarometr ukázal, že téměř dvě třetiny Čechů jsou pro směřování Evropské unie směrem
k politické unii, zatímco jedna čtvrtina je proti. Průměrná podpora politické unie ve všech
zemích Evropské unie je o dva procentní body nižší než u nás.
Ve srovnání s obdobím těsně před vstupem ČR do Evropské unie se lehce snížil podíl našich
občanů, kteří jsou přesvědčeni o prospěchu a výhodách vstupu do Evropské unie. Ve
srovnání s ostatními státy tedy hodnotí Češi dosavadní členství v EU střízlivěji a tímto názorem
se řadí spíše mezi původní členské státy než mezi většinou optimisticky naladěné nováčky.
Průzkum Eurobarometru ukázal, že Češi věří Evropské unii jako celku, ale už ne tolik
samotným evropským institucím. Otázka důvěry v jednotlivé evropské instituce u nás
souvisí možná více s neznalostí, než s konkrétními výhradami vůči té které instituci. Evropské
unii důvěřuje více než polovina Čechů, což představuje výrazný nárůst od jara 2004.
Nejdůvěryhodnějšími evropskými institucemi jsou pro nás Evropský parlament (důvěra 60
procent) a Evropská komise (51 procent). Dalších pět významných, ale u nás podstatně méně
známých a medializovaných evropských institucí, se u Čechů těší podpoře nižší než 40 procent.
Na rozdíl od průzkumu těsně před vstupem země do Unie hodnotí Češi vlastní znalosti o
Evropské unii nyní o něco lépe než ostatní Evropané. Tento pocit zřejmě souvisí s předvstupní
mediální kampaní a pocitem nového člena EU. Skutečná úroveň znalostí o faktech
souvisejících s Evropskou unií je bohužel u občanů České republiky ve většině případů nižší
než je evropský průměr.
Přestože jsou Češi v hodnocení důvěry evropským institucím spíše pod evropským průměrem a
jejich faktické znalosti o fungování EU rovněž nejsou příliš dobré, přejí si, aby se zrychlilo
budování společné Evropy. A jsou v tomto ohledu ještě o něco radikálnější než veřejné mínění v
Evropě. Necelých 40 procent Čechů se domnívá, že Evropská unie bude hrát za pět let v jejich
životě důležitější roli něž dnes. Silnější roli Evropské unie v horizontu pěti let by si přála více
než polovina všech dotázaných.
44
Eurobarometr 62
Podzimní Eurobarometr ukázal větší víru ve zlepšení životních podmínek než tomu bylo na jaře
2004. Ve všech 25 členských státech Evropské unie očekává zlepšení více než třetina obyvatel;
zhruba desetina se naopak obává zhoršení. Češi jsou poněkud skeptičtější - zlepšení životních
podmínek očekává pouze 20 procent; o dvě procenta méně našich občanů přitom očekává
zhoršení.
Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie, je i v České republice za největší problém
považována nezaměstnanost, kterou ve výzkumu zmínila více než polovina občanů ČR. Stejně
jako v ostatních zemích EU je mezi dalšími hlavními problémy uváděna kriminalita a
ekonomická situace. V porovnání s jarními hodnotami lze nárůst pozorovat zvláště u
vnímání problému kriminality. Také proto vidí Češi největší prostor pro spolupráci národní
vlády s EU v oblastech jako jsou boj proti mezinárodnímu terorismu, boj proti
organizovanému zločinu a boj proti obchodu s lidmi.
Evropané jsou podle zjištění podzimního Eurobarometru přesvědčeni o rychle klesající roli
Spojených států při budování míru ve světě a v boji proti terorismu. O kladné roli USA v těchto
otázkách jsou přesvědčení pouze dva z pěti dotázaných Evropanů. Česká republika však výrazně
vybočuje z řady - její občané kritizují USA v těchto otázkách nejméně. O kladné roli Evropské
unie v otázkách budování míru a boje proti terorismu jsou přitom přesvědčeny téměř dvě
třetiny občanů Evropské unie. Češi patří opět mezi nejsilnější zastánce této myšlenky.
Podle Eurobarometru mají obyvatelé České republiky mají tendenci být v evropských
záležitostech "skeptičtějšími realisty", ovšem myšlenku sjednocené Evropy hodnotí velmi
pozitivně. Zajímá je hlavně reálná situace a jsou schopni poměrně pragmaticky posoudit výhody i
nevýhody plynoucí z našeho členství v EU. V současnosti tedy Češi vnímají Evropskou unii
především jako prostor, který jim umožňuje svobodu pohybu a cestování, prostor bez
válečných konfliktů, a prostor v němž panují demokratické principy a ekonomická
prosperita.
45
Eurobarometr 62
Technické specifikace
Mezi 2. říjnem a 8. listopadem uskutečnila společnost TNS Opinion & Social, konsorcium tvořené Taylor Nelson
Sofres a EOS Gallup Europe, na základě žádosti Evropské komise v pořadí 62. průzkum veřejného mínění
Eurobarometr.
Jde o první průzkum Eurobarometru po rozšíření Evropské unie o 10 nových členských zemí v květnu 2004. Tento
průzkum zahrnuje obyvatele ve věku 15 a více let ze všech členských zemích, 3 kandidátských zemí (Bulharska,
Rumunska a Turecka), a také Chorvatska a severní části Kypru. Základní podoba výběrového souboru používaná ve
členských zemích EU je vícestupňový (náhodný) výběr. V každé zemi byl počet respondentů stanoven vzhledem
k populaci a hustotě obyvatelstva.
Za tímto účelem byly kontakty získávány systematicky z každé “administrativní regionální jednotky” po stratifikaci dle
jednotlivých jednotek a typu oblasti. Představují proto celý rozsah regionu členských zemí podle normy EUROSTAT
NUTS 2 (nebo ekvivalentní) a podle distribuce rezidentní populace příslušných národností v metropolitních, městských a
venkovských oblastech. V každém z vybraných míst tvorby výběrového souboru byla náhodným výběrem odvozena
počáteční adresa. Další adresy byly vybírány jako každá N-tá adresa na základě standardních procedur náhodného výběru
od počáteční adresy. V každé domácnosti byl rovněž náhodně vybrán respondent. Všechny rozhovory byly face-to-face
interview v domácnostech respondentů v příslušném národním jazyce. Co se týká způsobu zaznamenávání dat, byla
používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview) v zemích, kde byla metoda dostupná.
Země
Rakousko
Belgie
Dánsko
Francie
Finsko
Německo (východ)
Německo (západ)
Řecko
Velká Británie
Irsko
Itálie
Lucembursko
Nizozemí
Portugalsko
Španělsko
Švédsko
Kypr (jih)
Česká republika
Estonsko
Maďarsko
Lotyšsko
Litva
Malta
Polsko
Slovensko
Slovinsko
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Chorvatsko
Kypr (sever)
Zkratka
Instituce
Počet rozhovorů
Termíny průzkumů
Populace
AT
BE
DK
FR
FI
D-E
D-W
EL
UK
IE
IT
LU
NL
PT
ES
SE
CY
CZ
EE
HU
LV
LT
MT
PL
SK
SI
BG
RO
TR
HR
CY (n)
Ôsterreichisches Gallup-Institute
TNS Dimarso
TNS Gallup DK
TNS Sofres
TNS Gallup OY
TNS Infratest
TNS Infratest
TNS ICAP
TNS UK
TNS MRBI
TNS Abacus
TNS ILReS
tns nIPO
TNS EUROTESTE
TNS Demoscopia
TNS GALLUP
Synovate
TNS Aisa
Emor
TNS Hungary
TNS Baltic Data House
TNS Gallup Lithuania
MISCO
TNS OBOP
TNS AISA SK
RM PLUS
TNS BBSS
TNS CSOP
TNS PIAR
PULS
KADEM
1007
974
1028
1020
1005
508
1037
1000
1310
1000
1020
502
1009
1000
1023
1000
500
1075
1000
1014
1005
1002
500
1000
1252
1000
1004
1012
1027
1000
500
11-10/ 07-11/2004
08-10/08-11/2004
06-10/08-11/2004
14-10/30-10/2004
10-10/04-11/2004
11-10/27-10/2004
08-10/27-10/2004
11-10/31-10/2004
05-10/08-11/2004
08-10/08-11/2004
11-10/01-11/2004
05-10/26-10/2004
07-10/04-11/2004
02-10/01-11/2004
06-10/27-10/2004
02-10/01-11/2004
10-10/31-10/2004
15-10/30-10/2004
08-10/28-10/2004
10-10/28-10/2004
12-10/03-11/2004
10-10/30-10/2004
03-10/22-10/2004
16-10/03-11/2004
02-10/30-10/2004
19-10/05-11/2004
12-10/24-10/2004
14-10/27-10/2004
09-10/26-10/2004
14-10/03-11/2004
15-10/28-10/2004
6,679,444
8,598,982
4,380,062
44,010,619
4,279,286
12,802,222
51,372,073
8,674,230
46,371,359
3,089,775
49,208,000
367,199
13,242,328
8,080,915
35,882,820
7,376,680
552,213
8,571,710
887,094
8503379
1,394,351
2,803,661
322,917
31,610,437
4,316,438
1,663,869
6,695,512
18,14504
47,583,830
3,682,826
157,101
Pro každou zemi bylo provedeno srovnání s výběrovým souborem a celkem. Popis pro celek byl odvozen z dat pro
populaci na základě národních statistik a statistik Eurostatu. Pro všechny členské země byla provedena procedura
vážení používající marginální a mezibuněčné vážení na základě popisu celkového souboru. Do procesu iterace byly ve
všech zemích zahrnuty: pohlaví, věk, oblast NUTS 2, velikost bydliště, velikost domácnosti a vzdělání. Pro
mezinárodní vážení (tedy průměry EU 25) společnost TNS Opinion & Social používá oficiální údaje o populaci
poskytované statistickými úřady a Eurostatem. Celkové hodnoty pro populaci pro zadání v tomto postupu pro vážení
jsou uvedeny výše.
Výsledky Eurobarometru kandidátských zemí jsou uvedeny v podobě tabulek, datových souborů a analýz. Tabulka
výsledků pro každou otázku je uvedena s plným zněním otázky v angličtině. Výsledky jsou uvedeny jako procento
celku. Výsledky výzkumů Eurobarometru jsou analyzovány a zveřejňovány.
Čtenáři jsou upozorněni, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost závisí na velikosti výběrového souboru a
zjištěná procentní hodnotě. U výběrových souborů o rozsahu cca 1 000 interview, jsou skutečné procentuální hodnoty
různé v rámci následujících intervalů spolehlivosti:
Hodnota v procentech
10% nebo 90%
20% nebo 80%
30% nebo 70%
40% nebo 60%
50%
Interval spolehlivosti
± 1.9 %
± 2.5 %
± 2.7 %
± 3.0 %
± 3.1 %
46
Eurobarometr 62
Dotazník
A
Č ís l o vý z k u m u ( A IS A )
0
9
0
4
B
K ód zem ě
C
Č ís l o vý z k u m u ( k l i e n t )
6
2
9
0
D
Č ís l o r o z h o vo r u
E
V e r z e d o t a z n ík u
A
B
Q1
1
2
J a k é j s t e s t á t n í p ř ís l u š n o s t i ? P r o s ím u ve ď t e n á z e v s t á t u n e b o s t á t ů , j e j i c h ž j s t e o b č a n e m .
( V ÍC E M O Ž N Ý C H O D P O V Ě D Í)
B e lg ie
Dánsko
Něm ecko
Řecko
Š p a n ě ls k o
F ra n c ie
Ir s k o
It á l i e
L u c e m b u rs k o
N iz o z e m s k o
P o rt u g a ls k o
V e lk á B rit á n ie
R ak ous k o
Š vé d s k o
F in s k o
K y p r (již n í č á s t )
Č e s k á re p u b lik a
E s to n s k o
M a ď a rs k o
L o ty š s k o
L i t va
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
47
Eurobarometr 62
Q2
K d y ž s e s e j d e t e s p řá t e li , ře k l (a ) b y s t e , ž e h o vo řít e o p o l it ic k ý c h o t á z k á c h č a s t o ,
p říl e ž i t o s t n ě n e b o n ik d y ?
č a s to
p říl e ž i t o s t n ě
n ik d y
n e ví, b e z o d p o vě d i (N E N A B ÍZ E J T E )
1
2
3
4
E B 6 1 Q 2 TR E N D
Q3
P o k u d m á t e n ě ja k ý vy h ra n ě n ý n á z o r, p ře s vě d č u je t e n ě k d y s vé p řá t e le , p říb u z n é n e b o
s p o lu p ra c o vn ík y o t o m , a b y s e k V a š i m n á z o rů m p ři p o ji li ? S t á vá s e t o …
(N A B ÍD N Ě T E )
č a s to
někdy
vý j im e č n ě
n ik d y
1
2
3
4
5
Q4
Ř e k l(a ) b y s t e , ž e j s t e c e l k o vě s e s vý m ž ivo t e m ve l m i s p o k o je n (a ), s p íš e s p o k o je n (a ),
s p íš e n e s p o k o j e n (a ) n e b o ve lm i n e s p o k o j e n (a )?
V e lm i s p o k o j e n (a )
S p íš e s p o k o j e n (a )
S p íš e n e s p o k o je n (a )
Z c e la n e s p o k o j e n (a )
N e ví, b e z o d p o vě d i (N E N A B ÍZ E J T E )
1
2
3
4
5
E B 6 0 .1 Q 4 TR E N D
Q5
J a k á j s o u V a š e o č e k á vá n í s o u vi s e jíc í s n á s le d u j íc ím i d va n á c t i m ě s íc i? B u d o u l e p š í, h o rš í
n e b o s t e j n é , p o k u d jd e o … ?
LE P Š Í
HORŠÍ
S TE JN É
N E V Í,
BEZ
ODPOVĚ
DI
(N E N A B ÍZ
E JTE )
1
2
V á š ž ivo t o b e c n ě
e k o n o m i c k o u s it u a c i v Č R
1
1
2
2
3
3
4
4
3
fin a n č n í s it u a c i V a š í d o m á c n o s t i
1
2
3
4
4
m o ž n o s ti z a m ě s tn á ní v Č R
1
2
3
4
5
V a š i s it u a c i v z a m ě s t n á n í
1
2
3
4
Q6
K d y ž s ro vn á t e V a š i s o u č a s n o u s it u a c i s e s it u a c í p ře d p ě t i le t y , ře k l(a ) b y s t e , ž e s e
z l e p š i la , z ů s t a l a s t e j n á n e b o s e z h o rš i l a ?
Z l e p š i la
Z ů s t a la s t e jn á
Z h o rš i la
1
2
3
4
Q7
D o m n ívá t e s e , ž e s e v p říš t íc h p ě t i l e t e c h V a š e o s o b n í s i t u a c e z l e p š í, n e z m ě n í n e b o
z h o rš í?
Z le p š í
1
48
Eurobarometr 62
N e z m ě n í, z ů s t a n e s t e jn á
Z h o rš í
2
3
4
Q 8a
U ž j s t e n ě k d y d říve vid ě l (a ) t e n t o s y m b o l?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 8 - B A R E V N Ě , F O R M Á T A 5 )
A no
Ne
1
2
3
E B 5 8 .1 Q 7 a TR E N D
Q 8 B D O T A Z U J T E P O K U D R E S P O N D E N T J IŽ S Y M B O L V ID Ě L (K Ó D 1 V Q 8 A )
Q 8b
M o h l (a ) b y s t e m i p o vě d ě t , ja k ý m á t e n t o s y m b o l vý z n a m ?
(N E N A B ÍZ E J T E )
R e s p o n d e n t z m ín il j e d e n z n á s le d u j íc íc h vý z n a m ů : E vro p a , E vro p s k á
u n i e , S p o le č e n s t ví, s p o le č n ý t rh , R a d a E vro p y a t d .
1
2
3
4
R e s p o n d e n t z m ín il j in ý vý z n a m (V Y P IŠ T E ) . . .
Ne
E B 5 8 .1 Q 7 b TR E N D
Q9
J e d n á s e o E vro p s k o u vl a jk u . P ře č t u V á m n ě k o l ik vý ro k ů t ý k a j íc íc h s e t o h o t o s y m b o l u . U
k a ž d é h o z n i c h m i , p ro s ím , ře k n ě t e , z d a s n ím s p íš e s o u h l a s ít e n e b o s p íš e n e s o u h l a s ít e .
1
2
3
4
V la j k a je d o b rý m s y m b o le m p ro E vro p u .
T a t o vla j k a s y m b o l iz u j e d o b ro u vě c .
S t o u t o vl a jk o u s e z t o t o ž ň u ji .
T a t o vla j k a b y m ě la b ý t u m ís t ě n a n a vš e c h
ve ře jn ý c h b u d o vá c h v Č e s k é re p u b li c e ve d l e vl a jk y
Č e s k é re p u b li k y .
S PÍŠ E
S O UHLA S Í
S PÍŠ E
N ES O U H L A
SÍ
N EV Í, B EZ
O D PO V ĚD I
( N EN A B ÍZ EJ
T E)
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
E B 5 8 .1 Q 8 TR E N D
Q 10
R á d b y c h s e V á s z e p t a l (a ), n a k o li k d ů vě řu je t e rů z n ý m i n s t i t u c ím . Ř e k n ě t e m i p ro s ím o
k a ž d é z n á s l e d u jíc íc h i n s t i t u c í, z d a j í s p íš e d ů vě řu je t e n e b o s p íš e n e d ů vě řu je t e .
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
S P ÍŠ E
DŮVĚŘUJ
E
S P ÍŠ E
NEDŮVĚ
Ř U JE
N E V Í,
BEZ
ODPOVĚ
DI
(N E N A B ÍZ
E JTE )
T is k
R o z h la s
T e le viz e
S o u d y , č e s k ý p rá vn í s y s t é m
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
P o li c ie
A rm á d a
N á b o ž e n s k é in s t it u c e
O d b o ry
P o li t i c k é s t ra n y
V e lk é firm y
V lá d a Č e s k é re p u b l ik y
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
49
Eurobarometr 62
12
P o s la n e c k á s n ě m o vn a P a rl a m e n t u Č R
1
2
3
13
14
15
E vro p s k á u n i e
O rg a n iz a c e s p o j e n ý c h n á ro d ů
C h a rit a t i vn í o rg a n iz a c e a s p o lk y
1
1
1
2
2
2
3
3
3
N y n í b y c h V á m rá d (a ) p o l o ž i l(a ) n ě k o l ik o t á z e k t ý k a j íc í s e E vro p s k é u n i e .
Q 11a
Ř e k l(a ) b y s t e o b e c n ě , ž e č l e n s t ví Č e s k é re p u b li k y v E vro p s k é u n ii j e . . . ?
d o b rá vě c
š p a t n á vě c
a n i d o b rá , a n i š p a t n á vě c
1
2
3
4
Q 12a
K d y ž u vá ž ít e vš e c h n y s o u vi s lo s t i, ře k l (a ) b y s t e , ž e Č e s k á re p u b l i k a m á n e b o n e m á
p ro s p ě c h a vý h o d y z e vs t u p u d o E vro p s k é u n i e ?
A no, m á
Ne, nem á
1
2
3
Q 11b
1
2
3
4
Q 12b
1
2
3
E B 6 1 Q 9 T R E N D M O D IF IE D
Q 13
O b e c n ě ře č e n o , p ře d s t a va , ja k o u ve V á s vy vo l á vá E vro p s k á u n i e , j e ve l m i p o z it ivn í, s p íš e
p o z it ivn í, n e u t rá l n í, s p íš e n e g a t ivn í n e b o ve lm i n e g a t i vn í?
V e lm i p o z i t i vn í
1
S p íš e p o z i t i vn í
2
N e u t rá ln í
3
S p íš e n e g a t i vn í
4
V e l m i n e g a t i vn í
5
6
E B 6 1 Q 1 0 TR E N D
Q 14
J s t e V y o s o b n ě p ro n e b o p ro t i vý vo j i s m ě re m k E vro p s k é p o l it ic k é u n i i?
P ro
1
50
Eurobarometr 62
P ro t i
2
3
E B 6 0 .1 Q 1 3 TR E N D
Q 15
K d y b y V á m n ě k d o z ít ra ře k l, ž e E vro p s k á u n ie b y la z ru š e n a , b y lo b y vá m t o ve lm i lít o ,
b y lo b y V á m t o lh o s t e jn é n e b o b y s e vá m ve lm i u le h č ilo ?
1
2
3
4
ve lm i lít o
lh o s t e jn é
ve lm i u le h č ilo
E B 6 0 .1 Q 1 4 TR E N D
Q 16
C o z n a m e n á E vro p s k á u n ie p ro V á s o s o b n ě ?
V ÍC E M O Ž N Ý C H O D P O V Ě D Í.
P Ř I K A Ž D É M R O Z H O V O R U Z M Ě Ň T E P O Ř A D Í, V E K T E R É M S E P T Á T E N A
J E D N O T L IV É IM P U L S Y - T O Z N A M E N Á S T Ř ÍD A V Ě Č T Ě T E O D A D O N A O D N D O A
A T A K É S T Ř ÍD A V Ě P Ř E D K L Á D E J T E P Ř ÍS L U Š N O U K A R T U (Q 1 6 A N E B O Q 1 6 B ).
M ír
E k o n o m ic k á p ro s p e rit a
D e m o k ra c ie
S o c iá ln í o c h ra n a
S vo b o d a c e s t o vá n í, s t u d ia i p rá c e k d e k o li v E vro p s k é u n ii
K u lt u rn í ro z m a n it o s t
S iln ě jš í s lo vo ve s vě t ě
E u ro
N ez am ěs tnanos t
B y ro k ra c ie
P lý t vá n í p e n ě z
Z t rá t a k u lt u rn í id e n t it y
V ě t š í k rim in a lit a
N e d o s t a t e č n á k o n t ro la n a vn ě jš íc h h ra n ic íc h
J in é (N E N A B ÍZ E J T E ) (V Y P IŠ T E )…
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
E B 6 1 Q 1 1 TR E N D
Q 17
D á vá V á m o s o b n ě E vro p s k á u n ie p o c it … ?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 1 7 , N A B ÍD N Ě T E , V ÍC E M O Ž N Ý C H O D P O V Ě D Í)
nadš ení
n a d ě je
d ů vě ry
lh o s t e jn o s t i
úz k os ti
n e d ů vě ry
o d m ít n u t í
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
E B 6 0 .1 Q 1 1 TR E N D
Q 18a
U u ve d e n ý c h t vrz e n í m i p ro s ím , ře k n ě t e , z d a s n im i s p íš e s o u h la s ít e n e b o s p íš e
n e s o u h la s ít e .
51
Eurobarometr 62
1
1
2
3
2
1
2
3
3
1
2
3
4
5
1
1
2
2
3
3
6
1
2
3
7
1
2
3
8
1
2
3
Q 19a
P o d le V a š e h o n á z o ru , ja k á je n y n ě j š í ry c h lo s t b u d o vá n í E vro p y ? P o d íve jt e s e p ro s ím n a
t a t o č ís la . Č ís lo 1 z n a m e n á , ž e “s t o j í n a m ís t ě ”, č ís lo 7 z n a m e n á , ž e p ro b íh á n e j ry c h l e ji
j a k je t o m o ž n é . Z vo l t e h o d n o t u , k t e rá n e j lé p e o d p o víd á V a š e m u n á z o ru o h l e d n ě s o u č a s n é
ry c h l o s t i b u d o vá n í E vro p y .
Q 19b
A k t e rá h o d n o t a n e j lé p e o d p o víd á ry c h l o s t i , j a k o u b y s t e s i p ře d s t a vo va l(a )?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 1 9 )
Q 19a
SOUČASNÁ
RY CHLO S T
1
2
3
4
5
6
7
8
S t o j í n a m ís t ě
P ro b íh á n e jry c h l e ji , ja k j e t o m o ž n é
Q 19b
P O ŽA D O V A N Á
R Y C H LO S T
1
2
3
4
5
6
7
8
E B 6 1 Q 1 3 a Q 1 3 b TR E N D
Q 20a
B u d e p o d le V a š e h o n á z o ru h rá t E vro p s k á u n ie z a p ě t l e t ve V a š e m ž i vo t ě d ů l e ž it ě j š í ro l i,
m é n ě d ů l e ž it o u ro l i n e b o s t e j n o u ro l i?
Q 20b
A b y l (a ) b y s t e rá d (a ), a b y h rá l a E vro p s k á u n i e z a p ě t le t ve V a š e m ž i vo t ě d ů le ž i t ě jš í ro li ,
m é n ě d ů l e ž it o u ro l i n e b o s t e j n o u ro l i?
D Ů L E Ž IT Ě J Š Í
M É N Ě D Ů L E Ž IT O U
S TE JN O U
N E V Í, B E Z O D P O V Ě D I (N E N A B ÍZ E J T E )
Q 20a
E x p e c t a t io n s
1
2
3
4
Q 20b
W o u l d l ik e
1
2
3
4
E B 6 1 Q 1 4 a Q 1 4 b TR E N D
Q 21
N ě k t e ří l id é s e m o h o u b á t b u d o vá n í E vro p y , E vro p s k é u n i e . B u d u V á m č ís t s it u a c e ,
k t e rý c h s e n ě k t e ří li d é o b á va jí. Ř e k n ě t e m i, z d a s e d a n é s it u a c e v s o u č a s n é d o b ě o b á vá t e
nebo ne.
52
Eurobarometr 62
V
SOU Č ASN OS
TI S E O B Á V Á
V
SOU Č ASN OS
TI S E
N EOBÁVÁ
N E V Í, B E Z
OD POVĚD I
(N E N A B Í Z E J T
E)
1
Z t rá t a m o c i m e n š íc h č l e n s k ý c h s t á t ů .
1
2
3
2
1
2
3
3
R ů s t o b c h o d u s d ro g a m i a m e z i n á ro d n íh o
o rg a n i z o va n é h o z lo č i n u .
N á š ja z y k b u d e s t á le m é n ě p o u ž ívá n .
1
2
3
4
N a š e z e m ě b u d e p l a t i t E vro p s k é u n ii s t á l e víc .
1
2
3
5
6
Z t rá t a s o c i á ln íc h d á ve k .
Z t rá t a n á ro d n í i d e n t i t y a k u l t u ry .
1
1
2
2
3
3
7
8
E k o n o m ic k á k riz e .
P ře s u n p ra c o vn íc h m ís t d o z e m í s n i ž š ím i
vý ro b n ím i n á k la d y .
V íc e t ě ž k o s t í p ro č e s k é z e m ě d ě l c e .
1
1
2
2
3
3
1
2
3
K o n e c č e s k é k o ru n y .
1
2
3
9
10
E B 6 1 Q 1 5 T R E N D S L IG H T L Y M O D IF IE D
Q 22
K o li k t o h o vít e o E vro p s k é u n i i , j e jí p o l it ic e a in s t i t u c íc h ? K vy j á d ře n í s vé h o n á z o ru p o u ž i jt e
š k á lu o d 1 d o 1 0 , k d e 1 z n a m e n á „vů b e c n i c “ a 1 0 z n a m e n á „vím t o h o h o d n ě “.
N e ví vů b e c n i c
1
2
3
V í to h o ho d n ě
4
5
6
7
8
9
10
11
E B 6 1 Q 1 6 TR E N D
Q 23
K d y ž h le d á t e in fo rm a c e o E vro p s k é u n i i, je j í p o li t i c e a i n s t it u c íc h , k t e ré z n íž e u ve d e n ý c h
z d ro j ů vy u ž ívá t e ? A j a k é d a l š í?
S chůze
D is k u s e s p říb u z n ý m i , p řá t e l i, k o le g y
D e n n í t is k
D a lš í n o vi n y , č a s o p is y
T e l e viz e
R á d io
In t e rn e t
K n ih y , b ro ž u ry , i n fo rm a č n í l e t á k y
J i n é (N E N A B ÍZ E J T E ) (V Y P IŠ T E )…
N ik d y n e vy h l e d á vá m t y t o in fo rm a c e , n e z a j ím a jí m n e (N E N A B ÍZ E J T E )
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
E B 6 1 Q 1 8 T R E N D M O D IF IE D
Q 24
O b e c n ě ře č e n o , j a k b y s t e c h t ě l(a ) n e j ra d ě ji z ís k á va t in fo rm a c e o E vro p s k é u n ii ? J a k j in a k
je š t ě ?
K rá t k ý le t á k , k t e rý d á vá j e n p ře h l e d
D e t a i ln ě jš í b ro ž u ra
K n ih a , k t e rá p o s k y t u je p o d ro b n ý p o p is
D V D , vi d e o k a z e t a
N a i n t e rn e t u
1,
2,
3,
4,
5,
53
Eurobarometr 62
C D -ro m
E le k t ro n ic k ý t e rm i n á l, k t e rý u m o ž ň u j e h le d á n í v d a t a b á z íc h
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
Z t e le vi z e
Z ro z h la s u
Z d e n n íh o t i s k u
Z j i n ý c h n o vin , č a s o p is ů (V Y P IŠ T E )…
Z p la k á t ů
N e m á m z á j e m o in fo rm a c e o E vro p s k é u n i i (N E N A B ÍZ E J T E )
13,
14,
15,
Ž á d n ý m z u ve d e n ý c h z p ů s o b ů (N E N A B ÍZ E J T E )
E B 6 0 . 1 Q 1 7 T R E N D M O D IF IE D
Q 25
V š e o b e c n ě ře č e n o , d o m n ívá t e s e , ž e č e s k á m é d ia h o vo ří o E vro p s k é u n i i p říli š m n o h o , t a k
a k o rá t n e b o p říli š m á lo ?
P říli š m n o h o
T a k a k o rá t
P říli š m á l o
1
2
3
4
E B 6 1 Q 1 9 TR E N D
Q 26
A d o m n ívá t e s e , ž e č e s k á m é d ia p re z e n t u jí E vro p s k o u u n i i p říl i š p o z it ivn ě , o b je k t ivn ě
a n e b o p říl iš n e g a t i vn ě ?
P říli š p o z it ivn ě
O b je k t i vn ě
P říli š n e g a t i vn ě
1
2
3
4
E B 6 1 Q 2 0 TR E N D
Q 27
S ly š e l (a ) js t e o . . . ?
S LY Š E L
NE S LY Š E
L
N E V Í,
BEZ
ODPOVĚ
DI
(N E N A B ÍZ
E JTE )
1
2
3
4
5
6
7
8
E vro p s k ý p a rla m e n t
E vro p s k á k o m i s e
R a d a m i n is t rů E vro p s k é u n i e
S o u d n í d vů r E vro p s k é u n i e
E vro p s k ý o m b u d s m a n
E vro p s k á c e n t rá ln í b a n k a
E vro p s k ý ú č e t n í d vů r
V ý b o r re g i o n ů E vro p s k é u n i e
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
9
H o s p o d á řs k ý a s o c iá l n í vý b o r E vro p s k é u n ie
1
2
3
E B 6 1 Q 2 1 TR E N D
Q 28
A u k a ž d é z n ic h , m y s l ít e s i, ž e h ra j í n e b o n e h ra j í d ů l e ž it o u ú lo h u v ž i vo t ě E vro p s k é u n i e ?
1
2
3
4
5
6
7
54
H R AJE D Ů L.
ÚLO H U
N EH R AJE
D Ů L.ÚLO H U
N E V Í, B E Z
OD POVĚD I
E)
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
Eurobarometr 62
8
1
2
3
9
1
2
3
E B 6 1 Q 2 2 TR E N D
Q 29
Ř e k n ě t e m i , p ro s ím , z d a u ve d e n ý m i n s t it u c ím s p íš e d ů vě řu je t e n e b o n e d ů vě řu j e t e .
S P ÍŠ E
D Ů VĚŘ U JE
S P ÍŠ E
N ED Ů VĚŘ U J
E
N E V Í, B E Z
OD POVĚD I
E)
1
2
3
4
5
6
7
8
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
9
1
2
3
E B 6 1 Q 2 3 TR E N D
Q 30
O k a ž d é m z n á s l e d u jíc íc h vý ro k ů t ý k a j íc íc h s e E vro p s k é u n i e m i p ro s ím ře k n ě t e , z d a s i
m y s l ít e , ž e je p ra vd ivý č i n e p ra vd i vý .
N E V Í,
BEZ
ODPOVĚ
DI
(N E N A B ÍZ
E JTE )
1
E vro p s k á u n i e s e s k l á d á z 1 2 č l e n s k ý c h z e m í
1
2
3
2
Č le n o vé E vro p s k é h o P a rla m e n t u js o u vo le n i p řím o
o b č a n y E vro p s k é u n i e
1
2
3
3
P ře d s e d u E vro p s k é k o m i s e vo l í p řím o o b č a n é
E vro p s k é u n i e
1
2
3
4
5
E vro p s k á u n i e m á s vo u vl a s t n í h y m n u
K a ž d ý ro k s e ve vš e c h s t á t e c h E vro p s k é u n i e s l a ví
E vro p s k ý d e n
P o s le d n í vo lb y d o E vro p s k é h o p a rl a m e n t u s e
k o n a ly v č e rvn u 2 0 0 2 .
1
1
2
2
3
3
1
2
3
6
Q 31
T a t o o t á z k a n e b y la v Č R p o lo ž e n a .
1
2
3
Q 32
T a t o o t á z k a n e b y la v Č R p o lo ž e n a .
55
Eurobarometr 62
1
2
3
4
5
Q 33
K t e ré js o u p o d le V á s d va n e jd ů le ž it ě jš í p ro b lé m y , k t e rý m v s o u č a s n o s t i č e lí Č e s k á
re p u b lik a ?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 3 3 , N A B ÍD N Ě T E , M A XIM Á L N Ě 2 M O Ž N É O D P O V Ě D I)
K rim in a lit a
V e ře jn á d o p ra va
E k o n o m ic k á s it u a c e
R o s t o u c í c e n y , in fla c e
Daně
N ez am ěs tnanos t
T e ro ris m u s
O b ra n a , z a h ra n ič n í vz t a h y
B y d le n í
P řis t ě h o va le c t ví
Z d ra vo t n ic t ví
V z d ě lá va c í s y s t é m
D ůc hody , penz e
O c h ra n a ž ivo t n íh o p ro s t ře d í
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
E B 6 1 Q 2 7 TR E N D
Q 34
M y s lít e s i, ž e v n á s le d u jíc íc h o b la s t e c h h ra je E vro p s k á u n ie v Č e s k é re p u b lic e k la d n o u ro li,
z á p o rn o u ro li n e b o n e h ra je a n i k la d n o u a n i z á p o rn o u ro li?
N A B ÍD N Ě T E
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
B o j p ro t i z lo č in u
V e ře jn á d o p ra va
E k o n o m ic k á s it u a c e
R o s t o u c í c e n y , in fla c e
Daně
B o j p ro t i n e z a m ě s t n a n o s t i
B o j p ro t i t e ro ris m u
O b ra n a
Z a h ra n ič n í vz t a h y
B y d le n í
P řis t ě h o va le c t ví
Z d ra vo t n ic t ví
V z d ě lá va c í s y s t é m
D ůc hody , penz e
KLAD N OU
R O LI
ZÁPOR N OU
R O LI
AN I
KLAD N O U
AN I
ZÁPOR N OU
R O LI
N E V Í, B E Z
OD POVĚD I
E)
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
E B 6 1 Q 2 8 TR E N D
Q 35a
U k a ž d é z n á s le d u jíc íc h o b la s t í m i p ro s ím ře k n ě t e , z d a s i m y s lít e , ž e ro z h o d n u t í t ý k a jíc í
s e t é t o o b la s t i b y s e m ě la d ě la t n a ú ro vn i č e s k é vlá d y n e b o s p o le č n ě s E vro p s k o u u n ií?
56
Eurobarometr 62
(N A B ÍD N Ě T E ) (R O T U J T E - P Ř I K A Ž D É M
R O Z H O V O R U Z M Ě Ň T E P O Ř A D Í, V E K T E R É M
S E P T Á T E N A J E D N O T L IV É IM P U L S Y . V
L E V É M S L O U P C I Z A K R O U Ž K U J T E P ÍS M E N O U
T O H O IM P U L S U , N A K T E R Ý S E B U D E T E P T Á T
J A K O N A P R V N Í. )
N A Ú R OVN I
V LÁ D Y Č R
S P O LE Č N Ě S E U
N E V Í, B E Z
O D PO VĚD I
( N E N A B ÍZ E J T E )
O b ra n a
M ěna
H u m a n it á rn í p o m o c
Z d ra vo t n ic t ví a s o c iá l n í p é č e
Z á k la d n í p ra vid l a p ro vy s íl á n í a t i s k
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
7
8
9
10
B o j p ro t i c h u d o b ě a vy l o u č e n í z e s p o l e č n o s t i
B o j p ro t i n e z a m ě s t n a n o s t i
Z e m ě d ě l s k á a ry b á řs k á p o li t i k a
P o d p o ra re g i o n ů , k t e ré m a jí e k o n o m ic k é p o t íž e
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
11
12
13
V z d ě l á vá n í
V ě d e c k ý a t e c h n o lo g i c k ý vý z k u m
In fo rm a c e o E vro p s k é u n i i, o j e jí p o l it ic e a
i n s t it u c íc h
Z a h ra n i č n í p o l it ik a s m ě re m k z e m ím m im o
E vro p s k o u u n i i
K u lt u rn í p o li t i k a
1
1
1
2
2
2
3
3
3
1
2
3
1
2
3
N A Ú R OVN I
V LÁ D Y Č R
S P O LE Č N Ě S E U
N E V Í, B E Z
O D PO VĚD I
( N E N A B ÍZ E J T E )
1
2
3
4
5
6
14
15
E B 6 0 .1 Q 2 8 a TR E N D
Q 35b
A p o k u d j d e o n á s l e d u j íc í o b l a s t i?
R O Z H O V O R U Z M Ě Ň T E P O Ř A D Í, V E K T E R É M
S E P T Á T E N A J E D N O T L IV É IM P U L S Y . V
L E V É M S L O U P C I Z A K R O U Ž K U J T E P ÍS M E N O U
T O H O IM P U L S U , N A K T E R Ý S E B U D E T E P T Á T
J A K O N A P R V N Í. )
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Im ig ra č n í p o l it ik a
P ra vi d la p ro u d ě le n í p o l it ic k é h o a z y lu
B o j p ro t i o rg a n i z o va n é m u z l o č i n u
P o li c ie
P rá vo a s o u d n i c t ví
P ři jím á n í u p rc h lík ů
P re ve n c e k rim i n a li t y m la d i s t vý c h
P re ve n c e z l o č in n o s t i ve m ě s t e c h
B o j p ro t i d ro g á m
B o j p ro t i o b c h o d u s l id m i a je j ic h vy k o řis ť o vá n í
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
11
12
B o j p ro t i m e z i n á ro d n ím u t e ro ris m u
V y p o řá d á n í s e s p ro b l é m e m s t á rn u t í o b y va t e ls t va
1
1
2
2
3
3
1
2
3
E B 6 0 .1 Q 2 8 b TR E N D
Q 35c
1
57
Eurobarometr 62
2
3
4
5
6
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
7
8
9
10
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
11
12
13
1
1
1
2
2
2
3
3
3
14
1
2
3
15
1
2
3
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
11
12
1
1
2
2
3
3
Q 35d
Q36
J a k ý je V á š n á z o r n a k a ž d ý z n á s le d u jíc íc h vý ro k ů ? Ř e k n ě te m i p ro s ím u k a ž d é h o z n ic h , js te -li
p ro n e b o p ro ti to m u .
1
2
R O Z H O V O R U Z M Ě Ň T E P O Ř A D Í, V E K T E R É M S E
P T Á T E N A J E D N O T L IV É IM P U L S Y . V L E V É M
S L O U P C I Z A K R O U Ž K U J T E P ÍS M E N O U T O H O
IM P U L S U , N A K T E R Ý S E B U D E T E P T Á T J A K O N A
P R V N Í.)
PRO
P R O TI
N E V Í, B E Z
ODPOVĚD
I
(N E N A B ÍZ
E JTE )
E vro p s k á m ě n o vá u n ie s je d in o u s p o le č n o u m ě n o u ,
e u re m
J e d n a s p o le č n á z a h ra n ič n í p o litik a č le n s k ý c h s tá tů
E vro p s k é u n ie vů č i o s ta tn ím z e m ím
1
2
3
1
2
3
3
S p o le č n á o b ra n n á a b e z p e č n o s tn í p o litik a č le n s k ý c h
z e m í E vro p s k é u n ie
1
2
3
4
B u d o u c í ro z š iřo vá n í E vro p s k é u n ie o d a lš í z e m ě v
p říš tíc h le te c h
Ú s ta va E vro p s k é u n ie
1
2
3
1
2
3
5
58
Eurobarometr 62
6
S k u te č n o s t, ž e E vro p s k á k o m is e je s lo ž e n á z
k o m is a řů p o c h á z e jíc íc h z e vš e c h č le n s k ý c h s tá tů
1
2
3
7
R yc h lo s t b u d o vá n í E vro p y je v je d n é s k u p in ě z e m í
vyš š í n e ž v o s ta tn íc h z e m íc h
1
2
3
8
V ý u k a š k o ln íc h d ě tí o z p ů s o b e c h p rá c e in s titu c í
E vro p s k é u n ie
1
2
3
Q37
P ře č tu V á m n yn í s e z n a m č in n o s tí. V yb e rte p ro s ím tři, k te ré b y p o d le V á s m ě ly b ý t p rio rito u p ro
E vro p s k o u u n ii.
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 3 7 , N A B ÍD N Ě T E , M A X IM Á L N Ě 3 M O Ž N É O D P O V Ě D I)
P řije tí n o vý c h č le n s k ý c h z e m í
P řib liž o va t s e E vro p s k ý m o b č a n ů m vě tš ím in fo rm o vá n ím o E vro p s k é u n ii, je jí
p o litic e a in s titu c íc h
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
Ú s p ě š n é z a ve d e n í je d n o tn é e vro p s k é m ě n y – E u ra
B o j p ro ti b íd ě a s o c iá ln ím u vylo u č e n í
O c h ra n a ž ivo tn íh o p ro s tře d í
Z a jiš tě n í k va lity p o tra vin á řs k ý c h vý ro b k ů
O c h ra n a s p o tře b ite le a z a jiš tě n í k va lity o s ta tn íc h vý ro b k ů
B o j p ro ti n e z a m ě s tn a n o s ti
R e fo rm a in s titu c í E vro p s k é u n ie a z p ů s o b u je jic h fu n g o vá n í
B o j p ro ti o rg a n iz o va n é m u z lo č in u a o b c h o d u s d ro g a m i
P ro s a z o vá n í p o litic k é h o a d ip lo m a tic k é h o vý z n a m u E vro p s k é u n ie ve s vě tě
U d rž o vá n í m íru a b e z p e č n o s ti v E vro p ě
Z á ru k a p rá v je d n o tlivc e a re s p e k to vá n í d e m o k ra tic k ý c h p rin c ip ů v E vro p ě
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
B o j p ro ti te ro ris m u
B o j p ro ti ile g á ln ím u p řis tě h o va le c tví
Ž á d n é (N E N A B ÍZ E J T E )
E B 6 0 .1 Q 3 0 T R E N D M O D IF IE D
Q38
N a k te ro u z n á s le d u jíc íc h p o lo ž e k s e p o d le V a š e h o n á z o ru vyn a k lá d á n e jvíc e p ro s tře d k ů z
ro z p o č tu E vro p s k é u n ie ?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 3 8 , N A B ÍD N Ě T E , P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď )
Z a m ě s tn a n o s t a s o c iá ln í z á le ž ito s ti
Z e m ě d ě ls tví
V ě d e c k ý vý z k u m
R e g io n á ln í d o ta c e
Z a h ra n ič n í p o litik a a p o m o c s tá tů m m im o E vro p s k o u u n ii
1
2
3
4
5
6
7
8
A d m in is tra tivn í a o s o b n í n á k la d y, b u d o vy
E B 6 1 Q 3 5 TR E N D
Q39
E vro p s k á u n ie m á s vo ji S p o le č n o u z a h ra n ič n í a b e z p e č n o s tn í p o litik u a E vro p s k o u
b e z p e č n o s tn í a o b ra n o u p o litik u . V s o u č a s n o s ti s e ve d e d is k u z e o to m , ja k m a jí b ý t d á le
ro z p ra c o vá vá n y. S p íš e s o u h la s íte n e b o s p íš e n e s o u h la s íte s n á s le d u jíc ím i tvrz e n ím i?
R O Z H O V O R U Z M Ě Ň T E P O Ř A D Í, V E K T E R É M S E
P T Á T E N A J E D N O T L IV É IM P U L S Y . V L E V É M
S L O U P C I Z A K R O U Ž K U J T E P ÍS M E N O U T O H O
IM P U L S U , N A K T E R Ý S E B U D E T E P T Á T J A K O N A
P R V N Í.)
59
S P ÍŠ E
S O U H LA S Í
S P ÍŠ E
N E S O U H LA S Í
N E V Í, B E Z
ODPOVĚDI
(N E N A B ÍZ E J T
E)
Eurobarometr 62
1
E vro p s k á u n ie b y m ě la m ít vo je n s k o u s ílu ryc h lé h o
n a s a z e n í, k te rá b y m o h la b ý t p o h o to vě p o s lá n a d o
p ro b lé m o vý c h o b la s tí v p říp a d ě m e z in á ro d n í k riz e .
1
2
3
2
V p říp a d ě m e z in á ro d n í k riz e b y s e č le n s k é s tá ty
E vro p s k é u n ie m ě ly s h o d n o u t n a s p o le č n é m p o s to ji,
p o z ic i.
E vro p s k á u n ie b y m ě la m ít s vé h o m in is tra
z a h ra n ič n íc h vě c í, k te rý b y m o h l b ý t m lu vč ím p ro
s p o le č n ý p o s to j, p o z ic i E vro p s k é u n ie .
1
2
3
1
2
3
E vro p s k á u n ie b y m ě la m ít vla s tn í k ře s lo v R a d ě
b e z p e č n o s ti O S N .
Č le n s k é z e m ě , k te ré s i z vo lily n e u tra litu , b y s e m ě ly
vyja d řo va t k z a h ra n ič n í p o litic e E vro p s k é u n ie .
1
2
3
1
2
3
Z a h ra n ič n í p o litik a E vro p s k é u n ie b y m ě la b ý t
n e z á vis lá n a z a h ra n ič n í p o litic e S p o je n ý c h s tá tů
a m e ric k ý c h .
E vro p s k á u n ie b y m ě la g a ra n to va t lid s k á p rá va
v k a ž d é m z č le n s k ý c h s tá tů , i k d yž je to v ro z p o ru
s p řá n ím i n ě k te rý c h č le n s k ý c h s tá tů .
1
2
3
1
2
3
E vro p s k á u n ie b y m ě la p o m á h a t z a jiš ť o va t lid s k á
p rá va n a c e lé m s vě tě , i k d yž je to v ro z p o ru s p řá n ím i
n ě k te rý c h jin ý c h z e m í.
E vro p s k á u n ie b y m ě la m ít s p o le č n o u
p řis tě h o va le c k o u , im ig ra č n í p o litik u vů č i lid e m z e
z e m í m im o E vro p s k o u u n ii.
1
2
3
1
2
3
E vro p s k á u n ie b y m ě la m ít s p o le č n o u a z ylo vo u
p o litik u vů č i ž a d a te lů m o a z yl.
1
2
3
3
4
5
6
7
8
9
10
E B 6 1 Q 3 0 TR E N D
Q40
M a jí b ý t, p o d le V a š e h o n á z o ru , ro z h o d n u tí tý k a jíc í s e e vro p s k é o b ra n n é p o litik y p řijím á n a
n á ro d n ím i vlá d a m i, S e ve ro a tla n tic k o u a lia n c í N A TO n e b o E vro p s k o u u n ií?
(P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď )
1
2
3
4
5
N á ro d n ím i vlá d a m i
S e ve ro a tla n tic k o u a lia n c í N A TO
E vro p s k o u u n ií
J in é (N E N A B ÍZ E J TE ) (V Y P IŠ TE )…
N e ví, b e z o d p o vě d i (N E N A B ÍZ E J TE )
E B 6 1 Q 3 1 TR E N D
Q41
M a jí U S A , p o d le V a š e h o n á z o ru , te n d e n c i h rá t p o z itivn í ro li, n e g a tivn í ro li n e b o a n i p o z itivn í, a n i
n e g a tivn í ro li v n á s le d u jíc íc h o b la s te c h ?
(N A B ÍD N Ě TE )
P O Z IT IV N Í
N E G A T IV N Í
ANI
P O Z IT IV N Í,
ANI
N E G A T IV N Í
N E V Í, B E Z
ODPOVĚDI
E)
1
2
3
4
M ír ve s vě tě
R ů s t s vě to vé h o h o s p o d á řs tví
B o j p ro ti c h u d o b ě ve s vě tě
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
4
4
4
4
5
1
2
3
4
E B 6 0 .1 Q 4 7 TR E N D
Q42
M á E vro p s k á u n ie , p o d le V a š e h o n á z o ru , te n d e n c i h rá t p o z itivn í ro li, n e g a tivn í ro li n e b o a n i
p o z itivn í, a n i n e g a tivn í ro li v n á s le d u jíc íc h o b la s te c h ?
60
Eurobarometr 62
P O Z IT IV N Í
N E G A T IV N Í
ANI
P O Z IT IV N Í,
ANI
N E G A T IV N Í
N E V Í, B E Z
ODPOVĚDI
E)
1
2
3
4
M ír ve s vě tě
R ů s t s vě to vé h o h o s p o d á řs tví
B o j p ro ti c h u d o b ě ve s vě tě
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
4
4
4
4
5
1
2
3
4
E B 6 0 .1 Q 4 8 T R E N D
V E R Z E D O T A Z N ÍK U A
Q 43A
M ys líte s i, ž e v b líz k é b u d o u c n o s ti b u d e te … ?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 4 3 A , N A B ÍD N Ě T E , P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď )
1
2
3
4
5
P ou ze Č ech em
Č e c h e m a E vro p a n e m
E vro p a n e m a Č e c h e m
P o u z e E vro p a n e m
E B 6 1 Q 3 8 b a llo t A T R E N D
V E R Z E D O T A Z N ÍK U B
Q 43B
M ys líte s i, ž e v b líz k é b u d o u c n o s ti b u d e te … ?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 4 3 B , N A B ÍD N Ě T E , P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď )
1
2
3
4
5
6
P ou ze Č ech em
P ře d e vš ím Č e c h e m a te p rve p o to m E vro p a n e m
P ře d e vš ím E vro p a n e m a te p rve p o to m Č e c h e m
P o u z e E vro p a n e m
S te jn ě ta k Č e c h e m ja k o E vro p a n e m (N E N A B ÍZ E J T E )
E B 6 1 Q 3 8 b a llo t B T R E N D M O D IF IE D
Q 44a
O b e c n ě ře č e n o , js te s fu n g o vá n ím d e m o k ra c ie v Č e s k é re p u b lic e … ?
Q 44b
O b e c n ě ře č e n o , js te s fu n g o vá n ím d e m o k ra c ie v E vro p s k é u n ii...?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U Q 4 4 A )
V e lm i s p o k o je n (a )
S p íš e s p o k o je n (a )
S p íš e n e s p o k o je n (a )
V e lm i n e s p o k o je n (a )
Q 44a
Č e s k é re p u b lic e
Q 44b
E vro p s k é u n ii
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
E B 6 1 Q 3 9 a Q 3 9 b TR E N D
Q45
N a k o lik js te h rd ý n a to , ž e js te o b č a n e m Č e s k é re p u b lik y? (P O K U D V O T Á Z C E Q 1
R E S P O N D E N T U V E D E , Ž E J E O B Č A N E M J IN É Z E M Ě , N A H R A Ď T E Č R P Ř ÍS L U Š N O U Z E M Í)
(P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď ), N A B ÍD N Ě T E
1
2
V e lm i h rd ý (á )
D o c e la h rd ý (á )
61
Eurobarometr 62
N e m o c h rd ý (á )
V ů b e c n e h rd ý (á )
3
4
5
E B 6 0 .1 Q 4 4 T R E N D
Q46
N a k o lik js te h rd ý n a to , ž e js te E vro p a n e m (E vro p a n k o u )?
(P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď ), N A B ÍD N Ě T E
V e lm i h rd ý (á )
D o c e la h rd ý (á )
N e m o c h rd ý (á )
V ů b e c n e h rd ý (á )
1
2
3
4
5
E B 6 0 .1 Q 4 5 T R E N D
Q47
L id é m o h o u c ítit rů z n o u m íru o d d a n o s ti k e s vé m u m ě s tu n e b o o b c i, re g io n u , s tá tu n e b o k
E vro p ě . Ř e k n ě te m i p ro s ím , d o ja k é m íry c ítíte o d d a n o s t k e …
a
b
c
d
V E LM I
ODDÁN
D O C E LA
ODDÁN
NE MOC
ODDÁN
VŮBEC NE
ODDÁN
N E V Í, B E Z
ODPOV.
1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
3
4
4
4
4
5
5
5
5
V a š e m u m ě s tu ,o b c i
V a š e m u re g io n u
Č e s k é re p u b lic e
E vro p ě
E B 6 0 .1 Q 4 6 T R E N D
N a z á vě r V á m rá d (a ) p o lo ž il(a ) n a n ě k o lik o tá z e k z p ro s tře d í s p o rtu .
Q48
J a k č a s to c vič íte n e b o p ro vo z u je te n ě ja k ý s p o rt?
třik rá t tý d n ě a č a s tě ji
je d n o u a ž d va k rá t tý d n ě
je d n o u a ž třik rá t z a m ě s íc
m é n ě č a s to
n ik d y
1
2
3
4
5
6
E B 6 0 .0 Q 3 7 e T R E N D M O D IF IE D
Q 4 9 D O T A Z U J T E P O K U D "N IK D Y " (K Ó D 5 V Q 4 8 )
Q49
S p o rtu s e n e vě n u je h la vn ě p ro to , ž e … ?
n e m á m n a to č a s
je to p říliš d ra h é
n e m á m rá d (a ) s p o rt
v b líz k o s ti m é h o b yd liš tě n e n í ž á d n é vh o d n é s p o rto vn í z a říz e n í, z á z e m í
1
2
3
4
jin é (N E N A B ÍZ E J T E ) (V Y P IŠ T E )…
5
6
E B 6 2 .0 Q 4 9 N E W
62
Eurobarometr 62
P R O V Š E C H N Y R E S P O N D E N TY
Q51
J a k é js o u p o d le V á s n e jvě tš í vý h o d y a p řín o s y s p o rto vá n í?
Z le p š e n í z d ra ví, fyz ic k é h o n e b o p s yc h ic k é h o
Z á b a va
O d p o č in e k
B ý t s p řá te li
P o z n á vá n í n o vý c h lid í
S e tk á vá n í s e s lid m i z jin ý c h k u ltu r
Z le p š e n í fyz ic k é k o n d ic e
Z le p š e n í s e b e vě d o m í
N a u č it s e n ě c o n o vé h o
P o s íle n í c h a ra k te ru
D o s á h n u tí u rč ité h o c íle
P o s íle n í s o u tě ž ivé h o d u c h a
P o m o c i lid e m s h a n d ic a p e m (H E N D IK E P E M ) z a č le n it s e d o s p o le č n o s ti
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
E B 6 0 .0 Q 3 9 T R E N D
Q52
K te ré z tě c h to h o d n o t n a b íz í s p o rt p o d le V a š e h o n á z o ru n e jvíc e ?
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
T ý m o vý d u c h
T o le ra n c e
R e s p e k t k d ru h ý m
F a ir p la y (fé r-p le j)
S e b e k o n tro la
D o d rž o vá n í p ra vid e l
D is c ip lín a
V z á je m n é p o ro z u m ě n í
S o lid a rita
P řá te ls tví
R o vn o p rá vn o s t m u ž ů a ž e n
Ú s ilí
Q53
U k a ž d é h o z n á s le d u jíc íc h vý ro k ů m i p ro s ím ře k n ě te , z d a s n ím s p íš e s o u h la s íte n e b o s p íš e
n e s o u h la s íte ?
S P ÍŠ E
S O U H LA S Í
S P ÍŠ E
N E S O U H LA S Í
N E V Í, B E Z
ODPOVĚDI
E)
1
S p o rtu b y s e m ě lo ve š k o lá c h vě n o va t víc e č a s u .
1
2
3
2
R o z vo je m d ia lo g u m e z i p řís lu š n ík y rů z n ý c h k u ltu r
n a p o m á h á s p o rt in te g ra c i im ig ra n tů d o s p o le č n o s ti
1
2
3
3
M e z i vz d ě lá va c ím i in s titu c e m i a s p o rto vn ím i
o rg a n iz a c e m i v Č e s k é re p u b lic e b y m ě la p ro b íh a t
le p š í s p o lu p rá c e
S p o rte m s e d á b o jo va t p ro ti vš e m d ru h ů m
d is k rim in a c e
S p o rt p ře d s ta vu je d o s ta te č n ě a tra k tivn í a lte rn a tivu k
p a s ivn ím u trá ve n í vo ln é h o č a s u (te le viz e , vid e o h ry,
in te rn e t a p o d .)
1
2
3
1
2
3
1
2
3
4
5
63
Eurobarometr 62
6
7
8
P ro vo z o vá n ím s p o rtu lz e e fe k tivn ě b o jo va t p ro ti
o b e z itě .
P ro p ro fe s io n á ln íh o s p o rto vc e , k te rý n e m á ve s p o rtu
ú s p ě c h y, je ve lm i o b tíž n é p ře jít n a jin o u a k tivitu , o b o r
č in n o s ti
P ro fe s e s p o je n é s e s p o rte m b y m ě ly b ý t víc e
u z n á va n é
1
2
3
1
2
3
1
2
3
Q54
U k a ž d é h o z n á s le d u jíc íc h vý ro k ů tý k a jíc íc h s e ro le E vro p s k é u n ie v o b la s ti s p o rtu m i p ro s ím
ře k n ě te , z d a s n ím s p íš e s o u h la s íte n e b o s p íš e n e s o u h la s íte .
S P ÍŠ E
S O U H LA S Í
S P ÍŠ E
N E S O U H LA S Í
N E V Í, B E Z
ODPOVĚDI
E)
1
E vro p s k á u n ie b y m ě la m ít vyš š í p ra vo m o c z a s a h o va t
d o o b la s ti e vro p s k é h o s p o rtu .
1
2
3
2
E vro p s k á u n ie b y m ě la víc e s p o lu p ra c o va t s
n á ro d n ím i s p o rto vn ím i o rg a n iz a c e m i a vlá d a m i
č le n s k ý c h s tá tů
P o d p o ra e tic k ý c h a s o c iá ln íc h h o d n o t b y m ě la b ý t
p rio rito u m e z i č in n o s tm i E vro p s k é u n ie
1
2
3
1
2
3
E vro p s k á u n ie b y m ě la b ý t a k tivn ě jš í v b o ji p ro ti
d o p in g u
E vro p s k á u n ie m u s í u č in it ta k o vé k ro k y, a b y d o š lo k
p o s íle n í s p o lu p rá c e m e z i vz d ě lá vá n ím a s p o rte m , c o ž
b ylo h la vn ím c íle m E vro p s k é h o ro k u vý c h o vy
p ro s tře d n ic tvím s p o rtu 2 0 0 4 .
1
2
3
1
2
3
J e d o b ré , ž e o tá z k a s p o rtu je z a h rn u ta v p ro je k tu
e vro p s k é ú s ta vy
1
2
3
3
4
5
6
Q55
P ře č tu V á m n yn í s e z n a m n e g a tivn íc h vě c í, k te ré m ů ž e m e s lyš e t ve s p o jito s ti s e s p o rte m .
P ro s ím ře k n ě te m i, k te ré z n ic h V á s z n e p o k o ju jí n e jvíc e ?
D o p in g
P ře m íra k o n z u m a c e p o tra vin o vý c h d o p lň k ů
K o ru p c e
V yk o řis ť o vá n í d ě tí
V yk o řis ť o vá n í lid í z ro z vo jo vý c h z e m í
P ře m íra tré n in k u
S e xu á ln í z n e u ž ívá n í d ě tí
N á s ilí
D is k rim in a c e
P říliš ve lk ý d ů ra z n a p e n íz e
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
E B 6 0 .0 Q 4 2 T R E N D
D E M O G R A F IE
P R O V Š E C H N Y R E S P O N D E N TY
D1
V p o litic k ý c h z á le ž ito s te c h s e h o vo ří o „le vic i“ a „p ra vic i“. K a m b ys te z a řa d il s vé n á z o ry n a té to
s tu p n ic i?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U D 1 )
64
Eurobarometr 62
L E V IC
E
1
PRAVI
CE
2
3
4
5
6
7
8
9
10
O D M ÍT L (A ) (N E N A B ÍZ E J T E )
11
N E V Í, B E Z O D P O V Ě D I (N E N A B ÍZ E J T E )
12
E B 6 1 D 1 D E M O TR E N D
D7
J a k ý je V á š ro d in n ý s ta v?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U D 7 , N A B ÍD N Ě T E , P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď )
Ž e n a tý , vd a n á
Z n o vu ž e n a tý , vd a n á
S vo b o d n ý (á ), v s o u č a s n o s ti ž ijíc í s p a rtn e re m
S vo b o d n ý (á ), n ik d y n e ž il(a ) s p a rtn e re m
S vo b o d n ý (á ), d říve ž il(a ) s p a rtn e re m , n yn í s á m (s a m a )
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
R o z ve d e n ý (á )
Ž ijíc í o d d ě le n ě
V d o va , vd o ve c
O d m ítl(a ) (N E N A B ÍZ E J T E )
D8
K o lik V á m b ylo le t, k d yž js te u k o n č il(a ) s vé vz d ě lá vá n í? M á m e n a m ys li řá d n é , d e n n í s tu d iu m .
(P O K U D S T Á L E S T U D U J E , Z A P IŠ T E O D P O V Ě Ď "0 0 ")
D10
P o h la ví:
Muž
Žena
1
2
E B 6 1 D 1 0 D E M O TR E N D
D11
K o lik je V á m le t?
O TÁ Z K U D 1 5 B D O TA Z U JTE P O U Z E P O K U D R E S P O N D E N T N E V Y K O N Á V Á Ž Á D N O U
P L A C E N O U P R Á C I (K Ó D Y 1 A Ž 4 V O T Á Z C E D 1 5 A
D15a
J a k é je V a š e s o u č a s n é z a m ě s tn á n í?
D15b
V yk o n á va l js te n ě k d y v m in u lo s ti n ě ja k o u p la c e n o u p rá c i? J a k é b ylo V a š e p o s le d n í p o vo lá n í?
D15a
SOUČASNÉ
Z A M Ě S TN Á N Í
N E -A K T IV N Í
65
D15b
PO SLEDNÍ
Z A M Ě S TN Á N Í
Eurobarometr 62
S ta rá s e o b ě ž n é n á k u p y a d o m á c n o s t n e b o n e m á ž á d n é
z a m ě s tn á n í, n e p ra c u je
1
1
S tu d e n t
N e z a m ě s tn a n ý (á ) n e b o p ře c h o d n ě n e p ra c u jíc í
V p e n z i n e b o n e s c h o p n ý (á ) p rá c e k vů li n e m o c i
S A M O S T A T N Ě V Ý D Ě L E Č N Ě Č IN N Ý (Á )
Z e m ě d ě le c
R yb á ř
P ro fe s io n á l (p rá vn ík , lé k a ř, ú č e tn í, a rc h ite k t, … )
2
3
4
2
3
4
5
6
7
5
6
7
V la s tn ík p ro d e jn y, ře m e s ln ík n e b o jin á s a m o s ta tn ě
vý d ě le č n ě č in n á o s o b a
M a jite l firm y, vla s tn ík (ú p ln ý n e b o s p o le č n ík ) p o d n ik u
8
8
9
9
10
10
11
11
12
12
13
13
14
14
15
15
K o n tro lo r
K va lifik o va n ý d ě ln ík
J in í (n e k va lifik o va n í) d ě ln íc i, s lu ž e b n ic tvo
16
17
18
16
17
18
N IK D Y N E V Y K O N Á V A L (A ) Ž Á D N O U P L A C E N O U P R Á C I
19
19
Z A M Ě S TN A N E C
Z a m ě s tn a n ý p ro fe s io n á l (z a m ě s tn a n ý lé k a ř, p rá vn ík ,
ú č e tn í, a rc h ite k t)
V rc h o ln ý m a n a g e m e n t a ře d ite lé (g e n e rá ln í ře d ite lé ,
ře d ite lé o b e c n ě , jin í ře d ite lé )
S tře d n í m a n a g e m e n t, jin í m a n a ž e ři (ve d o u c í o d d ě le n í,
u č ite l, te c h n ik )
Z a m ě s tn a n e c , p ra c u jíc í h la vn ě s ta c io n á rn ě (n a je d n o m
m ís tě )
Z a m ě s tn a n e c , n e s ta c io n á rn í, a le n a c e s tá c h (o b c h o d n í
z á s tu p c e , řid ič ..)
Z a m ě s tn a n e c , n e s ta c io n á rn í, ve s lu ž b á c h (n e m o c n ic e ,
re s ta u ra c e , p o lic ie , h a s ič i)
E B 6 1 D 1 5 a D 1 5 b D E M O TR E N D
D25
Ř e k l(a ) b ys te , ž e ž ije te …
N a ve n k o vě , n a ve s n ic i
V m a lé m n e b o s tře d n ě ve lk é m m ě s tě
V e ve lk é m m ě s tě
N E V Í (N E N A B ÍZ E J T E )
1
2
3
4
D40a
M o h l(a ) b ys te m i říc i, k o lik o s o b ve vě k u 1 5 a víc e le t ž ije ve V a š í d o m á c n o s ti vč e tn ě V á s ?
E B 6 2 .0 D 4 0 a D E M O N E W
D40b
M o h l(a ) b ys te m i říc i, k o lik d ě tí m la d š íc h d e s e ti le t ž ije ve V a š í d o m á c n o s ti?
E B 6 2 .0 D 4 0 b D E M O N E W
D40c
M o h l(a ) b ys te m i říc i, k o lik d ě tí ve vě k u 1 0 a ž 1 4 le t ž ije ve V a š í d o m á c n o s ti?
66
Eurobarometr 62
E B 6 2 .0 D 4 0 c D E M O N E W
D41
N a ro d il(a ) js te s e … ?
(P Ř E D L O Ž T E K A R T U D 4 1 , N A B ÍD N Ě T E , P O U Z E J E D N A M O Ž N Á O D P O V Ě Ď )
v Č e s k é re p u b lic e
v jin é č le n s k é z e m i E vro p s k é u n ie
v E vro p ě , a le n e v č le n s k é z e m i E vro p s k é u n ie
v A s ii, A fric e n e b o L a tin s k é A m e ric e
v S e ve rn í A m e ric e , J a p o n s k u n e b o O c e á n ii
O d m ítl(a ) (N E N A B ÍZ E J T E )
1
2
3
4
5
6
E B 6 2 .0 D 4 1 D E M O N E W
D42
K te rý z tě c h to vý ro k ů n e jlé p e vys tih u je V a š i s itu a c i?
O b a ro d ič e s e n a ro d ili v Č e s k é re p u b lic e
J e d e n z ro d ič ů s e n a ro d il v Č e s k é re p u b lic e , d ru h ý s e n a ro d il v jin é m
č le n s k é m s tá tě E vro p s k é u n ie
1
2
O b a ro d ič e s e n a ro d ili v jin é m s tá tě E vro p s k é u n ie
A le s p o ň je d e n z ro d ič ů s e n a ro d il n a ú z e m í m im o E vro p s k o u u n ii
N e ví, o d m ítl(a ) (N E N A B ÍZ E J T E )
3
4
5
E B 6 2 .0 D 4 2 D E M O N E W
P R O TO K O L O R O Z H O V O R U
P1
D A TU M R O Z H O V O R U
DEN
M Ě S ÍC
EB61 P1
P2
Č A S Z A Č Á TK U R O Z H O V O R U
(Z A P IŠ T E V E 2 4 H O D IN O V É M F O R M Á T U )
HOD
M IN
EB61 P2
P3
D É L K A R O Z H O V O R U (V M IN )
M IN
EB61 P3
P4
P o č e t o s o b p říto m n ý c h p ři ro z h o vo ru , vč e tn ě ta z a te le
D va (ta z a te l a re s p o n d e n t)
T ři
Č tyři
P ě t a víc e
1
2
3
4
EB61 P4
P5
R e s p o n d e n t s p o lu p ra c o va l
67
Eurobarometr 62
Výborně
Dobře
Průměrně
Špatně
1
2
3
4
EB61 P5
P6
Velikost místa bydliště
(VYPIŠTE) …
EB61 P6
P7
Okres
(VYPIŠTE) …
EB61 P7
P8
Město, obec
EB61 P8
P9
Sample point number
EB61 P9
P10
Číslo tazatele
EB61 P10
P11
W eighting factor
EB61 P11
P12a
Je v domácnosti k dispozici pevná telefonní linka?
P12b
Má někdo z domácnosti k dispozici mobilní telefon?
P12a
Pevná
1
2
Ano
Ne
68
P12b
Mobilní
1
2
Eurobarometr 62
EB61 P10
P11
Weighting factor
EB61 P11
P12a
Je v domácnosti k dispozici pevná telefonní linka?
P12b
Má někdo z domácnosti k dispozici mobilní telefon?
P12a
Pevná
1
2
Ano
Ne
69
P12b
Mobilní
1
2

Průzkum Eurobarometr na téma Občané EU a sport

Transkript

Podobné dokumenty

Budete se angažovat pro ty, kteří se angažují?

INVESTICE DO ROZVOJE VZDELAVANi

2004/66/ES - SGP Standard

Komparace evropeizace stranických systémů Belgie a Německa

Separace a svoz biodpadů_Agrotec

d.2.2_wp2_comparative_report_cz_10 - Findthebest

Circus politicus