napsali o nás

Komentáře

Transkript

napsali o nás
Výběr z tisku
NAPSALI O NÁS …
Připravil: Jaromír Dřízal
Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované texty z monitoringu publicity na pekařská a obchodní
témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor a trh získaných z médií,
které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti
o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Uvedené články záměrně nekomentujeme, aby si
čtenáři mohli vytvořit vlastní názor. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněná témata vítáme.
Do Česka nesmí 24 tun máku, obsahuje moc morfinu
4. června 2015; Zdroj: Novinky.cz
uvádět do oběhu, uvedl ve čtvrtek mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Morfin je v máku přirozeně přítomný, ale jeho bezpečná koncentrace pro potravinářský mák je stanovena na 43 mg/kg, zatímco laboratorní analýza SZPI u této šarže prokázala přítomnost morfinu v koncentraci 137 miligramů (mg)/kg.
Látka se z máku získává i pro lékařské účely, morfium slouží jako
anestetikum, zároveň funguje jako silně návyková droga. Vzorek potraviny původem z Austrálie odebrali inspektoři ve skladu
provozovny společnosti Frumenta ve Slatiňanech. „Vzhledem
k včasnému zásahu se závadná šarže nedostala ke spotřebitelům,” řekl mluvčí.
Příliš vysoké množství morfinu obsahovala zásilka modrého máku,
která do České republiky mířila z Austrálie. Šarži o celkové velikosti
24 tun Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala
SZPI kontrolu provedla na základě hlášení dovozu vybraných komodit podle vyhlášky, která platí od začátku roku a ukládá dovozcům informovat SZPI o importu vybraných druhů potravin
před jejich příjezdem na místo určení v ČR.
Drobní zákazníci, plačte.
Začala cenová válka o potraviny
15. června 2015; Zdroj: Týdeník echo.cz
„Pro zákazníky chceme to nejlepší,“ hlásají
obchodní řetězce i jejich dodavatelé potravin. V idylickém světě rodinných nákupů
přesto začal nesmiřitelný konflikt, protože
obchodníci ani producenti ve skutečnosti nejsou filantropy a chtějí utrhnout větší
část peněz, které Češi v obchodech nechají.
Do konfliktu se tak dostaly dvě z nejmocnějších zájmových skupin, na jejichž účtech se
každoročně obracejí desítky miliard. V této
chvíli jsou na tom hůře gigantické obchodní
řetězce, které se jenom brání.
První důležitý konflikt skončí už v nadcházejícím
týdnu ve sněmovně, kdy proběhne první čtení
novely zákona o významné tržní síle. Samotná
skutečnost, že se zákon dostal do sněmovny, je
úspěchem Potravinářské komory a jejího prezidenta Miroslava Tomana. Normu začal chystat
ještě jako ministr zemědělství Rusnokovy vlády
a získal podporu antimonopolního úřadu. V ta48
ketem Billa. Bez nového zákona se poměry
nezlepší, tvrdí Toman, protože bez nové normy nemůže antimonopolní úřad stíhat údajné
nekalé praktiky řetězců, například účtování poplatků za umístění zboží v obchodě, vyžadování zpětných bonusů podle objemu prodaného
zboží a vynucování slev při reklamních akcích.
žení pokračuje jeho nástupce Marian Jurečka
(KDU-ČSL) a přidal se k němu také premiér
Bohuslav Sobotka (ČSSD), který poslancům
normu předložil osobně.
„Řetězce nás nutí prodávat pod výrobními náklady a samy si někdy počítají až stoprocentní
marži,“ zlobí se Toman ve své kanceláři. Centrála všech tuzemských potravinářů sídlí v prvním
patře kancelářské budovy na konci pražského
sídliště Malešice, symbolicky nad supermar-
Přesvědčování poslanců, kteří musejí pomoc
potravinářům schválit, ovšem nezačalo bez
komplikací. O významné tržní síle obchodních řetězců jednali zákonodárci celkem třikrát na dubnové a květnové schůzi sněmovny. V prvním čtení jde jen o to, přidělit normu
k projednání příslušným výborům, sněmovna
se však vždy zasekla v emotivních debatách
o tom, jak důležité je chránit kvalitní české potraviny, a přitom neohrozit peněženku českého
spotřebitele. Pokud se první čtení nepodaří dokončit ani v příštím týdnu, bude každému z potravinářů jasné, že plán nefunguje.
PEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015
Výběr z tisku
Průzkum: Dodavatelé se moci obchodních řetězců
podřídí skoro vždy
25.6.2015; Zdroj: e15.cz
Obchodní řetězce mají na českém maloobchodním trhu tak významné postavení, že mohou diktovat dodavatelům téměř jakékoli
podmínky. Ti se jim převážně vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že
své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem či ho dotují. Pro mnohé potravinářské firmy neexistuje jiná alternativa, než
dodávat zboží velkým obchodníkům, pokud chtějí udržet objem
výroby a zůstat na trhu. Vyplývá to z anonymního průzkumu organizace Ekumenická akademie mezi 30 dodavateli potravin.
Zneužívání rovného postavení vůči svým dodavatelům se projevuje na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé jsou například postaveni před hotovou smlouvu, do které nesmí nijak zasahovat a musí se jí podřídit,
tvrdí průzkum. Smlouvy jsou jednostranně výhodné pouze pro
řetězce, stejně tak sankce jsou uplatňovány jednostranně – na dodavatele. Mezi obchodní kulturou řetězců jsou ale velké rozdíly,
nejhorší situace je u diskontních prodejen. Řetězce podle studie
přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika, např. špatné
naplánování objemu potravin pro propagační akci, a své náklady.
Dodavatelé nemají nad platbami kontrolu, řetězce jim je strhávají
automaticky zápočtem z vystavených faktur, uvádí materiál. Například dodavatelům účtují vývoj obalů pro svou privátní značku,
nákup strojů na výrobu obalů či na propagaci výrobků.
Podle průzkumu řetězce vydělávají především na široké škále
bonusů a pokut. V mnoha případech nemají dodavatelské firmy
s obchodníky uzavřené písemné smlouvy. Dodavatelé se tak nemohou bránit případným sporům. Dřívější pojmy jako regálné
a zalistovací poplatky dnes nahradily právě různé bonusy. „Podle
některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně
kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem,
přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli
praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ uvedla Barbora Mrázková z Ekumenické akademie. Z výsledků průzkumu vyplývá, že tuzemští obchodníci tlačí
dodavatele do velmi nevýhodných cenových podmínek a tento
tlak na cenu se dále přenáší dodavatelským řetězcem. Aby přežili,
omezují výrobci potravin investice a inovace, šetří v oblasti mezd,
pracovních podmínek a surovin, přidávají na efektivitě a intenzitě
výroby či pěstování.
Dodavatelsko-odběratelské vztahy v ČR reguluje zákon o významné tržní síle. Jeho novelu, proti které obchodníci protestují,
nyní projednává sněmovna. Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní
síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti
procent z obratu. Vztahy mezi dodavateli a obchodníky má také
zlepšit nově založená Iniciativa pro férový obchod (IPFO), která
prosazuje zásady správné obchodní praxe.
»Zabijácké pečivo«? Nevěřte mýtům!
1.7. 2015; Zdroj: AHA!
více lepku, tím lépe mouka »lepí« a z ní vyrobené těsto je kvalitnější.
Lepek slepuje střeva, po pečivu se tloustne
a rozpékané pečivo je vždycky horší než čerstvé! To je jen malý výčet mýtů, které o pečivu
kolují. Přitom ale chléb a pečivo by měly mít
ve vyváženém jídelníčku své místo. Musíte ale
umět vybírat a jíst ho přiměřeně!
Chléb a pečivo mají své zastoupení v jídelníčku už odnepaměti. Jsou důležitým zdrojem »rychlých sacharidů« a tedy i rychle
využitelné energie. „Důležitý je však výběr
a v neposlední řadě i konzumované množství,“ vysvětluje nutriční terapeutka Tamara
Starnovská z Fóra zdravé výživy.
Tmavé pečivo je zdravější
Celozrnné pečivo je sice zdravější (obsahuje vitaminy, minerální látky a vlákninu)
a tmavší, ale ne každé tmavší pečivo je celozrnné! „Některé druhy tmavšího pečiva se totiž mohou přibarvovat, a to karamelem nebo
praženými obilovinami,“ uvádí odbornice
na kvalitu potravin profesorka Jana Dostálová z Fóra zdravé výživy.
PEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015
Rozpékané pečivo je vždycky horší než
čerstvé
Vždycky záleží na vstupních surovinách a technologickém postupu, a to jak u čerstvého, tak
i u rozpékaného pečiva.
Po pečivu se tloustne
Na pečivo rozhodně vinu nesvalujte. Tloustne
se, pokud přijímáme ve stravě více energie, než
vydáváme. Pečivo (zejména bílé) obsahuje dobře dostupnou energii, která se, pokud ji nevyužijeme (při práci, pohybu), ukládá v podobě tuku.
Lepek slepuje střeva
Lepek, tedy bílkovina obsažená v zrnech obilovin, obsažen rozhodně střeva neslepuje. Podle
jeho množství se odvozuje kvalita mouky – čím
Čerstvý chléb musí být měkký
Tenhle mýtus je hodně rozšířený, takže se
výrobci často uchylují k tomu, že chléb méně
propékají, aby byl měkký. Správně by ale kůrka
měla být tvrdá a čerstvý chléb by měl být dobře
propečen, aby neměl sklon k plesnivění.
Celozrnné pečivo je dietnější
Celozrnné pečivo je z hlediska správné výživy vhodnější, protože obsahuje více vlákniny. Jeho energetická hodnota je ale shodná
s běžným pečivem.
Bezlepková dieta je skvělá i pro zdravé lidi
Bezlepková dieta je sice plnohodnotná a obsahuje potřebné živiny, také dostatek energie
a bílkovin a zdravému člověku neublíží, ale také
nijak neprospěje. „Není vědecky prokázané, že
by vyloučení lepku ze stravy mělo nějaký zdravotní benefit. Je to spíš módní záležitost,“ dodává odborník na metabolismus a klinickou výživu
doktor Pavel Kohout z Fóra zdravé výživy.
49
Výběr z tisku
„Není dobře, že mladí opouštějí chléb,“ říká šéf
žďárské Enpeky
4. 7. 2015; Zdroj: Mladá fronta DNES
Z někdejší okresní pekárny vznikla ve Žďáře nad
Sázavou společnost Enpeka s obratem kolem
250 milionů korun ročně. Měsíčně tam pekaři
a cukráři vyrobí zhruba 500 tun potravin. Letos
jedna z největších pekáren na Vysočině uspěla
v národní soutěži pekařů při Dnech chleba v Pardubicích. „Teprve podruhé v historii se stalo, že
jedna pekárna vyhrála dvě hlavní kategorie,“ těší
úspěch ředitele Enpeky Ladislava Unčovského.
Spolu s ním na otázky MF DNES odpovídal
i spolumajitel a výrobní ředitel Vlastislav Šimon.
* Mění se vaši zákazníci, nebo pořád požadují klasiku jako před lety – konzumní chléb
a bílé rohlíky?
Unčovský: Myslím, že mladá generace tíhne
k rohlíkům a opouští chléb, což není správné.
Jak se říká, chléb je dar boží a je starý jako
lidstvo samo. Část tíhne pod dojmem zdravé
výživy k „zrníčkovému“ pečivu. Zároveň se
objevuje propaganda, která brojí proti lepku.
Skupina lidí ho nemůže, ale aby se ho ze své
stravy snažili vymýtit i ti, kterým nevadí, není
dobré. Potom si opravdu alergii můžou vypěstovat. Pšenice a rýže jsou základní potraviny.
Poptávka po našem chlebu roste, takže je to
hodnocení asi relativní.
* Mapujete si, jak pracuje konkurence?
Unčovský: Průběžně si děláme monitoring
toho, co se děje na trhu. Jednak se dělá monitoring cenový, ale také chuťový. Ochutnáváme
pečivo a porovnáváme chuť s našimi výrobky.
Myslím si, že to dělá každý pekař.
* Zajímalo by mě, zda chodíte na výzvědy
někdy také osobně?
Unčovský: To ne. Obchodní oddělení dostane
úkol, nakoupí, uděláme si ochutnávku u nás
ve firmě. Přijde technolog, vedoucí pekárny,
ochutnáváme a říkáme si názory.
* Nedávno jste v národní soutěži pekařů při
Dnech chleba v Pardubicích, které pořádá
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, zabodovali všemi třemi přihlášenými chleby,
vyhráli jste dvě hlavní ceny. Pomáhá vám to
v prodeji?
Unčovský: Samozřejmě že na naše úspěchy
jsme velice hrdí a snažíme se je co nejlépe
prezentovat. Je však otázkou, zda nám to v od50
bytu pomůže. Na druhou stranu je třeba říct, že
náš chléb je dlouhodobě vyhledávaný. Máme
zkušenost s tím, že i bývalí Žďáráci, kteří bydlí
ve vzdálenějších končinách, si náš chléb při
cestě na Žďársko koupí a vezou jej třeba i svým
známým.
* Když se rozhlížím kolem sebe, vaše kancelář je plná diplomů.
Unčovský: Dlouhodobě získáváme tahle ocenění. (ukazuje na stěny) Loni se nám podařilo
získat prvenství v kategorii Řemeslný chléb,
letos jsme chtěli obhájit. To je vždy složitější,
ale nám se to povedlo. Navíc jsme vyhráli ještě prestižní kategorii Konzumní chléb. Úžasná
radost. Ve dvacetileté historii soutěže se to
stalo pouze jednou, když vyhrála dvě kategorie litvínovská pekárna. Navíc byla letos vyšší
konkurence, nesoutěžily jen svazové pekárny,
přihlásily se i další. Máme právo dodávat vítězné chleby do řetězce Tesco, ale teprve budeme jednat o případných dodávkách. Letos
vznikla nová kategorie Chléb bez hranic, kde
uspěl jako Chléb vynikající kvality náš Žďárský
bochník, který obsahuje 60 procent žitné mouky a má rustikální vzhled, je tedy popraskaný
a pomoučený.
* Jak se změnil klasický konzumní chleba
v porovnání s dobou třeba před dvaceti
roky?
Šimon: Dříve kvalita kolísala od neděle do pátku. Bylo to tím, že zrání žitného kvasu byl neřízený proces, proto se někdy stalo, že kvas
přezrál, nebo nedozrál. Záleželo i na množství
výroby. V současné době máme nejmodernější
přísně řízenou technologii výroby žitných kvasů, které si u nás děláme a které zrají až tři dny.
Chuťově se dřív náš chleba mohl lišit, kyselost
se stárnutím chleba zvyšovala. Chuťový vjem
si teď uděláme na míru pro zákazníka. Vrátili
jsme se k periodickým etážovým pecím vytápěným olejem, chléb se peče po šaržích 42
kusů na kameninových deskách, což umožňuje dokonalé propečení a chléb je stejně kvalitní
v pondělí jako v neděli. Je to zachování tradiční
výroby kvasových chlebů s podílem ruční práce. Unčovský: Tahle moderní technologie se
klasickému pečení v parních pecích hodně blíží. Výroba konzumního chleba trvá dvě hodiny,
z toho 53 minut se peče.
* Zůstalo ještě něco z původní pekárny?
Šimon: Z pekárny okresního formátu už nezbylo prakticky nic, vše je přebudované. Postupně
byla provedena modernizace výrobních linek
jemného pečiva, chleba a běžného pečiva
(rohlíků) se zachováním tradiční technologie.
Unčovský: Hodně jsme investovali, ale překračujeme z mého pohledu nesmyslnou normu 250 zaměstnanců, proto nejsme schopni
dosáhnout na dotace, což je svým způsobem
diskriminující. Máme totiž přes sto lidí ve službách, kteří se nepodílí na výrobě, bez nich
bychom měli na dotace nárok. Pokud mluvíme
o dotacích, já osobně bych je zrušil, protože je
to nespravedlivý systém. Navíc se často stává,
že příjemce dotace jen nevymění a nezmodernizuje technologii, což by mohlo být v pořádku, ale snaží se o navýšení výrobních kapacit
a díky tomu se stane větší pekárnou. Pak už
si nekonkurujeme jen kvalitou, ale i dodaným
množstvím, protože bude nutně hledat větší trh.
* Okresní pekárna jako předchůdce Enpeky
kdysi vyráběla ve velkém množství jeden
druh chleba, zatímco teď se vyrábí mnohem
pestřejší sortiment. Jak jste tomu přizpůsobili výrobu?
Šimon: Konkurence a nabídka jde s dobou.
Dřív jsme dělali maximálně pět druhů chleba
a dnes dvacet, abychom požadavky trhu pokryPEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015
Výběr z tisku
li. Ten se diametrálně liší od doby před třiceti
roky. Někdy už je to pro zákazníka až na škodu, nemusí se tak dobře orientovat. Když jsme
přebrali provoz, firma měla 180 zaměstnanců
a vyráběli jsme 80 druhů výrobků. Dnes máme
300 lidí a děláme 300 druhů výrobků. Pekárnu
s cukrárnou doplňuje ještě studená kuchyně
a do našich prodejen dodáváme také vlastní
mléčné výrobky.
* Nedávno mě pobavila facebooková diskuse – v reakci na vaše vítězství – o kvalitě vašeho chleba. Jedni na oceněný chléb nedají
dopustit, druzí tvrdí, že je druhý den dobrý
už jen na topinky. Co na to říkáte?
Šimon: Nevím, jestli ti lidé nakupují přímo v našich prodejnách a zda se jedná přímo o náš
chléb, protože v našem okolí koupíte chléb
z různých pekáren. Chleba dodáváme úplně
čerstvý, nejhorší je, když ho zákazník uloží ještě vlažný do igelitového sáčku. Já to dělám tak,
že si doma chleba dám na prkýnko, pokud chci,
aby kůrka byla křupavá, nechám jej takhle.
Chleba by se měl konzumovat minimálně 7 až
10 hodin po upečení, kdy už je odpářený.
Unčovský: Spotřebitelé jsou dost konzervativní, to vidíme i v našem případě. Když jsme
přecházeli ze starých kvasů na nové, dostávali
jsme dopisy, ať se vrátíme ke starému chlebu.
Ale nová technologie jasně ukázala, že to byl
správný krok. Náš chleba je přirozeně navinulý,
což vytváří příjemnou chlebovou chuť.
* V okolí se prosadilo hned několik malých
pekařství. Namátkou Věchnov, Řečice, Křižanov, Borová… Poznali jste na svém odbytu, že konkurence roste?
Unčovský: Jsou to firmy mnohem menší než ta
naše. Je to doplněk na trhu, samozřejmě nám
něco uberou. Tyto firmy by určitě měly na trhu
být, konkurence je zdravá. Nicméně zajíždění –
jak říkají pekaři – daleko od komína není zdravé pro výrobky ani pro spotřebitele. Toto čím
dál častěji dělají velké firmy, které jsou od nás
vzdálené, a přesto hledají trh až u nás. Tím
nám roste konkurence.
* Výrobci potravin si obvykle stěžují na tlak
velkých řetězců. Je vůbec výhodné do supermarketů a hypermarketů dodávat?
Unčovský: Náš cíl je mít vlastní prodejní síť.
Zde si řídíme ceny i sortiment. Kromě vlastních prodejen dodáváme naše výrobky prodejnám spotřebního družstva COOP, řetězcům
a do volného trhu. Ale máme smlouvy jen s některými řetězci. Obchodování s nimi je obtížné.
Celá obchodní politika je založená na spotřebním koši. Kromě chleba a rohlíků jsou zde i jiné
PEKAŘ CUKRÁŘ 7/2015
potraviny a obecně se trvá na tom, že tyto výrobky musí být za velice dostupné ceny. Proto
je to pro pekaře dost nevýhodné, co se týká
dodavatelských cen. Další problém je vůbec
se do řetězců dostat. Obecně je v potravinářství ten problém, že se nedá pružně reagovat
na cenu surovin.
kárnu, ale když si spočítají náklady, přijdou
na to, že je to vyjde dráž než v obchodě. Asi
to má smysl, když chcete na chalupě mít ráno
čerstvý chleba.
* Takže byste byli raději, abyste s cenami
mohli víc hýbat podle toho, jak se zrovna
pohybují ceny surovin a energií?
Unčovský: Výrobou srovnatelný je Lapek Jihlava nebo Adélka Pelhřimov, to jsou spřátelené
firmy. Navzájem si v nouzi pomáháme: když má
někdo problém, ten druhý mu pomůže. Může
se totiž stát, že se rozbije nějaké zařízení a my
musíme dostát svým závazkům. Pak voláme
na spřátelenou pekárnu a výpadek vyřešíme
pomocí jejich výrobků.
Unčovský: Kdyby šla taková věc u pekařů, dýchalo by se nám lépe. Samozřejmě cenu chleba neurčuje jen cena mouky, ale i cena lidské
práce, energií atd. Ale vezměte si například
ropu. Zdraží se ropa, na pumpách jdou ceny
benzinu nahoru. Nebo ropa zlevní, na pumpách jdou ceny postupně dolů. V našem oboru
zdraží suroviny špatnou úrodou nebo třeba
výhodným vývozem obilí do zahraničí. Když je
dobrá úroda a cena mouky spadne nebo zlevní plyn, obchodníci se hned ozvou, že bychom
mohli zlevnit. Když je to opačně, tak na to neslyší. Průměrná mzda v pekárnách je šestnáct
tisíc, což je hluboko pod republikovým průměrem. Chtěli bychom platit více, ale bohužel můžeme platit jen to, na co jsme schopni vydělat.
Šimon: Je problém zaplatit odborníky. Pracuje
se o víkendech i o svátcích, v noci. Pekárna
jede kromě 25. prosince každý den v roce.
* Jak se na trhu projevilo to, když před časem pečivo výrazněji zdražilo?
Unčovský: To už jsou více než čtyři roky. Lidé
tehdy kupovali rohlíky v řetězcích za 2,50. Myslím, že s rostoucí cenou se lidé naučili lépe
hospodařit a tolik jídlem neplýtvali. S klesající
cenou pekařských výrobků už to zase zapomínají. Není to tak dávno, kdy lidé hromadně
nakupovali levné rohlíky a používali je jako krmení pro domácí zvířata. Pár takových zpráv
se k nám doneslo. Myslím si, že to je úplné
zneuctění práce našich lidí. Šimon: Naposledy
třeba zdražily výrobky z vajec, protože v Evropě vejce podražila kvůli tomu, že je velký odbyt
v Americe zasažené ptačím morem. A my se
tady dohadujeme o halíře.
* Co říkáte na domácí pečení chleba? To je
takový fenomén posledních let, hospodyně
si předávají kvásky a zkouší péci doma.
Šimon: Někdy si lidé myslí, že to, co mají doma,
je nejlepší. Ovšem kdyby měli k dispozici laboratorní rozbor, možná by zjistili, že jimi vyrobený kvas obsahuje nežádoucí mikroorganismy
a plísně. To, co je na tom asi láká, je to kouzlo
voňavého a čerstvě upečeného chleba.
Unčovský: Mnoho lidí si to zkusí, koupí si pe-
* Patříte mezi největší pekárny na Vysočině.
Je tady vůbec někdo větší?
* Ředitelskou funkci jste v Enpece převzal
po svém otci, který byl jedním z těch, kdo
firmu privatizoval. Budou tady pokračovat
i vaše děti?
Unčovský: Mám zde od loňského roku syna,
který pracuje na obchodním oddělení. Pan Šimon zde má dva syny a třetí majitel pan Gregor také. Snažíme se, aby se tradice posunula
na další generaci. Do firmy jsem přišel v roce
2003, když jsem se s otcem dohodl, že se začnu zaučovat, aby mohlo dojít ke generační
obměně. Za tu dobu už jsem z pekařiny hodně
pochytil.
* Fandíte biatlonu? Ptám se proto, že česká
reprezentace dlouhé roky využívá váš penzion v Novém Městě na Moravě.
Unčovský: Ano, jsme velcí fanoušci. Reprezentanti k nám jezdí pravidelně, jsou u nás
spokojení. Každé vítězství s českými biatlonisty
trošku oslavíme. A ať vyhrají, nebo ne, máme
připravené sladkosti, abychom je ocenili. I letos
jsme při světovém poháru stáli na tribunách.
***
Fakta Ladislav Unčovský (56 let) * Je ředitelem žďárské pekárny Enpeka i její předseda
představenstva. Také působí jako člen představenstva Podnikatelského svazu pekařů
a cukrářů v ČR. * Původně učil matematiku
a fyziku na gymnáziu ve Vysokém Mýtě, získal
titul RNDr. V Enpece je dvanáct let. * Průmyslovou pekárnu a cukrárnu ve Žďáře nad Sázavou v roce 1993 zprivatizovaly tři rodiny, které
ve firmě působí dodnes a vychovávají své nástupce, Unčovský převzal štafetu po svém otci.
Vlastislav Šimon je spolumajitelem a výrobním
ředitelem. * Enpeka má kolem 300 zaměstnanců, roční obrat se pohybuje okolo 250 milionů
korun. Měsíčně vyrobí 500 tun potravin.
- redakčně kráceno51

Podobné dokumenty