Analýza švýcarského systému - CR

Transkript

Analýza švýcarského systému,
Popis fungování poskytování sociálních a zdravotnických
služeb péče o osoby se zdravotním postižením ve Švýcarsku
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce
Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union
spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 2
3/19/2013 1:33:05 AM
P o s k y tov á n í
s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e
DEF
DEFINICE POSTIŽENÍ .......................................................................................................................3
INVALIDNÍ POJIŠTÉNÍ ..................................................................................................................... 6
PLNĚNÍ Z INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ ........................................................................................... 6
Všeobecně ................................................................................................................................. 6
Věcné plnění .............................................................................................................................. 8
Podpora pomoci invalidům ........................................................................................................ 9
OrgANIZAce INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ ..................................................................................................... 10
Současná situace..................................................................................................................... 10
Kompetence..............................................................................................................................10
ukAZATeLe: INVALIDNÍ POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................... 11
INVALIDNÍ DŮCHOD Z INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ.........................................................................13
......................................................................................................................................13
žáDOsT O PObÍráNÍ PLNĚNÍ Z INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................................13
NárOk NA DůcHOD ............................................................................................................................13
VymĚřeNÍ INVALIDITy ..........................................................................................................................14
reVIZe DůcHODu ...............................................................................................................................14
OPATřeNÍ PrO OPĚTOVNé ZAčLeNeNÍ .....................................................................................................14
PřecHODNé PLNĚNÍ ............................................................................................................................15
kOOrDINAce s bVg (ZákONem O ZAmĚsTNANeckýcH DůcHODecH) ..........................................................15
DĚTské DůcHODy ..............................................................................................................................15
VýPOčeT INVALIDNÍHO DůcHODu ...........................................................................................................15
PrůmĚr PřÍJmu Z VýDĚLku .................................................................................................................16
PrůmĚr DObrOPIsů ZA VýcHOVu DĚTÍ A ZA PéčI .................................................................................... 16
ZákLADy DůcHODů .............................................................................................................................17
sTrOP DůcHODů u mANžeLskéHO Páru................................................................................................. 17
PřÍJemcI INVALIDNÍcH DůcHODů JAkO VDOVy A VDOVcI .............................................................................17
POsTIžeNÍ OD NArOZeNÍ NebO rANNéHO VĚku ........................................................................................17
PřÍkLADy VyPOčTu ............................................................................................................................17
ZmĚNy PLNĚNÍ k 1. LeDNu 2013 ..........................................................................................................18
VŠeObecNé
KOMPENZACE PRO INVALIDY V PŘÍPADĚ BEZMOCNOSTI……..……….………………………...21
......................................................................................................................................21
ZAčáTek A kONec NárOku ..................................................................................................................21
ZAčáTek VyPLáceNÍ ...........................................................................................................................21
VýŠe kOmPeNZAce .............................................................................................................................21
POZAsTAVeNÍ kOmPeNZAce V PřÍPADĚ beZmOcNOsTI ................................................................................22
NeZLeTILÍ POJIŠTĚNcI..........................................................................................................................22
VŠeObecNé
PŘÍSPĚVEK NA ASISTENTA OD INVALIDNÍ POJIŠŤOVNY..........................................................23
......................................................................................................................................23
PřeDPOkLADy PrO NárOk u PLNOLeTýcH POJIŠTĚNců .............................................................................23
ZVLáŠTNÍ PřÍPADy ..............................................................................................................................23
PřeDPOkLADy PrO NárOk u NeZLeTILýcH POJIŠTĚNců .............................................................................23
VŠeObecNĚ
3/
3/19/2013 1:33:06 AM
INVA
l
o
k
INVA
a
a
r
b
r
m
Ü
k
k
b
d
d
r
P
v
g
b
ä
HILF
a
b
b
h
s
m
ASS
a
a
s
a
h
a
POTřebA POmOcI ...............................................................................................................................24
POTřebA AsIsTeNce...........................................................................................................................24
VýŠe PřÍsPĚVku NA AsIsTeNTA.............................................................................................................24
PrAcOVNÍ smLOuVA............................................................................................................................24
POrADeNské A PODPůrNé VýkONy .......................................................................................................24
VysTAVeNÍ fAkTury ............................................................................................................................24
ZAčáTek A kONec NárOku ..................................................................................................................24
DĚTI A POSTIŽENÍ ...........................................................................................................................25
SITUACE POSTIŽENÝCH LIDÍ V SOCIÁLNÍCH ZAŘÍZENÍCH.......................................................31
POSTIŽENÍ A VÝDĚLEČNÁ ČINNOST............................................................................................37
NOVÝ ZÁKON O OCHRANĚ DĚTÍ A DOSPĚLÝCH .......................................................................43
PráVNIcké VysVĚTLIVky .....................................................................................................................43
............................ 45
Přehled hlavních změn .............................................................................................................45
Hlavní cíle nového zákona....................................................................................................... 45
Vlastní péče ............................................................................................................................. 45
Opatření u nesvéprávných …………….……………………………………………………………..46
Úřední opatření ........................................................................................................................ 46
Umístění do opatrovnické péče ..........................................................................………………46
Ambulantní opatření a následná péče ......................................................................... 46
Odpovědnost............................................................................................................................ 46
Úřad ..........................................................................................................................................47
Osoba poručníka.......................................................................................................................47
Postup.......................................................................................................................................47
Přechodné právo ......................................................................................................................47
NeJčAsTNĚJŠÍ OTáZky NA TémA OcHrANA DOsPĚLýcH..............................................................................48
OD sTAréHO ZákONA O OPATrOVNIcTVÍ k NOVému ZákONu O OcHrANĚ DĚTI A DOsPĚLýcH
PRAXE ..............................................................................................................................................51
PrO DĚTI s POsTIžeNÍm
–
INTegrAčNÍ ŠkOLkA .......................................................................................61
smArTPHONes – cHyTré TeLefONy- bráNA POsTIžeNýcH DO sVĚTA .........................................................62
APPs PrO LIDI s POsTIžeNÍm................................................................................................................63
PŘÍLOHY - STATISTIKY ..................................................................................................................57
/4
3/19/2013 1:33:06 AM
1
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Definice postižení
Představy o postižení a způsob, jakým lidské společnosti zacházely s tímto jevem, se v průběhu historie výrazně změnil.
Spolkový zákon o odstranění znevýhodnění lidí s postižením (BehiG) označuje za postiženého „osobu, které předpokládané
trvalé tělesné, duševní nebo psychické omezení ztěžuje nebo znemožňuje provádět každodenní činnosti, udržovat sociální
kontakty, pohybovat se, vzdělávat se a vzdělání si doplňovat nebo vykonávat výdělečnou činnost.“ Dohoda Spojených národů
o ochraně práv lidí s postižením udává velmi podobnou definici: k lidem s postižením patří lidé mající dlouhodobé tělesné,
duševní nebo smyslové omezení, které jim může ve vzájemném působení s různými překážkami bránit v plném, účinném
a rovnoprávném působení ve společnosti.
Obě definice vycházejí ze stejného předpokladu, v němž označují postižení za trvalý zdravotní problém, jež omezuje osobu
při vykonávání aktivit, které by bývala vykonávala normálně. Jsou syntézou obou hlavních modelů postižení – lékařského
a sociálního modelu, které jsou dnes v západních společnostech běžné.
Lékařský model pochází z prací o lékařství z 19. století. V nich jsou popsány a klasifikovány různé neléčitelné malformace
a nemoci lidského těla a ducha a vady po úrazech, ke kterým docházelo stále častěji kvůli pracovním úrazům v průmyslu
a moderním válkám. Lékařský model se nazývá také individuální model, neboť chápe postižení jako individuální problém
způsobený přímo nemocí, traumatem nebo jiným zdravotním problémem a vyžaduje opatření pro každého jedince
individuálně (péči a technické pomůcky), aby byly poškozené biologické funkce postiženého člověka znovu obnoveny
nebo kompenzovány.
Sociální model vznikl v sedmdesátých letech a byl formulován aktivitou hnutí postižených. Nepovažuje postižení za
problém postiženého člověka, nýbrž sociálního prostředí, do kterého patří. Postižení poukazuje tedy na všechno, co způsobuje
postiženým lidem znevýhodnění, ať už jde o individuální předsudky, diskriminaci v institucích, nepřístupné veřejné budovy
nebo dopravní prostředky, vzdělávání omezující integraci, diskriminující organizaci práce apod. Podle tohoto modelu je
úkolem společnosti rozvíjet se tak, aby lidé se zdravotním problémem nebyli již „postižení“ nebo lépe řečeno „v postiženém
stavu“, nýbrž jednoduše „jiní“, se stejnými právy a možnostmi jako ti, jejichž těla fungují normálně. Vhodné sociální prostředí
sice člověku nevrátí jeho paže, umožní mu však, aby svým způsobem prováděl každodenní činnosti (např. aktivně se účastnil
ve spolku, vyřizoval nákupy, navštěvoval školy, byl výdělečně činný). U tohoto modelu stojí v centru rovnost šancí; odvolává se
na zásadu lidských práv, a proto se velmi silně rozšířil.
Od začátku práce Světové zdravotnické organizace na klasifikaci postižení (Mezinárodní klasifikace postižení, poruch
schopností a znevýhodnění, ICIDH, 1980) se tato pokoušela oba modely sloučit. Tímto způsobem zaintegrovala vedle pojmů
„poškození“ a „porucha schopností“, které patří k lékařskému modelu, také pojem „sociální znevýhodnění“, který se vztahuje na
omezení v sociálním kontextu. První klasifikace byla mohutně kritizována zastánci lékařského a sociálního modelu. V roce 2001
byla nahrazena dnešní Mezinárodní klasifikací funkčnosti, postižení a zdraví (ICF, International clasification of functioning,
disablility and health), která navrhuje nový kompromis mezi oběma modely. Aniž by poskytovala přesnou definici postižení,
označuje ICF toto za nevýhodné vzájemné působení mezi člověkem (s jeho životní situací, jeho osobností apod.), jeho tělesnými
funkcemi (fyzickými, duševními, smyslovými) a jeho prostředím (kulturním, institucionálním, bytovým apod.). Tento koncept
platí jako „bio-psycho-sociální“ model postižení (srov. Obrázek 1).
Obrázek 1: Vzájemné působení mezi složkami ICF
Zdravotní problém (zdravotní postižení nebo nemoc)
Tělesné funkce a struktury – Aktivita – Účast
Faktory prostředí – osobní faktory
1
5/
3/19/2013 1:33:06 AM
ICF usiluje o upřesnění pojmů poškození, funkční porucha a sociální znevýhodnění, které byly používány v dřívější
klasifikaci a o jejich uvedení do „pozitivního“ kontextu funkčnosti člověka, na kterou je nahlíženo z lékařského a společenského
hlediska jako na „normální“. V lékařském modelu umožňuje popis tělesných funkcí (fyziologických nebo psychologických)
a tělesných struktur (orgánů, končetin) definici funkční a strukturální integrity. Každá podstatná odchylka od této integrity
nebo její ztráta znamená poškození, jinak řečeno, postižení v lékařském smyslu. Při zohlednění různých životních oblastí (úkolů
a činností v souvislosti se zpracováním informací, mobility, samostatnosti, mezilidských vztahů, života ve společenství atd.)
mohou být spolu s popisem činnosti a účasti posouzeny funkčnost (kapacita) a výkon. Funkčnost zde znamená být schopen
splnit určité úkoly ve standardním kontextu (tj. v „normovaném“ jednotném kontextu, který nezohledňuje reálný kontext).
Výkon se vztahuje na provádění určitých činností v nějaké životní situaci (tj. ve specifickém kontextu, v němž osoba tuto činnosti
provádí). Narazí-li osoba při svých činnostech nebo účasti na potíže, označuje se toto za omezení aktivity, popřípadě omezení
účasti. Druhý pojem odpovídá sociálním přístupu k postižení, zatímco omezení aktivity nabízí kombinovaný přístup (lékařský
a sociální).
Pomocí následujícího případu chceme ukázat, v čem se tyto pojmy liší. Je-li osoba slepá (zdravotní problém), jsou její tělesné
struktury považovány za intaktní, neboť má dvě oči. Vykazuje však poškození tělesných funkcí, neboť nevidí. K tomu je omezena
ve svých aktivitách, neboť nedisponuje úplnou schopností pohybovat se bez omezení nebo nakupovat. Je omezena také v
možnosti účastnit se, když jí její kontext neumožňuje provádět úkoly a činnosti jakými jsou návštěva školy (např. protože není
k dispozici vhodná výuka nebo školní pomůcky), pohybovat se ve městě (chybí akustický signál na přechodu pro chodce nebo
v autobuse, chybí bílé linie označující chodníky a ulice apod.) nebo zastávat oficiální úřady (např. kvůli předsudkům omezujícím
její šance být zvolena nebo kvůli pravidlům zakazujícím vykonávat funkci prezidenta).
Vedle lékařského a sociálního modelu zmiňuje vědecká literatura ještě další modely. Většinou se jedná o zvláštní formy
propojení lékařského a sociálního modelu v určitém teoretickém kontextu nebo o formy odpovídající spíše pragmatickým
úvahám. K tomu patří administrativní model, který posuzuje postižení podle uznání, které bude osobě uděleno, když obdrží
kvůli trvalému zdravotnímu problému plnění od veřejné nebo soukromé správní instituce. Zde platí, že všichni, jež takové plnění
dostávají, jsou postižení. Ve švýcarském systému poukazuje tento model dalekosáhle na pojem invalidita, to znamená na plnění
poskytovaná takovým osobám, jejichž trvalá nebo delší čas trvající pracovní neschopnost je uznána ze zdravotních důvodů.
Z praktických důvodů omezují práce opírající se o tento přístup definici postižení většinou na osoby pobírající invalidní
důchod (IV) nebo stejně vysoký důchod v příslušné zemi. Na teoretické úrovni může být však tento přístup dále shrnut:
důchody nejsou jediná plnění Invalidní pojišťovny. Četné další pojišťovny nebo veřejné a soukromé úřady (Úrazové
pojišťovny, Důchodové pojišťovny atd.) nabízejí v případě invalidity plnění. Pojem invalidita je specifickou syntézou
lékařského a sociálního modelu, neboť předpokládá koexistenci trvalého zdravotního problému a omezení uplatnění
ve společnosti, které je zde omezeno na práceschopnost (i. u nevydělávajících osob).
Poslední model je model potřeby pomoci používaný několik let v souvislosti s plněním, která společnost poskytuje, aby
pomohla lidem s újmou nebo omezením činnosti. U tohoto modelu vzniká postižení tehdy, když osoba se zdravotním problémem
potřebuje pomoc jiných, aby mohla vykonávat obvyklé činnosti v každodenním životě lidí. Tento model se všeobecně uvádí, když
se jedná o organizování systémů plnění, které mají reagovat na tuto potřebu pomoci (např. služba domácí péče nebo nabídky na
volnočasové aktivity pro lidi na invalidním vozíku). Přitom se obvykle rozlišuje mezi neformální pomocí osoby blízké (příbuzného,
souseda, známého atd.) a organizovanou pomocí odborných služeb (spolek, služba domácí péče atd.). Tímto se částečně překrývá
model potřeby pomoci s administrativním modelem. Je to navíc varianta sociálního modelu, neboť klade důraz na opatření,
která musejí být učiněna v sociálním prostředí, aby mohli lidé se zdravotními problémy fungovat co možná nejvíce normálně.
Zdroj: http://www.bsv.admin.ch/themen/iv/00021/index.html?lang=de
/6
3/19/2013 1:33:06 AM
2
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Invalidní pojištění
Invalidní pojištění je celonárodní povinné pojištění. Na jedné straně umožňuje invalidním pojištěncům, aby si zcela nebo částečně
samostatně zajistili existenční základ díky opatřením pro jejich začlenění nebo toto provádí, pokud není opětovné začlenění,
zcela nebo částečně možné, tím, že vyplácí (částečný) důchod. Invalidita je definována jako úplná nebo částečná neschopnost
výdělku (popř. neschopnost podílet se na dosavadní činnosti), zapříčiněná tělesným, psychickým nebo duševním zdravotním
poškozením. Zdravotní poškození je buď důsledkem vrozených vad, nemoci nebo úrazu. Invalidní důchod je udělen pouze, když
jsou nejprve posouzeny veškeré možnosti začlenění. Zásada začlenění tímto jasně předchází vyplácení důchodu.
Plnění invalidního pojištění
Invalidní pojišťovna činí v první řadě opatření podporující profesní začlenění, která jsou vhodná ke zlepšení pracovní schopnosti.
Přitom se jedná o zásadu „začlenění před vyplácením důchodu.“
Všeobecně
Invalidní pojištění směřuje k začlenění resp. opětovnému začlenění osob postižených z důvodu vrozených vad, nemoci nebo
úrazu. Vyplácení důchodu proběhne teprve, když není možné začlenění nebo opětovné začlenění do výdělečné činnosti. Zásada
začlenění tímto jasně předchází vyplácení důchodu. Prostřednictvím Páté revize invalidního pojištění jsou od roku 2008
stanovena dodatečná opatření pro začlenění. Firmy jsou tímto efektivně podporovány při začleňování postižených pracovníků/
pracovnic. Je třeba jmenovitě zmínit finanční příspěvky, příplatky na zapracování a kompenzace za absence, ale také
rekvalifikaci, zprostředkování práce a job-coaching. Povinnost poskytovat příspěvek je obligatorní; vybírání příspěvku probíhá
společně s vyúčtováním starobního a pozůstalostního důchodu (AHV).
Pojem «invalidita»
Podle Spolkového zákona o Všeobecné části Zákona o sociálním pojištění (v platnosti od 1. ledna 2003) znamená invalidita
„předpokládanou trvalou nebo dlouhodobou celkovou nebo částečnou pracovní neschopnost“. Tím se rozumí „celková nebo
částečná ztráta možností výdělku na stabilním pracovním trhu připadajícím v úvahu, způsobená zdravotním omezením
a trvající i po přiměřeném ošetření a začlenění.“ Pracovní neschopnost je na stejné úrovni jako neschopnost účastnit se
dosavadních prací (např. činností v domácnosti, výchovy dětí, vzdělávání). Aby mohla invalidita nastat, musí existovat
tři prvky: zdravotní problém, je jedno zda v důsledku vrozených vad, nemoci nebo úrazu, který má vliv na pracovní schopnosti
(lékařský prvek), trvalá nebo dlouhodobá pracovní neschopnost (hospodářský prvek) a kauzální souvislost mezi těmito
oběma prvky.
Invalidní osoba má v první řadě nárok na plnění zmírňující omezení způsobená zdravotním problémem, odstraňující tato
omezení (určitá lékařská opatření) nebo zmírňující jejich dopady (opatření profesního druhu, pomůcky). Nárok na důchody
vzniká teprve v druhé řadě.
Začlenění před vyplácením důchodu
Cílená opatření pro začlenění by měla podporovat postižené tak, aby si mohli vlastními silami zcela nebo částečně obstarávat
živobytí a dosáhnout co nejvyšší míry nezávislosti. Díky podpoře a posilování vůle k sebeprosazení a vědomí být zaintegrován do
společnosti přitom získávají možnost vlastního, svobodného způsobu života.
2
7/
3/19/2013 1:33:06 AM
Věcná plnění
Opatření pro začlenění
Invalidé nebo invaliditou ohrožení pojištěnci mají nárok na opatření pro začlenění, pokud jsou tato nezbytná a vhodná pro
opětovné nabytí, získání nebo zlepšení schopnosti výdělku nebo schopnosti účastnit se činností; nárok na opatření pro začlenění
vzniká nezávisle na vykonávání výdělečné činnosti před vznikem invalidity. Přitom je třeba zohlednit celkovou ještě očekávanou
dobu vykonávání práce. Plnění z invalidního pojištění realizovaná pro začlenění postižených, jsou:
– Zdravotní opatření pro ošetřování vysoce stabilizovaného zdravotního problému nebo vývojových vad (Čl. 12 IVG), pokud
díky nim může být schopnost výdělku trvale nebo podstatně zlepšena, (Čl. 13 IVG, GgV). Zdravotní opatření jsou prováděna
z invalidního pojištění pouze do dovršení 20. roku života.
– Poskytování pomůcek – v rámci seznamu v Nařízení o poskytování pomůcek z Invalidního pojištění (HVI; SR 831.232.51)
– nezbytných pro vykonávání, získání nebo zlepšení schopnosti výdělku, činnosti v oblasti úkolů (např. v domácnosti), pro
školení, vzdělávání a následné vzdělávání nebo funkční zvykání. Pomůcky umožňující pohyb, vytváření kontaktu s okolím
nebo péči o sebe sama jsou vydávány bez ohledu na schopnost výdělku.
– Včasná evidence a včasný zásah
Pomocí nástroje včasné evidence by měly být osoby vykazující první náznaky invalidity včas evidovány, aby se zdravotní
potíže podle možností nestaly chronickými. Včasný zásah má umožňovat rychle a bez byrokracie učinit první opatření, aby si
zcela nebo částečně práce neschopné osoby mohly uchovat stávající pracovní místo nebo mohly být převedeny na jiné pracoviště.
Včasná evidence. Je-li pracovník minimálně 30 dní v pracovní neschopnosti nebo v průběhu roku stále opakovaně
nepřítomen na pracovišti ze zdravotních důvodů, může být nahlášen u invalidní pojišťovny pro včasnou evidenci. Oprávněni
k podání této přihlášky jsou pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce, rodinní příslušníci žijící s pojištěncem ve společné
domácnosti, zaměstnavatel, ošetřující lékaři, zúčastněné sociální a soukromé pojišťovny jako sociální pomoc. Pojištěnec musí být
o přihlášení předem informován. Přihlašovací formulář je k dostání u pracovišť Invalidních pojišťoven v jednotlivých kantonech
a vyrovnávacích fondů nebo je možné stáhnout ho z internetu. Pracoviště invalidní pojišťovny prověří, zda zde existuje riziko
invalidity a může pozvat pojištěnce k pohovoru o včasné evidenci. Následně sdělí pojištěnci písemně, zda proběhla u Invalidní
pojišťovny registrace.
Včasný zásah. Po doručení registrace invalidní pojišťovny mohou odborníci z jejích pracovišť rychle a snadno učinit opatření
včasného zásahu, aby si příslušná osoba mohla podle možností udržet stávající pracovní místo nebo být přeřazena na jiné
pracoviště. Na základě rozsáhlé situační analýzy (assessment) bude sestaven plán na začlenění a budou učiněna konkrétní
opatření s písemnou cílovou dohodou. V úvahu přicházejí zejména úprava pracoviště, vzdělávací kursy, zprostředkování práce,
profesní poradenství, sociálně-pracovní rehabilitace a zaměstnanecká opatření. Včasný zásah trvá zpravidla 6 měsíců od podání
žádosti na Invalidní pojišťovnu a končí zásadním rozhodnutím, které stanoví, zda je možné provádět začleňování nebo zda je
třeba prověřit otázku důchodu. Aby mohlo být učiněno toto zásadní rozhodnutí, jsou současně s včasným zásahem prověřovány i
předpoklady pro nárok na opatření k začlenění. Během doby trvání včasného zásahu nevyplácí pojišťovna zpravidla žádné denní
dávky. Na opatření včasného zásahu neexistuje žádný právní nárok.
Integrační opatření. Integrační opatření zavedená v rámci 5. Revize invalidního pojištění (čl. 14a, Zákona IVG) jsou určena
zejména pojištěncům, kteří jsou v důsledku psychicky podmíněných problémů neschopní práce z nejméně 50 procent po dobu
nejméně 6 měsíců. Vytváří nezbytné předpoklady pro opatření profesního druhu nebo pro stažení pojištěnce z pracovního trhu.
Existují čtyři integrační opatření, která je možné rozdělit do dvou kategorií: opatření pro sociálně-profesní rehabilitaci a
zaměstnanecká opatření. První kategorie umožňuje trénování schopností, jakými jsou zvykání si na pracovní proces, sociální
začlenění a motivace. Tyto schopnosti jsou podporovány především školením na zátěž, organizaci a integraci do pracovního
procesu s podporou na pracovišti (WISA). Účast na těchto opatřeních předpokládá potenciál k začlenění. Druhá kategorie
zahrnuje práce na překlenutí doby a slouží tím k zachování schopnosti pracovat a denního režimu. Tato opatření jsou zaměřena
na osoby, které by mohly ztratit schopnost pracovat do doby, než budou rekvalifikovány nebo dokud nenastoupí na nové místo,
nebo by mohly trpět chybějícím denním režimem.
Opatření profesního druhu. Vůdčí zásada Invalidního pojištění „začlenění před vyplácením důchodu“ je na stejné
úrovni se stanovením cíle a nástrojem. Než zahájí pracoviště pojišťovny prověřování důchodu, musí být vyjasněna možnost
(opětovného) začlenění. Paleta možných profesních opatření pro začlenění a podružných plnění zahrnuje: profesní poradenství,
prvotní profesní vzdělávání, následné profesní vzdělávání, rekvalifikaci, zprostředkování práce, kapitálovou pomoc a úhradu
denních dávek a cestovních nákladů. Podle článku 18 Spolkového zákona o invalidním pojištění má práce neschopný, ale
začlenění schopný pojištěnec nárok na aktivní podporu při hledání vhodného pracovního místa. V případě poskytnutí práce
může být zaměstnavateli během fáze začleňování poskytován příplatek na zapracování. Kromě toho může pojišťovna odškodnit
zaměstnavatele za případné navýšení příspěvku povinné profesní péče a pojištění pro případ nemoci jako důsledek obnovené
pracovní neschopnosti pojištěnce.
/8
3/19/2013 1:33:06 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Denní dávky jako podružná plnění. Pojištěnci mají během začleňování nárok na denní dávky, pokud je jim po dobu nejméně
tří po sobě jdoucích dnů kvůli začleňování zabráněno práci vykonávat nebo pokud jsou ve své obvyklé činnosti nejméně z 50
procent práce neschopni. Nárok na denní dávky mají pojištěnci staří nejméně 18 let a ti, kteří byli výdělečně činní před pracovní
neschopností. Pojištěnci bez předchozí výdělečné činnosti obdrží kompenzaci za náklady na péči o děti a člena domácnosti
vyžadujícího péči během opatření pro začlenění. Pojištěncům v prvním profesním vzdělávání a pojištěncům, kteří ještě nedovršili
20. rok života a nebyli ještě výdělečně činní, bude vyplacena denní dávka, pokud utrpí ztrátu výdělku v důsledku invalidity. Denní
dávka se skládá ze základní kompenzace ve výši 80% příjmu dosaženého naposledy bez zdravotního omezení, na kterou mají
nárok všichni pojištěnci. Pojištěnci s dětmi obdrží kromě toho přídavky na děti, pokud neobdrželi již k vydělanému příjmu
příplatek na děti nebo vzdělání.
Peněžitá plnění
Jsou vyplácena ve formě důchodů nebo kompenzací v případě bezmocnosti.
Invalidní důchod je udělen pouze tehdy, když byla nejprve prověřena možnost začlenění. Stupeň invalidity určuje, na jaký
důchod má pojištěnec nárok: stupeň invalidity nejméně 40% dává nárok na čtvrtinový důchod, stupeň nejméně 50% poloviční
důchod a nejméně 60% tříčtvrtinový důchod a od 70% celý důchod.
Nárok na invalidní důchod vzniká, když jsou splněny následující předpoklady:
– Pojištěnec byl během roku neschopný práce průměrně nejméně ze 40% bez podstatného přerušení.
– Po uplynutí roku existuje pracovní neschopnost 40% a více.
Nárok na důchod vzniká nejdříve šest měsíců po datu podání žádosti na Invalidní pojišťovnu, nejdříve však v měsíci
následujícím po dovršení 18. roku života.
Kompenzace v případě bezmocnosti jsou určeny pojištěncům, kteří ke každodenním úkonům (oblékání, příjem potravy, péče
o tělo) trvale potřebují pomoc třetí osoby nebo osobní dohled kvůli poškození zdraví.
Bezmocní nezletilí mohou rovněž obdržet kompenzaci v případě bezmocnosti. V prvním roce života vzniká nárok, pokud
existuje bezmocnost přepokládaná na dobu delší než 12 měsíců.
Pro nezletilé potřebující alespoň po minimální čas intenzívní péči, se vyplácí za určitých předpokladů příplatek na intenzívní
péči. Tento příplatek odpadá při pobytu v opatrovnickém ústavu.
Za bezmocné jsou považování také plnoletí pojištěnci žijící doma, odkázaní na trvalou pomoc při každodenních životních
úkonech. To znamená, že na základě zdravotního omezení
– nejsou schopni samostatně bydlet bez dohledu třetí osoby,
– jsou při jednání a kontaktech mimo bydliště odkázáni na doprovod třetích osob nebo
– jsou vážně ohroženi tím, že budou trvale izolování od vnějšího světa.
Pouze osoby pobírající nejméně čtvrtinový důchod mají nárok na tento druh kompenzace v případě bezmocnosti.
Invalidní pojišťovna rozlišuje tři stupně bezmocnosti - lehkou, středí a těžkou. Kompenzace je různě vysoká, podle toho, zda
pojištěnec bydlí v opatrovnickém ústavu nebo ve vlastním domově, přičemž kompenzace v případě bezmocnosti pro pojištěnce
žijící v instituci činí polovinu dávky pro pojištěnce žijící doma.
Podpora pomoci invalidům
Pojišťovna poskytuje na základě Článku 74 zákona IVG regionálně nebo celostátně působícím soukromým organizacím na
soukromou pomoc postiženým příspěvky na podporu profesního a sociálního začlenění postižených osob s cílem umožnit jim co
největší sebeurčující a odpovědnou účast ve společenském životě. Příspěvky slouží na financování plnění v oblastech poradenství
a péče, odborné, volnočasové a sportovní kursy, letní tábory i na práci s informacemi a veřejností.
Spolkový úřad sociálního pojištění (BSV) uzavírá s organizacemi na soukromou pomoc postiženým smlouvy o dílo na dobu
trvání tří let. V nich jsou uvedeny obsah a množství plnění, která mají být poskytnuta, a jejich kvalita. Na základě každoročně
vyžadovaných dat o plnění prověřuje BSV způsob, množství, náklady a kvalitu poskytnutých plnění.
Přibližně 70% příspěvků připadá na aktivity poskytnuté ve formě poradenství, péče a kursů přímo postiženým nebo jejich
blízkým. Zbývající příspěvky plynou do nepřímých plnění, jakými jsou práce s informacemi a veřejností a základní práce na
podporu svépomoci.
2
9/
3/19/2013 1:33:06 AM
Organizace invalidního pojištění
Současná situace
Každý kanton má k dispozici vlastní pracoviště Invalidní pojišťovny nezávislé na správě kantonu. V každém kantonu je toto
organizováno odlišně: některá pracoviště jsou vedena autonomně, jiná jsou podřízena kompenzačním fondům jednotlivých
kantonů nebo jsou spojená s kantonálním institutem sociálního pojištění. Pracoviště Invalidní pojišťovny pro pojištěnce
v zahraničí je připojeno k centrálnímu Kompenzačnímu fondu AHV (Starobní a pozůstalostní pojišťovny) a tím také ke spolkové
správě. Kantonální pracoviště Invalidní pojišťovny podléhají odbornému, administrativnímu a finančnímu dohledu vlády, který
vykonává Spolkový úřad sociálního pojištění.
Kompetence
Pracoviště Invalidní pojišťovny v kantonech
Pracoviště pojišťovny zpracovávají případy, které jim byly předloženy: provádějí včasnou dokumentaci, určují a prověřují
opatření včasného zásahu, prověřují oprávněnost nároku, usnášejí se o opatřeních pro opětovné začlenění a provádějí je, určují
stupeň invalidity a bezmocnosti a vydávají dispozice v oblasti plnění. Úlohou těchto pracovišť je rovněž informovat veřejnost
o pojišťovacích podmínkách.
MEDAS a BEFAS
Invalidní pojišťovna má k dispozici lékařská (MEDAS) a profesní (BEFAS) konzultantská střediska. V jednotlivých
obtížných případech mohou být přizváni tito specialisté. Mají podat zprávu o tom, zda jsou z jejich hlediska nutná opatření
pro začlenění nebo zda má být prověřeno vyplácení důchodu.
Regionální lékařské služby (RAD)
Každá konzultace o nároku na plnění od Invalidní pojišťovny obsahuje v zásadě také lékařské posouzení zdravotního
problému a jeho dopad na činnost pojištěnce. Zhodnocení předložených lékařských zpráv a posudků a lékařských prohlídek
nutných v každém případě provádí regionálně strukturované lékařské služby (RAD). Tyto služby posuzují lékařské aspekty
předpokladů na nárok u žádostí o plnění od Invalidní pojišťovny, zejména schopnost opětovného začlenění a přiměřenost
v oblasti profesních opatření i pracovní neschopnost v důchodovém případu. K jejich úkolům patří mimo jiné přezkoumání
a případné doplnění lékařských podkladů doručených z pracovišť pojišťovny.
Regionální lékařské služby usilují o sjednocení lékařských podkladů nezbytných pro rozhodovací řízení i o celonárodní pokud
možno co nejvíce jednotné, optimálně kvalitní a rychlé posuzování žádostí o plnění.
Kompenzační fondy
Při posuzování nároku na plnění od pojišťovny spolupůsobí kompenzační fondy dvojím způsobem: dodávají nezbytné
podklady, aby mohly být posouzeny předpoklady pro pojistný nárok (zejména stanovení období pro placení příspěvků)
a vypočítávají důchody a denní dávky. V neposlední řadě jsou kompenzační fondy kompetentní také pro výplatu důchodů,
denních dávek a kompenzací v případě bezmocnosti u dospělých.
Centrální kompenzační úřad
Centrální kompenzační úřad je pojišťovací orgán Invalidní pojišťovny na celostátní úrovni. Vyřizuje stejně jako ve Starobní
a pozůstalostní pojišťovně centrální zúčtování a provádí s kompenzačními fondy kompenzaci příspěvků a plnění, vede rejstřík
osob pobírajících dávky a sestavuje řadu statistik. Pracoviště Invalidní pojišťovny předávají Centrálnímu kompenzačnímu úřadu
jako platebnímu místu pro věcná plnění pojišťovny faktury od lékařů, nemocnic, pracovišť pro začlenění a dodavatelů pomůcek
k proplacení. Centrální kompenzační úřad je odpovědný také za vyplácení kompenzací v případě bezmocnosti u nezletilých.
Spolkový úřad sociálního pojištění (BSV)
Spolkový úřad se stará o jednotné aplikování zákona po celém Švýcarsku a je dozorčím orgánem nad 26 pracovišti Invalidní
pojišťovny v jednotlivých kantonech a nad pracovištěm pro pojištěnce v zahraničí. Vydává kritéria pro účinnost, kvalitu
a jednotnost při plnění úkolů a prověřuje jejich dodržování. Odborný dohled je vykonáván pomocí všeobecných směrnic
a v jednotlivých případech také pokynů i prostřednictvím každoročně prováděných auditů na všech pracovištích pojišťovny.
Administrativní a finanční dohled se týká prověření a schválení plánů jednotlivých pracovišť i jejich rozpočtů a ročních uzávěrek.
Regionální lékařské služby (RAD) podléhají rovněž přímému odbornému dohledu Spolkového úřadu.
/ 10
3/19/2013 1:33:06 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Ukazatele: Invalidní pojištění
Finance invalidního pojištění v miliónech franků
20072
20082
2009
2010
2011
Změna 2010/2011
Příjmy celkem
11‘786
8‘162
8‘205
8‘176
9‘454
15.6%
Příspěvky pojištěnci a
zaměstnavatelé
4‘243
4‘438
4‘578
4‘605
4‘745
3.0%
Příspěvky z veřejných
prostředků
7‘423
3‘591
3‘518
3‘476
4‘607
32.5%
- z toho vláda
5‘445
3‘591
3‘518
3‘476
3‘565
2.6%
120
133
109
95
103
7.7%
Výdaje celkem
13‘867
9‘524
9‘331
9‘220
9‘457
2.6%
Sociální plnění1
13‘098
8‘642
8‘560
8‘450
8‘529
0.9%
Náklady na správu a
456
538
574
609
629
3.3%
Regres
prováděcí náklady
Úroky z kapitálu
313
345
196
162
Zůstatek na účtu
-2‘081
-1‘362
-1‘126
-1‘045
-3
299
-99.7%
84.7%
Změna kapitálu
-2‘081
-1‘362
-1‘126
-1‘045
-3
-99.7%
Pohledávky AHV u Invalid.
Pojišťovny
-11‘411
-12‘773
-13‘899
-14‘944
-14‘944
Kapitál invalid. pojišťovny3
-
-
-
-
4‘997
0.0%
-
1 Peněžitá plnění, náklady na individuální opatření a příspěvky institucím a organizacím.
2 V důsledku NFA (Nové úpravy finančního vyrovnání) nejsou hodnoty 2007/2008 srovnatelné s těmi z předchozích let.
3 Od 2011 samostatný fond Invalidní pojišťovny s počátečním kapitálem 5 mld. franků.
Zdroj: Spolkový úřad sociálního pojištění
Osoby pobírající důchody z invalidního pojištění ve Švýcarsku
Stav
prosinci
v
Vývojové
Nemoci
Z toho
psychická
onemocnění
Úrazy
Celkem
vady
2000
26‘577
151‘109
63‘427
21‘282
198‘968
2001
26‘983
162‘824
69‘999
22‘294
212‘101
2002
27‘290
173‘846
76‘818
23‘061
224‘197
2003
27‘522
184‘532
83‘673
23‘655
235‘709
2004
27‘652
192‘128
89‘193
23‘877
243‘657
2005
28‘015
199‘644
94‘276
24‘169
251‘828
2006
28‘027
197‘924
95‘618
23‘706
249‘657
2007
28‘237
196‘693
97‘235
23‘332
248‘262
2008
28‘446
195‘618
99‘008
22‘824
246‘888
2009
28‘536
193‘372
99‘924
22‘209
244‘117
2010
28‘629
190‘845
100‘736
21‘431
240‘905
188‘947
101‘766
20‘673
238‘333
2011
28‘713
Zdroj: Spolkový úřad sociálního pojištění
Zdroj: http://www.ahv-iv.info/
(Stav k 1. lednu 2012)
2
11 /
3/19/2013 1:33:06 AM
/ 12
3/19/2013 1:33:06 AM
3
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Invalidní důchody
z invalidní pojišťovny
Všeobecné
Nárok na plnění z invalidního pojištění mají pojištěnci, kteří jsou částečně nebo zcela omezeni ve své výdělečné činnosti nebo
dosavadní oblasti činnosti v důsledku zdravotního problému. Toto zdravotní omezení musí být trvalejšího rázu. Nehraje
roli, zda zdravotní problém je tělesné, psychické nebo duševní povahy, zda nastal již při porodu nebo je důsledkem nemoci či
úrazu. Pojištěnci mladší 20 let mohou rovněž obdržet plnění, pokud je předpoklad, že zdravotní problém bude omezovat jejich
schopnost výdělku.
Žádost o pobírání plnění z invalidního pojištění
Pojištěnci, kteří chtějí podat žádost o plnění od invalidní pojišťovny, se musejí co nejrychleji přihlásit na pracovišti Invalidní
pojišťovny ve svém domovském kantonu. Formulář žádosti je k dispozici na pracovištích pojišťovny, na kompenzačních
fondech AHV, obecních pracovištích AHV nebo přímo na www.akv-iv.info. V případě pojištěnců, kteří strávili pojistné období ve
Švýcarsku a v jedné nebo ve více zemích EU nebo EFTA, a podávají žádost ve státě, kde mají bydliště, bude automaticky zahájeno
přihlašovací řízení v příslušných zemích.
Nárok na důchod
Nárok na důchod vzniká pouze tehdy, když nemůže být pracovní schopnost nebo schopnost vykonávat určitou oblast úkonů
u pojištěnce ani pomocí přiměřených opatření k začlenění obnovena, získána nebo zlepšena. Stupeň invalidity určuje, na jaký
důchod má postižený nárok:
Stupeň invalidity
Nárok na důchod
nejméně 40 %
čtvrtinový důchod
nejméně 50 %
poloviční důchod
nejméně 60 %
tříčtvrtinový důchod
nejméně 70 %
plný důchod
Při stupni invalidity méně než 40% nevzniká žádný nárok na invalidní důchod.
Kdo splňuje současně předpoklady na invalidní a pozůstalostní důchod, obdrží bez ohledu na stupeň invalidity plný invalidní
důchod.
Nárok na invalidní důchod vzniká, jsou-li splněny následující předpoklady:
– pojištěnec byl během jednoho roku průměrně nejméně ze 40% práce neschopný bez podstatného přerušení
– Po uplynutí roku existuje pracovní neschopnost 40% nebo více.
Nárok na důchod vzniká nejdříve šest měsíců po datu podání žádosti u Invalidní pojišťovny, nejdříve však v měsíci následujícím
po dovršení 18. roku života.
3
13 /
3/19/2013 1:33:06 AM
Vyměření invalidity
U osob výdělečně činných vyměřuje pracoviště pojišťovny stupeň invalidity pomocí porovnání příjmů. Přitom nejprve stanoví
příjem z výdělku, který by mohl být dosažen bez zdravotního problému. Od toho odečte příjem z výdělku, který by mohl být
dosažen při zdravotním problému a po provedení opatření pro začlenění přiměřeným způsobem. Z toho vyplyne chybějící
částka: ztráta výdělku jako důsledek invalidity. Vyjádři-li se toto v procentech, získáme tím stupeň invalidity. Příklad:
Příjem bez invalidity
Fr. 60 000. –
Příjem při invaliditě
Fr. 20 000. –
Ztráta výdělku
Stupeň invalidity: 100 x 40 000.– : 60 000.–
Fr. 40 000. –
= 67 % (zaokrouhleno)
= tří čtvrtinový invalidní důchod
U osob nevýdělečných (např. v domácnosti, příslušníků řádů, studujících) se posuzuje, do jaké míry jsou postiženi ve svém
obvyklém působení.
U pojištěných osob, které jsou výdělečně činné pouze z části nebo spolupracují bezplatně ve firmě manžela nebo manželky,
bude stanovena invalidita za tuto část jako u výdělečně činných. Pokud vedle toho vykonávaly také další činnost, bude invalidita
pro tuto činnost stanovena jako u osob nevydělávajících pomocí porovnání účasti na této činnosti. V tomto případě je třeba
stanovit podíl výdělečné činnosti popř. bezplatné spolupráce ve firmě manžela nebo manželky a podíl vykonávané další činnosti
a vyměřit stupeň invalidity podle postižení v obou oblastech.
Revize důchodů
Změní-li se stupeň invalidity na základě zhoršení nebo zlepšení pracovní schopnosti nebo schopnosti vykonávat určitou činnost,
bude důchod odpovídajícím způsobem upraven a rozhodne se o zachování, změně nebo zrušení důchodu. Pobírá-li osoba
oprávněná k důchodu nový příjem nebo je-li stávající příjem zvýšen, dojde k revizi důchodu pouze tehdy, jestliže zvýšený příjem
převyšuje ročně 1 500 franků.
Nárok na invalidní důchod vyprší na konci měsíce, ve kterém
– Invalidita přestala,
– Vznikl nárok na starobní důchod nebo na vyšší důchod pro pozůstalé,
– Oprávněná osoba zemřela.
Aby vznikl nárok na řádný důchod, musí být osobě při vzniku důchodového případu započítány nejméně tři celé
příspěvkové roky.
O celý příspěvkový rok se jedná, když
– Osoba oprávněná k plnění během celého roku odváděla příspěvky nebo
– Vydělávající manžel pojištěnce odváděl po dobu nejméně jednoho roku dvojnásobný minimální příspěvek, nebo
– Mohou být započítány dobropisy za výchovu dětí nebo za péči nejméně za jeden rok.
Opatření pro opětovné začlenění
Pro zlepšení práceschopnosti invalidních důchodců a důchodkyň mohou být v jakékoliv době učiněna opatření pro jejich opětovné
začlenění. Navíc k obvyklým opatřením (časově neomezená integrační opatření, profesní opatření, poskytování pomůcek)
přicházejí v úvahu poradenství a doprovodné vedení. Po případném snížení nebo zrušení důchodu mohou být pojištěnci a jeho
zaměstnavateli na dobu nejdéle tří let přislíbeny poradenství a doprovodné vedení. Cílem je zde uchování pracovního místa.
Během doby, v níž jsou prováděna opatření pro opětovné začlenění, je nadále vyplácen dosavadní důchod místo kompenzace
denních dávek. Ve zvláštních případech může být pojištěnci vyplacena navíc ještě denní dávka z Invalidního pojištění.
Po ukončení opatření pro opětovné začlenění dochází k posouzení invalidity.
/ 14
3/19/2013 1:33:06 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Přechodné plnění
Pojištěnci, jehož důchod byl snížen nebo zrušen v důsledku
– opatření pro opětovné začlenění nebo
– opětovného zahájení výdělečné činnosti
– zvýšení stupně zaměstnanosti,
může být poskytnuto peněžité plnění, pokud vykáže ve třech po sobě následujících letech (tzv. ochranná lhůta) pracovní
neschopnost nejméně 50 procent, která trvala nejméně 30 dní a dále pokračuje.
V případě snížení důchodu odpovídá přechodné plnění v zásadě rozdílu mezi důchodem nynějším a dřívějším. V případě
zrušení důchodu odpovídá přechodné plnění v zásadě důchodu vyplácenému před jeho zrušením. Přechodné plnění je vypláceno
od měsíce, ve kterém jsou splněny výše uvedené předpoklady. Současně s poskytnutím přechodného plnění dochází k prověření
důchodu, aby bylo zjištěno, zda se změnil stupeň invalidity. Nárok vyprší, jakmile pracoviště Invalidní pojišťovny učiní rozhodnutí
o stupni invalidity, nebo když pracovní neschopnost činí méně než 50 procent.
Koordinace s BVG (Zákonem o zaměstnaneckých důchodech)
Během ochranné lhůty tří let zůstává pojištěnec pojištěn u toho penzijní institutu, který dosud vyplácel invalidní plnění. V zásadě
jsou invalidní plnění nadále vyplácena buď v plné výši, nebo zkrácena (podle nových příjmů dosažených výdělečnou činností).
Pokud bude pojištěnec během této tříleté lhůty práceneschopný, musí o tom penzijní institut neprodleně informovat. Ten
provede následně nový výpočet důchodu.
Je-li opětovné začlenění pojištěnce úspěšné, přechází kompetence po uplynutí tříleté ochranné lhůty na penzijní institut
nového zaměstnavatele a starý penzijní institut mu předá kompetence k plnění v rámci svobody pohybu pracovníků.
Významné změny profesní, rodinné a zdravotní situace je třeba nahlásit na pracoviště Invalidní pojišťovny; tyto mohou
ovlivnit nárok na plnění.
Dětské důchody
Osoby oprávněné k důchodu mají navíc k invalidnímu důchodu nárok na dětský důchod pro syny a dcery,
– dokud tito nedovrší 18. rok života nebo
– dokud tito neukončí vzdělávání, nejdéle však do ukončeného 25. roku života.
Nárok na dětský důchod platí také pro děti v pěstounské péči, které byly bezúplatně přijaty. Dětský důchod není vyplácen
dětem v pěstounské péči, které byly převzaty do péče teprve po vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod. Výjimku tvoří
děti manželů.
Výpočet invalidního důchodu
Prvky pro výpočet invalidního důchodu jsou
– započitatelné příspěvkové roky,
– příjmy,
– dobropisy za výchovu dětí a za péči.
Osoby oprávněné k dávkám obdrží plný důchod (stupnice důchodu 44), pokud od kalendářního roku, v němž dosáhly 21.
roku života, již splnily příspěvkovou povinnost.
Existuje-li neúplná doba odvádění příspěvků, nevykazuje-li osoba oprávněná k dávkám dostatek příspěvkových let, jako jiní
pojištěnci jejího ročníku, vyplácí se částečný důchod (stupnice důchodů 1-43). Tento částečný důchod se vyměřuje podle poměru
skutečných příspěvkových let oprávněné osoby k úplnému trvání příspěvkového období.
Při stanovení doby trvání příspěvkového období pro invalidní důchody se ženám započítávají bezpříspěvkové roky
v manželství nebo ve vdovském stavu před 31. prosincem 1996, během nichž byly pojištěny, jako roky příspěvkové.
3
U osob, které měly před 1. lednem po dovršení 20. roku života již příspěvkové období, bude toto započítáno jako takzvané
„mládežnické roky“, aby se jimi vyplnily pozdější příspěvkové mezery.
15 /
3/19/2013 1:33:07 AM
Osobám, které vykazují před 1. lednem 1979 chybějící příspěvkové roky, a byly pojištěny nebo bývaly se mohly pojistit, budou
dodatečně započítána následující příspěvková období (takzvané dodatečné měsíce).
U úplných příspěvkových let pojištěnce
od
do
dodatečně započitatelné až do
20
26
12 měsíců
27
33
24 měsíců
a více
36 měsíců
Průměrný roční příjem se skládá z
– průměrného příjmu z výdělku,
– průměru dobropisů za výchovu dětí
– průměru dobropisů za péči
Průměr příjmu z výdělku
Pro výpočet příjmu z výdělku se sečtou všechny příjmy mezi 21. rokem života a 31. prosincem roku, ve kterém došlo ke vzniku
důchodového případu. Příjmy z „mládežnických let“ tj. mezi 18 a 21 lety budou zohledněny pouze tehdy, když bude třeba vyplnit
později vzniklé příspěvkové mezery.
Příjmy z výdělku jsou evidovány na takzvaných individuálních účtech (IK) každé osoby.
Příjmy mohou pocházet z let, kdy byla úroveň platů velmi nízká. Proto je součet příjmů zhodnocen podle průměrného vývoje
platů a cen. Takto zhodnocený součet příjmů se vydělí počtem započitatelných let a měsíců. Výsledek odpovídá průměrnému
příjmu z výdělku.
Při výpočtu invalidního důchodu vdaných, ženatých, ovdovělých nebo rozvedených osob jsou příjmy, kterých dosahovali
oba manželé během doby trvání manželství, rozděleny a každému z manželů je započítávána jedna polovina. Rozdělení příjmů
(splitting) se však provádí pouze, když
– mají oba manželé nárok na starobní nebo invalidní důchod,
– manželství bylo ukončeno rozvodem nebo prohlášením za neplatné,
– jeden z manželů zemře a ten pozůstalý již pobírá invalidní důchod.
Je-li – v manželském páru jeden z manželů oprávněný k pobírání důchodu, avšak druhý ještě ne, započítávají se příjmy
nerozděleně. Jakmile je také tento z manželů oprávněn čerpat důchod, jsou oba důchody nově vypočítány, a sice na základě
nerozdělených příjmů před manželstvím popř. rozdělených příjmů během manželství.
Průměr dobropisů za výchovu dětí a za péči
Při výpočtu invalidního důchodu může být pojištěnci započítán dobropis za výchovu dětí za každý rok, ve kterém měl děti mladší
16 let. Odpovídá trojnásobku ročního minimálního důchodu. U vdaných nebo ženatých je dobropis rozdělen na polovinu během
kalendářních let trvání manželství. Průměr dobropisů za výchovu dětí se získá tím, že je součet všech dobropisů za děti vydělen
celkovou dobou, po kterou byly odváděny příspěvky. Rozvedeným nebo svobodným rodičům může být na základě žádosti
převedena společná rodičovská péče. V těchto případech mohou rodiče také určit, komu z nich mají být započteny dobropisy za
výchovu dětí. Nedojde-li zde k takové dohodě, budou dobropisy rozděleny.
Pojištěncům mohou být za roky, během nichž se starali o příbuzné vyžadující péči, započítány dobropisy za péči. Za roky, za
které mohou být započítány dobropisy za výchovu dětí, neplatí nárok na dobropisy za péči. Výše dobropisu za péči odpovídá
trojnásobku ročního minimálního důchodu. U vdaných nebo ženatých osob je dobropis během doby trvání manželství vždy
rozdělen na polovinu. Průměr dobropisů za péči se získá tím, že je součet všech dobropisů za péči vydělen celkovou dobou, po
kterou byly odváděny příspěvky.
/ 16
3/19/2013 1:33:07 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Základy důchodů
Při plném období odvádění příspěvků činí řádné plné důchody podle průměrných příjmů:
Nejméně
Nejvíce
fr. / měsíc
fr. / měsíc
1/1
3/4
1/2
1/4
1/1
3/4
1/2
1/4
Invalidní důchod
1160
870
580
290
2320
1740
1160
580
Dětský důchod
464
348
232
116
928
696
464
232
Strop důchodů u manželského páru
Součet obou jednotlivých důchodů manželského páru nesmí převyšovat 150 % maximálního důchodu. Je-li tato nejvyšší částka
překročena, jsou oba jednotlivé důchody proporcionálně kráceny. Toto krácení důchodů nenastává, když
– společná domácnost byla zrušena soudním rozhodnutím,
– jeden z manželů pobírá plný invalidní nebo starobní důchod a druhý poloviční nebo čtvrtinový důchod,
– jeden z manželů pobírá tříčtvrtinový důchod od Invalidní pojišťovny (IV) a druhý čtvrtinový důchod z IV
U dětských důchodů dochází také k výpočtu stropu v souvislosti s jednotlivými důchody manželů. To platí rovněž, je-li dítěti
vyplácen dětský i sirotčí důchod.
Příjemci invalidních důchodů jako vdovy a vdovci
Po úmrtí manžela oprávněného k důchodu se mění částka důchodu, protože odpadá strop důchodu uplatňovaný v době, kdy
byl zemřelý manžel naživu. K důchodu je kromě toho připočítáván vdovský nebo vdovecký příplatek ve výši 20%. Příplatek se
poskytuje však pouze až do maximální částky invalidního důchodu.
Postižení od narození nebo raného věku
Osoby žijící ve Švýcarsku, které jsou invalidní od narození nebo od doby před dovršením 23. roku života, ale nemají žádný nárok
na řádný invalidní důchod, dostávají mimořádný invalidní důchod. Tento důchod činí nejméně 133 1/3 % řádného minimálního
důchodu.
K mimořádným invalidním důchodům je možné vyplácet také odpovídající dětské důchody.
Osoby, které se staly invalidními před 25. rokem života, jsou považovány na rané invalidy. Vykazují-li úplné období odvádění
příspěvků, činí invalidní důchod nejméně 133 1/3% minimální částky plného důchodu.
Příklady výpočtu
Jeden z manželů pobírá invalidní důchod
Žena narozena 17. dubna 1967 má od 1. března 2012 nárok na plný invalidní důchod. Je provdána od roku 1996 za stále stejného
manžela. Protože její manžel není oprávněn k důchodu, bude její invalidní důchod stanoven nejprve na základě vlastního a
nerozděleného příjmu (901 800 franků). Z manželství vzešly dvě děti (1998 a 1999). Ženě je možné započítat dobropisy za
výchovu dětí za dobu 13 let. Tyto budou na dobu trvání manželství rozděleny mezi manžele.
Žena oprávněná k důchodu odváděla od roku 1988 až do vzniku důchodového případu nepřetržitě příspěvky na starobní
a pozůstalostní důchod a proto vykazuje úplnou dobu pro odvádění příspěvků, a sice 24 let.
Z toho vyplývá plný důchod (stupnice důchodu 44).
Stanovený součet příjmů z 24 příspěvkových let
od 1988 do a včetně 2011
Fr. 901 800.–
Z tohoto zhodnoceného součtu příjmů vyděleného rozhodným
obdobím pro odvádění příspěvků (24 let) vyplyne
průměrný příjem z výdělku
Průměr dobropisů za výchovu dětí se vypočítává takto:
Fr. 37 575.–
3
17 /
3/19/2013 1:33:07 AM
Počet let x trojnásobek ročního minimálního důchodu: doba příspěvků : 2 osoby
13 x 41 760 franků : 24 let: 2
Fr. 11 310.–
Průměr příjmů z výdělku se sečte
s průměrem dobropisů za výchovu dětí.
Z toho vyplyne průměrný roční příjem
(zaokrouhlen na tabulkovou hodnotu)
Fr. 50 112.–
Jak je zřejmé z tabulky v příloze, vyplývají
zde tyto důchodové částky
Plný invalidní důchod
Fr. 1 875.–
Dva plné dětské důchody, každý
Fr. 750.–
Oba manželé jsou oprávněni k pobírání důchodu
Stejná výchozí situace jako v předchozím příkladu, pouze manžel narozen 20. června 1965 má od 1. listopadu 2012 rovněž
nárok na plný invalidní důchod. Oba invalidní důchody budou nyní nově vypočítány tím, že dojde k rozdělení příjmů.
Manžel odváděl přípěvky od roku 1986 rovněž nepřetržitě až do vzniku důchodového případu, a tudíž vykazuje úplné období
pro odvádění příspěvků, a to 26 let. Z toho vyplývá plný důchod (stupnice důchodů 44).
Průměr příjmu z výdělku bude stanoven na základě individuálního účtu
a vypočítán následujícím způsobem:
manželka
manžel
Nerozdělené příjmy před uzavřením manželství
(1988 do 1996)
Fr. 302 000.–
(1986 do1996)
Fr. 472 886.–
Rozdělené příjmy za dobu
trvání manželství
(1997 do 2011)
Fr. 700 000.–
(1997 do 2011)
Fr. 700 000.–
Součet příjmů za 24 příspěvkových let
od 1988 do 2011
Fr. 1 002 000.–
Součet příjmů z 26 příspěvkových let
od 1986 do 2011
Fr. 1 172 886.–
Zhodnocení s určujícím faktorem
1,005 u muže (první vklad na
individ. účet v roce 1986 ) dává
zhodnocený součet příjmů
Fr. 1 178 750.–
Tento zhodnocený součet
děleno rozhodným příspěvkovým obdobím
(24 popř. u muže 26 let)
dává průměr příjmů
Fr. 41 750.–
Fr. 45 337.–
15
/ 18
3/19/2013 1:33:07 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Průměr dobropisů za výchovu se vypočítává takto:
muž
žena
počet let x trojnásobek ročního
minimálního důchodu : příspěvkové období : 2
13 x 41 760 franků : 24 let : 2
Fr. 11 310.–
13 x 41 760 franků : 26 let : 2
Fr. 10 440.–
Průměr příjmů z výdělku
se sečte s průměrem dobropisu za výchovu dětí.
Z toho vyplyne průměrný roční příjem
(zaokrouhleno na tabulkovou hodnotu)
Fr. 54 288.–
Fr. 57 072.–
činí invalidní důchody
Fr. 1 930.–
Fr. 1 967.–
a dva dětské důchody každý
Fr. 772.–
Fr. 787.–
žena
muž
Jak zřejmé z tabulky v příloze,
Na základě stanovení stropu vyplývají tyto důchody:
Vzorec pro výpočet stropu
Důchod ženy
x 150 % nejvyšší částky
Fr. 1 930.–
Důchod ženy
x Fr.3 480.–
Fr. 1 723.–
+ důchod muže
Fr. 1 930.–
Důchod muže
Fr. 1 967.–
Důchod muže
+Fr. 1 967.–
x Fr. 3 480.–
Fr. 1 757.–
+důchod ženy
Fr. 1 967.–
+Fr. 1 930.–
Dětský důchod od matky x 60 % nejvyšší částky
Fr. 772.–
x Fr. 1 392.–
Fr. 689.–
Dětský důchod od matky +dětský důchod od otce
Fr. 772.–
+Fr. 787.–
Dětský důchod od otce
Fr. 787.–
x Fr. 1 392.–
Dětský důchod od otce
+dětský důchod od matky
Fr. 787.–
+Fr. 772.–
Fr. 703.–
Změny plnění k 1.lednu 2013
Plnění invalidního důchodu
Důchody se navyšují následujícím způsobem (franky měsíčně):
Důchod
Plný
Tři čtvrtinový
Poloviční
Čtvrtinový
Invalidní důchod*
1170/2340
878/1755
585/1170
293/585
Dětský důchod*
468/936
351/702
234/468
117/234
*nejnižší/nejvyšší důchod
3
19 /
3/19/2013 1:33:07 AM
Doplňková plnění Starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění, (EL)
Částka životního minima
Příspěvky na životní minimum jsou:
Pro samotné osoby
19 210 franků
Pro manželské páry
28 815 franků
Pro sirotky oprávněné k důchodu a děti mající nárok na dětský důchod
ze starobního nebo invalidního pojištění.
pro první a druhé dítě, každé
10 035 franků
pro třetí a čtvrté dítě, každé
6 690 franků
pro každé další dítě
3 345 franků
/ 20
3/19/2013 1:33:07 AM
4
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Kompenzace pro invalidy v případě
bezmocnosti (stav ke 1. lednu 2013)
Všeobecné
Za bezmocnou je považována osoba, která kvůli zdravotnímu omezení trvale potřebuje pro každodenní životní úkony
(oblékání, svlékání, vstávání, sedání si, příjímání potravy atd.) pomoc třetí osoby nebo osobní dohled. Pojištěnci s těžkým
smyslovým poškozením mohou mít také nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti.
Pro nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti musejí být splněny následující předpoklady:
– pojištěnec má trvalé bydliště ve Švýcarsku
– existuje zde těžká, středně těžká nebo lehká bezmocnost.
– neexistuje žádný nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti u povinného úrazového nebo vojenského pojištění.
Za bezmocné jsou považování také plnoletí pojištěnci žijící doma, odkázaní na trvalou pomoc při každodenních životních
úkonech. To znamená, na základě zdravotního omezení
– nejsou schopni samostatně bydlet bez dohledu třetí osoby,
– jsou při jednání a kontaktech mimo bydliště odkázáni na doprovod třetích osob nebo
– jsou vážně ohroženi tím, že budou trvale izolování od vnějšího světa.
Je-li omezeno pouze psychické zdraví, musí pro uznání tohoto druhu bezmocnosti existovat alespoň nárok na čtvrtinový
důchod.
Začá tek a konec nároku
Nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti vzniká nejdříve po uplynutí jednoleté čekací lhůty. Vyprší, nejsou-li již splněny
předpoklady k nároku, když pojištěnec zemře nebo když pobírá starobní důchod (předčasně nebo při dosažení řádného
důchodového věku).
Začátek vyplácení
Podá-li pojištěnec žádost více než jeden rok po vzniku nároku, bude mu vyplácena kompenzace v případě bezmocnosti nejvýše
za 12 měsíců přecházejících podání žádosti o pobírání plnění.
Výše kompenzace
Měsíční kompenzace v případě bezmocnosti je rozdílně vysoká podle toho, zda pojištěnci bydlí v opatrovnickém ústavu
(více než 15 dní v měsíci) nebo ve vlastním domově:
Bezmocnost
v ústavu
ve vlastním domově
Lehký stupeň
117 franků měsíčně
Střední stupeň
1 170 franků měsíčně
Těžký stupeň
Kompenzace v případě bezmocnosti není závislá na příjmu nebo majetku pojištěnce.
4
21 /
3/19/2013 1:33:07 AM
Pozastavení kompenzace v případě bezmocnosti
Kompenzace v případě bezmocnosti bude pozastavena za každý kalendářní měsíc, který pojištěnec stráví v léčebném zařízení
nebo pokud se zdržuje více než 24 dnů v instituci zabývající se opatřeními k začlenění.
Nezletilí pojištěnci
Nezletilí pojištěnci mohou rovněž obdržet kompenzaci v případě bezmocnosti, pokud bydlí doma. V prvním roce života vzniká
nárok, pokud existuje předpoklad, že bezmocnost bude trvat více než 12 měsíců. Nezletilí nemají nárok na kompenzaci v případě
bezmocnosti za dny, ve kterých pobývají v ústavu, instituci zabývající se opatřeními k začlenění nebo v léčebném zařízení. Výše
kompenzace v případě bezmocnosti je vypočítána na den:
bezmocnost
na den
Lehký stupeň
15,60 franků
Střední stupeň
39,00 franků
Těžký stupeň
62,40 franků
Nezletilí, kteří potřebují denně průměrně dodatečnou péči minimálně 4 hodiny, mají za určitých předpokladů nárok
na příplatek na intenzivní péči. Příplatek na intenzivní péči pro nezletilé se řídí podle náročnosti péče, která je zapotřebí
ve srovnání se stejně starým nepostiženým dítětem. Na každý den pobytu doma se vyplácí:
Náročnost péče
příplatek za intenzívní péči
Minimálně 4 hodiny
Minimálně 6 hodin
Minimálně 8 hodin
Tyto měsíční částky jsou vypláceny, pokud dítě přespává během celého měsíce doma a nikoliv v ústavu.
/ 22
3/19/2013 1:33:07 AM
5
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Příspěvek na asistenta od Invalidní
pojišťovny (stav ke 1. lednu 2013)
Všeobecné
Příspěvek na asistenta umožňuje osobám pobírajícím kompenzaci v případě bezmocnosti, odkázaným na pravidelnou pomoc,
které však chtějí žít doma, zaměstnat člověka, aby jim poskytoval nezbytnou pomoc. Pomocí příspěvku na asistenta by měly být
v první řadě podporovány sebeurčení a odpovědnost za sebe sama, aby mohly postižené osoby žít doma.
Předpoklady pro nárok u plnoletých pojištěnců
Plnoletí pojištěnci mají nárok na příspěvek na asistenta, když:
– pobírají kompenzaci v případě bezmocnosti;
– žijí doma.
Pojištěnci, kteří žijí v ústavu, avšak zamýšlejí z něho odejít, mohou rovněž podat žádost o toto plnění u pracoviště Invalidní
pojišťovny.
Zvláštní případy
Plnoletí pojištěnci s omezenou způsobilostí k jednání musí pro nárok na příspěvek na asistenta prokázat určitou míru samostatnosti a ještě k tomu splnit tyto předpoklady:
– vést vlastní domácnost;
– absolvovat profesní vzdělání na běžném trhu práce nebo vzdělání druhého či třetího stupně;
– po dobu minimálně 10 hodin týdně vykonávat výdělečnou činnost na běžném trhu práce;
– při dosažení plnoletosti již pobírat příspěvek na asistenta na základě příplatku na intenzívní péči z důvodu potřeby péče
a dohledu minimálně šest hodin denně.
Předpoklady pro nárok u nezletilých pojištěnců
Nezletilí pojištěnci musí pro nárok na příspěvek na asistenta dodatečně k výše uvedeným předpokladům splňovat jednu
z uvedených podmínek:
– pravidelně plnit povinnou školní docházku v běžné třídě, absolvovat profesní vzdělání na běžném trhu práce nebo jiné
vzdělání druhého stupně;
– po dobu minimálně 10 hodin týdně vykonávat výdělečnou činnost na běžném trhu práce;
– pobírat příplatek na intenzívní péči z důvodu potřeby péče a dohledu minimálně 6 hodin denně.
Potřeba pomoci
Potřeba pomoci je uznána, když pojištěnec potřebuje pravidelně pomoc během minimálně tří měsíců v těchto oblastech:
5
23 /
3/19/2013 1:33:07 AM
a. každodenní činnosti (oblékání, svlékání, vstávání, sedání, příjímání potravy atd.);
b. vedení domácnosti;
c. účast na společenském životě a trávení volného času;
d. výchova dětí a péče o ně;
e. vykonávání všeobecně prospěšné a neplacené činnosti;
f. profesní a doplňkové vzdělávání;
g. vykonávání výdělečné činnosti na běžném trhu práce;
h. dohled během dne;
i. noční služba (dohled a pomoc).
Započitatelná hodinová náročnost je omezena a určována individuálně.
Potřeba asistence
Příspěvek na asistenta je stanoven na základě pravidelné časové potřeby pomoci pojištěnci. Pro výpočet se odečítá čas, který je
již zahrnut v jiných plněních (kompenzace v případě bezmocnosti, příplatek na intenzivní péči pro nezletilé pojištěnce, základní
péče podle Zákona o zdravotním pojištění (KVG) atd.).
Výše příspěvku na asistenta
Příspěvek na asistenta činí 32.80 franků na hodinu. Musí-li asistent mít zvláštní kvalifikaci kvůli postižení pojištěnce
pro vykonávání nezbytných pomocných úkonů, činí příspěvek na asistenta 49.15 franků na hodinu. Základ pro noční
službu je stanoven v jednotlivých případech a podle intenzity pomocných úkonů, které je třeba provést. Maximálně však
činí 87.40 franků za noc. V těchto základech jsou zahrnuty příspěvky zaměstnavatele a zaměstnance na sociální pojištění
a náhrada za dovolenou.
Pracovní smlouva
Příspěvkem na asistenta jsou financovány výlučně pomocné úkony, které provádí fyzická osoba (asistent) prostřednictvím
pracovní smlouvy. Pojištěnec je tedy zaměstnavatel a asistent zaměstnanec. Smluvní strany si navzájem upravují pracovně-právní aspekty (pokračování ve vyplácení mzdy v době nemoci pracovníka, během dovolené nebo v případě dlouhodobého
pobytu pojištěnce v nemocnici, výpovědní lhůtu). Pracovní poměr se řídí ustanoveními Občanského zákoníku o pracovní
smlouvě. Sociální dávky (starobní, pozůstalostní a invalidní pojištění, atd.) se odvádí jako v případě jakékoliv jiného pracovního
poměru podle právních ustanovení.
Asistent nesmí být manželem pojištěnce, nesmí s ním žít v partnerství nebo být s ním příbuzný v přímé linii. Pomocné úkony
vykonané během pobytu ve stacionární (ústav, nemocnice, psychiatrická klinika) nebo částečně stacionární instituci (dílně,
denní pracovně, místě zabývajícím se začleněním), nebudou uznány. Pomocné úkony od organizací nejsou rovněž uznávány.
Poradenské a podpůrné výkony
Na základě komplexity asistentských výkonů mohou být třetí osoby (instituce, opatrovníci, právnické osoby) pověřeny tím, aby
poradili pojištěnci ohledně zřízení a organizace asistentské práce nebo pracovně právních otázek. Příspěvek na poradenské a
podpůrné výkony činí nejvýše 75 franků na hodinu. Během prvních 18 měsíců bude vypláceno plnění v rozsahu nejvýše 1 500 franků.
Vystavení faktury
Příspěvek na asistenta bude pojištěnci přímo vyplacen proti předložení faktury jednou měsíčně. Na fakturu je třeba uvést hodiny
práce skutečně odvedené asistentem. Může zahrnovat maximálně období posledních 12 měsíců.
Začátek a konec nároku
Nárok vzniká při nahlášení výkonu. Zaniká, jakmile již nejsou splněny předpoklady pro nárok, pojištěnec zemře, nebo
pobírá starobní důchod, nebo uplatnil nárok na předčasný odchod do důchodu. Při dosažení důchodového věku bude nadále
poskytován příspěvek na asistenta ze starobního pojištění na základě aktuálního stavu.
Zdroj – www.bfs.admin.ch
/ 24
3/19/2013 1:33:07 AM
6
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Děti a postižení
Počet dětí s postižením se těžko odhaduje, neboť závisí na definici a zohledněném stupni obtíží. Ukazuje se, že okolo přibližně
40 tisíc dětí je konfrontováno s těžkým postižením a dalších asi sto tisíc s postižením lehčím. Jejich počet narůstá se stoupajícím
věkem. Zdá se, že děvčata jsou méně zasažena než chlapci.
Dětství bývá spojováno v široké míře s pozitivními představami o svižnosti a radosti. Ale ani děti nebývají ušetřeny potíží:
zejména zdravotní problémy mohou dětem bránit v tom, aby žily jako jiné děti jejich věku.
Švýcarský zdravotnický průzkum udává odhad počtu dětí s postižením. V roce 2007 to bylo 122 100 domácností, v nichž
žilo postižené dítě. To odpovídá 8,4% domácností s dětmi ve věku 0 – 14 let. Jen málo lidí uvádělo, že má v této situaci více dětí.
Z tohoto důvodu může být počet dětí s postižením žijících v soukromých domácnostech odhadován za rok 2007 na 144 000.
Tabulka: T 2 Domácnosti s postiženými dětmi ve věku 0 – 14 let, 2007
Počet /zaokrouhleno,
Celkem s postiženým dítětem (dětmi)
S 1 postiženým dítětem
Se 2 postiženými dětmi
Se 3 postiženými dětmi
Celkový počet domácnosti s dětmi
ve věku 0 – 14 let
122 100
103 700
15 000
3 400
1 451 300
Procentuální sazba ±odchylka
8,4 ± 1,1
7,1 ± 1,1
1,0 ± 0,4
0,2 ± 0,2
100
Zdroj: Švýcarský zdravotnický průzkum
S přibývajícím věkem počet postižených stoupá. Vysvětlením pro toto je běh života (pravděpodobnost, že utrpí úraz nebo
nemoc s trvalými následky) a také fakt, že určitá postižení se objeví během růstu dětí nebo teprve za několik let se projeví
opoždění. Proto se může stát, že potíže v důsledku postižení neberou dospělí v okruhu dítěte dlouho na vědomí, anebo je připisují
jiným příčinám.
Chlapci jsou zasaženi postižením častěji než děvčata. Tento rozdíl se objevuje také v jiných statistických výzkumech v tomto
článku, zůstává však těžko vysvětlitelný.
U největšího počtu dětí nemá postižení žádný podstatný vliv na každodenní život, snad jen u dětí, které potřebují brýle.
U 34 400 dětí má postižení podle odhadu lidí dotázaných v rámci šetření silný vliv na schopnost vést normální život jako jiné děti
stejného věku.
6
25 /
3/19/2013 1:33:07 AM
Počet postižených dětí v soukromých domácnostech, 2007
G6
Celkem
Podle věku
0 – 4 roky
5 – 9 let
10 – 14 let
Podle pohlaví
Děvčata
Chlapci
Podle dopadu postižení
Silný dopad
Střední dopad
Žádný/nepatrný dopad
Zdroj Švýcarský zdravotnický průzkum
Statistika sociálně-zdravotnických institucí informuje o počtu dětí, o které bylo pečováno v ústavech s možností ubytování
(internátech) interně i externě. V roce 2008 to bylo 4757. Na základě změny vyšetřovací metody není možné sledovat tento vývoj
zřetelně, zdá se však, že je skutečně stabilní. Tento počet činil v letech 2001 – 2005 v průměru 1644 (podle šetření k rozhodnému
dni 31. prosince) a v letech 2006 – 2008 v průměru 4723 (podle šetření po celý kalendářní rok). Rozdíl mezi oběma šetřeními
je třeba z velké míry odvozovat od počtu dětí, které byly pouze po část roku ošetřovány v ústavech, a které tvoří jasnou většinu
stacionárně umístěných dětí.
Počet dětí ošetřovaných v sociálně-zdravotnických ústavech
2001 – 2008
G7
Šetření k 31. prosince
0-4 roků
Šetření během
celého roku
5-9 roků
10-14 roků
Bez ústavů pro léčbu závislostí, v nichž dětí bydlí, aby mohly být
s rodiči, samy ale žádné postižení nemají.
Zdroj: Švýcarský zdravotnický průzkum
Děti pobývají většinou v ústavech pro postižené, méně často v psycho-sociálních zařízeních a také ve výjimečných případech
v jiných ústavech. I zde stoupá jejich počet spolu s rostoucím věkem, což lze opět odvodit od vzniku popř. zhoršení určitých
problémů v průběhu růstu, ale také od jiných faktorů, jakými jsou únava rodin a stále obtížnější péče o takové děti v domácím
prostředí. Nadále zůstává rozdíl mezi děvčaty a chlapci. Dvě třetiny stacionárně ošetřovaných dětí jsou chlapci. Tyto podíly se
od roku 2001 významně nezměnily. Při pohledu na zařízení pro postižené a rok 2008, potom vyplývá, že polovina dětí (49%)
vykazuje duševní postižení. Pouze několik stovek dětí ovšem je konfrontováno s tělesným (10%), psychickým (5%) a smyslovým
(4%) postižením. Ostatní případy se týkají překážek v oblasti sociální integrace a psycho-sociálních problémů (kognitivní
poruchy a poruchy chování atd.) nebo jiných postižení.
/ 26
3/19/2013 1:33:07 AM
české rePublice
Děti ve stacionárních zařízeních podle druhu postižení,
2008
a ve
Švýcarsku:
G8
Celkem
0-14 let (N=3397)
0-4 roky (N=228)
5-9 let (N=1171)
10-14 let (N=1998)
Duševní postižení
Jiné postižení nebo důvody
Problémy se začleněním, psychosociální problémy
(kognitivní poruchy a poruchy chování atd.)
Tělesné postižení
Psychické problémy
Smyslové postižení
Výlučně ústavy pro postižené osoby
Zdroj: statistika sociálně-zdravotních ústavů
Péče se skládá hlavně z opatření v oblastech ubytování (ústav) a výuka (škola), přičemž to druhé musí být samozřejmě
přizpůsobeno věku dítěte.
Statistika invalidního pojištění vykazuje na základě vyhodnocení ročníků 1983 – 1987, že do 20. roku života si více než
pětina všech dětí jednoho ročníku nárokovala lékařské plnění z invalidního pojištění. Invalidní pojišťovna tedy zasahuje
ve velkém měřítku ve prospěch dětí se zdravotními problémy, převážně úhradou lékařských ošetření. V roce 2009 byla
71 139 dětem ve věku 0 – 14 let přislíbena takzvaná „zdravotnická opatření“. Současně s tím byly financovány pomůcky
pro 4978 dětí a 5892 dětí pobíralo kompenzaci v případě bezmocnosti.
Děti ve stacionárních zařízeních
podle druhu péče, 2008
G9
Celkem
0-14 let (N=3397)
0-4 roky (N=228)
5-9 let (N=1171)
10-14 let
(N=1998)
Bydlení bez školy
Škola a bydlení
Pouze škola
Externí opatření;
profesní opatření, dílny,
denní pracovny
Výlučně ústavy pro postižené osoby, dvojnásobné počty (externí opatření) jsou možné
Zdroj: statistika sociálně-zdravotních ústavů
Počet dětí pobírajících plnění z invalidního pojištění silně kolísá v průběhu doby. Od roku 1998 se pohyboval mezi 96 000
a 107 000, aby okolo roku 2009 nakonec klesl na 80 795. Tento vývoj je třeba odvodit hlavně od zákonodárných změn i z dopadů,
jakými jsou stáří a určitá skupina populace (plnění, které je poskytováno od určitého věku, počet dětí v obyvatelstvu) i od
bodového charakteru určitých plnění.
6
27 /
3/19/2013 1:33:08 AM
Děti (0-14 let), pobírající plnění
z invalidního pojištění 1998 – 2009
Lékařská opatření
Zvláštní vzdělávání
Pomůcky
G10
Kompenzace v případě bezmocnosti
Celkem s pojišťovacími plněními
Zdroj: statistika invalidního pojištění
Počet dětí pobírajících plnění z invalidního pojištění narůstá v průběhu jejich růstu. To platí zejména v případě pomůcek
a kompenzací v případě bezmocnosti. U lékařských opatření je zejména citelný nárůst ve věkové skupině 10 až 14 let.
V roce 2009 dostalo 36 000 dětí v této skupině plnění z invalidního pojištění v porovnání s přibližně 22 000 ve skupině
0 – 4 let a 5 - 9 let.
Děvčata činí okolo 40% ze všech dětí pobírajících plnění z invalidního pojištění. Tento podíl je ve skupině 0 – 4 roky o něco
vyšší (2009: 43%) a u 5 – 9letých o něco nižší (38%).
Statistika výuky eviduje žáky a žákyně navštěvující zvláštní vyučování. Různá postižení mohou vést i tomu, že děti nejsou
schopné zvládat běžné vyučování, ať už je to z kognitivních důvodů, nebo protože nejsou uzpůsobené školním zařízení,
pomůckám nebo prostorům. Vyučování ve zvláštních třídách a školách může být prostředkem, jak dostát universálnímu právu
dětí na vzdělání.
Graf: Žákyně a žáci se zvláštním
učebním plánem 1990 – 2008
Zvláštní třídy
G11
zvláštní školy
Žákyně a žáci povinné školy bez integračních tříd pro cizince
Zdroj: Statistika výuky
/ 28
3/19/2013 1:33:08 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Podíl školních dětí ve zvláštních třídách stále stoupal až do začátku století a následně se stabilizoval před tím, než došlo
od roku 2006 k významnému snížení počtu zvláštních tříd. Na začátku školního roku 2008 bylo vzděláváno okolo 24 000 žáků
a žákyň ve zvláštních třídách a 15 200 ve zvláštních školách. Poměr pohlaví mezi chlapci a dívkami činí od roku 1990 nezměněně
dva ku jedné.
Jako shrnutí lze říci, že děti sice nezůstávají ušetřeny postižení, ta zasahují však pouze menšinu z nich a v mnoha případech
mají sotva nějaké dopady na jejich další život. Ovšem u 34 400 dětí žijících doma je v důsledku postižení značně zhoršena
jejich schopnost vést normální život jako každé jiné dítě. K tomu patří ještě 5000 dětí žijících v ústavech buď z důvodu těžkého
(většinou duševního) postižení a/nebo protože rodinné a zdravotnické zdroje nestačí k pokrytí jeho potřeb. Celkový počet dětí ve
věku 0 – 14 let s vážným postižením může být tedy odhadován mezi 36 000 a 40 000. Dá-li se vyjít z tohoto šetření, jejich počet
se za posledních 10 nebo 20 let téměř nezměnil, zůstanou-li nezohledněny dopady administrativních nebo politických změn.
Pravděpodobnost postižení stoupá s věkem, a sice od narození. Chlapci jsou zasaženi častěji než děvčata. Podíl děvčat činí
v celkových zkoumaných statistikách mezi jednou třetinou a 40%. Pro vysvětlení tohoto rozdílu byly uváděny různé hypotézy:
biologické (genetické) faktory, faktory podmíněné chováním, (chlapci podstupují větší rizika než děvčata) nebo také kulturní
a institucionální faktory (diskriminace děvčat, jejichž zdravotní problémy jsou méně sledovány a tím pádem také méně
specificky ošetřovány. Nebo obráceně: diskriminace chlapců, které rodiče a učitelé svěří vstřícným zvláštním zařízením,
aby se o ně již nemuseli starat sami). Ovšem toto zůstává hypotézami, které z části pouze omezeně vysvětlují trvalý rozdíl
mezi chlapci a děvčaty.
Zdroj – www.bfs.admin.ch
6
29 /
3/19/2013 1:33:08 AM
/ 30
3/19/2013 1:33:08 AM
7
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Situace postižených lidí
v sociálních zařízeních
Ve Švýcarsku žije více než 25 000 postižených lidí v sociálních institucích. Většinou v nich stráví největší část svého života,
zestárnou tam a také zemřou. Tato publikace se pokouší informovat o málo známé skupině obyvatelstva a zároveň odpovědět na
následující otázky: Jaká jsou nejčastější postižení lidí žijících v ústavech? Jak dlouho zůstávají postižení lidé v takových ústavech?
Kolik z nich ústavy opouští? Na základě jakých zdravotních problémů jsou postižení lidé hospitalizováni? Uvedené údaje se
zakládají na výsledcích šetření každoročně prováděného Spolkovým úřadem pro statistiku u sociálně-zdravotních institucí.
Lidí s tělesným, duševním nebo psychickým postižením jsou omezeni v možnostech změnit své prostředí. Ačkoliv většina
z nich může vést samostatný život, zůstává část z nich odkázaná na sociálně-zdravotní péči v sociálních zařízeních. Potíže při
reflexi přemýšlení, komunikaci a rozhodování i psychická omezení, se kterými jsou lidé s těžkým postižením konfrontováni,
způsobují, že se neobejdou bez stálého dohledu a péče v specializovaných institucích, zřízených za tímto účelem. Ve
Švýcarsku existuje 551 institucí pro péči o postižené (dospělé a nezletilé). Tato zařízení mají k dispozici rozmanitou nabídku
internátů (22 600 míst) nebo externích ústavů (22 000 míst): ústavů s ubytováním s integrovaným zaměstnáváním nebo bez
něj, práce v dílnách, denních pracovnách, profesní opatření, zvláštní školy a internáty pro děti (G1). V roce 2010 pobíralo
celkem 38 550 osob plnění od specializovaných institucí. Více než polovina z nich žila v ústavu patřícímu příslušné instituci.
Výsledky představují pouze tuto skupinu a nevypovídají o celkovém počtu lidí pobírajících (zejména ambulantní) plnění
od specializovaných institucí.
Graf: Disponibilní místa v institucích pro postižené, 2010
G1
Ústav se zaměstnáváním
nebo bez něj: 20 707
Internát (pro děti): 1917
Zvláštní škola: 3836
Denní pracovny: 3069
Dílny: 12 711
Profesní opatření: 2034
Kvóta osob v institucích
Okolo 25 400 osob žilo v roce 2010 ve specializovaných institucích. To přestavuje o 2200 více než ještě v roce 2006. V roce
2010 činila kvóta osob v institucích u osob mladších 20 let 2,65‰ a u obyvatel nad 20 let 3,34‰. Tyto kvóty zůstaly mezi lety
2006 a 2010 relativně stabilní.
Počet postižených osob, které žily v soukromých domácnostech, byl v roce 2010 odhadnut na 1 134 00. Podíl postižených
osob žijících v ústavech byl tudíž velmi malý (2,2%).
V kantonech na východě Švýcarska (AI/AR, TG), v některých kantonech v Espace Mittelland (BE, FR, SO) a v kantonu
Basilej – město byla kvóta postižených osob v ústavech nejvyšší – více než 4 na 1000 obyvatel (K1). V severním a východním
Švýcarsku (BL, AG, ZH, SG, GL, GR) vykazovaly kvóty mezi 3 a 4‰, zatímco v západním Švýcarsku (JU, NE, VD, GE, VS) a
v Lucernu a Uri mezi 2 až 3 na 1000 obyvatel. Nejnižší kvóty osob v institucích vykazovaly hodnoty menší než 2 ‰ v centrálním
Švýcarsku (OW, NW, SZ, ZG) a v Ticinu. Rozsah opatření pro péči o postižené sahá od domácích hospodářských popř. sociálněpečovatelských prací přes opatrované skupiny postižených žijící pohromadě a decentralizované bydlení až po péči v nějakém
ústavu. Kvóta osob v ústavech je zřejmě ovlivněna možnostmi preferovanými v jednotlivých kantonech. Při interpretaci
kantonálních rozdílů musejí být přitom zohledněny možné dopady přesunů mezi jednotlivými kantony.
7
31 /
3/19/2013 1:33:08 AM
Postižení v ústavech, 2010
K1
Podle kantonů
Počet postižených v ústavech na 1000 obyvatel
Zdroj: statistika sociálně-zdravotnických institucí
Informace o osobách žijících v ústavech
Z 25 363 postižených osob žijících v roce 2010 v ústavech bylo 58,2% mužů. Ve všech věkových skupinách převažoval podíl
mužů nad ženami (G2). Přesně obráceně tomu bylo u postižených žijících v soukromých domácnostech: zde činil podíl žen
u 16 – 64letých 58%. U lidí s těžkým postižením byl však rozdíl menší (52% žen). Tyto výsledky poukazují na to, že se podíl mužů
s narůstajícím stupněm postižení zvyšuje, přičemž pro to neexistuje žádné jasné vysvětlení. Nicméně je možné vyvodit řadu
hypotéz. Muži jsou častěji zasaženi dědičnými nemocemi specifickými podle pohlaví. Trisomie 21, možná příčina duševního
postižení, se vyskytuje častěji u chlapců než u děvčat: okolo 54% miminek narozených mezi lety 1999 a 2010 s Trisomií 21
byli chlapci. Poruchy chování, které se projevují asociálním, agresívním chováním vůči sobě samému a ostatním v okolí jsou
častěji diagnostikovány u chlapců než u dívek a jsou proto důvodem, proč chlapci mladší 15 let tvoří téměř jednu pětinu dětí
přicházejících do ústavů. Navíc ještě jsou muži až do věku 65 let vystaveni vyššímu riziku nehod než ženy.
Graf: Postižení v ústavech podle věkových skupin a pohlaví, 2010
Roky
Roky
Muži
Roky
Roky
Roky
Roky
Roky
G2
Roky Roky a starší
ženy
V roce 2010 činil průměrný věk osob žijících v ústavech 38,6 let u mužů a 40 let u žen. Osmdesát šest procent postižených
bylo ve věkové skupině mezi 15 a 64 lety. Podíl osob starších 65 let byl v porovnání s veškerým obyvatelstvem stejné věkové
skupiny významně nižší (6,6 oproti 16,9%). Ve sledovaném období 2006 – 2010 stoupl věkový průměr u mužů však o 1,1 let
a u žen o 1,8 let. U osob žijících v ústavech je možné vysledovat změnu věkové struktury: podíl osob mladších 45 let klesl, zatímco
osob starších 45 let stoupl (G3). Na základě tohoto stárnutí postižených jsou ústavy pečující o tyto lidi konfrontovány s novými
výzvami.
/ 32
3/19/2013 1:33:08 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Lidí s postiženým v ústavech podle věkových skupin, 2006 – 2010
Roky
G3
Roky
Roky
Roky
Druh postižení
V roce 2010 činil podíl osob s duševním postižením žijících v ústavech 59,8%. Tento druh postižení se projevuje silným
omezením kognitivního vývoje. Duševní postižení může být zděděné a/nebo vrozené. Počet osob s psychickým postižením
se pohyboval okolo 20,6%. Na rozdíl od duševního postižení nejsou kognitivní schopnosti u tohoto druhu postižení omezené.
Projevuje se v poruchách osobnosti souvisejících s psychickými poruchami (neurózy, psychózy, deprese a další afektivní
poruchy). Podíl osob s tělesným postižením žijících v ústavech činil 8,7%. U tohoto druhu postižení je omezena schopnost hýbat
tělem nebo nějakou částí těla. Seznam ještě doplňují postižení smyslových orgánů např. sluchová a zraková omezení (2,2%),
závislosti (2,4%), problémy se začleněním (2,4%) a ostatní (3,9%). Mezi věkovými skupinami 25 a 74 let se tyto podíly téměř
nemění (G4). U osob mladších 25 let byly problémy se začleněním a kategorie „ostatní“ však četnější než u jiných věkových
skupin. Problémy se začleněním postihují zpravidla osoby, které jsou kvůli poruchám chování odkázané na ústavní podporu.
Kategorie „ostatní“, která standardně zahrnuje např. všechny osoby s vícečetným postižením, byla významně nižší, neboť od
18 let může být podána žádost o invalidní důchod. Tento postup předpokládá, že postižení, kvůli kterému je podána žádost, je
možné jasně kategorizovat. Na závěr vyplývá, že osoby nejvyšších věkových kategorií v ústavech jsou častěji zasaženi postižením
smyslových orgánů než ti nejmladší.
Postižení lidé v institucích podle věkových
skupin a druhu postižení
Roky
Roky
G4
Roky
Roky
Roky
Roky
Roky Roky a starší
Duševní postižení
Problémy se začleněním
Tělesné postižení
Smyslové postižení
Psychické postižení
Jiné postižení
Závislosti
7
33 /
3/19/2013 1:33:08 AM
Změny ohledně umístění v ústavech
Z přibližně 25 400 osob žijících v roce 2010 ve specializovaných ústavech bylo nově příchozích 3329 a v průběhu roku odešlo
3027. Děti a mladiství činili 11% nově příchozích a 16% ústavy opustilo. Míra fluktuace osob žijících v ústavech zůstala od roku
2006 konstantní, přičemž v tomto období v průměru bylo o 9,5% více nově příchozích než odcházejících.
Místo pobytu postižených
před jejich příchodem do ústavu, 2010
G5
Soukromé domácnosti
Nemocnice
Specializovaný ústav
Ostatní
Není známo
V roce 2010 přišlo 45% z 2969 nově příchozích dospělých z domova, 29% z jiného sociálně-zdravotnického nebo
specializovaného ústavu a 10% z nemocnice (G5). Polovina lidí přicházejících do ústavu z domova byla mladší 22 let. Především
u mladistvých má systém péče v rodině své hranice. Dospělí, kteří v roce 2010 ústav opustili, se v 38% vraceli do svých
soukromých domácností. Do jiných ústavů bylo přeloženo 28% a do nemocnic 4%. Za zmínku stojí, že postižení, kteří dosáhli
důchodového věku, byli velmi zřídka přesunuti do jiného sociálně-zdravotnického ústavu (125 případů za pět let). Jedenáct
procent postižených zemřelo v ústavech, ve kterých v roce 2010 bydleli (G6). Osoby, které se vrátily do svých soukromých
domácností, byly v porovnání s ostatními žijícími v ústavech relativně mladé (průměrný věk: 32,3 let). Osoby s psychickým
postižením se nejčastěji vracely domů (38%), což je možné odvodit z proměnlivosti a šancí na zlepšení u tohoto druhu postižení.
V průměru strávily v ústavu 1,6 let.
Graf 6: Místo pobytu postižených po odchodu z ústavu, 2010
G6
Soukromé domácnosti
Nemocnice
Specializovaný ústav
Ostatní
Není známo
Případy úmrtí
Na konci roku 2010 pobývala více než polovina postižených umístěných v ústavech minimálně pět let v těchto zařízeních.
U 35% to bylo dokonce více než 15 let (G7). Existuje silná pozitivní souvislost mezi věkem osob a délkou jejich pobytu v ústavu.
Průměrně strávily v ústavech třetinu svého života. Postižení žijící v ústavech déle než 15 let měli z 82% duševní postižení
a v průměru byli staří 50,7 let.
/ 34
3/19/2013 1:33:08 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Postižení podle počtu let, po která pobývali v ústavu,
konec roku 2010
0<1 rok
1-<5 let
5-<10 let
10<15 let
G7
více než 15 let
Z přibližně 3000 pobytů ukončených v roce 2010 bylo 40% spíše krátkodobých (méně než jeden rok). Odchody se týkaly
nejčastěji mladých dospělých. Polovina z nich byli lidé s tělesným nebo psychickým postižením, kteří byli často přemísťováni
z jednoho ústavu do jiného. Důvodem pro toho bylo především dosažení dospělého věku, které jim znemožnilo zůstat v ústavech
specializovaných pro nezletilé.
Hospitalizace postižených
Třetina z přibližně 15 300 postižených, kteří žili od roku 2007 do konce 2010 nepřetržitě v nějakém ústavu, musela být
v tomto období alespoň jednou hospitalizována. K hospitalizaci vedly různé chorobopisy (G8): 13% bylo hospitalizováno kvůli
psychickým poruchám (mentální retardace, epilepsie, schizofrenie, afektivní poruchy), 13% v důsledku zranění (zlomeniny
kostí), 11% kvůli nemocem trávicího ústrojí; toto tedy byly nejčastější příčiny. Osoby s psychickými poruchami – hlavní důvod
hospitalizace – byly v období let 2007 – 2010 hospitalizovány průměrně 5,5 krát. Kromě toho stojí za zmínku, že nádory,
onemocnění pohybového aparátu a oběhového systému byly důvodem k hospitalizaci pouze zřídka, zatímco u ostatního
obyvatelstva jsou to časté příčiny hospitalizace.
Počet
Počet
hospitalizovaných osob
hospitalizací
ostatní
Kožní onemocnění
G8
Nádory
Oběhový systém
Urogenitální systém
Pohybový aparát
Dýchací ústrojí
Trávicí ústrojí
Nervový systém
Zranění
Psychické poruchy a
poruchy chování
Hospitalizace postižených v ústavech, 2007 – 2010
7
35 /
3/19/2013 1:33:08 AM
Mortalita
V roce 2010 zemřelo ve specializovaných ústavech 270 osob. Tato hodnota odpovídá ve všech věkových skupinách 10,6
úmrtí na 1000 osob. Protože počet úmrtí stoupá exponenciálně s věkem, zobrazuje graf G9 logaritmickou stupnici. Ta ukazuje,
že mortalita v ústavech u věkové skupiny 1 - 44 byla šestkrát až devětkrát vyšší než u ostatního obyvatelstva (G9). Nadměrná
úmrtnost se u vyšších věkových skupin pozvolna snižuje. Vysokou úmrtnost postižených je možné odvodit především od
postižení a zdravotních problémů, které zapříčiňuje nebo doprovází.
Úmrtnost postižených v ústavech a u ostatního obyvatelstva
2007–2010
G9
Případy úmrtí v tisících
Roky
Roky
Úmrtnost
v ústavech
Roky
Roky
Roky
Roky
Roky
Roky
Roky a starší
Úmrtnost u ostatního
obyvatelstva
Zdroj http://www.bfs.admin.ch/
/ 36
3/19/2013 1:33:08 AM
8
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Postižení a výdělečná činnost
Omezení a pomocná opatření u výdělečné činnosti postižených
Dva ze tří postižených provozují výdělečnou činnost. Jejich zdravotní problémy jim však značně ztěžují integraci do
pracovního světa. Čtvrtina pracujících postižených si nárokuje pomocná opatření, většinou zvláštní ustanovení ohledně jejich
práce. Většina nepracujících postižených je toho názoru, že by jim pomocná opatření mohla umožnit vykonávat nějakou profesi.
Rovnost šancí v pracovním světě patří ke klíčovým oblastem politiky rovnoprávnosti pro postižené. Cílem je umožnit jim
plnohodnotnou účast ve společnosti a výhody zaměstnanosti, kdykoliv je toto proveditelné a pro postižené žádoucí. Tím je
možné také snížit náklady invalidního pojištění.
Účasti postižených lidí v pracovním světě nebrání vždy pouze objektivní překážky související přímo s určitým postižením,
nýbrž také nevhodně upravené prostory, pracovní podmínky a sociální bariéry (předsudky, chybějící informace o existujících
možnostech pomoci, zvyky apod.). Proto je pro postiženého muže těžké získat práci na zkrácený úvazek, nebo pro zrakově
postiženou osobu je obtížné vyznat se v určitých budovách. Cílem politiky rovnosti je odstranit tyto překážky.
Za Švýcarsko jsou nyní poprvé k dispozici údaje o tom, s jakými omezeními jsou postižení konfrontováni v profesním světě,
a jaká pomocná opatření jim usnadní nebo mohou usnadnit výdělečnou činnost.
Postižení, zdravotní problémy a možnosti výdělku
Okolo 600 000 osob, čili 11% obyvatelstva ve věku 15 až 64 let je považováno podle definice a údajů, které jsou základem této
publikace, za postižené (viz schránka). Z toho je 150 000 osob (3% 15-64letých) podle vlastních údajů silně omezeno při výkonu
činností každodenního života, a tím i více postiženo (nadále nazýváni „lidé s těžkým postižením“).
Podle očekávání je převážná většina postižených zasažena dlouhotrvajícími zdravotními problémy nebo nemocemi i funkčním
omezením (G1). U osob, které nejsou označeny za postižené, trpí jedna třetina podle vlastních údajů rovněž zdravotními
problémy, které jsou však výrazně méně spojeny s funkčním omezením.
Statistika rovnoprávného postavení postižených
Tato statistika informuje o současném stavu i o vývoji situace postižených ve Švýcarsku. V ní jsou postižení definováni jako osoby
uvádějící, že mají trvalý zdravotní problém a jsou omezeni při činnostech normálního každodenního života (hodně nebo málo).
Evropský modul o výdělečné činnosti postižených
V roce 2011 doplnil speciální modul o výdělečné činnosti postižených evropská šetření o pracovních silách. Tématem jsou různé
zdravotní problémy, nemoci a funkční omezení a souvislost s překážkami a pomocnými opatřeními na cestě k výdělečné činnosti.
V Švýcarsku zodpovědělo tyto otázky v rámci švýcarského šetření o pracovních silách (SAKE) 9758 osob ve věku 15 až 64 let. Z nich
1193 patřilo podle definice statistiky rovnoprávnosti k postiženým. Postižení žijící v některém ústavu nebyli dotázáni.
8
37 /
3/19/2013 1:33:09 AM
Zdravotní problémy podle stupně postižení
G1
Lidé
Lidé
Lidé
Lidé
bez
s lehkým
s postižením
s těžkým
postižení
postižením
Celkem
postiženíma
Dlouhotrvající problémy a funkční omezení
Pouze dlouhotrvající problémy
Pouze funkční omezení
Zkoumané dlouhodobé problémy a funkční omezení
Dlouhotrvající zdravotní problémy a nemoci: problémy s horními končetinami; s dolními končetinami; se zády nebo krkem;
rakovina; kožní onemocnění, alergické reakce, znetvoření; problémy se srdcem a krevním tlakem; s hrudníkem a dýcháním; se
žaludkem, játry, ledvinami; diabetes, epilepsie; velké bolesti hlavy; poruchy učení; problémy s počítáním; chronický pocit strachu;
deprese; jiné duševní nebo psychické problémy; jiné pokročilé nemoci; jiná funkční omezení: zrak (také s brýlemi); sluch (i se
sluchovým aparátem); chůze, stoupání po schodech; sedění a stání; paměť, soustředění; mluvení a srozumitelnost; schopnost
natáhnout se pro něco a uchopit to; zvedání, nošení, sehnutí se; uchopení, otáčení.
Většina postižených provozuje výdělečnou činnost. I z osob s těžkým postižením je 38% aktivních na pracovním trhu (včetně
nezaměstnaných). Kvóta vydělávajících je však u postižených nižší (65%) než u osob bez postižení (85%). Kromě toho pracují
méně často na plný úvazek (G2).
Podíl na pracovním trhu podle stupně postižení
G2
Lidé
Lidé
Lidé
Lidé
bez
s lehkým
s postižením
s těžkým
postižení
postižením
Celkem
postiženíma
Na plný úvazek
/ 38
3/19/2013 1:33:09 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Omezení ve výdělečné činnosti
Většina postižených (73%) je při výdělečné činnosti zasažena alespoň jedním ze tří zkoumaných omezení (počet hodin, po
které pracují nebo pracovat mohou, druh práce a mobilita na cestě do práce) (G3). Nejvíce rozšířená jsou omezení u druhu
práce a ohledně rozsahu práce. Omezení při mobilitě se týkají menší části postižených (což relativizuje rozšířenou představu o
lidech na vozíčku nebo se slepeckou hůlkou). Kromě toho se tato omezení málokdy vyskytují jednotlivě: obtíže výlučně pouze
s mobilitou zasahují méně než 2% postižených omezených při výdělečné činnosti. Oproti tomu je 24% omezeno druhem práce,
kterou mohou vykonávat, a 10% ohledně rozsahu práce. Nejčastěji dochází k současnému výskytu všech tří omezení (u 31%
postižených uvádějících omezení a 53% osob s těžkým postižením).
Omezení výdělečné činnosti podle stupně postižení
G3
Interval spolehlivosti
Postižení celkem
Těžce postižení
Nejméně jeden druh omezení
Omezení při vykonávaném druhu práce
Omezení ohledně objemu práce
Omezení mobility při cestě do práce
Deprese, epilepsie a rakovina jsou tři zdravotní problémy, které – stejně jako potíže s mluvením a srozumitelností, při ohýbání
nebo natahování se nebo uchopování – většinou přinášejí omezení. Osoby vykazující tyto zdravotní problémy popř. funkční
omezení, jsou z více než 90% zasaženi omezením při výdělečné činnosti. Výskyt omezení při výdělečné činnosti jasně souvisí
s malým podílem na pracovním trhu (G4). Ve srovnání s postiženými bez omezení je z těch s omezením výdělečně činná jedna
třetina a pouze jedna polovina z nich pracuje na plný úvazek.
Omezení a podíl na pracovním trhu
G4
,
Postižení
Postižení
Těžce postižení
bez omezení
s omezením
s omezením
Plný
úvazek
8
Z výdělečně činných postižených pracují ti s omezením ve své výdělečné činnosti nejčastěji jako řemeslníci a v podobných
oborech (G5). Rozdíly mezi profesemi jsou však malé a významnější rozdíl je vidět pouze mezi profesemi s nejvyšším podílem
lidí s omezením (řemesla) a profesemi s podílem nejnižším (technici).
39 /
3/19/2013 1:33:09 AM
Osoby s omezením podle vykonávané profese v % výdělečně
činných postižených
G5
Vedoucí pracovníci (6%)
Technici a profese
stejného druhu (14%)
Obsluha strojů a zařízení,
montéři (6%)
Akademická povolání (19%)
Úředníci a podobné profese (12%)
Odborníci v zemědělství
a lesnictví (3%)
Zaměstnanci ve službách
a prodavači (21%)
Pomocné síly (7%)
Řemesla a podobné
profese (12%)
Pomocná opatření při výdělečné činnosti
Čtvrtina výdělečně činných s postižením si nárokuje nejméně jeden druh pomocných opatření, která jim umožňují pracovat
(G6 vlevo). Tento podíl činí u těžce postižených 59%. Jedná se většinou o zvláštní pracovní podmínky (např. sedavé zaměstnání,
práce doma, klouzavá pracovní doba nebo méně namáhavá práce) a méně často o pomoc třetí osoby anebo zvláštní zařízení
(např. úprava pracoviště). Z osob profitujících z nějakého pomocného opatření si 7% nárokuje všechny tři druhy pomoci, oproti
tomu 44% pouze zvláštní pracovní podmínky.
Pomocná opatření podle toho, zda postižení pracují
Výdělečně činní:
Nepracující:
Skuteční pomocná opatření
žádaná pomocná opatření
G6
Postižení
celkem
Těžce
postižení
Alespoň jeden druh pomocných opatření
Speciální pracovní podmínky
Pomoc třetí osoby
Speciální zařízení
/ 40
3/19/2013 1:33:09 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Z postižených, kteří momentálně nepracují, je výrazná většina (68%) toho názoru, že by potřebovali pomocná opatření,
aby mohli pracovat (G6 vpravo). I zde stojí na prvním místě zvláštní pracovní podmínky. U osob, které udávají, že
by potřebovaly pomocná opatření, aby mohly pracovat, potřebuje třetina všechny tři druhy opatření. Tato hodnota je
mnohem vyšší než u osob, které si skutečně nárokují jedno pomocné opatření. Možným vysvětlením je, že se jedná
o hypotetickou otázku, a že nevydělávající osoby jsou vesměs zasaženy těžkým postižením.
Skutečnost, že jsou nejčastěji zmiňované zvláštní pracovní podmínky, dává důležitý podnět k podpoře zaměstnanosti
postižených. Tento druh pomoci mohou zaměstnavatelé totiž relativně snadno zařídit, a nezapříčiňuje nutně žádné vícenáklady.
Ukazuje se, že profesní integrace postižených nutně nevyžaduje ani vysoké náklady, ani komplexní technická zařízení.
Zdravotní problémy vedoucí nejčastěji k tomu, že je nárokována alespoň jedna z pomocí, jsou „jiné postupující nemoci“ a
epilepsie spolu s potížemi při mluvení a srozumitelnosti. Více než 50% výdělečně činných postižených s těmito problémy
profituje z jednoho pomocného opatření.
Lidé s postižením, kteří si nárokují pomocná opatření, pracují méně často na plný úvazek než ti bez pomocných opatření
(G7). Vlastně by se dalo spíše očekávat, že pomocná opatření podporují výdělečnou činnost na plný úvazek. Osoby, které si
nenárokují žádná pomocná opatření, částečně žádná nepotřebují, protože mohou normálně pracovat i přes jejich postižení.
K tomu je penzum práce na zkrácený úvazek pomocným opatřením, umožňujícím pracovat osobám, jež by nemohly vykonávat
žádnou práci na plný úvazek. Všeobecně je podíl postižených, kteří si nárokují pomocná opatření u nižších úvazků vyšší
(35% u míst s úvazkem nižším než 50% oproti 20% u míst na plný úvazek), protože dotyčné osoby musí v pracovním světě
překonávat více překážek. Rozdíl je menší u těžce postižených, což lze odvodit z toho, že pomocná opatření jsou od určitého
stupně postižení nezávislá na velikosti úvazku.
Pomocná opatření a míra zaměstnání u postižených pracujících
G7
Postižení
Postižení
Těžce postižení
Těžce postižení
bez pomocných
s pomocnými
bez pomocných
s pomocnými
opatření
opatřeními
opatření
opatřeními
Práce na plný
úvazek
8
41 /
3/19/2013 1:33:09 AM
Graf: Osoby s pomocnými opatřeními podle vykonávaného povolání,
v % z pracujících postižených
G8
Obsluha strojů a zařízení, montéři (6%)
Zaměstnanci ve službách a prodavači (21%)
edníci a podobné profese (12%)
Akademická povolání (19%)
Řemesla a podobné profese (12%)
Technici a profese
stejného druhu (14%)
Vedoucí pracovníci (6%)
Pomocné síly (7%)
Odborníci v zemědělství
a lesnictví (3%)
Stejně jako u omezení (G5) existují mezi profesemi velké rozdíly pouze mezi profesemi s nejvyšším podílem
pomocných opatření a profesemi s podílem nejnižším.
(Zdroj www.curaviva.ch - cd KESR)
/ 42
3/19/2013 1:33:09 AM
9
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Nový zákon o ochraně dětí
a dospělých
Dne 1. ledna 2013 vstupuje v platnost Nový zákon o ochraně dětí a dospěných jako důležitý stavební kámen stoletého, ještě
dnes moderního Občanského zákoníku. Podporuje v první řadě sebeurčení a jistou lidí potřebujících podporu. K tomu jsou
profesionalizovány dosavadní, často neplacené opatrovnické úřady. Důsledky pro kantony, obce a soukromé poskytovatele
(ústavy a instituce) jsou rozsáhlé. Oborová sdružení CURAVIVA Schweiz a INSOS Schweiz zveřejňují včas praktickou
provozní podporu jako například pacientské dispozice nebo smlouvy o důchodu, aby aktivně podporovaly ústavy a instituce
při provádění nového zákona.
Právnické vysvětlivky
Zákon o ochraně dospělých zvyšuje požadavky na ústavy
1. Smlouva o pobytu s nesvéprávnými osobami:
Nesvéprávné osoby žijících v ubytovacích nebo pečovatelských zařízeních vyžadují zvláštní ochranu. Z tohoto důvodu
vydal parlament v zimním období 2008 zvláštní ustanovení pro tento okruh osob. Péče o nesvéprávnou osobu v nějaké instituci
musí být upravena písemnou smlouvou. Tato dohoda musí obsahovat výkony zařízení i odměnu, která mu za ně náleží. Článek
378. odst. 3 ve spojení s článkem 382 Občanského zákoníku upravuje zastoupení nesvéprávné osoby v pečovatelském vztahu.
Podle toho jsou stanoveni v první řadě manžel, po něm potomci, rodiče a nakonec sourozenci jako zástupci nesvéprávné osoby.
Není-li možné zastoupení od někoho z rodiny, určí stát poručníka.
U nesvéprávných osob je třeba nejprve prověřit, zda nebyla v rámci preventivního příkazu nebo pacientských dispozic již
stanovena nějaká osoba jako poručník. Tato by zůstala kompetentní i pro uzavření smlouvy o poskytování péče s pečovatelským
zařízením. Neexistují-li takové dispozice od nesvéprávného klienta, je třeba prověřit, zda byl stanoven poručník s odpovídajícím
právem k zastupování pro lékařská opatření. Není-li tomu tak, postupuje se podle výše uvedeného kaskádovitého pořadí.
2. Předpoklady pro opatření omezující pohyb:
Omezení nesvéprávné osoby ve volném pohybu jako třeba elektronický hlídací systém, uzamykání dveří nebo namontování
mříží na postele připouští zákonodárce pouze tehdy, když nestačí méně razantní opatření nebo když se předtím ukázala tato
opatření jako nedostatečná. Omezující opatření musí být vhodná pro to, aby zabránila ohrožení sebe sama, ohrožení třetích
osob nebo závažnému porušení soužití uvnitř instituce (čl. 383 Obč. zák.). Zklidnění nesvéprávné osoby pomocí léků není
považováno za omezení volného pohybu. Zde jsou rozhodující ustanovení o zdravotních opatřeních podle čl. 377 a dalších
Obč. zák.
Povinnost poskytovat informace postiženému a jeho zástupci
V případě opatření omezujícího pohyb musí pečovatelské zařízení vysvětlit nesvéprávné osobě, co se děje, proč je toto opatření
nařízeno, jak dlouho bude podle předpokladů asi trvat, a kdo se o ni bude během této doby starat. Teprve na základě zápisu o
tomto rozhovoru, který bude obsahovat jméno dotyčné osoby, účel, druh a dobu trvání opatření, se toto opatření stane právně
platným. Kromě toho je třeba informovat osobu oprávněnou k zastupování u lékařského opatření. Tato může nahlížet do zápisů
vedených o každém opatření. Dále je třeba sdělit nesvéprávné osobě, a zejména osobě oprávněné k jejímu zastupování, že má
právo, kdykoliv, aniž by bylo potřeba dodržet určitou lhůtu, podat stížnost na Úřad na ochranu dospělých. Ten prověří v takovém
případě, zda opatření odpovídá zadání zákona. Úkolem pečovatelského zařízení je předat každou stížnost, která mu byla
doručena, ať už písemně nebo ústně, Úřadu na ochranu dospělých. Podle zákona nemůže pečovatelské zařízení argumentovat
tím, že tato osoba prý ruší soužití, nebo že je k dispozici málo ošetřujícího personálu, takže pečovatelskému zařízení nezbývalo
nic jiného, než učinit opatření omezující volný pohyb. Zákon předpokládá, že pečovatelské zařízení dokáže díky dobrému
dohledu ošetřujícího personálu nad nesvéprávnou osobou a díky svým možnostem za normálních okolností zabránit rušení
9
43 /
3/19/2013 1:33:09 AM
soužití. Dále je třeba dbát na přiměřenost, což znamená, že není možné při každém excesu argumentovat, že bylo třeba v zájmu
pečovatelského zařízení a jeho dalších obyvatel učinit opatření vedoucí k omezení pohybu.
3. Ochrana osobnosti klienta:
Na závěr je pečovatelské zařízení povinno chránit osobnost nesvéprávné osoby, a pokud je to možné, podporovat kontakty
s osobami mimo zařízení. Zákonodárce vychází z toho, že je v zájmu instituce, aby si osoby oprávněné k zastupování uvědomovaly
svou úlohu a tím také poskytovaly obyvatelům ústavu určitou podporu z venku. Jestliže se o dotyčnou osobu nikdo z venku
nestará, oznámí to pečovatelské zařízení Úřadu na ochranu dospělých.
4. Svobodná volba lékaře:
Nově je zákonem upravena svobodná volba lékaře v čl. 386 odst. 3 Obč. zák., pokud proti tomu neexistují závažné důvody.
Jako důležité důvody uvádí zákonodárce zejména geografickou vzdálenost do zařízení. Ta je pak příliš velká, když externí lékař
nemůže v případě nutnosti okamžitě zareagovat a dojet do ústavu.
5. Kantonální dohled:
Nakonec podřizuje zákonodárce pečovatelské zařízení kantonálnímu odhledu, pokud není toto již realizováno z předpisů
federálních zákonů.
6. Instituce je povinna prověřit, zda existují pacientské dispozice nebo prevenční příkaz:
Pečovatelské zařízení musí nově vždy prověřit, zda klient vstupující do ústavu, zřídil prevenční příkaz. Prevenční příkaz
znamená, že osoba způsobilá k právním úkonům může kdykoliv pověřit fyzickou nebo právnickou osobu – včetně akciové
společnosti nebo společnosti s ručením omezeným - převzetím péče o její osobu nebo o majetek, nebo zastupováním při právním
jednání v případě její nesvéprávnosti. Předpokladem ve formálním ohledu je stejně jako v případě závěti vlastnoruční sepsání
od „A až po Z“ a notářské ověření. Na základě toho se zde může instituce zeptat, zda jsou k dispozici prevenční příkazy, pokud
dotyčná osoba s sebou při vstupu nepřináší listinu tohoto druhu, nebo takové listiny nemohou přinést rodinní příslušníci. Stejně
tak je třeba stále prověřovat, zda svéprávná osoba sepsala pacientské dispozice ohledně toho, se kterými lékařskými opatřeními
v případě své nesvéprávnosti souhlasí, a které odmítá. Pacientské dispozice je třeba na rozdíl od prevenčního příkazu sepsat
písemně (ale není nutné, aby byly psány rukou), opatřit datem a podepsat. Ten, kdo sepíše pacientské dispozice, může tuto
skutečnost a místo uložení nechat zapsat do pojišťovací karty.
7. Všeobecné zákonné právo na zastupování manželů a partnerů:
Pro ústav je nakonec důležité vědět, že existuje v zásadě zákonné právo na zastupování nesvéprávných osob ze strany
manželů nebo registrovaných partnerů. Toto právo na zastoupení zahrnuje všechna právní jednání obvykle nezbytná k pokrytí
životních nákladů i řádnou správu příjmů a ostatního majetku a v nutném případě i právo otevírat a vyřizovat poštu. V případě
právních jednání v rámci mimořádné správy majetku je zapotřebí souhlasu Úřadu na ochranu dospělých. To znamená, že platby
v souvislosti s institucí, zdravotní pojišťovnou a další náklady související s pobytem v instituci je možné realizovat prostřednictvím
osob označených na základě právních postupů v čl. 374 Obč. zák.. Tím je stanoveno zákonné právo manžela nebo registrovaného
partnera na zastupování, pokud se tento staral také dříve, pravidelně a osobně o podporu zastupované osoby.
8. Shrnutí:
Pohledem zpět lze konstatovat, že společenství a opatrovnictví byly zrušeny. Nově existují pouze práva na zastupování podle
preventivního příkazu, pacientských dispozic anebo poručnictví. Poručník může být upraven v rámci doprovodného poručnictví
ve smyslu čl. 393 Obč. zák., zástupného poručnictví ve smyslu čl. 392 Obč. zák., součinného poručnictví nebo komplexního
poručnictví. Poslední uvedené představuje kombinaci nebo kumulaci veškerých dříve uvedených poručnictví.
Požadavky na instituce se zvýšily zavedením nového Zákona na ochranu dospělých od roku 2012. Proto musejí být prováděna
dodatečná zkoumání a zjišťování ohledně existence preventivních příkazů a pacientských dispozic. Dále je třeba zohlednit
zákonné právo na zastupování a v instituci musí být uzavřena smlouva o péči s kompetentní osobou oprávněnou k zastupování.
Navíc ještě musí být klientovi vysvětlena opatření omezující jeho svobodu a osobě oprávněné k zastupování musí být sděleno, že
tato opatření jsou učiněna pouze při vzniku zákonných předpokladů ve smyslu přiměřenosti. K tomu je třeba dbát na ochranu
osobnosti a veškerá opatření je třeba vždy spojit s možností podat stížnost ze strany klienta popř. smluvního nebo zákonného
zástupce.
/ 44
3/19/2013 1:33:09 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Od starého zákona o opatrovnictví k novému zákonu
o ochraně dětí a dospělých
Přehled hlavních změn
Starý zákon
Nový zákon
Preventivní příkaz/Pacientské dispozice
Zákonné právo na zastupování v případě
nesvéprávnosti
Ustanovení o opatření omezujícím pohyb
Poručnictví, společenství, opatrovnictví
Poručnictví aplikované nejvhodnějším možným
způsobem
Opatrovnické odnětí svobody
Opatrovnické umístění
Lékařské ošetření bez souhlasu
Obecní úřad jako opatrovnický institut
Regionální odborný úřad
Podrobná ustanovení o postupech
Správní interní přezkoumání
Přímé soudní přezkoumání
Hlavní cíle nového zákona
– podpora práva na sebeurčení ve formě vlastní péče; omezení ochranných opatření na fyzické osoby
– ochrana nesvéprávných osob ve stacionárních zařízeních
– zavedení co nejvhodnějších opatření
– odpadá prodloužení rodičovské péče a zveřejňování opatření
– lepší právní ochrana u opatrovnického umístění (dříve FFE)
– vytvoření odborných úřadů a stanovení procedurálních zásad
– odstranění diskriminující terminologie
Vlastní péče
Preventivní příkaz
– stanovení fyzické nebo právnické osoby pro případ nesvéprávnosti, psané vlastní rukou a notářsky ověřené
– zastupování ve všech záležitostech
– prověření/ochrana od Úřadu na ochranu dětí a dospělých (KESB)
Pacientské dispozice
– lékařská opatření pro případ nesvéprávnosti, písemně, s datem a podpisem
– povinnost je dodržovat
– v případě sporů rozhoduje úřad KESB
Opatření u nesvéprávných (Zákonné zastoupení /zákonná opatření)
– manželem (manželkou) nebo registrovaným partnerem (partnerkou), pro
— zastupování při
– právních jednáních o úhradě životních nákladů
– řádném spravování příjmů a majetku
– pravomoci pro otevírání pošty
9
45 /
3/19/2013 1:33:09 AM
– u lékařských opatření
— oprávněnost k zastupování je v zákoně podrobně hierarchicky uvedena (preventivní příkaz, poručník, manžel…)
— úprava pobytu nesvéprávných osob ve stacionárních zařízeních
— omezení volnosti pohybu je možné pouze s jasnými procedurálními předpisy
— svobodná volba lékaře
— dohlížecí povinnosti kantonů
— v případě sporů kompetence úřadu KESB
Úřední opatření
– centrální změna
– zbývá pouze pojem poručnictví, ale je aplikován nejvhodnějším možným způsobem pro každý jednotlivý případ
– úřady musejí přesně definovat úkoly: péče o osobu a/nebo o majetek a/nebo zastupování v právním styku
– umístění do péče (FU, dříve FFE) s větší právní ochranou
– ošetření bez souhlasu v době umístění nově celostátně upraveno
– kantony musí upravit následnou péči po pobytu v ústavu, možnost ambulantních opatření
Druhy poručnictví
– doprovodné poručnictví
– zastupující poručnictví s omezením způsobilosti k právním úkonům nebo bez něj
– součinné poručnictví se zákonným omezením způsobilosti k právním úkonům
– kombinace těchto druhů
– komplexní poručnictví se ztrátou způsobilosti k právním úkonům
Umístění do opatrovnické péče
– věcné důvody beze změn, jiná terminologie: psychická porucha, duševní postižení, těžká zanedbanost
– nově právo na zadržení u dobrovolně umístěných osob od vedoucího lékaře (po dobu tří dnů); po uplynutí lhůty propuštění
nebo vykonatelné usnesení o umístění
– kompetence Úřadu na ochranu dětí a dospělých (KESB); lékař(ka) pouze na maximálně 6 týdnů se zvláštními procedurálními
předpisy (vyslechnutí, písemné usnesení, právní prostředky)
– lékařská péče u psychických poruch i proti vůli; nařízení od primáře zařízení
– procedurální zásady v zákoně; vyslechnutí zpravidla v kolegiu
Ambulantní opatření a následná péče
– nařízení ambulantních opatření jako prevence před umístěním do opatrovnické péče, pokud kanton toto stanovil
– přípustná jsou všechna přiměřená opatření
– kompetenci má úřad KESB, v každém případě také lékaři; zpravidla s omezenou lhůtou
– možnost nařízení následné péče jako prevence před opětovným umístěním; analogické použití zásad jako při ambulantních
opatřeních
Odpovědnost
– nárok na náhradu škody a popřípadě satisfakci
– ručení kantonu vůči poškozené osobě z federálního zákona, poškozená osoba již nemá žádné regresní právo vůči osobě,
která škodu způsobila
– v kantonálním právu může být uvedeno právo kantonu na náhradu vůči osobě (osobám), které škodu způsobily promlčení
– jeden rok od zjištění škody, 10 let od poškozujícího jednání
– diferencovaná úprava u trvalých opatření
/ 46
3/19/2013 1:33:09 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Úřad
– Úřad na ochranu dospělých je odborným úřadem a zároveň je také Úřadem na ochranu dětí
– Nejméně tři členové, interdisciplinární složení, právnické vzdělání, sociální práce, pedagogika, psychologie nebo jiné
– Podpůrné služby s odborníky z různých oborů, možnost převzít zastupující úlohu
– Dozorčí úřady, čistě administrativní, bez rozhodujících kompetencí v zásadních záležitostech v jednotlivých případech
Osoba poručníka
– Fyzická osoba (odpadá jmenování odborného nebo profesionálního poručníka), možno i více osob, nikoliv právnických
– Přání dotyčné osoby a jejích rodinných příslušníků
– Osobní uvědomění si úkolu, musí disponovat časem nutným pro péči
– Povinnost převzít si mandát, neexistují-li žádné důvody proti tomu, není vázaný na bydliště!
– Zvláštní ustanovení pro rodinné příslušníky; žádné prodloužení rodičovské péče již není možné!
– Instrukce a poradenství od úřadu KESB
Postup
– Všeobecné procedurální předpisy stanovené vládou v Obč. zák., zbytek je v kompetenci jednotlivých kantonů;
– Přísnější formalizace procedur
– Soud jako přímá první instance pro stížnosti, neexistuje již žádné správní interní přezkoumávání;
– Žádné zveřejňování opatření
– Ustanovení o povinnosti zachovat mlčenlivost a o spolupráci účastníků, ohlašovací povinnost podle federálního zákona (čl.
443 Obč. zák.)
Přechodné právo
– Nový zákon použitelný od vstoupení v platnost
– Automatická přeměna opatrovnictví na komplexní poručnictví od vstoupení zákona v platnost
– Ostatní opatření odpadají po třech letech, jestliže nejsou převedena do nového zákona
– Časově neomezená umístění do opatrovnické péče musejí být poprvé přezkoumána šest měsíců od vstoupení v platnost,
ohlašovací povinnost institucí
– Nedokončená řízení převezme nový úřad a dokončí je podle nových procedurálních pravidel
9
47 /
3/19/2013 1:33:10 AM
Nejčastější otázky na téma ochrana dospělých (FAQs)
Kdy vstoupí nový Zákon na ochranu dospělých v platnost?
– Nový Zákon na ochranu dospělých vstoupí v platnost dne 1. 1. 2013 a nahradí sto let starý Zákon o opatrovnictví.
Co se všeobecně změní se vstupem nového Zákona na ochranu dospělých v platnost?
– Podpora práva na sebeurčení (preventivní příkaz, pacientské dispozice)
– Lepší ochrana nesvéprávných osob v ústavech (písemná smlouva o péči, podmínky a postupy při omezení volnosti pohybu
stanoveny zákonem, informování Úřadu na ochranu dospělých – KESB, pokud se nikdo o nesvéprávnou osobu nestará,
dohled kantonů)
– Svobodná volba lékaře a zákonem stanovená povinnost ústavu podporovat kontakty s osobami mimo ústav
– Co nejvhodnější opatření „podle potřeby“: doprovod, zastupování, součinnost při jednotlivých právních jednáních a
rozhodování (správa majetku, osobní péče, právní styk s institucemi, úřady, soudy, pojišťovnami a dalšími smluvními
partnery) s odpovídajícím omezením způsobilosti k právním úkonům nebo bez něj v úkolech přenesených na poručníka.
Komplexní poručnictví obsahuje zastupování ve veškerých oblastech v případě ztráty způsobilosti k právním úkonům, dříve
opatrovnictví
– Posílení solidarity v rodině (všeobecné zastoupení nesvéprávné osoby manželem i zvláště při lékařských opatřeních
blízkými osobami)
– Odstranění stigmatizace: nová terminologie, žádné zveřejňování nařízených opatření (dnes v úředních listech)
– Profesionalizace ochrany dospělých (odborné úřady, centrální procedurální základy nově federálně upraveny)
– Zlepšení právní ochrany v případě umístění do opatrovnické péče
– Všeobecně zlepšená právní ochrana (soudní instance pro stížnosti podle usnesení úřadu KESB, přímé ručení kantonu za
pracovníky úřadu a poručníky, oprávněnost stížností blízkých osob)
Jaké jsou základní etické postoje a cíle nového Zákona na ochranu dospělých?
– Podpora sebeurčení při nejvyšší možné péči (etický konflikt)
– Posílení rodinné solidarity
– Ochrana nesvéprávných
– Opatření omezující svobodu (BeM) jako poslední možnost (ultima ratio)
Co znamená nový Zákon na ochranu dospělých pro systém ústavů? Co se změní pro ústavy?
– U nesvéprávných osob je zákonem předepsaná smlouva o péči a lékařský plán ošetření
– Ve složce musí být preventivní příkaz a pacientské dispozice, popř. musí být vyžádány, dokud je klient svéprávný
– Při lékařských opatřeních mohou být rodinní příslušníci oprávněni k rozhodování, i když neexistují žádné pacientské
dispozice nebo preventivní příkaz
– Nové popisy prací při opatřeních omezujících pohyb (BeM) (musí být zdokumentovány podle zákona)
– Rozhodovací kompetence instituce v případě opatření BeM, přičemž je možné napadnout rozhodnutí prostřednictvím
stížnosti u úřadu KESB
– Povinnost podporovat kontakty, informovat KESB, zahrnutí rodinných příslušníků
– Svobodná volba lékaře (oproti ústavnímu lékaři).
– Úzká spolupráce s KESB, včetně „práva na ohlášení“ popř. k tomu nezbytné zproštění povinnosti zachovat profesní
tajemství
Jaké procedurální předpisy nového Zákona na ochranu dospělých musí instituce obzvláště dodržovat?
– Opatření omezující pohyb (BeM): nařízena institucí (mohou být přezkoumána úřadem KESB)
– Umístění do péče (FU): nařizuje KESB, vykonává ústav
– Preventivní příkaz klienta musí být předán úřadu KESB (tento vystaví listinu)
– Povinnost informovat KESB v případě: střetu zájmů (mezi osobami oprávněnými k zastupování, u pacientských dispozic,
atd.), ke zřízení poručnictví v případě pochybení rodinných příslušníků
/ 48
3/19/2013 1:33:10 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Povinnost dotyčných míst spolupracovat s KESB a policií u předvídatelného ohrožení sebe sama nebo spáchání trestného činu,
ústavy jsou v tomto případě povinni podat informaci. V případě akutního ohrožení sebe sama nebo ohrožení někoho jiného má
instituce právo podat zprávu (je zproštěna povinnosti zachovat profesní tajemství, aby mohla podat hlášení nebo spolupracovat).
Ohlašovací povinnost v tomto případě ale nevzniká. Taková ohlašovací povinnost může však vyplynout z pečovatelské povinnosti,
navíc ještě existuje odpovědnost ústavů, pečujících o nesvéprávné osoby za to, že tyto nikomu nezpůsobí škodu. Z toho může
vyplynout ohlašovací povinnost na úřad KESB (nebo přímo na policii).
Jaké výhody a nevýhody mohou/musejí klienti pečovatelských institucí a jejich rodinní příslušníci i samotné
pečovatelské instituce očekávat od nového zákona?
Klienti:
Výhody: větší péče možná pro případ nesvéprávnosti (sebeurčení), lepší právní ochrana, zákonem stanovená péče
Nevýhody: sebeurčení se může stát také zátěží, vypořádání s blízkými osobami je stanoveno dopředu, protože tito musí být
bráni v úvahu (především u opatření omezujícího pohyb - BeM).
Rodinní příslušníci
Výhody: více rozhodovacích pravomocí i bez vlastního zplnomocnění (zákonné právo na zastupování), zohlednění rodinných
příslušníků popř. blízkých osob je uvedeno v zákoně (opatření BeM)
Nevýhody: kaskádovité pořadí v případě lékařských opatření může vést k více sporům uvnitř rodin (kdo vykonává roli
poručníka nejvíce?)
Pečovatelské instituce:
Výhody: více vlastního rozhodování (u opatření BeM), odborný úřad s odborně vzdělanými pracovníky (KESB) namísto
dnešních těžkopádných úřadů, sdílení odpovědnosti s úřadem KESB
Nevýhody: povinnost vytvářet více dokumentů (opatření BeM, písemná smlouva o péči a lékařský plán péče)
Jaké výhody a nevýhody mohou/musí klienti institucí pro postižené dospělé a jejich rodinní příslušníci očekávat od
nového zákona?
Klienti:
Výhody: v případě umístění do opatrovnické péče bude více přihlíženo potřebám nesvéprávných, duševně postižených
osob, které nedokážou označit důvěrnou osobu. Systém odstupňování platný ještě dnes může vést k zásahům do způsobilosti
k právním úkonům. Zavedení flexibilních poručnictví dávajících individuální odpověď na potřeby dotyčných lidí, odstraňuje
diskriminační dopady dnešního zákona. Takto je možné například nařídit správu platu proti vůli opatrované osoby pouze pomocí
nařízení o opatrovnictví. K tomu jsou ještě podporovány svobodné rozhodnutí o místě pobytu a svobodná volba možností u lidí
potřebujících zvláštní podporu.
Nevýhody: Existuje nebezpečí, že bude ohledně lékařských opatření omezeno právo psychicky nemocných osob na sebeurčení
kvůli úkonům, které jsou zapotřebí. Rozdělení na psychické poruchy, lékařská opatření a opatření k omezení volnosti pohybu
může mít přesahující účinek. Zvláštní řešení pro lidi s psychickým postižením jsou diskriminující.
Rodinní příslušníci:
Výhody: rodinní příslušníci se mohou obrátit na profesionální a nezávislé úřady.
Nevýhody: určující práva rodinných příslušníků jsou upravena přesněji popř. omezena.
Jakou roli hrají pacientské dispozice v novém Zákoně o ochraně dospělých?
Pacientské dispozice jsou nyní zakotveny v zákoně. Před tím existovaly k tomuto účelu zásady vyplývající ze všeobecné
ochrany osobnosti. Již podle dnešní právní situace je sice třeba řídit se těmito dispozicemi, jejich ustanovení v zákoně však
spolu s formálními předpisy vyjasňuje, do jaké míry jsou právoplatné. Problém obsahu nového vyjádření vůle v nově nastalých
situacích nebo životních okolnostech tím vyřešen není. Proto je třeba ustanovit zvláštní úřady, KESB, na které je možné se
obrátit v případě pochybností. Odpovědnost, popř. rozhodování je potom možné rozložit na více účastníků.
Kdo rozhoduje o lékařských a pečovatelských opatřeních?
Klienti, v případě nesvéprávnosti jejich zástupci (zmocněný zástupce v preventivním příkazu, pacientských dispozicích),
poručník nebo zákonný zástupce podle kaskádovitého pořadí. V nouzových případech učiní rozhodnutí lékař nebo ošetřující
personál na vlastní odpovědnost a při zohlednění domnělé vůle. Pouze při omezení volnosti pohybu může instituce takové
nařízení prosadit proti vůli zástupce, neboť zde náleží rozhodovací kompetence instituci.
9
49 /
3/19/2013 1:33:10 AM
Je svobodná volba lékaře absolutní a musí být vždy poskytnuta?
Svobodná volba lékaře může být omezena pouze z důležitých důvodů. V nouzových případech jde potom o situaci, kdy
nemůže být ošetřující lékař dostatečně rychle přivolán, popř. ošetření není možné přesunout na jindy, dokud se ošetřující lékař
nedostaví. I v případě lékařů, kteří jsou geograficky příliš daleko, takže nemohou vykonat žádnou návštěvu u pacienta, může
být „vnucen“ ústavní lékař.
Nedostatečně důležité jsou ekonomické a organizační důvody, např. aby byla usnadněna komunikace mezi pečovateli a
lékařem. Důležité důvody mohou být ty z odborného, tedy zdravotně-ošetřovatelského hlediska (např. určitý domácí lékař
není vhodný pro ošetřování těžce dementních pacientů, oproti tomu jsou k dispozici vlastní geriatr nebo gerontopsychiatr).
Je však možné, že musí být i přesto povolán právě tento domácí lékař a pacient musí jednoduše strpět lékařské ošetření i od
ústavního geriatra, jež má potom povinnost podat zprávu tomu lékaři, které si klient ústavu vybral.
Co je třeba upřednostnit, když se zástupce klienta pokouší prosadit své vlastní hodnotové představy, místo toho aby
dbal na domnělou vůli klienta, která je ústavu známa? Musí být respektováno rozhodnutí zástupce?
V případě pochybností nad tím, zda zástupce jedná podle domnělé vůle popř. v zájmu nesvéprávného klienta, je třeba
podat zprávu úřadu KESB. Je-li dostatek času, měl by být nejprve veden pohovor se zástupcem (konfrontace s domnělou vůlí
klienta z hlediska ústavu a rozpory v jednání zástupce).
Jaký je rozdíl mezi opatřeními omezujícími volný pohyb (BeM) a odnětím svobody (FU)? Znamená uzavřené oddělení
opatření BeM, nebo FU? Nebo platí jiná ustanovení?
Citát z komentáře ROSCH/BÜCHLER/JAKOB, N6 S. 118: «Pro vymezení pojmu omezení volného pohybu jsou určující
způsoby, délka trvání, rozsah a intenzita omezení, čili celkově dopady posuzovaného opatření. U závažných omezení volnosti je
třeba v případě pochybností také dbát na rámcové podmínky a procedurální pravidla pro odnětí svobody (FU). »
Co se stane, když osoba pověřená opatrováním, která působila navíc jako zástupce při lékařských úkonech, vypoví
pověření?
Použijí se zákonná práva ohledně zastupování. Nejsou-li žádní rodinní příslušníci, kteří by se prohlásili za zástupce, musí
být informován úřad KESB, který učiní nezbytná opatření. U trvalé nesvéprávnosti jmenuje KESB v takovém případě poručníka.
Ošetřování musí nadále probíhat podle domnělé vůle pacienta.
Co se stane, když neodpovídají pacientské dispozice formálním požadavkům – sestaveny písemně, opatřeny datem a
podpisem?
Pacientské dispozice jsou neplatné, není-li na nich datum a podpis. Je-li možné dokument jasně identifikovat, tzn. přiřadit
jednoznačně k nesvéprávné osobě, a je-li možné prokázat dobu, kdy byl sepsán, měla by být ustanovení v něm obsažená použita
pro určení domnělé vůle. V tomto smyslu mohou neplatné pacientské dispozice představovat indicii pro domnělou vůli.
Jak se zachází s ustanoveními o lékařské péči v preventivním příkazu, když je tento místo vlastní rukou napsán na
počítači?
Preventivní příkaz sám je neplatný kvůli nedodržení formálních předpisů. Většina ustanovení, která obsahuje, tudíž neplatí.
Ta část preventivního příkazu, která obsahuje ustanovení ohledně lékařského/ošetřovatelského nebo osobního ošetření, je
platná jako pacientské dispozice a tudíž musí být zohledněna.
Jakou pozici zaujímá CURAVIVA Schweiz ve vztahu k novému Zákonu na ochranu dospělých?
Nový Zákon o ochraně dospělých vnáší do mnoha sporných otázek a situací větší jasno, a vyžaduje transparentní informace.
Práva nesvéprávných osob jsou chráněna, přičemž je mj. upraveno zastupování při lékařském a ošetřovatelském úkonu. To má
velký význam především pro starší lidí s demencí nebo pro dospělé postižené (podle postižení).
Preventivní úpravy ohledně opatření prodlužujících život mohou být nyní závazně stanoveny ve formě pacientských dispozic
pro případ potenciální nesvéprávnosti.
Všeobecně byly zpřesněny také kompetence, což znamená úlevu pro všechny účastníky.
Neuspokojující je z provozních důvodů ustanovení o svobodné volbě lékaře. S ohledem na odborně kompetentní lékařskou
péči je třeba často upřednostnit ustanovení o kompetencích ústavních lékařů. Zejména lékařské ošetření na konci života při
použití Palliative Care (paliativní péče) klade zvláštní požadavky.
Zdroj: http://www.lifeportal.ch/baby-familie/spielen-erziehung/der-integrative-kindergarten
/ 50
3/19/2013 1:33:10 AM
10
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
/ Praxe
Děti s postižením – Integrační školka
Integrace je v životě důležitým bodem, se kterým by se měly děti setkat co nejdříve. Pro postižené děti toto není vždy zcela
jednoduché, neboť rodiče často při hledání vhodné školky žádnou nenajdou. Integrační školky jsou zde výborným řešením,
je jich bohužel příliš málo.
Integrační školky se vyskytují stále zřídka
Integrační školky je třeba často hledat stejně jako jehlu v kupce sena. Na jedné straně se ve společnosti stále více vyjadřuje
podpora těmto školkám, na straně druhé to nemají rodiče postižených dětí při hledání vhodného místa ve školce pro jejich
potomka vůbec jednoduché.
Výhody pro všechny účastníky
Jak už název napovídá, jde u integračních školek především o integraci. V praxi se toto provádí skutečně jednoduše. Děti
zdravé i postižené navštěvují stejnou školku a jsou spolu bezprostředně konfrontovány. Poměr dětí zdravých a postižených se
může mezi školkami značně lišit. V zásadě se však počítá s tím, že přibližně jedna třetina dětí jsou děti postižené.
Takové školky jsou samozřejmě dobrým zařízením pro rodiče, v první řadě z něj však profitují děti. Zde si mohou hrát se stejně
starými dětmi a navazovat nové sociální kontakty – postižení nehraje v takovém prostředí žádnou větší roli. I zdravé děti z toho
mají výhody. Cíleně se naučí nevymezovat „jiné“ lidi, nýbrž jednat nápomocně a být tolerantní.
Dobrá zpráva s nevýhodami
Pro rodiče postižených dětí je integrační školka jistě dobrým řešením. Skutečnost, že se objevují takové školky stále ještě
velmi zřídka, celou problematiku neusnadňuje. I když už jednou takovou školku najdou, není kvůli vysoké poptávce vůbec
snadné dostat v ní místo pro svého potomka. Navíc se může stát, že se nějaká další integrační školka nachází příliš daleko,
a je třeba vzít v úvahu dlouhé dojíždění.
Závěr
Integrační školky jsou výborné zařízení. Obzvláště postižené děti z nich profitují, neboť si zde mohou rozvíjet své sociální
chování a tím lepší šance pro další život. Zdravé děti oproti tomu se učí pozitivnímu sociálnímu chování spojenému s ochotou
pomáhat a tolerancí.
V neposlední řadě z toho mají užitek i rodiče. Již nemusejí mít pocit, že se svým postiženým dítětem “zůstali ponecháni na
pospas”, nýbrž ho mohou vodit do školky jako všechny ostatní děti.
http://www.swissinfo.ch/ger/gesellschaft/Smartphones_Tor_fuer_Behinderte_zur_Welt.html?cid=32010778
10
51 /
3/19/2013 1:33:10 AM
Smartphones – chytré telefony – brána postižených do světa
Lidé s těžkým tělesným postižením budou moci brzy komunikovat se světem pomocí jednoho jediného kliknutí. Umožní jim to
mobilní telefon nejnovější generace vyvinutý švýcarskými inženýry.
Když se před několika lety objevily na trhu první chytré telefony, přinesli tito mobilní “téměř vševědové” revoluci do
každodenního života lidí. Nejnovější zprávy, jízdní řád, nejnovější hit: existuje sotva nějaká digitální aplikace, kterou by si
majitelé nemohli do svého moderního kousku stáhnout. Rozsah takzvaných Apps, jak se aplikace nazývají, přitom sahá od velmi
užitečných až po dosti zbytečné. Pro jednu skupinu lidí představuje digitální revoluce Apps zcela určitě zisk: pro lidi, jejichž
mobilita je kvůli těžkému tělesnému postižení velmi omezena. Ve spolupráci s Nadací pro elektronické pomůcky (SEH) vyvíjí
firma ER Systems z Neuenburgu dálkové ovládání umožňující komunikaci s minimem příkazů.
Digitální pomocník “James IV”, jak se vynález nazývá, toho umí mnohem vice než obvyklé dálkové ovládání používané lidmi
bez postižení. “Pomocník” umožňuje vedle puštění televize na dotek tlačítka, otevírání dveří a rozsvěcení a zhasínání světla také
telefonování, zasílání SMS a emailů i surfování po internetu.
Fotografie: Béatrice Renz je nadšená z nových možností, které jí nabízí James IV na smartphonu.
„Jako malé dítě“
Béatrice Renz je dnes v důsledku nemoci roztroušená skleróza (multiple sklerose - MS) tetraplegičkou, patří však k lidem,
kteří během vývoje testují James IV v praxi. Žena pohybuje svým invalidním vozíkem pomocí navigační páky umístěné před její
hlavou, na kterou dosáhne bradou. Pomocí tohoto centrálního řízení může Béatrice Renz současně obsluhovat smartphone
umístěný na vozíku. Na jeho displeji běží různé příkazy v řadě, takže si Béatrice Renz jednoduše počká na správný okamžik,
až bude moci pomocí kliknutí bradou spustit požadovaný příkaz. „Je mi jako malému dítěti, které objevuje novu hračku,“ říká
Béatrice Renz nadšeně. „Samostatnost je především věc hlavy. Ale všechno, co mi umožní další nezávislost, je báječný dárek.“
Dobrovolnice testování má radost především z toho, že může pomocí James IV sama psát svým kamarádkům a kamarádkám
SMS a e-maily.
Umožňuje to Android
Psaní je jedna z nejoblíbenějších činností rodačky z Graubündnenu. Vloni vydala knihu „Svištící invalidní vozík“, sbírku
anekdot z jejího každodenního života. „Dosud jsem diktovala své myšlenky asistentovi. Pomocí James IV si nyní mohu psát
své texty sama a rozvíjet svůj vlastní styl,“ raduje se. Programy defilující na chytrém telefonu před očima Béatrice Renz jsou
založeny na stejném systému jako navigace šipek na klávesnici každého počítače. „Systém Android z Google jsme rozvinuli ještě
dále, aby byl přístupný pro všechny“, vysvětluje Neil Marietta, inženýr z ER Systems. Zde spočívá revolučnost aplikace James IV,
neboť software Google umožňuje obrovskou flexibilitu. Je možné ho nejen přesně uzpůsobit lidem na míru, nýbrž zpřístupňuje
každou aplikaci také lidem s těžkým tělesným postižením.
Digitální rovnoprávnost
„Chce-li si postižený koupit lístek na vlak on-line, stačí stáhnout si aplikaci SBB (Švýcarských drah), neboť tato se automaticky
přizpůsobí našemu provoznímu systému,“ říká Marietta. „Postižení mají tudíž přístup do světa zdravých.“ Speciální program
specialistů z ER Systems není však jediným trumfem usnadňujícím život lidí s omezenou pohyblivostí. Ukázalo se, že velkou
pomocí je také technologie rozpoznávající hlas. Protože se stále zdokonaluje, mohly by být příkazy prováděny stále rychleji,
raduje se Marietta za Béatrice Renz a mnoho dalších uživatelů.
Zdroj: www.fst.ch
/ 52
3/19/2013 1:33:10 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Aplikace (Apps) pro postižené
V posledních dvou letech se silně zvýšila poptávka odborníků a rodičů po možnosti využít aplikace pro postižené. Nadace
FST se tímto tématem již nějakou dobu zabývá. Představujeme vám malý výběr zajímavých aplikací pro postižené (s důrazem na
zvláštní pedagogiku a podporu komunikace).
Každý den jsou nainstalovány do sítě nové aplikace. Rozmanitost aplikací, které jsou k dispozici, se zvětšuje tak, že je těžké
stále sledovat nejnovější stav věcí. Takový vývoj dává také podnět k zamyšlení nad kvalitou mnohých aplikací. Není snadné najít
v té džungli aplikace levné a přitom výborné. Náš seznam vznikl hlavně na základě doporučení uživatelů a odborníků z praxe.
V žádném případě nejde o úplný seznam aplikací pro postižené. Zprostředkuje vám první přehled o možnostech, které jsou
k dispozici. Jakmile se tento seznam aktualizuje, je již zase zastaralý – tak rychle se zvyšuje nabídka aplikací. Z tohoto důvodu
se můžete kdykoliv obrátit na Nadaci FST pro osobní poradenství nebo řešení následného vzdělávání na iPadu ve Vaší instituci,
upravené podle Vašich požadavků. Společně shrneme potřeby a najdeme vhodné aplikace a individuální úpravy.
10
53 /
3/19/2013 1:33:10 AM
Příklady aplikací
Obrázek
Příčina
Název,
výrobce, jazyk
Následek
Magic Piano HD
Smule Inc.
Cena
Zdarma
CHF 2,-
Sound Touch Lite
Celá verze
anglicky
Sound Touch
Interactive
CHF 5,Zdarma
německy
Baby Touch and Hear
Celá verze
Lite
Open Solutions
CHF 1,-
Oblast
Příčina – následek
Hudba
Vizuální efekty
Zvuky, obrázky
Zvuky, slova,
obrázky
Popis
Interaktivní klavír – jednoduchým dotekem na obrazovku vznikají na černém
pozadí vizualizované tóny. Existuje také „opravdový klavír“. Nastavitelná
velikost tlačítek.
Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením.
Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zjišťování příčiny
– následku pomocí hudby. Zábava při zkoušení a „samotné“ produkování
hudby.
180 zvuků a obrázků: zvířata, hudební nástroje, vozidla atd. Navrhováno rodiči
pro malé děti. Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením.
– následku pomocí obrázku v kombinaci se zvuky, zábava při „samostatném
poznávání“.
Mnoho různých obrázků a k nim patřících slovíček a zvuků v pěti různých
kategoriích. Set-up menu je možné na obrazovce zavřít.
– následku pomocí obrázků v kombinaci s pojmenování a zvuky. Zábava při
„samostatném poznávání“.
3/19/2013 1:33:10 AM
Anglicky, (německy,
španělsky, čínsky)
/ 54
Zdarma
Zdarma
Další sety za
CHF 1,-
Zdarma
CHF 2,-
kreslení, obrázky
Zvuky, obrázky
Zvuky, obrázky
Vizuální efekty
Švýcarsku:
Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, jednoduché malování, zábava při
„samostatném poznávání“ a „zanechávání stop,“ poznání příčiny a následku
Při dotyku obrazovky zůstávají na černém pozadí „světlené stopy“. Změnou
nastavení je možné změnit barvu a druh stopy.
Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zábava při
„samostatném poznávání,“ poznání příčiny a následku
Vajíčka při doteku prasknou.
Jedna úroveň: 12 zvířat vydává zvuky a pohybují se,
Jedna úroveň: různé zvuky a zvířata se objevují při dotyku obrazovky. Verze
zdarma běží vždy pouze 90 sekund. Mnoho rychlých animací.
a ve
Love.Echo.Inc
Zdarma (běží
vždy 90
sekund)
Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, pohybování
přístrojem jako spouštěčem zvuků a pohyblivých obrázků, poznání příčiny a
následku
české rePublice
Fire: Glow Doodle-Aid
Vizuální efekty
CHF 2,-
Zvuky,
Zvuky
Celá verze
Celá verze
Zdarma
Phodder
Hatch!
Zeec GmbH
(kravička bučí)
Die KuhmachtMUH
SelenaSoft Inc.
Baby Rattle Toy
Deadline
Look Baby
Čtyři různé stránky, na kterých je možné poznat pomocí dotyku obrazovky nebo
pohybem iPadu jednoduchou příčinu a následek
55 /
3/19/2013 1:33:10 AM
Přílohy - Statistiky
T2.1
Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví
a druhu plnění, období od 2006 do 2011
T2.1.1
Pohlaví
Muži
Ženy
Muži a ženy
Počet pobírajících osob
Rok
Individuální
opatření
Odškodnění
v případě
bezmocnosti
Individuální
opatření
+ Odškodnění
v případě
bezmocnosti
Důchody
Individuální
opatření
+ Důchody
2006
105 501
475
5 014
114 654
6 454
2007
106 757
472
5 012
113 390
6 611
2008
106 491
524
5 082
111 646
6 631
2009
92 207
1 242
4 447
109 246
6 787
2010
92 921
1 229
4 566
106 776
7 037
2011
92 617
1 266
4 647
104 632
7 187
2006
78 119
421
3 460
95 260
6 009
2007
79 261
443
3 482
94 353
6 088
2008
79 235
474
3 479
93 617
6 227
2009
71 353
873
3 094
92 390
6 361
2010
72 637
880
3 159
90 637
6 484
2011
72 905
920
3 120
89 337
6 540
2006
183 620
896
8 474
209 914
12 463
2007
186 018
915
8 494
207 743
12 699
2008
185 726
998
8 561
205 263
12 858
2009
163 560
2 115
7 541
201 636
13 148
2010
165 558
2 109
7 725
197 413
13 521
2011
165 522
2 186
7 767
193 969
13 727
Výsledky ovlivnily následující zákonné změny:
1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA).
2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě
bezmocnosti.
Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika
IV-Statistika
Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected]
Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected]
© BFS - Švýcarský statistický lexikon
/ 56
3/19/2013 1:33:10 AM
T2.1
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
T2.1.1
Pohlaví
Muži
Ženy
Muži a ženy
Rok
Odškodnění
v případě
bezmocnosti +
Důchody
Individuální
opatření
+Odškodnění
v případě
bezmocnosti
+ Důchody
Celkem
pojistné plnění
Celkem
Pouze
Zjišťovací
opatření
2006
9 617
4 332
246 047
42 070
288 117
2007
9 812
4 455
246 509
40 356
286 865
2008
10 130
4 633
245 137
40 928
286 065
2009
10 440
4 680
229 049
43 039
272 088
2010
10 710
4 807
228 046
43 605
271 651
2011
10 951
4 869
226 169
44 763
270 932
2006
8 903
4 428
196 600
32 920
229 520
2007
8 977
4 576
197 180
31 938
229 118
2008
9 272
4 732
197 036
33 092
230 128
2009
9 489
4 724
188 284
34 377
222 661
2010
9 734
4 720
188 251
35 250
223 501
2011
10 002
4 815
187 639
35 748
223 387
2006
18 520
8 760
442 647
74 990
517 637
2007
18 789
9 031
443 689
72 294
515 983
2008
19 402
9 365
442 173
74 020
516 193
2009
19 929
9 404
417 333
77 416
494 749
2010
20 444
9 527
416 297
78 855
495 152
2011
20 953
9 684
413 808
80 511
494 319
2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění
v případě bezmocnosti.
IV-Statistika
57 /
3/19/2013 1:33:11 AM
T2.1
T2.1.3
Podíl (v %) počtu pobírajících osob ze všech pojištěnců (0 – důchodový věk)1
Individuální
opatření
+ Důchody
Muži
2006
3,33
0,02
0,16
3,62
0,20
2007
3,35
0,01
0,16
3,56
0,21
2008
3,30
0,02
0,16
3,46
0,21
2009
2,83
0,04
0,14
3,35
0,21
2010
2,83
0,04
0,14
3,25
0,21
2011
2,82
0,04
0,14
3,19
0,22
2006
2,54
0,01
0,11
3,10
0,20
2007
2,56
0,01
0,11
3,05
0,20
2008
2,54
0,02
0,11
3,00
0,20
2009
2,27
0,03
0,10
2,93
0,20
2010
2,29
0,03
0,10
2,86
0,20
2011
2,30
0,03
0,10
2,82
0,21
2006
2,94
0,01
0,14
3,36
0,20
2007
2,96
0,01
0,14
3,31
0,20
2008
2,93
0,02
0,13
3,24
0,20
2009
2,55
0,03
0,12
3,15
0,21
2010
2,56
0,03
0,12
3,06
0,21
2011
2,56
0,03
0,12
3,00
0,21
Muži a ženy
Odškodnění
v případě
bezmocnosti
Důchody
Rok
Ženy
Individuální
Opatření
Individuální
opatření
+ Odškodnění
v případě
bezmocnosti
Pohlaví
1 Pojištěné obyvatelstvo odpovídá trvale žijícímu počtu obyvatel uprostřed roku od 0 let až do důchodového věku.
Od roku 2011 se počítá s obyvatelstvem roku 2010 (poslední data k dispozici).
IV-Statistika
/ 58
3/19/2013 1:33:11 AM
T2.1
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
T2.1.3
Podíl (v %) počtu pobírajících osob ze všech pojištěnců (0 – důchodový věk)1
Individuální
opatření
+ Odškodnění
v případě
bezmocnosti
+ Důchody
Celkem
pojistná plnění
2006
0,30
0,14
7,78
1,33
9,11
2007
0,31
0,14
7,73
1,27
9,00
2008
0,31
0,14
7,60
1,27
8,87
2009
0,32
0,14
7,03
1,32
8,35
2010
0,33
0,15
6,94
1,33
8,27
2011
0,33
0,15
6,89
1,36
8,25
2006
0,29
0,14
6,39
1,07
7,46
2007
0,29
0,15
6,38
1,03
7,41
2008
0,30
0,15
6,32
1,06
7,38
2009
0,30
0,15
5,98
1,09
7,07
2010
0,31
0,15
5,93
1,11
7,05
2011
0,32
0,15
5,92
1,13
7,04
2006
0,30
0,14
7,09
1,20
8,30
2007
0,30
0,14
7,07
1,15
8,22
2008
0,31
0,15
6,97
1,17
8,14
2009
0,31
0,15
6,51
1,21
7,72
2010
0,32
0,15
6,45
1,22
7,67
2011
0,32
0,15
6,41
1,25
7,66
Rok
Muži
Ženy
Muži a Ženy
Celkem
Odškodnění
v případě
bezmocnosti +
Důchody
Pohlaví
Pouze
Zjišťovací
opatření
IV-Statistika
59 /
3/19/2013 1:33:11 AM
Přílohy
T2.1
T2.1.1
Pohlaví
Muži
Ženy
Muži a ženy
Rok
Individuální
opatření
Odškodnění
v případě
bezmocnosti
Individuální
opatření
+ odškodnění
v případě
bezmocnosti
Důchody
Individuální
opatření
+ Důchody
2006
105 501
475
5 014
114 654
6 454
2007
106 757
472
5 012
113 390
6 611
2008
106 491
524
5 082
111 646
6 631
2009
92 207
1 242
4 447
109 246
6 787
2010
92 921
1 229
4 566
106 776
7 037
2011
92 617
1 266
4 647
104 632
7 187
2006
78 119
421
3 460
95 260
6 009
2007
79 261
443
3 482
94 353
6 088
2008
79 235
474
3 479
93 617
6 227
2009
71 353
873
3 094
92 390
6 361
2010
72 637
880
3 159
90 637
6 484
2011
72 905
920
3 120
89 337
6 540
2006
183 620
896
8 474
209 914
12 463
2007
186 018
915
8 494
207 743
12 699
2008
185 726
998
8 561
205 263
12 858
2009
163 560
2 115
7 541
201 636
13 148
2010
165 558
2 109
7 725
197 413
13 521
2011
165 522
2 186
7 767
193 969
13 727
/ 60
3/19/2013 1:33:11 AM
T2.1
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
T2.1.1
Pohlaví
Muži
Ženy
Muži a ženy
Odškodnění
v případě
bezmocnosti +
Důchody
Individuální
opatření
+ Odškodnění
v případě
bezmocnosti
+ Důchody
Celkem
Pojistná plnění
2006
9 617
4 332
246 047
42 070
288 117
2007
9 812
4 455
246 509
40 356
286 865
Rok
Pouze zjišťovací
Celkem
opatření
2008
10 130
4 633
245 137
40 928
286 065
2009
10 440
4 680
229 049
43 039
272 088
2010
10 710
4 807
228 046
43 605
271 651
2011
10 951
4 869
226 169
44 763
270 932
2006
8 903
4 428
196 600
32 920
229 520
2007
8 977
4 576
197 180
31 938
229 118
2008
9 272
4 732
197 036
33 092
230 128
2009
9 489
4 724
188 284
34 377
222 661
2010
9 734
4 720
188 251
35 250
223 501
2011
10 002
4 815
187 639
35 748
223 387
2006
18 520
8 760
442 647
74 990
517 637
2007
18 789
9 031
443 689
72 294
515 983
2008
19 402
9 365
442 173
74 020
516 193
2009
19 929
9 404
417 333
77 416
494 749
2010
20 444
9 527
416 297
78 855
495 152
2011
20 953
9 684
413 808
80 511
494 319
IV-Statistika
©
BFS - Švýcarský
statistický
lexikonoddělení Statistika
Spolkový
úřad pro sociální
pojištění,
IV-Statistika
2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti.
61 /
3/19/2013 1:33:11 AM
T6.4
Invalidní důchodci ve Švýcarsku v prosinci 2011 podle pohlaví,
stupně a příčiny invalidity
T6.4.4
Součty plnění (v 1’000 franků), dětské důchody1
Pohlaví
Stupeň
invalidity
Příčina invalidity
Vývojové vady
Muži
Ženy
Dohromady
Nemoc
Úraz
Celkem
40-49%
7
406
125
538
50-59%
31
2 573
594
3 198
60-69%
35
1 583
365
1 984
70-100%
401
16 765
2 782
19 949
Celkem
474
21 328
3 866
25 669
40-49%
22
470
61
553
50-59%
82
2 001
235
2 319
60-69%
50
1 225
121
1 396
70-100%
392
11 713
798
12 903
Celkem
546
15 410
1 215
17 170
40-49%
29
876
186
1 091
50-59%
113
4 575
829
5 517
60-69%
85
2 808
486
3 379
70-100%
793
28 479
3 580
32 852
1 020
36 737
5 082
42 839
Celkem
1
Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení
Statistika
IV-Statistik
/ 62
3/19/2013 1:33:12 AM
T3.4
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Pomůcky pro invalidy podle kategorie, 2011
Průměrné
náklady na
jednu osobu
Počet
pobírajících
Náklady
osob2
(Mil. Fr.)
Protézy
4 962
9,5
1 922
Ortézy
5 106
16,7
3 278
Obuv a ortopedické vložky do bot
14 078
30,8
2 189
Paruky
5 069
6,9
1 370
Naslouchací
přístroje
33 777
48,0
1 422
Pomůcky pro hlavu (bez paruk a naslouchátek)
831
1,0
1 205
Kategorie1
(Fr.)
Brýle a kontaktní čočky
455
0,5
1 145
Invalidní
vozíky
10 299
47,3
4 593
Motorová a invalidní vozidla
2 239
11,9
5 322
Pomůcky pro slepce a lidi s vysokým stupněm poškození zraku
1 572
5,1
3 267
Pomůcky při
chůzi
1 420
0,8
597
Pomůcky na pracovišti, v místě plnění úkolů
3 745
15,3
4 074
Pomůcky pro samostatnost
4 443
19,4
4 368
Pomůcky pro kontakt se světem
2 158
8,4
3 873
Ostatní pomůcky
934
6,6
7 031
Všechny pomůcky
74 607
228,4
3 061
Podle HVI (SR 831.232.51). počet osob, bez dvojího započtení
IV-Statistika
63 /
3/19/2013 1:33:12 AM
T
14.4.3.0.1
Sociálně- zdravotní instituce: počet klientů 1) podle věku a pohlaví
2011
Věk(Roky)
Celkem
Domovy
důchodců 2)
Pečovatelské
domovy 2)
Instituce pro
postižené
Instituce pro
léčbu závislostí
Instituce pro
osoby s psychosociálními
problémy
Celkem
v sociálnězdravotních
institucích
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Celkem
555
1 132
41 121
96
333
24
045
17
173
3 062
1 110
3 299
2 444
72
082
118
192
190 274
0-19
0
0
35
10
4 926
3 062
171
90
1 233
689
6 365
3 851
10 216
0-4
0
0
0
0
125
70
8
6
70
75
203
151
354
5-9
0
0
1
0
791
430
2
1
126
68
920
499
1 419
10-14
0
0
7
0
1 358
731
6
2
462
192
1 833
925
2 758
15-19
0
0
27
10
2 652
1 831
155
81
575
354
3 409
2 276
5 685
20-39
3
2
474
287
8 220
5 983
1 441
559
944
738
11
082
7 569
18 651
20-24
1
0
89
53
2 591
2 015
327
181
280
223
3 288
2 472
5 760
25-29
0
1
117
63
2 056
1 469
365
143
247
190
2 785
1 866
4 651
30-34
1
0
113
86
1 819
1 260
400
110
211
165
2 544
1 621
4 165
35-39
1
1
155
85
1 754
1 239
349
125
206
160
2 465
1 610
4 075
40-59
43
29
1 786
1 684
8 386
6 230
1 227
405
903
810
12
345
9 158
21 503
40-44
4
4
202
189
2 123
1 584
380
127
244
195
2 953
2 099
5 052
45-49
7
9
344
291
2 254
1 760
369
122
258
232
3 232
2 414
5 646
50-54
12
6
491
462
2 207
1 532
278
83
199
227
3 187
2 310
5 497
55-59
20
10
749
742
1 802
1 354
200
73
202
156
2 973
2 335
5 308
60-69
100
63
3 543
3 559
2 065
1 497
189
49
180
159
6 077
5 327
11 404
60-64
46
22
1 242
1 172
1 363
1 036
137
39
119
101
2 907
2 370
5 277
65-69
54
41
2 301
2 387
702
461
52
10
61
58
3 170
2 957
6 127
70-79
134
148
8 429
12 770
371
283
28
6
33
37
8 995
13 244
22 239
70-74
63
51
3 117
4 006
263
200
19
5
17
29
3 479
4 291
7 770
75-79
71
97
5 312
8 764
108
83
9
1
16
8
5 516
8 953
14 469
80-89
193
571
18 189
46 588
68
82
4
1
6
7
18 460
47 249
65 709
80-84
77
233
8 295
18 347
51
50
3
1
4
5
8 430
18 636
27 066
85-89
116
338
9 894
28 241 17
32
1
0
2
2
10 030
28
613
38 643
90 a +
82
319
8 665
31 435
36
2
0
0
4
8 758
31 794
40 552
9
/ 64
3/19/2013 1:33:12 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
90-94
64
224
6 393
21
856
5
25
2
0
0
4
6 464
22
109
28 573
95 +
18
95
2 272
9 579
4
11
0
0
0
0
2 294
9 685
11 979
Není
známo
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1) Celkem během roku
2) Zohledněni jsou umístění klienti na dlouhodobý i krátkodobý pobyt, i externí klienti, kteří nejsou ubytování
Stav údajů ke 26.11.2012
Spolkový úřad pro statistiku, Statistika sociálně-zdravotnických institucí
Informace: Erwin Wüest, 032 713 67 00, [email protected]
65 /
3/19/2013 1:33:12 AM
Věk(Roky)
Domovy
důchodců 2)
Pečovatelské
domovy 2)
Instituce pro
postižené
Instituce pro
Instituce pro
problémy
Celkem
v sociálnězdravotních
institucích
Muži
Muži
Muži
Muži
Muži
Muži
Ženy
Ženy
Ženy
Ženy
Ženy
Ženy
Sociálně-zdravotní instituce: počet klientů 1)
Celkem
T 14.4.3.0.2
2011
Domovy
důchodců 2)
Ošetřovatelské
domovy 2)
Instituce pro
postižené
Instituce pro
Instituce pro
problémy
Celkem sociálnězdravotnické
instituce
Celkem
1 687
137 454
41 218
4 172
5 743
190 274
Oblast Ženevského
jezera
71
22 036
5 002
1 293
655
29 057
Waadt
71
13 240
2 133
1 009
567
17 020
Wallis
*
3 954
1 327
229
78
5 588
Ženeva
*
4 842
1 542
55
10
6 449
Espace Mittelland
353
33 374
12 056
1 020
3 155
49 958
Bern
*
21 461
6 646
610
2 711
31 428
Freiburg
353
3 601
2 589
108
14
6 665
Solothurn
*
3 634
1 395
90
87
5 206
Neuenburg
*
3 624
1 106
165
303
5 198
Jura
*
1 054
320
47
40
1 461
Severozápadní CH
121
16 987
5 722
632
664
24 126
Basilej - město
*
4 129
970
274
223
5 596
Basilej - venkov
48
3 665
1 179
199
137
5 228
Aargau
73
9 193
3 573
159
304
13 302
Curych
59
24 960
6 551
471
96
32 137
Východní Švýc.
1 020
20 180
6 912
448
407
28 967
Glarus
467
499
226
38
32
1 262
Schaffhausen
*
2 242
137
67
39
2 485
Appenzell A. Rh.
351
1 081
364
75
74
1 945
Appenzell I. Rh.
166
91
55
*
*
312
St. Gallen
36
8 301
3 350
172
176
12 035
Graubünden
*
3 634
867
14
*
4 515
Thurgau
*
4 332
1 913
82
86
6 413
17 820
Střední Švýcarsko
51
13 077
3 983
147
562
Luzern
43
7 052
2 347
112
267
9 821
Uri
*
926
202
*
*
1 128
/ 66
3/19/2013 1:33:12 AM
Švýcarsku:
85
*
2 154
Obwalden
*
607
228
*
*
835
630
136
*
*
774
8
*
a ve
Schwyz
Nidwalden
660
české rePublice
2 899
Zug
*
1 708
410
35
210
2 363
Ticino
12
6 840
992
161
204
8 209
1) Celkem během roku
2) Zohledněni jsou umístění klienti na dlouhodobý i krátkodobý pobyt, i externí klienti, kteří nejsou ubytování
Stav údajů ke 26.11.2012
Spolkový úřad pro statistiku, Statistika sociálně-zdravotnických institucí
Informace: Erwin Wüest, 032 713 67 00, [email protected]
67 /
3/19/2013 1:33:13 AM
Odhadnutý počet postižených lidí podle pohlaví a věku
T20.5.2.1.1
v 2010
Žije v soukromé
domácnosti 1)
V instituci
pro
postižené
3)
Mírně
omezeno
Celkem
Veškeré
obyvatelstvo
V domově
důchodců nebo
ošetřovatelském
Celkem
(minimum,
zaokrouhleno)
domově 3)
Silně omezeno
N (odhadnuto)
± 2)
N (odhadnuto)
± 2)
N (odhadnuto)
± 2)
N
N
N (odhadnuto)
1 134 000
± 46 000
813 000
± 39 000
321 000
± 26 000
38 546
128 971
1 302 000
Podle věku (bez„
není známo“)
0–15 roků
4)
3 443
0
3 000
16–64 roků
760 000
± 40 000
4)
545 000
± 34 000
4)
215 000
± 23 000
33 241
6 241
799 000
65 roků a více
374 000
± 26 000
268 000
± 22 000
106 000
± 14 000
1 862
122 730
499 000
Ženy
669 000
± 36 000
489 000
± 31 000
179 000
± 19 000
15 917
91 512
776 000
1 195
0
1 000
Podle věku (bez
„není známo“)
0–15 roků
4)
4)
4)
16–64 roků
443 000
± 30 000
330 000
± 26 000
113 000
± 15 000
13 905
3 046
460 000
65 roků a více
226 000
± 21 000
159 000
± 18 000
67 000
± 11 000
817
88 466
315 000
Muži
465 000
± 32 000
323 000
± 26 000
142 000
± 19 000
22 629
37 459
525 000
Podle věku (bez
„není známo“)
0–15 roků
4)
2 248
0
2 000
16–64 roků
317 000
± 28 000
4)
215 000
± 22 000
4)
102 000
± 17 000
19 336
3 195
340 000
65 roků a více
148 000
± 16 000
108 000
± 14 000
40 000
± 9 000
1 045
34 264
183 000
1) SILC, odhadované hodnoty na základě reprezentativního vzorku z 12.949 osob, 16 let a starších, žijících
v soukromých domácnostech.
Jako postižení byli definováni lidé s trvalým zdravotním problémem, kteří jsou (hodně nebo málo) omezeni v normálních
činnostech každodenního života.
Hodnoty jsou zaokrouhleny na tisíce, což může přinést rozdíly v součtech.
2) Hodnoty 95% intervalu spolehlivosti (chybovost odhadovaných
hodnot).
3) SOMED, definitivní data. Od roku 2006 byla data získávána na základě nového dotazníku. Byli započítávání klienti (mohli
být i externí), i lidé již nežijící v ústavech.Čísla odpovídají celkovému počtu jednoho ročníku osob (jedna osoba představovala
více klientů).
Instituce pro postižené: bez institucí pro léčbu závislostí a psycho-sociálních problémů.
Domovy důchodců nebo s pečovatelskou službou: pouze dlouhodobé pobyty.
4) Není k dispoz.
Dotazy:
Máte nemoc nebo dlouhotrvající zdravotní problém? Dlouho znamená nejméně 6 měsíců nebo
ještě déle.
Jste kvůli Vašemu zdravotnímu problému trvajícímu alespoň 6 posledních měsíců omezováni v normální každodenní činnosti?
Pokud ano, do jaké míry?
Spolkový úřad pro statistiku, šetření o příjmech a životních podmínkách (SILC 2010, Version Nov. 2011) a Statistika sociálnězdravotnických institucí (SOMED)
nformace: Pascale Gazareth, 032 713 69 53, [email protected]
Poslední změna: 16.05.2012
/ 68
3/19/2013 1:33:13 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
Osoby pobírající invalidní důchod 1) podle stupně invalidity,
T 14.2.2.4.4
vad a pohlaví
2011 (Prosinec)
Stupeň
invalidity
Celkem
40-49% 2)
50-59%
60-69%
70-100%
127 639
5 904
18 772
8 603
94 360
Malformace pohyblivých orgánů
301
11
35
12
243
Hydrocefalus
194
1
6
10
177
Epilepsie
1 339
20
49
38
1 232
3 710
Muži, Celkem
Vrozené vady
Ostatní malformace nervového systému
4 046
44
164
128
Oligofrenie
5 599
59
220
221
5 099
Ostatní vrozené psych. nemoci
1 290
45
99
85
1 061
Malformace smyslových orgánů
327
10
44
16
257
Vrozené poruchy látkové výměny
247
6
24
15
202
5
1 381
Downův syndrom
1 391
1
AIDS
3
-
4
Ostatní malformace
518
17
52
37
412
Není známo
608
2
12
21
573
Infekční nemoci
1 338
36
236
68
998
Nádorová onemocnění
3 251
124
612
195
2 320
Diabetes mellitus
640
15
118
45
462
Schizofrenie
8 622
58
288
134
8 142
Deprese
1 845
59
234
84
1 468
Alkoholismus
1 394
19
99
36
1 240
Ostatní psychické nemoci
40 403
1 172
4 329
1 992
32 910
Nemoci nervového systému
8 713
260
1 211
509
6 733
3 038
94
399
185
2 360
Nemoci smyslových orgánů
2 221
147
444
170
1 460
Nemoci srdce a oběhového systému
4 578
254
1 127
414
2 783
-
-
3
Získané vady
Vady nervového systému způsobené
úrazem
Nemoci dýchacího ústrojí
1 260
81
253
111
815
Nemoci trávicích orgánů
1 184
38
255
88
803
Artrózy
1 668
198
490
204
776
Ostatní nemoci pohybových orgánů
20 488
2 010
5 201
2 628
10 649
Vady pohybových orgánů působené úrazem
9 428
1 029
2 349
1 025
5 025
Ostatní nemoci
1 705
94
418
127
1 066
Ženy, Celkem
110 694
6 797
18 967
7 452
77 478
Vrozené vady
Malformace pohyblivých orgánů
336
13
66
22
235
Hydrocefalus
130
-
3
2
125
Epilepsie
1 303
18
64
46
1 175
Ostatní malformace nervového systému
3 047
30
131
91
2 795
Oligofrenie
4 799
64
213
226
4 296
Ostatní vrozené psych. nemoci
636
18
35
44
539
Malformace smyslových orgánů
313
12
46
21
234
69 /
3/19/2013 1:33:13 AM
Vrozené poruchy látkové výměny
291
11
27
2
1
10
243
4
1 209
Downův syndrom
1 216
AIDS
4
Ostatní malformace
482
26
38
25
393
Není známo
293
1
8
3
281
Infekční nemoci
1 016
56
180
70
710
Nádorová onemocnění
3 578
294
773
282
2 229
Diabetes mellitus
392
31
75
28
258
Schizofrenie
5 298
103
350
181
4 664
Deprese
2 476
113
365
154
1 844
Alkoholismus
540
14
57
20
449
Ostatní psychické nemoci
42 799
2 026
6 236
2 578
31 959
Nemoci nervového systému
8 757
517
1 352
652
6 236
-
1
-
3
Získané vady
Vady nervového systému způsobené
úrazem
1 275
73
204
91
907
Nemoci smyslových orgánů
1 783
140
373
163
1 107
Nemoci srdce a oběhového systému
1 917
171
467
180
1 099
Nemoci dýchacího ústrojí
927
65
201
78
583
Nemoci trávicích orgánů
1 102
77
269
92
664
Artrózy
1 403
164
387
171
681
Ostatní nemoci pohybových orgánů
18 387
2 097
5 412
1 686
9 192
Vady pohybových orgánů působené úrazem
4 609
532
1 237
418
2 422
Ostatní nemoci
1 585
129
396
114
946
1) Pouze osoby žijící ve Švýcarsku
2) Včetně těžkých případů se stupněm invalidity mezi 34 a 39% (záruka výskytu
na základě nároků na plnění získaných před rokem 1988)
Spolkový úřad sociálního zabezpečení
Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected]. ch / Beat Schmid, 031 322 91 02,
[email protected]
Poznámka překladatele: ve výchozím textu (originále) se vyskytují překlepy a chyby. Z tohoto důvodu mohlo dojít při překladu
k určitým posunům.
/ 70
3/19/2013 1:33:13 AM
české rePublice
a ve
Švýcarsku:
71 /
3/19/2013 1:33:13 AM

Analýza švýcarského systému - CR

Transkript

Podobné dokumenty

Nachname Vorname Adresse PLZ Ort e-mail Geb - alt

Náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti

Z. Janečka-Tyflopedie - Inovace Kombinovaného Studia tělesné

Calendar of cultural, social and sports events of the city of Tábor 2011

Tak jsme se dočkali! V Music Baru je po říjnové Helloween Party