prosinec Čertovka

Komentáře

Transkript

prosinec Čertovka
ČERTOVKA
LOKALITA
PROSINEC 2012
Zpravodaj Správy úložišť
radioaktivních odpadů
z e
správy
Vážení čtenáři,
Obce v lokalitě Kraví hora
diskutují o povolení průzkumů
v rámci mezinárodní pracovní skupiny FSC pravidelně navštěvuji řadu zemí, které se aktivně
angažují v problematice bezpečného uložení
radioaktivních odpadů. V tom, jak daleko jsou
s přípravou hlubinného úložiště, existují mezi
členskými státy velké rozdíly. Všechny státy se
ale shodují v jednom – nejdůležitější je získat
nejen souhlas, ale i podporu místních obyvatel.
Tak dlouhodobý projekt nemůže záviset pouze
na jediném direktivním rozhodnutí politické reprezentace. Naopak, musí vzejít z dlouhodobé
spolupráce na lokální úrovni. Důležité je také
to, aby místní obyvatelé byli s každým krokem
tohoto procesu srozuměni.
Pracovní skupina FSC od svého vzniku usiluje
o propojení všech (jednotlivců i skupin), kdo
stojí o dialog a kdo si přeje přispět ke konstruktivnímu řešení problému. Všem aktérům
FSC poskytuje prostor k vyjádření svých názorů
a u jednacího stolu spojuje názorově protichůdné skupiny. Věříme, že otevřenost a důvěra jsou klíčem k vzájemné dohodě.
Přestože pracovní seminář FSC je tu letos poprvé, Českou republiku jsem navštívil již několikrát. Mohu tedy s jistotou říci, že debata
o hlubinném úložišti je zde na dobré cestě.
SÚRAO se mění ve skutečně otevřenou a komunikující organizaci. Starostové a obyvatelé
dotčených obcí začínají aktivně požadovat legislativní změny, které budou lépe reflektovat
jejich zájmy. Existuje tu snaha zapojit do debaty
i představitele státu a širší veřejnost. Nebude
to totiž úložiště SÚRAO, ale úložiště celé České
republiky.
Jsem rád, že seminář FSC mohl také přispět
k posílení potřebné diskuze na téma, jak ku
prospěchu a spokojenosti všech radioaktivní
odpady bezpečně uložit.
Claudio Pescatore, generální sekretář pro oblast radioaktivních odpadů OECD/NEA
z obsahu:
4
z p r á v y
Tis u Blatna
Místní zastupitelstva po vzájemné
dohodě zařadila hlasování o průzkumech do programu svých říjnových zasedání
...str. 2
str. 3
str. 4
str. 5
FSC poprvé
v České
republice
Exkurze
do provozů
SÚRAO
Pracovní
skupina
pro dialog
2
zprávy ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Obce v lokalitě Kraví hora diskutují
o povolení průzkumů
Místní zastupitelstva po vzájemné dohodě zařadila hlasování o průzkumech do programu svých říjnových zasedání. Koncem
října již bylo jasno: šest ze sedmi obcí hlasovalo pro povolení průzkumů. Sedmý Bukov se rozhodl nejprve uspořádat k tématu referendum.
Téma geologických průzkumů otevřela jako první z lokalit Kraví hora. Rozhodnutí zabývat se povolením průzkumů předcházela intenzivní komunikace mezi obcemi
a SÚRAO. Diskuze probíhala nad zněním Dohody o spolupráci, jež upravuje podmínky geologických průzkumů.
Přestože smlouvu se SÚRAO uzavírá každá zvlášť, zvolily
obce při prosazování svých požadavků společný postup.
Jako odborného oponenta zvolili starostové jaderného
fyzika, člena tzv. „Pačesovy komise“ doc. Ing. Petra Otčenáška. Na právním rozboru obcí se podíleli jak nezávislí
právníci, oslovení obcemi, tak i jeden ze zastupitelů z obce
Olší, Mgr. Miroslav Lahoda. Teprve po dojednání finálního
znění smlouvy zařadili zastupitelé hlasování o této
smlouvě a průzkumech do programu svých řádných zasedání.
některé věci nad rámec zákona. Co
se týče souhlasu s průzkumem v kontextu souhlasu s úložištěm, myslím,
že to je jen fráze. Obec se může bránit jen minimálně, a pokud stát bude
chtít něco prosadit, tak si to zkrátka
prosadí. Já bych měl největší radost,
kdyby se vybrala opravdu nejvhodnější lokalita z geologického hlediska,
tedy hlavně z pohledu bezpečnosti
a ne podle toho, kde je jaký odpor
obyvatelstva. Osobně jsme zastáncem jaderné energetiky, tudíž jsem
smířen i s odpadem, který se zkrátka
někde v ČR uložit musí.
Přinášíme vám postřehy dvou starostů:
paní Jany Vrbkové z Věžné a Ing. Martina Pavlíčka
z Olší.
2. Zjišťovali jste si názory spoluobčanů? Co si myslí zastánci a co
odpůrci?
Vrbková: Jsme malá obec, kde se všichni navzájem
známe, takže jsem určité povědomí o názoru ostatních
měla již dříve. Přesto jsme před rozhodováním zastupitelstva uspořádali anketu, ve které se 99 ze 155 voličů
vyslovilo pro průzkum (proti bylo 41).
1. Jak jste hlasoval/a Vy osobně a proč?
Vrbková: Já osobně jsem stejně jako 7 dalších členů zastupitelstva hlasovala pro průzkum. Postup SÚRAO před
uzavřením smlouvy v naší lokalitě považuji za velmi
vstřícný. Proběhla veřejná schůze s občany, dostali jsme
možnost exkurze do Jaderné elektrárny Dukovany a návštěvy průzkumné štoly Josef. Myslím si, že všichni občané,
kteří mají o tuto problematiku zájem, měli dostatek příležitostí k získání informací. Vstřícnost SÚRAO oceňuji
především ve srovnání s budováním podzemního zásobníku plynu, o kterém nebyli informování ani občané, ale
ani starostové okolních obcí. Co se týká finančního příspěvku pro obec, ten nehrál v mém rozhodování žádnou
roli. Peníze navíc jsou vždy příjemné, ale já bych se rozhodovala stejně i bez příspěvku. Lidé by si měli uvědomit,
že nemohou od státu jen brát, ale že musejí i dávat.
Pokud chceme používat elektřinu, musíme se smířit s tím,
že vzniká nějaký odpad, a ten je třeba v budoucnu někde
uložit.
Pavlíček: Poslední dobou zaznamenávám rostoucí zájem,
ale také odpor lidí, podle mého názoru hlavně kvůli tlaku
několika osob, které proti průzkumům velmi aktivně vystupují. Jakkoli nezpochybňuji práva každého na vlastní
názor a diskuzi podporuji, bohužel ne vždy je debata vedena korektně a za použití korektních informací. Zvláště
občané bez přístupu k informacím „z druhé strany“ jsou
v takové situaci výrazně náchylnější k zaujetí odmítavého
stanoviska. Místo odpovědného posuzování pro a proti
vede současná atmosféra ke vzniku různých fám. Mrzí
mě, když podávané informace nejsou úplné, jsou zkreslovány, diskuze se mění na osobní výpady proti zastupitelům či starostům, nebo jsou dokonce záměrně
rozšiřovány lži. Mám pocit, že SÚRAO zde příliš neplní
svoji informační „povinnost“ a hlasy odpůrců jsou tak slyšet daleko více, než argumenty pro realizaci průzkumů.
Obecně lze říci, že spoustu lidí téma průzkumů dosud nezajímalo ani nyní nezajímá, a to i přes dřívější snahu obce
o relevantních okolnostech informovat. Současně řada
lidí je zřejmě proti jen z principu.
Z veřejně prezentovaných argumentů odpůrců zaznívá,
že souhlas s průzkumy se rovná souhlasu se samotným
úložištěm, že dojde ke snížení hodnoty pozemků v dotčeném území, a že SÚRAO není schopna průzkumy ani
samotné úložiště realizovat tak, aby nevzniklo riziko škod
na majetku a životním prostředí. Naopak zastánci spolupráce se SÚRAO uvádějí zájem být pro SÚRAO při realizaci průzkumu partnerem, dostávat veškeré potřebné
informace, projednávat se SÚRAO případné námitky
a podněty. Nikoli nepodstatná je také otázka finančních
kompenzací, které např. u obce Olší hrají značnou roli
s ohledem na stále řešené otázky nutných výdajů a napjatého rozpočtu obce.
Pavlíček: Hlasoval jsem na základě svého svobodného
rozhodnutí a samozřejmě na základě informací, které
jsem doposud získal. Dohodu o průzkumech vnímám
jako určitou výhodu pro obec, jako způsob, jak si vymínit
3. Uvažujete o působení v Pracovní skupině pro dialog o hlubinném úložišti?
Vrbková: O činnosti Pracovní skupiny pro dialog jsem získala více informací teprve v poslední době. Myslím si, že
má smysl a může obcím hodně pomoci. Své působení
v Pracovní skupině zatím zvažuji.
Pavlíček: Za naši lokalitu jsme delegovali jiné tři zástupce.
Já se bohužel kvůli své pracovní vytíženosti nemůžu
těchto jednání zúčastnit.
4. Vypíšete po vzoru Bukova referendum ke geologickým průzkumům?
Vrbková: Ne, anketa byla jednoznačná a zastupitelstvo
už rozhodlo.
Pavlíček: Původně zastupitelstvo Olší hlasovalo o návrhu
smlouvy se SÚRAO bez předchozího průzkumu názorů.
Vycházeli jsme ze zjevného nezájmu většiny občanů
a rovněž z faktu, že katastr obce Olší je případným průzkumným územím dotčen jen zcela minimálně. Nicméně
s ohledem na vzniklou situaci se zastupitelstvo rozhodlo
zjistit aktuální názor občanů na problematiku průzkumů.
Uděláme anketu, případně referendum, zřejmě společně
s volbou prezidenta.
„
Vstřícnost SÚRAO oceňuji
především ve srovnání
s budováním podzemního zásobníku plynu,
o kterém nebyli informování ani občané, ale ani
starostové okolních obcí.
„
5. Co by měl podle Vás nyní udělat stát, pokud chce,
aby se příprava hlubinného úložiště posunula?
Vrbková: Stát, potažmo jeho zástupci, by měli více jednat s lidmi. Zúčastnila jsem se již několika kulatých stolů
či jednání, kterých se měli zúčastnit zástupci vlády, parlamentu či senátu, ale buď se na poslední chvíli omluvili
(nebo vymluvili) a nepřišli, nebo přednesli svůj příspěvek
a rozloučili se, aniž by čekali na reakce a podněty ostatních. Takový přístup se mi nelíbí.
Pavlíček: Stát by měl hlavně jasně vytyčit cíle a představy,
jak míní v budoucnu postupovat. Současně by mělo jasně
zaznít, že samotné hlubinné úložiště nebude v lokalitě vybudováno, pokud s tím všechny dotčené obce nebudou
souhlasit. Jedině tak lze podle mého názoru dosáhnout
souhlasu obcí, prozkoumat více lokalit a vybrat tu skutečně geologicky a ekonomicky nejvýhodnější.
zprávy ze správy
3
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Fórum o budování důvěry poprvé
v České republice
Česká republika v říjnu poprvé hostila mezinárodní zasedání Fóra o budování důvěry FSC (Forum on Stakeholder Confidence), které se zabývá komunikací při ukládání radioaktivních odpadů. Týdenní seminář probíhal v Praze, v Karlových Varech a v Chyši. Součástí semináře byla veřejná beseda v obci Blatno v lokalitě Čertovka.
Fórum FSC Agentury pro jadernou energii při OECD představilo zahraničním hostům situaci týkající se přípravy hlubinného úložiště v České republice. Český pohled na
problematiku přednesli zástupci dotčených lokalit, ekologická sdružení, odborníci, představitelé státních organizací a další hosté. Delegáti z členských zemí OECD
(např. Belgie, Finsko, Francie, Kanada, Maďarsko, Švédsko, USA a další) se naopak podělili o zkušenosti ze svých
zemí.
„
Účastníci také debatovali
o přidaných hodnotách,
které výstavba úložiště
může lokalitám přinést.
Kromě finančních příspěvků zmiňovali zástupci z Francie, Švédska
a Finska především dlouhodobý rozvoj lokalit.
„
FSC se zabývalo mimo jiné legislativním rámcem pro přípravu úložiště, především možností obcí do procesu aktivně zasahovat. Právě malé pravomoci obcí označili
zástupci české veřejnosti za jednu z hlavních překážek při
jednání o hlubinném úložišti. Účastníci také debatovali
o přidaných hodnotách, které výstavba úložiště může lokalitám přinést. Kromě finančních příspěvků zmiňovali zástupci z Francie, Švédska a Finska především dlouhodobý
rozvoj lokalit.
V rámci semináře proběhla rovněž veřejná debata v jedné
z lokalit vytipovaných pro geologické průzkumy k výstavbě úložiště. Hostitelské funkce se ujala obec Blatno
Účastníci semináře diskutovali ve skupinách smíšených z českých a zahraničních zástupců. Závěry z debaty v každé
skupince přednesl její předseda před celým plénem
z lokality Čertovka. Veřejné debaty se zúčastnilo asi 60
místních obyvatel, kteří se zahraničních účastníků ptali
zejména na jejich zkušenosti z období geologických průzkumů v jejich regionech, na rizika související s životním
prostředím a také na vliv výstavby na ceny nemovitostí.
Zasedání FSC se v Česku uskutečnilo poprvé a celkem se
ho zúčastnilo na 110 zástupců všech zájmových skupin,
kterých se příprava úložiště týká. Téměř 50 účastníků přicestovalo do České republiky z členských zemí OECD.
Pracovní skupina FSC se od svého vzniku v roce 2000 zaměřuje na podporu dialogu všech, kteří se o přípravu hlubinného úložiště zajímají.
Ve všech 16 členských zemích FSC usilují o konstruktivní
řešení problematiky radioaktivních odpadů, tak aby výsledné rozhodnutí bylo konsenzem všech zúčastněných
stran. Konečné rozhodnutí o technickém řešení konce
palivového cyklu potřebuje souhlas a podporu široké veřejnosti.
Co zaznělo na zasedání FSC
Kathleen Derveaux, koordinátorka sdružení
STORA z belgické obce Dessel, v jejímž katastru se
buduje úložiště nízko a středněaktivních odpadů:
„Ze společných diskuzí mezi občany Desselu a zadavatelem projektu úložiště vzešla řada nápadů
a návrhů, jak se může naše lokalita rozvíjet. Kromě
investic do infrastruktury, kultury a životního prostředí vznikne v naší lokalitě informační středisko,
bude založena technická škola zaměřená na jaderné obory a budou podpořeni místní podnikatelé.“
Marie Berggren z občanského bezpečnostního výboru ve švédském Osthammaru: „Jednou z našich
podmínek vyjednávání bylo, že veškeré aktivity
místní samosprávy související s hlubinným úložištěm musejí být hrazeny ze zvláštního fondu. Tedy
nikoliv z rozpočtu obce. Za peníze z fondu si lokalita najala řadu renomovaných odborníků, kteří
pomáhají s nezávislou oponenturou předkládaných dokumentů a řešení.“
Součástí semináře FSC byla veřejná debata v obci Blatno, lokalita Čertovka
4
zprávy ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Zájemci z lokalit se mohou prostřednictvím exkurzí podívat do provozů SÚRAO a seznámit se s jejich činností
Správa úložišť radioaktivních odpadů se zabývá nejen vyhledáváním vhodné lokality pro hlubinné úložiště, ale také provozem stávajících úložišť nízko a středněaktivních odpadů, či výzkumem technologií ukládání. V letošním roce se pro zájemce
z lokalit uskutečnily tři exkurze: dvě do výzkumné laboratoře ve štole Josef u Slapské přehrady (pro lokalitu Kraví hora)
a jedna do úložiště Richard v Litoměřicích (pro lokalitu Čihadlo).
V sobotu 15. září 2012 uspořádala Správa úložišť odbornou exkurzi na úložiště radioaktivních odpadů Richard
v Litoměřicích, kde se ukládají nízko a středněaktivní
institucionální odpady. Institucionální odpady vznikají
ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství nebo ve výzkumu.
Pozvání přijali občané z lokality Čihadlo (obce Lodhéřov,
Deštná, Světce a Pluhův Žďár). Návštěvníci shlédli podzemní prostory úložiště a vyslechli odbornou prezentaci
o historii a současnosti ukládání radioaktivních odpadů
v úložišti Richard.
Možnost prohlédnout si provozní prostory účastníci exkurzí ocenili. „Je velká škoda, že jen tak málo lidí má
o tuto problematiku zájem, a aniž by se něco chtěli dozvědět, rovnou vše odsoudí,“ poznamenala paní Jana
z Deštné při prohlídce Richarda.
Štola Josef skrývá unikátní podzemní laboratoř
Na exkurzi do bývalé štoly Josef vyrazili v říjnu zájemci
z Kraví hory. Zájem obyvatel z této lokality byl velký, proto
se do štoly Josef vypravili ve dvou etapách. První skupinka
vyrazila 6. října, druhá 20. října.
materiál s unikátními vlastnostmi bude nezbytnou součástí obalového souboru při ukládání vyhořelého jaderného paliva.
Účastníci shlédli odborné prezentace pracovníků výzkumného centra, seznámili se s projekty zaměřenými na
ukládání vyhořelého jaderného paliva a navštívili laboratoř v podzemních chodbách. V těchto chodbách se nejprve ověřovala možnost obnovit těžbu zlata. Nyní slouží
pro praktickou výuku několika univerzitám.
Podzemní laboratoř je v bývalé průzkumné štole Josef,
jejíž ražba souvisela s geologickým průzkumem zlatonosných ložisek. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí (majitel podzemního díla), obce Chotilsko a společnosti Metrostav se zde výukové a výzkumné středisko
podařilo zprovoznit Fakultě stavební ČVUT v Praze. Štola
se nachází přibližně 50 km jižně od Prahy mezi obcemi
Čelina a Smilovice u Slapské přehrady.
Správa úložišť radioaktivních odpadů se ve štole Josef podílí na výzkumech spojených s přípravou a výstavbou hlubinného úložiště. Jeden z projektů se například věnuje
zkoumání kvality a zpracování bentonitu. Tento přírodní
Na základě letošní kladné odezvy chystá SÚRAO odborné
exkurze pro občany z lokalit zorganizovat i v příštím roce.
Exkurze jsou vhodné i pro školy. Všechny připravujeme ve
spolupráci se starosty.
zprávy ze správy
5
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Dva roky Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném
úložišti: Co dokázala a kam směřuje?
V listopadu 2010 vznikla Pracovní skupina pro Dialog (PS Dialog), která chce přispět k transparentnímu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů. Hlavním cílem je podpořit a posílit aktivní
účast veřejnosti v tomto dlouhém a složitém procesu. Pracovní skupině pro Dialog brzy skončí její dvouletý mandát, a je
tedy ideální chvíle pro zhodnocení její činnosti.
Koncem roku skončí všem členům PS Dialog jejich dvouletý mandát. Proto byly osloveny všechny dotčené organizace a instituce s žádostí o spolupráci při opětovné
nominaci svých zástupců pro následující dvouleté období,
nebo zvolením zástupců nových. Novými členy v PS Dialog budou zástupci lokality Kraví hora. Jakmile bude
známé nové složení, dojde ke hlasování o předsedovi
a místopředsedovi. PS Dialog již druhým rokem předsedá
PhDr. Zdenka Vajdová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Následně proběhne diskuze o budoucí náplni
práce a cílech pro další funkční období.
Pracovní skupina pro Dialog se schází pravidelně čtyřikrát
ročně. Jejím dosud největším úspěchem je prosazení finančních příspěvků lokalitám za povolení geologických
průzkumů. Jedná se o nemalé příspěvky z jaderného
účtu, které by mohly přinést do rozpočtů obcí v lokalitě,
která se zapojí do průzkumů 10 až12 mil Kč ročně a za
celé období do roku 2018 až 72 milionů Kč.
Nyní je největším úkolem Pracovní skupiny pro Dialog
navrhnout novou legislativu k hlubinnému úložišti za účelem posílení postavení obcí v procesu jeho umisťování
a budování. V úvahu připadá několik variant: úprava horního či atomového zákona, nebo vytvoření zcela nového
zákona o hlubinném úložišti. Důležitým bodem budoucí
legislativy je tzv. kompromisní varianta práva veta – absolutní veto obcí neplatilo ani ve Skandinávii, která všem
zemím EU slouží v souvislosti s hlubinným úložištěm za
vzor. V Čechách se uvažuje o podobném modelu. Šlo by
o závazné stanovisko dotčených obcí, které by v případě
jejich nesouhlasu a nutnosti přesto lokalitu vybrat mohlo
být překonáno po veřejném slyšení a následném hlasování v Senátu ČR. Obce by se mohly vyjádřit buď jednou,
nebo dokonce dvakrát – jednou při zúžení výběru lokalit
na dvě kandidátní a podruhé při rozhodování o finální lokalitě. Obcím by se tak jejich právní postavení při jednání
Jedním z významných úkolů PS Dialog bude v roce 2013 dopracování legislativních návrhů, které posílí postavení
obcí v procesu výběru lokality
se státem významně posílilo. Dnes jim to garantuje Správa
úložišť radioaktivních odpadů, která s obcemi uzavírá
dobrovolné dohody o spolupráci. Dohody jsou dnes na
obcích projednávány v souvislosti s připravovanými geologickými průzkumy.
Pracovní skupinu pro Dialog podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a často s ní úzce spolupracuje i Ministerstvo životního prostředí. V současné době má Pracovní
skupina 29 členů, z nichž většina jsou zastupitelé obcí
a zástupci ekologických organizací z uvažovaných lokalit.
Kromě nich v Pracovní skupině zasedají ještě ekologové
s celorepublikovou působností a zástupci státních úřadů
– ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního
prostředí, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
a obou komor parlamentu. Jednoho zástupce má rovněž
Správa úložišť radioaktivních odpadů. Většinu tak v Pracovní skupině mají oproti zástupcům státu lidé z lokalit.
Činnost Pracovní skupiny pro Dialog můžete sledovat na
webových stránkách SÚRAO:
http://www.surao.cz/cze/Pracovni-skupina
Obce a SÚRAO společně projednávají znění
smlouvy o průzkumech
Zapojení obcí do geologických průzkumů bude upravovat Dohoda o vzájemné spolupráci mezi SÚRAO a obcemi. Tam, kde se
o dohodě již jedná, mohou obce finální podobu ovlivnit.
V lokalitách, kde již proběhly veřejné besedy se všemi obcemi, oslovila Správa úložišť radioaktivních odpadů zastupitelstva všech obcí s návrhem na zapojení obcí do
procesu výběru lokality. Součástí tohoto návrhu je i plné
znění Dohody o vzájemné spolupráci mezi SÚRAO a obcemi, která vymezuje podmínky a průběh geologických
prací v lokalitě. Obce mohou znění dohody ovlivnit.
Jednání o dohodě již proběhla v lokalitě Kraví hora. Obce
v lokalitě uspořádaly několik společných schůzek, na
nichž si své požadavky na změny společně ujasnily. Po
projednání Správa úložišť tyto změny do finálního znění
dohody zapracovala. Jednalo se například o podmínku,
že geologický průzkum proběhne na minimálně čtyřech
lokalitách, nebo to, že SÚRAO zpracuje před zahájením
prací monitorovací plán potenciálně dotčených složek životního prostředí a jeho výsledky bude pravidelně s obcemi projednávat.
borníka se přitom mohou pohybovat až do výše 150
tisíc Kč ročně, nejvýše však může lokalita od SÚRAO za
všechny projekt oponující odborníky ročně obdržet 400
tisíc Kč.
Smlouva jasně definuje, že souhlas s provedením průzkumných prací není souhlasem s vybudováním hlubinného úložiště. Důležitým prvkem smlouvy je i možnost
lokality určit odborníky, kteří budou geologické průzkumy
sledovat a případně i oponovat, a to jak po právní, tak
po odborné stránce.
Výsledky průzkumů potvrdí nebo vyvrátí vhodnost zkoumané lokality pro možné umístění hlubinného úložiště.
Pokud z geologických a bezpečnostních analýz vyplyne,
že lokalita je nevhodná, bude ze seznamu vytipovaných
lokalit jednou provždy vyškrtnuta.
Po vzoru svých zahraničních protějšků SÚRAO práci
těchto odborníků uhradí. Náklady za práci jednoho od-
Smlouva je dvoustranný právní akt, na kterém se před
jeho podpisem shodnou obě smluvní strany. Obce tak do
smlouvy mohou definovat své podmínky spolupráce.
6
zprávy ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Letem světem…
v Maďarsku
Maďarsko provozuje jednu jadernou elektrárnu (Pakš), která zajišťuje asi 40 % z celkové
domácí produkce elektrické energie.
Původní výkon čtyř reaktorů VVER 440
byl již dvakrát navýšen. V současné době
celkový čistý výkon každého z reaktorů
představuje 470 MWe. Maďarská vláda
v roce 2006 schválila prodloužení životnosti elektrárny z původních 30 na 50
let. Výrobní licence tedy skončí až v roce
2037.
Stejně jako jiné země, které mají na
svém území jaderná zařízení, musí se
o své radioaktivní odpady postarat i Maďarsko. Za bezpečné skladování vyhořelého jaderného paliva a ukládání
radioaktivních odpadů zde odpovídá
společnost RHK (Radioaktív Hulladéko-
kat Kezelő Közhasznú Nonprofit Korlátolt Felelősségű Társaság) - Veřejná společnost pro nakládání s radioaktivním
odpadem. Skladování i ukládání radioaktivních odpadů – a v budoucnu také
likvidace vysloužilých jaderných zařízení
– se financuje ze zvláštního jaderného
fondu, na který od roku 1998 putují peníze z výroby jaderné energie.
Vyhořelé jaderné palivo je zatím uloženo
v meziskladu přímo v areálu jaderné
elektrárny Pakš. Jedním z úkolů společnosti RHK je, stejně jako v České republice, vybrat lokalitu pro výstavbu
hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné
palivo a vysokoaktivní odpady. V současnosti se k tomuto účelu zkoumá
vhodnost jílovcových hornin v jihozápadním Maďarsku v oblasti pohoří Mecsek severně od jihomaďarského města
Pecs.
Nízko a středněaktivní odpady se od letošního roku ukládají do nového podzemního Národního úložiště ve skalnaté
formaci Uveghuta v jižním Maďarsku na
území obce Bataapati. Výstavba nadzemního areálu úložiště přišla na 150
milionů EUR a dokončena byla již v roce
2008. Podzemní prostory byly dokončeny v roce 2011.
Víte, že…
V Maďarsku se pěstují výborná vína.
Nejznámější jsou z bílých tokajské
a z červených Egri Bikavér. Země je oblíbenou kulinářskou destinací. Mezi typická jídla patří variace gulášů (perkelt,
segedín), kuře na paprice, husté polévky nebo plněné zelné listy. Město
Seged uvedlo v roce 1926 jemnou papriku jako nový druh koření, když
místní šlechta začala pěstovat sladkou
papriku. Do té doby existovala pouze
pálivá paprika, která sloužila jako náhrada v té době drahého pepře. Lázeňství má v Maďarsku přes 2000 let
starou historii. Za více než 1500 termálních pramenů vděčí země zvláštnímu
geologickému složení Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská
kůra. Maďarština není příbuzná s většinou evropských jazyků, protože se vyvinula z jazyka kočovných Hunů, patří
do tzv. ugrofinské skupiny jazyků.
Rubikovu kostku vynalezl v roce 1974
maďarský sochař a architekt Ernő
Rubik. Národním tancem je čardáš, do
něhož se promítá temperament místních obyvatel. Mezi renomované maďarské skladatele patřili Béla Bartók
nebo Franz Liszt. V Maďarsku lze spatřit muflony, pobíhající po pláních. Tato
zvířata se zde dokonale adaptovala
a tvoří zde jedny z největších kolonií
v Evropě. Maďarsko je rozděleno na 19
žup (megyék) a území hlavního města
Budapešti, které má zvláštní statut.
Župy se dále dělí na okresy (kistérségek- doslovný překlad znamená malooblast).
Křížovka
graviton,
runa,
Pellar,
Rét, RAI
Jedn.
hmotnosti
Starogermán.
litera
Hlavice
sloupu
Angl.
„vitální“
Barvení
látek
Továrna
obráb.
strojů
(zkr.)
Iniciály
herce
Víznera
Uhlovodík
Zaútočit
Částice
gravitač.
pole
Okout
1. díl
1. tajenky
2. díl
1. tajenky
Hra
v kostky
Druh
uhlí
Symetrála
Rohlík
Část
těla
Vzdálenost
Lomoz
Sahat
Ital. TV
společ.
Herpes
Biceps
Finská
lázeň
Sloven.
přirov.
Římská
bohyně
úrody
SPZ
Pelhřimova
Chodský
nástroj
Slabý dotek míče
Č. herec
(Karel)
SPZ Ústí
n. L.
2. díl
2. tajenky
Jihnout
Č. herec
(Rudolf)
Popěvek
Lihovina
z mléka
1. díl
2. tajenky
Aspik
Útok
SÚRAO
Správa úložišť radioaktivních odpadů
Dlážděná 6, 110 00 Praha 1
www.surao.cz
Druh
pepře
Vysokohor. štít
Návěští
(-s-)
Možná
(kniž.)
Nápady a náměty
Osobní
zájmeno
Brloh
(obl.)
Skrojek
Modrošedý
nerost
Výpočet. Souzvuk Obrněná
tónů
vozidla
technika
Vzdychat
Obyvatel
Récie
Pokud máte jakékoliv otázky či náměty
a nápady na témata, o kterých si chcete
přečíst v dalších číslech těchto novin,
neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom
mohli psát.
Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail:
[email protected]
"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto
zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612.
Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Ivana Škvorová, Jan Karlovský.
tel.: 221 421 519, fax.: 221 421 544, e-mail: [email protected], www.surao.cz

Podobné dokumenty

Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů

Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Pro všechny zájemce budou zajištěny svozy, kdy každou celou hodinu minibus objede všechny obce a zájemce sveze/rozveze vždy k obecnímu úřadu dané obce.

Více

maďarsko - visegrád 2013

maďarsko - visegrád 2013 Vedoucí skupiny obdrží před odjezdem z ČR plánky domu, a má tak možnost si předem připravit rozdělení účastníků skupiny do jednotlivých pokojů. Stravování: JEKA zajišťuje a dodává skupině kvalitní ...

Více

8. References - Lesnická a dřevařská fakulta

8. References  - Lesnická a dřevařská fakulta Čulík, M. Modálná analýza s využitím Chladniho obrazcov pri zistovaní fyzikálno­akustických charakteristík vybraných  exotických drevin použivaných na výrobu spodných dosák gitár. Acta Facultatis X...

Více

Zpráva o činnosti v roce 2012

Zpráva o činnosti v roce 2012 V oblasti vyhledávání vhodné lokality pro budoucí hlubinné úložiště byly zahájeny přípravné práce k podání první žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry na lokalitě ...

Více