MODUL 1: ZÁKLADY FAIR TRADE

MODUL 1:
ZÁKLADY
FAIR TRADE
8
Modul 1: Základy fair trade
Základy fair trade je první z řady modulů tohoto manuálu. Tato část má poskytnout přehled
o tom, co se skrývá pod pojmem fair trade, jaké jsou jeho principy, zásady, ale také pravidla
a zákonitosti.
Modul je rozdělen na tři kapitoly, ve kterých si postupně objasníme, co je fair trade, jaká je jeho
definice v širším pojetí, jak se fair trade vyvíjel ve světě i u nás a jaké organizace se ve fair trade
angažují.
1. Co je fair trade?
Termín fair trade poprvé použil Michael Barratt Brown[1] v roce 1985 na obchodní a technologické konferenci v Londýně, které se účastnili pracovníci/ce ze Spojeného království a mnoha rozvojových zemí. Tento muž tehdy pronesl větu, jejíž termíny se ujaly u celého hnutí alternativního
obchodu po celém světě:
„Máme dost neférového obchodu; je čas zahájit fair trade!“
Fair trade, česky někdy nazývaný jako spravedlivý nebo partnerský obchod, je alternativním přístupem k obchodu, jehož cílem je omezit chudobu v rozvojových zemích. Tato myšlenka je dnes
starší než 60 let a její popularita stále roste. Na počátku 21. století se do systému fair trade zapojilo více než 7 milionů lidí ve státech Afriky, Asie i Latinské Ameriky (podle údajů FLO, 2007).
Jsou mezi nimi pěstitelé/ky a farmáři/řky z malých společenství a družstev, dělníci/ce a sběračky
z čajových plantáží, řemeslníci/ce, ale také jejich rodiny a blízké komunity. Souhrnně je nazýváme fairtradoví producenti/ky.
Fairtradoví producenti/ky spolupracují s partnerskými organizacemi z Evropy, Severní Ameriky,
Austrálie, Nového Zélandu a Japonska. Ve spolupráci s dovozci vyrábí kvalitní výrobky podle
aktuálních trendů, které se nabízejí zákazníkům a zákaznicím ve vyspělých zemích. Společně
s fair trade organizacemi[2] diskutují o vlivu fair trade na jejich život nebo komunitu a dávají tak
základ novým standardům a všeobecně platným principům mezinárodního obchodu.
Evropa se dnes může pochlubit asi 70 000 prodejními místy s fair trade produkty, z nichž přes
3 000 jsou specializované obchody (Krier, J. M., 2007). Výrobky fair trade lze najít téměř všude
- na pultech supermarketů a obchodních řetězců, v kavárnách, čajovnách, lékárnách, ale také
na úřadech a ve firmách. Ve fair trade organizacích je zaměstnáno přes 2 000 lidí a do podpory
a osvěty je zapojeno na 100 tisíc dobrovolníků a dobrovolnic.
V ekonomických měřítcích fair trade stále zůstává okrajovým oborem, ale základna příznivců
z celého světa stále roste. Tomu odpovídá rostoucí obrat v ekonomicky vyspělých zemích, ale také
vznik lokálních, tzv. Jih-Jih (South to South) trhů.
9
Modul 1: Základy fair trade
jaká je minimální cena bio kešu oříšků, oliv, medu, bambuckého másla a dalších více i méně známých plodin a pochutin. http://www.fairtrade.net/list.html?&no_cache=1 (v anglickém jazyce).
[6] *FAO – Food and Agriculture Organisation – www.fao.org; Pesticide Action Network - http://
www.pan-international.org
[7] Volně přeloženo a upraveno dle Poss, Samuel. Le commerce équitable en 2009. Trade for Development Centre. Bruxelles. 2009.
Metodické návrhy:
1. Brainstorming
Œ Zkuste dát společně dohromady definici fair trade (účastníci/ce říkají slova) a školitel/ka
je píše na tabuli, pak z nich vyberou ta nejpodstatnější a pokusí se definici sestavit.
Œ Jací aktéři v systému fair trade fungují?
Œ Jakou roli hrají prodejci fair trade v rámci systému fair trade?
2. Jak se fair trade vyvíjel?
Œ Zamyslete se nad tím, jak se fair trade vyvíjel a proč. Toto dá základ pro vysvětlení vzniku hlavních fairtradových organizací a značení. Načrtněte si graf s nejdůležitějšími daty
vývoje myšlenky fair trade.
3. Co pro mě znamená fair trade?
Œ Účastníci/ce lepí na tabuli lístečky s tím, o pro ně fair trade znamená.
4. Důvěryhodnost fair trade
Œ Čemu důvěřuji a jak to souvisí s důvěrou ve fair trade? Zamyslete se nad tím, co je důvěryhodné pro vás samotné a pobavte se společně o tom, čím je fair trade důvěryhodný.
5. Nejčastěji kladené dotazy
Œ Zamyslete se nad deseti nejčastěji kladenými dotazy o fair trade a pokuste se na ně společně podpovědět.
ΠCo je to fair trade?
Œ Jaké jsou principy fair trade?
Œ Co je to férová cena?
Œ Je fair tade a bio to samé?
Œ Podle čeho poznám fair trade?
Œ Jaké jsou výhody fair trade pro producenty?
Œ Jsou peníze za produkt skutečně producentům?
Œ Kdo produkty dováží?
Œ Jak využívají producenti fairtradové prémie?
Œ Za jakých zemí produkty pochází?
Π...
33
Modul 1: Základy fair trade
PŘÍPADOVÁ
STUDIE: TAK
TROCHU
JINÝ BYZNYS.
POČÁTKY
PRVNÍHO
VELKOOBCHODU
S FAIR TRADE
V ČR
34
Případová studie¸ Tak trochu jiný byznys. Počátky prvního velkoobchodu s fair trade v ČR
O tom, jak se dostala Ekumenická akademie Praha (EAP) od kampaně za oddlužení rozvojových
zemí k otevření prvního velkoobchodu s fair trade potravinami v ČR a o tom, jak si budovala svou
pozici na českém trhu, vznikl rozhovor s jejím ředitelem, Jiřím Silným, a bývalým spolupracovníkem, Tomášem Tožičkou.
Od oddlužení k fair trade
EAP vznikla v roce 1996 se zaměřením na neformální vzdělávání dospělých v oblasti problematiky rozvojových zemí a tématu jejich oddlužení. V roce 2000 se zapojila do kampaně Milostivé
léto, která byla inspirována biblickými texty, podle kterých jsou útlak, zotročování a zbídačování
dlužníků neudržitelné a společensky neúnosné. Tato kampaň získala velkou publicitu především
v roce 2000 v souvislosti se zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze
a stala se částečně také jedním z faktorů, které později dovedly EAP k otevření prvního velkoobchodu s fair trade v ČR.
Jiří Silný popisuje tehdejší situaci následovně: „Díky našim zahraničním kontaktům jsme začali
veřejnost seznamovat s tématem oddlužení. A už s vědomím, že v roce 2000 tady bude zasedat
Světová banka, jsme zorganizovali mezinárodní seminář na toto téma. Tím se naše činnost zaměřila z velké části na problémy chudých zemí a pár let jsme se věnovali tématům finančních institucí, globalizace a financování rozvoje. Byli jsme v tom relativně úspěšní a přinášeli do diskuse
nová témata. Často jsme ale naráželi na bariéru, že lidi ta témata zajímala, ale pak když došlo na
otázku, jak tuto situaci změnit, mohli jsme je pouze požádat o to, aby něco podepsali a o těchto
tématech mluvili. Zároveň jsme si uvědomovali, že řada lidí by se ráda zapojila aktivněji, ale
nebylo, jak. A tak jsme začali uvažovat o nějakém novém projektu, ve kterém by byla konkrétní
pomoc. Přes církevní kruhy v Německu jsme znali koncept spravedlivého obchodu a i u nás se od
roku 1994 fair tradem zabývala i o.p.s. Jeden svět a jejich kolegyně Eva Knappová nám už tehdy
také pomáhala. Tak jsme si řekli, že se do toho zkusíme pustit.“
„Uvědomovali jsme si, že řada lidí by se ráda zapojila aktivněji, ale nebylo jak.“
V roce 2004 uspořádala EAP mezinárodní seminář o fair trade, který měl vysokou účast a velmi
pozitivní ohlasy. Problém však byl v tom, že fairtradové produkty, o které účastníci jevili zájem,
u nás téměř nebyly k dostání. „To byl takový poslední impuls a my jsme si řekli, že když jsou
u nás i lidé, kteří by se do toho pustili, tak bychom se měli snažit tomu napomoct. A pak došlo
k rozhodnutí, že ideální by bylo začít velkoobchodem, který by to ulehčil místním aktivistům. My
bychom jim dělali servis a oni by jen řídili prodejní místa,“ vzpomíná Jiří Silný, jak myšlenka začít
obchodovat s fair trade krystalizovala.
35
Případová studie¸ Tak trochu jiný byznys. Počátky prvního velkoobchodu s fair trade v ČR
MODUL 2:
PROVOZNÍ A
EKONOMICKÉ
ASPEKTY
PRODEJE FAIR
TRADE
40
Modul 2: Provozní a ekonomické aspekty prodeje fair trade
Modul 2 , P rovozní a ekonomické aspek t y prodeje fair trade, se věnuje především
ekonomick ý m stránkám provozu fair trade obchůdk u. Infor mace v tomto modulu by
měly př iblí žit běžnou pra x i v obchodě. T ím může bý t v yst avení prodejk y př i prodeji
zboží, ale t aké infor mace o náležitostech sk ladov ých prostor nebo r ůzné pov innosti
v y plý vající ze zákonů České republik y. Něk teré infor mace v této kapitole v ychá zejí
z české legislativ y. Př íslušné zákony najdete v plném znění na př iloženém CD.
Tento modul je členěn na následující kapitoly :
Fair trade obchod – předmět podnikání, Prav idla a nor my, k teré musíme dodr žovat,
Zboží dora zilo do obchůdk u, Zboží máme v policích a Kontrola v obchůdk u.
1. Fair trade obchod - předmět podnikání
Než si otevřete obchůdek, je nutné provést analýzu prostředí a naplánovat si potřebné
cíle. Je dobré si odhadnout přibližné náklady na provoz obchodu, obrat a hrubý zisk
a podle toho naplánovat jednotlivé aktivity. Úspěšný obchůdek nestojí pouze na splácení
faktur za zboží, ale musí generovat zisk, kter ý následně investuje do reklamních příležitostí a rozvoje sebe sama. Proto je důležité si stanovit finanční cíle a snažit se jich
dosáhnout.
Označení obchůdku
Označení obchůdku je další z řady důležitých opatření při otvírání obchůdku. Prodejna musí mít samozřejmě své jméno, nejlépe takové, které plně v yjadřuje jeho charakter.
Je dobré v názvu v yjádřit, co se v obchodě prodává.
Co se týče povinných opatření, pak musí bý t obchod řádně označen. Kromě v ý věsní tabule, kde je uveden název prodejny musíte na viditelné místo umístit také informace
o tom, kdo je provozovatel prodejny, jaká je otvírací doba, vaše IČ, IČ provozovny a jméno
odpovědné osoby za činnost prodejny.
Jsme plátci DPH?
DPH – pro mnohé tajemné slovo, které se nás pravděpodobně netýká, pro někoho noční
můra. Co to vlastně je DPH?
DPH je Daň z Přidané Hodnoty. Jedná se o nepřímou daň, kterou platíme za to, že stát
umožňuje na svém území produkovat nějaké hodnoty – v ýroba, prodej zboží, služeb apod.
Jedná se o poplatek, kter ý je jednou z hlavních příjmov ých položek státu. V České repub-
41
Modul 2: Provozní a ekonomické aspekty prodeje fair trade
Příklad ceny tanzanské kávy
Balení: 200g
Kč/200g
% z konečné ceny
Výkupní cena producentu a zpracování v Tanzanu
63.7
28%
Doprava do EU
19,5
8%
Clo
21,9
11%
Náklady dovozce
31,0
13%
Doprava do ČR
4,0
2%
Velkoobchod v ČR
20,0
9%
FAIRTRADE licenční poplatek
1,6
1%
Maloobchod
42,0
18%
DPH 10%
23,0
10%
Konečná prodejní cena
230
100%
Příklad ceny rukodělného výrobku
DPH 20%
Náklady maloobchodu 24%
Náklady velkoobchodu v ČR 10%
Doprava do ČR 1%
Náklady dovozce 12%
Předfinancování produkce 1%
Clo 3%
Doprava do EU 4%
Prémie pro producenty trika 3%
Výroba trika 10%
Prémie pro producenty bavlny 2%
Bavlna a její zpracování 10%
47
Modul 2: Provozní a ekonomické aspekty prodeje fair trade
PŘÍPADOVÁ
STUDIE:
PRODUKCE FAIR
TRADE ČAJE V
DARDŽILINGU
62
Případová studie¸ Produkce fair trade čaje v Dardžilingu
Jednou z nejproslulejších oblastí, kde se pěstuje čaj, je indický Dárdžiling. Město se sto tisíci
obyvateli leží v severovýchodním cípu Indie v předhůří Himálaje ve výšce přes 2 000 metrů nad
mořem. Deštné lesy v polovině 19. století ustoupily čajovníkům, které se tam pěstují dodnes.
Rostlina čajovník čínský (Camellia sinensis), jak napovídá název, pochází z Číny. Do Dárdžilingu,
britské vojenské základny, jeho semínka přinesl kolem roku 1840 britský lékař Arthur Campbell.
Rostlinám se ve vlhkém horském prostředí dobře dařilo a místní čaj získal typickou nazlátlou
barvu a muškátovou příchuť.
V oblasti kolem Dárdžilingu kdysi prosperovalo 120 plantáží. Po odchodu Britů v roce 1947, když
Indie získala samostatnost, mnohé z nich zpustly. Další ránu místní produkci přinesl po roce
1990 rozpad Sovětského svazu, který patřil mezi hlavní odběratele.
Vyčerpaná půda stále více trpěla erozí a navzdory intenzivnímu hnojení a chemickému ošetřování rostlin se výnosy stále zmenšovaly. Jako východisko z této krize zvolili mnozí majitelé plantáží
ekologické zemědělství. Přeorientovala se na něj více než polovina z 87 čajových zahrad, které
jsou dnes v provozu. Zhruba desetina z nich je také zapojena do systému fair trade.
V oblasti Dárdžilingu se ročně vyprodukuje zhruba 10 tisíc tun čaje. Na světovém trhu se ho
ovšem objevuje čtyřikrát víc: tři čtvrtiny jsou padělky pocházející odjinud. Proto místní pěstitelé
používají speciální logo, které zaručuje skutečný původ čaje se slavným jménem.
Společnost Tea Promoters of India (TPI) vlastní sedm čajových plantáží: Selimbong, Samabeong, Seyok, Singell a Snowview v regionu Dárdžiling, Putharjhora v oblasti Duars a Banaspaty
v Assámu.
Majitelem společnosti je Binod Mohan, který ji zdědil po svém otci Bridži Mohanovi. Každá plantáž má svého manažera, který je zodpovědný za její chod. Čaj se
zpracovává – nejprve roluje a fermentuje, potom spařuje, suší, třídí a balí do 50
kg pytlů v továrnách přímo na plantážích. Vybavení továren pamatuje ještě britské
majitele a produkce je do značné míry závislá na ruční práci. Pytlovaný čaj odtud
63
Případová studie¸ Produkce fair trade čaje v Dardžilingu
MODUL 3:
SORTIMENT A
ZBOŽÍZNALSTVÍ
68
Modul 3: Sortiment a zbožíznalství
Modul 3, Sortiment a zbožíznalství, je členěn na dvě kapitoly, které se věnují rozdělení výrobků do produktových skupin a poskytují základní informace o vybraných výrobcích. V žádném případě se nejedná o vyčerpávající přehled. Fairtradových produktů je celá řada a o spoustě
z nich existují informace přímo na jejich obalech. Důležitým zdrojem vám mohou být také odborné časopisy a v případě potravin i kuchařky, ve kterých naleznete inspiraci, jak produkt připravit,
co se k němu hodí a podobně.
Přiložené CD obsahuje popisy méně známých produktů a další případové studie.
1. Rozdělení zboží do produktových skupin
Potraviny – certifikace Fairtrade, tradiční organizace, země původu
Známka Fairtrade Ĵ
První možností, jak poznat fair trade produkty, je jednotná známka Fairtrade. Tuto známku nesou
produkty certifikované podle standardů Fairtrade Labelling Organizations International (FLO).
Tuto známku najdeme především na potravinách a uděluje se na základě pevně stanovených standardů pro každou komoditu.
Standardy FLO jsou velice podrobné a pročíst si je můžeme na stránkách FLO – www.fairtrade.
net. Dělí se na takzvané obecné standardy (pro producenty > kdo může být považován za producenta, na které země se Fairtrade certifikace vztahuje, obecné zásady; pro obchodníky > jak se
musí obchodník chovat ve vztahu k producentům) a konkrétní standardy (standardy pro jednotlivé komodity).
Mezi produkty, pro které byly vytvořeny standardy Fairtrade, patří: banány, kakao, káva, sušené
ovoce, květiny, čerstvé ovoce a zelenina, ovocné džusy, koření a bylinky, med, ořechy a oleje,
quinoa, rýže, sportovní míče, cukr, bavlna, bambucké máslo, čaj, vinná réva a nově také na dřevo
a zlato.
Tradiční organizace
Druhou možností, jak poznat fair trade výrobek, je logo fair trade organizace, která výrobek dováží. Zde se jedná o takzvaný tradiční způsob, kdy je fair trade původ výrobku zaručen samotnou
organizací, která jej dováží. V mnoha zemích západního světa si již tyto velké fair trade organizace, z nichž mnohé fungují už několik desítek let, vydobyly takové postavení, že spotřebitelé
automaticky vybírají výrobky podle jejich loga, a právě toto logo je pro ně zárukou. Mezi takovéto
organizace patří například Gepa, EZA, CTM – Altromercato, Oxfam a další. Mnohé z nich již
69
Modul 3: Sortiment a zbožíznalství
PŘÍPADOVÁ
STUDIE:
KAKAO –
NESNADNÁ
CESTA SLADKÉ
POCHOUTKY
82
Případová studie: Kakao – nesnadná cesta sladké pochoutky
Od Olméků na náš stůl
Kakao urazilo v historii dlouhou cestu, než se dostalo do formy, kterou známe my dnes. Jako první zřejmě začala kakaovníky využívat a pěstovat středoamerická civilizace Olméků, kteří sídlili
v oblasti dnešního mexického města Veracruz a to nejméně před třemi tisíci lety. Kakaovou kulturu od nich později převzaly další středoamerické civilizace Toltéků a Mayů. Teprve okolo roku
100 našeho letopočtu se již prokazatelně kakaové boby používaly také jako pochutina, ale také
jako platidlo. Mayové (stejně jako před nimi Olmékové) z kakaových bobů vyráběli výživný nápoj,
později Aztéky zvaný Xocolatl. V 15. století se na mexické scéně objevili Aztékové, rychle vybudovali velkou říši a převzali od svých předchůdců také kakao a kulturu jeho konzumace.
Prvním Evropanem, který se s kakaem setkal, byl pravděpodobně Kryštof Kolumbus. Ten však
kakao bral pouze jako kuriozitu a do Evropy dovezl pár bobů. Ekonomické využití kakaovníku si
uvědomil až Hernando Cortez, který začal v oblasti Karibiku zakládat četné kakaovníkové plantáže.
Španělé si udrželi tajemství čokolády téměř 100 let. Ta se teprve v průběhu 17. století rozšířila
po celé Evropě. Podle původního vzoru se nejprve konzumovala jako hořký nápoj, do kterého se
později přidával cukr a vanilka. Čokoládě byly připisovány léčivé účinky, byla ceněna pro svoji
výživnou hodnotu a lahodnou chuť. Celá staletí byly čokoládové výrobky ručně vyráběným luxusním zbožím, které si mohly dopřát jen členové královského dvora a šlechta. Teprve příchod
průmyslové revoluce a rozvoj strojní výroby napomohl rozšíření této pochoutky mezi širší vrstvy.
První tabulková čokoláda byla vyrobena v 18. století ve Španělsku a od té doby prošla řadou významných změn až do podoby, ve které ji známe dnes.
Kakaovník obecný poprvé popsal a pojmenoval v roce 1753 Karl Linné jako Theobroma cacao
L.. Základem jména jsou slova Theo – bůh a Broma – jídlo. Odtud také označení jako „pokrm
bohů“.
Od kakaového lusku k čokoládě
Pěstování kakaovníku není jednoduchá záležitost — kakaovník, až 15 metrů vysoký, potřebuje
dobrou péči a subtropické klima. Nejlépe roste v zemích střední a jižní Ameriky, západní Africe
a jihovýchodní Asii.
Aby byla citlivá rostlina chráněna před silným přímým sluncem, deštěm a větrem, často se pěstuje v zastínění jiných užitkových plodin, jako jsou banánovníky nebo různé palmy. Pro snažší
sklizeň a údržbu se stromy kakaovníku udržují na výšce maximálně 4 metry.
83
Případová studie: Kakao – nesnadná cesta sladké pochoutky