Místenky na špičkové univerzity

DOMOV
4
Česku se nelíbí
směrnice EU
o zbraních
LUCEMBURK/PRAHA Členské stá-
ty EU včera nalezly většinovou
politickou shodu nad kompromisním návrhem přísnější směrnice o zbraních pro následující
vyjednávání s europarlamentem. Český ministr vnitra Milan
Chovanec (ČSSD) zopakoval,
že ČR se návrh nelíbí a nepodporuje jej.
„Směrnice našla rovnováhu
mezi zlepšováním bezpečnosti
občanů a vnitřním trhem s legálními střelnými zbraněmi,“ řekl
novinářům nizozemský ministr
bezpečnosti a spravedlnosti Ard
van der Steur. Otázka lepší kontroly je prioritou od teroristických útoků v Paříži.
Přísnější pravidla podle nizozemského ministra snižují rizika, že původně legální, především automatické a poloautomatické zbraně se dostanou na nelegální trh a do špatných rukou.
Země si mohou zvolit ještě přísnější legislativu. V Česku tuto
věc odmítly vláda i obě komory
parlamentu s poukazem na to,
že teroristé své činy páchají nelegálně získanými zbraněmi, nikoli zbraněmi legálně drženými.
čtk
ZPRÁVY DNE
OPATŘ ENÍ
Výchovná zařízení
čeká velká kontrola
PRAHA Česká školní inspekce za
účasti zástupců ministerstva a externích odborníků do konce ledna 2017 prověří všech 28 školských zařízení výchovného charakteru. Důvodem není jen kauza
ústavu v Chrastavě, o jehož zrušení rozhodla ministryně školství
Kateřina Valachová. „Získáme
tak přehled o výchovně-vzdělávacím procesu a také o dodržování
pravidel,“ uvedl ústřední školní
inspektor Tomáš Zatloukal. čtk
SOU D
Za kauzu Lidových
domků šest let
Místenky na špičkové univerzity
Fulbrightova komise
funguje v Česku již
čtvrtstoletí. Čechům, jichž
do USA vyjelo díky jejím
stipendiím 859, ukázala svět
elitních univerzit a svobody.
Fulbrightovy programy slaví 25 let
Česko-americký výměnný vládní program pro rozvoj vědy a vzdělanosti
funguje od léta 1991. Jeho prostřednictvím vycestovalo 859 Čechů
do USA a 708 Američanů do Česka.
Výběr programů
■ Studentská stipendia
242 Čechů
225 Američanů
■ Vědecká stipendia
185 Čechů
290 Američanů
M A R TI N R Y CH LÍK
PRAHA Věnuje se dějinám novově-
ku. Když mu bylo 37 let, stal se
stipendistou prestižního Fulbrightova programu a odjel do USA.
Historik Jaroslav Miller, jenž
mimo jiné studoval v Budapešti
a na Oxfordu, posléze získal profesuru a předloni se stal i rektorem Univerzity Palackého v Olomouci, druhé nejstarší vysoké
školy v Česku.
„Jako mnoha jiným vědcům,
i mně v mnoha směrech pomohlo
Fulbrightovo stipendium nastartovat vědeckou a akademickou kariéru. Kromě získání neocenitelných kontaktů jsem se leccos naučil o organizaci vědy a nárocích
na kvalitu v konkurenčním a rozvinutém prostředí,“ řekl LN rektor Miller. Včera byl jedním
z hlavních řečníků na konferenci,
jež se konala u příležitosti 25. výročí „Fulbrighta“ v ČR.
Miller je tak jedním z 859 Čechů, kteří díky česko-americké finanční podpoře vyjeli od roku
1991 na stáž do Spojených států,
přičemž opačným směrem vyrazilo celkem 708 Američanů. V různých stipendijních programech
šlo o 242 českých a 225 amerických studentů i 185 vědců z ČR
a 290 z USA, kteří mají významně přispívat ke kulturnímu a vědeckému obohacení obou států.
Možnost mobility
excelentních vědců
přináší do
hostitelského
prostředí nejenom
prvotřídní výzkum,
ale i inspiraci
PRAHA Za zpronevěru finanč-
ních záloh, které svěřili klienti
realitní společnosti Lidové domky, uložil včera soud jejímu tehdejšímu jednateli Pavlu Hricovi
šest let vězení. Podle rozsudku
připravil 261 klientů o více než
40 milionů. Společnost v letech
2004 až 2007 lákala zákazníky
na koupi rodinného domu s pozemkem za Prahou do tří milionů korun, klienti se však bydlení nikdy nedočkali. Verdikt není
pravomocný.
čtk
LIDOVÉ NOVINY
Sobota 11. června 2016
„Tato česko-americká vzdělávací stipendia jsou líhní mladých
vědců s mezinárodním rozhledem,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Řada
z nich už výrazně utváří prostředí
české vzdělanosti. Jmenovat lze
Milenu Králíčkovou, lékařku
a prorektorku Univerzity Karlovy, děkana Fakulty informatiky
ČVUT Pavla Tvrdíka, ředitele
Českého egyptologického ústavu
■ Učitelé angličtiny
85 Američanů do škol v Česku
■ Fulbrightovo-Masarykovo stipendium
195 Čechů
■ Pro neziskový sektor
30 Čechů
Harvard je lákadlem
Příjemci Fulbrightových stipendií
na osmi školách tzv. Ivy League
■ Columbia University
■ Harvard University
■ Yale University
■ Princeton University
■ Cornell University
■ University of Pennsylvania
■ Brown University
■ Dartmouth University
celkem
21
19
11
8
7
5
1
1
73
Někteří ambasadoři v ČR
■ Univerzita Karlova
Milena Králíčková, Olga Lomová
■ Masarykova Univerzita
Václav Matyáš, Jeffrey Vanderziel
■ Univerzita Palackého
Jaroslav Miller, Veronika Tomoszková
■ Jihočeská univerzita
Vladimír Papoušek, Martina Konečná
■ ČVUT Praha
Pavel Tvrdík, Michal Pěchouček
■ VUT Brno
Tomáš Šikola, Miroslav Vořechovský
■ TU Liberec
Lukáš David, Jana Horáková
Pramen: LN, Fulbrightova komise
FOTO: ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN
FF UK Miroslava Bártu, biologa
Vojtěcha Novotného, politologa
Pavla Baršu anebo úspěšného kybernetika Michala Pěchoučka.
„Především musím říci, že
Fulbright významně pomohl dynamickému vzestupu české vědy,
která v první polovině devadesátých let ještě trpěla mnohými postsocialistickými neduhy a jistou
provinčností... Považuji až za zázrak, že relativně málo početná
skupina ‚fulbrightistů‘ měla a má
zásadní dopad na rozvoj špičkové
vědy v Česku,“ míní Miller.
Pět Čechů, pět Američanů
Program, nazvaný podle amerického senátora Williama J. Fulbrighta, byl spuštěn v roce 1946 –
před sedmdesáti lety.
„Vznikl krátce po válce a měl
zvláště napomoci ke zlepšení
vztahů s protivníky: s Němci, Japonci. Postupně se přidávaly i další státy,“ řekla LN Hana Ripková,
která je už dvě dekády ředitelkou
české Fulbrightovy komise.
Spolupráce s „nepřátelským“
Československem začala pozvolna fungovat koncem šedesátých
let a pak v letech sedmdesátých;
tu a tam někdo přijel nebo vyjel.
Šlo ale o prověřené kádry, ročně
tak jednu dvě osoby. „Počty si nejsme zcela jisti. Z naší strany šlo
především o lidi, kteří jeli učit na
americké univerzity češtinu a slovenštinu,“ říká Ripková. Do roku
1989 převládali lingvisté, překladatelé, občas se přidal lékař, ale
jen málo zástupců exaktních věd.
Změna přišla s revolucí. „Tehdejší velvyslankyně Shirley Tem-
ple-Blacková a ministr zahraničí
Jiří Dienstbier v lednu 1991 podepsali mezivládní dohodu o vzniku
standardní komise,“ vzpomíná
Ripková. V létě komise začala
fungovat. A od té doby má
Fulbright správní radu rozdělenou půl na půl – sestává z pěti Čechů, jmenovaných ministrem
školství, a pěti Američanů, jmenovaných velvyslancem. O finance
se starají obě vlády, zpočátku převažoval americký příspěvek, nyní
se podíl vyrovnává.
V nabídce je řada programů:
pro doktorandy, pro výtečné vědce, ale i česká specialita, takzvané
Fulbrightovo-Masarykovo stipendium, určené mimo jiné lidem,
kteří se veřejně angažují. „Jednou
z výhod Fulbrightova programu
je jeho flexibilita. Kromě základních stipendií pro studenty, vědce
a přednášející si může každá komise přidat i další programy odpovídající aktuálním potřebám té
které země. My jsme založili
mimo jiné program pro lidi z neziskovek, protože právě v této oblasti mají Spojené státy dlouholeté zkušenosti, které jsou pro nás
inspirativní,“ dodává Ripková.
Harvard, Columbia, Yale...
Výjimečné Čechy láká možnost
studovat a bádat na výjimečných
školách. Ze statistik, které mají
LN k dispozici, vyplývá, že z předních univerzit takzvané Ivy
League, oné pověstné Břečťanové
ligy, za uplynulé čtvrtstoletí nejvíce táhla Kolumbijská univerzita
v New Yorku (21 stipendistů),
dále Harvard (19), Yale (11),
Princeton (8) a Cornell (7). Kromě
původního klubu osmi univerzit
z východního pobřeží jsou atraktivní i další školy: Berkeley (19),
Johns Hopkins University (18) či
Stanford (11), kde pobýval třeba
fyzik Tomáš Šikola z VUT Brno.
Každý z osobních příběhů je
jiný, ale mívají společný aspekt –
přenesení zkušeností do jiného
prostředí. „V neskonale vyšší
míře než před deseti či patnácti
lety je dnes program příběhem
rovnocenného partnerství mezi
americkými a českými vědci a výzkumnými týmy, stejně jako mezi
oběma akademiemi. Právě umožnění mobility excelentních vědců
považuji za obrovský přínos, protože takoví lidé přinášejí do hostitelského prostředí nejenom prvotřídní výzkum a výuku, ale i obrovskou inspiraci pro mladé badatele a studenty,“ říká Miller.
Stolice pro akademickou star
Příkladem je i další druh podpory
jménem Fulbright Distinguished
Chair čili zasponzorování stolice
významných amerických osobností na univerzitách. Této cti se
dostalo zatím čtyřem tuzemským
školám: Masarykově univerzitě
od roku 2009 (sociální vědy), od
roku 2013 též Univerzitě Karlově
(matfyz) a ČVUT (elektrotechnika), rok nato i Olomouci, kde v letošním roce působí proslulý politolog a historik Terry Anderson.
Kromě vzdělanostních přínosů
tyto aktivity podporují i rozvoj občanské společnosti a svobodného
myšlení, v čemž bylo Čechům
a Slovákům dlouho bráněno.
Hana Ripková (57)
Záhy po založení Fulbrightovy
komise v České republice se stala
koordinátorkou programu a od
roku 1996 je výkonnou
ředitelkou této komise.
■ Na Matematicko-fyzikální
fakultě Univerzity Karlovy
vystudovala obor učitelství
matematika-deskriptivní
geometrie. Titul Ph.D. získala
na Pedagogické fakultě UK.
■ Po skončení studií působila na
MFF UK, v roce 1991 šla pracovat
do odboru mezinárodních
vztahů Ministerstva školství ČR.
■ Na počátku devadesátých let
byla členkou zastupitelstva
Prahy 8, kde zastávala i funkci
radní pro školství a mládež.
■ Účastnila se práce několika
poradních komisí Parlamentu ČR
a ministerstva školství, především
v oblasti zahraničních vztahů.
■ Je členkou správní rady
Univerzity Karlovy v Praze
a Univerzity Palackého Olomouc.
■
Dárek pro čtenáře:
velká mapa chorvatska
c
již v pátek 17. 6
.
v lN
Aktualizovaná automobilová mapa Chorvatska
s nejvýhodnějšími trasami k moři včetně cen
dálničních známek a mýtného jako
příloha pátečních lN.
noviny, jak mají být