černínský labužník - Restaurace U Černínů

Transkript

černínský labužník - Restaurace U Černínů
ČERNÍNSKÝ
LABUŽNÍK
Adresa: Mladoboleslavská 224, Praha 9 - Vinoř • Kontakt: 283 882 222,
725 454 733 • E-mail: [email protected] • www.ucerninu.cz
Vydání:
14/2014
Otvírací doba restaurace
Po–Ne 10:30–23 hod.
Prolog
Lenka K. Galeoni – vernisáž 20. 5. v 19:00 hodin
Již dávno jsem opustil původní náplň
tohoto sloupku, která se stávala z věcí
i nevěcí souvisejících přímo s naší res­
tau­rací. Zvykl jsem si svým jazykem vy­
jadřovat vlastní názory na život kolem
nás, na jeho nálady, lásky, radosti i bo­
lesti. Tak rád bych dnes velebil jaro, ale
ono nekvete všude.
Lenka K. Galeoni studovala v roce 1980–1984 SUŠS v Kamenickém Še­
nově, obor ryté sklo, u prof. J. Kochrdy a dílenského učitele V. Huberta.
K umělecké tvorbě „přičichla“ už na základní škole – v lidové škole umě­
ní, kde poznala základní techniky kreslení, linorytu, malby a modelování.
Talent, ve kterém se projevuje především dokonalá technická zručnost,
se na sklářské škole, na níž se vyučuje jedna z nejstarších metod rytí skla
na mědi, naplno rozvinul a vyústil v tvorbu plastickou, figurální, které se
věnuje v současné době. Hledání východiska a nové vlastní cesty přivádí
Lenku K. Galeoni do prostředí módních přehlídek a modelingu, kde se
fascinována prací maskérů a vizážistů rychle ocitá na druhé straně tvůr­
ců proměn, tj. za kamerou a fotoaparátem. Po několik let pracovala jako
vizážistka. Příležitostným výdělkem jsou ilustrace časopisů a knih. V té
době též malovala portréty a zátiší na zakázky do zahraničí, především
Holandska a Německa. Snad
Lenka K. Galeoni
po otci zděděná manuální
zručnost a romantická duše dětského snílka rozervaná
životem dává dílům neoddiskutovatelnou řemeslnou
preciznost a zároveň osloví umělecky laděné oči. V obra­
zech nabízí řešení, popisuje cesty z nezdarů k lepším
dnům, vypráví o svém životě, navazuje diskuzi s divá­
kem, nabízí terapii, úsměv, obdiv. Před pár roky se se­
známila s keramickou hlínou a porcelánem a začala
tvořit z těchto materiálů první sochy a plastiky. Vždycky
však snila o tom, že se vrátí ke sklu, k materiálu, který
je jí nejbližší. To se jí podařilo v roce 2007 a od té doby
se jí rozšířil obzor o další možnosti. Poslední tvorba jsou
skleněné plastiky kombinované s bronzem. „Ráda po­
užívám odlišné materiály v jednom celku. Sklo je pro
mě svou průzračností symbolem čistoty, dokonalosti
a éterična, kdežto bronz představuje pravý opak. Je
pevný, těžkopádný, svazující a poutající k zemi. Snažím
se o jakési prolínání a přirozený přechod jednoho ma­
teriálu druhému. Navozuji pocit, že jedno bez druhého
není celkem a k celku musí být obojí. Považuji to za
jeden ze základních principů života“.
Ovíněná
Myšlenka
na Ukrajinu
Zase vrávoráš, příteli milý, zasažen bra­
trským kopím, které ti ještě trčí ze zad
jako žerď vlajky, za kterou jsi bojoval.
Smutek zahalený do jejích cárů zapíjíš
vodkou a pláčeš nad svým bolem. Jsi
daleko od domova, který ti berou. Nejsi
doma, ale věř, doma jsi. Zase ti zlomili
prsty, kterými jsi slavil to křehké vítěz­
ství. S květinou a láskou můžeš bojovat
jen ve své duši. Ale tím v sobě získáš
mír a čistotu. Můžeš ji rozdávat dál, dál
těm vrhačům oštěpů toužícím po jhu
svých otců a dědů. Nikdy nepoznali, co
je svoboda, a snad ani nechtěli, proto­
že se jim po ní dobře pochodovalo.
Můžeš meditovat nebo se modlit a při­
tom se nebát pokorně sklonit hlavu, že
snad je kat připraven. Dobro si vždy
najde tvůj klid, o který tě již nikdo ne­
připraví. Charašó Vladimíre, jen štvi své
soudruhy proti sobě samým stejně,
jako to dělal tvůj jmenovec a učitel
před sto lety. Samozvaní bozi se zpoví­
dají už jen peklu. Šťastnou cestu. Ona
ta láska a pravda zvítězí i nad zpupnos­
tí, nabubřelostí a nenažraností. Otesá­
nek prasknul a hrneček přetekl. Hrneč­
ku dost.
Ilja Vlček
Autor: Jana Bačová Kroftová
Restaurace U Černínů a Hoffmanův dvůr
Vždy nám bylo líto, že jsme nemohli dát větší prostor akcím, které si to bezesporu zaslouží.
­Nádherný vinořský areál, Hoffmanův dvůr, se k tomu přímo nabízí. S majitelem, panem Jiřím
Trávníčkem, jsme se dohodli na dlouhodobé spolupráci, a tak otvíráme ve Vinoři další kulturní
stánek v návaznosti na restauraci U Černínů. A otevíráme již 30. dubna Čarodějnickým rejem, na
kterém vás čeká živá hudba, program a soutěže pro děti, ohně a kvalitní občerstvení.
Připravujeme hudební vystoupení nejen kapel
zvučných jmen, jako jsou ETC s Vladimírem
Mišíkem, Buty, Čechomor, Kukulín s Janem
Hrubým a Michalem Prokopem, ale dostanou
zde prostor i amatérské muzikantské partičky
nejrůznějších žánrů. Můžete se těšit i na te­
matické diskotéky, taneční kapely, karaoke.
Areál bude opět připraven na soukromé akce,
jako jsou svatby, narozeninové oslavy, křtiny,
ale i firemní prezentace a párty. Čekají nás piv­
ní slavnosti a 5. ročník oblíbeného Vinořbraní
se zřejmě přesune na Hoffmanův dvůr, neboť
restaurace U Černínů již kapacitně nestačí.
Zase bude ve Vinoři veseleji.
Areál Hoffmanova dvora ve Vinoři
Restaurace a galerie U Černínů • Adresa: Mladoboleslavská 224, Praha 9 - Vinoř • Kontakt: 283 882 222, 725 454 733 • E-mail: [email protected] • www.ucerninu.cz
Černínský košt 13. 5. 2014 v 19:00 h – Vinné sklepy Lechovice
patří k tradičním výrobcům kvalitních přírodních vín ve Znojemské vinařské podoblasti, kde pěstování révy
má hluboké kořeny. Dochované záznamy o největším rozvoji vinařství jsou spojovány s Louckým klášterem
ve Znojmě. Roku 1723 bylo v Lechovicích povoleno v zámeckém parku hloubení sklepa, který je v součas­
né době využíván na výrobu těch nejkvalitnějších vín. Sklep byl dokončen o 114 let později, roku 1837.
Technické řešení sklepních prostor, které si můžete prohlédnout, zajišťuje stabilní teplotu 12 stupňů Celsia
a prostředí ideální pro výrobu a zrání vína v sudech. Nynější společnost vzniká v roce 1993 a navazuje na
dlouholetou tradici lechovického vinařství. Celková plocha vinic společnosti, jejichž poloha je zachována
již po staletí, je 230 ha. Vinice spadají do katastru vinařských
obcí Borotice, Božice, Oleksovice a Lechovice. Hrozny díky po­
malému zrání a redukované sklizni hroznů dosahují vysoké kvality a aromatičnosti typické pro
severní vinařské oblasti. Zvláště vysoce jsou u nás ceněny odrůdy Sauvignon, Pálava a Tramín.
Vinné sklepy Lechovice jsou největší výrobci vína z vlastních vinic ve Znojemské vinařské podob­
lasti, což jim umožňuje produkci kvalitních vín s označením „Plněno vinohradníkem“. Při výrobě
vín se využívá jak klasické technologie výroby v dřevěných sudech, tak i moderní zpracování ve
velkoobjemových nerezových nádržích za pomoci nových technologií, odstřeďování moštů, čistých
kultur kvasinek a řízeného průběhu kvašení. Kvalitní způsob lahvování nám zajišťuje moderní pl­
nicí linka. Naše velkokapacitní klimatizované sklady umožňují dozrávání vína v lahvích ještě před
expedicí. Naše restaurace nabízí veliký výběr vín z tohoto vinařství již od svého otevření.
Program festivalu dokumentárních filmů „Jeden svět“
v restauraci U Černínů na duben 2014
1. Manželka za 50 ovcí, 8. Anna v přední linii, 15. Kimčongílie, 22. Film jako Brno, 29. Zločinci podle zákona. Vstupné zdarma.
Kalendář pivního znalce Pivovarů Lobkowicz
28. 3. Kounic vídeňský ležák 12° – nepasterizovaný polotmavý ležák vídeňského typu (Uherský Brod).
4. 4. Chlumecký Amber ALE 13,2° – svrchně kvašený polotmavý ležák tipu ALE.
17. 4. Velikonoční Krasličák 10° & 14° – dvoubarevný velikonoční speciál (Jihlava).
30. 4. Démon 13° – polotmavý pivní speciál (Vysoký Chlumec).
16. 5. Chlumecký Vít s limetkou 13,2° – pšeničné svrchně kvašené pivo s jemnou příchutí limetky.
30. 5. Chlumecký fruit ALE 13,2° – nefiltrované ochucené polotmavé speciální pivo tipu ALE s vůní cherry.
20. 6. Janův Elixír 12° – ochucený světlý ležák s jemnou příchutí medu a bylin (extrakt z konopí, kardamomu
a meduňky) (Vysoký Chlumec).
Restaurace a galerie U Černínů • Adresa: Mladoboleslavská 224, Praha 9 - Vinoř • Kontakt: 283 882 222, 725 454 733 • E-mail: [email protected] • www.ucerninu.cz
ROZHOVOR SE SLÁVKEM JANDOU
Slávek Janda
se narodil 14. dubna 1952 v Praze. Kyta­
ris­ta, skladatel, zpěvák a producent, zná­
mý především jako leader skupiny Abra­
xas. Na kytaru začal hrát ve 12 letech. Ve
14 letech založil se svými spolužáky první
hudební skupinu Čepičkáři. Skupina pra­
videlně zkoušela v místním agitačním
středisku a byla po čase komunisty vykázána. Zanedlouho poté založil
druhou skupinu Sins of Fathers (repertoár Ten Years After). První veřejné
vystoupení se odehrálo na podzim roku 1968. V té době začal navště­
vova Lidovou školu pro pracující, dnes Ježkova konzervatoř, kde studo­
val např. pod vedením prof. Matausche či Karla Velebného. Jeho první
profesionální zkušeností bylo následné angažmá v doprovodné skupině
Hany Zagorové. Opravdu mizerná kapela sice program jakž takž nazkou­
šela, ale nikdy se Zagarovou živě nevystoupila. Těsně před premiérou
byla tato sestava vyhozena. Další významnou epizodou byla spolupráce
s Petrem Novákem od roku1973 do roku 1979. V témže období v roce
1976 se zrodil Abraxas.
1/ Slávku, vzpomínáš na své rockerské začátky ve školní kapele Čepičkáři? A jaké byly tvé první, profesionální muzikantské začátky?
Hlavně vzpomínám na jednu historku z agitačního střediska, což bylo
takové bolševické hnízdo, kde jsme zkoušeli. Jednou jsme to tam pořad­
ně rozjeli, vešel jakýsi soudruh do místnosti, přerušil nás, ukázal směrem
ke dveřím a naštvaně zařval „A VEN!!!“.
2/ Kdo byl tehdy tvůj hudební vzor v zahraničí či doma? Byl to
i starší brácha Petr? Na kterého muzikanta, se kterým si kdy hrál,
nejraději vzpomínáš, co třeba Vláďa Padrůněk?
My začínali na blues, takže v té době moji koně byli třeba B.B. King, John
Mayall a podobní bluesový muzikanti. U nás pak hlavně Radim Hladík.
Když jsem slyšel verzi skupiny Matadors písničky „Help me“, což je tako­
vá bluesová dvanáctka (ne pivo), kde hrál Radim hodně dlouhé sólo, tak
to úplně změnilo můj pohled na hudbu.
3/ Skupina Abraxas se stala ve své době doslova fenoménem
a ovlivnila celou jednu generaci. Asi jsi byl dost pyšný na úspěch,
který jsi osobně začal prožívat naplno. Jak jsi ho zvládal?
Tak jasně, že to s člověkem vždycky zatřese, změní mu to poněkud život,
ale po čase jsem se zas dostal do normálu.
4/ 45 let na rockové hudební scéně je pěkná doba, na bilancování
je ale asi brzy, protože zdaleka nekončíš, nebo je to jinak? Kromě
stálého hraní s Abraxasem máš v hlavě nebo dokonce již zrealizované ještě jiné projekty?
Tak ještě určitě končit nehodlám, muzika mně pořad baví, pravidelně
cvičím na kytaru, dělám nové písničky, nahrávám, pomáhám mladým
v rámci projektu „Studentská akademie“. Právě teď jsme v Indonésii
s jazzo­
vým programem, hráli jsme na JavaJazz Festivalu v Jakartě
i v klubech, za což vděčíme mému kamarádovi z Rakouska Hansi-Peter
Shoeffaurerovi, který momentálně žije a podniká v Indonésii. Takže o zá­
žitky nebyla nouze. Momentálně jsme si jeli trochu vydechnout na Bali.
Je to úžasnej výlet. 5/ Úspěšné rockové kapely to měly v minulém režimu hodně
těžké. Jak se tě hudebně a lidsky dotýkalo tohle období. Můžeš
porovnat publikum tehdejší a dnešní? Ten pocit revolty a vysněné
svobody na koncertech byl tenkrát neobyčejně silný. Dnes zůstává prožitek především umělecký a snad i trošku nostalgický. To je
ale můj názor, co na to Slávek Janda?
Hanušova 888/4
Praha Kbely
PRODEJNA + 420 724 322 200
SERVIS
+ 420 734 854 600
zerce_90x50.indd
1
Restaurace
PONDĚLÍ
ÚTERÝ
STŘEDA
ČTVRTEK
PÁTEK
SOBOTA
Tak nutno rozlišit dvě věci: Za prvé byla doba, kdy muzika byla celosvě­
tově v nejvyšším zájmu lidí. Vznikala zásadní díla, která se hrají třeba
i dnes. Takže doba byla velmi příznivá pro hudební tvorbu. Na druhou
stranu my jsme žili za železnou oponou, a to už tak dobrý nebylo. Jasně,
že jsme si to užili i tak, ale neustálý tlak ze strany komunistické diktatu­
ry nám nedovoloval se rozvinout úplně. 6/ Hodně muzikantů velmi negativně prožívá dění na naší politické scéně v čele s dalším narcisním hradním pánem. Sleduješ ještě
vůbec politiku?
Tak sleduju. Řekl bych, podle toho co se děje u nás, že v porovnání se
světem stále zaostáváme a myslím, že už se jen tak nevyhrabeme na
úroveň třeba západní Evropy. Když vidím, například, jak to vypadá v In­
donésii, o které většina lidi u nás se domnívá, že tam lidi ještě žiji snad
v pralese, tak musím říct, že jsme pořad poněkud mimo. V Jakartě jsme
se setkali i s Čechy. Jeden už tu žije 10 let a vůbec neuvažuje o tom, že
by se do Česka vrátil. A takových je tu víc. My jsme malá země a bohužel
nedržíme při sobě, jak jsem to mohl poznat jinde. Navíc u nás panuje dost
špatná nálada. Jinak to, když vidím co se teď děje na Ukrajině a hlavně
jak na to reaguje Rusko, tak si začínám myslet, že to snad všechno vymy­
slel Putin, aby mohl připojit Ukrajinu k Rusku. A to mě velmi zneklidňuje. 7/ Jak vidíš spojení restaurace, galerie a hudební produkce v maloměstském až vesnickém prostředí na samém kraji Prahy, konkrétně ve Vinoři? Jak se ti u nás hrálo, je to přeci jen netradiční
prostředí oproti velkým festivalům a stadiónům.
Moc se mi tam líbilo, je na tom jasně vidět, že se o to staráte s láskou
a zaujetím, a to taky přináší výsledky. Rozhodně se budu těšit i na příště.
8/ Bydlíš na Vinohradech, všude spousta hospod, kam nejraději
zajdeš? A co by nemělo chybět v žádné restauraci?
Nejčastěji navštěvuji hospodu, kterou máme v domě s poněkud výstřed­
ním názvem „Sbohem rozume“. Jinak, co se týče restaurací, upřednostňu­
ji vegetariánskou stravu, tak jdu na oběd do Dhaba beaz nebo Loving hut.
9/ Ptáme se každého, musíme se zeptat i tebe: Jaký je tvůj zaručený recept na ranní kocovinu?
Když je to fakt vážné, tak dávám půst. Žádný takzvaný „vyprošťovák“ mi
nikdy nepomohl. Nicméně nikdy jsem nebyl velký příznivec alkoholu.
Díky za skvělý koncert a rozhovor do našeho Černínského Labužníka. Přeji ti, Slávku, hodně úspěchů a doufám, že nás opět někdy
navštívíš, třeba i s jiným projektem. Ahoj.
Ilja Vlček
Slávek Janda s Abraxas
11:00 - 19:00
11:00 - 19:00
11:00 - 19:00
11:00 - 20:00
11:00 - 19:00
10:00 - 13:00
a galerie U Černínů • Adresa: Mladoboleslavská 224, Praha21.8.2012
9 - Vinoř11:31:31
• Kontakt: 283 882 222, 725 454 733 • E-mail: [email protected] • www.ucerninu.cz
Na co se můžeme v restauraci U Černínů těšit?
Koncert – čtvrtek 3. dubna 2014 ve 20:00 h
SESTRY HAVELKOVY
Trio Sestry Havelkovy vzniklo osamostatněním dámské vokální sekce Originálního pražského synkopického
orchestru. V roce 1995 odcházejí Sestry Havelkovy společně s Ondřejem Havelkou z OPSO a stávají se sou­
částí nového orchestru Melody Makers Ondřeje Havelky. Zároveň však pokračují v sólových aktivitách. Bu­
dují si svůj malý orchestr pod vedením kapelníka Jaroslava Šimíčka a natáčejí druhé album Bláznivý den.
Sestry Havelkovy se po celou dobu své existence věnují přednesu výhradně písní o lásce z doby meziválečné, v případě své druhé desky
Bláznivý den, i z doby pozdější. Osudovým se stalo setkání s panem Jiřím Traxlerem, hitmakerem předválečné éry a jedním z mála žijících
autorů té doby. Sestry Havelkovy v něm okamžitě objevily přitažlivého muže s nehasnoucí jiskrou v oku. Společná setkání vyústila v přátelství.
Vstupné 150,– Kč.
Koncert – čtvrtek 17. dubna 2014 od 20:00 h
ENERGIT
Energit je česká jazz rocková skupina, která vystupovala především v 70. letech 20. století. Vznikla počátkem
roku 1973 a sešli se v ní Luboš Andršt (kytara), Ivan Khunt (zpěv), Jaroslav Erno Šedivý (bicí), a Vladimír
Padrůněk (baskytara). Skupina koncertně vystupovala v první sestavě velmi krátce. Po komunistickém zákazu
následovala emigrace Erno Šedivého a Ivana Khunta. Další pokračování byla skupina Energit Luboše Andršta.
Ta už se ale věnovala jinému hudebnímu stylu s jinými hudebníky. Postupně skupinou prošlo mnoho dalších
známých hudebníků (Vladimír Mišík, Anatoli Kohout, Karel Jenčík, Rudolf Ticháček, Emil Viklický a Jan
Vytrhlík). Po 33 letech se činnost skupiny obnovila. Vystupuje ve složení: Luboš Andršt, Jiří Zelenka, Jiří Veselý a Jan Holeček. Vstupné 180,– Kč.
Koncert – čtvrtek 15. května 2014 ve 20:00 h
TONY ACKERMAN
Americký virtuózní kytarista Tony Ackerman žije v České republice třicet let. V jazzovém duu s Martinem
Kratochvílem, či triu s Musa Imranem Zangim na perkuse odehrál tisíce koncertů nejen u nás, ale i po celé
Evropě, USA a na Blízkém východě. Spolu mají nahráno devět LP. U Černínů Ackerman představí fascinující
sólový večer na pěti akustických kytarách. V první polovině večera čerpá ze svých hudebních kořenů v růz­
ných amerických stylech – folk, bluegrass, blues a ragtime. V druhé části večera pokračuje klasickou kytarou,
brazilskou bosanovou a na závěr hraje své originální skladby a improvizace, které jsou inspirovány hudebními
styly z celého světa. Vstupné 150,– Kč.
Koncert – čtvrtek 29. května 2014 ve 20:00 h
BURMA JONES & Bohouš Josef
Je to právě neuvěřitelných 20 let, co plzeňská skupina BURMA JONES dobývala celou republiku svým hitem Samba
v kapkách deště. S touto skladbou a dalšími hity bodovala téměř ve všech tehdejších hitparádách a její písně hrála
všechna tuzemská rádia i televize. Během jediného roku (1993) vydala kapela dvě alba: Everybody’s Dancing
(únor ’93) a Římská 2 (listopad ’93). Ve stejném roce získala BURMA JONES ocenění Gramy (dnes Anděl) za objev
roku a to přitom v této kategorii byly nominovány takové hvězdy jako Lucie Bílá, Kamil Střihavka, Shalom s Petrem
Mukem a další plzeňská kapela Alice s Danem Bártou! Po 20 letech se autorská dvojice Křivanec / Josef opět sešla,
aby naplnila platnost rčení „Nikdy neříkej nikdy“, a navázala tak na minulou úspěšnou éru. V loňském roce se pak
kompletní Burma Jones rozhodla oslavit dvacetileté výročí návratem na českou hudební scénu v její nejznámější se­
stavě: (B. Josef, V. Křivanec, S. Němeček, M. Marek a J. Brabenec). Vstupné 190,– Kč.
Koncert – čtvrtek 12. června 2014 ve 20:00 h
RENATA DRÖSSLEROVÁ
Šansoniérka disponující charakteristickým hlasem. Pozoruhodný je její scénický projev, ve kterém se
nerozlučně snoubí slovo, hudba i pohyb a tvoří tak svým způsobem unikátní divadlo písně. Je proto nazývána
„Černým motýlem českého šansonu“. Po absolvování pražské DAMU a sedmiletém působení na polských
scénách vystupuje v současné době vedle koncertní činnosti i v pražském Divadle pod Palmovkou v před­
stavení Edith a Marlene v roli Marlene Dietrich. Renata Drössler koncertuje u nás i v zahraničí (s hudebním
doprovodem své akustické skupiny P. R. S.) – oslovila již publikum v Polsku, na Slovensku, v Slovinsku,
v Indii, Německu, Rakousku či Španělsku. V jejích recitálech můžeme slyšet písně zpívané polsky, rusky, anglicky, německy, italsky, španělsky,
francouzsky, latinsky, jidiš, hebrejsky, romsky. Vstupné 150,– Kč.
Koncert na zahrádce – sobota 19. 7. 2014 od 19:00 h
DIXIE ROAD
Zpestřením letního večera jazzovými tóny skvělého dixilandu bude jistě příjemným zážitkem pro milovníky
této pohodové muziky. Bylo nám trochu vyčítáno, že o prázdninách nejsou žádné produkce, tak to teď
napravíme. Vstupné dobrovolné.
REZERVACE NA TEL. 283 882 222 – [email protected] – WWW.UCERNINU.CZ – Změna programu vyhrazena
ROZVOZ PIZZY A JÍDLA – Naše nabídka pro vaše pohodlí
Přivezeme Vám objednávku včetně poledního menu až k Vám domů či do zaměstnání od 11 do 15 hodin
POZOR ! Malá změna – v ostatní hodiny a víkendové dny vám rádi vyhovíme s rozvozem po domluvě.
Při objednávce do 200,– Kč rozvoz po Vinoři za 40 Kč, nad 200,– Kč zdarma! Okolní lokality do 350,– Kč rozvoz za 40,– Kč,
nad 350,– Kč zdarma! Rozvoz tel.: 725 454 733
Sdružení MAC, Poděbradská 186/56 (areál Tesla, budova C2), 198 00 Praha 9
tel.: +420 737 284 071 • email: [email protected], [email protected] • www.mac.cz

Podobné dokumenty

černínský labužník - Restaurace U Černínů

černínský labužník - Restaurace U Černínů Vladimír Merta je známý český písničkář, publicista, spisovatel, fotograf, architekt, filmový režisér. Je také auto­ rem hudby k několika filmům. Vladimír Merta byl od počátku oblíbeným zpěvákem un...

Více

Landeshauptstadt Dresden Dráž any – fakta Hlavní město Saska v

Landeshauptstadt Dresden Dráž  any – fakta Hlavní město Saska v  Průmysl a výzkum Drážany jsou jedním z nejmodernějších high-tech-center v Evropě se speciální kompetencí v oborech mikroelektroniky, informační a komunikační techniky, biotechnologie a výzkumu a...

Více

Pokřivená zrcadla světa

Pokřivená zrcadla světa Každou minutu zemře na světě jedna žena během porodu nebo při těhotenství. 99 % z těchto úmrtí patří rozvojovým zemím.

Více

černínský labužník

černínský labužník ČERNÍNSKÝ LABUŽNÍK

Více