docProhlížet - Hospodářská komora hlavního města Prahy
download 
Stížnost Transkript
Prohlížet - Hospodářská komora hlavního města Prahy
www.hkp.cz ČESKÁ KVALITA PAVEL BÉM Ferdinand a Jan Rendlovi pokračují v téměř stoleté rodinné tradici – v klavírnickém řemesle. S primátorem hlavního města o současnosti i budoucnosti hlavního města ZPRAVODAJ HOSPODÁ ŘSK É KOMORY HL AV NÍHO MĚ S TA PR A H Y 1 2010 Časopis, který sluší i vašemu domovu... PRAŽSKÁ ZIMA 2010 UVNITŘ ČÍSLA: Vývoj nezastavíš – Divize Mobility společnosti Siemens Netradiční podnikání? Hrobník Nezatracujme alkohol, říká kardiolog prim. MUDr. Pavel Kohout ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ: Aleš Cibulka pronájem: 800 Kč/hodina káva, voda: 45 Kč/osoba v případě dlouhodobé či opakované objednávky slevy Pořádejte svá školení či obchodní schůzky v budově Hospodářské komory hl. m. Prahy INZERCE Vážení čtenáři, je mi ctí, že jako člen představenstva Hospodářské komory hl.m. Prahy Vám mohu představit první letošní číslo Zpravodaje HKP. Najdete zde známé rubriky (např. rozhovory s osobnostmi, aktuální informace z podnikání nebo povídání o netradičním podnikání) i zcela nová témata. Jedním z těch nových je rubrika na téma Pokrok nezastavíš. Co jiného, nám podnikatelům, nejen v době hospodářské krize přinese nové zakázky než nová pokroková řešení a technologické inovace? Společnost Siemens, která byla vždy nositelem technologického pokroku a inovací v mnoha průmyslových odvětvích, si tuto skutečnost uvědomuje již přes 160 let. V článku jsme jako příklad zvolili dopravní řešení společnosti Siemens v České republice. Pokusili jsme se Vám tak ukázat, že nové technologie, inovace a touha po stále dokonalejších, spolehlivějších, energeticky úspornějších, bezpečnějších či jinak technicky dokonalejších řešeních je to, co nás posunuje dopředu a čím získáváme výhodu oproti ostatním. Přeji i Vám v této snaze jen samé úspěchy. 1 2–3 4–5 6 7 8–9 10 – 11 12 – 13 14 – 15 16 – 17 18 19 20 21 22 – 24 25 27 28 Editorial Z HKP Aktuálně: rozhovor s Pavlem Bémem Seznamte se... Fondy EU Vývoj nezastavíš: Siemens, a.s. Netradiční podnikání: Hrobník Z radnic: Praha 15 Partnerství HKP: VŠO Praha, o.p.s. Rozhovor s osobností: Aleš Cibulka Podnikání s chutí: Pivovar Bon Názor na...: personalistiku V Praze má sídlo...: Office House, s.r.o. Novinky z HMP: Pražské služby, a.s. Česká kvalita: Rendl Piana Podnikání při studiu: 6Hats, s.r.o. Podnikání očima lékaře: prim. MUDr. Pavel Kohout Kultura Obsah EDITORIAL Ing. Jan Maj člen představenstva HKP FOTO NA TITULNÍ STRANĚ: PRAŽSKÁ ZIMA 2010 © HKP Zpravodaj Hospodářské komory hl. m. Prahy – 1/2010 Informační dvouměsíčník pro členy HKP Vydává: Servis HKP, nám. Franze Kafky 7, 110 00 Praha 1, tel.: 224 818 197, fax: 222 329 348, e-mail: [email protected], www.hkp.cz Šéfredaktorka: Mgr. Andrea Bezděková; Grafická úprava: Ing. Michael Ehrlich; Tiskové zajištění: Tiskárna Macík, s.r.o.; Fotografie v čísle: archiv redakce, HKP, Pražské služby, Siemens, Bonver CZ, Office House, 6Hats, Falcon, Představenstvo HKP – předseda: Ing. Vladimír Srp; Místopředsedové: Ing. Bohumil Mach, Ing. Jitka Albrechtová, Otakar Čapek, Ing. Michal Kotlín; Členové: Ing. Petr Kuchár, Petr Kužel, Ing. Petr Knapp, Ing. Vlastimil Navrátil, Ing. Martin Dvořák, Ing. Václav Okleštěk, Ing. Jan Maj, Ing. František Dombek, Ing. Jindřich Hess, Ing. Richard Motyčka; Dozorčí rada: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc., Ing. Ivan Lipovský, Ing. Radek Lanč, Gabriel Lukáč; Úřad HKP – ředitel: Zdeněk Kovář; Vedoucí oddělení vnitřních vztahů: Jana Vlčková; Oddělení vnitřních vztahů: Liduše Schoberová; Tisková mluvčí: Mgr. Andrea Bezděková; Manažer projektů rating MSP a InMP: Jiří Svoboda; Vedoucí oddělení vzdělávání: Ing. David Janata; Oddělení vzdělávání: PhDr. Helena Malá; Oddělení zahraničí a EU: Mgr. Marie Buňatová, Dr.Phil.; Manažer projektů Elektronické mýtné a kontaktní místa: Roman Pommer; Recepce: Jana Čonková Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 1 Tiráž Vychází 6x ročně, náklad 5000 ks. Reg. Zn. MK ČR E17859. ISSN 1803-6244 Novinová zásilka pov. ČP, a.s., OZ Praha 1, č.j. 6390/98 ze dne 14. 4. 1998 Z HKP Seminář pro pražské podnikatele Radili jsme podnikatelům H ospodářská komora hlavního města Prahy uspořádala dne 14. 12. 2009 ve svém sídle další z cyklu seminářů, zaměřených na dotace pro pražské podnikatele, nazvaný „Mimopražské dotační programy pro pražské podnikatele“. Akce proběhla pod záštitou předsedy Tomsová z Odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu MPSV. Seminář byl zaměřen na dotační možnosti v operačních programech, které nejsou primárně určeny pro realizaci projektů na území města Prahy. Výběr tématu vycházel ze skutečnosti, že řada pražských podnikatelů provozuje svou ekonomickou činnost také mimo území hl. města Prahy, ať již ve Středočeském nebo jiných krajích ČR a těmto podnikatelům dosud chybí dostatečný přehled a aktuální informace o tom, z jakých zdrojů by zde mohli své podni- HKP Ing. Vladimíra Srpa, moderování se ujal Ing. Václav Okleštěk, vedoucí sekce Evropské unie při HKP. S příspěvky vystoupili Ing. Radek Konečný a Mgr. Robert Wenzel, pracovníci Odboru implementace strukturálních fondů MPO a Ing. Magdaléna Chlupáčová a Ing. Eva katelské záměry spolufinancovat. Velká pozornost byla věnována operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a operačnímu programu Podnikání a inovace (OPPI), které nabízejí řadu možností financovat podnikatelské záměry jak v oblasti lidských zdrojů, tak ve věci investic do podnikové infrastruktury. Ing. Konečný z MPO představil jednotlivé programy OPPI a aktuálně vyhlášené výzvy, Mgr. Wenzel se následně věnoval představení jednotlivých fází projektového cyklu. Příspěvek ing. Chlupáčové a ing. Tomsové byl zaměřen mimo jiné na mimořádné výzvy, které MPSV vyhlásilo v reakci na přetrvávající hospodářskou recesi. Představeny tak byly zejména programy „Školení je šance“ a „Vzdělávejte se!“. Velká účast na semináři i následná diskuse potvrdily, že téma čerpání EU dotací na realizaci projektů v mimopražských regionech je pro pražské podnikatele velmi zajímavé a dosud těmto potenciálním žadatelům nedostatečně prezentované. Hospodářská komora hl. města Prahy proto plánuje v cyklu těchto seminářů v letošním roce pokračovat. Pomoc v rozvoji podnikání Pomáhejme si (nejen) z krize Na www.hkp.cz najdete od ledna nový odkaz, nazvaný „Pomáháme si nejen z krize“. Jedná se o další z kroků Hospodářské komory hlavního města Prahy směrem k podnikatelům a pomoci v rozvoji podnikání. H KP firmám, které se rozhodnou přijmout pomoc při řešení aktuálních problémů ve svém podnikání, nabízí např. rating MSP, školení, semináře, konzultace apod. nebo pomůže zprostředkovat služby (ve spolupráci s vybranými společnostmi) či radu při koncepci a realizaci rozvojových záměrů. V současné době HKP v této záležitosti spolupracuje se společnostmi GRANT HELP, s.r.o. (příprava projektových žádostí z fondů EU), GEPARD FINANCE, a.s. (finanční analýzy úvěrovatelnosti hypoték či nemovitostní financování včetně realizace), Survey cz, s.r.o. (pojištění neživotní i životní), CASIOPEA, s.r.o. (koučink, poradenství v osobní a podnikatelské strategii, facilitace). HKP předpokládá postupné rozšiřování spolupráce s firmami, působícími ve všech oblastech i rovinách podnikatelského života. To vše vám bude přinášet odkaz „Pomáháme si nejen z krize“. 2 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y Z HKP Otevíráme Podnikatelskou akademii Pražská komora přináší vzdělávání drobným podnikatelům TEMATICKÉ OKRUHY JEDNOTLIVÝCH SEMINÁŘŮ: Živnostenské minimum Právní povinnosti podnikatele Finance a právo: Pracovní právo, RP Minimum z BOZP a Environmentální politika Základy legislativy a daní Daňová evidence v praxi Smlouvy a jejich náležitosti Dotační tituly Základy financí pro neekonomy Základy finančního řízení a plánování Podnikatelský plán Psychologie jednání Řešení konfliktních situací Jiří Svoboda, tel.: 224 818 197 e-mail: [email protected] Asertivita Time management a stres management Úspěšná komunikace Motivace, hodnocení Soft skills: Jednotlivé vzdělávací kurzy budou navíc koncipovány se snahou o maximální efektivitu a přínos pro účastníky. Budou využity metody interaktivní výuky, stejně jako tzv. virtuální třída, díky které budou moci účastníci bez ohledu na místo výkonu práce sdílet informace, vzájemně komunikovat prostřednictvím webu a využívat zde publikované materiály. Za jakých podmínek bude možné se kurzů zúčastnit? Díky realizaci projektu v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita je účast na jednotlivých vzdělávacích kurzech bezplatná. Na jednotlivé semináře se bude možné hlásit pomocí internetového rozhraní či pomocí přímého kontaktování odpovědného pracovníka Hospodářské komory. Bližší informace o realizaci projektu naleznete na stránkách www.hkp.cz. Zde bude následně rovněž k dispozici aktuální harmonogram, anotace k jednotlivým kurzům a v neposlední řadě možnost on-line přihlášení. V případě zájmu o další informace kontaktujte: Vedení týmu Obchodní dovednosti Vyjednávání a argumentace Řízení firmy Jak získat a udržet zákazníka Kreativní myšlení Zvyšování výkonnosti firmy Jak přesvědčivě prezentovat v němčině Jak přesvědčivě prezentovat v angličtině MS Excel pro středně pokročilé Informatika: rozvoj praktických dovedností I nvestice do lidského kapitálu jsou klíčovým faktorem rozvoje a prosperity podniků všech velikostních kategorií. Kvalifikované pracovníky a samotný rozvoj lidských zdrojů potřebuje každá firma, která chce na trhu obstát a efektivně čelit konkurenčním tlakům v daném odvětví. Hospodářská komora hl. m. Prahy si je velice dobře vědoma překážek, které brání především těm nejmenším podnikatelům v efektivním rozvoji lidských zdrojů. Mikropodniky (firmy, zaměstnávající max. 10 osob) přitom patří k těm, které zvláště potřebují disponovat profesionálním týmem zaměstnanců, aby uspokojily měnící se potřeby zákazníků, požadavky trhu a v dlouhodobém časovém horizontu uspěly. Využili jsme příležitosti, kterou nabízí pražské operační programy, a připravujeme a pro tuto skupinu podnikatelů celou řadu nových vzdělávacích aktivit pod hlavičkou projektu s názvem Vzdělávání zaměstnanců v mikropodnicích a osob samostatně výdělečně činných. Projekt nabídne několik desítek jedno až třídenních kurzů zaměřených na oblast financí, práva, informační technologie a měkké dovednosti od komunikace přes obchod až k jazykovému vzdělávání. MS Excel pro pokročilé MS Word pro středně pokročilé MS Word pro pokročilé MS PowerPoint MS Outlook MS Access Internet Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 3 AKTUÁLNÍ TÉMA Město nesmí být bojištěm Praha a její primátor MUDr. Pavel Bém. Takové téma jsme zvolili pro úvodní rozhovor prvního letošního čísla Zpravodaje Hospodářské komory hlavního města Prahy. vativně. Nic totiž zatím nenaznačuje rychlému ekonomickému oživení. Mzdové výdaje byly zmraženy. Praha důsledně hledá další a další úspory a vnitřní rezervy hospodaření. Domnívám se, že prostředky daňových poplatníků musí být vynakládány maximálně efektivně. Naší snahou je zároveň udržení optimálního tempa výstavby strategických investičních akcí. Klíčové stavby proto budou pokračovat, což je jistě důležité i z pohledu podnikatelské sféry. Zahajujeme realizaci prodloužení trasy metra A, výstavbu nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod, plynule pokračujeme v dokončování nadřazeného dopravního skeletu – městského okruhu atd. Kromě toho všeho, i přes nelehkou ekonomickou situaci jsme schopni splácet historické dluhové závazky. Málokdo si toho všímá, ale je faktem, že i přes krizi a na rozdíl od státu Praha svým slibům jako dobrý hospodář dostojí. Za jeden z hlavních cílů letošního roku tedy vedle neu- MUDr. Pavel Bém ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: MHMP Začátek roku bývá plný očekávání, nadějí, víry, že nový rok bude lepší než ten předešlý... Jaký by měl být rok 2010 v Praze? V kontextu toho, co se v posledních měsících děje kolem státního rozpočtu, považuji za nesmírně důležité, že rok 2010 bude pro Prahu znamenat další rok fiskální racionality a odpovědnosti. Městský rozpočet byl totiž opět sestaven jako vyrovnaný. I přes rozsáhlé výpadky daňových příjmů se hlavní město staví důsledkům hospodářské recese čelem a na rozdíl od státního rozpočtu nezadlužuje budoucnost dalších generací. Odhad příjmů byl připraven s ohledem na předpokládaný vývoj hospodářské situace ČR znovu velmi konzer- Podnikatele považuji za naprosto svéprávné, a proto je pro ně podle mého názoru ideální co nejširší prostor bez zásahů státu. Z hlediska podnikatele je samozřejmě pozitivní, když mu zjednodušíme vyřízení věcí na městském úřadě. tlumení investičního tempa považuji udržení maximální důvěryhodnosti, disciplinovanosti a stability městské pokladny. Město, to jsou především lidé a jejich potřeby. Chceme tu pracovat, vzdělávat se, bavit, žít, ale také například mít blízko 4 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y do přírody. Zároveň s tím jsme ve svých požadavcích stále náročnější. Bude Praha schopná i v budoucnosti udržet tempo s našimi nároky? Naše cíle jsme už na začátku tohoto volebního období definovali heslem „Praha, město pro život“, a na tom, co jsme si stanovili, pracujeme ze všech sil. Vzhledem k potenciálu města jsem přesvědčen, že krok s požadavky lidí udržíme. A troufnu si říct, že nabízíme i určité „nadstavby“. Je však nutno vzít v úvahu, že už řadu let musíme rozhodující část investic věnovat na nápravu historických nedostatků, protože Praha nebyla vůbec připravena na nárůst automobilové dopravy, měla zastaralou i další infrastrukturu, modernizací musely projít prostředky MHD atd. Proto stavíme městský okruh a radiály a investujeme především do infrastruktury. To ovšem není na první pohled tak vidět, protože hlavní změny k lepšímu nastanou až po dokončení nadřazeného dopravního skeletu. Jakmile bude dostavěn, uvolní se obrovské prostředky na věci, které budou moci Pražané ocenit rychleji, bezprostředněji. Nicméně, souběžně s nápravou poddimenzované infrastruktury i nadále počítáme s rozvojem a podporou oblasti školství, sportu, volného času, ochrany životního prostředí, ale také s pomocí seniorům a s podporou v oblasti kultury a umění, ve které byl v loňském roce schválen nový grantový systém. Praze, až plně „rozjede“ projekt „Řemeslo žije!“, svítá naděje, že v generaci dnešních školáků získá kvalitní řemeslníky, kteří tu nyní tak zoufale scházejí. Bude MHMP mladé lidi takovým směrem podporovat i nadále? Jednoznačně ano. Je důležité, aby soustava učebních oborů korespondovala s potřebami AKTUÁLNÍ TÉMA trhu práce a tyto potřeby byla schopna náležitě uspokojit. A stejně jednoznačně očekáváme podporu podnikatelské sféry a jsme připraveni s ní všemi prostředky spolupracovat. Investice do lidských zdrojů je zcela nepochybně společným zájmem veřejného i privátního sektoru. Ve chvíli, kdy mladí opustí školu a rozhodnou se postavit na vlastní nohy, budou moci, například jako zájemci o podnikání, i nadále počítat s pomocí města? Osobně vnímám veřejný sektor jako službu. Za poslední roky jsme v takovémto vnímání práce uvnitř magistrátu hodně pokročili, jistě je však stále co zlepšovat. Druhou stránkou problému je legislativní oblast. Podnikatele považuji za naprosto svéprávné, a proto je pro ně podle mého názoru ideální co nejširší prostor bez zásahů státu. Z hlediska podnikatele je samozřejmě pozitivní, když mu zjednodušíme vyřízení věcí na městském nebo obecním úřadě, ale když jde o záležitost, která je v principu nesmyslná, jedná se o léčbu následků a nikoliv příčiny. A to je právě jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat do Poslanecké sněmovny. Jinak konkrétně, jako pomocnou ruku města nejen začínajícím podnikatelům, chápu například elektronizaci jednotlivých agend, kterou budeme rozvíjet i v letošním roce. totéž ve veřejné sféře. Ptáte-li se na můj názor, podnikatelů v Praze si hluboce vážím. Domníváte se, že projekt Podnikatelská akademie, který pražská Komora společně s Magistrátem rozjíždějí, pomůže rozvoji podnikání v naší metropoli? let a my je s obrovskými výdaji teprve doháníme. I v tomto případě jde vlastně o splácení historických závazků. Okopíroval bych rád také například mýtné a model, ve kterém stát svému hlavnímu městu výrazně finančně pomáhá řešit různé typy infrastruktury. Co je v tuto chvíli vaší největší výzvou pro budoucnost hlavního města? Jistě, pomůže. Je to kamínek v mozaice vzájemné spolupráce. A to kamínek důležitý. Kdybyste měl dát naše hlavní město ostatním metropolím za vzor, ve které oblasti by to bylo? To je myslím otázka pro někoho jiného, člověk nemá sám sebe vychvalovat. Nicméně kdybych musel, vybral bych si pražskou veřejnou hromadnou dopravu. Vím, že může být předmětem určité kritiky, ale zkuste najít město s takovou kvalitou a rozsahem dopravní Naše cíle jsme už na začátku tohoto volebního období definovali heslem „Praha, město pro život“, a na tom, co jsme si stanovili, pracujeme ze všech sil. Vzhledem k potenciálu města jsem přesvědčen, že krok s požadavky lidí udržíme. Chod Hospodářské komory hlavního města Prahy je v mnohém svázaný s činností Magistrátu, což přináší určité výhody členům Komory. Vidíte výhodu takového spojení i z té druhé strany, tedy z pohledu pražského magistrátu? Podnikání je základním zdrojem příjmů státu i města. Pro město je také bez diskuse mimořádně důležité mít v privátní sféře kvalifikovaného partnera. Hospodářská komora hl. m. Prahy takovým partnerem je, řešíme s ní stovky věcí a pomáhá to oběma stranám. Dosahujeme zajímavých synergických efektů. Jaká je podle vás úroveň podnikání v Praze? Pokud hlavní město Praha vytváří zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu této země, o něčem to bezpochyby vypovídá. Můžeme samozřejmě diskutovat o spoustě záležitostí, které bych si já osobně dokázal představit, že mohou v podnikatelském sektoru fungovat lépe, jsem si nicméně vědom i toho, že stejně tak si podnikatel dokáže představit Pavel Bém na novoročním setkání kominíků obslužnosti. Pražská MHD obhospodařuje rozsáhlou síť při dodržení vysokých standardů. Druhou věcí je pražský rozpočet. Jak jsem již zmínil, nezvyšování a dokonce snižování municipální zadluženosti je v současné ekonomické situaci malým paradoxem, až unikátem. A naopak, co byste rád „okopíroval“ z jiných světových metropolí? Opět jsem už naznačil – jde o dopravní systémy. Některá města jimi disponují již desítky Teď bych mohl vyjmenovat stovky naprosto konkrétních věcí, ale řeknu to jinak. Berme Prahu jako místo, kde všichni chceme dobře žít a kde proto všichni musíme spolupracovat – podnikatelé, občané, veřejná správa. Nemůžeme mít vždy naprosto totožné představy a zájmy, to je iluze, ale město na druhou stranu nesmí být bojištěm. Největší výzvou proto podle mne je lépe naslouchat a více diskutovat. Ten zbytek, to už je jen práce. Andrea Bezděková Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 5 SEZNAMTE SE... Ing. Martin Matějů Ing. Martin Matějů GRANT HELP, s.r.o., jednatel V jakém oboru podnikáte a od kterého roku? V současnosti nejvíce energie a času investuji do oblasti evropských grantů. Umožňujeme firmám získat finanční zdroje na aktivity, které by jinak nemohly dělat nebo jen v omezené míře. S problematikou jsem poprvé přišel do styku v roce 2004 v rámci realizace zakázky pro Státní fond životního prostředí. Co v podnikání považujete za svůj dosud největší úspěch? Určitě současné aktivity se společností Grant Help, která zaznamenala za svou existenci obrovský vzestup. Pracujeme pro prestižní klienty, jak české tak nadnárodní, kteří oceňují náš inovativní a efektivní přístup. Velmi mě těší naše úspěšnost – poměrem podaných a schválených žádostí se řadíme k naprosté špičce na trhu. Navíc jsme přišli s inovativním obchodním modelem, kdy klienti neplatí předem, ale pouze v případě, že je grantová žádost úspěšně schválena. Tento model nám pomáhá i personálně – přitahuje totiž lidi orientované na výkon. Váš recept na efektivní řízení firmy v době krize? Velmi důsledné zaměření na efektivitu, na aktivity, které klientům přinášejí přidanou hodnotu. Zásadní je také důsledná práce s lidmi a vybudování fungujícího týmu. Zní to možná jako fráze, ale bez vysoce motivovaného týmu špičkových specialistů bychom nebyli tam, kde jsme. Co nového byste rádi ve vaší společnosti letos uskutečnili? Velmi intenzivně pracujeme na expanzi firmy do zahraničí, takže doufám, že letošní rok úspěšně vstoupíme na vybrané zahraniční trhy. Štěpánka Hezká Štěpánka Hezká Majitelka e-shopu a kamenné prodejny „Detektory-Habánov“ V jakém oboru podnikáte a od kterého roku? Podnikám trochu emancipovaně jako žena v „mužském“ oboru. Mým oborem je prodej, servis a půjčovna detektorů kovu a lokátorů inženýrských sítí. S tímto podnikáním jsem začala po skončení mateřské, kdy jsem se z prostých finančních důvodů nemohla vrátit do své předešlé práce preparátorky antropologie Národního muzea v Praze. Od dětství mě zajímala historie a s ní souvisí i náš rodinný koníček-detektorink. Kamarád z hledačského klubu Marek Mlejnský, který je zároveň distributorem několika značek detektorů kovu v České republice, mi nabídl možnost stát se prodejcem těchto detektorů. Tak vznikl můj E-shop a kamenná prodejna „DETEKTORY-HABÁNOV“. Pojmenování Habánov vyšlo z mé přezdívky mezi hledači „Habánka“, odvozené od keramiky, která je mým dalším koníčkem. Mám totiž zároveň vystudovanou i uměleckou keramickou školu v Bechyni. Co v podnikání považujete za svůj dosud největší úspěch? To, že jsem vůbec našla odvahu s tím začít v době, kdy jedna ekonomická krize střídá druhou. Za úspěch také považuji to, že mě detektorářská a z 99% chlapská obec přijala do podvědomí a na český trh. Váš recept na efektivní řízení firmy v době krize? Nepodlehnout krizovým stavům a i přes nevýdělečné období nepolevit ze své práce, kvality, reklamy... Naopak zvyšovat nabídku. Také si myslím,že prováděním ekonomických škrtů ve svých firemních standardech jen pomůžete prohloubení krize. Spousta firem snížila razantně své výdaje a tím kaskádově snížila někomu dalšímu příjmy a ten zase dál... Zkrátka, hlavně nepodléhat panice a zachovat si čistou hlavu. Co nového byste ráda ve vaší společnosti letos uskutečnila? Ve svém podnikání bych do budoucna ráda rozšířila svůj sortiment. Co konkrétně, vám neprozradím, jen přiblížím, že půjde o vlastní výrobu určitého sortimentu. Mám i pár nápadů na zkvalitnění a rozšíření služeb, jako například poradenství, školení a podobně. Využijte svého členství v Hospodářské komoře hlavního města Prahy. Právě vy a vaše firma můžete být příště na tomto místě! Chcete-li být mezi firmami představovanými v některém z příštích čísel Zpravodaje, dejte nám vědět na e-mail: [email protected]. Tato prezentace vás nic nestojí! 6 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y FONDY EU Finanční pomoc z OPPI O finanční pomoc z OPPI žádají většinou ekonomicky zdatné firmy. O tuto podporu žádalo od 1. března 2009 do 31. prosince 2009 celkem 3 698 firem. A by Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zajistilo co nejvyšší efektivitu Operačního programu Podnikání a inovace, spustilo v březnu minulého roku ekonomické hodnocení, tzv. iRating, všech žadatelů. Tento hodnotící systém má za úkol „odstředit“ ekonomicky nestabilní společnosti, které by nápor dotace nedokázaly z ekonomického hlediska ufinancovat a projekt by nebyl z tohoto důvodu perspektivní. Od března do prosince 2009 tak prošlo iRatingem 3698 mimopražských firem, z nichž většina se ukázala ekonomicky stabilní. Ekonomické hodnocení žadatelů o podporu z OPPI provádí na základě výběrového řízení Hospodářská komora hlavního města Prahy. Za deset měsíců prošlo iRatingem 3698 firem, z nichž necelých 90 % bylo úspěšných a z ekonomického hlediska schopných projekt zreali- zovat. Naopak více jak 10% žadatelů obdrželo při výpočtu stupeň příliš vysokého věřitelského rizika nebo nedostatečně vyplnilo vstupní data. iRating je vysoce účinný hodnotící nástroj a díky němu má MPO jistotu, že finance z programu budou vynaloženy skutečně efektivně a pomohou rozvoji podnikání v ČR. Hospodářská komora hl. m. prahy došla díky iRatingu k zajímavému zjištění, a to, že subjekty z řad MSP (SME) jsou podle statistik v iRatingovém hodnocení zdravější než velké podniky. Velké podniky dosahují ve valné většině pouze průměrných výsledků. Naopak MSP jsou hodnoceny převážně nejvyššími stupni. Největší podíl na žádostech mají dotace na investiční projekty. Každý, kdo má zájem se o finanční pomoc z OPPI ucházet, ale není si zcela jistý ekonomic- kým zdravím své firmy, může nezávazně vyzkoušet on-line kalkulačku FRP na stránkách www.mpo-irating.cz, díky níž orientačně zjistí, zda by byl jeho projekt doporučen k realizaci. Více informací o iRatingu poskytne pan Jiří Svoboda na tel. 224 818 197 nebo e-mailu: [email protected]. OBLAST PODPORY PROGRAM PODPORY AKTUÁLNÍ VÝZVA PŘÍJEM RŽ UKONČENÍ PŘÍJMU RŽ PŘÍJEM PŽ UKONČENÍ PŘÍJMU PŽ 1.1 Start — Záruky II. 5.1. 2010 — — 31. 12. 2010 2.1 Progres III. 5.1. 2010 — — 31. 12. 2010 2.1 Záruka III. 5.1. 2010 — — 31. 12. 2010 2.2 ICT v podnicích III. 1.1.2010 15.10.2010 8.3.2010 15.2.2011 4.1 Inovace — Patent II. 1. 6. 2009 31.5.2010 1. 9. 2009 31. 8. 2010 4.2 Potenciál III. 26. 2. 2010 30. 9. 2011 27. 4. 2010 30.11.2011 5.1 Spolupráce — Klastry II. 1. 3. 2010 30. 5. 2010 1. 5. 2010 30. 9. 2010 5.1 Prosperita II. 1. 11. 2009 30. 6. 2010 1. 1. 2010 31. 12. 2010 5.2 Školicí střediska II. 1. 11. 2009 31.5.2010 1. 1. 2010 30.6.2010 5.3 Nemovitosti II. 1.9.2009 31.3.2010 — Do 10 měsíců od data vzniku Způsobilých výdajů* 6.2 Marketing II. 1. 3. 2010 30. 6. 2010 1. 5. 2010 31. 10. 2010 * Do 10 měsíců od data přijatelnosti (registrace RŽ) nebo od data zahájení příjmu plných žádostí, podle toho, který okamžik nastane později. RŽ — Registrační žádost, PŽ — Plná žádost (Zdroj: MPO) Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 7 iRating Přehled aktuálně otevřených výzev OPPI: VÝVOJ NEZASTAVÍŠ Siemens hýbe světem Kdo slyšel vyprávět Ing. Jana Maje, ředitele divize Mobility firmy Siemens, o jeho práci, pochopí, proč vznikl tento článek. A bsolutní nadšení vším, co přinesl vývoj v jeho oboru za poslední roky, hrdost nad dokonalostí a precizní propracovaností systémů, které nesou jméno Siemens, a chuť se o to podělit se všemi, kteří jsou ochotni po- slouchat, dělá z Ing. Maje (mimochodem také člena představenstva Hospodářské komory hl. m. Prahy) jedinečného vypravěče. Jeho zaujetí je celkem pochopitelné, vždyť u firmy Siemens pracuje už od roku 1987, kdy nastoupil v německém Erlangenu do Vývoje, oddělení, ve kterém se tehdy vyráběla drážní vozidla. V roce 2001 se ho vedení divize Transportation Systems rozhodlo vyslat do Prahy, aby tu vybudoval a řídil českou divizi Transportation Systems, dnes Mobility. V té době tu byli všeho všudy tři zaměstnanci. Dnes je jich 210 a v mnohých oblastech dopravy za sebou mají značné úspěchy. „Jedna z prvních věcí, na kterých jsem ještě v Německu pracoval, byla velice zajímavá spoluúčast na vývoji vozidla pro rychlodráhu Transrapid, které dnes jezdí v Šanghaji, a uvažuje se i o dalších trasách. Samozřejmě na dlouhé vzdálenosti, protože toto vozidlo jezdí až 500 km/hod. Aby se vůbec rychlost využila, měly by být od sebe zastávky vzdáleny 50 km a více,“ vzpomíná Jan Maj. Siemens kam se podíváš „Rozvoj přišel pochopitelně po sametové revoluci a prvním oborem, který se mohutněji rozjel, byly moderní přístroje pro zdravotnictví a zdravotnická technika. Postupně přicházely nové divize a výrazný nárůst objemu obchodu. Dnes elektroniku a elektrotechniku značky Siemens potkáváte ve všech oblastech lidského života, od domácích spotřebičů, až po nejvyšší technologie – dopravu a logistiku, energetiku, již zmíněné zdravotnictví a nejrůznější oblasti strojírenství. Siemens má v České republice bohatou výrobní základnu a zaměstnává přes 11 000 pracovníků .“ Od druhé poloviny 90. let začala společnost Siemens pro České dráhy dodávat moderní jídelní a osobní vozy, dnes jich České dráhy provozují přes sedmdesát. K nim přibylo ještě 12 lůžkových vozů nejvyšší mezinárodní provozní kategorie EuroNight. České dráhy zvolily značku Siemens proto, že splňuje všechny nejpřísnější mezinárodní parametry. Díky nim, příjemnému komfortu, energetické úspornosti a rychlosti 200 km/h jezdí tyto vozy také na všech důležitých mezinárodních spojích První zakázkou nově vznikající divize společnosti Siemens v ČR byly dodávky pro Siemens, divize Mobility ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: SIEMENS Ing. Jan Maj S Českými zeměmi je firma Siemens spojena už více než sto let, mezi slavné milníky patří například osvětlení Stavovského divadla. Siemens tu byl i za minulého režimu a spolupra- coval s velkými koncerny, ať už to bylo ČKD nebo Škoda. Lůžkový vůz Siemens 8 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y pražské metro, tedy všechny nové vlakové soupravy jezdící na trase C. Postupně byly nahrazovány staré ruské vozy, takže dnes je v provozu 48 pětivozových vlakových souprav metra a dokončuje se výroba dalších pěti vlaků, které budou dodávány v průběhu tohoto roku. „Tyto vozy jsou obrovským přínosem: jsou lehčí, úspornější ve svém provozu, využívají rekuperaci, to znamená, že při brždění se vrací energie zpátky do napájecí sítě metra. Oproti dřívějším vozům se na lince C ušetří až 40 % energie. Právě u vozidel městské dopravy představuje rekuperace obrovskou výhodu - vozidlo se rozjede a v zápětí brzdí,“ vysvětluje Jan Maj a pokračuje: „Společně s vlakovými soupravami se na trasu C dodávalo i traťové zabezpečovací zařízení, které hlídá polohu jednotlivých vlaků, intervaly mezi nimi, přebírá brždění a rozjíždění vlaku. Je to takový poloautomatický systém, Depo Kačerov dnes – i zde by jednou mohlo jezdit plně automatické metro. Pro nás zatím budoucnost, ale nikoliv nereálná. Firma Siemens už plnoautomatická metra provozuje například ve francouzském Toulouse nebo Rennes, v italském Torinu nebo německém Norimberku. Tam je také část trati, na které se potkávají vozidla poloautomatická s vlaky plně automatickými. Přitom vyvinout systém, ve kterém je třeba synchronizovat tyto dva typy řízení, je tím nejvyšším majstrštykem. Zajímavou součástí plnoautomatického Další technologií Siemens, se kterou se v ČR setkáváme, jsou lokomotivy. Jako každé drážní vozidlo, i ty musí být homologované pro provoz na našem území. Interiér lůžkového vozu díky němuž se zvyšuje flexibilita a bezpečnost metra. Na nových vozidlech na trase C provádíme i údržbu, a to formou tzv. full-servisu, to znamená, že 120 lidí, kteří se o tyto vlaky stará, je našimi zaměstnanci. Pronajali jsme si depo Kačerov a tam vozidla udržujeme. Výhodou fullservisu je, že Dopravní podnik má zajištěný perfektní stav vozidel a může se plně věnovat své hlavní činnosti – přepravě cestujících. My se staráme i o dodávky náhradních dílů, což může být pro dopravce složitým problémem. To je velice úspěšný projekt a věřím, že je s námi Dopravní podnik spokojen.“ „V současné době se nejčastěji setkáváme na našem území s lokomotivami, které patří Rakouským drahám ÖBB. Nejznámější jsou tzv. Taurusy, které jezdí mezi Vídní a Prahou a do budoucna by měly zajíždět až do Drážďan. To jsou třeba lokomotivy, které bez jakýchkoli úprav dokáží jet rychlostí 357 km/hod, přestože jsou vyvinuty na rychlost 230 km/hod,“ ukazuje Ing. Maj hrdě na velkou fotografii lokomotivy, visící v jeho kanceláři: „Tím jsme překonali více než 50 let starý rekord francouzských lokomotiv.“ Z Německa zase zajíždějí do Děčína lokomotivy táhnoucí nákladní vlaky a do Plzně pro změnu jezdí lokomotiva diesel-elektrická, kterou různí dopravci využívají pro osobní i nákladní vlaky. No a konečně České dráhy provozují na trase v okolí Chebska regionální soupravu Desiro. metra bývají velké skleněné stěny ve stanicích metra, které se otevřou až ve chvíli, kdy je možné do vlaku nastoupit. Nikdy se do tunelu nedostane pes, jak se stalo nedávno, nehrozí pád člověka do kolejiště, do kolejiště se nedostanou ani nečistoty (třeba takový malý staniol od čokolády může způsobit zkrat), je tedy zajištěna 100% bezpečnost. Odpadá i silný průvan na nástupišti, doprovázející příjezd každého vlaku. I tuto technologii by rád Siemens nabízel v České republice. Divize Mobility hýbe i dopisy „Naše divize – divize Mobility – spojuje všechny technologie, které mají co do činění s přepravou osob a zboží. Najdete zde celé spektrum vozidel: od tramvají, metra, lokomotiv a osobních železničních vozů až k vlakovým jednotkám. Zajišťujeme infrastrukturu s nimi spojenou: napájení, elektrifikaci, zabezpečovací zařízení pro železnici a vozidla, technologie spojené s dopravou, řízením dopravy, mýtnými systémy, řízením železniční i městské dopravy, přepravou zboží – technologie, které souvisí s tříděním pošty i balíků, přepravníky zavazadel na letištích... Je toho skutečně ohromné množství.“ I v technologii související s tříděním pošty je Siemens světovou jedničkou. Jeho nejnovější stroje dokážou vytřídit až 40 tisíc dopisů za hodinu! Čtou adresy, i rukou psané, vytřídí je na správný směr a dokonce až na doručení, to znamená až do brašny poštovního doručovatele a v tom pořadí, ve kterém poštu roznáší. Zní to trochu jako Pošťácká pohádka, že? Inu, vývoj skutečně nezastavíš... Andrea Bezděková Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 9 Metro plně automatické VÝVOJ NEZASTAVÍŠ NETRADIČNÍ PODNIKÁNÍ Před patnácti lety, když se začal starat o hřbitov v Říčanech u Prahy, se David Stejskal rozhodl, že své profesi vrátí prestiž a úctu. Pořídil si kvalitní černou kombinézu jakou nosí policie a na prsa hrdě připjal nápis: Hrobník okraje měst a hrobník byl zaměstnancem města – ale stále to byl někdo. Za první republiky byl hrobník veřejným činitelem na úrovni starosty, pana řídícího, strážníka, učitele, měl definitivu a byl pod penzí, měl své místo v hospodě, jeho urážka se trestala. To až za minulého režimu se tělo stalo nebezpečným odpadem a tak se s ním i nakládalo. Místo urostlých „havranů“ v uniformách a charakteristických kloboucích začali cpát těla do Avie opilí maníci. Byli to velmi často recidivisti a ožralkové... Dodnes můžeme někde takový pozůstatek minulého režimu ještě potkat.. A vy jste si předsevzal, že to změníte. Porevoluční vývoj u nás spěje k tomu dostat hrobníka zpět na úroveň, jaká mu náleží. Aby s pozůstalými v době, kdy jsou citově nejzranitelnější, jednal někdo normální. Ať už pohřební služba nebo právě hrobník. Představte si, že v pohřební službě dostanete plný servis a přijdete na hřbitov, kde se potácí opilá troska a pozůstalí si musí vykopat hrob sami. To je přeci katastrofa! I tato oblast je hodná naší pozornosti. Například v Německu mají učiliště, mají cvičný hřbitov a ty hřbitovy tam podle toho také vypadají. K tomu my spějeme, ale velice pomalu. Současná situace školství tomu totiž není příliš nakloněná. Kdo učiliště zřídí? Kdo tam půjde učit? Kdo ho bude platit? ZDROJ: HKP David Stejskal Vrátit vašemu povolání prestiž asi nebude jednoduché... Hrobník byl vždy váženou osobou. První ustanovení funkce hrobníka se datuje kolem 14. století, příslušel mu plat, naturální dávky, deputátní oděv, deputátní bydlení. Hrobník stál ve společnosti poměrně vysoko. Byl na úrovni zvoníka, kostelníka. Po patentech Josefa II. byly hřbitovy z hygienických důvodů přesunuty na 10 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y Která škola je nejblíže hrobnické profesi? To vůbec netuším. Ve Světlé nad Sázavou je kamenická škola – tam se dají dálkově studovat pohřební služby. Kameničina ke hřbitovu patří. Ale stejným způsobem by to mohla být zahradnická škola např. v Mělníce. Chemické odplevelení, údržba zeleně, máte památkově chráněné hřbitovy – údržba zeleně je pak prací na koncepčních architektonicky cenných celcích. Zahradníci také kopou víc než kameníci. Ale pořád tu zůstává mezera, jak se chovat k pozůstalým, práce s ostatky, stavba hrobek, hygienická rizika. Bude potřeba hygienickoepidemiologické pracoviště, které v hrobkách vezme stěry a udělá výzkumy, vždyť při téhle práci se můžete setkat s antraxem, botulotoxinem a dalšími. A nikdo vám nikdy neřekl, s čím vším to může být, jak s tím máte zacházet, jak se bránit. To dáváme dohromady jako historicky první materiál, který tu nikdy neexistoval. A dál: budeme mít lidi z oboru, kteří by na škole přednášeli? Nejsou učebnice, ty by se musely napsat - i když jsou lidi, kteří by to uměli. Kdo to bude platit? Obce a města? To by mělo být předmětem dalších jednání, protože se to týká všech obcí... Snad tam se zase posuneme dál. NETRADIČNÍ PODNIKÁNÍ ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ Práce je na hřbitově stále dost Od roku 2008 je možné udělat si zkoušky na kvalifikovaného hrobníka. Potom může člověk podnikat? Zákon 256/2001 inicioval novelizaci zákona o živnostenském podnikání. Protože podnikání je činnost za účelem dosažení zisku a hřbitovy jsou v celé Evropě ztrátové, města je dotují. Hrobníka může dělat člověk, zřídí-li si živnostenský list na poskytování technických služeb – výkopové práce, správa pohřebiště atd. a musí ho někdo platit. Takový člověk – a znám jich pár – má smlouvu s 5, 6 obcemi, ty mu platí x tisíc ročně za údržbu a správu pohřebiště. Ten zbytek už si platí pozůstalí – vykopání hrobu, otevření hrobky, uložení urny.... Fyzická osoba provozovat pohřebiště nesmí. Zkoušky na kvalifikovaného hrobníka si dělají jen hrobníci? Spousta lidí, která si zkoušku udělala, má své zaměstnání. Nedávno tu dokonce dělal kvalifikaci vysokoškolský učitel z Prahy. Nějak mi to k němu nesedělo a byl mi podezřelý – skvělé chování, perfektní znalosti, právník s praxí. Ale on mi zcela logicky odpověděl, že ho štve stav, který v této oblasti je. Že u nich ve vesnici se člověk dozví, že někdo zemřel až ve chvíli, kdy nepřijde do hospody. A vyprávěl mi, že když si byl udělat živnostenský list na poskytování technických služeb, tedy na hrobníka, ptal se na živnostenském úřadě, zda potřebují výpis z rejstříku trestů – zda není trestaný jako deviant, nekrofil, že nekradl měď. Paní z příslušného živnostenského úřadu na se na něj podívala a prohlásila, že tuhle práci může dělat každý ..., přičemž užila značně hanlivého výrazu. Odhadem v naší republice chybí 1500 až 2000 kvalifikovaných hrobníků. Máme zhruba 3 a půl tisíce veřejných pohřebišť. Zákon nepřímo obcím nařizuje, aby zaměstnávaly hrobníka, protože je tu celá řada úkonů, které nemůže dělat nikdo jiný než hrobník. V takových podmínkách se vaše předsevzetí asi špatně naplňuje... Je to běh na dlouhou trať, protože od toho všechny nadřízené orgány dávají ruce pryč. My tohle musíme nutně dostat do zákona. Vezměte si ten nepoměr – vždyť třeba do podatelny na obecním úřadě musíte mít maturitu a hrobník pořád nemusí mít vůbec nic. Ani řidičák. Tomu odpovídá i platová třída 2.- 4. Horší platovou třídu má snad už jen s nasázkou pomocník pomocné uklízečky. Co by tedy mělo motivovat lidi k tomu, aby si dělali kvalifikaci v tomto oboru? Tuhle situaci bych chtěl zvrátit. Když vám člověk, klidně i bez vzdělání, v obci tluče křovinořezem do země až lítá tráva, je to odborná zahradnická práce a město za něj platí zaměstnavateli 250 Kč za hodinu. Tvarování živých plotů např. na náměstí je ohodnoceno 300 Kč za hodinu. Na hřbitovech máte tisíce Nicméně, soudě podle počtu udělených kvalifikací, to není až tak zlé... Asi po půl roce od chvíle, kdy jsem se stal autorizovanou osobou pro udílení dílčí kvalifikace hrobník, se ozval Ing. Svoboda, webmaster domény pohrebnictvi.cz, a řekl, že když se k tomu nikdo nemá, zkusí, jestli by ty zkoušky zvládl. A skutečně zkoušku udělal. Je historicky prvním kvalifikovaným hrobníkem a díky obrovské mediální pozornosti, která se kolem té jeho zkoušky v září 2008 strhla, se podařilo vyprovokovat zájem o tuto profesi. Od té doby máme 18 kvalifikovaných hrobníků, z toho jenom u mě jich dělalo zkoušku 13. Zájem tedy je. A podle informací z MMR zatím neexistuje dílčí kvalifikace, která by měla víc lidí... ZDROJ: ARCHIV D. STEJSKALA Byl by o kvalifikované absolventy takového oboru zájem? Skromný odhad je, že v naší republice chybí 1500 až 2000 kvalifikovaných hrobníků. Máme zhruba 3 a půl tisíce veřejných pohřebišť. Zákon nepřímo obcím nařizuje, aby zaměstnávaly hrobníka, protože je tu celá řada úkonů, které nemůže dělat nikdo jiný než hrobník. Nemůže je dělat ani pohřební služba, protože by byly kvalifikovány jako nedovolené podnikání. Neznamená to samozřejmě, že co hřbitov, to hrobník. Na velkých hřbitovech jich je třeba deset a malým obcím stačí, když se tři čtyři sdruží a mají jednoho. metrů živých plotů, které hrobník tvaruje, navíc ve ztížených podmínkách mezi hroby. Když přijede kamenická firma a otvírá desku, je to kvalifikovaná práce a odhaduji tak v 6. – 7. platové třídě? Když to dělá hrobník, je to stále jenom druhá až čtvrtá třída... Přitom staré desky mají cenu až 60 tisíc a hrobník, který s ní manipuluje, ji nesmí poškodit. To není odborná práce? To samé je zacházení s technikou po hřbitově. Aplikace chemie na hřbitově, údržba, stavební úpravy. Kamenické firmy se dostanou k velké desce třeba jednou týdně, ale hrobník může mít tři denně. A my nejsme ve stavu dokázat, že hrobník dělá celou řadu odborných prací a měl by být podle toho oceněný. Kdo si bude dělat kvalifikaci pro to, aby třel bídu s nouzí a aby jím ostatní pohrdali? David Stejskal s adeptem na získání dílčí kvalifikace hrobník „Kdybyste něco potřebovala, víte, kde mě hledat,“ loučil se se mnou po hodině a půl povídání David Stejskal. Ačkoli je to sympaťák a příjemný společník, budu ráda, když takovou nabídku nebudu muset hodně dlouho využít :-) Andrea Bezděková Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 11 Z RADNIC Praha 15: „Naše děti nezlobí“ Praha 15 je sice okrajovou městskou částí, ale může se pochlubit několika specifiky. Má na svém území spoustu zeleně, největší vodní plochu a jeden z největších přírodních parků v Praze - Hostivařský lesopark. P amátková zóna Stará Hostivař v sobě skrývala sedm set let unikátní fresky středoevropského formátu a v průmyslové zóně vyrůstá nová elektrárna. Na první pohled se může zdát, že příroda, kultura a průmysl spolu nesouvisejí, ale v tom je právě pestrost života této městské části na jihovýchodě Prahy. domy ještě rostou. V centru Horních Měcholup byl předán do užívání komplex s tři sta padesáti byty a další projekty se dokončují. Pozadu v rekonstrukcích bytového fondu nezůstala ani městská část, která renovuje staré, tzv. dvouletkové domy a díky nástavbám předala již na tři desítky většinou mezonetových bytů a další připravuje. Vzhledem k těmto rozsáhlým investicím do bytového fondu klademe velký důraz na systém kontrol ve vztahu ke zneužívání bytového fondu a zpřísňujeme opatření proti neplatičům a nepoctivým nájemníkům. Bohužel s tímto problémem se stále potýkáme a proto hledáme cesty, jak rozlišit přístup ke slušným a poctivým spoluobčanům. Rozšiřování bytového fondu s sebou přináší požadavky na mateřské a základní školy do kterých bylo vloženo mnoho investičních prostředků na jejich modernizaci a maximální funkční využití. V této době probíhá celková rekonstrukce nejstarší mateřské školy z r. 1928, která si vyžádá zhruba 18 milionů korun. Vedle postupného zateplování budov a výměny oken se investice vložily do instalace tepelných čerpadel do topných systémů všech budov mateřských a základních škol, v rámci projektu Využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Prahy 15. Od této investice si slibujeme velké úspory rozpočtu městské části a nemalý ekologický efekt. V rámci efektivního využívání finančních prostředků byla zpracována „Strategie rozvoje školství Městské části Praha 15“, která definovala hlavní pri- hatou infrastrukturou. Obzvlášť v posledních letech nastal stavební boom. Přibyly stovky nových bytů v architektonicky různorodých objektech, postavených převážně soukromými investory. Největší sídliště vyrostlo na Slunečném vršku v Hostivaři, kde nový domov zatím nalezlo na sedm set rodin a další bytové 12 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ Prahu 15 tvoří Horní Měcholupy a Hostivař. Historicky dvě rozdílné obce. Jedna čistě zemědělská a druhá byla místem, kde se před válkou, kromě rolnické činnosti, rozvinula průmyslová výroba na vysoké úrovni. Postupem doby se obě propojily a dnes jsou rychle se rozvíjejícím moderním místem k bydlení s bo- ority v oblasti majetkového vybavení a využití kapacity škol. V poslední době se v Praze 15 podstatně rozvinula nabídka učňovského, středního i vysokoškolského školství, takže mládež nemusí dojíždět za studiem do jiných městských částí. O dětech se říká, když si hrají nezlobí. I na tento důležitý moment myslíme. Všechny školy jsou vybavené školními hřišti s umělým povrchem. Klademe velký důraz na podporu mimoškolní činnosti a tím i protidrogovou prevenci. Tento všeobecný problém byl jedním z impulsů pro naší největší investiční akci, vybudování areálu sportovních a volnočasových aktivit „eRZet“ na okraji lesoparku, kde je kromě kvalitního ubytování, stravování a sportovních ploch na špičkové úrovni možnost pořádání i kulturních a společenských akcí. Areál od svého dokončení zažil několik zatěžkávacích zkoušek, ať již při fotbalových zápasech na umělém trávníku nebo při Dnech Prahy 15, kterých se zúčastnily stovky návštěvníků. Jedním ze specifik Prahy 15 je například spolková činnost, která díky podpoře radnice přežila i největší krize. Mezi takové patří například chovatelé. Velmi početnou členskou základnu mají rybáři, dobrovolní hasiči a mnoho dalších sdružení, klubů a jednot. Obdivuji nadšení lidí, kteří v rámci svého koníčku jsou užiteční celé společnosti a proto se snažíme, abychom jim ulehčili aspoň od některých starostí s financováním základních potřeb pro jejich činnost. Z RADNIC zde přihlášeni, a tím nám unikají finanční prostředky, které by mohly obohatit nejen kasu radnice, ale především by prospěly dalšímu rozvoji škol, hřišť, údržbě zeleně apod. Jednou ze zajímavostí v oblasti energetiky je výše zmíněná výstavba elektrárny v rámci Malešické spalovny, která se nachází se na našem katastrálním území. Zde lze nejlépe demonstrovat kvalitní využití spalování odpadu nejen na tepelnou, ale také na elektrickou energii, která pokryje potřeby dvaceti tisíc domácností. Pavel Frydrych, zástupce starosty Prahy 15 Dá se říci, že každý den řešíme nějaké podněty nebo problémy, které život přináší ke spokojenosti našich obyvatel, jak nejlépe to jde. Ale existují i radosti a v tomto konkrétním případě bych řekl, přímo zázraky. Před dvěma roky byl objeven fragment fresky v hostivařském kostele Stětí sv. Jana Křtitele a dnes stojíme v úžasu před kompletní nástěnnou malbou z konce 13. století, která je unikátem středoevropského formátu, jenž nemá v Česku obdoby. Rovněž se snažíme pomoci při jejich záchraně podporou grantu a získáním financí na další etapu restaurování. Skláníme se před uměním našich předků. V takových chvílích si říkám: „Když oni nám zanechali takovou stopu, co jednou najdou další generace po nás?“ Motivuje mě to k zamyšlení a respektu k výsledkům našich rozhodování. Věřím, že naše projekty budou sloužit ke spokojenosti všech a následující generace budou mít na co navázat. O dětech se říká, když si hrají nezlobí. I na tento důležitý moment myslíme. Všechny školy jsou vybavené školními hřišti s umělým povrchem. Klademe velký důraz na podporu mimoškolní činnosti a tím i protidrogovou prevenci. Praha 15 ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ , ZDROJ: MČ PRAHA 15 Mám radost, že se nám daří také v sociální sféře, kterou můžeme v rámci výkonných kompetencí ovlivnit. Kromě dobře fungujícího Centra sociální a ošetřovatelské pomoci se podařilo vybudovat kvalitní prostory pro Klub seniorů, kde se mohou naši spoluobčané v důchodovém věku setkávat a provozovat bohaté spektrum aktivit. Zapojili jsme je i do mezinárodních aktivit s partnerskými městy v Anglii a na Slovensku. Jsou oblasti, na jejichž řízení se spolu s magistrátem pouze spolupodílíme. V dopravě je to všeobecně na čištění či opravě komunikací, ale naší prioritou je zlepšit situaci v dopravě v návaznosti na potřeby občanů. V současné době hledáme varianty řešení v možnostech rozšíření parkovacích stání. Příkladem je výstavba dvou hlídaných parkovišť na sídlišti Košík v Hostivaři. Víme o problematických místech, která je třeba v rámci větší bezpečnosti a plynulosti provozu rozšířit či řešit formou kruhové křižovatky. Tím to způsobem jsme vyřešili dopravní problém v Horních Měcholupech u radnice, další kruhovou křižovatku chceme vybudovat v letošním roce na dalším nebezpečném silničním uzlu. Otázkou zůstává výše rozpočtu, se kterým hospodaříme. Na některé investice se daří úspěšně získat finanční prostředky z fondů Evropské unie, rezerv hl. města Prahy a ze státního rozpočtu, ale potřeby často převyšují naše možnosti. Příjmy patnáctky jsou přímo závislé na počtu trvale žijících obyvatel a dani z příjmů fyzických osob a v této oblasti jsou stále prokazatelné rezervy. Bohužel nemáme možnost sankcionovat nedbalost spoluobčanů, kteří zde trvalé žijí nebo mají sídlo podnikání, ale nejsou Pavel Frydrych, zástupce starosty Prahy 15 Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 13 PARTNERSTVÍ HKP Nelezeme nikomu do zelí, říká o učebním programu Vysoké školy obchodní v Praze Ing. Jan Lajka, prorektor pro rozvoj VŠ a služby letecké dopravy. Ing. Jan Lajka, prorektor pro rozvoj VŠ a služby letecké dopravy oboru pracují celý život a problematiku dokonale znají, dají studentům skutečně hodně. Takové učitele mají studenti velmi rádi. Výuka je pestrá, má zpravidla formu diskuse, studenti jsou nuceni přemýšlet a přednášenou látku si lépe zapamatují. Máme zde špičkové manažery leteckých společností, zástupce v mezinárodních organizacích, nejlepšího leteckého právníka, který zná naprosto všechno v leteckém právu, byl u formulování leteckých předpisů i zákonů. Máme tu člověka, který je autorem mezivládních leteckých dohod. A podobně je tomu i u dalších studijních oborů, které připravuje- me společně s profesními sdruženími, asociacemi, tak říkajíc na společenskou objednávku. Jmenovat můžeme třeba úplně nový obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. Uvádím to proto, že se jedná o příklad toho, jak se snažíme vyučovat a připravovat studenty pro hladký nástup do nových zaměstnání. A takovýto přístup je dnes trendem v celé Evropské unii. Samozřejmě se studenti učí i teorii - vydáváme skripta, knihy, mají z čeho studovat. ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: HKP Na vaší škole předávají studentům své zkušenosti lidé z praxe, mají jiný přístup ke studentům? Na to jsme hodně hrdí, že tu učí vedle uznávaných profesorů a docentů i řada známých odborníků z praxe. Víte, lidé, kteří ve svém Váš obor - služby v letecké dopravě tu asi nemá konkurenci? To skutečně nemá. Já hrozně nerad někomu lezu do zelí. Budu někomu brát studenty? To nemá smysl. My nabízíme věci unikátní, zajímavé, aby se studenti něco dozvěděli a bychom nikomu nekonkurovali. Teď jsme akreditovali navazující magisterské studium, management leteckých podniků, a to téměř na společenskou objednávku. Asociace leteckých výrobců a další zjistily, že je náš letecký průmysl v nedobré situaci, že jsme přišli o postavení velmoci a ubývá nám kvalifikovaných pracovníků od zručných dělníků až po manažery (toto neplatí u výroby ultralehkých letadel, kde jsme naopak novou světovou špičkou). Naštěstí Asociace leteckých výrobců sdružuje mnoho zajímavých firem a společně vymyslely strategii do roku 2035, což je velice dobře zpracovaný materiál, který dostala všechna ministerstva, a ve kterém je přesně definováno, kam by se měl letecký průmysl ubírat, aby získal ztracenou slávu. V jeho závěrečné části se obracejí na vysoké školy s apelem, aby začaly produkovat lidi pro tento průmysl. Nová generace odborníků tu totiž zoufale chybí. Tak jsme se toho chopili a lidi, kteří by mohli být v managementu těchto firem, jsme začali vychovávat. Máte kolem tří tisíc studentů – to je vysoké číslo. Najdou vůbec všichni ve svém oboru uplatnění? Snažíme se o to. Máme i smlouvy s firmami o tom, že si absolventy vezmou. Například teď se nám ozvala velmi významná světová CK, jedna z největších, a nabídla se, že pomůže zajišťovat stálá místa pro praxi, training progra- 14 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y my, přednášky, nabízejí dokonce stipendia pro nadané studenty, vypsání společných výzkumných projektů, podporu při odborných stážích a pod. A máme několik dalších – ze Spojených Arabských Emirátů nám píší, že potřebují naše bakaláře, kteří by se starali o Čechy v Emirátech, z ambasád nám píší, že potřebují naše studenty a nabízejí jim práci nebo studium v jejich zemích. Nabídky jsou a majitelé firem, což jsou ponejvíce cizinci, si naše studenty chválí. Jste soukromá vysoká škola, za studium se platí. Neodráží se to na kvalitě příchozích studentů? Tady vám odpovím příkladem. Před x lety se mě na Dni otevřených dveří taková rozjásaná dívenka ptala, jestli ji přijmeme ke studiu, když má na střední škole čtyřky. Tak jsem řekl: přijmeme. Proč to děvče mělo čtyřky? Už od pohledu to nepřekvapilo – ale když jste na střední škole, kde nic neplatíte a všechno vám padá z nebe, tak jste IN, když se neučíte a předvádíte se. A teď najednou za studium platíte většina studentů si studium financuje sama – dáte 22,5 tisíce a budete na to kašlat a pokračovat ve svém volném životě? Brzy zjistíte, že je to špatná investice. A ta dívka, o které mluvím, nakonec odpromovala s červeným diplomem. To, že se za studium platí, vůbec neznamená, že studenti dostanou zkoušky zadarmo. Někdy mám pocit, že jsme dokonce náročnější než na některých jiných školách. Ale jde nám o to, aby student za svoje peníze získal kvalitní vzdělání a nedělal naší škole ostudu. Jde přece i o naši prestiž! Stejně se spousta lidí dívá na soukromé školy skrz prsty a považuje je za dobrý byznys. Tady platí tvrdé zásady. Dostanete od studentů peníze a musíte s nimi hospodařit tak, abyste pokryla všechny náklady, které se školou jsou. On to není tak skvělý kšeft, jak některé deníky uvádějí. Neuvědomují si, že my si těch x milionů nerozebereme a nekoupíme si drahá auta. Pronajímáme obrovský dům v centru města. Chceme dát studentům hezké prostředí, dobré zázemí, aby se jim za jejich peníze PARTNERSTVÍ HKP dobře studovalo. To, co oni nám dají, to se investuje do učitelů, do vybavení – všechny učebny jsou plně klimatizované, všude jsou počítače, je tu přes 100 počítačů jen pro studenty, na chodbě jsou počítače k veřejnému využití, vše je napojeno na internet, máme informační centrum, studovnu s počítači, knihovnu., studentský klub. My nedostáváme ani halíř od státu. To není zlatý důl, který přináší obrovské peníze. Naopak, nejdůležitější je pro nás student. Mají vaši studenti možnost prakticky se už při studiu seznámit se svým oborem a novinkami v něm? Samozřejmě, je to jak jsem se již zmínil zejména při výuce odborníků z praxe, kromě toho mají studenti předepsanou povinnou praxi během studia. Navíc se snažíme, aby studenti dostali v tom oboru, který u nás studují, nějakou přidanou hodnotu. Například máme dohodu s jedním světovým distribučním sysnetrpí profesní slepotou a regionům dávají nové cenné rady a náměty. Hovořil jste, že schází management leteckých podniků. Objevili jste i další „mezery na trhu“? Společně s Asociací průvodců ČR jsme připravili a akreditovali bakalářský obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. To jinde není a objevují se tu nové profese, jejichž existence by vás ani nenapadla. témem. Studenti si mohou zaplatit kurz za sníženou cenu, udělají si zkoušky na rezervační systém a dostanou certifikát v angličtině, platný všude na světě. Teď jsme zavedli předmět letecká doprava a životní prostředí. Dostaneme nový software, s jehož pomocí se dá po startu letadla přeplánovat let podle toho, jaká je meteorologická situace, zjednodušeně řečeno, jak fouká vítr. To dává úžasné úspory na spotřebě paliva, ale také snižuje velmi výrazně vzniklé emise – tedy znečišťování životního prostředí. Takový program nabízí letecké společnosti obrovské ús- pory. Studenti si takové plánování letů mohou vyzkoušet a naučí se při tom přemýšlet nejen ekonomicky ale i ekologicky. Nebo zase u jiného oboru – Cestovní ruch – Katedra cestovního ruchu má předmět Projekt – a to se skutečně vezme nějaké téma a studenti, rozdělení na pracovní týmy, musí téma zpracovat, požádat o grant, dohodnout se s úřadem... Počínají si tak, jako by skutečně dělali projekt. Ing. Šárka Tittlebachová, která vede katedru cestovního ruchu, by mohla vyprávět, jak třeba v regionech tyto práce uvítali – protože ti mladí na věci mají jiný pohled, Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s., získala v roce 2000 akreditaci MŠMT ČR ve studijním programu Mezinárodní teritoriální studia a státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola. Svou činnost zahájila akademickým rokem 2001/2002. Vedle programů Cestovní ruch, Informatika v cestovním ruchu nebo management cestovního ruchu, tu lze získat vzdělání v oboru Služby letecké dopravy v cestovním ruchu a nově také v magisterském programu Management leteckých podniků a bakalářském oboru Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. V současné době má škola cca 3000 studentů. VŠO je členem Hospodářské komory hl. m. Prahy. Andrea Bezděková Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 15 Vysoká škola obchodní v Praze Snažíte se tedy vychovávat prakticky, pro život? My se dokonce snažíme, aby si studenti osvojili i etiku a etiketu, aby uměli správně vést obchodní jednání. Aby si uvědomili, že podnikání musí mít vysokou úroveň. K tomu je vedeme. A také k tomu, aby si vážili práce jiných. ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ Podnikatelům bych pouštěl film Zlaté dno Každý týden se na podnikatele obrací z obrazovky České televize jako moderátor pořadu POKR. Kolegové o něm hovoří jako o k sobě náročném dříči a nezastírají, že si ho váží. Letos v březnu oslaví Kristova léta. Aleš Cibulka. Mají kolegové pravdu? Jste na sebe pedantsky přísný? No to by mě zajímalo, kterých kolegů jste se ptala. Ale přiznám se, že mají pravdu. Navíc jsem perfekcionalista a tudíž mě dokáže vytočit, když lidé kolem mě nepracují na 100 %. A je jedno, jestli je to kameraman při natáčení, tramvaják nebo prodavačka v Lidlu. Aleš Cibulka Neméně zajímavý je ale i rozsah vaší práce. Moderátor, dramaturg, spisovatel. Zapomněla jsem na něco? Už takhle to zní velkolepě. Asi by se ještě něco našlo, ale tomuhle se věnuji nejvíc. Vyhlášený jste i svou láskou k mateřskému jazyku. Jaký je váš názor na používání hovorové a nespisovné češtiny? Hovorovou češtinu mám moc rád – sám se jí vyjadřuji, připadá mi, že je to přesně ta čeština, která by měla zaznívat z televizní obrazovky nebo z rádia. Nepleťme si ji se spisovnou – ta by dnes asi zněla trochu archaicky. I nespisovná čeština má svoje kouzlo a nevidím důvod, proč ji zatracovat. Důležité je vybrat, která, kdy a kam se hodí. Ale čeština politiků? To v mnoha případech ani není čeština. Všichni se kdysi smáli projevu Milouše Jakeše na Červeném hrádku. Dnes má Jakeš celou řadu zdatných konkurentů. Zkuste se třeba zapo- 16 ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: JOSEF LOUDA Moderátor pořadu, jakým je POKR, často nemívá možnost shlédnout natočené reportáže, dotáčí pouze tzv. spojováky. Stane se vám někdy, že vás anoncovaný příběh natolik zaujme, že ho pak s chutí zhlédnete? Scénáře zmíněných spojováků si píši sám, proto se vždycky snažím o daných reportážích dozvědět co nejvíc. I když stane se, že ohlašuji reportáž, která se bude vlastně natáčet až za několik dnů. Rád ale předem vím o všem, co se bude v reportáži odehrávat. slouchat do řeči pana Paroubka. Na druhou stranu oceňuji nápaditou češtinu pana Schwarzenberga. Kulturu vyjadřování a jazyka využijete nejen při moderování v televizi nebo rádiu, ale také při psaní knih. A víte, že ani nerozlišuji, jakou češtinu zrovna použiji? Prostě píšu nebo mluvím a to stále stejně. Ale pokud máte pocit, že z pusy nevypustím nějaký vulgarismus, to jste na omylu. Mimochodem čeština má právě vulgarismy nádherně propracované. Máte ve své domácí filmotéce všechny filmy pro pamětníky, které u nás byly ve 30. a 40. letech natočeny? Které máte nejraději? To zdaleka ne – jen ty, které mám nejraději. Většinu jsem jich samozřejmě viděl, ale nearchivuji je. Nejraději? Odpověď je nasnadě – cokoli s Natašou Gollovou nebo s Hugo Haasem. A Nebe a dudy. | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y V tomto čísle Zpravodaje přinášíme povídání o povolání Hrobník a o tom, jaké to kdysi bývalo vážené řemeslo. Nedá mi to, abych si nevybavila Vlastu Buriana jako Funebráka v šik uniformě s kloboukem. Takových případů úpadku dřívějších řemesel asi najdeme v pamětnických filmech víc... Já si myslím, že právě v těchto filmech je možné vysledovat, že řemeslo mělo (a má) zlaté dno. V těchto filmech je vidět, jak se u nás dařilo poctivým a nápaditým malým a středním podnikatelům. A když byla řeč o Burianovi – připomenu jeho Zlaté dno. To by si dnes měli podnikatelé pouštět povinně! Napsal jste dvě knihy o Nataše Gollové, další o Zdence Sulanové, vydal kalendáře s „pamětnickou“ tematikou. Určitě pracujete na dalších knižních projektech. Prozradíte, co to bude? Na jaře vychází už třetí díl naší knihy O češtině – pro všechny, které naše mateřština zají- ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ má. Cibulkův kalendář pro pamětníky jsem napsal pro všechny milovníky starých filmů na rok 2009. Byl úspěšný, vznikl druhý – na rok 2010 – a ten doslova zmizel z pultů. Na rok 2011 už tedy dělám kalendáře rovnou dva: v červnu vycházejí Cibulkův kalendář pro filmové a také druhý pro televizní milovníky. Pohnuté osudy lidí vás provázejí i ve 13. komnatě. Díky cizím životním příběhům má člověk možnost uvědomit si určité mezníky svého života, pochopit některé věci. V tandemu s režisérkou Simonou Oktábcovou jsem natočil celkem dvacet třináctých komnat. Dvacet osudů, dvacet přátel, kamarádů, kteří se před kamerou velmi upřímně vyzpovídali. Hlavní smysl tohoto cyklu je ukázat cestu, pozitivní příklad. Divák u televize by si měl říci: „Když se s nepřízní osudu porvala tahle zpěvačka, herečka, herec – tak já to dokážu taky.“ Ne všechny díly tohoto cyklu ale, dle mého, tomuto cíli odpovídají. O vašich chystaných spisovatelských projektech jsme hovořili, co chystáte v ostatních oblastech vaší rozsáhlé činnosti? Kde začít? Kromě televizní Češtiny a POKRu mám ještě každou sobotu na vlnách Českého rozhlasu 2 – Praha vlastní divadelní talk show v přímém přenosu Tobogan. Za čtrnáct dnů se tam například už popáté chystají man- Čeština politiků? To v mnoha případech ani není čeština. Všichni se kdysi smáli projevu Milouše Jakeše na Červeném hrádku. Dnes má Jakeš celou řadu zdatných konkurentů... želé Havlovi. No a kromě toho se tak trochu vracím k divadlu, které jsem vystudoval. Dostal jsem totiž nabídku, která se neodmítá. Kvůli ní byl bych ochoten skončit se vším ostatním. Ale jsem pověrčivý, až bude čas, prozradím o co jde. Andrea Bezděková Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 17 PODNIKÁNÍ S CHUTÍ Pivo tří P Zastihnout Milana Kuráně na rozhovor, je trochu honička. Je sládkem Pivovaru Bon - tělem i duší - a stará se o to, aby se ve Valašském Meziříčí vařilo pivo té nejvyšší kvality. Brzy budeme mít možnost se o tom přesvědčit i v Praze. Pivo Bon nazýváte pravým poctivým českým pivem. Co si pod takovým označením máme představit? Pojem poctivé české pivo je vařeno výhradně z českých surovin. Žatecký chmel, český slad a kvalitní voda tyto podmínky bez výhrady splňují. Dále se musí dodržovat výrobní proces, to znamená, že pro výrobu světlých piv plzeňského typu používáme takzvaný dvourmutový postup vaření. Hlavní kvašení piva ve spilce probíhá v otevřených kádích při Takové pivo má asi na náš organizmus příznivý vliv, požívá-li se s rozumem? Po fyziologické stránce je pivo vysoce vyrovnaným nápojem, který zvyšuje disperzitu v zažívacím traktu. Hořké chmelové látky podpo- BONVER CZ, s.r.o. rují sekreci žluče a tím kladně ovlivňují trávicí proces. Z nutričního hlediska je významný obsah řady vitamínů B. správných teplotách, cílem je řízená přeměna sacharidů na alkohol a CO2. Dokvašování piva pak probíhá v ležáckém sklepě, aby bylo dosaženo optimálních organoleptických vlastností, nasycení oxidem uhličitým a vyčiření při optimální teplotě -0 až +4 C. Doba dokvašování u 10% výčepního piva je 30 dnů u 12% 70 dnů. Řada piv má své odlišné výrobní postupy, které stanovují dobu ležení. Celková doba pak může kolísat v rozmezí 1-12 týdnů. Zásadně nepoužíváme HGB systém, kdy se pivo ředí nasycenou vodou, ani CK tanky, ve kterých probíhá rychlejší průběh fermentace. Jaký sortiment piv vaše společnost vyrábí? Po fyziologické stránce je pivo vysoce vyrovnaným nápojem, který zvyšuje disperzitu v zažívacím traktu. Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a tím kladně ovlivňují trávicí proces. Z nutričního hlediska je významný obsah řady vitamínů B. Vyrábíme 10% světlé pivo, 12% světlý ležák a 14% tmavý speciál. Je možné pivo Bon ochutnat i v Praze? Bude to možné už velice brzy – v březnu na Praze 13 otevíráme restauraci, ve které budeme mít i svou varnu. Věříme, že to ocení nejen ti, kteří už měli možnost naše piva ochutnat, ale že si tu piva Bon najdou své další příznivce. 18 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y Pokud se některý z našich čtenářů rozhodne ve své restauraci Bon vyzkoušet, co pro to musí udělat? Stačí, když navštívíte naše internetové stránky www.pivovarbon.cz, kde jsou uvedeny všechny potřebné kontakty. -red- NÁZOR NA... ...personalistiku Personalistika ano či ne? Karin Bílková, Dálniční stavby Praha, a.s. Personalistika bývá často zjednodušována, někdy zatracována i znovu opěvována. Proč tomu tak je? Malí či střední podnikatelé většinou personalistiku oklešťují pouze na rovinu mzdového účetnictví - zpracování podkladů pro výplatu mezd a plnění povinností vůči všem institucím. V rámci úspor podle počtu zaměstnanců vykonávají okleštěnou činnost 1 - 2 zaměstnanci či externí společnost. Takto je mnohdy chápána i personalistika v některých větších firmách. Není se čemu divit. Každý se snaží uspořit a šetřit náklady, kde to je možné, a to hlavně v současné době. Přesto je personalistika potřebná a zvlášť v této době. Svou širokospektrálností může být zaměstnavateli v mnoha ohledech užitečná a nápomocná. Ten, kdo ji vykonává, by měl být univerzální jedinec, který nejen dokáže zvládnout činnosti, které souvisí s přípravou ke mzdám a dalším náležitostem, ale především by měl umět pomoci poradit. Poradit všem, jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům. V dnešní době, kdy je velká nezaměstnanost, může být na jedno pracovní místo i více než 10 uchazečů. Personalista tu dostává jasný úkol: vybrat toho nej… Měl by vyvinout veškeré úsilí a pomoci zaměstnavateli vybrat po zvážení profilu kandidátů toho pro firmu nejlepšího, tedy takového kandidáta, který je kvalifikačně zdatný a zároveň vhodný do dané firemní kultury – do daného prostředí. A to není jednoduchý úkol. Lidský kapitál je jedním z velmi důležitých zdrojů, které zaměstnavatel má. Umět ho získat, správně vybrat, namotivovat a „pečovat o něj“ není v této době, kdy převyšuje nabídka poptávku, pro zaměstnavatele snadné a proto by měl mít někoho, kdo by mu v této oblasti adekvátně pomáhal. Maloobchod se bez řemesla neobejde Marie Knotková, Globus ČR Globus, který je nejen prodejcem, ale také výrobcem čerstvých potravin, si zakládá na čerstvosti a kvalitě svých výrobků. K jejich výrobě však potřebuje kvalitní odborníky, které dokáže patřičně ocenit a motivovat. Globus má vlastní řeznickou a uzenářskou výrobu. Maso a uzeniny z Globusu patří k těm nejkvalitnějším na trhu. Veškerá masná výroba probíhá přímo v zázemí každého hypermarketu. Vlastní pekárna se stává dalším pilířem kvality. Pečivo dle originálních receptur a poctivé cukrářské produkty se díky ní k zákazníkům dostávají vždy zcela čerstvé. Vlastní restaurace je v Globusu samozřejmostí. Zákazníky je vyhledávaná nejen pro příznivé ceny, ale také pro chutná jídla z vlastních masných produktů. Pro zachování standardu poskytovaných služeb, potřebuje Globus pro své hypermarkety vyučené specialisty - řezníky, pekaře, cukráře, lahůdkáře, prodavače atd. K získání těchto odborníků má Globusu pomoci projekt Dobrej flek. Globus ve spolupráci s řadou středních škol nabízí žákům nejen možnost absolvovat kvalitní odbornou praxi, ale těm, kteří projevují o zvolený studijní obor vážný zájem, nabízí i další výhody. Jedná se například o měsíční stipendium poskytované vedle odměny za produktivní práci, účast v interním vzdělávacím programu, na exkurzích, outdoorových aktivitách atd. Úspěšní absolventi získají v Globusu jistotu prvního zaměstnání, odpovídající finanční ohodnocení, práci v moderním a příjemném prostředí, standardní zaměstnanecké výhody a v neposlední řadě i nenávratnou půjčku. Více na www.dobrejflek.cz. Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 19 V PRAZE MÁ SÍDLO... Je libo FLEXI kancelář? Mít své kanceláře v centru města, využívat výhod snadné dostupnosti a dobré adresy, to je přáním snad všech podnikatelů. Nicméně ne vždy uskutečnitelným. Moderní doba však nabízí služby tzv. flexibilní kanceláře, kterou v zahraničí nazývají SOS – Serviced Office Space. ZDROJ: OFFICE HOUSE ky kancelářských potřeb atp. Náklady na jednu dočasnou kancelář tak mohou být nepřiměřeně vysoké. V takovém případě mohou velice účinně pomoci právě FLEXI kanceláře. Najdete je snad ve všech západních metropolích. Praha zpočátku trochu zaspala, ale úspěšně tento trend dohání. Nově i díky business centru, které v pražském Paláci Archa provozuje společnost OFFICE HOUSE. Aleš Fritz, se kterým jsme na toto téma hovořili, je projektovým manažerem FLEXI kanceláří. V souvislosti s flexi nehovoříte o pronájmu, ale o službě. Proč? FLEXI kancelář je totiž, na rozdíl od běžného pronájmu, skutečně službou, která poskytne kompletní profesionální zázemí. V rámci jednoho poplatku má zákazník uhrazeno vše, co pro svou činnost může potřebovat. Navíc ušetří řadu vedlejších nákladů – mzdy administrativních pracovníků, IT techniků, pořizovací cenu za nábytek, pojištění prostor atp. Získává také možnost využít doplňkové služby, ať už se jedná o zasedací místnost nebo OFFICE HOUSE K nám se tato „vymoženost“ dostává později, ale o to razantněji. Princip FLEXI kanceláře je přitom zcela jednoduchý... Samotný princip je postavený na potřebě společností vést svá obchodní jednání mimo své běžné působiště, na požadavku využívat kancelářské zázemí v blízkosti svých klientů. Pronájem kanceláří na pár měsíců znamená pro firmy zbytečně vysoký náklad. Nejenže je potřeba najít vyhovující prostory, ale ty je třeba ještě vybavit. Samotné vybavení kanceláří není přitom jen o nábytku, ale o řadě dalších drobností, které ke své činnosti, aniž bychom si to uvědomovali, běžně potřebujeme – počítačovou síť, připojení k internetu, telefonní nebo faxové linky, zasedací místnosti, recepční či asistentku, která se postará o hosty i o objednáv- 20 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y o asistentku, která vyřídí všechny telefonáty a postará se o samotný chod kanceláře. Hraje umístění FLEXI kanceláří pro vaše klienty důležitou roli? Určitě. Z tohoto důvodu jsme pro FLEXI kanceláře hledali prostory, které jsou nejen prestižní, ale mají i všechny další předpoklady pro kvalitní kancelářské centrum. Šlo nám především o dobrou adresu, perfektní dostupnost a kompletní zázemí. Ukázalo se, že je to mnohem složitější, než jsme předpokládali. Většina nabízených nemovitostí splnila jeden či dva naše požadavky, Až Palác Archa splnil všechny. Nejenže je situovaný přímo v centru Prahy, ale v nejbližším okolí je nájezd na magistrálu, dvě vlaková a jedno autobusové nádraží nebo dvě stanice metra. Samotná budova, ačkoli historická – jedním z architektů tohoto komplexu byl například i Josef Gočár - je po kompletní rekonstrukci. Nicméně taková služba nemusí být vhodná pro každého... Pokud někdo hledá prostory pro 150 zaměstnanců, pravděpodobně pro něho budou flexi služby nevýhodné. Tak velká firma už většinou zaměstnává celou řadu vlastních administrativních a technických pracovníků. Pro menší firmy je ale flexibilita výhodná i finančně. Dejme tomu, že se na vás obrátí podnikatel s tím, že by rád využil vašich služeb. Co všechno mu jste navíc schopni poskytnout? Toho, co umíme, je skutečně dlouhá řada. Od přeposílání nebo úschovu pošty, telefonních a faxových služeb, přepisu textů, sjednávání schůzek, tisku, kopírování a skenování dokumentů přes pronájem zasedací místnosti, poskytování nealkoholických nápojů až k zajištění překladů, kurýrní služby, zajišťování hotelů, letenek a podobně. A umíme samozřejmě zajistit třeba i donášku jídla, aby se u nás cítil klient skutečně „jako doma“. -red- NOVINKY Z HMP Pražské služby, a.s. N epříznivá ekonomická situace posledních let se samozřejmě dotkla i Pražských služeb. Výkupní ceny papíru nám nepokryly ani náklady na jeho zpracování a naše ztráty začaly být v řádech milionů korun, a to nejen u papíru. Podobná situace se opakovala například u železného šrotu a dalších komodit. My jsme samozřejmě zahájili jednání jak s našimi odběrateli, tak s hlavním městem Prahou. Díky našim velmi dobrým vztahům s odběrateli jsme byli jedni z mála, kteří v tomto nelehkém období na papír odbyt měli a touto cestou bych jim rád poděkoval. Velký dík patří také hlavnímu městu, které pochopilo naši nelehkou situaci a během prvního pololetí roku 2009 nám Rada hlavního města Prahy v čele s panem primátorem podala pomocnou ruku a ze svého rozpočtu vyčlenila subvenci ve výši 12 mil. Kč na záchranu systému tříděného odpadu v Praze. V tomto mimořádně složitém období nám také velmi pomohl fakt vyplývající z výsledků kolektivního vyjednávání na rok 2009, kdy odborová organizace pochopila závažnost situace a byla vstřícná ve svých požadavcích na meziroční zvýšení objemu mzdových prostředků a dalších benefitů vyplývající z kolektivní smlouvy. I jim a všem našim zaměstnancům patří velký dík. Ve druhé polovině minulého roku se situace začala pozvolna zlepšovat, výkupní ceny papí- ru se postupně dostávaly na cenovou úroveň blížící se našim zpracovatelským nákladům a v současné době cenová hladina pozvolna stoupá. Také se nám podařilo získat velmi důležité zakázky. Za zmínku stojí zakázka na komplexní nakládání s odpady pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, dále zakázky pro městské části Praha 3 a Praha 6 na zimní a letní údržbu komunikací a zeleně, obhájení pozice systémového operátora s komplexním nakládáním s odpady pro společnost Letiště Praha, úspěšně zvládnutý projekt nakládání s bioodpadem, který jsme od června minulého roku rozšířili na celou Prahu a mnoho dalších. Také pokračující expanze v segmentu nakládání s odpady v živnostenském sektoru a efektivní řízení našich akvizic jsou aktivitami, kterými se můžeme pochlubit. Mezi další důležité události jistě patří zahájení stavby kogenerační jednotky na ZEVO, otevření nového moderního třídícího centra v Chrášťanech a zahájení rekonstrukce administrativní budovy. Rok 2010 pro nás bude velmi důležitý. Musíme se velmi dobře připravit a obhájit zakázku pro hlavní město Praha na zajištění letní a zimní údržby pozemních komunikací na území hl. m. Prahy. Tato zakázka je pro nás klíčová a přípravy na tendr jsou již v plném proudu. Výsledky výběrového řízení budeme znát, zřejmě, již v prví čtvrtině roku 2010. Tato zakázka je oproti té stávající objemnější, zahrnuje letní Jezdíme ekologicky. V současné době mají Pražské služby 21 vozidel s pohonem na zemní plyn a v letošním roce plánujeme nákup dalších 14 vozidel. a zimní údržbu komunikací na celém území hl. m. Prahy. Novinkou je úklid chodníků, který po změně legislativy připadl za povinnost městu a mnoho dalších činností. Určitě jednou z nejzásadnějších novinek roku 2010 bude spuštění kogenerační jednotky na ZEVO Malešice. Počítáme, že termín pilotního spuštění nové technologie na výrobu elektrické energie bude někdy během září 2010. Součástí kogenerace bude také zařízení De-NOx, které sníží emise oxidu dusíku o více než 50 % pod zákonem stanovený limit. Také výstavba horkovodu, který je nezbytný k tomu, abychom mohli vyvést maximum tepelného výkonu, bude jednou z novinek. Jinak budeme pokračovat v rozvoji poměrně nového projektu sběru bioodpadu na celém území hl. m. Prahy, v budování sítě sběrných dvorů hl. m. Prahy a samozřejmě pokračovat v aktivní obchodní politice jak v oblasti akvizic, tak v živnostenském sektoru. Jistě důležitou věcí pro všechny zaměstnance naší společnosti bude dokončení a slavnostní otevření zrekonstruované administrativní budovy. Protože chceme, aby se naši zaměstnanci dobře cítili, měli zde potřebné zázemí pro svou každodenní práci, reprezentativní prostory pro své schůzky s obchodními partnery a příjemné prostředí k odpočinku a načerpání sil, novou tvář bude mít nejen exteriér budovy, ale také jídelna, společné prostory a zcela nové zasedací místnosti. S úctou, JUDr. Patrik Roman generální ředitel Pražské služby, a.s. Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 21 Pražské služby, a.s. JUDr. Patrik Roman: Bez nadsázky mohu říct, že rok 2009 byl zatím nejtěžší zkouškou naší odolnosti. ČESKÁ KVALITA 99 let poctivé klavírničiny Rodina Rendlů začala prodávat první piana už v roce 1911. Tak jako jméno Ferdinand, dědí se z otce na syna v téhle rodině i poctivé klavírnické řemeslo. Zatím poslední muž slavného rodu dostal sice jméno Jan, ale obor, ten mu zůstal. Rendl Piana Váš syn jméno nezdědil, ale přesto v rodinné tradici pokračuje... Ferdinand Rendl (FR): Já měl trošku problém, zda ho do toho uvrtat. Zajímal se o ekologii, počítače... Má spoustu kamarádů, kteří se chytli u počítačů a vydělávají minimálně dvakrát tolik, co on, a toho já jsem se bál. Až přijede kamarád v novém autě a já začnu mít výčitky, že jsem synovi neposkytl lepší povolání. Myslím, že ho dost přesvědčilo, když viděl poděkování, která dostali mí rodiče nebo prarodiče, vyznamenání z výstavy... On je typ člověka, který rád dělá něco, co není tak běžné. Myslím, že dnes jsme oba spokojení. Jan Rendl (JR): Od malička se v tomto prostředí pohybuji, táta mě brával na dílnu s sebou. Tak to nějak vyplynulo. Nebyl to můj sen, ale ani mě vlastně nenapadlo, že bych dělal něco jiného. Platí ještě: co Čech, to muzikant? FR: My si myslíme, že už moc ne, teď je to víc o spotřebním přístupu k muzice. Ačkoli co vím, tak o hudební školy se zájem zvyšuje, rodiče se snaží od malička vést své děti k muzice a v „hudebkách“ mají poměrně plno. Mít doma piano už asi není takovou chloubou, jako bývalo? FR: Dnes k hudbě všeobecně převládá spo- v meziválečném období s tehdejšími platy a cenami, i tehdy bylo piano luxusem, ale priority byly úplně jinde. To je největší problém. Vždyť každým rokem skončí nějaká firma na výrobu pian, protože není poptávka. Co všechno firma Rendl Piana nabízí? FR: Specializujeme se na generální opravy – opravy rezonančních desek, úpravu strunového přetlaku, nové struny, kladívka, klávesové položení, opravy mechanik a klávesnic a jejich seřízení-regulaci. Opravujeme dokonce i položení ze slonové kosti – to je dnes vzácnost, protože ze slonoviny se už nesmí vyrábět. Děláme povrchové úpravy, zajišťujeme přepravy, půjčujeme krátkodobě nástroje, např. na koncerty, ale i dlouhodobě, třeba na rok dva. Samo- ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: HKP F erdinand Rendl, majitel firmy Rendl Piana, má obor doslova v krvi. Jeho babička, vzdálená příbuzná rodiny Petrof, vlastnila obchod s gramofony ve Vinohradské ulici. Se svým manželem Ferdinandem pak začali prodávat piana. Ferdinand, zdatný obchodník, získal exkluzivní zastoupení firmy Petrof a v roce 1924 zakoupil pro firmu Petrof dům v Rytířské ulici na Praze 1. Z té doby také pochází slogan: „Petrof od Rendla je nejlepší“. I druhá generace zůstala v oboru. Syn zakladatele firmy dokonce postavil kolem roku 1933 speciální malá piánka, určená pro děti, kterým velikost nijak neubrala na perfektním zvuku. Ačkoli jich bylo vyrobeno pouhých 11 kusů, ze světové výstavy v Bruselu v roce 1935 si odnesla stříbrnou medaili. Sídlo firmy byste v té době našli na prestižní adrese - ve Vodičkově ulici. V roce 1948 byl znárodněn jak dědečkův obchod v Rytířské, tak otcova firma ve Vodičkově ulici. Tu nahradilo Družstvo výrobců hudebních nástrojů IGRA a tatínek v ní dělal vedoucího. Ferdinanda Rendla, toho jména třetího, snad ani nenapadlo dělat něco jiného. Vyučil se u svého otce a 26 let ve „Vodičkovce“ pracoval. Potom byl zaměstnán na hudební fakultě AMU a na poloviční úvazek v České filharmonii. V osmdesátých letech absolvoval odborné stáže u firmy Steinway v Hamburku a v Berlíně. Pracovat samostatně se rozhodl začátkem roku 1989. V roce 1991 byl jmenován členem poradního sboru Českého muzea hudby. Busta zakladatele firmy a rám dětského klavírku Rendl třební přístup a platí to i o pianech. I koupěschopnost obyvatel je menší. JR: Já si spíš myslím, že je to o prioritách než o koupěschopnosti. Dnešní priority jsou auto, dům, kuchyň... Piano je koníček a ten už je v žebříčku dole. Investice do takových věcí nejsou v módě. Pokud srovnávám ceny nástrojů 22 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y zřejmě také ladíme, ale naše hlavní síla je právě v renovacích starších nástrojů a restaurování i historických klávesových nástrojů. JR: A samozřejmě repasované nástroje také prodáváme. Je to taková alternativa k novým nástrojům – jejich cena je plus mínus poloviční a přitom jsou v kondici nového nástroje. Navíc ČESKÁ KVALITA Třetí a čtvrtá generace klavírníků: Ferdinand a Jan Rendlovi mnohdy jsou ty staré mnohem kvalitnější nebo mají lepší zvuk než ty novější. Kdy se vlastně vyráběla nejlepší piana? FR: Všeobecně je známo, že nejlepší nástroje s nejhezčím zvukem se vyráběly v meziválečném období. Dřív měli majitelé skladové zásoby dříví, které pak bylo pořádně proschlé. I dnes vyrábějí některé firmy kvalitní nástroje, ale i přední hudebníci dají přesto přednost „meziválečným“ klavírům. Ale to se samozřejmě netýká jen českých výrobců. Kam si můžeme přijít poslechnout kvalitní nástroje? FR: Výborné klavíry jsou v České filharmonii, na Akademii múzických umění. Do kvalitních nástrojů investovali třeba v Severočeské filharmonii, kde mají nový koncertní klavír Steinway, stejně jako v plzeňské konzervatoři. JR: Když hovoříme o Steinwayi - to je hlavně značka, prestižní jméno. Ale dnes už jsou výrobci, kteří se co do kvality dají srovnávat, jen to jméno není tak vyhlášené. Mezi takové patří například Steingraeber. Kvalitní nástroje si můžete poslechnout také v naší Pianotéce, a samozřejmě si tam na ně také zahrát a více se o nich dozvědět. V Pianotéce? JR: Díky výstavě na AMU jsme se seznámili s hudebníkem Jakubem Zahradníkem a společně s ním jsme vymysleli Pianotéku. Myšlenka je v tom nabízet netradiční, kvalitní, exkluzivní nástroje lidem v příjemném prostředí. Otevřeli jsme netradiční prostor – byt, ve kterém je umístěno sedm zrenovovaných nástrojů. Čas od času tam pořádáme akce s programem pro cca 25 lidí. Posedíte v příjemném prostředí, poslechnete živou hudbu a prohlédnete, vyzkoušíte a porovnáte piana z různých období. Třešničkou na dortu jsou 2 perfektní křídla Steinway téměř 100 let stará. Do Pianotéky se ovšem po dohodě můžete podívat kdykoli. Stačí se předem objednat a pak se vám po celou dobu věnuje pan Zahradník nebo někdo z nás. Jedná se o soukromou návštěvu, vy máte šanci strávit s nástroji intimnější čas, nikdo cizí vás neruší. Je to důležité, protože nástroj kupujete jednou za život a je potřeba tomu věnovat čas, neuspěchat to. Více informací na www.facebook.com/pianoteka. To jsou určitě příjemné stránky vaší práce. Kdy jste si udělali nějakou další profesní radost? FR: Nejvíc jsme hrdi na naši výstavu, kterou jsme uspořádali loni v červnu na Akademii múzických umění. Ve spojitosti s Europiano Congress, který se koná jednou za tři roky, pokaždé v jiné zemi. Nám se to podařilo jako první postkomunistické zemi a zdařilo se, ocenili ji i odborníci ze zahraničí. Na výstavě bylo 17 nástrojů z našeho majetku, které jsme renovovali a tři zapůjčené. Nejstarší vystavený nástroj byl postaven v roce 1710 a nejmladší v roce 1940. Některé byly zdobené bohatými řezbami a jiné krásnými intarziemi. Ale také jsme renovovali tři tátova malá piánka a k příležitosti tohoto kongresu napsal Prof. Vladimír Tichý skladbu Kvadratura kruhu, speciálně pro tři děti, hrající na tato piánka. Dlouhotrvající a bouřlivý potlesk po koncertě byl pro nás všechny nádhernou odměnou. Často hovoříme o renovaci. Co všechno pro takovou práci musíte umět? JR: Je toho spousta – truhlařinu potřebujete při práci na povrchu skříně. Pak je tu práce s kovy – se strunami, litinovým rámem. Práce na mechanice a klávesnici vyžadují až hodinářskou přesnost a zručnost. Tohle řemeslo je ale také o estetice a kráse odvedené práce. Ten vizuální efekt je zde hodně důležitý, není možné něco odbýt. Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 23 ČESKÁ KVALITA FR: Naše práce opravdu zahrnuje mnoho řemesel. Musíte být truhlář, zámečník i lakýrník. A třeba historický nástroj nemůžete stříkat. Tam přichází ke slovu ruční politura, a to je hodně náročná věc. Takových, kteří tohle umí, je dnes opravdu málo. JR: Ale neobejdete se ani bez síly. Zatímco klávesnice se vyrovnává na cigaretové papírky, při výměně ladicích kolíků potřebujete velké dvoukilové kladivo. osnovách místo není. Toto řemeslo je poměrně složité. Když vyjde ze školy, měl by tak nejméně šest let pracovat u nějaké renomované firmy a pak teprve začít podnikat. JR: Co do teorie, je škola dobrá, na to při práci v dílně čas není. Škola navíc spolupracuje s firmou Petrof, proto je zaměřena na výrobu nových nástrojů, a člověk se díky tomu dostal i k něčemu jinému. My tady děláme hlavně opravy. Stavba nového nástroje a oprava už postaveného, to jsou dva různé obory. Takže za tuto možnost jsem rád. Ale nebýt praxe tady u táty, neměl bych šanci se to všechno pořádně naučit. Mnohem lepší systém mají například v Německu, kde učni chodí na školu už z firmy. Střídají v intervalech praxi a školu a ta teorie se jim tak samozřejmě učí mnohem lépe. Ten učební obor trvá také tři roky, jako u nás, ale oni toho zvládají mnohem víc. A také mají výhodu, že výrobců i klavírnických firem je tam víc než tady. FR: Náš Český klavírnický svaz je členem evropské unie klavírnických svazů Europiano a snaží se pořádat exkurze do různých evropských továren, i do škol. Našim cílem je zvyšovat úroveň klavírnictví. Bohužel dnes absolventi – a platí to i o absolventech Konzervatoře a ladičské školy Jana Deyla – si hned po studiu zřídí živnostenské oprávnění a začnou podnikat. A bohužel jejich práce, pokud to není ladění, nemůže být bez potřebné praxe dost kvalitní. Přitom z Deylovy konzervatoře vyšli dobří ladiči, kteří ladili i ladí pro rozhlas, Českou filharmonii. Mají k tomu blíž, mají citlivější sluch. Ale ať dělají jen ladění. Není ideální, když se vrhají do oprav. Povědomí o vašem řemesle není asi příliš vysoké? JR: Zákazník, má-li problém s pianem, automaticky vyhledá ladiče. Vůbec nemusí tušit, že existuje klavírník. To je celospolečenský problém – povědomí o naší profesi. Když jsem někomu ze spolužáků řekl, že budu klavírník, nevěděli, co to vlastně je. Rádi bychom, aby se to jednou změnilo. To jsou ale velké cíle, na které při práci není čas. Nově jste začali spolupracovat i s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy... V rámci projektu Řemeslo žije! se společně s pražskou Hospodářskou komorou pokusíme vytvořit rekvalifikační kurz, který by byl formou nástavby, kde by si zájemci-klavírníci mohli doplnit své dovednosti. Byla by to hodně složitá práce, ale stála by určitě za to. Přál bych si, aby tu vyrostla řada kvalitních řemeslníků, kteří budou odvádět poctivou práci. S tím souvisí snahy Českého klavírnického svazu, aby i ladění bylo řemeslnou nebo koncesovanou živností a mohl je tak dělat jen člověk, který to skutečně umí a je v tom vzdělaný. Ubylo by fušerů i nespokojených zákazníků. Zákazník totiž nemá šanci zjistit, zda člověk, kterého pouští ke svému nástroji, tomu skutečně rozumí. To je nutné změnit. Andrea Bezděková Je snadné naladit piano? FR: Určitě to potřebuje mnoho let praxe. Budoucí ladič musí dobře slyšet, ale nejen to, musí ten tón umět dobře usadit. Třeba jeden z našich vážených a dlouhodobých klientů, pan Suk, slyší velice dobře, ale piano naladit si netroufne. Jak se dá získat pro vaši práci vzdělání? FR: Syn má Střední uměleckoprůmyslovou školu hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové, kde se učí jak výroba nástrojů, tak nábytku. Ale ti kluci, když na školu přijdou, jsou velmi mladí a pořádně nevědí, co vlastně chtějí doopravdy dělat. Takže je na té škole velká „úmrtnost“ a poměrně malý zájem ze strany rodičů dávat na toto řemeslo své děti. Absolventi umějí teoreticky stavbu piana, trošku zregulovat pianino, ale na klavír už v učebních 24 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: HKP Rendl Piana Je vás v oboru hodně? FR: My si dlouho mysleli, že málo, ale kolega zjistil, že se tím u nás živí asi tři sta lidí. Ale těch registrovaných, kteří to dělají skutečně na úrovni, bude tak deset, patnáct. PODNIKÁNÍ PŘI STUDIU 6Hats s.r.o. vsadili na cenu Další z řady studentů - podnikatelů: Petr Janský a Marek Fronc založili svou firmu 6Hats s.r.o. takzvaně „na popud“. Dnes jsou rádi, že se do toho pustili, byť to někdy, jak připouští Petr Janský, bývá společně se studiem honička. Kdy jste firmu 6Hats založili a co vás k tomu přimělo? Naší firmu jsme založili v prosinci roku 2008, podnětem k založení byly naše bakalářské práce, ve kterých jsme tvořili univerzální informační systém. Vedoucí našich prací nám řekl o vědeckém inkubátoru s jehož pomocí jsme firmu založili. Začal byste podnikat i bez TIC ČVUT za zády? Pravděpodobně nezačal, já ani kolega nepocházíme z Prahy, takže bychom jen těžce hledali místo pro sídlo firmy, které máme v TICu. Další překážkou by bylo založení firmy, o tom jsme takřka nic nevěděli. Díky právníkovi, kterého nám v TIC doporučili, se nám podařilo tuto překážku rychle zdolat. věnuje více práci a ve zkouškovém se to musí nějak dohnat. Jediný rozdíl oproti práci je v tom, že musíte dopředu vědět, kolik práce do školy a na projektech vás čeká, abyste klientům neslibovali nereálné termíny. Naštěstí studujeme obor, ve kterém i podnikáme, takže pro většinu školních projektů používáme reálné projekty z firmy. Co bychom našli ve vašich dlouhodobých podnikatelských plánech? Jako malá firma si nemůžeme dovolit zaměřit vývoj jedním směrem a musíme dělat to, co je zrovna potřeba. Mezi v současné době jediné naše dlouhodobé cíle bychom mohli zařadit zejména vytvoření referencí, o které se pak hodláme opřít po ukončení studií. Navíc v našem oboru se trendy často velice rychle mění, to co před rokem mohlo vypadat jako zajímavá technologie, už dnes nemusí být vůbec reálně použitelné. Mohli byste popsat, jak se podnikající studenti potýkají s legislativou? Abych řekl pravdu, tak jsme zatím žádný problém neměli. Naopak mne překvapila jednoduchost založení firmy a následný provoz, až mne to trochu děsí. Ale to říkám dnes, zítra mohu mít v datové schránce zprávu, která zcela změní můj názor. -red- Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 25 6Hats Netrpí podnikáním vaše studium? Určitě trpí, ale je asi jako u každého pracujícího studenta. V průběhu semestru se člověk Zakladatelé firmy Petr Janský (vpředu) a Marek Fronc ZDROJ: 6HATS Vaše firma se zabývá tvorbou informačních systémů. Co konkrétně zákazníkům nabízíte? V dnešní době je hodně firem, které nabízí podobné softwarové řešení jako naše firma. Snažíme se tedy od konkurence odlišit používáním nejnovějších technologii a nízkou cenou. Naším hlavním produktem je „Dynamic Information System“, pomocí něhož jsme schopni realizovat jakýkoliv informační systém od skladového hospodářství přes rezervační systémy až po systém pro plánování závozů. Děláme také e-learning, e-shopy a galerie, realizovali jsme i několik webových prezentací. Poptávek na softwarové řešení není mnoho, proto plánujeme nabízet i služby v podobě poradenství poptávajícím klientům u menších projektů. Cílem těchto služeb je snížení nákladů na vývoj a provoz aplikace, výběr vhodného dodavatele a zajištění, aby klient dostal to co skutečně potřebuje. Master kouč v Praze Noel Posus přední představitel koučinku ve světě Mnozí ho známe z jeho newsletterů, které připravuje každý týden, a ve kterých se nezištně dělí o své zkušenosti z 20leté praxe kouče. Do Prahy přijíždí exkluzivně na osobní pozvání a také proto, aby se o své bohaté zkušenosti podělil s námi osobně. Nám všem, kterým záleží na zdokonalení vlastního přístupu a profese koučinku, může Noel předat mnoho zajímavých podnětů. Obsah a program workshopů je zaměřen na další rozvoj koučů směrem k ovládnutí mistrovství sebe sama jako člověka a jako kouče, a současně i na budování a rozvíjení vlastního úspěšného podnikání v naší profesi a v odvětví koučinku. Z workshopů si odnesete mnoho dobrých tipů a návodů a dozvíte se, co je důležité pro to, aby se Vám i Vašim klientům v životě i v profesi stále dařilo. Noel Posus Director and Master Coach COACH OF THE YEAR Australian New Zealand Coaching Institute www.askacoach.com www.incredibleawareness.com www.thewheeloflife.com www.accessingourwisdom.com www.high-ideals.com www.noelposus.com Z Austrálie, exkluzivně na osobní pozvání, přijíždí do Prahy Noel Posus, „Kouč roku 2008/2009“ pro Austrálii a Nový Zéland oceněný Institutem pro koučink Austrálie a Nového Zélandu. U příležitosti návštěvy Noela Posuse v Praze se uskuteční 2 workshopy 1. ŽIVOTNÍ KOUČINK A SMĚR NA CESTĚ OSOBNÍHO ROZVOJE 19. března od 8,30 – 17,30 hodin Workshop je určen pro kouče, manažery, majitele firem i jednotlivce, kteří mají zájem stále se učit a zdokonalovat Budova ČSVTS, sál č. 319, Novotného Lávka 5, Praha 1 2. MISTROVSTVÍ KOUČŮ JE V SYNERGII 20. března od 8,00 – 13,00 hodin Workshop je určen pro profesionální kouče a vrcholové manažery, kteří svoji práci považují za své poslání. Art Deco Imperial Hotel, Na Poříčí 15, Praha 1 Workshopy probíhají v angličtině a budou tlumočeny do češtiny. Na obě akce je nutno přihlásit se předem. Počet míst je omezen. Workshopy se uskuteční díky přátelství a spolupráci Life Direction (nalezení směru v životě) Vlaďky Cottaris a společnosti Casiopea (cesty osobního rozvoje) Evy Kaňákové. Noel Posus - certifikáty a kvalifikace Informace a registrace na telefonu: 722 929 374 Vlaďka Cottaris 603 428 692 Eva Kaňáková E-mail: [email protected] [email protected] Web: www.lifedirection.cz www.casiopea.cz PODNIKÁNÍ OČIMA LÉKAŘE Nezatracujme alkohol Legendární věta: „Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství,“ pronesená padouchem Hogofogo ve filmu Limonádový Joe, může mít z pohledu lékaře leccos do sebe. Alespoň ta první část, říká kardiolog prim. MUDr. Pavel Kohout. Alkohol tedy nemusí nutně škodit? To je velice zajímavé téma, staré jako lidstvo samo. Alkohol byl konzumován od nepaměti a byly mu přisuzovány povětšinou léčivé účinky. Hovoříme však o přiměřené konzumací adekvátního alkoholu, což ve většině historických etap byla vína nebo piva. Nesměšujme prosím požívání přiměřeného množství alkoholu s alkoholismem. Kdy má alkohol pozitivní vliv na organizmus? Existuje velice zajímavý ukazatel, zobrazovaný takzvanou J nebo U křivkou, podle kterého zjistíme, že sledované END pointy, to jest nemocnost a úmrtnost, nemají s množstvím zkonzumovaného alkoholu lineární závislost. Naopak, podle této křivky shledáme, že abstinent je na tom z hlediska úmrtnosti prakticky stejně jako alkoholik. A že nejdelší aktivní život mají lidé, kteří pravidelně v přiměřené míře konzumují alkohol. Jak máme rozumět termínu přiměřené množství? To je otázkou individuální snášenlivosti jednotlivce a jeho celkovým zdravotním stavem. Pro pacienta s jaterním onemocněním bude přísně kontraindikováno a je spousta dalších stavů, kdy alkohol nebude vůbec přicházet v úvahu. Ale předpokládáme-li průměrného muže a průměrnou ženu, dospějeme k číslu, které bylo statisticky verifikováno na velkých Bylo by možné tato čísla konkretizovat? Říká se tomu také teorie tří drinků. Tři malé alkoholické nápoje za den mají vliv na oběhový systém, krevní srážlivost a reologické vlastnosti krve. Z hlediska řady rozsáhlých studií je zcela jednoznačně zřejmé, že vždy nejlepší je víno. Červené víno vítězí nad bílým, a to z důvodu antioxidačních látek, které vína obsahují. Antioxidanty jsou zcela základním faktorem, který vstupuje do hry zvané arteroskleróza a ovlivňuje některé fáze vzniku tohoto onemocnění, které je vlastně epidemií našeho věku. Bylo by ideální dát si třikrát denně skleničku vína. Realita je taková, že příležitost míváme ve skutečnosti až večer... Tím se vysvětluje nízké procento infarktů ve Francii... Narazila jste na nesmírně populární téma, kterému se říká francouzský paradox. V oblasti Francie je prokazatelně nižší množství onemocnění arterosklerózou i při nedietním systému života, i přes značnou kuřáckou závislost. Jsou to oblasti, kde se konzumuje prakticky jenom červené víno a dané oblasti jsou současně klimaticky tak příznivě situovány, že toto víno obsahuje poměrně vysoké množství antioxidantů, jako jsou resveratrol, epikatechin atd. Zajímavostí je, že čím horší podmínky pro víno, tím větší množství antioxidantů víno obsahuje. V současné době probíhají úspěšné pokusy s pěstováním vína v Norsku, které se sice pít nedá, ale množství antioxidantů, které obsahuje, je tak veliké, že ho stačí ve velice malém množství přidat do pitelných vín. Skoro by se chtělo říct: chvála alkoholu... Období absolutního odmítání alkoholu a pranýřování za všech okolností je naštěstí pryč. Realistický postoj k alkoholu by mohl v mnoha směrech zlepšit zdravotní stav populace. Pro lidi se stresovým zaměstnáním, v podnikatelské sféře, se alkohol jeví v malých dávkách jako optimální řešení z hlediska psychiky, antistresového účinku a současně i vlivu na kardiovaskulární aparát a vývoj arterosklerózy jako základního onemocnění této populace. Andrea Bezděková prim. MUDr. Pavel Kohout FOTO: PETR ZIKMUND studiích v různých zemích ať v Americe nebo v Evropě. Právě díky těmto studiím můžeme dnes s takovou suverenitou prezentovat J nebo U křivku. Současná data udávají pro muže 40 g čistého alkoholu na den, pro ženy alespoň o třetinu až polovinu méně. prim. MUDr. Pavel Kohout, odborný internista a kardiolog Promoval v roce 1970 na Karlově Univerzitě v Praze. Absolvoval stáže na předních pražských klinických a výzkumných pracovištích a má celou řadu zahraničních pracovních zkušeností. Od roku 1979 pracoval v katetrizační laboratoři se zaměřením na centrální haemodynamiku a elektrofyziologická měření. Byl primářem v Lázních Poděbrady, vedoucím lékařem na II. Interní klinice FN Královské Vinohrady a primářem kardiologického odd. Nemocnice MV ČR. Nyní se věnuje soukromé praxi. Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 27 KULTURA Nejnovější div Tima Burtona ZDROJ: FALCON A.S. Film Tim Burton nám opět dává nahlédnout do svého světa bezbřehé fantazie, drsného humoru i vizuálních efektů. A už po sedmé mu u toho sekunduje charizmatický Johnny Depp. J ako by kniha Lewise Carrolla Alenka v říši divů byla napsána pro filmové vnímání tohoto režiséra. Podivnůstky, neskutečný svět, bláznivé situace, napětí i obraz skry- tého zla, kdo jiný by mohl tak přesně vystihnout ducha této nesmrtelné knihy, jako právě Tim Burton. záštiplnou starší sestrou Srdcovou královnou (další Burtonova oblíbenkyně Helena Bonham Carter), krutou vládkyni Podzemní říše. Už od 4. března budeme moci v našich kinech společně s devatenáctiletou Alenkou spadnout do ohromující Podzemní říše. Fantasmagorický svět nabídne Alence (Mia Wasikovska) setkání s Bílým králíkem (namluvil ho Michael Sheen), vychloubačnou Plšicí, potrhlým Kloboučníkem (téměř k nepoznání změněný Johnny Depp), ušklebeným kocourem Šklíbou (namluvil Stephen Fry), houseňákem Absalomem kouřícím vodní dýmku (a promlouvajícím hlasem Alana Rickmana), podivnou Bílou královnou (Anne Hathaway) a její Pokud tedy patříte k milovníkům Burtonovy rozsáhlé a naprosto nezaškatulkovatelné filmografie, kam patří legendární Beetlejuice, Střihoruký Edward, Batman a Batman se vrací, Ed Wood, Mars útočí!, Ospalá díra, Planeta opic, Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Karlík a továrna na čokoládu nebo Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street, vyražte v březnu do kina. Tahle podívaná bude stát za to. Alenka v říši divů; česká premiéra 4.3.2010; -reddistributor: Falcon a.s. INZERCE VZDĚLÁVACÍ KURZY A SEMINÁŘE - VYBERTE SI! R E K VA L I F I K A Č N Í A D L O U H O D O B É K U R Z Y DAŇOVÝ SPECIALISTA – rekvalifikační kurz TERMÍN: MŠMT ČR M A N A Ž E R S K É V Z D Ě L ÁVÁ N Í 6. 4. – 3. 6. 2010 Absolvent je schopen kvalifikovaně se rozhodovat v daňových otázkách, zejména na úrovni malého a středního podniku a to včetně procesních souvislostí. ODBORNÁ GARANTKA: prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. KÓD: 001130 CENA: 21 990 Kč (osvobozeno od DPH, neboť se jedná o rekvalifikační kurz) Mzdový/á účetní – rekvalifikační kurz TERMÍN: MŠMT ČR 6. 4. – 5. 6. 2010 Absolvent kurzu je schopen vykonávat práci mzdové účetní a navazujících činností. ODBORNÁ GARANTKA: Ing. Růžena Klímová KÓD: 002870 CENA: 21 990 Kč (osvobozeno od DPH, neboť se jedná o rekvalifikační kurz) OBCHODNÍ PRÁVO pro neprávníky TERMÍN: 13. 4., 20. 4., 27. 4., 4. 5., 11. 5. a 18. 5. 2010 Kurz si klade za cíl poradit účastníkům s řešením každodenních obchodně-právních situací ve firmách. PŘEDNÁŠÍ: Mgr. Tomáš Pelikán KÓD: 003050 KÓD: 003055 CENA: 16 788 Kč (vč. 20% DPH) CENA: 21 588 Kč (vč. 20% DPH, s mezinárodním certifikátem IES) Efektivní komunikace – neverbální a verbální komunikace, asertivní jednání ve vypjatých situacích TERMÍN: 3. – 4. 3. 2010 LEKTOR: Mgr. Jana Wiesnerová KÓD: 007030 CENA: 7 188 Kč Marketingová komunikace TERMÍN: 15. – 16. 3. 2010 LEKTOR: Mgr. Leoš Bárta KÓD: 007370 CENA: 7 188 Kč Vyjednávání v obtížných situacích – nácvik vyjednávacích taktik – negociace, videotrénink TERMÍN: 25. – 26. 3. 2010 LEKTOR: Mgr. Dušan Kalášek KÓD: 007140 CENA: 7 188 Kč E-learning fórum 2010 – 23. 3. 2010 X. ročník setkání na téma e-learningu v současném vzdělávání Rekvalifikační a dlouhodobé kurzy probíhají formou večerního studia. Více na www.vox.cz. Více informací a celý program vzdělávacích akcí najdete na www.vox.cz, informace na tel. 226 539 670, 777 741 777
Podobné dokumenty
Palubní deník
si třeba na Montalvora, který tam chodil téměř denně a zazlíval Fernandovi,
že své dílo nepublikuje. Říkal mu: „Víš,
Fernando, je to zločin, že tě pořád nikdo nezná.“ A on odpovídal: „To nevadí, až...
Prohlížet
Dombek, Ing. Jindřich Hess, Ing. Richard Motyčka;
Dozorčí rada: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc., Ing. Ivan Lipovský, Ing. Radek Lanč, Gabriel Lukáč;
Úřad HKP – ředitel: Zdeněk Kovář; Vedoucí vnitřních...
Ozveny 12-2012.
Územní plán Teplic nad Metují.
Téměř po šestiletém úsilí se podařilo projednat a schválit
nový územní plán Teplic nad Metují. Zastupitelstvo města
dne 10.12.2012 vydalo veřejnou vyhláškou opatření ...
Zpravodaj 2/2007
Do roku 2007 obec Louňovice vstoupila se zůstatkem 2,17 mil. Kč. Z tohoto
čísla a odhadu příjmů pro rok 2007 se
bude odvíjet sestavování rozpočtu.
Podle předchozích rozvah má prioritu
posílení vodo...
elitmagazin2011
vítejte na stránkách letošního prvního čísla
ELIT magazínu. Je tu opět jaro a s ním související příprava vozů na začínající motoristickou sezonu. Tak jako každý rok v tomto
období i letos se tomu...
