Prohlížet - Hospodářská komora hlavního města Prahy

Komentáře

Transkript

Prohlížet - Hospodářská komora hlavního města Prahy
www.hkp.cz
ČESKÁ KVALITA
PAVEL BÉM
Ferdinand a Jan Rendlovi
pokračují v téměř
stoleté rodinné tradici
– v klavírnickém řemesle.
S primátorem hlavního
města o současnosti i
budoucnosti hlavního
města
ZPRAVODAJ
HOSPODÁ ŘSK É KOMORY HL AV NÍHO MĚ S TA PR A H Y
1
2010
Časopis, který sluší i vašemu domovu...
PRAŽSKÁ ZIMA 2010
UVNITŘ ČÍSLA:
Vývoj nezastavíš – Divize Mobility společnosti Siemens
Netradiční podnikání? Hrobník
Nezatracujme alkohol, říká kardiolog prim. MUDr. Pavel Kohout
ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ:
Aleš Cibulka
pronájem: 800 Kč/hodina
káva, voda: 45 Kč/osoba
v případě dlouhodobé či opakované objednávky
slevy
Pořádejte svá školení či obchodní schůzky v budově Hospodářské komory hl. m. Prahy
INZERCE
Vážení
čtenáři,
je mi ctí, že jako člen představenstva Hospodářské komory
hl.m. Prahy Vám mohu představit první letošní číslo Zpravodaje
HKP. Najdete zde známé rubriky (např. rozhovory s osobnostmi,
aktuální informace z podnikání nebo povídání o netradičním
podnikání) i zcela nová témata. Jedním z těch nových je rubrika
na téma Pokrok nezastavíš. Co jiného, nám podnikatelům, nejen
v době hospodářské krize přinese nové zakázky než nová
pokroková řešení a technologické inovace? Společnost Siemens,
která byla vždy nositelem technologického pokroku a inovací
v mnoha průmyslových odvětvích, si tuto skutečnost uvědomuje
již přes 160 let. V článku jsme jako příklad zvolili dopravní řešení
společnosti Siemens v České republice. Pokusili jsme se Vám
tak ukázat, že nové technologie, inovace a touha po stále
dokonalejších, spolehlivějších, energeticky úspornějších,
bezpečnějších či jinak technicky dokonalejších řešeních je to,
co nás posunuje dopředu a čím získáváme výhodu oproti
ostatním. Přeji i Vám v této snaze jen samé úspěchy.
1
2–3
4–5
6
7
8–9
10 – 11
12 – 13
14 – 15
16 – 17
18
19
20
21
22 – 24
25
27
28
Editorial
Z HKP
Aktuálně: rozhovor
s Pavlem Bémem
Seznamte se...
Fondy EU
Vývoj nezastavíš: Siemens, a.s.
Netradiční podnikání: Hrobník
Z radnic: Praha 15
Partnerství HKP:
VŠO Praha, o.p.s.
Rozhovor s osobností:
Aleš Cibulka
Podnikání s chutí: Pivovar Bon
Názor na...: personalistiku
V Praze má sídlo...:
Office House, s.r.o.
Novinky z HMP:
Pražské služby, a.s.
Česká kvalita: Rendl Piana
Podnikání při studiu: 6Hats, s.r.o.
Podnikání očima lékaře:
prim. MUDr. Pavel Kohout
Kultura
Obsah
EDITORIAL
Ing. Jan Maj
člen představenstva HKP
FOTO NA TITULNÍ STRANĚ:
PRAŽSKÁ ZIMA 2010 © HKP
Zpravodaj Hospodářské komory hl. m. Prahy – 1/2010
Informační dvouměsíčník pro členy HKP
Vydává: Servis HKP, nám. Franze Kafky 7, 110 00 Praha 1, tel.: 224 818 197, fax: 222 329 348, e-mail: [email protected], www.hkp.cz
Šéfredaktorka: Mgr. Andrea Bezděková; Grafická úprava: Ing. Michael Ehrlich;
Tiskové zajištění: Tiskárna Macík, s.r.o.; Fotografie v čísle: archiv redakce, HKP, Pražské služby, Siemens, Bonver CZ, Office House, 6Hats, Falcon,
Představenstvo HKP – předseda: Ing. Vladimír Srp; Místopředsedové: Ing. Bohumil Mach, Ing. Jitka Albrechtová, Otakar Čapek, Ing. Michal Kotlín;
Členové: Ing. Petr Kuchár, Petr Kužel, Ing. Petr Knapp, Ing. Vlastimil Navrátil, Ing. Martin Dvořák, Ing. Václav Okleštěk, Ing. Jan Maj, Ing. František
Dombek, Ing. Jindřich Hess, Ing. Richard Motyčka;
Dozorčí rada: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc., Ing. Ivan Lipovský, Ing. Radek Lanč, Gabriel Lukáč;
Úřad HKP – ředitel: Zdeněk Kovář; Vedoucí oddělení vnitřních vztahů: Jana Vlčková; Oddělení vnitřních vztahů: Liduše Schoberová;
Tisková mluvčí: Mgr. Andrea Bezděková; Manažer projektů rating MSP a InMP: Jiří Svoboda; Vedoucí oddělení vzdělávání: Ing. David Janata;
Oddělení vzdělávání: PhDr. Helena Malá; Oddělení zahraničí a EU: Mgr. Marie Buňatová, Dr.Phil.;
Manažer projektů Elektronické mýtné a kontaktní místa: Roman Pommer; Recepce: Jana Čonková
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 1
Tiráž
Vychází 6x ročně, náklad 5000 ks.
Reg. Zn. MK ČR E17859. ISSN 1803-6244
Novinová zásilka pov. ČP, a.s., OZ Praha 1, č.j. 6390/98 ze dne 14. 4. 1998
Z HKP
Seminář pro pražské podnikatele
Radili jsme podnikatelům
H
ospodářská komora hlavního
města Prahy uspořádala dne 14.
12. 2009 ve svém sídle další z cyklu seminářů, zaměřených na dotace pro pražské podnikatele, nazvaný „Mimopražské dotační programy pro pražské podnikatele“. Akce proběhla pod záštitou předsedy
Tomsová z Odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu MPSV.
Seminář byl zaměřen na dotační možnosti
v operačních programech, které nejsou primárně určeny pro realizaci projektů na území
města Prahy. Výběr tématu vycházel ze skutečnosti, že řada pražských podnikatelů provozuje svou ekonomickou činnost také mimo území hl. města Prahy, ať již ve Středočeském nebo
jiných krajích ČR a těmto podnikatelům dosud
chybí dostatečný přehled a aktuální informace
o tom, z jakých zdrojů by zde mohli své podni-
HKP Ing. Vladimíra Srpa, moderování se ujal
Ing. Václav Okleštěk, vedoucí sekce Evropské
unie při HKP. S příspěvky vystoupili Ing. Radek
Konečný a Mgr. Robert Wenzel, pracovníci
Odboru implementace strukturálních fondů
MPO a Ing. Magdaléna Chlupáčová a Ing. Eva
katelské záměry spolufinancovat. Velká pozornost byla věnována operačnímu programu
Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a operačnímu programu Podnikání a inovace (OPPI),
které nabízejí řadu možností financovat podnikatelské záměry jak v oblasti lidských zdrojů,
tak ve věci investic do podnikové infrastruktury. Ing. Konečný z MPO představil jednotlivé
programy OPPI a aktuálně vyhlášené výzvy,
Mgr. Wenzel se následně věnoval představení
jednotlivých fází projektového cyklu. Příspěvek ing. Chlupáčové a ing. Tomsové byl zaměřen mimo jiné na mimořádné výzvy, které
MPSV vyhlásilo v reakci na přetrvávající hospodářskou recesi. Představeny tak byly zejména programy „Školení je šance“ a „Vzdělávejte
se!“. Velká účast na semináři i následná diskuse
potvrdily, že téma čerpání EU dotací na realizaci projektů v mimopražských regionech je pro
pražské podnikatele velmi zajímavé a dosud
těmto potenciálním žadatelům nedostatečně
prezentované. Hospodářská komora hl. města
Prahy proto plánuje v cyklu těchto seminářů
v letošním roce pokračovat.
Pomoc v rozvoji podnikání
Pomáhejme si (nejen) z krize
Na www.hkp.cz najdete od ledna nový odkaz, nazvaný „Pomáháme si nejen z krize“.
Jedná se o další z kroků Hospodářské komory hlavního města Prahy směrem
k podnikatelům a pomoci v rozvoji podnikání.
H
KP firmám, které se rozhodnou
přijmout pomoc při řešení aktuálních problémů ve svém podnikání, nabízí např. rating MSP, školení, semináře, konzultace apod. nebo pomůže
zprostředkovat služby (ve spolupráci s vybranými společnostmi) či radu při koncepci a realizaci rozvojových záměrů.
V současné době HKP v této záležitosti spolupracuje se společnostmi GRANT HELP, s.r.o.
(příprava projektových žádostí z fondů EU),
GEPARD FINANCE, a.s. (finanční analýzy úvěrovatelnosti hypoték či nemovitostní financování včetně realizace), Survey cz, s.r.o. (pojištění
neživotní i životní), CASIOPEA, s.r.o. (koučink,
poradenství v osobní a podnikatelské strategii,
facilitace).
HKP předpokládá postupné rozšiřování
spolupráce s firmami, působícími ve všech
oblastech i rovinách podnikatelského života.
To vše vám bude přinášet odkaz „Pomáháme
si nejen z krize“.
2 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
Z HKP
Otevíráme
Podnikatelskou akademii
Pražská komora přináší vzdělávání drobným podnikatelům
TEMATICKÉ OKRUHY
JEDNOTLIVÝCH SEMINÁŘŮ:
Živnostenské minimum
Právní povinnosti podnikatele
Finance a právo:
Pracovní právo, RP
Minimum z BOZP a Environmentální politika
Základy legislativy a daní
Daňová evidence v praxi
Smlouvy a jejich náležitosti
Dotační tituly
Základy financí pro neekonomy
Základy finančního řízení a plánování
Podnikatelský plán
Psychologie jednání
Řešení konfliktních situací
Jiří Svoboda, tel.: 224 818 197
e-mail: [email protected]
Asertivita
Time management a stres management
Úspěšná komunikace
Motivace, hodnocení
Soft skills:
Jednotlivé vzdělávací kurzy budou navíc
koncipovány se snahou o maximální efektivitu
a přínos pro účastníky. Budou využity metody
interaktivní výuky, stejně jako tzv. virtuální třída, díky které budou moci účastníci bez ohledu na místo výkonu práce sdílet informace,
vzájemně komunikovat prostřednictvím webu
a využívat zde publikované materiály.
Za jakých podmínek bude možné se kurzů
zúčastnit?
Díky realizaci projektu v rámci Operačního
programu Praha – Adaptabilita je účast na jednotlivých vzdělávacích kurzech bezplatná. Na
jednotlivé semináře se bude možné hlásit
pomocí internetového rozhraní či pomocí přímého kontaktování odpovědného pracovníka
Hospodářské komory.
Bližší informace o realizaci projektu naleznete na stránkách www.hkp.cz. Zde bude následně rovněž k dispozici aktuální harmonogram,
anotace k jednotlivým kurzům a v neposlední
řadě možnost on-line přihlášení. V případě
zájmu o další informace kontaktujte:
Vedení týmu
Obchodní dovednosti
Vyjednávání a argumentace
Řízení firmy
Jak získat a udržet zákazníka
Kreativní myšlení
Zvyšování výkonnosti firmy
Jak přesvědčivě prezentovat v němčině
Jak přesvědčivě prezentovat v angličtině
MS Excel pro středně pokročilé
Informatika:
rozvoj praktických dovedností
I
nvestice do lidského kapitálu jsou klíčovým faktorem rozvoje a prosperity podniků všech velikostních kategorií. Kvalifikované pracovníky a samotný rozvoj lidských zdrojů potřebuje každá firma, která chce
na trhu obstát a efektivně čelit konkurenčním
tlakům v daném odvětví. Hospodářská komora
hl. m. Prahy si je velice dobře vědoma překážek,
které brání především těm nejmenším podnikatelům v efektivním rozvoji lidských zdrojů.
Mikropodniky (firmy, zaměstnávající max. 10
osob) přitom patří k těm, které zvláště potřebují disponovat profesionálním týmem zaměstnanců, aby uspokojily měnící se potřeby zákazníků, požadavky trhu a v dlouhodobém časovém horizontu uspěly. Využili jsme příležitosti,
kterou nabízí pražské operační programy, a připravujeme a pro tuto skupinu podnikatelů celou řadu nových vzdělávacích aktivit pod hlavičkou projektu s názvem Vzdělávání zaměstnanců v mikropodnicích a osob samostatně
výdělečně činných. Projekt nabídne několik
desítek jedno až třídenních kurzů zaměřených
na oblast financí, práva, informační technologie
a měkké dovednosti od komunikace přes obchod až k jazykovému vzdělávání.
MS Excel pro pokročilé
MS Word pro středně pokročilé
MS Word pro pokročilé
MS PowerPoint
MS Outlook
MS Access
Internet
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 3
AKTUÁLNÍ TÉMA
Město nesmí
být bojištěm
Praha a její primátor MUDr. Pavel Bém. Takové téma jsme zvolili pro úvodní rozhovor
prvního letošního čísla Zpravodaje Hospodářské komory hlavního města Prahy.
vativně. Nic totiž zatím nenaznačuje rychlému
ekonomickému oživení. Mzdové výdaje byly
zmraženy. Praha důsledně hledá další a další
úspory a vnitřní rezervy hospodaření. Domnívám se, že prostředky daňových poplatníků
musí být vynakládány maximálně efektivně.
Naší snahou je zároveň udržení optimálního
tempa výstavby strategických investičních
akcí. Klíčové stavby proto budou pokračovat,
což je jistě důležité i z pohledu podnikatelské
sféry. Zahajujeme realizaci prodloužení trasy
metra A, výstavbu nové vodní linky Ústřední
čistírny odpadních vod, plynule pokračujeme
v dokončování nadřazeného dopravního skeletu – městského okruhu atd. Kromě toho
všeho, i přes nelehkou ekonomickou situaci
jsme schopni splácet historické dluhové závazky. Málokdo si toho všímá, ale je faktem, že
i přes krizi a na rozdíl od státu Praha svým slibům jako dobrý hospodář dostojí. Za jeden
z hlavních cílů letošního roku tedy vedle neu-
MUDr. Pavel Bém
ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: MHMP
Začátek roku bývá plný očekávání, nadějí,
víry, že nový rok bude lepší než ten
předešlý... Jaký by měl být rok 2010
v Praze?
V kontextu toho, co se v posledních měsících děje kolem státního rozpočtu, považuji za
nesmírně důležité, že rok 2010 bude pro Prahu
znamenat další rok fiskální racionality a odpovědnosti. Městský rozpočet byl totiž opět
sestaven jako vyrovnaný. I přes rozsáhlé výpadky daňových příjmů se hlavní město staví
důsledkům hospodářské recese čelem a na
rozdíl od státního rozpočtu nezadlužuje budoucnost dalších generací. Odhad příjmů byl
připraven s ohledem na předpokládaný vývoj
hospodářské situace ČR znovu velmi konzer-
Podnikatele považuji za naprosto
svéprávné, a proto je pro ně podle
mého názoru ideální co nejširší
prostor bez zásahů státu. Z hlediska
podnikatele je samozřejmě
pozitivní, když mu zjednodušíme
vyřízení věcí na městském úřadě.
tlumení investičního tempa považuji udržení
maximální důvěryhodnosti, disciplinovanosti
a stability městské pokladny.
Město, to jsou především lidé a jejich
potřeby. Chceme tu pracovat, vzdělávat
se, bavit, žít, ale také například mít blízko
4 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
do přírody. Zároveň s tím jsme ve svých
požadavcích stále náročnější. Bude Praha
schopná i v budoucnosti udržet tempo
s našimi nároky?
Naše cíle jsme už na začátku tohoto volebního období definovali heslem „Praha, město
pro život“, a na tom, co jsme si stanovili, pracujeme ze všech sil. Vzhledem k potenciálu města jsem přesvědčen, že krok s požadavky lidí
udržíme. A troufnu si říct, že nabízíme i určité
„nadstavby“. Je však nutno vzít v úvahu, že už
řadu let musíme rozhodující část investic věnovat na nápravu historických nedostatků, protože Praha nebyla vůbec připravena na nárůst
automobilové dopravy, měla zastaralou i další
infrastrukturu, modernizací musely projít prostředky MHD atd. Proto stavíme městský
okruh a radiály a investujeme především do
infrastruktury. To ovšem není na první pohled
tak vidět, protože hlavní změny k lepšímu
nastanou až po dokončení nadřazeného dopravního skeletu. Jakmile bude dostavěn, uvolní se obrovské prostředky na věci, které budou
moci Pražané ocenit rychleji, bezprostředněji.
Nicméně, souběžně s nápravou poddimenzované infrastruktury i nadále počítáme s rozvojem a podporou oblasti školství, sportu, volného času, ochrany životního prostředí, ale také
s pomocí seniorům a s podporou v oblasti kultury a umění, ve které byl v loňském roce
schválen nový grantový systém.
Praze, až plně „rozjede“ projekt „Řemeslo
žije!“, svítá naděje, že v generaci dnešních
školáků získá kvalitní řemeslníky, kteří tu
nyní tak zoufale scházejí. Bude MHMP
mladé lidi takovým směrem podporovat
i nadále?
Jednoznačně ano. Je důležité, aby soustava
učebních oborů korespondovala s potřebami
AKTUÁLNÍ TÉMA
trhu práce a tyto potřeby byla schopna náležitě uspokojit. A stejně jednoznačně očekáváme
podporu podnikatelské sféry a jsme připraveni
s ní všemi prostředky spolupracovat. Investice
do lidských zdrojů je zcela nepochybně společným zájmem veřejného i privátního sektoru.
Ve chvíli, kdy mladí opustí školu a rozhodnou se postavit na vlastní nohy, budou
moci, například jako zájemci o podnikání,
i nadále počítat s pomocí města?
Osobně vnímám veřejný sektor jako službu.
Za poslední roky jsme v takovémto vnímání
práce uvnitř magistrátu hodně pokročili, jistě je
však stále co zlepšovat. Druhou stránkou problému je legislativní oblast. Podnikatele považuji za naprosto svéprávné, a proto je pro ně
podle mého názoru ideální co nejširší prostor
bez zásahů státu.
Z hlediska podnikatele je samozřejmě pozitivní, když mu zjednodušíme vyřízení věcí na
městském nebo obecním úřadě, ale když jde
o záležitost, která je v principu nesmyslná, jedná
se o léčbu následků a nikoliv příčiny. A to je právě jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat do Poslanecké sněmovny. Jinak konkrétně, jako pomocnou ruku města nejen začínajícím podnikatelům, chápu například elektronizaci jednotlivých agend, kterou budeme
rozvíjet i v letošním roce.
totéž ve veřejné sféře. Ptáte-li se na můj názor,
podnikatelů v Praze si hluboce vážím.
Domníváte se, že projekt Podnikatelská
akademie, který pražská Komora
společně s Magistrátem rozjíždějí,
pomůže rozvoji podnikání v naší
metropoli?
let a my je s obrovskými výdaji teprve doháníme. I v tomto případě jde vlastně o splácení
historických závazků. Okopíroval bych rád
také například mýtné a model, ve kterém stát
svému hlavnímu městu výrazně finančně pomáhá řešit různé typy infrastruktury.
Co je v tuto chvíli vaší největší výzvou pro
budoucnost hlavního města?
Jistě, pomůže. Je to kamínek v mozaice vzájemné spolupráce. A to kamínek důležitý.
Kdybyste měl dát naše hlavní město
ostatním metropolím za vzor, ve které
oblasti by to bylo?
To je myslím otázka pro někoho jiného,
člověk nemá sám sebe vychvalovat. Nicméně
kdybych musel, vybral bych si pražskou veřejnou hromadnou dopravu. Vím, že může být
předmětem určité kritiky, ale zkuste najít město s takovou kvalitou a rozsahem dopravní
Naše cíle jsme už na začátku tohoto
volebního období definovali heslem
„Praha, město pro život“, a na tom,
co jsme si stanovili, pracujeme ze
všech sil. Vzhledem k potenciálu
města jsem přesvědčen, že krok
s požadavky lidí udržíme.
Chod Hospodářské komory hlavního
města Prahy je v mnohém svázaný
s činností Magistrátu, což přináší
určité výhody členům Komory. Vidíte
výhodu takového spojení i z té druhé
strany, tedy z pohledu pražského
magistrátu?
Podnikání je základním zdrojem příjmů státu i města. Pro město je také bez diskuse mimořádně důležité mít v privátní sféře kvalifikovaného partnera. Hospodářská komora hl. m.
Prahy takovým partnerem je, řešíme s ní stovky
věcí a pomáhá to oběma stranám. Dosahujeme zajímavých synergických efektů.
Jaká je podle vás úroveň podnikání
v Praze?
Pokud hlavní město Praha vytváří zhruba
čtvrtinu hrubého domácího produktu této země, o něčem to bezpochyby vypovídá. Můžeme samozřejmě diskutovat o spoustě záležitostí, které bych si já osobně dokázal představit, že mohou v podnikatelském sektoru fungovat lépe, jsem si nicméně vědom i toho, že
stejně tak si podnikatel dokáže představit
Pavel Bém na novoročním
setkání kominíků
obslužnosti. Pražská MHD obhospodařuje
rozsáhlou síť při dodržení vysokých standardů.
Druhou věcí je pražský rozpočet. Jak jsem již
zmínil, nezvyšování a dokonce snižování municipální zadluženosti je v současné ekonomické
situaci malým paradoxem, až unikátem.
A naopak, co byste rád „okopíroval“
z jiných světových metropolí?
Opět jsem už naznačil – jde o dopravní systémy. Některá města jimi disponují již desítky
Teď bych mohl vyjmenovat stovky naprosto konkrétních věcí, ale řeknu to jinak. Berme
Prahu jako místo, kde všichni chceme dobře žít
a kde proto všichni musíme spolupracovat –
podnikatelé, občané, veřejná správa. Nemůžeme mít vždy naprosto totožné představy
a zájmy, to je iluze, ale město na druhou stranu
nesmí být bojištěm. Největší výzvou proto
podle mne je lépe naslouchat a více diskutovat. Ten zbytek, to už je jen práce.
Andrea Bezděková
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 5
SEZNAMTE SE...
Ing. Martin Matějů
Ing. Martin Matějů
GRANT HELP, s.r.o., jednatel
V jakém oboru podnikáte a od kterého
roku?
V současnosti nejvíce energie a času investuji do oblasti evropských grantů. Umožňujeme firmám získat finanční zdroje na aktivity,
které by jinak nemohly dělat nebo jen v omezené míře. S problematikou jsem poprvé přišel
do styku v roce 2004 v rámci realizace zakázky
pro Státní fond životního prostředí.
Co v podnikání považujete za svůj dosud
největší úspěch?
Určitě současné aktivity se společností
Grant Help, která zaznamenala za svou existenci obrovský vzestup. Pracujeme pro prestižní klienty, jak české tak nadnárodní, kteří oceňují náš inovativní a efektivní přístup. Velmi mě
těší naše úspěšnost – poměrem podaných
a schválených žádostí se řadíme k naprosté
špičce na trhu. Navíc jsme přišli s inovativním
obchodním modelem, kdy klienti neplatí předem, ale pouze v případě, že je grantová žádost
úspěšně schválena. Tento model nám pomáhá
i personálně – přitahuje totiž lidi orientované
na výkon.
Váš recept na efektivní řízení firmy
v době krize?
Velmi důsledné zaměření na efektivitu, na
aktivity, které klientům přinášejí přidanou
hodnotu.
Zásadní je také důsledná práce s lidmi
a vybudování fungujícího týmu. Zní to možná
jako fráze, ale bez vysoce motivovaného týmu
špičkových specialistů bychom nebyli tam, kde
jsme.
Co nového byste rádi ve vaší společnosti
letos uskutečnili?
Velmi intenzivně pracujeme na expanzi firmy
do zahraničí, takže doufám, že letošní rok úspěšně vstoupíme na vybrané zahraniční trhy.
Štěpánka Hezká
Štěpánka Hezká
Majitelka e-shopu a kamenné prodejny „Detektory-Habánov“
V jakém oboru podnikáte a od kterého
roku?
Podnikám trochu emancipovaně jako žena
v „mužském“ oboru. Mým oborem je prodej,
servis a půjčovna detektorů kovu a lokátorů
inženýrských sítí. S tímto podnikáním jsem
začala po skončení mateřské, kdy jsem se z prostých finančních důvodů nemohla vrátit do
své předešlé práce preparátorky antropologie
Národního muzea v Praze. Od dětství mě zajímala historie a s ní souvisí i náš rodinný koníček-detektorink. Kamarád z hledačského klubu Marek Mlejnský, který je zároveň distributorem několika značek detektorů kovu v České
republice, mi nabídl možnost stát se prodejcem těchto detektorů. Tak vznikl můj E-shop
a kamenná prodejna „DETEKTORY-HABÁNOV“. Pojmenování Habánov vyšlo z mé přezdívky mezi hledači „Habánka“, odvozené od
keramiky, která je mým dalším koníčkem. Mám
totiž zároveň vystudovanou i uměleckou keramickou školu v Bechyni.
Co v podnikání považujete za svůj dosud
největší úspěch?
To, že jsem vůbec našla odvahu s tím začít
v době, kdy jedna ekonomická krize střídá druhou. Za úspěch také považuji to, že mě detektorářská a z 99% chlapská obec přijala do podvědomí a na český trh.
Váš recept na efektivní řízení firmy
v době krize?
Nepodlehnout krizovým stavům a i přes
nevýdělečné období nepolevit ze své práce,
kvality, reklamy... Naopak zvyšovat nabídku.
Také si myslím,že prováděním ekonomických
škrtů ve svých firemních standardech jen
pomůžete prohloubení krize. Spousta firem
snížila razantně své výdaje a tím kaskádově
snížila někomu dalšímu příjmy a ten zase dál...
Zkrátka, hlavně nepodléhat panice a zachovat
si čistou hlavu.
Co nového byste ráda ve vaší společnosti
letos uskutečnila?
Ve svém podnikání bych do budoucna ráda
rozšířila svůj sortiment. Co konkrétně, vám
neprozradím, jen přiblížím, že půjde o vlastní
výrobu určitého sortimentu. Mám i pár nápadů na zkvalitnění a rozšíření služeb, jako například poradenství, školení a podobně.
Využijte svého členství v Hospodářské komoře hlavního města Prahy. Právě vy a vaše firma můžete být příště na tomto místě!
Chcete-li být mezi firmami představovanými v některém z příštích čísel Zpravodaje, dejte nám vědět na e-mail: [email protected] Tato prezentace vás nic nestojí!
6 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
FONDY EU
Finanční pomoc z OPPI
O finanční pomoc z OPPI žádají většinou ekonomicky zdatné firmy. O tuto
podporu žádalo od 1. března 2009 do 31. prosince 2009 celkem 3 698 firem.
A
by Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zajistilo co nejvyšší efektivitu Operačního programu
Podnikání a inovace, spustilo v březnu minulého roku ekonomické hodnocení, tzv.
iRating, všech žadatelů. Tento hodnotící systém má za úkol „odstředit“ ekonomicky nestabilní společnosti, které by nápor dotace nedokázaly z ekonomického hlediska ufinancovat
a projekt by nebyl z tohoto důvodu perspektivní. Od března do prosince 2009 tak prošlo
iRatingem 3698 mimopražských firem, z nichž
většina se ukázala ekonomicky stabilní.
Ekonomické hodnocení žadatelů o podporu z OPPI provádí na základě výběrového řízení Hospodářská komora hlavního města Prahy.
Za deset měsíců prošlo iRatingem 3698 firem,
z nichž necelých 90 % bylo úspěšných a z ekonomického hlediska schopných projekt zreali-
zovat. Naopak více jak 10% žadatelů obdrželo
při výpočtu stupeň příliš vysokého věřitelského rizika nebo nedostatečně vyplnilo vstupní
data. iRating je vysoce účinný hodnotící nástroj
a díky němu má MPO jistotu, že finance z programu budou vynaloženy skutečně efektivně
a pomohou rozvoji podnikání v ČR.
Hospodářská komora hl. m. prahy došla díky iRatingu k zajímavému zjištění, a to, že subjekty z řad MSP (SME) jsou podle statistik
v iRatingovém hodnocení zdravější než velké
podniky. Velké podniky dosahují ve valné většině pouze průměrných výsledků. Naopak MSP
jsou hodnoceny převážně nejvyššími stupni.
Největší podíl na žádostech mají dotace na
investiční projekty.
Každý, kdo má zájem se o finanční pomoc
z OPPI ucházet, ale není si zcela jistý ekonomic-
kým zdravím své firmy, může nezávazně vyzkoušet on-line kalkulačku FRP na stránkách
www.mpo-irating.cz, díky níž orientačně zjistí,
zda by byl jeho projekt doporučen k realizaci.
Více informací o iRatingu poskytne pan Jiří
Svoboda na tel. 224 818 197 nebo e-mailu:
[email protected]
OBLAST
PODPORY
PROGRAM PODPORY
AKTUÁLNÍ
VÝZVA
PŘÍJEM RŽ
UKONČENÍ
PŘÍJMU RŽ
PŘÍJEM PŽ
UKONČENÍ PŘÍJMU PŽ
1.1
Start — Záruky
II.
5.1. 2010
—
—
31. 12. 2010
2.1
Progres
III.
5.1. 2010
—
—
31. 12. 2010
2.1
Záruka
III.
5.1. 2010
—
—
31. 12. 2010
2.2
ICT v podnicích
III.
1.1.2010
15.10.2010
8.3.2010
15.2.2011
4.1
Inovace — Patent
II.
1. 6. 2009
31.5.2010
1. 9. 2009
31. 8. 2010
4.2
Potenciál
III.
26. 2. 2010
30. 9. 2011
27. 4. 2010
30.11.2011
5.1
Spolupráce — Klastry
II.
1. 3. 2010
30. 5. 2010
1. 5. 2010
30. 9. 2010
5.1
Prosperita
II.
1. 11. 2009
30. 6. 2010
1. 1. 2010
31. 12. 2010
5.2
Školicí střediska
II.
1. 11. 2009
31.5.2010
1. 1. 2010
30.6.2010
5.3
Nemovitosti
II.
1.9.2009
31.3.2010
—
Do 10 měsíců od data
vzniku Způsobilých výdajů*
6.2
Marketing
II.
1. 3. 2010
30. 6. 2010
1. 5. 2010
31. 10. 2010
* Do 10 měsíců od data přijatelnosti (registrace RŽ) nebo od data zahájení příjmu plných žádostí, podle toho, který okamžik nastane později.
RŽ — Registrační žádost, PŽ — Plná žádost (Zdroj: MPO)
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 7
iRating
Přehled aktuálně otevřených výzev OPPI:
VÝVOJ NEZASTAVÍŠ
Siemens hýbe světem
Kdo slyšel vyprávět Ing. Jana Maje, ředitele divize Mobility firmy
Siemens, o jeho práci, pochopí, proč vznikl tento článek.
A
bsolutní nadšení vším, co přinesl
vývoj v jeho oboru za poslední
roky, hrdost nad dokonalostí
a precizní propracovaností systémů, které nesou jméno Siemens, a chuť se
o to podělit se všemi, kteří jsou ochotni po-
slouchat, dělá z Ing. Maje (mimochodem také
člena představenstva Hospodářské komory
hl. m. Prahy) jedinečného vypravěče.
Jeho zaujetí je celkem pochopitelné, vždyť
u firmy Siemens pracuje už od roku 1987, kdy
nastoupil v německém Erlangenu do Vývoje,
oddělení, ve kterém se tehdy vyráběla drážní
vozidla. V roce 2001 se ho vedení divize Transportation Systems rozhodlo vyslat do Prahy,
aby tu vybudoval a řídil českou divizi Transportation Systems, dnes Mobility. V té době
tu byli všeho všudy tři zaměstnanci. Dnes je
jich 210 a v mnohých oblastech dopravy za
sebou mají značné úspěchy.
„Jedna z prvních věcí, na kterých jsem ještě
v Německu pracoval, byla velice zajímavá spoluúčast na vývoji vozidla pro rychlodráhu
Transrapid, které dnes jezdí v Šanghaji, a uvažuje se i o dalších trasách. Samozřejmě na
dlouhé vzdálenosti, protože toto vozidlo jezdí
až 500 km/hod. Aby se vůbec rychlost využila,
měly by být od sebe zastávky vzdáleny 50 km
a více,“ vzpomíná Jan Maj.
Siemens kam se podíváš
„Rozvoj přišel pochopitelně po sametové
revoluci a prvním oborem, který se mohutněji
rozjel, byly moderní přístroje pro zdravotnictví
a zdravotnická technika. Postupně přicházely
nové divize a výrazný nárůst objemu obchodu.
Dnes elektroniku a elektrotechniku značky Siemens potkáváte ve všech oblastech lidského
života, od domácích spotřebičů, až po nejvyšší
technologie – dopravu a logistiku, energetiku, již
zmíněné zdravotnictví a nejrůznější oblasti strojírenství. Siemens má v České republice bohatou výrobní základnu a zaměstnává přes 11 000
pracovníků .“
Od druhé poloviny 90. let začala společnost
Siemens pro České dráhy dodávat moderní
jídelní a osobní vozy, dnes jich České dráhy
provozují přes sedmdesát. K nim přibylo ještě
12 lůžkových vozů nejvyšší mezinárodní provozní kategorie EuroNight. České dráhy zvolily
značku Siemens proto, že splňuje všechny nejpřísnější mezinárodní parametry. Díky nim,
příjemnému komfortu, energetické úspornosti a rychlosti 200 km/h jezdí tyto vozy také na
všech důležitých mezinárodních spojích
První zakázkou nově vznikající divize společnosti Siemens v ČR byly dodávky pro
Siemens, divize Mobility
ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: SIEMENS
Ing. Jan Maj
S Českými zeměmi je firma Siemens spojena už více než sto let, mezi slavné milníky patří například osvětlení Stavovského divadla. Siemens tu byl i za minulého režimu a spolupra-
coval s velkými koncerny, ať už to bylo ČKD
nebo Škoda.
Lůžkový vůz Siemens
8 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
pražské metro, tedy všechny nové vlakové
soupravy jezdící na trase C. Postupně byly
nahrazovány staré ruské vozy, takže dnes je
v provozu 48 pětivozových vlakových souprav
metra a dokončuje se výroba dalších pěti vlaků, které budou dodávány v průběhu tohoto
roku.
„Tyto vozy jsou obrovským přínosem: jsou
lehčí, úspornější ve svém provozu, využívají rekuperaci, to znamená, že při brždění se vrací energie zpátky do napájecí sítě metra. Oproti dřívějším vozům se na lince C ušetří až 40 % energie.
Právě u vozidel městské dopravy představuje
rekuperace obrovskou výhodu - vozidlo se rozjede a v zápětí brzdí,“ vysvětluje Jan Maj a pokračuje: „Společně s vlakovými soupravami se na
trasu C dodávalo i traťové zabezpečovací zařízení, které hlídá polohu jednotlivých vlaků, intervaly mezi nimi, přebírá brždění a rozjíždění
vlaku. Je to takový poloautomatický systém,
Depo Kačerov dnes – i zde by jednou mohlo jezdit plně automatické metro.
Pro nás zatím budoucnost, ale nikoliv
nereálná. Firma Siemens už plnoautomatická metra provozuje například ve
francouzském Toulouse nebo Rennes,
v italském Torinu nebo německém Norimberku. Tam je také část trati, na
které se potkávají vozidla poloautomatická s vlaky plně automatickými. Přitom vyvinout systém, ve kterém je třeba synchronizovat tyto dva typy řízení,
je tím nejvyšším majstrštykem. Zajímavou součástí plnoautomatického
Další technologií Siemens, se kterou se v ČR
setkáváme, jsou lokomotivy. Jako každé drážní vozidlo, i ty musí být homologované pro
provoz na našem území.
Interiér lůžkového vozu
díky němuž se zvyšuje flexibilita a bezpečnost
metra. Na nových vozidlech na trase C provádíme i údržbu, a to formou tzv. full-servisu, to znamená, že 120 lidí, kteří se o tyto vlaky stará, je
našimi zaměstnanci. Pronajali jsme si depo Kačerov a tam vozidla udržujeme. Výhodou fullservisu je, že Dopravní podnik má zajištěný perfektní stav vozidel a může se plně věnovat své
hlavní činnosti – přepravě cestujících. My se staráme i o dodávky náhradních dílů, což může
být pro dopravce složitým problémem. To je
velice úspěšný projekt a věřím, že je s námi
Dopravní podnik spokojen.“
„V současné době se nejčastěji setkáváme
na našem území s lokomotivami, které patří
Rakouským drahám ÖBB. Nejznámější jsou
tzv. Taurusy, které jezdí mezi Vídní a Prahou
a do budoucna by měly zajíždět až do Drážďan. To jsou třeba lokomotivy, které bez jakýchkoli úprav dokáží jet rychlostí 357 km/hod, přestože jsou vyvinuty na rychlost 230 km/hod,“
ukazuje Ing. Maj hrdě na velkou fotografii
lokomotivy, visící v jeho kanceláři: „Tím jsme
překonali více než 50 let starý rekord francouzských lokomotiv.“
Z Německa zase zajíždějí do Děčína lokomotivy táhnoucí nákladní vlaky a do Plzně
pro změnu jezdí lokomotiva diesel-elektrická,
kterou různí dopravci využívají pro osobní
i nákladní vlaky. No a konečně České dráhy
provozují na trase v okolí Chebska regionální
soupravu Desiro.
metra bývají velké skleněné stěny ve stanicích metra, které se otevřou až ve chvíli,
kdy je možné do vlaku nastoupit. Nikdy se
do tunelu nedostane pes, jak se stalo
nedávno, nehrozí pád člověka do kolejiště,
do kolejiště se nedostanou ani nečistoty
(třeba takový malý staniol od čokolády
může způsobit zkrat), je tedy zajištěna
100% bezpečnost. Odpadá i silný průvan
na nástupišti, doprovázející příjezd každého vlaku. I tuto technologii by rád Siemens
nabízel v České republice.
Divize Mobility hýbe i dopisy
„Naše divize – divize Mobility – spojuje všechny technologie, které mají co do činění s přepravou osob a zboží. Najdete zde celé spektrum
vozidel: od tramvají, metra, lokomotiv a osobních železničních vozů až k vlakovým jednotkám. Zajišťujeme infrastrukturu s nimi spojenou: napájení, elektrifikaci, zabezpečovací zařízení pro železnici a vozidla, technologie spojené
s dopravou, řízením dopravy, mýtnými systémy,
řízením železniční i městské dopravy, přepravou
zboží – technologie, které souvisí s tříděním pošty i balíků, přepravníky zavazadel na letištích...
Je toho skutečně ohromné množství.“
I v technologii související s tříděním pošty
je Siemens světovou jedničkou. Jeho nejnovější stroje dokážou vytřídit až 40 tisíc dopisů za
hodinu! Čtou adresy, i rukou psané, vytřídí je
na správný směr a dokonce až na doručení, to
znamená až do brašny poštovního doručovatele a v tom pořadí, ve kterém poštu roznáší.
Zní to trochu jako Pošťácká pohádka, že? Inu,
vývoj skutečně nezastavíš...
Andrea Bezděková
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 9
Metro plně automatické
VÝVOJ NEZASTAVÍŠ
NETRADIČNÍ PODNIKÁNÍ
Před patnácti lety, když se začal starat o hřbitov v Říčanech u Prahy, se David Stejskal
rozhodl, že své profesi vrátí prestiž a úctu. Pořídil si kvalitní černou kombinézu jakou
nosí policie a na prsa hrdě připjal nápis:
Hrobník
okraje měst a hrobník byl zaměstnancem města – ale stále to byl někdo. Za první republiky
byl hrobník veřejným činitelem na úrovni starosty, pana řídícího, strážníka, učitele, měl definitivu a byl pod penzí, měl své místo v hospodě, jeho urážka se trestala.
To až za minulého režimu se tělo stalo nebezpečným odpadem a tak se s ním i nakládalo. Místo urostlých „havranů“ v uniformách
a charakteristických kloboucích začali cpát těla
do Avie opilí maníci. Byli to velmi často recidivisti a ožralkové... Dodnes můžeme někde takový pozůstatek minulého režimu ještě potkat..
A vy jste si předsevzal, že to změníte.
Porevoluční vývoj u nás spěje k tomu dostat
hrobníka zpět na úroveň, jaká mu náleží. Aby
s pozůstalými v době, kdy jsou citově nejzranitelnější, jednal někdo normální. Ať už pohřební
služba nebo právě hrobník. Představte si, že
v pohřební službě dostanete plný servis a přijdete na hřbitov, kde se potácí opilá troska
a pozůstalí si musí vykopat hrob sami. To je
přeci katastrofa! I tato oblast je hodná naší
pozornosti. Například v Německu mají učiliště,
mají cvičný hřbitov a ty hřbitovy tam podle
toho také vypadají. K tomu my spějeme, ale
velice pomalu. Současná situace školství tomu
totiž není příliš nakloněná. Kdo učiliště zřídí?
Kdo tam půjde učit? Kdo ho bude platit?
ZDROJ: HKP
David Stejskal
Vrátit vašemu povolání prestiž asi nebude
jednoduché...
Hrobník byl vždy váženou osobou. První
ustanovení funkce hrobníka se datuje kolem
14. století, příslušel mu plat, naturální dávky, deputátní oděv, deputátní bydlení. Hrobník stál
ve společnosti poměrně vysoko. Byl na úrovni
zvoníka, kostelníka. Po patentech Josefa II. byly
hřbitovy z hygienických důvodů přesunuty na
10 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
Která škola je nejblíže hrobnické profesi?
To vůbec netuším. Ve Světlé nad Sázavou je
kamenická škola – tam se dají dálkově studovat pohřební služby. Kameničina ke hřbitovu
patří. Ale stejným způsobem by to mohla být
zahradnická škola např. v Mělníce. Chemické
odplevelení, údržba zeleně, máte památkově
chráněné hřbitovy – údržba zeleně je pak prací na koncepčních architektonicky cenných
celcích. Zahradníci také kopou víc než kameníci. Ale pořád tu zůstává mezera, jak se chovat
k pozůstalým, práce s ostatky, stavba hrobek,
hygienická rizika. Bude potřeba hygienickoepidemiologické pracoviště, které v hrobkách
vezme stěry a udělá výzkumy, vždyť při téhle
práci se můžete setkat s antraxem, botulotoxinem a dalšími. A nikdo vám nikdy neřekl, s čím
vším to může být, jak s tím máte zacházet, jak
se bránit. To dáváme dohromady jako historicky první materiál, který tu nikdy neexistoval.
A dál: budeme mít lidi z oboru, kteří by na škole přednášeli? Nejsou učebnice, ty by se musely napsat - i když jsou lidi, kteří by to uměli. Kdo
to bude platit? Obce a města? To by mělo být
předmětem dalších jednání, protože se to týká
všech obcí... Snad tam se zase posuneme dál.
NETRADIČNÍ PODNIKÁNÍ
ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ
Práce je na
hřbitově stále dost
Od roku 2008 je možné udělat si zkoušky
na kvalifikovaného hrobníka. Potom
může člověk podnikat?
Zákon 256/2001 inicioval novelizaci zákona
o živnostenském podnikání. Protože podnikání je činnost za účelem dosažení zisku a hřbitovy jsou v celé Evropě ztrátové, města je dotují.
Hrobníka může dělat člověk, zřídí-li si živnostenský list na poskytování technických služeb
– výkopové práce, správa pohřebiště atd. a musí ho někdo platit. Takový člověk – a znám jich
pár – má smlouvu s 5, 6 obcemi, ty mu platí x
tisíc ročně za údržbu a správu pohřebiště. Ten
zbytek už si platí pozůstalí – vykopání hrobu,
otevření hrobky, uložení urny.... Fyzická osoba provozovat pohřebiště nesmí.
Zkoušky na kvalifikovaného hrobníka si
dělají jen hrobníci?
Spousta lidí, která si zkoušku udělala, má své
zaměstnání. Nedávno tu dokonce dělal kvalifikaci vysokoškolský učitel z Prahy. Nějak mi to
k němu nesedělo a byl mi podezřelý – skvělé
chování, perfektní znalosti, právník s praxí. Ale
on mi zcela logicky odpověděl, že ho štve stav,
který v této oblasti je. Že u nich ve vesnici se
člověk dozví, že někdo zemřel až ve chvíli, kdy
nepřijde do hospody. A vyprávěl mi, že když si
byl udělat živnostenský list na poskytování
technických služeb, tedy na hrobníka, ptal se
na živnostenském úřadě, zda potřebují výpis
z rejstříku trestů – zda není trestaný jako deviant, nekrofil, že nekradl měď. Paní z příslušného
živnostenského úřadu na se na něj podívala
a prohlásila, že tuhle práci může dělat každý ...,
přičemž užila značně hanlivého výrazu.
Odhadem v naší republice chybí
1500 až 2000 kvalifikovaných
hrobníků. Máme zhruba 3 a půl
tisíce veřejných pohřebišť. Zákon
nepřímo obcím nařizuje, aby
zaměstnávaly hrobníka, protože je
tu celá řada úkonů, které nemůže
dělat nikdo jiný než hrobník.
V takových podmínkách se vaše
předsevzetí asi špatně naplňuje...
Je to běh na dlouhou trať, protože od toho
všechny nadřízené orgány dávají ruce pryč. My
tohle musíme nutně dostat do zákona. Vezměte si ten nepoměr – vždyť třeba do podatelny
na obecním úřadě musíte mít maturitu a hrobník pořád nemusí mít vůbec nic. Ani řidičák.
Tomu odpovídá i platová třída 2.- 4. Horší platovou třídu má snad už jen s nasázkou pomocník pomocné uklízečky. Co by tedy mělo motivovat lidi k tomu, aby si dělali kvalifikaci v tomto oboru? Tuhle situaci bych chtěl zvrátit. Když
vám člověk, klidně i bez vzdělání, v obci tluče
křovinořezem do země až lítá tráva, je to odborná zahradnická práce a město za něj platí
zaměstnavateli 250 Kč za hodinu. Tvarování živých plotů např. na náměstí je ohodnoceno
300 Kč za hodinu. Na hřbitovech máte tisíce
Nicméně, soudě podle počtu udělených
kvalifikací, to není až tak zlé...
Asi po půl roce od chvíle, kdy jsem se stal
autorizovanou osobou pro udílení dílčí kvalifikace hrobník, se ozval Ing. Svoboda, webmaster domény pohrebnictvi.cz, a řekl, že
když se k tomu nikdo nemá, zkusí, jestli by ty
zkoušky zvládl. A skutečně zkoušku udělal. Je
historicky prvním kvalifikovaným hrobníkem
a díky obrovské mediální pozornosti, která se
kolem té jeho zkoušky v září 2008 strhla, se
podařilo vyprovokovat zájem o tuto profesi.
Od té doby máme 18 kvalifikovaných hrobníků, z toho jenom u mě jich dělalo zkoušku
13. Zájem tedy je. A podle informací z MMR
zatím neexistuje dílčí kvalifikace, která by
měla víc lidí...
ZDROJ: ARCHIV D. STEJSKALA
Byl by o kvalifikované absolventy
takového oboru zájem?
Skromný odhad je, že v naší republice chybí
1500 až 2000 kvalifikovaných hrobníků. Máme
zhruba 3 a půl tisíce veřejných pohřebišť. Zákon nepřímo obcím nařizuje, aby zaměstnávaly hrobníka, protože je tu celá řada úkonů, které nemůže dělat nikdo jiný než hrobník. Nemůže je dělat ani pohřební služba, protože by byly kvalifikovány jako nedovolené podnikání.
Neznamená to samozřejmě, že co hřbitov, to
hrobník. Na velkých hřbitovech jich je třeba
deset a malým obcím stačí, když se tři čtyři
sdruží a mají jednoho.
metrů živých plotů, které hrobník tvaruje, navíc
ve ztížených podmínkách mezi hroby. Když
přijede kamenická firma a otvírá desku, je to
kvalifikovaná práce a odhaduji tak v 6. – 7. platové třídě? Když to dělá hrobník, je to stále
jenom druhá až čtvrtá třída... Přitom staré desky mají cenu až 60 tisíc a hrobník, který s ní
manipuluje, ji nesmí poškodit. To není odborná práce? To samé je zacházení s technikou po
hřbitově. Aplikace chemie na hřbitově, údržba,
stavební úpravy. Kamenické firmy se dostanou
k velké desce třeba jednou týdně, ale hrobník
může mít tři denně. A my nejsme ve stavu
dokázat, že hrobník dělá celou řadu odborných prací a měl by být podle toho oceněný.
Kdo si bude dělat kvalifikaci pro to, aby třel
bídu s nouzí a aby jím ostatní pohrdali?
David Stejskal s adeptem
na získání dílčí
kvalifikace hrobník
„Kdybyste něco potřebovala, víte, kde mě
hledat,“ loučil se se mnou po hodině a půl
povídání David Stejskal. Ačkoli je to
sympaťák a příjemný společník, budu
ráda, když takovou nabídku nebudu
muset hodně dlouho využít :-)
Andrea Bezděková
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 11
Z RADNIC
Praha 15: „Naše děti nezlobí“
Praha 15 je sice okrajovou městskou částí, ale může se pochlubit několika specifiky.
Má na svém území spoustu zeleně, největší vodní plochu a jeden z největších
přírodních parků v Praze - Hostivařský lesopark.
P
amátková zóna Stará Hostivař v sobě
skrývala sedm set let unikátní fresky
středoevropského formátu a v průmyslové zóně vyrůstá nová elektrárna. Na první pohled se může zdát, že příroda,
kultura a průmysl spolu nesouvisejí, ale v tom
je právě pestrost života této městské části na
jihovýchodě Prahy.
domy ještě rostou. V centru Horních Měcholup byl předán do užívání komplex s tři sta
padesáti byty a další projekty se dokončují.
Pozadu v rekonstrukcích bytového fondu nezůstala ani městská část, která renovuje staré,
tzv. dvouletkové domy a díky nástavbám předala již na tři desítky většinou mezonetových
bytů a další připravuje. Vzhledem k těmto
rozsáhlým investicím do bytového fondu klademe velký důraz na systém kontrol ve vztahu ke zneužívání bytového fondu a zpřísňujeme opatření proti neplatičům a nepoctivým
nájemníkům. Bohužel s tímto problémem se
stále potýkáme a proto hledáme cesty, jak
rozlišit přístup ke slušným a poctivým spoluobčanům.
Rozšiřování bytového fondu s sebou přináší požadavky na mateřské a základní školy do
kterých bylo vloženo mnoho investičních prostředků na jejich modernizaci a maximální
funkční využití. V této době probíhá celková
rekonstrukce nejstarší mateřské školy z r. 1928,
která si vyžádá zhruba 18 milionů korun. Vedle postupného zateplování budov a výměny
oken se investice vložily do instalace tepelných čerpadel do topných systémů všech
budov mateřských a základních škol, v rámci
projektu Využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Prahy 15. Od této investice si
slibujeme velké úspory rozpočtu městské části a nemalý ekologický efekt. V rámci efektivního využívání finančních prostředků byla
zpracována „Strategie rozvoje školství Městské části Praha 15“, která definovala hlavní pri-
hatou infrastrukturou. Obzvlášť v posledních
letech nastal stavební boom. Přibyly stovky
nových bytů v architektonicky různorodých
objektech, postavených převážně soukromými investory. Největší sídliště vyrostlo na Slunečném vršku v Hostivaři, kde nový domov
zatím nalezlo na sedm set rodin a další bytové
12 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ
ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ
Prahu 15 tvoří Horní Měcholupy a Hostivař. Historicky dvě rozdílné obce. Jedna čistě
zemědělská a druhá byla místem, kde se před
válkou, kromě rolnické činnosti, rozvinula průmyslová výroba na vysoké úrovni. Postupem
doby se obě propojily a dnes jsou rychle se
rozvíjejícím moderním místem k bydlení s bo-
ority v oblasti majetkového vybavení a využití kapacity škol. V poslední době se v Praze 15
podstatně rozvinula nabídka učňovského,
středního i vysokoškolského školství, takže
mládež nemusí dojíždět za studiem do jiných
městských částí.
O dětech se říká, když si hrají nezlobí. I na
tento důležitý moment myslíme. Všechny
školy jsou vybavené školními hřišti s umělým
povrchem. Klademe velký důraz na podporu
mimoškolní činnosti a tím i protidrogovou
prevenci. Tento všeobecný problém byl jedním z impulsů pro naší největší investiční akci,
vybudování areálu sportovních a volnočasových aktivit „eRZet“ na okraji lesoparku, kde je
kromě kvalitního ubytování, stravování a sportovních ploch na špičkové úrovni možnost
pořádání i kulturních a společenských akcí.
Areál od svého dokončení zažil několik zatěžkávacích zkoušek, ať již při fotbalových zápasech na umělém trávníku nebo při Dnech
Prahy 15, kterých se zúčastnily stovky návštěvníků.
Jedním ze specifik Prahy 15 je například
spolková činnost, která díky podpoře radnice
přežila i největší krize. Mezi takové patří například chovatelé. Velmi početnou členskou základnu mají rybáři, dobrovolní hasiči a mnoho
dalších sdružení, klubů a jednot. Obdivuji nadšení lidí, kteří v rámci svého koníčku jsou užiteční celé společnosti a proto se snažíme, abychom jim ulehčili aspoň od některých starostí
s financováním základních potřeb pro jejich
činnost.
Z RADNIC
zde přihlášeni, a tím nám unikají finanční prostředky, které by mohly obohatit nejen kasu
radnice, ale především by prospěly dalšímu
rozvoji škol, hřišť, údržbě zeleně apod.
Jednou ze zajímavostí v oblasti energetiky je
výše zmíněná výstavba elektrárny v rámci Malešické spalovny, která se nachází se na našem
katastrálním území. Zde lze nejlépe demonstrovat kvalitní využití spalování odpadu nejen na
tepelnou, ale také na elektrickou energii, která
pokryje potřeby dvaceti tisíc domácností.
Pavel Frydrych, zástupce
starosty Prahy 15
Dá se říci, že každý den řešíme nějaké podněty nebo problémy, které život přináší ke spokojenosti našich obyvatel, jak nejlépe to jde.
Ale existují i radosti a v tomto konkrétním případě bych řekl, přímo zázraky. Před dvěma
roky byl objeven fragment fresky v hostivařském kostele Stětí sv. Jana Křtitele a dnes stojíme v úžasu před kompletní nástěnnou malbou z konce 13. století, která je unikátem středoevropského formátu, jenž nemá v Česku
obdoby. Rovněž se snažíme pomoci při jejich
záchraně podporou grantu a získáním financí
na další etapu restaurování. Skláníme se před
uměním našich předků. V takových chvílích si
říkám: „Když oni nám zanechali takovou stopu,
co jednou najdou další generace po nás?“
Motivuje mě to k zamyšlení a respektu k výsledkům našich rozhodování. Věřím, že naše
projekty budou sloužit ke spokojenosti všech
a následující generace budou mít na co navázat.
O dětech se říká, když si hrají
nezlobí. I na tento důležitý moment
myslíme. Všechny školy jsou
vybavené školními hřišti s umělým
povrchem. Klademe velký důraz
na podporu mimoškolní činnosti
a tím i protidrogovou
prevenci.
Praha 15
ZDROJ: FOTO.MAPY.CZ
, ZDROJ: MČ PRAHA 15
Mám radost, že se nám daří také v sociální
sféře, kterou můžeme v rámci výkonných kompetencí ovlivnit. Kromě dobře fungujícího
Centra sociální a ošetřovatelské pomoci se podařilo vybudovat kvalitní prostory pro Klub
seniorů, kde se mohou naši spoluobčané v důchodovém věku setkávat a provozovat bohaté
spektrum aktivit. Zapojili jsme je i do mezinárodních aktivit s partnerskými městy v Anglii
a na Slovensku.
Jsou oblasti, na jejichž řízení se spolu s magistrátem pouze spolupodílíme. V dopravě je to
všeobecně na čištění či opravě komunikací, ale
naší prioritou je zlepšit situaci v dopravě v návaznosti na potřeby občanů. V současné době
hledáme varianty řešení v možnostech rozšíření parkovacích stání. Příkladem je výstavba
dvou hlídaných parkovišť na sídlišti Košík v Hostivaři. Víme o problematických místech, která
je třeba v rámci větší bezpečnosti a plynulosti
provozu rozšířit či řešit formou kruhové křižovatky. Tím to způsobem jsme vyřešili dopravní
problém v Horních Měcholupech u radnice,
další kruhovou křižovatku chceme vybudovat
v letošním roce na dalším nebezpečném silničním uzlu. Otázkou zůstává výše rozpočtu, se
kterým hospodaříme. Na některé investice se
daří úspěšně získat finanční prostředky z fondů Evropské unie, rezerv hl. města Prahy a ze
státního rozpočtu, ale potřeby často převyšují naše možnosti.
Příjmy patnáctky jsou přímo závislé na počtu trvale žijících obyvatel a dani z příjmů fyzických osob a v této oblasti jsou stále prokazatelné rezervy. Bohužel nemáme možnost sankcionovat nedbalost spoluobčanů, kteří zde
trvalé žijí nebo mají sídlo podnikání, ale nejsou
Pavel Frydrych, zástupce starosty Prahy 15
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 13
PARTNERSTVÍ HKP
Nelezeme nikomu do zelí,
říká o učebním programu Vysoké školy obchodní v Praze Ing. Jan Lajka,
prorektor pro rozvoj VŠ a služby letecké dopravy.
Ing. Jan Lajka, prorektor pro rozvoj VŠ
a služby letecké dopravy
oboru pracují celý život a problematiku dokonale znají, dají studentům skutečně hodně.
Takové učitele mají studenti velmi rádi. Výuka
je pestrá, má zpravidla formu diskuse, studenti jsou nuceni přemýšlet a přednášenou látku
si lépe zapamatují.
Máme zde špičkové manažery leteckých
společností, zástupce v mezinárodních organizacích, nejlepšího leteckého právníka, který
zná naprosto všechno v leteckém právu, byl
u formulování leteckých předpisů i zákonů.
Máme tu člověka, který je autorem mezivládních leteckých dohod. A podobně je tomu
i u dalších studijních oborů, které připravuje-
me společně s profesními sdruženími, asociacemi, tak říkajíc na společenskou objednávku.
Jmenovat můžeme třeba úplně nový obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. Uvádím
to proto, že se jedná o příklad toho, jak se
snažíme vyučovat a připravovat studenty pro
hladký nástup do nových zaměstnání. A takovýto přístup je dnes trendem v celé Evropské
unii. Samozřejmě se studenti učí i teorii - vydáváme skripta, knihy, mají z čeho studovat.
ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: HKP
Na vaší škole předávají studentům své
zkušenosti lidé z praxe, mají jiný přístup
ke studentům?
Na to jsme hodně hrdí, že tu učí vedle uznávaných profesorů a docentů i řada známých
odborníků z praxe. Víte, lidé, kteří ve svém
Váš obor - služby v letecké dopravě tu asi
nemá konkurenci?
To skutečně nemá. Já hrozně nerad někomu
lezu do zelí. Budu někomu brát studenty? To
nemá smysl. My nabízíme věci unikátní, zajímavé, aby se studenti něco dozvěděli a bychom
nikomu nekonkurovali. Teď jsme akreditovali
navazující magisterské studium, management
leteckých podniků, a to téměř na společenskou objednávku. Asociace leteckých výrobců
a další zjistily, že je náš letecký průmysl v nedobré situaci, že jsme přišli o postavení velmoci
a ubývá nám kvalifikovaných pracovníků od
zručných dělníků až po manažery (toto neplatí u výroby ultralehkých letadel, kde jsme naopak novou světovou špičkou).
Naštěstí Asociace leteckých výrobců sdružuje mnoho zajímavých firem a společně vymyslely strategii do roku 2035, což je velice
dobře zpracovaný materiál, který dostala všechna ministerstva, a ve kterém je přesně definováno, kam by se měl letecký průmysl ubírat,
aby získal ztracenou slávu. V jeho závěrečné
části se obracejí na vysoké školy s apelem, aby
začaly produkovat lidi pro tento průmysl. Nová
generace odborníků tu totiž zoufale chybí. Tak
jsme se toho chopili a lidi, kteří by mohli být
v managementu těchto firem, jsme začali vychovávat.
Máte kolem tří tisíc studentů – to je
vysoké číslo. Najdou vůbec všichni ve
svém oboru uplatnění?
Snažíme se o to. Máme i smlouvy s firmami
o tom, že si absolventy vezmou. Například teď
se nám ozvala velmi významná světová CK,
jedna z největších, a nabídla se, že pomůže zajišťovat stálá místa pro praxi, training progra-
14 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
my, přednášky, nabízejí dokonce stipendia pro
nadané studenty, vypsání společných výzkumných projektů, podporu při odborných stážích
a pod. A máme několik dalších – ze Spojených
Arabských Emirátů nám píší, že potřebují naše
bakaláře, kteří by se starali o Čechy v Emirátech, z ambasád nám píší, že potřebují naše
studenty a nabízejí jim práci nebo studium
v jejich zemích. Nabídky jsou a majitelé firem,
což jsou ponejvíce cizinci, si naše studenty
chválí.
Jste soukromá vysoká škola, za studium se
platí. Neodráží se to na kvalitě příchozích
studentů?
Tady vám odpovím příkladem. Před x lety se
mě na Dni otevřených dveří taková rozjásaná
dívenka ptala, jestli ji přijmeme ke studiu, když
má na střední škole čtyřky. Tak jsem řekl: přijmeme. Proč to děvče mělo čtyřky? Už od
pohledu to nepřekvapilo – ale když jste na
střední škole, kde nic neplatíte a všechno vám
padá z nebe, tak jste IN, když se neučíte a předvádíte se. A teď najednou za studium platíte většina studentů si studium financuje sama –
dáte 22,5 tisíce a budete na to kašlat a pokračovat ve svém volném životě? Brzy zjistíte, že je
to špatná investice. A ta dívka, o které mluvím,
nakonec odpromovala s červeným diplomem.
To, že se za studium platí, vůbec neznamená,
že studenti dostanou zkoušky zadarmo. Někdy
mám pocit, že jsme dokonce náročnější než na
některých jiných školách. Ale jde nám o to, aby
student za svoje peníze získal kvalitní vzdělání
a nedělal naší škole ostudu. Jde přece i o naši
prestiž!
Stejně se spousta lidí dívá na soukromé
školy skrz prsty a považuje je za dobrý
byznys.
Tady platí tvrdé zásady. Dostanete od studentů peníze a musíte s nimi hospodařit tak,
abyste pokryla všechny náklady, které se školou jsou. On to není tak skvělý kšeft, jak některé deníky uvádějí. Neuvědomují si, že my si
těch x milionů nerozebereme a nekoupíme si
drahá auta. Pronajímáme obrovský dům v centru města. Chceme dát studentům hezké prostředí, dobré zázemí, aby se jim za jejich peníze
PARTNERSTVÍ HKP
dobře studovalo. To, co oni nám dají, to se
investuje do učitelů, do vybavení – všechny
učebny jsou plně klimatizované, všude jsou
počítače, je tu přes 100 počítačů jen pro studenty, na chodbě jsou počítače k veřejnému
využití, vše je napojeno na internet, máme
informační centrum, studovnu s počítači, knihovnu., studentský klub. My nedostáváme ani
halíř od státu. To není zlatý důl, který přináší
obrovské peníze. Naopak, nejdůležitější je pro
nás student.
Mají vaši studenti možnost prakticky se
už při studiu seznámit se svým oborem
a novinkami v něm?
Samozřejmě, je to jak jsem se již zmínil
zejména při výuce odborníků z praxe, kromě
toho mají studenti předepsanou povinnou
praxi během studia. Navíc se snažíme, aby studenti dostali v tom oboru, který u nás studují,
nějakou přidanou hodnotu. Například máme
dohodu s jedním světovým distribučním sysnetrpí profesní slepotou a regionům dávají nové cenné rady a náměty.
Hovořil jste, že schází management
leteckých podniků. Objevili jste i další
„mezery na trhu“?
Společně s Asociací průvodců ČR jsme připravili a akreditovali bakalářský obor Průvodcovská činnost v cestovním ruchu. To jinde
není a objevují se tu nové profese, jejichž existence by vás ani nenapadla.
témem. Studenti si mohou zaplatit kurz za sníženou cenu, udělají si zkoušky na rezervační
systém a dostanou certifikát v angličtině, platný všude na světě.
Teď jsme zavedli předmět letecká doprava
a životní prostředí. Dostaneme nový software,
s jehož pomocí se dá po startu letadla přeplánovat let podle toho, jaká je meteorologická
situace, zjednodušeně řečeno, jak fouká vítr. To
dává úžasné úspory na spotřebě paliva, ale
také snižuje velmi výrazně vzniklé emise – tedy
znečišťování životního prostředí. Takový program nabízí letecké společnosti obrovské ús-
pory. Studenti si takové plánování letů mohou
vyzkoušet a naučí se při tom přemýšlet nejen ekonomicky ale i ekologicky.
Nebo zase u jiného oboru – Cestovní ruch
– Katedra cestovního ruchu má předmět Projekt – a to se skutečně vezme nějaké téma
a studenti, rozdělení na pracovní týmy, musí
téma zpracovat, požádat o grant, dohodnout
se s úřadem... Počínají si tak, jako by skutečně
dělali projekt. Ing. Šárka Tittlebachová, která
vede katedru cestovního ruchu, by mohla
vyprávět, jak třeba v regionech tyto práce uvítali – protože ti mladí na věci mají jiný pohled,
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s., získala
v roce 2000 akreditaci MŠMT ČR ve studijním
programu Mezinárodní teritoriální studia a státní
souhlas působit jako soukromá vysoká škola. Svou
činnost zahájila akademickým rokem 2001/2002.
Vedle programů Cestovní ruch, Informatika
v cestovním ruchu nebo management cestovního
ruchu, tu lze získat vzdělání v oboru Služby letecké
dopravy v cestovním ruchu a nově také
v magisterském programu Management leteckých
podniků a bakalářském oboru Průvodcovská
činnost v cestovním ruchu. V současné době má
škola cca 3000 studentů. VŠO je členem
Hospodářské komory hl. m. Prahy.
Andrea Bezděková
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 15
Vysoká škola obchodní v Praze
Snažíte se tedy vychovávat prakticky, pro
život?
My se dokonce snažíme, aby si studenti osvojili i etiku a etiketu, aby uměli správně vést
obchodní jednání. Aby si uvědomili, že podnikání musí mít vysokou úroveň. K tomu je vedeme. A také k tomu, aby si vážili práce jiných.
ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ
Podnikatelům bych
pouštěl film Zlaté dno
Každý týden se na podnikatele obrací z obrazovky České televize jako moderátor pořadu
POKR. Kolegové o něm hovoří jako o k sobě náročném dříči a nezastírají, že si ho váží.
Letos v březnu oslaví Kristova léta. Aleš Cibulka.
Mají kolegové pravdu? Jste na sebe
pedantsky přísný?
No to by mě zajímalo, kterých kolegů jste
se ptala. Ale přiznám se, že mají pravdu. Navíc
jsem perfekcionalista a tudíž mě dokáže vytočit, když lidé kolem mě nepracují na 100 %.
A je jedno, jestli je to kameraman při natáčení,
tramvaják nebo prodavačka v Lidlu.
Aleš Cibulka
Neméně zajímavý je ale i rozsah vaší
práce. Moderátor, dramaturg, spisovatel.
Zapomněla jsem na něco?
Už takhle to zní velkolepě. Asi by se ještě
něco našlo, ale tomuhle se věnuji nejvíc.
Vyhlášený jste i svou láskou
k mateřskému jazyku. Jaký je váš názor
na používání hovorové a nespisovné
češtiny?
Hovorovou češtinu mám moc rád – sám se
jí vyjadřuji, připadá mi, že je to přesně ta čeština, která by měla zaznívat z televizní obrazovky nebo z rádia. Nepleťme si ji se spisovnou
– ta by dnes asi zněla trochu archaicky. I nespisovná čeština má svoje kouzlo a nevidím důvod, proč ji zatracovat. Důležité je vybrat, která, kdy a kam se hodí. Ale čeština politiků? To
v mnoha případech ani není čeština. Všichni
se kdysi smáli projevu Milouše Jakeše na Červeném hrádku. Dnes má Jakeš celou řadu
zdatných konkurentů. Zkuste se třeba zapo-
16
ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: JOSEF LOUDA
Moderátor pořadu, jakým je POKR, často
nemívá možnost shlédnout natočené
reportáže, dotáčí pouze tzv. spojováky.
Stane se vám někdy, že vás anoncovaný
příběh natolik zaujme, že ho pak s chutí
zhlédnete?
Scénáře zmíněných spojováků si píši sám,
proto se vždycky snažím o daných reportážích
dozvědět co nejvíc. I když stane se, že ohlašuji
reportáž, která se bude vlastně natáčet až za
několik dnů. Rád ale předem vím o všem, co
se bude v reportáži odehrávat.
slouchat do řeči pana Paroubka. Na druhou
stranu oceňuji nápaditou češtinu pana Schwarzenberga.
Kulturu vyjadřování a jazyka využijete
nejen při moderování v televizi nebo
rádiu, ale také při psaní knih.
A víte, že ani nerozlišuji, jakou češtinu zrovna použiji? Prostě píšu nebo mluvím a to stále
stejně. Ale pokud máte pocit, že z pusy nevypustím nějaký vulgarismus, to jste na omylu.
Mimochodem čeština má právě vulgarismy
nádherně propracované.
Máte ve své domácí filmotéce všechny
filmy pro pamětníky, které u nás byly ve
30. a 40. letech natočeny? Které máte
nejraději?
To zdaleka ne – jen ty, které mám nejraději.
Většinu jsem jich samozřejmě viděl, ale nearchivuji je. Nejraději? Odpověď je nasnadě –
cokoli s Natašou Gollovou nebo s Hugo Haasem. A Nebe a dudy.
| Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
V tomto čísle Zpravodaje přinášíme
povídání o povolání Hrobník a o tom,
jaké to kdysi bývalo vážené řemeslo.
Nedá mi to, abych si nevybavila Vlastu
Buriana jako Funebráka v šik uniformě
s kloboukem. Takových případů úpadku
dřívějších řemesel asi najdeme
v pamětnických filmech víc...
Já si myslím, že právě v těchto filmech je
možné vysledovat, že řemeslo mělo (a má)
zlaté dno. V těchto filmech je vidět, jak se
u nás dařilo poctivým a nápaditým malým
a středním podnikatelům. A když byla řeč
o Burianovi – připomenu jeho Zlaté dno. To
by si dnes měli podnikatelé pouštět povinně!
Napsal jste dvě knihy o Nataše Gollové,
další o Zdence Sulanové, vydal kalendáře
s „pamětnickou“ tematikou. Určitě
pracujete na dalších knižních projektech.
Prozradíte, co to bude?
Na jaře vychází už třetí díl naší knihy O češtině – pro všechny, které naše mateřština zají-
ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ
má. Cibulkův kalendář pro pamětníky jsem
napsal pro všechny milovníky starých filmů na
rok 2009. Byl úspěšný, vznikl druhý – na rok
2010 – a ten doslova zmizel z pultů. Na rok
2011 už tedy dělám kalendáře rovnou dva:
v červnu vycházejí Cibulkův kalendář pro filmové a také druhý pro televizní milovníky.
Pohnuté osudy lidí vás provázejí i ve 13.
komnatě. Díky cizím životním příběhům
má člověk možnost uvědomit si určité
mezníky svého života, pochopit některé
věci.
V tandemu s režisérkou Simonou Oktábcovou jsem natočil celkem dvacet třináctých
komnat. Dvacet osudů, dvacet přátel, kamarádů, kteří se před kamerou velmi upřímně
vyzpovídali. Hlavní smysl tohoto cyklu je ukázat cestu, pozitivní příklad. Divák u televize by
si měl říci: „Když se s nepřízní osudu porvala
tahle zpěvačka, herečka, herec – tak já to
dokážu taky.“ Ne všechny díly tohoto cyklu
ale, dle mého, tomuto cíli odpovídají.
O vašich chystaných spisovatelských
projektech jsme hovořili, co chystáte
v ostatních oblastech vaší rozsáhlé
činnosti?
Kde začít? Kromě televizní Češtiny a POKRu mám ještě každou sobotu na vlnách Českého rozhlasu 2 – Praha vlastní divadelní talk
show v přímém přenosu Tobogan. Za čtrnáct
dnů se tam například už popáté chystají man-
Čeština politiků? To v mnoha
případech ani není čeština.
Všichni se kdysi smáli projevu
Milouše Jakeše na Červeném
hrádku. Dnes má Jakeš celou
řadu zdatných konkurentů...
želé Havlovi. No a kromě toho se tak trochu
vracím k divadlu, které jsem vystudoval. Dostal
jsem totiž nabídku, která se neodmítá. Kvůli ní
byl bych ochoten skončit se vším ostatním.
Ale jsem pověrčivý, až bude čas, prozradím
o co jde.
Andrea Bezděková
Č Í S L O 1 | 2 0 10 |
17
PODNIKÁNÍ S CHUTÍ
Pivo tří P
Zastihnout Milana Kuráně na rozhovor, je trochu honička. Je sládkem
Pivovaru Bon - tělem i duší - a stará se o to, aby se ve Valašském Meziříčí
vařilo pivo té nejvyšší kvality. Brzy budeme mít možnost se o tom
přesvědčit i v Praze.
Pivo Bon nazýváte pravým poctivým
českým pivem. Co si pod takovým
označením máme představit?
Pojem poctivé české pivo je vařeno výhradně z českých surovin. Žatecký chmel, český
slad a kvalitní voda tyto podmínky bez výhrady splňují. Dále se musí dodržovat výrobní
proces, to znamená, že pro výrobu světlých
piv plzeňského typu používáme takzvaný
dvourmutový postup vaření. Hlavní kvašení
piva ve spilce probíhá v otevřených kádích při
Takové pivo má asi na náš organizmus
příznivý vliv, požívá-li se s rozumem?
Po fyziologické stránce je pivo vysoce vyrovnaným nápojem, který zvyšuje disperzitu v zažívacím traktu. Hořké chmelové látky podpo-
BONVER CZ, s.r.o.
rují sekreci žluče a tím kladně ovlivňují trávicí
proces. Z nutričního hlediska je významný obsah řady vitamínů B.
správných teplotách, cílem je řízená přeměna
sacharidů na alkohol a CO2. Dokvašování piva
pak probíhá v ležáckém sklepě, aby bylo dosaženo optimálních organoleptických vlastností, nasycení oxidem uhličitým a vyčiření při
optimální teplotě -0 až +4 C. Doba dokvašování u 10% výčepního piva je 30 dnů u 12% 70
dnů. Řada piv má své odlišné výrobní postupy,
které stanovují dobu ležení. Celková doba pak
může kolísat v rozmezí 1-12 týdnů. Zásadně
nepoužíváme HGB systém, kdy se pivo ředí
nasycenou vodou, ani CK tanky, ve kterých
probíhá rychlejší průběh fermentace.
Jaký sortiment piv vaše společnost
vyrábí?
Po fyziologické stránce je pivo
vysoce vyrovnaným nápojem,
který zvyšuje disperzitu v
zažívacím traktu. Hořké chmelové
látky podporují sekreci žluče
a tím kladně ovlivňují trávicí
proces. Z nutričního hlediska je
významný obsah řady vitamínů B.
Vyrábíme 10% světlé pivo, 12% světlý ležák
a 14% tmavý speciál.
Je možné pivo Bon ochutnat i v Praze?
Bude to možné už velice brzy – v březnu na
Praze 13 otevíráme restauraci, ve které budeme mít i svou varnu. Věříme, že to ocení nejen
ti, kteří už měli možnost naše piva ochutnat,
ale že si tu piva Bon najdou své další příznivce.
18 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
Pokud se některý z našich čtenářů
rozhodne ve své restauraci Bon
vyzkoušet, co pro to musí udělat?
Stačí, když navštívíte naše internetové
stránky www.pivovarbon.cz, kde jsou
uvedeny všechny potřebné kontakty.
-red-
NÁZOR NA...
...personalistiku
Personalistika ano či ne?
Karin Bílková, Dálniční stavby Praha, a.s.
Personalistika bývá často zjednodušována,
někdy zatracována i znovu opěvována. Proč
tomu tak je? Malí či střední podnikatelé většinou personalistiku oklešťují pouze na rovinu
mzdového účetnictví - zpracování podkladů
pro výplatu mezd a plnění povinností vůči
všem institucím. V rámci úspor podle počtu
zaměstnanců vykonávají okleštěnou činnost
1 - 2 zaměstnanci či externí společnost.
Takto je mnohdy chápána i personalistika
v některých větších firmách. Není se čemu
divit. Každý se snaží uspořit a šetřit náklady,
kde to je možné, a to hlavně v současné době.
Přesto je personalistika potřebná a zvlášť v této
době. Svou širokospektrálností může být
zaměstnavateli v mnoha ohledech užitečná
a nápomocná. Ten, kdo ji vykonává, by měl být
univerzální jedinec, který nejen dokáže zvládnout činnosti, které souvisí s přípravou ke
mzdám a dalším náležitostem, ale především
by měl umět pomoci poradit. Poradit všem, jak
zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům.
V dnešní době, kdy je velká nezaměstnanost, může být na jedno pracovní místo i více
než 10 uchazečů. Personalista tu dostává jasný
úkol: vybrat toho nej… Měl by vyvinout veškeré úsilí a pomoci zaměstnavateli vybrat po
zvážení profilu kandidátů toho pro firmu nejlepšího, tedy takového kandidáta, který je kvalifikačně zdatný a zároveň vhodný do dané
firemní kultury – do daného prostředí. A to
není jednoduchý úkol.
Lidský kapitál je jedním z velmi důležitých
zdrojů, které zaměstnavatel má. Umět ho získat, správně vybrat, namotivovat a „pečovat
o něj“ není v této době, kdy převyšuje nabídka
poptávku, pro zaměstnavatele snadné a proto
by měl mít někoho, kdo by mu v této oblasti
adekvátně pomáhal.
Maloobchod se bez řemesla neobejde
Marie Knotková, Globus ČR
Globus, který je nejen prodejcem, ale také
výrobcem čerstvých potravin, si zakládá na
čerstvosti a kvalitě svých výrobků. K jejich výrobě však potřebuje kvalitní odborníky, které
dokáže patřičně ocenit a motivovat.
Globus má vlastní řeznickou a uzenářskou
výrobu. Maso a uzeniny z Globusu patří k těm
nejkvalitnějším na trhu. Veškerá masná výroba
probíhá přímo v zázemí každého hypermarketu. Vlastní pekárna se stává dalším pilířem kvality. Pečivo dle originálních receptur a poctivé cukrářské produkty se díky ní k zákazníkům dostávají vždy zcela čerstvé. Vlastní restaurace je
v Globusu samozřejmostí. Zákazníky je vyhledávaná nejen pro příznivé ceny, ale také pro
chutná jídla z vlastních masných produktů.
Pro zachování standardu poskytovaných
služeb, potřebuje Globus pro své hypermarkety vyučené specialisty - řezníky, pekaře, cukráře, lahůdkáře, prodavače atd.
K získání těchto odborníků má Globusu pomoci projekt Dobrej flek.
Globus ve spolupráci s řadou středních škol
nabízí žákům nejen možnost absolvovat kvalitní odbornou praxi, ale těm, kteří projevují
o zvolený studijní obor vážný zájem, nabízí
i další výhody.
Jedná se například o měsíční stipendium
poskytované vedle odměny za produktivní
práci, účast v interním vzdělávacím programu, na exkurzích, outdoorových aktivitách
atd.
Úspěšní absolventi získají v Globusu jistotu
prvního zaměstnání, odpovídající finanční
ohodnocení, práci v moderním a příjemném
prostředí, standardní zaměstnanecké výhody
a v neposlední řadě i nenávratnou půjčku.
Více na www.dobrejflek.cz.
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 19
V PRAZE MÁ SÍDLO...
Je libo FLEXI kancelář?
Mít své kanceláře v centru města, využívat výhod snadné dostupnosti a dobré adresy, to
je přáním snad všech podnikatelů. Nicméně ne vždy uskutečnitelným. Moderní doba však
nabízí služby tzv. flexibilní kanceláře, kterou v zahraničí nazývají SOS – Serviced Office Space.
ZDROJ: OFFICE HOUSE
ky kancelářských potřeb atp. Náklady na jednu dočasnou kancelář tak mohou být nepřiměřeně vysoké. V takovém případě mohou
velice účinně pomoci právě FLEXI kanceláře.
Najdete je snad ve všech západních metropolích. Praha zpočátku trochu zaspala, ale
úspěšně tento trend dohání. Nově i díky business centru, které v pražském Paláci Archa
provozuje společnost OFFICE HOUSE.
Aleš Fritz, se kterým jsme na toto téma
hovořili, je projektovým manažerem FLEXI
kanceláří.
V souvislosti s flexi nehovoříte
o pronájmu, ale o službě. Proč?
FLEXI kancelář je totiž, na rozdíl od běžného pronájmu, skutečně službou, která poskytne kompletní profesionální zázemí. V rámci
jednoho poplatku má zákazník uhrazeno vše,
co pro svou činnost může potřebovat. Navíc
ušetří řadu vedlejších nákladů – mzdy administrativních pracovníků, IT techniků, pořizovací cenu za nábytek, pojištění prostor atp.
Získává také možnost využít doplňkové služby, ať už se jedná o zasedací místnost nebo
OFFICE HOUSE
K
nám se tato „vymoženost“ dostává později, ale o to razantněji.
Princip FLEXI kanceláře je přitom
zcela jednoduchý... Samotný princip je postavený na potřebě společností vést
svá obchodní jednání mimo své běžné působiště, na požadavku využívat kancelářské zázemí v blízkosti svých klientů. Pronájem kanceláří na pár měsíců znamená pro firmy zbytečně vysoký náklad. Nejenže je potřeba najít
vyhovující prostory, ale ty je třeba ještě vybavit. Samotné vybavení kanceláří není přitom
jen o nábytku, ale o řadě dalších drobností,
které ke své činnosti, aniž bychom si to uvědomovali, běžně potřebujeme – počítačovou
síť, připojení k internetu, telefonní nebo faxové linky, zasedací místnosti, recepční či asistentku, která se postará o hosty i o objednáv-
20 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
o asistentku, která vyřídí všechny telefonáty
a postará se o samotný chod kanceláře.
Hraje umístění FLEXI kanceláří pro vaše
klienty důležitou roli?
Určitě. Z tohoto důvodu jsme pro FLEXI
kanceláře hledali prostory, které jsou nejen
prestižní, ale mají i všechny další předpoklady
pro kvalitní kancelářské centrum. Šlo nám
především o dobrou adresu, perfektní dostupnost a kompletní zázemí. Ukázalo se, že
je to mnohem složitější, než jsme předpokládali. Většina nabízených nemovitostí splnila
jeden či dva naše požadavky, Až Palác Archa
splnil všechny. Nejenže je situovaný přímo
v centru Prahy, ale v nejbližším okolí je nájezd
na magistrálu, dvě vlaková a jedno autobusové nádraží nebo dvě stanice metra. Samotná
budova, ačkoli historická – jedním z architektů tohoto komplexu byl například i Josef
Gočár - je po kompletní rekonstrukci.
Nicméně taková služba nemusí být
vhodná pro každého...
Pokud někdo hledá prostory pro 150 zaměstnanců, pravděpodobně pro něho budou
flexi služby nevýhodné. Tak velká firma už
většinou zaměstnává celou řadu vlastních
administrativních a technických pracovníků.
Pro menší firmy je ale flexibilita výhodná
i finančně.
Dejme tomu, že se na vás obrátí
podnikatel s tím, že by rád využil vašich
služeb. Co všechno mu jste navíc schopni
poskytnout?
Toho, co umíme, je skutečně dlouhá řada.
Od přeposílání nebo úschovu pošty, telefonních a faxových služeb, přepisu textů, sjednávání schůzek, tisku, kopírování a skenování
dokumentů přes pronájem zasedací místnosti, poskytování nealkoholických nápojů až
k zajištění překladů, kurýrní služby, zajišťování
hotelů, letenek a podobně. A umíme samozřejmě zajistit třeba i donášku jídla, aby se
u nás cítil klient skutečně „jako doma“.
-red-
NOVINKY Z HMP
Pražské služby, a.s.
N
epříznivá ekonomická situace
posledních let se samozřejmě
dotkla i Pražských služeb. Výkupní ceny papíru nám nepokryly ani
náklady na jeho zpracování a naše ztráty začaly být v řádech milionů korun, a to nejen
u papíru. Podobná situace se opakovala například u železného šrotu a dalších komodit. My
jsme samozřejmě zahájili jednání jak s našimi
odběrateli, tak s hlavním městem Prahou. Díky
našim velmi dobrým vztahům s odběrateli
jsme byli jedni z mála, kteří v tomto nelehkém
období na papír odbyt měli a touto cestou
bych jim rád poděkoval. Velký dík patří také
hlavnímu městu, které pochopilo naši nelehkou situaci a během prvního pololetí roku
2009 nám Rada hlavního města Prahy v čele
s panem primátorem podala pomocnou ruku
a ze svého rozpočtu vyčlenila subvenci ve výši
12 mil. Kč na záchranu systému tříděného odpadu v Praze. V tomto mimořádně složitém
období nám také velmi pomohl fakt vyplývající z výsledků kolektivního vyjednávání na rok
2009, kdy odborová organizace pochopila závažnost situace a byla vstřícná ve svých požadavcích na meziroční zvýšení objemu mzdových prostředků a dalších benefitů vyplývající
z kolektivní smlouvy. I jim a všem našim zaměstnancům patří velký dík.
Ve druhé polovině minulého roku se situace
začala pozvolna zlepšovat, výkupní ceny papí-
ru se postupně dostávaly na cenovou úroveň
blížící se našim zpracovatelským nákladům
a v současné době cenová hladina pozvolna
stoupá. Také se nám podařilo získat velmi důležité zakázky. Za zmínku stojí zakázka na
komplexní nakládání s odpady pro Dopravní
podnik hl. m. Prahy, dále zakázky pro městské
části Praha 3 a Praha 6 na zimní a letní údržbu
komunikací a zeleně, obhájení pozice systémového operátora s komplexním nakládáním
s odpady pro společnost Letiště Praha, úspěšně zvládnutý projekt nakládání s bioodpadem,
který jsme od června minulého roku rozšířili na
celou Prahu a mnoho dalších. Také pokračující
expanze v segmentu nakládání s odpady v živnostenském sektoru a efektivní řízení našich
akvizic jsou aktivitami, kterými se můžeme
pochlubit. Mezi další důležité události jistě
patří zahájení stavby kogenerační jednotky na
ZEVO, otevření nového moderního třídícího
centra v Chrášťanech a zahájení rekonstrukce
administrativní budovy.
Rok 2010 pro nás bude velmi důležitý. Musíme se velmi dobře připravit a obhájit zakázku
pro hlavní město Praha na zajištění letní a zimní údržby pozemních komunikací na území
hl. m. Prahy. Tato zakázka je pro nás klíčová
a přípravy na tendr jsou již v plném proudu.
Výsledky výběrového řízení budeme znát, zřejmě, již v prví čtvrtině roku 2010. Tato zakázka
je oproti té stávající objemnější, zahrnuje letní
Jezdíme ekologicky. V současné době mají Pražské služby 21 vozidel s pohonem na
zemní plyn a v letošním roce plánujeme nákup dalších 14 vozidel.
a zimní údržbu komunikací na celém území
hl. m. Prahy. Novinkou je úklid chodníků, který
po změně legislativy připadl za povinnost městu a mnoho dalších činností. Určitě jednou
z nejzásadnějších novinek roku 2010 bude
spuštění kogenerační jednotky na ZEVO Malešice. Počítáme, že termín pilotního spuštění
nové technologie na výrobu elektrické energie
bude někdy během září 2010. Součástí kogenerace bude také zařízení De-NOx, které sníží
emise oxidu dusíku o více než 50 % pod zákonem stanovený limit. Také výstavba horkovodu, který je nezbytný k tomu, abychom mohli
vyvést maximum tepelného výkonu, bude jednou z novinek. Jinak budeme pokračovat v rozvoji poměrně nového projektu sběru bioodpadu na celém území hl. m. Prahy, v budování sítě
sběrných dvorů hl. m. Prahy a samozřejmě
pokračovat v aktivní obchodní politice jak
v oblasti akvizic, tak v živnostenském sektoru.
Jistě důležitou věcí pro všechny zaměstnance
naší společnosti bude dokončení a slavnostní
otevření zrekonstruované administrativní budovy. Protože chceme, aby se naši zaměstnanci dobře cítili, měli zde potřebné zázemí pro
svou každodenní práci, reprezentativní prostory pro své schůzky s obchodními partnery
a příjemné prostředí k odpočinku a načerpání
sil, novou tvář bude mít nejen exteriér budovy,
ale také jídelna, společné prostory a zcela nové
zasedací místnosti.
S úctou,
JUDr. Patrik Roman
generální ředitel Pražské služby, a.s.
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 21
Pražské služby, a.s.
JUDr. Patrik Roman: Bez nadsázky mohu říct,
že rok 2009 byl zatím nejtěžší zkouškou naší
odolnosti.
ČESKÁ KVALITA
99 let poctivé klavírničiny
Rodina Rendlů začala prodávat první piana už v roce 1911. Tak jako jméno Ferdinand, dědí
se z otce na syna v téhle rodině i poctivé klavírnické řemeslo. Zatím poslední muž slavného
rodu dostal sice jméno Jan, ale obor, ten mu zůstal.
Rendl Piana
Váš syn jméno nezdědil, ale přesto
v rodinné tradici pokračuje...
Ferdinand Rendl (FR): Já měl trošku problém, zda ho do toho uvrtat. Zajímal se o ekologii, počítače... Má spoustu kamarádů, kteří se
chytli u počítačů a vydělávají minimálně dvakrát tolik, co on, a toho já jsem se bál. Až přijede kamarád v novém autě a já začnu mít výčitky, že jsem synovi neposkytl lepší povolání.
Myslím, že ho dost přesvědčilo, když viděl
poděkování, která dostali mí rodiče nebo prarodiče, vyznamenání z výstavy... On je typ člověka, který rád dělá něco, co není tak běžné.
Myslím, že dnes jsme oba spokojení.
Jan Rendl (JR): Od malička se v tomto prostředí pohybuji, táta mě brával na dílnu s sebou.
Tak to nějak vyplynulo. Nebyl to můj sen, ale
ani mě vlastně nenapadlo, že bych dělal něco
jiného.
Platí ještě: co Čech, to muzikant?
FR: My si myslíme, že už moc ne, teď je to
víc o spotřebním přístupu k muzice. Ačkoli co
vím, tak o hudební školy se zájem zvyšuje, rodiče se snaží od malička vést své děti k muzice
a v „hudebkách“ mají poměrně plno.
Mít doma piano už asi není takovou
chloubou, jako bývalo?
FR: Dnes k hudbě všeobecně převládá spo-
v meziválečném období s tehdejšími platy a cenami, i tehdy bylo piano luxusem, ale priority
byly úplně jinde. To je největší problém. Vždyť
každým rokem skončí nějaká firma na výrobu
pian, protože není poptávka.
Co všechno firma Rendl Piana nabízí?
FR: Specializujeme se na generální opravy
– opravy rezonančních desek, úpravu strunového přetlaku, nové struny, kladívka, klávesové
položení, opravy mechanik a klávesnic a jejich
seřízení-regulaci. Opravujeme dokonce i položení ze slonové kosti – to je dnes vzácnost, protože ze slonoviny se už nesmí vyrábět. Děláme
povrchové úpravy, zajišťujeme přepravy, půjčujeme krátkodobě nástroje, např. na koncerty, ale i dlouhodobě, třeba na rok dva. Samo-
ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: HKP
F
erdinand Rendl, majitel firmy Rendl
Piana, má obor doslova v krvi. Jeho
babička, vzdálená příbuzná rodiny
Petrof, vlastnila obchod s gramofony
ve Vinohradské ulici. Se svým manželem Ferdinandem pak začali prodávat piana. Ferdinand,
zdatný obchodník, získal exkluzivní zastoupení
firmy Petrof a v roce 1924 zakoupil pro firmu
Petrof dům v Rytířské ulici na Praze 1. Z té
doby také pochází slogan: „Petrof od Rendla je
nejlepší“. I druhá generace zůstala v oboru. Syn
zakladatele firmy dokonce postavil kolem roku
1933 speciální malá piánka, určená pro děti,
kterým velikost nijak neubrala na perfektním
zvuku. Ačkoli jich bylo vyrobeno pouhých 11
kusů, ze světové výstavy v Bruselu v roce 1935
si odnesla stříbrnou medaili. Sídlo firmy byste
v té době našli na prestižní adrese - ve Vodičkově ulici. V roce 1948 byl znárodněn jak
dědečkův obchod v Rytířské, tak otcova firma
ve Vodičkově ulici. Tu nahradilo Družstvo výrobců hudebních nástrojů IGRA a tatínek v ní
dělal vedoucího. Ferdinanda Rendla, toho jména třetího, snad ani nenapadlo dělat něco jiného. Vyučil se u svého otce a 26 let ve „Vodičkovce“ pracoval. Potom byl zaměstnán na
hudební fakultě AMU a na poloviční úvazek
v České filharmonii. V osmdesátých letech
absolvoval odborné stáže u firmy Steinway
v Hamburku a v Berlíně. Pracovat samostatně
se rozhodl začátkem roku 1989. V roce 1991
byl jmenován členem poradního sboru Českého muzea hudby.
Busta zakladatele firmy a rám dětského
klavírku Rendl
třební přístup a platí to i o pianech. I koupěschopnost obyvatel je menší.
JR: Já si spíš myslím, že je to o prioritách než
o koupěschopnosti. Dnešní priority jsou auto,
dům, kuchyň... Piano je koníček a ten už je
v žebříčku dole. Investice do takových věcí nejsou v módě. Pokud srovnávám ceny nástrojů
22 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
zřejmě také ladíme, ale naše hlavní síla je právě
v renovacích starších nástrojů a restaurování
i historických klávesových nástrojů.
JR: A samozřejmě repasované nástroje také
prodáváme. Je to taková alternativa k novým
nástrojům – jejich cena je plus mínus poloviční
a přitom jsou v kondici nového nástroje. Navíc
ČESKÁ KVALITA
Třetí a čtvrtá generace klavírníků:
Ferdinand a Jan Rendlovi
mnohdy jsou ty staré mnohem kvalitnější nebo mají lepší zvuk než ty novější.
Kdy se vlastně vyráběla nejlepší piana?
FR: Všeobecně je známo, že nejlepší nástroje s nejhezčím zvukem se vyráběly v meziválečném období. Dřív měli majitelé skladové
zásoby dříví, které pak bylo pořádně proschlé.
I dnes vyrábějí některé firmy kvalitní nástroje,
ale i přední hudebníci dají přesto přednost
„meziválečným“ klavírům. Ale to se samozřejmě netýká jen českých výrobců.
Kam si můžeme přijít poslechnout
kvalitní nástroje?
FR: Výborné klavíry jsou v České filharmonii,
na Akademii múzických umění. Do kvalitních
nástrojů investovali třeba v Severočeské filharmonii, kde mají nový koncertní klavír Steinway,
stejně jako v plzeňské konzervatoři.
JR: Když hovoříme o Steinwayi - to je hlavně
značka, prestižní jméno. Ale dnes už jsou výrobci, kteří se co do kvality dají srovnávat, jen
to jméno není tak vyhlášené. Mezi takové patří například Steingraeber. Kvalitní nástroje si
můžete poslechnout také v naší Pianotéce,
a samozřejmě si tam na ně také zahrát a více se
o nich dozvědět.
V Pianotéce?
JR: Díky výstavě na AMU jsme se seznámili
s hudebníkem Jakubem Zahradníkem a společně s ním jsme vymysleli Pianotéku. Myšlenka je v tom nabízet netradiční, kvalitní, exkluzivní nástroje lidem v příjemném prostředí.
Otevřeli jsme netradiční prostor – byt, ve kterém je umístěno sedm zrenovovaných nástrojů. Čas od času tam pořádáme akce s programem pro cca 25 lidí. Posedíte v příjemném
prostředí, poslechnete živou hudbu a prohlédnete, vyzkoušíte a porovnáte piana z různých
období. Třešničkou na dortu jsou 2 perfektní
křídla Steinway téměř 100 let stará. Do Pianotéky se ovšem po dohodě můžete podívat
kdykoli. Stačí se předem objednat a pak se vám
po celou dobu věnuje pan Zahradník nebo
někdo z nás. Jedná se o soukromou návštěvu,
vy máte šanci strávit s nástroji intimnější čas,
nikdo cizí vás neruší. Je to důležité, protože
nástroj kupujete jednou za život a je potřeba
tomu věnovat čas, neuspěchat to. Více informací na www.facebook.com/pianoteka.
To jsou určitě příjemné stránky vaší
práce. Kdy jste si udělali nějakou další
profesní radost?
FR: Nejvíc jsme hrdi na naši výstavu, kterou
jsme uspořádali loni v červnu na Akademii
múzických umění. Ve spojitosti s Europiano
Congress, který se koná jednou za tři roky,
pokaždé v jiné zemi. Nám se to podařilo jako
první postkomunistické zemi a zdařilo se, ocenili ji i odborníci ze zahraničí. Na výstavě bylo
17 nástrojů z našeho majetku, které jsme renovovali a tři zapůjčené. Nejstarší vystavený
nástroj byl postaven v roce 1710 a nejmladší
v roce 1940. Některé byly zdobené bohatými
řezbami a jiné krásnými intarziemi. Ale také
jsme renovovali tři tátova malá piánka a k příležitosti tohoto kongresu napsal Prof. Vladimír
Tichý skladbu Kvadratura kruhu, speciálně pro
tři děti, hrající na tato piánka. Dlouhotrvající
a bouřlivý potlesk po koncertě byl pro nás
všechny nádhernou odměnou.
Často hovoříme o renovaci. Co všechno
pro takovou práci musíte umět?
JR: Je toho spousta – truhlařinu potřebujete
při práci na povrchu skříně. Pak je tu práce
s kovy – se strunami, litinovým rámem. Práce
na mechanice a klávesnici vyžadují až hodinářskou přesnost a zručnost. Tohle řemeslo je ale
také o estetice a kráse odvedené práce. Ten
vizuální efekt je zde hodně důležitý, není možné něco odbýt.
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 23
ČESKÁ KVALITA
FR: Naše práce opravdu zahrnuje mnoho
řemesel. Musíte být truhlář, zámečník i lakýrník. A třeba historický nástroj nemůžete stříkat. Tam přichází ke slovu ruční politura, a to je
hodně náročná věc. Takových, kteří tohle umí,
je dnes opravdu málo.
JR: Ale neobejdete se ani bez síly. Zatímco
klávesnice se vyrovnává na cigaretové papírky,
při výměně ladicích kolíků potřebujete velké
dvoukilové kladivo.
osnovách místo není. Toto řemeslo je poměrně složité. Když vyjde ze školy, měl by tak nejméně šest let pracovat u nějaké renomované
firmy a pak teprve začít podnikat.
JR: Co do teorie, je škola dobrá, na to při
práci v dílně čas není. Škola navíc spolupracuje
s firmou Petrof, proto je zaměřena na výrobu
nových nástrojů, a člověk se díky tomu dostal
i k něčemu jinému. My tady děláme hlavně
opravy. Stavba nového nástroje a oprava už
postaveného, to jsou dva různé obory. Takže
za tuto možnost jsem rád. Ale nebýt praxe
tady u táty, neměl bych šanci se to všechno
pořádně naučit.
Mnohem lepší systém mají například v Německu, kde učni chodí na školu už z firmy. Střídají v intervalech praxi a školu a ta teorie se jim
tak samozřejmě učí mnohem lépe. Ten učební
obor trvá také tři roky, jako u nás, ale oni toho
zvládají mnohem víc. A také mají výhodu, že
výrobců i klavírnických firem je tam víc než
tady.
FR: Náš Český klavírnický svaz je členem
evropské unie klavírnických svazů Europiano
a snaží se pořádat exkurze do různých evropských továren, i do škol. Našim cílem je zvyšovat úroveň klavírnictví.
Bohužel dnes absolventi – a platí to i o absolventech Konzervatoře a ladičské školy Jana
Deyla – si hned po studiu zřídí živnostenské
oprávnění a začnou podnikat. A bohužel jejich
práce, pokud to není ladění, nemůže být bez
potřebné praxe dost kvalitní. Přitom z Deylovy
konzervatoře vyšli dobří ladiči, kteří ladili i ladí
pro rozhlas, Českou filharmonii. Mají k tomu
blíž, mají citlivější sluch. Ale ať dělají jen ladění.
Není ideální, když se vrhají do oprav.
Povědomí o vašem řemesle není asi příliš
vysoké?
JR: Zákazník, má-li problém s pianem, automaticky vyhledá ladiče. Vůbec nemusí tušit, že
existuje klavírník. To je celospolečenský problém – povědomí o naší profesi. Když jsem
někomu ze spolužáků řekl, že budu klavírník,
nevěděli, co to vlastně je.
Rádi bychom, aby se to jednou změnilo. To
jsou ale velké cíle, na které při práci není čas.
Nově jste začali spolupracovat
i s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy...
V rámci projektu Řemeslo žije! se společně
s pražskou Hospodářskou komorou pokusíme
vytvořit rekvalifikační kurz, který by byl formou nástavby, kde by si zájemci-klavírníci mohli doplnit své dovednosti. Byla by to hodně
složitá práce, ale stála by určitě za to. Přál bych
si, aby tu vyrostla řada kvalitních řemeslníků,
kteří budou odvádět poctivou práci. S tím souvisí snahy Českého klavírnického svazu, aby i ladění bylo řemeslnou nebo koncesovanou živností a mohl je tak dělat jen člověk, který to
skutečně umí a je v tom vzdělaný. Ubylo by
fušerů i nespokojených zákazníků. Zákazník
totiž nemá šanci zjistit, zda člověk, kterého
pouští ke svému nástroji, tomu skutečně rozumí. To je nutné změnit.
Andrea Bezděková
Je snadné naladit piano?
FR: Určitě to potřebuje mnoho let praxe.
Budoucí ladič musí dobře slyšet, ale nejen to,
musí ten tón umět dobře usadit. Třeba jeden
z našich vážených a dlouhodobých klientů,
pan Suk, slyší velice dobře, ale piano naladit si
netroufne.
Jak se dá získat pro vaši práci vzdělání?
FR: Syn má Střední uměleckoprůmyslovou
školu hudebních nástrojů a nábytku v Hradci
Králové, kde se učí jak výroba nástrojů, tak nábytku. Ale ti kluci, když na školu přijdou, jsou
velmi mladí a pořádně nevědí, co vlastně chtějí doopravdy dělat. Takže je na té škole velká
„úmrtnost“ a poměrně malý zájem ze strany
rodičů dávat na toto řemeslo své děti. Absolventi umějí teoreticky stavbu piana, trošku zregulovat pianino, ale na klavír už v učebních
24 | Z P R AV O D A J H O S P O D Á Ř S K É K O M O R Y H L AV N Í H O M Ě S TA P R A H Y
ZDROJ FOTOGRAFIÍ NA DVOUSTRANĚ: HKP
Rendl Piana
Je vás v oboru hodně?
FR: My si dlouho mysleli, že málo, ale kolega
zjistil, že se tím u nás živí asi tři sta lidí. Ale těch
registrovaných, kteří to dělají skutečně na
úrovni, bude tak deset, patnáct.
PODNIKÁNÍ PŘI STUDIU
6Hats s.r.o.
vsadili na cenu
Další z řady studentů - podnikatelů: Petr Janský a Marek Fronc založili svou firmu 6Hats s.r.o.
takzvaně „na popud“. Dnes jsou rádi, že se do toho pustili, byť to někdy, jak připouští Petr
Janský, bývá společně se studiem honička.
Kdy jste firmu 6Hats založili a co vás
k tomu přimělo?
Naší firmu jsme založili v prosinci roku 2008,
podnětem k založení byly naše bakalářské práce, ve kterých jsme tvořili univerzální informační systém. Vedoucí našich prací nám řekl
o vědeckém inkubátoru s jehož pomocí jsme
firmu založili.
Začal byste podnikat i bez TIC ČVUT
za zády?
Pravděpodobně nezačal, já ani kolega nepocházíme z Prahy, takže bychom jen těžce hledali místo pro sídlo firmy, které máme v TICu.
Další překážkou by bylo založení firmy, o tom
jsme takřka nic nevěděli. Díky právníkovi, kterého nám v TIC doporučili, se nám podařilo
tuto překážku rychle zdolat.
věnuje více práci a ve zkouškovém se to musí nějak dohnat. Jediný rozdíl oproti práci je
v tom, že musíte dopředu vědět, kolik práce do
školy a na projektech vás čeká, abyste klientům
neslibovali nereálné termíny. Naštěstí studujeme obor, ve kterém i podnikáme, takže pro
většinu školních projektů používáme reálné
projekty z firmy.
Co bychom našli ve vašich dlouhodobých
podnikatelských plánech?
Jako malá firma si nemůžeme dovolit zaměřit vývoj jedním směrem a musíme dělat to, co
je zrovna potřeba.
Mezi v současné době jediné naše dlouhodobé cíle bychom mohli zařadit zejména
vytvoření referencí, o které se pak hodláme
opřít po ukončení studií. Navíc v našem oboru
se trendy často velice rychle mění, to co před
rokem mohlo vypadat jako zajímavá technologie, už dnes nemusí být vůbec reálně použitelné.
Mohli byste popsat, jak se
podnikající studenti potýkají
s legislativou?
Abych řekl pravdu, tak jsme zatím žádný
problém neměli. Naopak mne překvapila jednoduchost založení firmy a následný provoz,
až mne to trochu děsí. Ale to říkám dnes, zítra
mohu mít v datové schránce zprávu, která zcela změní můj názor.
-red-
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 25
6Hats
Netrpí podnikáním vaše studium?
Určitě trpí, ale je asi jako u každého pracujícího studenta. V průběhu semestru se člověk
Zakladatelé firmy
Petr Janský (vpředu)
a Marek Fronc
ZDROJ: 6HATS
Vaše firma se zabývá tvorbou
informačních systémů. Co konkrétně
zákazníkům nabízíte?
V dnešní době je hodně firem, které nabízí
podobné softwarové řešení jako naše firma.
Snažíme se tedy od konkurence odlišit používáním nejnovějších technologii a nízkou cenou.
Naším hlavním produktem je „Dynamic Information System“, pomocí něhož jsme schopni
realizovat jakýkoliv informační systém od skladového hospodářství přes rezervační systémy až
po systém pro plánování závozů. Děláme také
e-learning, e-shopy a galerie, realizovali jsme i několik webových prezentací. Poptávek na softwarové řešení není mnoho, proto plánujeme nabízet i služby v podobě poradenství poptávajícím
klientům u menších projektů. Cílem těchto služeb je snížení nákladů na vývoj a provoz aplikace, výběr vhodného dodavatele a zajištění, aby
klient dostal to co skutečně potřebuje.
Master kouč v Praze
Noel Posus přední představitel koučinku ve světě
Mnozí ho známe z jeho newsletterů, které připravuje každý týden,
a ve kterých se nezištně dělí o své zkušenosti z 20leté praxe kouče.
Do Prahy přijíždí exkluzivně na osobní pozvání a také proto, aby se o své
bohaté zkušenosti podělil s námi osobně. Nám všem, kterým záleží
na zdokonalení vlastního přístupu a profese koučinku, může Noel předat
mnoho zajímavých podnětů.
Obsah a program workshopů je zaměřen na další rozvoj koučů směrem
k ovládnutí mistrovství sebe sama jako člověka a jako kouče,
a současně i na budování a rozvíjení vlastního úspěšného podnikání
v naší profesi a v odvětví koučinku.
Z workshopů si odnesete mnoho dobrých tipů a návodů a dozvíte se,
co je důležité pro to, aby se Vám i Vašim klientům v životě i v profesi
stále dařilo.
Noel Posus
Director and Master Coach
COACH OF THE YEAR
Australian New Zealand
Coaching Institute
www.askacoach.com
www.incredibleawareness.com
www.thewheeloflife.com
www.accessingourwisdom.com
www.high-ideals.com
www.noelposus.com
Z Austrálie, exkluzivně na osobní
pozvání, přijíždí do Prahy Noel Posus,
„Kouč roku 2008/2009“ pro Austrálii
a Nový Zéland oceněný Institutem pro
koučink Austrálie a Nového Zélandu.
U příležitosti návštěvy Noela Posuse v Praze se uskuteční 2 workshopy
1. ŽIVOTNÍ KOUČINK A SMĚR NA CESTĚ OSOBNÍHO ROZVOJE
19. března od 8,30 – 17,30 hodin
Workshop je určen pro kouče, manažery, majitele firem i jednotlivce,
kteří mají zájem stále se učit a zdokonalovat
Budova ČSVTS, sál č. 319, Novotného Lávka 5, Praha 1
2. MISTROVSTVÍ KOUČŮ JE V SYNERGII
20. března od 8,00 – 13,00 hodin
Workshop je určen pro profesionální kouče a vrcholové manažery,
kteří svoji práci považují za své poslání.
Art Deco Imperial Hotel, Na Poříčí 15, Praha 1
Workshopy probíhají v angličtině a budou tlumočeny do češtiny.
Na obě akce je nutno přihlásit se předem. Počet míst je omezen.
Workshopy se uskuteční díky přátelství a spolupráci Life Direction
(nalezení směru v životě) Vlaďky
Cottaris a společnosti Casiopea (cesty
osobního rozvoje) Evy Kaňákové.
Noel Posus - certifikáty a kvalifikace
Informace a registrace na telefonu:
722 929 374 Vlaďka Cottaris
603 428 692 Eva Kaňáková
E-mail:
[email protected]
[email protected]
Web: www.lifedirection.cz
www.casiopea.cz
PODNIKÁNÍ OČIMA LÉKAŘE
Nezatracujme alkohol
Legendární věta: „Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství,“
pronesená padouchem Hogofogo ve filmu Limonádový Joe, může mít z pohledu lékaře
leccos do sebe. Alespoň ta první část, říká kardiolog prim. MUDr. Pavel Kohout.
Alkohol tedy nemusí nutně škodit?
To je velice zajímavé téma, staré jako lidstvo
samo. Alkohol byl konzumován od nepaměti
a byly mu přisuzovány povětšinou léčivé účinky. Hovoříme však o přiměřené konzumací
adekvátního alkoholu, což ve většině historických etap byla vína nebo piva. Nesměšujme
prosím požívání přiměřeného množství alkoholu s alkoholismem.
Kdy má alkohol pozitivní vliv na
organizmus?
Existuje velice zajímavý ukazatel, zobrazovaný takzvanou J nebo U křivkou, podle kterého
zjistíme, že sledované END pointy, to jest nemocnost a úmrtnost, nemají s množstvím
zkonzumovaného alkoholu lineární závislost.
Naopak, podle této křivky shledáme, že abstinent je na tom z hlediska úmrtnosti prakticky
stejně jako alkoholik. A že nejdelší aktivní život
mají lidé, kteří pravidelně v přiměřené míře
konzumují alkohol.
Jak máme rozumět termínu přiměřené
množství?
To je otázkou individuální snášenlivosti jednotlivce a jeho celkovým zdravotním stavem.
Pro pacienta s jaterním onemocněním bude
přísně kontraindikováno a je spousta dalších
stavů, kdy alkohol nebude vůbec přicházet
v úvahu. Ale předpokládáme-li průměrného
muže a průměrnou ženu, dospějeme k číslu,
které bylo statisticky verifikováno na velkých
Bylo by možné tato čísla konkretizovat?
Říká se tomu také teorie tří drinků. Tři malé
alkoholické nápoje za den mají vliv na oběhový systém, krevní srážlivost a reologické vlastnosti krve.
Z hlediska řady rozsáhlých studií je zcela
jednoznačně zřejmé, že vždy nejlepší je víno.
Červené víno vítězí nad bílým, a to z důvodu
antioxidačních látek, které vína obsahují. Antioxidanty jsou zcela základním faktorem, který
vstupuje do hry zvané arteroskleróza a ovlivňuje některé fáze vzniku tohoto onemocnění,
které je vlastně epidemií našeho věku. Bylo by
ideální dát si třikrát denně skleničku vína. Realita je taková, že příležitost míváme ve skutečnosti až večer...
Tím se vysvětluje nízké procento infarktů
ve Francii...
Narazila jste na nesmírně populární téma,
kterému se říká francouzský paradox. V oblasti Francie je prokazatelně nižší množství onemocnění arterosklerózou i při nedietním systému života, i přes značnou kuřáckou závislost.
Jsou to oblasti, kde se konzumuje prakticky
jenom červené víno a dané oblasti jsou současně klimaticky tak příznivě situovány, že toto
víno obsahuje poměrně vysoké množství antioxidantů, jako jsou resveratrol, epikatechin atd.
Zajímavostí je, že čím horší podmínky pro víno,
tím větší množství antioxidantů víno obsahuje.
V současné době probíhají úspěšné pokusy
s pěstováním vína v Norsku, které se sice pít
nedá, ale množství antioxidantů, které obsahuje, je tak veliké, že ho stačí ve velice malém
množství přidat do pitelných vín.
Skoro by se chtělo říct: chvála alkoholu...
Období absolutního odmítání alkoholu
a pranýřování za všech okolností je naštěstí
pryč. Realistický postoj k alkoholu by mohl
v mnoha směrech zlepšit zdravotní stav populace. Pro lidi se stresovým zaměstnáním, v podnikatelské sféře, se alkohol jeví v malých dávkách jako optimální řešení z hlediska psychiky,
antistresového účinku a současně i vlivu na
kardiovaskulární aparát a vývoj arterosklerózy
jako základního onemocnění této populace.
Andrea Bezděková
prim. MUDr. Pavel Kohout
FOTO: PETR ZIKMUND
studiích v různých zemích ať v Americe nebo
v Evropě. Právě díky těmto studiím můžeme
dnes s takovou suverenitou prezentovat J nebo
U křivku. Současná data udávají pro muže 40 g
čistého alkoholu na den, pro ženy alespoň o třetinu až polovinu méně.
prim. MUDr. Pavel Kohout,
odborný internista a kardiolog
Promoval v roce 1970 na Karlově Univerzitě v Praze. Absolvoval stáže na předních pražských klinických a výzkumných pracovištích a má celou řadu
zahraničních pracovních zkušeností. Od roku 1979
pracoval v katetrizační laboratoři se zaměřením na
centrální haemodynamiku a elektrofyziologická
měření. Byl primářem v Lázních Poděbrady, vedoucím lékařem na II. Interní klinice FN Královské Vinohrady a primářem kardiologického odd. Nemocnice MV ČR. Nyní se věnuje soukromé praxi.
Č Í S L O 1 | 2 0 10 | 27
KULTURA
Nejnovější div Tima Burtona
ZDROJ: FALCON A.S.
Film
Tim Burton nám opět dává nahlédnout do svého světa bezbřehé fantazie, drsného humoru
i vizuálních efektů. A už po sedmé mu u toho sekunduje charizmatický Johnny Depp.
J
ako by kniha Lewise Carrolla Alenka v říši
divů byla napsána pro filmové vnímání
tohoto režiséra. Podivnůstky, neskutečný
svět, bláznivé situace, napětí i obraz skry-
tého zla, kdo jiný by mohl tak přesně vystihnout ducha této nesmrtelné knihy, jako právě
Tim Burton.
záštiplnou starší sestrou Srdcovou královnou
(další Burtonova oblíbenkyně Helena Bonham
Carter), krutou vládkyni Podzemní říše.
Už od 4. března budeme moci v našich kinech společně s devatenáctiletou Alenkou
spadnout do ohromující Podzemní říše. Fantasmagorický svět nabídne Alence (Mia Wasikovska) setkání s Bílým králíkem (namluvil ho
Michael Sheen), vychloubačnou Plšicí, potrhlým Kloboučníkem (téměř k nepoznání změněný Johnny Depp), ušklebeným kocourem
Šklíbou (namluvil Stephen Fry), houseňákem
Absalomem kouřícím vodní dýmku (a promlouvajícím hlasem Alana Rickmana), podivnou Bílou královnou (Anne Hathaway) a její
Pokud tedy patříte k milovníkům Burtonovy rozsáhlé a naprosto nezaškatulkovatelné filmografie, kam patří legendární Beetlejuice,
Střihoruký Edward, Batman a Batman se vrací,
Ed Wood, Mars útočí!, Ospalá díra, Planeta
opic, Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Karlík
a továrna na čokoládu nebo Sweeney Todd:
Ďábelský holič z Fleet Street, vyražte v březnu
do kina. Tahle podívaná bude stát za to.
Alenka v říši divů; česká premiéra 4.3.2010;
-reddistributor: Falcon a.s.
INZERCE
VZDĚLÁVACÍ KURZY A SEMINÁŘE - VYBERTE SI!
R E K VA L I F I K A Č N Í A D L O U H O D O B É K U R Z Y
DAŇOVÝ SPECIALISTA – rekvalifikační kurz
TERMÍN:
MŠMT ČR
M A N A Ž E R S K É V Z D Ě L ÁVÁ N Í
6. 4. – 3. 6. 2010
Absolvent je schopen kvalifikovaně se rozhodovat v daňových otázkách, zejména na úrovni malého a středního podniku
a to včetně procesních souvislostí.
ODBORNÁ GARANTKA: prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.
KÓD: 001130
CENA: 21 990 Kč (osvobozeno od DPH, neboť se jedná o rekvalifikační kurz)
Mzdový/á účetní – rekvalifikační kurz
TERMÍN:
MŠMT ČR
6. 4. – 5. 6. 2010
Absolvent kurzu je schopen vykonávat práci mzdové účetní a navazujících činností.
ODBORNÁ GARANTKA: Ing. Růžena Klímová
KÓD: 002870
CENA: 21 990 Kč (osvobozeno od DPH, neboť se jedná o rekvalifikační kurz)
OBCHODNÍ PRÁVO pro neprávníky
TERMÍN:
13. 4., 20. 4., 27. 4., 4. 5.,
11. 5. a 18. 5. 2010
Kurz si klade za cíl poradit účastníkům s řešením každodenních obchodně-právních situací ve firmách.
PŘEDNÁŠÍ:
Mgr. Tomáš Pelikán
KÓD: 003050
KÓD: 003055
CENA: 16 788 Kč (vč. 20% DPH)
CENA: 21 588 Kč (vč. 20% DPH, s mezinárodním certifikátem IES)
Efektivní komunikace – neverbální
a verbální komunikace, asertivní jednání
ve vypjatých situacích
TERMÍN:
3. – 4. 3. 2010
LEKTOR:
Mgr. Jana Wiesnerová
KÓD: 007030 CENA: 7 188 Kč
Marketingová komunikace
TERMÍN:
15. – 16. 3. 2010
LEKTOR:
Mgr. Leoš Bárta
KÓD: 007370 CENA: 7 188 Kč
Vyjednávání v obtížných situacích
– nácvik vyjednávacích taktik
– negociace, videotrénink
TERMÍN:
25. – 26. 3. 2010
LEKTOR:
Mgr. Dušan Kalášek
KÓD: 007140 CENA: 7 188 Kč
E-learning fórum 2010
– 23. 3. 2010
X. ročník setkání na téma e-learningu
v současném vzdělávání
Rekvalifikační a dlouhodobé kurzy probíhají formou večerního studia. Více na www.vox.cz.
Více informací a celý program vzdělávacích akcí najdete na www.vox.cz, informace na tel. 226 539 670, 777 741 777

Podobné dokumenty

Palubní deník

Palubní deník si třeba na Montalvora, který tam chodil téměř denně a zazlíval Fernandovi, že své dílo nepublikuje. Říkal mu: „Víš, Fernando, je to zločin, že tě pořád nikdo nezná.“ A on odpovídal: „To nevadí, až...

Více

Prohlížet

Prohlížet Dombek, Ing. Jindřich Hess, Ing. Richard Motyčka; Dozorčí rada: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc., Ing. Ivan Lipovský, Ing. Radek Lanč, Gabriel Lukáč; Úřad HKP – ředitel: Zdeněk Kovář; Vedoucí vnitřních...

Více

Ozveny 12-2012.

Ozveny 12-2012. Územní plán Teplic nad Metují. Téměř po šestiletém úsilí se podařilo projednat a schválit nový územní plán Teplic nad Metují. Zastupitelstvo města dne 10.12.2012 vydalo veřejnou vyhláškou opatření ...

Více

Zpravodaj 2/2007

Zpravodaj 2/2007 Do roku 2007 obec Louňovice vstoupila se zůstatkem 2,17 mil. Kč. Z tohoto čísla a odhadu příjmů pro rok 2007 se bude odvíjet sestavování rozpočtu. Podle předchozích rozvah má prioritu posílení vodo...

Více

elitmagazin2011

elitmagazin2011 vítejte na stránkách letošního prvního čísla ELIT magazínu. Je tu opět jaro a s ním související příprava vozů na začínající motoristickou sezonu. Tak jako každý rok v  tomto období i  letos se tomu...

Více