I. I. - Plzeň 2015

Otevřete si Plzeň!
Přihláška města Plzně na titul
Evropské hlavní město kultury 2015
Ta Plzeň!
Něžná, silná, emotivní, …
Plzeň je žena!
Za průmyslové revoluce se vyvázala z korzetu a začala se prát za svoje práva. Zapálila si cigaretu a dala si svou
první sklenku. Elegantně ostříhané vlasy však byly pouze vnějším vyjádřením probuzeného sebevědomí, které
začalo ženským elementem oživovat všechny oblasti života.
Druhá světová válka ochromila silné paže, jež ji objímaly, ale nepodlomila jí kolena. Po ní Plzeň znovu vyvalila
sudy, naučila se anglicky a roztančila se. Líbali ji Američané, Britové, Belgičané, Francouzi… Otevřela se celému
světu. DJ Kreml však brzy změnil desku a donutil ji zpívat jinou písničku. Zavřel ji doma, převlékl do montérek,
oholil jí hlavu a zneužil ji k nakrmení svých mocenských tužeb.
Znásilněná, sedřená a šedá Plzeň se šourá z práce zaprášenými ulicemi. Bojí se zvednout hlavu a podívat se do
výloh obchodů, které míjí. Děsí ji představa, že ve skle spatří pouze svou bezútěšnou tvář, odrážející frustrující
definitivu jejího bezbarvého osudu. O lýtka jí zvoní síťovky plné lahváčů – to jediné jí zbylo.
Klíče sametové revoluce ji sice naštěstí propustily z izolace, ale vrhly ji přímo na ulici. Léta falešných ideálů, devastace citů, kolektivizace intimity a izolace vnitřního světa rozbily žebříček jejích hodnot. Je raněná, postižená,
nemocná. Bojí se snů. Zcyničtěla a ztratila víru v sama sebe.
Plzeň se musí uzdravit. Musí znovu bojovat o sebedůvěru. Nejde jen o to, koupit si nové šaty a nalíčit se. Stejně
jako většina žen a měst bývalého východního bloku musí znovu najít své místo ve společnosti, poznat sama sebe,
vyzdvihnout své přednosti a přiznat si své nedostatky, vypovědět svůj příběh. Musí se očistit, osvěžit své sny
a znovu nastoupit na cestu proměny v sebevědomou dámu evropské kultury.
Plzeň je žena, křehká, citlivá a empatická. Tomu, kdo ji chce poznat, poslouchat a chce do ní investovat, ukáže
všechny svoje krásy a bude mu věrná. Chce se otevřít a zahrnout vás láskou. Dotkněte se jí, pohlaďte ji, dejte jí
důvěru, mějte ji rádi. Ona vás přijme.
Ráda!
2
3
ISBN: 978-80-254-7576-8
4
5
6
7
Obsah
Ta Plzeň
3
obsah
8
IZákladní principy
1. Proč se město, které zastupujete, chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Co by
v souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)? Jaké cíle má město pro
daný rok?
2. Vysvětlete koncepci programu, který by se realizoval v případě získání titulu Evropské hlavní město
kultury?
3. Dal by se tento program shrnout do hesla (sloganu)? (Odpověď na tuto otázku je v předvýběrové
fázi nepovinná).
4. Kterou geografickou oblast hodlá město zapojit do akce „Evropské hlavní město kultury“. Vysvětlete
tuto volbu.
5. Máte už podporu místních nebo regionálních politických orgánů? Nebo je hodláte požádat
o podporu později? Vysvětlete.
6. Jak celá akce Evropského hlavního města kultury zapadá do dlouhodobého rozvoje města,
případně i regionu?
7. Do jaké míry hodláte upevňovat vazby s druhým městem, které bude také jmenováno hlavním
městem kultury?
8. Vysvětlete, jak akce může splňovat kritérium „evropské dimenze“a jak město posílí vazby s ostatní
Evropou.
9. Jak město hodlá zajistit, aby program Evropské hlavní město kultury vzbudil zájem obyvatel na
celoevropské úrovni?
10. Jak město plánuje začlenění do kulturních aktivit podporovaných evropskými institucemi, případně
jak hodlá zajistit synergické působení s těmito aktivitami?
11. Participace jako základní princip aneb vyplnění prázdného místa.
12. Jsou některé části programu zaměřeny na určité cílové skupiny (mládež, menšiny atd.)? Specifikujte příslušné části programu plánovaného pro akci Evropské hlavní město kultury.
13. Jaké kontakty město (nebo orgán odpovědný za přípravu akce) navázalo nebo hodlá navázat s:
—— provozovateli kultury ve městě?
—— provozovateli kultury sídlícími mimo město?
—— provozovateli kultury sídlícími v zahraničí?
Vyjmenujte některé provozovatele, u nichž předpokládáte, že s nimi budete spolupracovat
a specifikujte příslušné druhy výměn.
14. V čem je navrhovaný projekt novátorský?
15. 1. Bude-li městu udělen titul Hlavní město kultury, jaké střednědobé a dlouhodobé dopady bude
získání titulu mít z hlediska sociálního, kulturního a urbanistického?
2. Hodlají městské orgány veřejně vyhlásit svoje záměry na období po roce, k němuž se váže získaný
titul?
16. Jak byla tato přihláška navržena a zpracována?
8
12
14
17
21
22
25
28
32
36
43
48
50
62
64
67
70
75
78
9
IIStruktura programu pro akci Evropské hlavní město kultury
1. Jakou strukturu hodlá město dát programu na příslušný rok, bude-li město jmenováno Evropským
hlavním městem kultury (směrná vodítka, celkové obecné téma akce)? Jak dlouho má program trvat?
2. Jakými hlavními událostmi bude rok charakterizován?
3. Jakým způsobem chce město vybírat projekty/události, které mají tvořit program příslušného roku?
90
92
98
146
III Organizace a financování akce
1. Organizační struktura
1.1 Jaký typ struktury má mít organizace odpovídající za realizaci projektu? Jaký typ vztahu bude
mít s orgány města?
1.2 Jestliže je do akce Evropského hlavního města kultury zapojena také oblast kolem města, jak se
bude organizačně zajišťovat koordinace mezi příslušnými městskými a regionálními orgány?
1.3. Podle jakých kritérií a podle jakých ujednání byl vybrán nebo se bude vybírat umělecký ředitel
celé akce? Jaký je nebo bude jeho profil? Kdy se ujme funkce? Čím se bude především zabývat?
2. Financování akce:
2.1 Jak bude organizován rozpočet akce? Jaká celková částka je určena na organizování roku
„Evropského hlavního města kultury“? Jaké jsou zdroje financování a nakolik významný je každý
z těchto zdrojů z hlediska jeho podílu na celkové částce?
2.2 Už finanční orgány města hlasovaly o vyčlenění příslušných částek, nebo závazně přislíbily jejich poskytnutí? Ne-li, kdy tak učiní?
2.3 Jaké celkové výdaje se plánují výhradně pro akci „Evropské hlavní město kultury“?
2.4 Jak velké výdaje se plánují na infrastrukturu (infrastruktura kultury a cestovního ruchu, včetně
renovace existující infrastruktury)?
2.5Jaký je plán pro zainteresování sponzorů na celé akci? V jaké výši se odhaduje finanční účast
sponzorů?
2.6 Podle jakého rozvrhu se tyto výdaje budou realizovat v případě, že město získá titul Evropské
hlavní město kultury?
152
IVInfrastruktura města
1. Jakými infrastrukturními prostředky pro zajištění dostupnosti město disponuje (regionální,
celostátní, mezinárodní doprava)?
2. Jakou má město absorpční kapacitu z hlediska ubytování turistů?
3. Jaké projekty (v oblasti městské a turistické infrastruktury, včetně obnovy stávající infrastruktury) se
mají realizovat v době ode dneška do roku, pro který se město hlásí o titul Evropské hlavní město
kultury?
188
192
VKomunikační strategie
1. Jakou město chystá komunikační strategii pro akci Evropské hlavní město kultury?
2. Jaký podíl rozpočtu je vyčleněn na komunikaci?
3. Jaké jsou plány města na propagaci udělení ceny Melina Mercouri, jestliže město tuto cenu získá?
(Informace o této ceně jsou v odstavci VI příručky Guide for cities applying for the title of European
Capital of Culture (Pokyny pro města kandidující na titul Evropské město kultury).
214
216
223
224
10
154
164
VIHodnocení a monitorování akce
1. Hodlá město zavést speciální systém monitorování a hodnocení pro dopad programu a pro jeho
vedlejší a nepřímé důsledky?
2. Hodlá město zavést speciální systém monitorování a hodnocení pro finanční řízení?
VIIDalší informace
1. Jaké má přihláška vašeho města silné stránky a jaké má rozhodující parametry pro úspěšné získání
titulu Evropské hlavní město kultury? Jaké jsou na druhé straně její slabiny?
2. Hodlá město pro nadcházející léta rozpracovat konkrétní kulturní projekty bez ohledu na výsledek
přihlášky do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Laskavě připojte komentář.
3. Dále laskavě uveďte další připomínky a komentáře, které na téma přihlášky považujete za nutné.
225
233
236
238
241
242
165
166
169
171
174
177
186
199
201
11
Základní principy
I.
pohlaď mě
dotkni se mých rtů
I.
12
13
I.
Jacques Rupnik,
francouzský politolog a historik*
Všichni s těmi osmičkami nějak pracovali
a dodnes pracují bez skutečné kritické
reflexe.
České osmičky představují seismograf vývoje
Evropy. Vždycky na nich lze v širším kontextu
analyzovat nějaký celoevropský problém. Rok
1918 interpretuje T. G. Masaryk jako vítězství
západní demokracie a národní emancipace
malých národů středovýchodní Evropy nad
starými autoritářskými říšemi: vzniká zároveň
Československo a nový evropský řád. Víme,
jak dlouho tento triumfalismus vydržel.
V roce 1938 jde v Mnichově o osud Československa, ale zároveň jde o selhání jeho
západních spojenců před rozpínavostí Hitlerova Německa a klade celé Evropě otázku
konfrontace demokracie a totalitarismu.
Únorový převrat roku 1948 je poslední důkaz
o nemožnosti zachovat prostor pro demokracii a „třetí cestu“ v sovětské sféře vlivu, a tím
oficiální odpískání startu studené války.
Pražské jaro 1968 bylo nejen probuzením
občanství a svobody slova české společnosti,
ale i součástí celoevropského zpochybnění
mocenských systémů v rozdělené Evropě,
jak naznačila již tehdy debata mezi Kunderou
a Havlem.
Erazim Kohák, filosof a publicista**
Evropa jako jediná dokázala pochopit svobodu jedinců ne jako úchylku či odcizení, nýbrž
jako naplnění jejich lidství…
Máme zkušenost se soužitím v různosti.
V naší zemi pro ni vytvořil předpoklady již
kutnohorský náboženský smír roku 1485. Náš
král Jiří vyslal první podnět k evropské unii.
Po staletí jsme žili v mnohonárodním Rakousku. Přihlásíme-li se k tomu, můžeme se stát
oporou Evropské unie i Spojených národů.
Máme také hluboce zakořeněný smysl pro
spravedlnost. Jsme dědici osvobozených
rolníků, řemeslníků a písmáků, kteří obrozeneckým úsilím vytvořili z téměř ničeho
novodobý demokratický národ. Přihlásíme-li
se k této tradici, můžeme se stát oporou
demokracie a spravedlnosti v Evropě. Snad
ještě základnější je zkušenost úsilí o svobodu.
Náš novodobý národ tvárnila obhajoba naší
svébytnosti proti všem. Nověji jej ztvárnil
zápas s rakouským feudalismem s pozdějším nacistickým a komunistickým útlakem.
Vyústěním spravedlnosti a solidarity je pro
nás svoboda.
I.
1 Proč se město, které zastupujete, chce
zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město
kultury? Co by v souvislosti s udělením tohoto
titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)?
Jaké cíle má město pro daný rok?
Chceme-li odpovědět na otázku, proč se více než tři roky zabýváme konceptem kreativního města a proč právě
Plzeň tak zásadně usiluje o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), musíme se odpoutat od čistě lokálních
pocitů a zájmů a zapátrat hlouběji v tom, co formovalo český národ a jeho složitou mentalitu, protože bez pochopení a zároveň přijetí minulosti lze jen stěží vytvářet vizi budoucnosti. Vizi o to složitější, čím širší je diskuse
o evropské vizi kultury a jejím přesahu do všech oblastí života jedince ve společnosti.
Ekologie duše
aneb kořeny neutěšeného stavu duše dnešního člověka
Masarykovské „nebát se a nekrást“ dokázal totalitní režim změnit v myslích řady našich lidí k pravému opaku.
Strach byl nástrojem moci komunistů, stejně jako před nimi fašistů. Pseudorovnostářství vedlo mnohé lidi ke
krédu zcela zvrácenému: „kdo nekrade, okrádá rodinu“.
Etický i intelektuální marasmus konce 80. let minulého století byl i důsledkem několikerých vln exilu během onoho půlstoletí totalit. Roky 1938, 1948 a 1968 zásadně poznamenaly osud českého národa. • Jacques Rupnik
Z tohoto úhlu pohledu je těžké pochopit, co zůstalo zachováno z české identity, jakkoli má zdravé kořeny, které
sahají daleko hlouběji do minulosti. • Erazim Kohák
Novodobé dějiny neprošly dosud důkladnou revizí, hlubokou analýzou. Je to jeden ze zásadních úkolů dnešní
vědecké obce.
Přesto lze (byť velmi zjednodušeně) tvrdit, že nepochybně slibné základy demokracie položila Čechům „masarykovská“ první republika. Jenomže dvě desetiletí jsou jako nic tváří v tvář následujícím padesáti letům totalit. Jacques Rupnik •
Nemůžeme se proto tvářit, že země střední a východní Evropy jsou rovnocennými demokraciemi vůči tradičnímu
Západu. Není tomu tak a ani být nemůže. Kdo u nás „ustál“ padesátá léta a pookřál nad nadějí „pražského jara“,
povětšinou ztratil veškerý zbytek iluzí v době tuhé normalizace 70. let. Tolik tnutí do jednoho srdce nese s sebou
generace dnešních seniorů, tolika manévry a převlékáním kabátů prošla nemalá část dnešní politické reprezentace, tolik stigmat, paradoxů a nejistot nese s sebou každá česká rodina… a každá zcela po svém a v jiných
souvislostech. Václav Havel •
Plzeň – most od totality ke kreativitě
Rokem 1989 se radikálně proměnilo společenské klima. Ale zásadní změna znamená proměnu zevnitř, z hloubi
duše jednoho každého, konečně svobodného občana. Taková proměna představuje dlouhodobý a složitý proces, možná i přes více než dvě generace méně poznamenané minulostí, nezatížené předsudky a deformacemi
a zároveň pokud možno odolávající „módním vlnám“ dnešní doby, zvláště pak konzumu a komerci.
14
Cokoli k tomuto tématu vyjádříme, bude zjednodušené, nic není černé ani bílé, dnešní česká realita je mnohem
komplikovanější a barvitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Tím větší výzvou je pokusit se vydat cestou
změny.
Krize jako šance!? Snad už ani sami ekonomové 90. let nemohou věřit tehdejší euforii z „všemocné ruky“ trhu. Situace není růžová. Síla a moc postkomunistických institucí, korupce, klientelismus a politikaření namísto skutečné
politiky v zájmu veřejného blaha odsouvá po celých těch dvacet let základy probouzející se občanské společnosti na druhou kolej. První signál změny snad vyslaly volby v červnu 2010. Nízká volební účast a stoupající nedůvěra
voličů ve funkční demokratický systém jsou vizitkou této doby.
Za dvacet let nově nabyté svobody však už dorůstá jiná generace, jazykově vybavená, vzdělávaná v nové demokracii, s širším rozhledem a snad tedy i vnímáním své koexistence v rámci evropského společenství. Jan Sokol •
Kde začít v zemi s tak složitými poměry, v zemi plné rozpolceností?
Proč ne ve městě, které se samo nabízí jako otevřené nové cestě, experimentu, který může zásadně ovlivnit
ostatní obce a jejich občany, který může naznačit, kudy dál. Ve městě, které má optimální geografickou polohu
k tomu, aby se stalo mostem mezi „starou“ a „novou“ Evropou.
Jacques Rupnik,
francouzský politolog a historik*
Místo abychom formulovali věci pozitivně, zabydlela se v Čechách Evropa jako
obava. Lidé se ptají, jestli obstojí v konkurenci. To souvisí s jedním z hlavních
témat českých dějin, kterým je problém
elit, jež byly odsud soustavně minimálně
od Bílé hory vyháněny či decimovány,
a tím je tato společnost geneticky značně oslabená…. Teprve nové elity, nová
generace znalá Evropy a světa bude
nositelem sebevědomí jiného druhu…
Husák vyhnal v takhle malém národě půl
miliónu kvalifikovaných lidí z práce a víc
než sto tisíc za hranice. Tady díky tomu
zanikly celé obory. Novinářství přestalo
existovat, univerzitní obory jako je historiografie a politické vědy zmizely nebo
byly ochromeny…
Václav Havel,
bývalý prezident Československé, poté České
Proč se tedy Plzeň chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury?
Plzeň není ani malá ani velká, netrpí nabubřelou sebechválou hlavního města ani mindráky maloměsta. Leží na
dobrém místě přímo na cestě na Západ, na bývalé demarkační čáře, ale také na tzv. „Via Carolina“, významné
obchodní stezce řady staletí. Navenek působí Plzeň poklidně až usazeně, ale uvnitř vře celá řada zásadních problémů, které se nevyplácí ignorovat. Je čas nastavit zrcadlo, analyzovat klady i zápory současného stavu a rychle
začít jednat. Nikoli cestou „shora“, nýbrž přičiněním jednoho každého, komu není budoucnost města, regionu,
země lhostejná.
Koncept otevřeného, kreativního města nabízí obrovskou změnu. Trvalou a udržitelnou proměnu provinčního
města ve skutečnou evropskou kulturní metropoli. Taková proměna není otázkou jednoho, dvou let, dokonce
ani pěti. Vnímáme ji jako dlouhodobý proces, pro který může být právě titul EHMK zásadním a nenahraditelným
impulsem.
republiky, dramatik, esejista**
Základním měřítkem identity člověka je
identita lidských vztahů.
Jan Sokol, filosof, sociolog**
Pro tu (ještě) lepší Evropu budeme
ovšem muset něco udělat, a to hlavně
sami se sebou. Nemusíme „dávat světu“
žádné nobelisty, vynálezce či rekordmany, ale musíme se postarat, aby naši
potomci nezapomněli česky a kvůli tomu
se naučili aspoň dva další jazyky. Pak se
totiž přestanou těch druhých bát, jako se
jich nebáli naši předkové…
Plzeň chce otevřít svou náruč Evropě přirozeným, nenásilným a inovativním způsobem. Chce se trvale zapsat
na kulturní mapu Evropy a kladně využít proslulosti svého jména, které dalo název nejslavnějšímu pivu na světě.
Neskromným cílem plzeňské kandidatury je, aby slovo Pilsen v budoucnu vyvolávalo nadšení nejen příznivců
tohoto nápoje, ale i kulturních turistů a nejširší veřejnosti v Evropě i mimo náš kontinent.
Co by v souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)?
Titul EHMK je mimořádnou výzvou a šancí, která zalarmuje všechny síly, veškerý potenciál a posune tuto společnost o krok dál. Rozhodující v tomto procesu bude, jak dokáží jednotliví občané převzít sami na sebe plnou
osobní zodpovědnost.
Tak, jako se stovka českých intelektuálů pokusila dvacet let po sametové revoluci nastínit „Českou vizi“ a s projektem plným otevřených diskusí brázdí nadále naši zemi, tak se nyní probouzí plzeňský potenciál. Od univerzitních
profesorů, stejně jako studentů, přes silné podnikatelské vrstvy až po neziskový sektor, od seniorů po ty nejmladší, od starousedlíků po přistěhovalce… Vrtkavé politické milieu nevyjímaje, vždyť pro Program rozvoje kultury
Plzně na léta 2009–2019 zvedli ruce všichni zastupitelé napříč politickým spektrem!
15
I.
Podívejme se tedy na šance Plzně z tohoto úhlu, zkusme na začátek poodhalit neuralgické body zpomalující její
tep, nebojme se jít do hlubších analýz a zalarmovat místní občany k zásadnímu zamyšlení nad tím, čím už dávno
patří do Evropy a čím se naopak od Evropy mohou inspirovat, jak se podstatně více zapojit na půdě nejen místní,
národní, ale i celoevropské.
Jacques Rupnik,
francouzský politolog a historik *
Amerika tu působí jako nepřekonatelný vzor
demokracie a společnosti bez silného státu,
který je symbolizován svobodou jednotlivce.
Otevřít se více Evropě, světu, znamená na prvním místě otevřít se více sám v sobě. Odkrýt svoje pochyby a slabosti, překonat nedůvěru a začít si zvykat na rozdílnost názorů, pohledů i zájmů a přinejmenším ji umět respektovat. Otevřít se menšinovým názorům, minoritám jako takovým. Téměř každý svým způsobem do nějaké „minority“
patří, soudě podle věku, zájmů, původu, postavení… Úcta jednoho k druhému je základem takové otevřenosti.
Evropa otevírá nový prostor. Nikoli pro exploataci, ale právě pro onu inspiraci, díky výrazné zkušenosti a tradici
silných demokracií. Nejde jen o velké státy, které jako by pro řadu mimoevropských národů byly symbolem Evropy. Jde právě o ty menší, zdravě sebevědomé a staletími rozvíjené demokracie. Míra zodpovědnosti každého
občana za úroveň žití v jeho zemi je zde nesmírně vysoká. To je druhá a neodmyslitelná tvář svobody, kterou
neméně dobře dokáže uctívat Severní Amerika. A kde jinde než v místech, která osvobodili právě Američané,
lze hlouběji porozumět principu skutečné občanské společnosti? Přirozené transatlantické vazby jsou unikátní
právě a pouze v Plzni. • Jacques Rupnik
Rok 2015 se v perspektivě tak hluboké vnitřní proměny zdá být prakticky za dveřmi. Vnímáme ho jako mezník,
první zásadní zkoušku, zda proces, který jsme nastartovali, se ubírá správným směrem. Proces opírající se od
svého zrodu o širokou participaci občanů, v Čechách naprosto ojedinělou.
Titul EHMK by zásadně pomohl soustředit pozornost na „plzeňský experiment“. Pozornost celonárodní i mezinárodní, pozornost intelektuálů, stejně jako nejprostších občanů Evropy, kterým by stálo za to do Plzně přijet nebo
s ní navázat díky novým technologiím alespoň virtuální spojení. Ať už by jejich motivací byla některá ze zásadních
diskusí o evropských tématech nebo atraktivní výstava, festival, slavnost nebo jakýkoli konkrétní projekt v oboru,
kterým se zabývají od oblasti kulturní přes sociální, ekologickou až po obchodní či politickou.
Jaké cíle má město pro daný rok?
Cílů navazujících na hlavní výzvu plzeňské kandidatury, otevřenost, má město pro rok 2015 bezpočet. Podaří-li
se v příštích pěti letech získat pro koncept kreativního města všechny sféry veřejného života, zalarmovat místní,
evropské i mimoevropské partnerské organizace, pak bude tento rok v případě získání titulu EHMK probíhat ve
znamení dialogu národů, kultur, etnik uprostřed města, které získá zcela novou tvář a stane se velkou inspirací.
Nic menšího si v tuto chvíli nepřejeme. S plným vědomím toho, že titul EHMK je velkou zkouškou, v níž jsme připraveni obstát. S maximálním nasazením veškeré naší energie, využitím potenciálu a silnou vírou v intuici.
2 Vysvětlete koncepci programu, který
by se realizoval v případě získání titulu
Evropské hlavní město kultury?
Nastolit programový koncept roku 2015 s pětiletým předstihem je tak trochu chiméra, ale zároveň také báječná
výzva pro všechny, kteří se nebojí myslet dopředu a vytvářet skutečné a to v kontextu skutečné a hluboké dlouhodobé vize daleko přesahující tento jediný rok.
Evropa je postavena na jednotě v různorodosti, a to je princip, jenž se v každé její lokalitě promítá zcela osobitě,
originálně a nezaměnitelně. Jaký je genius loci Plzeňska? Jaký osobní příběh se skrývá za každým jednotlivým
nápadem, s nímž lidé přijdou? Odkrývat tajemství tohoto místa i řady „zakletých duší“, to je cesta, kterou se chce
město Plzeň v příštích letech vydat. Není to vůbec cesta snadná ani tak poetická, jak by se na první pohled mohlo
zdát. Lidé se nechtějí hned tak otevřít. V lepším případě převládá nedůvěra, v horším absolutní zavržení čehokoli nového, jiného. Dobrých zkušeností čeští lidé v posledních desetiletích nasbírali pomálu, ztráta tradičních
hodnot a leckdy i smyslu konání proto vyplouvá na povrch mnohem razantněji, než kdy předtím. To jsou bariéry
v každém jedinci, to jsou i výzvy pro plzeňskou kandidaturu.
„PILSEN, OPEN UP!“ je sloganem do češtiny prakticky nepřeložitelným. V českém jazyce ho doplňujeme řadou
drobných výzev, provokujících otázek i vysvětlujících témat. Otevřenost je skutečnou výzvou, nejen směrem k Evropě. Přednostně jde o otevírání se uvnitř sama sebe, překonávání uzavřenosti české společnosti, jež je logickým
vyústěním dosavadních historických zkušeností, neblahým reziduem totality.
Plzeň chce být Evropským hlavním městem kultury – potřebuje pro to slogan v češtině? Nebo si lidé začnou
zvykat na častější používání angličtiny a cizích výrazů? Naučí se networkingu, nebo se jim líbí slovo „síťování“?
Porozumí pojmům arts management, coaching, mentorship, rezidence, technologie, digitalizace, nebo budou
za každou cenu pro všechno hledat české ekvivalenty, které už ale pokulhávají za celoevropským a celosvětovým
vývojem? Možná je to jedna z prvních bariér, kterou se kandidátský tým snaží citlivě prolomit… S lehkou nadsázkou využívá mnohavrstevnou češtinu. Oblíbenou interpretací sloganu se v češtině stalo “Otevřete si Plzeň!“
Plzeň a její čtyři řeky, to je jedinečná atmosféra, vyzývající k postupné proměně nábřeží i "ostrovů" mezi nimi,
a k propojení míst, která nekompromisně odsekly víceproudé komunikace od míst přirozeně formovaných vodními toky. Toto se stalo inspirací čtyř programových proudů, které již byly načrtnuty v prvním kole kandidatury
a které pojmou celou šíři idejí od ryze uměleckých až po sociální, ekologické, vědecké, vzdělávací, podnikatelské
i rodinné a hravé.
I.
*Pozn. 1) Jacques Rupnik – Příliš brzy unavená demokracie (rozhovor s Karlem Hvížďalou, Portál, 2009)
**Pozn. 2) Česká vize, Hledání identity 21. století, (DIALOG Centrum, Brno 2009)
16
Vlastní program roku 2015 budou rámovat události „comme il faut“, gala opening i gala closing, počítající se
zapojením umělců evropského přesahu a s pozváním státníků, kteří neopomínají roli kultury v dnešním světě. Leden i prosinec jsou však natolik mrazivými měsíci, že právě tady bude Plzeň spoléhat na svět nových technologií
17
I.
a zprostředkuje zájemcům doma i v zahraničí svou atmosféru pomocí přímých přenosů. Alespoň virtuálně se tak
od počátku propojí s celou Evropou.
Vrcholné akce roku 2015 budou směřovat do ulic města, jejich ukázky se pro Plzeňany připravují už od roku
2010. Jednak na Den Evropy 9. května, který přímo navazuje na tradiční plzeňské Slavnosti svobody, dále na
úvod léta, protože měsíc červen kandidatura pojímá jako Měsíc Meliny Mercouri, který bude i v roce 2015 vrcholit Dnem Meliny Mercouri, připomínajícím 30. výročí vyhlášení úspěšného projektu EHMK Radou ministrů.
Letošní „Kandidát túra“ byla skvělou předzvěstí.
Každoroční letní gejzír kulturních a společenských událostí symbolicky začíná udělením Ceny 1. června, mezi
jejíž vážené nositele patří Václav Havel, Jacques Rupnik, Petra Procházková a další osobnosti světového formátu.
Měsíc Meliny Mercouri nabízí věhlasné kulturní akce, jakými jsou Mezinárodní folklórní festival, Tanec Plzeň, Skupova Plzeň nebo Divadelní léto pod širým nebem. Léto roku 2015 by si neměl nikdo nechat ujít, vyvrcholí totiž
tradičním Pilsner Festem v evropském hávu a Divadlem Plzeň s výrazným rozšířením o Divadlo Open Air. Město
otevře řadu nových prostor, zahrad a nábřeží ve zcela kreativním pojetí.
Jednotlivé programové proudy celého roku jsou volně provázané, otevřené všem uměleckým druhům a žánrům,
stejně jako oblastem souvisejícím s širším pojetím kultury, jako jsou ekologie, historie, filosofie, věda, politika,
sport, zábava, sociální sféra a ekonomika. Nahlédněme na tomto místě krátce do jejich filosofie a evropských
přesahů. Detaily programové nabídky jsou popsány v kapitole II/2 a budou výsledkem otevřené kontinuální
výzvy až do roku 2013, kdy nejlepší nápady a projekty vyhodnotí a zařadí do programu mezinárodní umělecká
rada.
Umění a technologie je proud, který zástupci kandidatury postavili na přední místo dříve, než se k nim vůbec
dostalo, že belgické město Mons si vybralo téma tak blízké: „Where technology meets culture“. Úvahy obou projektů mají mnoho společného, město Plzeň přímo vybízí k propojování těchto dvou světů. V posledních letech
zde vyrostly zásadní projekty, jako jsou Techmania Science Centre nebo Ústav umění a designu při Západočeské univerzitě. Kreativní průmysly se rozvíjejí v centru i na okrajových částech města, za všechny je třeba zmínit
oskarový úspěch společnosti Technocrane. Potenciál Plzně se však skrývá daleko hlouběji v historii, počínaje
třeba Grollovou unikátní „technologií výroby piva“, která ovlivnila na 70 % evropských značek tohoto nápoje, přes
závody Emila Škody, specializující se dnes už především na dopravní prostředky v současném designu, až např.
po animaci, v níž na slavná jména Jiřího Trnky a Josefa Skupy navazují výtvarníci a ilustrátoři festivalu Animánie,
interaktivního Muzea loutek, divadla Alfa a dalších počinů v příbuzných oborech. Design, architektura, urbanismus, veřejný prostor, to jsou výzvy pro novou generaci, která má své vzory v Plzni, například Ladislava Sutnara,
jenž se proslavil i daleko za hranicemi.
Jak rozvíjet tento potenciál? Vedle rozběhnutých projektů s Ústavem umění a designu, Umělecko-průmyslovým
muzeem, reprezentanty živého umění na Plzeňsku a ústředními osobnostmi prezentovanými prioritně v této programové linii (např. Trnka – Skupa) klade projekt Plzeň – EHMK 2015 důraz na posílení aspektu kreativního vzdělávání. Inspiroval se skvělými výsledky britských kolegů a jejich sítě ILAET (International Laboratory of Advanced
Education Technologies). S pomocí US Business School se otevírají možnosti pilotního zavádění projektu Inovativních vzdělávacích center právě v Plzni, záležet bude nejen na místních partnerech, ale i úspěchu v programech
ESF.
I.
18
Vztahy a city, to je téma pro každého člověka, to je téma identity z pohledu osobního, národního a celoevropského nejen pro ty, kteří dokáží dohlédnout za demarkační čáru oddělující před lety Plzeň tak radikálním způsobem. To je téma jedinečné atmosféry města s lidskou dimenzí, kde sousedské vztahy a přehlednost a dostupnost
spoluvytvářejí jeho genius loci.
Jak se promítly dějiny 20. století v lidských duších? Dokáže česká společnost rozvinout své úvahy a debaty od
lokálních témat až po ta zásadní, evropská? Umí se otevřít Evropě i po této stránce? Zajímá vůbec Evropu, čím
si prošla? Chce jí rozumět? Chce se česká společnost zapojit do evropských debat, přispět svými zkušenostmi
a hledat paralely? Umí si lidé v Česku navzájem naslouchat? Za pokus to každopádně stojí. Zvláště podaří-li se
získat pozornost tak výrazných osobností z řad českých intelektuálů, jako jsou Václav Havel, Jacques Rupnik,
Milan Kundera, Václav Bělohradský a další. Cílem není nic menšího, než rozvinout evropský dialog na plzeňské
půdě a přizvat mj. tyto osobnosti k účasti na projektu A Soul for Europe, jehož zástupci již projevili zájem o uspořádání klíčové události v Plzni. A to v přímé souvislosti s plzeňskou satelitní diskusí prestižního Fóra 2000. K této
vrcholné události město hodlá dospět sérií dialogů, otevřených diskusních fór v nadcházejících letech, která se
pokusí nejen přinést další vklad k vyrovnání se s minulostí, ale také otevřít obecná témata související s rolí kultury
a umění v dnešní společnosti. Témata kreativity a „nové“ kreativní třídy, evropské mobility umělců, postavení
umělce v dnešní společnosti, kulturní politiky a politické kultury, socio-ekonomických efektů kultury stejně jako
nepostradatelnosti duchovních hodnot, a tedy i umění v dnešním světě. Patří sem i témata rovných práv občanů,
úlohy žen a jejich práv, kořenů korupce v dnešní společnosti, otázek etiky, kultury a umění ve vzdělávacích systémech a mnohá další.
Uměleckým vrcholem tohoto programového proudu bude projekt oslovující reprezentanty všech uměleckých
oborů s názvem „Česká kultura pod tlakem dvou totalit“, ale i řada dalších událostí, které jsou přiblíženy v kapitole II/2.
Tranzit a minority je programovým proudem otevírajícím bolavé rány. Plzeň absorbovala velké množství cizinců
(statistiky hovoří o cca 10 % obyvatel, což ale nezahrnuje ilegálně žijící cizince ve městě), především z oblastí
Východu (bývalé země Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko…), dosud se však nedokázala reálně vyrovnat
s jejich integrací. Řada cizinců žije na okraji společnosti, uzavřena do svých komunit. Vypomáhají si navzájem
a od české společnosti prakticky nic neočekávají. Lokality, kde žije sociálně vyloučené obyvatelstvo, jsou Achillovou patou města. S nimi souvisí praktiky vykořisťování levné pracovní síly na Borských polích, včetně různých
sfér korupčního prostředí, do kterých samospráva města nemá šanci zasáhnout. Je to složitý proces, kladoucí
nároky na obě strany. Přijmout cizince za své znamená více, než je asimilovat. Znamená to projevit zájem o jejich
kulturu a zvyky, přestat je ignorovat. Je třeba je přirozeně začlenit do svého života. Naučí-li se naše společnost
otevřenosti vůči různým barvám pleti, bude o to více respektovat další „menšiny“, ať už se definují věkem nebo
zvyky, ať jde o vegetariány, gaye a lesbičky, handicapované, seniory či děti. Otevřít se dialogu kultur znamená
i otevřít se dialogu mezi všemi minoritními skupinami. Jak? Nápadů se už nyní sešla celá řada, proces pěti a více
let dává městu velkou šanci.
Inspirací mohou být města na hranici, jejichž neformální síť „Cities on borders“ začíná Plzeň vytvářet. Mons, Talin,
Marseille, Košice, San Sebastian, Gdaňsk a další města mají osobitou zkušenost a projevila vstřícnost a ochotu
podělit se o ni. Les Rencontres jsou platformou, kde už došlo k prvním neformálním diskusím a setkáním. Podaříli se Plzni získat prestižní titul EHMK, stane se aktivním článkem těchto sítí a přenese část debat i na své území, tak
aby ze zkušeností Evropanů mohli čerpat všichni.
19
I.
Umělecky se tento programový proud nejvíce otevírá neziskovému sektoru, občanské společnosti. Je to pro ni
velká výzva – dokáže napomoci tam, kde si neví rady úřady ani instituce? V širokém pojetí programového proudu
jde o dialog tradičního a současného umění, respekt k náboženským tradicím a společnostem, rozvoj spolupráce na úrovni mezigenerační, mezioborové a multikulturní.
Příběhy a prameny směřují k pochopení kontextu, v němž se plzeňská kandidatura vyvíjí. A nejde jen o tradiční
orální historii, časosběrné dokumenty, publikace, reminiscence silných momentů svobody a osvobození atd.
Jde především o budoucnost! „To beer or not to beer?!“ je otázkou neustále omílanou uvnitř týmu kandidatury
i v diskusích mimo něj. Proč ne? Existuje totiž skvělá inspirace na půdě evropských pivovarů. Projekt Plzeň 2015
inicioval síť revitalizovaných pivovarů, která zve partnery z různých koutů Evropy ke spolupráci dlouhodobého
charakteru. Spojují je prostory, kterým vdechli nový život. Různé formy revitalizace, reanimace, tedy hledání nových způsobů využití pro staré objekty pivovarů (zpravidla celé komplexy budov), které už neslouží původnímu
účelu – to je téma, které partnery této sítě zajímá. Vydá-li se člověk kterýmkoli světovým směrem od Plzně, vždy
najde takový prostor. Na západě jich je celá řada, jen v Belgii stačí připomenout Wiels v Bruselu, Lamot v Mechelenu (partnerském městě Monsu), ale i zajímavý objekt pivovaru St. Feuillien přímo v Monsu… Směrem na
východ je skvělou inspirací Stary Browar v Poznani. Na jihozápadě je inspirací Biblioteca Joaquim v samotném
centru Madridu a na severu nedávno otevřený Dansenhus a další budovy v Kodani přímo v areálu ještě funkčního pivovaru Carlsberg. První setkání naplánoval plzeňský tým už na Den Evropy (9. 5. 2010) tak, aby se včas
otevřela diskuse o budoucím využití Světovaru, jednoho z pilotních investičních projektů plzeňské kandidatury.
Rezidence umělců ze všech koutů Evropy, vzájemné výměny a v neposlední řadě předání zkušeností o provozu
a trvalé udržitelnosti takových prostor, to jsou cenné první výstupy, které budou dále rozvíjeny – nejen do otevření Světovaru v r. 2013, ale i dlouho po něm. Nelze opomíjet, že opuštěné pivovary se na Plzeňsku nachází
leckde, kulturní využití si daly do vínku pro svůj pivovar Horažďovice a v neposlední řadě také Plasy, jako budoucí
Centrum stavitelského dědictví.
Tento programový proud sleduje ještě jeden významný aspekt – životní prostředí. Umělecké projekty s ekologickým kontextem věnované veřejným prostranstvím i krajině a samotná „Pocta vodě“ zde proto mají své zásadní
místo.
Čtyři programové proudy plzeňského projektu mají mnohem širší a dlouhodobější záběr, než bylo v této části
přihlášky možno naznačit. Vytvářejí prostředí pro kreativní nápady ve všech sférách, jsou prvotním impulsem
a uvedené příklady mezinárodních sítí, které s nimi přímo souvisejí, mají sloužit jako inspirace a povzbuzení pro
vznik dalších, trvale udržitelných projektů na národní i mezinárodní úrovni.
3 Dal by se tento program
shrnout do hesla (sloganu)?
Ano. „Pilsen, open up!“
Slogan „Pilsen, Open Up!“, který vzniknul již v prvním kole kandidatury na titul EHMK, byl v druhém kole v rámci
komunikační kampaně různými způsoby ověřován. V angličtině má „Pilsen, Open Up!“ hned několik významů,
čeština také nabízí velký prostor pro představivost a nechává na každém jedinci, jak smysl tohoto motta vnímat.
Tým plzeňské kandidatury na titul EHMK 2015 proto veřejnost vyzýval slovy:
„Otevřeme se cizím jazykům a hrajme si s významy slov! Čeština je nesmírně bohatá, napadá vás více významů,
sloganů či výzev česky? Neváhejte nám je napsat, ty nejlepší určitě zveřejníme!“
—— Otevřenost jako odvaha ke konfrontaci a veřejnému dialogu.
—— Otevřenost novým myšlenkám, inovaci a kreativitě.
—— Otevřenost vůči menšinovým žánrům, směrům i národnostem.
—— Otevřenost, transparentnost a kultivovanost v procesu celé plzeňské kandidatury a věcí veřejných.
—— Otevřenost vůči ostatním lidem, Evropě a celému světu.
Veřejnost pozitivně reagovala nejčastěji na verzi: Pilsen, Open Up! – Otevřete si Plzeň!
V případě získaní titulu EHMK 2015 má projekt v úmyslu pracovat se všemi zajímavými náměty, které ve veřejné
diskusi vznikají. Ústřední slogan v angličtině zůstane beze změny.
Zásadním momentem pro rozvoj potenciálu města a jeho okolí by se nepochybně stalo získání prestižního titulu EHMK. Kontinuální otevřená výzva je vypsána tak, aby odstartovala novou vlnu nápadů a propojila stávající
úspěšné osobnosti s méně zkušenými, které mohou přinést výraznou energii a dynamiku do všech oblastí, které
EHMK zasahuje.
V kapitole II uvádíme celou sérii projektů vzniklých z veřejných debat a na základě otevřené výzvy během posledních dvou až tří let. Byly to debaty o snech a vizích aktérů na poli kultury Plzeňska, debaty přitahující stále větší
počet zájemců, a to nejen ze sféry kulturní. Je to dobrý signál, ale jsme pouze na začátku cesty. Podstatné je, že
velká část místních aktérů už se jí otevírá a začíná rozumět velikosti úkolu, který před ní stojí.
I.
20
21
I.
4 Kterou geografickou oblast hodlá město
zapojit do akce Evropské hlavní město
kultury? Vysvětlete tuto volbu.
Kromě intenzivního zapojení celého plzeňského regionu (měst a obcí na jeho území) hodlá projekt Plzeň 2015
spolupracovat také s belgickými městy Mons a Lutych, Karlovarským krajem, Jihočeským krajem, městem Karlovy Vary, městem Řezno, krajem Horního Falcka, francouzským regionem Franche-Comté i některými dalšími
partnerskými městy Plzně (Limoges, Takasaki) a Monsu (Charleroi, Mechelen).
Plzeň se během své historie stala přirozeným regionálním centrem, nejvýznamnějším městem na poměrně rozsáhlém území přesahujícím administrativní hranice Plzeňského kraje. V tomto případě není řeč pouze o velikosti
města (téměř 170 tisíc obyvatel), ale také o jeho významu kulturním a společenském.
Plzeňský kraj je území se specifickou urbanistickou strukturou, v níž převažují malé obce. Centry osídlení jsou
kromě Plzně a Klatov zejména města do 20 000 obyvatel. Mimo Plzeňskou aglomeraci nemá území průmyslový
charakter, typické jsou rozsáhlé přírodní a lesní oblasti. Celý kraj má 572 tisíc obyvatel.
Plzeň bývala v nedávné minulosti krajským městem Západočeského kraje, který kromě dnešního kraje Plzeňského zahrnoval i území současného Karlovarského kraje. Karlovarský region je poměrně silně historicky propojen
s regionem plzeňským a také s Plzní; i přesto je tvář obou regionů v současné době odlišná. Město Karlovy Vary
rovněž uvažovalo o kandidatuře na titul EHMK, nakonec se však rozhodlo pro podporu kandidatury města Plzně.
Plzeň tak podává svůj projekt za podpory a spolupráce Karlových Varů, nejznámějších českých lázní, které se
proslavily i díky Mezinárodnímu filmovému festivalu Karlovy Vary.
Jihočeský kraj je do projektu Plzeň 2015 zapojen také jako součást evropské statistické jednotky NUTS II Jihozápad, kterou tvoří společně s krajem Plzeňským. Nové vazby mezi těmito kraji jsou určovány zejména spoluprací
v oblasti přípravy a realizace Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Z tohoto programu budou
čerpány dotace na investiční projekty spojené s projektem Plzeň 2015.
Díky kandidatuře na titul EHMK 2015 zahájila Plzeň dialog s Jihočeským krajem a kulturními organizacemi v tomto regionu o rozvoji společných kulturních aktivit obou krajů.
I.
vislosti s přípravou Euroregionu Dunaj-Vltava. Důvodem vzniku tohoto euroregionu je vytvoření protipólu silným
metropolitním regionům Prahy a Mnichova. Region založený na výrazných regionálních centrech Linec, České
Budějovice, Řezno a Plzeň má potenciál se stát ekonomicky významnou oblastí Evropy s významným akcentem
na vzdělávání, moderní technologie, ochranu přírody, turistiku a samozřejmě prioritně na kulturní rozvoj. Regionální konference Plzeňského kraje, Horního Falcka a Dolního Bavorska pořádaná v Plzni ve dnech 29.–30. 4. 2010
jasně potvrdila, že mezi priority rozvoje regionální spolupráce v blížícím se novém programovém období EU patří právě kultura. Zástupci samospráv uvedených regionů a ostatní účastníci konference podpořili kandidaturu
města Plzně na Evropské hlavní město kultury jako významný aspekt kulturní spolupráce v rámci Euroregionu
Dunaj-Vltava.
Projekt Plzeň 2015 se úzce dotýká i nového partnerského regionu Plzeňského kraje – francouzského FrancheComté. Představitelé Franche-Comté vyjádřili projektu Plzeň 2015 svou podporu i konkrétními projektovými
záměry, zmíněnými v kapitole č. II této přihlášky.
Z měst mimo sousední regiony máme v úmyslu zapojit do projektu Plzeň 2015 další krajská města v České republice, a to formou zapojení kulturních aktérů z těchto měst do programových aktivit a prezentacemi EHMK
v těchto městech. Podporu městu Plzni v kandidatuře na titul EHMK 2015 a zájem o spolupráci již oficiálně vyjádřila města Jihlava, České Budějovice a Liberec, pokud jde o umělce, k projektu Plzeň 2015 se hlásí osobnosti
z nejrůznějších regionů i evropských a mimoevropských zemí.
V zahraničí je prioritou spolupráce s belgickým nositelem titulu EHMK 2015 – městem Mons. Úzká spolupráce
byla navázána již v průběhu kandidátského období a týká se i okolních měst Charleroi, Mechelenu a partnerského města Lutychu (Liège). O spolupráci s městem Mons je uvedeno více v kapitole I/7.
Vzhledem k dlouhodobé spolupráci mezi partnerskými městy Plzně – japonského Takasaki a francouzského Limoges – tým kandidatury plánuje zapojení obou měst, a to např. formou festivalu Bonjour Plzeň!, akce Dny
japonské kultury v Plzni či ozvěn EHMK 2015 v obou partnerských městech.
Projekt Plzeň – EHMK 2015 se však nevymezuje úzce geograficky, je otevřen aktivní spolupráci s ostatními EHMK
a se všemi zeměmi Evropy i dalších kontinentů, které o ni projeví vážný zájem.
V souvislosti se zapojením obcí, měst a regionů byly provedeny následující oficiální akty politických orgánů
a jiných subjektů:
Velký regionální přesah lze zaznamenat také západním směrem do Bavorska, k městu Řezno (Regensburg)
a oblasti Horního Falcka. S těmito regiony rozvíjí město Plzeň aktivity v oblasti kultury či cestovního ruchu již
více než 15 let, a to především prostřednictvím partnerství s městem Řezno, působení Centra Bavaria Bohemia
v Schönsee, projektu Kultur ohne Grenzen/Kultura bez hranic, práce plzeňského Koordinačního centra českoněmeckých výměn mládeže Tandem. V posledních dvou letech aktivně působí též přeshraniční pracovní skupina
Kultura, tvořená zástupci institucí Plzeňského kraje a Horního Falcka. Velká část připravovaných kandidátských
projektů se týká i umělců a široké veřejnosti ze všech výše zmíněných regionů.
Rozvoj spolupráce s Jihočeským krajem, Horním Falckem, Dolním Bavorskem a též s Horním Rakouskem, jehož
centrem je Linec, Evropské hlavní město kultury roku 2009, se začíná intenzívně rozvíjet ve všech oblastech v sou-
22
23
I.
Datum
Podpora
18. 12. 2007
Rada Plzeňského kraje schválila záměr zapojení Plzeňského kraje do projektu
statutárního města Plzně EHMK 2015.
10. 9. 2008
Podpis Prohlášení o spolupráci mezi Plzeňským krajem a Plzní při přípravě
a následné realizaci projektu Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK
2015.
6. 10. 2009
Podpis Deklarace o spolupráci a vzájemné podpoře projektu Plzeň – EHMK
2015, uzavřené mezi Plzní, Řeznem, Plzeňským krajem, zemskými vládami
Horního Falcka a Dolního Bavorska a krajem Horního Falcka.
21. 10. 2009
Podpis Memoranda o podpoře kandidatury statutárního města Plzeň na EHMK
statutárním městem Karlovy Vary.
17. 12. 2009
Vyhlášení grantového programu Plzeňského kraje pro oblast kultury na rok
2010 včetně tematického okruhu podpory projektů zaměřených na Plzeň –
kandidát na EHMK 2015 Radou Plzeňského kraje.
20. 4. 2010
Usnesení o plné podpoře statutárnímu městu Plzni na pokus o získání titulu
Evropského hlavního města kultury 2015 přijaté správním výborem Sdružení
měst a obcí Plzeňského kraje.
30. 4. 2010
Přijetí Závěrečné rezoluce Regionální konference Plzeňský kraj / Horní Falcko
/ Dolní Bavorsko vyjadřující mj. maximální podporu projektu Euroregionu
Dunaj – Vltava a též podporu kandidatuře Plzně na titul EHMK 2015.
7. 5. 2010
Podpora statutárního města Jihlava snaze statutárního města Plzně o získání
titulu Evropské hlavní město kultury pro rok 2015.
17. 5. 2010
2. 6. 2010
Podpis Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul
Evropské hlavní město kultury 2015, uzavřené mezi statutárním městem Plzeň
a městem Plasy.
Podpora statutárního města České Budějovice snaze statutárního města Plzně
o získání titulu Evropské hlavní město kultury pro rok 2015.
Vyjádření podpory kandidatuře města Plzně na titul EHMK a vůle ke spolupráci s Plzní ze strany dalších obcí či
měst popř. regionů lze očekávat v období červen – srpen 2010.
I.
24
5 Máte už podporu místních nebo regionálních
politických orgánů? Nebo je hodláte požádat
o podporu později? Vysvětlete.
Ano, máme podporu místních i regionálních politických orgánů.
S ohledem na značnou nestabilitu politické situace bylo a je snahou přípravného týmu získat politickou podporu projektu Plzeň 2015 napříč politickým spektrem na místní i krajské úrovni. Pro nadcházející léta chceme
dosáhnout maximální apolitizace programové náplně. Politická podpora by měla být deklarována prioritně
formou otevření se spolupráci na kultivaci veřejných prostor či na systémech kulturní a grantové politiky na
všech stupních a v neposlední řadě také finanční podporou projektu ze všech dostupných zdrojů. Projekt Plzeň
– EHMK 2015 maximální měrou dbá na princip vícezdrojového financování.
V kandidátském období byla podpora kandidatuře vyjádřena následujícími usneseními politických orgánů
města Plzně:
Datum
Číslo usnesení
Schvalující orgán Předmět schválení
11. 12. 2003
686
Zastupitelstvo
města Plzně
Program rozvoje města Plzně jakožto základní strategický dokument města,
předkládající vizi jeho dalšího rozvoje, která se stala jedním ze základů
naší kandidatury. Tento dokument každoročně aktualizuje seznam projektů
naplňujících jeho cíle a opatření; již od Akčního plánu pro rok 2007 na seznamu mezi klíčovými projekty figuruje i kandidatura na titul EHMK. (Akční plán
pro rok 2007 byl schválen Zastupitelstvem města Plzně dne 14. 12. 2006.)
24. 8. 2006
909
Rada města Plzně
Příprava, koordinace a řízení projektu Plzeň – EHMK 2015 svěřena Útvaru
koordinace evropských projektů města Plzně.
6. 9. 2007
359
Zastupitelstvo
města Plzně
Záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční
a organizační otázky.
22. 11. 2007
1398
Rada města Plzně
Pověření Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně organizací
veřejné studentské soutěže o kandidátské logo projektu Plzeň – EHMK 2015.
28. 2. 2008
48
Zastupitelstvo
města Plzně
1.Příprava a následné podání žádosti o dotaci na projekt „Komunikační
kampaň ke kandidatuře města na titul Evropské hlavní město kultury 2015“.
2.Předfinancování projektu ve výši 10 000 000 Kč (tj. 100 % celkových nákladů) z rozpočtu města v letech 2008, 2009, 2010.
3.Dofinancování projektu ve výši 750 000 Kč z rozpočtu města v letech 2008,
2009, 2010.
10. 4. 2008
117
Zastupitelstvo
města Plzně
Zahájení zpracování Programu rozvoje kultury 2009–2019 tak, aby byl
připraven jako podklad pro přihlášku města Plzně do soutěže o titul EHMK.
3. 7. 2008
825
Rada města Plzně
1.Sjednocení marketingových aktivit Odboru prezentace a marketingu
s marketingem na podporu kandidatury na Evropské hlavní město kultury
2015.
2.Užívání loga kandidatury na EHMK jako loga města Plzně pro období
2008–2010.
25
I.
Datum
Číslo usnesení
Schvalující orgán Předmět schválení
21. 8. 2008
954
Rada města Plzně
Rámec marketingové podpory kandidatury na titul EHMK 2015 dle
komunikačního plánu.
4. 9. 2008
413
Zastupitelstvo
města Plzně
Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK 2015 jako žádost o financování řídícímu orgánu Regionálního operačního programu NUTS II
Jihozápad. Integrovaný plán rozvoje města tvoří investiční páteř kandidatury,
u které se předpokládá spolufinancování ze zdrojů evropských strukturálních
fondů. Výše dotace Regionální rady 15 090 000 €.
22. 1. 2009
Datum
Číslo usnesení
Schvalující orgán Předmět schválení
18. 12. 2007
3452/07
Rada Plzeňského
kraje
Záměr zapojení Plzeňského kraje do projektu statutárního města Plzně
EHMK 2015.
Uzavření smlouvy o realizaci Integrovaného plánu „Plzeň – Evropské hlavní
město kultury 2015“ mezi statutárním městem Plzeň a Regionální radou
soudržnosti Jihozápad.
17. 12. 2009
1498/09
Rada Plzeňského
kraje
Vyhlášení grantového programu Plzeňského kraje pro oblast kultury na rok
2010 včetně tematického okruhu podpory projektů zaměřených na Plzeň –
kandidát na EHMK 2015.
18. 1. 2010
355/10
Rada Plzeňského
kraje
Záměr na výstavbu nové budovy Západočeské galerie v Plzni a výsledky
veřejné architektonické soutěže na výstavbu této nové budovy.
121
Zastupitelstvo
města Plzně
Roční zpráva o postupu realizace Integrovaného plánu rozvoje města Plzeň
– EHMK 2015.
14. 5. 2009
215
Zastupitelstvo
města Plzně
Žádost o podporu z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad,
opatření 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu na projekty:
a) Plzeň – festivalová, EHMK 2015;
b) Plzeň – výtvarná, EHMK 2015.
Tyto projekty jsou součástí přípravných kroků v rámci kandidatury na titul
EHMK. Realizace projektů v případě poskytnutí dotace, předfinancování
projektů ve výši 100 %, kofinancování projektů Plzeň – festivalová až do výše
3 500 000 Kč a Plzeň – výtvarná až do výše 2 550 000 Kč. Oba projekty budou
v případě poskytnutí dotace kofinancovány v letech 2010, 2011, 2012.
21. 5. 2009
698
Rada města Plzně
1.Záměr zapojení projektu Muzeum designu a životního stylu v Plzni do
kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015;
2.Záměr doplnit projekt Muzeum designu a životního stylu v Plzni do indikativního seznamu projektů v rámci Integrovaného plánu Plzeň – EHMK
2015, opatření 1.1. Doplnění infrastruktury pro kulturu a volný čas regionálního a nadregionálního významu.
3. 9. 2009
544
Zastupitelstvo
města Plzně
Uzavření Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titul
Evropské hlavní město kultury 2015 mezi městy Plzeň a Karlovy Vary.
3. 9. 2009
546
Zastupitelstvo
města Plzně
Uzavření Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titul
Evropské hlavní město kultury 2015 mezi Plzní, Řeznem, Plzeňským krajem,
zemskými vládami Horního Falcka a Dolního Bavorska a krajem Horního
Falcka.
15. 10. 2009
597
Zastupitelstvo
města Plzně
Program rozvoje kultury 2009–2019 – základní koncepční dokument kulturní politiky města, který je úzce propojen s připravovanou kandidaturou
a zároveň se hlásí ke koncepci trvale udržitelného rozvoje kultury i v případě
neúspěchu kandidatury.
15. 10. 2009
586
Zastupitelstvo
města Plzně
Přihláška města Plzně do prvního kola soutěže o titul Evropské hlavní město
kultury 2015.
28. 1. 2010
5
Zastupitelstvo
města Plzně
1.Uzavření smlouvy mezi statutárním městem Plzeň a Regionální radou
soudržnosti Jihozápad o poskytnutí dotace ve výši 55 997 354 Kč z ROP
Jihozápad na realizaci projektu „Sportovně-relaxační centrum Štruncovy
sady – pivovar – Roudná, I. etapa“.
2.Předfinancování projektu ve výši 100 %, tj. 84 885 080 Kč, které bude kryté
prostředky z rozpočtu města Plzně v letech 2010–2011.
3.Dofinancování projektu ve výši 28 887 726 Kč, které bude kryté prostředky
z rozpočtu města Plzně v letech 2010–2011.
Zastupitelstvo
města Plzně
Přihláška města Plzně do druhého kola soutěže o titul Evropské hlavní město
kultury 2015.
26
V kandidátském období získal projekt na regionální úrovni následující podporu:
Zastupitelstvo
města Plzně
2. 4. 2009
17. 6. 2010
I.
4
V průběhu přípravného období bylo Zastupitelstvo města Plzně informováno o stavu kandidatury prostřednictvím pravidelných informativních zpráv.
Výjimečně vysokou politickou podporu kandidatury Plzně na titul EHMK prokazuje skutečnost, že zastupitelstvo
města schválilo 100 % hlasů dokument Program rozvoje kultury na léta 2009–2019, který zahrnuje jak plánované investiční projekty, tak i významný podíl městského rozpočtu na neinvestiční náklady na kulturu ve výši 9 %.
27
I.
6 Jak celá akce Evropského hlavního města
kultury zapadá do dlouhodobého rozvoje
města, případně i regionu?
Kandidatura města Plzně na získání titulu EHMK 2015 je významným momentem jeho dlouhodobých snah na
poli kulturního i obecného rozvoje města i regionu.
DLOUHODOBÝ ROZVOJ MĚSTA
Program rozvoje města
Kandidatura na titul EHMK je jedním z nosných projektů Programu rozvoje města – rámcového strategického
dokumentu plánujícího ekonomický a sociální rozvoj (schváleného již v roce 2003). Je důležité zmínit, že tento
dokument vznikl za do té doby nebývalého zapojení aktérů ze všech sfér života v Plzni. Rozvojová vize, definovaná na základě široké diskuse s veřejností, neziskovým i podnikatelským sektorem, je založena na třech pilířích,
na nichž se Plzeň chce profilovat v letech 2003–2018. Jedná se o inovativní podnikání, cestovní ruch a zkvalitňování prostředí města. Vize rozvoje města hovoří o budování města jako uměleckého díla plného harmonie tvarů
a barev a také o budování obrazu města jako kulturní a společenské destinace nadregionálního a evropského
významu. Každoročně aktualizovaný soubor strategických cílů, opatření a projektů pak od roku 2006 výslovně
zmiňuje projekt Plzeň 2015 jako klíčovou rozvojovou aktivitu města pro příštích sedm až deset let.
Kandidatura Plzně na titul EHMK zapadá do naplňování všech tří pilířů vize Programu rozvoje města a podtrhuje
jejich souvislost. Snaha o rozvoj inovativních forem podnikání je založena na aktivitách Západočeské univerzity
a na silné průmyslové tradici Plzně. Rozvoj tzv. znalostní ekonomiky na úkor oborů s nižší přidanou hodnotou
znamená změnu ve struktuře profesí. Je zřejmé, že Plzeň potřebuje udržet studenty středních odborných škol
a univerzit a nabídnout jim kromě pracovního místa i dobrou adresu. Ta spočívá nejen v možnosti získat dobré
bydlení, ale i v atraktivnosti města jako celku a v různorodé nabídce volnočasových aktivit. Je jasné, že Plzeň má
ve snaze posunout se k hospodářské základně založené na znalostních oborech velkou konkurenci v dalších
městech v České republice a v Německu. Plzeň si je plně vědoma faktu, že získání titulu EHMK by bylo významnou konkurenční výhodou a impulsem kvalitativně nového vývoje celého města i regionu.
Co se týče samotného strategického plánování kulturního rozvoje města Plzně, v letech 1999–2000 byl historicky poprvé v ČR zpracován komplexní strategický dokument, který podrobně mapoval tehdejší kulturní život ve
městě a zároveň plánoval kroky k institucionálnímu, uměleckému a ekonomickému rozvoji této oblasti. Do jeho
zpracování byla zapojena nejširší kulturní obec. Na základě analýzy shrnuté ve Zprávě o stavu kultury ve městě
Plzni byl následně zpracován a schválen Základní dokument kulturní politiky města Plzně.
I.
Program rozvoje kultury
V duchu tradice novátorského plánování a v souvislosti s přípravou na kandidaturu na titul EHMK bylo v létě
2008 zahájeno zpracování nového Programu rozvoje kultury na léta 2009–2019, který je vzhledem k obvyklému
kontextu strategického plánování v ČR stejně inovativní, jako byla ve své době Zpráva o stavu kultury. Základní
předností je především velmi intenzivní zapojení místní komunity do zpracování samotného programu a důraz
na nezávislý přístup k hodnocení současného stavu kulturního života. Byl dán prostor k vyjádření i skupinám, kte-
28
ré současnou kulturní politiku města dlouhodobě sledují a kritizují. Bylo zorganizováno více než dvacet různých
workshopů, veřejných jednání a konferencí, happeningů s názvem Jeden na jednoho, kdy ve stanovený čas na
stanoveném místě byli v kavárnách, muzeích a galeriích připraveni reprezentanti politického a kulturního života
k diskuzi s občany formou „tváří v tvář“. Celý proces byl důkladně mapován a zároveň se samotným dokumentem byl zveřejněn i cyklus videodokumentů z jeho přípravy. Program rozvoje kultury na léta 2009–2019, jenž byl
schválen Zastupitelstvem města Plzně 100 % hlasů dne 15. října 2009, je potvrzením dlouhodobě sledovaného
směru v řízení rozvoje města.
Na uvedené obecné strategické dokumenty, které byly schváleny orgány města Plzně, navazují speciální koncepce a strategie, jež podrobněji řeší jejich části. Například Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK 2015
plánuje využití zdrojů strukturálních fondů EU pro budování kulturní a komunitní infrastruktury. Další Integrovaný
plán rozvoje města Plzeň – univerzitní město 2015 plánuje využití evropských strukturálních fondů pro rozvoj
infrastruktury výzkumu, vývoje a vysokoškolského vzdělávání. Oba tyto dílčí strategické dokumenty přímo navazují na kandidaturu města na titul EHMK a byly zpracovány na základě celkové strategie stanovené Programem
rozvoje města.
Dalšími koncepčními a strategickými dokumenty zaměřenými na oborové otázky, v nichž lze najít některá opatření, která mají souvislost s tématy plzeňské kandidatury, jsou:
—— Potenciál cestovního ruchu ve městě Plzni do roku 2012 – dokument z roku 2007. Ve svých strategických cílech
se zaměřuje na kongresovou a business turistiku. Zmiňuje kulturu jako pro Plzeň novou turistickou „značku“
a doporučuje vytvářet podmínky pro rozvoj kulturní turistiky. Klade též důraz na cílený marketing města s využitím fenoménu kultury i samotné kandidatury na titul EHMK 2015.
—— Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 2008–2015 jako jeden ze svých strategických cílů hledá řešení pro integraci cizinců a nástroje, které jsou k tomu potřeba, což je plně v souladu s jedním ze čtyř tematických proudů
kandidatury. Tento plán byl zpracován na základě zapojení veřejnosti formou setkání a workshopů.
—— Generel zeleně města Plzně stanoví tzv. nezastavitelné zelené plochy ve městě a bude podkladem pro další
plánování rozvoje veřejných prostranství. Jde o jeden z územně plánovacích podkladů, tedy legislativně závaznou koncepci, která musí být zohledněna při vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení.
—— Generel dopravy v klidu stanoví jako dlouhodobou strategii vytlačení automobilové dopravy z centra města
Plzně a určí základy systému parkování automobilů ve městě v návaznosti na linky veřejné dopravy.
—— Projekt Bezpečné město koordinuje jednotlivé složky zajišťující bezpečnost ve městě a vytváří nástroje pro
těsnější interakci mezi občany a úřady zabývajícími se bezpečností města.
DLOUHODOBÝ ROZVOJ REGIONU
Kandidaturu města na titul EHMK nelze připravovat bez návaznosti na celý plzeňský region. Rozvoj Plzně má
přímou souvislost s rozvojem Plzeňského kraje a naopak. Tato návaznost se promítá i do výše uvedeného strategického dokumentu Program rozvoje kultury na léta 2009–2019 a dalších uvedených dokumentů, na kterých se
podíleli také zástupci Plzeňského kraje a jeho krajského úřadu. Z regionálních dokumentů, na něž má kandidatura Plzně na titul EHMK 2015 vazbu, je nutné jmenovat následující:
Program rozvoje Plzeňského kraje
Tento dokument byl schválen v roce 2002 a aktualizován v roce 2008. Na základě analýz a diskusí byl formulován
globální cíl (vize) rozvoje Plzeňského kraje „Zvýšit kvalitu života obyvatel Plzeňského kraje“. Jde o obecně formulovaný, globální cíl, jenž na první místo staví naplňování potřeb obyvatel, a to jak potřeb hmotných, tak i nehmotných. To předpokládá v prvé řadě rozvoj občanské i technické vybavenosti z hlediska kvality a dostupnosti, tedy
29
I.
především rozvoj služeb a dopravy. K tomu je nutno se soustředit na kvalitativní rozvoj ekonomiky. Zlepšování
životního prostředí dotváří kvalitní životní podmínky obyvatel a zároveň je nezbytné pro trvalou udržitelnost
rozvoje. Nelze přehlédnout, že uvedené principy přispívají také ke zvyšování atraktivity Plzeňského kraje pro
investory nebo návštěvníky.
I když je Program rozvoje kraje postaven obecněji než program městský, i zde se dá vysledovat příčinná souvislost mezi jeho cíli a projektem Plzeň 2015. Zřejmý přínos kandidatury je v naplnění cílů opatření Cestovní ruch
v problémovém okruhu Ekonomika. Prokazatelně se zvyšuje zájem o prožitkové formy cestovního ruchu zaměřené na kulturní i sportovní aktivity. Projekt Plzeň 2015 vytváří předpoklad pro výrazně novou nabídku produktů
pro event turistiku a kulturní turistiku.
Opatření Kultura, volný čas v problémovém okruhu Lidské zdroje reflektuje význam Plzně jako kulturního centra
regionu a definuje cíl směřující k odstranění nedostatků v kulturní infrastruktuře (specificky uvádí novou budovu Západočeské galerie jako investici Plzeňského kraje). Další cíle jsou zaměřeny na rozvoj kulturních aktivit na
všech úrovních a zvyšování kulturní úrovně dětí, mládeže a skupin se speciálními potřebami.
Program navržený pro realizaci projektu Plzeň 2015 uvedený v kapitole II této přihlášky směřuje k naplňování cílů
opatření Kultura a Cestovní ruch.
I.
Regionální operační program NUTS II Jihozápad
Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP JZ) je specifickým nástrojem vymezujícím podporu projektů směřujících k naplňování politiky soudržnosti Evropského společenství, dané Lisabonskou strategií a Národním rozvojovým plánem. ROP JZ je určen pro region soudržnosti Jihozápad, sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje. Schválen byl Evropskou komisí dne 3. 12. 2007.
Dokument se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu (včetně modernizace prostředků
veřejné dopravy), podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských
ploch a zlepšování životních podmínek ve městech, obcích a na venkově.
ROP JZ obsahuje čtyři prioritní osy, rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány
prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy
podpořeny.
Předmětem podpory prioritní osy 1 Dostupnost center je např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II.
a III. třídy či odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích – křižovatky, přejezdy,
mosty, příprava koncepcí, programů a projektů na rozvoj dopravní obslužnosti, výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu, podpora pořízení vozidel veřejné dopravy, podpora přeměny autobusů na
ekologický pohon, dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, výstavba, rekonstrukce
a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod.
Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí je podstatná z hlediska vztahu ke kandidatuře na titul EHMK
2015.
Předmětem podpory je zde např. příprava rozvojových území pro podnikání a služby, revitalizace centra města,
památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavba a rekonstrukce místních komunikací, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, výstavba, rekonstrukce
a modernizace objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče
o děti, rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení, využití moderních léčebných technologií,
výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory apod.
Podpora z této prioritní oblasti umožňuje městům Plzeň a České Budějovice čerpat dotace na projekty uvedené
v integrovaných plánech rozvoje měst. Plzeň připravila integrovaný plán zaměřený na rozvoj kulturní a komunitní
infrastruktury, který je přímo propojen s kandidaturou města Plzně na titul EHMK 2015.
Další důležitou prioritní osou je osa 3 Rozvoj cestovního ruchu, zaměřená na projekty výstavby a rekonstrukce
30
turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, infrastrukturu sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti, rekonstrukce, modernizaci a rozvoj
ubytovacích kapacit, opravu a rekonstrukci památek včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu
a kultury ad. V souvislosti s kandidaturou města Plzně se předpokládá využití podpory z této prioritní osy pro dva
klíčové investiční projekty – nová budova Západočeské galerie a revitalizace Štruncových sadů. Město rovněž
využilo dotaci z prioritní osy 3 na realizaci mediální kampaně kandidatury.
Kandidatura města Plzně na titul EHMK má vazby na další oborové koncepční dokumenty Plzeňského kraje:
—— Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, aktualizovaný k 31. 12. 2007, slouží jako doplnění stávajících schválených a realizovaných dokumentů v předešlých letech o nové a další možnosti využití cestovního ruchu Plzeňského kraje. V dokumentu jsou zahrnuty aktuální trendy domácího i zahraničního cestovního
ruchu, kongresová a incentivní turistika, venkovská turistika a hipoturistika, kulturní cestovní ruch. Dále jsou
v dokumentu uvedeny i stoupající nároky na služby (ubytování, servis atd.), poskytování informací (infocentra,
mezinárodní informační centrum, webový portál, datová základna, rezervační systém, atd.) a celková SWOT
analýza cestovního ruchu Plzeňského kraje. Kandidatura na titul EHMK 2015 je v souladu s předpoklady rozvoje kulturní turistiky, neboť program navržený pro projekt EHMK výrazně rozšiřuje a kvalitativně posouvá
nabídku kulturních atraktivit.
—— Koncepce památkové péče je cílena na realizaci dvou strategických okruhů, a to zaměření památkové péče na
obnovu a zachování památkového fondu a dále pak na zhodnocení a celkovou regeneraci památkového fondu, tj. prezentace památek, zhodnocení památkového fondu ve vztahu k cestovnímu ruchu a uchování kvalit
venkovského prostoru a kulturní krajiny. Materiál byl zpracován po předchozím provedení komplexní analýzy
stavu památkové péče Plzeňského kraje.
31
I.
7 Do jaké míry hodláte upevňovat vazby
s druhým městem, které bude také jmenováno
Evropským hlavním městem kultury?
S belgickým kandidátem město Plzeň navázalo kontakt již v přípravném období kandidatury a tuto spolupráci
plánujeme rozvíjet ve všech oblastech počínaje přípravou a realizací kulturních akcí přes propojení prezentace
projektů obou EHMK 2015 až po evaluaci a monitoring.
Program projektu Plzeň 2015 je připravován v úzké spolupráci s belgickým Evropským hlavním městem kultury
pro rok 2015. V průběhu tvorby první plzeňské kandidátské přihlášky ještě nebyl belgický nositel titulu EHMK
2015 znám, kandidátská města proto tehdy sdílela zkušenosti. Dnes je již rozhodnuto a jsme potěšeni, že Evropským hlavním městem kultury 2015 bude – společně s jedním českým městem – valonské město Mons. Vedle
rozvíjení společných aktivit s Monsem Plzeň spolupracuje se svým dlouholetým partnerským městem Lutych
(Liège), jež oficiálně podporuje město Mons.
První schůzka na téma budoucí spolupráce se zástupci projektu Mons 2015 (ředitelem projektu Yvesem Vasseurem a jeho zástupkyní Maire Noble) se uskutečnila v Plzni již 14. a 15. října 2008.
Z této schůzky mj. vyplynulo, že obě města se budou vzájemně podporovat v rámci přípravy kandidatury na titul
EHMK 2015 a že do této spolupráce bude úzce zapojeno i město Lutych.
I.
V listopadu 2009 navštívili zástupci týmu kandidatury města Plzně (umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannová
a manažeři Petr Šimon a Mattijs Maussen) město Mons, intenzivně se tehdy připravující na druhé kolo soutěže
o titul EHMK 2015. Členové týmu Plzeň 2015 představili plzeňskou kandidaturu Nicolasu Martinovi, náměstkovi
primátora pro ekonomiku, urbanismus a cestovní ruch. Navštívili jeden z klíčových projektů Mons 2015 – Le
Manège, jenž je mimo jiné také důležitou inspirací pro plzeňský projekt 4x4 Světovar Cultural Factory. S Yvesem
Vasseurem a Marie Noble projednali konkrétní body spolupráce mezi oběma městy, které byly v dalších fázích
rozšířeny, např.:
—— vytvoření prostoru pro výměnné pobyty kulturních operátorů z Monsu, Lutychu a Plzně;
—— spolupráce mezi experimentálními centry Le Manège (Mons) a 4x4 Světovar Cultural Factory (Plzeň), a to již
ve fázi rekonstrukce Světovaru (2011–2013), kdy lze využít cenných zkušeností monských architektů k řešení
flexibility prostoru, akustiky apod., a dále na bázi mezinárodních uměleckých projektů (rezidence umělců,
workshopy, představení, diskuse atd.). Vedení Monsu 2015 již přislíbilo účast na České taneční platformě
2011, aby navázalo přímé kontakty s tvůrci, kterých by se měly umělecké projekty týkat. Pan Daniel Cordova
přislíbil během následné schůzky v květnu 2010 maximální součinnost již ve fázi rekonstrukce Světovaru a deklaroval zájem o budoucí uměleckou spolupráci obou prostor;
—— možnosti partnerství a spolupráce mezi centry nových technologií Microsoft Innovation Center, Virtualis
a Numediart (Mons) a Techmania Science Center (Plzeň);
—— možnost stáží pro plzeňské studenty v Monsu a Lutychu;
—— pořádání workshopů využívajících nové technologie (zvláště sound & light design);
32
—— představení mladých českých skladatelů prostřednictvím hudebního tělesa Ensemble Musiques Nouvelles
(Mons);
—— vystoupení Divadla Alfa (Plzeň) v Monsu a série dalších recipročních výměn v rámci tzv. České sezóny v Monsu;
—— „To beer or not to beer“ – spolupráce s dalším partnerem Monsu – městem Mechelen – v rámci sítě revitalizovaných pivovarů a přímé zapojení Monsu prostřednictvím Brasserie Saint Feuillien; k osobnímu setkání mezi
ředitelkou tohoto pivovaru Dominique Friartovou a uměleckou ředitelkou Plzně 2015 Yvonou Kreuzmannovou došlo 30. 5. 2010 a v současnosti jsou rozpracovávány detaily spolupráce a příštích osobních návštěv
(Y. Kreuzmannové 8.7.2010 přímo v pivovaru Saint Feuillien a paní D.Friart v srpnu 2010 v Plzni). Pivovar Saint
Feuillien projevil velký zájem o budoucí propojení aktivit pro získání většího zájmu turistů;
—— každoroční účast na programu festivalů Bonjour Plzeň! a Dny frankofonie – ve spolupráci s Alliance Française
v Plzni a městem Lutych;
—— zapojení plzeňských základních škol do monského projektu „V roce 2015 mi bude 20 let“, a to na základě
e-teachingu, vzájemné korespondence a výměnných pobytů;
—— přímá spolupráce mezi Transcultures Mons a Johan o.s. Plzeň v rámci projektu Parkinprogress;
—— spolupráce a výměna zkušeností na diskusních fórech k tématům kulturní politiky a vize po roce 2015 v souladu s třetím dílem přihlášky města Mons „Dialogues & Atmospheres“ a řada dalších námětů.
Během této návštěvy bylo dne 12. listopadu 2009 také podepsáno Prohlášení o spolupráci mezi městy Plzeň
a Mons, tehdy ještě kandidáty na titul Evropské hlavní město kultury 2015.
K naplňování výše uvedených bodů přispěla již v lednu 2010 Západočeská univerzita v Plzni, která projevila
zájem o spolupráci s univerzitou v Monsu. Helena Marie Adjal ze Západočeské univerzity kontaktovala zástupce
Monsu 2015.
Základní informace o projektu Mons 2015 Plzeňanům poskytl Sébastien Sakkas, který se 26. ledna 2010 zúčastnil
jednoho z pravidelných diskusních večerů pořádaných týmem kandidatury v meeting pointu Plzeň 2015. Sébastien Sakkas v minulosti absolvoval studijní stáž v Praze a dnes je členem týmu Mons 2015. Projekt „V roce 2015 mi
bude 20 let“, jehož je Sébastien Sakkas koordinátorem, velmi zaujal žáky i vyučující plzeňských základních škol.
K dalšímu významnému jednání došlo v rámci konference k 25 letům projektu EHMK v březnu 2010 v Bruselu. Na
pracovním obědě se setkaly vůdčí osobnosti projektu Mons 2015 Yves Vasseur a Marie Noble s vedením týmu kandiatury Plzně Yvonou Kreuzmannovou a Milanem Svobodou. Tým Plzně získal tři publikace představující přihlášku
Monsu ve druhém kole kandidatury a vyměnil si zkušenosti z práce s veřejností a náporem na členy týmu ve druhém
kole kandidatury. Výrazně se rozšířily náměty na spolupráci v jednotlivých programových záměrech obou měst.
Vedení projektu Mons 2015 při té příležitosti pozvalo Yvonu Kreuzmannovou k návštěvě Monsu u příležitosti
slavností Doudou 30. 5. 2010. Během velmi nabitého programu této dvoudenní návštěvy byl opět potvrzen eminentní zájem obou stran na budoucí spolupráci.
Konkrétně došlo k osobním setkáním s realizátory belgické prezentace na EXPO 2010 v Shanghai (Anthony
Huerta, Patrick Van Hautem a Jeoffrey Migeot) a byly diskutovány možné cesty spolupráce při zahrnutí EHMK
2015 do prezentace obou zemí v rámci EXPO 2015 v Miláně.
Yves Vasseur byl seznámen s novými směry a metodami zapojení veřejnosti plzeňské kandidatury a souhlasil
s členstvím v mezinárodní Umělecké radě projektu Plzeň 2015, která by během let 2012–2013 měla vytvořit jasnou strukturu priorit v programu pro rok 2015, a to i s ohledem na spolupráci Plzeň - Mons.
33
I.
Oba leadeři projektů také deklarovali zájem na úzké spolupráci v oblasti komunikace, včetně nabídky Monsu
k pořádání konkrétních aktivit v těsné blízkosti Bruselu na podporu a zviditelnění obou měst. Dále detailně diskutovali inovativní propojení evaluace a monitoringu obou měst, která jsou si v mnohém podobná a blízká. Mons
bude rovněž dbát na nezávislost monitorovacího týmu a otevřenou výzvu adresuje i směrem k ČR. Není vyloučeno úzké propojení vedení monitoringu obou měst (pravděpodobně poprvé v historii EHMK).
Zásadní byla schůzka s paní Anne André, ředitelkou Maison Folie, jejíž zaměření na práci napříč žánry a uměleckými komunitami je extrémně podobné záměrům 4x4 Světovar Cultural Factory. Anne André projevila eminentní
zájem vstoupit do sítě s podtitulem „To beer or not to beer“ a přenést zkušenosti z provozu komplexu budov
a stejně tak začít úzkou uměleckou spolupráci počínaje rezidencemi umělců již v přípravném období.
Návazné jednání s panem Pascalem Keiserem, ředitelem CECN (Centre des Ecritures Contemporaines et Numériques) přineslo řadu dalších možností pro výměnu zkušeností a realizaci společných projektů, např. v oblasti
světelného designu, využívání LED světel v divadelních technologiích, ale také interaktivních i-café a i-hotels jako
nového prvku ekologicko-komunitních vazeb mezi zeměmi Evropy. TechnocITé by měla být významným partnerem projektů Plzeň 2015.
Velkou výhodou je snadná komunikace ve francouzštině, kterou zvládají hned čtyři členové přípravného týmu
Plzně 2015 a kterou podporuje Alliance Francaise v Plzni. Tato organizace je důležitým partnerem města, spolupracuje s ním již od roku 1990. Jejím prostřednictvím se do projektu Plzeň 2015 zapojí i další partneři: město
Lutych (Belgie), město Limoges (Francie), region Franche-Comté (Francie), jak vyplývá z programových záměrů
popsaných v kapitole II, otázka 2.
Z regionálních partnerů Monsu nutno připomenout minimálně dva další, kteří přímo konvenují zaměření plzeňské kandidatury. Jsou to Charleroi s renomovaným festivalem a Valonským choreografickým centrem Charleroi
/ Danses (deklarujícím partnerství s Tancem Praha o.s.) a Mechelen, jehož revitalizovaný pivovar je cennou inspirací pro síť „To beer or not to beer“.
Další možnosti spolupráce týkající se společné komunikační strategie jsou naznačeny i v kapitole V.
I.
34
35
I.
8 Vysvětlete, jak celá akce může splňovat
následující kritéria. Svou odpověď
zdůvodněte.
Jednota v rozmanitosti, jak lze snad nejstručněji charakterizovat evropský kontinent, je v projektu Plzeň 2015 vnímána jako samozřejmá a historicky daná součást definice kultury. V České republice nebyla celá šíře kulturních
projevů Evropy vždy dostupná. Paradoxně – a v kontextu dnešní doby zcela absurdně – i samotný Senát dlouho
otálel s oficiálním přijetím Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO 2005). Až
v květnu 2010 bylo její přijetí odhlasováno a postoupeno k podpisu prezidentovi.
Plzeň 2015 se k této úmluvě jednoznačně hlásí, považuje její přijetí a hlavně pochopení za klíčové a hodlá v tomto směru podnikat další kroky. Zásady spravedlivého přístupu ke kultuře, stejně jako otevřenosti a vyváženosti
jsou v projektu Plzeň 2015 přímo zakotveny.
Pokud jde o „evropskou dimenzi“, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle:
—— posílit spolupráci ve všech oblastech kultury mezi provozovateli (organizátory) kultury, umělci a městy
ve vaší zemi a v ostatních členských státech.
Projekt Plzeň 2015 vznikl přímo z potřeby místních kulturních organizátorů rozšířit všechny dostupné formy spolupráce na lokální, celonárodní a mezinárodní úrovni. Otevření se novým formám spolupráce, stejně jako novým
teritoriím znamená posílit dlouhodobě udržitelné vazby, zásadním způsobem rozšířit a diverzifikovat kulturní
nabídku ve městě a celém kraji a vyměňovat si zkušenosti na všech uvedených úrovních.
Cílem postupného rozšíření všech těchto vazeb je přiblížit se ideálu kultivované znalostní společnosti a využít
kultury jako katalyzátoru kreativity a inovací. Projekt vnímá kulturu v širokém pojetí s přesahy do oblastí filosofie,
vědy i podnikání a klade důraz na její socio-ekonomické efekty. Má proto zájem výrazně podpořit oblast tzv.
„subkultury“ a otevřít prostor pro využití potenciálu umělců i organizátorů, kteří dosud byli více v pozadí. Proces
určité „demystifikace“ dosud jednoznačně převažující oficiální kultury neznamená v žádném případě její upozadění či likvidaci, naopak jde o dlouhodobý proces vedoucí ke sbližování a vzájemnému respektu. Pozn.1)
Inspirací pro tým kandidatury jsou trendy v řadě zemí EU nebo např. INNOVA – Evropská inovační platforma.
Tým si plně uvědomuje význam sítí (networkingu) a v projektu vytváří prostor pro jejich činnost, a to jak v měřítku
regionálním a celonárodním, tak stále více v měřítku evropském a celosvětovém.
Velký význam pro posílení spolupráce mezi městy i regiony má vytváření partnerství. Plzeň 2015 s nadšením
uvítala aktivity MAS (Místních akčních skupin) v celém regionu a váží si jejich zájmu o úzkou spolupráci. Svůj
zájem také deklarovali zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení na obnovu venkova, Asociace krajů ČR a dalších
sdružení, která již mají dobře nastavené komunikační kanály, a usnadní tak šíření základních myšlenek a principů
projektu Plzeň 2015.
Tým kandidatury si je vědom faktu, že místní a regionální rozvoj jsou klíčem k úspěchu celého projektu a můžou
se stát skutečným odrazovým můstkem ke světovému úspěchu.
Pokud jde o „evropskou dimenzi“, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle:
—— zdůraznit bohatou kulturní rozmanitost v Evropě.
I.
Pozn. 1) v souladu s „Policy guidelines of the civil society platform on access to culture“ 2009
36
Jedním z cílů plzeňské kandidatury je revize kulturních politik na úrovni města, kraje a později státu tak, aby respektovaly tyto zásady. Zachování kulturní rozmanitosti a důraz na diverzifikaci nabídky úzce souvisí s podporou
mobility umělců i organizátorů na všech úrovních. Projekt EHMK je jedinečnou příležitostí k posilování mezikulturního dialogu na světové úrovni, tedy šíření evropské kulturní rozmanitosti po celém světě a zároveň přijímání
impulsů z ostatních zemí.
V souladu se sdílenými hodnotami evropského projektu hodlá i Plzeň 2015 pomáhat šířit obraz atraktivní a kreativní Evropy, která staví na svém bohatém dědictví a na své otevřenosti kulturám celého světa.
Pokud jde o „evropskou dimenzi“, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle:
—— uvést do popředí zájmu společné aspekty evropských kultur. Specifikujte prosím, jak by akce EHMK
mohla pomoci posílit vazby vašeho města s ostatní Evropou.
Jak je uvedeno výše, roli EHMK v šíření výrazného a dynamického obrazu Evropy jako atraktivního a kreativního
kontinentu s bohatým kulturním dědictvím i otevřeností vůči kulturám ostatních světadílů považuje tým kandidatury za zásadní. Plzeň 2015 se v maximální míře otevírá spolupráci s umělci, organizátory i městy po celé
Evropě a v neposlední řadě navazuje kontakty se zeměmi třetího světa. Využívá k tomu jak aktivního zapojení do
mezinárodních sítí, tak přímých kontaktů, vznikajících při nejrůznějších příležitostech (mezinárodní konference
a festivaly, návštěvy zahraničních partnerů v ČR i českých expertů v cizině), a vlastních partnerských vztahů města
a kraje.
Pro představu je uveden přehled významných mezinárodních sítí, v nichž je Plzeň již dnes aktivně zapojena,
stejně jako příklady deklarací o budoucí spolupráci, které městu ve druhém kole kandidatury s velkým nadšením
poslalo nečekaně velké množství příznivců. Posílení vazeb s ostatní Evropou se tak stalo přirozenou součástí
procesu kandidatury již nyní.
Plzeňský networking na evropské úrovni
Kreativní města (www.creativecities.britishcouncil.org)
Jde o mezinárodní projekt realizovaný organizací British Council. Jeho základem je sdílení zkušeností napříč
evropskými zeměmi v oblasti kreativity, inovací a podnikatelského ducha. Jeho cílem je celkové zlepšení životní
úrovně ve městech.
„Projekt Kreativní města probíhá do konce roku 2011 ve Velké Británii, Polsku, Česku, Maďarsku, Slovensku, Slovinsku,
Ukrajině, Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku, Estonku, Litvě, Lotyšsku a Rusku. Kreativní města hledají nové možnosti,
jak zlepšit život ve městech prostřednictvím zapojení mladých a talentovaných profesionálů z různých oborů. Účast
37
I.
na projektu umožní těmto lidem podílet se na změnách v různých oblastech: veřejná prostranství, umění, sociální
aktivity, kulturní politika atp.“ (Nigel Bellingham, ředitel organizace British Council v České republice a mezinárodního
projektu Kreativní města)
Projekt se skládá ze tří částí: Future City Game (Hra budoucí město), Urban Ideas Bakery (Pekárna nápadů) a výzkumné aktivity.
—— Future City Game: Plzeň byla prvním městem v České republice, které se zapojilo do evropského projektu
Kreativní města mezinárodní organizace British Council, a to realizací hry Future City Game v rámci příprav
kandidatury Plzně na titul EHMK 2015. Od června roku 2008 do března 2010 se uskutečnilo šest her: v centru
města, dále v městských obvodech Plzeň 2 – Slovany, Plzeň 1, Plzeň 3, Plzeň 4 a naposledy v areálu Světovar
v souvislosti s jeho revitalizací.
—— Urban Ideas Bakery: Tato část je procesem nalézání skutečných řešení problémů ve městě, klade důraz na
aktivní zapojení obyvatel města.
Plzeňská „Pekárna nápadů“ začala třídenní dílnou (13.–15. 6. 2010), jež se zaměřila na oživení vybraných veřejných prostranství ve městě. Dílny se zúčastnili vybraní lidé z Plzně a experti z dalších evropských měst. Po
litevském Kaunasu a maďarské Pécsi byla Plzeň třetím městem, v němž se tato úspěšná dílna uskutečnila.
„Cílem procesu, jehož je akce součástí, je zlepšení života ve vybraném městě. Účast na „Pekárně nápadů“, ale
také na celém projektu Kreativní města, nabízí spolupráci s mezinárodně uznávanými odborníky v oblasti rozvoje
měst, se zástupci veřejné správy, univerzit, podnikatelského sektoru a s dalšími aktéry, kteří přímo či nepřímo život
v moderních evropských městech ovlivňují. Účastníci tohoto workshopu budou automaticky zapojeni do mezinárodní sítě, kterou v rámci projektu vytvořila organizace British Council. Dnes tato síť skýtá více než 5000 odborníků
a mladých inovátorů, kteří mohou sdílet své názory a zkušenosti napříč Evropou prostřednictvím elektronických sítí
a mezinárodních workshopů.“ (Nigel Bellingham, ředitel organizace British Council v České republice a mezinárodního projektu Kreativní města)
Pépinières européennes pour jeunes artistes
Prostřednictvím spolupráce se sdružením Johan, o.s se Plzeň zapojila do projektu Parkinprogress. Jde o projekt
v pohybu propojující mladé umělce a mladé profesionály z oblasti tvorby a kultury. Bude realizován na šesti
různých místech v šesti různých zemích. V každé z etap tohoto putujícího projektu budou mít umělci k dispozici
veřejná prostranství – městské parky, které budou inspirací pro site-specific projekty, dotvářené za účasti široké
veřejnosti.
Parkinprogress je první etapou rozsáhlého projektu, jenž si dal za úkol vytvoření nové sítě mladých umělců, kteří
mají chuť spolupracovat na interdisciplinárních projektech evropského rozměru.
Parkinprogress se uskuteční za spolupráce následujících partnerů:
—— Transcultures (Mons, Belgie)
—— the Arts Council England East-Midland (Nottingham, Velká Británie)
—— NOASS (Riga, Lotyšsko)
—— Johan, o. s. (Plzeň, Česká republika)
—— Mozgo Haz Alapitvany Florian Mühely (Budapešť, Maďarsko)
—— Pépinières européennes pour jeunes artistes (Saint-Cloud, Francie).
Do roku 2013 bude projekt využívat spolufinancování ze strany EU z programu Culture.
I.
38
City Vision Europe
Cílem tohoto projektu je vyvolat veřejnou diskusi o budoucnosti čtyř evropských měst: Bordeaux (Francie), Košic
(Slovensko), Mechelen (Belgie) a Plzně (Česká republika). Všechna čtyři města spojuje kandidatura na titul EHMK,
ať úspěšná, neúspěšná, nebo jen v roli partnera vybraného města. Ve světle současné tendence k zevšeobecňující a globální architektuře měst se projekt City Vision Europe soustřeďuje na specifické otázky evropského města.
Projekt je realizován ve spolupráci s Arc-en-Rêve Centre d‘Architecture v Bordeaux (Francie), The Flemish Architecture Institute v Antverpách (Belgie), MMMechelen vzw v Mechelenu (Belgie) a s Centre for Central European
Architecture (Česká republika).
Eurocities
Od roku 2008 je město Plzeň plnoprávným členem sítě evropských měst Eurocities. Zapojuje se do ní prostřednictvím Odboru kultury Magistrátu města Plzně. Zástupci města se letos zúčastnili jednání Eurocities v Boloni
(březen 2010) a Vilniusu (červen 2010).
Síť Eurocities existuje již od roku 1986 a propojuje sto čtyřicet členů z třiceti šesti evropských zemí. Jedním z nosných témat je kultura a Plzeň má v úmyslu ji postupně dostat do středu zájmu tak, aby případné setkání této sítě
v roce 2015 proběhlo právě na plzeňské půdě. Není náhodou, že cca třetina členských měst je spojena s titulem
EHMK.
Les Rencontres
Síť Les Rencontres po celé období příprav kandidatury zprostředkovává zajímavá a inspirativní setkání s minulými, současnými či budoucími Evropskými hlavními městy kultury či kandidáty na tento titul. Zástupci Plzně 2015
byli přítomni na těchto „Setkáních“:
—— La Rencontre de Zlín (červen 2009), náměstkyně primátora Marcela Krejsová prezentovala projekt Plzeň –
EHMK 2015;
—— La Rencontre d’Avignon (červenec 2009);
—— La Rencontre de Pécs (březen 2010), členka kreativního týmu Šárka Havlíčková vystoupila se svým příspěvkem
„To beer or not to beer?!?“;
—— La Rencontre de Madrid (duben 2010);
—— La Rencontre de Rijeka (květen 2010), členka týmu Plzeň 2015 Jana Komišová vystoupila se svým příspěvkem
na téma Strategie města v rozvoji kultury a cestovního ruchu z pohledu EHMK;
—— La Rencontre d’Istanbul (červen 2010), účast umělecké ředitelky.
Umělecká ředitelka projektu Yvona Kreuzmannová měla představit vizi Plzně 2015 na konferenci Les Rencontres
v partnerském Lutychu, která se měla konat 8. a 9. července 2010. Termín celé akce byl posunut na podzim 2010.
Je logické, že v případě získání titulu EHMK se nově založená společnost Plzeň 2015 stane řádným členem této
sítě.
European Route of Industrial Heritage (ERIH)
Evropská stezka industriálního dědictví vede dvaceti devíti státy s celkem tři sta padesáti tematickými okruhy –
jejich páteří jsou certifikovaná místa, která jsou rozdělena podle významu. Nejvýznamnější jsou kotevní body,
jichž je prozatím šedesát pět. Menší památky regionálního významu jsou označeny jako tzv. klíčová místa a jejich
počet se blíží dvěma stům.
39
I.
Jednotlivé okruhy jsou pro návštěvníky připraveny podle regionů, případně dle tematického zaměření. Mezi ně
patří oděvnictví, hornictví, vodní stavby, průmyslové oblasti, energetika, obytné domy či architektura.
Prvním certifikovaným kotevním bodem v rámci České republiky se v roce 2008 stal areál Plzeňského Prazdroje.
Areál pivovaru Světovar bude v úzké spolupráci s Plzeňským Prazdrojem také usilovat o zapojení do této významné sítě.
A Soul for Europe
A Soul for Europe je iniciativou zkušených osobností, které v kultuře vidí „duši pro Evropu“, což je plně v souladu
s celou strategií plzeňské kandidatury. Za účasti vysoké politické reprezentace dokážou vzbudit zájem o témata
kultury a umění a jejich role ve společnosti. Podporou občanské společnosti a procesů participativní demokracie prokázali již v řadě míst významné přínosy investic do kulturního a tvůrčího potenciálu a projevili maximální
zájem podílet se i na realizaci vizí Plzně 2015. Pro rok 2015 chystá Plzeň propojení aktivit A Soul for Europe s plzeňskou odnoží prestižního diskusního fóra Fórum 2000.
Informal European Theatre Meeting (IETM)
Informal European Theatre Meeting je nejrozsáhlejší sítí Evropy v oblasti performing arts. V posledních letech
výrazně rozšířila své aktivity i na další kontinenty. Umělecká ředitelka projektu Plzeň – EHMK 2015 je její členkou
již od roku 1991 a v jednom funkčním období působila i v Radě IETM. Kromě hojných kontaktů v Evropě již
delší dobu spolupracuje také s Kanadou, USA, Afrikou, Jižní a Střední Amerikou a Austrálií, v červnu 2010 byla
jednou z oficiálních účastnic mise IETM v Indonésii. Akční a neformální model IETM plně konvenuje se zaměřením plzeňské kandidatury a řada členů IETM již projevila Plzni podporu a velký zájem zapojit se do konkrétních
mezinárodních projektů.
Trans Europe Halles
Síť Trans Europe Halles propojuje evropské lokality využívající netradičních, většinou industriálních budov pro
kulturní účely. Zcela logicky se proto jejím členem již před pár lety stal Johan o. s., provozující Moving Station na
opuštěném nádraží Jižního předměstí.
Aerowaves
Projekt Aerowaves je evropskou platformou pro mladé choreografy, na níž se každoročně sejde přes tři sta (někdy i čtyři sta) kratších děl „no name“ tvůrců, jež hodnotí experti z více než třiceti zemí. Spoluzakladatelkou
a členkou této sítě je umělecká ředitelka Plzně 2015, která pomáhá řediteli Johnu Ashfordovi i v užším vedení
sítě. Letos poprvé tato síť získala podporu EU z programu Culture, a podpoří proto prezentaci vybraných finalistů
v různých zemích Evropy. Plzeň je zařazena do dlouhodobého kalendáře těchto prezentací.
I.
V programových záměrech Plzně 2015 najdeme řadu dalších mezinárodních sítí, které napomáhají organizátorům jednotlivých kulturních aktivit zajistit co nejkvalitnější programy, vyměňovat si kladné i záporné zkušenosti
týkající se především mobility umělců a výměny uměleckých děl, navazovat osobní vztahy, které jsou nesmírně
důležité pro pochopení různých kontextů a velmi odlišných podmínek, v nichž jsou akce realizovány v různých
koutech Evropy. Patří sem např.:
—— ITI (International Theatre Institute/UNESCO)
—— OISTAT (International Organization of Scenographers, Theatre Architects and Technicians)
—— EFAH (European Forum for the Arts and Heritage)
—— IDEA (International Drama/Theatre and Education Association)
—— INSEA (International Society for Education through Art)
40
—— UNIMA (Union Internationale de la Marionette)
—— AITA/IATA (International Amateur Theatre Association)
—— CIOFF (Conseil International des Organisations de Festivals de Folklore et d‘Arts Traditionnels)
—— ISME (International Society for Music Education)
—— ICOM (International Committee of Museums/UNESCO)
—— ICAAD (International Committee of Applied Arts and Design)
Celá řada osobností, organizací a institucí už písemně vyjádřila podporu projektu Plzeň 2015, některé dokonce
formou písemných deklarací. Uvedeny jsou následující příklady:
Deklarace o podpoře
—— Mons 2015 – Prohlášení o spolupráci mezi městy Plzeň a Mons, kandidáty na titul Evropské hlavní město kultury
2015, podepsáno 12. 11. 2009.
—— Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 mezi
statutárním městem Plzeň, Plzeňským krajem, městem Řezno, vládou Dolního Bavorska, kraje Horního Falcka
a vládou Horního Falcka, podepsáno 6. 10. 2009.
—— Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 mezi
statutárním městem Plzeň a Občanským sdružením Slovo 21.
—— Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 mezi
statutárním městem Plzeň a Alliance Française de Plzeň, podepsána 4. 5. 2010.
—— Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 mezi
statutárním městem Plzeň a Junákem – svazem skautů a skautek ČR, okres Plzeň-město.
—— Prohlášení Rotary klubu Plzeň o podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul EHMK 2015.
—— Deklarace Židovské obce Plzeň o podpoře kandidatury města Plzně na titul „Evropské hlavní město kultury
2015“, podepsáno 6. 5. 2010.
—— Prohlášení o podpoře kandidatury ze strany A Soul for Europe z 21. 4. 2010.
—— Deklarace Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem o podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul EHMK 2015, podepsáno 7. 5. 2010.
—— Deklarace informačního střediska EUROPE DIRECT PLZEŇ na podporu kandidatury města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015.
—— Prohlášení Českého centra fundraisingu a The Resource Alliance o podpoře kandidatury města Plzně na titul
Evropské hlavní město kultury 2015.
—— Deklarace Association des Etats Généraux des Etudiants de l’Europe o podpoře kandidatury města Plzně na
titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015 ze dne 3. 5. 2010.
—— Prohlášení o připravenosti ke spolupráci na projektu Plzeň – EHMK 2015 ze strany Dr. Waltera Putschögla,
ekonomického ředitele Linz 2009, ze dne 20. května 2010.
—— Prohlášení Shannon Sullivan (Performance Lab Berlin, Německo) o podpoře projektu Plzeň – EHMK 2015.
—— Prohlášení Angnieszky Wojciechowské (Workshop of Culture, Lublin, Polsko) o podpoře projektu Plzeň –
EHMK 2015.
—— Prohlášení Evy Salaberiy (San Sebastián 2016) o podpoře projektu Plzeň – EHMK 2015.
—— Prohlášení Laurenta Dréana, který řídil kandidaturu města Lille na titul EHMK 2004, o podpoře projektu Plzeň
– EHMK 2015.
—— podporu plzeňské kandidatuře i přímý zájem zapojit se do uměleckých projektů města v roce 2015 i v přípravných letech již projevila řada konkrétních umělců včetně významných osobností, jakými jsou Alain Platel, Marie
Chouinard a další.
41
I.
9 Jak město hodlá zajistit, aby program
Evropské hlavní město kultury vzbudil zájem
obyvatel na celoevropské úrovni?
Město Plzeň se může na první pohled zdát průměrným evropským regionálním městem, které na celoevropské
úrovni nenabízí nic mimořádně zvláštního. Ve srovnání s jinými podobnými městy v Evropě je však právě uspořádaný kulturní život města problematickou a velmi silnou spojnicí. Místní obyvatelé ho dobře přijímají a jsou
na něj zvyklí. O tomto fenoménu se jako o problému vůbec nemluví. Nevidíme jeho negativa a nepřiznáme si
otevřeně, že nikdo nechce nic měnit, protože „…způsob, jakým nám teď věci fungují, vznikal tak dlouho a dojít až
sem bylo tak náročné…“ Jenže problémem pak zůstává, jaké faktické možnosti takové stabilní a pevné prostředí
nabízí k inovacím, rozmanitosti a kreativitě? Jak se může naše společnost dále vyvíjet, být kreativní, objevná a inspirativní, když prostřednictvím veřejných struktur stále jen upevňujeme a potvrzujeme vybudovaný řád, zvyky
a hodnoty? Dokonce mnoha zákony a vyhláškami ochraňujeme společnost i veřejný prostor před „nepředvídatelnými a neočekávatelnými“ novými jevy. Evropou hýbou v současnosti myšlenky o inovacích, kulturní diverzitě
a kreativitě jako základních principech, na kterých můžeme stavět udržitelný rozvoj evropské společnosti. Postkomunistické země prošly v uplynulých dvaceti letech procesem ekonomické transformace, ale příliš se nemluví
o procesu transformace duševní. Jak vypadá ona neviditelná, avšak nosná část našich životů? Pod povrchem
bublá mnoho nekomunikovaných problémů, ze kterých roste silná touha po vnitřní proměně společnosti.
Plzeň 2015 chce sdílet s Evropou společnou aspiraci na vnitřní proměnu společnosti, která je v počátečním
procesu méně viditelná než urbánní architektonická gesta a projektové finanční investice. Věříme, že touha po
společenské inovaci, která může prostřednictvím kultury a umění zrenovovat staré přístupy a nefunkční paradigmata, existuje a volá k akci nejen v neoddiskutovatelně potřebných zdevastovaných lokalitách, ale je zadní
stranou mince současných politicko-ekonomicko-společenských systémů kdekoli v Evropě. Na konci 20. století
a na přelomu milénia prošla díky 2. průmyslové revoluci Evropou vlna revitalizací industriálního architektonického dědictví. Oživení těchto veřejných prostor novými funkcemi přineslo mnoho zkušeností a poměrně širokou
zprávu o schopnostech evropské společnosti nacházet nové obsahy pro tato místa.
Plzeň 2015 by se ráda stala „testovacím místem“ pro Evropu, zdrojovým místem pro vytváření nových obsahů.
Chceme investovat více energie do revitalizace mentálního, duševního veřejného prostoru, chceme zkoumat
cesty, jakými můžeme obnovovat schopnosti a inteligenci člověka tvořit a spravovat ušlechtilost a krásu světa.
Globální ekonomická krize ukazuje, že hledání cest z krize závisí pouze na schopnostech a dovednostech pramenících v neviditelné duševní části člověka – v jeho imaginaci, myšlení a kreativitě.
I.
Plzeň 2015 chce evropským obyvatelům nabídnout program, kde se budou moci na základě vlastní zkušenosti
přesvědčit, že díky tvořivosti a odvaze můžeme proměnit soumrak západní civilizace ve vzrušující společnou
genezi nových hodnot. Plzeň 2015 chce být místem, kde se jen nezachraňuje zdevastovaná minulost, ale kde
především vzniká budoucnost. Kde budou lidé z celé Evropy trávit nejen chvíle odpočinku, zábavy a turistické relaxace, ale především sem budou jezdit pro impulsy k osobnímu rozvoji a sebepoznání, kvůli jedinečné nabídce
42
43
I.
vzdělávání a kreativních přístupů, kvůli načerpání síly a osobní odvahy k aktivní tvorbě designu vlastního života!
Program Plzeň 2015 chce prostřednictvím programových projektů objevené universální principy sdílet, prověřovat a zkoumat na celoevropské úrovni. Zájem o program, projekty i šíření inovativních myšlenek bude na
evropské úrovni zajišťovat vysokou míru propojení programu Plzeň 2015 v různých typech mezinárodních sítí
(networků). Výzvy k účasti na jednotlivých částech programu pro zahraniční umělce, osobnosti i instituce budou
v souladu se strategií jednotlivých programových proudů probíhat na mezinárodní úrovni.
—— Creative cities;
—— City Vision Europe;
—— Eurocities;
—— Les Rencontres;
—— Platform 11+;
—— a dalších (o zapojení do mezinárodních sítí jsme podrobněji informovali v otázce I/8).
Evropskou společnost rozhýbal v posledních letech princip kreativních měst, proto i projekt Plzeň 2015 vychází
z jedinečného genia loci města Plzně, v němž se řeky z různých koutů plzeňského regionu propojují v nový silný
proud, stejně jako se v Plzni odnepaměti propojuje svět umění se světem technologií. Proto je projekt postaven
na spolupráci kreativních oborů, a to interdisciplinárně, mimo úzce pojímané oblasti umění a kultury. Propojení
občanské společnosti, průmyslových odvětví, technologií, architektury, urbanismu, informačních a komunikačních technologií a uměleckých aktivit bude v centru zájmu programové náplně projektu. Základním krokem
k vytvoření otevřeného prostoru pro spolupráci různých skupin bude Banka kreativního kapitálu a grantový
systém postavený na názorech expertů. Projekt Plzeň 2015 bude různými formami podporovat kulturní projekty
a aktivity s těmito aspekty:
zapojení významných a respektovaných tvůrců ze zahraničí a ČR
—— mezinárodní sympozia a konference;
—— výroční zasedání mezinárodních organizací;
—— projekty v jednotlivých programových proudech se zahraniční účastí;
—— zapojení do Pépinières européennes pour jeunes artistes, Aerowaves a obdobných sítí pro mladé evropské
umělce;
—— rezidenční umělecké programy.
synergie lokálních aktérů, promotérů i cílových skupin
—— na základě tématu dojde k propojení různých disciplín, skupin aktérů i příjemců;
—— koordinaci a spolupráci na těchto synergiích bude zajišťovat artistic coaching metoda vedení programových
proudů.
mezinárodní a nadregionální charakter aktivit
—— akce pro Evropu obsahově i řešením atraktivní;
—— akce s jedinečným charakterem v ČR.
I.
mezinárodní sítě
Plzeňští tvůrci, promotéři a plzeňské kulturní organizace, instituce a školy jsou zapojeni v mezinárodních sítích:
—— ITI (International Theatre Institute/UNESCO);
—— OISTAT (International Organization of Scenographers, Theatre Architects and Technicians);
—— A Soul for Europe;
—— IETM (Informal European Theatre Meeting);
—— EFAH (European Forum for the Arts and Heritage);
—— IDEA (International Drama / Theatre and Education Association);
—— INSEA (International Society for Education through Art);
—— UNIMA (Union Internationale de la Marionette);
—— TEH (Trans Europe Halles);
—— AITA/IATA (International Amateur Theatre Association);
—— C.I.O.F.F. (Conseil International des Organisations de festivals de folklore et d‘arts traditionnels);
—— ISME (International Society for Music Education);
—— Pépinières européennes pour jeunes artistes;
—— ICOM (International Committee of Museum / UNESCO);
—— ICAAD (International Committee of Applied Arts and Design);
—— ERIH (European Route of Industrial Heritage);
—— Aerowaves;
44
partnerství v kulturních projektech podporovaných mezinárodními fondy
—— Culture EU;
—— Evropský sociální fond (ESF);
—— Evropský regionální rozvojový fond (ERDF);
—— Evropská územní spolupráce, Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko (2007–2013);
—— Mládež /YOUTH;
—— Mezinárodní visegrádský fond;
—— Česko-německý fond budoucnosti;
—— Evropská kulturní nadace;
—— Kulturní instituty jednotlivých zemí zastoupených v ČR a atašé příslušných velvyslanectví (viz otázka III/2);
—— a další.
Připravovaný podpůrný grantový systém projektu Plzeň 2015 bude zaměřen i na oblasti v českém prostředí
podceňované, jako jsou vzdělávání v kulturním managementu, vzdělávání pořadatelů, promotérů, ale také vytváření modelů kulturního dialogu, komunitních projektů či podpory budování sítí kulturních organizací, promotérů
apod.
Jak program podnítí účast umělců, zainteresovaných subjektů působících na kulturněspolečenské scéně, jakož i všech obyvatel města i okolního regionu?
Záměrem projektu Plzeň 2015 je posílit spolupráci všech subjektů pracujících uvnitř nebo pro oblast kultury,
a to jak na městské, regionální, národní, tak i mezinárodní úrovni. Plzeňský soutok přináší nosné téma naší kandidatury – setkávání často velmi odlišných přístupů k tvorbě, prezentaci uměleckých počinů a kulturně-sociálních
projektů. Město Plzeň leží na dávné křižovatce transevropských cest, proto je mezinárodní spolupráce pro město
a městské kulturní organizace důležitou součástí každodenní práce. Širokou evropskou spolupráci dokumentují
četné plzeňské festivaly (Smetanovské dny, Finále, Skupova Plzeň, Mezinárodní festival Divadlo, Mezinárodní
folklorní festival, Bienále kresby, Žebřík, Cigistock, Jazz bez hranic, PilsnerFest, Na ulici, plzeňské součásti celorepublikových festivalů Tanec Praha a Velká inventura). Plzeňští tvůrci jsou také partnery mezinárodních projektů,
hostují v řadě zemí (Divadlo Alfa, Plzeňská filharmonie, opera Divadla J. K. Tyla, projekty Galerie města Plzně či
Johan o.s., česko-bavorské výstavy Unie výtvarných umělců, autoři Západočeského střediska spisovatelů aj.).
45
I.
Od počátku je projekt plzeňské kandidatury stavěný jako projekt propojující město a plzeňský, karlovarský a jihočeský region s příhraničními oblastmi Bavorska, Horního Falcka i celou Evropou. Už během přípravné fáze se
do projektu zapojují nejen plzeňské instituce a neziskové organizace, ale i instituce, promotéři a organizátoři
Plzeňského kraje a také ty s celorepublikovou působností (Západočeská galerie v Plzni, galerie Klatovy-Klenová,
Galerie Karlovy Vary, Umělecko-průmyslové muzeum, Národní památkový ústav s projektem revitalizace kláštera Kladruby pro živé umění, nové využití národní kulturní památky – kláštera v Plasích apod.). Již při přípravě
projektu vznikly pracovní týmy propojující kulturní organizátory a tvůrce. Podobné komunikační týmy hodláme
trvale iniciovat jako diskuzní prostor pro inovace, ale také evaluaci kulturních a sociálních projektů. Tato myšlenka
je navíc podpořena jednoduchým nástrojem, tzv. Otevřenou databází projektů, který umožňuje mezioborové
propojení a výměnu zkušeností. Tento projekt je jakýmsi předstupněm a zároveň pomůckou pro další fungování
otevřeného nezávislého grantového systému. Blíže je popsán v otázce II/3 této přihlášky jako nástroj pro získávání nových kulturních projektů, nových promotérů a umělců. Konkrétní kontakty jsou uvedeny v otázce I/13.
Inovativními pilotními projekty budou v Plzni mezinárodní rezidenční programy pro umělce a tvůrčí skupiny,
které v regionu vytvoří mapu reálné spolupráce a vygenerují tak konkrétní přínosy. Vynikne nová infrastruktura:
ateliéry, zkušebny, studia, ubytovací a seminární kapacity; nová budova Západočeské galerie, 4×4 Cultural Factory Světovar a Moving Station – multifunkční prostory pro současné umění; nová divadelní budova s kvalitním
studiem pro experimentální tvorbu i zázemím pro filharmonii a její koncertní činnost, která umožní rozvoj mezinárodních a mezioborových aktivit. Nedílnou součástí projektu Plzeň 2015 je těsná spolupráce s univerzitním
prostředím. Studentské práce a díla, akce spojené s hostujícími profesory a učiteli s významným evropským renomé budou začleněny do struktury programu. Vedle existujících aktivit, jako např. studentský festival Cigistock
počítáme s celou programovou sekcí Generace 2015, u níž jako samozřejmost považujeme interkulturní složení
a interdisciplinární zaměření. Významnou součástí propojování místních kulturních projektů bude spolupráce
(společné projekty s institucemi, promotéry a umělci) s partnerskými městy Plzně (Řezno, Lutych, Winterthur,
Limoges, Žilina) a také s městy, která kandidovala nebo budou kandidovat na titul EHMK.
Program Plzeň 2015 je orientován na různorodé ztvárnění témat prostřednictvím mezinárodních sympozií, kongresů a uměleckých projektů. Příkladem je připravovaná světová konference spisovatelů a nakladatelů detektivních románů (Detektivka v Plzni – od Simenona po Maigreta), mezinárodní scenáristický workshop, tematické
výstavy. Tuto dimenzi posilují i festivaly, o jejichž tradici se projekt opírá. Významným příspěvkem k tématu rozmanitosti bude Banka kreativního kapitálu, kam se začlení např. projekty z 1. kola plzeňské kandidatury, jako Zrcadla Evropy, projekt plánovaný s podporou Mezinárodního visegrádského fondu. Jedná se o česko-maďarskoslovensko-polský projekt zaměřený na podporu otevřených tvůrčích příležitostí tvůrců v Bělorusku, na Ukrajině
a v Moldavsku. Jeho cílem je podpořit rozvoj evropských témat v postsovětských zemích a vytvářet příležitosti
pro společnou tvorbu umělců.
Zapojí se např. do projektu Stopy Evropy, umělecky animujícího místa v regionu Plzeňska, který byl v minulosti
dotčen zahraničními osobnostmi různých oborů a žánrů. Celoroční průběh projektu bude korunován gala-closingem téhož názvu. Velký prostor dostanou evropští umělci také v rámci gala-openingu s pracovním titulem Brána do Evropy. Stejně tak bychom rádi prostřednictvím konkrétních projektů otevřeli prostor pro setkávání dětí,
mládeže a také seniorů s významnými současnými tvůrci. Jednalo by se o společné projekty vedené významnými
osobnostmi z jednotlivých uměleckých oborů, které by byly postaveny na přímé spolupráci s konkrétními obyvateli města a konkrétními místy (community arts projects). Příkladem může být projekt PLATFORM 11+, v němž
je zapojeno spolu s dvanácti evropskými divadly plzeňské Divadlo Alfa. Do tohoto projektu se vedle divadel
aktivně zapojují také žáci a studenti.
Jak město zajistí, aby byl program trvalejšího rázu a stal se nedílnou součástí dlouhodobého kulturního a společenského rozvoje města.
Projekt Kandidatury města Plzně je součástí Programu rozvoje kultury města Plzně na léta 2009–2019, který je
první schválenou kulturní politikou v ČR, jež vznikla na základě širokého participačního procesu, s aktivním zapojením plzeňské občanské společnosti. Město Plzeň se tak stalo doslova regionálním průkopníkem participativní
demokracie, která je součástí tzv. Green Paper, nové evropské strategie pro „Uvolnění potenciálu kulturních
a tvůrčích odvětví“.
Díky programu Plzeň 2015 vznikne zázemí pro trvalou spolupráci místních umělců a občanů s evropským kulturním prostorem. Systém stipendií, rezidenčních pobytů, společných projektů a festivalů s dosahem v širším evropském povědomí. Vznik nových sítí a kontaktů spolu s otevřením nových prostor umožní hostování, společnou
tvorbu a účast v mezinárodních projektech. Příprava a realizace programu Plzeň 2015 otevře cestu k pravidelné
spolupráci se zahraničními osobnostmi v rolích uměleckých ředitelů, leaderů, mentorů, kurátorů a promotérů.
Plzeňští aktéři se naučí pohybovat kreativně a profesionálně v mezinárodní spolupráci, což uvolní cestu k mezinárodním výběrovým řízením na tvůrčí i umělecko-manažerské pozice na kulturní plzeňské scéně. Prostřednictvím
projektu Plzeň 2015 vytvoříme nabídku nových způsobů řízení kulturních projektů a kulturní animace (především
s mezioborovým charakterem, přesahujících tradiční druhy a funkce umění).
Dalším příkladem může být podpora Evropou putující originální prezentace plzeňské kulturní expedice Creative
European Culture Train, která bude s projektem seznamovat nejrůznější evropská města. Kolem něj se budou
konat různé aktivity, koncerty, výstavy a informační akce v úzké spolupráci se Správou českých center při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
I.
Evropská kulturní rozmanitost ožije v přímé interakci s obyvateli města a regionu díky přítomnosti špičkových
evropských umělců a souborů ze všech oblastí živého umění v programu Plzeň 2015. Podstatnou součástí je
oslovení evropských tvůrců pro dlouhodobou spolupráci nad konkrétními tématy s místními tvůrci a organizátory. Pohled zvenčí umožní otevřít témata z jiných hledisek a nacházet dosud málo obvyklé postupy a prostředky.
46
47
I.
10 Jak město plánuje začlenění do kulturních
aktivit podporovaných evropskými
institucemi, případně jak hodlá zajistit
synergické působení s těmito aktivitami?
Paralelním tématem naší komunikace je žena, v úvodu přihlášky ji podáváme velmi symbolicky a umělecky, ale
reálně se hodláme věnovat zlepšení postavení žen ve společnosti a respektu k nim nejen na evropském kontinentu. Aktivně se účastníme mj. příprav konferencí „Žena tvůrčí osobnost 21.století”, které jsou chystány v roce
2011 do Afriky (Keňa) a 2013 do Jižní Ameriky a není vyloučeno, že rok 2015 bude zaměřen právě na Plzeň. Kultura jako vektor rozvoje zemí třetího světa je pro nás tématem úzce spojeným právě s touto problematikou.
S ohledem na fakt, že většina konkrétních programů evropských institucí na rok 2015 je momentálně ve fázi
tvorby a veřejného připomínkování, máme ještě příležitost se v případě získání titulu EHMK aktivně zapojit do
finálních fází a hledat optimální cesty k naplnění našich vizí.
Plzeň 2015 má v čele experty s bohatými zkušenostmi ze spolupráce s evropskými institucemi a v případě získání
titulu je připravena neprodleně kontaktovat veškeré potenciální partnery a aktivně se zapojit a reagovat na výzvy
Evropské komise.
Vedle Bruselu a Štrasburku úzce a dlouhodobě spolupracujeme se zahraničními institucemi, které sídlí na území
ČR a přímo se zajímají o rozvoj kulturní spolupráce (Goethe Institut, British Council, Pro Helvetia, Centre Wallonie,
Francouzský institut a další), i reprezentací EU v Evropském domě nebo prostřednictvím nevládních organizací,
jako jsou „Ano pro Evropu” a jiné.
Jedná se prioritně o spolupráci v rámci programu Culture – už letos je několik projektů v Plzni zapojeno do sítí
podporovaných z programu Culture, např. Platform 11+, Parkinprogress, Aerowaves, Nová síť – DNA apod., neméně důležité jsou i další oblasti otevírající možnosti širšího zapojení všech skupin aktivních občanů.
Na samotném poli kultury má Plzeň 2015 zájem vstoupit do diskuse o evropské vizi kultury, zapojit se do veřejných debat o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví a, budou-li konstelace příznivé, pokusit se vytvořit
na malém a přehledném území „modelový příklad” (case study) uplatnění těchto principů, konečně (a nejspíš
poprvé) i na území bývalého východního bloku.
S kulturou úzce souvisí oblast vzdělávání stejně jako podpory mládeže, Plzeň 2015 počítá s rozšířeným zapojením všech druhů škol a organizací dětí a mládeže do programů Leonardo, Erasmus nebo Grundtvig. Mnozí jsou
také již zapojeni do programu Youth for Europe. Cílem je především podpora vyšší mobility studentů a mladých
lidí s důrazem na umění a kulturu. Vedle nejmladší generace hodláme zásadně rozšířit porgramy celoživotního
vzdělávání (Live Long Learning) pro všechny generace tak, abychom zajistili maximální připravenost partnerů na
realizaci náročných záměrů roku 2015.
Podstatné efekty přináší kulturní vize města v oblasti zaměstnanosti a v sociální sféře. Plzeň přímo iniciuje konkrétní projekty zabývající se tématy gendrovými, ale i podporou evropského sociálního dialogu a zapojuje se tak
do “Progress Programme”.
Zásadní význam mají pro město výměny zkušeností a diskuse k dobré i špatné praxi v otázkách kulturní a sociální
politiky, a to včetně sledování vývoje v oblasti tvorby nových pracovních příležitostí v sektoru kultury a tvůrčích
odvětví. Jedná se o tzv. “Mutual Learning Programme”, kterého hodláme v dané oblasti využít.
Velký zájem o hlubší spolupráci má Plzeň 2015 v rámci tzv. “Return Fund” – “Integration fund of Directorate Generale for Justice Liberty and Security” se zaměřením na zkušenosti veřejné správy s migranty. Na stejné téma
navazují inciativy Rady Evropy, do jejíchž sítí máme zájem se v souvislosti s EHMK zapojit aktivněji.
Pro úspěch projektu EHMK je zcela nepostradatelná solidní komunikace na evropské i celosvětové bázi. Na této
půdě počítáme s přímým napojením na Europe Direct nejen tradičními formami komunikace, ale i pořádáním
workshopů a seminářů pro novináře a různé experty, oficiálními návštěvami apod. Ve své strategii budeme sledovat tematické zaměření jednotlivých let vyhlašované Radou EU.
I.
48
49
I.
11 Participace jako základní princip aneb
vyplnění prázdného místa.
Věci veřejné
Pojem „věci veřejné“ je politikum – a to v tom
smyslu, že jakákoliv činnost ve veřejné sféře
v demokratickém systému je politickým
jednáním. Ovlivňuje totiž nějakým způsobem
všechny ostatní členy demokratické „polis“…
jednou ze základních forem participace na
„věcech veřejných“ je v moderních společnostech racionální diskuse „věcí veřejných“
v onom prostoru, který se nazývá veřejnost.
Jiří Pehe: Participace občanů na věcech
veřejných
Participace
Pojem participace označuje v hlavním
slova smyslu podíl, účast nebo účastenství.
V sociologii je vnímán jako svazek mezi lidmi
založený na citové afinitě, důležitý pro sjednocení v jedné komunitě. Politická participace představuje aktivní zapojení jednotlivců
a skupin do procesů vládnutí.
Prázdné místo
Stalo se, že v systému otázek pro města ucházející se o titul EHMK 2015 se ztratila otázka č. 11. Plzeňský projektový tým se rozhodl vyplnit toto prázdné místo závěry diskusí s místními a regionálními aktéry o ožehavém
problému – participačním procesu. Pojem participace se stal červenou linkou propojující veškeré aktivity týmu
kandidatury Plzně na titul EHMK 2015. Domníváme se, že se nám zdařilo vytvořit kolem týmu okruh aktérů z oblasti kultury, ale též z oblasti sociální i ekologické, kteří se s kandidaturou sžili a začali komunikovat nejen s nositeli
kandidatury, ale i navzájem.
Projektový tým se tedy rozhodl provést v rámci prací na přihlášce do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury
2015 „plzeňskou inventuru“, tj. shrnutí, jakým způsobem se obyvatelé podílejí na rozhodování o městě a spoluvytvářejí jeho podobu. Potřeba inventury nevznikla náhodně – participační proces je v Plzni dlouhodobý
a relativně (na poměry Česka) úspěšný.
Cílem inventury bylo též odpovědět na otázku, co město kvalifikuje pro to ucházet se o titul a co by mohl samotný
projekt EHMK, v případě že Plzeň uspěje, napomoci změnit.
Mezi silné stránky města, které byly identifikovány dvěma pracovními skupinami, složenými ze zástupců neziskového a veřejného sektoru, které se účastnily dvou kulatých stolů v rámci tvorby podkladů pro přihlášku, patří
zejména:
—— Participační proces tvorby klíčových městských strategických dokumentů
—— Zapojování veřejnosti do věcí veřejných v oblasti plánování města
—— Činnost neziskové organizace Centrum pro komunitní práci
—— Komunitní plánování sociální práce
—— Rozvinutý neziskový sektor ve městě
—— Participační proces v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015
Participační proces tvorby klíčových městských strategických dokumentů
Pro tvorbu přihlášky na EHMK 2015 je klíčové, že základní strategické rozvojové dokumenty města, které rámují
záměry kandidatury, vznikly participačním způsobem, a jsou tudíž vyjádřením postojů, názorů a přání plzeňské
veřejnosti. Oba základní dokumenty, Program rozvoje města i Program rozvoje kultury přesahují navíc rok 2015,
takže zaručují pro projekty kandidatury dlouhodobý stabilní rámec.
I.
50
Program rozvoje města Plzně na léta 2003–2018 – Princip Partnerství jako hlavní princip
Program rozvoje města Plzně vznikl na základě zapojení představitelů města, úřadů, zástupců významných institucí, podnikatelů, zástupců neziskových organizací a veřejnosti.
Z právního hlediska je Program koordinačním a indikativním dokumentem, který nemá charakter obecně závazného předpisu. Záměry zachycené v Programu a navržené postupy jejich realizace jsou závazné jen pro samotného pořizovatele Programu, kterým je město Plzeň. Pro ostatní fyzické a právnické osoby činné ve městě je závazný
jen v míře, s níž sami vysloví dobrovolný souhlas. Program neobsahuje nástroj právní vynutitelnosti, představuje
však zvláštní „smlouvu“, kterou město Plzeň uzavírá se všemi společenskými aktéry, kteří ovlivňují či mohou v budoucnu ovlivňovat jeho rozvoj. Program je tedy především produktem dialogu v rámci městské komunity a na
tom, jak široký bude tento dialog, závisí účinnost daného dokumentu. Princip partnerství se proto stal hlavním
principem tvorby a následně i realizace Programu.
Na základě principu partnerství byly sestaveny specifické struktury pro tvorbu programu. Jednalo se zejména
o řídící skupinu a posléze pracovní skupiny pro návrhovou část. Kromě politických představitelů města se do
nich zapojili odborníci z plzeňských vysokých škol a jiných institucí, z podnikatelského sektoru i ze sektoru neziskového.
Míra účasti veřejnosti na zpracování Programu byla v jednotlivých etapách prací diferencovaná. Zatímco situační
analýza se jevila především jako práce odborná, v níž rozhodující roli musela sehrát městská správa (a zpětnou
vazbu zprostředkovávaly průzkumy názorů veřejnosti), již v etapě vyhodnocování analýzy a formulace hlavních
problémů města byla reflexe názorů veřejnosti (včetně její politické reprezentace) nevyhnutelná. Zcela dominantním se pak princip partnerství stal při zpracování návrhové části Programu, v níž šlo o dosažení co nejširšího
konsensu, pokud jde o Vize, Cíle, Opatření a Priority města.
Vize rozvoje v rámci dokumentu představují dlouhodobé, relativně neměnné záměry rozvoje, které odrážejí podstatné zájmy většiny obyvatel města na cca 15 let. Cíle rozvoje konkretizují obsah vize pro jednotlivé oblasti života
města na cca 8 let a stávají se současně nástrojem kontroly realizace Programu. Opatření představují „zásobník“
nástrojů a postupů, jejichž prostřednictvím by vytyčených cílů mohlo být dosaženo. V jejich výběru se promítají
aktuální politické preference obyvatel města (výsledky jednotlivých komunálních voleb). Priority rozvoje definují
relativně konkrétní investiční i neinvestiční záměry na nejbližší 3–4 roky, naplňující vize a cíle rozvoje a mající jasný
obsah, smysl, garanta, spolupracující aktéry, náklady a termín realizace.
Milníky v procesu zapojení veřejnosti v průběhu tvorby dokumentu jsou následující:
V roce 2002 proběhla soutěž na výběr loga Programu rozvoje města Plzně, do níž byli zapojeni občané města.
Prvním krokem analytické části byl průzkum názorů veřejnosti na základě náhodného výběru ze seznamu voličů
Magistrátu města Plzně (osoby nad 18 let) v poměru 1:70, tj. na 70 obyvatel Plzně 1 oslovený občan. Jednalo se
o cca 2 000 osob, které obdržely adresnou obálku s dotazníkem. Dalších 500 neadresných zalepených obálek
bylo umístěno v informačním centru Magistrátu a na jednotlivých Obvodních úřadech městských částí města
Plzně. Tato šetření byla provedena na základě předpokladu, jemuž nasvědčovaly ohlasy obyvatel, že po mediální
prezentaci průzkumu a jeho zdůvodnění se rozšíří počet těch občanů, kteří se budou chtít k budoucnosti svého
města vyjádřit.
51
I.
V rámci zpracování analytické části dokumentu probíhala dále pracovní jednání – workshopy, za účasti veřejnosti
a neziskových organizací k upřesnění rozsahu a obsahu k 11 tématům situační analýzy. Na tuto etapu navázal dále
workshop s významnými osobnostmi města, který zkoumal vztah Plzeňanů k Plzni. Na závěr proběhla konference
k přípravě podkladů pro projednání analytické části, jíž se účastnilo 134 osob v šesti odborných skupinách.
Na analytickou část navázala v roce 2003 tvorba návrhové části dokumentu, v jejímž rámci došlo k těmto participačním krokům:
únor
Konference k definici vize rozvoje města Plzně – cca 200 účastníků
Anketa v regionálním deníku k definici vize rozvoje města Plzně
Workshop s významnými osobnostmi města pořádaný Centrem
pro komunitní práci Plzeň
březen
Expertní studie Vize města Plzně optikou vybraných skupin
obyvatel zajištěná Západočeskou univerzitou v Plzni
duben–květen
Pracovní jednání – workshopy – diskuse k návrhu cílů a opatření
pro řešení hlavních problémů
červen
Pracovní jednání – workshopy – diskuse k návrhům aktivit
listopad
Anketa v Radničních listech k doplnění seznamu aktivit –
42 příspěvků (odpověď e-mail, vyplněný formulář)
Konference k definování priorit
Proces tvorby Programu rozvoje města s aktivní účastí veřejnosti se odrazil v jeho úspěšném politickém přijetí.
Program je systematicky monitorován a aktualizován. V roce 2006 se stala jedním z jeho klíčových projektů kandidatura města na titul EHMK 2015.
Program rozvoje kultury na léta 2009–2019
Korespondence se strategickými rozvojovými materiály
Program je v souladu se základními strategickými dokumenty města, ke kterým přihlíží a doplňuje je, a to zejména k Programu rozvoje města (PRM) a Integrovanému plánu rozvoje města (IPRM). IPRM nese přímo název „Plzeň
– Evropské hlavní město kultury 2015“ a slouží k čerpání prostředků z Regionálního operačního programu na
rozvoj kulturní a volnočasové infrastruktury. Program se vztahuje i k druhému Integrovanému plánu města – „Plzeň univerzitní“. Tyto dokumenty (PRM a IPRM) počítají s instrumentalizací kultury a umění a významně na ní staví
další rozvoj města. Úkolem Programu rozvoje kultury je navrhnout, jak rozvíjet kulturu a umění tak, aby vytvářely
výše zmíněné žádoucí efekty.
Program rozvoje kultury zejména konkretizuje to, jakým způsobem zajistit dosažení vize, kterou si město stanovuje v „Integrovaném plánu rozvoje města – Plzeň město kultury 2015“, a to, že:
Plzeň se stane díky realizovaným investicím a úspěšně zvládnuté kandidatuře o titul Evropské hlavní město kultury jednou z nejvyhledávanějších destinací pro návštěvníky v ČR po Praze, významným centrem kulturního a společenského života na celorepublikové úrovni, především díky nově vzniklým kulturním a vzdělávacím institucím
a modelovým příkladům úspěšné realizace rozvojových projektů v oblasti kreativních průmyslů.
škály vzdělávací soustavy, zástupci veřejných i soukromých médií, představitelé duchovní oblasti, politici). Způsob zpracování dokumentu je tak modelovým příkladem dobré praxe správy věcí veřejných.
Zpracovatelský tým využil jak standardní metody participace, sloužící pro sběr „tvrdých dat“, tak inovativní postupy, které měly učinit proces přitažlivým a podpořit tvůrčí, otevřenou a neformální atmosféru. Standardní metody participace jako veřejné setkání, pracovní skupiny ke klíčovým tématům, byly doplněny inovativními prvky
a postupy. Jednalo se o vizuální identitu programu jako „kulturní kuchařky“, dále o neformální setkání typu „One
to One Meeting“ s českým názvem Jeden na jednoho, která se odehrávala v kavárnách, restauracích a galeriích
ve městě. Veřejnost měla možnost zaregistrovat si soukromý rozhovor s osobnostmi kulturního, uměleckého
a duchovního života ve městě, stejně jako s představiteli vrcholné politické reprezentace. Mimo to vznikl i sběrný
dokument, který zaznamenává celkový proces a jehož tvorba průběžně pozitivně stimulovala účastníky pracovních skupin k intenzivnímu a přesnému formulování vlastních stanovisek a názorů.
Předpoklady pro kandidaturu města na titul EHMK 2015
Město Plzeň v tvorbě tohoto dokumentu navázalo na poměrně dlouholetou tradici zapojování veřejnosti do
tvorby strategických dokumentů, jíž se jednoznačně řadí mezi moderní demokratická evropská města 21. století. Zároveň tím výrazně naplňuje základní principy běžné v EU a požadavky na kandidátská města EHMK, totiž
tím, že „podněcuje účast umělců, zainteresovaných subjektů působících na kulturně-společenské scéně, jakož
i všech obyvatel města i okolního regionu, podílejícího se na programu“. Tím splňuje jedno ze tří základních kritérií koncepce EHMK „Město a občané“ které požaduje, aby plán souvisejících akcí s kandidaturou „podněcoval
k účasti občany žijící v daném městě a jeho okolí a zvyšoval jejich zájem i zájem občanů z jiných zemí”. Zásadním
cílem je zde „vytvoření přitažlivého a participativního Evropského hlavního města kultury”.
Zapojování veřejnosti do věcí veřejných v oblasti plánování města
Městské plánovací a urbanistické pracoviště Útvar koncepce a rozvoje města Plzně využívá při komunikaci s veřejností zejména formy jejího oslovení se zpětnou vazbou: veřejná projednání a prezentace, ankety, výstavy.
Kromě základních komunikačních nástrojů (tiskové zprávy, pozvánky, plakáty, případně inzerce) informuje Útvar
koncepce a rozvoje města Plzně o důležitých událostech včetně projednání v Radničních listech (články nebo
samostatné přílohy), na svých webových stránkách a v aktualitách na stránkách města. V prosinci 2000 byl například přílohou Radničních listů Územní plán města Plzně. V říjnu 2003 vyšla v Radničních listech čtyřstránková
anketa k doplnění projektů Programu rozvoje města Plzně.
Veřejná projednávání
Mimo projednávání Programu rozvoje města Plzně zmíněného v předchozí části této kapitoly byly v letech 2002–
2010 s veřejností projednány tyto důležité projekty a investiční záměry:
—— studie parků Vinice a Na Chmelnicích;
—— rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky;
—— regenerace sídlišť Bolevec, Lochotín a Košutka;
—— revitalizace nábřeží plzeňských řek.
Zapojení veřejnosti v průběhu tvorby dokumentu
Program byl vytvářen participačním způsobem. Jako takový představuje konsensus široce zastoupeného společenství občanů – voličů. Do diskuse byla od počátku zapojena veřejnost, která je v současnosti aktivní na poli
kultury a umění v neziskovém i komerčním sektoru ve městě (umělci, manažeři, podnikatelé, pedagogové z celé
I.
52
53
I.
Anketní šetření
V letech 1991–2007 proběhlo sedmnáct anketních šetření, která zjišťovala názory obyvatel na řešení dopravní
situace ve městě, na vybavení města obchodem a službami, na úpravy sídlišť, ale také na kulturní život v Plzni
nebo realizaci vítězného návrhu kašen na náměstí.
Výzkumy veřejného mínění
V letech 1995–2006 bylo uskutečněno 6 výzkumů veřejného mínění, zadávaného Útvarem, které se, mimo spokojenosti se životem na plzeňských sídlištích, také věnovaly výzkumu problematiky kultury ve městě či problematice městského centra.
Výstavy pro širokou veřejnost, týkající se dění v Plzni
V letech 2002–2009 bylo uspořádáno 14 výstav, týkajících se výsledků architektonických soutěží nebo ideových
záměrů úprav ve městě.
Činnost neziskové organizace Centrum pro komunitní práci
Činnost organizace v Plzni
Centrum pro komunitní práci (CpKP) bylo jako občanské sdružení zaregistrováno v roce 1996. Jeho cílem byla
podpora účasti veřejnosti na rozvoji komunit. V rámci České republiky má sdružení své pobočky pouze v několika městech. Činnost CpKP spočívala zejména v realizaci modelových projektů na zapojování veřejnosti do
rozvoje měst a obcí a do plánování a rozhodování na místní a regionální úrovni.
Anketa – Zaslouží si Plzeň titul Evropské hlavní město kultury? Proč?
(Z odpovědí studentů a studentek Univerzity 3. věku)
Ano. Letní festival hudby a divadla „Na
ulici“, Festival Divadlo, zajímavé výstavy.
Snad ano. Jsme pořád za Budějovicemi.
A snad se opraví staré lázně na nábřeží.
Nevím. Je to celé akce pár „nadšenců“.
Veřejnost se s tím teprve seznamuje
a je jim to jedno. Soukromé objekty se
nevykoupí a ani se jim nepředepíše, co
s nimi dělat.
Ano. Obyvatelé podporují kulturu – koncerty, divadla, výstavy, projekt nového
divadla, moderní architektura.
Určitě zaslouží. Sleduji pravidelně kulturní dění v Plzni a zdá se mi, že za 20 let se
aktivita v kultuře mnohokrát změnila.
Realizované projekty spadaly do dvou hlavních programů:
—— zapojování veřejnosti do plánování a rozvoje obcí;
—— podpora místní a regionální spolupráce neziskových organizací.
V roce 2000 zařadila organizace do své nabídky služby pro veřejnou správu. V současné době se organizace
zaměřuje na účast veřejnosti a občanských organizací na rozvoji obcí, měst a krajů, regionální politiku EU a regionální rozvoj v ČR, místní udržitelný rozvoj, vzdělávání, podporu a posilování nezávislých neziskových organizací
a ekoprogram. Ve městech, kde sdružení působí, jeho projekty významně přispěly k rozvoji participativní demokracie na regionální a městské úrovni.
V Plzni je podíl činnosti sdružení na propojování veřejné správy a občanů mimořádně významný, a to v mnoha
oblastech relevantních pro přihlášku do kandidatury na EHMK. Centrum pro komunitní práci Západní Čechy
spolupracuje s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně, Správou veřejného statku města Plzně a Magistrátem
města Plzně.
Mezi hlavní realizované projekty patří zapojování veřejnosti do přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačních koncepcí, dále do plánování a navrhování veřejných prostranství nebo do přípravy regenerace
panelových sídlišť. Organizace též zpracovávala spolu se zástupci Magistrátu města Plzně projekt komunitního
plánování sociálních služeb.
I.
54
55
I.
Anketa – Proč Plzeň?
(Z odpovědí žáků plzeňských základních
škol)
Ve Škodovce vyrábíme součástky – skoro
umělecká díla.
Vaříme tu výborné pivo.
Chrám sv. Bartoloměje – nejvyšší kostelní
věž ve střední Evropě.
Je tu Vodárenská věž. A byla postavená
v roce 1532!
Je zde socha Plzeňské madony z roku
1390.
Rotunda sv. Petra a Pavla z 10. století.
Rozhledna na Chlumu.
Protože máme krásnou radnici postavenou v roce 1554–1559.
A je tu divadlo dětí Alfa.
Protože má hodně starých památek,
například Radyně, která byla postavena
v roce 1358.
Techmania – věda je hrou.
Jsou zde gotická okna.
Plzeňské podzemí – měří 17 km.
Plzeňská synagoga postavená v roce
1894.
Koná se tu Divadelní léto.
Všechna piva jsou dobrá, ale plzeňské
je nejlepší.
Máme tu Techmanii, abychom si v ní
mohli hrát a vynalézat.
Máme tu veliký bazén!
Nejvíc se mi na našem městě líbí, jak mě
vždy dokáže okouzlit a překvapit.
Do procesu kandidatury Plzně na EHMK 2015 se Centrum pro komunitní práci zapojilo v následujících oblastech:
—— dotazníková šetření a průzkumy ve spolupráci s Magistrátem města Plzně s cílem zjistit potřeby a přání obyvatel Plzně v oblasti kultury (2007, 2010);
—— pořádání Future City Game;
—— účast na veřejných setkáních.
Veřejná prostranství
Jednou z hlavních oblastí činnosti Centra je zajišťování účasti veřejnosti na plánování a navrhování veřejných
prostranství. Ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně se CpKP podílelo na vzniku dvou parků na
přání občanů již v letech 2001–2003. Příprava a realizace parků na přání s účastí veřejnosti byl jedním z hlavních
počinů, za něž město Plzeň obdrželo cenu za nejlepší naplnění kriteria Zlepšování krajiny při své první účasti
v mezinárodní soutěži obcí v oblasti udržitelného rozvoje Nations in Bloom v roce 2003.
V posledních letech spolupracuje CpKP se Správou veřejného statku na těchto projektech ve městě:
—— Obnova Borského parku v Plzni. Postupná obnova největšího a velmi oblíbeného plzeňského parku byla zahájena v roce 2004 velkou veřejnou diskuzí a dotazníkovou akcí mezi návštěvníky parku, kteří sami určili priority
obnovy. Správa veřejného statku zpracovala na základě výsledků ankety Vizi obnovy, která se stala východiskem pro zadání dílčích projektů, vedoucích k postupné a citlivé obnově parku. Laická i odborná veřejnost byla
od počátku zapojena do procesu plánování (odborný workshop, anketa, fotografická soutěž spolu s výstavou
výsledků přímo v parku, veřejné projednávání).
—— Obnova Lochotínského parku v Plzni. Jedná se o obnovu někdejšího lázeňského parku z 1. poloviny 19. století.
Obnova byla projednávána s ekologickými organizacemi i občany.
—— Rekonstrukce Mikulášského náměstí v Plzni. Připravovaná obnova parkového náměstí z roku 1902. Náměstí,
kde sídlí dvě gymnázia, se má stát znovu reprezentativní plochou, důstojným rámcem pro památkově chráněnou architekturu. V rámci projektu zpracovaného též na základě diskusí s veřejností vznikne parková plocha
určená i k pořádání kulturních a společenských akcí a k využití pro projektové dny, pořádané školami.
—— Obnova vnitrobloku Hrádecká. Pro úpravy vnitrobloku v prostředí panelové zástavby byly občanům předloženy dvě varianty možného řešení, z nichž si občané vybrali jim nejvíce vyhovující.
Komunitní plánování sociálních služeb
V uplynulých dvaceti letech došlo v Plzni k velkému rozmachu občanského života, který přinesl řadu hmatatelných výsledků. Jednou z nich je sociální oblast, kde došlo k úspěšné spolupráci mezi veřejnou správou a neziskovými organizacemi. Ve srovnání s jinými regionálními centry zde existuje Plán sociálních služeb vytvořený s využitím participace s neziskovými organizacemi poskytujícími sociální služby a dalšími aktéry. Plán je systematicky
monitorován a aktualizován. Existuje veřejně dostupný registr sociálních služeb, v němž jsou začleněny neziskové
organizace.
Některá témata (např. senioři, kteří jsou početně silnou skupinou ve městě s nepříznivou demografickou křivkou)
byla i součástí volebních programů. Realizace neziskových projektů je městem podporována. Město se věnuje
prevenci v oblasti přípravy na aktivní stáří, nikoliv pouze péči o seniory. Podporuje i linii dobrovolnictví (např.
nezisková organizace Totem eviduje na 130 dobrovolných společníků, zejména z řad studentů, které zprostředkovává 33 organizacím).
I.
56
Rozvinutý neziskový sektor ve městě
V roce 2010 působí v Plzni na 800 nestátních neziskových organizací (NNO), spolků a sdružení nejrůznějšího
zaměření – od sdružení zdravotně postižených občanů, kulturních spolků, divadel až např. po zahrádkáře či sportovní oddíly. V roce 1995 bylo založeno Centrum neziskových organizací Plzeň, které pracuje doposud. Svoji
činnost zaměřuje především na informovanost a komunikaci uvnitř neziskového sektoru i na spolupráci a komunikaci s veřejnou správou ve městě. Stav této komunikace doposud není na takové úrovni, která je běžná ve
státech s vyspělou občanskou společností. Jedním z největších nedostatků je přetrvávající provizorium, v němž
neziskové organizace vyvíjejí svou činnost. Jejich udržitelnost je závislá na každoročním příspěvku na činnost,
který doposud není garantován. Za těchto okolností je obtížné profesionalizovat neziskový sektor ve městě
a začít vytvářet prostředí, v němž by neziskové organizace mohly kontinuálně působit jako jeho stabilní součást,
garantující kvalitu poskytovaných služeb a jejich rozvoj. Na druhé straně samotný neziskový sektor je fragmentovaný. Jednotlivé oblasti neziskových aktivit nejsou propojeny do společných projektů a mezi organizacemi
existuje rivalita, částečně způsobená tím, že se ucházejí o stejné a velmi limitované finanční prostředky.
Participativní proces v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015
Participace v průběhu kandidatury je jen logickým pokračováním dlouhodobých snah o zapojení místních a regionálních aktérů a veřejnosti do procesů ve městě. Participace využívá nejrůznějších forem zapojení občanů
a různých subjektů do aktivit spojených s kandidaturou. Jednotlivé formy se odlišují jak cílovou skupinou, tak
intenzitou působení a zapojení aktérů do hry. S vědomím určitého zjednodušení lze rozlišit:
—— informování veřejnosti či jejich částí o kandidatuře a jejím smyslu;
—— akce kandidatury pro veřejnost ;
—— zapojení veřejnosti a aktérů z různých oblastí života města.
Informování veřejnosti
Pro informování veřejnosti byly využity nejrůznější kanály. Nejvíce viditelné byly outdoorové kampaně využívající
City Light vitríny, billboardy, bannery, hypercube stojany, ozvučené informační tabule a navigační systém.
Pravidelně o kandidatuře a jejích akcích informovaly rozhlasové stanice český rozhlas Plzeň, Rádio Kiss Proton
a rádia sítě MMS – FM Plus, rádio Blaník, Rock Rádio a Rádio Samson.
V tisku byly realizovány série článků s informacemi zejména v Plzeňském deníku, deníku Mladá Fronta Dnes a deníku Právo. V kulturním měsíčníku Žurnál byly vždy dvě strany zpravodajství ke kandidatuře, velký prostor dostala
kandidatura v plzeňském Comebacku, který město vydává cíleně pro turisticky hojně navštěvovaná místa dvakrát
ročně. Vlastní časopis projektového týmu byl vydáván od března 2009. V prvním kole kandidatury nesl název Do
toho!, v druhém kole v roce 2010 se jeho název změnil na Otevři si Plzeň.
Významným médiem pro informování veřejnosti jsou webové stránky projektu Plzeň 2015, které přinášejí aktuality o dění v rámci kandidatury a o akcích subjektů podporujících kandidaturu a umožňují i internetovou diskusi na
téma kandidatury i na další témata. Pravidelně je od října 2009 jedenkrát za týden rozesílán elektronický týdeník
Plzeň 2015 informující o žhavých novinkách kandidatury a kulturního života v Plzni.
Pro informování o kandidatuře, jejích souvislostech, vizi a programu sloužily i akce různých subjektů, kteří se
přihlásily k podpoře projektu a umožnily tak prezentaci kandidatury různými formami. Z těchto akcí lze jmenovat např. festival Na ulici v srpnu 2009, vyhlášení výsledků ankety Kulturní událost roku 2009 (únor 2010), finále
soutěže Žebřík 2010 a festival Jeden svět Plzeň (březen 2010), Play Off hokejové extraligy, kulturní festival Dny
Frankofonie (březen–červen 2010), akci Duben měsíc kosmonautiky v interaktivním muzeu Techmania Science
57
Anketa – Jak bys vylepšil(a) plzeňské
náměstí Republiky?
(Komentáře 1. ZŠ, 3. A k obrázkům nám.
Republiky)
Naše náměstí by mělo mít barevné domy
a mělo by tam být fotbalové hřiště a bazén
s kluzačkou. Kostel by měl mít hodně
barev. Kachny by měly být červené, modré
a zelené. Tráva bude krásně zelená.
My bychom si přáli, aby se město nezamořovalo kouřem, smradem, aby tam bylo
čisto. Aby tam byly rostliny, nejezdila auta,
nekouřilo se z komínů, aby to bylo čisté
město. Byly tam rybníčky a lesy. Aby tam
byla tráva, aby lidé neodhazovali odpadky.
Nám by se tam líbilo pódium na zpívání,
socha sv. Bartoloměje, prales, zvířata, jako
je puma, opice a tak. Garáže pro trolejbusy, socha Emila Škody.
Přáli bychom si, aby v Plzni bylo moře
a strašně bazénů, park, hřiště, zoo s domácími mazlíčky a koníky.
Naše vysněné náměstí by mělo vypadat
tak, že by na něm bylo obrovské hřiště,
veliký bazén a barevný kostel. Měl by
tam být veliký stan na opékání buřtů,
nejezdila by tam žádná auta. A v bazénu
by se koupalo zadarmo, byly by barevné
domy a všude okolo veselá a hezká tráva.
Na naše vysněné náměstí by určitě chodilo
hodně lidí a dětí.
My bychom chtěli, aby tam byl cirkus,
stánky, třeba i fontána a hřiště a rybník,
abychom na něm mohli pouštět lodičky.
Tak bychom chtěli zlepšit Plzeň. Aby si tam
mohli hrát děti a aby si to užívaly.
Cedule, na kterých je napsáno „Zákaz aut“.
Protože lidi chtějí klid. Ale je tam i jedna
cedule, která ukazuje, kde je krámek
a jmenuje se „Obchod u kostela“. Taky
bychom chtěli kolem kostela sv. Bartoloměje takovou zahrádku, protože je to moc
příjemné a ozdobné. Potom jsme udělali
takový „reprák“, protože bez hudby je to
moc smutný. A asi nejhezčí pro děti je bazén, aby se mohly koupat. A jedna značka
je ze všech nejlepší: „Neházejte odpadky.“
Chtěl bych mít na náměstí pouť a bazén.
Také výstavu tanků a zahrádku. A radar.
Horská dráha kolem kostela, klikatá cesta
se záhonem, stromy a rybníček a auta
a prolejzačky.
I.
Centre, Festival Finále Plzeň, Běh pro Paraple, Apriliáda Majáles 2010 a Den tance (duben 2010), vyhlášení Stavby roku Plzeňského kraje, kovářské sympozium 2010, Metalfest Plzeň, festivaly Mezi ploty a Bambiriáda 2010
(květen 2010), Tesco běh pro život (červen 2010) a řada dalších.
Akce kandidatury pro veřejnost
Z vlastních akcí kandidatury, jež oslovily širší veřejnost je nutné jmenovat:
—— Happening 2 lidi na 1 židli v 5 hodin (2on1@5) konaný na náměstí Republiky 24. 2. 2009.
—— Představení v prostoru U zvonu pořádané každý týden od července do listopadu 2009.
—— Open air výstava Plzeň v kontextu Evropských měst kultury konaná ve Smetanových sadech 24. 9.–17. 11.
2009.
—— Představení v prostoru U Mráčku v roce 2010 navázala na aktivity U Zvonu z roku předchozího, před dokončením přihlášky byla vyhlášena veřejná výzva na produkci akcí s následujícími tématy: měsíc studentské kultury
(červen), měsíc kultury menšin a pro menšiny (červenec), měsíc mezigeneračního dialogu (srpen) a měsíc mezioborové komunikace a spolupráce (září);
—— Fresh air pro Plzeň – veřejné besedy a problémové kluby konané v kavárně Inkognito, v Domě hudby a dalších
místech Plzně od září 2009 do června 2010, které umožnily veřejnosti vyjádřit se k různým tématům z oblasti
kultury, vzdělávání, sociální péče, architektury, ekologie aj.
—— Nenechávej si to pro sebe – akce, která v červnu–srpnu 2010 nahradila besedy a kluby. Jde o akci, při níž dva
spíkři rozehrávají debatu dle předem stanovených pravidel s tématem Plzeň a život v Plzni.
—— Den Evropy 9. 5. 2010 – netradičně pojatý open air koncert Plzeňské filharmonie s hosty (EWave a DJ Horyna)
doplněný o diskusní fórum „To beer or not beer“.
—— Den Meliny Mercouri 12. 6. 2010 s akcemi Kandidát túra, Hyde park, představení v šapitó a Street Party.
Při všech zmíněných akcích bylo možné diskutovat se členy projektového týmu, vyjádřit se ke konkrétnímu kulturnímu programu či ke kandidatuře města na titul EHMK 2015 obecně.
Zapojení veřejnosti a aktérů z různých oblastí života města
Aktivní zapojení veřejnosti a aktérů z oblasti kulturní, sociální i ekologické do akcí kandidatury má mnoho hladin
rozlišených dle způsobu, ale též intenzity zapojení.
Významnou formou zapojení byly soutěže spojené s kandidaturou. Ve spolupráci projektového týmu a odboru
životního prostředí MMP byla v roce 2010 realizována výtvarná soutěž základních škol ke Dni Země, jíž se poprvé
zúčastnily školy z partnerských měst Plzně Řezno (D), Winterthur (CH) a Birmingham (USA). Na tuto soutěž navázala soutěž pro studenty oborů s výtvarným zaměřením na výtvarné pojetí zastávek městské veřejné dopravy,
která měla vedle výtvarného též ekologický podtext. Jedním z důvodů realizace soutěže je ochrana volně žijících
ptáků před nárazy do průhledných ploch zastávek, které byly zaplněny kolážemi.
Během studentských oslav Majáles byla zahájena fotografická soutěž pro veřejnost na téma Plzeň a EHMK, uspořádána ve spolupráci s portálem www.rajce.net, internetovým zpravodajským portálem iDNES a deníkem Mladá
Fronta Dnes.
I.
58
Další soutěže připravil ve spolupráci s projektovým týmem filmař Roman Forst. Jde o soutěže na filmový námět
a filmovou hudbu pro povídkový film o Plzni.
Významnými akcemi umožňujícími aktivní práci veřejnosti a aktérů byly hry Future City Game pořádané ve spolupráci s British Council v červnu 2008, lednu, březnu a květnu 2009 a v březnu 2010. Obdobnou akcí byla inovativní sociální hra Urban Ideas Bakery, rovněž organizovaná s British Council. Plzeň hostila tuto akci jako třetí
evropské město ve dnech 13.–15. června 2010. Předmětem Pekárny nápadů byl neuspokojivý stav veřejných
prostranství v Plzni.
Významnou mezinárodní akcí bylo diskusní fórum „To beer or not to beer“ konané ve dnech 9. a 10. května 2010
na téma revitalizace pivovarů pro kulturní účely.
Veřejná setkání s projektovým týmem umožňovala otevřenou diskusi k problematice kandidatury. První série
workshopů proběhla v září 2009. V roce 2010 se uskutečnila veřejná setkání 22. února (Bar 2015), 31. března
(prezentace projektů kulturních organizátorů), 9. května a 12. června.
Nejintenzivnější formou zapojení byla spoluúčast aktérů na tvorbě programových záměrů kandidatury pro rok
2015, více informací přináší otázky I/16 a II/2 této přihlášky.
Kandidatura jako šance pro další rozvoj občanské společnosti
Z kulatých stolů uspořádaných v rámci kandidatury vyplynuly následující skutečnosti:
Participace občanů na věcech veřejných
Z názorů zástupců veřejné správy a NNO vyplynulo, že obě strany si uvědomují, že se spolu učí komunikovat,
projednávat věci veřejného zájmu a vtahovat lidi do procesů rozhodování. Veřejná správa má zájem na tom, aby
občané věděli, co se ve městě děje a aby od nich získala zpětnou vazbu. Občané mají zájem na tom, aby dostali
kvalitní informace, a mají zájem se zapojit do projednávání záležitostí, které se jich bezprostředně týkají. Veřejná
správa informuje občany na začátku procesu o možné míře, resp. celé škále možností, jejich zapojení do procesu
a v některých případech se řídí jejich přáními (vznik nových parků na zanedbaných územích). V případě strategických rozvojových plánů poskytuje veřejná správa občanům každoroční monitoring jejich plnění. Město ve vysoké
míře využívá k informování občanů svůj webový portál. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně má zájem na tom,
aby byla široká veřejnost informována o aktuálním dění a mohla se k němu vyjádřit. V souvislosti se zapojováním
veřejnosti do věcí veřejných má do budoucna zájem o vytvoření stálých expozičních prostor, kde by bylo možné
rozvojové záměry města prezentovat a umožnit občanům o nich průběžně diskutovat.
Činnost občanské společnosti ve městě
Z názorů zástupců NNO vyplynula potřeba postupné profesionalizace neziskových organizací tak, aby mohly
v rámci Plzně a Plzeňského kraje poskytovat garantovanou veřejnou službu ve své oblasti působnosti. V kandidatuře města na titul EHMK spatřují neziskové organizace příležitost k větší synchronizaci činnosti organizací a zejména ke koordinaci jejich akcí. Je pociťována potřeba společného kalendáře aktivit. Dalším tématem je práce
na tom, aby kultura byla politickou reprezentací města vnímána v souvislosti s kandidaturou města na EHMK jako
prioritní téma. Neziskové organizace vnímají kandidaturu a související činnost v dalších letech jako příležitost,
jak dále rozvinout informovanost o své činnosti, vytvořit databázi činných organizací a podklady pro informační
portál a pracovat na registru všech poskytovaných služeb. K podmínkám činnosti, které by si neziskové organizace přály zajistit od samosprávy a veřejné správy, patří to, aby si cenily jejich příspěvku ke zkvalitňování života
59
I.
ve městě a podporovaly ji prostřednictvím např. úlev na nájmech za prostory, víceletými granty na činnost,
zastoupením zástupců NNO v komisích a pracovních skupinách města a propagací v rámci městských
informačních portálů.
Inspirace od kulatých stolů
S mírnou nadsázkou lze říci, že z práce obou skupin vyplynula jakási idea toho, kudy by se Plzeň mohla
v příštích letech ubírat v horizontálním propojování veřejné správy a občanské společnosti, tato možnost
však nebyla přítomnými zástupci kulatých stolů plně artikulována. Unikátnost budování demokracie ve
městě v uplynulých dvaceti letech spatřovali přítomní v pestrosti a šíři záběrů, jak se veřejnost v Plzni může
zapojit do věcí veřejných. Lze říci, že město pochopilo, že bez občanů nic neudělá a že by kandidatura
mohla být prostředkem jednak k tomu, aby občané sami měnili svoje město, a jednak k tomu, aby díky získání titulu byl nastartován proces, v němž se bude město moci nadále učit. Samotné město vnímali přítomní jako prostor, kde lidé žijí, a je tudíž zapotřebí, aby tento prostor začal fungovat jako veřejný – jako místo
setkávání v mnohočetném smyslu slova. Z tohoto hlediska by z obou shrnujících setkání mohlo vzniknout
pro kandidaturu doporučení, např. další z podtitulů: Komunikující a učící se město.
I.
60
61
I.
12 Jsou některé části programu zaměřeny na
určité cílové skupiny (mládež, menšiny atd.)?
Specifikujte příslušné části programu
plánovaného pro akci Evropské hlavní město
kultury.
struktura zaměřená na aspekty lokální, městské, regionální, národní i evropské kultury teprve vzniká a formuje se
podle aktuální potřeby a situace. Již dnes je však jisté, že jedním z hlavních témat tohoto nového kulturního centra, určeného pro nejširší využití kulturních, uměleckých a komunitních NNO, bude otevřenost. Jen z mnohosti
aktivit může vzniknout jedinečná programová mozaika, pro všechny majoritní i minoritní cílové skupiny.
Pokud jde o mládež, zdaleka není výčet plánovaných aktivit města vyčerpávající. Významný prostor jí věnují i projekty Techmánia Science Center, zoologické zahrady, sportovně-relaxačních zón především podél řek a další.
V těchto zónách však budou brány v potaz i specifiké potřeby seniorů a vytvoří prostor pro mezigenerační setkávání.
Program se zaměřuje na specifické cílové skupiny prioritně v programovém proudu nazvaném Tranzit a minority. Programy pro další menšiny však můžeme vysledovat napříč všemi proudy.
Mezi prvními, na které se obrací naše pozornost, jsou národnostní menšiny, které přišly do Plzně jako levná
pracovní síla především z východní Evropy, Asie, Afriky. Plzeň leží historicky na křižovatce mnoha cest, tradičně
zde po staletí vedle sebe společně žily česká, německá a židovská kultura. Na současný imigrační proces však
společnost nebyla připravena a možný a důstojný způsob soužití teprve hledá. K tomu může velmi dobře přispět
výzkumný projekt V Plzni jako doma. Výsledky pak mohou být vodítkem pro skutečně oboustranně přínosnou
kulturní spolupráci. V souvislosti s již „tradičními etniky“ Plzně nelze vynechat romskou komunitu, které je věnován projekt MIRET známé zpěvačky Idy Kelarové. V programové skladbě najdeme také projekty cílené na
sbližování kultur východní Asie a středu Evropy – TIBET MYSLI, Splněný Zen, Xin chào Plzeň – Ahoj Plzeň a Gia
cây / Falešný pes.
Další specifickou skupinou je mládež, ve všech věkových kategoriích, od 11 let výše až po vysokoškolské studenty. Oslovit tuto skupinu je nanejvýš potřebné, protože v tomto věku se utvářejí důležité vazby a vztahy ke komunitě, městu a místu, kde žijeme. Pokud je dokážeme (a nejenom v roce 2015) nadchnout a zapojit do aktivního
kulturního dění, může to zásadně ovlivnit fenomén „odlivu“ mladých lidí z města. Dostupná a atraktivní kulturní
nabídka má u této skupiny rovněž důležitý vliv na prevenci společensky patologických jevů. Pro tuto skupinu
najdeme v programu poměrně široké spektrum projektů např.: Divadelní platforma 11+ divadla Alfa, projekty
aktivně zapojených středoškolských studentů: Filmová noc Masarykova gymnázia v Plzni, festival mladé kultury
CIGISTOCK, Informační centrum mládeže a jiné. Vysokoškolským studentům je věnována velká část projektů
Ústavu umění a designu ZČU Plzeň. Mezinárodní projekt European City for the Young vede ke společenské
a občanské angažovanosti mladých.
Svoje místo v programové struktuře mají i umělecké projekty pro další specifické cílové skupiny: zdravotně
handicapované, matky s dětmi atd. Spolupráci na dlouhodobém projektu s handicapovanými občany slíbil Plzni
např. proslulý britský soubor CANDOCO. Hledání ztracených příběhů (sběr orální historie) – projekty Sběrný
vůz a Tradice a současnost, ke kterému se spojily Katedra historických a antropologických věd FF ZČU, Katedra
českého jazyka a literatury FPE ZČU, Katedra informatiky FAV ZČU, počítá se zapojením pamětníků – seniorů. Pro
aktivní život seniorů je rovněž připraven projekt Aktivní prožití stáří.
I.
Výraznou měrou se do projektu Plzeň 2015 má zájem zapojit Nadace sportující mládeže s projekty přímo zaměřenými na děti a mládež, a to již od předškolního věku (Top junior sport, Olympiáda dětí a mládeže apod.).
Na závěr je třeba zmínit projekt 4x4 Cultural Factory Světovar. Prozatím o něm hovoříme jako o investičním projektu v rámci revitalizace areálu bývalého pivovaru. Jeho provozní a produkční model, stejně jako programová
62
63
I.
13 Jaké kontakty město (nebo orgán odpovědný
za přípravu akce) navázalo nebo hodlá navázat:
– s provozovateli kultury ve městě?
– s provozovateli kultury sídlícími mimo město?
– s provozovateli kultury sídlícími v zahraničí?
Vyjmenujte některé provozovatele, u nichž
předpokládáte, že s nimi budete spolupracovat
a specifikujte příslušné druhy výměn.
Zástupci klíčových kulturních institucí města i regionu jsou významně zapojeni do příprav kandidatury města
Plzně na titul EHMK 2015 již od počátečních kroků.
Během předvýběrové fáze, tj. v letech 2008–2009, tvořili tito představitelé pracovní skupinu Kultura, a podíleli se
tak na tvorbě programové struktury plzeňské kandidátské přihlášky i strategického dokumentu Program rozvoje
kultury v letech 2009–2019. Jednalo se zejména o zástupce kulturních organizací zřizovaných městem Plzeň
a Plzeňským krajem (Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Divadlo Alfa, Plzeňská filharmonie, Knihovna města Plzně, Galerie města Plzně, Západočeská galerie, Západočeské muzeum) či představitele dalších významných organizací
(Techmania Science Center, Dominik Centrum, Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni apod.).
Kandidátská přihláška do předvýběrového kola i Program rozvoje kultury na léta 2009–2019 byly taktéž ovlivněny spoluprací se zástupci kulturních institucí z Horního Falcka (Řezno, Schönsee, Amberg, Weiden aj.), českých
poboček Alliance Française, British Council, partnerských měst (zejména Lutych a Řezno) a v neposlední řadě
také s představiteli minulých, současných, budoucích či kandidátských Evropských hlavních měst kultury (Mons,
Linec, Štýrský Hradec, Essen, Gdaňsk, Prešov, Košice, Marseille aj.).
Výslednou podobu Programu rozvoje kultury v letech 2009–2019 ovlivnilo více než dvě stě odborníků, zástupců
kulturních organizací a sdružení z města i regionu. Jejich seznam byl uveden v první kandidátské přihlášce.
Počátkem druhého kola, tj. v lednu 2010, učinila umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannová dva zásadní kroky
týkající se intenzivnějšího zapojení kulturních provozovatelů do příprav kandidatury na titul EHMK:
—— rozšíření tzv. kreativního týmu Plzně 2015 o nové členy, představitele plzeňské i celorepublikové kulturní
a umělecké scény;
—— otevření původní pracovní skupiny Kultura i představitelům neziskových organizací, místních akčních skupin,
nezávislým umělcům napříč žánry a její propojení s kreativním týmem v rámci tzv. širšího kreativního týmu.
I.
Tyto kroky vedly k obohacení kulturních akcí pořádaných na podporu kandidatury a hlavně pozitivním způsobem
ovlivnily aktivní zapojení nejrůznějších subjektů a osobností do programových záměrů projektu Plzeň 2015,
představených v kapitole č. II této přihlášky.
Kromě výše uvedeného město Plzeň i ve druhém kole pokračovalo v realizaci konceptu Kreativních měst:
12. března 2010 uspořádalo již šesté kolo Hry budoucí město (Future City Game), tentokrát na téma revitalizace
64
areálu Světovar. Této hry se zúčastnili nejen zástupci plzeňských kulturních institucí, ale hlavně představitelé revitalizovaných industriálních prostor z celé České republiky i zahraničí (Stanica Žilina; Tabačka KulturFabrik Košice;
Důl Mayrau Kladno; MeetFactory Praha). Zejména slovenští kolegové z košické Tabačky o plzeňský projekt projevili zájem (nepochybně motivováni tím, že Košice jsou nositeli titulu Evropské hlavní město kultury 2013), vyjádřili svou podporu a zájem propojit aktivity Košic 2013 a Plzně 2015, a to prostřednictvím vzájemné spolupráce
mezi Tabačkou KulturFabrik, plzeňským sdružením Johan, o.s. (obě organizace jsou členy Trans Europe Halles)
a později 4x4 Cultural Factory ve Světovaru a poskytnutím zkušeností v oblasti proměny industriálních prostor na
kulturní centrum (zástupci košické Tabačky sehráli důležitou roli v přeměně areálu košických kasáren na Kasárne/
Kulturpark – vlajkové lodi projektu Košice 2013).
Již během předvýběrové etapy tým kandidatury připravil příznivé podmínky pro vytváření otevřeného prostoru
pro interdisciplinární a meziinstitucionální spolupráci. Tato platforma je reprezentována především tzv. otevřenou databází projektů (dostupná na www.plzen2015.cz), na jejímž základě je postavena kapitola č. II této přihlášky. Otevřenost všem zájemcům, deklarovaná sloganem kandidatury, tak byla naplňována v praxi a kontinuální
výzva k podávání projektů zůstává na webu i po uzavření přihlášky do druhého kola.
Součástí tohoto nástroje je též databáze dobrovolníků a do budoucna také kulturních promotérů, produkčních,
kurátorů a manažerů, sponzorů a grantových možností. Uvedený princip by měl pomoci vytvářet společenské
a pracovní kontakty mezi uměním, humanitními vědami, technickými obory a podnikatelskou sférou.
Významní kulturní operátoři z Plzně, regionu, České republiky i zahraničí, s nimiž bude projekt spolupracovat
i nadále, jsou podrobně představeni v otázce II/2 této přihlášky. Vzájemná spolupráce a jejich zapojení do projektu Plzeň 2015 bude probíhat zejména prostřednictvím kulturních a uměleckých projektů. Kromě toho bude
prohlubováno zapojení Plzně 2015 do mezinárodních sítí, více viz otázka I/8.
Kromě kulturních organizací, tvořících páteř otázky II/2, bude tým kandidatury nepochybně spolupracovat i s dalšími partnery Plzně, regionu i zahraničí, a to zejména vzájemnou podporou kulturně-sociálních a edukativních
aktivit směřujících k posílení občanské společnosti, vzájemné toleranci a spolupráci a evropské sounáležitosti.
Jde o široké spektrum subjektů lokálních, národních i mezinárodních, které jsou považovány za neméně důležité
partnery a které patří k podporovatelům plzeňského projektu. Jsou to např. Český Západ, Centrum Dubrava Záhřeb (Chorvatsko), Člověk v tísni, Ocet (oblastní centrum environmentální tvorby), Cultura Africa, Slovensko-český
klub, Alliance Française, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee (Německo), Fair Life, Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu, Asociace nestátní neziskových organizací Plzeňského kraje, Jsme částí Země, Občanské sdružení
Humr, Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, Centrum španělské kultury a vzdělávání,
Bezejmenná čajovna, Miret, Boheme Bayerisch-Böhmischer Kulturverein in Amberg e.V, ale i zastoupení zahraničních kulturních center v ČR, např. Goethe Institut, British Council, Francouzský institut v Praze, Institut Cervantes, Pro Helvetia, Centre Wallonie a kulturní atašé či zastoupení velvyslanectví ostatních zemí v ČR.
V neposlední řadě Plzeň kontinuálně pracuje s partnerskými městy, jejichž síť byla podrobně popsána v přihlášce
v prvním kole.
Detaily projektových záměrů jsou popsány v kapitole II/2 a aktivní zapojení Plzně 2015 do sítí a dalších mezinárodních partnerství především v kapitole I/8.
65
I.
14 V čem je navrhovaný
projekt novátorský?
Projektem Plzeň 2015 jsme se vydali cestou, kterou lze z celé řady důvodů považovat za inovativní, novátorskou,
v naší zeměpisné šířce ojedinělou, jakkoli její podstata je „stará jako lidstvo samo“.
Vracíme se ke kořenům, k podstatě lidské bytosti a snažíme se vrátit postavení člověka – občana na místo, které
mu náleží. Hovoříme o zodpovědnosti jedince za vše, co se kolem něho děje, čeho je součástí. Za nejbližší okolí,
ve kterém žije, stejně jako za postoj k dění na nejvyšší úrovni státu a směřování Evropy jako takové.
Vracíme se k základům skutečné občanské společnosti postavené na přirozené participativní demokracii, což
není v Česku ničím samozřejmým. Tím se obracíme vstřícně k evropským zásadám demokracie, jak naznačujeme
od úvodních pasáží. „Nesamozřejmost“ pouhé existence malých národů, jakým jsou Češi, v návaznosti na neblahé zkušenosti dvou nedávných totalit, vyústila po dvaceti letech křehké demokracie v chaos v mnoha lidských
duších. Doprovází ho etický marasmus, ztráta či narušení hodnotových systémů, upozadnění samotné role kultury, která po staletí formovala evropský kontinent a zásadně ho vždy odlišovala od ostatních.
Rozhodli jsme se pro cestu „zdola“ (bottom up), oslovení co nejširšího okruhu občanů, kteří postupně projevují
zájem věci měnit. Systém zdola otevírá společnosti nové příležitosti, odhaluje neuvěřitelně silný potenciál, který
zatím nedostal svůj prostor. Ukazuje, že kultura je opravdovým motorem společnosti, vždyť právě kulturní a tvůrčí
odvětví patří k těm z mála, která prakticky nezasáhla ekonomická krize. Důraz na socio-ekonomické efekty kultury, její přínosy pro všechny oblasti života a „šíření osvěty“ o tzv. multiplikačních efektech podpory kultury patří
k úkolům, které si kandidátský tým vzal za své.
Jde nám v tomto širokém pojetí kultury a jejích přesahů o maximální synergii, propojení, navázání kontaktů, dialog, spolupráci na všech úrovních :
—— občan – město – kraj – stát – EU – svět;
—— neziskový sektor – služby, obchod, průmysl – veřejná a státní správa;
—— kultura – sociální služby – ekologie – sport – děti a mládež – lidská práva – gendre – dobrovolnictví…
Jde o složitý a dlouhodobý proces daleko přesahující horizont roku 2015. Nesoustředíme se proto pouze na
kulturní program daného roku a zároveň jsme ponechali prostor všem, kteří mají zájem se zapojit. Na principu
otevřené permanentní výzvy hodláme program pozvolna dotvářet na tomtéž základu – zdola.
Nové postupy se postupně daří uplatňovat i v oblasti investic a urbanismu. Namísto zadávání architektonických
studií se např. pro revitalizaci areálu Světovaru podařilo prosadit vyhlášení otevřené urbanistické soutěže tak,
aby revitalizace rozsáhlého objektu byla optimálně zakomponována do života celé městské čtvrti. Oslovením
všech zájemců o budoucí využití dojde zároveň k revizi uživatelského záměru a diskusi o trvalé udržitelnosti provozu. Novinkou je vytvoření mezinárodní sítě – otevřením diskusního fóra s podtitulem „To beer or not to beer“ na
téma revitalizace pivovarů pro kulturní účely – optimálně v synergii s developerskými zájmy. Využití zahraničních
I.
66
67
I.
zkušeností je zde novým a významným prvkem, který pomáhá optimalizovat budoucí provozování multifunkčních kulturních center takového rozsahu.
Dobré výsledky přinesla otevřená architektonické soutěž na novou budovu Západočeské galerie, při níž byl ze
93 přihlášených návrhů ze šesti evropských zemí vybrán návrh skvěle kloubící charakter budovy ležící na samém
okraji historického jádra s velmi inovativním řešením vnitřního prostoru a provozních vazeb. Obdobně nová budova divadla byla vybrána na základě paralelního zadání ve spolupráci českých a portugalských architektů (viz
kapitola IV). Další výzvou bude kreativní pojetí veřejných prostor, ať už se jedná o nábřeží plzeňských řek, která
jsou postupně revitalizována, nebo prostory v centru města počínaje kašnami na náměstí Republiky a konče
návrhy na „novou tvář“ náměstí Emila Škody a řešení designu a okolí „vstupních bran“ města – železničního a autobusového nádraží. To jsou nové výzvy plzeňské kandidatury, které již nyní jsou předmětem veřejných diskusí.
Transparentnost, otevřenost a priorita progresivním řešením a postupům vévodí i v dalších oblastech, kam kandidatura vstupuje. V oblasti PR a marketingu proběhla už ve 2. kole kandidatury soutěž na grafický design a v případě získání titulu EHMK bude vypsána další. Vítězka soutěže, mladá a velmi úspěšná grafička Věra Marešová,
zásadně ovlivnila vizuální styl komunikační kampaně ve 2. kole a pro samotnou přihlášku navrhla originální řešení. Návrh komunikační strategie do roku 2015 v případě získání titulu EHMK počítá s řadou inovativních prvků,
aktivním zapojením umělců i formami tzv. „guerilla marketingu“.
Plzeň 2015 má navíc zájem iniciovat vznik sítě manažerů PR a marketingu EHMK tak, aby si předávali zkušenosti
měst, kterým se daří úspěšně komunikovat projekty EHMK vůči veřejnosti a aby posilovali vzájemnou propagaci.
Velkou výhodou Plzně v celosvětovém kontextu je zájem Plzeňského Prazdroje o co-branding, tedy přímé propojení marketingu proslulé značky piva s šířením povědomí o titulu EHMK, získá-li jej město, které dalo tomuto
pivu název.
Inovativní přístup uplatňujeme i v oblasti evaluace a monitoringu, jak píšeme v kapitole VI. Jde nejen o metodologii, ale především o úzkou, interaktivní spolupráci týmu Plzně 2015 se Západočeskou univerzitou tak, aby průběžné výstupy výzkumů sloužily přímo k ovlivňování obsahové náplně roku 2015, nikoli pouze jako hodnocení
„post festum“. Tato zpětná vazba je důležitá jak v přípravné fázi s důrazem na rok 2014, tak během samotného
roku 2015, kdy základní ukazatele (návštěvnost a spokojenost publika, počty akcí atd.) budou veřejně přístupné
i na obrazovkách v centru města.
Oblast nových technologií patří k prioritám města zcela přirozeně, což vyplývá ze silné historické tradice a existence převážně technicky zaměřené Západočeské univerzity. Uplatnění mají nejen v samotné oblasti umění (tanec a technologie, nové prvky světelného designu, zvukové experimenty atd.), ale také ve sféře komunikace.
Výrazně napomáhají aktivizovat veřejnost, zlepšit informovanost a pro rok 2015 podpoří i sdílení zážitků napříč
kontinentem stejně jako transparentní monitoring a zpětnou vazbu s návštěvníky akcí.
cizineckých komunit nebo jak se zbavit nálepky „tranzitního města“ a motivovat návštěvníky k trávení více času
právě na Plzeňsku.
Využívání příkladů dobré praxe ze zahraničí se projeví ve všech programových proudech roku 2015. Uveďme
jeden z nich už nyní – spolupráci přislíbila paní Pia Areblad řídící velmi úspěšný projekt kreativních dílen pro
firmy – Tillt. Umělci zde hrají důležitou roli mediátorů pro zlepšení a kultivaci pracovního prostředí či hledání
řešení konkrétních problémů, které zaměstnance dané firmy trápí. Podnikatelé jsou ve Švédsku nadšeni výsledky
takových experimentů, probíhajících za spolufinancování veřejnou správou.
Technologie jsou hybnou silou progresivního uměleckého světa v této době. Zachytit dynamický vývoj a přispět
vlastní invencí, to je nemalý úkol projektu Plzeň 2015. Z pohledu rozvoje regionů může Plzeňsko sehrát zásadní
roli v otevření se inovativním trendům současného umění a propojení práce českých expertů s evropskými. Pro
zahraniční partnery může být leckterý český experiment velmi objevný a inspirativní, zvláště v oblastech, kde Češi
drží krok s Evropou, jako jsou hudba, vizuální umění a v neposlední řadě současný tanec a multidisciplinární projekty překračující hranice žánrů. Stačí připomenout mezinárodní ohlasy DOT 504, Farmy v jeskyni, NANOHACH,
420 people, TOW apod.
Velký přínos očekáváme od dlouhodobých projektů fungujících na bázi rezidenčních pobytů špičkových zahraničních osobností tvořících v plzeňském prostředí a přirozeně využívajících českých talentů ve své tvorbě.
Prakticky vše, o co usilujeme plzeňskou kandidaturou, se nese v duchu inovace. Snažíme se o zásadní posun
ve vnímání role jedince ve společnosti, otevíráme cestu neziskovým organizacím a snažíme se tím vyrovnávat
obrovské disproporce mezi tradičními institucemi a NNO s veškerou úctou k práci obou. Jde nejen o prestiž
a postupnou emancipaci neziskového sektoru, ale především o hlubokou vnitřní proměnu v rámci společnosti.
S využitím intelektuálního potenciálu celé České republiky i řady zahraničních osobností.
V návrhu programu pro EHMK 2015 reflektujeme myšlenky uplatněné již v Programu rozvoje města, který definoval rozvojovou vizi založenou na synergii znalostní ekonomiky, péče o prostředí města a rozvoje kultury a volnočasových aktivit.
Pro mnohé přináší kandidatura i nový pohled na úlohu kultury ve společnosti. Komunitní práce umělců, působení ve sférách, které vnímáme jako „problémové“ a kde hledáme cesty k prolamování bariér, přináší nečekané
výsledky, ať už jde o integraci cizinců, práci s handicapovanými občany nebo např. působení ve věznicích, nemocnicích apod. V rámci své kandidatury má Plzeň zájem komunikovat s „městy na hranici“ a využít zkušeností
řady z nich jak inovativními způsoby napomoci lepší integraci cizinců právě s důrazem na kulturní potenciál
I.
68
69
I.
15.1 Bude-li městu udělen titul hlavní město
kultury, jaké střednědobé a dlouhodobé
dopady bude získání titulu mít z hlediska
sociálního, kulturního a urbanistického?
Střednědobé a dlouhodobé efekty jsou v následujících oddílech uvedeny podle konkrétních oblastí – sociální,
kulturní, urbanistické.
Kandidatura Plzně na titul EHMK 2015 představuje ve své podstatě implementaci řady opatření, vycházejících
z již realizovaných strategií města Plzně uvedených v kap. I/6.
Samotná kandidatura se stala jednou z klíčových rozvojových strategií města a prostředkem dlouhodobé udržitelnosti jeho ekonomického, společenského, kulturního a environmentálního rozvoje. Efekty, o něž usilujeme
prostřednictvím kandidatury na EHMK, se dají shrnout do několika slov: atraktivita pro obyvatele, investory a návštěvníky.
Dopady sociální
Ministři členských států Evropské unie, zodpovědní za městský rozvoj podepsali v květnu roku 2007 tzv. Lipskou
chartu1 o trvalé udržitelnosti evropských měst. Evropská města, jsou dle tohoto dokumentu hodnotné a nenahraditelné ekonomické, sociální a kulturní statky. Jejich trvalou udržitelnost má zajistit tzv. politika integrovaného
rozvoje měst. Sdílení financí a znalostí mezi jednotlivými sociálními sférami (hospodářstvím, veřejnou správou,
občany či místními samosprávami) by mělo pomoci zefektivnit využití nedostatkových veřejných zdrojů.
Sepsaná úmluva reaguje na dynamiku změn, kterou do evropských měst přináší fenomén globalizace. Nadnárodně organizovaný ekonomický systém výrazně spoluurčuje životy obyvatel evropských měst. Vedle hospodářského růstu vytváří také sociální nerovnosti. V řadě případů vede k sociálnímu vyloučení, jež mohou nabývat
materiální podoby ve formě zanedbaných veřejných prostranství či celých čtvrtí.
Jakým způsobem lze v tomto kontextu rozumět situaci ve městě Plzni a jakým způsobem se tato situace může
vyvíjet, pokud město získá titul Evropské hlavní město kultury?
Fenomén globalizace a jeho sociálních dopadů na život ve městě lze dobře ilustrovat pomocí následujících
konkrétních příkladů:
Plzeň je historicky industriální město, které s průmyslovou produkcí spojuje svou existenci. S předpokládaným
poklesem výroby ve strojírenských závodech Škoda se vedení města rozhodlo plně podpořit rozvoj průmyslové
zóny na tzv. Borských polích – pozemcích vlastněných městem. Za pomoci investičních pobídek státu (daňové
prázdniny) či města (nižší cena pozemků, inženýrských sítí) zde během velmi krátké doby vznikla rozsáhlá průmyslová zóna s převážně zahraničními investory. Postupem času se hlavní pracovní silou v těchto provozech stali
migranti z okolních i vzdálenějších států. V období hospodářského poklesu se ukázalo, že město bude muset
vytvářet a implantovat řadu nástrojů sociální pomoci zaměřených na pracující cizince, kteří se ocitli v nouzi.
I.
Stejně jako řada dalších českých měst se i Plzeň stala investičním cílem řady maloobchodních řetězců. Výstavba
mnoha nových obchodních domů na okraji, ale také v centru města, změnila strukturu obchodní sítě a přispěla
k plíživé suburbanizaci centrální části města. Obchodníci v centru si v důsledku dravé konkurence řetězců stěžují
na vysoké nájmy a dále také na nepříjemnou drobnou kriminalitu v části města přiléhající k náměstí. Město bude
muset hledat účinná řešení, jak ve vztahu k bezpečnosti, tak k upadajícímu maloobchodu v centru.
Oba dva příklady popisují dramatický vývoj, který proběhl v některých segmentech života města. Městské orgány v součinnosti s velkými ekonomickými subjekty a také státní legislativou, pomáhaly měnit tvář postsocialistické
metropole. Během několika let hospodářského růstu se tato strategie jednostranné orientace na zájmy velkých
investorů jevila jako úspěšná a bezproblémová. V období ekonomického poklesu je však město nuceno převzít
zodpovědnost za řadu negativních dopadů, spojených s působením globálních ekonomických subjektů na jeho
území.
Kandidatura města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury představuje nový a inovativní způsob, jakým lze
do strategických úvah o rozvoji města zahrnout jiné než ryze ekonomické dimenze. Dává městu novou příležitost
stát se výrazným spolutvůrcem sociální soudržnosti a trvale udržitelného rozvoje.
Na přípravě přihlášky EHMK se podíleli lidé zastupující jak instituce, tak občanská sdružení a neziskový sektor
i jednotlivci, kterým není budoucnost města lhostejná. Příprava kandidatury vytvořila možnost, jak podpořit jejich
vzájemnou spolupráci a poznání. Vytvořila potenciál sociální inovace, který by měl městu prospět ve střednědobém i dlouhodobém horizontu.
Dopady střednědobé
—— Realizací konkrétních projektů kandidatury (výstavba divadla, galerie či revitalizace Světovaru, podpora cestovního ruchu ve městě i celém regionu) vzniknou pracovní místa plně vázaná na lokální ekonomiku.
—— Zviditelnění cizinců skrze aktivity projektu EHMK může napomoci jejich začlenění do života města a předcházet tak etnickému napětí, které se může zvyšovat s narůstajícími ekonomickými problémy.
—— Spolupráce s univerzitou a dalšími subjekty na sociálně-výzkumných projektech může přispět k hledání a nalézaní řešení jednotlivých problémů na území města.
—— Zpracování analýz o nejzávažnějších sociálních problémech města bude základem koncepčních materiálů k jejich řešení.
Dopady dlouhodobé
—— Zájem o veřejné prostory, podpora koncepčního, poučeného informování může vést k větší participaci veřejnosti na rozhodování o životě města vůbec.
—— Propojení sociální problematiky s ostatními agendami města (kultura, vzdělávání, bezpečnost, ekonomika, politika aj.) napomůže koordinaci postupů těch, kteří se budou jednotlivými sociálními problémy zabývat.
—— Rozšíří se záběr koncepčního rozvoje na území plzeňského kraje, jehož obyvatelé jsou s životem metropole
pevně spjati. (podpora obnovy památek a inovativních forem jejich využití, dopravní a vzdělávací infrastruktury).
—— Větší otevřenost v procesech definování či řešení sociálních problémů zvýší šance města na nastavení udržitelné trajektorie jeho rozvoje.
1 Lipská Charta, in: Urbanismus a územní rozvoj, 4/2007
70
71
I.
Dopady kulturní
Získání titulu EHMK by znamenalo zásadní impuls pro nastartování procesu změn ve vnímání role kultury v životě
města a jeho okolí, v emancipaci kulturních a tvůrčích odvětví v rámci hodnotových systémů a zaběhaných stereotypů.
Výrazná proměna kulturní nabídky města by byla přitažlivá pro jeho obyvatele stejně jako návštěvníky z blízkých
i velmi vzdálených oblastí, důraz na kulturní rozmanitost a tedy diverzifikaci této nabídky je jednou z priorit projektu EHMK.
Proces kandidatury města již odkryl celou sérii problematických oblastí, které by získání titulu napomohlo postupně řešit, ať už jde o vyváženost kulturní nabídky, přístup k financování a neochotu otevřít modely vícezdrojového financování všem typům činností, uzavřenost či konzervativnost některých institucí nebo např. hluboce
zakořeněné problémy v komunikaci napříč sektorem.
Zjednodušeně lze naznačit dopady kulturní v případě získání titulu EHMK ve střednědobé i dlouhodobé vizi
následovně:
Dopady střednědobé
—— postupná emancipace neziskového sektoru a prokázání jeho nezastupitelné role v životě společnosti;
—— revize grantových systémů a způsobů financování jednotlivých kulturních činností na úrovni města i kraje, a vytváření nových transparentních modelů financování;
—— vytvoření nové kulturní infrastruktury vytvářející podmínky i pro rozvoj v Plzni dosud nezastoupených progresivních uměleckých směrů a žánrů;
—— nastavení nových forem spolupráce uvnitř sektoru.
Dopady dlouhodobé
—— nastavení dlouhodobého a udržitelného rozvoje občanské společnosti s respektem k významu a novým rolím
jak tradičních institucí, tak neziskového sektoru;
—— dlouhodobé vytváření partnerství mezi kulturním a ostatními sektory a rozvoj nových forem vícezdrojového
financování od úrovně obcí po stát a EU;
—— dlouhodobý rozvoj všech uměleckých směrů a žánrů na území města a kraje díky stabilnímu zázemí v nově
rekonstruovaných či vytvořených prostorách;
—— přirozené vazby mezi institucionální a nezávislou sférou a veřejnou správou napomáhající inovativnímu dlouhodobému kulturnímu dialogu na území města a regionu i daleko za jeho hranicemi.
Dopady urbanistické
Urbanismus města je velmi komplexní termín, a tudíž pro hodnocení předpokládaných dopadů projektu bylo
učiněno jisté zjednodušení a urbanistické dopady byl rozděleny na:
—— vlivy na urbanistickou strukturu města, což jsou typicky dlouhodobé dopady spojené s realizací výstavby;
—— vlivy na ekonomický a územní rozvoj města, které jsou pojaty jako vlivy na investiční a jiné aktivity a lze je charakterizovat jako střednědobé dopady.
I.
18. a 19. století v době rozvoje města a vzniku centrální části. Tuto umělou strukturu doplňuje upravený přírodní
prvek soutoku řek Mže a Radbuzy.
Řada zásahů do urbanistické struktury centra města, z nichž většina se odehrála v období počínajícím bombardováním Plzně spojeneckým letectvem v závěru druhé světové války a končícím revolucí v roce 1989, znamenala
velmi bolestné zásahy do urbanismu centrální oblasti. Díky vybombardování řady domů a následné stejně fatální
likvidaci částí nebo celých bloků původní zástavby vznikly dosud patrné jizvy v urbanistické struktuře centrální
oblasti. Mezi nejvíce poškozené oblasti patří náměstí Emila Škody, sady Pětatřicátníků, Jízdecká, území Fügnerova, Pallova a Americká.
V roce 2002, po rozsáhlé povodni v Plzni, bylo nutné zdemolovat činžovní dům v prostoru U Zvonu, čímž vznikla
další trhlina v kompaktním obestavění historického jádra, v jehož těsném sousedství se dům nacházel.
Přelom dvacátého a jednadvacátého století přinesl další urbanistický problém spojený s transformací ekonomické základny města. Vznikly nevyužívané či nedostatečně využívané plochy bývalých výrobních či vojenských
areálů, tzv. brownfields. Největším brownfieldem je hlavní areál Škoda, kde probíhá revitalizace na výrobní plochy. V jedné z revitalizovaných výrobních budov je umístěno interaktivní technické muzeum Techmania Science
Center. Z hlediska kandidatury Plzně na titul EHMK je podstatný brownfield areálu Světovar.
Vlivy na ekonomický a územní rozvoj města úzce souvisí s očekávanými ekonomickými efekty projektu EHMK
zejména v oblasti cestovního ruchu a souvisejících služeb. Lze též očekávat další rozvoj inovativního podnikání
ve vazbě na zvýšení atraktivity města pro mladé vzdělané lidi.
Urbanistické dopady lze chrakterizovat následovně:
Dopady střednědobé
—— Nárůst investiční činnosti v oblasti infrastruktury cestovního ruchu (nová výstavba, rekonstrukce), zlepšení jejich nabídky a vybavenosti.
Zvýšený zájem investorů o investice do turistické vybavenosti města, eventuelně regionu bude vyvolán zejména zvýšeným zájmem turistů o město v souvislosti s atraktivním kulturním programem a novou atraktivní
architekturou.
—— Nárůst investiční činnosti v oblasti znalostní ekonomiky.
Zvýšený zájem o investice do moderních udržitelných forem podnikání v souvislosti se zvýšením atraktivity
města pro vzdělané lidi, vyvolané zlepšením kulturní a volnočasové nabídky, zlepšení vzhledu města v rámci
projektu EHMK.
—— Rozvoj Západočeské univerzity
Potřeba rozvoje univerzity související se zájmem o nové obory v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, např.
v návaznosti na projekty arts managamentu zahájené v rámci projektu EHMK.
—— Investice do areálu Světovar
Investice do využití brownfieldu související s realizací investic 4x4 Světovar Cultural Factory a Muzeum designu
a životního stylu v zachovaných objektech bývalého pivovaru v rámci projektu EHMK.
—— Nárůst investic do veřejných prostranství
Vyvolání snahy o zlepšení stavu veřejných prostranství v návaznosti na investiční akce revitalizace Štruncových
sadů, Greenways a využití veřejných prostranství pro kulturní účely v rámci projektu.
Pro vyhodnocení dopadů projektu na urbanistickou strukturu města je nutné učinit exkurzi do stávající situace.
Základními kompozičnímu prvky urbanistické struktury města jsou historické jádro, jehož šachovnicové uspořádání je nezměněno od konce třináctého století a dále okružní sady historického jádra a kříž původních městských
tříd (Americká – Tylova a Klatovská – Sady Pětatřicátníků) z období po zboření městských hradeb na přelomu
72
73
I.
Dopady dlouhodobé
—— Pozitivní změny ve vzhledu města
Dopad spojený s rekonstrukcí budov, dostavbou proluk a uplatněním atraktivní soudobé architektury budov
i veřejných prostor v souvislosti s investicemi do turistické infrastruktury, do inovativního podnikání a též s realizací klíčových investic projektu EHMK.
—— Obnova památek
Dopad spojený s využitím památkově chráněných objektů v areálu Světovar pro kulturní účely při realizaci investic 4x4 Světovar Cultural Factory a Muzeum designu a životního stylu, v rámci regionu inovativní revitalizace
a reanimace národních kulturních památek pro kulturní využití (Kladruby, Plasy).
—— Využití rozvojových a přestavbových území
Jedná se zejména o celkové využití areálu Světovar pro kulturní účely (investice v rámci projektu EHMK) v kombinaci s komerčními aktivitami a též případné využití dalších přestavbových a rozvojových ploch pro investice
do infrastruktury cestovního ruchu, znalostní ekonomiky i školství. Jako příklady lze uvést přestavbu areálu
Škoda a využití rozvojového území Zelený trojúhelník jih pro rozvoj Západočeské univerzity.
—— Odstranění urbanistické závady v lokalitě u Zvonu
Dopad spojený s výstavbou nové budovy Západočeské galerie v rámci projektu EHMK. Výstavba galerie může
pozitivně ovlivnit celkovou dostavbu poškozeného území východně od historického jádra.
—— Odstranění urbanistické závady v lokalitě Jízdecká
Dopad spojený s výstavbou nové budovy divadla v rámci projektu EHMK. Rovněž v této lokalitě lze předpokládat, že stavba divadla bude iniciátorem procesu celkové dostavby, eventuelně přestavby urbanisticky problematického území Jízdecká – sady Pětatřicátníků.
15.2 Hodlají městské orgány veřejně
vyhlásit svoje záměry na období po
roce, k němuž se váže získaný titul?
Plzeň přes řadu problémů, kterými trpí, je dle názoru představitelů jiných měst v jedné věci vždy o krok napřed.
Díky dobré konstelaci osobností v prvním demokraticky zvoleném vedení města po roce 1989 se naučila řešit
svůj rozvoj dle moderních evropských principů strategického plánování.
Proto je možné jednoznačně prohlásit, že městské orgány své záměry pro období po roce 2015 již vyhlásily.
Rozhodování města se řídí řadou vzájemně provázaných koncepčních dokumentů, jež zastřešuje základní městská strategie Program rozvoje města Plzně. Pro oblast kultury je pak rozhodujícím strategickým dokumentem
Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009–2019 (viz též kap. I/6).
Není možné ani účelné vyjmenovat všechna opatření a konkrétní aktivity obsažené v obou uvedených programech. V relaci k tématům obsaženým v této přihlášce chceme zmínit jen TOP15 dlouhodobých záměrů města
přesahujících rok 2015, které byly přijetím a zveřejněním obou Programů vyhlášeny a které potvrzují, že projekt
EHMK je pro Plzeň klíčovým pro naplnění vizí a cílů rozvoje:
Vize rozvoje města / Program rozvoje
města (2003–2018)
Preambule
Město Plzeň, vědomo si přelomového charakteru
současného období, svého historického významu
i předpokladů pro další rozvoj, předkládá strategickou vizi, která vymezuje rozvojovou orientaci
města.
1. rozvojový pilíř
Plzeň chce být ekonomicky silným, moderním
a v Evropě konkurenceschopným městem. Plzeň
se zaměří na inovační průmysl a lokalizaci výrob
s vysokou přidanou hodnotou v moderních průmyslových odvětvích.
Rozvoj vzdělání a růst vzdělanostní úrovně chápe
jako klíčový faktor konkurenceschopnosti, zajištění vysoké zaměstnanosti a nezbytný předpoklad
rozvoje ekonomické základny města. Bude směřovat k unikátní skladbě nabízeného vzdělávání.
Prostřednictvím přímé i nepřímé podpory moderních nástrojů jako jsou technologické parky,
centra informačních technologií, inovační centra,
konference a sympozia pomůže zlepšit přenos
know-how z univerzit a výzkumu do praxe.
Zatraktivní nabídku bydlení s cílem udržet ve
městě absolventy škol a přitáhnout vzdělané
a profesně zdatné lidi, pro které přestane mít
Plzeň image „černého města“.
2. rozvojový pilíř
Město Plzeň bude rozvíjet svůj význam kulturního
a společenského centra, a to nejen v rámci regionu, ale i v širším rozsahu.
Nabídku služeb a zařízení pro volný čas rozvine ve
prospěch obyvatel města i pro jeho návštěvníky.
V rozvoji cestovního ruchu se zaměří na podporu
významných kulturních a sportovních akcí a kongresové turistiky.
Město nabídne lidem své centrum a vytvoří
z náměstí přitažlivé místo pro trávení volných dnů,
a tím i atraktivní podnikatelský prostor.
Plzeň si nalezne partnery, návštěvníky a zákazníky
v Evropě a nabídne jim spolupráci a místo k podnikání i k trávení volného času.
I.
74
75
I.
3. rozvojový pilíř
Město Plzeň bude cílevědomě utvářet své vnitřní
prostředí tak, aby bylo příjemným místem pro
život. Tuto problematiku chápe jako základní podmínku pro to, aby se stalo městem evropského
významu a atraktivním ekonomickým, kulturním
a společenským centrem.
Město bude pokračovat v regeneraci svého
zastavěného prostoru a bude vytvářet vzájemná
propojení jednotlivých urbanistických celků i příměstské krajiny a okolních obcí.
Území města a jeho nejbližší okolí bude vnímáno
jako umělecké dílo, kdy se klade důraz na
vyvážení jednotlivých jeho složek, propojení
centra s jeho okolím, propojení urbanistických
celků, barvy a jejich vliv na jeho obyvatele, čistotu
a harmonii veřejných prostor, důsledné užívání
technologií šetrných k životnímu prostředí a zachovávání principu trvale udržitelného rozvoje při
další výstavbě a řízení rozvoje města.
Vize – Programu rozvoje kultury ve městě Plzni
na léta 2009–2019
Plzeň je otevřená a komunikující metropole s kvalitní kulturní a uměleckou scénou, vlídné město
pečující o svůj vzhled, o své kulturní dědictví,
o své obyvatele i návštěvníky.
Je provokující, inspirující a lákající, město příjemné pro život, město, které musíte vidět, město,
kde budete chtít žít.
I.
1. Pokračování v revitalizaci areálu Světovar – realizace městského archivu vč. studoven ve stávajícím zachovaném objektu B4.
2. Výstavba nové budovy Knihovny města Plzně (v sousedství nového divadla).
3. Kulturně komunitní centra na území městských obvodů Plzeň 1–10.
4. Další rozvoj Zoologické a botanické zahrady města Plzně.
5. Komplexní revitalizace nábřeží řek.
6. Rekonstrukce ulic v historickém jádru Plzně.
7. Příprava lokalit pro znalostní ekonomiku (biotechnologie) u Fakultní nemocnice.
8. Revitalizace Lochotínského parku.
9. Nový park ve Slovanském údolí.
10.Nový park u Ježíška.
11.Program kontinuálního financování (víceletých grantů) v oblasti kultury na období 2016–2019.
12.Každoroční udělování umělecké Ceny města Plzně za významné kulturní počiny.
13.Udělování mezinárodní Ceny Ladislava Sutnara za výjimečný počin v oblasti designu a průniku umění a technologie.
14.Udělování ceny Hanuše Zápala za přínos soudobé architektuře v Plzni.
15.Každoroční konání kulturních projektů přibližujících Plzeňanům život menšin.
76
77
I.
16 Jak byla tato přihláška navržena
a zpracována?
Přihláška byla zpracována projektovým týmem s podporou a příspěvky partnerů z Plzně, regionu, Česka
i Evropy.
Přihlášku zpracoval projektový tým kandidatury města Plzně na titul EHMK s přispěním řady konzultantů
a spolupracovníků. Žádná část přihlášky nebyla zpracována externě jako subdodávka.
Základním principem, který prolíná celým procesem kandidatury Plzně na titul EHMK a uplatnil se i při tvorbě
přihlášky, je princip participace s aktéry na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni. Aktéry, kteří se na
celém procesu přímo podíleli a ovlivnili průběh kandidatury i výslednou podobu této přihlášky, byly zejména
organizace i osobnosti z kulturního života. Stejně inspirativní byla setkání, diskuse a spolupráce s lidmi z následujících úřadů, škol, měst, regionů, kulturních sítí a institucí.
I.
—— Magistrát města Plzně;
—— Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Správa veřejného statku města Plzně, obě příspěvkové organizace
města;
—— Plzeňský kraj;
—— Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje;
—— Plzeňské městské dopravní podniky;
—— Západočeská univerzita v Plzni;
—— základní a střední školy Plzně i Plzeňského kraje;
—— Hospodářské komory působící na území města a kraje;
—— významné firmy;
—— neziskové organizace zaměřené na oblast ekologie a sociálních problémů;
—— Centrum neziskových organizací Plzeňska;
—— Nadace sportující mládeže;
—— České centrum fundraisingu;
—— The Resource Alliance;
—— British Council;
—— Alliance française de Plzeň;
—— Fakulta architektury ČVUT v Praze;
—— město Ostrava;
—— Meet Factory, mezinárodní centrum současného umění, Praha;
—— Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna;
—— Kultura jinak – Hala C, Praha;
—— organizace RUHR 2010, Německo;
—— město Mons, EHMK 2015, Belgie;
—— město Řezno, Německo;
78
—— města Lutych a Mechelen, Belgie
—— město Pécs, Maďarsko;
—— města Linec a Štýrský Hradec, Rakousko;
—— město Lille, Francie;
—— město Sønderborg, Dánsko;
—— město Liverpool, Velká Británie;
—— město Maastricht a oblast Friesland, Nizozemí;
—— města Gdaňsk, Katowice, Lublin a Poznaň, Polsko;
—— město San Sebastian, Španělsko;
—— A Soul for Europe;
—— Les Rencontres;
—— Eurocities;
—— Trans Europe Halles;
—— Informal European Theatre Meeting (IETM);
—— kulturní centrum Wiels, Brusel, Belgie;
—— Centrum Bavaria – Bohemia Shönsee, Německo;
—— Regionální knihovna v Madridu, Španělsko;
—— kulturní centrum Kulturbrauerei, Berlín, Německo;
—— kulturní centrum Stary Browar, Poznaň, Polsko;
—— Tabačka Kultur – Fabrik, Košice, Slovensko;
—— Stanica, centrum současného umění a kulturně sociálních aktivit, Žilina, Slovensko;
—— Centrum Doubrava, Záhřeb, Chorvatsko;
—— a další.
Neméně významné pro nás byly podněty od občanů města, kteří přicházeli se svými názory na proces kandidatury, a to mnohdy i velmi kritickými. Tyto podněty byly předávány týmu EHMK jak osobně, a to zejména při
veřejných setkáních a pravidelných úterních diskusích v rámci projektu Fresh air pro Plzeň (2009–2010), tak i prostřednictvím otevřené internetové diskuse na www.plzen2015.eu.
Participační proces v rámci kandidatury byl logickým pokračováním trendu aktivního zapojování veřejnosti a dalších partnerů do přípravy programových a koncepčních dokumentů i do praktických aktivit ve městě, který je
popsán v kapitole I/11.
Autoři
Na tvorbě přihlášky se podílel zejména projektový tým kandidatury 2015, který byl počátkem roku 2010 rozšířen
na základě doporučení mezinárodní poroty po ukončení prvního kola soutěže.
V roce 2010 bylo složení týmu následující:
Vedení projektu
—— Marcela Krejsová, náměstkyně primátora města Plzně v oblasti kultury a cestovního ruchu;
—— Milan Svoboda, ředitel projektu;
—— Yvona Kreuzmannová, umělecká ředitelka projektu;
—— Erich Beneš, ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně.
79
I.
Realizační tým
—— Milan Svoboda, ředitel projektu (urbanista, krajinář, ekolog);
—— Petra Holcová, asistentka;
—— Petr Šimon, zástupce ředitele projektu, koordinátor komunikace v oblasti vzdělávacích institucí a zahraniční
spolupráce (pedagog, místopředseda Alliance française de Plzeň);
—— Katka Chábová, PR a marketingová manažerka (specialistka marketingu);
—— Helena Dienstbierová Šimicová, koordinátorka komunikace s neziskovým sektorem, koordinátorka pro kreativní tým (výtvarnice, pedagožka, specialistka na komunitní práci);
—— Stanislava Brejchová, koordinátorka komunikace v oblasti veřejných služeb a kulturních organizací (kulturní
historička, specialistka na oblast památkové péče);
—— Anna Podlesná, manažerka přípravy přihlášky, zahraniční konzultantka (manažerka, specialistka na komunikaci,
Slovensko);
—— Petr Dvořák, koordinátor práce s podnikatelským sektorem a fundraisingu (fyzik, projektový manažer);
—— Mattijs Maussen, mezinárodní vztahy, zahraniční konzultant (manažer, Holandsko);
—— Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, PR a marketingové aktivity
(pedagožka, specialistka na marketing);
—— Květa Sokolová, Odbor kultury Magistrátu města Plzně, koordinace vztahu s příspěvkovými organizacemi města a společnostmi založenými městem v oblasti kultury.
Magistrát města Plzně
—— Alena Hynková, vedoucí Odboru sociálních služeb;
—— Helena Knížová, vedoucí Odboru kultury;
—— Hana Kuglerová, ředitelka Ekonomického úřadu;
—— Zdeňka Kubalová, Odbor prezentace a marketingu;
—— Petr Marovič, vedoucí Odboru památkové péče;
—— Gabriela Větrovcová, Odbor investic.
Kreativní tým
—— Yvona Kreuzmannová, umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015 (předsedkyně Tance Praha o.s. – festival TANEC
PRAHA, divadlo Ponec, Česká taneční platforma, Tanec školám, členka Rady pro umění ministra kultury, Rady
vlády pro NNO, české komise ITI / UNESCO, členka mezinárodních uměleckých sítí – Informal European Theatre Meeting, Aerowaves aj.);
—— Roman Černík, umělecký manažer (pedagog, předseda Johan o.s., Moving Station / Hemžící se zastávka, člen
sítí Trans Europe Halles, Pépinières européennes pour jeunes artistes);
—— Vilém Dubnička (herec, režisér, pořadatel Divadelního léta pod širým nebem a dalších akcí v Plzni);
—— Tomáš Froyda (ředitel divadla Alfa v Plzni, člen sítě Platform 11+);
—— Šárka Havlíčková (zakladatelka Nové sítě, ředitelka divadla Alfred ve dvoře, členka sítě DNA – Development of
New Art);
—— Ida Kaiserová (socioložka);
—— Lenka Kavalová (ředitelka Plzeňské filharmonie);
—— Kateřina Melenová (kulturní manažerka, členka Rady pro umění);
—— Josef Mištera (ředitel Ústavu umění a designu v Plzni);
—— Ondřej Smeykal (hudebník, výtvarník, umělecký konzultant, Orbis Pictus
—— a další představitelé neziskového sektoru, kteří se zapojili do přípravy přihlášky vlastními nápady a projekty.
Správa veřejného statku města Plzně
—— Milan Sterly ředitel;
—— Hana Hrdličková, krajinářská architektka;
—— Irena Tolarová, krajinářská architektka;
—— Klára Cílková, krajinářská architektka.
Spoluautoři a spolupracovníci
Ke kandidatuře přispěli a na přihlášce spolupracovali tito další lidé:
Centrum pro komunitní práci
—— Jan Martínek, ředitel;
—— Tereza Teuschelová.
Město Plzeň
—— Pavel Rödl, primátor;
—— Petr Náhlík, náměstek primátora.
I.
80
Útvar koordinace evropských projektů města Plzně
—— Eva Jindrová;
—— Martin Klír;
—— Jana Terčová.
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
—— Irena Vostracká, ředitelka;
—— Irena Langová, urbanistka;
—— Pavlína Červená, ekoložka;
—— Petr Raška, dopravní specialista.
Plzeňské městské dopravní podniky
—— Michal Kraus, generální ředitel;
—— Luboš Pašek, výrobně technický ředitel.
Plzeňský kraj
—— Václav Koubík;
—— Martin Baxa.
Krajský úřad Plzeňského kraje
—— Roman Sornas, Odbor investic a majetku;
—— Vladimír Líbal, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Další
—— Jiří Boudník, architekt;
—— Alexandra Brabcová, kulturní expertka;
—— Tomáš Engel, fundraiser v oblasti kultury;
81
I.
—— Denisa Haubertová, PR & marketingová konzultantka;
—— Jana Lišková, České centrum fundraisingu;
—— Jana Ledvinová, The Resource Alliance;
—— Petr Pelcl, analytik;
—— Tomáš Popp, ekolog;
—— Walter Putschög, finanční ředitel Linz 2009;
—— Jan Romportl, Výzkumné centrum Nové technologie ZČU;
—— Helena Šlesingerová, ředitelka Knihovny města Plzně;
—— Lenka Švejdová, Univerzita Karlova, fakulta sociálních věd;
—— Jiří Vacek, Západočeská univerzita v Plzni, fakulta ekonomická;
—— Emil Vacík, Západočeská univerzita v Plzni, fakulta ekonomická.
I.
Pro psaní přihlášky jsme jako podklady použili řadu dokumentů
Pro zpracování této přihlášky jsme použili celou řadu podkladových dokumentů na nejrůznější úrovni. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny hlavní dokumenty použité pro tvorbu přihlášky, bližší popis programových
a koncepčních dokumentů je uveden v kapitole I/6.
—— Pokyny pro města kandidující na titul Evropské hlavní město kultury. Evropská komise, 2007;
—— European Cities and Capitals of Culture. Palmer/Rae Associates, 2004;
—— Internetové stránky generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu: http://ec.europa.eu/
culture/index_en.htm;
—— Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 (Úřední věstník L 304,
3.11.2006, s. 1);
—— Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2005 až 2019 (Úřední věstník L 166,
1.7.1999, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 649/2005/ES (Úřední věstník L 117, 4.5.2005, s. 20);
—— ZELENÁ KNIHA. Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Návrh k diskusi. Evropská komise, 2010;
—— Přihlášky vybraných měst kandidujících na titul EHMK v letech 2000–2010;
—— Program rozvoje města Plzně. ÚKRMP, 12/2003;
—— Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 –2019. Město Plzeň, Kvas, Agora, 2009;
—— Územní plán města Plzně. Aktuální verze. ÚKRMP, 2010;
—— Základní dokument kulturní politiky města Plzně schválený usnesením ZMP č. 585 / 8. 11. 2001;
—— Výzkum problematiky kultury ve městě Plzni. Katedra teorie kultury FF UK Praha, 2005;
—— Analýza a komparace Základního dokumentu kulturní politiky města Plzně s dalšími koncepčními a analytickými dokumenty zabývajícími se kulturou v Plzni. Katedra kulturologie FF UK v Praze, 2005;
—— Doplnění infrastruktury pro volný čas regionálního a nadregionálního významu ve městě Plzni. DHV CR,
2006;
—— Koncepce sportu v Plzni. ÚKRMP, 2008;
—— Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. DHV CR, 2007;
—— Program lokalizace strategických služeb v Plzni. ÚKRMP, 2006;
—— Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK 2015. ÚKEP MP, 2008;
—— Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – univerzitní město 2015. ÚKEPMP, 2009;
—— Generel dopravy v klidu města Plzně – aktualizace. ÚKRMP, 12/2006;
—— Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 2008–2015. CpKP, 2007;
82
—— Vařit se ve vlastní šťávě. Studie kulturního potenciálu cizineckých komunit v Plzni. Kaiserová, 2009;
—— Program rozvoje Plzeňského kraje. RRA PK, 2002;
—— Regionální operační program regionu NUTS II Jihozápad. 2007;
—— Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný k 31.12. 2007. Úhlava, o.p.s., 2007;
—— Koncepce památkové péče Plzeňského kraje. Horyna, Hájek, Bukačová, 2003;
—— Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Předběžná studie proveditelnosti. DHV CR, 2008;
—— Přihláška do prvního kola soutěže o titul EHMK 2015 ze září 2009;
—— Hodnotící zpráva z 1. kola soutěže o titul EHMK 2015 v ČR, 2010;
—— Zpráva k 25. výročí projektu Evropské hlavní město kultury 2015.
Pro zpracování kapitoly IV byly na základě žádosti projektového týmu kandidatury zpracovány různými subjekty
Investiční listy pro investiční akce. Tyto listy byl zpracovány na základě studií a projektových dokumentací staveb.
Inspiraci a zdroj informací jsme získávali při setkáváních a diskusích
Velmi cenným podkladovým materiálem byly diskuze s veřejností a kulturními aktéry během přípravy Programu
rozvoje kultury na léta 2009–2019 a v průběhu obou kol kandidatury.
Proces přípravy přihlášky probíhal v dlouhých diskuzích o vizích a hlavních ideách projektu. Klíčovými tématy
těchto diskuzí se staly otázky č. 1 a 2 první kapitoly této přihlášky, během nichž se přirozeně vycizelovaly a ujednotily názory celého týmu na hlavní vizi projektu a z ní vyplývající hlavní proudy kandidatury. Další otázky byly
rozpracovány jednotlivými členy týmu s přispěním odborných konzultantů.
Přestože lze bez nadsázky tvrdit, že všechny aktivity projektového týmu ovlivnily určitým způsobem výslednou
podobu přihlášky, je v následujícím přehledu uveden pouze výběr nejdůležitějších událostí ovlivňujících vizi
EHMK a jeho programovou koncepci.
Rok 2006
—— Tehdejší vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně Roman Černík objevil informace o projektu Evropské
hlavní město kultury. Po prostudování s náměstkyní primátora pro kulturu Marcelou Krejsovou společně dospěli k názoru, že Plzeň je tím pravým městem, které by si titul EHMK 2015 za Českou republiku zasloužilo.
Rok 2007
—— V rámci organizace Útvar koordinace evropských projektů města Plzně vznikl pracovní tým, který začal projekt
kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015 připravovat.
—— V květnu začala pracovat pracovní skupina Kultura, která zahájila přípravu programového a investičního rámce
kandidatury na titul EHMK.
—— V září byl schválen Zastupitelstvem města Plzně záměr města kandidovat na titul EHMK 2015 spolu se základním rámcem programových východisek.
—— V druhé polovině roku proběhla šetření veřejného mínění:
a) kvalita kultury v Plzni – průzkum, strukturované rozhovory s kulturními osobnostmi;
b) kvalita a využití veřejných prostranství.
83
I.
Rok 2008
—— V lednu–únoru se projektový tým setkal na zahraničních cestách se zástupci EHMK měst Štýrský Hradec, Linec
a Pécs.
—— V březnu byla ustavena pracovní skupina Program 2015 – skupina spolupracovníků na národní úrovni – špičky
svého oboru, slouží jako „zrcadlo“ kandidátskému týmu.
—— V květnu byly zahájeny práce na Programu rozvoje kultury.
—— Od června městem jezdí tramvaj v barvách kandidatury s upoutávkou na webové stránky projektu a výzvou
k zapojení veřejnosti.
—— V červnu proběhla první Future City Game (pilotní test metody v České republice) na téma Plzeň – EHMK 2015.
Hra přinesla řadu inspirací pro vizi a programovou koncepci.
—— V září až prosinci 2008 byla uspořádána série workshopů, veřejných jednání, konferencí a happeningů spojených s přípravou Programu rozvoje kultury. Celkem 600 účastníků se podílelo na tvorbě tohoto dokumentu
a významně ovlivnilo i proces kandidatury.
—— V listopadu se zástupci projektového týmu zúčastnili konference EHMK v Liverpoolu.
Rok 2009
—— V lednu projektový tým zahájil práce na textu přihlášky pro první kolo soutěže o titul EHMK 2015.
—— V lednu byla dále organizována druhá Future City Game na téma Plzeň – kandidát na titul EHMK 2015 na území
městského obvodu Plzeň 2.
—— V únoru se zástupci projektového týmu zúčastnili informačního dne EHMK 2015 v sídle Ministerstva kultury
ČR.
—— V březnu začalo vycházet hlavní periodikum kandidatury Do toho!, informační newsletter v nákladu 5 000 kusů
v tisku, newsletter je také zveřejněn na internetu. Kromě informací je obsahem newsletteru též výzva k zapojení
veřejnosti a kulturních aktérů.
—— V březnu bylo realizováno zapojení významných osobností nejen z Plzně a plzeňského regionu, tzv. ambasadorů z řad umělců, vědců, sportovců.
—— V tomto měsíci se konala třetí Future City Game na téma Plzeň – kandidát na titul EHMK 2015 v městských
obvodech Plzeň 1 a Plzeň 3.
—— Projektový tým se vydal spolu se zástupci tisku na druhou studijní cestu do Lince, města kde právě byl realizován projekt EHMK.
—— V květnu se zástupci projektového týmu zúčastnili informačního dne EHMK v Bruselu.
—— V květnu se konala též již čtvrtá Future City Game na téma Plzeň – kandidát na titul EHMK 2015 v městském
obvodu Plzeň 4.
—— Od května do července se projektový tým setkával v budově kláštera v Plasích na tzv. Pressure Cooker Room –
intenzívní debaty nad tématem kandidatury Plzně na titul EHMK.
—— V červnu se projektový tým zapojil do pracovní skupiny Kultura – přeshraniční spolupráce společně s Plzeňským krajem, Horním Falckem a Dolním Bavorskem.
—— Červen byl měsícem první účasti týmu v aktivitách Les Rencontres. Na konferenci ve Zlíně byla prezentována
kandidatura města Plzně na titul EHMK 2015.
—— V Plzni byla vyhlášena výzva a ustanoven dobrovolnický program a program pro podporovatele kandidatury
a dále byla spuštěna databáze projektů pro sběr projektových záměrů pro rok 2015. Tyto webové aplikace
přináší řadu důležitých kontaktů.
—— V červenci se členové projektového týmu zúčastnili konference Les Rencontres v Avignonu a začali vytvářet
kontakty se zástupci EHMK měst a mezinárodních kulturních sítí.
I.
84
—— V září byl otevřen meeting point plzeňské kandidatury v kavárně Inkognito, začaly pravidelné besedy na různá
témata, jež přinesly řadu inspirací pro vizi a programovou koncepci.
—— V září byly realizovány workshopy pro veřejnost na téma jak se zapojit do projektu Plzeň 2015.
—— V říjnu Zastupitelstvo města Plzně schválilo strategický dokument Program rozvoje kultury ve městě Plzni na
léta 2009–2019 definující vizi kulturní politiky města.
—— V říjnu Zastupitelstvo města Plzně schválilo též přihlášku města Plzně do soutěže o titul EHMK 2015 a přihláška
byla odevzdána na Ministerstvo kultury ČR.
—— V listopadu proběhla v Plzni mezinárodní konference Kreativní komunitní plánování zaměřená na řešení areálu
Světovar.
—— V listopadu zástupci týmu diskutovali aspekty kandidatury města Plzně a možnosti spolupráce v městech Mons
(EHMK 2015, Belgie) a Maastricht (kandidát na EHMK 2018, Nizozemsko).
—— 8. prosince projektový tým prezentoval svou vizi Plzně 2015 a programovou koncepci mezinárodní porotě.
Plzeň postoupila do druhého kola kandidatury.
Rok 2010
—— Projektový tým si na svém prvním zasedání v lednu 2010 definoval úkoly pro druhé kolo kandidatury.
—— V lednu diskutovala umělecká ředitelka týmu kandidatury města Plzně o možnostech spolupráce se zástupci
města Lutych (partnerské město Plzně, Belgie) a osobně navštívila DG Culture v Bruselu ke konzultaci postupů
ve 2.kole.
—— V lednu byla vytvořena nová komunikační strategie.
—— V lednu–únoru dochází k posílení projektového týmu.
—— V lednu–květnu se pravidelně schází a postupně rozšiřuje kreativní tým, do hloubky diskutuje motivaci Plzně
ke kandidatuře, její hlavní potřeby a problémové oblasti a sestavuje vizi, programovou koncepci a vlastní program pro přihlášku do druhého kola soutěže o titul EHMK 2015. V poslední fázi své práce vyjíždí k diskusím
do blízkého okolí Plzně (Nečtiny, Spálené Poříčí, Nepomuk) a reflektuje výsledky přímých diskusí se starosty
okolních obcí.
—— Během ledna–června proběhla bilaterální jednání a prezentace kandidatury města Plzně na titul EHMK zaměřené na nastavení spolupráce. Subjekty, s nimiž proběhla jednání, byly:
• Magistrát města Plzně;
• Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (spolupráce na projektech Světovar, veřejná prostranství a dalších
investičních projektech uvedených v kapitole IV);
• Správa veřejného statku města Plzně (spolupráce na projektu veřejných prostranství);
• Plzeňské městské dopravní podniky (prezentace EHMK, investiční projekty uvedené v kap. IV);
• Krajský úřad Plzeňského kraje;
• Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje;
• Západočeská univerzita v Plzni (široké spektrum spolupráce, zapojení do projektového týmu, provedení šetření veřejného mínění, zapojení do procesu hodnocení a monitoringu projektu EHMK – viz kapitola VI);
• Ústav celoživotního vzdělávání – univerzita III. věku;
• ředitelé základních škol;
• Plzeňská diecéze;
• Židovská obec;
• Junák – svaz skautů a skautek;
• Alliance Française de Plzeň;
• Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem;
• Centrum Bavaria Bohemia v Shönsee;
85
I.
I.
• Infocentra Plzeňského kraje;
• Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje;
• Nová síť;
• Regionální konference Plzeňský kraj, Horní Falcko, Dolní Bavorsko;
• Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje;
• Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje;
• Okresní hospodářská komora Plzeňsko;
• Rotary klub v Plzni;
• Lions klub v Plzni;
• Evropské informační středisko Europe Direct Plzeň;
• České centrum fundraisingu a The Resource Alliance;
• a další.
Výsledkem jednání byly deklarace o podpoře kandidatury města Plzně a o spolupráci v případě realizace
projektu EHMK 2015.
—— 22. února proběhlo veřejné setkání bar 2015, které nastavilo rámec spolupráce na kandidatuře v roce 2010.
—— Ve dne 3.–5. března se zástupci týmu zúčastnili konference Les Rencontres v Pécsi (EHMK 2010). Kromě prezentace mezinárodnímu fóru byly dohodnuty konkrétní kroky ve spolupráci s městy Záhřeb a Gdaňsk.
—— 11. března se uskutečnila mezinárodní konference na téma Provozní a urbanistická řešení kulturních center
v Evropě a studie revitalizací tzv. brownfields v České republice.
—— 12. března se konala pátá Future City Game věnovaná konkrétnímu tématu, jak naplnit představu otevřeného
kulturního centra v Plzni.
—— Ve dnech 22.–24. března proběhla z hlediska mezinárodních vztahů velmi důležitá cesta projektového týmu
na konferenci k 25. výročí iniciativy Evropské hlavní město kultury v Bruselu. Při této cestě byla kromě účasti
na konferenci věnována velká pozornost bilaterálním jednáním a navazováním nových kontaktů pro konkrétní
spolupráci dalších měst, zejména kandidátů na titul EHMK nebo měst, která se na EHMK připravují. Zájem
o spolupráci na některém z programových témat Plzně projevila např. města Sødnerborg (DK), Maastricht (NL),
oblast Friesland (NL), Poznaň (PL), Gdaňsk (PL) a San Sebastian (E).
—— 24. března jednali zástupci týmu s představiteli kulturního centra Wiels v Bruselu. Jde o původní pivovar přestavěný na centrum výtvarných umění. Byla dohodnuta spolupráce v síti revitalizovaných pivovarů iniciované
v rámci kandidatury Plzně.
—— 25. března navštívili zástupci projektového týmu město Essen, EHMK 2010 a diskutovali s představiteli organizace RUHR 2010 některé aspekty projektu EHMK.
—— 31. března dopoledne uspořádal tým diskusi s lidmi z různých oblastí života města na téma Proč Plzeň má být
EHMK 2015.
—— 31. března odpoledne proběhlo v prostorách Západočeského muzea veřejné setkání projektového týmu a kulturních (a nejen kulturních) aktérů z Plzně, Plzeňského kraje a Jihočeského kraje. Předmětem byla prezentace
možných projektů navrhovaných aktéry pro program EHMK 2015 a stabilizace neformální sítě těch, kteří mají
zájem o spolupráci.
—— Ve dnech 14.–18. dubna se zástupci týmu zúčastnili konference mezinárodní sítě Informal European Theatre
Meeting (IETM) v Berlíně. Tým upevnil kontakty s ředitelem projektu EHMK Lille 2004, kandidátským městem
Lublin (PL), s mezinárodní sítí A Soul for Europe (art advocacy), festivalem Charleroi Danse a zástupci revitalizovaného pivovaru Kulturbrauerei. Byly dohodnuty konkrétní formy spolupráce.
—— Zástupce týmu se v termínu 13.–16. dubna zúčastnil konference sítě Les Rencontres v Madridu. Kromě prezentace se zde uskutečnila jednání s představiteli Madridské knihovny, která je umístěna v bývalém pivovaru. Byla
předběžně dohodnuta participace knihovny v síti kulturních center v bývalých pivovarech.
86
—— 28. dubna se zástupce týmu zúčastnil konference „EUROPEAN CAPITALS OF CULTURES. IMPULSE FOR CHANGE“ v Katowicích. Vedle prezentace na konferenci zde zástupce týmu navázal kontakty s řadou účastníků. Jako
nejpřínosnější se ukázalo setkání s Brigitte Zierhut-Bösch (Head of Protocol, Linec 2009), které vyústilo v navázání konkrétní spolupráce mezi experty týmu projektu Plzeň 2015 a Linec 2009.
—— Další konference Les Rencontres zaměřená na kulturní turistiku se konala opět s aktivní účastí zástupce plzeňského týmu ve dnech 6.–9. května v Rijece. Kromě prezentace zde zástupkyně týmu navázala kontakty s řadou
účastníků. Mezi nejzajímavější patří Sara Terzic z univerzity v Barceloně, která patří mezi přední odborníky v oblasti památkové péče, kulturního turismu, muzejnictví a kulturní spolupráce.
—— 9.–10. května uspořádal tým kandidatury mezinárodní diskusní fórum ke Dni Evropy s podtitulem „To beer or
not to beer“. Diskuse se zahraničními hosty se věnovala mezinárodním uměleckým sítím a arts managementu.
Pozornost se soustředila na příklady bývalých pivovarů revitalizovaných na kulturní centra.
—— 9. května večer uspořádal tým kandidatury party s kulturními aktéry z Plzně a regionu k další diskusi k přípravě
přihlášky.
—— 19. května zástupce týmu konzultoval s Dr. Walter Putschögem, finančním ředitelem Linz 2009 – Kulturhauptstadt Europas Organisations GmbH, praktické zkušenosti s oslovením jednotlivých skupin sponzorů projektu
v Linci.
—— 30.–31. května se zúčastnila umělecká ředitelka projektu slavností „Doudou“ v Monsu a jednala detailně o možnostech spolupráce.
—— 3.–6. června se umělecká ředitelka zúčastnila výročního zasedání sítě Les Rencontres v Istanbulu a posílila
vazby se stávajícím EHMK.
—— 12. června uskutečnil projektový tým akci „Kandidát túra“ – mottem akce je, že kandidatura na titul EHMK 2015
představuje most mezi Plzní a Evropou, spojnici mezi průmyslovým městem a moderní kulturní metropolí.
První část programu se zaměřila na specifické prvky evropských zemí, druhá byla pojata jako otevřený prostor
(Hyde Park) pro kulturní aktivity. Vrcholem večera bylo představení umělců ze Starého pivovaru v Poznani v šapitó a street party.
Koncepci programu pro rok 2015 jsme vytvořili NA principu participace
Vlastní program uvedený v kapitole II byl sestaven na základě diskusí kulturních aktérů z Plzně a regionu a konzultací se zahraničními mezinárodními kulturními aktéry převážně z Evropy.
Na základě několika diskusí s představiteli kulturních institucí, neziskových organizací a dalších osob se utvořila
neformální síť partnerů, kteří sami navrhli většinu projektových záměrů uvedených v programu. Kreativní tým
při několika jednáních vybral z rozsáhlé nabídky projekty odpovídající kritériím soutěže o titul EHMK a sestavil
základy programu tak, jak je uveden v kapitole II/2.
Projekty do programu navrhli:
Agentura AMArt Rokycany
Alliance Française de Plzeň
Asociace nestátních neziskových organizací Plzeňského kraje
Bezejmenná čajovna ve Šťáhlavicích, Ivo Hucl
Bienále kresby Plzeň
Bohème Bayerisch-Böhmischer Kulturverein in Amberg e.V.
Canticorum, smíšený pěvecký sbor, Plzeň, o.s.
Centrum neziskových organizací Plzeň
Česká obec sokolská, Župa Plzeňská
87
I.
I.
Dominik Centrum, s.r.o.
Divadlo Alfa
Divadlo J. K. Tyla
Excelent Plzeň, o.s.
Fair Life, o.s.
Farma v jeskyni, o.s.
Goada, o.s.
Humr, o.s.
Ida Kaiserová
Jana Eismanová
Jazz bez hranic, o.s.
Jihočeský kraj
Jan Dienstbier
Johan, o.s.
Jsme částí Země, o.s.
Katedra filozofická ZČU
Katedra pedagogická ZČU
Klášter Chotěšov, o.s.
KultPro, o.s.
Kvas, o.s.
Lidé lidem, o. s.
Město Plasy
Miret, o.s.
Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech
Muzeum loutek v Plzni
Národní technické muzeum – Centrum stavitelského dědictví v Plasích
obec Bedřichov u Horní Stropnice
Ocet, o.p.s.
Orbis Pictus, umělecké sdružení
PaNaMo, o.s.
Plzeňská diecéze
Plzeňská filharmonie, o.p.s.
Plzeňská folklórní scéna, o.s.
Plzeňská krajská asociace Sport pro všechny, o.s.
Plzeňská regionální pobočka společnosti Člověk v tísni, o. p. s.
Plzeňští heligónkáři, o.s.
Roman Forst
SK ASK ČR Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu v Plzni
Slovensko-český klub Plzeň
Správa hřbitovů a krematoria města Plzně
Tanec Praha, o.s.
Teatrum Mundi, o.s.
TranspArt, o.s.
Unie výtvarných umělců Plzeňské oblasti
Ústav umění a designu v Plzni
88
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni Zlatý řez, nakladatelství a vydavatelství
24, o.s. Plzeň
Další náměty připojili členové kreativního týmu s využitím kapacit svých dosavadních partnerů a ukončili tím
první etapu práce na programovém záměru projektu Plzeň 2015. Okamžitě však také informovali kulturní veřejnost, že otevřená výzva k podávání projektových záměrů se tímto neuzavírá a využité náměty budou zveřejněny
v přihlášce města do 2.kola kandidatury s cílem inspirovat a motivovat další aktéry k zapojení se. Kreativní tým
věnoval kontinuální otevřené výzvě detailní pozornost a popsal ji v kap. II/3.
89
I.
Struktura programu pro akci Evropské hlavní město kultury
II.
pohlaď mě po vlasech
zahřej mě svým dotykem
přilož mi prst k ústům
II.
90
91
II.
1 Jakou strukturu hodlá město dát programu
na příslušný rok, bude-li město jmenováno
Evropským hlavním městem kultury (směrná
vodítka, celkové obecné téma akce)? Jak
dlouho má program trvat?
Struktura programu 2015
Jak jsme uvedli v úvodu první kapitoly, zdá se trochu předčasné vymýšlet detailní program pro rok 2015 ve fázi
druhého kola, tzn. s pětiletým předstihem, ale zároveň je nesmírně zajímavé vyvolat diskusi napříč jednotlivými
směry, žánry, uměleckými disciplínami stejně jako typy organizací i mezi konkrétními osobnostmi. Popustit uzdu
fantazii, nebát se zasnít a „zkusit si to aspoň představit“, jak vyzýval po celé jaro a léto 2010 tým kandidatury…
Co všechno může zažít Plzeň a její okolí v roce 2015?!
Diskuse k programové náplni se odvíjí v několika etapách. Začala pochopitelně už v prvním kole a zásadním způsobem se postupně rozšířila na řadu subjektů aktivních nejen na poli kultury. V první fázi byli osloveni prioritně
plzeňští, ve druhé celý region a postupně se počítá s otevřenou výzvou daleko přesahující hranice kraje i České
republiky.
Už v prvním kole avizovala Plzeň záměr vytvořit čtyři programové proudy, které se navzájem doplňují, prolínají
a vždy s sebou kromě uměleckých projektů nesou ještě paralelní téma, určitý doprovodný aspekt propojující
kulturní záměry města s ostatními oblastmi života v něm. Čtyři proudy charakterizují čtyři plzeňské řeky. Nejsou
však limitujícími tematickými rovinami. Záměrem je dosáhnout co největší propojenosti, spolupráce napříč sektory a žánry, výrazného zapojení občanů a všech typů subjektů. A v neposlední řadě se otevřít světu, postupně se
stále více zapojovat do evropských sítí a projektů. Zvláštní důraz je kladen na spolupráci s Monsem, jehož projekt
má s Plzní celou řadu styčných bodů a společných témat.
Celkovým a vévodícím tématem celé akce je otevřenost, jak rovněž vysvětlujeme hned v první kapitole. Otevřenost není ničím samozřejmým, vnímáme ji jako výzvu, kterou v dlouhodobém procesu dokáže stále více lidí přijímat za svou. Česká společnost je dnes velmi uzavřená, nejistá, tápající, plná obav z Evropy a ze všeho „nového“.
Ale i tyto vnitřní bariéry dokáže odstraňovat, zvláště dostane-li tak silný impuls, jakým by mohl být titul EHMK.
Každý programový proud plyne v kontextu, synergii a symbióze s ostatními a inspiruje k novým nápadům všechny, kteří se dosud nezapojili. Uvádíme zde jen stručné charakteristiky a směřování svých úvah ve snaze osvětlit
v těchto proudech dlouhodobé záměry, skutečnou vizi plzeňské kandidatury přesahující daleko i rok 2015.
Program 2015 bude v každém případě zahrnovat celou, pestrou a tematicky rozmanitou šíři života města včetně
dalších oblastí, jako jsou sport a relaxace, náboženské tradice a místní krajové zvyky, zapojení podnikatelského
sektoru, kreativní projekty pro nemocnice, věznice apod.
Propojení programových záměrů s investičními
Zásadní vliv na úspěšnou realizaci záměrů bude mít infrastruktura, která by v časovém horizontu příštích tří až
pěti let měla výrazně posílit šance Plzně. Infrastrukturu města a jeho okolí doplní investiční projekty, které konvenují svými záměry se všemi programovými proudy. Samostatně se jednotlivým investičním záměrům věnujeme
v kapitole IV/3.
Jedná se o jednotlivé etapy realizace projektu Greenways ve spojení s revitalizací Štruncových sadů, který změní
tvář města uvnitř a kultivuje nábřeží řek, dále o revitalizaci areálu Světovar jako vlajkové lodi procesu, kterým
se město Plzeň otevírá novým směrům a trendům současného umění i podpoře spolkové a komunitní činnosti,
nová budova Západočeské galerie vytvářející dosud chybějící zázemí pro kvalitní výstavní aktivity a v neposlední
řadě divadlo s moderní hlavní i studiovou scénou i potřebným zázemím pro filharmonii. Inovativní směr plzeňské
kandidatury posílí i záměry na rozšíření Techmania Science Centre stejně jako oprava Moving station, funkčního
a oblíbeného alternativního prostoru na Jižním předměstí. Výraznou proměnou procházejí i sportovní areály od
těch, které slouží profesionálům, až po veřejná sportoviště a budovy včetně Sokola. Plzeňské arcibiskupství ve
spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni chystají prezentaci tradic církevního umění po rekonstrukci Františkánského kláštera.
Zásadním způsobem ovlivní Plzeňsko i pilotní projekty Integrovaného operačního programu, ať už půjde o klášter Kladruby revitalizovaný pro živé umění, Plasy spolupracující s Národním technickým muzeem na vytvoření
Centra stavitelského dědictví nebo propojení Plzeňska se síťovým projektem Revitalizace židovských památek.
Projekt knihovny bude realizován co nejdříve po roce 2015 v souladu s Plánem rozvoje kultury města Plzně na
léta 2009–2019.
Časová rozvaha
Program Plzeň 2015 se zdaleka nezaměřuje pouze na rok 2015. Má-li město v evropském kontextu skutečně obstát, musí své záměry připravovat a začít realizovat postupně, již od letošního roku. Pak má šanci, že jeho občané
i aktéři na poli kultury a ostatních oblastí budou schopni realizovat náročné mezinárodní projekty, a to nejen
v roce 2015, ale i v následujících letech, pro něž by rok EHMK mohl nastartovat etapu zcela zásadního kulturního,
ekonomického i sociálního rozvoje.
Přípravná fáze má proto v celém projektu zásadní význam a její jednotlivé roky nesou rovněž svá témata.
Paralelními tématy, která zdaleka nevyčerpávají všechny aspekty jednotlivých programových proudů, ale pouze
naznačují směr našich úvah, jsou:
II.
Vzdělávání – s důrazem na kreativitu a inovace – konvenuje především s proudem „Umění a technologie“.
Kulturní politika a politická kultura – s důrazem na transparentnost, otevřenost, zapojení expertů – konvenuje
s proudem „Vztahy a city“.
Sociální služby – s hledáním nových přístupů ke všem typům menšin i všem generacím – konvenuje především
s proudem „Tranzit a menšiny“.
Ekologie – s důrazem na krajinu a vodu, historický vývoj města, kraje, země – konvenuje především s proudem
„Příběhy a prameny“.
92
Po sérii analýz a diskusí jsme ve druhém kole rozpracovali a otevřeně přiznali problémy, které nás nejvíce pálí.
Cílem přípravné fáze projektu je nejen aktivizace a profesionalizace co největšího počtu partnerů na poli kultury,
ale i posílení spolupráce s ostatními sektory a oblastmi. Počínaje podnikateli a poskytovateli služeb, vzdělávacími
institucemi i samotnými úřady a konče neziskovými organizacemi působícími velmi efektivně a skromně v potřebných oblastech od sociální po ekologickou, od práce s mládeží po seniory, od sportu po zábavu a relaxaci, od humanitární pomoci po lidská práva. Hlavními cíli jsou: synergie, propojení, spolupráce, partnerství, otevřenost…
V přípravných letech 2010–2014 mohou mít vliv na implementaci projektu i několikery volby, konkrétně volby do
městského zastupitelstva na podzim 2010 a pak 2014, dále krajské volby v roce 2012 a další volby parlamentní
v roce 2014. S ohledem na značnou nestabilitu politické situace je snahou přípravného týmu získat politickou
93
II.
podporu projektu napříč spektrem a dosáhnout maximální apolitizace ve smyslu programové náplně pro nadcházející léta, jak uvádíme v kapitole I/5.
Jednotlivé roky přípravné fáze budou provázet mezinárodní diskuse, které vždy pomáhají využít zkušeností zahraničních partnerů a porovnat jednotlivé úhly pohledu na danou problematiku. Symbolicky jsou hlavní diskusní
fóra, která se každým rokem v Plzni odehrávají, cílena termínově ke Dni Evropy.
II.
2010 To beer or not to beer
První takové fórum proběhlo ve dnech 9.–10. 5. 2010 a neslo se v duchu mnohasmyslné otázky: „To beer or not to
beer?!“. Jádrem debaty bylo evropské industriální dědictví, revitalizace pivovarů pro kulturní účely, networking
v praxi. Diskuse se týkala i dosud podceňované oblasti arts managementu a návazně se dotkla kulturních politik
města, kraje a státu. Výsledkem je nejen vznik akční sítě revitalizovaných pivovarů a její perspektivní zapojení do
ERIH (European Route of Industrial Heritage), ale také návrh spolupráce s městem a krajem na revizi grantového systému v souladu s evropskými praktickými zkušenostmi a doporučeními. V souladu s Programem rozvoje
kultury města Plzně na léta 2009–2019 tím byla odstartována první významná etapa revize kulturní politiky města
s inovativním pohledem a využitím zahraničních zkušeností.
Z celkového pohledu se rok 2010 odvíjí v duchu maximální aktivizace veřejnosti, zapojování co nejvyššího počtu
podporovatelů a partnerů plzeňské kandidatury, analýzy potenciálu Plzeňska pro úspěšnou realizaci záměrů, vizí
a snů rozšiřujícího se přípravného týmu. Velkou zkouškou připravenosti a nadšení místních aktérů se stal 12. červen 2010 symbolicky vyhlášený jako Den Meliny Mercouri. Projekt nazvaný „Kandidát túra“ prokázal velkou chuť
desítek místních organizací i jednotlivců využít nabízený otevřený prostor a přispět vlastní kreativitou, nápady
a dovednostmi k úspěchu kandidatury…
Členové týmu navštívili v roce 2010 Essen, Pécs i Istanbul a navázali velmi úzkou spolupráci s městem Mons, které
již bylo doporučeno mezinárodní komisí jako EHMK 2015. Vedle inspirace tak dochází k přirozenému prolínání
záměrů a aktualizaci společných projektů obou měst. V širším evropském kontextu se Plzeň aktivně účastnila setkání dvou významných sítí: Eurocities a Les Rencontres. Výjimečnou zkušenost přinesla konference u příležitosti
25 let EHMK pořádaná Evropskou komisí v Bruselu v březnu 2010.
V rámci networkingu se poprvé oficiálně plzeňští zástupci zúčastnili IETM v Berlíně, druhým rokem působí sdružení Johan, o.s. v Trans Europe Halles a úspěšně pokračuje zapojení divadla Alfy do Platform 11+, to vše vedle
obvyklých mezinárodních festivalů, které již spolupracují v rámci Evropy a světa každým rokem. Na Future City
Game navázala Plzeň nově otevřenou spoluprací s Britskou radou na projektu Urban Ideas Bakery.
Posílení znalostí z oblasti arts managementu umožnil letní seminář, pořádaný ve spolupráci se Západočeskou
univerzitou v Plzni, za účasti domácích i zahraničních expertů, čímž byla odstartována důležitá etapa celoživotního vzdělávání plzeňských manažerů tak, aby byli schopni v roce 2015 profesionálně zvládat nápor četných
mezinárodních aktivit. Záměrem týdenního kurzu strategického plánování bylo poskytnout účastníkům základní
nástroje k ovlivňování budoucnosti vlastních profesionálních aktivit a formování jejich podoby. V rámci kurzu byla
věnována pozornost individuálním potřebám účastníků a specifické situaci jejich organizace. Kurz byl zařazen
jako nabídka přípravného týmu v rámci kandidatury Plzně na EHMK 2015 plzeňské kulturní veřejnosti.
Ve spolupráci s externími konzultanty byl rovněž dokončen a předložen koncept studijního oboru Management
kultury a umění v rámci celoživotního vzdělávání na Západočeské univerzitě v Plzni. V souvislosti s kandidaturou
na titul Evropské hlavní město kultury v roce 2015 se v Plzeňském kraji zvedla nová vlna kulturních a uměleckých
aktivit. Navíc má řada neziskových organizací v oblasti kultury za sebou již mnohaletou praxi, která má solidní
základ a potřebuje injekci v podobě další fáze profesionalizace.
V první etapě se bude jednat o studium ve formě celoživotního vzdělávání, které bude určené uchazečům v oblasti neziskového sektoru Plzně a Plzeňského kraje, kteří již v oboru působí, ale schází jim kvalifikace. O denním
studiu je uvažováno ve fázi druhé.
94
2011 Cultura nova
Nastartovaný proces postupné proměny by měl poprvé v praxi vyzkoušet rok 2011 s mottem: Cultura nova. Kulturní strategie města a kraje by měla být ještě více slaďována se záměry EHMK a za optimální se jeví spolupráce
na přípravě, vyhodnocení a postupné implementaci permanentní otevřené výzvy (open call) k realizaci záměrů
kandidatury. Zároveň bude rok 2011 rokem dalších architektonických soutěží nutných pro realizaci investičních
projektů za předpokladu maximální otevřenosti a transparentnosti.
V mezinárodní diskusi kulminující opět na Den Evropy se tento rok bude věnovat prioritně tématu „Města na
hranici“ / „Cities on borders“ a cílem bude porovnat zkušenosti různých měst „na hranici“, která mají srovnatelné
problémy s přílivem cizinců i tranzitním rázem města. Podobně jako kolem tématu revitalizace pivovarů iniciovala
Plzeň neformální mezinárodní síť, tak i „města na hranici“ jeví zájem o vytvoření funkční sítě, která pomůže nejen
předávat si zkušenosti, ale i realizovat konkrétní projekty mezinárodní spolupráce a inspirovat se úspěšnými modely integrace menšin a multikulturní spolupráce.
Inspiraci přinesou i města Turku a Talin, s nimiž je Plzeň již nyní v kontaktu. Talin může přinést zkušenosti k tématu
„měst na hranici“, ve své programové linii „Stories of the living city“ se opírá o směsici národností žijících v tomto městě (Estonci, Rusové, Finové, Němci…) a zároveň otevírá veřejná prostranství uměleckým počinům velmi
podobně, jako to má v úmyslu Plzeň. Turku se výrazně zabývá kreativní ekonomikou ve vztahu k umění. V mezinárodních sítích uvedených v předchozím roce bude Plzeň nadále aktivně působit a podpoří i zapojení dalších
partnerů do evropských projektů a sítí v různých oblastech činnosti.
Studijní obor Management kultury a umění v rámci celoživotního vzdělávání poprvé vypíše přijímací řízení tak,
aby od podzimu 2011 mohli být přijímáni první posluchači ke studiu. V další fázi se počítá se zřízením oboru arts
managementu pro řádné studenty, který bude doplňovat studium v rámci celoživotního vzdělávání.
2012 A Soul for Europe – Duše pro Evropu
V roce 2012 se Plzeň prioritně zaměří na oblast estetické výchovy a kreativního vzdělávání, počínaje zájmovou
uměleckou činností a konče uměleckým školstvím a vzděláváním pedagogů. Jedním z cílů je využít větší měrou
kreativity ve vzdělávacích systémech všech stupňů. Od rozšíření nabídky estetických oborů počínaje základním
školstvím (tzv. doplňující vzdělávací obory, kam vedle dramatické výchovy může patřit i filmová výchova, taneční
a pohybová výchova, etika, estetika atd.), až po celoživotní vzdělávání v oblasti kulturního managementu nastartované již v roce 2010 aj.
Na mezinárodní bázi se chystá uspořádat první diskusi v úzké spolupráci a s využitím zkušeností A Soul for Europe. Půjde o diskusi s přesahy do všech oblastí společenského i politického života města, kraje i státu. Zkušenosti
z obdobných měst v Evropě ukázaly, že dobře nastartovaný participační proces „zdola“ může už po pár letech
přinést zásadní proměnu společenského klimatu, která přesáhne hranice města či regionu.
Kromě toho bude na základě první etapy permanentní otevřené výzvy probíhat monitorování příprav dlouhodobých projektů a budou osloveni zahraniční experti pro práci v porotě garantující maximální nestrannost a důraz
na kvalitu projektů, které budou profilovat události roku 2015. Mezinárodní porota detailně propracuje kritéria
projektů, jejichž realizaci by mohla podpořit Cena Meliny Mercouri, podaří-li se ji městu v roce 2014 získat.
Inspiraci přinesou i města Guimeraes a Maribor, aktivní členství plzeňských partnerů v řadě sítí a podpora konkrétních projektových záměrů formou coachingu zkušenými členy týmu. Účelem coachingu není pouze kvalitní
příprava akcí plzeňských nositelů projektů a jejich partnerů pro rok 2015, ale také jejich zapojení do projektů
EHMK, které tou dobou probíhají, získávání zkušeností přímo v zahraničí. Portugalský Guimeraes již v přípravné
fázi hostil meeting A Soul for Europe, který měl značný vliv na evaluaci projektů EHMK, Plzeň má zájem vydat se
podobnou cestou.
95
II.
2013 Industrial heritage and contemporary arts
Rok 2013 bude probíhat ve znamení industriální kultury. Právě v tomto roce by měl být otevřen rekonstruovaný
Světovar a členové sítě založené již v květnu 2010 tak přijedou posoudit realizaci této zásadní investice a jednat
o dalším směřování mezinárodních výměn a společných projektů. Už v roce 2013 také budou vrcholit některé
projekty, v nichž se Plzeň zapojila do mezinárodních sítí, a obyvatelé si tak budou postupně zvykat na širší mezinárodní rozměr umělecké nabídky. Ať už jde o Parkinprogress v rámci Pépinières européennes pour jeunes
artistes nebo evropskou platformu pro začínající choreografy Aerowaves.
Pro vyhodnocení hlavního kola mezinárodní otevřené výzvy (open call) bude opět sezvána mezinárodní porota
a oznámí výsledky, které zásadním způsobem doplní a vyprofilují programovou náplň pro rok 2015, tentokrát i ve
vztahu k úsilí města získat Cenu Meliny Mercouri.
Inspiraci přinesou i města Marseille a Košice, s nimiž má Plzeň čilé kontakty. Obě se věnují tématu „Cities on borders“ a přímou spolupráci už v roce 2010 slíbil Festival de Marseille i členové týmu EHMK (Julie Chénot, Dominique Vlasto) stejně jako prostor Tabačka Kulturfabrik, který má zájem o partnerství s budoucí 4x4 Cultural Factory
ve Světovaru. Zástupci Tabačky Peter Radkoff a Lukáš Berberich už osobně Plzeň navštívili a jsou v kontaktu se
sdružením Johan, o.s. i prostřednictvím sítě Trans Europe Halles.
Počet koordinátorů programu odpovědných i za coaching se zvýší na čtyři osoby tak, aby oficiálně schválené
projekty měly odbornou supervizi po celou dobu příprav.
Neméně důležitá bude udržitelnost multikulturních projektů a komunitní práce umělců, jak v sociálně vyloučených lokalitách, tak v nejširším spektru cílových skupin. Impulsy předchozích let nezůstanou zapomenuty, ale
naopak budou využity v další činnosti všech aktérů, kteří budou partnerství již brát za zcela přirozenou součást
své každodenní práce.
Rozvoj vztahů s partnerskými městy a v rámci evropských sítí bude nadále pokračovat v nové kvalitě a intenzitě,
se zapojením nejrůznějších organizací z města a celého kraje.
2014 Crossing generations and genres
Crossing generations je mottem roku 2014, kdy by měli Plzeňané již dozrávat k tomu, aby se začali otevírat
mezigeneračnímu dialogu. Nejde však jen o setkávání generací, ale i o sbližování historicky rozdělených světů
konzervativní a alternativní kultury, dialog tradičních, více konzervativních směrů s novými a inovativními. Projekt
EHMK by měl být v takové fázi rozpracovanosti, že bude mít garantovánu nejen programovou náplň do veškerých detailů, ale i vícezdrojové financování a bude se ucházet o udělení Ceny Meliny Mercouri na podporu
inovativních evropských projektů, které předtím vybrala mezinárodní porota.
V tomto roce bude Plzeň iniciovat přípravný meeting A Soul for Europe s pořadateli Fóra 2000 tak, aby město
mohlo být hostitelem zásadní události v návaznosti na Fórum 2000 v roce 2015. Uvažuje se o podzimním meetingu IETM rovněž na plzeňské půdě tak, aby zde mohly být detailně diskutovány projekty, které výrazně budou
profilovat evropský rozměr programové náplně roku 2015. S rostoucí členskou základnou této sítě je třeba počítat, že se tak do Plzně sjede už před rokem 2015 několik set expertů z oblasti performing arts.
Inspiraci přinesou i města Umea a Riga, která by měla na konci roku předávat štafetu Monsu a vybranému EHMK
za Českou republiku. Město Umea uspělo v soutěži o titul díky výjimečnému zapojení veřejnosti a může předávat
velmi cenné zkušenosti plzeňskému týmu.
Po roce 2015
Jak jsme uvedli v úvodu, rokem 2015 proces dlouhodobé proměny města v žádném případě nekončí. Zásadní
impuls, který městu přinese titul EHMK, podaří-li se jej získat, otevře možnosti dalšího rozvoje nového kreativního
potenciálu. Klíčové aktivity roku 2015 budou dbát na trvalou udržitelnost a úzce souvisí s novou infrastrukturou.
Je proto více než jisté, že v následujících letech dojde k stabilizovanému rozvoji nových forem spolupráce na
evropské úrovni, které by právě titul EHMK do města přilákal.
Ověřením efektů rezidenčních pobytů umělců z různých koutů světa a uplatňováním tvůrčích stipendií v letech
2014–2015 dojde k nastartování trvalého programu rezidencí a stipendií v Plzni i v celém regionu. Přítomnost
zahraničních umělců se stane zcela přirozenou součástí života města a okolí.
II.
96
97
II.
2 Jakými hlavními událostmi bude rok
charakterizován?
stavních prostorách a galeriích. Vytvořit platformu pro jejich konfrontaci a umožnit i vzájemně podnětná setkání studentů a pedagogů škol nad vystavenými pracemi i v množství specializovaných workshopů a panelových diskusí.
V rámci projektu se v termínu mezi červencem a srpnem 2015 uskuteční výstava cca 60 evropských akademií zabývajících se výtvarným uměním a designem v budově Ústavu umění a designu na Borských polích a po celém městě.
Již tradiční letní Art Camp 2015 bude rozšířen o desítky workshopů, ve kterých budou působit významné osobnosti české a světové scény na poli výtvarného umění a designu. Doprovodným programem bude festival filmů
Jiřího Barty. Programová nabídka bude doplněna o další akce v Plzni a okolí (Nečtiny, Kladruby, Plasy).
Nositel projektu: Ústav umění a designu v Plzni
Ke každé z nich laskavě uveďte následující informace: popis akce / datum a místo konání / partneři účastnící se
projektu / financování.
Ústav umění a designu je předstupeň umělecké fakulty Západočeské
univerzity v Plzni. Byl založený v roce
2002 na úrovni katedry a v roce 2004
na úrovni fakulty, která se orientuje na
výuku užitého umění a designu. V roce
2010 studuje design a užité umění cca
pět set studentů ve dvaceti speciálních
ateliérech bakalářských a magisterských:
Design kovu a šperku, Fashion design,
Grafický design, Ilustrace, Intermediální tvorba, Keramický design, Knižní
vazba, Multimediální design, Produktový
design, Průmyslový design, Prostorová
tvorba, Sochařství. V Ústavu, který založil
a vede Josef Mištera, působí na postech
pedagogů řada významných osobností
českého výtvarného umění: Jiří Barta, Jiří
Beránek, Boris Jirků, Barbara Šalamounová, Václav Šerák, Zdeněk Ziegler
a mnozí další. Posláním této školy je šířit
vzájemné pochopení a toleranci napříč
Evropou a prakticky vymazávat z myslí
lidí torza železné opony a skutečně
integrovat Evropu.
Specifikum školy spočívá v mezioborovosti, prostupech oborů a jejich
přesazích uvnitř ÚUD, ale i vně, směrem
k ostatním fakultám. Výsledkem je úzká
kooperace s technickými i humanitně
zaměřenými fakultami Západočeské
univerzity v Plzni. Ateliérová výuka je zajišťována pedagogy ÚUD, avšak zároveň
je pro výuku oborů ÚUD využíváno špičkového pedagogického a technického
zázemí dalších fakult. Ústav umění a designu je proto schopen pružně reagovat
na mezery ve výčtu oborů nabízených
stávajícím trhem.
II.
Umění a technologie Tváří v tvář novým technologiím života
Zásadní význam v programové skladbě roku 2015 bude mít právě tento proud. Je v dokonalém souladu s ústředním tematickým zaměřením projektu Monsu 2015: “Where technology meets culture.“
Kreativita a inovace patří k nejčastěji užívaným slovům v evropské kulturní agendě posledních let, existuje řada
výkladů a spojitostí s veškerými oblastmi a sektory života společnosti. Série studií a závěrů Rady ministrů a dalších orgánů EU, jako např. „Kultura jako katalyzátor kreativity a inovací“ (květen 2009), „Dopady kultury na kreativitu“ (červen 2009), „Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (duben 2010) apod.,
napomáhají pochopení zásadního významu kultury a umění pro budoucnost naší společnosti. Už rokem 2007 se
datuje výzva k uznání přínosu kulturních a tvůrčích odvětví k dosažení lisabonských cílů.
Tato programová linie je zcela otevřena všem inovativním směrům umění, ať už v procesu tvorby či jeho prezentace, na podporu kreativního vzdělávání a rozvoje technologií – optimálně na mezinárodní úrovni a s využitím
četných zahraničních zkušeností.
Zásadním partnerem pro realizaci a coaching projektů v tomto programovém proudu je Ústav umění a designu
v Plzni. Je iniciátorem celé řady projektových záměrů a má vynikající kapacity v řadách profesorů stejně jako
potenciál studentů. Otevírá se široké spolupráci s partnery ostatních oblastí, jak lze vyčíst i z níže popsaných
projektových záměrů.
Tento proud navazuje na silnou tradici a potenciál Plzně v oblasti nových technologií tak, jak je popsán v přihlášce 1. kola i v kapitole I/2. Bytostně se týká profesionálního umění na nejvyšší kvalitativní úrovni a stejně tak
propojení s technologiemi všeho druhu, což je v dnešním uměleckém světě naprosto obvyklé.
Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty do poloviny května 2010:
(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady, tak jak je
jejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektových
záměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivní
výběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury letech 2012–2013.)
1. Design meeting / festival vysokých uměleckých škol Evropy
Záměrem projektu je uspořádání setkání škol aplikovaného umění a designu z různých částí Evropy. Jeho cílem
bude přivést do Plzně studenty umění z desítek evropských škol a prezentovat jejich tvorbu ve všech plzeňských vý-
98
Garant: Josef Mištera
Předpokládané náklady: 6 500 000 Kč / 250 000 €
2. Tanec Plzeň 2015 – současný tanec a nové technologie
Plzeň 2015 bude vytvářet v rámci regionu historicky poprvé podmínky pro prezentaci světové taneční tvorby na
nejvyšší úrovni s využitím aktuálních trendů v oblasti nových technologií, ať už jde o samotné efekty jako laser,
elektronická hudba apod. nebo např. dynamicky se rozvíjející světelný design. TANEC PLZEŇ 2015 by proto
mohl poprvé využít nové divadelní budovy stejně jako lákavého prostoru 4x4 Cultural Factory ve Světovaru
a v návaznosti na TANEC PRAHA uvést novinky takových hvězd, jakými jsou Marie Chouinard (Kanada) nebo
Alain Platel (Belgie).
Oba umělci projevili podporu plzeňské kandidatuře a dali jasně najevo zájem o spolupráci a stali by se tak highlights červnové akce. Tu by měli doplnit umělci pracující na dlouhodobých projektech, které především propojí
aktivity Charleroi Danse (Belgie) a českého partnera Tance Praha, o.s. Oba tyto mezinárodní festivaly každoročně
pracují s partnerskými městy ve svých zemích, tedy i Monsem a Plzní. Součástí akce budou i veřejné výstupy
z rezidenčních pobytů belgických a dalších evropských umělců v Plzni a pro odbornou veřejnost diskuse, workshopy, master classes.
Nedílnou součástí plzeňského festivalu jsou čeští umělci, tentokrát bude kladen na důraz na osobnosti experimentující s novými technologiemi, což je na prvním místě plzeňská rodačka Petra Hauerová. Počítáme s propojením tance s ostatními žánry ve veřejných prostorách tak, aby výsledný efekt mohlo vychutnat co nejširší publikum.
Menší projekty vzniklé především z rezidencí na Plzeňsku pojedou na turné po celém regionu.
Nositel projektu: TANEC PLZEŇ / Tanec Praha, o.s.
Garant projektu: Yvona Kreuzmannová
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 11 000 000 Kč / 423 080 €
3. Jiří Trnka – z Plzně do světa
Jedná se o unikátní a ucelenou výstavu věnovanou dílu Jiřího Trnky, která reprezentativně zmapuje a záživnou
formou představí všechny oblasti jeho tvorby v dosud nikdy neprezentované šíři a rozsahu. Výstava se uskuteční
v rámci speciální edice festivalu Skupova Plzeň 2015 (Skupa International), festivalu zaměřeného na loutkové
a alternativní divadlo, který nese název Trnkova blízkého spolupracovníka a zakladatele prvního profesionálního
loutkového divadla v Československu Josefa Skupy (založeno v Plzni 1930). Divadlo Alfa bude při její realizaci
spolupracovat se Západočeským muzeem, v jehož prostorách bude také instalace umístěna. Kurátoři výstavy:
Pavel Vašíček, Luboš Hlaváček, Daniel Bechný a další. Organizátoři počítají s rozsáhlou spoluprací s potomky
Jiřího Trnky, se kterými jsou v kontaktu již od realizace Muzea loutek.
99
Tanec Praha, o.s. je občanským sdružením, které založila Yvona Kreuzmannová již roku 1991. Jeho posláním je
emancipovat současný tanec po čtyřiceti
letech izolace Čechů od jeho světového vývoje, prezentovat to nejlepší
z evropské a světové taneční scény české
veřejnosti a podporovat všemi způsoby
rozvoj tohoto umění na domácí půdě.
K tomu účelu sdružení pořádá festival
TANEC PRAHA ve spolupráci s 8–9 městy
ČR Českou taneční platformu, provozuje
divadlo Ponec, první stálou scénu pro
současný tanec v ČR, a věnuje se
projektům Tanec školám a Tanec dětem
i dalším.
Divadlo ALFA (příspěvková organizace
města) je divadlo pro mladé publikum.
Vzniklo jako Divadlo dětí v roce 1966.
Je organizátorem nejstaršího profesionálního divadelního festivalu v ČR –
Skupovy Plzně (od roku 1967). Současný
tvůrčí tým upřednostňuje komediální
pojetí divadla a loutku stále považuje
za dominantní nebo alespoň podstatný
prostředek v celkové jevištní syntéze,
v níž mívá své výrazné místo i hudba
a zpěv, často provozované živě. Cílem je
žánrová i stylová pestrost a oslovení co
nejširší divácké obce – od předškolního
věku po dospělé. Divadlo Alfa se podílí
i na organizaci Mezinárodního festivalu
Divadlo.
II.
Výstava se otevře počátkem roku 2015 a potrvá pravděpodobně 5 až 6 měsíců, během nichž bude realizována řada souvisejících akcí, seminářů, sympozií, dílen apod. Vyvrcholení výstavy je směřováno ke speciální edici
festivalu Skupova Plzeň – Skupa International, která nabídne výrazně mezinárodní program. Vzhledem k náročnosti kurátorské přípravy a očekávaným omezeným zápůjčkám se bude jednat o unikátní jednorázovou instalaci,
u které nelze počítat s jejím brzkým opakováním. Výjimkou by mohl být pouze zájem města Mons, kde by se
případně mohla tato unikátní výstava reprízovat. Už proto, že Mons sám zařadil do programu 2015 ”Czech animation“ Jiřího Trnku.
Součástí výstavy budou i výtvarné dílny (grafika, kresba, loutky) a také hravé animační studio loutkového filmu
(spolupráce s Animánií, Ústavem umění a designu).
Jiří Trnka se narodil v Plzni a tady také zahájil svoji bohatou a úspěšnou uměleckou dráhu. Jako spolupracovník
a chráněnec Josefa Skupy stál v Plzni u zrodu moderního českého loutkového divadla. Posléze se stal uznávaným
a vpravdě světovým tvůrcem. Ucelená výstava jeho díla (pokud je organizátorům známo) dosud nebyla nikdy
realizována, jakkoli je znám význam Jiřího Trnky v rámci českého i světového výtvarného umění a animace.
5. Bienále kresby Plzeň – Retrospektivní výstava oceněných výtvarníků 2015
Projekt Bienále kresby Plzeň 2015 – Retrospektivní výstava oceněných výtvarníků bude vyvrcholením téměř dvacetileté existence projektu a bude věnována všem oceněným výtvarníkům ze všech ročníků, kteří se budou prezentovat na výstavě 1–2 kresbami. Celkem cca 60 výtvarníků se 120 kresbami z celého světa.
K výstavě bude vydán souborný katalog s životopisem výtvarníka jeho fotografií a reprodukcí jeho kresby ve výstavě. Výstava bude zahájena na podzim společně s mezinárodní konferencí na téma: Kresba a kreativní průmysl
(technologie), kde bude otevřené evropské téma postavení výtvarníka v soudobé trendově zaměřené společnosti, do jaké míry je tvorba umělce svobodná a kde nastupuje manipulace trhu a poptávka průmyslu. Následně po uskutečnění konference budou shromážděny všechny referáty a doplňující obrazové přílohy a výsledky
budou zpracovány do tištěné brožury. Konference bude zároveň setkáním pro vystavující výtvarníky. Konference
bude navazovat na pravidelné konference při výstavách bienále a stejně tak retrospektivní výstava vznikne z tradiční akce pořádané v Plzni od roku 1996. Plzeňská veřejnost navštěvuje výstavu bienále pravidelně a také zahraniční turisté a výtvarníci zavítají při takové události i do Plzně. Projekt lze doplnit ještě drobnými doprovodnými
akcemi a důležitá bude obrazová reklamní kampaň – kresba v ulicích – bannery, reklamní stojany s reprodukcemi
kreseb.
Nositel projektu: Divadlo ALFA
Plzeňská filharmonie, o. p. s.
Hlavní činností Plzeňské filharmonie
je pořádání symfonických koncertů ve
městě Plzni, v četných místech plzeňského regionu, reprezentace na českých
a zahraničních pódiích, na světových festivalech a nahrávací činnost přednostně
pro Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas
3, stanice Vltava.
Cílem společnosti je zušlechťování
a tvarování osobností harmonickými
zvukovými podněty. Plzeňské veřejnosti
filharmonie ve svých abonentních řadách
představuje tuzemské a světové umělecké špičky. Během pětašedesátileté
historie měla filharmonie možnost spolupracovat s významnými osobnostmi, což
přispívá ke kultivaci orchestru jako celku.
Podporuje mladé a talentované umělce,
zejména laureáty prestižních soutěží. Pravidelně vystupuje na světových pódiích
a mezinárodních festivalech. Její nedílnou součástí je nahrávací činnost, kterou
vznikají trvalé hodnoty. Natočila celou
řadu kompaktních disků, které jsou distribuovány po celém světě, a nesčetně
rozhlasových nahrávek. Těžištěm činnosti
je interpretace klasické hudby. Virtuozita
a profesní úroveň hráčů ale umožňuje
věnovat se i ostatním hudebním žánrům,
mezi které patří například jazz, swing, filmová hudba nebo nové hudební proudy
20. století.
II.
Garant: Tomáš Froyda
Nositel projektu: Bienále kresby Plzeň
Předpokládané náklady: 4 500 000 Kč / 173 080 €
Garant: Gabriela Darebná
4. Camera Machine – multimediální hudební představení
Projekt multimediálního hudebního představení CAMERA MACHINE propojí celou škálu uměleckých výrazových
prostředků ve vzájemné komunikaci. Všechny složky využijí současné technické inovativní procesy umělecké
tvorby s možností zapojení nových technologií. Představení bude koncipováno jako site specific projekt v některém z industriálních objektů, které procházejí procesem revitalizace. V úvahu přicházejí Světovar, Techmania
Science Center nebo jiná podobná místa.
Tématem představení bude průmyslová a technická historie města Plzně a celého regionu v zobecněné podobě,
ve vztazích – člověk a stroj, člověk stroj, mechanika pohybu, pohyb zvuku, zvuky stroje a podobně.
Hudební složka využije kompoziční techniky 20. a 21. století jak v nástrojových partech, tak v práci s lidským hlasem a recitací v podobě prezentací fragmentů textů na dané téma.
Dalším momentem bude účast Ateliéru výchovné dramatiky neslyšících Divadelní fakulty JAMU pod vedením
Zoji Mikotové a Divadla Neslyším doplněné skupinou tanečníků a performerů, pohybujících se v rovině současného tance.
Výtvarnou část pracující s předpřipravenou animací i s živě vytvářenými manipulacemi, snímanými kamerou, obstarají studenti a pedagogové Ústavu umění a designu. Součástí výtvarné složky bude také scénografické řešení
a návrhy a výroba kostýmů. Část účinkujících na postech sólistů a tanečníků bude zahraničních, pro choreografickou část a interpretaci vyhlásí ArtN v úzké spolupráci se sdružením Tanec Praha, o.s. mezinárodní výzvu.
Nositelé projektu: Plzeňská filharmonie, o.p.s., a Ústav umění a designu v Plzni
Garanti projektu: Lenka Kavalová, Roman Z. Novák – skladatel a dirigent,
Jiří Barta a ateliér Animované tvorby UUD, Václav Špale a ateliér Aplikované malby UUD
Bienále kresby Plzeň
Projekt Bienále vznikl již v roce 1996
jako projekt výtvarníků pro výtvarníky
založený pod Unií výtvarných umělců
plzeňské oblasti. Z nového projektu se
během 10 let zkušeností stala tradiční
akce, vyhledávaná výtvarníky, odbornou
a laickou veřejností. V roce 2005 bylo
potřeba osamostatnit projekt a vzniklo
tak zájmové sdružení právnických osob,
jehož zakladateli jsou město Plzeň,
Západočeská univerzita v Plzni, The
International Association of Artists of
EUROPE (IAA) a Unie výtvarných umělců
plzeňské oblasti. Soutěžní přehlídka Bienále kresby Plzeň je jedinečná v Evropě
svým zaměřením na jednobarevnou
kresbu a také způsobem výběru kreseb
do výstavy. Výběr provádí mezinárodní porota odborníků na kresbu, která
udělí Grand Prix. Soutěž je otevřená pro
všechny výtvarníky z celého světa. Ke
každé výstavě je vydán katalog všech
vybraných a vystavených výtvarníků.
Partneři projektu: Ústav umění a designu, ZČU, Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti,
UVU ČR, Maďarská asociace výtvarníků, Academy of Fine Art of Wroclaw, IAA—EUROPE
Předpokládané náklady: 1 750 000 Kč / 67 310 €
6. Divadelní léto pod plzeňským nebem
Podstatou festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem je uvést hru světové dramatiky „ušitou na míru“ přímo
některému z překrásných prostor historického centra města Plzně, vyvést herce z plzeňských divadel ven a dát
jim možnost zahrát si po boku pražských kolegů. Po prvních dvou ročnících se stal festival pro Plzeň a její obyvatele samozřejmostí. První dvě divadelní léta byla senzací. Molièrův Don Juan s Viktorem Limrem a Janem Přeučilem v Proluce v Křižíkových sadech a Gogolův Revizor s Janem Zadražilem a Martinem Zahálkou přímo před
plzeňskou radnicí na náměstí Republiky ukázaly, co divadlo pod otevřeným nebem umí. Pro třetí ročník festivalu
v roce 2010 byla vybrána komedie Carla Gozziho Král jelenem.
Projekt bude gradovat v roce 2015 takovým pojetím, které přiláká i mezinárodní publikum. Naším cílem je propojit prvky dvou blízkých oborů performing arts – divadla a tance – v kvalitní performanci postavenou na pohybových a vizuálních efektech.
Nositel projektu: PaNaMo, o.s.
Garant projektu: Vilém Dubnička
Partner projektu: Tanec Praha, o.s.
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 16 800 000 Kč / 646 150 €
PaNaMo, o.s. sdružuje zájemce o kulturní dění. Zaměřuje se především na
osobnostní rozvoj a rozvoj kulturního
povědomí. Spolupracuje s organizátory
významných kulturních akcí.
V roce 2009 se PaNaMo stalo členem
MAS (Místní akční skupina) sv. Jana z Nepomuka, spolupracovalo s Ocet, o.p.s.,
na festivalu animovaných filmů Animánie
2009. Vyvrcholením divadelní činnosti
se stal 2. ročník festivalu Divadelní léto
pod plzeňským nebem, který proběhl
v červnu a červenci 2009. Festivalu se
zúčastnilo cca 6 000 diváků. Inscenace
Revizor se stala Kulturní událostí 2009
(hlasování čtenářů Sedmičky) a získala
Ocenění kandidatury města Plzně na
hlavní město Evropské kultury 2015 (pro
vítěze internetového hlasování).
V současné době se PaNaMo věnuje
novým vzdělávacím projektům, určených
dětem a mládeži, ale i profesionálním
divadelním aktivitám.
Partneři projektu: Ateliér výchovné dramatiky neslyšících Divadelní fakulty JAMU, ArtN
Předpokládané náklady: 1 900 000 Kč / 73 080 €
100
101
II.
7. Divadlo Open Air
Projekt Divadlo Open Air bude součástí zavedeného Mezinárodního festivalu Divadlo (Divadlo Alfa je spolupořadatelem), který rozšíří o novou dimenzi, výtvarné divadlo a instalace pod širým nebem. Tento projekt obohacuje dosavadní nabídku pořádaných pravidelných festivalů a festivalově zaměřených akcí v Plzni, přináší přitom
ale zcela nové pojetí v tom, že jeho záměrem je přilákání širokého počtu návštěvníků a turistů, nikoliv jen tvorba
kultury samotné.
Divadlo Open Air bude v Plzni pořádáno pravidelně každý rok. Plánovaný pravidelný termín je těsně po prázdninách, v první polovině září, kdy hlavní turistická sezona pomalu končí, avšak lidé jsou stále ochotni cestovat za
přitažlivými cíli.
Inspirací tohoto projektu jsou zavedené velké divadelní festivaly v Edinburghu, Avignonu, které mají značný mezinárodní věhlas a už po léta pravidelně přitahují mimořádné množství návštěvníků.
Projekt chce nabízet velké vizuální pouliční produkce, které poskytují emotivní zážitky při spojení dramatického
pohybu, světla, hudby, expresivních obrazů včetně humoru a interaktivní spoluúčasti na divadelním představení.
Projekt cíleně navazuje na zkušenosti Divadla J. K. Tyla a Divadla Alfa při organizaci Mezinárodního festivalu
Divadlo a Skupovy Plzně. Historie obou festivalů vykazuje trvale vzestupnou úroveň. Divadlo Open Air, je pojato
jako samostatná akce, předcházející či souběžná s Mezinárodním festivalem Divadlo a odehrávající se v ulicích
a parcích.
Nositel projektu: Divadlo Alfa
Garant: Tomáš Froyda
Partner projektu: Divadlo 2015
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 26 000 000 Kč / 1 000 000 €
8. Průmysl a hudba – kompoziční soutěž
Multimediální díla, zkoumající vztah industriálních prvků a hudby. Soutěž je vypsána pro skladatele všech národností do 30 let a probíhá ve třech kolech, z každého kola jsou vybráni mezinárodní porotou postupující do
dalšího kola.
Harmonogram:
—— červen 2011 – vypsání soutěže;
—— červen 2012 – popis projektu, synopse, technické nároky projektu, audio nebo video ukázky vlastní tvorby
související s tématem „průmysl a hudba“;
—— červen 2013 – patnáctiminutový úsek díla – partitura, audio ukázka;
—— červen 2014 – kompletní dílo, materiál, případně klavírní výtah (je-li k nastudování potřebný).
Soutěž je neanonymní, dílo musí být neprovedené, důraz je kladen na „dílo ve zrodu“, tzn. v sepjetí s tématem
„průmysl a hudba“ a osobní účast autora při nastudování jeho díla. Tři vybraná díla po 3. kole budou provedena
v průběhu roku 2015 na scénách Divadla J. K. Tyla (historická budova, nové divadlo, studiová scéna). Odměnu
předpokládáme finanční a provedení díla. Při jeho nastudování bude zajištěn tříměsíční pobyt „artist in residence“ pro skladatele a jeho tým.
Dílo musí mít trvání 60–120 minut, výhradní licenci pro celý svět na 5 let drží Divadlo J. K. Tyla Plzeň. Díla budou
profesionálně natočena, Divadlo J. K. Tyla bude oprávněno s touto nahrávkou pracovat i komerčně.
II.
102
103
Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla
je se svými čtyřmi uměleckými soubory,
vystupujícími souběžně ve dvou divadelních budovách, důstojným nositelem
dlouhé divadelní tradice ve městě,
kde stálé české profesionální divadlo
hraje již od roku 1865. Podobu plzeňské
scény utvářely v každé historické etapě
osobnosti velkých divadelníků na jedné
straně a kulturní potřeby západočeské
metropole i širokého regionu na straně
druhé. Ty daly vzniknout konceptu
vícesouborového divadla s produkcemi
vlastních představení všech žánrů na
scéně Velkého a Komorního divadla a na
studiové scéně v Klubu.
V současné době tvoří Divadlo J. K. Tyla
soubor činohry, baletu, opery a soubor
operety a muzikálu. Každá sezona přináší
16–17 premiér, na repertoáru je běžně
45–50 různých titulů. Na domácích
scénách odehrají soubory zhruba 500
představení za rok. Široké žánrové rozpětí repertoáru zaručuje zájem nejširších
vrstev publika, a tudíž i početné divácké
zázemí. Celkový počet návštěvníků divadla v posledních letech osciluje kolem
hranice 200 000.
Do kulturní mapy Evropy se zapsalo
plzeňské divadlo jako pořadatel Mezinárodního festivalu Divadlo, který je
považován za jednu z nejdůležitějších
pravidelných akcí divadelní sezony ve
střední Evropě. Festival probíhá každoročně od r. 1993 a vedle pozoruhodných
inscenací špičkových zahraničních scén
prezentuje rovněž to nejlepší ze soudobé české divadelní tvorby.
II.
Nositel projektu: Divadlo J. K. Tyla
Garant: Jan Burian
Předpokládané náklady: 3 000 000 Kč / 115 380 €
Obor „Arts management“ zavedla
před třemi roky Vysoká škola ekonomická v Praze. Podnět k jeho zřízení dalo
Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR. O zájmu o jeho
zřízení svědčí to, že do prvního ročníku
bylo přijato sto studentů, obor patří mezi
nejžádanější na škole. Tento obor je však
zaměřen především na správu kulturněhistorického dědictví. Podle Jiřího Siostrzonka se obor animace kultury, který je
v portfoliu řady polských univerzit, na
českých vysokých školách nevyučuje.
V oblasti řádného studia i v oblasti celoživotního vzdělávání tak citelně chybí
profesionální příprava kvalitních manažerů kultury. Tento nedostatek se snaží od
roku 2006 zaplnit Středisko distančního vzdělávání při Filozofické fakultě
Palackého univerzity v Olomouci, které
v rámci Centra celoživotního vzdělávání
akreditovalo studijní program „Mediace
a řízení kulturního dědictví“, který má dvě
profilace: Animátor kulturního dědictví
a Manažer kulturního dědictví. Katedry
produkce existují rovněž při divadelní,
filmové a hudební fakultě Akademie
múzických umění v Praze.
Již v 90. letech existoval na katedře
výtvarné kultury Pedagogické fakulty
Západočeské univerzity v Plzni tříletý bakalářský obor Manažer výtvarné kultury,
který každoročně studovalo 20 studentů.
Přestože zájem uchazečů z regionu
byl značný, obor postupně zanikl pro
nemožnost kontinuálně zajistit dostatek
kvalifikovaných pedagogů. V současné
době na plzeňské univerzitě neexistuje
obor, který by systematicky připravoval
profesionální pracovníky v oblasti managementu kultury. Smyslem návrhu zřízení
studijního oboru Management kultury
a umění v rámci celoživotního vzdělávání
na Západočeské univerzitě v Plzni je
obnovit tuto nabídku, aktualizovat její
obsah a rozšířit jej na širší oblast kultury
a umění.
II.
9. Operní soutěž a festival / Opera Competition and Festival
Plzeňské divadlo se počátkem r. 2010 stalo partnerem Opera Competition and Festival – velkorysého projektu,
jehož se účastní soutěžící z celého světa a který je mj. zaměřen na podporu soudobé operní tvorby.
Cílem soutěže je vyhledávat mladé talentované pěvce s krásnými hlasy, kteří naplní předpoklad stát se nejlepšími interprety operních postav; zaměřuje se tudíž na komplexní scénický projev.
Divadlo J. K. Tyla si vydobylo čest být jedním z pěti operních domů, které vyprodukují soutěžní inscenace s mezinárodním pěveckým obsazením, a podílí se na všech stupních soutěže.
1. kolo soutěže se odehrálo v dubnu 2010 v New Yorku, Paříži, Budapešti, Bergenu a Moskvě. V každém z nich mezinárodní poroty vybraly nejvhodnější představitele pro soutěžní role. DJKT bylo zastoupeno v porotě v Bergenu.
2. kolo proběhlo v květnu 2010 v Budapešti. DJKT tu vybralo 3 představitele soutěžních rolí pro inscenaci opery
současného italského skladatele Marca Tutina Sluha. Jsou to mladí pěvci z Ruska, USA a Francie.
Harmonogram projektu zahrnuje přípravnou fázi v letech 2010–2011. V další fázi se počítá se zřízením oboru arts
managementu pro řádné studenty, který bude doplňovat studium v rámci celoživotního vzdělávání. Mezi ZČU
a týmem EHMK zde panuje shoda v tom, že nejprve je třeba dát šanci lidem, kteří již prokázali, že srdce pro kulturu mají a jsou schopni se jí i značně nezištně věnovat, a teprve poté jim začít „pěstovat konkurenci“.
Nositel projektu: Západočeská univerzita
Garanti projektu: Šárka Havlíčková, Alexandra Brabcová
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 000 000 Kč / 115 380 €
11. Sochy pro Plzeň – město na soutoku čtyř řek (sochařská sympozia)
Uspořádání tří sympozií v letech 2012–2014 s cílem vytvořit sochy pro veřejný prostor v Plzni, zejména pro nově
budované prostory kolem plzeňských řek (soutoků), popř. pro další veřejná prostranství (parky, sady, kruhové
objezdy atd.):
—— sympozium ve dřevě (2012);
—— sympozium v kovu (2013);
—— sympozium v kameni (2014).
Partneři projektu: Produkční společnost Armel – Armel Productions (ve spolupráci se Szeged
Open Air Festival, Pannon Philharmonic a Televizí Mezzo)
Plzeň trpí nedostatkem kvalitních soch či objektů ve veřejném prostoru, Vzhledem k tomu, že zakázky, soutěže
nebo nakupování sochařských děl je záležitost velmi drahá, jeví se jako nejschůdnější cesta uspořádání sochařských sympozií, jejichž výsledky by zůstaly trvale v Plzni. Tato zkušenost se již osvědčila v jiných městech v Česku
i zahraničí (Hradec Králové, Rožnov, Pardubice a další). Výběr umělců pro sympozia by se měl řídit přísnými
pravidly a měli by být osloveni jen významní umělci z Česka i zahraničí, aby vznikla díla opravdu kvalitní. Tento
výběr je schopna garantovat Galerie města Plzně, která má dlouhodobé zkušenosti s vystavováním sochařských
děl současných žijících umělců, byla by za tímto účelem i vytvořena odborná komise. V každém uvedeném roce
by se sešla zhruba desítka vybraných umělců, kteří by v letních měsících pracovali na realizaci svých návrhů,
byl by pro ně zajištěn materiál, zázemí, umělci by dostali i honorář za svoji práci. Do počátku roku 2015 by byla
umístěna díla ve veřejných prostorách ve spolupráci s architekty a příslušnými odbory magistrátu města Plzně
podle kvality a charakteru děl na jednotlivá místa. Výstupem by byla publikace s mapou umístění nových soch
v Plzni, která by byla volně k dispozici v informačním centru města Plzně – vše pod hlavičkou Plzeň – Evropské
hlavní město kultury.
Partneři soutěže: Den Nye Opera v Bergenu, Opera Krakowska, Dicapo Opera Theatre v New
Yorku a Csokonai Színhás v Debrecenu.
Nositel projektu: Galerie města Plzně, o.p.s.
Předpokládané náklady: 4 000 000 Kč / 153 850 €
Partneři: Ústav umění a designu v Plzni, Johan o.s., Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti
Operu Sluha uvede DJKT v Plzni v české premiéře v září 2010 ve Velkém divadle za účasti autora. Inscenaci
bude natáčet televizní i filmový štáb. S inscenací se pak DJKT zúčastní finále soutěže v maďarském Szegedu. Bez
ohledu na udělené ceny má inscenace prostřednictvím televizních stanic Mezzo, Arte a Duna zajištěnu světovou
publicitu.
Obdobný model spolupráce bude pokračovat i v příštích letech.
Uskuteční-li se výstavba nové divadelní budovy s předpokládaným zahájením provozu v r. 2014, DJKT se zasadí,
aby se v ní v klíčovém r. 2015 odehrálo finále Opera Competition and Festival, což je prestižní událost přenášená
televizními stanicemi do řady zemí světa.
Nositel projektu: Divadlo J. K. Tyla
Garant projektu: Jan Burian
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 6 000 000 Kč / 230 770 €
10. Arts management na Západočeské univerzitě v Plzni
V souvislosti s kandidaturou Plzně na titul Evropské hlavní město kultury v roce 2015 se v Plzeňském kraji zvedla
nová vlna kulturních a uměleckých aktivit. Předběžné namátkové průzkumy v rámci akcí kandidatury ukazují, že
v regionu je jak potenciální zájem o obor arts managementu, tak jeho velká společenská potřeba. Návrh zřízení
oboru Management kultury a umění vychází z vlnění v plzeňské kultuře v rámci kandidatury na EHMK. Vychází
z jejích nejlepších tradic participace občanů na věcech veřejných.
V rámci projektu vznikne na Západočeské univerzitě obor Management kultury a umění. V první fázi se bude jednat o studium ve formě celoživotního vzdělávání, které bude určeno uchazečům v oblasti neziskového sektoru
Plzně a Plzeňského kraje, kteří již v oboru působí a schází jim kvalifikace.
104
12. Animánie / festival animovaných filmů
Projekt Animánie je akce, která spojuje aktivní tvůrčí činnost s možností seznámení se se širšími souvislostmi
moderního a výjimečného druhu umění – animace, která přesahuje jednotlivé umělecké druhy a žánry (dramatický, hudební, výtvarný i filmový). Cílem projektu je vytvořit z města Plzně, kde má animace bohatou tradici díky
rodáku J. Trnkovi, místo setkávání a vzájemné inspirace pro tvůrce, propagátory i příznivce animované tvorby
nejen v plzeňském regionu.
Přehlídka animovaných filmů tvořených dětmi je celostátní. Projekt je určen dětem a mládeži a zároveň široké
veřejnosti.
105
Galerie města Plzně se nachází v centru Plzně na náměstí Republiky 40. Je
součástí komplexu radničních budov.
Disponuje reprezentativními výstavními
prostory, kromě sálů s klenbami v podzemí a prosvětlených místností s paneláží
v nadzemí má i rozlehlý mázhauz a dvorek. Po čtyřech letech existence se GmP
řadí k nejvýznamnějším institucím typu
kunsthalle v České republice.
Galerie města Plzně (GmP) funguje jako
obecně prospěšná společnost založená
městem Plzní, které poskytuje základní
dotaci na provoz. Další finance získává
GmP z grantů, sponzorských darů nebo
od spolupořádajících institucí.
Galerie města Plzně o.p.s. se zaměřuje
na výstavy moderního a současného
českého i zahraničního umění. Vydává
katalogy, pořádá doprovodné kulturní
a vzdělávací akce. Z mezinárodních
projektů realizovala GmP např. výstavy
italské a rakouské poválečné avantgardy
či evropské informelní grafiky. Cíleně
se soustředí zejména na středoevropský prostor. Věnuje se i průřezovému
mapování moderní výtvarné kultury
v plzeňském regionu. Ve své dramaturgii
koncepčně vychází z aktuálních potřeb
mapování nedávné historie i současnosti
nejrůznějších oblastí vizuálního umění.
Kromě tradičních oblastí volného umění
(malířství, sochařství, grafika atd.) jsou zařazovány výstavy scénografie, videoartu,
performance atd.
Ocet, o.p.s.
Oblastní centrum enviromentální
tvorby – obecně prospěšná společnost
zaměřená na kulturní a vzdělávací
aktivity. V současné době spolupracuje
s Katedrou autorské tvorby a pedagogiky DAMU, Katedrou pedagogiky
a katedrou výtvarné kultury FPE ZČU,
základními uměleckými školami, Českou
Orfeovo společností a dalšími subjekty.
Aktivity OCET, o.p.s. jsou zaměřeny především na práci s dětmi a mládeží, popř.
pedagogickými pracovníky. Příklady
našich aktivit:
Animánie, Letní hudební školy v duchu
idejí Carla Orffa a Jana Amose Komenského, kreativní dílny zaměřené na
estetické disciplíny a environmentální
vzdělávání v širším smyslu slova, Hravá
ekologie – víkendové dílny zaměřené na
propojení estetických disciplín s environmentálním vzděláváním, ekologické
výtvarnictví a ekologii ducha, Vezmi
knihu do přírody a další.
II.
V budoucnu chceme rozšířit soutěžní přehlídku tvorby dětí a mládeže na mezinárodní, stejně tak workshopy
a animační soustředění pojmout mezinárodně.
Projekt má ambice rozšířit se na evropský festival a úzce spolupracovat s městem Mons (Czech animation aj.); již
v současné době jsou výstupy z projektu zasílány na mezinárodní festivaly a soutěžní přehlídky v rámci Evropy.
Projekt obohacuje kulturní dění v Plzni, navazuje na tradici animovaného filmu, rozšiřuje i oblast celoživotního
vzdělávání a nabízí nové, kvalitní volnočasové aktivity. Projekt využívá nové digitální technologie, propojuje kulturní a vzdělávací činnost.
Nositel projektu : Ocet, o.p.s.
Garant projektu: Soňa Rychlíková
Mezinárodní festival Divadlo v Plzni
si za uplynulých sedmnáct ročníků získal
renomé významného středoevropského
divadelního festivalu a vytvořil platformu
pro pravidelné setkávání divadelních
kultur a umělců z evropských i mimoevropských zemí. O značném respektu,
jemuž se těší též v mezinárodním měřítku, svědčí nejen stále rostoucí počet
zahraničních účastníků, ale například
také Visegrádská cena, kterou byl festival
Divadlo oceněn v roce 2008. V loňském roce si plzeňský festival za místo
svého setkání vybrala Světová asociace
divadelních kritiků (IATC) s níž jsme
uspořádali úspěšnou konferenci na Téma
Dvacet let poté – proměny divadla a jeho
reflexe po roce 1989.
Cílem festivalu je představit především
mimořádné a pozoruhodné inscenace ze
zahraničí a dále výběr českých inscenací,
a to v široké škále tematické, stylové
i žánrové (činohra, hudební, taneční,
loutkové i pouliční divadlo). Konfrontovat tak českou profesionální divadelní
tvorbu se špičkovými zahraničními tvůrci
a v neposlední řadě též vytvořit prostor
pro setkání divadelníků. Festival má
široké ohlasy v českém i zahraničním
tisku. Několikrát se stal místem setkání
významných osobností (zejména ve
spolupráci s PEN klubem uskutečněná
beseda za účasti Ronalda Harwooda,
Václava Havla, Arthura Millera a Toma
Stopparda).
Každoroční součástí festivalu je mnoho
doprovodných akci jako například
Workshop divadelní fotografie (již po jedenácté) či mezinárodní Videoworkshop,
kde se studenti pod vedením zkušených
lektorů učí zachytit a dále jinou formou
předávat výjimečné divadelní zážitky.
Všechna zahraniční představení jsou
překládána či tlumočena do češtiny.
Všechny české produkce jsou překládány do angličtiny.
II.
Partneři projektu: SMT (Junior TV) SVČM Pallova ul., ZUŠ Sokolovská, PF (katedra výtvarné kultury) ZČU Plzeň,
plzeňské střední výtvarné školy, Západočeské muzeum Plzeň, Anděl music bar, čajovna Seraf, Bezejmenná a další
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 9 000 000 Kč / 346 150 €
13. Mezinárodní festival Divadlo v Plzni 2015: Režiséři – laureáti Evropské divadelní ceny
V roce, kdy by Plzeň měla být městem evropské kultury, rozšíří festival Divadlo svůj program o projekt Režiséři –
laureáti Evropské divadelní ceny. V rámci tohoto projektu chce představit přední osobnosti evropské divadelní
režie, které za svou tvorbu získaly nejvyšší prestižní ocenění – Evropskou divadelní cenu nebo cenu za hledání
nových možností divadla – Evropskou divadelní cenu nové reality. Evropskou cenu udílí porota složená ze zástupců mnoha mezinárodních organizací (mj. Mezinárodního svazu kritiků, Mezinárodního divadelního ústavu, Svazu
evropských divadel aj.) Plzeňský festival již mnohé takto oceněné režiséry představil (Alexis Hermanis, Oskaras
Korsunovas, Rimini Protokoll, Krystian Lupa, Sasha Waltz aj.). Byli to ale převážně režiséři středoevropského a východoevropského prostoru, na který se festival Divadlo zaměřuje.
Projekt Režiséři – laureáti Evropské divadelní ceny by zahrnoval 3–5 inscenací režisérů, kteří určujícím způsobem
ovlivnili tvář (nejen) evropského (a nejen) činoherního divadla a jejichž špičková díla jsme zatím neměli u nás
možnost vidět. Jedná se o inscenace Ariane Mnouchkinové, Krzysztofa Warlikowskeho, Heinera Goebbelse, Luca
Ronconiho či Roberta Lepage.
Velké inscenace těchto tvůrců většinou hostují převážně na největších evropských festivalech (Avignon, Birmingham, Wienerfestwochen, Madridský podzimní festival, moskevská Zlatá maska), nebo při výjimečných divadelních událostech či jubilejních ročnících menších festivalů. Plzeň by se jejich přehlídkou stala skutečným centrem
divadelní Evropy a zároveň by Plzeň v roli města evropské kultury umožnila českým divákům a odborníkům to,
k čemu mají příležitost zcela výjimečně – vidět díla režisérů, kteří v současné době určují podobu a budoucí trendy „velkého“ činoherního (západo)evropského divadla.
Česká část programu bude klást důraz na představení současného českého divadla v celé rozmanitosti žánrů,
i když základem programu budou jako vždy inscenace činoherní. Bude to výběr toho nejlepšího z poslední divadelní sezony, zároveň bude ale podstatným kriteriem výběru i možnost jednotlivá představení českého programu prezentovat na zahraničních divadelních festivalech. Tato „showcase českých inscenací“ by tak představovala
českou divadelní nabídku, kterou předkládá české „hlavní město kultury“ Evropě.
14. Okem ženy
Hlavním cílem projektu je rozvoj kreativity, společná práce na aktuálních tématech, mezigenerační a mezikulturní
komunikace o problémech a tématech, jako jsou etnika, minority, identita, gender, globalizace, kulturní integrita.
Významné fotografky, které povedou workshopy, budou spolu se studenty a zájemci z řad profesionálních fotografů výše zmíněná témata zpracovávat. Záměrem je podpořit odbornou diskusi, setkávání se nad těmito tématy,
konfrontaci různých pohledů v rámci odlišných generací, kultur, osobních reflexí.
Projekt se skládá ze tří částí:
—— série workshopů vedená profesionálními fotografkami mezinárodního významu;
—— společný večer projekcí, besed a konfrontací;
—— putovní cyklus výstav, publikační činnost – vydání katalogu.
Výuka je vedena profesionálními fotografy, kteří mají dlouholeté pedagogické zkušenosti na významných domácích i světových univerzitách i fotodílnách. Projekt osloví jak odbornou veřejnost formou práce na workshopech,
tak i širokou veřejnost, které bude určen putovní cyklus výstav z tvorby, která v průběhu workshopů vznikne.
Technické a prostorové zázemí workshopům, projekcím a besedám poskytne Ústav umění a designu. Jazykem
workshopů bude čeština a angličtina. Akce bude propagována vlastním webem, na kulturních portálech a prostřednictvím EHMK.
Nositel projektu: Ústav umění a designu v Plzni
Garant: Věra Stuchelová
Předpokládané náklady: 950 000 Kč / 36 540 €
15. Plzeňské ozvěny Pražského Quadriennale 2015
Pražské Quadriennale – mezinárodní soutěžní přehlídka scénografie a divadelní architektury – je nejrozsáhlejší
a nejvýznamnější akcí svého druhu na světě. Představuje jedinečnou platformu pro setkání divadelních kultur
a umělců z celého světa, jimž se nabízí neopakovatelná příležitost k výměně zkušeností, objevování nových divadelních trendů a technických možností či možnost vyzkoušení si nových pracovních postupů v rámci workshopů.
Součástí Pražského Quadriennale jsou tradiční výstavní sekce scénografie, kostýmů, divadelní architektury a scénografických škol, které obohacuje živý program v podobě představení, kritických seminářů, přednášek, diskusí,
konferencí.
Výběr z této celosvětové přehlídky bude prezentován v novém multifunkčním prostoru 4x4 Cultural Factory Světovar, který bude nově otevřen v roce 2013 a který umožní ve svých sálech o celkové ploše 1300 m2 zajímavou
expozici. Nový prostor by měl být také sám o sobě příkladem revitalizace industriálního objektu i moderního
pojetí kulturního a divadelního prostoru.
Výstava bude připravena v úzké spolupráci a pod vedením realizátora Pražského Quadriennale – Institutem umění – Divadelním ústavem.
Nositel projektu: 4x4 Cultural Factory Světovar
Nositel projektu: Mezinárodní festival DIVADLO Plzeň
Garant: Institut umění – Divadelní ústav
Garant: Jan Burian
Předpokládané náklady: 1 600 000 Kč / 61 540 €
Partneři projektu: Divadelní obec a Divadlo J. K. Tyla ve spolupráci s Divadlem Alfa
Předpokládané náklady: 15 000 000 Kč / 576 920 €
106
107
II.
Jazz bez hranic, o. s.
Město Plzeň má již tradici v konání
jazzových festivalů. Agentura Triwoli,
předchůdce současného občanského
sdružení Jazz bez hranic, k tomu přispěla
nemalou měrou pořádáním osmi ročníků
Mezinárodního bigbandového festivalu
a sedmi koncertů seriálu Jazz na divadle.
Samotný projekt Jazz bez hranic pak
vznikl v roce 2004, kdy němečtí producenti, kteří byli pravidelnými návštěvníky
shora uvedených akcí, přišli s nápadem
českého partnerství v již odstartovaném
německém projektu Jazz ohne Grenzen.
Plzeňští jazzoví organizátoři tedy založili
neziskovou organizaci Jazz bez hranic,
o.s., která se pak stala partnerem evropského zrcadlového německo-českého
projektu Jazz bez hranic, který byl částečně financován dispozičním fondem
EU ČR – Bavorsko Interreg II a Českoněmeckým fondem budoucnosti.Od té
doby se projekt mohutně rozrostl.
II.
16. INVENIO Projekt letního sympozia módy v Plzni – bienále
Výraz Invenio pochází z latiny – vynalézavost, představivost, nápaditost, schopnost tvořivého myšlení a nacházení, často jako kolektivní kreativní proces, nacházet, vynalézat…
Hlavní myšlenkou celého programu je propojení a setkávání tvůrčích osobností a studentů všech stupňů vzdělání
v oboru móda a fashion design.
Záměrem nejsou pouze uzavřená profesionální setkání, ale setkávání mladých lidí a zejména studentů a absolventů z Plzeňského kraje, které by mělo možnost postupně přerůst v určitou tradici, jež by se dále rozvíjela
a přerůstala případně do dalších uměleckých oborů. Předpokládá se tedy hlavní účast středních škol s tímto
zaměřením, nejen ze západních Čech, ale i ze středních a vyšších odborných škol, včetně škol vysokých, které se
zabývají designem oděvu v ČR i v zahraničí.
Součástí sympozia budou přednášky a setkání s odborníky.
Základní snahou bude propojení tvůrčího procesu s experimentem a poznatky vědy, týkající se nových technologií, využitelných v oděvní tvorbě. To by mohlo být v budoucnu významným specifikem studia na UUD.
Během dnů konání odborného sympozia by v ulicích a v různých kulturních prostorech probíhal paralelní kulturní
program, jehož účelem by bylo přilákat pozornost k celé akci a také k vnímání umění módy.
Nositel projektu: Jazz bez hranic, o.s.
Nositel projektu: Ústav umění a designu v Plzni
Nositel projektu: Ústav umění a designu v Plzni
Garanti projektu: Helena Krbcová (ateliér Fashion design), Miroslav Holeček
(pracoviště Ústavu nových technologií)
Garant: Josef Mištera
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 500 000 / 57 690 €
Předpokládané náklady: 500 000 Kč / 19 230 €
17. Jazz bez hranic
Projekt Jazz bez hranic má tři hlavní části:
—— Mezinárodní jazzový festival;
—— Program mezinárodní spolupráce mládeže „Jazz mládeži“;
—— Plzeňský jazzový klub.
19. FILM 2015
Plzeň se dá pojmenovat mnoha přízvisky. Plzeň kulturní, Plzeň historická, Plzeň konzervativní, Plzeň průmyslová,
Plzeň pivní, Plzeň umělecká, Plzeň evropská. Mnohá z nich jsou naplněná, jiná na svůj čas ještě čekají. Projektem
Film 2015 bychom rádi dali světu vědět, že existuje i Plzeň filmařská.
FILM 2015 je celovečerní povídkový film, jedná se o cca 8–10 krátkých samostatných filmů o délce kolem 10 minut. Jde o animované a hrané filmy natáčené v Plzni, plzeňskými nebo s Plzní spjatými neprofesionálními filmaři.
Jednotlivé filmy vytvořené různými autory, případně se štáby mohou prolínat.
Ve filmu hrají herci převážně z plzeňských divadelních a tanečních souborů.
Vytvoříme speciální www stránky, kde se v první fázi setkají autoři námětů, scenáristi, kameramani, střihači, režiséři a skladatelé.
Cílem je ukázat město Plzeň a její obyvatele z různých úhlů pohledu – tradičních i originálních, prezentovat film
nejen v Plzni, např. na festivalu Finále, ale i případně na MFF v Karlových Varech či jiných festivalech v ČR i zahraničí a zapojit se tak do projektu Plzeň 2015.
V průběhu projektu by se měly vytvořit podmínky pro založení středoevropského jazzového festivalu. Od této
vize se odvíjí i obecný profil dramaturgie. Dle názoru expertů i veřejnosti se dramaturgie české části projektu
Jazz bez hranic osvědčila a není ji třeba podstatně měnit. I nadále tedy bude mít projekt dvě hlavní části, část
festivalovou a část věnovanou mladým muzikantům a bude spolupracovat se zahraničními partnery.
Plzeň a okolí má velkou komunitu příznivců swingu, zvláště bigbandů. Tento zájem, především starší generace,
pochází z dob osvobození Plzně americkou armádou a nezapomenutelné kapely Miroslava Jirkovského. V tradici
swingových bigbandů a tradicionálů se pokračuje ve festivalové části, a to především galakoncerty ve Velkém
divadle v Plzni. Koncerty malých skupin jazzového mainstreamu, jazzrocku, latinsko-amerického jazzu, fúze či free
jazzu, které spíše oslovují mladší generaci, se konají v jazzových klubech.
Jazz mládeži rozvíjí spolupráci mezi studenty českých, německých a rakouských základních uměleckých škol
a konzervatoří. Mezinárodní jazzové dílny se pořádají v rámci festivalů. Jako učitelé jsou zváni renomovaní čeští
i zahraniční pedagogové.
Poslední roky se daří přilákat do Plzně výrazné mezinárodní zastoupení, titul EHMK by byl pro dramaturgii akce
další výzvou k rozšíření pestré nabídky programu.
108
Garant: Ivan Slabý
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 9 000 000 Kč / 346 150 €
18. Techart Fórum – náměstí Emila Škody
Škodovy závody znamenaly a znamenají pro Plzeň a svět významný průmyslový podnik, který byl a je po léta
centrem techniky, pokroku, inovací.
Náměstí Emila Škody, které v tuto chvíli není přesvědčivě vyřešené vzhledem k dynamickým proměnám této
lokality, by mělo být vyčleněno pro tvorbu a prezentaci „inovace“ umělecké. Jako platforma, kde budou vznikat
umělecká díla tvůrců, kteří se účastní sympozií pořádaných Ústavem umění a designu, Techmania Science Center, městem Plzeň atd.
Plocha náměstí by měla být upravena tak, aby byla připravena se otevřít instalaci a realizaci artefaktů, které nějakým způsobem využívají objevů vědy a techniky. Ideální by byl betonový povrch, na který je možné snadno exponáty uchytit a snadná je také jeho údržba. Na této platformě také proběhne část prezentace výstavy smARTart.
Partner: Techmania Science Center
Nositel projektu: Plzeňský film
Garant: Roman Forst
Předpokládané náklady: 1 000 000 Kč / 38 460 €
109
Roman Forst
Vystudoval Západočeskou univerzitu
v Plzni.Pracuje jako nezávislý kameraman
a střihač.
Je autorem amatérských filmů:
—— Strom (1999) – pseudohraný snímek
o tom, že i strom je jenom člověk.
Oceněný na několika festivalech,
včetně mezinárodního cenou za nejzajímavější film.
—— School wars (2007) – jako lektor při
tvorbě studentského filmu o vztahu
žáků k učení.
—— ANDARO, Legenda o Velkém Nic
(2009) – animovaný hraný film o slonech, dešti, dalekohledu a vůbec…
Oceněný na mezinárodním festivalu
v Brně cenou za nejzajímavější film.
—— Plzeňský film (2010).
Spolupracuje s mnoha autory na jejich
filmech – jako kameraman, střihač. V roce
2010 byl členem poroty v soutěži animovaných filmů Plzeň očima dětí.
II.
DOMINIK CENTRUM, s.r.o. pořádá
divadelní, filmová a jiná audiovizuální
představení, koncerty, hudební a taneční
vystoupení, výstavy výtvarných děl
užitého umění a prací lidové výtvarné
tvořivosti, festivaly a přehlídky v oblasti
kultury a umění. Společnost DOMINIK
CENTRUM uspořádala od svého založení
v roce 1994 stovky kulturních akcí pro
plzeňskou veřejnost (koncerty, divadla,
atd.), které navštívilo v součtu několik
stovek tisíc návštěvníků. Více než osm let
provozuje Informační centrum města Plzně, takže disponuje reálným povědomím
o prezentaci města z pohledu cestovního
ruchu. Od roku 1999 je producentem
Festivalu českých filmů Finále, dále je
producentem festivalu Smetanovské
dny. Od roku 2009 provozuje Měšťanskou besedu – nejreprezentativnější
kulturní a společenský stánek v Plzni,
kde ročně uspořádá stovky kulturních
produkcí.
Unie výtvarných umělců ročně pořádá
na 40 výstav. UVU je organizací sdružující
výtvarníky regionu v celém rozsahu profesní výtvarné činnosti – malíře, sochaře,
designery, výtvarníky v oboru užitého
umění a teoretiky. UVU organizuje mezinárodní Bienále kresby Plzeň s velkým
ohlasem po celé střední Evropě. Spolupracuje s Design centrem České republiky a provozuje Regionální informační
středisko DC ČR v Plzni. Členové UVU
vystavují samostatně v České republice
i v zahraničí, účastní se mezinárodních
sympozií a výstav – mnoho jich obdrželo
ocenění – a podílí se tak na propagaci
města Plzně.
II.
20. Fotofest – mezinárodní fotografický festival v Plzni
Cílem akce je vybudovat v Plzni prestižní mezinárodní kulturní akci a zapojit ji do mezinárodní sítě obdobných
akcí (festivaloflight.org). Festival bude pořádán každoročně, vždy od poloviny června do poloviny září. Festival
představí jednoho plzeňského fotografa, jednoho významného žijícího českého fotografa, jednoho nežijícího
českého fotografa, studenty fotografie, a to vše prostřednictvím minimálně čtyř zahraničních výstav, uspořádaných ve spolupráci se zahraničními instituty, nebo vlastními silami. Součástí festivalu budou též workshopy, dílny,
výstavy na téma Plzeň. Vše se uskuteční v prostorách Měšťanské besedy (cca 6 výstav), případně dalších galerijních prostorách ve městě a výstavním prostoru pod širým nebem v městském sadovém okruhu.
Nositel projektu: DOMINIK CENTRUM, s. r. o.
Garant: Ivan Jáchim
Partneři projektu: město Plzeň, Plzeňský kraj, Ministerstvo kultury ČR,
Západočeská galerie, Galerie města Plzně
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 18 690 000 Kč / 718 850 €
Kromě uvedených projektových záměrů inspiroval tento programový proud řadu dalších aktérů, kteří předložili
své návrhy, např.:
—— Ústav umění a designu v Plzni prostřednictvím dalších ateliérů navrhl „Revitalizaci knihtisku“ k vytvoření funkční dílny s ruční vazbou a vlastní výrobou papíru, „Tramvajové zastávky jinak“, „SmARTart“ propojující výtvarnou
tvorbu s aktuálními vědeckými objevy apod.
—— Bezejmenná čajovna ve Šťáhlavicích projekt „Cesta ke svobodě tvarů“ prezentující sklářské a designérské
umění Bořka Šípka
—— Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti projekt „Socha ve městě“ zaměřeným na významné osobnosti Plzeňska nebo “Revitalizace Lochotínského parku” jako unikátní soubor plastik v historickém krajinném prostředí.
Vztahy a city Otevřená komunikace jako základ pevných vztahů
Kvalitní individualita se utváří díky spletitému systému vztahů – jak lidí mezi sebou, tak ve vztahu člověk – příroda,
člověk – město, člověk – historie, člověk – sny… Teprve v síti vztahů a zapojením do společnosti může vzniknout
kreativní jedinec. Je nutné si přiznat, že i ta nejvýraznější osobnost se nemůže formovat v izolaci. Kultura je postavena na vztazích, proto její budování nebo rekonstrukce trvá léta a nedá se získat ani vytvořit okamžitě. A na
to dnes při životním tempu „take away“ nejsme zvyklí.
Emoce, které utvářejí náš vztah k životu, naše společnost téměř vyřadila z rejstříku společensky přijatelných kritérií pro důležitá veřejná rozhodování. Princip libosti a nelibosti je základním prostředkem poznání a vnímání světa.
Naučit se vnímat emoce a uvěřit síle vztahů (zvláště po totalitní zkušenosti z jejich devastace) ovšem samozřejmě
vyžaduje veliký kus odvahy.
„Největším brownfieldem je člověk“ zaznělo na jedné z veřejných debat. Ano, dějiny 20. století mnoho dobrého
nepřinesly, umíme to zlepšit v novém mileniu?! Všude se objevují jiné úhly pohledu, nutnost změn je cítit ve vzduchu. „Čeká nás globální restart společnosti,“ vzkázal přes Atlantik Richard Florida na pražském Fóru pro kreativní
Evropu v březnu 2009.
Plzeň chce vyvolat širší diskusi, jejíž hlavní téma zní: „od totality ke kreativitě“, od roviny politické k osobní, od té
nejbližší lokální úrovně až po nejvyšší evropskou. Pochopit kořeny neutěšeného stavu, napojit se na progresivní
myšlenkové proudy svobodné Evropy a zapojit se do diskusí o jejích perspektivách. Přispět tématy střední Evropy malých národů, inspirovat se v samotné oblasti kultury a využít tím zkušeností z funkčních modelů kulturních
politik všech stupňů, seznámit odbornou veřejnost a politickou reprezentaci s výsledky studií zásadního významu
(Zelená kniha apod.).
Pozvolný proces aktivizace veřejnosti dává naději na její postupné otevírání se. Od překonávání předsudků
a vnitřních bariér každého jednotlivce, od pochopení zásadní role a spoluzodpovědnosti, kterou ve společnosti
občan nese, až po systémové změny a změny politické kultury. Až po aktivní zapojení Plzně do evropských projektů a skutečné otevření se světu.
Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty do poloviny května 2010:
(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady, tak jak je
jejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektových
záměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivní
výběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury v letech 2012–2013.)
1. Česká kultura pod tlakem dvou totalit (1938–1953)
Výstava Česká kultura pod tlakem dvou totalit (1938–1953) bude na osnově hlavních historických událostí 40. let
sledovat českou kulturu s důrazem na výtvarné umění. Dále bude reflektovat vliv obou totalitních režimů (včetně
samotné válečné situace) na životní osudy hlavních protagonistů české kultury i běžných lidí, a to zejména na jejich občanské postoje od odboje po kolaboraci, od ilegálních tiskovin a samizdatových aktivit po činnost českých
fašistických organizací a jejich časopisů.
Jedním z akcentů výstavy bude osvobození českého území s důrazem na jeho průběh v Plzni. Na základě nových
poznatků bude zhodnoceno poválečné pronikání komunistické ideologie do kultury, období komunistického
puče a situace po něm (mimo jiné nové formy odboje). Zvýšená pozornost bude věnována fenoménu vyhánění,
resp. ztráty domova Čechů po zabrání Sudet, emigrace v době nástupu fašismu, Němců po válce, emigrace
po komunistickém převzetí moci 1948, včetně násilného vysídlení plzeňských rodin z města po povstání v roce
1953. Výstava by se měla stát mnohovrstevným obrazem 40. let, s dílčím přesahem do roku 1953.
110
111
Západočeská galerie v Plzni
zahájila svoji činnost 1. ledna 1954.
Dnešní název vešel v platnost v roce
1960. Od roku 2001 je příspěvkovou organizací Plzeňského kraje. Předchůdcem
galerie byla Městská obrazárna, založená
Spolkem přátel výtvarného umění v Plzni,
který vznikl v roce 1910 z iniciativy plzeňských měšťanů a patriotů. Sbírka obrazárny představovala „národní klasiku“
a klasiky regionálního umění. Po nucené
likvidaci v roce 1950 přešla do sbírek
nově založené Krajské galerie a dosud
tvoří základní fundus sbírky dnešní Západočeské galerie v Plzni. ZČG sídlila do
roku 1984 v prostorách Západočeského
muzea, kde vystavovala zúžený průřez
sbírek. Od té doby nejsou sbírky trvale
veřejně prezentovány. Od roku 1972
využívá pro krátkodobé výstavy výstavní
síň Masné krámy, od roku 1997 i komorní
výstavní síň „13“. Za vedení prvního
ředitele Oldřicha Kuby (1954–1985) se
sbírkový fond rozšířil o významné celky
moderního českého umění (kubismus),
po té měla spíše regionální význam.
Profil instituce se výrazně změnil od r.
2007, a to důrazem na kvalitní výstavní
program s ambiciózní dramaturgií, odbornou přípravu výstav doprovázených
špičkově zpracovanými publikacemi
a spoluprací s nejvýznamnějšími odbornými institucemi v ČR (Ústav dějin umění
AV ČR v. v. i., Ústav pro dějiny umění FF
UK, Národní galerie aj.). Moderní podobu získal rovněž vizuální styl galerie.
Průlomem v historii galerie je projekt na
její novou budovu podle návrhu architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře,
která má umožnit trvalou prezentaci
sbírek. Západočeská galerie v Plzni je od
r. 2009 členem mezinárodní College Art
Association (CAA).
II.
Tematická struktura
Dějinný proces 40. let, jeho signální i drobné, zdánlivě nepodstatné příznaky, budou prezentovány prostřednictvím dobových reliktů z nejrůznějších oblastí:
—— umělecká díla včetně fotografie, a to jak udržující kontinuitu moderního umění, tak v podstatě vůči totalitním
režimům loajální, hrající na bezpečnou strunu národního sentimentu (národní kýč) a také fašistické umění,
u nás zejména např. karikatury ve fašistických tiskovinách;
—— katalogy, odkazující na tehdejší výstavní aktivity a různou míru jejich ideologizace;
—— atributy doby – např. rozhlasové přijímače jako prostředek oficiální i soukromé informace (s přelepkami za
okupace, s nahrávkami hlášení po heydrichiádě, dobovými šlágry, voláním o pomoc za Květnového povstání
1945, znělkou Kupředu levá atd.) nebo plynové masky, případně trosky sestřeleného německého letadla a další věcné symptomatické relikty;
—— životní styl (běžné rodinné fotografie, ukázky designu včetně módy);
—— klíčové archivní dokumenty;
—— literatura (citáty z poezie a beletrie, příp. z filozofické a odborné literatury budou provázet celou výstavu), odkazy na divadelní a hudební produkci, zastavení u osudů některých umělců a jiných významných osobností.
Pozornost bude věnována účastníkům odboje proti nacismu. S nimi bude konfrontována loajalita sledovány
i u osobností kultury v době nástupu komunistické totality. Část věnovaná druhé polovině desetiletí tak naznačí
mj. úpadek tvůrčích nároků u umělců, kteří se na konci 40. let účelově ztotožnili s novou ideologií, resp. konjunkturální nástup podprůměrných autorů meziválečného období, a naopak radikální pozice umělců, kteří trvali na
svobodě umělecké tvorby.
Zvlášť důležitou roli v expozici, která se má stát co nejrozmanitější množinou informací a podnětů k aktuálnímu
zamyšlení současného diváka, budou mít dokumentární fotografie a film. Promítány budou cca 4 tematizované
celky, sestříhané z dokumentárních filmů, týdeníků, privátních filmů, vybraných pasáží z hraných filmů.
Nositel projektu: Západočeská galerie v Plzni
Garanti projektu: Hana Rousová, Marie Klimešová, ve spolupráci se Západočeskou galerií,
historiky Muzea města Plzně a vybraným filmovým teoretikem
Předpokládané náklady: 3 250 000 Kč / 125 000 €
TranspArt, s. r. o.
Produkční společnost TranspArt, s. r. o.
vznikla v květnu roku 2009 primárně za
účelem spoluzajištění festivalu Divadelní
léto pod plzeňským nebem. Okruh
spolupracovníků se s týmem Divadelního léta více méně shoduje. Jejím
zakladatelem je Vilém Dubnička, herec
a režisér, který v roce založení po devíti
letech odešel z Divadla J. K. Tyla na volnou nohu, aby se mohl naplno věnovat
divadlu a jiným kulturním a uměleckým
aktivitám. Mimo práci na Divadelním létě
se TranspArt věnuje organizaci a zajištění
různých kulturních akcí hlavně v Plzni (17.
listopad – 20 let poté, část Oslav svobody 2010), výrobě a provozu nezávislých
divadelních inscenací (Akvabely, Obraz,
Sirup), ale i jiným kulturním činnostem
(vydávání knih atd.).
II.
2. Open streets / Den Meliny Mercouri
Prestižní open air happening prezentující netradiční formou to nejlepší z regionální kulturní scény. V Den Meliny
Mercouri se na ulicích odehrávají neobvyklé věci. Akce má aktivizovat organizace a jednotlivce, kteří jsou během
celého roku uzavřeni ve svých zkušebnách, ateliérech, sálech nebo v organizacích, které neumožňují vlastní, neobvyklé aktivity. Den Meliny Mercouri je příležitostí pro všechny, kteří chtějí prezentovat svou práci na kulturním poli
a spolu s ostatními nabýt sebevědomí jako součásti široké a kvalitní kulturní entity. Celý projekt má motiv evropské
dimenze – na akci jsou zastoupeny země EU, ale i nečlenské státy, hlavně ze zemí, jejichž obyvatelé v Plzni pracují.
Svou pestrou škálou kulturních aktivit v otevřených ulicích projekt propojuje mnoho městských organizací, neziskový sektor, komerční zařízení, ale i jednotlivé umělce s kulturu milující veřejností v interaktivní komunikaci. Cílem
je propojit plzeňskou kulturu s tím, co přesahuje hranice země i Evropy samotné.
112
Nositel projektu: TranspArt, s. r. o.
Garant projektu: Vilém Dubnička
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 7 200 000 Kč / 276 920 €
3. Svoboda projevu a moc totality
Hudebně literární večer Plzeňské filharmonie ve spolupráci s Českým nonetem a vybranými literáty, ve kterém
zazní díla napsaná v extrémních podmínkách Terezínského ghetta, pankrácké věznice nebo pod velkým tlakem
totalitní moci. V hudební části budou mimo jiné prezentována díla: Rudolf Karel Nonet g moll, Tři písně Hanse
Krásy, Symfonie č.4 Dmitrije Šostakoviče. Zároveň budou ke spolupráci osloveni literáti s osobní zkušeností vlivu
totality na vlastní tvorbu, jako jsou např. Ivan Klíma a Václav Havel, kteří budou v autorském čtení živě poukazovat
na rozpor mezi svobodným uměleckým projevem a cenzurou totalitní moci.
Nositel projektu: Plzeňská filharmonie o.p.s.
Předpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €
4. Umělec proti totalitním praktikám
Téma dvou totalit, které tak zásadně poznamenaly život v Čechách ve 20. století, zůstává i v dnešní době velmi
živé a varovné. Totalitní praktiky zůstaly hluboko zakořeněny především v mysli starší a střední generace, ať už
k nim tito lidé sami měli sklony, nebo naopak proti nim tvrdě bojovali. Po pádu komunismu pozvolna nastoupila
éra nové, skryté – a možná o to více nebezpečné „totality“. Je projevem nejvyšší arogance moci, potírání demokracie „zdola“ a důsledného upozadnění občanské společnosti a úlohy neziskového sektoru v ní.
Komunistický režim nedával prakticky žádný prostor současným projevům umění, zvláště těm jeho druhům, které
jsou postaveny na individualitě, poukazují na sílu jedince, osobnosti. I proto zde byly zpřetrhány kořeny současného tanečního a pohybového umění a progresivních projevů perfomerů překračujících hranice mezi tancem
a divadlem.
Čtyřicet let izolace zanechalo hluboké stopy a nová politická garnitura nejeví zájem o nápravu. Nové směry performing arts počínaje odvážnými divadelními experimenty stejně jako současným tancem a konče pohybovým
a fyzickým divadlem nebo multidisciplinárním uměním se stále nedaří prosadit jako přirozenou součást kulturní
nabídky po celé zemi. Dokonce ani v hlavním městě nemají na růžích ustláno.
Má-li být projekt Plzeň 2015 skutečně inovativní, musí se nutně otevřít experimentu, nebát se provokovat a začít
postupně vytvářet stabilní podmínky pro veškeré progresivní umělecké proudy. Ve své programové skladbě pak
nutně musí takové téma otevřít. Jednou z rezidencí, které hodláme realizovat v roce 2014, bude právě multidisciplinární několikatýdenní mezinárodní dílna na dané téma rezistence, kde se promísí umělci se zkušeností z totalitou z východní části Evropy a umělci ze zavedených západních demokracií. Lze předpokládat, že minimálně
část z nich se ujme materiálu k vytvoření vlastní performance pro Plzeň 2015.
Farma v jeskyni
Mezinárodní divadelní studio, zaměřené
na tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu. Definuje se vztahy mezi já-ty, tělohlas, kultura-příroda, veřejnost-intimita,
výzkum-tvorba. Hledá tělesnou artikulaci
toho, co se slovem ani jiným médiem
nedá vyjádřit.
Inspiraci nachází v nepravidelných terénech hudby, torzech kulturních projevů,
lidském dotyku, architektuře prostoru
a osobní výpovědi. Soubor se vyjadřuje
ke skutečnostem, které jsou pro jeho
členy osobně a sociálně aktuální. Studio
pracuje pod vedením svého zakladatele
– režiséra Viliama Dočolomanského.
Součástí práce Farmy v jeskyni není
pouze vytváření inscenací, ale také edukativní činnost, základní výzkum umění
herce a vybraných kulturních minorit.
Studio se začalo formovat v roce 2001
při přípravách projektu Lorca v Praze.
Název Farma v jeskyni je doslovným překladem arabského slova daimuz, kterým
byl pojmenován Lorcův rodinný statek.
Nositel projektu: Farma v jeskyni, o.s.
Garant projektu: Viliam Dočolomanský
Předpokládané náklady na dvouletý projekt: 3 000 000 Kč / 115 380 €
113
II.
5. Divadelní Platforma11+ / Artistic Discoveries in European Schoolyards
Jedná se o projekt nedávno vzniklé evropské sítě třinácti divadel z dvanácti zemí, který propojuje divadla s místními kulturními organizacemi, univerzitami a školami. Vedle práce čistě divadelní na téma Artistic Discoveries in
European Schoolyards zapojuje do spolupráce i divadelní pedagogy (educators), výtvarné umělce (včetně nových médií) a studenty. Středem zájmu projektu je mládež 11 až 15 let. Výchozím bodem všech uměleckých aktivit je školní dvůr (v českých podmínkách spíše školní chodba) jako ideální místo pro inspiraci a zkoumání. Školní
dvůr, školní chodba jako centrum životních zkušeností určují identitu skupiny – zde se utváří postavení jedince
v rámci této skupiny, jeho názory, hodnoty. V rozšířeném smyslu je skupina na školní chodbě i jakýmsi minimodelem širší společnosti a jejích konfliktů odrážejícím multikulturní a sociální mikrokosmos jednotlivých zemí.
Občanské sdružení KVAS bylo
založeno v roce 2007, kdy členové
multimediálního studia Mouse Over
a jeho další spolupracovníci zaštítili své
rozšiřující se aktivity pod hlavičku nového občanského sdružení. Propojili tak
svoji zkušenost s kulturně-vzdělávacími
a kulturně-sociálními projekty, projekty
na pomezí kultury a ekologie, animace
kultury a veřejného prostoru s knot how
multimediálního studia a rozšířili svou
činnost propojením praxe z neziskového i komerčního sektoru. Právě
toto propojení v souvislosti s novými
perspektivami vzdělávání, na úrovni primárního a sekundárního školství, které
podporují tvořivé zapojení multimédií
do vzdělávání, jsme vyhodnotili jako
bílé místo na mapě. Zároveň jsme chtěli
vytvořit vlastní vizi a směřování na poli
občanské společnosti a kultury a umění
v souvislostech. Přizvat ke společnému
uvažování další spolupracovníky z oblasti
tvořivé komunikace, veřejného vystupování, advokacie umění, kulturní politiky
a kreativního komunitního plánování
a integrovat tak svoje zkušenosti z praxe
i předešlých studií.
V roce 2008–2009 bylo Kvas o.s. společně s Agorou CE o.p.s. zpracovatelem
Programu rozvoje kultury ve městě Plzni
na léta 2009–2019. Při tvorbě programu byly zapojeny tradiční i inovativní
metody zapojení veřejnosti, které byly na
základě zahraničních inspirací vytvořeny
přímo pro Plzeň.
V roce 2010 Kvas o.s. participovalo na
vytvoření multimediálního materiálu pro
výstavu Opičí Král v Českém pavilonu
Expa v Šanghaji.
II.
Členy sítě Platforma 11+ jsou tato evropská divadla:
Norsko / Drammen – Brageteatret www.brageteatret.no
Finsko / Oulu – Oulun Kaupungin Teatteri www.ouka.fi/teatteri
Maďarsko / Budapešť – Kolibri Theatre www.szinhaz.hu
Velká Británie / York – Pilot Theatre Company www.pilottheatre.com
Nizozemí / Groningen – Theater de Citadel www.citadeltheater.nl
Česká republika / Plzeň – Divadlo Alfa
www.divadloalfa.cz
Portugalsko / Palmela – Teatro O Bando
www.obando.pt
Estonsko / Tallin – VAT Teaterwww.vatteater.ee
Velká Británie / London – Emergency Exit Arts www.eea.org.uk
Slovensko / Bratislava – Divadelní ústav Bratislava
www.theatre.sk
Německo / Dresden – Theater Junge Generation www.tjg-dresden.de
Itálie / Milano – Teatro Elsinor www.elsinor.net
Švýcarsko / Zürich – Junges Schauspielhaus / Jetzt&Co.
www.schauspielhaus.ch
Výsledkem práce Platformy 11+ bude po několika letech mnohovrstevnatý (auto)portrét mladé evropské generace, jejíž současnost na počátku 21. století zachytí více než 30 nových her, 50 interdisciplinárních koprodukcí
a divadelních akcí, 40 uměleckých děl a počinů nových médií a dále evropská databáze divadelních her pro tuto
cílovou skupinu. Divadlo Alfa má zájem v projektu pokračovat nejméně do roku 2015.
Arts advocacy je v Česku nový a zatím nerozšířený obor, který může být pro mladé lidi velmi přitažlivý. Vzhledem
k tomu, že se jedná o novou oblast vzdělávání, bude třeba vyvinout a designovat zcela nové herně-vzdělávací
prostředí. Hra určitě spadá do oblasti kreativního průmyslu.
Projekt naváže na kreativní postupy pro zapojení veřejnosti, které jsme využili při tvorbě Programu rozvoje kultury
ve městě Plzni. Multimediální vzdělávací herní materiál vhodně a atraktivně doplní samotný dokument, jehož vydání a propagace mezi veřejností se chystá. Zároveň je materiál originálním vyústěním kreativního participačního
procesu tvorby dokumentu. Uživatelsky přívětivá podoba finálního výstupu může proces zpětně potvrdit a zároveň
dokument uvést v život i pro širší cílovou skupinu, než jakou je odborná veřejnost.
Multimediální materiál v oblasti propagace a atraktivní popularizace strategického dokumentu v Čechách je
naprostou novinkou a domníváme se, že právě oblast kultury a umění u příležitosti kandidatury města Plzně na
EHMK může jít experimentálně příkladem.
Nositel projektu: KVAS, o.s.
Garant projektu: Olga Škochová Bláhová
Předpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €
7. Na hrbu velblouda
Velkoplošná syntetická venkovní divadelní show spojující nejširší spektrum aktérů od profesionálů po neherce
s cílem aktivizovat a propojit profesní organizace. Produkce inscenace je profesionální, stejně jako režijní vedení,
dramaturgie a odpovědní vedoucí všech ostatních inscenačních složek. K tvorbě a realizaci jsou ovšem přizvány
v co nejširším zastoupení všechny organizace, které se v regionu divadlem zabývají. Projekt je navíc multižánrový,
takže zapojuje složky nejen činoherní, ale i taneční, hudební a jiné.
Obrací se do historie města a probouzí regionální sebevědomí obyvatel. Svým tématem se projekt týká regionu.
Bude dramaturgicky čerpat z místních pověstí, dějinných událostí, tradic a nabídne jejich prezentaci obyvatelům
regionu dramatickou formou. Projekt přímo propojuje město a občany. Nejenže téma inscenace se obrací k historii i současnosti města, ale jeho poloprofesionální charakter dokonce umožňuje a přímo vybízí k aktivní účasti
představitelů města, což otevřenost města nejen demonstruje, ale při společné práci i praktikuje.
Aktivizuje sebevědomí obyvatel města ve smyslu uvědomění si sebe v kontextu pozitivních i negativních stránek
charakteru.
Nositel projektu: Divadlo Alfa
Garant: Tomáš Froyda
Nositel projektu: otevřený projekt pro Banku kreativního kapitálu
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 900 000 Kč / 150 000 €
Garant projektu: Olga Škochová Bláhová
Předpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €
6. Vsaď na kulturu! / Count on culture!
Cílem projektu je popularizovat strategický dokument Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009–2019
zejména mezi mladou generací ve věku 12–22 let a zvýšit občanské kompetence mladé generace v oblasti Arts
Advocacy. S vědomím toho, že kultura a umění jsou na nejvyšší úrovni v Evropě považovány za strategický nástroj
rozvoje lidské tvořivosti – kreativního a potažmo i ekonomického potenciálu společnosti.
Jádrem projektu je multimediální vzdělávací materiál, který kreativním způsobem přiblíží mladé generaci strategické plánování v oblasti kultury a umění. Hravým způsobem zprostředkuje orientaci a přiblíží možnosti využití
strategického dokumentu v reálném životě v různých rolích, ve kterých se na poli občanské společnosti v budoucnu ocitnou či se kterými se setkají. A to tak, aby se zároveň zvýšila schopnost mladých lidí argumentovat
a hledat srozumitelné souvislosti mezi kulturou a uměním, udržitelným životem a kreativní ekonomikou.
114
8. Filmová noc Masarykova gymnázia v Plzni
Přidej se k nám a natoč vlastní svět, v němž žiješ. Projekce studentských filmů z dílny studentů zatím jen Masarykova
gymnázia v Plzni. Cílem filmové noci v roce 2015 bude rozšířit spolupráci a výměny se studenty z evropských zemí.
Filmová noc Masarykova gymnázia má potenci spojovat filmové aktivity studentů středních škol, zapojovat studenty do sociálních a kulturních programů. Projekt bude spolupracovat s festivalem Cigistock a Ústavem umění a designu na Západočeské univerzitě. Záměrem je vytvořit v Plzni platformu amatérského studentského filmu – doplněk
k festivalu Finále („semifinále“) a podněcovat studenty v práci s moderními médii a formáty. Doposud se stále filmové aktivity studentů gymnázia rozvíjí a jejich potenciál by bylo možno podpořit a rozvíjet i na ostatních školách.
115
Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu v Plzni
Studenti Masarykova gymnázia v Plzni začali
podnikat prázdninové expedice se svým
vyučujícím Antonínem Kolářem, vznikaly
první filmy. Postupně se tvorba studentů
profesionalizovala, expedice se plánovaly
se záměrem tyto akce zpracovat a seznamovat s nimi nejen studentskou veřejnost. Na
tyto aktivity se postupně nabaloval zájem
o film ze strany dalších studentů. Nyní se
na Masarykově gymnáziu v Plzni, případně
bývalými studenty, jejichž tvorba je neustále
sledována, natočí několik filmů různého
zaměření ročně. V současné době se vznikem
Klubu cestovatelů Plzeň při Masarykově gymnáziu je dojednávána spolupráce s Plzeňskou
internetovou televizí – projekty studentských
filmových spotů o Plzni, projekty filmových
dokumentů s Člověk v tísni, v přípravě je projekt Origami – film o skládání symfonického
orchestru z papíru – a jiné.
II.
Canticorum, smíšený pěvecký sbor, Plzeň,
o.s.
Jako početnější a ucelenější těleso funguje
od roku 1998, v roce 2008 se vedení ujala
současná sbormistryně A. Šourová.
Sbor má ve svém repertoáru skladby z dob
středověku až po současnost včetně populární hudby. Cílem Canticora je prezentovat
sborovou hudbu novými způsoby a přiblížit
ji tak širší části veřejnosti. Koncertní činnost;
prezentace a popularizace sborové hudby;
rozvoj hudebního talentu svých členů. Snaha
spojovat zdánlivě neslučitelné, tzn. sborový
zpěv s moderními hudebními žánry a způsoby tvorby zvuku. Kromě vlastních vystoupení,
je Canticorum od roku 2009 pořadatelem
festivalu sborového zpěvu Plzeňské Notování.
Plzeňská diecéze římskokatolické církve je
druhou nejmladší diecézí v ČR, byla zřízena
bulou papeže Jana Pavla II. 31. května 1993.
Prvním a dosavadním biskupem byl jmenován Mons. František Radovský. Patronem
diecéze je blahoslavený Hroznata, šlechtic
žijící na přelomu 12. a 13. století v západních
Čechách.
Rozloha diecéze činí 9 236 km2, zahrnuje
kraj Karlovarský, kraj Plzeňský s výjimkou
Nepomucka a Sušicka a několik obcí okresů
Rakovník (kraj Středočeský) a Chomutov
(Ústecký kraj).
Jednou z největších stavebních akcí probíhajících v současné době v plzeňské diecézi, je
revitalizace objektu bývalého františkánského
kláštera v Plzni, podpořená z Evropského
fondu pro regionální rozvoj.
Muzeum loutek v Plzni
Objekt domu č.23, kde sídlí Muzeum loutek,
je ve vlastnictví města Plzně, které financovalo i rozsáhlou stavební rekonstrukci, jež
začala v roce 2007. Investorem expoziční
části bylo Divadlo Alfa, které projekt expozice
a jeho realizaci připravilo spolu se Západočeským muzeem v Plzni. Kurátory byli Daniel
Bechný a Jana Studená (ZČM v Plzni) a Tomáš
Froyda (Divadlo Alfa). Muzeum loutek tak
vzniklo díky úzké spolupráci a společnému
úsilí města Plzně a Plzeňského kraje. Provozovatelem Muzea loutek je Západočeské
muzeum v Plzni.
II.
Nositel projektu: Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu
v Plzni, Masarykovo gymnázium v Plzni
Nositel projektu: Západočeské muzeum / Muzeum loutek v Plzni
Předpokládané náklady: 300 000 Kč / 11 540 €
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 200 000 Kč / 46 150 €
9. Plzeňské notování – festival sborového zpěvu
Plzeňské notování je vícedenní festival, jehož účelem je setkání pěveckých sborů nejen z Plzeňského kraje.
S ohledem na zkušenosti plánujeme přenést povědomí o festivalu na mezinárodní úroveň. Festival se pomalu
rozrůstá i o soubory ze zahraničí.
Festival bude hodnocenou přehlídkou zúčastněných sborů, která představí široké veřejnosti sborovou kulturu
různých žánrů z různých koutů Evropy. Ze zkušeností z ročníku 2009 jsme vyvodili, že je nezbytné zahájit spolupráci s dalšími institucemi.
12. Město v pohybu / mezinárodní sokolský slet v Plzni
Sokolské cvičení je koncipováno jako všeobecná průprava pro děti, kondiční cvičení pro dospělé a cvičení pro
seniory. Sokol mimo to pokračuje ve výchovném procesu i v kulturních činnostech. Sokol spolupracuje s celou
řadou organizací doma i v zahraničí, odkud čerpá nové impulsy. Česká obec sokolská je členem významné mezinárodní organizace ISCA (International Sport and Culture Association).
V rámci projektu plánujeme uspořádání SokolGymu. Což je projekt České obce sokolské datující se od roku
1996. Programově i ideově vychází ze 150leté národní tradice pořádání tělovýchovných a sportovních vystoupení na území České republiky, dále také ze zahraničních akcí, jako jsou Festivaly sportu pro všechny, Světové
gymnaestrády a další akce tohoto charakteru. Právě myšlenka Kalokagathea (harmonie těla a ducha) vycházející
z tradic Sokola je ústředním mottem celého projektu. Akce má výrazný mezinárodní přesah.
Nositel projektu: Canticorum, smíšený pěvecký sbor, Plzeň, o.s.
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 000 000 Kč / 115 380 €
Partner projektu: Liga otevřených mužů
Nositel projektu: Česká obec sokolská, Župa Plzeňská
10. Duše města
Dlouhodobý, několikaletý program kulturních, duchovních a společenských událostí v návaznosti na evropskou
spirituální tradici je zaměřen na vytvoření prostoru setkávání pro všechny, kdo hledají kvalitní a smysluplné životní zacílení. Důležitými součástmi projektu jsou Noc kostelů, hudební festival PilsAlive a festival varhanní hudby
v katedrále sv. Bartoloměje, Křížová cesta centrem města uskutečňovaná před Velikonocemi, dále pouť k Panně
Marii, Plzeňské Madoně s kulturním a společenským programem a také škála kulturního setkávání v čase adventu
a Vánoc. Významnou součástí projektu je celoroční provoz a zajišťování kvalitního programu v Památníku obětem
zla – meditační zahradě. Ve spolupráci se Západočeským muzeem připravujeme otevření Muzea sakrálního umění s unikátními artefakty v prostorách gotického kláštera františkánů.
Jakkoli je katolická církev tradičním společenstvím, svým napojením na mladé lidi a různé zájmové, společenské
či etnické skupiny je projekt „Duše města“ otevřen současným podnětům i potřebám lidí bez ohledu na jejich sociální i názorový profil. V české společnosti, proslulé svým sekulárním akcentem, přináší naše nabídka, zakotvená
v duchovní dimenzi, výrazný provokativní aspekt a věříme, že inspiruje k dialogu a diskusi.
Rok 2015 vyzývá k porovnání tradic udržovaných v Čechách s evropskými.
Předpokládané náklady: 850 000 Kč / 32 690 €
Nositel projektu: Plzeňská diecéze římskokatolické církve
Nositel projektu: CIGISTOCK, o.s.
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 600 000 Kč / 138 460 €
Garant: Jan Zápotocký
13. Festival mladé kultury CIGISTOCK
Festival mladé kultury CIGISTOCK vznikl v roce 2003 na půdě Církevního gymnázia v Plzni a rozrostl se z původních prostor do ulic celého města a do více festivalových dní. Každoročně se desítky mladých lidí učí týmové práci a odpovědnosti za svěřený projekt. Festival je určen třem skupinám. Za prvé mladým umělcům, kteří mohou
v rámci festivalu zužitkovat svůj talent a píli. Za druhé divákům, které má akce motivovat k seberealizaci a tvůrčí
činnosti, neboť účinkující i pořadatelé jsou ve stejné věkové skupině jako oni. Třetí skupinou jsou dobrovolníci
(studenti SŠ) a organizační tým (studenti VŠ), kteří se při přípravě festivalu učí týmovým zkušenostem, komunikačním dovednostem a odpovědnosti při tvorbě určitého projektu, což pak bezpochyby využijí ve svém profesním
životě.
CIGISTOCK podporuje aktivní občanství mladých lidí, jejich seberealizaci a mladé umělce napříč žánry.
Rok 2015 je výzvou pro rozšíření jeho realizace o evrospkou dimenzi.
Partner projektu: Církevní gymnázium
11. Expedice na niti – father friendly program
Projekt zážitkové turistiky pro širokou, ale opomíjenou cílovou skupinu. Projekt, podporující vnímání města Plzně
jako moderního a kulturního města v rámci kandidatury na EHMK. Plzeň nově také „father friendly“ destinací –
zážitek, který podporuje rodinné vztahy a aktivní otcovství, významné sociologické téma dnešní doby. Projekt
„oživující“ významnou kulturní investici – Muzeum loutek.
Partnerem projektu je Liga otevřených mužů – česká odnož mezinárodní organizace Men Engage.
116
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 2 100 000 Kč / 80 770 €
14. Aktivní prožití stáří
Celoroční program aktivního prožívání stáří, s cílem ovlivnit zdravý životní styl seniorů, zlepšit psychický i zdravotní stav seniorů prostřednictvím nabídky optimálních pohybových aktivit, včetně netradičních sportovních činností.
Inspirací může být v roce 2015 práce se stejnou cílovou skupinou v jiných evropských zemích, resp. ve městech,
která v rámci projektů EHMK myslí i na seniory.
117
Sokol
vznikl jako první tělocvičná organizace ve
střední Evropě 16. 2. 1862 z popudu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Program Sokola
byl již od jeho založení všestranný. Kromě
pravidelného cvičení, veřejných vystoupení,
šibřinek a akademií se pořádaly též kulturní
besedy, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, divadelní a loutková představení.
Krátce po založení Sokola v Čechách začaly
vznikat sokolské jednoty v zahraničí. V roce
1863 měl Sokol jednoty ve Slovinsku, Srbsku,
Chorvatsku, Bulharsku, Polsku, Lužici, Francii,
v dnešním Rakousku, Švýcarsku a také v carském Rusku. V Americe, Kanadě a v Austrálii
zakládali jednoty naši krajané z řad exulantů.
Pravidelná veřejná cvičení byla nazývána
všesokolskými slety, právě proto, že přijížděly
výpravy z celého světa. V obou světových
válkách se částečně zasloužili o naši svobodu
také sokolové v legiích či v jednotkách americké armády. V období totality pomáhali udržovat sokolskou myšlenku krajané v emigraci.
Ústředí uspořádalo v letech 1962 až 1990
sedm sletů v různých místech světa. Díky
tomu Sokol nikdy nezanikl a jeho myšlenka
zůstala uchována. V roce 1990 byla obnovena činnost Sokola v naší republice. V Plzni
byla založena sokolská jednota 26. 10. 1863.
Sokolové stáli u vzniku Obecního hasičského
sboru (1869), Plzeňského filharmonického
spolku (1865), vydavatelství Plzeňských novin
(1870), Národní jednoty pošumavské biograf
Elektra (1912) atd. Pravidelná sokolská
veřejná cvičení byla zážitkem pro cvičence
i pro diváky. Největší proběhla v roce1929 za
účasti členů vlády ČR a v roce 1932, kdy se
v Plzni konal mezinárodní slet.
Plzeňská krajská asociace Sport pro
všechny
Vznikla v roce 2004 v rámci České asociace
Sport pro všechny, o.s. Ta má ve svém programu zařazen rekreační sport, rekreační pohybové aktivity, rekondiční aktivity, zdravotní
tělesnou výchovu. Program je zaměřen na
všechny věkové skupiny, cílem je soustavně
a účinně přispívat ke zdravému vývoji co
největšího počtu dětí a mládeže, k rozvoji
zdatnosti všech sociálních vrstev dospělé populace, k zachování kondice a soběstačnosti
seniorů a tím i k jejich aktivnímu a spokojenému prožití stáří.
V současné době má Plzeňská krajská asociace přes 5 000 členů.
II.
GOADA, o.s.
Na počátku byl Goliáš a David. To je festival
deskových her. Sdružení GOADA o.s. bylo
založeno v červnu 2007. Vedle herně-osvětových akcí na školách začalo spolupracovat s mnoha partnery. (Diakonií, kavárnou
a čajovnou Kačaba, Stanicí mladých techniků,
1. ZŠ Plzeň – Bolevec, Městskou knihovnou
v Plzni a v Rokycanech, Českou deskoherní
společností, Společností pro ranou péči,
Tyfloservisem, Skauty, Městskou knihovnou
v Horažďovicích, Klášterem Plasy).
Jedním ze stěžejních milníků naší činnosti
bylo vydání deskové hry Spino pro Plzeňský
kraj a Magistrát města Plzně. Hra vyhrála
v roce 2007 Kreativní soutěž.
Občanské sdružení Lidé lidem
bylo založeno několika iniciátory 12. 2. 2003.
Jeho náplní je péče o životní prostředí,
záchrana hodnot, které tu zanechali naši
předkové, a vše, co může město a občanské
sdružení udělat pro občany a naopak občané
pro město.
Klášter Chotěšov, o. s.
Dobrovolné neziskové občanské sdružení
pomáhá obci se záchranou bývalého kláštera
premonstrátek v Chotěšově, jenž je v majetku
obce. Bylo založeno v květnu 1998.
Patnáct dobrovolníků zdarma vykonává
v klášteře průvodcovskou službu, rozšiřuje
muzeum, usiluje o kulturní využití objektu
a podílí se na realizaci méně náročných oprav
konventu.
KULTPRO, občanské sdružení
Posláním sdružení je propagace uměleckých
aktivit a českých kulturních památek v mezinárodním měřítku. Organizování výstav,
sympozií a dalších kulturních aktivit pro české
výtvarníky v zahraničí a zahraničních výtvarníků v Čechách.
ANNOPK
Asociace nestátních neziskových organizací
Plzeňského kraje. Smyslem existence je jednak advokační činnost pro neziskový sektor,
ale především tvorba partnerství, iniciování
nových projektů a realizace takových činností
a projektů, které jednotlivé organizace nebo
oborová uskupení dělat nemohou nebo na
ně nemají sílu. Základní a stálou činností je
poradenství pro neziskové organizace i veřejnost právě k tématům neziskového sektoru,
fungování NNO, legislativy, financování.
II.
Nositel projektu: Plzeňská krajská asociace Sport pro všechny o.s.
Předpokládané náklady: 150 000 Kč / 5 770 €
15. Brány do světa (deskových) her / Gates of the World of (Board) Games
Výstava s řadou menších doprovodných akcí umožňující lidem ukázat deskové a společenské hry nejen z pohledu trávení volného času a zábavy, ale i vzdělávání, tvůrčího vyžití či využití v sociální sféře. Projekt je z velké části
zaměřen i na prezentaci organizací, které hry nějakým způsobem využívají, pomáhají jejich klientům, nebo jsou
v rámci jejich činnosti realizovány, ačkoli tyto organizace mohou být mnoha lidem téměř neznámé.
Doprovodné akce:
—— Prezentace organizací, jejichž zaměření nějakým způsobem souvisí s daným typem her,
—— festival deskových her Goliáš a David,
—— Workshopy a přednášky pro návštěvníky týkající se využití her v určitých oblastech.
Nositel projektu: Goada, o. s.
Garant projektu: Aleš Matas
Partneři projektu: Západočeské muzeum, Soukromá střední umělecká škola Zámeček, Ústav umění a designu,
Společnost pro ranou péči (Plzeň), Tyfloservis (Plzeň), Společnost pro rodinu (Praha), Člověk v tísni, Česká
deskoherní společnost (Czech Board Games, Praha), Klub deskových her Bedna (Plzeň), Stanice mladých
techniků Plzeň, Školní a studentská divadelní sdružení a hudební skupiny
Předpokládané náklady: 730 000 Kč / 28 080 €
Kromě uvedených projektových záměrů se k tomuto programovému proudu přihlásila řada dalších organizací
či osobností, jmenujme např.:
—— Ústav umění a designu v Plzni s projektem „To jsme my / nakresli svůj portrét“ zapojujícím veškeré generace
i minority
—— Lidé lidem, o.s. s projektem „Řekněme to hudbou“ postaveném na mezigeneračním dialogu
—— Klášter Chotěšov připomínající po celý rok místní tradice a zvyky v projektu „Nejen město Plzeň, ale i jeho okolí
žije kulturou“
—— Galerie města Plzně mapující plzeňskou výtvarnou scénu za posledních padesát let v projektu „Plzeňská
pěna“
—— KULTPRO, o.s. s projektem „Partnerská města Plzeň a Regensburg očima amatérských výtvarníků“
—— Asociace nestátních neziskových organizací Plzeňského kraje zabývající se mimo jiné dobrovolnictvím s projektem „Křesadlo – Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“
—— a další.
118
Tranzit a menšiny Otevřený prostor pro nové impulsy
Plzeň je tradiční evropskou křižovatkou. Od nepaměti se v Plzni na cestě z Čech do Evropy přes bavorská a saská
města setkávali lidé, propojovaly se zde jejich osudy a příběhy, které se dále otiskovaly do městských zdí, ulic
i okolní krajiny. Tradiční dělné a inspirující soužití české německé a židovské kultury, katolického i protestantského či židovského vyznání patří k historickému, byť dvěma totalitami narušenému, vědomí města a jeho obyvatel.
Tradice žití v různosti je inspirující i pro dnešek, kdy se spolu učí žít místní obyvatelé s množstvím nových příchozích nejen z Evropy, ale také Asie a Afriky. Příběh Plzně je příběhem středoevropského města, ve kterém se odráží
pestré a divoké dějiny mnohovrstevnaté Evropy. Tímto programovým proudem vědomě a cíleně otevíráme staré
nezhojené jizvy (odchod plzeňských Židů, vyhnání plzeňských Němců) a nezavíráme oči před současnými bolestmi (život plzeňských Romů či příchod nových obyvatel Plzně z východní Evropy i Asie). Chceme budovat takové
prostředí, které umožní přirozené setkávání a vzájemné poznávání stylů života, tradic a zvyků.
Minoritou ovšem není chápána jen minorita etnická, sociální, ale také menšinové a experimentující druhy a žánry
umělecké tvorby, stejně jako tranzitem v oblasti kultury rozumíme interdisciplinární a mezidruhové projekty.
Budeme-li číst Plzeň jako křižovatku, tržiště, okamžitě se před námi otevírá druhý fenomén, jímž je plzeňský
genius loci – Plzeň je město na cestě. Od 14. století je součástí významné středověké obchodní stezky Via Carolina. Plzní procházely v čase bolestných válek mnohé armády, stejně tak jako v čase rozkvětu mnozí řemeslníci,
obchodníci, vynálezci a vědci. A tak se do plzeňské dlažby otiskly stopy jak porýnských kameníků, španělských
žoldnéřů, italských stavitelů železnic, amerických pěšáků, tak vietnamských stánkařů a ukrajinských nebo polských stavebních a průmyslových dělníků. Průmyslový rozvoj města v 19. a 20. století dal rozkvést mezinárodnímu
věhlasu města o výrazný export špičkových výrobků plzeňského průmyslu do celého světa, s ním také svět poznávaly stovky plzeňských montérů, konstruktérů a obchodníků.
Dnes leží na zásadním dálničním a železničním tahu mezi „starou“ a „novou“ Evropou. Být opět občerstvující
zastávkou na dlouhé cestě, posilujícím odpočinkem – místem, kde je radost pobýt během cest napříč Evropou,
to je jedna z výzev naší kandidatury.
Tranzit je v našem pojetí nejen průjezdem a putováním, ozvěnou nomádství, ale také setkáváním a vzájemným
obohacováním. Odchody bývalých spoluobčanů a příchod menšin z odlišných kulturních prostředí dávají Plzni
do vínku příležitosti zkoumat, ale také rozžívat momenty nečekaných setkávání nových překvapivých situací.
V tomto programovém proudu bychom rádi využili potenciál, který umění a kulturní projekty mají v překonávání
stereotypů a předsudků. Naučíme-li se otevřenosti vůči různým barvám pleti, budeme o to více respektovat
i další „menšiny“ – gaye, lesby, handicapované, seniory, děti. Umělecká tvorba vytváří ze své podstaty interkulturně komunikující prostředí. Inspirace prostřednictvím výrazných mezinárodních projektů je příkladným obrazem
možných nových forem spolupobývání v jednom místě. Zároveň má umění schopnost sdílet zkušenosti a prezentovat je v mezinárodním měřítku.
Projekty tohoto pilíře budou orientovány do tří základních rovin. První jsou projekty vycházející z potřeby integrace imigrantů a etnických menšin a projekty zaměřené na kulturu těchto menšin. Druhým polem jsou projekty
orientované na putování a výměnu tvůrčích kolektivů (mezinárodního složení), především zaměřených na okrajovou, experimentující a provokující tvorbu. Třetí rovinu nabízejí kulturní festivaly a eventy, jež mohou být nejen
platformou pro prezentaci inspirujících zahraničních nebo menšinových projektů, ale také v sobě nesou potenciál nových zahraničních návštěvníků pro Plzeň.
119
II.
II.
Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty do poloviny května 2010:
(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady tak, jak je
jejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektových
záměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivní
výběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury v letech 2012–2013.)
Součástí výstavy bude také prezentace tvorby českých umělců, kteří studovali a působili v Mnichově, k nimž patří
např. E. K. Liška, Jakub Schikaneder, Lev Lerch, Josef Mandel, Emil Holárek a další.
1. Zářící metropole umění. Fin de siècle – umění secese v Mnichově
Pojem Muenchen leuchtete (Mnichov zářící) pochází z novely Thomase Manna Gladius Dei (Meč Boží) z roku
1902. Později se toto označení používalo často k označení Mnichova na přelomu 19. a 20. století. Mnichov byl
v „dlouhém 19. století“ přední evropskou kulturní metropolí. V Německu byl považován za „hlavní město umění“,
a to především v 2. polovině 19. století. V řadách sdružení Mnichovská secese byli zastoupeni jak renomované
osobnosti Mnichovské školy, tak mladí umělci, kteří usilovali o radikální změnu statusu umění. Na konci století (fin
de siècle) byla mnichovská kulturní scéna skutečně pluralitní. Do všech oborů výtvarného umění byly invenčně
transformovány podněty mezinárodní secese, od tradičních až po avantgardistické koncepty, jejichž nositelem
se stalo dnes světoznámé sdružení Der blaue Reiter. Někteří z protagonistů tohoto období, jako např. Vasilij Kandinskij nebo Paul Klee, jsou zastoupeni ve zlatém fondu nejvýznamnějších světových muzeí umění.
V kandidatuře Plzně na EHMK 2015 má tento projekt své hluboké oprávnění. Umění doby fin de siècle je v Západočeské galerii v Plzni zastoupeno velmi obsáhlým a kvalitním souborem uměleckých děl. Dalším důvodem je
geografická i kulturní blízkost Plzně k bavorské metropoli. Projekt Umění secese v Mnichově má v rámci přihlášky
jak regionální ukotvení, tak je zároveň nadregionálním projektem, který má širší evropský význam.
Česká kulturní veřejnost se s uměním mnichovské secese dosud neměla příležitost seznámit. Někteří z autorů
byli zastoupeni svými díly pouze na výstavě Německá secese v Národní galerii v Praze v roce 1980. Ani v samotném Mnichově není tamní secese prezentována v souhrnu různých oborů výtvarného umění, neboť díla jsou
zastoupena v různých sbírkách (malířství, architektura, užité umění). V poslední době o toto téma v českém prostředí vzrůstá zájem (např. grantový projekt Ústavu dějin umění AV ČR ke kulturním vztahům Prahy a Mnichova).
Přelom století v Plzni znamenal obrovský rozmach města. Na rozdíl od Mnichova byl zde vývoj města poznamenán velkým přílivem obyvatel do města, kteří byli poměrně jednostranně orientováni na získání práce ve Škodových závodech. Od 80. let 19. století se město orientuje spíše na techniku. Také blízkost Prahy odvádí z města
kultivovanou vrstvu. Evropské paralely tohoto období lze nalézt v budovách Západočeského muzea a Divadla J.
K. Tyla (1900–1910), inspirované vídeňským stylem. Doprovodné akce k výstavě se budou soustřeďovat na téma
role umělce ve městě a význam přítomnosti umělců v kulturním vývoji města. Toto téma je v současnosti s rozvojem konceptu kreativních měst velmi aktuální.
Cílem výstavního projektu je souhrnná prezentace výtvarné kultury Mnichova v éře fin de siècle (1890–1914).
Nejedná se pouze o představení uměleckého sdružení Mnichovská secese (založeného r. 1892), ale o přiblížení
významných uměleckých činů na poli architektury, grafického designu, uměleckého řemesla a průmyslu, malířství, sochařství, kresby a grafiky. Výstava a doprovodná publikace budou tematicky strukturovány jednak podle
sdružení, hnutí a tendencí a jednak podle dobově aktuálních témat. To umožní ukázat přesahy výtvarné kultury
ke kulturní historii, literatuře, filosofii, či teologii. Přiblíženy budou i významné dobové kulturní časopisy Jugend,
Simplicissimus, Die Kunst für Alle aj.
Na výstavě budou představena díla významných umělců ze sdružení Münchner Sezession, Vereinigte Werkstätten für Kunst und Handwerk, Der Deutsche Werkbund, Der blaue Reiter, krajinářské školy v Dachau u Mnichova,
ale též umělců stojících mimo sdružení. Pořadatelé výstavy budou usilovat o reprezentativní zastoupení následujících umělců, mezi nimiž nebudou scházet jména jako Franz von Lenbach, Franz von Stuck, Lovis Corinth, Gabriel
Max, Max Slevogt, Fritz von Uhde, Paul Klee nebo Vasilij Kandinskij.
2. Miret / Ida Kelarová
Dalším projektem, který se v Plzni pro rok 2015 chystá, je romský festival Idy Kelarové. Cílem projektu v Plzni je
uspořádání mezinárodního romského koncertu s filharmonií Philharmonischer Verein der Sinti und Roma se světově uznávanými romskými sólisty (www.foerdervereinroma.de) a prezentace českých i zahraničních romských
kapel. Je třeba lidem ukázat, že romská kultura stále žije. Tento program budou doprovázet výstavy o historii,
tradicích a kultuře romského obyvatelstva. V rámci projektu budou dále organizovány umělecké workshopy pro
děti i dospělé (pěvecké, taneční, hudební či např. jazykové), které povedou výhradně romští spoluobčané.
Všechny zmíněné akce budou otevřeny široké veřejnosti. Rozšíří se všeobecné povědomí o romské kultuře, a Romové si tak zároveň uvědomí, že mohou být na svou kulturu hrdí a povede je to k určité zodpovědnosti. Jestliže
se má na situaci Romů v Česku něco změnit, je třeba, aby převzali zodpovědnost za řešení svých problémů.
A právě takové projekty tomu mohou napomoci.
120
Nositel projektu: Západočeská galerie v Plzni
Předpokládané náklady: 5 100 000 Kč / 196 150 €
Nositel projektu: Miret, o.s.
Garant projektu: Ida Kelarová
Partneři projektu: Filharmonie Philharmonischer Verein der Sinti und Roma se světově uznávanými rómskými
sólisty (www.foerdervereinroma.de), Agentur GlanzLichter, Rakousko, Divé maky, o.z. (Slovensko), RBB – Funkhaus Europa, World Music Charts Europe (Německo), Asphalt Tango Records GmbH (Německo), Společenství
Romů na Moravě, Verband Deutscher Sinti und Roma, Škampa Quartet, Filharmonie Hradec Králové o.p.s.
Předpokládané náklady: 1 500 000 Kč / 57 690 €
3. Khamoro Plzeň 2015
Více než deset let existence festivalu romské kultury se již zarylo do povědomí nejen Pražanů, přesto dosud
festival jako takový se za hranicemi hlavního města nevydal. Dohodli jsme se proto s panem Silajdžičem stojícím
v čele celé akce na postupné spolupráci, která vyústí v plzeňskou část tohoto výjimečného mezinárodně velmi
dobře obsazeného festivalu.
Nejpozději v roce 2015 tak bude moci plzeňská veřejnost obdivovat hudbu, tanec, ale i zvyky a tradice romské kultury, zajímavé filmové pohledy na toto výjimečné etnikum, výtvarné doprovodné akce, debaty, přednášky apod.
Nositel projektu: občanské sdružení SLOVO 21
Garant projektu: Džemil Silajdžič
Předpokládané náklady: 1 800 000 Kč / 69 230 €
4. Art dialog
Výtvarné umění je univerzální jazyk, kterému rozumí lidé ze všech koutů světa, aniž by se jej museli učit, je jako
esperanto, s jehož znalostí se už narodíme. Prostřednictvím umění tak mohou mezi sebou komunikovat a poznávat se národy bez znalosti jazyka toho druhého.
121
MIRET, o.s. (Mezinárodní iniciativa pro rozvoj
etnické tvorby)
Romské občanské sdružení MIRET je dobrovolným sdružením občanů, založeným za
účelem vytvoření podmínek pro humánněpedagogickou, kulturní a uměleckou činnost.
Naše organizace se již několik let zabývá
podporou tvůrčích a kulturních aktivit romské
minoritní skupiny.
Romské sdružení MIRET bylo založeno v roce
1998. Jedním z hlavních cílů naší organizace
je napomáhat romské minoritě v integraci
do společenského života v ČR a naopak
majoritní skupině obyvatel ČR umožnit
a pomoci porozumět lépe Romům a otevřít
se jim. Již několik let spolupracujeme s různými institucemi, organizacemi a nadacemi,
například: UNESCO, Amnesty International,
Ministerstvo kultury ČR, Klub Hurá kamarád,
Nadace Divoké husy, Česká Inspirace, DROM
a další. Již po několik let je naším patronem
zpěvačka Ida Kelarová, která nám napomáhá
v umělecké náplni našich aktivit.
Ida Kelarová
Založila Mezinárodní školu pro lidský hlas.
Organizuje mezinárodní workshopy, multietnické projekty, romský festival Gypsy Celebration Hartmanice a v různých zemích zakládá
pěvecké sbory s repertoárem romských písní
Apsora. V roce 1999 vytvořila spolu se svým
nynějším partnerem Desideriem Duždem
skupinu Romano Rat („Romská krev“), se
kterou koncertuje po celém světě.
Za hudbu k filmu Zpráva o putování studentů
Petra a Jakuba byla v roce 2001 nominována
na Českého lva. Specifické hlasové dílny „Zpívat může každý“ realizovala v těchto zemích:
Slovensko, Velká Británie, Norsko, Dánsko,
Švédsko, Nizozemí, Španělsko, Francie,
Belgie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Izrael,
Mongolsko, Itálie.
SLOVO 21
Občanské sdružení SLOVO 21 bylo založeno
v roce 1999 v Praze a v současné době realizuje projekty vzdělávací, kulturní, mediální,
projekty týkající se zvyšování veřejné informovanosti atd., především romské projekty
a projekty týkající se integrace cizinců žijících
v České republice.
Základními cíli sdružení jsou zejména boj
proti rasismu a xenofobii, ochrana lidských
práv, budování tolerance vůči minoritám,
podpora vzdělávání a integrace menšin.
Jsme organizace otevřená novým myšlenkám
a iniciativám, spolupracujeme se státními
i nevládními organizacemi a institucemi
z České republiky a zahraničí.
II.
Umění a kultura zveřejňuje intimní výpovědi o našich životech, radostech a strastech, o našich nadějích a zklamáních, o našich citech. Umění pomáhá poznat se navzájem. Pomáhá přiblížit se k sobě a získat k sobě ztracenou
důvěru. Umění znovu otevírá komunikaci.
Již od začátků přípravy plzeňské kandidatury se účastní studenti a pedagogové Ústavu umění a designu diskuse vedené výtvarnými prostředky na témata, která tato kandidatura opět otevřela. Od roku 2008 se v každém
semestru a klauzurní práci a v řadě prací bakalářských a diplomových objevují témata související s podporou
kandidatury, s městem Plzní a okolím, soužitím etnik, plzeňskými řekami, historií dávnou i nedávnou, pověstmi
plzeňského kraje, využití nových technologií a nanotechnologií v umělecké tvorbě, historie západního pohraničí,
evropská identita, odstraňování bariér v evropské komunikaci, ekologie atp.
Tento dialog bude pokračovat do roku 2015 a postupně k němu budou zvány další školy a další studenti z českých a evropských škol. UUD bude lídrem těchto „diskusí“ vedených výtvarnými prostředky, které otevřou a budou řešit řadu palčivých a aktuálních témat regionu a potažmo celé Evropy.
V semestrech roku 2015 tyto aktivity vyvrcholí a budou prezentovány práce studentů UUD, kde se uvedená témata řešila už od počátku přípravných prací na kandidatuře v roce 2008.
Budou vyhlášeny mezinárodní soutěže uměleckých škol:
—— komiksových příběhů na téma „Sousedé“;
—— plakátů na téma „Ecultura“;
—— grafik na téma „ Můj tvůj domov“;
—— designových návrhů na téma „Teendesign“.
Výstupy těchto mezinárodních soutěží budou po celý rok vystaveny v prostorách Západočeské univerzity v Plzni
a dalších prostorách. Tiskem budou vydány vícejazyčné katalogy a sborníky jednotlivých témat.
Nositel projektu: Ústav umění a designu v Plzni
Garant: Josef Mištera
Předpokládané náklady víceletého projektu: 1 750 000 Kč / 67 310 €
5. Candoco v Plzni
Komunitní práce umělců sice patří k běžným praktikám a trendům posledních let, přesto budeme těžce hledat tak
systematickou a důslednou práci s handicapovanými občany, jakou již po léta dokáže realizovat CANDOCO.
Pokud bylo jejich vystoupení před více než desítkou let pro někoho šokující, dnes mají za sebou turné po celém
světě a dále zkoumají možnosti, jak prolamovat mentální bariéry. Vytvářejí prostor pro dialog osobnosti zdravé
a tělesně postižené i na scéně, dialog, který není pro každého zcela obvyklý.
Pracují dnes se špičkovými choreografy a režiséry, přesto je pro ně zásadní pomáhat šířit tento kreativní model
všude po světě. Plzeň se proto může těšit na rezidenční pobyt, který nabídne intenzivní dílny pro české umělce
i tělesně postižené občany. Výsledky nepochybně mnohé překvapí…
Nositel projektu: Tanec Praha, o.s.
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 2 800 000 Kč / 107 690 €
II.
6. Slam Poetry experimental
Jde o koncept protkávající menšinovou kulturu a experiment s mezinárodním i menšinovým rysem – slam poetry
je cesta k vokalizaci problémů a ran na duši města, jeho lidí i jeho skrytých i viditelných menšin.
122
123
II.
Občanské sdružení Fléda
Od září 2004 provozuje v Brně Flédu,
dle návštěvnosti a zájmu z celé republiky
i zahraničí, v současnosti jedno ze stěžejních míst nezávislé kultury v ČR.
Johan, o.s.
Centrum Johan od roku 1998 soustavně
rozvíjí v Plzni, Plzeňském i Karlovarském
kraji své aktivity ve třech základních
liniích: umělecké projekty (původní
umělecká tvorba v oblasti performing
arts a výtvarného umění, festivaly, divadelní a paradivadelní projekty, výstavní
projekty, produkční práce, konzultace),
vzdělávací projekty (tvůrčí dílny, umělecká sympozia, projekty zaměřené na
postupy vycházející z výchovy uměním,
estetické výchovy, dramatické výchovy
a osobnostního a sociálního rozvoje)
a komunitně orientované sociální
práce (resocializační projekty pro mladé
nezaměstnané, projekty komunitního
dialogu a komunitního rozvoje a práce
s dobrovolníky).
Od roku 2000 realizuje projekt Otevřeného komunikačního prostoru Moving
Station / Hemžící se zastávka. Jedná se
o jedinečný projekt kulturní a sociální
revitalizace historické budovy nádraží Plzeň – Jižní předměstí. Původně
odbavovací nádražní budova z roku
1904 ležící na křižovatce tratí Plzeň-Cheb
a Plzeň-Domažlice se stala prezentačním
a rezidenčním prostorem pro nezávislé alternativní projekty především
z oblasti performing arts a výtvarného
umění. Díky projektu Moving Station se
v listopadu 2009 stalo centrum JOHAN
členem prestižní evropské sítě kulturních
center pracujících v bývalých industriálních budovách – Trans Europe Halles.
II.
Slam poetry je soutěž v přednesu poezie. Důraz se klade na poezii a především na její prezentaci. Autoři se zaměřují na to, co sdělují a jak to sdělují. Slam poetry založil na počátku 80. let v Chicagu Marc Smith a od té doby
si získala velkou popularitu, dosud především v západním světě. Slamy se tam pořádají v různých městech prakticky každý týden. Slam poetry začalo v České republice pořádat tehdejší brněnské nakladatelství Petrov pod
vedením Martina Pluháčka v roce 2003. První dvě finálová kola se konala v rámci olomouckého festivalu poezie.
Od roku 2005 přešlo finále do Brna a zabydlelo se v klubu Fléda. Plzeň se postupně stala vlajkovou lodí českého
slamu, z Plzně postupně do světa vyrazili významní čeští slameři Bohdan Bláhovec, Buczech, Nejhodnější Michal
a první česká slamerka Masha. Bohdan Bláhovec a Masha uspěli i na evropském slamerkém poli.
Slam poetry experimental je projekt velkého týdenního evropského festivalu a odborného sympozia spolu s tvůrčím setkáním a evropskou soutěží. Počítáme s pravidelným pořádáním významné odborné konference o cestách
a možnostech slamu jako angažované tvůrčí cesty horečně reagující na bolavé otázky doby.
Cílem projektu je vytvořit platformu pro setkávání špičkových představitelů slamu v Evropě, platformu pro odbornou reflexi. Počítáme s širokospektrálním setkáním literátů, literárních vědců, performerů, hudebníků, kulturních antropologů, muzikologů i filosofů.
Počítáme s tím, že by se Slam poetry experimental po roce 2015 dále rozvíjel jako bienále v lichých letech. Již
v roce 2013 počítáme uspořádáním prvního, přípravného ročníku.
Nositel projektu: Fléda, o.s.
Garant projektu: Lenka Zogatová
Partneři projektu: Podivy, o.s., Johan, o.s Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 700 000 Kč / 65 380 €
7. Divoká klec
Projekt propojující téma nádraží (příjezdy – čekání – odjezdy) s evropskými kulturními centry a tvůrčími skupinami,
tvořícími na bývalých nádražích.
Cílem projektu je umělecké animování fenoménu nádraží, cestování, dojíždění. Chceme zachytit proměnu fenoménu evropských železnic v kontextu s proměnami města a stylu života. Osou projektu je práce na společném
tématu na různých místech Evropy v mezinárodních skupinách vedených inspirujícími osobnostmi. Finále projektu se uskuteční v Plzni v prostoru MOVING STATION jako festival performing arts s tématem nádraží. Součástí
projektu bude také výstava dokumentačních fotografií a sympozium na téma město a železnice
Nositel projektu: Johan, o.s.
Garant: Roman Černík
Partneři projektu: Trans Europe Halles, Divadlo na Peróne Košice (SK), Teatro de la
Estacion Zaragoza (E), Theater im Bahnhof Graz (A) , Stanica Žilina (SK)
Předpokládané náklady: 2 500 000 Kč / 96 150 €
8. Chaloupka strýčka Toma
Projekt akčního kontaktního místa – mostu pro setkávání a poznávání. V současné době jsou Borská pole a podobné areály s velkým procentem zahraničních dělníků mimo běžný veřejný a komunikující prostor. To vede
k řadě nedorozumění a k vytváření bariér a předsudků mezi místními lidmi a nově příchozími.
Cílem projektu je vytvořit a uvést v život koncept reálného nízkoprahového meeting pointu přímo v areálu Borských polí. Jde o vytvoření prostoru pro kontaktní služby, místa pro pozastavení i vyhledání informací
124
a pomoci. Podle záměrů projektu by i vizuálně mělo jít o vstřícnou budovu (lehká vizuálně zajímavá stavba,
jurta, nomádské přístřeší – počítáme se spoluprací se studenty umění na vizualitě místa). Vizualita místa musí
vytvářet výzvu k návštěvě i zprávu o účelu a smyslu takového bodu – místo musí nabízet kontrast s chladem
industriální zóny.
Tento záchytný a bezpečný bod (pracovní název „Chaloupka strýčka Toma“) by mohl nabízet orientaci cizincům v českém světě, orientaci v jeho hodnotách, a zároveň by otevíral možnost pro vlastní aktivity příchozích (klubové místnosti, kulturní prostor pro koncerty, přednášky, slavnosti). Inspirací jsou nízkoprahová integrační centra v zahraničí (např.
Nizozemsko). Neformálnost, dostupnost a otevřenost by byly klíčové faktory v přístupu k nabízeným situacím.
Nositel projektu: Johan, o. s.
Garant projektu: Ida Kaiserová
Partneři projektu: Člověk v tísni a ZČU (zapojené obory: kulturní a sociální
antropologie, sociologie, sociální práce a peadagogiky)
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 14 000 000 Kč / 538 460 €
9. V Plzni jako doma
Výzkumný projekt bude úzce provázán s činností nízkoprahového centra pro cizince a doplňovat jeho činnost výzkumnými aktivitami. Výzkumný zájem by se měl odehrávat na pomezí těchto tří dimenzí – město, práce, kultura.
Fenomén prekarismu (od slova prekariát, jež vzniklo spojením proletariátu a prekérnosti) je ve světě běžně zkoumán v návaznosti na postavení migrantů – lidí, kteří mají oslabená sociální práva a bez jejichž levné práce se
současný systém produkce neumí obejít. Zvyšování sociálních nerovností vede k fragmentarizaci a exkluzivitě,
která se projevuje také v teritorialitě města.
V zahraniční odborné literatuře se uvádí, že přítomnost většího množství lidí v prekérním postavení způsobuje
viditelné změny v prostoru. Čtvrti měst, kde žijí migranti, jsou charakterizovány procesem „urbánní desertizace“.
Vzniká odcizené prostředí, jehož obyvatelé se necítí bezpečně. Z místa, kde žije jejich komunita, se stává indiferentní neosobní prostor sloužící toliko k přespávání.
Město Plzeň se nachází ve velmi dynamické situaci, co se týče přítomnosti výrob, které zaměstnávají migranty
v prekérním postavení. Samo město se stalo iniciátorem vzniku celé nové tovární čtvrti, která lákala zahraniční
investice a postupně též zahraniční dělníky. Poměr cizinecké a domácí pracovní síly nejen v těchto provozech,
ale i ve městě celkem, je jeden z „nejvyrovnanějších“ v České republice. Přítomnost velkého množství lidí, kteří
jsou etnicky odlišní a sociálně znevýhodnění, může výrazně uspíšit celkový proces fragmentarizace urbánního
prostoru, který v Plzni probíhá po celé poválečné období.
Zároveň však může být přítomnost migrantů pro město šancí. Cizinec je v městském prostoru vždy nositelem
inovace, často, stejně jako v Plzni, přispívá k ekonomickému růstu. Cílená podpora diverzity je součástí mnoha
rozvojových urbánních strategií.
Velkou otázkou je, nakolik mohou k příznivému vývoji soužití cizinců a majority přispět kulturní aktivity cizinců
a jejich sdružení.
V tomto projektu by měla zaměřenost na trojí dimenzi pobývání cizinců na území města dopomoci k vypracování
evaluačních postupů pro úředníky města, terénní a sociální pracovníky. Mohly by podat obraz o tom, jaký je přínos
kulturních aktivit cizinců pro komunitu. A přispět tak k plzeňské strategii urbánního, sociálně-udržitelného rozvoje.
Ida Kaiserová, socioložka, v současnosti
pracuje v neziskové organizaci zabývající
se zapojováním veřejnosti do procesů
rozhodování. V minulosti pracovala na
dvou samostatných výzkumných projektech zaměřených na život cizinců ve
městě Plzni. Autorka publikace „Vařit se
ve vlastní šťávě“.
Garant: Ida Kaiserová
Předpokládané náklady: 900 000 Kč / 34 620 €
125
II.
Alliance française de Plzeň je občanské
sdružení, jehož cílem je zprostředkovat frankofonní kulturu všem jejím
příznivcům. Patří ke světové síti více než
1100 kulturních zařízení ve 138 zemích.
Alliance française de Plzeň byla založena
v roce 1910, jejím prvním předsedou byl
spisovatel Karel Klostermann. V současnosti je předsedou pan Jaroslav
Lobkowicz. Alliance française de Plzeň
sídlí spolu s Anglickou, Německou
a Rakouskou knihovnou na náměstí
Republiky 12 v tzv. Evropském domě
pocházejícím z 15. století.
„Myslíme si, že v současném světě se
jako stále aktuálnější jeví akceptace jinakosti a že každá tradice má schopnost
obsáhnout jakoby všechny ostatní. Díky
tomuto fenoménu můžeme i skrze tak
vzdálené kultury, jako jsou například japonská či čínská, nahlédnout do kořenů
tradice vlastní. Navíc jsme přesvědčeni,
že setkání tohoto charakteru nám pomáhají sbírat odvahu k tomu, abychom byli
schopni vést dialog s jakoukoli „jinou“
kulturou při respektování vzájemných
odlišností.“ / Bezejmenná čajovna
Bezejmenná čajovna ve Šťáhlavicích
nedaleko Plzně byla otevřena v roce
2000. Jejím jakýmsi „vedlejším“ efektem
jsou projekty s tématy prolínání kultur
a rozličných kulturních světů. Tyto aktivity
kontinuálně navazují na činnost Západočeského Nezávislého kulturního sdružení
ARS založeného v roce 1990.
Především se jedná o projekty inspirované kulturami Dálného východu –
Japonska, Číny, Indie, Vietnamu, Tibetu,
Mongolska… Je nutné předeslat, že
v těchto projektech nejde v žádném
případě o transplantaci hodnot Dálného
východu do našeho evropského prostředí ani o nacházení nějakých shodných
prvků s evropskou kulturní tradicí.
V tomto případě jde o mapování a reflexi
inspirativní kulturní synkreze mezi kulturami a myšlením Východu a Západu.
Především ve výtvarném umění, hudbě,
filosofii, estetice a literatuře…
II.
10. Duše kaváren a básníků
Cílem tohoto projektu je umožnit publiku, aby objevilo veškerou bohatost a různorodost evropských básníků
a jejich děl prostřednictvím nejkrásnějších literárních kaváren, tedy míst jako dělaných pro demokratické výměny
názorů, kde má každý, ať je jakéhokoli původu, co říct. Chtěli bychom znovu vytvořit onu atmosféru, znovu objevit
duši evropských kaváren od kavárny Procope v Paříži po L’Hungaria v Budapešti. Zapomeňme kavárny stylu „vypij
/ sněz a vypadni“, na stresující rytmus života, kvůli kterému zapomínáme na radost z toho být spolu, povídat si
o kultuře, diskutovat u skleničky a s každým douškem předělávat svět! Tyto důležité chvíle klidu, kvůli kterým stojí
za to se oddat potěšení života, ponořit se do přemýšlení a do krásy.
Plánované akce:
—— Výzkumné a experimentální dílny – umožní si uvědomit souvislost mezi různými druhy poezie a vybranými
tématy – cesta, bloudění, cizina atd.
—— Tvůrčí pobyty – shromáždí na 14 dní všechny zúčastněné francouzské a další evropské umělce.
—— Literární setkání a další akce pro veřejnost s umělci – autorské čtení, debaty, dílny tvůrčího psaní.
—— Workshopy ve spolupráci se středními školami, během školního roku je vyučována vybraná poezie.
—— Vytvoření CD informujícího o projektu, určeného pro širokou veřejnost, ke koupi na vybraných internetových
stránkách.
—— Umělecké představení – multižánrová inscenace 12 evropských básní. Budou přednášeny v jazyce dané země
a ve francouzštině. Diváci budou mít k dispozici příslušné básně v obou jazycích.
Nositel projektu: Alliance française de Plzeň
Garant projektu: Thibault Haioun
Partneři projektu: Arteco, Divadlo Alfa, 3 Solyom (Maďarsko), Associazione
Culturale D’Altrocanto (Itálie)
Předpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €
Nositel projektu: Bezejmenná čajovna ve Štáhlavicích
Garant projektu: Ivo Hucl
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 300 000 Kč / 50 000 €
12. Bienále Živé město (pocta Bohuslavu Blažkovi)
Pravidelné bienále inspirativního tvůrčího setkávání odborníků i občanských aktivistů zabývajících se humanizací života ve městě, které iniciuje vytvoření a udělování ceny za projekty, které posilují lidskou dimenzi života
v urbánním prostoru, sousedství a také setkávání a poznávání kvalit života venkova a města – Cenu Bohuslava
Blažka.
Cílem projektu je vytvořit platformu pro soustavnou reflexi komunitně rozvojových projektů v České republice.
Záměr vychází z potřeby dokumentovat a inspirovat představitele samosprávy, občanských iniciativ, architektů
a urbanistů i umělců v možnostech podpory projektů otevírajících prostor pro posilování humánní a komunitní
dimenze života ve městě, v krajině. Klíčovou otázkou projektu je kultura života a vliv kultury na rozvoj kvality života
pro obyvatele města a jeho okolí.
Projekt je postaven na dvou základních liniích:
—— Pravidelném mezinárodním mezioborovém sympoziu o městě, městské krajině a její lidské dimenzi, o krajině
a lidských zásazích do ní, o rozvoji komunitně orientovaného života, rozvoji sousedství a občanské spolupráce. Speciální téma bude pravidelně věnováno kultuře, kulturním projektům posilujícím sounáležitost obyvatel
s místem.
—— Veřejná a reprezentativní soutěž pro městské samosprávy a neziskové organizace o cenu Bohuslava Blažka
– cenu za přínos lidskému rozměru života ve městě, za prohloubení respektu k místu ke krajině. Oceňovány
budou také kulturní a umělecké projekty posilující vazbu k místu, respektující krajinu a rozvíjející mezikulturní
spolupráci na animaci veřejného prostoru.
Nositel projektu: Živé město – neformální sdružení pořadatelů
11. Tibet mysli
Úspěšně realizovaná spolupráce na evropském turné mnichů japonské školy Tendai pod názvem Blízké hlasy
zdáli, kteří si vzali za své zachování a oživení tradičního rituálního zpěvu šomjó, spolu s unikátním českým souborem Schola Gregoriana Pragensis pod patronací Tomáše Halíka byla cennou zkušeností pro navazující projekty,
např. výstavu Hory a srdce v japonském městě Takasaki. Tyto zkušenosti jsou podstatné pro projekty čajovny
v tomto duchu do roku 2015 i po něm.
Patří sem i projekt Tibet mysli, jehož první část proběhla již v loňském roce v pražské Novoměstské radnici pod
záštitou pana Václava Havla, ve spolupráci s Nadačním fondem Potala, Národní galerií a Náprstkovým muzeem
v Praze. Výstava dokládá přesvědčení, že podobná mezikulturní setkávání mají v postmoderním světě daleko
hlubší význam, než se může v tuto chvíli jevit. Pro většinu globalizované společnosti slábne vliv tradičních hodnot.
Setkání s Tibetem, tibetskou kulturou, různými formami tibetského buddhismu (ale i s jinými vzdálenými kulturami) může inspirovat a přivést nás k novému hledání ztracené spirituality. Součástí Tibetu mysli je multikulturní
výtvarná a fotografická výstava, etnografické a rituální exponáty, filmový festival a bohatý doprovodný program,
to vše rozvíjeno v etapách až do roku 2015.
Projekt přináší také unikátní turné tanečníků – mnichů z exilového kláštera Mänri v Indii. Mniši bönistické tradice
obvykle necestují. V tomto případě jde o první unikátní příležitost zúčastnit se autentických mnohahodinových
rituálů v podobě, v jaké jsou prováděny pouze pro tibetské publikum.
126
Garanti projektu: Roman Černík, Ida Kaiserová
Partneři projektu: Centrum pro komunitní práci Plzeň, Spolek pro obnovu venkova,
Zapálení, Johan, o. s.
Předpokládané náklady na víceletý projekty: 900 000 Kč / 34 620 €
13. Plzeň, Fair město
Cílem projektu je přispět k lepší informovanosti Plzeňanů o problémech rozvojových zemí a Fair Trade jako jedné z podob boje proti chudobě a dětské práci, získat plzeňskou veřejnost pro tuto myšlenku a vytvořit po vzoru
Londýna a dalších kulturních měst zemí EU z Plzně první české Fair město. Konkrétní aktivity vedoucí k naplnění
tohoto cíle jsou:
—— plzeňské biodožínky, jejichž součástí je vzdělávání o fair trade;
—— zábavně-vzdělávací aktivity s tematikou Fair Trade v Zoo Plzeň během letních prázdnin;
—— cyklus přednášek pro plzeňské školy;
—— happening ke Dni pro Fair Trade;
—— kampaň za využívání Fair Trade kávy, čaje a občerstvení v plzeňských institucích;
—— Fair Trade prezentace v rámci jiných akcí kampaně Plzeň 2015.
127
Centrum pro komunitní práci Plzeň je
nezisková organizace, která poskytuje
služby všem zájemcům o účast veřejnosti
a občanských organizací v rozvoji obcí,
měst a krajů, místní udržitelný rozvoj
a regionální politiku Evropské unie.
Prosazuje principy partnerství a transparentního rozhodování, zprostředkovává
informace ostatním NNO v Česku a připravuje společná doporučení a postupy.
Zkušenosti z ČR přenáší do ostatních
kandidátských a členských zemí EU.
Spolek pro obnovu venkova
Posláním spolku je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení
společenského a duchovního života na
venkově, k posílení hospodářské stability
a prosperity venkova. Motivovat občany
žijící na venkově k dobrovolné aktivitě,
podněcovat je k odhodlání podílet se na
zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku
a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce
při obnově venkova. V neposlední řadě
pak překonávat úzce resortní přístupy
k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat
Program obnovy venkova.
Bohuslav Blažek (* 18. 10. 1942 † 20.
11. 2004) je jedním ze zakladatelů sociální ekologie u nás. K jeho nejvýznamnějším odborným publikacím patří Krása
a bolest: Umění, tvořivost a hra v životě
trpících a postižených (1985, spolu
s Jiřinou Olmrovou) a Venkov / města /
média (1998). V letech 1993–2001 byl
po tři volební období místopředsedou
Spolku pro obnovu venkova.
II.
Neziskovou organizaci Fair Life založila
asi po dvou letech neformální činnosti
skupina příznivců Fair Trade, kteří se rozhodli přejít od osobní podpory k veřejným aktivitám a šířit v regionu myšlenku
spravedlivého obchodu a partnerského
vztahu k lidem z rozvojových zemí. Chtěli
by, aby se Plzeň stala po vzoru jiných evropských měst Fair městem a Fair Trade
jeho běžnou součástí.
Ve spolupráci s rozvojovými odborníky
organizujeme přednášky s rozvojovou
tematikou pro školy (od ZŠ po univerzity)
i širokou veřejnost, Fair Trade prezentace
a ochutnávky na charitativních či kulturních akcích, jako Pilsner Fest, festivaly Na
ulici, Jeden svět. V letech 2008 a 2009
jsme seznamovali s Fair Trade návštěvníky Zoo Plzeň. V roce 2009 jsme se
podíleli na 1. plzeňských biodožínkách.
Obecně prospěšná společnost Člověk
v tísni byla založena v únoru 1992 jako
nevládní nezisková, humanitární organizace s cílem pomáhat v zahraničních krizových oblastech. V současné době realizuje humanitární pomoc, dlouhodobé
rozvojové projekty a podporuje snahu
o demokratizaci a dodržování lidských
práv v téměř čtyřech desítkách zemí
světa. Vedle krizové pomoci a rozvojové
spolupráce v „méně šťastných“ oblastech
světa uskutečňuje Člověk v tísni rozsáhlé
projekty také v České republice. Mezi ně
patří například mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech
Jeden svět a také řada vzdělávacích aktivit, které směřují k podpoře multikulturní
a vzájemně tolerantní společnosti. Od
roku 1999 je součástí činnosti Člověka
v tísni také nabídka sociálně integračních
služeb, které jsou zaměřené na řešení
situace ve stále se zvětšujících českých
„sociálních ghettech“.
Myšlenka Fair Trade se zrodila v nevládním prostředí zemí západní Evropy. Podpora tohoto hnutí je dnes velmi
silná ve všech složkách společnosti včetně veřejných institucí. Kampaň Fair Trade město, která vznikla ve Velké
Británii a postupně se rozšířila do dalších zemí EU, je toho dokladem. Plzeň by se svou podporou Fair Trade připojila k tomuto evropskému proudu.
Cílem projektu je vzdělat co nejširší plzeňskou veřejnost, aktivně se bude pracovat se školáky a studenty, rodinami s dětmi, ale i zástupci různých institucí.
Nositel projektu: Fair Life, o.s.
Garant projektu: Alena Smolková
Partneři projektu: Envic, o.s., Člověk v tísni, o.s., Česko proti chudobě, Excellent Plzeň, s.r.o.,
plzeňské střední školy, Zoo Plzeň, organizátoři kulturních akcí kampaně Plzeň 2015
Předpokládané náklady: 100 000 Kč / 3 850 €
14. Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět
Festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se v současné době řadí mezi nejvýznamnější evropské festivaly svého druhu. V jeho programu jsou zahrnuty jak nejvýraznější lidskoprávní dokumenty uplynulého roku, tak investigativní a aktivistické filmy upozorňující na závažné celosvětové problémy. Hlavní soutěž
festivalu probíhá tradičně v Praze, ale dokumenty z Jednoho světa mohou diváci zhlédnout již několikátým rokem také v regionech. V Plzni se festival koná pravidelně každé jaro od roku 2002. V Plzeňském kraji jsou dalším
městem, kde se festival koná druhým rokem, Klatovy. O projekce je stále větší zájem, a tak každoročně zvyšujeme
počet promítaných filmů. V roce 2010 navštívilo festival v Plzni přes čtyři tisíce diváků. Jeden svět ale neznamená pouze promítání filmů. Jeho součástí jsou debaty s autory uváděných dokumentů a dalšími hosty, kteří jsou
odborníky na jednotlivá témata. Část představení je určena primárně studentům základních a středních škol.
„Kromě projekcí pořádáme v rámci festivalu řadu doprovodných akcí, jako jsou fotografické a výtvarné výstavy
nebo tvůrčí dílny a koncerty.
Festival Jeden svět je členem Asociace lidskoprávních festivalů / Human rights film network
Nositel projektu: Plzeňská regionální pobočka společnosti Člověk v tísni, o. p. s.
Garant projektu: Monika Hertlová
Partneři: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Česká televize, Magistrát města Plzeň, Západočeská univerzita v Plzni, Divadlo pod
Lampou, Český rozhlas Plzeň, Na Hromádce, o.s.
Předpokládané náklady: 18 000 000 Kč / 692 310 €
a její možné putování, veřejné diskuse, výstava může také putovat do domovských měst „nocležníků“.
Tento projekt se může rozvíjet v celé přípravné fázi projektu Plzeň 2015 Evropské hlavní město kultury.
Jiří Boudník, architekt, se narodil v Plzni.
V roce 1987 emigroval do USA, kde studoval umění a architekturu na věhlasné
Cooper Union. V New Yorku pracoval
jako projekční inženýr a manažer v design/build sektoru. Po 20 letech je zpět
v Plzni a Praze, kde se věnuje architektuře. V současné době pracuje na několika
uměleckých projektech, které vystavuje
na obou březích Atlantiku
Nositel a garant: Jiří Boudník
Partneři projektu: Člověk v tísni, Slovo 21, Cizinecká policie Plzeň, cizinecké
organizace, firmy na Borských polích
Předpokládané náklady víceletého projektu: 1 900 000 Kč / 73 080 €
16. Gia cây / Falešný pes (DOCU-DRAMA)
Jedná se o solitérní projekt, celovečerní film v poněkud neobvyklém formátu, a to docu-dramatu. Bude kombinovat hrané a inscenované části. Pokud bych ho měl přirovnat k nějakému u nás promítanému dílu, vybrali
bychom asi film IN THE WORLD britského režiséra Michaela Winterbottoma.
Film ve filmu. Celovečerní filmový příběh vietnamského studenta Západočeské univerzity, který se má stát hlavním hrdinou jednoho z projektů kandidatury města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Režie se má
ujmout světově proslulá bratrská dvojice Jean-Pierre a Luc Dardenneovi. Když se zdá, že žádný film nebude, náš
hrdina vezme věci do svých rukou. Projekt je postaven na propojení s belgickým městem Lutych a potenciálním
účinkováním slavné režisérské dvojice bratrů Dardenneových. Většina filmu se odehrává v Plzni, zobrazuje svět
etnických menšin a divák se bude moci zároveň seznámit s řadou akcí, které jsou s Plzní spojeny: Slam Poetry,
oslavy Lunárního roku, Finále aj. Jako první byl osloven plzeňský režisér Bohdan Bláhovec. Jedná se o netradiční
pohled do světa vietnamské menšiny, neobvyklý žánr, hru s filmem ve filmu, sebeironii, nadsázku v kontextu se
samotnou kandidaturou
Jan Stehlík
se narodil v roce 1963. V roce 1995
absolvoval magisterským titulem na
katedře Scenáristiky a dramaturgie na
FAMU. Trvale spolupracuje jako scenárista a dramaturg společnosti VAC – Vachler
Art Company, příležitostně pak se
společností Frmol a televizními společnostmi. Od roku 2004 je také uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu
studentských filmů Fresh Film Fest.
Nositel projektu: Jan Stehlík
Garant projektu: Jan Stehlík
Předpokládané náklady projektu: 14 500 000 Kč / 557 690 €
17. „Splněný Zen“ – evropsko-japonský celovečerní film
Příběh je inspirován skutečnými kratičkými událostmi a situacemi vyplývajícími z konfrontace dvou odlišných kultur, odlišnými sémantickými vzorci lidí odlišných kultur, západními předsudky vůči východním filosofiím, a v neposlední řadě moderní technikou posledních let.
Nositel projektu: 24, o.s. Plzeň
24, o. s. Plzeň
Hlavní náplní je pořádání kulturních akcí
(festivaly, koncerty, benefice, preventivní
drogové přednášky, akce pro děti a nově
i hraný celovečerní film. Snažíme se naše
aktivity směřovat od dětí, přes studenty
až po přemýšlivé dospělé.
Rozpočet: 6 500 000 Kč / 250 000 €
II.
15. Dej mi pokoj – Zimmer Frei / Give me a space-Free lodging
Cílem projektu je přiblížit životy cizinců žijících v Plzni a rodilých Plzeňáků. Projekt nabízí možnost setkání / přenocování EU i ne-EU cinzicům – Mongolům, Vietnamcům, Rumunům, Ukrajincům v rodinách a bytech plzeňských
obyvatel. Nabídnout nocleh, střechu nad hlavou je altruistické gesto od dob pravěku a vytváří jistou důvěru mezi
hostitelem a nocležníkem.
Projekt má tři fáze. V první fázi se odehraje vlastní přenocování – počítáme s intervalem 3 týdnů. Zaznamenáme
průběh návštěv, fotografie, audiozáznam postřehů z obou stran. Ve druhé fázi připravíme výstavní projekt: výstava bude v místnosti, ve které se budou střídavě promítat obličeje „nocležníků“ a jejich pokojů. Tyto vizuální podklady budou doprovázeny korespondujícími audiozáznamy. Třetí fáze je samotná výstava ve veřejném prostoru
128
129
II.
CŠKV (Centrum španělské kultury
a vzdělávání)
Centrum je místem setkání (Hispánců žijících v kraji, obdivovatelů a milovníků světa španělsky mluvících zemí, cestovatelů,
studentů, odborné i laické veřejnosti),
tvůrčí platformou (projekty přijímané ze
zahraničí, projekty vysílané do zahraničí,
projekty vznikající na území ČR s národní
a mezinárodní účastí – laické, poloprofesionální a profesionální projekty) a cestou
růstu a vzdělávání.
TANDEM
Koordinační centrum česko-německých
výměn mládeže Tandem je institucí
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která je začleněna do struktury
Západočeské univerzity v Plzni.
Tandem byl založen za účelem rozšíření
a zintenzivnění výměny mládeže mezi
ČR a SRN.
Kromě výše zmíněných projektových záměrů bude probíhat celá řada tradičních i nově startujících aktivit. K programovému proudu Tranzit a menšiny se již přihlásili např.:
—— Alliance française de Plzeň s mezinárodním projektem frankofonních divadelních workshopů „Karavana 10
slov“ nebo záměrem vytvoření nového smíšeného lesního porostu, ve třech podobách francouzské, německé
a české, pod názvem „Společný les“, dále se studentskou spoluprací partnerských měst Plzně Lutych, Limoges
a Franche-Comté nazvanou „Sdílení znalostí a objevování nového – Leonardo a Erasmus“, s celoevropskou
poctou hudbě konanou tradičně 21.června „Svátek hudby“ a v neposlední řadě s česko – belgickým literárním
sympoziem „Detektivka v Plzni – od Simenona po Maigreta“
—— Slovensko-český klub Plzeň se záměrem pořádat „Česko-Slovenské dny v Plzni“
—— EXCELLENT PLZEŇ s.r.o. s plánem uspořádat „Ples Evropy 2015“
—— Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu v Plzni s projektem česko – vietnamského kulturního dialogu „Xin
chào Plzeň – Ahoj Plzeň“
—— Jana Eismanová se záměrem uspořádat „Festival Flamenco Chequia“
—— Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem s porjektem „Dobrovolníci 2015“ – zřízení
dobrovolnických míst pro kulturu v rámci Evropské dobrovolné služby
—— Boheme e.V. s divadelním putováním na území Zlaté stezky „Divadelní festival Zlatá cesta“ a s projektem „Evropský parlament mládeže“ v Plzni.
Příběhy a prameny Od kořenů ke světové značce
V souvislosti se čtvrtým programovým proudem se objevuje mnoho klíčových témat, směřujících k pochopení
širšího kontextu, v němž se plzeňská kandidatura vyvíjí. Nejde o nic méně než o pochopení historie, o všeobecnou nutnost revitalizace v mnoha směrech. Revitalizace principů udržujících živý vztah s minulostí a tradicí,
revitalizace vztahů venkov a město, revitalizace vztahu ke krajině, revitalizace památek kulturních i industriálních.
Jde o pohled zpět do minulosti s úmyslem hledat inspiraci pro správnou budoucí cestu, cestu vedoucí k trvale
udržitelnému rozvoji, s pochopením, že o všem se rozhoduje teď a tady, v přítomnosti.
Programový proud Příběhy a prameny sleduje významné aspekty, které se prolínají a spojují v jeden celek – oživenou a udržitelnou tradici, ztracené příběhy, sítě (networking), industriální dědictví a ekologii duše. V neposlední řadě je to programový proud, který se cíleně zaměřuje na region, který symbolicky vnímá jako kořenový
systém města Plzně, snaží se o pochopení vlivů a vazeb mezi městem a venkovem. Primárním záměrem tohoto
proudu je návrat ke kořenům, hledání dávno vyschlých pramenů. Vnímání života člověka jako cesty zpět do harmonie s prostředím, navázání hlubšího vztahu s přírodou, krajinou a se sebou samým. Odnaučili jsme se vnímat
svou autentickou minulost, své autentické zakotvení v místě. Výsledkem je, i přes dvacet let prožitých v demokracii a svobodě, vzájemná nedůvěra, nedůvěra vůči sobě samému, nedůvěra ke své minulosti, nedůvěra ke světu
a zároveň i neochota přiznat si pravdivě svou / naši vlastní minulost. Je to dědictví, kterého se obtížně zbavujeme,
protože je nejvnitřnější součástí každého z nás, zvláště starší a střední generace.
Toto téma je navíc znásobeno neuvěřitelně rychle se rozvíjejícími informačními technologiemi, které na jednu
stranu představují zásadní posun ve vzájemné lidské komunikaci ve smyslu jejich globálního propojování, na
straně druhé však vytváří bezbolestné virtuální světy, jež naše reálné životy zásadním způsobem znejisťují. I to je
prvek, který nás odvrací od naší minulosti, od našeho zakotvení ve světě.
Informační technologie ovlivnily tradiční kulturní vzorce, oblast kultury přestává být vnímána jako vertikálně vymezená ve smyslu populární-elitní, lokální-globální, státní-soukromá, ale propojuje se horizontálně.
S tímto vědomím otevírá kandidatura prostor pro vytváření horizontální kulturní regionální sítě a jejím pozvolným mezinárodním přesahům. Evropa regionů nemá jedno centrum. Důraz se naopak přesouvá k vytváření originálních a osobitých lokalit, reflektujících své tradice a schopných budoucích transferů lidských zdrojů, zboží,
služeb a kreativního a tvůrčího potenciálu.
Boheme Bayerisch-Böhmischer Kulturverein in Amberg e. V.
Organizace byla založena v červnu roku
2006. Zaměřuje se na podporu umění
a kultury, zvláště pak na kulturní a sociální interakci mezi lidmi ze západních
Čech a východního Bavorska. Jejím
cílem je zlepšení životních podmínek na
obou stranách česko-německé hranice.
Další z vizí je obraz kreativní, kooperující společnosti, založené na spolupráci v horizontálních strukturách – sítích.
„To beer or not to beer?!“ je otázka přímo se nabízející ve vztahu k Plzni. Kromě regionální kulturní sítě bude Plzeň iniciátorem sítě revitalizovaných pivovarů, která zve ke spolupráci dlouhodobého charakteru partnery z různých koutů Evropy. Spojuje je prostor, kterému vdechli nový život. Partneři z Belgie, Polska, Dánska, Španělska,
Chorvatska, Švýcarska již projevili zájem o výměnu zkušeností a perspektivní společné projekty. Mnohé modelové příklady z těchto zemí jsou inspirací pro očekávanou rekonstrukci areálu Světovar, pro který Plzeň vyhlásila
urbanistickou soutěž v květnu 2010. Synergie kulturního využití areálu s developerskými záměry pro celou čtvrť
je jednou ze zásadních podmínek budoucího dobrého fungování.
Posledním tématem této kapitoly je „ekologie duše“, upozorňující na ohrožení nejen vnějšího, ale především
vnitřního prostředí člověka. Není čas posunout hranice ekologie? Není třeba chránit také člověka samotného?
Není neutěšený stav vnějšího světa zrcadlem vnitřního stavu? Obrazem lidské duše? Na cestě od totalitní ke
kreativní společnosti bude nutné navrátit duši do žebříčku hodnot, najít příčiny zranění, vyléčit rány a naučit se
znovu péči o ni. Duši je třeba chránit a vytvořit jí místo v novém chápání světa. Právě v tomto procesu má umění
nezastupitelnou úlohu.
II.
130
131
„Síť je alternativní forma organizace,
je otevřený systém, který je neustále
v pohybu. Není v ní vykonávána žádná
moc nad lidmi a středem spolupráce je
vzájemná pomoc. V takových organizacích už nemůže být vedení autoritářské
a hierarchické. Vedoucí je chápán jako
někdo, kdo zprostředkovává náhled,
udržuje energii v proudu a pečuje
o harmonii v síti. Motivace vzniku sítí jsou
hodnoty, které označujeme jako postmaterialistické. Jsou to hodnoty materiálně
nasycené společnosti, která vytváří
prostor pro životní postoj, v němž se
stanou klíčovými otázky po smysluplnosti, vnitřním vývoji a autonomii, důstojné
práci a kvalitě života…“ Harrie Salman:
Evropa v novém světle
„Duše se sytí krásou. Čím je potrava pro
tělo, tím jsou živé, složité a půvabné
obrazy pro duši. Můžeme dokonce říci,
že budeme-li v našem životě postrádat
krásu a umění, budeme pravděpodobně
trpět známými zmatky v duši – depresí,
paranoiou, ztrátou smyslu a toxikomanií…“ Thomas Moore: Kniha o duši
II.
Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty do poloviny května 2010:
(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady, tak jak je
jejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektových
záměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivní
výběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury v letech 2012–2013.)
1. Voda a imaginace
Ambicí tohoto projektu je poukázat ve strukturovaném příběhu výstav na dva spolu vzájemně související aspekty
vody: na to, jak toto proměnlivé přírodní medium hluboce ovlivňuje naši imaginaci a tvořivost (umění, poezii),
naše sny a náš vnitřní život (psychologie, spiritualita) a jak na tomto životodárném elementu zásadním způsobem
závisí náš vlastní život i život země, jejich zdraví, vitalita a prosperita (ekologie). Toto spojení „vnitřního“ a „vnějšího“ naznačuje titul a podtitul výstavy i motto z Paula Claudela.
Zároveň chce vyzvednout vodu jako dnes velmi aktuální, civilizační metaforu „proměny“, „kreativity“ a „integrace“
života, která vyjadřuje schopnost tvořivé flexibility a metamorfózy, přirozeného, nenásilného plynutí a organického vzniku nových forem života a také propojování rozmanitých a zdánlivě protikladných věcí, lidí a dimenzí do
jednoho integrálního celku.
Voda a život
Voda je v pravém slova smyslu zázračný element, s nímž bezprostředně souvisí vznik a vývoj života na zemi. Teprve prostřednictvím vody se na ní vytváří to, co němčina tak pěkně vyjadřuje slovem „Umwelt“ – okolní svět, který
nás obklopuje, ono společenství všech živých, dýchajících bytostí: rostlin, stromů, zvířat. Až s příchodem vody
se země a její krajiny začínají skutečně probouzet; teprve se zvuky bublajícího pramene a zurčícího potoka se
postupně začíná rozeznívat jejich mnohohlasá řeč a rozvíjet mnohotvárné formy, projevy a příběhy života.
Tato magická moc vody je krásně vyjádřena v pohádkách, v příbězích o zázračné „živé vodě“ nebo v motivu
studánky či pramene jako duše krajiny. Zásadní význam vody pro život dokládá její rozšíření: dvě třetiny povrchu
naší planety sestávají z vody a také naše tělo je složeno ze dvou třetin z tohoto tekutého elementu. Schopnost
vody probouzet a tvořit život souvisí s její úžasnou vnímavostí; jak ukazují poslední vědecké výzkumy, voda je médium schopné přijímat, nést a indukovat do světa informace a kódy života. Je nositelkou onoho procesuálního,
sjednocujícího, ekologického aspektu života.
„Všechno, po čem Srdce touží, lze vždy
převést na podoby vody.“
Paul Claudel
„Prodlévej, jak nejblíž můžeš u řečiště,
v němž tvůj život plyne.“
Henry David Thoreau
II.
Voda a imaginace
Podobně jako má voda zásadní význam pro život, pro jeho ekologii, podněcuje a živí také naše básnické snění,
naši imaginaci. V jejich různých podobách a projevech se specificky zrcadlí archetypální řeč symbolů lidské duše.
V tomto smyslu bývá imaginace často charakterizována také jako „vodní svět“, jako tajemná říše snění, jako svět
proměny – zárodečného vznikání a utváření nových forem a podob či na druhé straně jejich rozpouštění. Navrhovaná výstava by se chtěla pokusit představit onen „vodní svět“ naší imaginace, ale také ukázat, jak se přítomnost
vody promítá v celkovém výtvarném (formálním) pojetí některých uměleckých děl i naznačit, jak probouzející se
„vědomí vody“ dnes nově utváří náš ekologický a spirituální vztah k životu.
Měla by připomenout také zvukovou, respektive jazykovou stránku vody – přiblížit specifickou řeč jejích potoků,
řek či oceánu. A také naznačit, jak se voda, která, jak píše Gaston Bachelard, je „nejvěrnějším zrcadlem hlasů“,
obráží v našem vlastním jazyku, v naší vlastní vokální promluvě. To by se mělo projevit v některých instalacích
i v doprovodném programu k výstavě (čtená poezie). Výstava by ve svém celku měla vyznít jako pocta vodě.
Součástí výstavy bude bohatý doprovodný program akcí, který vedle rozhovorů s umělci a přednášek (případně
celoevropské konference) – jež se bude zabývat tématem vody v rozpětí od imaginace po psychologii, ekologii
132
i spiritualitu –, zahrne rovněž promítání filmů, čtení poezie, hudební koncerty, eko-umělecké workshopy, happeningy, výlety a putování, spojená s poznáváním řek a významu vody v regionu.
Eko-umělecké projekty, slavnosti a rituály, vztahující se k řekám, k jejich čistotě a ozdravění jejich okolí
Za inspiraci zde mohou sloužit projekty manželů Newtona a Helen Mayer Harisonových (The Harisons), kteří jsou
považováni za vůdčí světové osobnosti hnutí eko-artu; téměř 40 let spolupracují s biology, ekology, architekty,
urbanisty a dalšími umělci na projektech, které jsou založeny na mezioborovém dialogu při hledání nápadů a řešení, napomáhajících zachování biodiverzity krajiny a rozvoji lidského společenství. Jednu z významných aktivit
Harisonových představuje projekt vyčistění řeky Sávy, který byl přijat na úrovni chorvatského národního vodohospodářství. Ve spolupráci s ekologem Martinem Schnaiderem-Jacoby z Euronatur se jim v letech 1988–1990
podařilo vytvořit tisícikilometrový koridor pro sesterskou řeku Sávy Drávu a vyčistit jej, takže obě řeky, které vtékají do Dunaje, mají nyní z 50 % podíl na jeho čistých vodách, které se vlévají do Černého moře.
Související plzeňský investiční projekt – revitalizace nábřeží plzeňských řek
Plzeň je od roku 2007 zapojena do mezinárodního projektu REURIS (Revitalization of Urban River Spaces) se
záměrem zpřístupnit řeky a zapojit je do života občanů. Jsou zpracovány studie revitalizace nábřeží řeky Úslavy
a Mže. Je třeba v této souvislosti prozkoumat budoucí záměry tohoto projektu a jeho použitelnost, především
to, zda opravdu vychází z realistických názorů a přání veřejnosti. A zjistit, jak skutečné jsou rozvojové možnosti
otevření nábřeží plzeňských řek lidem? V této spojitosti by bylo možné uvažovat o zapojení některých umělců,
kteří se zabývají ekologií, do tohoto projektu, který by tím dostal novou dimenzi.
Nositel projektu: Západočeská galerie v Plzni
Garant projektu: Jiří Zemánek
Předpokládané náklady: 5 000 000 Kč / 192 310 €
2. 19. Mezinárodní folklorní festival CIOFF „PLZEŇ 2015“
Pětidenní mezinárodní festival folkloru s důrazem na lidové umění (zpěv, tanec, hudba, kroje) evropských zemí.
Mezinárodní folklorní festival vznikl v Plzni v roce 1997 z iniciativy členů Souboru písní a tanců Jiskra. Soubor Jiskra
byl hlavním organizátorem festivalu až do roku 2006, kdy bylo pro pořádání festivalu založené nové, samostatné občanské sdružení Plzeňská folklorní scéna, o. s. MFF Plzeň je pravidelně každoročně (v červnu) pořádán od roku 1997.
Počínaje rokem 2006 je jeho hlavním organizátorem Plzeňská folklorní scéna, o. s. Původně spíše menší, třídenní setkání několika folklorních souborů se rozrostlo v pětidenní velký festival folkloru s mezinárodní účastí. V rámci festivalu proběhlo rovněž několik výstav (např. Dětská výtvarná soutěž „Z českých lidových tradic“ apod.). 19. Mezinárodní
folklorní festival CIOFF „PLZEŇ 2015“ (10.–14. 6. 2015) by měl být velkou přehlídkou folklorních souborů (dětských
i dospělých) s důrazem na zastoupení souborů z evropských zemí. Evropské lidové umění (tanec, hudba, zpěv, kroje)
bude představeno na několik scénách v Plzni i v jejím okolí, prezentováno bude i v Českém rozhlasu Plzeň.
Od roku 2008 je festival řádným členem prestižní celosvětové organizace CIOFF působící pod UNESCO.
Nositel projektu: Plzeňská folklorní scéna, o. s.
Garant projektu: Michaela Vondráčková
Partneři projektu: město Plzeň, Nadace 700 let města Plzně, Plzeňský kraj,
Ministerstvo kultury ČR, Folklorní sdružení ČR, Český rozhlas Plzeň a další
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 9 600 000 Kč / 369 230 €
133
II.
3. Creative European Culture Train
V roce 2015 z Plzně vyjede celý soubor vlakových vozů, zaměřených na interaktivitu - Creative European Culture
Train. Tento vlak objede celou Evropu. V každé zemi bude mít připravený program zastávek, spojených s kulturní
aktivitou daného místa a města a země. Souprava bude obsahovat více vagonů, různě žánrově zaměřených,
z dílny zemí EU. Kreativní evropský vlak bude na své pouti Evropou sdružovat hudbu, divadlo, výtvarné umění,
performanci, interaktivní umění s výtvarnými instalacemi umělců skupiny Orbis pictus, souprava bude mít vlastní
internetové rádio, kinosál apod.. jedním z jeho cílů bude i integrace lokálních příběhů do mozaiky běhu evropské historie, kaleidoskop osudů Evropanů. Při vzniku produkce vybídne i ostatní členské země, aby se připojily
a vytvořily pro soupravu vlaku svůj vagón. Vlak se stane symbolem multilaterárního kulturního rozhovoru, poslem
a symbolem tvůrčího rozvoje evropské osobnosti.
Projekt musí nabýt mezinárodního rozsahu a stát se výzvou ke vzniku celého kreativního festivalu, symbolizujícího
spojení evropských kultur ve své pestrosti a přemístitelnosti. V době pokračující integrace Evropy a propojování
ekonomických a společenských struktur, v době rušení hranic a závratného vývoje informačních komunikačních
systémů či virtuálních světů, ale i v době hledání společného funkčního modelu pro Evropu budoucí, navrhujeme
model komunikativních setkání, jenž může snadno překračovat hranice i vzdálenosti, který však přitom zdůrazňuje přímý kontakt a autentický zážitek účastníků. Projekt se může stát díky své ideové náplni jakousi symbolickou
každoroční atrakcí Evropy, může představovat kulturní „EXPO“ na železnici.
Kreativní vlak se tak může stát celoevropskou výzvou i tradicí, podporující Evropu ekologickou, kulturně propojenou, autentickou.
Nositel projektu: Orbis Pictus / umělecké sdružení
Garanti projektu: Petr Nikl, Ondřej Smeykal
Předpokládané náklady: 900 000 Kč / 34 620 €
4. Regionální kulturní síť
Myšlenka regionální kulturní sítě zajišťuje spojení veškerých „subkulturních” aktivit, působících na území regionu.
Má tyto funkce:
—— tvoří platformu pro synergická spojení a spolupráci jednotlivých aktivit;
—— mapuje kulturní potenciál Plzeňského kraje;
—— propaguje jednotlivé regionální aktivity, akce, umělce, prostory, pořadatele;
—— zajišťuje mobilitu umělců v rámci kraje a za jeho hranice;
—— distribuuje po kraji významné kulturní projekty, které se do malých míst nedostávají.
II.
Pod pojmem „subkultura” rozumíme lokální kulturu, vznikající plošně procesem „zdola”, bez intervence úřadů
a samospráv, bez počáteční podpory finanční či materiální. Kulturu, která je projevem občanské společnosti,
tvoří „druhou stranu mince“ české kultury – prozatím málo pojmenovanou a nezmapovanou, ale stejně důležitou,
jako je kultura „oficiální”, zřizovaná, institucionální. Subkultura není řízená, vzniká organicky. Rozvíjí se jako reakce
na nedostupnost kultury v regionech, reaguje na nerovný přístup ke kultuře v ČR. Většinou je prostým osobním
přínosem občanů tam, kam systém nemůže nikdy dosáhnout i tam, kam dosahuje, ale ne dostatečně. Můžeme ji
považovat za jeden ze základních kamenů tvůrčí společnosti. Generuje velký umělecký potenciál, který se může
dále rozvíjet. Je zdrojem udržení zpřetrhaných kulturních tradic, udržuje kulturní paměť míst a krajiny. Subkulturu
je třeba „účinně, jemně a soustavně“ podporovat s důrazem na možnosti profesionalizace NNO, pojmenovat
veřejně a slyšitelně její význam, poskytnout argumenty pro její podporu místním samosprávám. Také tomu bude
sloužit síť, která vznikne v rámci projektu Plzeň 2015.
134
135
Orbis Pictus / umělecké sdružení
Projekt Orbis pictus aneb… je mezinárodní
projekt putovních výstav a doprovodných
akcí.
Základem projektu, který měl svou premiéru
v roce 2006 v Paříži, jsou interaktivní expozice
Brána do světa tvořivé lidské fantazie, Labyrint světla a Leporelohra inspirované dílem
humanistického myslitele J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Výstavy jsou
připravovány dle umělecké koncepce Petra
Nikla ve spolupráci s českými a zahraničními
umělci. Jejich scénář vychází ze zkušeností
nabytých při interaktivních výstavách Hnízda
her – Galerie Rudolfinum 2000 a Zahrada
fantazie a hudby – česká expozice na EXPO
2005 v japonském Aichi.
Jednotlivé expozice se snaží rozvíjet imaginaci a fantazii prostřednictvím interaktivních nástrojových objektů. Jednotlivé instrumentální
soubory se zaměřují zejména na fenomén
hry – na kreativní poznávání světa i sebe sama
skrze vlastní smysly. Hlavním tématem je vytvořit komunikační kanál jdoucí napříč národnostními příslušnostmi, sociálními vrstvami
či náboženskými vyznáními. Projekt nejenom
zrcadlí sílu tvořivé touhy po poznání, ale
dokazuje, že fenomén hry dokáže fungovat
jako univerzální komunikační prostředek bez
ohledu na národnost, náboženství či věk,
a tím zhmotňuje a rozvíjí nadčasové myšlenky
J. A. Komenského.
Význam projektu Orbis pictus aneb… ztvrdil
evropský komisař Ján Figeľ prohlášením,
ve kterém navrhl rok 2009 za Evropský rok
kreativity a inovací: „Komenského myšlení
mě inspirovalo k tomu, abych navrhl rok
2009 za Evropský rok tvořivosti a inovací.
Expozice „Orbis Pictus aneb…“ je ukázkovým
příkladem poslání tohoto Evropského roku.“.
Projekt také získal statut oficiální doprovodné
akce v rámci předsednictví České republiky
v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku
2009.
Projekt European Culture Train čerpá ze
zkušeností, nabytých z těchto kolektivních
interaktivních expozic: Hnízda her Galerie
Rudolfinum – Praha, Zahrada fantazie a hudby
expozice pro pavilon České republiky na
EXPO – japonské Aichi, Orbis pictus aneb
Brána do světa tvořivé lidské fantazie – dlouhodobý putovní projekt: Paříž, Praha, Brno,
Kroměříž, Opava, Florencie, Ostrava, České
Budějovice, Vancouver, Brusel, Sofie. Orbis
pictus aneb Labyrint světla Praha. Leporelohra Liberec.
II.
„Stesk po světle nám dává za pravdu,
vypráví nám o jakémsi jiném světě, naší
pravé domovině, což má pro některé
z nás stále jistý smysl.“ (Albert Camus)
Jejím srdcem bude projekt 4x4 Cultural Factory Světovar, jednotliví „mapující” terénní operátoři mohou využívat
již existující sítě Místních Akčních Skupin, ale i místních muzeí, knihoven, atd. Předpokládáme zapojení jednoho
hlavního koordinátora a kouče, tří terénních pracovníků, kteří budou v přímém kontaktu s kulturními aktivitami
a zároveň budou spravovat interaktivní webové stránky a zajišťovat všechny funkce sítě. Projekt je důležitý pro
naplnění regionálních přesahů projektu 4x4 Cultural Factory Světovar.
Nositel projektu: 4x4 Cultural Factory Světovar
Garant: Kateřina Melenová
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 600 000 Kč / 138 460 €
Cesta za světlem, cesta ve světle je
cestou k jednoduchosti,
cestou z destrukce a přeintelektualizované a přeinformované současnosti.
K svrchovaně tvůrčímu a lidskému potenciálu.
Teatrum mundi o.s. je společnost, která
se věnuje kultuře v regionech, pořádá
své vlastní akce a programy, nabízí
poradenství v oblasti art managementu
a animace kultury.
II.
5. Vnitřní světlo
Plzeňské veřejnosti je téměř neznámé, že Plzeň byla v husitských dobách nazývána městem Slunce. Projekt výstav, koncertů, přednášek, tanečních a multimediálních performancí „Vnitřní světlo” by chtěl připomenout, že
tento „královský“ titul není pro Plzeň jen stínem historie. Světlo ve svých různých proměnách a podobách bylo
již v historii několikrát úspěšně uchopeno různými uměleckými projekty, výstavami či filosofickým tázáním. Mnohé problémy tohoto tématu však zůstávají i nadále nepovšimnuty. Celý projekt bychom rádi uvedli jako poctu
vynálezci obloukové lampy a rodáku z pošumavské Plánice působícímu mnoho let v Plzni, Františku Křižíkovi. Fenoménem světla je formováno a inspirováno veškeré světové umění. Od neolitických jeskynních kreseb,
přes středověké barevné vitráže, Rembrandta, Schikanedera, futurismus, Bauhaus, či umělecké skupiny Zero či
Gruppo T. Od dvacátých let minulého století se rozvíjí nejvýznamnější světelná média – fotografie a film. Novým
fenoménem se stávají světelněkinetické umění, světelná grafika, reklama, různé hry s přírodními jevy (ohněm
nebo sluncem), či světelné graffiti a projekce na budovy. Dramaturgicky by celý projekt mohl být strukturován
v souvislosti s významnými přírodními cykly jako je západ nebo východ Slunce, úplněk, rovnodennost, slunovrat.
Mnohé z těchto jevů by mohly být zakomponovány přímo do konkrétních performancí. Mnohá představení by se
konala samozřejmě především v noci. Mnohé z projektů by mohly probíhat v málo navštěvovaných či zdevastovaných lokalitách města a tím by přispěly k jejich alespoň psychologickému zakomponování do urbanistického
celku města. Jsme toho názoru, že přijetí těchto stínových zón by pro Plzeň mělo také jistý individuační význam.
Objekty v exteriérech města: Po definitivním kurátorském výběru výtvarníků a umělců by pro jednotlivá díla
byla speciálně vybrána lokalita, objekt či prostor. Počítáme s osobnostmi jako jsou: Miloslav Fekar – Světlo ve
veřejném prostoru, Pavel Opočenský – Adam a Eva, Tree iluminations – Projekce pro stromy a dalšími, katedrála
by měla být pojata jako Světelná fontána (pocta Františku Křižíkovi). Cyklus přednášek předních českých filosofů: Světlo, Oheň, Logos – Apollón, Hérakleitos, Platón (Zdeněk Kratochvíl), Hledání vlastního světla – Od gnóse
k středověké mystice (Zdeněk Neubauer), Světlo a počátek – od knihy Genese k prologu Janova evangelia (Zdeněk Kratochvíl), Poznámky k barvám J. L. Witgensteina (Miroslav Petříček), Světlo jako barva – Kandinskyj, Vasarelly, Malevič, Bauhaus (Jiří Zemánek), Slunce a strach z noci (Václav Cílek), Světlo v psychologii (Cyril Höschl),
Albert Einstein a tajemství světla a další. Koncerty: Charlemagne Palestino a Yvette Matteru (laser show USA),
Agon a Václav Matuszek (Praha), Jaroslav Kořán a Orloj snivců, projekce Zdeněk Durdil (Praha), Fred Frith (GB)
Middle of the Moment, Frank Lorentzen (D), Křišťálové mísy a mnozí další.
Avantgardní film: John Cage, Woody Vasulka, Oskar Fischinger, Viking Eggeling, Alexander Hackenschmied.
Taneční a multimediální performance:
Tato představení, která by v ideální případě měla vznikat v interakci s konkrétním prostředím, plánujeme realizovat vždy po setmění na vybraných místech (většinou zapomenutých) města či v zajímavých přírodních scenériích.
Ruyzo Fukuhara – Into the Layers /tanec butó/, Nanohach, VerTeDance – tanečně experimentální představení,
136
Tree illuminations – multimediální světelné představení Frank van de Ven – Hranice světla, hranice stínu /taneční
performance/ a další.
Nositel projektu: Bezejmenná čajovna ve Štáhlavicích
Garant projektu: Ivo Hucl
Partner projektu: Ústav umění a designu v Plzni
Předpokládané náklady na dvouletý projekt: 1 780 000 Kč / 68 460 €
6. Land art / umění v krajině
Projekt LAND ART / umění v krajině chce uměleckou formou upozornit na možnosti krajiny, jako místa, kde lze
tvořit, které lze uměním dotvářet a kde lze prezentovat umění. V první řadě však chce také pojmenovat nutnost
krajinu chránit a prostřednictvím umění, hry a fantazie hledat cestu k jejímu pochopení a obnově.
Projekt je zaměřen na prezentaci programů, debat, výstav a workshopů v přírodních lokalitách ve volné krajině
venkova západočeského a jihočeského regionu, bude protiváhou městských uměleckých projektů programu
Plzeň 2015. Cílem je obsáhnout co největší území obou regionů a dostat tento nový impuls do povědomí lidí, do
školních výtvarných vzdělávacích programů. Do roku 2015 předpokládáme možnost vytvoření sítě míst a partnerů, které budeme hledat jak mezi umělci a kulturními NNO, tak mezi ochránci přírody, školami, místními akčními
skupinami atd. Projekt může zasáhnout poměrně širokou skupinu lidí. Možnosti LAND ARTu jsou velmi široké.
Může vytvářet monumentální přírodní výtvarná díla, stejně jako může být zaměřen na práci s předškolními i školními dětmi, může oslovit mládež neobvyklými zážitky v přírodě, dospělé jako návštěvníky a obyvatele oživené
krajiny. Domácí a zahraniční turisté přijedou jako zájemci o monumentální krajinná díla vytvořená renomovanými
umělci. Partneři: NNO z Plzeňského kraje, domácími i zahraničními umělci, spolupráce s Ústavem umění a designu Plzeň i studenty dalších vysokých uměleckých škol Projekt klade velký důraz na participaci občanů, zapojení
škol, mladých lidí, dobrovolníků.
Nositel projektu: Teatrum mundi, o. s.
Garant projektu: Kateřina Melenová
Partneři projektu: Ústav umění a designu v Plzni – ateliér sochařství Jiřího Beránka
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 2 880 000 Kč / 110 770 €
7. Být hnací silou
Projekt přináší realizaci unikátní původní historické technologie a jimi vyrobená důmyslná zařízení společně
s tanečníky a performery budou hnací silou nových možností řeči lidského těla. Veřejná výroba středověkých
dřevěných historických strojů (vratidla, vahadla, jeřáby) původní technologií ručního tesání. Původní postupy
zpracování dřeva i důmyslná manipulace s těžkými předměty jsou zároveň vhodnými dovednostmi pro výuku
budoucích sochařů a designérů. Řemeslná výroba má své estetické hodnoty – rytmizovaný pohyb, zvuky tesání
apod., a proto mohou být tyto prvky využity k pohybovým a hudebním kreacím již v průběhu prací. Hotové stroje
budou následně oživeny tanečním, nebo divadelním představením. Vahadla a jeřáby poháněné lidskou silou
jsou schopny přenášet účinkující na velké vzdálenosti, umožňují levitaci a jsou vhodnými objekty k mnohostranné umělecké animaci. Práce budou součástí mezinárodní dílny s výukou historických technik zpracování dřeva.
Taneční uskupení a performeři: Vladimír Javorský a Fyzické divadlo, Tanec a fyzika – Bára Látalová a kol. a další.
137
Centrum stavitelského dědictví v Plasích – Národní technické muzeum.
Cílem projektu je vytvoření národní instituce zaměřené na poznávání a uchovávání vědomostí o historickém stavitelství,
a to zejména aktivací dvou nedostatečně
využitých význačných celků kulturního dědictví – autentických předmětů
historického stavitelství a památkových
objektů v areálu NKP Plasy. Oba tyto prvky budou vznikem Centra zpřístupněny
veřejnosti a aktivně využívány především pro oblast výzkumu a primárního
i dalšího vzdělávání odborníků. Realizace
projektu přinese záchranu značně
zdevastovanému románsko-baroknímu
hospodářskému dvoru. Projekt je na indikativním seznamu priorit MK ČR v rámci
IOP (Integrovaný operační program).
II.
Nositelé projektu: Ústav umění a designu v Plzni, Centrum stavitelského dědictví v Plasích – NTM
Garanti: Martin Ebel, Pavel Kodera, Josef Mištera, Sdružení ARS TIGNARIA Petra Růžičky, studenti
oboru sochařství a Ateliéru aplikované malby Václava Špaleho UUD ZČU
Předpokládané náklady: 1 000 000 Kč / 38 460 €
hlediska stále nepříliš využívaný a spojení orchestru a elektronické hudby generované pomocí tohoto programu
bude zajímavé nejen z posluchačského, ale i technologického hlediska.
Ve druhé části koncertu bude soudobá hudba doplněna vizualizací na úrovni současné techniky. Použita bude
animace promítaná na hladinu řeky, laserová hra a další světelné efekty.
Nositel projektu: Plzeňská filharmonie, o.p.s. a Ústav umění a designu v Plzni
8. Sběrný vůz / černá skřínka regionu
Sběrný vůz je projekt, jehož úkolem by bylo mapování a sbírání zapomenutých a mizejících příběhů obyvatel
regionu, sbírka předmětů, anekdot, lokálních písní atd. Upravený vlakový vůz je vlastně pojízdné studio, které je
i přenosovým rozhlasovým vozem, rozhlas živě vysílá pořady z každé lokality, kde bude sběrný vůz mít stanoviště.
Interview s pamětníky, osobnostmi dané lokality. V místě stání pak Sběrný vůz funguje jako galerie.
Současně by ve Sběrném voze mohla probíhat i vystoupení lokálních hudebních spolků – fungoval by tedy ještě
jako pojízdný koncertní sál. Vůz bude přepracován na prostorné studio tak, aby vyhovoval potřebám galerie, rozhlasu, koncertního prostoru. Montáž pracovních stolů, závěsného systému pro obrazový materiál, instalace DVD
projektoru a projekčního plátna, ozvučovací systém pro koncerty, polohovací podium. Interiér nabídne malou
útulnou pracovnu, v níž bude možné zanechat otisk, nezveřejněný příběh, střípek minulosti do mozaiky podvědomí regionu. Tematické okruhy: „Křivdy“, „Záhady“, „Trofeje a zapomenuté zásluhy“, „Ikony regionu“ atd. Sběrný
vůz jako červená nit propojí regiony, příběhy regionu budou archivovány. Materiál, který bude nasbírán, bude
zpracován jako DVD pro školy, veřejné knihovny, muzea. Důležitým aspektem projektu je práce s příhraničními
oblastmi, kde stále dlí představa o provinčnosti, lokální kulturní aktivity nejsou přijímány pozitivním přístupem,
kultura je vnímána hierarchicky z centralizovaných hlavních a důležitých měst. Sběrný vůz bude v roce 2015 součástí projektu Creative European Culture Train.
Garant projektu: Lenka Kavalová
Předpokládané náklady: 1 060 000 Kč / 40 770 €
10. The Grand Canal
Projekt nesoucí název The Grand Canal má zájem veřejně uvést dílo čínského skladatele – Zhou Tian. Symfonická
suita The Grand Canal je oslavou tisícileté historie velkého kanálu v čínském městě Hangzhou a poctou všem
jeho tvůrcům. Programní dílo je doplněno uměleckou videoprojekcí, sledující tep života v Číně na velkém kanálu,
který je nejenom vodní cestou, ale také domovem, pracovním prostorem a smyslem života mnoha lidí žijících
s tímto kanálem v dokonalé symbióze.
Hudební autorova řeč vychází z tradice čínské folklórní hudby, která je umně spojována s evropskou hudební tradicí. Autor v instrumentaci používá tradiční čínské nástroje, jako např. Er-hu (čínská obdoba houslí). Děj skladby
je posouván vypravěčem obdobně jako v evropském Oratoriu. Na tradiční čínské nástroje přijedou zahrát sólisté
z čínského Hangzhou.
Ideálním prostorem pro tento projekt je zamýšlená stavba nového divadla, jehož velký sál bude splňovat akustické parametry koncertního sálu.
Součástí koncertu bude videoprojekce.
Nositel projektu a garant: Ondřej Smeykal
Předpokládané náklady: 900 000 Kč / 34 620 €
Nositel projektu: Plzeňská filharmonie, o. p. s.
Garant projektu: Lenka Kavalová
9. Vodní hudba – koncert na řece s výtvarnými a scénickými prvky
V první části projektu zazní slavná kompozice z dílny barokního skladatele G. F. Händela Vodní hudba. Toto provedení se přiblíží atmosféře a prostředí, pro které vzniklo. Händel komponoval dílo pro oblíbenou kratochvíli
královského dvora, kterou byla několikadenní plavba na lodích po Temži. Pro lid bylo velkou událostí spatřit byť
jen královskou standardu, dle dobových pramenů se na březích Temže shlukovaly davy lidí. Orchestr usazený
v doprovodných lodích tak vyhrával nejen královskému dvoru, ale i širokému okolí.
Ideální lokace projektu je řeka v centru města. Orchestr bude usazen buď v lodích, na vojenském pontonu nebo
na pódiu při říčním břehu. Publikum může podívanou sledovat z mostů, či jiných vyvýšených břehů. Ideální dobou pro zahájení produkce je šerý večer, kdy se ještě může využít dobového osvětlení.
První část koncertu bude vizuálně doprovázena náznakovou rekonstrukcí efektních barokních scénických prvků,
které tradičně doplňovaly veřejné hudební produkce, věnované nejširší veřejnosti.
Druhá část projektu Vodní hudba Petra Wajsara si klade za cíl vyvolat u diváků dojem abstraktního prostoru, který
je tvořen do sebe přesně zapadajícími součástkami a v němž funguje časové vnímání odlišné od běžného stavu
vědomí. Charakter hudby striktně minimalistický, s použitím motivů a obrazů vyvolávajících stavy blízké hypnóze.
Skladba a obraz by měly být v symbióze se synchronní povahou. K dosažení tohoto efektu bude použit hudební
software „Ableton live“, určený pro živou produkci na bázi samplů. Tento program je kromě hudebních elementů
schopen ovládat i elementy světelné pomocí tzv. MIDI signálu. V regionálním i širším měřítku je program z tohoto
II.
138
Předpokládané náklady: 465 000 Kč / 17 880 €
11. Příběh Světovaru
Příběh Světovaru je projekt s kulturně-sociálním a edukativním rozměrem. Jeho cílem je zmapovat paměť a genius loci areálu Světovar za aktivní účasti místní komunity. Výstupem projektu bude interaktivní prohlídková trasa
areálem Světovar. V projektu je kladen důraz na proces sběru podkladů a zapojení místních pamětníků i paměťových a vzdělávacích institucí. Záznamy rozhovorů s pamětníky budou kombinovány se studiem dostupných
historických dokumentů a archiválií. Výstupem tohoto mapování a sběru materiálu, který bude mít jak datovou
tak obrazovou (videozáznamy, fotodokumentace) formu budou podklady pro tvorbu prohlídkové trasy areálu,
dlouhodobě instalované výstavy a edukačního programu pro návštěvníky.
Průvodci areálem se stanou lokální pamětníci. Prohlídková trasa celým areálem bude otevřena na objednání
školám a pravidelně pro širokou veřejnost. Trasa bude ve spolupráci s dalšími organizacemi zatraktivněna doprovodným živým programem: workshopy, představeními, sociálními projekty.
139
II.
Zlatý řez je nakladatelství a vydavatelství
zaměřené na architekturu 20. a 21. století.
Garanti projektu: Jan Dienstbier, Helena Šimicová Dienstbierová
Nositel projektu: 4x4 Cultural Factory Světovar
Partneři projektu: Západočeská univerzita v Plzni, Ústav celoživotního vzdělávání ZČU Plzeň (Univerzita třetího
věku), Filosofická fakulta, katedra antropologických a historických věd, Ústav umění a designu, Pedagogická
fakulta, Centrum pro komunitní práci západní Čechy, Johan, o.s., Kluby důchodců v Plzni, Národní památkový
ústav, Archiv města Plzně
Garant projektu: Ondřej Smeykal
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 480 000 Kč / 56 920 €
14. Infobus
Projekt je opřen o vlastnictví provozuschopného autobusu Karosa, dříve ve vlastnictví města Plzně, kde byl určen
k provozování městské knihovny. Nový provoz je směrován na cílovou skupinu mládeže, neziskových organizací,
zároveň se nechce specializovat jen čistě na tyto skupiny a chce poskytovat informace široké veřejnosti o občanských aktivitách v Plzni a Plzeňském kraji. Zároveň pak prezentovat město a kraj při výjezdech po celé ČR
i směrem do Bavorska. K dispozici má být jak technika, tak podklady a materiály, bude možné zajistit produkce
hudební, taneční a další právě se zázemím Infobusu.
12. Světovary – To beer or not to beer?!
Projekt realizuje pravidelná diskusní fóra s podtitulem „To beer or not to beer“ v rámci sítě kulturních center v bývalých pivovarech a vydání reprezentativní publikace o proměně pivovarů v kulturní centra.
Projekt sestává ze dvou částí: každoroční diskusní fóra s provozovateli kulturních center umístěných především
v bývalých pivovarech zaměřené na otázky koncepce, architektury, financování provozu, vazeb na další struktury
ap. Účastníky budou i provozovatelé jiných netradičních budov s kulturním využitím, např. Maison Folie Mons.
Z každého diskusního fóra bude vydán sborník příspěvků. Projekt naplňuje výrazně Evropský rozměr EHMK a je
v souladu s přípravou mezinárodní sítě kulturních center ve starých pivovarech, do níž se připojí pivovar v Madridu, v Zurichu (Löwenbrau), v Záhřebu, Poznani, Bruselu, Mechelenu, Kodani, ale též v dalších českých městech.
Diskusní fóra budou pokračovat i po roce 2015. Projekt bude mít i významný dopad na osoby a subjekty zabývající se provozem kulturních zařízení a též urbanistickým navrhováním a architekturou obecně – příklady dobré
praxe. Stejně tak výměna zkušeností v diskusních fórech bude přínosná pro vzdělávání (arts management, produkce, architektura).
Nositel projektu: nakladatelství Zlatý řez
Garant: Milan Svoboda
Partneři: Česká komora architektů, Fakulta architektury ČVUT Praha, Západočeská univerzita
v Plzni, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Benjamina Fragnera, Národní památkový
ústav, Kulturní centra v bývalých pivovarech v Evropě (popř. v dalších zemích světa)
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 700 000 Kč / 142 310 €
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 900 000 Kč / 73 080 €
Nositel projektu: Centrum neziskových organizací
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 500 000 Kč / 57 690 €
15. Pohledy do minulosti Plzeňského kraje
Interaktivní expozice historie Plzně a Plzeňského kraje od počátků osídlení do poloviny 19. století. Město a region bez minulosti známé obyvatelům nemá přirozenou přítomnost, ani budoucnost. Vše ostatní je nepřirozené,
umělé a plánované skupinou manažerů, kteří tento vztah také nemají. Město Plzeň i celý Plzeňský kraj se za
posledních 60 let rozrostlo. Přibylo obyvatelstva, které nemá v našem regionu historické kořeny. Je nutno jim
představit, že je na co navazovat, že náš region má slavnou minulost. Jednou z cest, jak je (především mladou
generaci) s touto minulostí příjemně seznámit představují moderní, interaktivní expozice. Náš projekt plně vystihuje úvodní věta programového proudu PŘÍBĚHY & ZDROJE – Od kořenů ke světové značce.
Nositel projektu: Západočeské muzeum v Plzni
CNOP Centrum neziskových organizací
Plzeň vzniklo v polovině devadesátých let díky iniciativě NDI (National
Democratic Institute for International
Affairs), který v Plzni působil v letech
1991–1996 a který přinesl myšlenku
demokratické spolupráce a síťování nevládních neziskových organizací. CNOP
se výrazně podílel na přípravě a vzniku
krajské Asociace nestátních neziskových
organizací Plzeňského kraje. Z aktivit
CNOP vznikla Občanská poradna Plzeň,
regionální pobočka Fondu ohrožených
dětí, a spousta dalších. V posledních letech se činnost vyvíjela především k podpoře malých a vznikajících organizací.
Jednou z hlavních aktivit je pak provoz
bazaru a skladu věcí potřebných k provozu a činnosti spolků a sdružení. Jde
o sběr darovaných věcí různého typu, nábytek, techniku atd., jejich třídění, opravy
a repase a následné darování organizacím, v regionu i dále mimo region, dle
potřeb i zájmu. Zároveň se CNOP podílí
i na hlavních akcích pořádaných ANNOPK, současně však se snaží realizovat
i své vlastní projekty. Jedním z nich byla
příprava a provoz portálu s informacemi
o neprofesionální a alternativní kultuře
www.vplzni.cz.
Garant projektu: František Frýda
Předpokládané náklady všech expozic do r. 2015: 38 000 000 Kč / 1 461 000 €
13. Mezinárodní konference Resistence a doprovodný festival
Téma rezistence a udržitelnosti kulturních aktivit je dnes závažné a lze očekávat, že vzhledem ke stále se zvyšujícímu masmediálnímu a konzumnímu tlaku na alternativní kulturní činnosti jeho závažnost poroste.
Mezinárodní konference RESISTENCE položí důležité otázky: Jak zůstat v současné společnosti resistentní, jak
vydržet rostoucí tlaky, působící proti všem minoritním nezávislým iniciativám, jak nepodlehnout masmediální
manipulaci, která vytváří klamný pocit všedostačující nabídky, jak přežít v globálním světě a nepodlehnout unifikaci a mnohé další.
Smyslem je poukázání na účinné postupy, které se napříč oblastmi mohou ukázat inspirativní a přenositelné.
Plzeň by se stala místem tohoto celosvětového setkávání.
Jednou ze světových osobností, které budou na konferenci pozvány, je hudebník Peter Gabriel, který se aktivně
podílí na projektu WOMAD (každoroční veletrh hudebních projektů, které tak dostávájí šanci celosvětově uspět).
Součástí konference budou workshopy, setkání s osobnostmi, tedy individuální předávání zkušeností. Další aktivitou konference budou hudební vystoupení souborů a osobností, v jejichž uměleckém krédu je téma „rezistence“ nebo mají s tímto tématem letité zkušenosti.
II.
140
16. Název projektu: Den bubnu… Drum 2015
Buben je symbolem lidové, taneční, magické-léčivé hudby. Po celém světě vznikají bubenické projekty, které
jsou veřejností velmi pozitivně přijímány. Záměrem festivalu je vytvořit komplexní událost, jejímž jmenovatelem
je rytmus a bicí nástroje. Festival si klade za úkol vytvořit multigenerační a kros-sociální platformu. Bubnování
je snad nejpřirozeněji uskutečnitelnou formou zapojení všech sfér obecenstva do společné participace. Dotek
bubnu a společné sdílení tak dostává aktuální význam v mozaice současné vzrůstající tendence lidské izolace
a mediálně zprostředkované reality. Neposledním aspektem bubnu je i hudební terapie, v níž použití bicích
nástrojů zaujímá podstatnou pozici.
Vize festivalu Den bubnu Plzeň 2015:
—— Koncerty: Kuba, Jižní Amerika, Arábie, Afrika, Japonsko, Čína, Havaj, Evropa aj. Prezentace hudebních rytmických projektů, jazz, rock, street art, například soubor Tambooures du Bronx (Belgie), zároveň prezentace rytmických skladeb vážnohudebních – tympány, prezentace škol – lidových, soukromých, akademií.
141
Západočeské muzeum v Plzni bylo založeno 7. listopadu 1878 Zastupitelstvem
města Plzně jako Historické muzeum pro
Plzeň a západní Čechy. Nyní spadá do
gesce Plzeňského kraje. Západočeské
muzeum svými součástmi se koncepčně
zabývá dokumentací přírody a historie
nejen Plzně, ale celého území západních
Čech již více jak 130 let. V současné
době je muzeum zařazeno mezi výzkumné organizace a jeho nedílnou součástí
je základní i aplikovaný výzkum v oblasti
historických i přírodních věd. Muzeum je
umístěno v 11 objektech v Plzni a širším
okolí. Pobočky muzea jsou Muzeum
Dr. Šimona Adlera v Hartmanicích –
Dobré Vodě a nově Muzeum loutek
v Plzni. V realizační přípravě je Muzeum
církevního umění plzeňské diecéze ve
františkánském klášteře v Plzni.
II.
—— Workshopy: Návštěvníci budou moci hrát, učit se různé tradiční rytmy a tance, výhodou oproti jiným nástrojům je,
že workshopy mohou být vedeny pro široké publikum. Společné bubnování je intenzivní společenská zkušenost
pro malé i velké diváky. Multigenerační akce. Workshopy výroby bubnu, promítání filmů věnovaných rytmu.
—— Akce pro nejmenší: Rytmické nástroje jsou jedny z prvních, které malé děti nejenže oslovují, ale i lákají k rozezvučení. Součástí festivalu budou rytmické projekty věnované dětem od 3 let.
Mezinárodní festival a veletrh bicích nástrojů:
Součástí festivalu Den bubnu bude veletrh zaměřený na bicí nástroje všeho druhu. Etnické, klasické, novinky ze
světa technologií, prezentace školních pomůcek. Světoví výrobci i dovozci etnických nástrojů budou prezentovat
své kolekce. Obchodní zástupci jednotlivých výrobců přivezou své firemní hráče, častokrát významné hudebníky,
na hráčské exhibice. Těmito exhibicemi by se mohl prolínat festival s veletrhem.
Garant projektu: Ondřej Smeykal
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 2 800 000 Kč / 107 690 €
Jsme částí Země, o. s.
Příběh projektu se zrodil v roce 2004
v mysli a srdci autorů, plzeňských
fotografů a cestovatelů, Romana Strejčka
a Zdeňka Vacka. Zahrnuje výstavy
o přírodních krásách planety Země, cestopisné přednášky, „world music“ a další
doprovodné akce.
17. „Jsme částí země“
Tematický projekt „Jsme částí Země“ zahrnuje výtvarné akce v regionu, kam patří např. „Přírodní krásy Plzeňska“
a „Přírodní krásy Evropy“.
Je to fotografická soutěž pro plzeňské amatérské i profesionální fotografy. Pro získání těch nejlepších materiálů
se uskuteční tři základní ročníky fotosoutěže v období 2012–2014. Finální výstava v roce 2015 bude zobrazovat
každou zemi Evropy. Fotosoutěž vyvrcholí velkou reprezentativní výstavou v roce 2015, součástí výstupu bude
vydání publikace k této výstavě. Dalším z projektů je Bienále grafiky Rokycany. Jde o prezentaci současné grafické tvorby, otevřenou soutěžní přehlídku prací vytvořených klasickými grafickými technikami. Koná se v sudých
letech a roku 2015 by vrcholila výstavou nejúspěšnějších prací.
Nositel projektu: Jsme částí Země, o. s.
Partneři projektu: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a Agentura AMArt Rokycany
Předpokládané náklady na víceletý projekt: 610 000 Kč / 23 470 €
Kromě uvedených projektových záměrů bude v rámci tohoto programového proudu probíhat celá řada tradičních i nově startujících aktivit. Již nyní se k vizi Plzně 2015 přihlásili např.:
—— Centrum neziskových organizací – projekt Informačního portálu pro nevládní organizace
—— Plzeňští heligonkáři – Festival „Plzeňská heligonka“
—— Město Plasy s řadou kulturních aktivit
—— Západočeská univerzita s výzkumným projektem týmu pedagogů mapujícím lokální historii Plzně a Plzeňska
„Tradice a současnost“
—— Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti s projektem oživení plzeňských nábřeží “Voda věčně živá”
—— Boheme e.V. s putovní výstavou „Zlatá cesta“ – česko/bavorská spoluráce na prezentaci regionu Zlaté cesty –
Via Carolina
—— Občanské sdružení Humr s projektem “Spolužáci” – osudy židovských studentů gymnázia na Mikulášském
náměstí v Plzni
—— a další
II.
142
V této části jsme uvedli přehled projektových záměrů, z nichž velká část má kontinuální charakter a proto je zde
jmenujeme jako celoroční aktivity. Navržené akce, které lze přesněji umístit do harmonogramu roku 2015 jsme
naopak zařadili do přehledné tabulky na další straně.
Celoroční aktivity:
Průmysl a hudba – kompoziční soutěž
Arts management na ZČU
Sochy pro Plzeň
Revitalizace knihtisku
Tramvajové zastávky jinak
Techart Fórum
Socha ve městě
Revitalizace Lochotínského parku
Divadelní platforma 11+
Vsaď na kulturu!
Duše města
Expedice na niti
Nejen město Plzeň, ale i jeho okolí žije kulturou
Plzeňská pěna
Partnerská města PLZEŇ A REGENSBURG
očima amatérských výtvarníků
Aktivní prožití stáří
Miret/Ida Kelarová
Art dialog
Chaloupka strýčka Toma
V Plzni jako doma
Duše kaváren a básníků
Tibet mysli
Plzeň, FAIR město
Dej mi pokoj - Zimmer frei
Karavana 10 slov
Sdílení znalostí a objevování nového
– Leonardo a Erasmus
Xin Chao Plzeň – Ahoj Plzeň
Dobrovolníci
Společný les
Evropský parlament mládeže
Futuruvůz
Regionální kulturní síť
Vnitřní světlo
LAND ART
Být hnací silou
Sběrný vůz / černá skříňka regionu
Příběh Světovaru
Infobus
Informační portál pro nevládní organizace
Pohledy do minulosti Plzeňského kraje
Město Plasy
Tištěný průvodce po čestných hrobech
Tradice a současnost
Zlatá cesta – výstava v pohybu
Spolužáci
143
II.
Časový harmonogram roku 2015 (předpoklad)
leden
únor
březen
Slam poetry
experimental
Gala opening
(Brána do Evropy)
Žebřík
duben
květen
červen
FINÁLE
srpen
září
Pilsner Fest
DIVADLO
Design meeting
KHAMORO Plzeň
Smetanovské dny
červenec
říjen
listopad
Bienále kresby
prosinec
Gala closing – Stopy
Evropy
Jazz bez hranic
TANEC PLZEŇ
Majáles
Divadlo Open Air
Animania
Plzeňské notování
FILM 2015
Umělec proti totalitním praktikám
Invenio
TO JSME MY / Nakresli svůj portrét
Slavnosti svobody
Divadelní léto pod
plzeňským nebem
Ples Evropy
Filmová noc
Massarykova
gymnázia
Okem ženy
Jeden svět
FORUM 2000
Festival Flamenco
Chequia
Na ulici
Divadelní léto pod
plzeňským nebem
Světovary
To beer or not to beer?!
Svátek hudby
Fotofest – mezinárodní
fotografický festival v Plzni
Finále Open Competition
The Grand Canal
Divoká klec
Okem ženy v regionech
Přírodní krásy Plzeňska a Přírodní krásy Evropy
Camera machine
Dny vědy a techniky
Okem ženy v regionech
Plzeňské ozvěny PQ
Premiéra
Gia cay / Falešný pes
Česko-slovenské dny
v Plzni
Řekněme to hudbou
Premiéra Splněný Zen
Fotofest – mezinárodní fotografický festival v Plzni
Bienále Živé město
CIGISTOCK
Město v pohybu / Sokol
Křesadlo
RESISTENCE
Skupa International
Vodní hudba
Svoboda projevu
a moc totality
Plzeňská heligonka
Open streets – Den
M. Mercouri
Česká kultura pod tlakem dvou totalit
Trnka z Plzně do světa
II.
144
Candoco v Plzni
Mezinárodní folklórní
festival
Voda a imaginace
Den bubnu – Drum 2015
Na hrbu velblouda
Voda a imaginace
Brány do světa (deskových) her
Detektivka v Plzni
Fin de siècle
Bořek Šípek – Cesta ke svobodě tvarů
145
II.
3 Jakým způsobem chce město vybírat
projekty/události, které mají tvořit program
příslušného roku?
—— Plzeň 2015 chce vytvořit vysoce diverzifikovaný kulturní program postavený na aktivním zapojení městských
a regionálních nestátních neziskových organizací a všech dalších typů kulturních, vzdělávacích, politických,
ekologických a sociálních institucí s cílem posílit a propojit domácí kulturní tvorbu s evropskou kulturní scénou.
—— Na principu kontinuální otevřené výzvy / open call bude fungovat systém výběru a podpory kulturních projektů a jejich integrace do programu Plzeň 2015. Hlavním kritériem výběru bude evropský rozměr projektu
(k tomu obsah a vazba na programové proudy, kvalita a realizační kapacita nositele, přínos pro mezinárodní
publikum atd.).
—— Naprosto zásadním kritériem pro výběr projektů bude především živá spolupráce evropských tvůrců a zahraničních institucí s plzeňskými osobnostmi a organizacemi. Druhým základním kritériem bude aktivní zapojení
a participace občanů města Plzně a plzeňského regionu na projektu.
PŘIPRAVOVANÝ SYSTÉM VÝBĚRU PROJEKTŮ PRO EHMK 2015
Otevřená výzva, participace, artistic coaching
PLZEŇ 2015 bude pracovat s projekty, které jsou vybírány na principu kontinuální otevřené výzvy inspirované
např. zkušenostmi z výběrového procesu v rakouském Linzi. Vybrané projekty budou členěny a zapojovány do
4 základních programových proudů:
—— Umění a technologie
—— Vztahy a city
—— Tranzit a menšiny
—— Příběhy a prameny
Každý ze čtyř programových proudů bude mít svého uměleckého kouče, jehož úkolem bude koordinovat, propojovat a tvořit synergické efekty jak v dramaturgii programového proudu, tak i ve spolupráci subjektů navrhujících a realizujících jednotlivé projektové záměry daného programového směru. Jde nám o to zajistit maximální
ucelenost programu a s ním spojených myšlenkových proudů. Umělečtí koučové programu budou pracovat
na principech kulturní animace, tedy metodami komplexního přístupu, který vnímá kulturní prostředí jako živý
systém vztahů a hodnot, ve kterém kultura hraje roli zážehového hybného momentu a stává se tak prostředkem
proměny společenského klimatu. Čtyři osobnosti v rolích uměleckých koučů programu budou tvořit společně
pod supervizí umělecké ředitelky projektu základní pětičlenný výkonný programový tým. Poradním orgánem
výkonného programového týmu bude umělecká rada projektu Plzeň 2015.
II.
146
Koordinace a podpora projektů z kontinuální otevřené výzvy
Výkonný kreativní tým bude průběžně sledovat reakci na kontinuální otevřenou výzvu na projekty do jednotlivých programových proudů. Otevřená výzva bude určena všem typům kulturních projektů, které jsou koncipovány s vědomím evropského kontextu a chtějí interaktivně zapojovat občany do připravovaných aktivit. Projekty
mohou předkládat tvůrci, organizátoři a instituce bez rozdílu státní příslušnosti, kteří ve svých projektových záměrech budou sledovat programová témata projektu Plzeň 2015. Základním komunikačním nástrojem otevřené
výzvy budou webové stránky ve více jazycích (česká, anglická, německá, možná i francouzská verze) a aktivní
direct mailing prostřednictvím národních i mezinárodních kulturních organizací a informačních portálů.
Prostředkem podpory vybraných projektů budou grantové systémy, jejich rozšíření a proměna směrem k potřebám EHMK 2015. Snahou je využívat a zdokonalovat v Plzni, Plzeňském kraji i na úrovni státu již fungující grantové systémy. Jejich doplňkem bude nezávislý fond pro podporu projektů EHMK 2015.
Mezinárodní porota složená z významných osobností evropského kulturního života bude vybírat z přihlášených
záměrů zásadní projekty vhodné pro podporu z prostředků Ceny Meliny Mercouri. Kritériem pro výběr projektů
bude vysoká kvalita obsahu i zpracování a prioritně živá spolupráce se zahraničními partnery s účastí zahraničních tvůrců na kulturní události a aktivitách realizovaných v Plzni a okolí nebo reprezentujících projekt Plzeň 2015
v zahraničí.
KLASIFIKACE PROJEKTŮ PRO EHMK 2015
Tři základní typy kulturních projektů
V každém ze čtyř programových proudů (Umění a technologie, Vztahy a city, Tranzit a menšiny, Příběhy a prameny) bude otevřená výzva rozdělena na tři typy projektů na základě různého procesu realizace ideového záměru:
1) Hlavní projekty / Flagship Projects
Přímá realizace schváleného projektu jeho nositelem na základě předložené projektové fiše a kvalifikovaného
finančního odhadu. Nositelé projektu předkládají v otevřené výzvě projektové záměry v dané formální struktuře
s požadavkem na začlenění do určitého programového proudu projektu PLZEŇ 2015. Projekty jsou přijímány
a vybírány uměleckými kouči programových proudů a schvalovány uměleckou radou PLZEŇ 2015. Ta doporučuje konkrétní formy podpory projektu včetně možnosti ucházet se o podíl na Ceně Meliny Mercouri.
2) Projekty s uměleckým coachingem / Artistic Coaching Projects
Coaching realizace předloženého projektového záměru. V otevřené výzvě se budou hlásit kandidáti/nositelé
k realizaci projektového záměru, který vznikl na základě veřejných diskusí a práce pracovních skupin v rámci přípravy kandidatury města Plzně na titul EHMK. Projektový záměr bude zveřejněn na webových stránkách projektu
Plzeň 2015 a bude mít uměleckou radou vybraného a schváleného uměleckého kouče. Tato osobnost bude aktivně participovat na realizaci projektu. Motivací pro kandidáty/nositele má být právě i spolupráce s uměleckým
koučem, který může nabídnout profesionální a umělecké zkušenosti, které kandidát/nositel z různých důvodů
neměl příležitost ve své předchozí činnosti získat. Uměleckými kouči projektů se stanou osobnosti z evropské
i české kulturní scény. Coaching přípravy a realizace projektu zajistí jeho vysokou úroveň a zároveň zlepší schopnosti vítězných nositelů iniciovat a samostatně realizovat obdobné aktivity v budoucnu.
147
II.
3) Banka kreativního kapitálu / Bank of Creative Capital
Webový portál pro kulturně-společenské designéry a animátory určený pro výměnu, sdílení a distribuci nápadů
pod licencí Creative Commons (CC). Banka kreativního kapitálu bude místem pro hromadění tvůrčích myšlenek a nápadů inspirovaných jednotlivými programovými proudy projektu Plzeň 2015. Budeme ukládat kapitál
myšlenek zaměřených na zlepšení kvality života ve městě i krajině, na novou filosofii a aktivní tvorbu evropského
životního stylu ve 21. století. Banka kreativního kapitálu bude bankou zvláštních kulturních vizí a snů, skicářem
živého designu proměňujícího se organismu měst a obcí, think-tankem pro nové kulturně-komunitní a sociální
inovace. Vše, co jste si kdy dokázali představit, ale báli jste se to udělat!
Na principu otevřené výzvy budou nápady členěny do základních programových proudů. Smyslem Banky kreativního kapitálu je vytvořit inspirační zdroj, zásobárnu odvahy k pozitivním proměnám života společnosti, a tak
stimulovat veřejnou diskusi a motivovat kreativní jednání občanů i institucí. Každý člověk může svobodně vložit
nebo si vypůjčit nápad z Banky kreativního kapitálu, avšak pod konkrétními podmínkami jeho užití. Budou vytvořena pravidla a politika sdílení myšlenek a jejich prezentace. Mezi principy bude zahrnuto např. uvádět odkaz na
původní zdroj (Banku kreativního kapitálu), bude povoleno jejich nekomerční užití pro diskuse, vzdělávání nebo
pro realizaci záměru nestátní neziskovou organizací.
Nabídka projektů z banky kreativního kapitálu pro PPP (public-privat partnership)
Vždy v květnu v letech 2012, 2013 a 2014 se bude v garanci umělecké rady projektu Plzeň 2015 konat aukce
projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce spolupráce a podpory z privátních zdrojů. Autoři nápadů v Bance
kreativního kapitálu budou mít prostor pro prezentaci svých záměrů (v návrhu je využití Pecha Kucha principů),
nicméně se předpokládá, že zástupci soukromého sektoru budou se záměry seznámeni předem prostřednictvím
webového portálu. Jako nakupující donátoři budou na aukci zvány významné firmy a fondy. Princip aukčního dražení kreativního kapitálu zajistí výborné předpoklady pro zveřejnění a spolupráci s mediálními partnery EHMK
2015. Celý aukční proces bude probíhat veřejně a bude zajištěna i možnost účasti na aukci prostřednictvím
internetu.
VÝBĚR PROJEKTŮ PRO EHMK 2015
Časový harmonogram
2011
Květen — Uzavření prvního roku kontinuální veřejné výzvy pro víceleté projekty do všech programových proudů – prioritou budou kontinuální projekty s potřebou dlouhodobé přípravy (minimálně tři roky). Zároveň budou detailně dopracována pravidla a harmonogram pro kontinuální veřejnou výzvu do roku
2014, způsob výběru a podrobná kritéria hodnocení projektů.
— Spuštění webového portálu Banky kreativního kapitálu a podpůrná veřejná výzva ke sdílení vizionářských a inovativních myšlenek a nápadů v rámci všech programových proudů. Výzva pro Banku kreativního kapitálu bude spojena s veřejnými diskusemi a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektů
v Bance pod licencí Creative Commons.
Září II.
148
— Vyhlášení výsledků prvního roku kontinuální veřejné výzvy na předkládání víceletých projektových
záměrů: popis projektu, synopse, technické nároky projektu, detaily rozpočtu a specifikace zdrojů financování, cílové skupiny, partneři, účastníci, záruky naplnění kritérií inovativnosti, participace, vztahu
k tématům EHMK a evropské dimenze.
2012
Květen — Veřejná aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce přímé podpory ze soukromého sektoru spojená s medializací a zveřejněním přínosných nápadů z Banky.
— Uzavření druhého roku kontinuální veřejné výzvy na víceleté projekty i na jednoleté a velké výjimečné projekty – rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projekty s uměleckým coachingem. Výběr
projektů s coachingem bude spojen s oslovením/hlasováním veřejnosti a s diskusemi v cílových skupinách projektu se záměrem motivovat tyto skupiny k participaci na vybrané aktivitě. Hlasování bude
mimo jiné probíhat i přes sociální sítě na internetu. Diskuse poskytnou materiál pro další směrování
kulturní animace jednotlivých programových proudů.
Září — Vyhlášení výsledků druhého roku kontinuální veřejné výzvy na předkládání víceletých i jednoletých
a velkých výjimečných projektů: popis projektu, synopse, technické nároky projektu, detaily rozpočtu
a specifikace zdrojů financování, cílové skupiny, partneři, účastníci, záruky naplnění kritérií inovativnosti, participace, evropské dimenze a programových témat EHMK. Jmenování mezinárodní poroty pro
upřesnění kritérií k výběru projektů usilujících o podíl z Ceny Meliny Mercouri a jejich následný výběr
v dalším roce.
Říjen — Veřejná výzva Banky kreativního kapitálu spojená s medializací procesu spolupráce se soukromými
subjekty, které si v první aukci Banky kreativního kapitálu (05/2012) vybraly k podpoře projektový záměr. Výzva pro Banku kreativního kapitálu bude opět spojena s veřejnými diskusemi o programových
proudech a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektů v Bance pod licencí Creative Commons.
2013
Květen — Veřejná aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce přímé podpory ze soukromého sektoru spojená s medializací a zveřejněním přínosných nápadů z Banky.
— Uzavření třetího roku kontinuální veřejné výzvy na jednoleté a menší komunitně orientované projekty – rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projekty s uměleckým coachingem. Výběr projektů s coachingem bude spojen s oslovením/hlasováním veřejnosti a s diskusemi v cílových skupinách
projektu se záměrem motivovat tyto skupiny k participaci na vybrané aktivitě. Hlasování bude mimo
jiné probíhat i přes sociální sítě na internetu. Diskuse poskytnou materiál pro další směrování kulturní
animace jednotlivých programových proudů.
Léto
— Práce mezinárodní poroty na vyhodnocení projektů splňujících kritéria pro podíl na Ceně Meliny
Mercouri, předložení konkrétního konceptu k využití této Ceny Evropské komisi.
Září
— Vyhlášení výsledků třetího roku kontinuální veřejné výzvy na předkládání jednoletých a menších komunitně orientovaných projektů: popis projektu, synopse, technické nároky projektu, detaily rozpočtu
a specifikace zdrojů financování, cílové skupiny, partneři, účastníci, záruky naplnění kritérií inovativnosti, participace, evropské dimenze a programových témat EHMK.
Říjen — Veřejná výzva Banky kreativního kapitálu spojená s medializací procesu spolupráce se soukromými
subjekty, které si v druhé aukci Banky kreativního kapitálu (05/2013) vybraly k podpoře projektový záměr. Výzva pro Banku kreativního kapitálu bude opět spojena s veřejnými diskusemi o programových
proudech a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektů v Bance pod licencí Creative Commons.
149
II.
2014
Květen — Veřejná aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce přímé podpory ze soukromého sektoru spojená s medializací a zveřejněním přínosných nápadů z Banky.
— Uzavření čtvrtého roku kontinuální veřejné výzvy – rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projekty s uměleckým coachingem. Výběr projektů s coachingem bude spojen s oslovením/hlasováním
veřejnosti a s diskusemi v cílových skupinách projektu se záměrem motivovat tyto skupiny k participaci
na vybrané aktivitě. Hlasování bude mimo jiné probíhat i přes sociální sítě na internetu. Diskuse poskytnou materiál pro další směrování kulturní animace jednotlivých programových proudů.
II.
Léto
— Zveřejnění kompletního výběru všech projektů z kontinuální otevřené výzvy oficiálně zařazených do
programu EHMK 2015.
Září
— Proces tvorby a výběru hlavního programu EHMK 2015 uzavřen.
150
151
II.
Organizace a financování akce
III.
unesu toho dost
III.
152
když mě pohladíš, zčervenám :)
153
III.
1.1 Jaký typ struktury má mít organizace
odpovídající za realizaci projektu? Jaký typ
vztahu bude mít s orgány města?
Správní rada:
Správní rada bude mít šest členů. Její členové budou jmenováni zakladatelem. Tři z nich budou nominováni
přímo statutárním městem Plzeň (jeden by měl být zároveň členem umělecké rady), jeden člen bude jmenován
na základě návrhu Plzeňského kraje, dalšího navrhne Západočeská univerzita a poslední bude vybrán na základě
návrhu generálního sponzora. Správní rada se bude skládat zejména z odborníků z oblasti kultury, řízení kulturních organizací a projektů a PR a marketingu kulturních aktivit.
Ředitel společnosti:
Ředitel společnosti bude jmenován správní radou, která jej může také odvolat. Ředitelem společnosti bude současný ředitel projektu Plzeň 2015, tedy vedoucí týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK.
TYP SPOLEČNOSTI A JEJÍ ÚKOLY
Organizace s názvem Plzeň 2015 (dále též „společnost“) bude založena na počátku roku 2011. Bude se jednat
o obecně prospěšnou společnost dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech v aktuálním
znění.
Společnost bude mít jednoho zakladatele, a to statutární město Plzeň, IČO 00075370.
K realizaci projektu Plzeň 2015 byla jako forma právního subjektu zvolena obecně prospěšná společnost z důvodu, že město Plzeň tento projekt nepovažuje za ziskový. Jeho přínosy spatřuje v obecně prospěšném kulturním
a společenském rozvoji. Realizace programové náplně samozřejmě může přinést rozvoj turistického ruchu, zvýšení návštěvnosti města a zvýšení zájmu obyvatel o některé služby. S tím související ekonomické přínosy podnikatelských subjektů tato forma právního subjektu nevylučuje.
Společnost bude založena na dobu určitou, do konce roku 2016. Její organizační struktura bude v základních
rysech navazovat na strukturu týmu připravujícího kandidaturu, který vznikl již v roce 2007.
Dozorčí rada:
Dozorčí rada bude mít pět členů. Budou ji tvořit dva zástupci zakladatele, z nichž jeden bude zodpovědný za
ekonomické otázky města, druhý za kulturní aktivity. Jedním členem bude zastoupen Plzeňký kraj a dalšími dvěma členy budou zástupce Ministerstva kultury ČR a zástupce Západočeské univerzity v Plzni.
Dozorčí rada bude mít kromě obvyklých pravomocí, daných zákonem č. 248/1995 Sb., i poradní roli při schvalování projektu a při jmenování ředitele a uměleckého ředitele. Podkladem pro činnost dozorčí rady budou mj.
výstupy nezávislého evaluačního a monitorovacího týmu a výstupy účetních a finančních auditů.
Status společnosti
Základní principy statutu společnosti Plzeň 2015, o.p.s. jsou souhrnně popsané v této kapitole. Plná verze statutu
je k dispozici na priloženém CD.
Společnost Plzeň 2015, o.p.s bude organizovat a řídit přípravu, realizaci a propagaci aktivit spojených s titulem
Evropské hlavní město kultury 2015. Bude pracovat zejména v následujících oblastech:
—— kulturní program a akce projektu Plzeň 2015;
—— finanční zabezpečení projektu, fundraising, dotace;
—— PR a marketing celého projektu a s ním souvisejících akcí.
Společnost bude dále koordinovat přípravu investičních projektů souvisejících s EHMK ve spolupráci s příslušnými útvary a odbory Magistrátu města Plzně a Krajského úřadu Plzeňského kraje. Rovněž bude vytvářet podmínky pro rozvoj kulturního zázemí v Plzni a celém regionu. Bude zprostředkovávat školení a výuku v oblasti arts
managementu či fondů EU, vytvářet mezinárodní sítě apod. Společnost tak naváže na aktivity, které již zahájil tým
kandidatury.
V oblasti evaluace a monitoringu bude společnost provádět část kontroly finančního řízení, a to vnitřní kontrolou
finančních operací a zabezpečením účetních auditů. Evaluace a monitoring přímých a nepřímých dopadů programu budou svěřeny samostatnému nezávislému subjektu, který je podrobně popsán v kapitole 6.
ORGÁNY SPOLEČNOSTI
Orgány společnosti budou tvořit:
—— správní rada;
—— ředitel;
—— dozorčí rada.
III.
154
155
III.
STRUKTURA SPOLEČNOSTI A JEJÍ PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ
Umělecká rada (2011)
Umělecký ředitel (2011)
Zakladatel
statutární město Plzeň
Nezávislý subjekt pro evaluaci
a monitoring
Správní rada
6 členů (2011)
Dozorčí rada
5 členů (2011)
Ředitel společnosti
(2011)
Asistentka ředitele
(2011)
Finanční ředitel
Zástupce ředitele společnosti
(2011)
Manažer PR a marketingu
(2011)
Koordinátor programu 1
Zástupce umělecké ředitelky
(2011)
Manažer mezinárodních vztahů
(2011)
Koordinátor PR
a marketingu 1 (2011)
Koordinátor programu 2
(2013)
Koordinátor mezinárodních
aktivit (2013)
Koordinátor PR
a marketingu 2 (2014)
Koordinátor programu 3
(2013)
Koordinátor komunikace 1
(2011)
Koordinátor programu 4
(2013)
Vedoucí návštěvnického
centra (2014)
Produkční manažer 1
(2011)
Pracovník návštěvnického
centra 1 (2014)
Produkční manažer 2
(2014)
Hlavní účetní
Zástupce finančního ředitele
(2011)
Manažer fundraisingu
a grantů (2011)
Účetní a provozní (2011)
Koordinátor fundraisingu
a grantů (2013)
Pracovník návštěvnického
centra 2 (2014)
Stabilita přístupu města Plzně ke kandidatuře je patrná již z toho, že město se stávajícími členy týmu kandidatury
hodlá po vzniku nové společnosti dále spolupracovat a mnohé z nich dosadí do zaměstnaneckých pozic, které
ve společnosti vzniknou.
III.
156
1. Ředitel společnosti:
—— řídí chod společnosti;
—— zastupuje společnost v obchodních a organizačních záležitostech a uzavírá obchodní
a jiné vztahy společnosti;
—— zodpovídá za zajištění jednání správní rady a dozorčí rady;
—— zodpovídá za koordinaci projektu Plzeň 2015 mezi orgány města a Plzeňského kraje
i města a zapojených obcí;
—— rozhoduje ve věcech personálních;
—— rozhoduje ve věcech ekonomických;
—— zodpovídá za vnitřní finanční kontrolu.
V zájmu města je, aby do pozice ředitele společnosti nastoupil Milan Svoboda, současný výkonný šéf týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015.
2. Zástupce ředitele společnosti:
—— zastupuje ředitele v době jeho nepřítomnosti v rozsahu stanoveném delegováním pravomocí;
—— pozice zástupce ředitele je spojena s pozicí finančního ředitele.
3. Umělecký ředitel:
—— zastupuje společnost v oblasti umělecké;
—— za pomoci umělecké rady rozvíjí programovou náplň projektu Plzeň 2015;
—— řídí realizaci programové a umělecké části projektu;
—— řídí koordinaci programových aktivit s městem Mons, s mezinárodními kulturními sítěmi
a řídí další mezinárodní aktivity;
—— rozhoduje ve věcech programové náplně a spolupráce s dalšími subjekty a partnery v oblasti programu;
—— řídí prezentaci a marketing projektu.
Umělecký ředitel bude „tváří“ projektu Plzeň 2015 i garantem celého uměleckého programu. Bude zastupovat
projekt na veřejnosti a bude mít rozhodující slovo v otázkách programu a spolupráce s dalšími subjekty a partnery.
Umělecký ředitel bude spolupracovat s uměleckou radou a se zástupci veřejné správy, zejména s Odborem kultury Magistrátu města Plzně, s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, Útvarem koncepce
a rozvoje města Plzně, Správou veřejného statku města Plzně, s Komisí kultury Rady města Plzně, s Odborem
kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje a s Ministerstvem kultury České
republiky.
Město Plzeň uměleckou ředitelku vybralo již v roce 2009. Je jí Yvona Kreuzmannová, významná umělecká osobnost se zkušenostmi v řízení kulturních organizací a s přípravou a realizací velkých kulturních událostí. Kvalifikační
předpoklady pro místo umělecké ředitelky projektu Plzeň 2015 má Yvona Kreuzmannová také na základě svých
zkušeností z veřejné správy a především díky mnoha zahraničním kontaktům a zapojení do mezinárodních sítí
a iniciativ.
157
III.
4. Umělecká rada:
Umělecká rada nebude součástí struktury společnosti. Bude se jednat o externí tým kreativních lidí z prostředí plzeňských, regionálních, celostátních i mezinárodních kulturních a kulturně společenských institucí a organizací.
Ze stávajícího kreativního týmu budou do umělecké rady přizváni všichni aktivní členové: Roman Černík (Západočeská univerzita, Johan o. s.), Vilém Dubnička (TranspART), Tomáš Froyda (Divadlo Alfa, Platforma 11), Šárka
Havlíčková (Nová síť), Ida Kaiserová (Centrum pro komunitní práci), Lenka Kavalová (Plzeňská filharmonie), Kateřina Melenová (Teatrum mundi), Josef Mištera (Západočeská univerzita, Ústav umění a designu) a Ondřej Smeykal
(Orbis Pictus). Členství v umělecké radě přislíbil rovněž Yves Vasseur, ředitel projektu Mons 2015, v případě že
Plzeň titul EHMK získá.
9. Koordinátor komunikace:
—— zajišťuje komunikaci s veřejností a s partnery projektu mimo uměleckou oblast.
Na toto místo nastoupí v roce 2011 Stanislava Brejchová.
5. Koordinátoři programu:
—— zajišťují koordinaci a realizaci programové a umělecké části projektu Plzeň 2015;
—— koordinují aktivity externích umělců a kulturních promotérů;
—— připravují podklady pro jednání umělecké rady.
11. Manažer mezinárodních vztahů
—— zodpovídá za komunikaci projektu vůči orgánům EU;
—— zodpovídá za vztahy s ostatními městy, které se účastní projektu EHMK (kandidáti, města v přípravné fázi);
—— spolupracuje s uměleckým ředitelem na zajištění vztahů s městem Mons a zapojení do mezinárodních sítí.
Na toto místo nastoupí v roce 2011 Petr Šimon.
Pro zabezpečení programu jsou navrženi čtyři koordinátoři, z nichž každý bude zodpovídat za jeden programový
proud. Způsob jejich práce je popsán v kapitole 2, v odpovědi na otázku 3. Plný počet koordinátorů programu
bude do projektu zapojen od poloviny roku 2013, v letech 2011–2013 budou ve funkci koordinátorů programu
vypomáhat členové umělecké rady. Jeden z nich bude zároveň zástupcem uměleckého ředitele. Tato pozice
bude obsazena Kateřinou Melenovou, členkou kreativního týmu.
Další tři místa budou obsazena na základě výběrového řízení v roce 2013.
6. Produkční manažeři
—— zajišťují produkci jednotlivých aktivit a koordinaci umělecké rady.
Dva samostatní produkční manažeři budou do týmu začleněni postupně. Jednou produkční koordinující práci
umělecké rady bude od roku 2011 Helena Šimicová. Druhý produkční manažer bude vybrán na základě výběrového řízení v roce 2014.
7. Manažer PR a marketingu
—— řídí práci koordinátorů PR a marketingu a koordinátora komunikace;
—— zodpovídá za prezentaci projektu Plzeň 2015 v médiích a komunikaci s veřejností na lokální,
národní i mezinárodní úrovni;
—— zodpovídá za realizaci komunikační strategie projektu Plzeň 2015 a sledování jejích dopadů;
—— plní funkci tiskového mluvčího týmu.
Místo manažera PR a marketingu bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.
8. Koordinátoři PR a marketingu
—— zajišťují realizaci PR a marketingových aktivit.
Jeden z koordinátorů se do projektu zapojí v roce 2011, druhý v roce 2014. Na post koordinátora PR a marketingu od roku 2011 nastoupí členka projektového týmu Kateřina Chábová. Druhé místo bude obsazeno v roce
2014 na základě výběrového řízení.
III.
158
10. Návštěvnické centrum
Návštěvnické centrum bude vytvořeno v roce 2014. Bude poskytovat informace, informační a prezentační tiskoviny a předměty, zajišťovat pobyty významných návštěvníků, zabezpečovat rezervace a prodej vstupenek a rezervace letenek, jízdenek, hotelů a taxi.
Bude mít tři zaměstnance, kteří budou vybráni na základě výběrového řízení.
12. Koordinátor mezinárodních aktivit
—— zajišťuje mezinárodní aktivity projektu.
Místo koordinátora mezinárodních aktivit bude obsazeno v roce 2013 na základě výběrového řízení.
13. Finanční ředitel
—— řídí práci účetních a oddělení fundraisingu a grantů;
—— zodpovídá za provozní rozpočet a hospodaření společnosti;
—— komunikuje se zakladatelem ve věci provozního rozpočtu a materiálového vybavení;
—— zodpovídá za finanční zajištění programu a PR a marketingových aktivit;
—— zodpovídá za věcný a finanční reporting a controlling;
—— zodpovídá za vytváření příjmů organizace.
Místo finančního ředitele bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.
14. Hlavní účetní
—— zodpovídá za vedení účetnictví, zajišťuje účetní uzávěrku a audit společnosti;
—— zajišťuje přípravu smluv a objednávek;
—— zajišťuje inventarizaci majetku společnosti.
Místo hlavního účetního bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.
15. Účetní a provozní
—— provádí účetní operace dle pokynů hlavního účetního;
—— zajišťuje vybavení kanceláří společnosti a autoprovoz;
—— zajišťuje přípravu a evidenci smluv a objednávek.
Místo účetního a provozního bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.
159
III.
16. Manažer fundraisingu a grantů
—— zodpovídá za spolupráci se sponzory programové náplně projektu;
—— zabezpečuje aktivity Klubu 2015;
—— zajišťuje přípravu žádostí o dotace z evropských strukturálních fondů a dalších zdrojů.
Místo manažera fundraisingu a grantů bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.
17. Koordinátor fundraisingu a grantů
—— zajišťuje otevřené výzvy na realizaci programových akcí projektu;
—— spolupracuje na přípravě žádostí o dotace.
Místo koordinátora fundraisingu a grantů bude obsazeno v roce 2013 na základě výběrového řízení.
18. Asistentka ředitele
—— zajišťuje běžnou agendu společnosti (pošta, sjednávání schůzek);
—— organizačně zajišťuje jednání správní rady a dozorčí rady.
Na toto místo nastoupí v roce 2011 Petra Holcová, současná asistentka ředitele projektu Plzeň – EHMK 2015.
V letech 2011–2013 bude společnost čítat třináct zaměstnanců, některé pozice budou sloučeny. Stejně jako
v období kandidatury se počítá s externími spolupracovníky a se spoluprací s partnery z oblasti nestátních neziskových organizací (NNO), škol apod.
V roce 2013 bude společnost rozšířena o tři zaměstnance, jejich počet se tedy zvýší na šestnáct.
V roce 2014 bude společnost dále rozšířena na plný počet dvaceti tří zaměstnanců, tak aby v roce 2015 byla
připravena na zajištění všech aktivit. V průběhu roku 2015 se také počítá s maximálním zapojením externích
spolupracovníků, partnerů a dobrovolníků.
Některé služby bude společnost trvale zajišťovat externími dodávkami (např. právní služby, analýzy návštěvnosti
apod.). Předpokládaný vývoj počtu a výběru zaměstnanců ukazuje tabulka na následující straně.
Pozice
Obsazení v letech
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Ředitel společnosti
Asistentka ředitele
Umělecká ředitelka
Koordinátor programu 1
Koordinátor programu 2
Koordinátor programu 3
Koordinátor programu 4
Produkční manažer 1
Produkční manažer 2
Manažer PR a marketingu
Koordinátor PR a marketingu 1
Koordinátor PR a marketingu 2
Koordinátor komunikace
Vedoucí návštěvnického centra
Pracovník návštěvnického centra 1
Pracovník návštěvnického centra 2
Manažer mezinárodních vztahů
Koordinátor mezinárodních aktivit
Finanční ředitel
Hlavní účetní
Práce pro tým
kandidatury
Zapojení do společnosti
na základě výběrového
řízení
Práce pro
společnost
Účetní a provozní
Manažer fundraisingu a grantů
FINANČNÍ A MATERIÁLOVÉ ZAJIŠTĚNÍ společnosti Plzeň 2015, o.p.s
Zakladatel bude dotovat provoz společnosti ze svého rozpočtu. Rozpočet společnosti na provoz, který zahrnuje
náklady na mzdy zaměstnanců a honoráře externích spolupracovníků, zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců, chod společnosti (energie, základní vybavení kanceláří, autoprovoz), a služby , náklady na komunikaci, náklady na evaluaci a monitoring a další náklady je podorbně uveden v kap. III/2.3. Celkem na léta 2011–2016 činí
246 milionů Kč / 9,5 milionu €.
Bude zřízen fond rezerv, jejž budou tvořit hospodářské výsledky společnosti za jednotlivé roky. Dále bude zřízen
fond na podporu projektu jak uvádíme v kap. II/3 a III/2.3.
Společnost nebude vlastnit žádné nemovitosti, bude sídlit v nájmu v objektu, který vlastní zakladatel.
Vybavení společnosti výpočetní technikou a chod počítačové sítě budou zajištěny organizací Správa informačních technologií města Plzně. Společnost bude vybavena nejméně třemi automobily na leasing.
III.
160
Koordinátor fundraisingu a grantů
Celkem
13
13
17
23
23
12
Do volných pozic budou zaměstnanci dosazováni na základě výběrového řízení s následujícími kritérii:
—— vzdělání a praxe v oboru odpovídajícím příslušné pozici;
—— schopnost orientace v oblasti kulturních projektů (netýká se pozic hlavní účetní a účetní a provozní);
—— schopnost komunikace v angličtině, popř. ve francouzštině;
—— schopnost týmové spolupráce;
—— schopnost komunikace s veřejností, partnery i politickými orgány města a regionu;
—— loajalita;
—— flexibilita.
161
III.
KDO JE YVONA KREUZMANNOVÁ
Yvona Kreuzmannová se narodila roku 1963 v Praze. Po střední škole nastoupila ke studiu cestovního ruchu na
Vysoké škole ekonomické v Praze. Studium přerušila podáním přihlášky na taneční katedru Akademie múzických
umění v Praze. Tanec byl vždy její vášní. Na AMU ji přijali, a tak se Yvona Kreuzmannová dostala do českého uměleckého prostředí.
Během studií absolvovala stipendijní pobyt v Paříži, následně v USA. V té době také chystala první nezávislý festival Tanec Praha. Jejím snem bylo vrátit po letech totality do Česka současný tanec. Nebylo to vůbec jednoduché,
stálo ji to mnoho energie a ústupků v osobním životě. Přesto se jí podařilo založit rodinu, má dvanáctiletou dceru
Barboru a jedenáctiletého syna Martina. Festival Tanec Praha si postupně vydobyl mezinárodní a poté i domácí
uznání. Založila také divadlo Ponec, první taneční scénu v České republice.
V letech 2006–2008 Yvona Kreuzmannová působila jako externí poradkyně náměstka ministra kultury, pak i ministra kultury. V lednu roku 2009 připravila oficiální zahájení českého předsednictví v Radě EU v Bruselu, jehož
cílem bylo ukázat rozmanitost současné české umělecké scény. Akce s názvem Český ples se setkala s obrovským úspěchem.
Po celá léta byli Yvoně Kreuzmannové oporou zahraniční partneři. V roce 1991 se stala členkou organizace IETM
(Informal European Theatre Meeting), po tři roky dokonce působila v její Radě. Je také spoluzakladatelkou sítě
Trans Danse Europe či projektu Aerowaves, který pomáhá mladým talentům z celé Evropy dostat se na evropskou taneční scénu. V roce 2004 jí byl udělen rytířský řád Francie za mimořádný přínos pro rozvoj evropské
kulturní spolupráce.
Už dlouho je v kontaktu s organizátory projektu A Soul for Europe, jehož hlavním cílem je otevřít prostor diskusím
praktických odborníků s filosofy a politiky na téma role kultury a umění v dnešní společnosti. Toto téma zapadá
i do projektové náplně Plzně – EHMK 2015. Od 90. let Yvona Kreuzmannová aktivně pracuje na propojení neziskových organizací v oblasti kultury a jejich začlenění do celostátních sítí, již podruhé je členkou Rady vlády pro
NNO.
Jedním z hlavních důvodů, proč v létě 2009 přijala nabídku města Plzně k uměleckému vedení kandidatury na
titul EHMK, je její víra v to, že v naší zemi existuje reálná naděje na rozvoj občanské společnosti. Model Plzně má
díky vizi EHMK jedinečnou šanci prokázat, že ve společnosti přetrvávají nezaměnitelné duchovní hodnoty, které
jí mohou pomoci najít cestu z krize.
končeno první kolo ekonomické transformace města, spojené především s úspěšným projektem v industriální
zóně Borská pole. Protože již nebylo možné opakovat postupy z devadesátých let, hledaly se nové vize. Hlavní
pilíře, o něž se má opírat rozvoj města do roku 2018, představují inovativní podnikání, cestovní ruch a zlepšení
vnitřního prostředí města.
Milan Svoboda je držitelem autorizací „architekt – krajinář“ a „územní plánování“ a je aktivním členem České
komory architektů. Zabývá se architektonickými soutěžemi. Organizoval řadu soutěží v Plzni a je členem pracovní
skupiny pro soutěže České komory architektů. Je též členem mezinárodní organizace IFPRA (International Federation for Parks and Recreation Administration).
Projekt Plzeň – EHMK 2015 byl výzvou, která Milana Svobodu po dvou a půl letech práce mimo Plzeň přivedla
zpět. Vidí v něm šanci pro naplnění vizí, jež spoluvytvářel počátkem tisíciletí.
Pro práci na projektu Plzeň – EHMK 2015 jsou u Milana Svobody předpokladem zkušenosti s městkou správou,
zkušenosti s řízením organizace se čtyřiceti zaměstnanci a též s vedením významných městských projektů včetně
projektů zahraničních.
KDO JE MILAN SVOBODA
Milan Svoboda se narodil v roce 1962 v Podbořanech v severních Čechách. Do konce studia na vysoké škole žil
poblíž Loun v krásné přírodě Českého středohoří a údolí řeky Ohře, možná i proto se rozhodl studovat ochranu
přírodního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium ukončil v roce 1986 a se svou
první ženou a dvěma dětmi – synem Jakubem (nar. 1989) a dcerou Šárkou (nar. 1993) – se přestěhoval do Plzně.
Se svou nynější ženou a synem Matějem (nar. 2007) žije poblíž Plzně na úpatí Brd.
Protože v době, kdy dokončoval studium, byl o profesi ekologa malý zájem, začal pracovat jako architekt – krajinář, čemuž se okrajově věnuje dodnes.
Nejdelší úsek své profesní dráhy strávil na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (1991–2007), kde pracoval
nejprve jako krajinář, poté jako vedoucí projektu nového územního plánu, dále nastoupil na pozici náměstka
ředitele a nakonec po dobu šesti let působil ve funkci ředitele.
Nejzajímavějším projektem, který v té době realizoval, je Program rozvoje města Plzně (2001–2003). Tento základní strategický dokument města, vytvořený za velké účasti veřejnosti, vznikal v době, kdy bylo prakticky do-
III.
162
163
III.
1.2 Jestliže je do akce Evropského hlavního města
kultury zapojena také oblast kolem města, jak
se bude organizačně zajišťovat koordinace mezi
příslušnými městskými a regionálními orgány?
1.3 Podle jakých kritérií a podle jakých ujednání
byl vybrán nebo se bude vybírat umělecký ředitel
celé akce? Jaký je nebo bude jeho profil? Kdy se
ujme funkce? Čím se bude především zabývat?
Koordinace mezi příslušnými městskými a krajskými orgány bude zajištěna zejména prostřednictvím:
—— jednání správní rady (zástupce kraje ve správní radě);
—— jednání dozorčí rady (zástupce kraje v dozorčí radě);
—— jednání umělecké rady a uměleckého ředitele;
—— jednání ředitele společnosti, uměleckého ředitele a finančního ředitele s příslušnými orgány města
a Plzeňského kraje;
—— zapojení krajských institucí, obcí a mikroregionů do programu Plzeň 2015;
—— bilaterální či multilaterální jednání ředitele společnosti a uměleckého ředitele s představiteli
zapojených obcí a jejich svazků (mikroregiony).
FAKTA
Yvona Kreuzmannová se stala členkou projektového týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015 v květnu
2009. Byla vybrána jako osobnost, za níž stojí výsledky dvacetileté aktivní práce v oblasti performing arts na poli
celorepublikovém i mezinárodním, ale také cílená aktivita v oblasti kulturní politiky na všech úrovních, tj. komunální, krajské i státní s přesahy do evropské kulturní agendy.
Yvona Kreuzmannová se již v tomto roce stala tváří kandidatury a významným způsobem ovlivnila přípravu přihlášky do prvního, pro Plzeň úspěšného, kola soutěže o titul EHMK a též dokončení Programu rozvoje kultury ve
městě Plzni na roky 2009–2019.
Za koordinaci mezi těmito orgány a partnery bude zodpovídat ředitel společnosti.
Zjistili jsme, že v roce 2004 Yvona
Kreuzmannová získala od francouzského
prezidenta rytířský řád za mimořádný
přínos pro rozvoj evropské kulturní spolupráce. Jednoznačně jsme ji chtěli pro
plzeňskou kandidaturu získat.
Marcela Krejsová
ZAMYŠLENÍ
Přemýšlím, jak by asi zněl inzerát nebo zadání pro výběr na pozici uměleckého ředitele projektu tak náročného,
tak netradičního a tak „nadčeského“, jakým je projekt EHMK.
„Hledám osobu, která má v sobě entuziasmus, sílu a energii, velkou znalost kulturního prostředí a multidisciplinární rozhled. Osobu, jež má také mnoho zkušeností v oblastech, jako jsou performing arts, arts management
a dramaturgie. Člověka s odvahou a praxí v neziskovém sektoru i státní správě. Člověka, který má rád Česko,
bude loajální k Plzni, zároveň má však mezinárodní nadhled a je zapojen v mezinárodních sítích a projektech.“
Řada lidí by mi asi řekla, že takového člověka nemohu nikdy najít. A přitom Yvona Kreuzmannová, která je od roku
2009 uměleckou ředitelkou týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015, všechna tato kriteria splňuje.
Pokud se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury 2015, má všechny předpoklady, že díky Yvoně Kreuzmannové zvládne přípravu a realizaci uměleckého programu, popsaného na jiných stránkách této přihlášky.
Zvládne také účinnou prezentaci a marketing programových aktivit, rozvine vztahy s mezinárodními sítěmi a iniciativami i dalšími městy z rodiny EHMK a změní se v otevřené, živé a evropské město.
Těším se.
Milan Svoboda
III.
164
165
III.
2.1 Jak bude organizován rozpočet akce? Jaká celková
částka je určena na organizování roku „Evropského
hlavního města kultury“? Jaké jsou zdroje financování
a nakolik významný je každý z těchto zdrojů z hlediska
jeho podílu na celkové částce?
V rozpočtu jsou sledovány tyto dílčí části:
1.Náklady neinvestiční na realizaci programových aktivit.
2.Náklady neinvestiční spojené se společností Plzeň 2015, o.p.s. zabezpečující organizaci projektu (viz kap.
III/1.1.):
—— mzdové náklady;
—— náklady na základní služby (energie, vytápění, úklid) a materiál (kancelářské potřeby, nábytek), autoprovoz,
cestovní náklady;
—— náklady na expertní služby (audit, právnické služby, honoráře pro odborníky pro výběr projektů ap.);
—— náklady na externí spolupracovníky (pro oblast produkce, zajištění bezpečnosti akcí ap.);
—— náklady na hodnocení a monitoring (honorář pro externího hodnotitele, sběr dat);
—— náklady na služby v oblasti komunikace, PR a marketingu.
3.Náklady na investice.
Celková výše rozpočtu na organizaci roku Evropského hlavního města kultury činí:
2 596 700 000 Kč / 99 873 076 € (přepočet 26 Kč = 1 €)
Podíly jednotlivých částí rozpočtu na celkové částce jsou uvedeny v tabulce na konci této části kapitoly.
Zde je nutné uvést, že rozpočet byl zpracován jako konzervativní, ale zároveň realistický v době ekonomického
poklesu, který ovlivnil významně jak privátní, tak i veřejnou sféru. Pokud se do roku 2015 podaří obrátit vývoj
ekonomiky v České republice a v Evropské unii a zlepšit příjmovou stránku veřejných rozpočtů, lze z tohoto
důvodu očekávat úměrné navýšení rozpočtu projektu EHMK 2015.
III.
Zdroje na financování nákladů jsou následující:
—— rozpočet města Plzně (formou příspěvků společnosti Plzeň 2015, o.p.s, vlastní podporou kulturních akcí z grantů města a výdaji na investice);
—— rozpočet Plzeňského kraje (formou příspěvků společnosti Plzeň 2015, o.p.s, vlastní podporou kulturních akcí
z grantů kraje a výdaji na investice);
—— národní zdroje rozpočtu České republiky poskytované prostřednictvím:
• Ministerstva kultury České republiky (investiční rozpočet, granty);
• Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (granty zejména v oblasti cestovního ruchu);
• Ministerstva životního prostředí České republiky a Státního fondu životního prostředí (dotace na energetickou úspornost staveb);
• Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (granty na vzdělávání, práci s mládeží a sport);
• Ministerstva práce a sociálních věcí (granty na zaměstnanost, vzdělávání);
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (podpora marketingu a zahraniční prezentace);
166
• Ostatní rezorty dle příslušných programů (Ministerstvo obrany, zemědělství, zahraničních věcí aj.);
—— Západočeská univerzita v Plzni (spolufinancování procesu evaluace a monitoringu a výuky arts managementu);
—— strukturální fondy EU:
• Regionální operační program NUTS II Jihozápad;
• další operační programy, jimiž je zprostředkováno financování ze strukturálních fondů EU v programovacím
období do roku 2013, zejména Cíl 3 – Přeshraniční spolupráce, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Životní prostředí, Integrovaný operační program;
• operační programy, jimiž bude zprostředkováno financování ze strukturálních fondů EU v programovacím
období po roce 2013;
—— Evropská komise – Cena Meliny Mercouri (bude-li udělena);
—— marketingové příjmy (prodej vstupenek, franchising, co-branding, merchandising);
—— sponzoři;
—— ostatní, např.
• kulturní instituty zemí zastoupených v ČR: Goethe institut, British Council, Francouzský institut, Institut Cervantes, Italský institut, Rakouské kulturní fórum, Maďarský, Polský, Rumunský institut a další;
• Norský finanční mechanismus;
• Švýcarský finanční mechanismus;
• obce Plzeňského kraje spolupracující na programové náplni;
• ostatní kraje a města;
• regiony EU;
• partneři (nositelé projektů).
V přípravné fázi po rozhodnutí poroty o nositeli titulu EHMK 2015 v České republice je město Plzeň připraveno
začít jednat o možnosti využití financí z dalších programů a zdrojů z EU fondů řízených přímo z Evropské komise
a dalších možných finančních podpor (viz též kap. I/10) s odpovědnými osobami v Bruselu. Jedná se např.:
—— komunitární programy EU v oblasti školství, vzdělání a mládeže:
• Life-long learning Programme (prostřednictvím Národního ústavu odborného vzdělání);
• Leonardo, Erasmus a Grundtvig;
• Culture Programme;
• Youth for Europe;
• Europe for Citizens;
—— komunitární programy EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí:
• Progress Programme (genderová problematika);
• Mutual Learning Programme;
—— ostatní komunitární programy:
• The Return Fund, Integration Fund (problematika migrantů);
—— program Urbact;
—— Europe Direct (komunikace vůči EU);
—— DG Communication.
Využití těchto zdrojů bude upřesněno v případě vítězství Plzně po jednáních s orgány EU v roce 2011.
167
III.
Podíl jednotlivých oblastí zdrojů na krytí nákladů:
Podíl se liší pro jednotlivé části rozpočtu tak, jak ukazuje následující tabulka.
Podíl zdrojů na krytí
jednotlivých částí
rozpočtu (v částkách
a v %)
Náklady na program
tis. Kč
tis. €
Provozní náklady
%
tis. Kč
tis.€
%
Město Plzeň
189000,00
7269,23
30,0
228700,00
8796,15
93,1
Plzeňský kraj
88200,00
3392,31
14,0
0,00
0,00
0,0
Západočeská univerzita
Česká republika
Investiční náklady
tis. Kč
tis. €
%
Celkem náklady
tis. Kč
tis. €
%
360000,00 13846,15
20,9
777700,00 29911,54
29,95
254000,00
9769,23
14,8
342200,00 13161,54
13,18
0,00
0,00
0,00
0,0
5000,00
192,31
2,0
0,00
0,0
192,31
0,19
75600,00
2907,69
12,0
10000,00
384,62
4,1
394000,00 15153,85
22,9
479600,00 18446,15
5000,00
18,47
710000,00 27307,69
41,3
798200,00 30700,00
30,74
SF EU*
88200,00
3392,31
14,0
0,00
0,00
0,0
Cena Meliny Mercouri
39000,00
1500,00
6,2
0,00
0,00
0,0
0,00
0,00
0,0
39000,00
1500,00
1,50
Sponzoři
41800,00
1607,69
6,6
0,00
0,00
0,0
3000,00
115,38
0,2
44800,00
1723,08
1,73
Vlastní příjmy
27090,00
1041,92
4,3
0,00
0,00
0,0
0,00
0,00
0,0
27090,00
1041,92
1,04
Ostatní
81110,00
3119,62
12,9
2000,00
76,92
0,8
0,00
0,00
0,0
83110,00
3196,54
3,20
630000,00 24230,77 100,00
245700,00
Celkem
9450,00 100,00 1721000,00 66192,31 100,00 2596700,00 99873,08 100,00
* Náklady ZČU budou pravděpodobně výrazně vyšší, ale nelze je nyní stanovit přesně, protože se jedná o zapojení vědeckých kapacit univerzity a účast na projektech Věda a výzkum s podporou fondů EU.
Z tabulky je patrné, že největší část rozpočtu ponese město Plzeň a Plzeňský kraj a strukturální fondy EU (zejména
investice). Za zmínku stojí, že celková částka, již bude hradit město Plzeň na 6 rozpočtovaných let, jejímž zdrojem
financí je město Plzeň, činí 777 700 000 Kč / 29 911 540 €, což je ročně průměrně 129 616 667 Kč / 4 985 256 €.
Tato částka činí 2,5 % ročního rozpočtu města.
Pro krytí nákladů z městských, regionálních a národních zdrojů byly či budou v případě získání titulu pro Plzeň
města nastaveny tyto mechanismy:
1.Vyčlenění 9 % z celkového rozpočtu města ročně pro potřeby kultury (tedy nejen EHMK).
2.Inovace grantové politiky města Plzně znamenající vytvoření grantového podprogramu na podporu projektů
EHMK.
3.Vytvoření specifických programů či podprogramů na podporu EHMK v grantových systémech Plzeňského kraje, Ministerstva kultury ČR a dalších ministerstev.
4.Vytvoření zvláštního fondu spravovaného společností Plzeň 2015, který bude vytvářen financemi z jednotlivých
veřejných rozpočtů, fondů EU, Ceny Meliny Mercouri, sponzoringu, eventuelně darů, vlastních příjmů a bude
použit na krytí nákladů kulturních projektů prostřednictvím otevřené výzvy (viz kap. II/3).
5.Vytvoření mechanismu přímého sponzoringu vybraných akcí prostřednictvím nabídky akcí z Banky kreativního
kapitálu (viz kap. II/3) k nabídce spolupráce a podpory soukromého sektoru.
2.2 Už finanční orgány města hlasovaly
o vyčlenění příslušných částek, nebo závazně
přislíbily jejich poskytnutí? Ne-li, kdy tak
učiní?
Zastupitelstvo města Plzně, což je volený politický orgán města zodpovědný dle zákona o obcích za nakládání
s majetkem města a za přípravu a realizaci rozpočtu města, přijalo řadu usnesení, v nichž vyjádřilo vůli k financování projektu Plzeň 2015 v případě úspěchu Plzně v soutěži o titul. Zastupitelstvo rovněž přijalo již některá
předběžná rozhodnutí k financování části nákladů EHMK, zejména investičních akcí, jejichž realizace není závislá
na získání titulu EHMK.
Rozhodující jsou tato usnesení města:
1.Město Plzeň se usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 359 ze dne 6. 9. 2007 rozhodlo kandidovat na titul
EHMK 2015. Tímto dalo Zastupitelstvo města jednoznačně najevo vůli financovat celou akci v případě úspěchu
města.
2.Usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 413 ze dne 4. 9. 2008 byl schválen „Integrovaný plán rozvoje města
Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“. Tímto usnesením město přijalo závazek podílet se na financování
investičních akcí, u nichž je investorem. Usnesení o schválení Integrovaného plánu rozvoje města bylo přijato
jednohlasně.
3.Usnesením č. 597 ze dne 15. 10. 2009 byl schválen Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009–2019
definující tato specifická opatření pro financování projektu EHMK a kultury obecně:
a) vytvoření fondu pro poskytování příspěvků na projekty EHMK;
b) evaluace grantového systému města;
c) vymezení jasného podílu na financování kultury ve výši 9 % ročního rozpočtu města.
Město přijalo již k datu prvního kola přihlášky do soutěže o EHMK 2015 následující finanční opatření:
—— byl zřízen samostatný účelový fond na kofinancování evropských projektů města, ve kterém dosud město kumulovalo téměř 450 milionů % (cca 17,3 milionů €);
—— byl schválen záměr vytvořit zvláštní účelovou rezervu ve Fondu rezerv a rozvoje města Plzně, která bude zajišťovat financování neinvestičních výdajů projektu EHMK a bude každoročně plněna současně se schvalováním
rozpočtu na daný kalendářní rok dle možností města a potřeb kandidatury;
—— byl schválen závazek města finančně zajistit činnosti kulturní společnosti Plzeň 2015, o.p.s. z rozpočtu města po
celou dobu existence společnosti v letech 2011–2016;
—— byla uzavřena smlouva s Evropskou investiční bankou na financování rozvojových projektů města, v níž jsou
rámcově vymezeny peníze na projekt EHMK 2015.
Financování činností spojených s projektem EHMK bude od roku 2010 pravidelně schvalováno jako součást dokumentu „Zásady sestavení rozpočtu pro následující kalendářní rok a pro stanovení rozpočtového výhledu pro
další tři roky“ tyto zásady jsou závazným podkladem schvalovaným Zastupitelstvem města Plzně pro tvorbu roz-
III.
168
169
III.
počtu na daný kalendářní rok. Konkrétní výdaje městského rozpočtu budou schvalovány jakou součást rozpočtu
na další rok zpravidla v prosinci roku předcházejícího.
Považujeme za nutné zmínit též, že Plzeňský kraj již schválil postup přípravy a financování svého zásadního projektu v oblasti kultury – stavby nové budovy Západočeské galerie. Zahájena byla též jednání o finanční účasti
kraje v dalších částech projektu Plzeň 2015 v případě vítězství Plzně.
Vláda České republiky má připravený způsob, kterým bude spolufinancovat projekt EHMK. Tento způsob bude
schvalovat nová vláda vzešlá z voleb v květnu 2010 v době po rozhodnutí mezinárodní poroty o výběr˝města,
jemuž má být přidělen titul EHMK.
2.3 Jaké celkové výdaje se plánují výhradně
pro akci Evropské hlavní město kultury?
Za výdaje spojené výhradně s akcí EHMK jsou považovány:
—— výdaje na umělecké projekty a programovou náplň v letech 2011–2016;
—— neinvestiční výdaje spojené s provozem společnosti Plzeň 2015, o.p.s. v letech 2011–2016.
Náklady na programovou náplň
Náklady na programovou náplň činí 630 000 000,- Kč / 24 230 770 €.
III.
Programová náplň projektu Plzeň 2015 se utváří postupně a jejím základem a prioritou je kontinuální otevřená
výzva nejrůznějším subjektům z Plzně, regionu, z České republiky i z Evropy. Databáze projektů se během druhého kola zaplnila více než stovkou velmi zajímavých projektových záměrů od různých typů organizací. Přesto
považujeme datum uzavření přihlášky pouze za ukončení první etapy oslovení programových partnerů a v rozpočtu tedy počítáme s dalšími etapami výzvy a s financováním vlastních kandidátských akcí, kam patří především
gala-opening, gala-closing. Společnost Plzeň 2015, o.p.s. bude též spolupořádat diskusní fóra ke Dni Evropy
a kulturní akce v rámci Měsíce Meliny Mercouri, což jsou aktivity pořádané prvně již roku 2010, které se budou
v případě úspěchu Plzně pravidelně konat až do roku 2016, a věříme, že i po něm.
Část aktivit, které ovlivní program, má trvalý ráz a bude opakována každým rokem přípravy s gradující tendencí,
některé akce jsou v cyklu bienále, proto rozpočet dělíme i podle let přípravného procesu a nejen pro samotný
rok 2015. Rozvržení nákladů podle jednotlivých proudů a aktivit do let 2011–2016 uvádí tabulka č. III.2.
Veškeré projekty budou realizovány na principu vícezdrojového financování tak, aby se akce s potenciálem kontinuity mohly začlenit do běžných grantových systémů město – kraj – stát – EU doplněných o soukromé zdroje
(sponzoring, reklamní smlouvy, in-kind apod.) a příjmy z prodeje vstupenek či produktů.
Schopnost zajistit si různé zdroje financování bude jedním z kritérií při posuzování předkládaných projektů. Zároveň bude Plzeň 2015 sama vytvářet atraktivní nabídku zájemcům o podporu jednotlivých konkrétních projektů.
Interaktivní přístup společnosti Plzeň 2015 jí ponechá především roli zprostředkovatele, mediátora, facilitátora.
Program 2015 bude spolufinancován ze všech uvedených zdrojů. V této kapitole uvádíme přehlednou tabulku
zahrnující jak předpokládané náklady akcí, které se nám podařilo podchytit před uzávěrkou přihlášky (kap. II/2),
tak rezervy otevírající prostor pro další projekty. Předpokládáme, že v případě získání titulu bude výzva na předložení projektů rozšířena mezinárodně.
Hlavní nápor na rozpočet bude v roce 2015, ale některé projekty startují již letos a jiné čekají na otevření nových
investic (divadlo, 4x4 Světovar Cultural Factory) do roku 2013. Rok předcházející EHMK 2015 bude již plný důležitých aktivit, které bude Plzeň 2015 spolufinancovat.
Finance na programovou náplň budou operovány společností Plzeň 2015, o.p.s., která soustředí ve speciálně
založeném fondu příspěvky z veřejných rozpočtů, dotace z grantů a fondů, dary a případné vlastní výdělky. Tento
fond bude použit pro poskytování financí v rámci otevřené výzvy. Rozpočet dále počítá s tím, že nositelé projektů
se budou sami ucházet o dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů a dalších zdrojů.
170
171
III.
Provozní a produkční náklady společnosti Plzeň 2015, o. p.s. v letech 2011–2016
Náklady na provoz společnosti činí 245 700 000 Kč / 9 450 000 €
Financování nákladů na programovou náplň je uvedeno v následujících tabulkách dle let a dle zdrojů krytí. Z důvodu přehlednosti není rozpočet uveden podle jednotlivých projektů, neboť předpokládané náklady na projekty
jsou uvedeny v kap. II/2.
Náklady na program
v letech
Umění a technologie
Vztahy a city
2011
tis. Kč
31100,00
9200,00
Tranzit a menšiny
13000,00
Příběhy a parmeny
7500,00
2012
tis. €
tis. Kč
1196,15 33000,00
353,85
tis.€
2013
tis. Kč
1269,23 33100,00
8900,00
342,31
tis. €
2014
2015
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
1273,08 45000,00
1730,77
79000,00
2016
tis. Kč
tis. €
3038,46 39800,00
tis. €
1530,77
tis. Kč
tis. €
261000,00 10038,46
8900,00
342,31 15000,00
576,92
38000,00
1461,54
6000,00
230,77
86000,00
3307,69
500,00 14500,00
557,69 17000,00
653,85 21000,00
807,69
73500,00
2826,92 11000,00
423,08
150000,00
5769,23
288,46
288,46 10000,00
384,62 14500,00
557,69
76500,00
2942,31
269,23
123000,00
4730,77
Zahajovací ceremonie
0,00
0,00
0,00
0,00
5000,00
192,31
0,00
5000,00
192,31
Závěrečná ceremonie
0,00
0,00
0,00
0,00
5000,00
192,31
0,00
5000,00
192,31
Program celkem
Náklady na program
podle zdrojů
60800,00
Město Plzeň
tis. Kč
tis. €
7500,00
2338,46 63900,00
2457,69 69000,00
Plzeňský kraj
tis. Kč
tis.€
ČR
tis. Kč
tis. €
2653,85 95500,00
EU
tis. Kč
tis. €
3673,08
277000,00 10653,85 63800,00
Cena MM
tis. Kč
tis. €
7000,00
2453,85
630000,00 24230,77
Sponzoři Prodej vstupenek
a merchandising
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
Provozní a produkční náklady společnosti, která bude zajišťovat organizaci projektu EHMK 2015 budou hrazeny
převážně z rozpočtu města Plzně. Předpokládá se získání dotací z komunitárních programů EU, popř. jiných zdrojů.
Provozní náklady zahrnují:
—— mzdové náklady;
—— náklady na základní služby (energie, vytápění, úklid) a materiál (kancelářské potřeby, nábytek), autoprovoz,
cestovní náklady;
—— náklady na expertní služby (audit, právnické služby, honoráře pro odborníky pro výběr projektů, fundraiseři ap.);
—— náklady na externí spolupracovníky (pro oblast produkce, coachingu uměleckých projektů, zajištění bezpečnosti akcí ap.);
—— náklady na hodnocení a monitoring (honorář pro externího hodnotitele, sběr dat);
—— náklady na služby v oblasti komunikace, PR a marketingu.
Celkem
Ostatní
Celkem
Výdaje jsou uvedeny v následující tabulce:
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
Umění a technologie
75000,00
2884,62 35000,00
1346,15 30000,00
1153,85 35000,00
595,23 16587,00
637,96 10750,00
413,46 32187,00
1237,96
250000,00
9615,38
Vztahy a city
27000,00
1038,46 12600,00
484,62 10800,00
415,38 12600,00
484,62
5571,00
214,27
5972,00
229,69
3870,00
148,85 11587,00
445,65
90000,00
3461,54
Tranzit a menšiny
45000,00
1730,77 21000,00
807,69 18000,00
692,31 21000,00
807,69
9285,00
357,12
9952,00
382,77
6450,00
248,08 19313,00
742,81
150000,00
5769,23
Příběhy a parmeny
39000,00
1500,00 18200,00
700,00 15600,00
600,00 18200,00
700,00
8048,00
309,54
8625,00
331,73
5590,00
215,00 16737,00
643,73
130000,00
5000,00
26,92
310,00
11,92
332,00
12,77
215,00
8,27
643,00
24,73
5000,00
192,31
26,92
310,00
11,92
332,00
12,77
215,00
8,27
643,00
24,73
5000,00
192,31
1041,92 81110,00
3119,62
Zahajovací ceremonie
Závěrečná ceremonie
Program celkem
1500,00
1500,00
189000,00
57,69
700,00
57,69
700,00
7269,23 88200,00
26,92
600,00
26,92
600,00
3392,31 75600,00
23,08
700,00
23,08
700,00
2907,69 88200,00
1346,15 15476,00
3392,31 39000,00
1500,00 41800,00
1607,69 27090,00
630000,00 24230,77
Provozní a produkční
náklady společnosti Plzeň
2015, o.p.s v letech
2011
tis. Kč
tis. €
2012
tis. Kč
tis.€
2013
tis. Kč
2014
tis. €
tis. Kč
2015
tis. €
tis. Kč
tis. €
2016
tis. Kč
tis. €
Celkem
tis. Kč
tis. €
Mzdy a pojištění
7000,00
269,23
7000,00
269,23
8600,00
330,77
12400,00
476,92
12400,00
476,92
6400,00
246,15
53 800,00
2069,23
Základní služby, energie,
materiál, autoprovoz,
cestovní náhrady
2100,00
80,77
2100,00
80,77
2600,00
100,00
3700,00
142,31
3700,00
142,31
2000,00
76,92
16 200,00
623,08
Expertní služby (účetní
audit, právníci, umělečtí
poradci, fundraiseři)
2500,00
96,15
2500,00
96,15
4500,00
173,08
2500,00
96,15
3000,00
115,38
2000,00
76,92
17 000,00
653,85
Speciální služby
(bezpečnostní agentury,
doprava, zasilatelství,
pořadatelské služby ap.)
500,00
19,23
1000,00
38,46
2000,00
76,92
3000,00
115,38
6000,00
230,77
500,00
19,23
13 000,00
500,00
76,92
Hodnocení a monitoring
1800,00
69,23
3800,00
146,15
3800,00
146,15
3800,00
146,15
4500,00
173,08
2000,00
19 700,00
757,69
Služby a dodávky –
komunikace a marketing
12160,00
467,69
12 780,00
491,54
13 800,00
530,77
19 100,00
734,62
55 400,00
2130,77
12 760,00
490,77 126 000,00
4846,15
Provozní náklady celkem
26060,00
1002,31
29180,00
1122,31
35300,00
1357,69
44500,00
1711,54
85000,00
3269,23
25660,00
986,92
9450,00
245700,00
Co se týče krytí nákladů, předpokládá se využití zejména městského rozpočtu, České republiky a dalších (programy EU).
Část nákladů na evaluaci a monitoring bude hradit Západočeská univerzita (eventuálně její sponzoři a donoři
a podpora z programů Výzkumu a vývoje), neboť práce pedagogů a studentů na evaluaci a hodnocení bude
hrazena ze strany školy jako vědecké úkoly. Do podílu univerzity jsou též zahrnuty náklady na zajištění výuky arts
managementu.
Po dobu realizace projektu počítáme se synergiemi s komunikačními aktivitami města Plzně a Plzeňského kraje,
jejichž roční rozpočet na tyto aktivity společně činí cca 55 000 000 Kč / 2 115 385 €.
Vzhledem k národnímu významu projektu Plzeň 2015 předpokládáme také posílení rozpočtu na komunikaci
v rámci finančních prostředků agentury Czech Tourism, Českých center a ambasád České republiky, eventuálně
dalších subjektů. Provozní výdaje na komunikaci posílíme o cobrandingové aktivity s Plzeňským Prazdrojem, a.s.
a dalšími partnery. S médii zaměřenými na různé cílové skupiny budou vytvářena mediální partnerství.
III.
172
173
III.
2.4 Jak velké výdaje se plánují na
infrastrukturu (infrastruktura kultury
a cestovního ruchu, včetně renovace existující
infrastruktury)?
Náklady na investice spojené s projektem EHMK 2015 činí 1 721 000 000 Kč / 66 192 310 €.
Kapitola IV uvádí přehled investic, které budou realizovány v období 2011–2015. Žádná z těchto investic (novostaveb či rekonstrukcí) nebyla fyzicky zahájena, všechny jsou ve stádiu předprojektové či projektové přípravy.
Většinu investic obsažených v kapitole IV chtějí město a další investoři realizovat bez ohledu na to, zda město
uspěje v soutěži o titul EHMK. Lze tedy konstatovat, že tyto investice budou působit podpůrně, napomohou tedy,
pokud Plzeň uspěje, úspěšné realizaci projektu Plzeň 2015 v Plzni a v regionu.
Samostatnou kapitolu tvoří klíčové investice do kulturní a volnočasové infrastruktury, které jsou s projektem
EHMK velmi úzce propojeny. Úzká vazba klíčových investic a projektu Plzeň 2015 spočívá ve faktu, že tyto investice jsou propojeny s programovou koncepcí projektu.
Zásadní investicí spojenou s projektem Plzeň 2015 je revitalizace areálu Světovar. Hlavní stavbou je 4x4 Světovar
Cultural Factory. Myšlenka na její vznik a na její umístění v areálu Světovar byla rozvinuta při přípravě kandidatury Plzně na titul EHMK 2015. Druhý projekt lokalizovaný do památkově chráněných budov bývalého pivovaru
Světovar – Muzeum designu a životního stylu – se rovněž zrodil v rámci kandidatury. Obě tyto investice jsou silně
spojené s přidělením titulu EHMK a jejich realizace je bez získání titulu EHMK 2015 méně jistá. Třetí investicí,
která není popsána v detailech v kapitole IV, ale dostala se v červnu na jednání orgánů města i kraje, je Techmania Science Center. Jde o zásadní rozšíření interaktivních expozic, navíc s dlouhodobým záměrem vybudování
Hvězdárny a Planetária. Investice by tak mohly dosáhnout až 600 milionů Kč / 23,1 milionů € (v případě spolufinancování ze strukturálních fondů). Tato částka ještě není zahrnuta v předpokládaném rozpočtu.
K projektu Muzea designu a životního stylu je nutno uvést, že pan Václav Riedlbauch, t.č. ministr kultury, sdělil dopisem z 23. března 2010, že záměr Muzea designu a životního stylu má jeho podporu. Projekt je proto v jednání
s příslušným věcným odborem MK ČR a je připravován podklad pro rozpočtovou rozvahu po roce 2012.
I v případě klíčových investic platí, že tyto by měly být zrealizovány i za situace, kdy Plzeň titul neobdrží. Zárukou
pro toto tvrzení je fakt, že většina klíčových investic je zařazena do Integrovaného plánu rozvoje města. Nositelem drtivé většiny investic je město Plzeň, které bude také vlastníkem a provozovatelem vybudované kulturní a společenské infrastruktury. Soubor investic zahrnutých v Integrovaném plánu rozvoje města je výsledkem
dlouhodobé strategické diskuze o dalším rozvoji města s tím, že Integrovaný plán rozvoje města byl městským
zastupitelstvem schválen jako soubor připravovaný pro financování z Regionálního operačního programu NUTS
II Jihozápad a dalších navazujících operačních programů strukturálních fondů EU.
III.
174
V přehledu investičních nákladů jsou uvedeny jen klíčové investice uvedené v kap. IV:
1.Vytvoření kulturního centra v areálu bývalého pivovaru Světovar:
a) 4x4 Cultural Factory;
b) Muzeum designu a životního stylu.
2.Nová divadelní budova.
3.Nová budova Západočeské galerie v Plzni.
4.Revitalizace území Štruncových sadů:
a) Sportovně relaxační centrum Štruncovy sady – pivovar – Roudná, I. etapa;
b) Zvýšení pobytové a výtvarné kvality veřejných prostranství ve Štruncových sadech.
5.Sportovně rekreační trasy v údolí řek.
6.Využití veřejných prostranství pro kulturní účely.
Investiční rozpočet bude operován příslušnými institucemi města Plzně a Plzeňského kraje a nebude součástí
rozpočtu společnosti Plzeň 2015, o.p.s.
Jednotlivé zmíněné investice jsou zahrnuty do dlouhodobých plánů investic Plzně a Plzeňského kraje. Proto se
neobáváme žádných změn v zájmu o realizaci těchto investic spojených s volbami či jinými politickými vlivy.
V následujících tabulkách jsou uvedeny investiční náklady rozdělené do let a dále dle zdrojů.
Investiční náklady
v letech
4x4 Světovar Cultural
Factory
Muzeum designu
a životního stylu Světovar
Nová divadelní budova
2011
2012
2016
Celkem
tis.€
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
15000,00
576,92
60000,00
2307,69
25000,00
961,54
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
100000,00
3846,15
0,00
0,00
15000,00
576,92
65000,00
2500,00 24000,00
923,08
0,00
0,00
0,00
0,00
104000,00
4000,00
310000,00 11923,08 35000,00
2500,00
310000,00 11923,08
8461,54
300000,00 11538,46
Sportovně relaxační
centrum Štruncovy sady –
pivovar – Roudná I. etapa
48000,00
1846,15
37000,00
Zvýšení pobytové
a výtvarné kvality veřejných
prostranství ve Štruncových
sadech
20000,00
769,23
Sportovně rekreační trasy
v údolích řek
52000,00
5000,00
Investiční náklady celkem
2015
tis. Kč
65000,00
Využití veřejných
prostranství pro kulturní
účely
2014
tis. €
220000,00
Nová budova Západočeské
galerie
2013
tis. Kč
1346,15
0,00
0,00
0,00
0,00
720000,00 27692,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
520000,00 20000,00
1423,08
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
85000,00
3269,23
20000,00
769,23
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
40000,00
1538,46
2000,00
50000,00
1923,08
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
102000,00
3923,08
192,31
20000,00
769,23
25000,00
961,54
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
50000,00
1923,08
425000,00 16346,15 59000,00
2269,23
0,00
0,00
0,00
0,00 1721000,00 66192,31
425000,00 16346,15
812000,00 31230,77
175
III.
Investiční náklady dle
zdrojů
Město Plzeň
Plzeňský kraj
Česká republika
SF EU
Sponzoring
Ostatní
Celkem
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis.€
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
4x4 Světovar Cultural
Factory
20000,00
769,23
0,00
0,00
0,00
0,00
80000,00
3076,92
0,00
0,00
0,00
0,00
100000,00
3846,15
Muzeum designu
a životního stylu Světovar
10000,00
384,62
0,00
0,00
94000,00
3615,38
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
104000,00
4000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
720000,00 27692,31
416000,00 16000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
520000,00 20000,00
Nová divadelní budova
Nová budova Západočeské
galerie
Sportovně relaxační
centrum Štruncovy sady –
pivovar – Roudná I. etapa
Zvýšení pobytové
a výtvarné kvality veřejných
prostranství ve Štruncových
sadech
Sportovně rekreační trasy
v údolích řek
Využití veřejných
prostranství pro kulturní
účely
Investiční náklady celkem
270000,00 10384,62
150000,00
5769,23
0,00
0,00
104000,00
4000,00
300000,00 11538,46
0,00
0,00
29000,00
1115,38
0,00
0,00
0,00
0,00
56000,00
2153,85
0,00
0,00
0,00
0,00
85000,00
3269,23
4000,00
153,85
0,00
0,00
0,00
0,00
36000,00
1384,62
0,00
0,00
0,00
0,00
40000,00
1538,46
20000,00
769,23
0,00
0,00
0,00
0,00 82000,00 3153,85
0,00
0,00
0,00
0,00
102000,00
3923,08
7000,00
269,23
0,00
0,00
0,00
0,00 40000,00 1538,46 3000,00 115,38
0,00
0,00
50000,00
1923,08
360000,00 13846,15
254000,00
9769,23
0,00
0,00 1721000,00 66192,31
394000,00 15153,85
710000,00 27307,69
3000,00
115,38
2.5 Jaký je plán pro zainteresování sponzorů
na celé akci? V jaké výši se odhaduje finanční
účast sponzorů?
Získávání sponzorských darů a dalších příjmů mimo veřejné rozpočty a strukturální fondy věnujeme velkou pozornost. V průběhu kandidatury na titul EHMK 2015 jsme se zaměřili především na získávání základního know
how. Podařilo se vybudovat kontakty s klíčovými subjekty, které v této oblasti profesionálně a dlouhodobě působí a v neposlední řadě komunikujeme s významnými ekonomickými subjekty na národní i regionální úrovni.
V České republice většina firem strategii firemního dárcovství nemá. Podle výzkumu firemní filantropie ji mají
v ČR vypracovány především velké mezinárodní firmy, kdy velká část těchto firem spíše využívá svých globálních
strategií. Proto součástí aktivit týmu Plzeň 2015 v této oblasti bude také kampaň zaměřená především na navázání dlouhodobé spolupráce s regionálními podnikatelskými subjekty. Cílem je tyto dlouhodobě přesvědčit o tom,
že společensky odpovědný přístup firmy přináší užitek nejen veřejnosti a regionu, ale také firmě samotné a jejím
zaměstnancům. Jak?
Zapojením firmy do podpory EHMK pomáhá vzniku i upevnění dobrých vzájemných regionálních vztahů:
—— firma posiluje svou roli v regionu a pozitivní image;
—— upevňuje vazby s místními leadery (veřejné autority, decision a opinion makers);
—— podílí se na budování ekonomicky silnějších vazeb ( „networking“) mezi subjekty, které dosud nespolupracovaly.
Mobilizace těchto aktivit a vytvoření schopnosti týmu Plzeň 2015 úspěšně pracovat se sponzory a získávat tak
dodatečné finanční zdroje je významným dlouhodobým přínosem projektu pro rozvoj města a regionu.
III.
Kdo se bude věnovat fundraisingu?
V případě, že Plzeň získá titul EHMK 2015, budou na základě výběrového řízení obsazeny dvě pozice: Manažer
fundraisingu a grantů (primární zodpovědnost za top sponzory, oficiální sponzory a komunikaci s hospodářskými
komorami v regionu) a Koordinátor fundraisingu a grantů (primární zodpovědnost za fundraising směrem ke
středním a malým firmám, k živnostníkům a fyzickým osobám).
Za významný přínos pro vypracování úspěšné koncepce strategie na top sponzory považujeme dohodnuté konzultace s panem Tomášem Engelem, jedním z nejúspěšnějších fundraiserů v oblasti kultury v ČR. S tímto expertem jsou předjednány konzultace strategie fundraisingu směřující ke korporacím celostátního významu jako jsou
bankovní domy, energetické firmy, telefonní operátoři apod. v minimálním rozsahu spolupráce 50 h ročně. Tomáš
Engel se dlouhodobě věnoval sponzoringu Národního divadla. Za jeho působení tato instituce pravidelně získávala od sponzorů dvojnásobek v Evropě obvyklého objemu financí v porovnání se srovnatelnými institucemi.
Do přípravy konceptu fundraisingových aktivit v regionu a následného monitoringu se intenzivně zapojí také dvě
konzultantky, a to ředitelka společnosti České centrum fundraisingu (Czech Fundraising Center) paní Jana Lišková
a konzultantka a lektorka britské společnosti The Ressource Alliance, paní Jana Ledvinová. Deklarací je stvrzena
připravenost podporovat projekt Plzeň 2015 po celou dobu přípravy a realizace projektu v následujícím rozsahu:
176
177
III.
V prvním pololetí roku 2011 to bude příprava koncepce a plánu fundraisingu a sestavení týmu expertů. V druhém pololetí roku 2011 detailní příprava jednotlivých fundraisingových kampaní. V roce 2012 se zaměří na facilitaci práce fudnraisingových expertů a realizaci fundraisingových kampaní. V následujících letech supervize /
coaching práce fundraisingových expertů.
Dalším významným partnerem projektu Plzeň 2015 je Dr. Walter Putschög, od října 2005 až dosud finanční ředitel společnosti Linz 2009 – Kulturhauptstadt Europas Organisations GmbH. V této pozici je zodpovědný za
ekonomiku, zabezpečení provozního chodu společnosti a v neposlední řadě také za získávání sponzorů a merchandising. Spolupráce s Lincem je pro Plzeň mimořádně přínosná, zejména proto, že Plzeň i město Linec jsou co
do velikosti města srovnatelná, mají podobné historické kořeny a mentalita občanů je v lecčems podobná. Proto
lze důvodně očekávat, že přenos nejlepších praktických zkušeností z projektu Linec 2009 bude mít pro tým Plzeň
2015 mimořádný přínos.
Cílem spolupráce se všemi výše uvedenými experty je postupný transfer know-how fundraisingových metod
a osvědčených postupů do týmu Plzeň 2015. Očekáváme, že v průběhu let 2011–2013 dojde k úplnému transferu potřebného know-how a postupnému vybudování vlastní efektivní a účinné schopnosti fundraisingu, která se
tak stane trvalým vlastnictvím projektového týmu a významným přínosem projektu pro rozvoj kulturního života
města Plzně, kraje i státu.
Kolik financí do fundraisingu vložíme a kolik peněz získáme v podobě sponzorských
darů?
Finanční částky spojené s fundraisingem ukazuje následující tabulka. V roce 2011 mohou náklady spojené s fundraisingem být i vyšší než příjmy od sponzorů. V následujících letech projektu očekáváme, že příjmy od sponzorů
výrazně převýší náklady na fundraising. Jedná se o předpoklad, který v tuto chvíli nelze podložit žádnou solidní
prognózou ekonomického vývoje. Snahou týmu bude maximálně využít příkladů dobré praxe ve strategii fundraisingu a zároveň vyhledávat nové, atraktivní přístupy. Cílem je nejen navýšit prostředky pro projekt Plzeň 2015,
ale také dostávat do povědomí společnosti význam kultury a nutnost i užitečnost investic do kulturních odvětví.
Předpokládané náklady
a výnosy (tis. Kč / tis. €)
Osobní
náklady
Náklady na
konzultanty
Provozní náklady
„Klub Plzeň 2015“
Náklady
celkem
Příjmy od spoznorů
celkem
Čistý příspěvek na
projekty *)
2016
1 200 / 46,2
0
200 / 7,7
1 400 / 53,8
6 200 / 238,5
4 800 / 184,6
2015
1 400 / 53,8
200 / 7,7
800 / 30,8
2 400 / 92,3
18 600 / 715,4
16 200 / 623,1
2014
1 400 / 53,8
200 / 7,7
400 / 15,4
2 000 / 76,9
7 700 / 296,2
5 700 / 219,2
2013
1 300 / 50,0
200 / 7,7
200 / 7,7
1 700 / 65,4
4 850 / 186,5
3 150 / 121,2
2012
1 200 / 46,2
300 / 11,5
200 / 7,7
1 700/ 65,4
4 850 / 186,5
3 150 / 121,2
2011
1 200 / 46,2
700 / 26,9
200 / 7,7
2 100 / 80,8
1 500 / 57,7
-600 / -23,1
7 700 / 296,2
1 600 / 61,5
2 000 / 77
11 300 / 434,6
43 700 / 1 680,8
32 400 / 1 246,2
Celkem
Kolik financí chceme získat pomocí fundrasingu?
Podíly jednotlivých segmentů na
celkovém objemu
sponzoringu
(tis. Kč / tis. €)
TOP národní
společnosti
TOP region
Střední a malé
podniky
region
Živnostníci
region
Individuální
dárci
Prodej
propagačních
předmětů
Celkem za rok
(tis. Kč/ tis. €)
2016
3 000 / 115,4
2 000 / 76,9
300 /11,5
400/15,4
200/7,7
300/11,5
6 200/238,5
2015
8 500 / 326,9
7 200/ 276,9
1 100/42,3
800/30,8
300/11,5
700/26,9
18 600/715,4
2014
3 000 / 115,4
3 000/115,4
600/23,1
500/19,2
200/7,7
400/15,4
7 700/296,2
2013
2 000 / 76,9
2 000/ 76,9
200/7,7
300/11,5
150/5,8
200/7,7
4 850/186,5
2012
2 000 / 76,9
2 000/ 76,9
200/7,7
300/11,5
150/5,8
200/7,7
4 850/186,5
2011
0
1 000 / 38,5
150/5,8
150/5,8
100/3,8
100/3,8
1 500/57,7
18 500 / 711,5
17 200 / 661,5
2 550/98,1
2 450/94,2
1 100/42,3
1 900/73,1
43 700/ 1680,8
42
39
6
6
3
4
100
Celkem za segment
% z celku
Klíčové předpoklady pro naplnění těchto cílů: stabilní ekonomický rozvoj regionu, úspěšná mediální podpora
projektu na národní a regionální úrovni ze strany PR, manažer fundraisingu je členem nejužšího týmu vedení
projektu s odpovídajícími pravomocemi, pozice fundraiserů obsazeny od zahájení práce týmu, úspěšný transfer
know how do týmu Plzeň 2015 a systematická práce týmu fundraiserů.
S jakými kategoriemi sponzorů budeme pracovat?
1. Top národní a nadnárodní společnosti:
—— Plzeňský Prazdroj a.s., (www.prazdroj.cz);
—— ŠKODA INVESTMENT a.s., (www.skoda.cz);
—— ČEZ, (www.cez.cz) a další.
Tučně uvedeny společnosti, které již poskytly písemnou deklaraci o podpoře projektu.
Pro tuto skupinu navrhujeme využít sponzorské balíčky (2 mil. Kč a 1,5 mil. Kč rok) Cekový přehled výnosů uvádí
následující tabulka.
Pro rok 2015 předpokládáme následující strukturu výnosů z balíčků.
—— 2x 2 mil. Kč / 0,08 mil. €
4 mil. Kč / 0,1 mil.€
—— 3x 1,5 mil. Kč / 0,06 mil. €
4,5 mil. Kč / 0,2 mil €
Výnosy z balíčků v letech
2011–2016
tis. Kč/ tis. €
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Celkem
0
200 / 7,7
200 / 7,7
300 / 11,5
8500 / 326,9
300 / 11,5
18 500 / 711,5
Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění různé formy inkind, prostor pro umístění reklamy, včetně prostoru v médiích apod.
*) U firemních klientů předpokládáme finanční plnění v objemu 60 % sponzorského příspěvku, zbývající část očekáváme sponzoring
formou nefinančního plnění.
III.
178
2. Významné firmy regionu:
—— ŠKODA POWER a.s. (www.skoda.cz/power);
—— ŠKODA TRANSPORTATION a.s. (www.skoda.cz/transportation);
—— ŠKODA MACHINE TOOL a.s. (www.cz-smt.cz);
—— LASSELSBERGER, s.r.o. ( www.rako.cz);
—— Bohemia Sekt a.s. (www.bohemiasekt.cz);
—— Stock Plzeň-Božkov (www.stock.cz);
179
III.
—— BERGER Česká republika (www.bergerholding.eu);
—— Czech Coal Group (www.czechcoal.cz);
—— MOSER, a.s. (www.moser-glass.com);
—— Thun 1794 a.s. ( www.thun.cz );
—— Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. (www.pavccz.panasonic.cz);
—— TECHNOCRANE s.r.o. (www.supertechno.com);
—— Daikin Industries Czech Republic s.r.o. (www.daikinczech.cz);
—— Veolia (www.veoliavoda.cz);
—— Plzeňská teplárenská, a.s. (www.plzenskateplarenska.cz);
—— a další…
(Zvýrazněny jsou společnosti, kde existuje písemná popř. ústní deklarace o podpoře projektu a spolupráci v případě, že Plzeň získá titul EHMK. S dalšími společnostmi zahájíme jednání bezprostředně po získání titulu EHMK.)
Pro tuto skupinu navrhujeme využít sponzorské balíčky (1 mil. Kč, 800/ 600/ 400 nebo 200 tis. Kč rok). Výnosy z
nich uvádí následující tabulka.
Pro rok 2015 předpokládáme následující minimální strukturu výnosů:
—— 2x 1 mil. Kč / 0,04 mil. €
2 000 tis. Kč/ 76,9 tis. €
—— 1x 800 tis. Kč / 30,8 tis. €
800 tis. Kč / 30,7 tis. €
—— 3x 600 tis. Kč / 23,1 tis. €
1 800 tis. Kč / 69,2 tis. €
—— 4x 400 tis. Kč / 15,4 tis. €
1 600 tis. Kč / 61,5 tis. €
—— 5x 200 tis. Kč / 7,7 tis. €
1 000 tis. Kč / 38,5 tis. €
Výnosy z balíčků
v letech 2011–2016
tis. Kč/ tis. €
2011
2012
2013
100 / 3,8
200 / 7,7
200 / 7,7
2014
2015
2016
Celkem
300 / 11,5 7 200 / 276,9
200 / 7,7
17 200 / 661,5
Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění.
3. Střední a malé firmy v regionu (cíl získat k aktivní spolupráci 10–15 firem)
S tímto segmentem budeme komunikovat primárně prostřednictvím hospodářských komor působících v tomto
regionu:
—— Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje (www.khkpk.cz);
—— Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje (www.rhkpk.cz);
—— Okresní hospodářská komora Plzeňsko (www.ohkplzensko.cz).
Máme uzavřené „Dohody o vzájemné spolupráci a podpoře v souvislosti s kandidaturou města Plzně na titul
Evropské hlavní město kultury 2015“ se všemi výše uvedenými hospodářskými komorami.
Kromě komunikace prostřednictvím hospodářských komor, vyzveme firmy této velikosti ke spolupráci na základě
přímého oslovení a také prostřednictvím regionálních médií.
III.
Sponzorské balíčky (200 tis., 100 tis., 50 tis. Kč rok) jsou navrhovaným nástrojem pro tuto skupinu a zahrnují:
—— cause relating marketing, pro návštěvníky na vstupenkách slevové kupóny sponzorů;
—— sponzoring jednotlivých akcí týmu;
—— marketingová podpora „Visačky“ prezentující nabídku produktů a služeb podporovatelů na stojáncích projektu Plzeň 2015 v hotelích a veřejných místech;
—— podpora prostřednictvím samolepy „Podporujeme“ v rámci balíčku pro každého obchodníka, a živnostníka.
180
Pro rok 2015 předpokládáme následující strukturu výnosů z balíčků:
—— 2x 200 tis. Kč / 7,7 tis. €
400 tis. Kč / 15,4 tis. €
—— 4x 100 tis. Kč / 3,8 tis. €
400 tis. Kč / 15,4 tis. €
—— 6x 50 tis. Kč / 1,9 tis. €
300 tis. Kč / 11,5 tis. €
Výnosy z balíčků
v letech 2011–2016
tis. Kč/ tis. €
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Celkem
150 / 5,8
200 / 7,7
200 / 7,7
600 / 23,1
1 100 / 42,3
300 / 11,5
2 550 / 98,1
Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění.
4. Podnikatelé, živnostníci (cíl získat k aktivní spolupráci 50 firem)
Spolupráci s tímto segmentem hodláme rozvinout na základě přímého oslovení vybraných živnostníků i přes
regionální média.
Sponzorské balíčky (50 tis. Kč, 20 tis. Kč, 10 tis. Kč rok) pro tuto skupinu přinesou výnosy uvedené v následující
tabulce.
—— cause relating marketing, pro návštěvníky na vstupenkách slevové kupóny sponzorů;
—— hlavní sponzor jednotlivých akcí týmu;
—— marketingová podpora „Visačky“ prezentující nabídku produktů a služeb podporovatelů na stojáncích projektu Plzeň 2015 v hotelích a veřejných místech;
—— podpora prostřednictvím samolepy „Podporujeme“ v rámci balíčku pro každého obchodníka, a živnostníka.
Pro rok 2015 předpokládáme následující strukturu výnosů:
—— 5x 50 tis. Kč / 1,9 tis. €
250 tis. Kč / 9,5 tis. €
—— 10x 20 tis. Kč / 0,8 tis. €
200 tis. Kč / 7,7 tis. €
—— 30x 10 tis. Kč / 0,4 tis. €
300 tis. Kč / 11,5 tis. €
Výnosy z balíčků
v letech 2011–2016
tis. Kč/ tis. €
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Celkem
150 / 5,8
300 / 11,5
300 / 11,5
500 / 19,2
750 / 28,8
400 / 15,4
2 400 / 92,3
Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění.
5. Individuální dárci, fyzické osoby
Základní myšlenkou veřejné sbírky „Hodina pro Plzeň 2015“ je sjednotit obyvatele regionu, kteří mají zájem finančně či nefinančně podpořit projekt Plzeň 2015, a přesvědčit je, aby věnovali každý rok projektu svou poslední
hodinovou mzdu v daném roce na podporu projektu (nebo libovolnou část své mzdy).
Kdyby 5 % zaměstnanců (cca 3,5 tisíce občanů Plzně) darovalo 85 Kč / 3,3 €, je možné vybrat 297 500 Kč / 11 442 €.
Vytvoříme celoroční a snadno dostupné formy přispívání pro každého.
Sbírky v ulicích města a regionu
Tyto sbírky lze uskutečnit každoročně u příležitosti vybraných významných akcí projektu Plzeň 2015 s charitativním aspektem. Dobrovolníci budou oslovovat obyvatele, aby přispěli do pokladničky libovolným příspěvkem, za
který budou odměněni odznakem projektu.
181
III.
Sbírka přes mzdové účtárny
Zaměstnanci firem v regionu, věnují každý rok svou poslední hodinovou mzdu v roce (nebo libovolnou část své
mzdy) na projekt Plzeň 2015 přes mzdovou účtárnu.
DMS, internet, spontánní sbírky
Spontánní sbírky budou probíhat průběžně. Jejich realizace bude záviset na dobrovolné aktivitě podporovatelů
projektu Plzeň 2015 z řad dobrovolníků v jejich komunitě, ať už v rámci kulturního programu projektu Plzeň 2015,
nebo jinou formou.
Příjmy ze sbírek
v letech 2011–2016
tis. Kč/ tis. €
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Celkem
100 / 3,8
150 / 5,8
150 / 5,8
200 / 7,7
300 / 11,5
200 / 7,7
1 100 / 42,3
6. Další příjmy (merchandising)
Prodej bude probíhat v prostorách infocentra města Plzně v centru města a na dalších dohodnutých místech po
celé ČR:
—— pamětní medaile;
—— publikace (výstupy projektu Plzeň 2015);
—— speciální půllitr Pilsner Urquell 2015;
—— trička, čepice, ručníky, osušky, deštníky, hrnky, samolepky a netradiční předměty navržené studenty a umělci
na základě veřejné soutěže.
Příjmy z prodeje
propagačních předmětů
tis. Kč/ tis. €
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Celkem
100 / 3,8
200 / 7,7
200 / 7,7
400 / 15,4
700 / 26,9
300 / 11,5
1 900 / 73
Základní pravidla pro nakládání se sponzorskými příspěvky a dary
—— Společnost Plzeň 2015 požádá magistrát města Plzně o povolení veřejných sbírek.
—— O přijetí sponzorského daru rozhodne v návaznosti na výši daru buď ředitel společnosti Plzeň 2015 nebo
správní rada dle příslušné legislativy.
—— Přijaté dary budou zařazeny ke zdrojům organizace, budou se podílet na rozpočtu organizace a budou spravovány podle ekonomických pravidel společnosti. Přijaté dary budou evidovány v příslušné ekonomické, finanční
a majetkové evidenci.
—— Na dary s vyšší hodnotou než 5 000 Kč/192,3 € vedení organizace vyhotoví darovací smlouvu (nižší částky přijímá společnost obvykle na základě dokladu o převzetí daru).
—— Dary budou použity pro financování programové náplně, jiné využití musí schválit správní rada.
—— Za efektivní a hospodárné využití získaných prostředků zodpovídá vedení společnosti Plzeň 2015
—— Společnost Plzeň 2015 systematicky podporuje dobré jméno poskytovatele, tedy tzv.goodwill.
—— Ředitel společnosti předkládá minimálně 1x ročně správní radě společnosti Plzeň 2015 informaci o všech přijatých sponzorských darech a jejich použití.
—— Se sponzory lze též dohodnout formu přímého sponzoringu konkrétním projektům, kdy příjemcem bude nositel projektu.
—— Společnost bud hrát i roli facilitátora, zvláště u projektů Banky kreativního kapitálu
III.
182
Organizace ani její zaměstnanec nemůže přijmout dar od fyzické či právnické osoby, má-li věrohodné informace,
že její činnost je v hrubém rozporu s posláním projektu Plzeň 2015, základními etickými zásadami, uznávanými
běžnou společností, nebo je její činnost v rozporu s právními zásadami ČR.
Sponzory bude sjednocovat „Klub Plzeň 2015“
Klub Plzeň 2015 je připravované sdružení sponzorů, kteří cítí odpovědnost za budoucnost Plzeňského regionu
a města Plzně. Členy Klubu Plzeň 2015 pojí společný zájem, kterým je zaručit městu Plzni, regionu a jeho lidem
dlouhodobou perspektivu rozvoje. Cílem je přeměnit toto město v srdci Evropy na úspěšné inovační centrum
průmyslu, obchodu, výzkumu, služeb a kreativních a tvůrčích odvětví v porovnání s mezinárodní konkurencí. Klub
2015 bude aktivně prosazovat investice a realizovat projekty na podporu rozvoje vědy a kultury města a region,
a tím vlastně zprostředkovaně rozvoj místních firem a průmyslu.
Očekávané výnosy z Klubu 2015
Odhad počtu subjektů
Top Klub Plzeň 2015
Oficiální partner Plzeň 2015
Partner Plzeň 2015
Člen Plzeň 2015 (fyzické osoby, živnostníci)
Předpokládaný příspěvek
5 1 000 tisíc Kč / 38,5 tisíc € a více
10 200 tisíc Kč / 7,7 tisíc € až 999 tisíc Kč / 38,4 tisíc €
20 50 tisíc Kč / 1,9 tisíc € až 199 tisíc Kč / 7,6 tisíc €
3 500 až 49 tisíc Kč / 1,9 tisíc €
Základní principy fungování Klubu Plzeň 2015:
1.Společensky odpovědná firma si uvědomuje svou širší roli ve společnosti a chce se chovat zodpovědně ke
svým zaměstnancům, klientům, společnosti a občanům města, ve kterém působí.
2.Firma, která se chová filantropicky, podporuje veřejně prospěšné aktivity projektu Plzeň 2015 systematicky,
dlouhodobě a transparentně. Při své podpoře vychází z cílů potřeb společnosti a věnuje se potřebným oblastem. Odpovědná firma je připravená a ochotná podpořit i netradiční inovativní kulturní projekty.
3.Společensky odpovědná firma využívá široké spektrum možností podpory veřejně prospěšných aktivit, a to jak
finančních, tak nefinančních
4.Partner spolupracuje na naplnění myšlenky EHMK 2015, a to jak marketingově, tak finančně. Podporuje projekty vznikající v rámci Plzně 2015. Partner projektu patří do prestižního Klubu Plzeň 2015, který mu může přinést
i možnost setkávání se zajímavými lidmi, prioritní přístup k informacím a řadu dalších výhod.
Co přinese členství v Klubu Plzeň 2015 sponzorům?
Top Klub Plzeň 2015:
—— členství v TOP klubu Plzeň 2015;
—— možnost užívat ochrannou známku „Top partner Plzeň 2015;
—— možnost užívat specificky upravené logo projektu Plzeň 2015;
—— uvedení na všech oficiálních dokumentech projektu Plzeň 2015;
—— prezentace na konkrétních zvolených strategických akcích projektu Plzeň 2015;
—— banner na web stránkách projektu Plzeň 2015;
—— VIP vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň 2015;
—— exkluzivní partnerství na vybrané části projektu s příslušnými právy na prezentaci;
183
III.
—— uvedení jména sponzora v rozhovorech poskytovaných médiím, televizní spot, rozhlasový spot (je-li umožněno
médiem);
—— poskytnutí tiskové strany pro prezentaci sponzora v image book projektu Plzeň 2015;
—— logo sponzora v měsíčním Newsletteru (v české i anglické verzi) distribuovaném:
• v síti kulturních míst v Plzni (kavárny, hotely, knihovny, muzea, galerie);
• elektronickou poštou na odborné, mediální databáze a podporovatele projektu;
• přímo v sídle projektu Plzeň 2015;
—— logo sponzora na vstupenkách dle možností;
—— logo sponzora na letácích projektu Plzeň 2015 a dalších tiskovinách umístěných v dopravních prostředcích,
které provozují Plzeňské městské dopravní podniky, a.s a na dalších místech.
Oficiální partner Plzeň 2015:
—— členství v klubu „Oficiální partner Plzeň 2015“;
—— možnost užívat ochrannou známku „oficiální partner Plzeň 2015“;
—— prezentace na konkrétních zvolených strategických akcích projektu Plzeň 2015;
—— banner na webových stránkách projektu Plzeň 2015 (www.plzen2015.eu);
—— VIP vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň 2015;
—— partnerství na vybrané části projektu s příslušnými právy na prezentaci;
—— logo sponzora na vstupenkách dle možností;
—— logo sponzora na letácích projektu Plzeň 2015 a dalších tiskovinách umístěných v dopravních prostředcích,
které provozují Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. a na dalších místech.
Partner Plzeň 2015:
—— členství v klubu „Partner Plzeň 2015“;
—— možnost užívat ochrannou známku „Partner Plzeň 2015“;
—— prezentace na konkrétních akcích projektu Plzeň 2015;
—— umístění loga a odkazu na webových stránkách projektu Plzeň 2015 (www.plzen2015.eu);
—— vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň 2015;
—— partnerství na vybrané aktivitě projektu s příslušnými právy na prezentaci.
Člen Klubu Plzeň 2015:
—— členství v klubu Plzeň 2015;
—— možnost užívat ochrannou známku „Člen klubu Plzeň 2015“;
—— vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň 2015;
—— partnerství na vybrané aktivitě projektu s příslušnými právy na prezentaci.
III.
184
185
III.
2.6 Podle jakého rozvrhu se tyto výdaje budou
realizovat v případě, že město získá titul
Evropské hlavní město kultury?
Čerpání financí na krytí nákladů na jednotlivé části rozpočtu jsou uvedeny v následující tabulce.
Čerpání rozpočtu v letech
podle jednotlivých
položek
III.
2011
2012
2013
tis. Kč
tis. €
%
tis. Kč
tis. €
%
tis. Kč
tis. €
%
tis. Kč
tis. €
%
Programová náplň
60800,00
2338,46
9,65
63900,00
2457,69
10,14
69000,00
2653,85
10,95
95500,00
3673,08
15,16
Provozní a produkční
náklady společnosti Plzeň
2015, o.p.s.
26060,00
1002,31
10,61
29180,00
1122,31
11,88
35300,00
1357,69
14,37
44500,00
1711,54
18,12
Investiční náklady
425000,00 16346,15
24,69
812000,00 31230,77
47,18
425000,00 16346,15
24,69
59000,00
2269,23
3,43
Celkem
511860,00 19686,92
19,71
905080,00 34810,77
34,86
529300,00 20357,69
20,38
199000,00
7653,85
7,66
186
2015
2014
tis. Kč
tis. €
277000,00 10653,85
85000,00
3269,23
0,00
0,00
362000,00 13923,08
%
2016
tis. Kč
tis. €
%
43,97 63800,00
2453,85
10,13
34,61 25560,00
983,08
10,41
0,00
Celkem
tis. €
%
261000,00 10038,46
tis. Kč
15,16
86000,00
3307,69
18,12
0,00
0,00
0,00
150000,00
5769,23
3,43
13,94 89360,00
3436,92
3,44
630000,00 24230,77
7,66
187
III.
Infrastruktura města
IV.
odhal mou představu
chci se stát tvou realitou
IV.
188
189
IV.
dotkni se mé myšlenky, odhalím ti ji…
chci mít rodinu
IV.
190
191
IV.
1 Jakými infrastrukturními prostředky pro
zajištění dostupnosti město disponuje
(regionální, celostátní, mezinárodní doprava)?
HISTORIE: PLZEŇ NA KŘIŽOVATCE OBCHODNÍCH CEST
Město Plzeň bylo založeno ve třináctém století pod názvem Nová Plzeň za účelem posílení královské moci a ekonomického rozvoje západní části českých zemí. Lokalizace Nové Plzně byla velmi dobře promyšlená – město
leželo ve středu plzeňské kotliny v místě křížení obchodních cest, které spojovaly střední a západní Evropu.
Přes Plzeň se vracel z Německa do Prahy svatý Vojtěch, první Čech s širokým evropským rozhledem, tudy také
vedly nejvýznamnější středověké cesty – Řezenská a Norimberská, zvaná též Zlatá stezka či Via Carolina. Název
Via Carolina, který je dnes pravděpodobně nejznámější, je odvozen od jména významného českého vladaře
evropského rozměru – krále českého, lombardského a arelatského, hraběte lucemburského a císaře římského
Karla IV.
SOUČASNOST: PLZEŇ – KŘIŽOVATKA STŘEDNÍ EVROPY
Plzeň má vynikající napojení na silniční síť, neboť leží na křižovatce několika silnic evropské silniční sítě. Nejvýznamnější z nich je mezinárodní silnice E50, vedoucí po trase Francie – Německo – Rozvadov – Plzeň – Praha
– Slovensko – Ukrajina – Rusko. Mezi Prahou a německými hranicemi vede po dálnici D5.
Další dvě důležité evropské trasy, které Plzní procházejí, jsou:
E49: Německo – Vojtanov – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Rakousko (silnice I/20).
E53: Plzeň – Železná Ruda – Německo (silnice I/27).
Regionální dostupnost Plzně zajišťují dálnice D5 a silnice I. a II. třídy, které koncentricky směřují do Plzně. Dálnice
D5 zajišťuje obsluhu území východně a západně od Plzně (Rokycansko, Stříbrsko, Tachovsko). Ze silnic I. třídy je
zapotřebí zmínit silnici I/20, jež umožňuje napojení území na České Budějovice a Karlovy Vary, silnici I/27, obsluhující území jižně a severně od Plzně, silnici I/26, vedoucí do Domažlic a dále do Německa, a silnici I/19, která
vede jihovýchodním směrem a s Plzní spojuje území Brd.
Co se týče silnic II. třídy, velký význam má silnice II/180, nazývaná též aglomerační okruh. Tato silnice slouží
k okružnímu propojení sídel okolo Plzně. K dosažení její plné funkčnosti však bude třeba dalších investic.
Město Plzeň je v dobré dopravní dosažitelnosti z Prahy (88 km), Šumavy (70 km) i atraktivních lázeňských měst
Karlových Varů (79 km) a Mariánských Lázní (74 km). Západní hranice země je vzdálena jen 75 km.
Význam města jako dopravní křižovatky také zdůrazňuje fakt, že se v Plzni kříží několik celostátních železničních
tratí. Paralelou dálnice D5 je trať č. 170 (Praha – Plzeň – Cheb), která je v současnosti rekonstruována, aby dosáhla
parametrů odpovídajících evropským požadavkům.
IV.
192
Souběžně s touto tratí je plánována jedna z větví evropské vysokorychlostní trati (Norimberk – Plzeň – Praha –
Brno – Ostrava – Katovice). Tato trať však bude zprovozněna nejdříve v roce 2020. V některých částech dosud není
upřesněno ani její trasování, které je komplikováno hustým osídlením České republiky. Pro Plzeň bude mít tato
trať význam, pokud bude ve městě vytvořena zastávka rychlovlaků, s čímž se zatím počítá.
Vedle trati č. 170 mají pro regionální a nadregionální dopravu velký význam také trati č. 160 (Plzeň – Žatec), č. 180
(Plzeň – Domažlice – Folmava), č. 183 (Plzeň – Klatovy – Železná Ruda) a č. 190 (Plzeň – České Budějovice).
Vynikající dopravní poloha města v evropské silniční síti, zejména její vazba na trasu E50, byla velkým přínosem
pro ekonomickou transformaci Plzně v devadesátých letech. Dokončení jižního obchvatu Plzně na dálnici D5
však přineslo odvedení tranzitní dopravy v nejvýznamnějším východo-západním směru mimo město. Plzeň se
proto nyní potýká s problémem snížení zájmu o město, jež je v současnosti naprostou většinou projíždějících
pouze objížděno, a není tak cílem jejich návštěvy. Tomuto nepříznivému vývoji musí Plzeň čelit zlepšením marketingu cíleného na projíždějící a obecně zvýšením své atraktivity a nabídky pro turisty a návštěvníky. Získání
titulu EHMK 2015 je z tohoto hlediska pro město obrovskou příležitostí.
JAK Z EVROPY DO PLZNĚ, Z PLZNĚ DO EVROPY
Letecká doprava
Plzni nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Praze-Ruzyni. Letiště Praha zajišťuje pravidelné spoje do všech
dalších českých měst s veřejnými letišti, do všech významných destinací v Evropě a také do některých důležitých
destinací v Severní Americe, Asii, severní Africe a na Středním východě.
Ruzyňské letiště je z Plzně dobře dostupné automobilovou dopravou, od města je vzdáleno pouhých 85 km
a cesta z centra Plzně až na Ruzyni trvá necelou hodinu.
Komplikovaná je však doprava z Plzně na letiště veřejnou dopravou. Neexistuje žádný přímý autobusový spoj
Plzeň – Ruzyně, na železniční dopravu není letiště napojeno vůbec. Zástupci města proto jednají s konkrétními
dopravci o zřízení přímé autobusové linky, jež by měla být zprovozněna do roku 2015.
V sousedství Plzně leží záložní vojenské letiště Plzeň-Líně, které 1. 7. 2001 získalo statut „mezinárodního neveřejného letiště pro lety VFR“, tedy pro lety uskutečněné ve dne za podmínek viditelnosti. Provozovatelem letiště je
firma Plane Station Pilsen s. r. o. Letiště je využíváno pro příležitostné přílety zejména soukromých letadel.
Autobusová doprava
Centrální autobusové nádraží, ležící v centru města, umožňuje využití pravidelných linek do zázemí Plzně, do regionálních center, jako jsou Rokycany, Klatovy, Tachov či Domažlice, dále do Prahy, Brna, Karlových Varů a dalších
velkých měst České republiky.
Díky poloze města na trase Praha – Německo mají v Plzni zastávku mezinárodní linky do Anglie, Německa, Francie, Belgie, Holandska, Ukrajiny, Španělska, Švýcarska a Lucemburska.
Z Plzně se tedy lze přímou autobusovou dopravou dostat do mnoha evropských měst, jako jsou Paříž, Londýn,
Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart, Mnichov, Amsterdam, Brusel, Madrid, Lucemburk, Bern, Curych,
Barcelona, Ženeva, Bonn a další.
193
IV.
Železniční doprava
Plzeň tvoří významný železniční uzel, v němž se sbíhají trati ze šesti hlavních směrů: od Prahy, Chebu, Českých
Budějovic, Domažlic, Železné Rudy a Žatce. Plzeň je tak díky své poloze v železniční síti propojena s mnoha významnými centry České republiky: s Ostravou, Bohumínem, Brnem, Českými Budějovicemi, Chebem, Jihlavou,
Mostem, Olomoucí, Hradcem Králové, Ústím nad Labem, s hlavním městem Prahou a též s lázeňskými a turistickými centry Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Železná Ruda. Z Hlavního nádraží je denně
vybaveno přibližně 230 vlaků, směřujících do různých míst v plzeňském regionu, do velkých českých měst i do
zahraničí. V Plzni staví mezinárodní rychlíky, které umožňují přímé spojení s Frankfurtem nad Mohanem, Mnichovem, Norimberkem a Stuttgartem. Dva přímé páry mezinárodních rychlíků spojují Plzeň se slovenskými městy
Žilinou, Popradem a Košicemi.
Vyšší kvalitu, rychlost, a tedy i atraktivitu železničních spojení přinese ukončení právě probíhající rekonstrukce
trati Praha – Plzeň – Cheb, která umožní zvýšení přepravní rychlosti na cca 160 km/hod a zajistí, aby vlakové spojení Praha – Plzeň trvalo méně než jednu hodinu.
Automobilová doprava
Plzeň je velmi dobře dostupná ze střední i západní Evropy, zejména díky dálnici D5. Na bývalém hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus navazuje na německou dálnici A6 s nejbližším velkým městem Norimberkem.
V opačném směru je možné z Plzně přes Prahu pokračovat po různých dálnicích do několika směrů. Dálnice D1
vede do Brna a dále pak do Kroměříže (v budoucnu do Ostravy), dálnice D2 se od D1 odděluje v Brně směrem
na Slovensko do Bratislavy. Severní Čechy a Sasko jsou z Prahy dostupné po dálnici D8, vedoucí do Lovosic
(v budoucnu do Ústí nad Labem), která pokračuje do Německa do Drážďan. Další dálnice D11 propojuje Prahu
a Hradec Králové a bude pokračovat do Polska.
Propojení města s dálnicí D5 zajišťují čtyři dálniční přivaděče, z nichž poslední je v současnosti dokončován. Do
roku 2015 by měly být dostavěny některé úseky silnic navazující na přivaděče směrem do města.
Snadná dostupnost města a jeho centra má ovšem i svou negativní stránku. Město je dopravou značně zatěžováno, což má nepříznivé důsledky na životní prostředí. V minulosti navíc proběhla výstavba kapacitních komunikací na okraji historického jádra města, a došlo tak k výraznému poškození urbanistické struktury Plzně. Byla
zničena část městských okružních sadů a byly omezeny přirozené vazby v území centra Plzně.
Na kole
Plzní vedou dvě mezinárodní cyklotrasy sítě Eurovelo: Panevropská cyklotrasa Paříž – Praha (č. 37) a mezinárodní
cyklotrasa č. 3 (Mnichov – Řezno – Plzeň – Praha).
IV.
KDYŽ DO PLZNĚ PŘIJEDETE
Hlavní nádraží
Plzeňské hlavní nádraží se nachází téměř ve středu města, má tedy velmi výhodnou polohu. Dlouhodobě bohužel není dořešeno přímé propojení nádraží s městskou veřejnou dopravou. Významu nádraží a požadavku na
zvýšení podílu železniční dopravy v dopravní obsluze města Plzně neodpovídá úroveň a kvalita jeho prostředí.
I přes jistá zlepšení v minulých letech nádraží ani přednádražní prostor netvoří důstojnou „bránu“ do města a kazí
první dojem, který si návštěvníci Plzně utvoří. Pro město a společnost Plzeň 2015, o. p. s. (získá-li město titul
EHMK) je tedy důležitým úkolem se společností České dráhy, a. s. a dalšími subjekty dohodnout zlepšení stavu
194
nádraží. Veřejnou diskusi na téma zkvalitnění vstupních bran do města jsme zahájili v roce 2010 ve spolupráci
s organizací British Council v rámci projektu Urban Ideas Bakery.
Autobusové nádraží
Centrální autobusové nádraží se rovněž nachází v blízkosti centra města. Jeho pozici však není možno hodnotit
jako příznivou. Je sice dobře napojeno na trolejbusové a autobusové linky městské dopravy, nachází se ale na
opačné straně centra města než vlakové nádraží. Autobusy zastavující na tomto nádraží musí projíždět centrem
města, což způsobuje zdržení a přispívá k zahušťování dopravy na silnicích ve městě. Pro některé spoje jsou sice
zřízeny nácestní zastávky, ideálním řešením by však bylo vybudování více autobusových terminálů v okolí centra,
které by byly dobře napojeny na městskou veřejnou dopravu. Investice do nových autobusových terminálů však
dosud nejsou připravovány.
Budova autobusového nádraží svým vzhledem, vybavením a zázemím nesplňuje požadavky na moderní zařízení veřejné dopravy. V budoucnu je nezbytné zlepšit prostředí a vybavení nádraží a zlepšit také stav náměstí
Emila Škody, v jehož bezprostřední blízkosti se nádraží nachází. I tato prostranství jsou momentálně předmětem
zmíněné veřejné diskuse v rámci projektu Urban Ideas Bakery.
Doprava v klidu
Dlouhodobým problémem Plzně je nedostatečná vybavenost pro parkování a garážování vozidel v centru města i v obytných územích. Většina odstavných stání je umístěna na povrchu. Parkovací a garážovací domy a podzemní parkoviště se postupně zavádějí převážně v obytných částech města (zejména na Severním Předměstí)
a u nových staveb. Zcela nedostatečná, stejně jako v řadě jiných českých měst, je kapacita parkování v návaznosti
na centrum.
V centru Plzně je většina vozů návštěvníků i rezidentů odstavována na ulici, což podstatně snižuje atraktivitu města pro jeho občany i pro turisty. Tento fakt je též limitující pro pořádání kulturních, společenských a sportovních
akcí v centru města. Průjezd centra a parkování na náměstí značně ovlivňuje pohodu pobytu v tomto prostoru
a patří mezi jedny z hlavních omezujících faktorů atraktivity území.
Na okraji historického centra se nachází tři záchytná parkoviště s celkovou kapacitou 317 stání – u Pekla, v sadech
Pětatřicátníků (obě zpoplatněna) a Na Rychtářce s místy vymezenými i pro zájezdové autobusy (bez poplatku).
Kapacita těchto parkovišť je vyčerpána. Další možnost parkování je v podzemních halových garážích s kapacitou
250 stání v ulici U Trati. Těmto garážím však chybí rychlé a pohodlné pěší propojení s vlastním centrem Plzně,
a jsou tudíž málo využívány. Investice do podchodu, který by přímé propojení garáží s centrem umožnil, byla
připravena, ale bohužel odložena.
V koncepčních dokumentech města se uvažuje o zřízení dvou systémů záchytných parkovišť – „Park and Ride“
v okrajových částech města v návaznosti na městskou hromadnou dopravu a „Park and Go“ na okraji centra.
Využití parkovišť „Park and Ride“ nemůže být úspěšné bez poskytnutí určitých výhod jeho uživatelům (např. zlevněná jízdenka MHD, slevy na vstupné apod.). Tyto výhody však v Plzni ještě nebyly dořešeny.
Zkušenosti ze zahraničních měst ukazují, že reálnou možností řešení problému neúměrné zátěže městských
center automobilovou dopravou a nedostatku parkování je kombinace restrikce dopravy v centru s nabídkou
odstavných stání v kapacitních objektech „Park and Go“ v zázemí centra. Potřebná kapacita stání pro centrum
195
IV.
Plzně je cca 2500 míst. V tomto směru jsou připravovány projekty kapacitních parkovacích objektů v sadech Pětatřicátníků, Na Rychtářce, na Anglickém nábřeží a na Denisově nábřeží. Jak ukázaly výsledky jedné z veřejných diskusí pořádaných v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015, realizace takového parkovacího systému
musí být postupná. Navíc je třeba ji propojit s účinnou informační kampaní, neboť bude velmi obtížné překonat
pohodlnost řidičů, kteří dnes mohou (byť s obtížemi) zaparkovat v samém srdci Plzně.
S nedostatkem parkování se potýkají i další turistické cíle mimo centrum města, jako jsou zoologická a botanická
zahrada, Bolevecké rybníky apod.
Dalším problémem Plzně je nedořešené parkování zájezdových autobusů. Několik stání pro autobusy je vyznačeno na parkovišti Na Rychtářce, pro návštěvníky pivovaru jsou vymezena stání pro autobusy v samotném areálu pivovaru. Vzhledem k nedostatku prostoru v centru Plzně je reálným řešením této situace vybudování terminálu pro
výstup a nástup v centru Plzně s tím, že autobusy budou poté zaparkovány na vhodné ploše mimo centrum. Tento
terminál i ostatní příjezdové body musí být vybaven alespoň mapou a dalšími navigačními prvky i v angličtině.
Po městě taxíkem
Taxislužba ve městě je provozována výhradně soukromými subjekty. Město vůči nim vystupuje jako orgán udělující licence v souladu s platnými právními normami. V rámci školení řidičů město také provádí zkoušky ze znalostí
místopisu.
Kvalita služeb taxi je různorodá, závisí na jednotlivých provozovatelích. Město se v rámci projektu Plzeň 2015
bude věnovat školení řidičů v oblasti znalostí kontextu projektu, kulturní infrastruktury a zaměří se též na výuku
cizích jazyků.
Po městě veřejnou dopravou a Integrovanou dopravou Plzeňska
Městská veřejná doprava (MVD) v Plzni zabezpečuje významný podíl přepravy lidí ve městě. Plzeňské městské
dopravní podniky, a. s. (PMDP) provozují tři tramvajové, šest trolejbusových a třicet autobusových linek (z toho tři
městské noční, sedm příměstských, dvě pro tělesně postižené a dvě zákaznické).
Obnovu vozového parku PMDP provádějí nákupem nových vozů a též rekonstrukcí zejména tramvají. Postupně
a průběžně probíhá optimalizace vedení a frekvence linek podle zájmu o jednotlivé spoje.
Dříve užívaný systém předplatného byl nahrazen novým jízdním dokladem Plzeňskou kartou, uvedeným do provozu v roce 2004. Cestující s Plzeňskou kartou může využít jak předplatné, jež díky unikátnímu volnému tarifu
1–123 dní nabízí možnost plánování nákupu až 100 dní předem podle možností a potřeb, tak výhodné přestupní
jízdné, které je možné zakoupit prostřednictvím platby z elektronické peněženky Plzeňské karty v samoobslužných terminálech Cardman přímo ve vozech MVD. Karta zároveň slouží jako karta čtenáře v Knihovně města Plzně
a Univerzitní knihovně Západočeské univerzity a umožňuje využívat výhod Bonusového programu. Pro studenty
a učitele je připravena varianta Plzeňské karty spojená s průkazem ISTC. Novým produktem je tzv. firemní karta,
umožňující využití karty více zaměstnanci jedné společnosti, jež je jejím držitelem.
IV.
Pro obyvatele, kteří běžně MVD nevyužívají, a zejména pro turisty je určena Plzeňská jízdenka, jež je obdobou
Plzeňské karty. Plzeňská jízdenka je přenosná a umožňuje nákup přestupní jízdenky přímo ve vozidle. Výhodou
této modifikace Plzeňské karty je, že bude k dostání u smluvních prodejců dopravních podniků. Jde o stávající
prodejní partnery PMDP, u nichž jsou cestující již zvyklí nakupovat papírové nepřestupní jízdenky. Tato distribuční
síť bude navíc rozšířena o vybrané hotely, nádraží, čerpací stanice a informační centra, a to nejen v Plzni.
196
Pro přepravu v MVD lze použít i klasickou papírovou jízdenku. Nevýhodou je, že ji nelze zakoupit přímo ve vozidle, je nutné si ji pořídit předem v označených prodejnách.
MVD obsluhuje v Plzni téměř všechna území s atraktivní nabídkou pro volný čas a cestovní ruch. Ideální napojení
má centrum města, kde se setkávají všechny tři linky tramvají (terminál sady Pětatřicátníků) i všechny trolejbusové trati (terminál Americká). Jsou zde také zajištěny přestupy na autobusy a napojení na Centrální autobusové
nádraží a Hlavní nádraží ČD. Z hlediska cestovního ruchu jsou významné i nově vznikající vlakové zastávky v okrajových částech města (Skvrňany, Bolevec), které mají též vazbu na spojení MVD.
Plzeňská městská doprava je součástí systému Integrované dopravy Plzeňska, řízeného a rozvíjeného Plzeňským
krajem. Integrovaná doprava Plzeňska (IDP) zajišťuje dopravní obslužnost v Plzni a jejím okolí od roku 2002. Do
systému jsou zapojeny Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., ČSAD autobusy Plzeň, a. s., České dráhy, a. s.,
PROBO BUS, a. s. a Autobusová doprava – Miroslav Hrouda, s. r. o.
V IDP je v současné době možné cestovat na předplatné na Plzeňské kartě. Jednorázové jízdné zatím není zavedeno, je věcí jednotlivých dopravců, a není s ním tedy možné mezi dopravci přestupovat. Řešení připravuje Plzeňský kraj. Pro občasné uživatele a pro turisty je určena Plzeňská jízdenka, kterou však zatím lze platit jízdné přímo ve vozech pouze u třech dopravců. U ostatních dopravců se platba elektronickou peněženkou připravuje.
Po městě na kole
Plzeň není typickým představitelem „cyklistického“ města. Zvlněný reliéf plzeňské krajiny s dlouhými táhlými
stoupáními je příčinou pomalejšího rozvoje cyklistické dopravy, než jaký zaznamenávají jiná česká města. V Plzni
existuje celkem 18,6 km smíšených stezek pro chodce a cyklisty a 28,9 km samostatných cyklistických stezek. Generel cyklistických tras města Plzně navrhuje základní síť tras o celkové délce 330 km. Dvě třetiny z nich povedou
po již existujících komunikacích, zbývající třetina bude realizována v rámci samostatných staveb či v souvislosti
s jinými investicemi.
Nedostatečné je zázemí pro cyklisty, jako jsou stojany na kola, možnost uschovat kola v ubytovacích zařízeních
apod. Záměrem města je v souvislosti s projektem Plzeň 2015 dobudovat příslušná zařízení a sladit jejich podobu s řešením veřejných prostranství.
Po městě pěšky
Trasy pro pěší tvoří přirozenou součást téměř všech typů území a ploch. Svůj význam mají zejména v centru
města a v těžištích obytných souborů. V Plzni postupně dochází ke zlepšování technických podmínek pro tento
druh dopravy. Jedná se hlavně o bezbariérové úpravy (přechody), doplňování bezpečnostních prvků (ochranné
ostrůvky, zklidňovací prvky pro snížení rychlosti) a zvyšování komfortnosti (úpravy komunikací formou obytných
zón). Velmi důležitým budoucím projektem je připravované vytvoření systému sportovně rekreačních tras, vedoucích zejména podél řek.
Výhodou Plzně, stejně jako ostatních míst v České republice, je výborné značení turistických tras, prováděné
Klubem českých turistů. Toto značení je právem označováno jako jedno z nejlepších na světě.
197
IV.
Sportovně rekreační trasy
Velkým projektem města v oblasti cyklistické a pěší dopravy, resp. turistiky, je projekt Greenways – sportovně
rekreační trasy podél řek. Jedná se o projekt spojený s kandidaturou města na titul EHMK. V centru města na
soutoku řek Mže a Radbuzy vzniká relaxační park, centrum trávení volného času, určené pro všechny skupiny
obyvatel. K němu směřuje síť sportovně rekreačních tras, zpřístupňující toto místo ze všech čtvrtí města, a to
pěšky, na in-line bruslích nebo na kole.
2 Jakou má město absorpční kapacitu
z hlediska ubytování turistů?
Síť tras prochází údolími řek, která se díky ní přemění ze zapomenutých míst na živé prostory, řešené s ohledem
na potřebu ochrany a tvorby životního prostředí, včetně revitalizačních úprav vodních toků a návrhu opatření na
zmírnění vlivu velkých vod.
Na síti tras se nachází další významné volnočasové areály jako zoologická zahrada, Bolevecké rybníky, sportovně
relaxační areály (Malostranská, Borská přehrada, Božkovský ostrov), menší či větší sportovní hřiště a areály, odpočinková místa atd. Síť tras vytváří příjemné možnosti každodenní relaxace obyvatel. Na hranicích města přechází
síť tras do krajinného zázemí města, a propojuje tak Plzeň s obcemi v jeho zázemí. Prodloužení sítě za hranice
města vytváří pro obyvatele Plzně vhodné podmínky pro rekreaci v krajinném zázemí města, pro obyvatele okolních obcí pak bezpečné trasy do spádového města.
Sportovně rekreační trasy zprostředkují vedení mezinárodních cyklistických tras Praha – Plzeň – Regensburg a Paříž – Praha.
Navigační systém
V Plzni je vytvořen specifický navigační systém pro pěší návštěvníky. Jeho základem je Městský informační a orientační systém (MIOS), budovaný od roku 1999 a tvořený:
—— mapovými nosiči s městskými mapami, turistickými mapami (na okraji města v návaznosti na turisticky značené
trasy) a orientačními mapami;
—— sloupky se směrovkami.
MIOS doplňují v centrální oblasti ještě zvukové informační panely. Dva z nich jsou umístěny v okolí historického
jádra, a to v prostorách křižovatky Jungmanova – Kopeckého sady a v sadech Pětatřicátníků (u hlavní pošty). Jsou
průběžně aktualizovány. Při poslední aktualizaci v dubnu 2010 do nich byly přidány informace o plánovaných
investicích do kulturní a turistické infrastruktury spojených s kandidaturou města na titul EHMK 2015. Další částí
navigačního systému je navigace na turistické cíle a hotely.
Do budoucna je nutno sjednotit navigační systém v Plzni a v jejím zázemí, doplnit směrovky na nové objekty
kulturní a turistické infrastruktury, vytvořit anglické verze informací a doplnit také značení ulic. Na hlavních třídách
by měly být nainstalovány směrovky na jednotlivé vedlejší ulice.
Ubytovací kapacity v Plzni a regionu
Po dlouhé době nepříznivého stavu zažívá Plzeň v několika posledních letech dynamický rozvoj ubytovacích
kapacit. Impulzem k němu byl Program rozvoje města z roku 2003, který definoval rozvoj cestovního ruchu jako
jednu ze tří priorit města. Jednoznačná vůle města podporovat cestovní ruch byla signálem pro investory, kteří
reagovali na zvýšenou poptávku po ubytovacích kapacitách. Během několika let, od roku 2005 do roku 2009,
město Plzeň zdvojnásobilo svou dosavadní lůžkovou kapacitu v hotelích a penzionech.
V současné době Plzeň disponuje 7871 lůžky, z toho 3430 ve *** a **** hotelech a 4 441 lůžky v privátech, kempech a ubytovnách. V Plzni působí čtyři mezinárodní hotelové řetězce – Marriott, Angelo (Vienna International),
Ibis (Accor) a Best Western. Díky jejich aktivitám získává Plzeň novou mezinárodní klientelu.
Z levnějších typů ubytovacích zařízení lze jmenovat dva plzeňské kempy. Autocamp Ina v oblasti Borské přehrady
nabízí 28 míst v chatkách a místa pro karavany a pro stany. Autocamp Ostende u Velkého rybníka má kapacitu
155 lůžek v chatkách, plochu pro karavany a místa pro stany.
Formu hostelu mají ubytovna Středního odborného učiliště elektrotechnického (20 lůžek) ve Vejprnické ulici
a koleje Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Bolevecké ulici (760 lůžek). V Plzni je řada dalších ubytoven, které
však většinou využívají zaměstnanci výrobních závodů v Plzni.
Vzhledem k tomu, že Plzeň nemůže vystupovat v oblasti cestovního ruchu izolovaně, je třeba sledovat i ubytovací
kapacity v turistickém regionu Plzeňsko a v celém Plzeňském kraji. Podle statistických údajů bylo v roce 2009
v regionu Plzeňsko 1 555 ubytovacích zařízení s 4 365 pokoji a 11 468 lůžky.
V Plzeňském kraji bylo v roce 2009 celkem 488 ubytovacích zařízení s kapacitou 9 675 pokojů a 26 664 lůžek.
Počet míst pro stany a karavany činil v regionu Plzeňsko 1 159 a v Plzeňském kraji 3 490.
V bližším okolí Plzně jsou kempy umístěny zejména v okolí Hracholuské přehrady, na severním Plzeňsku (Plasy,
Kralovice, Kožlany), ve Zbiroze, ve Šťáhlavech a ve Volduchách u Rokycan.
Návštěvnost ubytovacích zařízení v Plzni a regionu
Počet ubytovaných turistů v Plzni vzrůstal do roku 2008, kdy činil počet realizovaných přenocování v Plzni 933 358
(rok 2005 – 683 110; 2006 – 772 214; 2007 – 846 163). V souvislosti s ekonomickým poklesem došlo v roce 2009
i v Plzni k výraznému snížení přenocování na stav podobný roku 2005. V loňském roce zde přenocovalo jen
689 705 turistů.
IV.
198
199
IV.
V Plzeňském kraji se pokles počtu přenocování projevil již v roce 2008, kdy zde bylo uskutečněno 1 448 988
přenocování. V roce 2009 to bylo 1 428 491 přenocování.
Projekt Plzeň 2015 může být zásadním stimulem k obrácení nepříznivého trendu, způsobeného ekonomickým
poklesem.
Vývoj počtu přenocování v Plzni a v Plzeňském kraji
Plzeň
Plzeňský kraj
2009
Rok
689 705
1 428 491
2008
933 358
1 448 988
2007
846 163
1 572 649
2006
772 214
1 560 526
2005
683 110
1 514 196
Plzeň – nová česká kongresová destinace
S nárůstem počtu nových kvalitních hotelů se výrazně navýšil i počet konferenčních sálů ve městě. Hotelové
konferenční kapacity jsou v nových hotelech Angelo (420 míst), Parkhotel (1 000 míst), A-Story (110 míst), Courtyard by Marriott (280 míst), Gondola (100 míst) a PRIMAVERA Hotel & Congress centre (414 míst) a dále v prostorách Západočeské univerzity v Plzni (934 míst) a Západočeského muzea (108 míst).
Atraktivní a stylové prostory vhodné pro semináře a konference jsou v objektech secesní Měšťanské besedy, Divadla J. K. Tyla a pivovaru Plzeňský Prazdroj. Ke společenským akcím a výstavám slouží též Dům kultury INWEST
v centru města.
V zázemí Plzně lze využít kongresová zařízení v Darovanském dvoře, Zámeckém statku Býkov, areálu Západočeské univerzity v Nečtinech a v Areálu Hájek u Šťáhlav.
Dokladem o připravenosti Plzně hostit velké a prestižní mezinárodní akce je např. finále celosvětové soutěže The
International Awards for Liveable Communities (LivCom), které se uskutečnilo v Plzni v dnech 8.–12. 10. 2009. Plzeň se po předešlých významných úspěších v soutěži LivCom stala prvním českým pořadatelským městem této
akce. Mezi další města, kde se již tato soutěž uskutečnila, patří například Madrid, Al Ain, Hamamacu, Washington,
Šen-čen, Stuttgart, Apeldoorn, Niagara Falls, La Coruňa, Chang-čou, Londýn a Dongguan.
Plzeňského finále soutěže zaměřené na udržitelný rozvoj měst se zúčastnili zástupci 35 měst z Kanady, Velké
Británie, Rakouska, Německa, Dánska, Maďarska, Polska, České republiky, Austrálie, USA, Číny, Japonska, Jižní
Korey, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.
IV.
3 Jaké projekty (v oblasti městské a turistické
infrastruktury, včetně obnovy stávající
infrastruktury) se mají realizovat v době ode
dneška do roku, pro který se město hlásí o titul
Evropské hlavní město kultury?
DOPRAVA
Automobilová doprava
Zmíněny jsou jen nejvýznamnější investice, směřující k lepšímu propojení města s dálnicí D5 a k dokončení městského okruhu.
Vazbu města na dálnici D5 zajišťují čtyři dálniční přivaděče, z nichž tři jsou již dokončené, a pokračuje se ve stavbě navazujících úseků.
Městský okruh je budován s ohledem na charakter města. Přednostně je řešena jeho západní část, propojující
sever města s vysokou koncentrací obyvatel, a jižní část, poskytující pracovní příležitosti.
Přivaděč na silnici I/26
Přivaděč na silnici I/26 bude dokončen v červnu 2011. Jde o společnou investici státu a města Plzně o objemu
635 milionů Kč / 24,4 milionů €. Město z této částky hradí 66 milionů Kč / 2,54 milionu €.
Silnice I/27
Další investice se týká prodloužení silnice I/27, navazující na jeden z dálničních přivaděčů, k městskému okruhu
do kruhové křižovatky v Sukově ulici. Tato silnice je rovněž investována společně městem a státem. Z celkových
831 milionů Kč / 32 milionů € hradí město Plzeň 90 milionů Kč / 3,5 milionu €. Stavba bude dokončena v prosinci
2011.
Silnice I/20
Na silnici I/20, vedoucí od Českých Budějovic, se rekonstruuje úsek navazující na dálniční přivaděč směrem do
města. Tato stavba bude dokončena v prosinci 2010. Náklady na rekonstrukci činí 326 milionů Kč / 12,5 milionu €. Z rozpočtu Plzně bude uhrazeno 60 milionů Kč / 2,3 milionu €, zbytek je financován z rozpočtu státu.
Západní městský okruh
Stavba západního městského okruhu je největší městkou dopravní investicí, připravovanou s cílem odlehčit centrální části města od dopravní a ekologické zátěže. Jde o velmi nákladnou stavbu, která přechází přes dva vodní
toky a široké údolí řeky Mže. Celkové náklady činí 971 milionů Kč / 37,4 milionu €. Město samo bude investovat
184 miliony Kč / 7,1 milionu €, zbytek získá z dotací. Stavba by měla být zahájena v dubnu 2011 a dokončena
v květnu 2013.
Železniční doprava
V oblasti železniční dopravy je stavbou celostátního významu přestavba tratí III. tranzitního koridoru, který od západu k východu protíná Českou republiku a propojuje navazující úseky v Německu a Polsku. Mezi Prahou a Plzní
přestavba umožní vedení vysokorychlostní trati.
200
201
IV.
V oblasti Plzně již byla přestavěna trať mezi Plzní a Stříbrem, v roce 2010 by měl být dokončen úsek Rokycany –
Praha.
V roce 2010 by měla být zahájena výstavba úseku v Plzni s celkovými náklady 2,9 miliardy Kč / 111,5 milionu €.
V tomto úseku bude město na základě dohody se státem realizovat dva podchody pro pěší a cyklisty. Úsek by
měl být dokončen v roce 2014.
Poslední úsek Rokycany – Plzeň je finančně nejnáročnější, protože jeho značná část bude vedena tunelem. O financování celkových nákladů 11,9 miliardy korun Kč / 457,7 milionu €. se podělí stát a Evropská unie, která by
měla přispět dotací ve výši 77 % ceny. Tento úsek by měl být postaven v letech 2011–2015.
Cyklistická a pěší doprava
Město postupně uskutečňuje stavbu jednotlivých tras v rámci sítě cyklistických stezek. Cyklistické stezky jsou
buď realizovány jako součást jiných staveb, zejména dopravních, nebo jako stavby samostatné. Nejvýznamnější
investicí jsou tzv. Greenways – sportovně rekreační trasy v údolích řek, které jsou dále popsány v rámci této kapitoly v části věnované investiční akcím spojeným s projektem Plzeň 2015.
Doprava v klidu
V letech 2010–2011 bude postaven první parkovací dům v zázemí historického jádra Plzně, v lokalitě Rychtářka.
Jde o první projekt realizovaný formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekt) v Plzni. Náklady na výstavbu parkovacího domu o kapacitě 430 míst činí 230 milionů Kč / 8,8 milionu €. Stavbu uskuteční
soukromý investor, město bude platit poplatek za dostupnost 22,2 milionu Kč / 0,9 milionu € do roku 2031.
Městská veřejná doprava
Společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. realizuje nebo připravuje řadu investic zaměřených na zvýšení komfortu dopravy a služeb cestujícím.
Obnova vozového parku
Obnova vozového parku je dlouhodobý projekt, spočívající v náhradě starých, již nepoužitelných vozidel moderními, nízkopodlažními vozy. Obnova probíhá nákupem nových vozů, u tramvají se ale též rekonstruují starší
modely. Cílem je do roku 2015 zajišťovat veřejnou dopravu s minimálně 60 % nízkopodlažních tramvají a 100 %
nízkopodlažních autobusů a trolejbusů. Náklady na tuto investici ročně činí 1,35 miliardy Kč / 51,9 milionu €. Provozovatel počítá s dotací z Regionálního operačního programu Jihozápad ve výši 120 milionů Kč / 4,6 milionu €
na roky 2010–2012.
Inteligentní zastávky
Projekt spočívá ve vybavení nejdůležitějších zastávek a přestupních uzlů elektronickými informačními panely,
které výrazně zvýší informovanost cestujících před začátkem jejich cesty veřejnou dopravou. Na displeji se cestující budou moci dočíst, za kolik minut přijedou nejbližší spoje, budou zde také informace o výlukách, problémech v dopravě způsobených nehodami či o zpoždění spojů. Projekt zefektivní řízení veřejné dopravy v Plzni
a zvýší spokojenost cestujících. Díky hlásiči, který dokáže přečíst odjezdy spojů nebo přehrát hlášení dispečera,
pomohou inteligentní zastávky i slabozrakým a nevidomým. Zahraničním návštěvníkům Plzně panely usnadní
orientaci ve městě přehledným zobrazením odjezdů nejbližších spojů a popisem jejich tras. Informační texty
budou k dispozici i v cizojazyčných verzích. Tým kandidatury města Plzně na titul EHMK již předběžně jednal
o možnosti informování cestujících o spojení na místa kulturních událostí konaných v rámci projektu. Investorem
projektu je statutární město Plzeň s dotací z Regionálního operačního programu Jihozápad. Celkové náklady činí
IV.
202
48 milionů Kč / 1,8 milionu €. Projekt je plánován na období 2011–2014, kdy by mělo být vyhotoveno a umístěno
na zastávkách 110 ks informačních panelů a hlásičů.
Využití NFC technologie a inteligentních NFC TAGů v městském informačním systému
Jedná se o vysoce inovativní projekt využívající speciálně upravenou bezkontaktní čipovou kartu, která funguje
jako elektronický nosič dat. Informace z výše uvedeného NFC TAGu bude možno zobrazit prostřednictvím mobilního telefonu podporujícího uvedenou NFC technologii. Mobilní telefon stačí k NFC TAGu pouze přiložit.
Projekt byl již úspěšně odzkoušen v pilotní fázi, kdy padesát testerů vyzkoušelo vlastnosti mobilního telefonu
s NFC technologií jako média s plnohodnotnou sadou funkcí Plzeňské jízdenky při nakupování přestupního jízdného z terminálů Cardman přímo v provozu městské veřejné dopravy. V rozvoji použití technologie ve veřejné
dopravě bude společnost Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. pokračovat.
Potenciál NFC technologie v souvislosti s tzv. NFC inteligentními TAGy je velmi široký. Lze ji uplatnit na místech,
kde je třeba podrobných informací, jež se v čase mění (jízdní řády, provozní doby, ceníky, …), nebo v případě, že
z prostorových či estetických důvodů není možné použít technologii jinou. Konkrétní uplatnění je možno nalézt
i v projektu Plzeň 2015, tímto způsobem mohou být totiž také zpřístupněny i informace o kulturních akcích,
turistických cílech apod.
Projekt financuje město Plzeň. Celkové náklady činí 1,5 milionu Kč / 0,06 milionu €. Instalace systému pro využití
ve veřejné dopravě by měla být realizována již v roce 2010, v dalších letech bude probíhat kontinuální doplňování a aktualizace systému.
ZELEŇ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
Zvýšení kvality veřejných prostranství a jejich využitelnost pro kulturní a komunitní aktivity jsou jedním z významných témat plzeňského programu pro EHMK 2015.
Důležitou aktivitou Plzně je v posledních letech zapojování veřejnosti do plánování úprav veřejných prostranství.
Městská správa má připravenu řadu projektů obnovy stávající zeleně či projektů nových parků vzniklých za účasti
veřejnosti. Jejich realizace čeká na vyřešení majetkoprávních vztahů či zdrojů financování.
V souvislosti s kandidaturou města Plzně na titul EHMK město zahájilo přípravu analýz a obecných návrhů řešení
veřejných prostranství. V roce 2010 bude zpracována studie na téma výtvarné umění ve veřejných prostranstvích,
která určí směřování investičních akcí v období 2011–2015. Jedním z myšlenkových podkladů pro tuto studii byla
aktivita Urban Ideas Bakery, pořádaná týmem kandidatury města na titul EHMK 2015 ve spolupráci s organizací
British Council v červnu 2010.
V plánu investic na období 2010–2015 jsou dále uvedené investiční akce v oblasti zeleně.
Park na Mikulášském náměstí
Projekt obnovy parkového náměstí z roku 1902 vznikal v několika fázích. První návrh byl veřejností zamítnut, proto
veřejná správa přistoupila k novému řešení, jež bylo v průběhu zpracování konzultováno s obyvateli města a se
studenty dvou gymnázií sídlících na Mikulášském náměstí.
Parkové náměstí se znovu stane reprezentativní plochou, důstojným rámcem pro hodnotnou architekturu obou
gymnázií. Budou obnoveny zpevněné povrchy, vegetační prvky, nově budou vytvořeny vodní prvky, veřejné
osvětlení a veškerý mobiliář.
Pro realizaci projektu získalo město dotaci z fondů EU, z „Operačního programu Životního prostředí“. Celkové
náklady činí 40 milionů Kč / 1,5 milionu €. Realizace projektu proběhne v letech 2010–2013.
203
IV.
Postupná obnova Borského parku v Plzni
Postupná obnova největšího a velmi oblíbeného plzeňského parku začala v roce 2004 velkou veřejnou diskusí
a dotazníkovou akcí mezi návštěvníky parku. Sami uživatelé parku určili priority obnovy. Správce městské zeleně
zpracoval na základě výsledků ankety „Vizi obnovy Borského parku“, jež se stala podkladem pro zadání dílčích
projektů, vedoucích k postupné a citlivé obnově parku. Dosud byla provedena obnova centrálního trávníku
a části parkových cest, bylo vybudováno nové dětské hřiště a byla vyměněna část mobiliáře.
V současnosti se provádí obnova další části parkových cest a výsadba trvalkových záhonů, připravuje se instalace
pítka (zdroj pitné vody si přála většina respondentů ankety) a nového mobiliáře.
V letech 2010–2013 se budou realizovat pěstební opatření na porostech a další postupné úpravy. Celkové náklady na toto období činí 21,9 milionu Kč / 0,8 milionu €, z toho 12 milionů Kč / 0,5 milionu € bude financováno
z fondů EU.
Lesopark Ostende
Projekt se týká rekreační oblasti Boleveckých rybníků v severní části města. Konkrétně jde o úpravu severního
břehu Velkého Boleveckého rybníka, oblast hojně využívanou obyvateli Plzně k rekreaci. Projekt zahrnuje pěstební opatření, nutné úpravy břehů, cestní sít a rekreační vybavení. Cílem je zlepšit podmínky pro krátkodobý pobyt
obyvatel Plzně, popř. návštěvníků ubytovaných v kempu Ostende.
V současné době je pro Lesopark Ostende vydáno územní rozhodnutí a jsou zpracovány dílčí prováděcí projekty
(promenádní cesta, úpravy břehů). Celkové náklady na úpravu činí 20,5 milionu Kč / 0,8 milionu €. První etapa
proběhne v letech 2010–2011 a bude stát 10 milionů Kč / 0,4 milionu €. Investorem projektu je město Plzeň.
REVITALIZACE HISTORICKÝCH PAMÁTEK
V oblasti historických památek probíhá celá řada různě velkých akcí v Plzni i v celém Plzeňském kraji. Vybrány
jsou jen čtyři projekty, které souvisí s aktivitami projektu Plzeň 2015.
Projekty v regionu
Z regionu jsou zmíněny dva projekty týkající se kláštera v Plasích, městě vzdáleném 25 km od Plzně. Jde o výjimečnou kulturní památku nadregionálního významu, jejíž součástí je i pivovar rekonstruovaný na muzeum.
Město Plasy projevilo zájem spolupracovat s Plzní na realizaci projektu Plzeň 2015.
Druhou unikátní stavbou v Plzeňském kraji, která bezesporu bude souviset s projektem Plzeň 2015, je klášter
v Kladrubech u Stříbra. Pro tuto stavbu s třetím největším kostelem v Česku je navržen projekt revitalizace na
centrum živého umění. Revitalizace kláštera byla již zařazena na indikativní seznam prioritních akcí Ministerstva
kultury ČR v rámci Integrovaného operačního programu. Do doby podání přihlášky však tato stavba neměla
vyjasněné financování.
Studijní depozitář mobiliárních fondů a veřejnosti přístupný depozitář v klášteře Plasy
Studijní depozitář je zaměřen na vytvoření odpovídajícího prostředí pro uložení mobiliárního fondu hradů a zámků Plzeňského kraje a také na jeho zpřístupnění. V červnu 2010 byl depozitář zpřístupněn odborné veřejnosti
a studentům, do roku 2015 se počítá se zpřístupněním mobiliárního fondu veřejnosti.
Kromě zpřístupnění depozitáře se plánuje také vytvoření metodického centra preventivní péče a konzervace
a vytvoření netradiční formy prezentace movitých památkových hodnot a oboru památkové péče. Speciální interaktivní expozice bude zaměřená na práci s dětmi a se studenty.
IV.
204
205
IV.
Projekt má evropský rozměr a již nyní čerpá zkušenosti ze zahraničí. Do budoucna bude spolupracovat s organizacemi památkové péče z Anglie, Francie, Polska a Slovenska, a to především formou výměnných pobytů
odborných pracovníků a různých mezinárodních setkání.
Náklady na období 2010–2015 činí 125 milionů Kč / 4,8 milionu €.
Chod kulturního centra bude zajišťován provozní společností, jež bude organizovat jednotlivé akce.
Investorem projektu je privátní vlastník, náklady na stavbu činí 94 miliony Kč / 3,6 milionu €. Investor požádal
o dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad ve výši 70 milionů Kč / 2,7 milionu €. Stavba se uskuteční v letech 2011–2012.
Centrum stavitelského dědictví v Plasích
Realizace obnovy bývalého mlýna, pivovaru a rozlehlého komplexu hospodářského dvora v areálu kláštera v Plasích směřuje k využití těchto objektů pro poskytování odborných veřejných služeb v oblasti péče o nemovité
kulturní dědictví. Cílem je vytvořit vzorové prezentace autentických předmětů historického stavitelství v rámci
studijního depozitáře a vytvoření podmínek pro řadu aktivit v oblasti prezentace tradičních stavebních technologií a popularizace stavitelského dědictví. Působnost centra bude zacílena jak na potřeby tuzemské i zahraniční
akademické obce, tak i na veřejnost. Tím bude položen základ pro chybějící středisko výuky a celoživotního
vzdělávání v jednotlivých dílčích oborech týkajících se především péče o nemovité památky.
V období 2010–2014 proběhne památková obnova historických objektů a bude připravována programová náplň. V roce 2015 bude slavnostně zahájen stálý provoz Centra stavitelského dědictví.
Celkové náklady na tuto investici, kterou realizuje Národní technické muzeum v Praze, činí 393 milionů Kč /
15,1 milionu €. Investor získal dotaci z Integrovaného operačního programu. Partnery projektu jsou město Plasy,
Národní památkový ústav, vysoké školy, muzea a další instituce.
Revitalizace židovských památek – Stará synagoga a domek šámese
V rámci velkého projektu Federace židovských obcí cíleného na vytvoření koordinované, odborně a metodicky
řízené prezentace židovské kultury vznikne v sedmi krajích České republiky deset center židovské kultury. Součástí tohoto projektu je i Stará synagoga a domek šámese v Plzni, nacházející se ve vnitrobloku ve Smetanových
sadech. V synagoze vznikne expozice na téma židovských tradic a zvyků, rekonstrukce synagogy a historie židovské obce v Plzni a v západních Čechách. Prostor bude využit k výstavám, přednáškám, koncertům, divadelním
představením atd. V domku šámese vznikne návštěvnické centrum a zázemí synagogy.
Rozpočtové náklady na stavbu činí 29,6 milionu Kč / 1,1 milionu € a budou financovány především z dotace z Integrovaného operačního programu. Termín dokončení stavby je září 2013.
Projekty v Plzni
Obnova vnějšího pláště sokolovny
Předmětem projektu je záchrana památkového objektu, který se nachází ve Štruncových sadech v sousedství
historického jádra Plzně. Jde o objekt sloužící ke sportovním a kulturním účelům. Plánovaná obnova povede
k technické a architektonické revitalizaci více než sto let staré stavby. Podstata obnovy vnějšího pláště spočívá
v obnově krovu a střechy, fasády, oken a dveří a doplnění restaurátorských prvků. Přestavba zachová původní
vzhled celého objektu.
Investorem je TJ Sokol Plzeň I ve spolupráci s městem Plzeň. Náklady stavby činí 32,7 milionu Kč / 1,4 milionu €.
Stavba bude realizována v letech 2010–2012.
Revitalizace bývalého františkánského kláštera v Plzni pro vznik Muzea církevního umění plzeňské diecéze
Předmětem projektu je záchrana mimořádně významné a hodnotné gotické památky, bývalého františkánského
kláštera v Plzni. Budou vytvořeny podmínky pro provoz Muzea církevního umění plzeňské diecéze, a dojde tak
k významnému doplnění nabídky cestovního ruchu a nabídky pro organizaci kulturně společenských aktivit. Muzeum se zařadí mezi místa realizace projektu Plzeň 2015.
V rámci projektu budou realizovány restaurátorské práce na vybraných objektech, mezi něž patří zejména cenná
františkánská knihovna. Provoz muzea církevního umění bude zajišťovat Západočeské muzeum v Plzni.
Investorem stavby je Biskupství plzeňské. Stavba probíhá již od roku 2008 a bude dokončena v roce 2012. Náklady na dokončení projektu činí 40,3 milionu Kč / 1,6 milionu €.
IV.
Revitalizace budovy nádraží Plzeň – Jižní předměstí pro účely kulturního centra
Památkově chráněná secesní budova nádraží Jižní předměstí v Plzni je již několik let využívána Johan, o.s. jako
centrum alternativní nezávislé kultury. Budova však není ve zcela dobrém stavebně technickém stavu, její soukromý vlastník Klotz, a.s. proto připravuje přestavbu a rekonstrukci celého objektu. Předmětem investice je vytvoření
divadelního sálu s kapacitou 100 diváků (v sále bude také možnost promítání), výstavních prostor a tvůrčích dílen
a atelierů.
206
SPORT
Rekonstrukce městského fotbalového stadionu ve Štruncových sadech
Projekt je zaměřen na rekonstrukci Stadionu města Plzně, který se nachází na území Štruncových sadů v sousedství centra města. Cílem rekonstrukce je splnit požadavky Českomoravského fotbalového svazu na ligové
stadiony a zvýšit komfort stadionu pro diváky i sportovce.
V rámci rekonstrukce fotbalového stadionu bude upravena hrací plocha a budou doplněny kryté tribuny na severní, jižní a východní straně. S tím souvisí přemístění stávajícího atletického oválu a dalších atletických zařízení do
nového lehkoatletického areálu v objektu Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni-Skvrňanech.
Při realizaci projektu bude zmenšena plocha využívaná pro stadion, a bude tak zlepšena provázanost s projektem Sportovně-relaxačního centra Štruncovy sady – pivovar – Roudná, který je popsán dále.
V současné době se projekt připravuje, realizační fáze by měla probíhat v období 2012–2014. Celkové náklady
činí 370 milionů Kč / 14,2 milionu €.
Související investice do vybudování nového centra pro vrcholovou atletiku musí být uskutečněna před zahájením
rekonstrukce stadionu a její náklady činí 80 milionů Kč / 3,1 milionu €.
Investorem obou staveb je město Plzeň.
KLÍČOVÉ INVESTICE DO KULTURNÍ A VOLNOČASOVÉ INFRASTRUKTURY SPOJENÉ
S PROJEKTEM PLZEŇ – EHMK 2015
Kandidatura města Plzně na titul EHMK 2015 je spojena s těmito zásadními dosud nezahájenými investicemi do
kulturní a volnočasové infrastruktury:
1. Vytvoření nového multidisciplinárního kulturního centra v areálu bývalého pivovaru Světovar.
2. Stavba nové divadelní budovy.
3. Stavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni.
4. Revitalizace území Štruncových sadů.
5. Vytvoření sportovně rekreačních tras v údolí řek.
6. Využití veřejných prostranství pro kulturní účely.
207
IV.
Kulturní centrum v areálu bývalého pivovaru Světovar
Areál bývalého pivovaru Světovar se nachází v jihovýchodní části města Plzně v městské části Slovany. Jedná se
území o rozloze cca 5 ha. Výstavba pivovaru zde byla zahájena před sto lety, výroba piva ve Světovaru ovšem
skončila již v roce 1933. Poté byl areál užíván převážně pro vojenské účely.
Od roku 2004 probíhají jednání o převodu areálu do majetku města. Převod byl již zčásti realizován a východní
polovina areálu v současné době patří městu.
Paralelně s řešením majetkových záležitostí městská správa připravuje podmínky využití areálu pro civilní účely.
Již od počátku těchto prací se počítá se zachováním historických pivovarských budov, které jsou výjimečným
dokladem industriální architektury počátku minulého století. Od roku 2008 jsou památkově chráněny.
V souvislosti s kandidaturou města na titul EHMK 2015 byly zahájeny práce na přípravě dvou zásadních investic
– multižánrového kulturního centra 4x4 Světovar Cultural Factory a Muzea designu a životního stylu, které budou
umístěny do tří ze čtyř památkově chráněných budov. Další městskou, prozatím pouze plánovanou, investicí je
městský archiv.
V souvislosti s těmito investicemi bylo nutné dořešit využití zbylých ploch areálu. Město od počátku uvažovalo
o využití památkově chráněných budov pro veřejnou infrastrukturu (kultura, vzdělávání, věda a výzkum) a u zbylých ploch počítalo se vstupem soukromého kapitálu. Bylo navrženo využití poměrné rozsáhlého území pro účely
bydlení. Návrhy na využití areálu pro multižánrové kulturní centrum a muzeum však ukázaly nutnost původní
návrh přehodnotit. V roce 2010 byla proto vyhlášena veřejná architektonická a urbanistická soutěž, jejímž cílem
je navrhnout optimální využití celého areálu a doladit vztahy jednotlivých činností, aby v budoucnu nedocházelo
k nežádoucím střetům a optimalizovat synergii s životem této městské části v kontextu urbanistického vývoje
města.
Areál Světovar má potenciál stát se výjimečnou kombinací kulturních aktivit s dalšími investicemi, obdobně jako
je tomu u pivovaru Löwenbrau v Curychu.
IV.
4x4 Světovar Cultural Factory
Projekt 4x4 Světovar Cultural Factory je nosným investičním projektem, který se zrodil v souvislosti s kandidaturou města Plzně na titul EHMK 2015.
Projekt využívá dvou památkově chráněných budov pro kulturní centrum, sloužící jako zázemí i místo prezentace
umělců nezávislé plzeňské scény i oblasti celého plzeňského regionu a také jako místo tvorby a prezentace renomovaných českých i zahraničních umělců. Tak jak je v obdobných centrech v zahraničí obvyklé, objekt bude též
místem uměleckých rezidencí, tvůrčích dílen a kurzů. Díky programu volnočasových kreativních ateliérů, kurzů
a studií bude centrum otevřeno nejširší veřejnosti.
V prostoru přízemní části budovy B4, bývalé požahovny, sklepů a stáčírny (druhá, vícepodlažní část bude využita
pro městský archiv), budou umístěny čtyři propojitelné sály pro kulturní produkce (koncerty, divadelní představení, taneční představení, výstavy, nová media) a pro společenská setkání, konference, workshopy apod. Celková
kapacita diváků je až 2 000. Kromě sálů bude v této budově umístěna kavárna nebo bar s kapacitou 100 míst
a vstupní foyer s recepcí, pokladnou a informačním centrem.
Druhým objektem pro realizaci kulturního centra 4x4 Světovar Cultural Factory je bývalá administrativní budova
B1. V tomto objektu budou umístěny zkušebny, studia, ateliéry, ubytování a recepce.
Součástí projektu je volná plocha parteru mezi oběma zmíněnými budovami. Jde o prostranství trojúhelníkového půdorysu pro exteriérové aktivity umělců. Tato plocha se hodí pro činnosti v letní sezóně, kdy publikum preferuje a vyhledává venkovní akce. Řešení venkovního prostoru vzejde ze zmíněné urbanistické a architektonické
soutěže.
V objektu B4 se počítá s prezentačním režimem – prostory se tedy budou využívat především pro veřejné produkce a finalizaci tvorby v profesionálních podmínkách. V objektu B1 budou mít umělci zázemí, sklady, dílny
208
a možnost zkoušení. I zde je však nutno počítat s pohybem veřejnosti, neboť některá studia budou využívána pro
volnočasové a vzdělávací umělecké aktivity.
Pro stavbu je zpracována ověřovací studie. Po ukončení architektonické soutěže na řešení celého areálu Světovar
budou zpracovány studie trvalé udržitelnosti provozu a příslušné projektové dokumentace.
Investorem stavby je statutární město Plzeň. Celkové náklady jsou vyčísleny na 100 milionů Kč / 3,9 milionu €.
Město má na tuto investici blokované finance ve výši 80 milionů Kč / 3,1 milionu € v Regionálním operačním
programu prostřednictvím tzv. Integrovaného plánu rozvoje města Plzně „Plzeň – Evropské hlavní město kultury
2015“, schváleném Regionální radou regionu soudržnosti Jihozápad. Zahájení investice se předpokládá v roce
2011, její ukončení v roce 2013.
Areál Světovaru, resp. jeho část, která je v majetku města, je již po několik let využívána ke kulturním akcím, jako je
Grafiti Street Jam 2010, Mezinárodní festival Divadlo (2006, 2009 a 2010) a animační projekt Světovaření 2010.
Projekt je inovativní v několika aspektech. Prvním z nich je využití moderních technologií vedoucí k maximální
energetické soběstačnosti (fotovoltaické články, rekuperace, pasivní vzduchotechnika apod.). Dalším aspektem
je způsob použití stávajících prostorů zamýšlených k rekonverzi na 4x4 Světovar Cultural Factory, který nabízí
unikátní možnost vzniku čtyř samostatných, ale zároveň zcela propojitelných sálů. Dále je zajímavé použití moderních scénických technologií s cílem dosáhnout co nejširší multifunkčnosti a flexibility.
Projekt je netradiční i v přesahu do dalších oborů, jako jsou např. kreativní vzdělávání, environmentální výchova
či sociální a komunitní práce a prevence sociálně patologických jevů.
Model provozování centra je založen na maximální kooperaci sítě uživatelů, provozní i produkční zodpovědnosti a programové a prostorové otevřenosti. Provozní režim centra je připravován ve spolupráci s lokálními umělci
a zástupci NNO, kteří mají zájem o spolupráci. Této otázce byla věnována i mezinárodní konference „Provozní
a urbanistické řešení kulturních center v Evropě a situace revitalizací tzv. brownfields v ČR“ s navazující Future
City Game na téma „Jak naplnit přestavbu otevřeného kulturního tvůrčího centra v Plzni“, jež se konaly ve dnech
11. a 12. března 2010. Akcí se zúčastnili kulturní aktéři zajišťující provoz kulturních center v bývalých průmyslových objektech v Košicích, Žilině, Praze a v Kladně.
V souvislosti s projektem 4x4 Světovar Cultural Factory tým kandidatury inicioval vznik neformální sítě, kde
budou zapojeny pivovary jež jsou konvertovány na kulturní centra. Využití pivovarů pro kulturní účely a možný vznik mezinárodní sítě byly předmětem mezinárodního diskusního fóra „To beer or not to beer“, konaného
u příležitosti Dne Evropy ve dnech 9.–10. 5. 2010 v Plzeňském Prazdroji. Zástupci Plzeňského Prazdroje, jehož byl
Světovar kdysi součástí, zde potvrdili zájem o budoucí spolupráci a perspektivní propojení s Evropskou stezkou
industriálního dědictví (European Route of Industrial Heritage – ERIH), které jsou sami významným bodem.
Muzeum designu a životního stylu
Druhým významným projektem, který je plánován v areálu Světovar, je Muzeum designu a životního stylu. Muzeum bude umístěno v budově B3, jež původně sloužila jako varna a kotelna.
Úkolem muzea je dokumentovat vývoj designu a přibližovat jej nejširší veřejnosti prostřednictvím výstav, přednášek, besed či workshopů. Muzeum nabízí možnost celoživotního vzdělávání, dobrovolnických akcí ve vyhledávání exponátů a předávání generačních zkušeností, čímž může velmi dobře navázat na silnou intelektuální a pokrokovou tradici města Plzně. Institucionálně je celý záměr koncipován jako pobočka Uměleckoprůmyslového
muzea v Praze, úzce spolupracující s Ústavem umění a designu ZČU v Plzni.
209
IV.
Byla zpracována architektonická studie, která prověřila vhodnost budovy B3 pro účel muzea. Předpokládané
náklady stavby ve výši 104 miliony Kč / 4 miliony € by měly být hrazeny ze státního rozpočtu. Realizace proběhne
v letech 2012–2014.
Nová divadelní budova
Nová budova divadla bude postavena v Jízdecké ulici, v sousedství historického jádra. Prvotním impulsem pro
analýzy a návrhy nového divadla byl fakt, že současná budova Komorního divadla v Prokopově ulici neodpovídá
nárokům na moderní divadelní provoz a má vážné nedostatky z hlediska bezpečnosti.
Stavba sestává ze dvou objektů. Vlastní divadelní budova zahrnuje velký sál s hledištěm pro 500 diváků, menší
studiovou scénu pro 150 diváků, hlavní divácké prostory, zkušebny pro soubory činohry, opery, muzikálu a baletu i zázemí orchestru a sboru.
Provozní pětipodlažní budova je s vlastní divadelní budovou propojena v podzemí společným suterénem a můstky v nadzemních podlažích. V provozní budově se mimo zázemí divadla nachází také dvojpodlažní divadelní
klub, ve společném suterénu je umístěno skladové zázemí obou scén.
Nové divadlo poskytne zázemí i pro Plzeňskou filharmonii, která dosud vlastní prostory nemá. Doplňkově jsou
v objektech umístěny provozy gastronomie.
Projekt je nyní ve fázi zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Architektonickou soutěž vyhrál portugalský ateliér, který nyní úzce spolupracuje s českými kolegy. Realizační fáze bude zahájena v druhé
polovině roku 2011 a ukončena v roce 2014. Náklady na stavbu činí 720 milionů Kč / 27,7 milionu €. Investorem
je město Plzeň.
Nová budova Západočeské galerie v Plzni
Projekt nové budovy Západočeské galerie v Plzni představuje bezesporu po dlouhé době nejvýznamnější počin
v oblasti galerií, nebo spíše muzeí umění v České republice.
Navržená budova je díky kvalitní moderní architektuře schopna stát se turistickým cílem již sama o sobě. Po realizaci se nepochybně stane soudobou, neokázalou, ale výraznou dominantou města Plzně a Plzeňského kraje.
Základní charakteristikou nové budovy galerie je vstřícnost k veřejnosti, neboť jde o veřejnou, bezbariérovou
kulturní budovu dvacátého prvního století, jejíž parter slouží veřejnosti jako neplacený prostor pro vytváření komunity a je vlastně součástí veřejného prostoru. Unikátní je rozmístění jednotlivých prostor galerie (depozitáře,
výstavních prostor, administrativy) do tzv. levitujících hranolů, což jsou vlastně samostatné stavby uvnitř budovy,
propojené schodištěm a výtahem.
Nově pojaty jsou i stálé expozice v nové budově Západočeské galerie. Jde o současné pojetí umění jako přirozené součásti života. Expozice budou v historické posloupnosti odrážet mezníky vývoje lidské společnosti jako
takové. Umělec je zde chápán jako člověk, jehož vnímavost a citlivost umožňuje, aby vystihl atmosféru a procesy,
kterými prochází společnost, a vizuálně je vyjádřil. Záměrem expozice bude poukázat na silné impulsy např.
v politice nebo vědě, na něž umění reagovalo.
Představené sbírkové celky Západočeské galerie v Plzni se budou týkat tří významných okruhů: expozice starého
umění, expozice českého výtvarného umění devatenáctého století a expozice umění přelomu devatenáctého
a dvacátého století.
Produkty galerie pro jednotlivé cílové skupiny (expozice, výstavy, programy a informační materiály) budou vycházet z přístupu orientovaného na návštěvníka. Jeho principem je vytvoření takové nabídky, která proporčně
pokrývá všechny cílové skupiny i s jejich vnitřní rozmanitostí a která vybízí k opakované návštěvě muzea. Prioritními skupinami návštěvníků jsou rodiny s dětmi, žáci a studenti, senioři a turisté přijíždějící v rámci kulturního,
kongresového a lázeňského programu (domácí i zahraniční).
IV.
210
Výběr architekta nové budovy byl proveden nejtransparentnější možnou formou – anonymní, otevřenou, veřejnou architektonickou soutěží. Investor stavby, kterým je Plzeňský kraj, tak reagoval na poměrně silnou tradici
Plzně v pořádání veřejných soutěží. Do soutěže, jež proběhla v listopadu a prosinci 2009, se se svými návrhy přihlásilo devadesát tři architektů a týmů z České republiky, Slovenska, Dánska, Francie, Německa a Velké Británie.
Nakonec porota vybrala vítězný návrh architektonického týmu Ladislav Kuba – Tomáš Pilař z Brna.
V současné době probíhá projektová příprava. Realizace by měla být zahájena v roce 2011 a dokončena do roku
2014. Celkové náklady stavby činí 520 milionů Kč / 20 milionů €. Investor (Plzeňský kraj) usiluje o získání dotace
z Regionálního operačního programu Jihozápad.
Revitalizace území Štruncových sadů
Území Štruncových sadů je velmi významným prostorem, určeným pro relaxaci, volný čas a sport. Jeho výhoda
tkví v těsném sousedství s historickým jádrem města, od něhož je však bohužel velmi nešťastně odříznut čtyřproudovou silnicí. Význam místa je zdůrazněn i tím, že leží na soutoku největších plzeňských řek Mže a Radbuzy.
V minulosti byla na území Štruncových sadů umístěna řada sportovišť, z nichž byly již výše zmíněny městský
fotbalový stadion s atletickým oválem a zázemím a budova sokolovny.
V souvislosti s kandidaturou města na titul EHMK 2015 byla navržena revitalizace tohoto území, sledující zvýšení
jeho pobytové hodnoty, zlepšení nabídky relaxačních sportů a vytvoření podmínek pro kulturní aktivity. V rámci
tohoto území jsou řešeny dva dílčí projekty.
Sportovně relaxační centrum Štruncovy sady – pivovar – Roudná, I. etapa
Projekt sportovně relaxačního centra řeší proměnu areálu Štruncových sadů z dnes převážně monofunkčního
území pro vrcholový sport na živé relaxační centrum, nabízející obyvatelům města, popř. i jeho návštěvníkům,
moderní pohybové aktivity. Nejvíce z nich je soustředěno v centru moderních sportovních aktivit. Zahrnuje skate
centrum, lanové centrum či horolezeckou stěnu.
Významným úkolem projektu je také vytvoření průsečíku cyklistických a pěších tras na soutoku řek Mže a Radbuzy. Hlavním cílem řešení soutoku je vytvoření klidného místa pro setkávání lidí. Logický rozcestník různých směrů
vytváří malé náměstí, okolo něhož jsou rozmístěny další aktivity. Prostor vytváří vhodné podmínky pro realizaci
kulturních open air aktivit.
Projekt je součástí širšího záměru, který zahrnuje též úpravu stadionů v Luční ulici a vytvoření nového parku s inline dráhou (tzv. pivovarské louky) na odlehlém břehu Mže.
Projekt má vydané stavební povolení a realizován by měl být do roku 2011. Celkové náklady činí 85 milionů Kč
/ 3,3 milionu €. Investorem je město Plzeň, které na projekt získalo dotaci z Regionálního operačního programu
Jihozápad.
Zvýšení pobytové a výtvarné kvality veřejných prostranství ve Štruncových sadech
Druhý projekt v oblasti Štruncových sadů řeší podobu parkových ploch ve Štruncových sadech v předprostoru
tribuny fotbalového stadionu a objektu sokolovny. Součástí projektu je řešení podchodů do Štruncových sadů,
popř. lávky vedoucí do pivovaru.
Hlavním cílem je zvýšení atraktivity prostředí města pro jeho návštěvníky a obyvatele prostřednictvím zvýšení
pobytové a výtvarné kvality.
211
IV.
Projekt má vydané stavební povolení a jeho realizace proběhne v letech 2011–2012. Náklady činí 40 milionů Kč /
1,5 milionu €. Investorem je město Plzeň, které bude pro tento projekt žádat o dotaci z Regionálního operačního
programu Jihozápad.
Sportovně rekreační trasy v údolí řek
Smyslem a účelem projektu zvaného Greenways je vybudování a rozšíření sportovně rekreační infrastruktury pro
občany a návštěvníky města Plzně. Charakter dílčích staveb v projektu reaguje na současnou změnu životního
stylu, který dnes spočívá v trávení volného času aktivním způsobem (rekreační sporty, cyklistika a další moderní
formy sportu). Stejně tak je respektována poptávka veřejnosti po klidových a odpočinkových zónách.
Zelené stezky vedené v údolích řek jsou spojnicemi mezi částmi města a vyhledávanými aktivitami a atraktivitami
pro obyvatele i návštěvníky Plzně. Trasy paprskovitě protínají celé město, tvoří tedy spojnici centrum – předměstí
– okrajové části. Přínosem projektu je vedení zelených stezek podél vodních toků, které umožní navázat na plochy zeleně a příměstskou krajinu.
V rámci projektu Plzeň – EHMK 2015 se připravuje výstavba 7,5 km stezek.
V současnosti je dokončena projektová dokumentace pro stavební povolení. V letech 2011 a 2012 by měla
proběhnout samotná realizace. Celkové náklady činí 102 miliony Kč / 3,9 milionu €. Investorem je město Plzeň
a bude žádat o dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad.
V přímé souvislosti s tímto projektem je městskou správou v Plzni zatím na úrovni strategické a plánovací řešen
projekt Revitalizace nábřeží plzeňských řek, jehož náplní je zpracování studií, které stanoví hlavní principy pro
revitalizaci vodních toků v zastavěných městských územích i ve volné krajině. Tento projekt je vytvářen v rámci evropského projektu REURIS (REvitalisation of Urban RIver Spaces), na němž Plzeň spolupracuje s partnery z Polska,
Německa a z České republiky. Realizační fáze zatím není upřesněna.
Využití veřejných prostranství pro kulturní účely
Dalším stěžejním projektem spojeným s kandidaturou města na titul EHMK je projekt týkající se veřejných prostranství a jejich využití pro kulturní aktivity.
V současné době je připravována studie potenciálu veřejných prostor z hlediska výtvarného a pobytového. Na
tuto studii naváže výběr prostor (např. náměstí, park či proluka) pro rozpracování projektu a jeho realizaci. Výběr
bude proveden na základě posouzení intenzity pohybu občanů města i turistů a též na základě přání občanů.
Projekt se tak stane příkladem participativního rozhodování, které má v Plzni v oblasti řešení veřejných prostranství, zejména zeleně, velkou tradici.
V rámci přípravy tohoto projektu uspořádal v červnu 2010 tým kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015 ve
spolupráci s organizací British Council mezinárodní workshop Urban Ideas Bakery, jehož se zúčastnili místní,
celorepublikoví a zahraniční odborníci. Workshop byl zaměřen na řešení vytipovaných prostranství.
Projekt je ve stádiu analýzy a studií. Na základě výsledků studií budou řešeny jednotlivé dílčí projekty, v rámci
kterých bude opět využíván postup architektonické nebo výtvarné soutěže. Realizační fáze začne v roce 2011.
Předpokládané náklady činí 50 milionů Kč / 1,9 milionu €. Město má na tuto investici blokované finance v Regionálním operačním programu prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města Plzně „Plzeň – Evropské hlavní
město kultury 2015“. Tento záměr přímo navazuje na sérii uměleckých projektů různých výtvarných sdružení,
které uvádíme v kapitole II/2.
IV.
212
213
IV.
Komunikační strategie
V.
mám dostatek nápadů
potřebuji být s tebou v kontaktu
dotýkej se mě
zůstaň tu se mnou ještě chvilku
V.
214
215
V.
1 Jakou město chystá komunikační
strategii pro akci Evropské hlavní
město kultury?
CÍLE KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE
Již v prvním kole přihlášky bylo nastíněno, jak se bude v rámci komunikační strategie postupovat, a byly naznačeny komunikační nástroje, jejichž primárním cílem bylo vybudovat všeobecné povědomí o projektu Plzeň 2015.
Laická veřejnost
Do této skupiny patří obyvatelé Plzně a přilehlých regionů, občané ČR a EU obecně, tedy nejširší veřejnost,
čítající i děti, mládež, studenty, turisty, zájemce o kulturní dění, občany v důchodovém věku, příslušníky menšin
a pod. Cílem je zvýšit povědomí laické veřejnosti o přípravách projektu, nalákat ji na jednotlivé akce a nastínit jí
dlouhodobý pozitivní vliv, který by získání titulu EHMK mělo na město, region i celou Českou republiku. Pozornost v oblasti cestovního ruchu bude zaměřena zejména na kulturní turisty.
I když dnes Evropa vystupuje jako jednotný celek, minulost jednotlivých národů stále ovlivňuje způsob jednání
a rozhodování jedinců. Vizí projektu Plzeň 2015 je propojení dvou evropských duševních světů – od minulosti
k budoucnosti, od totality ke kreativitě. Po roce 2015 chce Plzeň v Evropě zanechat stopu otevřenosti ve všech
oblastech lidského života, zvláštní důraz klade na otevřenost vůči různorodosti a jinakosti ve společnosti.
Odborná veřejnost a média
Termínem odborná veřejnost jsou míněni všichni lidé, jejichž náplní práce je zprostředkování informací ve společnosti. Je samozřejmé, že každá profesní či zájmová skupina bude vyžadovat specifické nástroje komunikace.
S ohledem na programové proudy jsou zvoleny následující skupiny: umělci, učitelé, zástupci tuzemských, evropských i zahraničních médií se zaměřením na redaktory kulturních rubrik, zástupci akademické sféry, nestátních
neziskových organizací (například se zaměřením na sociální záležitosti, občanskou společnost, ekologii a kulturu), politická reprezentace, občanští aktivisté, zástupci regionální samosprávy, podnikatelský sektor, poskytovatelé služeb v cestovním ruchu či pracovníci institucí EU. Jelikož jsou zmíněné cílové supiny značně široké, bude
vhodné se soustředit zejména na jednotlivé profesní svazy, komory a jiné zastřešující organizace. Cílem je získat
obecnou podporu při realizaci projektu Plzeň 2015 a rozšířit rozhled odborné kulturní kritiky.
Mezi základní principy komunikace bude patřit:
—— maximální informační otevřenost;
—— proaktivní komunikace vůči cílovým skupinám;
—— dostupnost a koncentrace informací a kontaktů;
—— konzistentnost informací;
—— flexibilita a efektivita poskytování informací;
—— relevantnost informací;
—— dialog a ochota naslouchat, využití zpětné vazby.
Logo a jednotný vizuální styl
Plzeňské logo kandidatury používané ve druhém kole soutěže bude v případě získání titulu EHMK 2015 přizpůsobeno situaci a stane se logem projektu. Logo bude doplněno o jednotný vizuální styl Plzeň 2015, který bude
vybrán, podobně jako ve druhém kole kandidatury, na základě veřejné soutěže, jež se však tentokrát uskuteční
na mezinárodní úrovni. Soutěž bude usilovat o kreativní rozpracování loga i motta a vytvoření kreativního konceptu vizuální stránky kampaně pro rok 2015. Součástí zadání soutěže bude i návrh zapojení regionu do vizuálního konceptu projektu, originální pojetí tématu „Plzeň je žena!“ a v neposlední řadě právě kreativní rozpracování
sloganu „Pilsen, Open Up!“
Ve druhém kole je rozvíjena komunikační strategie s novými inovativními prvky s cílem podpořit programové
části projektu v souladu se sloganem „Pilsen, Open Up!“ a s tématem „Plzeň je žena!“. Mezi cílové skupiny patří
jak laická, tak odborná veřejnost nejen v ČR, ale i v ostatních členských zemích EU a ve světě.
Komunikační strategie v souladu se sloganem „Pilsen, Open Up!“ (Otevřete si Plzeň!, Plzeň otevřená… otevírající
se… otevřenost procesů, systémů… každého jedince…) má dvě úrovně:
—— zaměřuje se na vzbuzení zájmu České republiky, Evropy a světa o originální „plzeňskou recepturu“ na EHMK
2015;
—— posiluje vzájemné budování důvěry, pochopení a přijetí kultury v širším slova smyslu na úrovni jednotlivce.
Součástí komunikační strategie projektu je i speciální zaměření se na „kulturního“ turistu, jelikož kulturní turismus
tvoří 40 % světové turistiky.
V.
veřejnost, druhou tvoří odborná veřejnost a média, zejména v roli zprostředkovatelů informací a poskytovatelů
zpětné vazby. Odborná veřejnost a média budou totiž do značné míry spoluvytvářet obraz stavu příprav a realizace projektu Plzeň 2015 v očích české i zahraniční laické veřejnosti a budou mít vliv na celkové hodnocení
významu projektu.
CÍLOVÉ SKUPINY
Komunikační aktivity v přípravné i realizační fázi musí zajišťovat poskytování informací co nejširšímu spektru veřejnosti, jež je pro lepší orientaci dále rozděleno na dvě základní cílové skupiny. První cílovou skupinou je laická
216
NÁSTROJE KOMUNIKACE
Standardní komunikační nástroje
—— Tiskoviny – newslettery, letáky, publikace kulturních institucí a různých kulturních sítí, palubní časopisy a další
tiskoviny.
—— On-line komunikace – www.plzen2015.eu, www.pilsen2015.eu v českém a anglickém jazyce, blogy, kulturní
portály, komunitní a sociální sítě, portály Evropské unie, české i mezinárodní zpravodajské portály, portály cestovního ruchu a webové stránky významných kulturních událostí.
—— Outdoor a indoor reklama – citylighty, billboardy, mobilní objekty, hypercuby, letištní sítě, branding partnerských dopravců (např. Student agency, Eurolines, České dráhy), netradiční podoba reklamy formou originálně
pojímaných prvků na veřejných prostranstvích i ve veřejných budovách.
—— Informační kanály pro cestovní ruch – městská informační centra, agentura CzechTourism, Česká centra v zahraničí, mezinárodní i české portály cestovního ruchu atd.
217
Kulturní turismus tvoří 40 % celkového
objemu cestovního ruchu Plzně. Příjmy
z cestovního ruchu hodlá město využít
pro financování kultury i dále po roce
2015.
Kvalitní marketing města v oblasti cestovního ruchu a podmínky pro výstavbu
nových ubytovacích zařízení umožnily
v Plzni od roku 2005 ztrojnásobení
ubytovací kapacity (viz kapitola IV).
Město přilákalo mezinárodní hotelové
řetězce, jako je Marriot, Vienna hotels
či Accor hotels. Tyto hotely s Plzní úzce
spolupracují a již v kandidátském období
podporují prezentaci kandidatury města
na titul EHMK 2015.
V souvislosti s nárůstem ubytovacích
kapacit se významně zlepšily i podmínky
pro konferenční turistiku. Czech Convention Bureau, sdružení pro MICE Tourism
na úrovni České republiky, vyzvalo Plzeň
k založení Pilsen Convention Bureau
a přislíbilo jí přímou finanční marketingovou podporu ve výši 1 000 000 Kč na
mediální a marketingové aktivity.
Hlavní komunikační kanály pro kulturní
turisty:
Kulturní a informační turistická centra
v ČR, partnerských městech aj.;
Czech Tourism;
Česká centra;
České domy;
Portály cestovního ruchu;
Student Agency;
Eurolines;
České dráhy;
Spediční firmy;
Vozový park Pilsner Urquell a Gambrinus;
atd.
V.
V plánování marketingové strategie pro
rok 2015 jsme se inspirovali výsledky
průzkumu monitorujícího kandidátskou
etapu projektu. Průzkum zpracovala
Západočeská univerzita, katedra sociologie, FF ZČU, 2010. Průzkum mimo jiné
prokázal, že celkové povědomí o probíhající kampani je uspokojivé a přibližuje
se téměř k 80 %. Velice vysoká je důvěra
v úspěch kandidatury. Přibližně 90 %
respondentů věří, že město Plzeň titul
získá. V obdobně vysokých číslech
se pohybuje i podpora městu a jeho
kandidatuře na titul ze strany obyvatel.
Podpora dosahuje téměř 98 %.
PR aktivity v oblasti cestovního ruchu
se zaměří na celou Evropu se zvláštním
důrazem na propagaci akcí v zemích
sousedících s Českou republikou, odkud
předpokládáme nejvyšší počet „kulturních“ turistů. Předpokládáme vytvoření
sítě PR pracovníků v okolních zemích,
kteří budou propagovat projekt Plzeň
2015. Bude snahou do týmu externích
PR pracovníků zapojit i zpravodaje a fotografy evropských tiskových agentur,
kteří by v rámci své práce pro agenturu
pracovali i pro tým Plzeň 2015.
—— „Give away items“ – reklamní předměty na podporu turistického ruchu, upomínkové předměty k projektu Plzeň 2015. Originální reklamní a upomínkové předměty budou pořizovány na základě veřejných soutěží pro
designéry na národní i mezinárodní úrovni, jejich zadání bude respektovat motto „Pilsen, Open Up!“ a motiv
„Plzeň je žena“.
—— Propagační kulturní akce – akce „na míru“, které budou sloužit jako nástroje pro osobní a interaktivní komunikaci s cílovými skupinami. Patří mezi ně kulturní aktivity, besedy, konference, workshopy a jiné diskuse s veřejností pořádané nebo zastřešené Plzní 2015.
—— Webový portál – webový portál bude mapovat kulturní aktivity související s Plzní 2015 napříč Evropou a zajišťovat poskytování informací a služeb k pobytu a kulturním událostem (po skončení roku 2015 může být přesměrován např. na culturaltourism.eu).
—— TV kanál ARTE – francouzsko-německá kulturní satelitní TV.
—— Média (komerční i veřejnoprávní, podrobnější informace následují v samostatné části MÉDIA) – komunikační
aktivity budou zaměřeny na média tištěná i elektronická (včetně audiovizuálních) a na média tuzemská, regionální a celostátní, stejně jako na média evropská a celosvětová, deníky, týdeníky, měsíčníky, speciální kulturní
média, rádia a televize. Hlavním principem bude informační otevřenost a proaktivní poskytování informací.
Mediátoři
Významnou úlohu sehrají v komunikaci nositelé informací z města nebo jeho okolí, takzvaní mediátoři. Spolupráce je postupně navazována formou mobilizace občanů a jejich spolků, svazů, sdružení, organizací na půdě města
i regionu, aktivní spolupráce bude uzavřena (resp. v řadě případů již započala a bude pokračovat – viz kapitola
I/9 a I/13 zejména s těmito partnery:
—— neziskové organizace všech zaměření z celého regionu;
—— školy všech stupňů vzdělávání – pedagogové i studenti;
—— MAS (místní akční skupiny), starostové obcí a jejich místní média;
—— Asociace krajů ČR;
—— Svaz měst a obcí ČR;
—— Spolek pro obnovu venkova;
—— církevní a náboženské organizace;
—— krajský úřad a státní správa;
—— nemocnice, dětské domovy, domovy seniorů;
—— hospodářské komory, sdružení podnikatelů;
—— skauti a mládežnické organizace;
—— sportovní organizace a relaxační centra;
—— komunitní centra;
—— spolky a umělecká sdružení;
—— místní knihovny;
—— Rotary kluby a řada dalších.
Komunikační aktivity budou průběžně reagovat na vznik nových médií a marketingových nástrojů, jež budou
s ohledem na cílové skupiny do komunikace zapojovány.
Nestandardní komunikační nástroje
Vzhledem ke specifickým potřebám jednotlivých cílových skupin a v souladu s progresivním zaměřením programu Plzně 2015 budeme hledat i osobnější komunikační nástroje:
V.
218
Informační a propagační místa a dopravní prostředky
Pojízdné kreativně-informační centrum
Speciálně upravené pojízdné kreativně-informační centrum bude nečekanými happeningy oživovat prostor nejen Plzeňského regionu. Podobně jako „Visitors centre“ v Plzni bude plnit i běžné, níže uvedené funkce.
Visitors centre (Informační centrum)
V roce 2014 bude v Plzni vytvořeno kreativní informační centrum pro návštěvníky projektu Plzeň 2015, tzv. Visitors centre, které bude v provozu nejen do konce roku 2015. Jeho cílem bude uvést návštěvníka do atmosféry
celého projektu a jednotlivých plánovaných akcí, a to překvapivým, neočekávaným způsobem. Zároveň však
bude plnit i běžné funkce, jako například prodej lístků včetně zajištění on-line prodeje, distribuci informačních
letáků či poskytování komplexních turistických informací.
Creative European Culture Train
Speciálně upravený vlak, resp. jeho vagóny, by měl představovat programový koncept měst Plzeň a Mons pro
rok 2015. Vlak by měl projíždět evropskými státy a měl by být doprovázen kulturními akcemi pro širokou veřejnost s cílem pozvat obyvatele na návštěvu obou měst.
Co-branding významných místních značek
To beer or not to beer?!
To je otázka! Napojením na světovou značku piva se otevře nejen Plzeň, ale i Česká republika jako nová, jedinečná a inspirativní evropská destinace.
Díky spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, a.s., pivovarem v síti SABMiller, se propojí proslulá značka Pilsner Urquell
s projektem Plzeň 2015, a to jak na národní úrovni, tak v rámci jeho exportu. Pilsner Urquell deklaruje co-branding obou značek na lahvích svého piva v omezené sérii pro rok 2015. Pilsner Urquell, jedno z nejznámějších piv
světa, se tak stane nositelem informací o projektu města Plzně a pozvánkou na události EHMK. Komunikační síla
sdělení „Otevřete si Plzeň!“ se stane hlavní linkou společné komunikace projektu s jedním z jeho nejvýznamnějších partnerů. V roce 2015 také proběhne společná akce pro širokou veřejnost – Pilsner Fest, rozšířená o kulturu
z celé Evropy. Projekt Plzeň 2015 si váží výhod, které mu přináší symbióza města s pivem a podpora, již mu
značka Pilsner Urquell poskytuje. Město Plzeň je v současnosti vyhledáváno turisty především díky svému pivu,
pivovaru a jeho prohlídkové trase i muzeu, začleněnému do sítě ERIH (European Route of Industrial Heritage).
Šumivá komunikace
Bohemia Sekt, a. s., výrobce klidných i šumivých vín se sídlem ve Starém Plzenci, je nejvýznamnější společností
v tomto oboru v České republice. Vzhledem k důležitosti prezentace značky na belgickém trhu dojde k propojení marketingových aktivit projektu Plzeň 2015 a společnosti Bohemia Sekt, a. s. Možnost spolupráce bude nabídnuta též městu Mons. Bohemia Sekt, a. s. deklaruje marketingovou spolupráci s projektem Plzeň 2015 v oblasti
co-brandingu značek v roce 2015 na českém, slovenském, německém a belgickém trhu.
O možnostech podobné spolupráce (co-brandingu) se jedná i s dalšími úspěšnými firmami Plzeňska, např. Škoda Investment, a. s. či Veolia Voda, a. s.
219
V.
Virální marketing a „šeptanda“
Projekt Plzeň 2015 hodlá využít potenciálu samovolného šíření zábavných informací mezi lidmi. Chce podpořit nástroje mezilidské komunikace a pracovat se sděleními ve formě vtipných videí, vtipů, mailů a pod., které
samy o sobě budou tak atraktivní, že je lidé a komunity začnou sami spontánně šířit. Cílem projektu je vytvořit
informační „nákazu“ o kultuře a projektu Plzeň 2015 v České republice a šířit ji napříč Evropou prostřednictvím
komunitních serverů, sociálních sítí a dalšího internetového a digitálního prostředí.
Ambasadoři projektu
Jak jsme uvedli již v prvním kole, Plzeň využívá řady významných osobností, které jsou „ikonami“ města anebo
samy projevily zájem veřejně podpořit jeho kandidaturu. Okruh těchto osobností významně narůstá.
Internetová EHMK televize
Internetová televize (www.ecoc.tv) poslouží nejen jako prostředí pro informace a reportáže k programové nabídce roku 2015 v obou Evropských hlavních městech kultury, ale též jako prostředí, kam diváci i aktéři budou moci
vkládat svá videa. Vznikne nový interaktivní server pro fanoušky EHMK, který pomůže dalším městům v realizaci
projektu EHMK a bude propagovat myšlenku EHMK v celé Evropě.
EHMK kampaně jako umění
Projekt Plzeň 2015 reklamu vnímá jako součást širšího pojetí kulturních a tvůrčích odvětví. Kampaně na jednotlivé
akce budou pojaty jako umělecká zadání pro kreativce a umělce z celé Evropy. Finance určené pro marketing
projektu Plzeň 2015 budou podporovat tvorbu netradičních, nenákladných, kreativních kampaní, jež budou mít
samy o sobě potenciál stát se uměleckými díly s uměleckým poselstvím, využitelným pro komunikaci. Dojde tak
k dalšímu rozvoji kreativního potenciálu a bude vytvořen prostor pro inspiraci dalších kandidujících měst.
Prezentace kreativních konceptů dílčích kampaní použitých v rámci projektu Plzeň 2015 bude základem výstavy,
na které budou představeny i úspěšné kampaně předcházejících Evropských hlavních měst kultury.
Guerilla marketing
Projekt dále využije nestandardních metod tzv. guerilla marketingu jako nekonvenční, nenákladné formy kreativní propagace s rozsáhlým dopadem na cílové skupiny. Lze využít například skrytého marketingu, wild postingu
na průmyslových zónách, ambient marketingu, tedy umisťování netradičních médií (např. lidské tělo), presence
marketingu, založeného na principu „být všude, kde budou naše cílové skupiny“, a dalších forem netradičního
a nenákladného marketingu s velkým dopadem.
V.
Média
Média v ČR
Komunikace bude zacílena na média působící v rámci ČR, a to česká i zahraniční. Oslovena budou jak klíčová
média s vysokou sledovaností a četností – audiovizuální (například Česká televize, TV Nova, TV Prima), tištěná
(periodika s denní, týdenní či měsíční periodicitou) a elektronická (internetové zpravodajské servery, například
ihned.cz, aktuálně.cz, idnes.cz, a servery se zaměřením na kulturu), tak i alternativní televizní a rádiové stanice
a internetové servery (například Radio 1, Rádio Wave, TV Óčko, nekultura.cz, scena.cz). Výraznou roli budou hrát
místní média, především regionální tisk a rádia. Komunikace bude dále pokrývat i klíčová zahraniční média v ČR
(např. AP, DPA, Reuters, BBC, Bloomberg). Také bude vytvořena kontaktní síť novinářů, kteří se orientují přímo na
kulturu a problematiku EU. Novinářům budou pravidelně poskytovány aktuální a relevantní podklady a v průběhu projektu jim budou zajištěny optimální pracovní podmínky ve vytvořeném press centru.
220
Evropská a světová média
Úzká spolupráce bude navázána se zástupci médií v Bruselu s cílem dosáhnout co největšího multiplikačního
efektu. Zahraniční novinářská komunita akreditovaná v Bruselu se skládá z několika navzájem se ovlivňujících skupin, klíčová skupina zahrnuje média jako např. Reuters, AFP, The Financial Times, The Economist, The Wall Street
Journal Europe, The International Herald Tribune nebo CNN. Jinými vlivnými zahraničními médii zastoupenými
v Bruselu jsou např. Frankfurter Allgemeine Zeitung (Německo), Il Sole 24 Ore (Itálie), The Washington Post a The
New York Times (USA). Další skupinu tvoří specializovaný evropský tisk, mezi nějž patří The European Voice či Environment Watch: Western Europe. Informace budou poskytovány mezinárodním tiskovým agenturám, z nichž
některé jsou zmíněny výše, k dalším patří třeba AP-Dow Jones, a internetovým portálům, jako například CNN.
com, BBC News on-line nebo WSJ.com. Tato média zástupci projektu Plzeň 2015 považují za nejvlivnější šiřitele
informací. Jejich výstupy často ovlivňují či doplňují informování na národní úrovni. Využita bude též komuniakce
vůči EU porstřednictvím evropské komunikační sítě Europa Direct, s jejímž zastoupením v Plzni již tým kanidatury
navázal spolupráci. Využita bude též komuniakce vůči EU porstřednictvím evropské komunikační sítě Europa
Direct, s jejímž zastoupením v Plzni již tým kanidatury navázal spolupráci.
Nástroje komunikace s médii:
—— neformální pravidelná setkávání členů přípravného týmu se zástupci médií;
—— formální setkávání se zástupci médií formou tiskových konferencí – postupně i v anglickém jazyce a s on-line
přenosem prostřednictvím www.plzen2015.eu;
—— press centrum – servis pro média, centrum vybavené počítači s internetovým připojením, přístup do databáze
fotografií, filmových sestřihů atd.;
—— individuální zajišťování rozhovorů;
—— tiskové zprávy;
—— nabídka podkladových materiálů a článků médiím;
—— press tripy;
—— oficiální webová stránka – kompletní informace a servis;
—— využití kontaktů kulturních a tiskových atašé na českých ambasádách (nejen) v zemích EU a využití sítě Českých
center.
Mediální partnerství
Veřejnoprávní média v České republice nemohou uzavírat mediální partnerství dříve, než bude znám výsledek
soutěže o titul EHMK a než bude zřízen samostatný právní subjekt (obecně prospěšná společnost), který může
partnerství uzavřít. Z tohoto důvodu je možné začít jednat o podmínkách spolupráce až na podzim roku 2010.
Všechna veřejnoprávní média si uvědomují význam tohoto projektu pro Českou republiku, ale o konkrétní formě
mediálního pokrytí akcí jsou pochopitelně ochotna jednat až s vítězným městem.
Česká komerční média jsou připravena spolupracovat s městem Plzeň. Konkrétním příkladem spolupráce, jež
byla navázána už v přípravném období kandidatury, je společný projekt s jednou z nejvýznamnějších českých
vydavatelských společností Mafra, a. s. a portály www.rajce.net a IDNES.cz (nejnavštěvovanější fotoalbum on-line
v ČR a nejnavštěvovanější zpravodajský server v ČR) – fotografická soutěž pro širokou veřejnost s názvem Plzeň
vašima očima (viz www.rajce.net/plzen2015). Další oboustranně zajímavé spolupráce jsme navázali s regionálními rádii sítě MMS (s Rádiem Blaník, Hitrádiem FM Plus, Rádiem KissProton), s regionální televizí ZAK, TV Public,
deníky Mladá Fronta a Plzeňský deník a řadou dalších (plošný dopad cca 900 000 obyvatel České republiky)).
221
V.
V případě získání titulu:
—— budou na webových stránkách projektu již od roku 2011 výzvy k mediálnímu partnerství;
—— budou s nabídkou mediální spolupráce osloveny následující subjekty:
• národní, veřejnoprávní a komerční média, která se věnují kultuře ve významných evropských městech, a to
jak prostřednictvím ambasád České republiky, tak i přímým kontaktováním;
• média agentury CzechTourism v různých zemích;
• mezinárodní on-line média z oblasti cestovního ruchu a kultury;
• členové European Broadcasting Union (již byla oslovena reprezentantka ČR v radě EBU, uvažuje se nad realizací společného projektu v roce 2015);
• pořadatelé velkých kulturních událostí v České republice i v zahraničí.
Mediální partneři budou vyhledáváni i pro jednotlivé cílové skupiny.
2 Jaký podíl rozpočtu je vyčleněn na
komunikaci?
Náklady na PR
a marketing v letech
Personální náklady
Plzeň 2015
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Celkem
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis.€
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
tis. Kč
tis. €
2 100
80,77
2 100
80,77
2100
80,77
4 900
188,46
4 900
188,46
2 100
80,77
18 200
700,00
Lokální komunikace
2 050
78,85
2 260
86,92
4200
161,54
5900
226,92
16 134
620,54
2720
104,62
33 264
1 279,38
Celostátní
komunikace
4 055
155,96
4 260
163,85
3600
138,46
6200
238,46
17 133
658,96
3720
143,08
38 968
1 498,77
Mezinárodní
komunikace
6 055
232,88
6 260
240,77
6000
230,77
7000
269,23
22 133
851,27
6320
243,08
53 768
2 068,00
Celkem
14 260
548,46
14 880
572,31
15 900
611,54
24 000
923,08
60 300
2 319,23
14 860
571,54
144 200
5 546,15
Celkem bez
personálních nákladů
12 160
467,69
12 780
491,54
13 800
530,77
19 100
734,62
55 400
2 130,77
12 760
490,77
126 000
4 846,15
Celkové náklady na komunikaci (bez nákladů na mzdy, pojištění a základní služby přepočtených na osoby působící v oblasti komunikace) se v letech 2011–2016 pohybují v rozmezí 15–20 % neinvestičních nákladů a jsou
ve výši 126 000 000 Kč / 4 846 150 €. Největší částka je určena pro komunikaci eventů roku 2015. Pro jednotlivé
eventy budeme komunikaci financovat nad rámec základního rozpočtu i alternativními formami. Komunikaci projektu jako celku posílíme o co-brandingové aktivity s Plzeňským Prazdrojem, a.s. a dalšími partnery. Zhodnocení
finančních prostředků na komunikaci v médiích bude posilováno mediálními partnerstvími uzavřenými s médii
zaměřenými na různé cílové skupiny.
Po dobu realizace projektu počítáme se synergiemi s komunikačními aktivitami města Plzně a Plzeňského kraje,
jejichž roční rozpočet na tyto aktivity tvoří společně cca 55 000 000 Kč / 2 155 385 €.
Vzhledem k národnímu a nadnárodnímu významu projektu předpokládáme také posílení rozpočtu na komunikaci aktivit s dopady pro cestovní ruch v rámci finančních prostředků agentury Czech Tourism, Českých center
a ambasád České republiky.
V.
222
223
V.
3 Jaké jsou plány města na propagaci udělení
ceny Meliny Mercouri, jestliže město tuto cenu
získá?
Udělení Ceny Meliny Mercouri by bylo pro Plzeň 2015 velkou ctí a pomocí, tým kandidatury proto začal s propagací myšlenek této výjimečné osobnosti již v roce 2010. Průběžně pak plánuje propagovat udělení ceny prostřednictvím následujících komunikačních nástrojů:
—— Vytvoření internetové stránky v úzkém napojení na webový portál Plzně 2015 o životě a odkazu řecké ministryně kultury, herečky a zpěvačky Meliny Mercouri, o Ceně Meliny Mercouri a souvisejících akcích, které se
v rámci projektu Plzeň 2015 uskuteční. V roce 2010 kandidátský tým vytvořil internetové stránky www.mesicmelinymercouri.cz a připravil stránky www.mercouri.eu a www.mercouri.cz s odkazem a prolinkem na www.
plzen2015.eu.
—— Vydání speciálního čísla informačního newsletteru – zpracování historie a dopadu projektu EHMK na vítězná
města, přiblížení osobních reflexí života řecké ministryně Meliny Mercouri a jejích evropských vizí.
—— Komunikace s médii – zorganizování mezinárodní tiskové konference při příležitosti udělení ceny.
—— Uvádění informace o získání ceny na všech tištěných materiálech, v rámci všech tištěných a elektronických
inzercí a dokumentů.
Projekt Plzeň 2015 má zájem Cenu Meliny Mercouri využít k maximální aktivizaci místního potenciálu a jeho
zapojení do mezinárodních projektů. K posouzení kvality jednotlivých projektů bude pozvána mezinárodní umělecká rada, která předem stanoví kritéria pro výběr projektů (v roce 2012) a v roce 2013 následně vyhodnotí
kontinuální otevřenou výzvu (open call).
Oslovení co nejširší veřejnosti v rámci šíření myšlenek Meliny Mercouri je cílem projektu Plzeň 2015 od samého
začátku přípravných fází kandidatury a zvláště pak v průběhu druhého kola kandidatury. Červen 2010 město vyhlásilo jako Měsíc Meliny Mercouri, 12. červen pak velkoryse pojalo jako velký kulturní happening s podtitulem
„Den Meliny Mercouri“, a to u příležitosti 25. výročí schválení projektu EHMK Radou ministrů Evropské komise.
Oslavy tohoto dne proběhly za mimořádného zájmu veřejnosti. Podařilo se zapojit stovky umělců (profesionálů
i amatérů) a dobrovolníků, kteří byli nejrůznějšími způsoby vyzváni k podpoře plzeňské kandidatury (od direct
mailingu po outdoorové kampaně a silné zapojení médií). Akce s názvem „Kandidát túra“, konaná v ulicích města
12. 6. 2010, vyslala významný signál a v následujících letech je zájem iniciovat nové originální formy propagace
myšlenek Meliny Mercouri tak, aby v roce 2015, kdy uplyne 30 let od zahájení projektu EHMK, byly v povědomí
nejširší veřejnosti nejen na Plzeňsku, ale i co nejdále za hranicemi regionu.
V.
Inspirace významnou uměleckou osobností, která neváhala vstoupit do politiky, velmi konvenuje se zaměřením
plzeňské kandidatury. Atraktivita způsobů propagace bude do roku 2015 gradovat, budou využívány nové metody guerilla marketingu a jiných interaktivních přístupů. Cílem je kreativním pojetím oslovit všechny generace
na co nejširším území. Pro druhou polovinu roku 2014, kdy lze nejdříve očekávat vlastní udělení Ceny Meliny
Mercouri, tak bude již dokonale „připravená půda“.
224
1 Hodlá město zavést speciální systém
monitorování a hodnocení pro dopad
programu a pro jeho vedlejší a nepřímé
důsledky?
Ano, základ metodologie monitorování a hodnocení dopadů projektu a souvisejících „knock-on” efektů tvoří
metoda Impacts 081). Novými prvky jsou metodologie Common Assesment Framework (CAF)2) a analýza nákladů
a přínosů s vyváženým poměrem kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Metodologie kombinuje mezinárodní
a místní aspekty a zkoumaná témata řeší nástroji projektového managementu.
Příklad obrazovky vycházející z CAF metodologie, která bude reflektovat probíhající „reálnou” evaluaci:
VAŠE Plzeň 2015
V SOUČASNÝCH ČÍSLECH
—— Počet návštěvníků: 145 387
—— Index spokojenosti návštěvníků: 8,5
—— Počet akcí v rámci EHMK: 169
—— Z toho počet poprvé organizovaných
projektů v Plzeňském regionu: 45
Dnes je 12. dubna 2015.
Inovativní prvky evaluace
a monitoringu jsou:
nově použitá metoda ve formě synergie mezi
metodou Impacts 08 a běžnou metodologií
Evropské unie Common Assesment
Framework (CAF)
obrazovky na plzeňském náměstí a několika
dalších hojně navštěvovaných místech,
ukazující vývoj projektu v číslech a zajišťující
transparentnost a aktuální údaje pro veřejnost
výzkumný program připravený univerzitou,
reflektující aktuální výzkumy ostatních
Evropských hlavních měst kultury a další
důležitá výzkumná témata EU
zaměření se na témata evaluace specifická pro
střední Evropu, jako jsou důvěra ve společnost
a otevřenost vůči změnám
Systém monitoringu a evaluace dopadů projektu je v případě, že Plzeň získá titul Evropského hlavního města kultury, důležitou součástí celého projektu. Monitoring by měl sledovat naplňování programových záměrů projektu
a dosažení určených cílů. Průběžné vyhodnocování napomáhá flexibilně reagovat na vývoj poptávky, v rámci
možností interaktivně vstupovat do struktury programu (např. prodloužením termínu trvání akcí, o které je mimořádný zájem) a zároveň provádět jak analýzy celkového dopadu a rozvoje potenciálu města během daného
roku, tak i analýzy udržitelnosti dalšího rozvoje. Dále uvádíme navrženou metodologii plánovaných výzkumných
programů spojených s monitorovacím a evaluačním procesem a popis tohoto procesu v praxi včetně řídící struktury a časového harmonogramu s hlavními aktivitami a požadovanými výstupy.
interaktivní propojení monitorovacího týmu při
Západočeské univerzitě s kreativním týmem
Plzně 2015 – efektivní využití výsledků výzkumu
v průběhu příprav a realizace projektu
1) metodologie, která byla vyvinuta a implementována v Liverpoolu – EHMK 2008, viz http://www.liv.ac.uk/impacts08/
2) CAF – rámec pro společné posouzení výkonu veřejného sektoru uvnitř EU
225
VI.
VI.
Metodologie
Klíčovými požadavky navrhované metodologie jsou udržitelnost a transparentnost procesu. Cílem je rozšířit
hodnocení přínosů projektu pro cílovou skupinu o perspektivu budoucnosti, resp. zmapování přínosů, které po
projektu zůstanou. Jinými slovy, nejdůležitější jsou změny, které se trvale projeví po ukončení projektu.
Při navrhování metodologie pro projekt Plzeň 2015 byly vzaty v úvahu zkušenosti, chyby a rady dřívějších Evropských hlavních měst kultury, které ve své studii shrnul mimo jiné Robert Palmer (2004). V souvislosti s evaluačními
metodologiemi byla za jednu z největších chyb označena nejasně vymezená a nekonzistentní evaluační kritéria.
Proto jsme evaluační kritéria a prostředky nastavili tak, aby je bylo možno aplikovat nejen v roce 2015, ale i po
něm. Kromě toho je nutné od začátku nastavit jasnou a přesnou metodologii, aby monitorovací a evaluační procesy zůstaly transparentní.
Z tohoto důvodu bude při monitorování pokroku projektu Plzeň 2015 použita metodologie Impacts 15. Tato
metodologie je inspirována metodologií Impacts 08 a aplikována na plzeňské prostředí. Nové je použití systému
CAF, jenž bude využit k nastavení monitorování. Další částí evaluace bude metoda CBA3), která zachytí měkké
faktory a zohlední sociální změny a návrat sociální investice. Metodologie Impacts 15 obsahuje:
—— identifikaci a stanovení priorit zainteresovaných nositelů a partnerů projektu;
—— specifikaci výkonových indikátorů vyplývajících z dlouhodobých a krátkodobých cílů;
—— analýzu druhotných dat shromážděných přidruženými institucemi a taktéž dat z externích regionálních zdrojů;
—— vytvoření speciálních výzkumných projektů na sběr a evaluaci základních dat a vytvoření partnerství na regionální, sektorové a také evropské úrovni;
—— využití fondů z místních, regionálních, sektorových, národních, evropských a mezivládních zdrojů;
—— různé komunikační strategie;
—— využití prostředků cyklického řízení jako běžného nástroje EU;
—— blízká spolupráce s evaluačními experty z Mons – kdykoliv to bude možné.
—— rozšíření partnerství se zahraničními univerzitami a získání zájmu většího počtu zahraničních studentů;
—— podpora inovace, nových technologií, stejně jako progresivních a originálních postupů.
Cíle a odvozené výkonové indikátory
Mimořádné příležitosti vyplývající ze získání titulu EHMK mohou iniciovat zásadní kroky vedoucí k rozvoji plzeňského potenciálu – větší otevřenost, lepší místní a mezinárodní profil, vyšší stupeň inovace, rozvoj kulturní infrastruktury a přitažlivé akademické příležitosti. Plzeňské dlouhodobé cíle proto jsou:
—— rozvoj současných a navazování nových mezinárodních kontaktů;
—— zlepšení mezinárodního profilu města a přilehlých regionů;
—— vyšší atraktivita pro návštěvníky z celé České republiky a dalších zemí;
—— podpora inovativních a kreativních průmyslů a tvůrčích odvětví;
—— rozšíření kulturní nabídky v souladu s požadavkem kulturní různorodosti dle Programu rozvoje kultury;
—— rozšíření a zintenzivnění partnerství s místními, regionálními a evropskými organizacemi;
—— růst a rozšíření místního kulturního publika;
—— rozvoj infrastruktury a organizací, které podporují vyšší životní úroveň (v oblasti kultury, sportu, volného času,
vědy, inovací), a poskytování příležitostí pro město (region) a jejich návštěvníky;
—— otevřenost vůči minoritám všeho druhu a alternativní kultuře;
—— záruka dlouhodobého kulturního rozvoje města a regionu;
—— vytvoření nových akademických příležitostí a větší zainteresování univerzitních (postgraduálních) studentů;
Potenciál výzkumu
Ke zlepšení evaluačního procesu bude vytvořen základní výzkumný program, který vyplní mezery v druhotných
datech. Zmíněný program bude dále přispívat k mezinárodním studiím dopadu a rozvoje příslušných kulturních
politik. Tento rozvoj bude podporován na místní, národní, a potenciálně i evropské úrovni. Plzni tak bude umožněna eventuální spolupráce s evropskými i místními institucemi a dojde k rozvoji kulturního potenciálu. Důraz
bude zvláště kladen na:
—— SMART design programů4);
—— sladění výzkumu s tématy evropských výzkumů a harmonizaci statistických dat;
—— rozvoj přístupů a eventuálních nových přenosných struktur;
—— úsilí o získání jak místních zdrojů financování výzkumu, tak zdrojů z EU;
—— rozvoj partnerství s univerzitami.
3) CBA (cost-benefit analysis) – analýzy návratnosti nákladů
4) SMART (Simple Measurable Achievable Realistic Time) – jednoduše měřitelné a v reálném čase dosažitelné
226
Výkonové indikátory jsou odvozeny z těchto cílů. Indikátory budou monitorovány a průběžně hodnoceny za účelem zjištění, zdali jsou definované cíle plněny a jaké úpravy nebo korekce je třeba udělat.
Klíčové indikátory vycházející ze záměrů výzkumných programů jsou popsány níže:
Přístup ke kultuře
a návštěvnost
Ekonomika a turismus
Kulturní živost
a udržitelnost
Image a vnímání
projektu Plzeň 2015
Řízení a implementace
Důvěra v pořadatele
Počet akcí a návštěvnost Počet návštěvníků
přilákaných do města
Různorodost kulturní
nabídky, kreativita
města
Spokojenost publika
Výkonnost evaluační
komise
Spokojenost
s organizačními
kapacitami
Procento jak
návštěvníků, tak
i občanů, již se zúčastnili
alespoň jedné akce,
která zde byla poprvé
Počet návštěvníků,
kteří zůstali ve městě/
regionu přes noc
Udržitelnost zájmu
o kulturní akce během
dalších 3 let
Vnímání minorit žijcích
ve městě
Počet zainteresovaných
univerzitních
a postgraduálních
studentů
Posílení/selhání důvěry
Průměrný počet
návštěvníků na akci
Průměrná úroveň denní
útraty návštěvníků
města/regionu
Počet přilákaných
zahraničních studentů
a představitelů
akademické obce
Kladné versus záporné
články/reportáže
v médiích
Počet nových
partnerství/grantů na
místní i mezinárodní
úrovni
Kladné versus záporné
aspekty nákladů
Úroveň dopadu na
plzeňskou kreativitu
Počet cestujících
veřejnou dopravou
Úroveň investičních
toků do projektů
využívajících inovativní
metodologie/
technologie
Počet článků/reportáží
v národních a mezinárodních médiích
Kvalita manažerů pro
řízení kultury – růst
kapacit
Počet změn v týmu
dodavatelů/
zainteresovaných
kulturních operátorů
227
VI.
Výzkumné programy budou definovány podle následujících kritérií:
—— cíle výzkumu;
—— strategie;
—— potenciální indikátory;
—— potenciální financování.
Výzkumné programy budou realizovány Západočeskou univerzitou.
Struktura a reporting
Západočeská univerzita vytvoří hodnotitelský tým z řad svých zaměstnanců, především akademických pracovníků
Ekonomické fakulty, v jejichž čele bude stát expert vybraný na základě mezinárodního konkurzu. Vedle Ekonomické fakulty Západočeské univerzity budou zapojeny i další fakulty, například Fakulta filozofická, Fakulta aplikovaných věd a Fakulta pedagogická. Zkušení pedagogové a vědečtí pracovníci těchto fakult budou řídit jednotlivé
výzkumy a šetření, pro které využijí dalších kapacit univerzity, studentů, dobrovolníků a partnerských organizací.
Monitorování a evaluace v praxi
Následující tabulka popisuje specifické části monitorovacího a evaluačního procesu, které obsahují inovativní
aspekty:
Struktura hodnotitelského týmu je navržena následovně:
Organizační struktura monitoringového a evaluačního týmu Plzeň 2015
Opatření
Přístup
Zaměření na střednědobou Z evropské praxe je známo, že střednědobá evaluace má přímý dopad na rozhodovací proces, proto
evaluaci
už evaluace v roce 2014 bude hlavně zaměřena na reportování a dopad procesu řízení.
Nástroje transparentnosti
Úloha hodnotitele
Porovnání
VI.
„Balanced scorecard” – ukazatele (veřejně přístupné na obrazovkách) budou zobrazovat informace
jak pro občany města, manažery a vedení projektu, Evropskou komisi či českou vládu, tak pro širokou
veřejnost na hlavním plzeňském náměstí, klíčových příjezdových cestách a na webových stránkách.
Informace budou aktualizovány každé dva týdny. Obrazovky budou umístěny od 1. ledna 2015
a budou ukazovat alespoň počet návštěvníků, index spokojenosti a počet akcí projektu Plzeň 2015
s důrazem na zcela nové aktivity. Doplňujícími údaji mohou být počet noclehů návštěvníků, poznámka
či stížnost týdne, kterou může návštěvník zaslat pomocí SMS na centrální číslo, apod.
Role evaluace není v týmu Plzně 2015 podceněna, naopak je vnímána jako podstatná součást
procesu. Proto bude zástupce hodnotitelského týmu zván na schůzky managementu a kreativního
týmu zabývající se vývojem projektu a jeho perspektivou. Hodnotitelský tým vychází z dlouhodobých
zkušeností, je zapojen v evropských sítích a je si plně vědom toho, že evaluace a monitorování jsou
přidanou hodnotou v rozhodovacím procesu. Hodnotitelé budou mít k dispozici tým výzkumníků,
studentů a dobrovolníků, kteří budou školeni k provádění rozhovorů a terénního výzkumu.
Za účelem získání požadovaných dat bude navázán kontakt s Českým statistickým úřadem (zejména
Regionální pracoviště v Plzni), obcemi, odbornými institucemi a různými asociacemi. ČSÚ, Krajský
úřad Plzeňského kraje a Magistrát města Plzně budou poskytovat data ohledně turistiky, HDP, výnosů
ze služeb a subjektů poskytujících ubytování. Místní instituce (např. Regionální rozvojová agentura,
Hospodářská komora, Úřad práce, Finanční úřad apod.) budou poskytovat data týkající se tvorby
pracovních míst, aktivit malých a středních podniků, toků investic či počtu nově zapracovaných lidí.
V rámci výzkumu bude navázán aktivní kontakt s DG Regio, oddělením Urban Auditu a EUROSTATu za
účelem využití a sladění indikátorů i na této úrovni. Počítáme s úzkou spoluprací s evaluačním týmem
v Monsu.
2014
Výstupy z předběžné fáze budou publikovány na konci roku 2014. Lze předpokládat zajímavé
výsledky, např. zda je město Plzeň svými občany nejčastěji považováno za univerzitní město a město
umění a kultury.
Využití financování
z evropských fondů
Na financování evaluace a monitoringu akce Plzeň 2015 budou vedle prostředků z městského,
krajského a státního rozpočtu rovněž použity specializované granty z Evropské komise (např.
z DG Zaměstnanost) a určitá část projektů bude spolufinancována EU z prostředků alokovaných
na monitorování a hodnocení. Na ty části výzkumného programu, které mají dopad na rozvoj
akademického výzkumu na evropské úrovni, lze využít prostředky na studie v oblasti kultury
a podnikání z 8. a 9. výzkumného rámce (the 8th Framework Programme and the 9th Framework
Programme).
228
Projektový management
Profesionální vedení výzkumného programu
Členové: Programový manažer (vybrán na základě mezinárodní soutěže), 6 pedagogů ZČU
Plzeň 2015 nebo ZČU
(rozhodne se později)
sběr dat
Akademická komise
Akademická dozorčí rada
Výzkumný program: Zdroje a bariéry kultury v postkomunistickém regionu
v rámci celé Evropy, Mezifakultní výzkumný program s pěti pilíři za využití financování
z národních a evropských zdrojů
Přístup ke kultuře
a návštěvnost
Ekonomika
a turismus
Kulturní živost
a udržitelnost
Image a vnímání
projektu EHMK
Řízení
a implementace
Důvěra
v pořadatele
Výzkumné
projekty
Výzkumné
projekty
Výzkumné
projekty
Výzkumné
projekty
Výzkumné
projekty
Výzkumné
projekty
Vedení hodnotitelského týmu
—— bude přímo reportovat dozorčí a správní radě společnosti Plzeň 2015, o.p.s.;
—— bude ve spolupráci se společností Plzeň 2015, o. p. s. navrhovat úpravy strategických cílů a opatření programových dokumentů města, zejména Programu rozvoje města a Programu rozvoje kultury.
Zárukou udržitelného a transparentního výzkumu a hodnocení by měl být manažer výzkumného projektu, vybraný
v mezinárodním výběrovém řízení, který reportuje přímo správní a dozorčí radě společnosti Plzeň 2015, o. p. s.
229
VI.
Klíčové milníky
Fáze a obsah
2010
Předběžná fáze:
implementace podmínek EHMK
z přihlášky.
x
Přípravná fáze:
nastavení indikátorů a výzkum dotazů,
žádost EU o spolufinancování.
x
Fáze „Co, kdo a jak“:
plánování, definování rizik, skenování
obdobných programů, kontrola
možných dopadů, úprava indikátorů.
Implementační fáze:
hodnocení udržitelnosti a rozvoje,
instalace obrazovek, důraz na
důležitost dopadu této zprávy,
otevřenost pro zpětnou vazbu.
Post-implementační fáze:
závěrečné hodnocení.
Fáze „Za horizontem“:
nové projekty podle dosaženého
stavu a vycházející z analýzy rozvoje.
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
< 2017 Klíčové výstupy
Průzkum názorů občanů na
vnímání jejich města.
x
Seznam indikátorů odsouhlasených představenstvem,
zahájení činnosti hodnotitelského týmu.
x
x
První zpráva o Impacts 15,
akademická konference na
téma dopady a odkaz.
x
x
Druhá zpráva o dopadech
a odkazu (tato zpráva je
považována za zprávu s
nejdůležitějším dopadem, viz
monitorování v praxi výše).
x
x
Srovnávací průzkum po
ukončení projektu. Závěrečné
hodnocení dopadů projektu
Plzeň 2015. Závěrečná
prezentace.
x
Trvale udržitelné kontakty
univerzity s hodnotiteli dalších
EHMK.
Monitorovací zprávy budou průběžně obsahovat hodnocení, zda jsou definované cíle dosahovány či nikoli a jaký
druh korekcí je třeba provést. Tento proces bude zahrnovat dvě fáze kontroly: kontrolu průběžnou a kontrolu následnou (srovnávající sadu cílů s dosaženou realitou).
Zásadní partneři hodnotícího týmu:
—— správní rada a dozorčí rada společnosti Plzeň 2015 o. p. s.;
—— tým společnosti Plzeň 2015, o. p. s.;
—— Západočeská univerzita v Plzni (zapojující příslušné fakulty);
—— síť odborníků a univerzit z jiných Evropských hlavních měst kultury;
—— vnitřní okruh akademiků, kteří se postupně zapojili do hodnocení projektu Plzeň 2015;
—— Český statistický úřad, zejména Regionální pracoviště v Plzni;
—— Hospodářská komora;
—— Úřad práce v Plzni;
—— Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje;
—— Magistrát města Plzně a úřady městských obvodů;
—— Krajský úřad Plzeňského kraje;
—— obecní a městské úřady obcí v regionu a v České republice (viz kap. I/4);
—— příslušné regionální a místní úřady v zapojených oblastech a městech v zahraničí (viz kap. I/4);
—— agentura CzechTourism;
VI.
230
231
VI.
—— agentura CzechTrade;
—— Institut umění – Divadelní ústav, Hudební informační středisko a další odborné instituce;
—— mezinárodní umělecké sítě.
Měřitelnost efektů projektu v celé šíři
Monitoring a evaluace popsané v této kapitole se ve větší míře zabývají „měřitelnými” ukazateli. Mnohem složitější je zhodnotit zcela zásadní a nezastupitelný přínos investic do kultury k rozvoji duchovních hodnot, ke
kultivaci společnosti a v případě plzeňského projektu také k rozvoji reálné občanské společnosti, postavené na
základech participativní demokracie.
Impacts 15 proto nejsou jen obvyklé indikátory, ale též otevření diskuse na evropské úrovni, která se věnuje
oněm „neměřitelným”, exaktně nevyčíslitelným hodnotám a hledání cest ke zviditelnění a hlubšímu pochopení
těchto efektů, nejvyšší přidané hodnoty evropské civilizace. Jedině respekt k duchovním hodnotám společnosti
vrátí Evropě místo, které jí v celosvětovém kontextu náleží.
2 Hodlá město zavést speciální
systém monitorování a hodnocení
pro finanční řízení?
Hodnocení a monitorování finančního managementu bude provedeno na třech úrovních:
a) interní kontrola a monitorování finančních operací;
b) externí kontrola a monitorování finančních operací zakladatelem a poskytovatelem prostředků a darů;
c) nezávislý audit.
Interní kontrola a monitorování finančních operací
Interní kontrola a monitorování finančních toků budou probíhat podle interních pravidel, která budou vydána
ředitelem společnosti Plzeň 2015, o.p.s. Účelem interní kontroly a monitorování bude monitorování:
—— rozpočtu;
—— úrovně nákladů a výnosů;
—— efektivního využití prostředků kulturní společnosti.
Interní kontrola bude zaměřena na:
—— kontrolu rozpočtu a kontrolu nákladů a výdajů (provádí ředitel společnosti, finanční ředitel a dalších osoby)
jednou měsíčně;
—— předběžnou, průběžnou a zpětnou kontrolu finančních operací nad 100 000 Kč / 3 846,15 € (dle pravidel společnosti při každé operaci);
—— inventuru prostředků společnosti dvakrát ročně;
—— kontrolu finančních výdajů (provádí dozorčí a správní rada) minimálně jednou ročně;
—— odsouhlasení rozpočtu a odsouhlasení eventuálních změn v rozpočtu správní a dozorčí radou;
—— odsouhlasení ročních finančních uzávěrek a odsouhlasení výročních zpráv společnosti.
Externí kontrola a monitorování finančních operací
Kontrola a monitorování finančního managementu budou prováděny zakladatelem společnosti a dalšími poskytovateli prostředků a darů z veřejných rozpočtů. Bude vyplývat ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
veřejných služeb a jejich změn.
Externí kontrola využití prostředků z EU bude provedena na základě příslušné platné legislativy a metodologie
České republiky, či legislativy EU.
Externí kontrola darů a grantů z neveřejných zdrojů bude podléhat podmínkám stanoveným dárcem.
Nezávislý audit
Finanční uzávěrka (audit) bude provedena jednou ročně na základě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a jejich změnách. Audit bude proveden autorizovaným nezávislým auditorem.
VI.
232
233
VI.
VI.
234
235
VI.
Další informace
VII.
můžeš si se mnou povídat
VII.
236
dotkni se, něco tu pro tebe mám
237
VII.
1 Jaké má přihláška vašeho města silné
stránky a jaké má rozhodující parametry pro
úspěšné získání titulu Evropské hlavní město
kultury? Jaké jsou na druhé straně její slabiny?
Posoudit silné a slabé stránky přihlášky je pro ty, kteří ji psali, dali do ní své srdce a obětovali jí mnoho bezesných
nocí, velice těžké.
Zároveň to nelze ani bez posouzení silných a slabých stránek prostoru a doby, v nichž přihláška vznikla.
SILNÉ STRÁNKY PŘIHLÁŠKY A VNĚJŠÍ PŘEPODKLADY PRO ÚSPĚŠNOU REALIZACI PROGRAMU
—— Posun (či návrat ke kořenům) v tématu EHMK – od revitalizace prostoru k revitalizaci člověka.
—— Jasně definovaná vize projektu spočívající v propojení dvou evropských duševních světů – od minulosti k budoucnosti, od totality ke kreativitě – směřující k radikální změně v myšlení a chování jedinců i města jako celku,
bez níž nelze uvažovat o opravdovém vstupu do Evropy.
—— Dostatečně dlouhý proces tvorby přihlášky (tři roky).
—— Využití principu participace při tvorbě přihlášky a přiblížení se k běžným evropským demokratickým metodám
rozhodování a řízení.
—— Slogan Otevřete si Plzeň! – Pilsen, Open Up!
—— Široce pojatý návrh programu strukturovaný do čtyř proudů, které charakterizují plzeňskou situaci – Umění
a technologie, Vtahy a city, Tranzit a menšiny a Příběhy a prameny.
—— Jednoznačně definovaný postup při výběru a řízení jednotlivých projektů.
—— Síť partnerů pro realizaci projektu na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni.
—— Soulad programu s dlouhodobými programovými vizemi a cíli města i regionu.
—— Nastavení spolupráce s městem Mons.
—— Nastartování mezinárodní sítě kulturních center v bývalých pivovarech.
—— Jasně definovaný způsob organizace projektu formou obecně prospěšné společnosti, jejíž založení již bylo
schváleno politickými orgány města.
—— Přehledný návrh financování akce s jasně vymezeným podílem příspěvků od města a dotací z fondů EU.
—— Fundraisingová strategie vytvářející předpoklady pro získání sponzorských příspěvků.
—— Strukturovaný soubor investic na zlepšení situace v dopravní obsluze města a v oblasti životního prostředí.
—— Návrh v Česku unikátní konverze památkově chráněné budovy bývalého pivovaru Světovar na multižánrové
kulturní centrum.
—— Nová budova Západočeské galerie splňující mezinárodní požadavky na moderní muzea umění.
—— Klíčové investice do kulturní a volnočasové infrastruktury, jež mají město, region a další subjekty zájem realizovat i bez získání titulu EHMK.
—— Komunikační strategie zaručující maximální otevřenost a dostatečnou propagaci projektu i ceny Meliny Mercouri.
—— Sofistikovaný systém hodnocení a monitoringu zajišťovaný odborníky ze Západočeské univerzity a nezávislý
na společnosti Plzeň 2015.
VII.
238
—— Vnější předpoklady pro naplnění programové vize a pro realizaci projektu:
• rozumně velké město se 170 000 obyvateli;
• silné centrum regionu;
• město na hranici – Plzeň dlouhodobě ležící na rozhraní dvou světů;
• dostupné město – dobrá dostupnost města, blízkost hlavnímu městu Praze a německé hranici;
• město s dlouhodobou strategií rozvoje zaměřenou na inovativní podnikání v synergii s rozvojem kultury
a péčí o prostředí;
• průmyslová tradice města;
• postupný rozvoj znalostní ekonomiky;
• zázemí pro technické, humanitní i kulturní vzdělávání na střední i univerzitní úrovni;
• účinné nástroje dlouhodobé a koordinované podpory kulturních akcí;
• Program rozvoje kultury na léta 2009–2019, vypracovaný participativním procesem;
• identifikace obyvatel s městem;
• světový věhlas plzeňského piva Pilsner Urquell;
• předpoklad podpory měkkých projektů v novém programovém období EU od roku 2013;
• prosazování nové kulturní vize EU vyjádřené v dokumentu Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních
a tvůrčích odvětví.
PARAMETRY PRO ÚSPĚŠNÉ ZÍSKÁNÍ TITULU EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY
Inovativnost – programová vize si dala za cíl změnu myšlení a společenského chování, proměnu Plzně v otevřené, komunikující, přátelské a učící se město s evropským významem.
Reálnost – koncepce programu i klíčové investiční akce jsou navrženy tak, aby byly z hlediska finančního i organizačního zvládnutelné a přinesly žádoucí společenské a ekonomické efekty. Jinými slovy nejde o bombastický
projekt rozsáhlých investic a kulturních akcí, ale o projekt ambiciózní svou dlouhodobou vizí.
Otevřenost – projekt předpokládá maximální zapojení partnerů. Projekt je otevřený změnám a doplňkům navrženým v souladu se základními principy v letech 2011–2014.
Transparentnost – organizace projektu, systém hodnocení a monitoringu programu a kontrolní mechanismy
finančního řízení zaručují maximální transparentnost procesu realizace projektu.
Stabilita – město i region již vyjádřili vůli projekt realizovat. Město má důvěru ve stávající tým kandidatury a chce
jej dále rozvíjet. Maximální zapojení partnerů zaručuje celospolečenskou stabilitu projektu.
Udržitelnost – udržitelnost koncepce programu i navržených investic je zajištěna na období do roku 2016 a dále.
Projekt EHMK zapadá do dlouhodobých koncepcí města i kraje, jejichž doba realizace přesahuje rok 2015.
239
VII.
SLABÉ STRÁNKY PŘIHLÁŠKY A OHROŽENÍ REALIZACE PROJEKTU
—— Nepřesvědčivé návrhy projektů některých důležitých partnerů, spočívající v jejich neochotě měnit osvědčené
přístupy a otevřít se Evropě.
—— Potíže v komunikaci s některými regionálními partnery z důvodu „žárlivosti“ na Plzeň.
—— Dosud nedořešené obsazení důležitých pozic v týmu (PR manažer a finanční ředitel).
—— Nezaručené financování ze strany České republiky.
—— Závislost realizace některých investic do infrastruktury na dotacích ze strukturálních fondů EU.
—— Vnější rizika, jež má projekt snahu odstranit:
• provinční charakter města;
• konzervatismus provázený nízkou tolerancí;
• neschopnost vyrovnat se s kulturními a sociálními potřebami národnostních menšin;
• nedůvěra v novinky a výjimečnosti;
• málo progresivní a málo sebevědomá současná kulturní produkce;
• malá účast kulturních provozovatelů a aktérů na poli kultury v evropských sítích;
• nízká míra místní spolupráce a vytváření kontaktů mezi kulturními institucemi, podnikateli, školami a jednotlivci;
• chybějící kulturní infrastruktura;
• chybějící vzdělávání v umění – např. dramatické umění, tanec, kulturní management a animace kultury (sekundární a terciární vzdělávání).
—— Vnější hrozby, jež projekt nemůže ovlivnit:
• krach nebo odsunutí firem s výrobami s nízkou přidanou hodnotou s důsledkem vysoké nezaměstnanosti;
• přetrvávající politická nestabilita v ČR;
• zpolitizování projektu, korupční jednání;
• nepříznivý postoj nového vedení města po volbách 2010;
• přetrvávání nebo prohloubení ekonomického poklesu, vedoucí k dalšímu omezení veřejných rozpočtů.
2 Hodlá město pro nadcházející léta
rozpracovat konkrétní kulturní projekty bez
ohledu na výsledky přihlášky do soutěže
o titul Evropské hlavní město kultury? Připojte
prosím komentář.
Město Plzeň projevuje dlouhodobou a cílenou snahu o rozvoj kultury a jejích konkrétních projevů již od 90. let,
což se promítlo i do Programu rozvoje kultury na léta 2009–2019.
Jeho zájem o titul EHMK je logickým vyústěním dlouhodobé vize a získání prestižního titulu by mohlo zásadním
způsobem napomoci realizaci smělých cílů a záměrů města a okolí.
V případě, že by město titul nezískalo, lze předpokládat značný opad zájmu, který nyní narůstá zvláště v široce
rozvětveném neziskovém sektoru. Snahou přípravného týmu by přesto bylo v započatém procesu „bottom-up“
pokračovat a realizovat záměry diskusních fór, sloužících k cenné výměně zkušeností včetně aktivit napojených
na síť A Soul for Europe. Stejně tak by město nadále pokračovalo ve studii optimalizace podmínek budoucího
provozu areálu Světovar s využitím dobře nastartované sítě nesoucí podtitul „To beer or not to beer?!“.
Realizace investičních záměrů je zakotvena v uvedeném Programu rozvoje kultury, a tak lze předpokládat, že
vytvoření nových prostor pro současné umění by vedlo k jeho dalšímu rozvoji a související diverzifikaci kulturní
nabídky. Konkrétní projektové záměry však bude složitější realizovat bez důležité finanční podpory, kterou by
získání titulu mohlo generovat.
Kulturní nabídka města do roku 2015 by s největší pravděpodobností nenarostla do tak velkých rozměrů, jak
je popsáno v přihlášce. Snahou by však bylo podpořit vícezdrojové financování a jeho transparentní nastavení
na úrovni města a kraje, a to především pro široké pole neziskových organizací, a umožnit tím realizaci menších
projektů nejen na lokální úrovni, ale i s přesahy mezinárodními.
Kandidátský tým v každém případě počítá se zavedením arts managementu na Západočeskou univerzitu, a proto by nadále podporoval proces zvyšování kompetencí místních organizátorů a jejich zapojování do evropských
projektů včetně spolufinancování z EU.
Proces kandidatury každopádně vyvolal zajímavou a problematickou diskusi o postavení jednotlivých aktérů
na poli kultury a možnostech jejich dalšího směřování. Pravidelně se opakující akce by měly tak jako tak dospět
k výraznému kvalitativnímu posunu a většímu evropskému záběru a zároveň přivykat konkurenci nových impulsů,
které vznikají z bytostné potřeby místních občanů.
VII.
240
241
VII.
3 Dále prosím uveďte další připomínky
a komentáře, které na téma přihlášky
považujete za nutné.
Druhé kolo plzeňské kandidatury připomínalo sprint neustále se rozšiřujícího přípravného týmu v komunikaci
s co nejširším okruhem zájemců ze všech oblastí života ve městě i regionu. Výsledkem je neuvěřitelně dynamický
proces aktivizace veřejnosti „zdola“, který odkrývá řadu skrytých problémů, a zároveň otevírá nové příležitosti
pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví v celé lokalitě.
Přípravný tým si velmi váží velkého zájmu místních občanů a organizací a rád by touto cestou poděkoval za veškerou konkrétní pomoc, podporu a uznání. Děkuje i za všechny dobře míněné kritické postřehy a připomínky,
které jsou nesmírně důležitou zpětnou vazbou.
Závěrem jen několik postřehů z procesu oslovování veřejnosti:
„Bruselský jazyk“ je na míle vzdálen realitě, v níž lidé žijí. Působí akademicky, sofistikovaně, nezáživně a hlavně
nesrozumitelně. Je to velká škoda, protože směr, jímž se evropská kulturní agenda ubírá v posledních letech, je
atraktivní a je v souladu s pocity velké většiny odborníků a běžných občanů i v České republice.
Vysvětlování a přeformulování bruselské terminologie stálo tým kandidatury mnoho energie. Při samotném procesu psaní přihlášky se tým snažil o záživnější, osobnější přístup reflektující reakce konkrétních aktérů z Plzeňska.
Získá-li město titul EHMK, máme v úmyslu v této cestě pokračovat a věnovat se srozumitelnému výkladu „bruselských vizí“ různými inovativními formami se zapojením umělecké obce. Inspirací může být i svérázný český
přístup k úřednickému či politickému „ptydepe“, odrážející se ve slavných divadelních kusech.
Výsledek chystaných brainstormingů a studií by mohl být velmi zajímavým podnětem a inspirací i pro Evropskou
komisi samotnou.
VII.
242
243
VII.
Poznámky
244
245
Vizualizace nové budovy divadla je použita se svolením autorů Vladimírka Kružíka a Jindřicha Smetany, Helika, a.s.
Vizualizace nové budovy Západočeské galerie je použita se svolením autorů Ladislava Kuby
a Tomáše Pilaře, Kuba & Pilař Architekti
Provozní schéma Muzea designu a životního stylu je použito se svolením autorů Tomáše Prouzy
a Jaroslavy Zimy, ateliér D3A, spol. s r.o.
Vizualizace úprav Štruncových sadů a rekonstrukce Stadionu města Plzně jsou použity se svolením
autora Daniela Němečka, ADP Němeček
Plzeň 2015
Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015
Vydalo Statutární město Plzeň, Magistrát města Plzně, nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň
Autorský tým: Šárka Havlíčková, Ida Kaiserová, Jana Komišová, Yvona Kreuzmannová, Mattijs Maussen,
Kateřina Melenová, Anna Podlesná, Milan Svoboda, Petr Šimon a členové kreativního týmu
a další spolupracovníci uvedení v kapitole I/16
Koordinátor přihlášky: Anna Podlesná
Jazyková úprava: Kateřina Horváthová, Soňa Poláčková, Petr Šimon
Anglický překlad: Aleš Dvořák, Ric Giner, Skyland Kobylák, Barbora Pavelková, Senta Shandová, Marie Tesková
Jazyková úprava anglické verze: Filip Miller
Grafická úprava a DTP: Věra Marešová, Ondřej Zámiš
Fotografie: Jan Dienstbier, Václav Hynčík, Miroslav Chaloupka, Dana Kyndrová, Martin Pecuch, Veronika
Pešková, Studio Petrohrad (Petr Polák a Lucie Pištorová), archiv Odboru prezentace a marketingu MMP
Tisk: TRICO spol. s r. o., Praha
Náklad: 150 ks
Počet stran: 248
ISBN: 978-80-254-7575-1
Plzeň 2010
www.plzen2015.eu
246