Časopis Krajem sv. Antonínka 40

ZÁ㶕Í - 㶕ÍJEN 2014
Jaké byly slavnosti vína
Kontroverzní kalendář: polonazí
šohajé
Bikeři v Karpatech
40
Krajohled
Blatnické překvapení
Návštěvníci dožínkové poutě na Blatnické ho㶣e nevě㶣ili svým
o㶜ím. P㶣i p㶣íjezdu k Poutní kapli svatého Antonína již nedrkotali po kamenité cestě a nehledali místo k zaparkování. Vítala
je žulovými kostkami vydlážděná p㶣íjezdová cesta a nové
parkoviště pro 74 aut. To vše je dílem místního fará㶣e Zde㶡ka
Stodůlky. A to nejen jako organizátora. Usedal za páky bagru 㶜i
se chopil lopaty. A spolu s ním i Josef Ku㶣ina a stovka st㶣ídajících
se ochotných farníků z Blatnice i z okolních farností. Ruku k dílu
p㶣iložili i muži ze Starého Města, Uherského Hradiště a Dolního
Něm㶜í. Zastihnout jste je mohli od ranních hodin až do ve㶜era.
Ani deště se nebáli, měli p㶣ipravený i stan, jen aby vše stihli
dobudovat k pouti. Vybudováním parkoviště akce ještě nekon㶜í,
vydlážděná cesta bude pokra㶜ovat i kolem zadní strany kaple.
Celkem o ploše 12 250 metrů 㶜tvere㶜ních v hodnotě zhruba 14
milionů korun. Tempo práci lze vytušit z fotografického sběrného materiálu. Poslední je po㶣ízen dva měsíce po zahájení stavby.
text a foto: František Gajovský
OBSAH / ÚVODNÍK
Obsah
UDÁLOST
Stovky Hlučanů se oblékly do krojů
5
ROZHOVOR
PROVOKATIVNÍ ŠOHAJI
6
Burčákových
čtyřicet
FOTOREPORTÁŽ
Když víno spojuje
8
Ve slováckém podzemí to šumí a v㶣e. A věru rychlý kvapík můžeme
PŘELET
Motoroví Ogaři přijeli do Blatničky
Ostrožská Lhota má nové hasičské vozidlo
Každá muzika mosí mět něco svého
Hlucké děti dobyly divoký západ!
Přes blatnický Smíchov letěly perseidy
ZŠ v Ostrožské Nové Vsi oslavila 110 let
9
10
11
12
13
14
sledovat i na povrchu. Dol㶡ácké a Hor㶡ácké slavnosti, slavnosti vína,
nejrůznější vinobraní. Do toho všeho v redakci mírně slavíme a užíváme si drobnou profesní radost ‒ v ruce držíte „kulaté 㶜ty㶣icáté vydání
Krajem svatého Antonínka. Není to závratné 㶜íslo, ale není zanedbatelné. P㶣edstavuje více než šestiletou historii 㶜asopisu, který popisuje
a zaznamenává dění v regionu, v němž jsme doma. 㶏asopisu nekomer㶜-
POMEZÍ
Bratrské setkání na Javořině
15
ního, existujícího díky nadšení a zápalu redaktorů, autorů a ochotných
dopisovatelů. Pat㶣í jim velké poděkování.
ZÁPISNÍK
CD ZROZENÉ Z LÁSKY
16
ním způsobem rozhodovat v 㶣íjnových volbách do Senátu a obecních
OCHOTNÍCI
Hluk plný divadelníků
18
zastupitelstev. Ostatně, i z inzerce v tomto vydání KSA je to znát. P㶣eju
vám i sobě, abychom dokázali skloubit tep srdce s radami rozumu a do
VINOBRANÍ
Skvělý burčák i krásné čtení
O budoucí podobě Slovácka, domova, který sdílíme, budeme zásad-
19
uren vhodili ta nejvhodnější jména.
VÝROČÍ
Sběratel a hudebník Martin Zeman
20
Š㶇astnou ruku!
PODĚKOVÁNÍ
Ovečky se loučily s pastýřem
21
SU
Devadesát plodných let
22
Miloš Kozumplík
šéfredaktor
ROZHOVOR
Pravý včelař nešidí
23
SPORT
Tomčal z Lipova ovládl běžecké závody
Fotbalový kemp Michala Kadlece
Ostrožský biker šestý
24
24
25
HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI
Barevná horňácká paleta
26
DOLŇÁCKÉ SLAVNOSTI
Hýlom hálom 2014
27
MÍSTEČKA
DOBRÝ DŮVOD ZASTAVIT SE
28
RECENZE
Láska – žena – obdiv - krása
Místní akční skupina
Horňácko a Ostrožsko
30
Krajem svatého Antonínka, regionální periodikum, povoleno
Ministerstvem kultury 㶏R pod. 㶜. MK 㶏R E 18131, vydává Mikroregion
Ostrožsko, Uherský Ostroh, PS㶏 687 24
Redakce: Miloš Kozumplík, Vladimír Sal㶜ák 774 115 186, František
Gajovský, Stanislav Dufka • Jazyková úprava: Mgr. Zde㶡ka Pokorná
• e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz, cena
výtisku 20 K㶜 • Design, grafické zpracování: Grafické studio Joker,
Uherské Hradiště • Tisk: Joker, s. r. o., Masarykovo nám. 35, Uherské
Hradiště, tel. 572 551 155. • 㶏asopis vyjde v listopadu 2014.
Titulní fotografie: Lukáš Baro㶡 (momentka z Dol㶡áckých slavností)
33 - 38
www. ostrozsko.cz
3
DOPISY A REAKCE 㶏TENÁ㶕Ů
Polemika nad polemikou
Je mně podivné, s jakou ironií až arogancí
reagoval pan Pavel Valí㶜ek na můj p㶣íspěvek k jeho rozhovoru zve㶣ejněném v 㶜asopise KSA (㶜. 36, s. 26 ‒ 27), ve kterém
jsem z větší 㶜ásti souhlasil s mnohými
jeho názory zde p㶣ednesenými, kup㶣. že
㶜lenění národopisných oblastí podle krojů, jak uvádí národopisci v 㶜ele s Josefem
Klva㶡ou, není p㶣íliš p㶣esné a spravedlivé,
jelikož je posuzováno jen z jednoho hlediska (krojově). Fandil jsem i jeho názoru,
že z hlediska geografického, hudebního
a pís㶡ového tyto obce (Hroznolhotsko)
více inklinují k Hor㶡ácku než k Dol㶡ácku,
a proto má tato oblast k hor㶡áckému regionu, z výše uváděných důvodů, blíže.
Dokonce jsem v 㶜lánku napsal, že „by jím
uváděné vesnice měly pod region hor㶡ácký spadat .
Ve stejném duchu jsem chápal i jeho
slova o lidových písních, jejich vzniku,
interpretaci a bral jsem v úvahu i jeho názory na sou㶜asné CM a jejich prezentaci
na ve㶣ejnosti. Jestli dob㶣e a pozorně 㶜etl,
musel pochopit, že nejsem zaujat proti
těmto obcím, ba ani jsem vysloveně neuvedl, že by neměli „pat㶣it do Hor㶡ácka ,
jak vyznívá z jeho odpovědi, nebo㶇 jejich
folklór vychází ze stejných základů. Možná by se p㶣i㶜leněním k Hor㶡ácku tento
slovácký podregion územně alespo㶡
zvětšil. (Mimochodem název Hor㶡ácko
ne- „prosadili po㶜átkem 20. století intelektuálové z Velké , jak Valí㶜ek píše, ale
tento název používal již spisovatel Matúš
Be㶡a a suchovští republikáni a další významné osobnosti p㶣ijíždějící na Hor㶡ácko už od 80. letech 19. století.) Te㶞 jsem
na rozpacích, který z nás dvou je p㶣i 㶜tení
více nepozorný? On, 㶜i já, nebo oba?
V žádném p㶣ípadě, jak pan Valí㶜ek uvádí, jsem neměl v úmyslu „podrobit jeho
názory zdrcující kritice . Jen jsem se nad
jeho výroky zamýšlel a díval se na ně z jiného úhlu. On totiž úvod témě㶣 každého
㶜lánku 㶜tená㶣e vždy nejd㶣íve stru㶜ně in-
formuje, 㶜ím se následující text bude zaobírat, a pak obsah v další 㶜ásti podrobněji rozvádí. Tak to bylo i v mém p㶣ípadě,
u mého textu, nikoliv jak pan Valí㶜ek píše,
že „ v úvodu se chystá mé názory podrobit… kritice... a o pár vět se dovídáme, že
….souhlasí . Doufám, že nemusím stylistiku dále komentovat a rozvádět a vysvětlovat, co je to kritika, co zamyšlení
nebo úvaha.
Ve svém p㶣íspěvku jsem zaujal pouze
jiné stanovisko jen k dvěma zve㶣ejněným údajům, jak je rozhovor p㶣inesl, tj.
k otázce centra Hor㶡ácka a hudeckým
muzikám působícím od 80. let 19. století
a v první polovině 20. století na Hor㶡ácku, nikoliv ke krojům (zde z mé strany jen
mini poznámka k louckému mužskému
kroji) a jeho vývoji, o nichž se pan Valí㶜ek
v závěru svého následného rozjímaní široce a s oblibou rozepisuje.
Jistěže mi p㶣ipadlo úsměvné, že se v novinovém textu z 30. letech minulého
století psalo o tom, že Hroznová Lhota
je centrem Hor㶡ácka, což jsem však ve
své úvaze (a zase nikoliv zdrcující kritice),
jak k tomuto tvrzení mohli noviná㶣i p㶣ijít,
pouze vysvětloval, avšak nijak proti tomu
nezbrojil. V závěru zamyšlení uvádím, že
„...p㶣íznivci p㶣ijíždějící do kulturou žijící
Lhoty v 30. letech mohli tuto vesnici za
centrum regionu považovat. Názor je to
jistě zajímavý . Už vůbec nepíši, že „se
jednalo o úlet nějakého neinformovaného noviná㶣e… , jak uvádí Valí㶜ek. Samoz㶣ejmě, já jsem v úvaze p㶣ipustil, že noviná㶣i mohli Lhotu za centrum považovat.
Snad i jiní budou respektovat názor můj
dotýkající se tohoto problému.
Ještě pár slov k výroku: „P㶣itom hudecká
muzika hrající sedlácké, nikoliv sedlcké,
vydržela v Hroznové Lhotě až témě㶣 do
druhé světové války. Na rozdíl od většiny
hor㶡áckých obcí, kde bu㶞 není doložená
vůbec, nebo zanikla již koncem devatenáctého století. Takto jím podané vyjá-
d㶣ení v rozhovoru brali mnozí folkloristi
žijící na tomto území, a mne nevyjímaje,
jako neférové a nesprávné, nebo㶇 skute㶜ně v těchto obcích muziky působily už
od 80. let p㶣edminulého století a nevymizely ani ve století dvacátém, jak autor
tvrdí. Ano, víme, že existovaly hlavně ve
Velké a Vrbkách, ale i Lipově a v Javorníku, kdy Hozákům dokonce vypomáhal
(㶜asto na svatbách i zábavách, šlo o štrajch) i Trnův žák a pokra㶜ovatel, legendární
primáš Martin Miške㶣ík, o 㶜emž se zmi㶡ují
i prof. PhDr. Vladimír Klusák a MVDr. Vladimír Pavlík ve svých písemných vzpomínkách (viz jeho 㶜ty㶣dílná a obsáhlá studie
Hudci), jež sepsali témě㶣 p㶣ed půl stoletím. Že byli v Kuželově 㶜i Lipově 㶜asem
hudci vytla㶜eni dechovkou, to je známo,
ale smy㶜cové nástroje s hudci zde, i když
méně výrazní než 㶓orci, Klusáci, Zemané,
Kubíci, Hrbá㶜é, Valášci, Šáché, ojediněle
působili. A proto považuji reakci mnohých místních národopisců uváděnou
v mém minulém textu za oprávněnou, to
a㶇 se na mne pan Valí㶜ek nezlobí. Slušně
㶣e㶜eno a konstatováno, nemám k tomu
více co dodat.
㶏tená㶣ům tohoto krásného 㶜asopisu se
v závěru omlouvám, že musí 㶜íst tyto 㶣ádky a tuto polemiku. Slibuji vám, že se k tomuto tématu již nebudu vracet, a㶇 bude
z druhé strany reakce jakákoliv. Tento
㶜asopis si takto vedené diskuze snad ani
nezaslouží. Koneckonců, 㶜tená㶣, který si
ještě jednou pozorně p㶣e㶜te tuto problematiku v 㶜. 36, 38 nebo 39, si svůj názor
sám ur㶜itě udělá i bez dalšího komentá㶣e.
Jen bych rád věděł, kdo na teho hołuba
mírił presněji a kdo zestrelił toho vrabca
㶜i vrabců větší po㶜et. Zda já nebo on.
Možná bychom se nakonec mohli o ty
zast㶣elené vrabce s panem Valí㶜kem podělit. Co vy na to?
㶏tená㶣e od srdce zdraví
PhDr. Antonín Mi㶜ka.
Dopisy, reakce, náměty a tipy na reportáže posílejte na e-mail: [email protected]
nebo na adresu: Mikroregion Ostrožsko, Uherský Ostroh, 687 24
4
www. ostrozsko.cz
UDÁLOST
Stovky Hlučanů
se oblékly do krojů
Úha, to je lidí, 㶣íkal jsem si, když jsem na
letošních Dol㶡áckých slavnostech v Hluku
poprvé uviděl průvod krojovaných Hlu㶜anů.
Jak moc jich je, jsem naplno pochopil až ve
chvíli, kdy jsem mezi ně vešel a snažil se zjistit, kdože do průvodu vlastně p㶣išel a pro㶜.
Prodíral jsem se davem lidí, u některých se
zastavil na pár slov, a 㶜ím déle jsem průvodem šel, tím víc mi docházelo, že dostat se
na úplný konec nebude jednoduché ‒ tolik
Hlu㶜anů a jejich hostů p㶣išlo!
„Idu po patnácti rokoch, nechal jsem si ušit
kroj, 㶣íkal mi hned první 㶜lověk, kterého
„To jsou všechno Šim㶜íkovi. Dcery, vnu㶜ky,
vysvětloval mi pan Šim㶜ík. Podobně bych
mohl jmenovat další. Nap㶣íklad pan Uhlí㶣
měl kolem sebe šest vnuků; samoz㶣ejmě
všichni šli v kroji.
jsem oslovil, mladík Lukáš, jenž nesl v 㶜ele
průvodu cedulku s nápisem KROJOVANÝ
HLUK. Brzy jsem poznal, že nebyl výjimkou, mladých Hlu㶜anů bylo možné potkat
poměrně hodně.
Zárove㶡 jsem žasnul nad některými rodinami, které měly v průvodu hned několik
㶜lenů ‒ a všechny v kroji. „Já jsem Šim㶜íková... Já také... Také Šim㶜íková... Jsem Šim㶜ík,
slyšel jsem stejné p㶣íjmení ještě několikrát.
Mohl bych jmenovat další a další, ale zajímá
mě, jak je možné, že tolik lidí se oble㶜e do
kroje, aniž by p㶣itom byli t㶣eba z folklorního
souboru nebo je do průvodu táhla nějaká
povinnost. „Protože milujeme folklor,
slovácká krév néni voda. Nenecháme p㶣ece
kroj ležet, 㶣íkali mi manželé Prajzovi, s kterými šla jejich dcera a vnuk. „Protože je to
rodinná tradice, babi㶜ku se krojům věnuje,
má spoustu krojů, p㶣ála si, abych šla, tak
jsem jí chtěla udělat radost, vysvětlovala
vnu㶜ka „teti㶜ky Stojaspalové. „Babi㶜ka
㶣ekla, že půjdeme, tak jdeme a jdeme rádi,
㶣íkal jeden z kluků Dohnalových, který měl
vedle sebe p㶣ítelkyni. Také byla oble㶜ená do
kroje. Do hluckého.
V průvodu p㶣itom bylo možné potkat také
nemálo Hlu㶜anů, kte㶣í se sice odstěhovali,
ale ke svému rodnému měste㶜ku mají stále
silný vztah. „P㶣estože žiji mimo Hluk, nesmírně rád se sem vracím, tvrdil nap㶣íklad
Ivo Mitá㶜ek, který se rozpovídal o tom, jak
oba jeho rodi㶜e byli velcí folkloristé a děda
šil kroje. „Když sem byl malý, šel jsem s rodi㶜i v průvodu. Te㶞 jdu se svou manželkou
a dcerkou Ani㶜kou. Historie se opakuje,
nic nekon㶜í. To je ta nádhera. lou㶜il se Ivo
Mitá㶜ek.
Radek Bartoní㶜ek
(Více na str. 27)
www. ostrozsko.cz
5
ROZHOVOR
PROVOKATIVNÍ ŠOHAJI
Její Jihomoravská komunitní nadace vydala kalendář, kterého si milovníci lidových tradic a krojů nemohli nevšimnout. Spoře oděné a někdy
až polonahé šohaje pro projekt ZLATY MADĚŘIČOVÉ nasnímal znamý
fotograf Robert Vano.
■ Jak jste na tu poměrně odvážnou myšlenku p㶣išla?
Folklor je bezesporu největší hodnotou
našeho regionu. Ne vždy ale umíme s touto
skute㶜ností dob㶣e pracovat. P㶣íliš 㶜asto
folklor interpretujeme nevkusně, a také
velmi neatraktivně. Mám na mysli projekty,
které jsou spíše jen utrácením ve㶣ejných
peněz nebo byznysem pro ur㶜ité folklorní
skupiny než skute㶜ným p㶣ínosem. Nám se
v minulosti poda㶣ilo vydat kalendá㶣 s fotografiemi žen, které jako poslední oblékají
lidový kroj jako svůj běžný denní oděv,
nikoliv jako kostým na folklorní události. To
je skute㶜ně mizející záležitost, a pokud vím,
ani po obrovském úspěchu tohoto tématu
se nikdo nep㶣idal - mizení krojů z ulice
nevěnoval další energii. P㶣emýšleli jsme, jak
na tento úspěch navázat, jak dál atraktivně
interpretovat náš folklor. Když můj syn za㶜al
témě㶣 ve dvaceti letech nosit kroj, bylo
rozhodnuto. Velmi jsem p㶣emýšlela nad
motivy jeho zájmu o folklor a uvědomila
jsem si jak je muž v kroji atraktivní a ano ‒
pro ženu krásný. V ten moment jsem si ale
uvědomila i to, že muže umí fotit jediný
fotograf - Robert Vano. V tom okamžiku mi
bylo, jako když se Popelka zasní na tím, že
chce jít na ples s princem.
■ Po㶜ítala jste p㶣edem s tím, že kalendá㶣
vyvolá kontroverzní reakce? Jak na ně
reagujete?
Vanova otev㶣enost ohledně jeho sexuální orientace (Robert Vano se netají svou
homosexualitou; pozn. red.) dávala tušit,
že na ur㶜itou dávku kontroverze v našem
konzervativním prost㶣edí narazíme. Dnes
ale můžeme konstatovat spíš to, že nás
naše religiozní konzervativní prost㶣edí
mile p㶣ekvapilo. Za toleranci si jižní Morava
zaslouží jedni㶜ku. Ostatní projevy nesouhlasu s kalendá㶣em pat㶣í spíš do kategorie
6
www. ostrozsko.cz
charakterových vad. Jsou spíše záležitostí
jiné 㶜eské tradice, a to závisti. Jak praví
jedna naše dobrovolnice, lítost dostanete
zadarmo, na závist si musíte vydělat. Je mi
vždy líto lidí, kte㶣í se snižují k nízkým reakcím a projevům. S projevem otev㶣eného nesouhlasu jsem se setkala jen u lidí, kterým
㶣íkám folklorbyznysmeni. Za léta praxe jsem
■ Vzpome㶡te reakci, která vás naopak
potěšila.
Velmi bych ocenila p㶣ispění Slováckého
krúžku v Moravské Nové Vsi. Bez jejich
pomoci a aktivní ú㶜asti by tvorba kalendá㶣e
byla mnohem složitější. A od nich asi p㶣išlo
i největší ocenění. Asi 㶜trnáct dnů po k㶣tu
poděkovali za propagaci folkloru a 㶣ekli
si o další spolupráci do budoucna. To je
největší ocenění, protože jak známo doma
nikdo prorokem nebývá a nám se uznání
doma dostalo. Milá byla pomoc maminek
šohajů a samoz㶣ejmě i zájem dárců nést
finan㶜ní náklady na tisk kalendá㶣e. Za odbornou pomoc si zaslouží poděkování
Tisk Pálka a grafi㶜ka Yvona Jandáková.
■ Plánujete další kalendá㶣 s podobně
provokativním tématem?
■ Je vlastnost, která obyvatele jižní Moravy ‒ obecně vzato - charakterizuje?
S Robertem plánujeme další focení. Opět
půjde o propagaci folkloru a tentokrát také
o propagaci ještě jiné tradi㶜ní hodnoty
každé civilizované spole㶜nosti ‒ filantropie
a oby㶜ejné lidské empatie. Bylo by skvělé,
kdyby náš další kalendá㶣 znovu provokoval.
Tentokrát k nárůstu filantropie na Moravě.
Pro nás Jihomoravany je velmi důležitý
vztah k místu, kde žijeme. Navenek se to
projevuje upravenými ve㶣ejnými prostranstvími a důrazem na uchovávání
poděděných tradic. V jakékoliv práci je pak
nejdůležitější trpělivost a houževnatost.
Miloš Kozumplík
foto: Robert Vano /Jihomoravská komunitní nadace
zvyklá pracovat s negativními reakcemi, už
mi nevadí, po㶜ítám s nimi. Budou vždy, ke
všemu. Dokonce je považuju za normální
a svým způsobem za projev harmonické
vyváženosti.
■ Kolik mladých mužů jste s nabídkou
fotografování do kalendá㶣e oslovila?
Odmítl některý?
Není úplně nejsnadnější získat kohokoliv
pro focení nebo natá㶜ení. Zejména muži
to mají s p㶣edváděním krásy jiné než
ženy. Takže jsme neměli k dispozici stovky
mladíků, pracovali jsme s asi dvaceti pěti
mládenci. Někte㶣í oslovení focení odmítli.
■ Jak se s vaším záměrem ztotožnil
Robert Vano?
Robertovi se téma focení mladíků v kroji
zalíbilo hned. Nemusela jsem ho nijak
p㶣emlouvat. Spíš jsem se soust㶣edila na
to, abych mu hned na první pokus téma
nabídla tak, aby ho p㶣ijal. Práve s Robertem
je velká škola profesionality na jedné straně
a pokory na straně druhé. Jsou to hodnoty, které naše spole㶜nost velmi postrádá.
Tvrdím, že je škoda, že o Robertovi Vanovi
se u nás mluví pouze jako o světovém
fotografovi, tedy profesionálovi, nebo jako
o 㶜lověku otev㶣eně mluvícím o své sexuální
orientaci. Málo se hovo㶣í o jeho poko㶣e, respektu. A témě㶣 nikde neslýchám o Vanovi-filantropovi ‒ tedy o tom, jak moc pomáhá
neziskovým projektům. Pro naši spole㶜nost
je téma filantropie zatím málo atraktivní.
Média většinou tvrdí, že tento typ reklamy
si filantropové mají zaplatit. Tomuto názoru
nerozumím.
■ Pro㶜 vznikla Jihomoravská komunitní
nadace. Co je jejím cílem?
Jihomoravská komunitní nadace vznikla
z důvodu absence nezávislého apolitického
finan㶜ního nástroje na rozvoj ob㶜anské
spole㶜nosti. Jak je jistě známé, pokud
chcete získat ve㶣ejnou podporu na realizaci
nějakého projektu, musíte být zadob㶣e
s politiky. To ale odporuje filozofii otev㶣ené
ob㶜anské spole㶜nosti.
■ Nadace je Vaším po㶜inem? Pro㶜 se v ní
angažujete?
Docela brzy po Sametové revoluci jsem
pochopila, že hlavní revoluce musí
proběhnout ne na fasádách domů a naší
vnější image, ale v hlavách, ve způsobu
myšlení. Moje životní filozofie je - když
chceš změnit svět, změ㶡 sebe. Tak se snažím pracovat hlavně na sobě. Věci, které
mi vadili, jsem za㶜ala měnit. Uvědomila
jsem si, že postrádáme nezávislý apolitický finan㶜ní nástroj rozvoje ob㶜anské
spole㶜nosti, tak jsem založila komunitní
nadaci.
www. ostrozsko.cz
7
FOTOREPORTÁŽ
Když víno spojuje
Čtyřicet tisíc návštěvníků, průvod čítající tři
a půl tisíce krojovaných, zástupci z více než
osmdesáti obcí – ze slavností vína v Uherském Hradišti se stala oslavná demonstrace
Slovácka. A je jedno, jestli počasí akci nepřeje, jako tomu bylo letos, dobré víno, muzika
a vřelé moravské srdce vykouzlí příjemnou
atmosféru za všech okolností.
FOTO: LUKÁŠ BARO㶓
8
www. ostrozsko.cz
P㶕ELET
Motoroví Ogaři přijeli do Blatničky
V Blatničce měli podívanou milovnici veterán motocyklů. Velický příznivec a majitel historického motocyklu Ogar, Antonín Šišpera, zorganizoval setkání těchto předválečných strojů. Diváci mohli shlédnout čtrnáct strojů, nejstarší z roku 1934, chloubu tehdejší Zbrojovky Brno.
Motocykly zna㶜ky Ogar se v mezivále㶜ném 㶏eskoslovensku postavily v produkci sériových motocyklů na t㶣etí p㶣í㶜ku, hned za stroje
Jawa a 㶏Z. Produkty pražské firmy Autfit, prodávané pod zna㶜kou
Ogar, platily za motocykly kvalitní, ur㶜ené pro náro㶜ného zákazníka,
vyzna㶜ující se pe㶜livým dílenským zpracováním. Byly vyráběny
Folková Brána se otevře
ve veselském Kafé v kině
Každým rokem po㶣ádáme s kolektivem nadšenců oblastní
kolo soutěže Brána (obdoba dospělácké Porty). Brána je ur㶜ena pro děti a mládež do 18 let, kte㶣í hrají a zpívají folk, country, trampskou muziku a jejich p㶣echodové formy. Naše oblastní
kolo, z kterého se postupuje do celostátní soutěže, zahrnuje
okresy Zlín, Kromě㶣íž, Uherské Hradiště a Hodonín (Ch㶣ibsko-karpatská oblast). Pokud mezi sebou máte šikovné mladé muzikanty, p㶣edejte jim prosím pozvání.
Další informace o soutěži můžete najít na www.festivalbrana.cz. P㶣ípadné dotazy a podrobnosti na tel. 㶜ísle 604 537 405. Termín oblastního kola je 18. 㶣íjna 2014. P㶕IHLÁŠKY je nutno zasílat 4. 㶣íjna 2014 na
adresu: Blahynková Svatava, Anatonínková 383, Blatnice pod Svatým
Antonínkem 696 71 nebo na e-mail [email protected]
témě㶣 výhradně o objemu 250
ccm. Po druhé světové válce, kdy
došlo ke znárodnění, tuto zna㶜ku
p㶣evzala Jawa a pak výroba Ogarů
úplně skon㶜ila. Vyráběly se v letech 1934 ‒ 1947.
P㶣íznivci těchto strojů se sjeli
na IV. ro㶜ník pohodové vyjíž㶞ky
na Ogaru zemí 㶏eskou, start
㶜trnácti ú㶜astníků byl v Blatni㶜ce. Trasa asi osmdesátikilometrová vedla CHKO Bílé Karpaty se zastávkou ve Strání, kde byla
exkurze ve sklárnách a oběd. Následoval p㶣ejezd p㶣es hranice
na Slovensko, výjezd na Velkou Javo㶣inu, poté jízda zpět směrem Stará Turá, Myjava, Kuželov (návštěva větrného mlýna) a do
Blatni㶜ky. Na tuto spanilou jízdu p㶣ijeli motorká㶣i z Olomouce,
Prostějova, Brna i z Prahy. Byl to zážitek nejen pro ně, ale i pro
fandy starých strojů, kte㶣í obdivovali vynikající 㶣emeslné zpracování a pé㶜i vlastníků o tyto skvosty doby minulé.
gajo
Poradím Vám
s každou střechou,
fasádou a izolací
„Je to jednoduché, přijedu k Vám, zaměřím objekt, navrhnu optimální
řešení, spočítám cenu a když se Vám to bude líbit, rád vše dodám.“
Nejkvalitnější česká plechová
krytina se zárukou až 40 let!
Pouze v Colemanu
za exkluzivní cenu
od 184 Kč/m2
(vč.DPH)
ZIMA SE BLÍŽÍ
BRIGÁDA - 85 K㶜/h
Kontrolor kvality dílců
v automobil. průmyslu.
Požadavky:
Připravte na ni svou
střechu
SNÍH NA STŘECHÁCH
NEMUSÍ BÝT STRAŠÁKEM
V nabídce protisněhové zábrany
pro všechny typy krytin
Nakupte u Colemanu a zapojte se do
soutěže Smršť výher. Jen Coleman
Vám vrátí za Vaše nákupy zpět
až 20.000 Kč. Jen v Colemanu
vyhrává každý zákazník.
Za své nákupy získáváte body
- COLY a za ty můžete u nás
nakoupit zdarma materiál z naší nabídky.
STŘECHA LAST MINUTE
Potřebujete zakrýt před
zimou dřevo?
Zakrývací plachty,
trapézové plechy,
bitumenová krytina
Onduline za výhodné ceny
Váš poradce: Bc. Simon Hradil, mobil: 725 675 660
OBCHODNÍ CENTRUM UHERSKÉ HRADIŠTĚ,
Průmyslová 1394, 686 01 Uherské Hradiště, tel: 572 552 004
ředitel obchodního centra Petr Lebánek, mobil: 737 266 167
www.coleman.cz
prodáváme i na internetu - http://e.coleman.cz
Výrobky těchto partnerů u nás nakoupíte výhodněji.
dobrý zrak, pe㶜livost, spolehlivost.
HIGHFIVE, s.r.o., Lanžhotská 3448/2,
690 02 B㶣eclav. Tel. 702 107 773.
www. ostrozsko.cz
9
P㶕ELET
Ostrožská Lhota má nové hasičské vozidlo
Nová zásahová auta nedostávají obce každý den a tak není divu, že v Ostrožské Lhotě tuto událost oslavili s patřičnou
důkladností.
Slavnostní odpoledne za㶜alo mší svatou,
která se konala v místním kostele sv. Jakuba
Staršího a byla sloužena za všechny živé
i zem㶣elé hasi㶜e. Po jejím skon㶜ení se šlo
průvodem na h㶣iště, kde byl automobil
požehnán místním fará㶣em P. Miroslavem
Reifem. Krátké proslovy zde měli všichni
p㶣ítomní hosté, kte㶣í p㶣áli, aby vozidlo
dlouho sloužilo.
Po ob㶣adu žehnání mohli ú㶜astníci
zhlédnout ukázky požárního útoku od
nejmenších hasi㶜ů, tedy družstvo p㶣ípravky,
a poté družstvo mladších žáků. Chvíli na
to už mohli diváci vidět právě požehnané
vozidlo v akci - p㶣i ukázce zásahu u dopravní nehody se zraněnou osobou a zaho㶣ením vozidla v podání místní jednotky. Dále
mohli vidět ukázku práce s hydraulickým
vyproš㶇ovacím za㶣ízením, kterou p㶣edvedla
JSDH Kunovice. Úsměv na tvá㶣i nejednoho
diváka ur㶜itě vykouzlila i humorně laděná
scénka s ko㶡skou st㶣íka㶜kou a v oble㶜ení
z první poloviny minulého
století v provedení místní
jednotky.
Po skon㶜ení programu si
mohli diváci prohlédnout
vybavení zásahových automobilů nebo se podívat
na svět z výšky dvaceti
metrů - z pracovní klece
požární vysokozdvižné
plošiny, kterou p㶣ivezli
hasi㶜i z Kunovic. Pro děti
byla největším zážitkem
p㶣ipravená „st㶣ední pěna .
Vojtěch Radoch, SDH
Ostrožská Lhota
10
www. ostrozsko.cz
Zásahový automobil zna㶜ky Volvo byl
zakoupen díky dotaci od Zlínského
kraje a dofinancování ze zdrojů obce
Ostrožská Lhota. Další sponzo㶣i p㶣ispěli
na úpravy a vybavení vozidla. Jedná se
o spole㶜nosti Ostrožsko a.s., Euroná㶣adí
a 㶏alounictví Martin Gál. Velkou zásluhu
mají také 㶜lenové místního sboru
a jednotky, kte㶣í odpracovali spoustu
brigádnických hodin a p㶣ipravili vozidlo
pro 㶜innost v zásahu.
Jedná se o cisternovou automobilovou
st㶣íka㶜ku na podvozku Volvo FL6‒14,
které bylo zakoupeno z Holandska. Velká
prostorná kabina je vybavena dvěma
sedadly vp㶣edu, pro velitele a 㶣idi㶜e,
a dále až pro 6 hasi㶜ů v zadní 㶜ásti. Má
nádrž o objemu 2000 litrů vody a požární
㶜erpadlo se jmenovitým výkonem 2500
l/min. Dále je vybaveno: elektrocentrálou, osvětlovacím stožárem, dvěma vysokotlakými navijáky, kalovými 㶜erpadly
a další technikou.
P㶕ELET
Každá muzika mosí mět něco svého
Veselí hostilo výstavu Hudci ve výtvarném
projevu
„Aj, nade mlýnem, pode mlýnem, umývala sa rozmarýnem, neslo
se veselským Panským dvorem, v jehož galerii právě za㶜ínala
výstava Hudci ve výtvarném projevu, která trvala do srpna. Možná
symbolicky ji zahajovala Hor㶡ácká cimbálová muzika Martina
Hrbá㶜e, který ‒ jak podotkl kurátor výstavy Petr Mi㶜ka ‒ je nejstarším aktivním hudcem na Veselsku. „Nejstarším je stoletý František
Hamada z Uherského Hradiště, ale majstr Hrbá㶜 je v závěsu, pravil
s úsměvem Mi㶜ka, který dodal, že Martin Hrbá㶜 se těší dobrému
zdraví a energii.
Vernisáž byla mimo jiné p㶣íležitostí k velmi p㶣íjemnému setkání
muzikantů i zpěváků, mezi které také známý hor㶡ácký zpěvák Dušan Holý žijící v Brně. Opět ukázal, jak hluboký vztah má k lidovým
písni㶜kám - jednu zazpíval p㶣ímo na vernisáži a další spontánně
p㶣idal po ní, kdy ještě dlouho pokra㶜ovalo neformální setkání všech
p㶣ítomných.
„S Jurů Petrů chystáme cédé㶜ko, na kterém bude každá pěsni㶜ka
někomu věnovaná. Jedna i mé manželce, prozradil Dušan Holý,
který se rozpovídal i k tématu hudců a cimbálových muzik. „Každá
muzika mosí mět něco svého, kdyby to byly kopie, tak je to nanic,
upozornil a hodně chválil právě Petra Mi㶜ku, který výstavu uvedl,
ale nakonec i zahrál a zazpíval. K jeho zpívání se p㶣idali nap㶣íklad
jeho otec Antonín Mi㶜ka, Martin Zálešák a další.
„Pila sem pálené, pila sem rum, vlézla sem na húru, byl tam Matúš,
zněly další a další písni㶜ky a od Pánského dvora se rozléhaly do
veselských ulic.
rb
www. ostrozsko.cz
11
P㶕ELET
Hlucké děti dobyly divoký západ!
V polovině srpna se 27 dětí z Hluku a z okolí
vydalo na tajemnou cestu ‒ nejd㶣íve na faru
do Pa㶜lavic, kde se následně dozvěděly, že
je 㶜eká cesta ještě delší ‒ budou putovat
až na divoký západ, kde nejd㶣íve navštíví
Indiány a poté i kovboje. Cestou zažívaly
nemalá dobrodružství ‒ musely si vyrobit
p㶣íst㶣ešek z p㶣írodních materiálů, ve kterém
se schovaly p㶣ed stádem bizonů, zkusily
si, jaké je to jít 㶜ást cesty poslepu, opravily
kovbojům saloon, ocho㶜ily si divoké koně,
zkusily si st㶣elbu, pokusily se i psát nohou,
nebo mluvit ve verších a spoustu dalšího…
Po cestě za zlatem jsme to spole㶜ně vzali
oklikou p㶣es Dinopark a následně též p㶣es
letní kino. A protože všechny děti byly moc
šikovné a hodné, nenechaly jsme si jejich
ochotu a nadšení jen pro sebe ‒ jedno
odpoledne jsme strávily v místním Domově
pro seniory. Děti našim novým starším
p㶣átelům nejd㶣íve vyrobily na památku
totemy jako symbol tématu našeho tábora
a poté si každá skupinka p㶣ipravila scénku,
kterou zde p㶣edvedla. Nechybělo ani zpívání a tancování, ke kterému se 㶜ást obyvatel
též p㶣ipojila. A poté nás 㶜ekala už dlouho
o㶜ekávaná výprava za zlatem, jež jsme si
poctivě vyrýžovaly a následně jsme jej s šamanem vyměnily za vytoužený poklad.
Svým jménem bych chtěla poděkovat všem
vedoucím, kte㶣í tento tábor p㶣ipravili, a kte㶣í
opravdu do jeho organizace dali spoustu
energie, nadšení a ochoty, a rovněž i všem
dětem, které jely. Bylo to opravdu krásných
pár nezapomenutelných dnů a už nyní se
jistě všichni těšíme, až se zase spole㶜ně
sejdeme ‒ t㶣eba na 4. ro㶜níku Dětského odpoledne s drakiádou na kopci sv. Antonína,
které proběhne v neděli 12. 㶣íjna od 14:30
hodin. Do té doby se můžeme alespo㶡 podívat, jak dob㶣e nám na tomto tábo㶣e bylo
‒ fotky jsou ke zhlédnutí na www.mladez-hluk.cz.
Alžběta Baro㶡ová
Kordule, rubače, šátky…
12
První zá㶣ijovou sobotu proběhl v prostorách spole㶜nosti Tradice Slovácka, o.p.s.
v Blatni㶜ce tvůr㶜í workshop zamě㶣ený
na údržbu a šití lidových krojů Ostrožska,
věnována p㶣edevším ostrožskému a veselskému kroji. Hor㶡ácký kroj měl zastoupení
v Anně Bob㶜íkové z Velké nad Veli㶜kou,
která své veškeré vědění získala už od své
Hor㶡ácka a Veselska. „Byla jsem velmi mile
p㶣ekvapena z tak velkého zájmu o kroje.
Sešlo se tu na 㶜ty㶣icet žen různých profesí
ze širokého okolí, milovnic tradi㶜ního
folklorního odívání, které si chtěly nejen
vyměnit své zkušenosti, ale také se ně㶜emu
novému nau㶜it, uvedla Jarmila Sládková,
jedna z organizátorek projektu s názvem
„P㶣ibližme si tradice našich p㶣edků, který
byl uskute㶜něn Obcí Blatni㶜ka ve spolupráci
s MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko. Starostka
obce Jarmila Hrušková p㶣ivítala v krásných
prostorech Tradic Slovácka na t㶣i desítky
ú㶜astníků tohoto setkání. Jako odbornice
na slovo vzaté se krojového workshopu
zú㶜astnily pracovnice z krojové šicí dílny
Lidové tradice a 㶣emesla, o.p.s. Uherský
Ostroh pod vedením 㶣editelky Raušové,
pracovnice z místní krojové šicí dílny Tradice Slovácka, o.p.s. Blatni㶜ka pod vedením
㶣editelky Smutné a Aleny Radochové
z Ostrožské Lhoty, jejichž pozornost byla
mami㶜ky a s láskou se tomuto „㶣emeslu věnuje prakticky celý život, jak sama
prozradila. Program byl rozdělen do dvou
bloků, p㶣i㶜emž dopoledne proběhly debaty
www. ostrozsko.cz
i praktické ukázky vyšívání, škrobení, praní,
žehlení hor㶡áckých rukávců, oprava kamrholu na kordulích, výroba kytek na kordule
a skládání vrapených rukávců u ostrožského
kroje, výroba hor㶡áckého fěrtochu a dalších
krojových sou㶜ástí. Zájemkyně si mohly
samy na svých kolegyních vyzkoušet vázání
㶜ervených šátků ostrožských i vázání hor-
㶡áckých šatek „hore konce . V odpoledním
programu došlo na samotné oblékání do
krojů. Na šikovných děv㶜atech byly p㶣edstaveny jedna varianta ženského ostrožského
kroje pro svobodnou dívku a dvě varianty
ženského hor㶡áckého kroje. Zpest㶣ením
celého dne byla prezentace hor㶡áckého
kroje zachycující historii i sou㶜asnost
lidového odívání ve všech obcích tohoto
svérázného subregionu, kterou ochotně
pro ú㶜ely workshopu zapůj㶜ila autorka
Olga Floriánová. Nutno podotknout, že toto
dílo vzniklo ve spolupráci se Slováckým
muzeem v Uherském Hradišti. „Myslím, že
to bylo p㶣íjemné setkání a vě㶣ím, že nebylo
poslední, podotkla na závěr workshopu
Jarmila Sládková a poděkovala za spolupráci na celé akci organizátorkám z 㶣ad MAS
Hor㶡ácko a Ostrožsko Bronislavě Hájkové
a Pavlíně Bujákové.
František Gajovský
Přes blatnický Smíchov letěly perseidy
V druhém měsíci letních prázdnin uspořádala obec Blatnice pod Svatým Antonínkem spolu s místními dobrovolnými
hasiči zajímavou akci, jejímž cílem bylo vytáhnout děti
i dospělé do přírody.
Jednalo se o pozorování perseidů neboli
meteorů. Právě v období po svatém Vav㶣inci bývá no㶜ní obloha nejaktivnější a je
možno pozorovat desítky zá㶣ících meteorů
za hodinu. Jsou k tomu ale pot㶣eba také
vhodné podmínky jako jasná obloha a lokalita bez světelného smogu.
Co se po㶜así tý㶜e, v den plánované akce se
celé odpoledne hnala mra㶜na od rakouských Alp směrem na Moravu. Ještě nave㶜er
nebylo jasné, zda se po㶜así zlepší. I tak se
po㶣adatelé rozhodli setkání uskute㶜nit.
Ve㶜er zapálili táborák s tím, že pokud
nebudou vhodné podmínky, bude alespo㶡
p㶣íjemné posezení u ohně. Jako nejbližší
vhodná lokalita pro pozorování byl vybrán
udržovaný p㶣írodní areál zaniklé obce
Smíchov. Jedná se o údolí za St㶣e㶜kovým
kopcem, které nijak výrazně neovliv㶡ují
světla okolních
obcí.
Kombinace
velkého štěstí
a rychle ustupujících mraků měla
za následek, že
zhruba v 21 hodin
se 㶜ást nebe vyjasnila a p㶣ítomní
měli možnost
pozorovat no㶜ní oblohu, které zrovna
dominoval Velký vůz, p㶣esněji 㶣e㶜eno
souhvězdí Velké medvědice. Ještě p㶣ed
pozorováním vysvětlil Antonín Hanák všem
p㶣ítomným, co to perseidy vlastně jsou, odkud pocházejí a kdy je možné je pozorovat.
V souvislosti s tím došlo i k objasnění podstaty meteoritického roje - jak vzniká, jak
může ovliv㶡ovat zemi a podobně. Většinou
jím je kometa nebo vyhaslá kometa, která
má svou oběžnou dráhu v naší slune㶜ní
soustavě a v rozmezí ur㶜itého data se její
dráha k㶣íží se Zemí. Úlomky komet vysokou
rychlostí prolétají atmosférou země a tím
vznikají nádherné světelné efekty. V minulosti se perseidům lidově 㶣íkalo Slzy svatého
Vav㶣ince.
Obloha byla jasná pouze od 21 do 23 hodin,
ale i to sta㶜ilo k tomu, aby každý spat㶣il
„svůj meteorit. Vytrvalci zahlédli i deset
jasně zá㶣ících meteorů. Ti ostatní méně,
zato se více věnovali galánkám, opékání
p㶣inesených špeká㶜ků a dobré náladě u táboráku. I p㶣es nep㶣íze㶡 po㶜así p㶣išlo kolem
t㶣iceti lidí. Na Smíchově to letos nebyla
poslední akce. Ur㶜itě se tam ještě nějaký
táborák do konce roku uspo㶣ádá. Jeden
z možných termínů je další astronomická
podívaná a to 21.10. Tentokrát bude na
Smíchov lákat vesmírná podívaná s názvem
orinoidy.
abla
www. ostrozsko.cz
13
P㶕ELET
ZŠ v Ostrožské Nové Vsi oslavila 110 let
P㶣i oslavě byli p㶣ivítáni významní hosté,
vystoupili žáci školy, následovala prohlídka
školy a spole㶜né posezení u cimbálu se
vzpomínáním na léta minulá. Konal se i Den
otev㶣ených dve㶣í pro ve㶣ejnost a v místním kině proběhla akademie školy, kde
vystoupili všichni žáci. P㶣edstavení bylo
velmi hezké, p㶣ipravené, perfektní. Nejedné
mamince, babi㶜ce a dalším hostům stékala
po tvá㶣i slzi㶜ka dojetí.
Slova paní 㶣editelky Mgr. Aleny Horákové
jsou nejvýstižnější:
„Letos slaví naše škola neuvě㶣itelných
110 let. Pro 㶜lověka ba to bylo požehnané
stá㶣í, ale u budovy je to něco jiného. Naše
škola vypadá stále velmi dob㶣e. Ur㶜itě
k tomu p㶣ispěla výstavba nové budovy
1. stupně, která byla otev㶣ena p㶣ed 10 lety
u p㶣íležitosti oslav 100. Výro㶜í založení školy. Ale během minulých let byla i historická
budova postupně opravována a celá škola
modernizována. Ke svým 110. narozeninám
škola dostává také krásný dárek. Zahajujeme dnes provoz nově zbudovaného
sportoviště s víceú㶜elovým zamě㶣ením.
Z nevyužívaného prostoru mezi oběma
budovami školy vznikl Dvůr her, který
bude využíván p㶣edevším školní družinou,
pro výuku výchovných p㶣edmětů nebo
o p㶣estávkách k relaxaci. Ve druhé 㶜ásti bylo
vybudováno sportovní h㶣iště pro výuku
tělocviku a pro sportovní kroužky školního
klubu. Chtěla bych tímto poděkovat všem,
kte㶣í se na realizaci tohoto projektu ú㶜astnili, a to našemu z㶣izovateli ‒ obci, p㶣edevším
panu starostovi Stanislavu Ture㶜kovi, panu
místostarostovi Ing. Pavlu Botkovi i všem
zastupitelům. Myslím si, že se novoveské
děti vzdělávají v krásném prost㶣edí a že pro
ně vytvá㶣íme kvalitní podmínky vzdělávání.
Novoveská škola má celou 㶣adu úspěšných
absolventů, kte㶣í se hrdě hlásí ke svým
ko㶣enům v Ostrožské Nové Vsi. Většinou
naši bývalí žáci vzpomínají na léta strávená
ve školních lavicích rádi. Děkuji těm, kte㶣í
naši školu podporují, těm, kte㶣í jí obětovali
většinu života a pro něž věta ‚Škola základ
života není jen pouhou frází.
Byly to dva krásné slunné dny plné oslav.
Všem pat㶣í velké poděkování ‒ u㶜itelům,
správním zaměstnancům, žákům, rodi㶜ům,
všem, kte㶣í jste se na oslavách podíleli.
Mirka Vajdíková
Ostrožská Lhota na srazu Lhot u Nymburka
Bude sraz Lhot a Lehot v roce 2016 v Ostrožské Lhotě? Jednáme o tom, říká možný organizátor Jakub Hájek.
My jsme Lhota, co ste vy, co ste vy? to
byl nej㶜astější pok㶣ik ú㶜astníků 34. ro㶜níku
srazu Lhot a Lehot v Kostelní Lhotě na
Nymbursku. Reprezentanty měla na srazu,
který se uskute㶜nil za㶜átkem prázdnin, už
tradi㶜ně také Ostrožská
Lhota. Jedním z hlavních organizátorů cesty
byl Jakub Hájek. „Letos
jsem byl na srazu asi
popáté, ale co vím, tak
se naše Lhota zú㶜astnila už asi popatnácté.
Jezdí nás zhruba kolem
patnácti lidí. Výpravu
podporuje obec, od
které si také půj㶜ujeme
do průvodu obecní prapor. Z ostatních Lhot
už máme na srazu známé a kamarády, těšíme se tam. Je to mega akce, letos tam bylo
kolem 㶜ty㶣 tisíc lidí, 㶣íká zástupce výpravy
z Ostrožské Lhoty, která pat㶣ila mezi 74
zú㶜astněných obcí.
14
www. ostrozsko.cz
Akce byla rozložena na 㶜ty㶣i dny. Od 㶜tvrtka
do neděle byl p㶣ipraven po㶣adateli pestrý
program, od vystoupení kapely Argema
p㶣es divadelní p㶣edstavení a různé revivalové skupiny.
ale na rok 2016 se zatím nikdo nep㶣ihlásil.
Byla by velká škoda, kdyby se tato tradice
měla p㶣erušit, nechal se slyšet starosta
Kostelní Lhoty Tomáš Drobný, který byl duší
posledního ro㶜níku.
Sraz všech Lho㶇anů se zatím neuskute㶜nil
v největší Lhotě v republice v Ostrožské
Lhotě. Ta by mohla akci teoreticky po㶣ádat
právě v roce 2016. „P㶣emýšlíme o tom.
Máme k tomu ideální podmínky, musely by
se zapojit všechny složky v obci. Akce by
se musela uskute㶜nit za podpory zastupitelstva, ale ještě není zdaleka nic jistého,
upozornil Jakub Hájek, který byl spole㶜ně
s Vítem Lopatou hlavními organizátory
cesty na letošní sraz.
Setkání Lhot a Lehot se uskute㶜㶡uje každoro㶜ně st㶣ídavě v 㶏esku a na Slovensku.
Právě Slováci budou po㶣ádat p㶣íští ro㶜ník,
ale o po㶣adateli dalšího setkání zatím není
jasno. „P㶣íští ro㶜ník po㶣ádá Lehota pri Nitre,
Vůbec první setkání Lho㶇anů se uskute㶜nilo
v roce 1981 v Uhlí㶣ské Lhotě na Kolínsku.
Z našeho regionu zorganizovaly srazy v roce
1985 v Nové Lhotě, v roce 2006 v Hroznové
a o 㶜ty㶣i roky později v Tvarožné Lhotě.
std
POMEZÍ
Otevírání Javořinské
naučné stezky
V létě byly v Karpatech nainstalovány
nové informační panely nové naučné
stezky.
Tento projekt vznikl v rámci opera㶜ního
programu p㶣íhrani㶜ní spolupráce „Rozvoj
turistické infrastruktury v p㶣íhrani㶜ním regiónu a díky aktivitě vedoucího partnera
Staré Myjavy. Slavnostního otev㶣ení stezky
na Nové Lhotě se zú㶜astnila delegace ze
Staré Myjavy zastoupená starostou Pavlem
Kova㶜em, za obec Javorník Pavlem Kománkem a ú㶜astníky p㶣ivítal domácí starosta
Bratrské setkání na Javořině
Letošní Slavnosti bratrství 㶏echů a Slováků
na Velké Javo㶣ině byly pod taktovkou starosty Veselí nad Moravou Miloše Kozumplíka, jenž letos p㶣evzal tuto 㶜estnou funkci.
Na Javo㶣ině se odedávna st㶣etávají Slováci
s bratry Moravany. Zástupci moravských
a slovenských krajů položili kytice k památníku bratrství 㶏echů a Slováků, za doprovodu mužského sboru Derfla zazpívali 㶜eskou
a slovenskou hymnu. Poté p㶣ivítali diváky
sedící na louce zalité sluncem a v pozadí
s vrcholem Javo㶣iny na dvacátých slavnostech bratrství 㶏echů a Slováků. Do
odpoledních hodin se na podiu st㶣ídaly
jak slovenské tak naše soubory, ale i mimo
hlavní vystoupení se z amfiteátru ozýval
zpěv 㶜i muzicírování. Na tomto p㶣átelském
setkání všichni zapomněli, že p㶣es karpatské h㶣ebeny vede hranice. P㶣evažoval pocit,
že mezi našimi národy nebyla a není.
fg
Holubyho chata oslavila devadesát let
Součástí oslav byla výstava dosud nezveřejněných dobových fotografií a dokumentů, které zachycují historii původní turistické útulny postavené v roce 1924.
Antonín Okénka. Javo㶣inská nau㶜ná stezka
má 14 zastavení. Stezka za㶜íná ve Velké
nad Veli㶜kou u nádraží, prochází krásným
Filipovským údolím k chatě Megovce,
stá㶜í se nahoru na Kubíkův vrch a na Novu
Lhotu. Dále pokra㶜uje p㶣es cyklostezku
na Vápenky a ke Kamenné búdě a nahoru
na Javo㶣inu. S jejího vrcholu se vrací do
Velké nad Veli㶜kou p㶣es Suchovské mlýny
a Petruchovy mlýny. Mě㶣í celkem padesát
kilometrů. Panely stezky jsou zamě㶣ené
na kulturu, historií, místopis, p㶣írodní zajímavosti a doplněny fotografiemi. Je t㶣eba
pochválit tuto iniciativu obce, že i v tak
odlehlé 㶜ásti okresu buduje, zvelebuje
a myslí na turisty.
fg
„H㶃adanie dokumentov o historických
po㶜iatkoch chaty v archívoch, ktoré neboli
nikdy zverejnené a 90 rokov boli zavreté
v krabici malo pre m㶡a takmer detektívny
nádych, 㶣ekl Miro Martin㶜ek, sou㶜asný
chata㶣 na Holubyho chatě. „Na chate som
už osem rokov a 㶜oraz silnejšie cítim, že historický odkaz tohoto miesta na moravsko-slovenskom pomedzí nás oslovuje dodnes
a hádam i silnejšie. Ukázal mi ve㶃kodušnos㶇
a nadh㶃ad zakladate㶃ov
chaty, ktorí pre dobro veci
dokázali odloži㶇 do kúta
malichernos㶇 i otázku
svojho pôvodu, popisuje
Miro Martin㶜ek. Historie
Holubyho chaty ho utvrdila
v p㶣esvěd㶜ení, že jakékoliv
dílo se poda㶣í, pokud se
kolem spole㶜né myšlenky
semknou lidé bez ohledu
na rozdílnost národností
tz
a povah.
www. ostrozsko.cz
15
ZÁPISNÍK
CD ZROZENÉ Z LÁSKY
Ve veselském nahrávacím studiu Šopa se zrodilo cédéčko s horňáckýma pěsničkama. Usilovně na něm pracovalo 15 zpěvaček ženského sboru z Velké nad Veličkou. A podařilo se.
Poslucha㶜i se můžou těšit na hudební nosi㶜
plný krásných hor㶡áckých balad, písni㶜ek
táhlých i rychlých, veselých a smutných,
v nichž se zrcadlí dávný všední život prostých lidí v podhů㶣í Bílých Karpat, a které vynikají charakteristickým jadrným dialektem.
P㶣izvaly jsme ke spolupráci CM Petra Mi㶜ky,
CM Romana Sokola a mužský sbor z Velké
nad Veli㶜kou. S doprovodem CM Romana
Sokola náš sbor nahrál pěsni㶜ky Mé srdénko
horem horí a Ej, jak ty možeš po㶜úvat,
s cimbálem balady Około téj Velkéj a Jakos
ty, Janošku. Pěsni㶜ky Limbora, limbora
a Roste tráva, roste, balady V širém poli
hrušti㶜ka, sólový zpěv Anny Šajdlerové
a jiné podbarvují muzikanti CM Petra Mi㶜ky.
Mužský sbor z Velké ozdobil hudební produkt srdceryvnou baladou Stála Ka㶜enka
a 㶣adou sedláckých. Spole㶜ně s ženským
sborem pak nazpíval baladu Sobotěnka
s nedělú jako „duet sborů.
za spole㶜né dílo a na druhé straně jsme
se na mimo㶣ádnou práci nemírně těšily.
V každé z nás byla i jistá dávka pokory.
Po prvotních nejistotách z projevu p㶣ed
mikrofonem opadly veškeré strachy a trémy
a zpívaly jsme od srdce, jak je nám vlastní.
Z každé úspěšně nato㶜ené pěsni㶜ky jsme
se obrovsky radovaly.
že nevšední 㶜innost skon㶜ila. Každá z nás si
však odnesla vzpomínku na nezapomenutelný zážitek.
Vládla naprosto pohodová a p㶣átelská
atmosféra, kterou nám nemalou měrou
pomohl vytvo㶣it zvuka㶣 pan Sta㶡a Valášek
z Lipova. Byl laskavý a trpělivý, jeho výkon
považujeme za ohromně profesionální
a tvůr㶜í. Proto nám ani nevadilo nekone㶜né
opakování a nestálé vracení se na za㶜átek, nebo㶇 jsme věděly, že je to pro dobrý
výsledek nezbytné. Mistr svého oboru z nás
dokázal vymá㶜knout opravdu to nejlepší.
Všechno se poda㶣ilo za finan㶜ního p㶣ispění
V pauzách mezi nahráváním jsme si nad
pohárkem vína povídaly o nejrůznějších
sponzorů. Děkujeme jim, že umožnili
zaznamenat neopakovatelný projev zpěvu
hor㶡áckých lidových písní, tak jak to umí
„babských i jiných záležitostech. Měly jsme
㶜as probrat ledacos. Kolovaly nejrůznější
buchty i jiné dobroty z domácích kuchyní.
A vydatně jsme se posilovaly bů㶜kem,
oškvarkama 㶜i tla㶜enkou. Bylo nám dob㶣e.
ženský sbor z Velké, který se tímto posláním
zabývá již více než půl století. Vloni sbor
oslavil kulaté výro㶜í padesáti let od svého
založení. P㶣i této p㶣íležitosti vznikla i kniha
Te㶜e voda, te㶜e...
Když jsme dozpívaly poslední sloky úplně
poslední pěsni㶜ky, nastalo hrobové ticho,
nikdo ani nedýchal. Sledovaly jsme 㶜ervené
světlo s nápisem „recording . Když zhaslo,
mistr zvuka㶣 ohlásil „Je to dobré! To berem.
Zavládla úžasná radost a pocit z dob㶣e
odvedené práce. A zárove㶡 i drobná lítost,
Na závěr vás chci pozvat k poslechu cédé㶜ka s názvem OKOŁO TÉJ VELKÉJ…, které se
poprvé objevilo na letošních Hor㶡áckých
slavnostech 2014. P㶣ejeme vám, a㶇 s ním
prožijete mnoho pěkných chvil a a㶇 vám
všem udělá radost.
Hana Vachunová
foto: archiv ženského sboru
Nutno zdůraznit, že všichni p㶣izvaní hosté
se nelehkého úkolu ujali s velkou odpovědností, a také - jak se zdálo - se zna㶜nou
dávkou nadšení. 㶕ekla bych, že muzikantské
dílko vznikalo s láskou a každý mu věnoval
svůj nejlepší um a cit. Tato skute㶜nost se
jistě ve výsledku projevila velmi kladně, za
což všem pat㶣í up㶣ímný dík.
Také my, zpěva㶜ky ženského sboru, jsme
prožívaly nahrávání zvoleného repertoáru
velmi intenzivně. Na jedné straně na našich
bedrech ležela svazující tíha odpovědnosti
16
www. ostrozsko.cz
HORŇÁCKO A OSTROŽSKO
ZE SEDLA BICYKLU LUĎKA GALUŠKY,
nezávislého kandidáta na senátora
Vyjeli jsme ve dvou ve čtvrtek ráno 15. srpna z Ostrožské Lhoty. Minuli jsme Hluk a kolem Babí hory směřovali do Boršic
u Blatnice. Počasí bylo pro cyklovýlet vhodné, i když se na obloze honila těžká dešťová mračna. Staroslovanský bůh, hromovládný Perun, byl nám však po celou dobu výletu nakloněn. V Suchově, když jsme „funěli“ do kopce, jsem se zcela náhodou - po
téměř 40 letech - setkal s přáteli. Zavzpomínali jsme u kávy na stará léta, představili děti i vnuky, promluvili o současnosti. Bylo
to milé setkání. Pak jsme zastavili tam, kde kdysi stávala chata Ostrožanka. To ovšem už tak milé nebylo … Skrze Suchovské
a další mlýny jsme pokračovali do Vápenek, které se z osady „na konci světa“ změnily na pěknou turisticko-odpočinkovou destinaci. Odsud po cyklostezce, obohaceni o krásné výhledy na Javořinu, dorazili jsme do Nové Lhoty. „A vy jedete z Ostrožské
Lhoty? Tam mám rodinu. A na Modré v tom kostelíku u archeoskanzenu měl syn svaďbu…“ přivítala nás paní na obecním úřadě
a položila tak základ dalšímu přátelskému popovídání. Člověk všude známé má! Stejně jako v Javorníku. Následovala nostalgická projížďka Filipovským údolím a po cestě zpět odbočka k barvou čerstvě natřené dřevěné rozhledně při silnici na Myjavu.
„Dramatická“ mračna, jak by řekl jeden známý hradišťský fotograf, se mírně rozestoupila, takže pohled z vrcholu rozhledny na
okolní krajinu byl úžasný – vrch Hradisko se svou pravěkou minulostí, malebné údolí Kazivce, Velká s Javorníkem, ba dokonce
i „náš“ svatý Antonínek a silueta Chřibů. Jen mi trošku vadilo, že v ose výhledu na nedaleký starý „větřák“ nad Kuželovem stál
jiný větřák, stožár nové větrné elektrárny … „Kdyby sas nezastavíl, tož to bych ti nikdy neodpustíl“ pronesl mezi dveřmi svého
rodinného domku ve Velké nad Veličkou známý muzikant a dobrý přítel, jehož jsem navštívil i při červencových Horňáckých
slavnostech. Chlazený meloun osvěžil, přátelský rozhovor potěšil. A pak už raději rychle domů, protože mračna hrozila bouřkou.
Na kraji Velké a pak i v Louce se mi sice řidítka hodně natáčela do leva, k Hrubé Vrbce, resp. do Lipova – v obou bydlí další moji
nejen muzikantští přátelé – ale čas už hodně pokročil. Promiňte Martine a Petře, určitě příště. A tak jsme projeli Blatnicí a podél
vinohradů vystoupali pěšky na svatý Antonínek. Odtud se nám naskytl úžasný pohled nejen na právě projeté Horňácko, ale i na
Ostrožsko, Veselsko a vlastně celé Pomoraví se siluetou Chřibů s buchlovským trojvrším. Krásný kraj. Svaly se po 67 ujetých
kilometrech sice začaly ozývat, avšak zabránit tomu, abychom pod lhotským kostelem vypili dobře vychlazený pivní mok přeci
jen nemohly. Cykloputování po našem kraji není pro mě žádnou chvilkovou pózou. Nepíši tyto řádky proto, abych se Vám zalíbil
a ukázal, že jsem tzv. Váš. Nicméně právě Váš hlas v nastávajících senátních volbách může o mnohém rozhodnout. Nezastírám,
že bych ho rád získal. Více na www.ludekgaluska.cz nebo na facebooku.
www. ostrozsko.cz
Placená inzerce
Kraj pod svatým Antonínkem mám rád.
To není fráze, ale fakt. V jeho „ostrožské“
části jsem tzv. pečený vařený. V Ostrožské
Nové Vsi žijí mí rodiče a mám tam mnoho
přátel, s nimiž se setkávám třeba na půdě
kanoistického oddílu, v místní vinotéce
nebo při kulturních akcích, jakými jsou třeba Svatováclavské hody či vystoupení Krasavců a Denic. V Ostrožské Lhotě momentálně bydlím (a rád), v Uherském Ostrohu
jsem členem Klubu českých turistů a folk-country skupiny Nezapomeň. No a rád zajíždím i do dalších obcí Ostrožska, třeba jen
tak si popovídat s přáteli. Všechno jsou to
místa se svým „geniem loci“, svým jedinečným příběhem. S Horňáckem jsem na tom
trošku jinak. Nejsem tam každý víkend,
i když můj vztah k němu už má hodně šedivé a dlouhé fousy. A tak jsem si řekl, vezmi
kolo a jeď. Ten kraj je krásný, mnohde ještě
civilizačními výdobytky nepříliš dotčený.
Je to kraj upravených a malebných vesnic
a Velké nad Veličkou, kraj krásných bělokarpatských luk a lesů. Je to však pro mě i kraj silně spojený s mnoha zážitky z doby
dospívání a mladosti. Tehdy, v 70. letech minulého století, jsem pravidelně z chaty Ostrožanka mezi Suchovem a Suchovskými
mlýny jako turistický vedoucí chodíval s dětmi podél potoka Kazivec do „mlýnů“, Javorníka i dál do Velké. A nebo jsem mířil
přes jarní rozkvetlé louky na Vápenky a odsud na Javořinu, a mnohdy ještě dál, po hřebeni až k Dibrovovu pomníku, do Nové
Lhoty, na Megovku, Kuželova, ba i do Vrbek …
17
OCHOTNÍCI
Hluk plný divadelníků
Že Slovácké divadlo v Uherském Hradišti přes letní prázdniny nehrálo? Nic
se nestalo! I tak bylo možné v našem
regionu navštívit divadelní představení. Například v Hluku při Dolňáckých
slavnostech se lidé na představení
takřka nevešli.
„Smutná je naša krajina, utýraná, zakrvácená! Ale ona zas jednú oble㶜e květovaný
fjertůšek a bude z ní naše nevěsta! A㶇 letí
naše písni㶜ka široko a daleko, a㶇 ví Slovácko,
že si dalo dostavení㶜ko ve svých nejlepších
synoch! volal p㶣es park ochotník David
Hájek způsobem, že si bylo možné p㶣edstavit literární p㶣edlohu jeho postavy, tedy
hejtmana Šarovce, kterého stvo㶣il spisovatel František Kožík ve stejnojmenném
románu. Atmosféru hry navíc umoc㶡ovalo
prost㶣edí - ochotníci totiž hráli p㶣ímo
u tvrze, o které se spisovatel v knize rovněž
zmi㶡uje. Není divu, že diváci celé p㶣edstavení velmi pozorně sledovali a po skon㶜ení
odměnili všechny ú㶜inkující dlouhotrvajícím potleskem. P㶣edstavení mělo takovou
úrove㶡, jako by místní ochotníci hráli 㶜asto
a pravidelně. Jenže, tak tomu není.
„Dali jsme se dohromady už dávno, v roce
1993, zavzpomínala Míša Hrdinová, jedna
z here㶜ek hluckého souboru. V té době
se ona a další její kamarádi to㶜ili hlavně
kolem folkloru, ale pustili se do první
hry ‒ pohádky O Honzovi a víle Verunce.
Následovaly další dvě pohádky, O vodníkovi Ma㶣ence a O hloupé Náně. Kromě toho
tato skupinka mladých Hlu㶜anů chodila
na Mikuláše, dělala „zatahování na svatbě
nebo pomáhala s organizací dětských
karnevalů. „Postupně nás ubývalo, tak
foto: Lukáš Baro㶡
jak nám p㶣ibývaly děti, upozor㶡uje Míša.
Všichni ale o sobě věděli a dál pokra㶜ovali v zajímavých programech. Nap㶣íklad
nacvi㶜ili živý Betlém nebo p㶣edvedli
hluckou svatbu ‒ opět za velkého potlesku
obecenstva.
Atmosféru hry
umocňovalo prostředí
Vždycky p㶣itom jako režisérka byla paní Irena Poledníková ‒ Krylová, hlucká roda㶜ka,
dlouholetá here㶜ka pardubického divadla,
která hrála nap㶣íklad ve známém televizním
seriálu 㶏etnické humoresky. Režisérka je
zna㶜ně p㶣ísná, ovšem mezi svými herci oblíbená, což se ukázalo i po zatím posledním
p㶣edstavení. „Jsme rádi, že jsme měli tu
㶜est pod vámi pracovat. Jste fakt skvělá,
děkovali jí herci.
foto: Lukáš Baro㶡
18
www. ostrozsko.cz
S nápadem na hraní Hejtmana Šarovce p㶣išla už vloni Hlu㶜anka Jana Mahdalová a od
jara za㶜ala paní režisérka upravovat text
pro divadelní ú㶜ely. P㶣ípravy byly p㶣eveliké, od oslovení herců až t㶣eba po shánění
mnoha a mnoha rekvizit. Však také Míša
Hrdinová jmenovala spoustu ochotných
Hlu㶜anů, kte㶣í se na p㶣ípravách i p㶣edstavení podíleli.
O hluckých ochotnících by se dalo psát
dlouho. Jak o těch, kte㶣í zahráli Hejtmana
Šarovce, tak o jiných, kte㶣í tvo㶣í Divadelní
spolek Bumbác a působí na základní škole,
kde je vede u㶜itelka Hana Jackivová. Jde
o talentované děti, které hrají už několik
let a stále se zlepšují. V Hluku mají vdě㶜né
a po㶜etné publikum, které na jejich p㶣edstavení chodilo také letos v létě. Posilněni
o několik dospělých nap㶣íklad zahráli p㶣i
letošních hodech p㶣edstavení A㶇 žijí duchové ‒ a park u tvrze byl opět plný!
Radek Bartoní㶜ek
foto: Lukáš Baro㶡
VINOBRANÍ
BLATNICKÉ VINOBRANÍ: Skvělý burčák i krásné čtení
T㶣etí neděli v zá㶣í se v Blatnici pod Svatým
Antonínkem konala velká folklorní sláva ‒
vinobraní. V našich kon㶜inách to není nic
neobvyklého, již druhou neděli bylo vinobraní ve Strážnici a Uherském Hradišti. To
blatnické bylo sice menšího rozsahu, zato
s komornější atmosférou a možností bavit
se u pestré nabídky folklorních souborů, ale
i v otev㶣ených búdách místních vina㶣ů, kde
byl p㶣ichystán vynikající bur㶜ák, p㶣ipravený
speciálně pro tuto p㶣íležitost.
Blatnické vinobraní za㶜alo slavnostním průvodem, který vyšel v půl druhé od místního
kostela svatého Ond㶣eje. V 㶜ele průvodu šli
ú㶜inkující za doprovodu dechové hudby
Blatni㶜ané a místní
chasa nesla velký
hrozen ‒ symbol této
tradi㶜ní akce. Ve dvě
hodiny zahájil vinobraní v areálu vinných búd
místní mužský sbor,
následovalo vystoupení cimbálové muziky
Radošov spolu s jeho
tane㶜ním souborem. V programu dále
vystoupil Dětský folklorní soubor Vav㶣ínek,
CM Šmrnc z Blatnice, ženský sbor z Blatnice, mužský sbor z Dolního Něm㶜í a hosté
z kopani㶜á㶣ského regionu. Programem
provázela moderátorka Svatava Vozárová.
Závěr pat㶣il nejenom adrenalinové dražbě
velkého hroznu, ale i spole㶜nému zpívání
všech ú㶜inkujících, což bylo krásnou te㶜kou
vinobraní.
Kniha vzešlá z vinohradů
Na blatnickém vinobraní byla poprvé oficiálně představena nově vydaná knížka autorek paní Marie Perutkové a Anny Křivákové s originálním názvem Od nového vína do nového vína.
Knížka sáhla do hluboké historie vina㶣ské obce Blatnice pod
Svatým Antonínkem, pojednává o zvycích a tradicích konaných během vina㶣ského roku. 㶏tená㶣 se dozví o místních
pamětihodnostech, lidových baladách a jiných národopisných zajímavostech. Autorky p㶣edstavují knihu takto: „Toto
p㶣ipravené dílko nepíší vzdělané kapacity, napsal ho život
sám. Žili jej oby㶜ejní lidé - naši p㶣edci. Vycházíme z informací od dnešních pamětníků. Chceme p㶣iblížit p㶣íštím generacím každodenní těžký život v minulosti, ale také veselé
chvilky zábavy p㶣i různých spole㶜enských, náboženských
a rodinných událostech a oslavách našich p㶣edků. P㶣ipomenout staré zvyky a zapomenuté hry dětí.
Kniha byla dlouho v rozpracovaném stavu, jelikož nebylo
jednoduché sehnat všechny finan㶜ní prost㶣edky pot㶣ebné
k jejímu vydání. Te㶞 když se to poda㶣ilo, je t㶣eba poděkovat
všem sponzorům, kte㶣í toto nemalé dílo podpo㶣ili a také
paní Zuzaně Sko㶜íkové, která má velkou zásluhu na dokon㶜ení knihy. V průběhu tvorby se poda㶣ilo naskenovat 㶣adu starých fotografií, které
zapůj㶜ili do knížky ochotní Blatni㶜ané. Taktéž se 㶜erpalo z fondu místního muzea. Kniha je důstojným záznamem o naší minulosti, tradicích
stranu p㶣ipravil Antonín Hanák
a folkloru.
www. ostrozsko.cz
19
VÝRO㶏Í
160 let od narození Sběratel a hudebník Martin Zeman
Podstatný bod programu letošních Hor㶡áckých slavností byl věnován Martinu
Zemanovi, jeho záslužné národopisné
práci a p㶣átelství se skladatelem Leošem
Janá㶜kem. Vě㶣te, že Martin Zeman si tuto
pozornost zasloužil.
poznat pro vlastní hudební ú㶜ely co nejvíce
lidových písní, v nichž se skrývaly ohromné
hodnoty jak hudební, tak slovesné, jednak
snaha zaznamenat tuto melodickou i obsahovou krásu i pro další pokolení.
Osobnost Martina Zemana 㶜ní na poli
národopisného působení velmi vysoko.
„Bez Martina Zemana by snad ani nebylo
velikosti Janá㶜kovy Její pastorkyně. Zeman
V roce 1886 se oženil a o deset let později
získal stálé místo tajemníka na velickém
obecním ú㶣adě. P㶣estože byl od těchto chvil
více vázán k rodině a místu bydliště, na jeho
národopisné a sběratelské aktivitě se to neodrazilo. Po celou dobu je v těsném kontaktu s hudci Pavla Trna a s ostatními kapelami
Slovácka. V posledním desetiletí minulého
století, kdy se lidové umění dostává do povědomí národa a umělců, vrcholí p㶣ípravy
k její slávě p㶣ispěl tím, že Janá㶜ka seznámil
s hor㶡áckými hudci, písněmi, zvyky a mentalitou tohoto kraje. To jsou slova akademicky vzdělaného 㶜lověka, zkušeného
a staršího folkloristy, které pronesl nedávno
p㶣i debatě. Nemůže být lepšího úvodu
k osobnosti 㶜lověka, jemuž Hor㶡ácko vdě㶜í
za mnohé.
Hudebník, sběratel lidových písní a významný organizátor národopisného
hnutí, Martin Zeman, se narodil 15. srpna
1854 ve Velké sedláku Martinu Zemanovi.
Život mladšího Martina byl odmali㶜ka
směrován k hudbě. Otec byl známý literát
a horlivý zpěvák. Syn Martin vyrůstal po
boku o sedm let mladší sestry a vynikající
zpěva㶜ky Kate㶣iny Hude㶜kové, jež se stala
vzorem pro Janá㶜kovu Kostelni㶜ku z Její
pastorkyně. Zemanovi brat㶣i Ji㶣í a Jan hrávali s legendárním Pavlem Trnem a velickým
Kubíkem na všech národopisných akcích té
doby.
Mladý Martin Zeman měl také štěstí na
u㶜itele, kte㶣í dovedli jeho schopnosti rozpoznat, a proto záhy hrával na klarinet v dechovce založené pedagogem Antonínem
Pospíšilem. Jako mladík kontroval též na
housle i primášům Kubíkovi a Trnovi. Patrně
ú㶜inkování v této už tehdy slavné Trnově
muzice položilo základy jeho úspěšné sběratelské 㶜innosti. Byla v tom jednak touha
váděl notové zápisy, kterých za svůj život
shromáždil p㶣es 㶜ty㶣i tisíce. Velké pochopení a oporu p㶣i tom nacházel u 㶜lenů takzvané Suchovské republiky, volného sdružení
mladých umělců a intelektuálů scházejících
se ve Velké, i u brněnských osobností,
zejména u Františka Bartoše, brat㶣í Mrštíků
a hlavně p㶣ítele Leoše Janá㶜ka.
foto: archiv autora
V roce 1875 Zeman rukoval. Nejd㶣íve se
dostal do Kromě㶣íže, poté do Olomouce.
Zde hrál na klarinet, fagot a pokoušel se
dále rozvíjet hudební nadání též hrou na
harmonium. P㶣irozený talent nep㶣edur㶜oval
pokra㶜ovatele rodu k selskému způsobu
života. Proto otec Martinův svolil, aby syn
v šestadvaceti letech zahájil ve školním roce
1880/1881 studium na varhanické škole
v Praze u profesora Františka Skuherského.
Již v pražském prost㶣edí provádí první
zápisy jemu známých písni㶜ek z Hor㶡ácka,
jako by tušil, že právě sběr písní se stane
jeho potěšením, koní㶜kem i prací, nebo㶇 po
absolvování školy místo varhanické marně
sháněl. V této době „nejisté existence procházel slovácký region, p㶣ilehlé kopanice
a jihozápadní Slovensko a neúnavně pro-
na Národopisnou výstavu 㶜eskoslovanskou
v Praze. Martin Zeman se stává hlavním
organizátorem (od r. 1892 je jednatelem
slováckého odboru této výstavy) a navíc
strůjcem a zodpovědným 㶜initelem pro
p㶣ípravu Hor㶡áků na zmíněnou akci.
Zemanův význam z hlediska folkloristiky
a kultury Hor㶡ácka 㶜i dokonce celého
Slovácka je obrovský. Sou㶜asné generace
hor㶡áckých folkloristů 㶜erpají z jeho detailních zápisů písní. Zpěváci si pochvalují
množství nápěvů i textových variant písní.
Muzikanti zase vycházejí z p㶣esné notace, jíž zachytil nejen hru primášů, ale též
kontrášů a basisty, 㶜ímž uchoval dobovou
instrumentální hru tehdejších kapel. Jím
sebrané notové zápisy s množstvím variant
a hudebních poznámek mají nesmírný význam nejen pro etnomuzikology, ale slouží
rovněž široké muzikantské ve㶣ejnosti. Dá se
s plnou zodpovědností tvrdit, že sou㶜asný
hor㶡ácký folklór, hlavně ten pís㶡ový, žije
z odkazu Martina Zemana.
Antonín Mi㶜ka
Program letošních Hor㶡áckých slavností
s názvem „Krojů ohe㶡, písni náruživost! Těší
se poznati Vás a tance Vaše p㶣ipomněl p㶣átelství velického sběratele Martina Zemana
a hudebního skladatele Leoše Janá㶜ka .
foto: František Gajovský
(Více o Hor㶡áckých slavnostech na str. 26)
20
www. ostrozsko.cz
PODĚKOVÁNÍ
Ovečky se loučily s pastýřem
Červencové nedělní mše svaté ve Velké nad Veličkou a Kuželově byly poznamenány smutkem. V obou horňáckých farnostech se věřící loučili se svým knězem, otcem Janem Jaškem,
který tam zakončil službu a odešel působit do jiné farnosti na Olomoucku.
V kuželovském kostele Nejsvětější Trojice
zpívaly písně na rozlou㶜enou chrámový
sbor a schóla ve dvou generacích. Za celou
farnost děkovali starostové Kuželova, Hrubé
Vrbky a Malé Vrbky. I ve velickém chrámu
Páně svaté Ma㶣í Magdaleny zněl zpěv schóly,
chrámového sboru a slova poděkování. Ka-
ždá z farností se lou㶜ila po svém, jak nejlépe
uměla. Spole㶜ným jmenovatelem však byl
jistý smutek. V závěru mší svatých se oba
kostely proměnily v slzavá údolí. Vě㶣ící zažívali pocit dítěte vytrženého z rodi㶜ovského
náru㶜í. A proudy slz se nedaly zastavit.
Otec Jan Jašek p㶣išel na Hor㶡ácko v 㶜ervnu
roku 2005, aby vyplnil vakuum nejistoty
vzniklé po náhlém odchodu pátera Josefa
Planity na vě㶜nost. 㶏ekal na něho nelehký
úkol: starost o dvě farnosti ve Velké a Kuželově, v novém a neznámém prost㶣edí.
On se však obda㶣en silou Ducha Svatého
ihned pustil do práce. Pod jeho vedením
byla zrekonstruována velická fara a vybudován krásný interiér v bývalé kapli, kterou
p㶣eměnil na farní sál a kde světíval ko㶜i㶜ky
na Květnou neděli. Bylo postaveno ve㶣ejné
WC, zmodernizovány prostory zákristie,
upravena farní zahradu. Na kostele byla
položena nová st㶣echa a okapy. Postaral se
o důstojné nástěnky, byly zrestaurovány
historické k㶣íže u kostela a na h㶣bitově.
Vykonal i mnoho jiného.
Kuželov v ni㶜em nezaostává. Kostel prodělal kompletní rekonstrukci interiéru, poda㶣ilo se instalovat topení pod lavice a p㶣ibylo
i několik nových lavic. Úspěšně proběhla
náro㶜ná oprava st㶣echy a výměna krovů,
krytiny a deš㶇ovodů. V okolí kostela zá㶣í novotou schodiště, dlažba i branka umož㶡ující
bezbariérový p㶣ístup. V p㶣ípadě pot㶣eby
je možné využít vybudované ve㶣ejné WC.
Restaurátorských prací se do㶜kal historický
k㶣íž u kostela. Na fa㶣e byla adaptována
spole㶜enská místnost.
Během devítiletého působení ve farnosti
Velká nad Veli㶜kou Jan Jašek pok㶣til celkem
113 nových k㶣es㶇anů, svátost prvního
p㶣ijímání udělil 90 dětem a 4 dospělým,
k posvěcení Duchem Svatým p㶣ivedl 35
bi㶣movanců, 23krát sezdával snoubence ve
svátosti manželství a 172 farníků doprovodil
na jejich poslední cestě. Uděloval svátosti
pomazání nemocných, svátosti smí㶣ení, vyu㶜oval náboženství a dával ponau㶜ení. Podporoval zpívající mládež a děti ve schóle.
Na farním dvo㶣e po㶣ádal dětská odpoledne
se vzty㶜ením májky k oslavě Panny Marie.
Na ni si každé z dětí mohlo zavěsit stuhu
se svým p㶣áním 㶜i modlitbou. Organizoval
poutě do Žarošic, na Velehrad a ke svatému
Antonínku. Navštěvoval nemocné a starší
farníky v jejich domovech i v domově s pe㶜ovatelskou službou a těšil. A kolik Živých
Chlebů rozdal u svátosti eucharistie nelze
spo㶜ítat. Vše bez dnů dovolené.
Tento 㶜lánek je napsán na poděkování otci
Janu Jaškovi za jeho hluboký p㶣ínos. Snad
potěší každého, kdo ho má rád a chce si na
něho vzpomenout.
Hana Vachunová
www. ostrozsko.cz
21
SU
Devadesát plodných let
Koncem června se část mužského sboru Malina z Kozojídek vypravila na kolech
po cyklostezce k vzácnému člověku JANU PETRUCHOVI do sousední Hroznové
Lhoty, aby mu nejen zpěvem poblahopřála k 90. narozeninám.
Po zpívané gratulaci každý z nás okoštoval
slivovici starou, podržte se, 70 let. Když ji
Jan Petrucha v roce 1944 vypálil a zakopal
v zahradě za domem, netušil, že o rok
později rumunští vojáci v blízkosti tohoto
„úkrytu uváží své koně a spolu s nimi
budou v oněch místech provádět, slušně
vyjád㶣eno, pot㶣ebu. Aby nedošlo k poškození slivovice, musel ji majitel vykopat.
Jeden demižónek zachránil, druhý musel
p㶣enechat vojákům. Právě z toho zachráněného demižónu uléval gratulantům po
trošce.
Život st㶣edoškolského profesora PhDr.
h.c. Jana Petruchy je protkán různými
peripetiemi, které se skromností dobrého
Naštěstí se jim za pomoci léka㶣e vyhnul
a do konce války pracoval na otcově zemědělské usedlosti, kde jej zastihlo osvobozování obce vojsky I. rumunské armády. Když
pomáhal Rumunům v bojové linii, byl Jan
Petrucha zasažen do nohy.
O prázdniny roku 1945 dokon㶜il oktávu
a odmaturoval. „V 㶣íjnu téhož roku nastoupil
jsem na filosofickou fakultu Masarykovy university a studoval obory dějepis a zeměpis.
Zeměpis proto, že to byl můj koní㶜ek, dějepis proto, že jsem se chtěl věnovat i politické
㶜innosti. Roku 1948 se však k moci dostali
komunisté. Viděl jsem, že nedostuduju. (…)
2. února 1949 mne zatkli, za to, že jsme jako
Orli vydali leták s názvem „ZVON . 㶏ty㶣i
měsíce jsem prožil ve vězení
v Uherském Hradišti. Tam
jsem zkusil mnoho strachu
p㶣i vyšet㶣ování a hrozný hlad
a také první štěnice, vzpomíná Jan Petrucha.
Z Uherského Hradiště ho
p㶣eveli do brněnského Cejlu.
Odsouzen byl na t㶣i roky
vězení. Jako věze㶡 pracoval s Němci v blanenské
slévárně. „Byla tam strašná
d㶣ina a mo㶣e štěnic. Pak mne
odvezli na Jáchymovsko ‒ do
průchozího tábora Vykmanov a odsud do Horního
Gratulanti ze souboru Malina s manželi Petruchovými
2x foto: archiv autora Slavkova na lágr Prokop.
Pracoval jsem jako horník
k㶣es㶇ana vždy ustál. Listuje-li 㶜tená㶣 jeho
na dole Barbora, pak na hloubení šachty 㶜.
rukopisnou knihou Vzpomínky, vyvstává
9. Za trest za diskuzi p㶣i politickém školení
p㶣ed ním devadesát let, jež prožil p㶣evážně
jsem byl p㶣evezen na lágr Ležnice. Odsud
v rodné a milované Hroznové Lhotě, do níž
jsem byl propuštěn 2. b㶣ezna 1952.
se v neděli 22. 㶜ervna 1924 narodil. V rodišti
V rukopise Vzpomínky zachycuje Jan
navštěvoval obecnou školu, a protože už
Petrucha
na 㶜ty㶣icet událostí, které lemují
jako malý toužil po vyšším vzdělání, náslejeho
život
soukromý, pracovní i věze㶡dovalo Arcibiskupské gymnázium v Kroský.
Vzpomíná
na těžkou d㶣inu i dny na
mě㶣íži; od roku 1936 jej pravidelně až do
samotce,
na
kamarádské
vztahy, a t㶣eba i na
septimy navštěvoval. Získal dobré základy
tyfus,
který
vězně
ohrožoval.
Nejdojemněji
něm㶜iny, latiny a 㶜áste㶜ně i 㶣e㶜tiny, které
popisuje
ne㶜ekané
setkání
s
maminkou,
mu v pozdějších letech p㶣išly vhod. Výborně
která ho po strastiplném hledání v Jáchyvládne také angli㶜tinou.
mově navštívila.
V zá㶣í 1943, na po㶜átku oktávy, musel
Po propuštění z vězení nastal panu Petruz gymnázia odejít, jelikož okupanti povolali
chovi p㶣íjemnější, i když vůbec ne lehký
ro㶜ník 1924 na nucené práce do Německa.
22
www. ostrozsko.cz
Pan Petrucha se svou manželkou p㶣ed kaplí
v Žeravinách.
život. Stále byl sledován. Navíc si musel
odbýt základní vojenskou službu jako
p㶣íslušník známých PTP (budoval kanalizace
a vodovody ve St㶣íb㶣e) a povinný rok p㶣i
dobývaní uhlí v Šardicích u Kyjova. Teprve
potom dostal zaměstnání u Okresního
stavebního podniku ve Veselí nad Moravou,
kde pracoval jako zedník a po získání výu㶜ního listu jako elektromontér.
V tu dobu našel zalíbení v hodné, pohledné
a milé, o devět let mladší paní u㶜itelce Marii
Ryzákové ze sousedního Tasova. „Ženil jsem
se v t㶣iat㶣iceti letech. Prvního syna jsem
měl ve 㶜ty㶣iat㶣iceti a posledního potomka, t㶣ináctou dceru Markétku v padesáti
letech, vypráví Jan Petrucha. O manželce
i dětech mluví s up㶣ímnou láskou a velkým
obdivem. Vyznání jim vepsal i do Vzpomínek: „Manželce a Vaší mamince vdě㶜ím za
spoustu krásných let, ale to už všechno víte,
protože jste byli u toho. Vaše jména jsem
si vepsal do svého srdce a svých dlaní.
...Může existovat láskyplnější vyjád㶣ení?
Pan profesor, jak jej známe, je 㶜lověk
neoby㶜ejně skromný, lidový ‒ z lidu vyšel
a jemu zůstal věrný. Ctí každého spoluob㶜ana a s láskou si váží všeho, co z lidu vyvěrá.
Projevuje lásku k p㶣írodě, Bohu i lidovým
tradicím, které se snaží nejen dodržovat
a uchovávat, ale i podporovat. Je nadmíru
spokojen, když vidí chasu v krojích, jak si
prozpěvuje písně tohoto kraje. Bez něho
se neobejde žádné vystoupení mužského
nebo ženského sboru z Hroznové Lhoty 㶜i
Kozojídek. Je vidět, že p㶣i těch národopisných vystoupeních je pokaždé spokojen.
I to mu, kromě rodiny a p㶣átel, dává energii
a sílu k životu.
Antonín Mi㶜ka
ROZHOVOR
Pravý včelař nešidí
Včely jsou symbolem pracovitosti. Chovatelé, kteří si je zamilovali, jsou jim
věrní napořád. V naší zemi se o zhruba
půl milionu včelstev stará na padesát
tisíc včelařů. Na Horňácku je jich
kolem stovky a v Louce, kde včelaří
JAN MAŇÁK, deset.
■ Co vás p㶣ivedlo ke v㶜ela㶣ení?
V㶜ela㶣il můj děda, který mi několikrát
nabízel, že mě to nau㶜í, abych po něm v㶜ely
později p㶣evzal. Mě to v tu dobu, tak jako
asi většinu mladých lidí, nezajímalo. Až
v pětat㶣iceti letech, kdy děda už z důvodu stá㶣í práci okolo v㶜el nezvládal, jsem
mu za㶜al pomáhat. Za㶜alo mě to bavit
a p㶣icházel jsem na v㶜elí tajemství. Děda po
roce zem㶣el a tak jsem pokra㶜oval se sedmi
v㶜elstvy, které po něm zůstaly. Po několika
letech v㶜ela㶣ení jsem p㶣emýšlel, 㶜ím bych
si p㶣ivydělal, a napadlo mě, že p㶣ece prací,
která mě baví. A tak jsem asi p㶣ed pěti lety
rozší㶣il po㶜et v㶜elstev na 㶜ty㶣icet, což je
množství, které mi nezabírá veškerý volný
㶜as, ale na prodeji medu nějakou korunu
vydělám. Celkem v㶜ela㶣ím už t㶣iadvacet let.
kterou roní jehli㶜naté stromy nebo vyměšují mšice. Protože se v㶜elami neko㶜uju, můj
med je vždy smíšený, výborné chuti.
■ Jak hodnotíte letošní snůšku?
Co se týká mých v㶜elstev, tak první snůška
z 㶣epky byla dobrá, druhá snůška z lípy byla
naopak rekordně nízká. T㶣etí snůška se
dop㶣edu neví, ale pokud bude průměrná,
tak pro mě bude tento rok průměrný.
■ Kolik medu ro㶜ně vám těch 㶜ty㶣icet
v㶜elstev dá?
S tím jsem zatím žádné problémy neměl,
nikdy jsem nepozoroval úbytek v㶜el
v době post㶣iku 㶣epky. Vím, že zdejší agronom dodržuje vyhlášku, používá v㶜elám
neškodné post㶣iky a post㶣ik neprovádí
v době největší snůšky, ale t㶣eba nave㶜er
nebo brzy ráno.
■ Postihl vaše úly někdy v㶜elí mor?
Kdyby mě postihl v㶜elí mor, už bych nev㶜ela㶣il. V 㶏eské republice jsou všechna v㶜elstva,
u kterých je tato nemoc zjištěna, likvidována spálením. Samoz㶣ejmě v㶜etně úlů, ve
kterých byla tato v㶜elstva chována. V mnoha
zemích je povoleno lé㶜it v㶜elí mor antibiotiky, ta se ale potom dostávají do medu. U nás
problém 㶣ešíme likvidací v㶜el a finan㶜ním
odškodněním v㶜ela㶣e. I proto je 㶜eský med,
co se tý㶜e kvality, vysoce ceněný.
Množství vytá㶜eného medu je každý rok
jiné. Závisí p㶣edevším na p㶣ízni po㶜así
v době květu, hlavního zdroje snůšky, a na
tom, jak 㶜lověk v㶜ely vede, aby zajistily co
největší možný medný výnos. Na stanovišti,
kde jsou umístěny mé v㶜ely, je průměrný výnos jednoho v㶜elstva asi 㶜ty㶣icet kilogramů.
■ Jaké druhy medu letos p㶣evažují?
To je tady každý rok stejné. Většinou vytá㶜ím med t㶣ikrát ro㶜ně, letos budu 㶜ty㶣ikrát,
protože v okolí bylo hodně 㶣epky a z ní bylo
dvojí medobraní. První med v㶜ely vyrobí
z nektaru na květu 㶣epky, je smíchaný
s ovocnými stromy a s lu㶜ními květy. Vytá㶜í
se zhruba v polovině května. Za měsíc nebo
měsíc a půl se vytá㶜í další. Protože v doletu
mých v㶜el každý rok kvete hodně lip, je
druhý med vyroben hlavně z květů těchto
stromů. Za další měsíc, tedy v polovině
srpna, vytá㶜ím pot㶣etí - většinou med ze
slune㶜nice opět smíchaný s lu㶜ními květy
a v p㶣ípadě p㶣íznivého po㶜así i s medovicí,
■ Jak hodnotíte dnešní zemědělské hospodá㶣ství, snížila se chemizace oproti
minulosti?
■ Jaký názor máte na 㶜ínský med a co si
myslíte o lidech, kte㶣í med šidí a neprodávají pravý p㶣írodní produkt?
■ Co ostatní v㶜elí produkty ‒ propolis
a vosk?
Ostatní produkty nedělám. Propolis v㶜elám
odebírám, odevzdávám ho do výkupny a za
utržené si koupím nebo vyměním v㶜ela㶣ské
pomůcky. Vosk, který vytavuji ve slune㶜ních
tavidlech, měním za mezistěny. Mezistěna
je vylisovaný základ, který se vkládá do
rámku a v㶜ely na něm vystaví voskový plást.
To ur㶜itě neudělá žádný v㶜ela㶣. Dělají to až
p㶣ekupníci a další zpracovatelé medu, kte㶣í
jej vykupují ve velkém a plní ho do různých
balení. P㶣i té p㶣íležitosti mohou do medu
p㶣idávat levnější umělá sladidla. Týká se to
většinou medů z dovozu, nemusí jít pouze
o 㶜ínský med. Nejlepší je, jak už ostatně
většina lidí ví, nakupovat med p㶣ímo
u v㶜ela㶣e.
František Gajovský
www. ostrozsko.cz
23
SPORT
Tomčal z Lipova ovládl běžecké závody v Nové Lhotě
V první polovině prázdnin se kulturní dům a hasičárna v Nové Lhotě proměnily v šatny a zázemí pro necelé dvě stovky
účastníku 5. ročníku běžeckého závodu Novolhotská pětka.
Klání je sou㶜ástí Moravsko-Slovenského
Běžeckého Poháru. U zrodu stále populárnějšího závodu stál starosta obce Antonín
Okénka a po㶣adatel běžeckých závodů
Pavel Bíla. „Nápad vznikl p㶣i jednom z posezení s Pavlem. Je organizátorem závodů
Grand Prix, jeho manželka pochází z Vápenek, poda㶣ilo se nám do toho harmonogramu náš závod p㶣idat, vysvětluje vznik
běžeckého klání starosta a p㶣ipomíná jednu
zajímavost. „Náš závod je specifický v tom,
že se běží 㶜ty㶣i kole㶜ka po 1250 metrech
na okruhu po dědině. Závodníky můžete
pohodlně sledovat z návsi. Pro diváka je to
nesmírně zajímavý a atraktivní závod, vidí
průběžné po㶣adí od stratu až do cíle.
Vypadá to, že závod v Nové Lhotě se stává
už pomalu tradicí a také spole㶜enskou
událostí. Starosta už s p㶣edstihem plánuje
sice to stojí nějakou korunu navíc, ale máme
pár sponzorů, kte㶣í nava㶣í guláš a dají
dárkové koše. Na závod se chodí dívat 㶜ím
dál víc lidí, ale je to hodně závislé od po㶜así.
Někte㶣í místní se dokonce odváží závodit,
to v prvních ro㶜nících nebývalo. P㶣íští rok to
chci vyzkoušet, už jsem si dokonce koupil
běžecké boty a ob㶜as se proběhnu. Půjdu
do toho, i kdybych měl skon㶜it poslední,
㶣íká na závěr se smíchem Antonín Okénka.
Slavnostní vyhlášení proběhlo v místním kulturáku. Na smímku t㶣i nejlepší. První Dušan Tom㶜al
z Lipova, na druhém místě skon㶜il Zdenko Zalubila t㶣etí místo bral Patrik Portáši, oba ze Skalice.
další ro㶜ník, kterého by se rád zú㶜astnil
osobně. „Budeme v organizaci pokra㶜ovat,
V 5. ro㶜níku zvítězil v hlavní mužské kategorii Dušan Tom㶜al z Lipova. Druhý skon㶜il
Zdenko Zalubil a pomyslnou bronzovou
medaili bral Patrik Portáši, oba ze Skalice.
Z domácích závodníků se nejlépe umístil
na 12. místě Pavel Malár. V ženské kategorii
vyhrála Irena Pospíšilová z Vyškova, druhá
Renata Viktorová z Hodonína a t㶣etí skon㶜ila
Skali㶜anka Andrea Dermeková.
Fotbalový kemp Michala Kadlece. V Hluku už potřetí
Úvod prázdnin pat㶣il v areálu fotbalového
stadionu Spartaku Hluk dětem. Ve dvou
týdenních turnusech proběhl t㶣etí ro㶜ník
kempu, který zašti㶇uje kapitán 㶜eské re-
prezentace a odchovanec Slovácka Michal
Kadlec. Na své si p㶣išly oba turnusy mladých
fotbalistů. Na rozdíl od lo㶡ského roku se
Michal Kadlec zú㶜astnil kempu osobně.
Mladí fotbalisté si užili ve t㶣íleté historii kempu Michala Kadlece v letošní ro㶜níku nejvíc.
foto: archiv AL
24
www. ostrozsko.cz
P㶣edvedl dětem svoje fotbalové umění,
rozdal stovky autogramů nebo s malými
fotbalisty opékal špeká㶜ky. Kvůli zahájení
druhého turnusu dokonce odložil návrat do
Turecka, kde v klubu Fenerbahce Istanbul
aktuálně působí. Hlavní po㶣adatel celé akce
Aleš Zlínský mohl být s průběhem kempu
spokojen. „Jsem hlavně rád, že Michal Kadlec byl na rozdíl od lo㶡ska u obou zahájení
turnusů a strávil s kluky zatím nejvíc 㶜asu za
celé t㶣i ro㶜níky, chválil patrona akce.
T㶣etího ro㶜níku se zú㶜astnilo p㶣es stovku
mladých adeptů fotbalu prakticky z celé Moravy, několik dětí p㶣ijelo i ze Slovenska. První
turnus byl beznadějně vyprodán a do druhého p㶣ijelo o šestnáct dětí méně. „Celkem
p㶣ijelo do Hluku 116 dětí. Dnes můžu 㶣íct, že
z ohlasů rodi㶜ů vládla s celou akcí absolutní
spokojenost. Tréninky nemohl narušit ani
déš㶇, pro tyto p㶣ípady máme k dispozici halu.
Už te㶞 pomali㶜ku p㶣ipravujeme další ro㶜ník
a p㶣emýšlíme o zimní podobě kempu, který
bychom rádi poprvé zorganizovali, prozradil
na závěr Aleš Zlínský.
Ostrožský biker šestý na Karpatském pedálu
Po loňské dvanácté příčce obsadil Jan Lekeš
v šestém ročníku populárního cyklistického
závodu šestou příčku.
P㶣es 350 bikerů všech věkových kategorií se zú㶜astnilo
v polovině 㶜ervence sedmého ro㶜níku Karpatského
pedálu se startem v Javorníku. Na trati dlouhé 58
kilometrů, která vede po náro㶜né horské trase pod
vrcholem Javo㶣iny dosáhl skvělého umístění Jan Lekeš
z Uherského Ostrohu. V hlavní kategorii obsadil parádní
šesté místo. Trasu zdolal za 2 hodiny 16 minut, od ještě
lepšího umístění ho dělilo doslova pár sekund. „.Kluci,
co byli v celkovém po㶣adí na 㶜tvrtém a pátém místě,
dojeli do cíle asi deset metrů p㶣ede mnou. Většinu závodu jsme jeli spole㶜ně ještě v balíku dalšími závodníky.
Trochu mně ujeli p㶣i sjezdu z Javo㶣iny. Snažil jsem se
sebevíc, ale úplně dotáhnout jsem je nedokázal. Jeli fakt
skvěle, pochválil soupe㶣e a vyslovil spokojenost i se
svým umístěním. „Chtěl jsem být do osmého místa ,jelo
se mně výborně, všechno klapalo na jedni㶜ku. Musím
pochválit i po㶣adatele, ten závod je rok od roku lepší
a lepší. Shodla se na tom většina startujících., hodnotí
klání 25letý biker, kterého 㶜eká na podzim ještě několik
regionálních závodů. „Měl bych startovat v Uherském
Hradišti, Skalici a ve Zlíně, dodává na závěr. Jenom pro
po㶣ádek. Králem Bílých Karpat a vítězem v elitní mužské
kategorii se stal Horněm㶜an Martin Piruch jezdící za
stáj Cyklosport Chropyně. V nejsilnější ženské kategorii
zvítězila Slovenka Zuzana Juhásová.
Jan Lekeš a absolutní vítězka v ženské kategorii Zuzana Juhásová.
foto: archiv Jana Lekeše
MANIAC PEDALS (MP) je spolek sportovních nadšenců, který sdružuje milovníky horské i silni㶜ní cyklistiky. Jeho vznik byl iniciován na severní Moravě
v okolí Moravského Berouna, kdy parta amatérských cyklistů vyrážela na
závody horských kol a měla pot㶣ebu se mezi ostatními kolegy vymezit klubovou p㶣íslušností. Za㶜alo p㶣ibývat 㶜lenů a do té doby neformální organizace se
rozší㶣ila i na jižní Moravu do okolí Veselí nad Moravou. Vznik formální organizace registrované u Ministerstva vnitra je datován do roku 2007. 㶏lenové MP
chtěli zaplnit regionální mezeru v po㶣ádání cyklozávodů. V dnešní době klub
㶜ítá zhruba dvacítku 㶜lenů - mužů i žen pestrého věkového složení.
V roce 2011 sdružení MP navázalo p㶣íhrani㶜ní spolupráci se slovenskými
partnery organizující obdobné MTB závody. Ú㶜astníci závodů uspo㶣ádaných
v rámci 㶏ESKO-SLOVENSKÉ MTB MARATÓN TOUR bojují o titul Král Bílých
Karpat. Závod Karpatský pedál získává na oblibě nejenom na území bývalého okresu Hodonín, ale i v rámci celé Moravy a p㶣íhrani㶜ních oblastí Slovenské republiky.
Ostrožský biker Jan Lekeš a jeho sestra, která se mu starala
o servis na trati Karpatského pedálu
p㶣ipravil Stanislav Dufka
www. ostrozsko.cz
25
HOR㶓ÁCKÉ SLAVNOSTI
Barevná horňácká paleta
Za programem Horňáckých slavností stojí pouhých několik obcí, přesto
návštěvníkům dokáží předložit pestrou folklorní nabídku. Momentky z té
letošní pro čtenáře zaznamenal fotograf tohoto časopisu František Gajovský – čerstvý držitel diplomu za třetí místo v celostátní fotografické
soutěži Procházka po českém venkově (kategorie Lidé na venkově).
FOTO: FRANTIŠEK GAJOVSKÝ
Páte㶜ní ve㶜er na Strážné hůrce zahájil program „Galáne㶜ky moje, nezávi㶞te
sobě . Na něj navázal po㶣ad „Pod Javorinú, horú zelenú . Na snímku primáš
Petr Gale㶜ka a cimbalista Vít Trachtulec.
Velické Trne㶜ky s po㶣adem „Starali sa mamka má sklízely
úspěch v sobotu odpoledne na F㶡ukalovém.
V sobotním ve㶜erním po㶣adu „Travi㶜ko zelená, vyrostaj z kore㶡a na Strážné
hůrce potěšily diváky desítky dětí z hor㶡áckých obcí.
Pocta Tomášovi Majtánovi
glosa
K pořadu Břeti Rychlíka
Pokud by jeho po㶣ad o Leoši Janá㶜kovi skon㶜il o nějakou minutku d㶣íve, než nakonec skon㶜il, jsem si jistý, jaké reakce by následovaly: jen ty pochvalné. Vždy㶇 aplaus, který ú㶜inkující sklidili, byl obrovský. Jenže ‒ po onom velkém aplausu Rychlík
v roli moderátora 㶣ekl několik slov na adresu Hor㶡áckých slavností: „Já požaduji
naprostou kriti㶜nost k programu Hor㶡áckých slavností. Když už sem jezdíte, máte to rádi
a jste schopní se tady t㶣i dny obětovat posloucháním muziky, kultury, pouhých deseti
obcí v těchto horách pod Velkou Javorinou, tak bu㶞te, prosím vás, tak laskaví, a napište
nám, t㶣eba na můj mail, co se vám líbí i co se vám nelíbí, a㶇 se Hor㶡ácké slavnosti někam
posunou, protože Hor㶡ácko si to zaslouží. Já jsem známý kritik Hor㶡áckých slavností, tak
promi㶡te.
Ajajaj, hned po programu i na druhý den jsem
se na vlastní uši p㶣esvěd㶜il, že tato slova vyvolala okamžité reakce, p㶣i㶜emž nemálo z nich
nebylo k B㶣etislavu Rychlíkovi p㶣íliš milosrdných. Měl si je prý odpustit, kdoví, v jakém stavu je 㶣íkal, a když už, měl je 㶣íkat jindy a jinde.
Berme jeho slova o napsání názorů jako dobrou nabídku - každý má možnost mu napsat
cokoliv, v dobrém i ve zlém. Jistě bude velmi zajímavé vědět, co si o slavnostech myslí návštěvníci. Odhaduji, že spokojenost bude jednozna㶜ně p㶣evládat. Když zárove㶡 p㶣ijdou
zajímavé náměty, bude to jen dob㶣e.
A pokud jde o B㶣etislava Rychlíka, vy㶜kejme, jaký postoj k němu zaujmou po㶣adatelé slavností a jejich programová rada. Podle toho, za jak dlouhý 㶜i krátký 㶜as bude na Hor㶡áckých dělat další po㶣ad poznáme, co je pro po㶣adatele a programovou radu důležitější
‒ zda schopnosti 㶜lověka, nebo jaké má názory.
Radek Bartoní㶜ek
26
www. ostrozsko.cz
Většině hor㶡ácké ve㶣ejnosti je Tomáš Majtán
(15. 2. 1914 ‒ 2. 7. 2005) znám jako dlouholetý javornický varhaník a milovník starých
tisků. Byl ale obdarován také láskou k výtvarnému a lidovému umění a ta se projevovala
v další oblasti jeho tvo㶣ivé práce ‒ v užitném
umění. Vytvá㶣el a dekoroval d㶣evěné talí㶣e,
misky, solni㶜ky, svícny a další výrobky. V 50.
letech pro ÚLUV Uh.
Hradiště jako poslední
pamětník zdokumentoval postup práce
ru㶜ně dlabaných
korýtek a solni㶜ek.
Jako samouk, pod
odbornými radami
akademického malí㶣e
prof. Supa, ve volných chvílích zachycoval
štětcem a barvami staré budovy a mizející
scenérie měnícího se Javorníka.
Pro své široké spektrum zájmu se stal
zajímavou osobností pro některé hudební,
filmové, výtvarné a folklorní tvůrce ‒
ú㶜inkuje nap㶣íklad v dokumentu 㶏T Brno
Tradice kancionálů v Javorníku nebo ve filmu
B㶣etislava Rychlíka Jeden rok.
Na základě profilu Tomáše Majtána
k výstavě p㶣ipravil fg
DOL㶓ÁCKÉ SLAVNOSTI
Hýlom hálom 2014
Konají se jen jednou za tři roky, o to
větší je to sláva. Co je na hlucké Jízdě
králů nejdůležitější a nejkrásnější?
KSA se pokusil najít alespoň několik
odpovědí.
■ Bez 㶜eho by se jízda králů neobešla?
No p㶣ece bez krále! A bez jeho rodiny ‒
rodiny, která má vztah k Hluku, k tradicím,
k lidové kultu㶣e. Hluk má štěstí na to, že
některé takové rodiny v tomto měste㶜ku
žijí. A pat㶣í k nim i rodina letošního krále
Františka Libosvára, která se zhostila všech
možných starostí tím nejlepším možným
způsobem. Však do hlucké historie by
měla vejít odpově㶞 královského otce Dana
Libosvára na to, kdy za㶜aly p㶣emýšlet nad
tím, že by jejich syn mohl být králem. „Hned
po narození, odpověděl.
■ Kdo za to může?
Když jízda králů, tak dvojice hlavních organizátorů, tedy Petr Pospíšek a Mirek Šuránek
‒ samoz㶣ejmě za pomoci mnohých dalších.
Tato dvojice, kterou bylo možné vidět spolu
velmi 㶜asto, za㶜ne možná v popularitě
dohánět veleznámou dvojici Jozefa Kronera
a Old㶣icha Velena ze Slovácko sa nesúdí.
Zatímco ale tato televizní dvojice nosila
v rukách většinou demižon potajnu sledovala, kdože má na dědině jaké nevy㶣ízené
ú㶜ty, hlucká dvojice na nic takového 㶜as
neměla a místo demižova nosila p㶣edevším
seznamy ko㶡áků a koní, kte㶣í byli pro jízdu
králů pot㶣eba.
■ Která je lepší ‒ hlucká, nebo vl㶜novská?
Na takovou otázku je t㶣eba v zájmu dobrých
sousedských vztahů odpovídat diplomaticky, protože, jak dob㶣e mnozí ví, mnozí Hlu㶜ané se dívají na vl㶜novskou jízdu tak nějak
p㶣es prsty. Každá jízda je ale svým způsobem
výjime㶜ná a cenná. Pokud jde o hluckou, tak,
milí návštěvníku, vě㶣 tomu, že Hlu㶜ané velmi
dbají o to, aby p㶣i jízdě vynikla krása koně,
proto koně p㶣íliš nemašlí. A pokud jde o vyvolávky, v Hluku si dávají stále více záležet na
tom, aby vyvolávky byly co nejvíce nápadité,
originální, vtipné, aby co nejlépe vystihly
nějakého 㶜lověka nebo událost.
■ Pro㶜 jen jednou za t㶣i roky?
Odpově㶞 není nijak složitá a nemá s historií
Hluku 㶜i tradicemi nic spole㶜ného. Hlu㶜ané
si p㶣i po㶣ádání Dol㶡áckých slavností a jízdy
králů vyzkoušeli,
že t㶣i léta jsou
p㶣esně ta doba,
kdy je z praktických
důvodů dobré tuto
velkolepou akci
po㶣ádat. Je to tak
akorát, aby bylo
možné se organiza㶜ně na vše p㶣ipravit a poté také
všechno zvládnout.
Navíc Hlu㶜ané sami
㶜asto 㶣íkají, že p㶣i
takovém 㶜ekání na
další ro㶜ník se už
opravdu těší až zase
sláva propukne a jezdci vyjedou na koních.
Každý rok? To by se nám asi omrzelo, odpovídají Hlu㶜ané otev㶣eně.
■ Je dost jezdců?
Já ještě sháním pro toho svého boty. A já
ještě kordulku. A já nevím, kde mu ještě nechat vyžehlit košulu. Takové a odobné 㶣e㶜i
maminek kluků, kte㶣í jeli jízdu králů, byly
slyšet dlouhé týdny p㶣ed samotnou jízdou.
Poslouchal jsem je a uvědomoval si, že
nebýt těchto maminek (a samoz㶣ejmě 㶜asto
také otců i prarodi㶜ů), nebylo by možné
uvidět družinu jízdy králů v takovém velkém
po㶜tu. V Hluku byl nakonec zájem kluků tak
velký, že starší kluci museli být odmítáni.
Radek Bartoní㶜ek
www. ostrozsko.cz
27
MÍSTE㶏KA
SLOVÁCKÝ DVŮR – DOBRÝ DŮVOD ZASTAVIT SE
TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK
Jezdil jsem kolem svazarmovského kempu
v Ostrožské Nové Vsi sevřeného rušnou
silnicí a železnicí mezi Hradištěm a Veselím léta. Při každém průjezdu mne
napadlo: Existuje jediný důvod, proč bych
se tady měl někdy vůbec zastavit? Nikdy
jsem jej nenašel. Až teď.
㶏as oponou trhnul a na stejném místě
dnes stojí malý zázrak. Míste㶜ko, na které
může být Slovácko hrdé a které může mít
dokonce ambice náš kraj reprezentovat.
Právě proto, že je na něj ze všech stran
dob㶣e vidět. Jakoby tam Slovácký dvůr stál
odedávna. A znám už mnoho důvodů, pro㶜
se tam zastavit a alespo㶡 se chvíli projít 㶜i
posedět.
První dojem
P㶣ijíždím ke Slováckému dvoru a v rukou
svírám fotografie kempu ze šedesátých
a sedmdesátých let minulého století, které
mi zapůj㶜il novoveský sběratel a dlouholetý
kamarád z dětských táborů Robert Váverka.
Nad šedivými obrázky se v duchu potisící
vysměju troubům, kte㶣í i po 㶜vtrtstoletí života v demokracii lžou sami sobě
o „výdobytcích socialismu a vejdu. Brána
je ozdobená vlajkami a symboly Evropské
unie, která se svými penězi na vzniku tohoto nádherného míste㶜ka podílela dvanácti
miliony korunami, celkové náklady 㶜inily
40 milionů. A hned první dojem je skvělý.
Na recepci mě p㶣ivítá p㶣íjemná a hezká recep㶜ní Barbora Tome㶜ková z Veselí. Je na ní
vidět, že obor vystudovala a že ji práce baví
a má z ní radost. Ve vte㶣ině dohodne rozhovor s jedním majitelů Ivo Mitá㶜kem. „Všechno je to souhrn náhod, které život p㶣ináší.
S bratrem Ji㶣ím jsme se setkali s 㶜lověkem,
kterému pat㶣ily pozemky pod starým kempem. A ten je chtěl prodat. Spo㶜ítali jsme
si, že kdybychom je koupili a provozovateli
kempu je pak pronajali, ú㶜tovali bychom
si směšný nájem. A tak jsme se rozhodli, že
to zkusíme sami, popisuje za㶜átky Ivo Mitá㶜ek. Tehdy jim v po㶜íná poradil kamarád,
který zvelebil kempink Pahrbek u Otrokovic. „Hlavně v tom, že provoz jenom během
školních prázdnin je málo, že sezóna musí
trvat od dubna do zá㶣í. Ptali jsme se sami
sebe, pro㶜 by turisté měli zamí㶣it na dovolenou zrovna na Slovácko. Odpově㶞 byla: za
vínem. Proto vinné boudy. A jakou by měl
mít kemp vazbu na Ostrožskou Novou Ves?
Jednozna㶜ně nádherná jezera, koupání
v nich je fenoménem pro celou republiku.
A rybolov. Proto rybá㶣ské boudy, objas㶡uje genezi Slováckého dvora Ivo Mitá㶜ek.
Má k místu osobní vztah, v mládí trávíval
u jezer celé prázdniny. Ostrožská Nová Ves
te㶞 má díky bratrům Mitá㶜kovým důstojné
místo, které může slováckou destinaci se
㶜ty㶣mi sty hektary vodní plochy povýšit do
moravského turistického nebe.
Domácí jsou vítáni
Hned po dubnovém otev㶣ení KEMPU
A PENZIONU SLOVÁCKÝ DVŮR v Ostrožské
Nové Vsi (jak zní p㶣esný název místa) pozval
Ivo Mitá㶜ek všechny žáky místní školy, aby
v novém areálu strávili dopoledne a seznámili se s možnostmi, které návštěvníkům
nabízí. „Nabídku pozvání jsme velmi rádi
p㶣ijali, a tak jsme ve st㶣edu ráno 25. 㶜ervna
všichni spole㶜ně vyrazili právě tam, sdělila
28
www. ostrozsko.cz
Kraji svatého Antonínka Lenka Běhalová
z místní základní školy. Autentické prost㶣edí
odlišující Slovácký dvůr od stovek jiných
kempů v republice nabízí svým klientům
spoustu možností jak sportovního vyžití tak
odpo㶜inku.
„Zástupci školního parlamentu p㶣išli
s nápadem, že by pro své mladší spolužáky
z prvního stupně p㶣ipravili soutěžní disciplíny, které by dětem dopoledne už v takto
p㶣íjemném prost㶣edí udělaly ještě zajímavější a t㶣eba i zábavnější. A tak zatímco se
žáci druhého stupně st㶣ídali na beachvolejbalovém h㶣išti, na minigolfu nebo p㶣i fotbálku, ti mladší z naší školy v pěti㶜lenných
skupinkách plnili deset soutěžních disciplín,
které si pro ně pod vedením magistry
plno a turisté i domácí jsou nadšeni. Dokazují
to zápisy v návštěvních knihách na internetu. A vě㶣me, že tak to bude i nadále. Slovácký
dvůr je dobrým reprezentantem kraje pod
svatým Antonínkem i celého Slovácka a svůj
název může na rozdíl od jiných „slováckých
projektů nosit dlouhá léta hrdě dál.
Čím láká Slovácký dvůr
Danuše Botkové p㶣ipravili naši parlamen㶇áci spole㶜ně se žáky deváté t㶣ídy, popsala
u㶜itelka Lenka Běhalová. Děti tak mohly
p㶣edvést, jak zru㶜né jsou p㶣i jízdě na kole,
jak rychlé jsou p㶣i skákání v pytli nebo v jakém 㶜asovém rekordu se jim poda㶣í p㶣inést
na lži㶜ce do cíle pingpongový mí㶜ek. „A㶇 už
s menšími 㶜i většími obtížemi, každopádně
s úsměvem na tvá㶣i a hlavně s chutí zvládly
všechny skupinky své úkoly a v cíli pak
odevzdávaly své startovní karty se všemi
deseti razítky, pot㶣ebnými k získání sladké
odměny, kterou pro všechny žáky naší školy
zajistil právě provozovatel kempu, 㶣íká Lenka Běhalová a majitelům kempu vzkazuje
velké poděkování.
Ve zbytku dopoledne pak zbyl dětem ještě
i prostor na dovádění na trampolíně, houpa㶜kách a proléza㶜kách nebo na chvilku
slunění se na lehátkách u vody. „Každopádně to bylo v závěru školního roku velmi p㶣í-
jemně strávené dopoledne, a kdybychom
nebyli místní, ur㶜itě by nám pobyt v tomto
krásném prost㶣edí byl inspirací t㶣eba pro
školní výlet, školu v p㶣írodě nebo letní
dovolenou, doporu㶜uje Lenka Běhalová
ze ZŠ Ostrožská Nová Ves.
Ubytování v Chardonnay
Šestnáct apartmánů s bílou omítkou,
sedlová st㶣echa, modrá obrovnávka,
ornamenty nad dve㶣mi. A u každého
stavení dozrává jiná odrůda vína, po níž
jsou búdy pojmenovány. Můžete se tak
ubytovat t㶣eba v Chardonnay. A stejné je
to u chatek pro rybá㶣e. Můžete si vybrat
Kapra, Lína, Candáta nebo t㶣eba Amura.
Chatky s rákosovou st㶣echu a terasou stojí
nad rybá㶣ská lagunou, v níž si lze ulovit
rybu; je povinností vrátit ji zpět do laguny.
Těch důvodů, pro㶜 se ve Slováckém dvo㶣e
zastavit je samoz㶣ejmě více. Zatím je tam
Kemp a penzion Slovácký dvůr má ubytovací kapacitu 160 lůžek. Ubytovat se
lze v penzionu v podkroví hlavní budovy,
v selské stodole nebo v 16 vinných búdách a 6 rybá㶣ských chatách apartmánového typu. V areál jsou také plochy
pro 14 karavanů a 30 stanů. V restauraci
je pro hosty 100 míst, jednací sál pro
60 návštěvníků a zast㶣ešené terasy pro
130 hostů. Ti mohou využít půj㶜ovny
i úschovny kol, sportovního vybavení,
privátní wellness pro 10 osob, adventure golfové h㶣iště s 18 jamkami, osvětlený
beach-volejbalový kurt, tenisový kurt,
dětské h㶣iště, koupací jezero s plochou
pro slunění 㶜i rybá㶣ská laguna pro možnosti rybolovu. Slovácký dvůr vyrostl
na místě „socialistického upadajícího
kempu.
www. ostrozsko.cz
29
RECENZE
Láska – žena – obdiv - krása
Můj rodný kraj - s touto básní regionálního básníka JANA BĚLČÍKA MALANSKÉHO z Malé Vrbky jsem se poprvé seznámil asi
před čtyřiceti lety. Daroval mi ji tenkráte napsanou na stroji pan učitel Jožka Prášek z Hrubé Vrbky. A mně se velmi líbila,
chytla mne za srdíčko.
Když pak v roce 1976, po dvaašedesáti letech, p㶣ijel do rodného domu tatínkův strýc
Tomáš z USA, kam těsně p㶣ed 1. světovou
válkou emigroval, p㶣ednesl jsem ji prastrýci
a p㶣ítomné rodině doma ve Velké ‒ shodou okolností u nás tenkrát o prázdninách
oslavoval 80. narozeniny. Byl dojat nejen on,
ale i jeho sest㶣enice Barbora (Babuša) S㶇ahlíková. Dojatý dědá㶜kův bratr měl v tom
okamžiku celé Hor㶡ácko p㶣ed o㶜ima. Musel
jsem s ním v následujícím týdnu hor㶡ácké
dědiny autem objíždět, aby se krásou rodného kraje pokochal. Dokonce se mu vybavily i pěsni㶜ky. „Dobre hajníci, dobre hajte,
na moju milú, na moju milú, pozor dajte, si
obdiv - krása ‒ provázejí díla poetů po celá
staletí. Nevyhnul se jim ani Běl㶜ík Malanský.
Kolem dvaceti básní zastupuje ve sbírce
lyriku p㶣írodní. (Můj rodný kraj, Uvíjám
kyti㶜ku, Z velického kůta, U nás na horách,
Javo㶣ina, Náš kraj, Ochra㶡uj Bože rodný kraj,
Můj kraj, můj ráj, Dědictví p㶣edků), ale také
vyjad㶣uje nesmírnou lásku autora k rodi-
zanotoval a k těm dalším spole㶜ným se p㶣idával. Takový ú㶜inek může mít na každého
rozeného nebo naturalizovaného Hor㶡áka
i na p㶣íznivce tohoto kraje básnická sbírka
lidového poety Jana Běl㶜íka, kterou vyšla
v první polovině letošního roku.
Kniha obsahuje p㶣es 85 básní, stran má 145.
S krajem spjatý
Edito㶣i díla, František a Václava Šaléovi,
Běl㶜íkovy básně soust㶣edili do pěti okruhů,
jež nazvali: Prvotiny, Básně 1935, Myslivecké, K svátku matek a Můj rodný kraj.
V každé 㶜ásti sbírky p㶣evládají básně lyrické.
Náznak epického děje se jen náznakově, ale
skute㶜ně jen náznakově, objevuje v básních
Zatýkání, Nad dopisem 㶜i Chodila Ka㶜enka,
která jemně p㶣ipomíná hor㶡áckou baladickou píse㶡 Chodila Ani㶜ka po širokém poli.
Lyricko-epický nádech romance má pak
zpívaná báse㶡 Nad Kužeuovým, kterou na
p㶣iloženém CD prozpěvuje recitátor a muzikant Ji㶣í Miške㶣ík.
Jan Běl㶜ík Malanský: Můj rodný kraj
šti, okolním vesnicím, tradicím i k 㶜lověku
(Husli㶜ky z javorovém deš㶜i㶜ky, Kuželovský
kostelí㶜ek, Naša re㶜, Já su synek a jiné).
Jan Běl㶜ík pocházel ze selského rodu (otec
Martin, matka Eva), byl to p㶣edně rolník, 㶜lověk spjatý s hroudou a zemědělskou prací,
proto jsou v jeho sbírce také básně 㶣adící
se k lyrice pracovní (pracovně milostné),
ve kterých zachycuje polní práce, p㶣i nichž
mládec myslí na děv㶜e a dívka sní o svém
milém (㶏í je to 㶜eledín, Synek u pluhu ), se-
Zbývající básně jsou ryze lyrické. Nejvíce je
tu zastoupena lyrika milostná - p㶣ibližně ve
t㶣iceti básních ( Modré o㶜i I a II, Kázání㶜ko,
Ta láska, Kudy k nám, Nevěrný, Láska bráněná, Chodila po poli, Svolení, Falešný syne㶜ku a další ). Jak by také ne. Vždy㶇 tyto verše
psal Běl㶜ík jako mladý muž mezi dvacátým
až t㶣icátým rokem svého žití. V nich vyznává
obdiv a lásku nejen své milé a pozdější
manželce (Anně Hude㶜kové), ale i mnohým
jiným krásným pannám a vyzrálým ženám,
které denně potkával. Prostě láska ‒ žena ‒
30
www. ostrozsko.cz
Albert, Boskovice, 2014
nose㶜 (Kosenka 㶜i Katerinka hrabe jatelinu ),
pasení dobytka (V zápovědi ) nebo ve㶜erní
domácí práce (Na p㶣ástkách ).
Cestou k umění
Básník Malanský miloval svou maminku, ke
které měl pěkný vztah. Musel ji mít velmi
rád, nebo㶇 jí věnoval, jak zachycuje kniha,
osm básní (Mami㶜ce /pro sirotka/, Mami㶜ce /chlapec/, Mati㶜ce, Mamin㶜iny ruce,
Mami㶜ce /malý chlapec/). Také své rodině
a p㶣átelům zanechal laskavé básně. (Nad
dopisem, Duši㶜ky, Naše babi㶜ka a další ).
Tyto verše bychom mohli za㶣adit do lyriky
rodinné (intimní, subjektivní). Další básně,
jež jsou se㶣azeny v oddíle Myslivecké se
dají p㶣i㶣adit k lyrice p㶣írodní (Srní stádo,
Divo㶜ák, Studánka v lese) a milostné (Myslive㶜ek). Dochované básně z období protektorátu jsou pochmurné až neradostné.
Jan Běl㶜ík je psal pravděpodobně ve vězení
anebo až po propuštění, když s podlomeným zdravím doma dožíval svůj věk. Zem㶣el
v pouhých 43 letech. Básně tohoto období
vyjad㶣ují Běl㶜íkovy pocity z udání a zat㶜ení
gestapem (Zatýkání), z pobytu a výslechů
ve vězení (Samotka, Lou㶜ení, Žalá㶣ní kobka,
Sousedi) a vyjad㶣ovaly i jeho víru, že se vrátí
mezi své blízké (Má prosba, Moje modlitba
). Takovéto básně lze za㶣adit mezi lyriku
vlasteneckou (méně již politickou). Verše se
od těch p㶣edcházejících liší jak obsahem,
tak básnickým stylem. Jsou bojovnější
a zárove㶡 je v nich cítit Běl㶜íkův odklon od
lidovosti - od lidové poezie inklinují více
k té umělecké.
Své básně tvo㶣il Malanský
v hor㶡áckém dialektu, ale co je zajímavé,
některé z nich se snažil psát i ve spisovném
jazyce; jakoby se chtěl p㶣iblížit básníkům
z jiných oblastí naší republiky. O tom pro㶜
tak 㶜inil, se lze podrobněji do㶜íst v edi㶜ní
poznámce, která p㶣ináší i autorův stru㶜ný
životopis a informace o jeho publika㶜ním
snažení. Navíc se do㶜teme, kdo dal podnět
k tomu, aby sbírka vyšla a kdo se zasloužil
o její realizaci.
V závěru bych chtěl zdůraznit, že sou㶜ástí
publikace je i doprovodný CD nosi㶜. P㶣ednes básní hudebně podbarvuje HCM Petra
Gale㶜ky.
Antonín Mi㶜ka
INZERCE
www. ostrozsko.cz
31
INZERCE
Nové zaøízení pro pøíjem
5GHz Vám zapùjèíme
zcela ZDARMA!
Nemusíte na zaèátku
investovat do nového
1)
pøístroje
LMnet
INTERNET provider
INTERNET
30Mbit/s
244kè/mìs.
bez DPH
V termínu 1.9.2014 - 30.11.2014
pro nové zákazníky wifi router,
nebo dva mìsíce internetu zdarma 2)
LMnet, s.r.o.
Ing. Libor Matuštík
Panská 25 , 686 04 Kunovice
[email protected]
1)
Zaøízení je v našem majetku, co znamená, e pokud se pokazí, èi poškodí
bleskem, my Vám ho vymìníme za NOVÉ! Zápùjèka platí po celou dobu
trvání smlouvy. Pouíváme pouze nejnovìjší a spolehlivé zaøízení technologie
AIRMAX èi NSTREME s reálnou rychlostí a 50Mbps.
2)
Platí i pro stávající zákazníky, kteøí nám doporuèí nového zákazníka.
DIGITÁLNÍ TELEVIZE
32
www. ostrozsko.cz
DVB-T
www.leader.ostrozsko.cz
Představení dalších úspěšně dokončených projektu přes PRV ČR 2007-2013, osa IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie
MAS Horňácko a Ostrožsko.
Obec Kuželov, Kuželov: Obnova památníku obětem 1. světové války v obci Kuželov
P㶣edmětem projektu byla obnova památníku obětem 1. světové války, který se nachází ve st㶣edu obce Kuželov. Realizace
projektu spo㶜ívala v provedení restaurátorského a historického
průzkumu, 㶜ištění a zpevnění poškozených míst památníku,
zhotovení nového schodiš㶇ového stupně a výroby nové žulové
nápisové desky s pozlacenými popisky a fotkami. Díky opravě
došlo k zlepšení vzhledu obce a také k zachování a zabezpe㶜ení
kulturně ‒ historického dědictví pro další generace obyvatelů
Hor㶡ácka. Obec Kuželov je oblíbeným místem pro velkou 㶣adu
turistů a proto obnova památníku p㶣ispěje i k zatraktivnění
turistických tras a zvýší povědomí turistů o zdejších památkách.
Marie Vav㶣íková, Malá Vrbka, Vybavení
stravovacího za㶣ízení v agroturistickém
ubytování
P㶣edmětem projektu bylo doplnit chybějící stravovací za㶣ízení
v daném objektu, který slouží jako agroturistická ubytovna
a půj㶜ovna sportovních pot㶣eb. Vznikl tak ucelený ubytovací komplex s pohostinskými službami. Realizace projektu
spo㶜ívala v nákupu vybavení do budující se kuchyně a jídelny.
CELKOVÉ VÝDAJE: 158 500,-K㶜.
Dotace: 142 650,- K㶜.
Vlastní zdroje:15 850,-K㶜.
DÚBRAVA-AGRO a.s. , Kuželov: Obnova
strojového parku - podvozek GRAND
SUPER (nosi㶜 nástaveb)
P㶣edmětem projektu byla obměna strojového parku
‒ podvozku.
Na podvozek Grand Super lze dát rozmetadlo hnoje RMA 8,
cisternu ACF 041, korbu z Matesa, velkoobjemovou nástavbu
nejlépe však sklápěnou dozadu, rozmetadlo hnoje RM 12,
rozmetadlo kejdy ARV 033, sklápěcí nástavby (vanová jednostranně/dvoustranně sklápěcí korba), i VHL nástavbu na p㶣evoz
krmných směsí.
CELKOVÉ VÝDAJE: 326 458,-K㶜.
Dotace: 107 920,- K㶜.
Vlastní zdroje: 218 538,-K㶜.
Jednalo se o nákup sporáku, konvektomatu, fritézy, my㶜ky nádobí, ná㶣ezového stroje, lednice, mrazáku, nerezových hrnců,
talí㶣ů, p㶣íborů, lži㶜ek a dovybavení jídelny, kde byly po㶣ízeny
4 stoly a 15 ks židli㶜ek.
CELKOVÉ VÝDAJE: 602 549,61,-K㶜.
Dotace: 248 987,50 ,- K㶜.
Vlastní zdroje: 353 562,-K㶜.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
www. ostrozsko.cz
33
www.leader.ostrozsko.cz
Naplňování
Strategie komunitně vedeného místního
rozvoje MAS Horňácko a Ostrožsko
metody LEADER
pro období 2014–2020
v programovacím
období
2014 - 2020
Metoda LEADER je iniciativou propojující
aktivity rozvíjející venkovskou ekonomiku.
Hlavním cílem je intenzivně podporovat
rozvoj venkova prost㶣ednictvím místních
obyvatel. Implementace metody LEADER
probíhá prost㶣ednictvím tzv. Místních
ak㶜ních skupin (MAS).
V novém programovém období bude
podpora MAS rozší㶣ena do ostatních
Evropských strukturálních a investi㶜ních
fondů, p㶣es které je možné využít metodu
LEADER jako komunitně vedený místní
rozvoj (CLLD).
K implementaci CLLD se k Programu rozvoje venkova p㶣ipojí:
Integrovaný regionální opera㶜ní program
(pod Ministerstvem pro místní rozvoj),
Opera㶜ní program Zaměstnanost
(pod Ministerstvem práce a sociálních věcí)
Opera㶜ní program Životní prost㶣edí
(pod Ministerstvem životního prost㶣edí).
Místní ak㶜ní skupina Hor㶡ácko a Ostrožsko již od roku 2013 intenzivně pracovala na p㶣ípravě a tvorbě nové kvalitní strategie komunitně vedeného místního rozvoje ( SCLLD) pro
území MAS pro období 2014-2020.
V sou㶜asnosti je vytvo㶣ena pracovní verze SCLLD, která byla p㶣edána k hodnocení na Ministerstvo místního rozvoje 㶏R. Pracovní verze strategie obsahuje popis území a zdůvodnění
výběru, analytickou a strategickou 㶜ást.
Tvorba SCLLD probíhala kombinací komunitních p㶣ístupů a expertního zpracování
výstupů a diskuzí místních aktérů. Realiza㶜ní tým je tvo㶣en p㶣edstaviteli a pracovníky MAS
a experty ze spole㶜nosti GaREP.
34
www. ostrozsko.cz
www.leader.ostrozsko.cz
P㶣i sběru problémů zájmového území a p㶣i
p㶣ípravě návrhů bylo provedeno dotazníkové šet㶣ení mezi místními podnikateli,
ob㶜any a zástupci neziskových zájmových organizací (NNO). Sou㶜asně byly od
p㶣edstavitelů všech obcí MAS shromážděny
informace o situaci v obci a o hlavních
problémech a pot㶣ebném smě㶣ování
rozvoje. Programová konference a jednání
pracovních skupin proběhlo 20. 8. 2014 ve
Veselí nad Moravou.
www.leader.ostroszko.cz
35
www.leader.ostrozsko.cz
Pracovní verze strategie CLLD MAS Horňácko a Ostrožsko :
http://www.leader.ostrozsko.cz/index.php/sclld
Vyhodnocení 㶜innosti MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko
v období 2007 -2013.
Místní ak㶜ní skupina vyhlásila v období 2008 až 2013 cekem 11 výzev k p㶣edkládání projektů a p㶣ijala celkem 153 projektových žádostí. Celkem jedenáctkrát absolvovala proces výběru projektů, jejich
administrace a kontrol. Tyto výzvy byly vyhlašovány s ohledem na
návrhovou 㶜ást Strategického plánu LEADER 2007 ‒ 2013, která byla
roz㶜leněna původně do 5 tématických fichí a po aktualizaci v roce
2012 do 7 fichí:
Fiche 1: Podpora cestovního ruchu ‒ ubytování, sport
Fiche 2: Obnova a rozvoj vesnic - záměr a) Zlepšení dopravní
a technické infrastruktury a vzhledu obcí
Fiche 3: Ob㶜anské vybavení pro děti a mládež
Fiche 4: Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
Fiche 5: Podpora drobných výrobců místních produktů
Fiche 6: Podpora zemědělských podnikatelů
Fiche 7: Podpora drobných podnikatelů
Od roku 2008 bylo podpořeno 118 projektů celkovou částkou 35 296 643,- Kč.
12 projektů ukon㶜eno ze strany p㶣íjemce p㶣edevším z důvodu neschopnosti p㶣edfinancování realizace projektů nebo v rámci fáze
kontroly p㶣íjmu žádostí na MAS nebo na RO SZIF Olomouc.
obrovským vkladem a neměl by být zahozen. Folklorní fond je výrazným inova㶜ním prvkem, který se poda㶣ilo v rámci implementace
SPL naplnit.
Výzva
㶜./rok
Po㶜et
p㶣ijatých žádostí
1/2009
2/2010
3/2011
4/2012
5/2013
6/2014
Celkem
Po㶜et
schválených
žádostí
19
21
16
22
15
11
104
Objem rozdělených
finan㶜ních
prost㶣edků v K㶜
16
20
16
19
15
10
96
115 000,125 000,130 000,100 000,95 000,91 000,656 000,-
Projekty spolupráce
MAS aktivně p㶣istupovala i k „projektům spolupráce . V průběhu let
2007‒2013 se stala sou㶜ástí (a㶇 už jako p㶣íjemce 㶜i partner) t㶣í následujících projektů spolupráce. Jak je z názvů a popisů obsahu projektů
patrné, všechny t㶣i projekty zapadají svým obsahem do tématu
Strategického plánu LEADER 2007-2013 Návrat ke ko㶣enům lidové
kultury, služeb a 㶣emesel . Tato skute㶜nost dokládá, že MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko se neodchyluje od svého směru, který si vytý㶜ila
právě ve svém strategickém plánu.
Název
projektu
MORAVSKÉ A SLEZSKÉ OVOCNÉ STEZKY
Období
realizace
06/2010 - 05/2012
Role MAS
Partnerská MAS
Další
zú㶜astněné
MAS
MAS Nízký Jeseník, MAS Partnerství Moštěnka,
MAS Regionu Pood㶣í, MAS Bojkovska, MAS Rýma㶣ovsko, MAS Rozvojové partnerství Regionu
Hranicko.
zmapování historicky, krajiná㶣sky 㶜i jinak významných alejí, sadů a jiných prvků, v nichž jsou
p㶣ítomny ovocné stromy, za ú㶜elem záchrany
tradi㶜ních krajinných prvků se zastoupením
ovocných stromů a zvýšení povědomí o starých
a krajových odrůd
propagace ovocná㶣ství jako sou㶜ást místního
kulturního a p㶣írodního dědictví
Stru㶜ný
obsah
projektu
2 projekty byly ukon㶜eny ze strany RO SZIF Olomouc z důvodu
nedodržení podmínek PRV 㶏R 2007 -2013.
zpracováním ovoce atd., jejich propagace formou
p㶣íru㶜ky pro spot㶣ebitele, spole㶜né propagace na
akcích v rámci projektu
vzdělávání v oboru pěstování a zpracování ovoce
- ovocná㶣ský kurz, exkurze do starých sadů, za
zpracovateli ovoce
Folklorní fond MAS
36
zmapování stávající infrastruktury - moštárny,
palírny, podniky zabývající se
nalezení a prezentace dopl㶡kových turistických cílů
spojených s ovocnými stromy, alejemi, sady atd.
Díky Folklornímu fondu místní ak㶜ní skupina vhodně propojila podporu p㶣evážně investi㶜ních projektů s podporou drobných, avšak
tematicky úzce zamě㶣ených neinvesti㶜ních projektů zamě㶣ených na
cíl, který si místní ak㶜ní skupina vytkla ve svém Strategickém plánu
LEADER. Sou㶜asně se však také trefila do poptávky a pot㶣eb subjektů, které se záchranou 㶜i obnovou tradic zabývají.
Název
projektu
OŽIVUJEME VENKOVSKÁ STAVENÍ
NA MORAVĚ A MYJAVĚ
Období
realizace
06/2010 - 11/2012
Dalším výrazným pozitivem je to, že finan㶜ní prost㶣edky získávala
místní ak㶜ní skupina p㶣evážně ze soukromých zdrojů uvnit㶣 území
místní ak㶜ní skupiny. Tento fakt je pro budoucí programové období
Role MAS
Další
zú㶜astněné
MAS
www. ostrozsko.cz
Vedoucí MAS
MAS Strážnicko, Kopani㶜iarsky región - miestna
ak㶜ná skupina - Slovensko
www.leader.ostrozsko.cz
Stru㶜ný
obsah
projektu
rekonstrukce tradi㶜ních lidových stavení, které
znovu ožijí a poskytnou pat㶣i㶜né zázemí pro
spolky. Lidové stavení budou sloužit pro prezentaci tradic a venkovských hodnot. Stanou se lákadlem pro turisty a návštěvníky. Sou㶜ástí projektu
bude i vylepšení vybavení lidových stavení.
podpora tradi㶜ních místních producentů formou
venkovských tržnic a propagace
podpora starokrajových odrůd ovoce formou
podpory tradi㶜ních akcí zamě㶣ených na starokrajové odrůdy ovoce a ojedinělou publikací
o starokrajových ovocných d㶣evinách
Všeobecným cílem projektu byl rozvoj znalostí,
schopností a dovedností žáků ZŠ v
Stru㶜ný
obsah
projektu
realizace expozic se zamě㶣ením na místní spolky
Název
projektu
CHODNÍ㶏KY ZA POZNÁNÍM
SLOVENSKO-MORAVSKÉHO POHRANI㶏Í
Období
realizace
06/2012 - 11/2013
Role MAS
Vedoucí MAS
Další
zú㶜astněné
MAS
Kopani㶜iarsky región - miestna ak㶜ná skupina
‒ Slovensko
oblasti principů udržitelného rozvoje s důrazem
na environmentální oblast prost㶣ednictvím
spolupráce škol v různých regionech 㶏R. Projekt
obsahoval několik klí㶜ových aktivit, které se
uskute㶜㶡ovaly paralelně ve všech zapojených
školách a smě㶣ovaly k vytvo㶣ení nejd㶣íve pracovních sešitů pro EVVO a následně i Regionální
publikace o území zapojených škol. Tyto zásadní
aktivity pak byly doplněny aktivitami, které p㶣inesly vzájemný p㶣enos zkušeností a know-how
(projekt. dny, týdny, konference apod.)
Vytvo㶣ení nau㶜ných turistických chodníků
v CHKO Bílé Karpaty ‒ Myjava ‒
Obnova poutní stezky ke studánce svatého
Antonínka, která znovu ožije a poskytne pro
návštěvníky další trasu pro výlety a vycházky.
Poutní stezka bude navazovat na poutní stezku
Velehrad ‒ sv. Antonínek.
Stru㶜ný
obsah
projektu
Vytvo㶣ení venkovské expozice ‒ venkovského
dvora na prezentaci tradic a venkovských hodnot. Stanou se lákadlem pro turisty a návštěvníky.
Propojení vzájemné spolupráce klubu turistů
Myjavy a Ostrožské Lhoty. Vznikne seznam turistických akcí po㶣ádaných v obou regionech MAS,
které se budou každoro㶜ně konat.
Vytvo㶣ení tradi㶜ní venkovské akce v Boršicích
u Blatnice (moštování, košt místních produktů,
uzení, va㶣ení povidel) s návazností na akce turistů
Myjavy a Ostrožské Lhoty.
V podstatě to samé platí i o dalších projektech, které byly místní ak㶜ní
skupinou realizovány z jiných dota㶜ních programů, než Programu
rozvoje venkova 2007 ‒ 2013. Celkově se jednalo o šest projektů,
jejichž p㶣ehled je uveden níže. P㶣ínosem všech šesti uvedených
projektů bylo i to, že jejich realiza㶜ní týmy získaly zkušenosti z jiných
pravidel pro administraci projektů a projektový management.
Název
projektu
ŠKOLY PRO VENKOV
Období
realizace
10/2010 ‒ 8/2013
Dota㶜ní
program
Opera㶜ní program Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
Role MAS
Partner projektu
Další
partne㶣i
Novohradská ob㶜anská spole㶜nost, o.s. MAS
NAD Orlicí o.p.s.; INEX - SDA Kostelecké Horky, 17
základních škol z Jiho㶜eské kraje, Pardubického
kraje, Královehradeckého kraje, Jihomoravského
kraje a Zlínského kraje
Název projektu
„NA㶏O CHODI㵾 PEŠKY, KE㶑 MÔŽU BY㵾
BEŽKY...
Období realizace
2/2011 ‒ 10/2011
Dota㶜ní program
Opera㶜ní program p㶣eshrani㶜ní spolupráce 㶏R ‒ SR 2007 2013
Role MAS
Partner projektu
Další partne㶣i
Kopani㶜iarsky región - miestna ak㶜ná
skupina - Slovensko
Stru㶜ný obsah
projektu
Vytipování vhodných běžka㶣ských tras
a jejich zna㶜ení v terénu (květen ‒ srpen
2011)
• jednotné zna㶜ení pro 㶏eskou i Slovenskou stranu
• vytipování nejvhodnějších tras
• postupné rozmístění zna㶜ek do terénu,
v㶜etně tabulek s celkovým náhledem na
trasy a obce.
Zpracování a tisk propaga㶜ních materiálů
(㶜erven ‒ srpen 2011)
Název projektu
SPOLE㶏NĚ PRO VZDĚLÁVÁNÍ OB㶏ANŮ
Období realizace
08/2012 - 10/2013
Dota㶜ní program
Opera㶜ní program Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
Role MAS
Partner projektu
MAS Nad Orlicí o.p.s., Novohradská ob㶜anská spole㶜nost o.s., IMPULS
Další partne㶣i
T㶣ebí㶜 o.s. a MC Kamínek o.s., Město Nové
Hrady.
www. ostrozsko.cz
37
www.leader.ostrozsko.cz
Stru㶜ný obsah
projektu
Obecným cílem projektu bylo zvýšení
kvality odborných kompetencí obyvatel 5
dot㶜ených regionů 㶏R. Projekt byl zamě㶣en na území MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko
na t㶣i vzdělávací moduly:
1) Dobrovolnictví (nap㶣. rozvoj povědomí
o pot㶣ebě pomoci druhým; podpora
v rámci Lokálních spole㶜enství; mezinárodní kontext dobrovolnictví; výhody
vzájemné pomoci)
2) Vztah k regionu (vztah ke kulturnímu
dědictví a vzdělávání k ochraně a pé㶜i
o lidové tradice) ‒ výuka šití krojů, v rámci
které by mělo vzniknout 10 krojů pro
Hor㶡ácko a 10 krojů pro Ostrožsko.
3) Vztah k médiím a informa㶜ním technologiím (nap㶣. rozpoznávání manipulativních technik; orientace v mediálním
prostoru - jak rozumět mediím; bezpe㶜né
chování na Internetu ‒ sociální dopady)
Název
projektu
SPOLO㶏NÉ DOKUMENTY NA PODPORU
ROZVOJA CESTOVNÉHO RUCHU REGIÓNU
POD VE㵻KOU JAVORINOU
Období
realizace
1/2014 ‒ 12/2014
Dota㶜ní
program
Opera㶜ní program p㶣eshrani㶜ní spolupráce 㶏R ‒ SR
2007 2013
Role MAS
Partner projektu
Další
partne㶣i
Združenie obcí kopani㶜iarskeho regiónu Ve㶃ka
Javorina - Bradlo
Stru㶜ný
obsah
projektu
Hlavním výstupem p㶣edkládaného projektu budou
spole㶜né strategické dokumenty na podporu
rozvoje p㶣íhrani㶜ního regionu, které budou sloužit
jako p㶣íprava na budoucí programovací období 2014
-2020. Spole㶜ná koncepce na rozvoj cestovního ruchu pod Velkou Javo㶣inou, Spole㶜ná studie na rozvoj
hipoturistiky a cykloturistiky.
Název
projektu
P㶕ESHRANI㶏NÍ MALOVANÁ MAPA
KOPANICE, HOR㶓ÁCKO A OSTROŽSKO
Název
projektu
P㶕IBLIŽME SI TRADICE NAŠICH P㶕EDKŮ
Období
realizace
5/2014 ‒ 10/2014
Období
realizace
2/2014 ‒ 12/2014
Dota㶜ní
program
Opera㶜ní program p㶣eshrani㶜ní spolupráce 㶏R ‒ SR
2007 2013 - FMP
Dota㶜ní
program
Opera㶜ní program p㶣eshrani㶜ní spolupráce 㶏R ‒ SR
2007 2013
Role MAS
Partner projektu
Role MAS
Partner projektu
Další
partne㶣i
Kopani㶜iarsky región - miestna ak㶜ná skupina
- Slovensko
Další
partne㶣i
Kopani㶜iarsky región - miestna ak㶜ná skupina
- Slovensko
Stru㶜ný
obsah
projektu
Cílem projektu bylo p㶣iblížení 㶣emesel a zvyků
našich p㶣edků široké ve㶣ejnosti, jejich propagace,
propagace vytipovaných akcí v p㶣íhrani㶜ní oblasti
Kopani㶜iarského regionu a Hor㶡ácka a Ostrožska
Stru㶜ný
obsah
projektu
Spole㶜ným výstupem spolupráce bude skládací
p㶣eshrani㶜ní turistická ‒ malovaná mapa regionu
Kopanic, Hor㶡ácka a Ostrožska. Malovaná mapa
bude sloužit pro orientaci turistů v regionu, p㶣ehled
turistických zajímavostí a památek v regionu, nebo
jako suvenýr.
Projekt „Spole㶜ně pro vzdělávání ob㶜anů ‒ vznikly originální historické kroje Ostrožska, Veselska a Hor㶡ácka z období 1890 a1930.
38
www. ostrozsko.cz
Vincent Plesnivý (1879 - 1944)
malí㶣 - figuralista, tvo㶣il v Boršicích u Blatnice.
SLOVÁCKO
V RÁMU
P㶕IPRAVIL: PAVEL HAVLÍK
Aleš 㶏erný (1920 - 1984)
Moravský tanec (1978)
PARTA KRAJE
Vladimír
Salčák
Lenka
Fojtíková
Radek
Bartoníček
Miloš
Kozumplík
Stanislav
Dufka
František
Gajovský
㶏asopis KRAJEM SVATÉHO ANTONÍNKA, milí pravidelní 㶜tená㶣i, p㶣išel do vašich domácností už 㶜ty㶣icetkrát. Od doby
vzniku 㶜asopisu se na jeho obsahu podílela a podílí 㶣ada autorů a redaktorů. Těm, kte㶣í zanechali 㶜i zanechávají stopu
nevýraznější, proto s poděkováním věnujeme aktuální rubriku Parta kraje.