Brožura - Kulturní studia

Transkript

Tetí íslo asopisu Kulturní studia, vychází 1. listopadu 2014
Vydává o. s. Kulturní studia, pi oboru Hospodáská a kulturní studia, PEF ZU
3
prameny. Vtšina z nich byla totiž vytvoena tehdejšími státními a tedy režimními institucemi
Pokud budeme chtít sledovat toto období, není možné si vystait pouze s písemnými
pak tch, kteí v dsledku tohoto aktu pišli tém o všechno.
nejen demografické a ekonomické, ale také negativn zapsobila na mentalitu lidí, nejvíce
do JZD vstoupit. Kolektivizace zemdlství a venkova ve svém dsledku zapíinila úpadky
tehdejší komunistický režim zastrašoval ty soukromníky a odprce kolektivizace, jež odmítali
trestání a odstranní. Tato otevená forma perzekuce byla vhodným nástrojem, kterým
k uvznní osob, které byly podle KS „nepáteli“ kolektivizace a bylo zapotebí jejich po-
piazeno nové bydlišt asto v nehostinných a nelidských podmínkách. Nezídka docházelo
tí v rámci tzv. akce „Kulak“. Vysthování se zpravidla týkalo všech len rodiny, kterým bylo
Výjimkou nebylo ani nedobrovolné vysthování soukromých sedlák z jejich usedlos-
vysokým dodávkám, které jim byly zadávány a jež nebyli schopni sami plnit.
vstupovat do vytváených jednotných zemdlských družstev (JZD), vzhledem k neúmrn
ve prospch spoleného hospodaení a v nkterých pípadech jim nezbývalo nic jiného, než
jednotlivc a výrazn tak zasáhla do jejich život. Lidé byli nuceni vzdát se svých usedlostí
tehdejší spolenosti, a to pedevším té na venkov. Svým prbhem ovlivnila osudy mnoha
poala brzy po pevzetí moci komunistickou stranou, pedurila na dlouho dobu podobu
Násilná kolektivizace zemdlství a venkova v socialistickém eskoslovensku, jež za-
Úvod
Keywords
Czechoslovakia, daily life, rural collectivisation, collective memory, oral history.
The submitted article is a case study of a particular village and focuses on the period of forced
collectivisation in rural Czechoslovakia. The primary aim of the work is to determine what
images of collectivisation are still present in the minds of the local residents, and how this
process affected the daily lives of their past. The practical section is based on original empirical research, which was conducted in the form of narrative interviews with selected survivors
that were the primary witnesses of the collectivisation period. In addition to the accounts of
the survivors of the period, studies of archival materials were also utilised. Data acquired
through these methods will aid in acquiring a better and more comprehensive depiction of the
period in question.
Abstract
Jakub Veselý
Kolektivizace venkova oima pamtník
1
4
Odborná literatura, zabývající se orální historii, používá asto pojmu narátor jako synonymum pro pamtníka.
domluveno druhé setkání, na kterém byl na tyto otázky tázán.
soustedit se, pokládány s krátkou pauzou po samotném vyprávní, pípadn bylo s narátorem
krétní doplující otázky byly, podle délky rozhovoru a podle schopnosti pamtníka a tazatele
tazatele se v tomto pípad omezila pouze na kladení možných upesujících otázek. Kon-
k vyprávní svých životních píbh se zamením na období kolektivizace, piemž úloha
tenných rozhovor se pohybovala v rozmezí 60 až 90 minut. Pamtníci byli vyzváni
situací se však neukázala jako rušivá a kvalita rozhovor tak nebyla ovlivnna. Délka usku-
pítomna manželka narátora, která se pi rozhovoru angažovala o poznání více. Ani jedna ze
jednalo o manžela narátorky, který ale do vyprávní zasahoval minimáln, v druhém byla
v domácnostech pamtník, u dvou z nich byla pítomna tetí osoba. V jednom pípad se
nymity s nahráváním nakonec souhlasil. Až na jedinou výjimku probíhaly rozhovory
z pamtník nebyl z poátku zvukovému záznamu píliš naklonn, po zaruení naprosté ano-
dležitý krok pro následnou analýzu a interpretaci uskutenných rozhovor. Pouze jeden
tální diktafon sedm pamtník. Tím byla umožnna jejich doslovná transkripce, což je velmi
pamtníky picházelo od osob, se kterými rozhovor již probhl. Celkem bylo nahráno na digi-
Kounice. Dále bylo využito tzv. metody snhové koule, kdy doporuení na další potenciální
Kontakty na první dva narátory byly získány prostednictvím pracovník obecního úadu
narátor a jakým zpsobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých život.
Kounice. Sledována byla otázka, jaký obraz kolektivizace je pítomen v pamti zpovídaných
se uskutenily v roce 2014 formou životopisných vyprávní ve vybrané stedoeské obci
vedeny rozhovory s pamtníky narozenými mezi lety 1932 až 1951. Jednotlivé rozhovory
Bhem oráln-historického výzkumu, který se zamil na období kolektivizace, byly
Reflexe vlastního výzkumu
ných“ lidí, což je velmi cenný zdroj informací.
85
LGBT. JEDNO Z NEJVÍCE KOMENTOVANÝCH TÉMAT NA INTERNETU ....................................... 84
INDIÁNSKÉ ŽENY V DNEŠNÍ SPOLENOSTI PERU ............................................................................... 82
NERVÓZNÍ STUDENTI A DEN KLIDU V JIŽNÍ KOREJI......................................................................... 80
ALBÁNIE – ZEM, KTERÁ SE TEPRVE HLEDÁ....................................................................................... 79
O SNHURCE A KRÁLI ARTUŠOVI V BRETANI...................................................................................... 78
ŠKOLA DO 7 KM. O VZDLÁVÁNÍ VE FINSKU ....................................................................................... 76
STUDENTSKÁ SEKCE:
SPOLEENSKÝ VÝZNAM TRADIC V KYRGYZSTÁNU V POROVNÁNÍ S TURECKÝMI
KYRGYZY V OBLASTI ULUPAMIR............................................................................................................. 55
GAGAUZOVÉ – JAZYK A JEJICH ETNICKÁ IDENTITA........................................................................ 39
OBRAZ „TOHO DRUHÉHO“ V MEDIÁLNÍM DISKURZU NA PÍKLADU MUSLIM V ESKÉ
REPUBLICE ....................................................................................................................................................... 19
ve výpovdích pamtník skuten výraznou mrou zastoupena, je to práv ona subjektivita,
která je v jistém ohledu její silnou stránkou a jejím pínosem. Nabízí totiž pohled „obyej-
KOLEKTIVIZACE VENKOVA OIMA PAMTNÍK ................................................................................ 3
RECENZOVANÉ LÁNKY:
Obsah
Obsah
rátor. Akoli je orální historie asto kritizována za pílišnou míru subjektivity, která je
1
jejímž hlavním pedmtem jsou, jak již bylo eeno, subjektivní vzpomínky pamtník – na-
dá, nkdy stále ješt diskutovaná a nkterými historiky opomíjená metoda orální historie,
zdroj pekonává, nebo se zamuje na subjektivní výpovdi osob. Touto technikou je mla-
pípadn jejich úplná absence. Zde pichází ke slovu metoda, která tato negativa písemných
a úady. Dalším problémem tchto pramen je jejich nedostupnost, respektive nedostatek,
Kulturní studia • 2/2014
ty msíc, jako místo výkonu trestu bylo ureno Brno-Špilberk. K tomu uhrazení penžní
pokuty ve výši 5000 Ks. Vzhledem k tomu, že tak vysokou ástku nebyl schopen uhradit, byl
neodsuzovaly? Peci jenom, po dlouhou dobu dospívání, jsou to rodie, kteí tvoí osobnost
dítte.
84
v roce 1952 uvznn za urážku len místního JZD. Výše trestu byla vymena na dobu
dtem takovou výchovu, aby pro n byla jiná než heterosexuální rodina stejn bžná a nikoho
5
1968 do Brna, pokusil se tyto podrobnosti vypátrat. Jeho žádost však byla rychle vyízena:
ho zavazovaly k mlení o podrobnostech jeho vznní. Když se proto pan Karel dostal v roce
tak nebylo pomyšlení. Bratr pana Karla musel po svém propuštní podepsat dokumenty, které
bylo hospodáství rodin vráceno, ale jeho stav byl v dezolátním stavu a na jeho obnovu
než rodinné hospodáství, o velikosti deseti hektar, odevzdat místnímu JZD. Po roce 1989
na vojnu a bylo tak jasné, že matce nebude moci pomáhat. Té proto nezbylo nic jiného,
mu trest o jeden msíc navýšen. Informátor Karel navíc v této dob obdržel pedvolání
Otec narátora zemel v roce 1943. Hospodáství zddil starší bratr, který byl však
Narátor Karel (*1932)
pamtník.
V této ásti studie budou postupn a ve strunosti piblíženy jednotlivé životní píbhy
Osudy pamtník
1945 až 1989.
lena na ti ásti zachycující období 1942 až 1997. Pozornost pitom byla vnována letm
využita Pamtní kniha obce, která byla poskytnuta obecním úadem Kounice a která je rozd-
na druhou stranu mže být pekážkou obasná nesoustavnost jejich vedení. Pro tuto práci byla
názory, což jsou velmi cenná svdectví. Akoli obecní kroniky obsahují osobní názory,
je v tomto pípad zprostedkován autory kronik. Kronikái sem asto svovali své pocity a
ve kterých je podobn jako ve vzpomínkách pamtník zaznamenán vztah k minulosti, který
ké archivního materiálu. Konkrétn se jednalo o dv pamtní knihy a jednu obecní kroniku,
Krom dležitých a velmi cenných vzpomínek pamtník, bylo v práci využito ta-
popisovali rzn.
obdobn. Narativní materiál však souasn vykazuje odchylky, kdy pamtníci uritou událost
téma popisuje každý pamtník svým osobním pohledem, ale v zásad se k nmu vyjadují
jednotlivých pamtník vykazují na jedné stran rzná znní a obmny minulosti. Totožné
pamti, které odkazují ke spolen sdílené minulosti, a tedy ke kolektivní pamti. Výpovdi
jich vzájemná komparace. Jde o postup, který se zamuje na opakující se druhy vzorc
Dalším krokem byla obsahová analýza a interpretace jednotlivých rozhovor a také je-
kanováno kvli orientaci svých rodi. Správná otázka by mla znít spíš, budeme ochotní dát
Dalším, dosti frekventovaným dotazem je i to, zda nebude „nebohé“ dít ve škole ši-
rý by peci mohl vést k rozložení státu!
homosexuální pár domov dítti, tak je to veliký a pedevším veejný problém íslo jedna, kte-
pohlíženo skrze prsty a koho se to netýkají, toho nezajímají. Avšak v okamžiku, kdy chce dát
mlí. Znásilování, zneužívání, fyzické násilí na dtech a jiné, jsou témata, na která je stále
nová spolenost vylepšit své argumentaní resumé na rozdíl od mnoha jiných témat, kde asto
Jakoby si prostednictvím neutuchající diskuze o stejnopohlavních párech chtla vtši-
nesmí mít rovnocenná práva, nebýt vidt a nedej bože, žádat o adopci.
s LGBT. Výsledek je takový, že vtšin ech vlastn píslušníci této menšiny nevadí, jen
že málokdy se uživatelé internetu vyjadují v tak hojném potu, jako práv u témat spojených
mohli dokat zveejnní svého názoru. Podíváte-li se do debat u nejrznjších témat, zjistíte,
Vše dohromady zpsobilo, že nastaly žn pro internetové „komentátory“, kteí se ne-
umožnila partnerovi v registrovaném partnerství osvojení dítte svého druha.
dob hodn medializované, byla novelizace zákona o registrovaném partnerství, která by
lidé, kteí je pochopí, pijmou je takové, jakými se cítí být, a podpoí je. Dalším z témat, v té
Pride jde pedevším o to ukázat všem (nejen) z LGBT komunity, že nejsou sami a že tu jsou
podporu len sexuálních menšin, kteí jsou v mnoha zemích v nebezpeí života. Na Prague
Rok se s rokem sešel a v Praze opt probhl festival Prague Pride. Letos se zamil na
Kateina Rybenská
LGBT. Jedno z nejvíce komentovaných témat na internetu
by zamstnání ztratily.
a bratr, když se potom vrátil, tak teda o tom mluvit nesml no. Šel pracovat do družstva, pro-
Portada Economía ONU: El 70 % de mujeres con empleo en Perú trabaja en sector informal [online] RADIO
PROGRAMAS DEL PERU, 2014 [cit. 19. 10. 2014]. Dostupné z: <http://www.rpp.com.pe/2014-09-19-onu-el70--de-mujeres-con-empleo-en-peru-trabaja-en-sector-informal-noticia_727153.html>.
83
6
96
v.
svoji politiku na konkrétní kroky pro zvýšení rovností pohlaví nejen ve mst, ale i na venko-
indiánských žen ve spolenosti se ale píliš nezmnilo. Je nezbytn nutné, aby stát zamil
hospodáskému rstu vznikly nové vzdlávací a rozvojové píležitosti ve mstech. Postavení
let po propuštní pracoval ješt jako agronom v místním JZD. Rodie paní Barbory se dlili
v „Jáchymov“ se projevil negativn nejen na jeho psychice, ale také na jeho zdraví. Nkolik
spolupráce na protirežimních akcích a následným uvznním. Nedobrovolný pobyt
dané dodávky. Zlomení odporu tak bylo dosaženo vykonstruovaným obvinním z jeho
vze pt a pl roku. Otec narátorky byl prosperujícím hospodáem, který úspšn plnil uklá-
v Ruzyni. Odtud byl po nkolika dnech pevezen do jáchymovských dol, kde strávil jako
Otec paní Barbory byl v roce 1951 zaten a následn držen ve vazební vznici
Narátorka Barbora (*1937)
Ti se nikoho neptali, ti mli moc.“
pijel, byli nkde s maminkou, nevím kde, pijeli dom a tam na n ekal prázdnej dvr.
a beze slova si vzali všecko, co jim padlo pod ruku. No vybrali všechno, vzali si to, tatínek
to bylo hrozný, hrozný. To si nedovede pedstavit, kdo to nezažil takovouhle vc. Prost pišli
ho vrátit. Takhle blbej byl lovk jako dít, že jo. To se te už lovk smje, no ale v tý dob
Jdeme si pro traktor. Já jsem íkala, my ho ale zejtra budeme potebovat, musíte nám
sama doma, nikdo nebyl doma, už se ani nepamatuju, kolik mi tenkrát bylo. Prost si to vzali.
hospodáství, kterému byla jako dít pítomna: „[…] to pišli, oteveli vrata, já jsem byla
a odevzdat ho do vlastnictví místního JZD. Narátorka piblížila prbh samotného odebrání
nebyl schopen dodržet, nakonec zapíinily, že se musel rodinného hospodáství vzdát
a pokraoval v soukromém hospodaení. Vysoké dodávky, které mu byly zadávány a které
neohlášené domovní prohlídky. Otec narátorky nkolik let úspšn odolával nátlaku
nakonec nedošlo, ale rodina se nevyhnula opakovaným výslechm a výjimkou nebyly ani
dinného hospodáství, bylo celé jeho rodin vyhrožováno vysthováním do pohranií. K tomu
Protože otec paní Markéty odmítal vstoupit do JZD, a tím se nedobrovoln vzdát ro-
Narátorka Markéta (*1936)
lenem družstva jako maminka.“
Ekonomika Peru se zaala intenzivn vyvíjet bhem posledních deseti let, kdy díky
postavení. Spíše zažívají diskriminaci v zamstnání a nemohou se proti tomu bránit, protože
jsme íkali, no známýho. Neekli jsme, že bráchu. A on íkal, tak pozor, o tom se nemluví. No
tože emeslo žádný neml a od mládí vlastn pracoval na tom rodinným gruntu. Stal se
V Cusco nabízejí pracovní stediska mnoho pracovních píležitostí pro ženy, ale indiánské ženy mohou vtšinou pracovat jen v domácnosti, což je situace, která nezlepší jejich
tech. A on povídá, prost oste jo a o co vám jde? Vy jste tady mli nkoho zavenýho? My
pracovní výhody jako sociální a zdravotní pojištní i nárok na mateskou dovolenou.
A toho prvodce, kterej tam teda jako nás tam, kterej tam byl nebo ml službu a to, tak co
byste si páli. Jsme íkali, no rádi bysme se dozvdli, jak to tady vypadalo v padesátejch le-
venkov. Podle OSN 70 %96 žen v Peru psobí v neformálním sektoru ekonomiky a nemají
Indiánské ženy v dnešní spolenosti Peru
„Manželka jezdila do Brna na pomaturitní vzdlávání. Tak jsme se šli na ten Špilberk podívat.
82
Las mujeres indígenas del Perú frente a la discriminación y racismo con los pueblos indígenas. [online].
Lima-Peru, 2001 [cit. 18. 10. 2014]. Dostupné z: <http://www.eurosur.org/TIPI/racismo.htm>.
95
Censo de poblacion y vivienda. [online] INEI Peru, 2007 [cit. 19. 10. 2014]. Dostupné z:
<http://www.unfpa.org.pe/publicaciones/publicacionesperu/INEI_CELADE_Migracion-Interna-Reciente.pdf>.
94
nání, spíše než kvli studiu. Pracovní podmínky ve mst ale mnohdy nejsou lepší než na
Indiánské ženy migrují do msta hlavn kvli lepším podmínkám pro hledání zamst-
také emigrovali kvli studiu a na venkov se již pravdpodobn nevrátí.
Arequipa, Cusco a Puno95 mají nejvíce indiánských migrant. Vnuci a vnuky Alejandriny
práci. Interní migrace v Peru pomohla rozšíit roli andských žen. Msta jako jsou Lima,
Zcela jiná je situace andských žen, které se pesthovaly do msta kvli studiu nebo
prodej zemdlských produkt na místních trzích.
ských žen, které zstávají na venkov jako Alejandrina, je i nadále pomoc manželovi na poli a
míra podvýživy, úmrtnost a nedostatený pístup ke kvalitní zdravotní péi.94 Úlohou indián-
Analfabetismus andských žen je 25%, zatímco u muž 8%, dalšími problémy jsou vysoká
V souasnosti existuje mnoho problém, se kterými se andské ženy v Peru musí stále potýkat.
Tato aktivita znamenala a stále znamená pro její rodinu jediný zdroj pežití.
produkty na místní trh.
malým pebytkem zemdlské výroby, proto až dodnes každou sobotu chodí prodávat své
li. Alejandrina tak svj život zasvtila péi o dti a domácí práce, nauila se hospodait s
dvod, pro by chodila do školy. Naopak její bratry ve školní docházce významn podporova-
jednou zstane doma, bude se starat o domácnost a dti, pomáhat manželovi, a proto nevidli
Paní Alejandrina do školy nechodila, protože si to její rodie nepáli. Rodie si byli jisti, že
vuje paní Alejandrina Tupayachi. Mnoho žen bylo, na rozdíl od muž, siln diskriminováno.
Ješt v 70. letech 20. století nemly ženy na venkov právo chodit do školy, jak vypra-
jiný životní styl.
ve venkovských oblastech Peru, ale trochu jiná je realita v mstském prostedí, kde pevažuje
ovou roli v rodin a sociálním prostedí od doby Ink až dodnes. Tato role se stále projevuje
Co znamená být indiánskou ženou v dnešní spolenosti v Peru? Andská žena hrála klí-
Fanny Puntaca Mamani
Indiánské ženy v dnešní spolenosti Peru
jeden as u tý jedný sestry bydleli.“
7
zase vyuila v Marijánkách. No a zstali tam a te bydlej v Hranicích. Rodie taky dokonce
tam, prostední sestra ta je zdravotní sestra, vyuila se v Chebu a druhá je kadenice, ta se
jo, no tak co. Tak maminina sestra tajdle v Aši ríkala, víš co, dej je sem. No tak holky byly
lu, nikam. A samý jedniky furt. No tak se holky, protože tady by se bejvale nikam nedostaly
nikam na školu nepustili. Samý jedniky, že jo a potom tady dopis, že se nedoporuuje na ško-
kam, že jo. Ta prostední sestra byla nemocná ze srdcem. No takže ji, ani tu mladší by jako
narátorka ve svém vyprávní vzpomínala následovn: „Sestry když vycházely, no tak ty ni-
tem studia byla matka paní Lenky nucena poslat své dv dcery za sestrou do Aše, na což
práci v kovohutích na Kladn, kde pracoval až do penze. Pedevším díky omezeným možnos-
pravní podmínky ho donutily jezdit takka denn na kole tam a zpt. Nakonec vzal nabízenou
kterou však odmítl. Více než rok jezdil pracovat do kovohutí v elákovicích. Nepíznivé do-
s pístupem pouze zadním vchodem. Otci paní Lenky byla nabídnuta práce v úetního v JZD,
rodinné hospodáství nabídnout místnímu JZD. Rodin byla ponechána pouze ást domu
museli zastat rodie. Náronou práci nebylo možné zvládnout, a tak byl otec narátorky nucen
covníky. Vzhledem k tomu, že dcerám bylo v této dob osm, pt a tyi roky, všechny práce
jeho bratrem. Otci paní Lenky bylo postupn znemožnno využívat jakékoli pomocné pra-
Rodina informátorky pracovala na rodinném hospodáství, které bylo otci odkázáno
Narátorka Lenka (*1942)
nebyla žádná úcta k lovku. Vbec ne, to byla hrza.“
my v tý druhý místnosti, kde se netopilo, tak tam jsme spali ti, na dvou postelích. To jako
Te babika, ta byla nemocná, že jo, ta byla s námi tam. Babika spala v kuchyni na gaui a
tak u pusy jsme mli jinovatku. No to bylo hrozný. Zaplapánbu jsme to pežili. […]
že když jsme v zim spali pod duchnama, protože jinak se nedalo, tak jak jsme mli peinu,
okna. V druhý místnosti se topit nedalo, nebyla tam eletrika a bylo tam jednoduchý okno. Tak-
zvláš. Tam byli dv místnosti, v jedný se dalo topit a byla tam elektrika a byli tam dvojitý
protože jsme nesmli bejt v objektu jézedé. A tohle, kam nás teda vysthovali, tak to už bylo
se musela sthovat znovu: „Nás vlastn sthovali na dvakrát. Podruhý už Kounický jézedé,
práv do Kounic. Pvodn byla pesthována na statek, který byl ale ve vlastnictví JZD, proto
výslech, kterým byla každých trnáct dní vystavována. Rodina byla následn vysthována
ství pracovala. Nakonec i ona byla donucena svou ást „darovat“ pod nátlakem celodenních
otce, byla automaticky zabrána s jeho zatením, matka ješt njaký as na své ásti hospodá-
o vlastnictví rodinného hospodáství rovným dílem. Zatímco plka, která byla ve vlastnictví
8
oni m okamžit vylouili. Neprošel jsem provrkama.“
z toho veterinárního zootechnika na vyšší funkci. To áli komunisti. Já jsem s tím praštil,
si s ní, co chcete. Já už v tom nebudu. To byl další krok, že jsem pak zase nepostoupil teba
šly tyhle stranický provrky. Já jsem vzal knížku a ek jsem, tady ji máte a dlejte
dlat. Tak jsem to vydržel od toho roku šedesát štyry do roku šedesát osm. Pišli Rusové, pi-
sláma, žádný výsledky. Nikdo nechtl dlat, ale porouet by chtl každej, ale nikdo nic nechtl
se neplatily a tady hned píspvky. A když byla njaká schze, to se poád mlátila prázdná
Tak jo. Jenže, dostal jsem se zpátky do Kounic z vojny a hned platit píspvky, na vojn
jo. Tak jsem byl ve svazu mládeže […]. No a uvrtali m, abych se dal za kandidátku strany.
o tomto období oteven pohovoil: „[…] lovk na vojn musel bejt do neho zapojenej
Narátor se pi vyprávní netajil svou krátkodobou stranickou minulostí a z vlastní iniciativy
lo mu dovoleno na školu nastoupit. Jako dvod byl uvádn pozdní vstup rodi do JZD.
ve chvíli, kdy chtl jít studovat vysokou školu. Pestože úspšn splnil pijímací ízení, neby-
jako jedni z posledních v obci. Studium bylo narátorovi nakonec umožnno, problémy nastaly
umožnit, vzdali se svého majetku, k emuž došlo v roce 1957, a své hospodáství odevzdávali
vzdáním rodinného hospodáství místnímu JZD. Protože rodie chtli panu Václavu studia
Informátorova možnost studovat na stední zemdlské škole byla podmínna ode-
Narátor Václav (*1944)
zpátky.“
No ale to bylo v roce padesát pt, ale po njakým roce, po dvou letech, už je zase makali
z družstva a tady jich teda taky pár vystoupilo. Já nevím, osm rodin nebo tak bych si myslel.
nikdo soukrom nehospodail. Pak pišel rok padesát pt a nkde družstevníci vystupovali
madn jich tam vstoupilo pomrn dost, od toho osm a devt a padesátýho tady pak už ale
vstoupit. Nevstoupili teda všichni, to ne, tady zstalo spousta ješt soukromník, no ale hro-
dobrý. Ty byly tžký. Penz bylo málo a v tom roce padesát dva prost zatlaili a lidi museli
81
a podle lánku Agely Eriky Kubo „South Korea holds its breath for exam time“.
píliš neprotestovali. Poátky kolektivizace v obci pibližuje narátor: „Ty zaátky jako nebyly
lánek byl zpracován na základ autorova roního výzkumného pobytu autora v Jižní Koreji
vtšinu nároné práce musela vykonávat matka pana Jaromíra a tak proti zabrání hospodáství
Korejce zstává stejný.
Rozhodn ale neekejte, že by tu byly njaké známky zmírnní. Nátlak na mladého
úmrtí ve vku mezi 15 až 24 lety.
kteí u zkoušky neuspjí, páchají sebevraždu. V roce 2011 to dokonce byla nejastjší píina
Nervózní studenti a den klidu v Jižní Koreji
užití získalo znané množství pozemk a majetku. Zhoršený zdravotní stav otce zapíinil, že
místního JZD, které v tomto roce provedlo nárazový hromadný nábor a najednou pro své vy-
tora tehdy, podobn jako mnoho dalších soukrom hospodaících rolník, podlehli nátlaku
Hospodáství rodiny pana Jaromíra fungovalo samostatn do roku 1952. Rodie nará-
Narátor Jaromír (*1942)
80
více jak 14 hodinovým studiem. To vše jen aby uspli v závrené zkoušce. Nkteí z tch,
9
Deputátníky se zpravidla oznaovaly osoby – nádeníci – na velkostatku nebo u bohatších sedlák. Zamstnáni
byli v pracovním pomru na základ dohody a odmnu dostávali v naturáliích (deputát = odmna v naturáliích).
2
oba rodie. Ne jinak tomu bylo také v pípad oslovených informátor. Vzhledem
jetku nedožil, zemel v roce 1943 po tžké nemoci. Matky narátor zaaly pracovat pro JZD,
testem.
Nutnost uspt ve škole klade na dti silný tlak, nutí nkteré z nich strávit roky každodenním,
do jáchymovských uranových dol. Pouze otec informátora Karla (*1932) se zabavování ma-
mohou ovlivnit i vyhlídky na manželství. „Lépe se vdáš,“ íkají rodie svým dcerám ped
pípadn dále obstarávaly rodinná hospodáství, která ped kolektivizací obvykle spravovali
tech se stali leny JZD a v jednom pípad došlo z politických dvod k uvznní
ní správ, nebo u mezinárodní firmy jako Samsung, Hyundai i Daewoo. Výsledky test
Tento extrémn konkurenní vzdlávací systém se v uplynulých letech dostal pod tlak.
rodinných usedlostí však byly rzné. Ve dvou pípadech odešli pracovat do hutí na Kladno, ve
korejských univerzit. Po absolvování tchto škol to pro dané šastlivce znamená práci v civil-
zi lety 1952 až 1957 zabírána ve prospch JZD, piemž okolnosti, za jakých o n picházeli,
úspch je v Jižní Koreji kladen mimoádný draz.
že se svých hospodáství musely vzdát nedobrovoln. Osudy tchto hospodá po odebrání
všech pamtník, byl jednoznan obdiv k rodim. Rodinná hospodáství byla postupn me-
pidá jejich dtem štstí a amulety nakupují za siln pemrštné ceny. Vždy na akademický
ho Korejce. Nejvyšší skóre v testu garantuje zamstnání v jedné z nejprestižnjších
emotivnji, než své vlastní osudy. Spoleným rysem, který v této fázi spojoval výpovdi
touží po troše té boží pomoci. V tento den nikdo nechce riskovat. Rodie doufají, že amulet
byly rzné. Pesto lze najít jeden spolený znak, který píbhy tchto rodin spojuje a totiž ten,
hm. Zárove bylo patrné, že se jedná o citlivé téma, které nkteí narátoi prožívali
zen“, íká v rozhovoru majitel obchodu s talismany a amulety Lucky Charms. Každý student
Výsledek této zkoušky mže zlomit nebo promnit ve skutenost sny každého mladé-
Významný prostor vnovali pamtníci svým rodim – hospodám – a jejich píb-
Dtství a osudy rodi v dob kolektivizace
pehnaný, ta kolektivizace.“
likvidovali jo, který vlastn nemli nic a oni z nich udlali živnostníky, no prost bylo to jako
a udlali z nho živnostníka jo a nahnali ho do lomu. A když vemete, že i takovýhle lidi oni
kterej byl holi, a oni mu to taky sebrali jo. Ten ml dv mašinky, dvoje nžky, dv bitvy
tak, jako tady v esku jo. V takovým rozsahu. Já nezapomenu, když tady byl njakej pan V.,
tor František svj názor na kolektivizaci: „Ono víte co, tohle znárodnní neprobhlo nikde
ze které mly být rodinné dluhy pvodn zaplaceny. V závru svého vyprávní vyslovil nará-
a po revoluci musela zažádat o výmaz dluh. Majetek byl totiž zabrán ped sklizní úrody,
vali deputátníci.2 Rodina narátora nemá dodnes vyrovnání na nkteré své pozemky
bylo dovoleno vrátit se do svého pvodního domu, ale pouze do té ásti, kterou ped tím obý-
strop. V takových podmínkách musela rodina pana Františka žít až do roku 1960, kdy jim
topit se dalo pouze v jedné místnosti, okna byla jednoduchá, ke všemu se propadl promáený
vána ze svého pvodního bydlišt na jinou adresu v obci. Stav „nového“ domova byl mizerný,
rodinný statek o velikosti ticeti hektar zabrán do vlastnictví JZD a celá rodina byla vystho-
Hospodáství rodiny pana Františka fungovalo bez problém do roku 1953. Tehdy byl
Narátor František (*1951)
mnoho student, kteí žádají talisman, musel jsem zavést rezervaní systém. Už je pln obsa-
míící do testovacích center, jeden typ podnikání zažívá prudký rst. „Jelikož máme velmi
Zatímco vtšina firem zastavuje své výrobní pásy, aby bylo možné ubytovat studenty
Hluk musí redukovat všichni.
zkušebních center služebními vozy. Dokonce i armáda zastaví svj jinak velmi tvrdý výcvik.
a vyšetování zloinc zídí doasnou pojízdnou výpomoc pro ty, kteí potebují odvézt do
vání letadel, aby studenty nerušil žádný hluk. I policie ten den pomáhá. Místo pronásledování
Bhem poslechové ásti zkoušky z anglitiny jsou dokonce zakázané vzlety a pistá-
vózními studenty.
pozdji. Pro? Aby silnice byly co nejlépe prjezdné pro veejnou dopravu peplnnou ner-
tm vas dorazit do testovacích center. Naopak úady, firmy i burza otevírají o hodinu
den v roce kvli tomu veejná doprava znásobí pravidelný poet spoj, aby pomohla studen-
studovat na vysoké škole, která je nutná pro pijetí na nejprestižnjší univerzity v zemi. Jeden
stedoškolských student složit státní závrenou zkoušku. Jedná se o zkoušku schopností
Jižní Korea se každý rok v listopadu kompletn zastaví, aby mohlo více než 650 000
Pavel Hanuš
Nervózní studenti a den klidu v Jižní Koreji
10
3
Slovo kulak, které v pekladu znamená pst, bylo pejato z terminologie Sovtského svazu. Vládnoucí komunistická moc jím oznaovala kapitalistické živly na vsi, zjednodušen „vesnické boháe“. Jak se pozdji ukázalo,
oznaení kulak i vesnický bohá v sob neslo dostaten hanlivý náboj, který podncoval nejen funkcionáe, ale
také širší veejnost k nenávistí vi vtším a zámožným hospodám. Srov. JECH, K. Kolektivizace a vyhánní
sedlák z pdy, s. 59-63.
4
ROKOSOVÁ, Š. Administrativní opatení – jedna z forem perzekuce sedlák komunistickým režimem.
In: TÁBORSKÝ, J., (ed.). Securitas imperii 10. Sborník k problematice vztah s. komunistického režimu k
„vnitnímu nepáteli“, s. 147.
vztah.
byli vzpomínáni pedevším muži, zatímco ženy byly zmiovány spíše v oblasti rodinných
Z hlediska genderu tak lze vysledovat jisté odlišnosti. V souvislosti s procesem kolektivizace
lené pro výpovdi obou narátorek je pitom jisté opomíjení role matky v tomto období.
o svém otci a zdrazovala psychickou odolnost, jakou musel v tchto dobách projevit. Spo-
Podobn jako informátorka Markéta (*1936), také další narátorka hovoila s úctou
vzpomíná.“
vlastn tahal s pytlema, i když byl s tou páteí nemocnej, no. Víte, ono se na to hrozn špatn
raci s páteí, to byl brzy, byl mladej, tak mezi pt a ticeti a štyryceti roky, tak celej život se
jako splnit, no tak tam potom jako spadl [do JZD – pozn. autora]. A pestože byl jako na ope-
hospodail na tom dál, ale protože ml takový nesmyslný odvádní, a protože to nedokázal
ml každý zemdlský subjekt, a už socialistického nebo soukromého sektoru.4 „[…] No ale
vinných dodávek zemdlských výrobk. Povinnost odvádt státu uritou dávku své produkce
o ekonomickém nátlaku, který byl na samostatné hospodáe vyvíjen. Jednalo se o systém po-
tu, hovoila narátorka ve spojitosti se svým otcem také o jiné podob perzekuce, totiž
Krom zmínného vysídlování, které pro hospodáe pedstavovalo uritou formu tres-
jako rebel no, tak mu vyhrožovali, že ho vysthujou do pohranií.“
vylepšoval, že jo. […] Na to se špatn vzpomíná. Táta do družstva nechtl, on byl tak trochu
dástvím hrál. No a on do družstva nechtl. Ten si chtl hospodait sám. On si ho jako taky
„Táta ml hospodáskou školu, dda s babikou ho dali vyštudovat a on si jako s tím hospo-
do pohranií, stejn jako mnoha dalším „kulakm“3 a jejich rodinám, vzpomíná následovn:
k nmu dodnes vzhlíží. Na svého otce, kterému bylo vyhrožováno vysthováním
Hovoit o perzekuci jejího otce pro ni bylo podle jejích vlastních slov velmi obtížné, nebo
a do družstva odmítal vstoupit, mluvila v tomto pípad velmi ztžka a asto se odmlovala.
který byl jako jeden z mnoha dalších zemdlc zarytým odprcem kolektivizace
Narátorka Markéta (*1936), která v jisté fázi rozhovoru pibližovala osud svého otce,
nec s odevzdáním majetku do JZD stejn souhlasit.
k nepíznivým podmínkám, které byly následn matkám pamtník vytvoeny, musely nako-
79
Albánie se snad zase o malý kousek více otevela svtu.
extrémistické skupiny nií a pekrucují pravého ducha víry,“ ekl tehdy papež František. A
ortodoxních kesan a muslim je vzácný dar pro každou zemi. Dvojnásob v dob, kdy zvrhlé
spolu bez náboženské nesnášenlivosti. „Vzájemné soužití a respekt mezi skupinami katolík,
návštvu vybral letos v záí papež František. Ocenil zejména to, že Albánci dokážou žít po-
Fakt, že Albánie hledá svoje místo v Evrop, dokládá i to, že si ji jako první zahraniní
nou florou a faunou.
poloze u Stedozemního moe. Butrint je obklopen národním parkem s rozmanitou a jedine-
zí také starobylé msto Butrint, které v historii sehrálo dležitou roli kvli své strategické
UNESCO jako cenný píklad dochovaného otomanského msta. U hranic s eckem se nachá-
sever od ecké hranice. Jeho historické jádro je zapsáno na seznamu svtového ddictví
lezišt, msto Apollonia. Na jihu se také nachází msto Gjirokastër, které leží asi 20 km na
na jih plný nádherných antických památek, nebudete litovat. Napíklad zachovalé antické na-
Pokud vás neodradí mnohdy špatné silnice nebo obas matoucí znaení a dorazíte až
ro Balkánu – Skadarské jezero.
si koupíte v pepotu za pár korun skoro všude. Na severu zem najdete nejvtší krasové jeze-
zem orl, jak se Albánii pezdívá, rozhodn není zemí drahou. Burek, tradiní plnné peivo,
tenciál, a ne nadarmo se íká, že si v této zemi najde každý to, co hledá. Výhodou je i to, že
v hledáku cestovních kanceláí objeví málokdy. Pitom Albánie má ohromný turistický po-
O dovolené v Itálii i Chorvatsku uvažuje mnoho eských turist, Albánie se
systému. Mže tedy trvat ješt adu let, než Albánie do Evropské unie skuten vstoupí.
v Albánii pomalý a EU apeluje zejména na pokraování reforem veejné správy a soudního
tento status navrhla a posléze byl schválen ministry zahranií EU. Proces reforem je však
V roce 2009 zažádala o status kandidátské zem do EU, a letos v ervnu Evropská komise
Albánie se po letech v izolaci pod tvrdou rukou diktátora Envera Hodži otevírá svtu.
msto v Evrop, ve kterém nenajdeme žádnou restauraci McDonald´s.
zachovává svoji tvá. V hlavním mst Tirana žije necelý milion obyvatel a je jediné hlavní
hých sedmdesát kilometr. V dnešním svt, kde globalizace hraje prim, si však Albánie stále
Albánie je od eské republiky vzdálena nco pes tisíc kilometr. Od Itálie ji dlí pou-
Miloš Jodas
Albánie – zem, která se teprve hledá
Albánie – zem, která se teprve hledá
78
podívat zde: https://www.youtube.com/watch?v=nSuAHQdONIU.
v Bretani jsme navštívili festival Bagad de Vannes – na záznam z vystoupení kapel se mžete
hudby, který se koná pravideln na zaátku srpna ve mst Lorient. Bhem našeho výzkumu
podobný velké píšale. Tyto kapely se každoron pedvádjí na nejvtším festivalu keltské
se íká „bagad“. Mají až 50 len a hrají na „bombard“, tradiní bretonský hudební nástroj
jakou mžeme znát napíklad z Irska nebo Skotska. Tuto hudbu v Bretani hrají kapely, kterým
Velmi silným odvtvím bretonské kultury je hudba, která je podobná keltské hudb,
znáte pohádku o Snhurce. Ta má také koeny v Bretani.
genda o králi Artušovi a Merlinovi. Tato bretonská legenda není ovšem jediná. Všichni jist
povstí. Jejich asi nejznámjší legendou, která ovšem bývá myln pipisována Britm, je le-
Breta má velmi bohatou historii, a jak to tak bývá, i zde nalezneme mnoho legend a
rie, kde se dává vtší draz na historické události v Bretani.
vtšina výuky probíhá v bretonštin. Další drobné rozdíly najdeme napíklad ve výuce histo-
Bretonské školy uí stejné pedmty jako bžné francouzské školy s tou výjimkou, že
potlaování bretonštiny, které probíhalo od 19. století až do 60. let minulého století.
odhaduje na cca 250 000. Tento ohromný rozdíl v používání jazyka zpsobilo hlavn aktivní
cii asi 3 miliony, což pedstavuje tém 5 % populace. Ovšem tch, kteí mluví bretonsky, se
navazujících škol. Šest je ponkud malé íslo, pokud si uvdomíte, že Bretonc žije ve Fran-
ovat ve studiu na tomto druhu „národní“ školy, tak v Bretani existuje celkem šest
do 11 let se uí mluvit bretonsky ve školách s názvem „skol diwan“ Pokud budou chtít pokra-
poslední dobou prochází obdobou našeho národního obrození. Dti od pedškolního vku až
Po píjezdu do Bretan spatíte keltské symboly tém na každém kroku. Breta totiž
státní úrovni zcela zakázáno a na místní úrovni byl jazyk významn potlaován.
couzské, jelikož Breta je souástí Francie. Mluvit bretonsky bylo pitom po dlouhou dobu na
Bretonci jsou pvodem Keltové. Jejich kultura se v mnoha ohledech neliší od té fran-
Jakub Kratochvíl
O Snhurce a králi Artušovi v Bretani
11
5
Kolektivizace zemdlství – pesvdovací metody [online] TOTALITA.CZ. ©1999–2014 Tomáš Vlek. [cit.
19. 3. 2014]. Dostupné z: <http://totalita.cz/sektor/zem_metody.php>.
6
DRDA, A. Konec vesnických upír. O kolektivizaci, kulacích a likvidaci venkova. A také o panu Stýblovi,
posledním obyvateli Rajdlova statku. In: Kolektivizace venkova v eskoslovensku 1948-1960 a stedoevropské
souvislosti. 1. vyd. Editor Petr Blažek, Michal Kubálek. Praha: eská zemdlská univerzita v Praze, 2008, s.
286.
pádem nás vysthovali. Ale eknu vám, než nás vysthovali, když maminku každej tejden nebo
mov. No, tak maminka pak pod tímhle nátlakem tu svoji plku taky darovala. No a tím
a kdesi cosi a tak ji postrašili tím, že jí taky zavou a nás se sestrou, že dají do njakejch do-
plce. No, a protože jí každejch trnáct dní vyslýchali, co ví a co neví, jak bude hospodait
dva. Tatínkova plka byla automaticky zabavená, že jo no a maminka hospodaila na tý svý
To byla hrozná doba. No a maminka ta ješt jako hospodaila, vedla to do ervence padesát
a nesmli se ani otoit, mluvit, nic. Jak s njakejma vrahama s nima jednali. Ješt h.
to pijel autobus, ve dvou adách bachai s napaženejma automatama a oni procházeli
když se rok nevidíte. No, a když je piváželi do toho, do tý budovy, co tam byly ty návštvy,
ty bachai hned, o tom nemluvte, takže to bylo hrozný. Co za deset minut mžete honem íct,
chai u toho stolu. Mamince umel v tý dob bratr, tak mu to maminka íkala a oni, jako
u takovýho širokýho stolu, tatínek byl na jedný stran, my na druhý a z obou stran stáli ba-
My jsme tam mohli jednou za rok na deset minut, jet na návštvu. Ale to jsme sedli
se dostal do Jáchymova a moch jako i dlat v tch dolech, tak to už prej bylo lepší. […]
jo, nejhorší, že prej byla ta vyšetovací vazba v tý Ruzyni. To že myslel, že nepežije. Pak když
byly zoufalý. […] Tatínek íkal, že když se pak dostal tady, jako do toho Jáchymova, z Ruzyn
hrozný, bylo to hrozný. Byl tam teda pt a pl roku. Takže ty podmínky, ty jak vyprávl, tak ty
vymysleli, aby si pro nj mohli pijít. Byl teda zavenej v Jáchymov a vyprávl no, bylo to
nemohli, no tak bylo jeho zatení zdvodnný jako politicky. Prost si na nj nco tenkrát
tym roce zatkli a zaveli a protože dobe hospodail, tak na nj jako po stránce hospodáský
do jáchymovských dol, hovoila také narátorka Barbora (*1937): „Tatínka v jedna padesá-
tžkém osudu svého otce, který byl v roce 1951 zaten a následn uvznn na pt a pl roku
spiknutí. lenové „skupiny“ pak dostali vysoké tresty, rodiny byly vysthovány.6 O podobn
skupinu sedlák, kteí mli psobit ve spojení se zahraniní emigrací a pipravovat protistátní
V praxi tato perzekuce vypadala následovn. Orgány StB zkonstruovaly údajnou protistátní
apod. Souasn s odsouzením a uvznním zaznl rozsudek na zabavení veškerého majetku.5
bylo odvodnné jejich sabotáží, velezradou, špionáží, narušováním národního hospodáství
odmítali vstup do JZD, vytváela protistátní skupiny. Zpravidla následovalo odsouzení, které
nism. Jedním z nich byly také praktiky Státní bezpenosti, která ze zatených zemdlc, jež
K likvidaci soukromého sektoru bylo využíváno všech možných a dostupných mecha-
*1936)
12
vlastní lidi vlastním, eský lidi, eským lidem. Místní obané, místním obanm.“ (Markéta,
Nepochopitelný. To co dlal Hitler, ale to byl Hitler, že jo, Rakušák rozenej, ale tohle byli
kamenný ptáci nevadili, ale místním komunistm a tm, co vládli v obci, tak jim to vadilo. […]
želi a za totality to místní obané zlikvidovali. Te si udlejte svj názor. Hitlerovi tam ty dva
„[...] tady je sokolovna, tam byli dva kamenný ptáci, sokolové. Ty tam za Hitlera vydr-
A já bych ek, že se nkterý lidi báli víc, než za války.“ (Karel, *1932)
to bylo o nem jinym. To tady byl nkdo jinej, že jo, ale po válce, to tady byli vlastní lidi.
„S odstupem asu, když se tak na to dívám, jako prost za ty léta zpátky, tak za války
nání následovn:
lidé byli obané stejné obce, cizí byli v tomto pípad Nmci. Pamtníci uzavírali svá porov-
V tomto kontextu pamtníci rozlišovali mezi lidmi „vlastními“ a „cizími“, piemž vlastní
níci jednotn shodli, když z tchto dvou období zhodnotili jako horší to komunistické.
nacismu, a socialistické období, tedy doba komunismu. Naprosto nezávisle na sob se pamt-
77
Educational expenditure statistics. [online] Eurostat, íjen 2013. [cit. 15. 11. 2014]. Dostupné z:
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Educational_expenditure_statistics>;
Veejné výdaje na vzdlávání v % HDP. [online] SÚ, 22. 2. 2013. [cit. 15. 11. 2014]. Dostupné z:
<http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/2000306764/$File/1607120701.pdf>.
chu jsou pak prý více aktivní a soustedné.
mavým úsekem vyprávní pamtník, kteí se narodili ped rokem 1938, byla jejich osobní
93
(samozejm za dozoru ásti uitelského sboru), a to i v zim. Díky pobytu na erstvém vzdu-
komparace dvou odlišných období, ve kterých žili. Období druhé svtové války, tedy doba
triiny Eteläpää, si místní uitelé nedokážou pedstavit, že by dti netrávily pestávky venku
koulu, tedy na základní škole v helsinské tvrti Töölö, tráví dti pestávky na školním dvoe.
jsme na pole. To už jako dti. A na to já moc hezky vzpomínám.“
ohledu ztráta rodinného majetku, kterou pamtníci jako dti vnímaly velmi intenzivn. Zají-
plhodinové. Ve škole, kterou jsem navštívil, tomu nebylo jinak. Nejen v Töölön ala-aste
ze školy a na novinách jsem ml teba napsáno, vyházej králíkm hnj, vem si hráb no a šli
rým pro n toto bezstarostné dtství skonilo. Dalším významným zásahem byla v tomto
osmi hodin ráno. Hlavní rozdíl oproti eskému školství je v pestávkách. Vtšinou bývají až
to naše hospodáství odevzdat, tak to dtství bylo hrozn fajn. Já jsem vždycky pišel dom
Po celých Helsinkách je tak nkolikrát denn slyšet dtský kik. Podle jedné z uitelek, Ka-
vání mi pišel vztah uitele s žákem neformální, až kamarádský. Výuka probíhá vtšinou od
Práv perzekuci rodinných píslušník oznaují pamtníci za symbolický zlom, kte-
pouze 10 – 12 % zájemc. Dti uitele asto oslovují kestním jménem a z vlastního pozoro-
teda v tý dob kolektivizace chodil do školy, do první, druhý tídy, ale než my jsme jako museli
jazyka a kultury.
dtství, který sami pamtníci hodnotí jako spokojený a bezstarostný. K této spokojenosti pi-
reflektují jako píjemnou souást tohoto období. Narátor Václav (*1951) vzpomíná: „Já jsem
pak samo shání zpsobilé vyuující. Dosplí imigranti pak musí chodit na kurzy finského
tivizace, respektive do období odebírání majetku, tak prožili relativn dlouhý úsek svého
Povolání uitele je ve Finsku vážené a žádané. Na pedagogické fakulty bývá pijímáno
(msto s pibližn 220 000 obyvatel) staí tyi eské dti pro zajištní takových kurz. Msto
Františka (*1951) se všichni oslovení pamtníci narodili ped rokem 1945. Do období kolek-
spla také možnost „vypomáhat“ na soukromých rodinných hospodástvích, což pamtníci
Dti imigrant chodí do bžných finských škol, zárove mají zajištno alespo pár hodin týdn ve svém mateském jazyce. Tuto výuku zajišuje msto. Napíklad v Tampere
Informátoi, kteí ve sledovaném období byli dtmi, hovoí o bezstarostném dt-
4,5 %.93
jestli se vrátí nebo nevrátí, bylo to hrozný.“
ství a snaze rodi je od problém spojených s kolektivizací izolovat. Krom informátora
vzdlávání, zatímco v esku se podíl HDP vnovaného na vzdlání pohybuje mezi 4 a
Škola do 7 km. O vzdlávání ve Finsku
nejdýl každejch trnáct dn, celej den drželi nkde na tom, na policii, tak jsme mli strach,
s pedsedou národního výboru, a že jim to nedovolujou, že neodvedli povinný dodávky. Ne-
jako tý jeho rodin, zabíjet nedovolili, prase jim sebrali a potom ti roky nesmli zabíjet. Pijeli, odvezli a hotovo.“ (Lenka, *1942)
let. Ve tíd je vtšinou okolo 20 žák. Tída se nepovažuje za soubor jedinc, nýbrž za jed-
notný celek – kolektiv, který se musí spolen rozvíjet. Nevadí tedy, když je žák pomalejší,
zákona
.
55/1947
Sb.
Vykoupené
76
Constitution of Finland. [online] Parliament of Finland, 11. 6. 1999. [cit. 15. 11. 2014]. Dostupné z:
<http://web.eduskunta.fi/Resource.phx/parliament/relatedinformation/constitution.htx?lng=en>.
92
ím dál víc rodi nemá peníze na obdy pro dti. [online] T24, 26. 10. 2014. [cit. 15. 11. 2014]. Dostupné
z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/290395-cim-dal-vic-rodicu-nema-penize-na-obedy-pro-deti/>.
91
stroj, které poté nikdo nevyužíval. Tento krok ml tak jediný úel, a to znemožnit zemdl-
cenu vyšších daní. Je nutné podotknout, že ve Finskou je necelých 6 - 7 % HDP ureno na
13
ROKOSOVÁ, Š. Administrativní opatení – jedna z forem perzekuce sedlák komunistickým režimem.
In: TÁBORSKÝ, J., (ed.). Securitas imperii 10. Sborník k problematice vztah s. komunistického režimu
k „vnitnímu nepíteli“, s. 157.
7
ný v kopivách a nikdo to nepoužívá.“ (Václav, *1944)
lis, motor. Potom, když bylo pozdjc, tak ddeek nebo rodie zjistili, že to támhle leží polože-
cm kvalitní hospodaení. „[…] to sebrali, aby znemožnili hospodait. Nám sebrali mlátiku,
Jeden z informátor se na základ zkušenosti své rodiny vyjádil o nesmyslném vykupování
obdy dovolit. Krom obd jsou financovány i výukové materiály i výlety, to vše ale za
92
vat všem zemdlcm.7 Ne vždy však odebrané stroje konily ve zmínných stanicích.
dle
tedy vylouení z kolektivu, jak tomu mže být v esku, kdy si nkteré rodiny nemohou školní
prostedk
stroje pipadly zpravidla strojním a traktorovým stanicím, které mly své služby poskyto-
ný výkup mechanizaních
ní. Obdy jsou poskytovány žákm zdarma, mnohdy spolu jedí i pímo ve tíd. Nehrozí zde
Je patrné, že ve finském školství je možno nalézt mnoho znak inkluzivního vzdlává-
Plnní dodávek ztžovalo nejen piazování mén úrodných polí, ale také povin-
krmili prase no a pak si ho zabili a celou zimu z toho žili, že jo. No tak tady manželovi, teda
den rok do nepovinné pedškolní vzdlávací instituce. Povinná školní docházka je od 7 do 16
zdatnjší žáci by mu mli být nápomocni.
„Tady mj muž, ten pochází tady pes ulici no a taky. Bylo jich osum dtí a dív si lidi
(Karel, *1932)
sá až k hodnot 2 obyv./km2.
Do základní školy se nastupuje v sedmi letech, avšak naprostá vtšina dtí chodí na je-
splnili dodávky, te pt dtí na krku. To bylo otesný. No prase jim samozejm sebrali.“
Prmrná hustota obyvatel ve Finsku je 17 obyv./km , smrem k polárním oblastem však kle-
2
vykrmili prase no, a že prost budou zabíjet. Tak si všechno pipravili, pišel tajemník
Lenka (*1942) vzpomínali obdobnou situaci:
vitelné. Finsko je více než tyikrát vtší než esko, zatímco poet obyvatel je poloviní.
nebylo ani uvznní, asto na základ falešných obvinní. Narátor Karel (*1932) a narátorka
ni žáci spolen.
„Moje sestra mla pt dtí. Vzala si hospodáe, kterej taky nechtl do družstva. Tak si
jiné zákaz využívání pomocných pracovník nebo piazování neúrodných polí. Výjimkou
deklarováno, že v celém Finsku by mla být stejná kvalita školství a všude by mli být všich-
Dalším pilíem finského školství je, že by škola nemla být více jak sedm kilometr
zemdlcm zadávány a které nebyli schopni plnit. Obtížnosti jejich splnní napomohl mimo
bami jedince a také možnost vlastního rozvoje bez ohledu na ekonomickou situaci žáka. Je
daleko. Pípadn by mla být zajištna doprava zdarma. Pi rozloze zem se to zdá tém neu-
hružek podléhali. Narátoi nejastji hovoili o nesmyslných dodávkách, které byly
hospodaení. Mnozí nebyli schopni tmto tlakm odolávat a pod vlivem dlouhodobých vý-
Základem jsou rovné píležitosti ke vzdlávání v souladu se schopnostmi i speciálními pote-
tody, kterými tehdejší režim zemdlcm znepíjemoval a znemožoval soukromé
ské univerzity, ale také jsem jednu místní školu navštívil.
Ve finské ústav je deklarováno, že každý má nárok na základní vzdlání zdarma.91
Pamtníci v hodnocení kolektivizace souhlasn vzpomínali na nkteré nátlakové me-
Absolvoval jsem pednášky o finském vzdlávacím systému na pd Studentské unie Helsin-
Kolektivizace a její dopady
vysthovávali, jako potom komunisti.“ (Barbora, *1937)
No dlali tohle všechno vlastní lidi, lidi z obce. A když vemete teba Nmce, tak ty takhle ne-
„Tam v tch Kounicích, tam nejvíc ádil njakej Z. Ten jako, to byl normální gestapák.
pobytu v Helsinkách jsem se práv s místním vzdlávacím systémem chtl blíže seznámit.
Finské školství bývá tomu našemu asto pokládáno za vzor. V rámci svého studijního
Roman Klepetko
Škola do 7 km. O vzdlávání ve Finsku
14
8
Restituní záležitosti v zemdlství byly samostatn ešeny zákonem . 229/1991 Sb. Tento zákon z kvtna
roku 1991 upravoval vlastnické vztahy k pd a jinému zemdlskému majetku s cílem zmírnit nkteré majetkové kivdy, ke kterým docházelo mezi lety 1948 až 1989.
ale odsoudili její realizaci. Proces násilné kolektivizace zanechal v podvdomí pamtník
vizace venkova. Akoli se vyjadovali vesms negativn, nkteí pipustili dobrou myšlenku,
Oslovení pamtníci pidali na závr svého vyprávní subjektivní zhodnocení kolekti-
ili nemohli se k tomu vracet. Prost se spetrhaly ty vztahy k tý pd no.“
jejich rodie. […] Neml kdo to pevzít. Nebo oni byli jo, ale každej už ml svoje zamstnání,
družstvu dosloužili na svý stáí no a ty mladí, ty už prost k tomu nemli takovej vztah, jako
ty vlastníci, který jako tu pdu mli a museli do družstva nebo byli v družstvu, tak ty v tom
zemdlské znalosti. Za všechny lze uvést výpov
narátorky Markéty (*1936): „[…]
v jiných odvtvích. Proto v dob, kdy jim byly rodinné majetky vráceny, postrádali potebné
zpravidla vystudovali jiné obory než zemdlské, podobn budoucí zamstnání nacházeli
ích hospodáství, která ale v tchto dobách již nebyla v soukromém vlastnictví. Potomci tak
generace mla svého asu pokraovat v rodinné tradici a pebrat po svých rodi-
tomk pvodních majitel. Nkdy se dokonce jednalo o potomky druhé generace. Tato
ale k zemdlství obecn. Jedním z dvod je samotný fakt navrácení majetku do rukou po-
pi závreném hodnocení kolektivizace, byla ztráta vazeb nejen k rodinným hospodástvím,
Dalším spoleným tématem, o kterém informátoi nezávisle na sob hovoili
nezajistilo paušáln finanní nápravu.
a konfiskovaného majetku. Ani to však bývalým zemdlcm, respektive jejich potomkm,
nulová. Uritá nadje na odškodnní se objevila po roce 1989 v rámci restitucí8 znárodnného
valy neúrodné a jejich obdlávání nebylo možné. Jejich protihodnota tak byla prakticky
pípadech sice docházelo k výmn, kdy byly náhradou jiné pozemky nabídnuty, ty však bý-
zabírání úrodné pdy, za ní její majitelé nedostávali prakticky žádné odškodnní. V nkterých
rací. Nezanedbatelné však byly také dopady finanní. V dob kolektivizace, tedy v dob
k dlouhé tradici rodinného hospodaení, jehož zásady byly asto pedávány po nkolik gene-
a mlky pihlížet zabavování jejich majetku a jejich hospodáství, která byla odkazem
na psychiku zemdlc, kteí nemli prakticky žádné možnosti obrany a museli tak neinn
Násilná kolektivizace zemdlství a venkova zapsobila negativn pedevším
že jo, jenomže bohužel se to nestihlo sklidit, to už sklízelo jézedé.“ (František, *1951)
již sklízelo JZD. O této skutenosti hovoili také pamtníci. „Oni to zabírali ped sklizní,
sklizní. V praxi to vypadalo tak, že hospodái sklidili za vlastní a na vlastním, ale jejich úrodu
a polí. Pamtníci upozorovali na skutenost, že rodinná hospodáství byla odebírána ped
Pro kolektivizaci venkova bylo charakteristické také naasování zabírání pozemk
Studentská sekce
75
Následující sekce asopisu je nerecenzovaná, slouží jako studentský asopis a je tvorbou student oboru Hospodáská a kulturní studia na Provozn ekonomické fakult eské
zemdlské univerzity v Praze. Do asopisu ovšem mohou pispívat všichni studenti, nejen
z eské zemdlské univerzity.
ale také samotných pamtník, kteí bezdvodn dopláceli na svj rodinný pvod. Znaný
74
zamstnání.
Dtství
pamtníci
rozdlili
na dobu
ped
projev odporu.
15
že v obci panoval všeobecn pítomný faktor strachu, což znemožovalo jakýkoli veejný
jednoznan shodli na vtšinovém nesouhlasu oban s kolektivizací. Zárove však dodávali,
k se totiž svých majetk museli vzdát nedobrovoln. Pamtníci se ve svých vyprávních
picházeli, byly rzné, pesto je zde další spolený znak. Všichni rodie oslovených pamtní-
že na nich do jejich konfiskace pracovali oba rodie. Okolnosti, za kterých o svá hospodáství
hektar, pro všechny však pedstavovala formu obživy, což mimo jiné dokazuje fakt,
dech podobné. Výmry hospodáství jednotlivých rodin byly sice rzné, od deseti do padesáti
Podobn jako osudy samotných pamtník, byly také píbhy rodi v mnoha ohle-
Významn zastoupeným tématem byly ve výpovdích narátor rovnž osudy rodi.
spojených s kolektivizací.
podáství hodnotili informátoi pozitivn pedevším snahu rodi izolovat je od „starostí“
vnovali období ped, které shodn reflektují jako spokojenjší. Na období po odebrání hos-
výbru
a po kolektivizaci, respektive ped a po odebrání rodinného majetku. Více prostoru pi tom
birligi/gundem/gundemdetay/14.04.2013/1693471/default.htm>.
a následnému
ní
<http://gundem.milliyet.com.tr/van-da-kirgiz-suvari-
diskursivní prostor narátoi ve svých výpovdích vnovali nap. období svého dtství, vzdlá-
je proces násilné kolektivizace venkova, který zasáhl do každodenních život nejen rodi,
town.aspx?pageID=238&nID=11665&NewsCatID=379>.
Van'da Krgz süvari birlii. In: Milliyet Haber [online]. 2013 [cit. 11. 3. 2014]. Dostupné z:
v nich nalézt jeden signifikantní znak, který je pro všechny oslovené spolený. Tímto znakem
<http://www.hurriyetdailynews.com/an-old-kyrgyz-village-in-eastern-turkish-
Pestože jsou životní píbhy jednotlivých pamtník zcela pochopiteln odlišné, lze
dvou technik byl umožnn kvalitnjší a ucelenjší pohled na sledované období.
ly News, 2012, . 2 [cit. 22. 10. 2013]. Dostupné z:
VAN HERPEN, Wilco. An old Kyrgyz village in eastern Turkish town. [online]. Hurriyet Dai-
né z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html>.
svdky násilné kolektivizace. Dále bylo využito archivního materiálu obce. Kombinací tchto
bylo dosaženo narativními rozhovory se sedmi oslovenými pamtníky, kteí jsou pímými
The World Factbook. [online]. Central Intelligence Agency, 2012 [cit. 16. 11. 2013]. Dostup-
zpsobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých život. Naplnní daného cíle
<http://www.kyrgyzstan.orexca.com/horse.shtml>.
cílem bylo zjistit, jaký obraz kolektivizace je pítomen v pamti zdejších obyvatel a jakým
v eskoslovensku. Zpracována byla formou pípadové studie obce Kounice a jejím hlavním
Tato práce se v obecné rovin zamila na období kolektivizace venkova
Závr
Asia, 2003–2014 [cit. 25. 2. 2014]. Dostupné z:
The Kyrgyz horse: Kyrgyz customs and national traditions. [online] Oriental Express Central
<http://tataryemekleri.blogspot.cz/2010/12/kurut.html>.
Tatar yemekleri: Kurut. [online] Tataryemekleri blogspot, 2010 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné z:
JOTA, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7217-628-1.
SARDAR, Ziauddin a Richard JANDA. Islám: Náboženství, historie a budoucnost. Brno:
onal Statistical Committee of the Kyrgyz Republic, 2009.
není tolik zakoenn.
kou kivdu. Jiní se však s tímto obdobím „vypoádali“ o poznání lépe a pocit kivdy v nich
Population and Housing Census of the Kyrgyz Republic of 2009: Book I. Main social and
demographic characteristics of population and number of housing units. Bishkek: Nati-
zcela pochopiteln nesmazatelné zásahy, které nkdo s odstupem asu stále hodnotí jako vel-
OPKINS, Ben. Ölmü Bir Koyunu Deerlendirmenin 37 Yolu. 2006.
matu.
16
intenzivn jako díve, nemohou se pesto zbavit pocitu nepotrestání „pachatel“ tohoto trau-
ješt pi výbru svého zamstnání. Akoli nkteí s odstupem asu již nepociují kivdu tak
upena možnost vystudovat vysnné školy a obory a s uritou formou nátlaku se setkávali
do hutí. Oslovení pamtníci byli pipraveni o ást svého bezstarostného dtství, byla jim
vstoupit do JZD nebo byli uvznni, vysthováni s celou rodinou, pípadn posláni pracovat
nách dopustili ostatní. Rodim narátor byla odebrána hospodáství, aby následn museli
Dodnes si však v sob každý z nich nese dojem uritého bezpráví, kterého se na jejich rodi-
Každý z oslovených pamtník se s osudem svým a své rodiny vypoádával rzn.
n využíván.
znovu nabytý majetek prodat, pípadn rekonstruovat pro jiné úely, než pro které byl pvod-
vrácen v rámci restitucí, jeho stav byl však velmi žalostný. Nezbylo jim tak nic jiného, než
mtníci rovnž s navrácením majetku. Ten byl sice rodinám všech narátor po roce 1989
stávající vztahy k pd, které se s kolektivizací zcela zpetrhaly. Špatné zkušenosti mají pa-
více je podle nich zasaženo souasné zemdlství, které se nachází v ubohém stavu a také
Samotný proces kolektivizace zemdlství hodnotí pamtníci vesms negativn. Nej-
73
<http://www.afghan-network.net/Culture/buzkashi.html>.
LAMBERT, Larry B. Buzkashi [online]. 2010 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z:
3. 2014]. Dostupné z: <http://www.sounds.kg/en/instrument/strynna>.
Komuz. Traditional music and musical instruments of the Kyrgyz [online] 2010–2011 [cit. 2.
verzity v Plzni, 2008. ISBN 978-80-7043-772-8.
KOKAISL, Petr a kol. Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Plze: Filozofická fakulta Západoeské uni-
Central Asian Studies. 2010, . 14.
KAYIPOV, Sulayman. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of
<http://www.eurasianet.org/node/66952>.
ne] Eurasianet.org, 2013 [cit. 19. 2. 2014]. Dostupné z:
KALYBEKOVA, Asel. Kyrgyzstan: Bride Kidnapping Not Just a Rural Phenomenon. [onli-
<http://www.islamweb.cz/fatwy/fatwa.php?fatwaId=104>.
Jak se stát muslimem. [online] Islamweb, 2010 [cit. 19. 3. 2014]. Dostupné z:
omen/1977852.html>.
<http://www.rferl.org/content/In_Kyrgyzstan_Polygamys_Rise_Takes_Its_Toll_On_W
2014]. Dostupné z:
In Kyrgyzstan, Polygamy's Rise Takes Its Toll. [online] Radio Free Europe, 2014 [cit. 22. 2.
978-80-246-1472-4.
HORÁK, Slavomír. Rusko a Stední Asie po rozpadu SSSR. Praha: Karolinum, 2008. ISBN
<http://slavomirhorak.euweb.cz/sa1999-manas.htm>.
HORÁK, Slavomír. Manas [online]. 2012 [cit. 5. 2. 2014]. Dostupné z:
Asian Studies. 2010, . 14.
HAN-WOO, Choi. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of Central
Ercis_Ulupamir_Koyundeki_Kirgizlar_Yardim_Bekliyor.html>.
12. 2013]. Dostupné z: <http://www.haberiniz.com.tr/yazilar/haber42495-
Erci Ulupamir Köyü'ndeki Krgzlar Yardm Bekliyor. In: Haberiniz [online]. 2011 [cit. 17.
pha, c2002, xxiii, 383 p. ISBN 978-00-286-4233-3.
EMERICK, Yahiya. The complete idiot's guide to understanding Islam. Indianapolis, IN: Al-
<http://www.kyrgyzjer.com/en/kg/section27/section254/>.
Art. Kyrgyz jer [online]. 2007 [cit. 19. 3. 2014]. Dostupné z:
stupné z: <http://tuikapp.tuik.gov.tr/adnksdagitapp/adnks.zul>.
Adrese Dayal Nüfus Kayt Sistemi (ADNKS) Sonuçlar [online]. 2007 [cit. 1. 12. 2013]. Do-
Seznam použitých zdroj
Spoleenský význam tradic v Kyrgyzstánu v porovnání s tureckými Kyrgyzy v oblasti Ulupamir
mentace a vyšetování zloin komunismu, 2003, 351 s. ISBN 80-866-2101-4.
vyrábjí boty, podložky, talíe, epice, ale i domácí sýr a chléb. Ulupamiané jsou sobstaní
písniek, vyprávní píbh atd.
72
vá z generace na generaci výroba koberc, hraní na hudební nástroje, zpv folkových
bylo možné pedávat materiální stránkou, ale i souástí nejrznjších tradic. Dodnes se pedá-
Tém každé kyrgyzské emeslo má poátek v nomádském stylu života, jehož umní
Vlek.
[cit.
19.
17
<http://totalita.cz/sektor/zem_metody.php>.
Tomáš
3.
2014].
Dostupné
z:
Kolektivizace zemdlství – pesvdovací metody [online] TOTALITA.CZ. ©1999–2014
vztah s. komunistického režimu k „vnitnímu nepíteli“. 1. vyd. Praha: Úad doku-
hereke koberce. Pi tkaní je provázejí zvuky komuzu a kyrgyzských písní. Krom koberc
v emeslné výrob, dokonce se výroba rozšiuje do dalších mst jako Istanbul.
režimem. In: TÁBORSKÝ, J., (eds.). Securitas Imperii 10. Sborník k problematice
pozici pouze dv jurty.
V jurtách jsou k vidní barevn zdobené koberce vyrábné z plstného materiálu.
ISBN 978-80-7363-226-7.
i problémm s umístním, pronajímají si je nebo je sdílejí jako v Ulupamiru, kde jsou k dis-
Dlouhou tradici koberc pevzaly dívky z oblasti Van. V Ulupamiru založily dm, kde tkají
Kubálek. Praha: eská zemdlská univerzita v Praze, 2008, 359 s. Bod (Dokoán).
spojených s rodinnými obadnostmi. Pokud si je Kyrgyzové nemohou dovolit kvli financím
ROKOSOVÁ, Š. Administrativní opatení – jedna z forem perzekuce sedlák komunistickým
panu Stýblovi, posledním obyvateli Rajdlova statku. In: Kolektivizace venkova v eskoslovensku 1948-1960 a stedoevropské souvislosti. 1. vyd. Editor Petr Blažek, Michal
nabízejí rzné produkty jako kumys i kurut. Jurty slouží k významným ceremoniím nejastji
DRDA, A. Konec vesnických upír. O kolektivizaci, kulacích a likvidaci venkova. A také o
ran, skopové maso a další. V Kyrgyzstánu je možné vidt postavené jurty, u kterých pastevci
v Ulupamiru se snaží vyrábt a být sobstaní ve vlastních produktech jako chléb, jogurt, ay-
jem pro Kyrgyze je kumys, ale v Ulupamiru ho nevyrábjí a preferují ayran i aj. Kyrgyzové
velké manty jako v Kyrgyzstánu, i když v Turecku jsou bžnjší malé manty. Národním nápo-
18
71
90
HAN-WOO, Choi. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of Central Asian Studies.
2010, . 14, str. 197.
podávají nejznámjší kyrgyzská jídla jako bešparmak, plov, manty. Vanští Kyrgyzové vaí
Rodiny se scházejí pi významných událostí, ale i na rodinné pikniky, pi kterých se
píslušnosti pro Kyrgyze.
jí silné rodinné vazby. Významnou charakteristikou zstává silné povdomí o rodové
k pemn patriarchální rozšíené rodiny na rodinu nukleární, zatímco v Ulupamiru petrváva-
v Kyrgyzstánu, která novomanžele toleruje a dovoluje jim zstat. V Kyrgyzstánu dochází
si to rodina nepeje. Po obadu nikah opouštjí novomanželé vesnici na rozdíl od spolenosti
tradicí. V Ulupamiru ji považují za jediné možné východisko pro svatbu s milovaným, pokud
se tedy zpívají kyrgyzské písn a taní turecké tance. Únosy nevst jsou hluboce zakoennou
gamního manželství, a proto v souasnosti uzavírají satky s Turky, pop. Kurdy. Na svatbách
zaujímá podstatné místo. Kyrgyzové se potýkali od píchodu do Turecka s problémem endo-
Ovce je souástí i rodinných obadností jako pi narození dítte, ovšem svatba nadále
jsou všichni hrái Kyrgyzové.
hry pro národní cítní. Vesnice Ulupamir žije kökböru, dokonce v tureckém národním týmu
Mladí lidé z kyrgyzských mst neprojevují zájem o buskhashi, ale stále ctí tradici a význam
jezdci se mohou úastnit kökbörü, které se hraje pi speciálních píležitostech a oslavách.
Ovce spolen s komi patí k nejcennjším zvíatm. Nejdovednjší a nejsilnjší
v Ulupamiru obtují stovky ovcí.
ských svátk je Kurman Ait, pi kterém jsou obtovaná zvíata. Bhem kurban bayram
v Ulupamiru byla zniena pi zemtesení v roce 2011. Jedním z nejvýznamnjších muslim-
v život Kyrgyz dležitjší roli než islám. Svatým místem pro muslimy je mešita, ovšem
od emeslné výroby pes kuchy až po rodinné obadnosti. Tradice koovného života zaujímá
ložilo základ tém všech tradic a ovlivuje vtšinu aspekt života kyrgyzského národa
Kyrgyzské tradice úzce souvisí s životem polonomádské spolenosti. Koovnictví po-
Závr
hudby jako klasiku, jazz, rock atd.
muzika byla zapsaná ve form, ovšem ne v notovém zápise. Rusové také pinesli rzné formy
a vytváely bohaté kulturní ddictví jak ústní, tak fonetické. Ruský vliv zapíinil, že tradiní
V prbhu mnoha staletí písn a hudba se pedávaly mezi koovnými Kyrgyzy
nezajímá. Misti, kteí umí básn recitovat bez píprav, jsou nazýváni yrchy.90
tou roli, protože mladá generace v Kyrgyzstánu i Turecku se o tento druh umní píliš
V minulosti byla tradice Akyn-Ashyk bohatá, ovšem v souasnosti nehrají velmi dleži-
70
Art. Kyrgyz jer [online] 2007 [cit. 19. 3. 2014]. Dostupné z:
<http://www.kyrgyzjer.com/en/kg/section27/section254/>.
89
HORÁK, Slavomír. Manas [online]. 2012 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z:
<http://slavomirhorak.euweb.cz/sa1999-manas.htm>.
88
zabily všechny krom žen.“
rých muž, ale i dtí. Aby ženy nevidly tuto zkázu, opustily vesnici. Píšery
Železný nehet. Poté se ženy šly kouknout na náves, kde vidly mrtvá tla sta-
ly popálené od železa, ale pouze nehet zstal celý, a proto ho dnes nazývají
a píšery byly mrtvé. Ráno ženy vidly, že nos, uši, tvá a tlo jedné píšery by-
s vrháním rozpáleného železa na jejich tla. I hlas poslední kiící obludy ustal
lezo na nestvry. Píšery kiely a poté spadly na zem. Ženy pokraovaly
schovávaly staré ženy. Mladé ženy neváhaly ani minutu a vrhly rozpálené že-
píšery piblížily jejich domu a jedna obluda vstoupila do místnosti, kde se
náct hrzostrašných píšer. Okamžit se bžely schovat do domu. Po chvilce se
z vesnice, když náhle uslyšely štkání ps. Šly se kouknout ven a uvidly pat-
„Pi pozdním veeru si starší ženy povídaly s mladými dívkami
Stará kyrgyzská žena vyprávla píbh, který jí íkala její babika.
Chong teke.
k nejznámjšímu eposu patí Manas, ale na dležitosti neztrácení ani Samatei, Maktym,
fické a lingvistické práce, ovšem vtšina z nich stále eká na sbr. Samozejm
svatba, odchod z rodné zem a z Pamíru. Od roku 1997 se zaaly publikovat nkteré etnogra-
písniky, rení, pezdívky, hádanky z generace na generaci. Tématem jsou pevážn láska,
Kyrgyzové v Ulupamiru si pedávají ústní tradicí eposy, básniky, píbhy, folkové
až po zobrazení bžného života lidí.
V eposu nalezneme zmínky od historie pes náboženství, filosofii a psychologii
považovaný za nejdelší epos na svt, nap. je dvakrát delší než indický epos Makhabkharata.
Epos vypráví o silném muži Manasovi, který sjednotil všechny Kyrgyze.89 Epos Manas je
jsou popsány v eposu, se skuten odehrály. Ovšem hlavní ást práce je pouze lidová legenda.
Za nejznámjší dílo je považovaný epos Manas. Mnoho historických událostí, které
Er Tabidliho.88
mýty, píbhy, eposy o mýtických válenících vetn Manase, Jayin-Bayise, Kurmanbeka a
19
negativní pístup k nkterým sociálním skupinám neboli tm „Druhým“.
k vytváení pedsudk, které mohou v sociální interakci perst v odsudky a dále v a priori
postoj, jenž se tak stává sociálním konstruktem reality. Toto chování se stává nástrojem
Pedurují, jak se budeme chovat vi nkomu, koho neznáme. Zaujímáme tím vi „cizinci“
plexn realitu, proto si utváí tyto zjednodušené mapy reality, aby se neztratil ve významech.
Walter Lippmann ve své publikaci Public opinion (1922). Pro lovka je tžké uchopit kom-
Jako o „obrazech v našich hlavách“ píše poprvé o stereotypech americký žurnalista
Stereotypizace
vybraných eských tištných médií o muslimech v eské republice.
kurzu na píkladu muslim v eské republice, zamující se na otázku zpsobu informování
Studie vychází z obhájené diplomové práce Obraz toho „Druhého“ v mediálním dis-
pracuje v jiné spolenosti a navštvuje jiné bary i fandí jinému sportovnímu družstvu.
piny i pochází z jiné zempisné šíky, ješt obecnji nkdo, kdo bydlí v jiném regionu, tvrti,
kultury, hodnot a jazyka. Obecnji, nkdo, kdo náleží do jiné etnické, sociální, politické sku-
mže být považována i osoba, která disponuje eským pasem, ale je zárove nositelem jiné
že se jedná o nkoho, kdo se sice nachází v naší skupin, ale zcela do ní nepatí. Jako cizinec
neme nic, co by vysvtlovalo fenomén tzv. „vnitního cizince“. Tento oxymóron naznauje,
Stát definuje cizince jako lovka pocházejícího z jiného státu. V zákonech nenalez-
Úvod
Keywords
Islam, Muslims, Czech Republic, media, theory of media, image in the media, qualitative research, interviews, stereotypes.
Abstract
The aim of the paper is to answer questions about the current media image of Muslims residing in the Czech Republic. Through the content analysis of newspaper’s contributions in two
Czech periodicals MF dnes and Právo media image of Muslims in the Czech Republic is constructed in the period of 2008 – 2013. The content of periodicals is analyzed on the basis of
defined thematic categories which are analyzed in both quantitative and qualitative terms.
Zuzana Dráž
anská
muslim v eské republice
Obraz „toho Druhého“ v mediálním diskurzu na píkladu
Obraz „toho Druhého“ v mediálním diskurzu na píkladu muslim v eské republice
kulturních zvyklostí.
cí zjednodušujících, neovitelných, zobecujících znak, které výslovn i nikoli pedstavují
tradicích a šikovnosti emeslníka.87
nebo po úspšném rozšíení médií se ihned objevila otázka, jak se média a recipienti navzá-
znat. Vylezl na strom, aby získal lepší pehled a náhle uvidl dv vtve, které byly spojeny
a spolenost. V obou pípadech se jedná o konstrukci reality, do které se promítá ideologie
20
JIRÁK, Jan. KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spolenost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. s. 145
10
JIRÁK, Jan. KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spolenost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. s. 58-59
11
TRAMPOTA, Tomáš. VOJTCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Praha: Portál, 2010. s. 101
12
JIRÁK, Jan. KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spolenost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. s. 140
13
McCOMBS, Maxwel E.; SHAW, Donald L. The Agenda Setting Function in Mass Media. The Public Opinion
Quarterly, Vol. 36, No 2. (Summer, 1972) p. 176–177. Další dostupnost:
<http://www.unc.edu/~fbaum/teaching/PLSC541_Fall06/McCombs%20and%20Shaw%20POQ%201972.pdf>.
9
že média budují veejný obraz a naznaují, co by si veejnost mla myslet, znát a hlavn, jaký
opravdu „poslouchá“ (listen).13 Ve stejné studii uvádí i práci manžel Langových, kteí tvrdí,
pijímá. Rozdíl také vidí ve vnímání informace, nkdo je pouze tzv. „slyší“ (hear) a málokdo
enti, vtšinou více vzdlaní jedinci, informace aktivn vyhledávají, ale vtšina je pouze
Amerití teoretikové médií Maxwel McCombs a Donald Shaw zmiují, že nkteí recipi-
znamy, v tomto kontextu chápané jako kulturn a spoleensky zakotvené výklady svta.
12
vtší, než bývalo zvykem do zaátku dvacátého století a svým recipientm pedkládají vý-
87
69
Komuz je tí strunný nástroj hruškovitého tvaru vyrobený z jednoho kusu deva.
Komuz. Traditional music and musical instruments of the Kyrgyz [online] 2010–2011 [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné z: <http://www.sounds.kg/en/instrument/strynna>.
86
ratura nebyla písemn zaznamenaná do dvacátého století. Ústní tradicí se penášely legendy,
Mnoho událostí je známých v rzných formách mýt a legend, jelikož kyrgyzská lite-
získal jako dar od jeho píbuzných v Kyrgyzstánu.
kanta ve vesnici. Zaal se uit na komuz, když mu bylo 20 let a hraje více než 30 let. Komuz
píležitostech. V Turecku jsem se setkala s mužem, který je považovaný za nejlepšího muzi-
na komuz, jenž dostal jako dar od svého otce. Hraje pedevším na oslavách a významných
V Biškeku je možné spatit malé dti hrající na tento nástroj. Ulukmyrza hraje
ho nauil zpívat jako komuz.
komuz, který se spátelil se slavíkem. Slavík byl unešený jeho hrou, a proto ho požádal, aby
deva a vyrobil si pro sebe nástroj a tím se stal otcem melodie. Jiná legenda vypráví o hrái na
stevem veverky. A zdálo se, že zvuk pichází z tohoto „etzce“. Vzal tento „etzec“ a kus
každého z nich podle hlasu. Jednou ovšem uslyšel nový nádherný zvuk, který nemohl roze-
na spolenost. Jeden skrze obsah mediálních sdlení a druhý skrze jedincovo okolí
(souhrn idejí, hodnot, postoj, soud). Média dnes poskytují stále vtší díl reality, mnohem
Kambarkanovi, který znal jazyk mnoha pták a voln žijících zvíat, a tak dokázal rozeznat
Mediální skutenost a lidská realita jsou dva konstrukty, které vytváí pohled
Existuje ada legend o pvodu komuzu. Jedna z nich vypráví o kyrgyzském lovci
z ovího steva, ale poté se zaal používat plast. Celková velikost komuzu závisí na místních
lování témat v agend médií, které se stalo na dlouhou dobu cílem mediálních výzkum,
jem ovlivují.11
obvykle meruky, jalovce a zídka oechového deva. Ped 20. Stoletím byly struny vyrobené
10
konstruuje. S výše zmínným na úrovni médií pevn souvisí tzv. agenda setting neboli nasto-
cích, obleení a dalším umní.
spoleenský nástroj hegemonie, v jehož rámci reprodukují mocenské pomry a slouží elitní
Komuz je tístrunný nástroj hruškovitého tvaru, krk a hlava je vyrobená z jednoho kusu deva,
pírodních motiv inspirovali moderní klenotníky, kteí se navrací k jejich používání ve šper-
dimenzích. Pokud pokládáme mediální sdlení za objektivní popis reality, mohou sloužit jako
o sociální konstrukci reality, nebo žurnalista nejen vypovídá o svt, ale zárove ho sám
asto používaly celé sít vyrobené z korálk, které byly pipojeny k pívskm z mincí. Tvary
nosti má dopady na rozložení zpráv. Sociáln integrující roli médií vnímáme v nkolika
Pi emeslné výrob Kyrgyze provázejí zvuky komuzu86 a zpvy kyrgyzských písní.
zdobeny malými pívsky a etízky, pro které byl typický komplikovaný vzor. V dekoraci se
samotných médií, nestojí vedle sebe oddlen. Systém hodnot v dané zemi i v dané spole-
menšin vi podízené vtšin. Zárove mohou podporovat stávající rozložení sil . Jedná se
kamen a tyrkysu. Zájem v barv ml podtrhnout dojem živosti. Ušní kroužky byly asto
výšivky a hedvábí. Pro kyrgyzské šperky jsou charakteristické náhrdelníky z korál, drahých
nosí náušnice, brože, náramky a náhrdelníky pkných vzor, barev a tvar. Vše doplují zlaté
dem mohou být zásnuby, kdy matka ženicha dává náušnice nevst. Tém od narození dívky
Jak ovlivují média cílovou spolenost, tak psobí zárove tato spolenost na kulturu
Vliv mediálního diskurzu na spolenost
né soudy se týkají i jejich vlastností minulosti a vývoje.
9
U každého národu šperky hráli podstatnou roli zejména v život žen a dívek. Píkla-
obleení celý týden v ad. Není to známkou toho, že by nemli dostatek obleení, ale jejich
Stereotyp pedstavují jako sociální klasifikaci uritých sociálních skupin a jejich len pomo-
souhrn hodnot, soud a pedpoklad týkajících se chování takových skupin. Tyto nepodlože-
každý den jako pro západní zem. Je možné si všimnout koleg i spolužák, kteí nosí stejné
Zajímavou definici stereotypu pedkládají mediální experti Jan Jirák a Barbora Köpplová.
o kterém si peetli recenzi, reagují na zpravodajství v denících a tyto zprávy se následn stávají souástí diskuzí. „Žijeme v prostedí nasyceném mediálními zvuky a obrazy, kde státní
správa, politický život i obchod fungují na základ pedpokladu, že víme, co se dje v širším
svt.“ 15
Skoro každá rodina se vnuje njaké emeslné innosti, která se peliv pedává z jedné gene-
race na druhou, nap. misti, umlci a emeslníci vyrábjící ze deva a kovu lžíce, talíe, rýe
atd. Ženy vyrábjí tkané podložky a rohožky, jezdecké brašny, runí tašky, jezdecké odvy
apod. V Istanbulu se 10–15 rodin vnuje výrob kže a následné emeslné výrob. V Malatyi
ských obcí, které navazovalo na své psobení za První republiky. K oficiálnímu uznání
tito dva misti pracují v The Turkish Handicraft Research and Application Center of Yuzuncu
ce. Dnes funguje celkem šest MO v celé eské republice.
provdanost. U muslimských dívek není vhodné, aby nosily sukn i byly nepimen oblee-
68
84
KAYIPOV, Sulayman. Ethnological Review of the Van Kyrgyz. International Journal of Central Asian Studies. 2010, . 14.
85
KAYIPOV, Sulayman. c. d..
15
21
MCCOMBS, Maxwel E. SHAW, Donald L. c. d..
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 4., rozš. a peprac. vyd. Praha: Portál, 2009. s. 359
16
Ústedí muslimských obcí – historie a souasnost. [online] 9. 4. 2009 [cit. 16. 1. 2014]. Dostupné z:
<http://www.umocr.cz/historiecz.pdf>.
17
SÁKA, Vladimír. Osobní rozhovor, 6. 3. 2014, Praha, Islámská nadace
vzata známá ísla ohledn potu cizinc ze zemí, kde se objevuje islám a podle procentuální-
zápasu i na koncert v music hall. Ve mstech ženy nosí i prhledné halenky a vysoké pod-
14
lim. Výsledky metodiky tedy odpovídají odhadm Ústedí muslimských obcí. V úvahu byla
mi. Na druhé stran je možné vidt muže obleené v teplákové souprav na fotbalovém
patky bhem dne. Pro Kyrgyzstán není píliš charakteristické pepírání si sváteního obleení
Na základ projekce potu muslim podle geografického lenní svta islámu ke dni
31. 12. 2005 stanovil výzkumný tým, že by se na eském území mlo nacházet 11 235 mus-
Kyrgyzové se oblékají elegantnji v každodenním obleení v porovnání s evropskými zem-
republice – pilotní projekt“.
Vision, jež v roce 2007 vypracovala výzkumnou zprávu „Integraní proces muslim v eské
derní obleení ped tradiním. Muži nosí více kalhoty než džíny. Je možné si všimnout, že
v tradinjším obleení, jako jsou dlouhé sukn, šátky apod. Ve mstech spíše pevažuje mo-
Lidé v Kyrgyzstánu nosí rzné druhy obleení. Ve vesnicích je možné pozorovat ženy
lim na území eské republiky se pokusila za zadání Ministerstva vnitra agentura Very
UMO zvolen stávající pedseda Muneeb Alrawi.16 Zárove vznikla tetí regionální MO Tepli-
východ Turecka pomáhá udržovat muslimské tradice. Bílá barva u žen symbolizuje jejich
sundá z hlavy.
pražské MO Vladimír Sáka a brnnské MO Hassan Muneeb Alrawi. V roce 2009 byl do ela
jako o Kyrgyzech obleených v tureckých šatech s epicí kalpak. Spoleenské prostedí na
v eské republice na 10 až 15 tisíc osob vyznávající islám.17 O výzkum pesného potu mus-
(dále jen MO) a po smrti pedsedy UMO prof. Šilhavého byli zvoleni a dote
psobí v ele
šaty doplnné šátkem zakrývající vlasy. Ulupamirské ženy se vyjadují o vlastních mužích
ve vesnici je charakteristický kalpak, který je nepostradatelný i pro Hamzu Kutlu a nerad ho
byl v roce 2006 zamítnut. O rok pozdji vznikly regionální Muslimské obce v Praze a v Brn
takže ženy nosí obleení pikrývající ramena, kolena a vlasy. V Ulupamiru ženy nosí tradiní
Pedseda Ústedí muslimských obcí Vladimír Sáka odhaduje, že v dnešní dob je
registrace zahrnující právo náboženské obce na uzavírání církevních satk a zizování škol
ní, zejména ženy. Východní oblast Turecka kolem jezera Van je pokládaná za tradiní oblast,
né. Sám Hamza Kutlu zmínil, že v Ulupamiru chodí ženy vhodn zahalené. Pro vtšinu muž
kona o církvích a náboženských spolenostech v prvním stupni registraci. Druhý stupe
V Ulupamiru si vyrábjí a šijí tradiní odvy, jelikož dbají na volbu vhodného oblee-
Yil University.
Ústedí muslimských obcí (dále jen UMO) došlo v roce 2004 vládou eské republiky dle zá-
V roce 1991 bylo v tehdejším eskoslovensku ustanoveno Ústedí muslimských nábožen-
stavována v Afghánistánu, Pákistánu, Nmecku, Belgii a dalších zemích. V souasné dob
85
Obraz muslim v eském prostoru byl po dlouhou dobu ovlivován zejména zvení.
Kutlu, synové Haji Rahman Qula chána, se vnují malíství a sochaství. Jejich díla jsou vy-
Mezi Ulupamiany najdeme i slavné umlce. Abdumalik Kutlu a Muhammed Akbar
se zabývá kožedlným prmyslem zhruba 10 kyrgyzských rodin.
Obraz muslima jako toho „Druhého“
lze spatit napíklad v tom, že se oblékáme dle pedpovdi poasí. Lidé jdou do kina na film,
jsou kvalitnjší a levnjší než boty vyrábné v továrn, a proto se prodávají velice rychle.
84
Na fakt, že média mají objektivn vliv na chování lovka, upozoruje skrze píklady ze
života i anglický akademik zabývající se teorií médií Denis McQuail. Dkaz onoho ovlivnní
Kyrgyzové v Ulupamiru následují tradice pamírských Kyrgyz. Z Pamíru se nauili
v dlouhodobém horizontu diskutovat i to, co píjemci považují za dležité.
a jejich prodeji na trhu.
vyrábt boty. Mezi zruné a vzdlané kyrgyzské ševce patí Usta Asan a Vahap. Jejich boty
by mla mít postoj vi uritým tématm.14 Média do jisté míry urují, o em se bude
v zim, teplu v lét a špatným podmínkám v díln, jsou úspšné ve výrob kvalitních koberc
drahému poízení, a tudíž si je pronajímají na význané slavnosti jako narozeniny, svatba
apod.
mla zamit na potenciální hrozbu islámského radikalismu na svém území vzhledem k jeho
výskytu v zemích EU a podpoit integraci muslim. Ve zpráv se dále uvádí: „V této souvis-
druh koberce, tzv. koberce hereke. K nejznámjším ulupamirským kobercm patí Çe
mibolbol, který všichni chtjí mít doma. Koberce jsou inspirované pírodou a zvíaty. Výroba
Zpráv o obrazu cizinc v médiích II, tzv. titulková xenofobie mže být zavádjící. Uvádí pí-
klady titulk, kde hlavní informací je akt, který se stal, ale tím, že se uvádí etnicita údajného
22
TOPINKA, Daniel. Integraní proces muslim v eské republice – pilotní projekt. [online]. Ministerstvo vnitra, Odbor bezpenostní politiky, 2007 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z:
<http://eurabia.parlamentnilisty.cz/UserFiles/Document/integrace_muslimu.pdf>.
19
Zpráva o situaci v oblasti vnitní bezpenosti a veejného poádku na území eské republiky v roce 2007 (ve
srovnání s rokem 2006) [online] Ministerstvo vnitra, 2008 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z:
<www.mvcr.cz/soubor/zprava08-pdf.aspx>.
20
Výroní zpráva 2012. [online] BIS, 7. 11. 2013 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z: <http://www.bis.cz/n/2013-1107-vyrocni-zprava-2012.html#3>.
21
KADERKA Petr, KARHANOVÁ, Kamila. Obraz cizinc v médiích. [online]. Migraceonline.cz. 17. 5. 2004
[cit. 31. 1. 2014] Dostupné z:
<http://bluesimba.net/img_upload/c5618853bfbeef8dd1de5668410ec138/Obraz_cizincu_v_mediich_Zprava_o_
projektu_za_rok_2002.pdf>.
18
z hlediska asu, zpsobu informování a jeho promn v ase, jak po kvantitativní, tak obsaho-
sleduje postavení uritého tématu v mediálním prostedí. Postavení tématu je zajímavé
Pro výzkumnou ást byla zvolena metoda obsahové analýzy mediálního sdlení, která
Metody využité k analýze mediálního sdlení
67
tureckou bankou Sumerbank práv k výrob koberc. Dívky navzdory velkému chladu
hodobé krizi. ást píjm obyvatel vesnice je z tkalcovských stav, které byly zakoupeny
nad jejím dalším osudem, protože existuje velká pravdpodobnost jejího zavení kvli dlou-
ba. Aise pracuje v dom tyi roky a velice miluje svou práci, ovšem vyjádila i pochybnost
ženy jsou vdné, že mají tuto práci, jelikož k nejvtším problémm Ulupamiru patí chudo-
s kamarádkami, což je podle nich lepší, než aby sedly samotné s dtmi doma. Kyrgyzské
Ženy mohou pracovat ve vesnici a nemusí se vzdálit od muže ani dtí. Setkávají se
rec bude nkomu sloužit a obšastovat další lidi.
kyrgyzské písn. Po dokonení koberce ženy cítí smutek, ale zárove i radost, protože kobe-
chou záležitost, kterou se nauila za trnáct dn. Bhem samotného procesu si zpívají
za dva až ti týdny. Teprve osmnáctiletá dívka popsala výrobu koberc jako velice jednodu-
bt koberce. V dom pracují pevážn mladé dívky, které jsou schopné se nauit celý proces
koberce v prmru trvá pt msíc. Podle vanských žen by se každá dívka mla nauit vyrá-
zvaly dívky z oblasti Van. Za pomoci turecké vlády vznikl v Ulupamiru dm, kde se tká jiný
mární. Jak uvádí výzkumníci Ústavu pro jazyk eský Petr Kaderka s Kamilou Karhanovou ve
pachatele, se informace dostává do jiné dimenze, a to etnické.
mnohé ženy považují tkaní koberc za složitý proces. Dlouhou tradici výroby koberc pe-
o píslušníkovi jiného etnika, velmi asto se práv tato informace v eském tisku stává pri-
21
V jurt se nachází proslulé a bohat zdobené koberce vyrábné z plstného materiálu.
Nejznámjším kobercem je shirdak s motivem kochbar neboli beraní rohy. V Kyrgyzstánu
Pokud se rozhodneme hodnotit zpsob psaní o muslimech, nejdíve je poteba zamit se
i na podávání zpráv o cizincích obecn. Akoliv mediální sdlení nemusí a priori referovat
z muslimské komunity.
pouze dv jurty, které slouží celé vesnici pi nejvýznamnjších slavnostech a událostech.
na komuz a zpívali, zatímco se jejich stáda pásla. V souasnosti je možné nalézt v Ulupamiru
20
jak postavili jurtu na pláni Malého Pamíru a dívali se na hory, které je obklopovaly. Hráli
podniknut islamisty teroristický útok.“ . Na eské muslimy se každý rok zamuje i zpráva
Bezpenostní informaní služby (dále jen BIS). Zpráva BIS z roku 2012 neuvádí žádné obavy
19
Turetí Kyrgyzové nazývají jurtu bílým domem. Staí vanští Kyrgyzové vzpomínají,
ho a penositelného. Ve mstech lidé nevlastní jurty kvli problémm s umístním a relativn
a veejného poádku na území eské republiky v roce 2007 se uvádí, že by se eská republika
losti je nutné zmínit, že v R nebyly odhaleny žádné teroristické buky a že v R nebyl
Stední Asii, protože pedstavuje nejlepší typ penositelného obydlí, tedy snadno rozložitelné-
V dokumentu Ministerstva vnitra Zpráva o situaci v oblasti vnitní bezpenosti
Turecko, Afghánistán a Pákistán.
pouhé pohodlné obydlí. V souasnosti je jurta nedílnou souástí koovných lidí a pastý ve
pastevci nabízejí rzné produkty jako kumys i kurut. Jurta je pro kyrgyzský národ víc než
18
Sýrie, Egypt, Libye, Tunis, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Makedonie, Srbsko (Kosovo),
povídání si legend atd.
(62,6 %), druhou nejvíce zastoupenou skupinou je pak sub-civilizace arabsko-sunnitská
Podél cest v horských oblastech Kyrgyzstánu je možné vidt postavené jurty, u kterých
umní pedává z generace na generaci v podob výroby koberc, hraní na hudební nástroje,
Z výsledk vychází, že ti ptiny muslim pochází z turkicko-sunnitské sub-civilizace
(28,6 %). Nejvíce imigrant (není azeno dle míry zastoupení) pochází ze zemí: Irák, Jemen,
materiální stránkou, ale také je souástí nejrznjších tradic jako nap. svatba. Dodnes se
ho potu muslim v dané zemi bylo odhadnuto íslo muslim zastoupených touto zemí v R.
obraz muslim na základ pedem definovaných šesti tematických kategorií, které byly zvoleny po prostudování relevantních studií a prací. Nabízí se možnost vytvoení mnoha dalších
kategorií a subkategorií, ale vzhledem k nízkému potu píspvk by další rozdlení jen znepehlednilo výsledky. Zvolené kategorie - islám, politika, násilí, integrace, kultura a žena v
islámu slouží k interpretaci mediálních sdlení a dále jsou rozdleny na kategorie zpravodajství a publicistiku (zastupující píspvky s uritým názorovým vyhranním autora). Základní
analytickou jednotkou výzkumu je lánek. Studie se soustedí ist na text, obrazový materiál
82
V Turecku mají národní tým buskhashi83, který je složený z Kyrgyz. Kapitánem je Alpastan
Kutlu. K úspšným týmm buskhashi krom Turecka patí Blorusko, Kazachstán, Kyrgyz-
stán. V srpnu 2013 starosta Ulupamiru odjel spolen s jezdci na šampionát kökbörü do
Kazachstánu. Podle Hamzy Kutly mají v Kyrgyzstánu i místní soutže, kterých se úastní i
ženy. Hamza Kutlu hrával buskhashi v mládí, nyní je podle jeho slov líný a dává pednost
pozorování a povzbuzování mladších muž.
23
66
The Kyrgyz horse: Kyrgyz customs and national traditions. [online] Oriental Express Central Asia 2003–2014
[cit. 25. 2. 2014]. Dostupné z: <http://www.kyrgyzstan.orexca.com/horse.shtml>.
83
Kökböru je známé také jako Kuk Pari, Kok-Boru, Kök Berü, Ulak Tyrtysh a Ulak Tartysh. V Afgánistánu,
Tádžikistánu a mezi persky mluvícími národy se spíše hovoí o buzkashi, v Turecku hru oznaují jako cirit.
82
TRAMPOTA, Tomáš, VOJTCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010 s.
100.
23
MF Dnes, 22. 9. 2008, Národovci: protest u mešity; MF Dnes, 24. 9. 2008, Extremisté proti mešit; MF Dnes,
25. 9. 2008, Protest proti islámu? Ne, jdeme jen kolem; MF Dnes, 30. 9. 2008, Muslimové chtjí žalovat Národní
stranu; MF Dnes, 4. 12. 2008, Policie odmítla trestní oznámení muslim.
24
MF Dnes, 23. 9. 2008 Extremisté chystají protest proti islámu; MF Dnes, 30. 9. 2008, Muslimové zažalují
Národní stranu; MF Dnes, 27. 10. 2008, Na mešitu nastíkali protiislámský nápis; MF Dnes, 30. 10. 2008, Muslim z Brna se dotklo naení z terorismu).
22
mm z dvodu atentátu islámských radikál na hotel v indické Bombaji, pi kterém zemel i
celorepublikového dopadu. Píkladem mohou být etné protesty Národní strany proti musli-
v eské republice. Texty byly publikovány zejména v regionálních mutacích deník, tedy bez
z celkového potu 31 v roce 2008, což pedstavuje zhruba 43 % všech sdlení k tématu islám
lánky na toto téma24. Celkov deníky vnovaly problematice z kategorie integrace 14 lánk
konfliktm v regionálních pílohách23, ale i v celonárodní verzi deníku MF DNES lze najít
více se psalo o islámu v eské republice v roce 2008. Média se nejvíce vnovala lokálním
pedstavuje dle výše popsané metodiky zamení na islám spojený s eským prostedím. Nej-
K analýze bylo vybráno 149 lánk ve zkoumaných médiích. Kritérium relevantnosti zde
varianty slova „esko“ se rozsah zredukuje již na zmínných 443.
databáze Newton vygeneruje pes 3000 lánk za období 2008–2013. Po pidání gramatické
odlišné pohledy na islám a muslimy. Pi zadání kategorií – islám, muslim, mešita, Korán,
mítku je informováno v mnohem vtší míe. Bylo proto zásadní pi analýze oddlit tyto dva
v denících MF DNES a Právo celkem 443 lánk. Pro porovnání, o islámu v celosvtovém
píliš významné. Za šest let bylo na toto téma dle mediální databáze Newton publikováno
Téma islám se v eské republice nejeví pro tematickou agendu vybraných deník jako
Kvantitativní analýza
valo praktické využití, ale zárove mlo i dekorativní úel. Umní je možné pedávat jednak
V nomádském zpsobu života hrálo umní dležitou roli, jednak protože zabezpeo-
Vliv umní a emeslné výroby
Jeho dvma sny je modlení se za zdraví rodi a návštva Pamíru.
jsou finanní problémy, protože by rád navštívil otce, matku a další píbuzné v Afghánistánu.
v Turecku spokojený, zvláštn pokud si vzpomene na život v Pákistánu. Jediné, co mu vadí,
mladší, než byl jeho skutený vk. Sám to pipisuje studenému poasí v Pamíru. Nyní je
pezval po svém otci, který peoval o ovce v Afghánistánu. Starší muž vypadal mnohem
vá ást penz. Pipravuje pro n krmení, pase je a stará se o jejich bezpenost. Svou práci
V Ulupamiru žije starší muž ve vku 71 let, jež se stará o zvíata, piemž za to dostá-
zení zabije druhá ovce na jeho poest. Oví kosti se používají pro populární hru chuko.
ovce obtuje pi narození dítte. Pi narození mužského potomka se za 40 dn od jeho naro-
je starý muž pezdívaný jako „oví zabiják Ulupamiru“. Krom svátku Kurban Bayram se
v Ulupamiru pohybuje poet ovcí na tento muslimský svátek kolem 40–100 ovcí, které obtu-
továny. V Pamíru v období zimy bylo zabito kolem 150–160 ovcí. V souasnosti se
Ovce jsou i dležitou souástí muslimského svátku Kurban Bayram, jelikož jsou ob-
potebu, jinak by bez jeho pomoci nepežili.
vlastnil mnoho ovcí, ale zárove vždy pamatoval i na chudé, a proto jim dával ovce pro jejich
Kyrgyz z Kyrgyzstánu se jejich život toil práv kolem tohoto zvíete. Haji Rahman Kul
Pro Kyrgyze je chov ovcí významnou souásti života. Od doby odchodu vanských
nechává stranou.
periodikách Mladá Fronta DNES a Právo v letech 2008 až 2013 byl zkonstruován mediální
Národní tým Kyrgyzstánu pravideln uskuteuje mistrovství svta v tomto sportu. Kro-
m Kyrgyzstánu dalšími týmy kökbörü jsou Rusko, Indie, Nmecko, Japonsko i Turecko.
vé stránce.22 Prostednictvím analýzy novinových píspvk ve dvou významných eských
pi významných píležitostech a oslavách, zárove existuje mistrovství svta a liga v této he.
24
v absolutních íslech pro oba deníky v identifikovaných šesti kategoriích.
a celkov interakci muslim s eskou majoritou. Graf . 2 zobrazuje etnost píspvk
kategorie integrace se lánky zabývající se zaleováním muslim do majoritní spolenosti
Úvodem lze zcela jasn konstatovat, že ústedním tématem se stala s výraznou pevahou
zpsobem informují vybraná periodika o muslimech.
rámují. Dále zde vyvstává otázka, zda se mní tematická skladba mediální agendy a jakým
tována, z jakého dvodu byla do agendy média zaazena a jak deníky danou problematiku
Následující ást analýzy se zabývá otázkami, jaká témata jsou vybranými deníky akcen-
Kvalitativní analýza
valo 25 o konfliktu i tenzi mezi muslimy a majoritou.
Rok 2008 byl co do mediálních sdlení pomrn boulivý. Z celkových 31 zpráv refero-
Zdroj: vlastní zpracování
Právo
65
81
LAMBERT, Larry B. Buzkashi [online] 2010 [cit. 15. 11. 2013]. Dostupné z: <http://www.afghannetwork.net/Culture/buzkashi.html>.
bhem turnaje vtšinou trvá jen omezenou dobu, nejastji 4 - 5 hod. Kökbörü se hraje
kraovat a držet krok s ostatními.“ V tradiním pojetí hra mže probíhat i nkolik dní, ale
eken, kem bolboo! Je na koni co nejrychleji, dobrá práce, opravdový mladý muž musí po-
zaujetím.81 Diváci v Ulupamiru skandují pi získání bodu „Chap, chap, azamat, chynygy jigit
„Omiin“ (Amin!). Hra je populární nejen mezi jezdci, ale i diváky, kteí ji sledují s velkým
asto se jejich poet pohybuje pes 100 jezdc. Ped vypuknutím hry hrái odíkají modlitbu
tlo kozy jako první pes cílovou áru, tzv. pattu. Hraje se na prostorné ploše s 50 hrái, ale
nejdovednjší a nejsilnjší jezdci. Principem hry je, aby jezdec nebo celý tým dostal mrtvé
pro hospodáské práce, ale jsou dležití i pro národní hru kökbörü, které se úastní jen ti
Tém všichni Kyrgyzové zvládají jízdu na koni. Kon jsou využívány
na jakovi, ale jednou spadl a zlomil si ruku. Krom jaka jezdil také na ovcích a oslech.
vnovali do zoologické zahrady v Turecku. Hamza Kutlu vzpomínal, jak jako malý jezdil
jelikož z nho nezískává nic dležitého. Ve vesnici žilo pouze 10 jak, ale strádali, a proto je
jaky, kteí byli divocí, ale tžce zvladatelní. V Ulupamiru jaka považuje za nezajímavé zvíe,
a nepinášeli nic významného pro vesniany. V prvním okamžiku si vychvaloval pamírské
práci po svém otci, který ji vykonával 37 let, jaci sloužili v Ulupamiru pouze pro krmení
aksakalové si nemohli vzpomenout na jeho celé jméno. Podle místního pastevce, jenž pevzal
do Turecka byli Kyrgyzové obdaeni nkolika kusy jak od britského spisovatele, ovšem
V souasnosti k nejdležitjším zvíatm v Ulupamiru patí kon a ovce. Pí píjezdu
závislá, jelikož je chrání ped nebezpeím.
lují zvíata, starají se o n a pináší jim obživu. Na druhé stran zvíata jsou na nich také
vztah, a proto jsou pro Kyrgyze v Turecku i Kyrgyzstánu zvíata velmi dležitá. Pastevci mi-
Koovnický život byl úzce spjatý se zvíaty. Mezi pastevci a zvíaty se utváí úzký
Vliv tradice pastevectví
chléb, sýr, ayran a snaží se být sobstaní ve vlastní produkci.
lovali dostatek jídla v Turecku. Kyrgyzové v Ulupamiru si vyrábjí vlastní produkty jako
dti veeeli v jiné místnosti. Pi vzpomínkách prarodi na Afghánistán a Pákistán si pochva-
ubrus plný oíšk, sladkostí a ovoce. Pi veei jsme sedli pouze s prarodii a rodii, piemž
spíše o jednotlivé události, které se v eské republice odehrají i nikoli.
Graf . 1: Poet relevantních lánk v jednotlivých letech v období 2008–2013 v periodikách MF DNES a
Na severu Kyrgyzstánu se stále více objevuje stolování u stolu, zatímco na jihu je stále
bžné jíst na zemi. V Ulupamiru jsme bhem veee sedli na zemi, na které byl rozprostený
Ostatní roky byl zájem médií menší, jak znázoruje graf . 1, v prmru se ustálil na 25
vu amen.
eském území.
láncích ron. Ovšem na takto malém vzorku nelze hovoit o významných trendech. Jedná se
jako kdyby si umývali obliej, a zárove recitují slovo amin, tj. muslimský ekvivalent ke slo-
eský velvyslanec v Pákistánu. Tato událost vyvolala v roce 2008 mnoho dalších událostí na
nebo modliteben, výpady vi muslimské menšin a kontroverzní prohlášení len komunity
kých Kyrgyz.
z roku 2004 je tato problematika nazývána tzv. „boj o mešity“25. Muslimská komunita vtšinou nemá v daném mst i regionu problémy, dokud nezane uvažovat o vybudování mešity
i modlitebny. A se jedná o zámr, následuje velmi rychle ostré vystoupení spolenosti proti,
doprovázené následn i negativním postojem politických pedstavitel. Slovo mešita se objevilo v celkem 41 titulcích, tedy ve 35 % všech publikovaných píspvcích.
vlastní spoteba. Pi porážce ovce se snaží zpracovat celou ovci, tedy i její kži a srst. Z kže
vytváí kapsu i vak, neboli cenes. Kapsa udržuje stejnou teplotu, a proto se nejastji použí-
vá v zim, aby nápoj vydržel co nejdelší dobu. V kapse se mže uchovávat i jogurt. Pro cenes
je možné použít i kži z kozy.79 Oblast žaludku a vnitností mladé ovce se oistí a nakrájí na
malé kousky. Tyto kousky se smíchají s krémem kaymak, a tak vznikne miske, které je možné
64
HOPKINS, Ben. Ölmü Bir Koyunu Deerlendirmenin 37 Yolu. 2006.
Tatar yemekleri: Kurut. [online] Tataryemekleri blogspot, 2010. [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné z:
<http://tataryemekleri.blogspot.cz/2010/12/kurut.html>.
80
25
BURGETOVÁ, Eva. Mediální boj o mešitu v Teplicích. [online]. Migraceonline.cz. 24. 1. 2006 [cit.
2. 1. 2014] Dostupné z: <http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/medialni-boj-o-mesitu-v-teplicich>.
eské území. Brnnští obyvatelé by teoreticky nemli z pedkládaného mediálního obrazu
25
stává se mešita pro eskou veejnost mítkem fundamentalismu a míry pronikání islámu na
pouze pravou rukou. Na konci jídla si Kyrgyzové piblíží ruce k oblieji a táhnou je dol,
79
kalismem. A mnoho muslim v eské republice mešitu ke svému životu ani nepotebuje,
né sebou pinést malý dárek v podob kvtiny i ovoce. Pi veei by se mlo jídlo držet
muslimové asto reprezentování mešitami a jejich poet je asto dáván do souvislostí s radi-
Kyrgyzové jsou velmi pohostinní lidé. Pi pozvání kyrgyzské rodiny k veei je vhod-
jako kurut. Kurut zaujme nejprve svou pronikavou vní, která se rozléhá po celém okolí. 80
Ne všechny zprávy se týkaly samotné výstavby mešity, ale v mediálním prostoru jsou
Zejména v Brn, ale i v jiných regionálních mstech (Karlovy Vary, Hradec Králové). Již
Skopové maso je velmi oblíbené mezi Kyrgyzy, nap. v jídle plov. Nejcennjším využitím je
uchovávat v cenes. K této smsi si Kyrgyzové berou sušené jogurtové koule i kuliky známé
V deníku Právo, stejn jako v deníku MF DNES, se podrobn ešila výstavba mešit.
výroba jogurtu, vlastní spoteba a prodej ovce. Peníze z prodeje se použijí pro další úely.
v mešitách.
V této kategorii lze vydlit ti subtémata, kterými se tisk výhradn zaobírá: výstavba mešit
aj. Pro turecké obyvatele je charakteristické pití kávy, ovšem tato tradice se nedotýká turec-
Pro ulupamirské Kyrgyze hrají významnou úlohu ovce. Nejastjším využití ovce je
Soužití v eské spolenosti se stalo ústedním tématem s nejvyšším potem píspvk.
Integrace
ny, ale pouze popsány nejdležitjší kauzy, které se ve sledovaném úseku udály.
V nkterých pípadech jsou témata velmi rznorodá, proto pro n nebyly tyto celky vytvoe-
Pro jednotlivé kategorie byly stanoveny tematické celky zastupující ústední témata.
vu
Graf . 2: etnost výskytu kategorií mezi obdobím 2008 až 2013 v MF DNES a Prá-
Kyrgyzští Kyrgyzové preferují zelený aj, zatímco vanští Kyrgyzové upednostují zelený
V Ulupamiru Vám mže být nabídnut aj s mlékem, který asto pijí na jihu Kyrgyzstánu.
beným nápojem je aj. Jeho konzumace je velmi astá pi návštvách rodiny a pátel.
nalézt tém kdekoliv i v rychlém oberstvení, restauracích, supermarketech atd. Velmi oblí-
rý si mohou lehce pipravit doma. Ayran je sms jogurtu, vody a soli. Dnes mžeme ayran
kumys nevyrábjí. Turetí Kyrgyzové ho vždy rádi ochutnají, ale pednost dávají ayranu, kte-
V Ulupamiru existuje silné povdomí o kumysu jako národním nápoji, ovšem sami
s oblibou kupují.
Kyrgyzstánu je možné spatit jurty s nápisy prodej kumysu, který si idii a ostatní cestující
duje v plastových kanystrech, ponvadž proces kvašení stále probíhá. V horských oblastech
s máslem. Pi cestách na letní pastviny si ho pipravují do zásoby, ovšem nkdy kumys explo-
pastevc. Pro sytý obd prý staí pastevcm zhruba dv misky cca 0,5 l kumysu a chleba
Kumys patí k velmi výživným nápojm, proto spolu s chlebem jsou základem stravy
jako med a z nho vyrobený kumys se stává léivým.
jí nejlepší trávu a byliny objevující se pouze pi msíním svtle. Toto kobylí mléko chutná
mají silné povdomí o kumysu a s ním spojené povry. Vypráví se o kobylách, které si vybíra-
Národním kyrgyzským nápojem je kumys, zkvašené kobylí mléko. Všichni Kyrgyzové
26
Obliej je zcela viditelný, pouze šátek zahaluje vlasy a je omotaný kolem obliejové ásti a upevnn pod bradou.
26
a náboženským hnutím, na který zatím nemže Muslimská obec dosáhnout. Druhým pak li-
V této kategorii lze rozeznat ti tematické celky. První se týká státního píspvku církvím
Politika
že špatní muslimové opravdu existují.
smlu.“ Odkazují se na události z 11. záí 2001, které mly podle jejich názoru potvrdit fakt,
ve stylu „ne všichni jsou špatní, jen holt my nepoznáme, kteí jsou ti špatní a dobí, proto mají
zahrnuty do analýzy, ale studentské práce jsou zajímavé i z jiného pohledu. Studenti asto píší
jevilo téma islám. Nejen v obecné rovin, ale i ve vztahu k eské republice. Tyto texty byly
Nejateistitjší národ na svt, Církve v R a Náboženská tolerance. V mnoha pracích se ob-
ních škol, aby se vyjádili ke spoleenským otázkám. Pro rok 2009 se tématem staly okruhy
píší noviny, ve kterém v regionálních mutacích MF DNES nechává prostor studentm sted-
Islám se na stránky novin MF DNES dostal i z dvodu znovu uvedení projektu Studenti
ní postavou mediální kauzy, nebo psobí jako uitelka a zahaluje si vlasy do hidžábu26.
bylo ešeno celkem tikrát, se dvma ženami a jedním mužem. Jedna žena se pak stala ústed-
témata jako konverze k islámu, a jakými dsledky je tento fakt doprovázen. Téma konverze
Islám nebyl tématem, které by eský tisk akcentoval. Spíše v této kategorii nacházíme
Islám
nezaznamenal násilný in na eském území.
ských radikál zaujímaly výsadní postavení v mediálním prostoru. Žádný píspvek
Nelze konstatovat, že by píspvky pojednávající o terorismu a ohrožení z ad eských islám-
Násilí se vnují ob média ve stejném potu píspvk, zpracovávají také stejná témata.
tchto dvou nastínných témat.
kých obanech doma i v zahranií, spáchané muslimem. Celkem 17 jednotek lze zaadit do
i dohady o možném teroristickém útoku na eském území a druhým celkem je násilí na es-
mí. Kategorie je médii rámovaná do dvou oblastí. První jsou píspvky pinášející informace
Celkem se jedná o 22 píspvk spojených s možným násilím i terorismem na eském úze-
Následující kategorie reprezentuje druhou nejvíce zastoupenou ve výzkumném vzorku.
76
63
In Kyrgyzstan, Polygamy's Rise Takes Its Toll. [online] Radio Free Europe, 2014 [cit. 22. 2. 2014]. Dostupné
z: <http://www.rferl.org/content/In_Kyrgyzstan_Polygamys_Rise_Takes_Its_Toll_On_Women/1977852.html>.
Kyrgyz Food Recipes. [online] Our Food Recipes, 2011–2013 [cit. 12. 3. 2014]. Dostupné z: <http://www.ourfood-recipes.com/kyrgyz-food-recipes.html>.
77
Krgz Mutfak Kültürü Üzerine Notlar. [online] Turkish Cultural Foundation, 2011 [cit. 12. 3. 2014].
Dostupné z: <http://www.turkishcuisine.org/pages.php?ParentID=3&FirstLevel=19&SecondLevel=122&PagingIndex=0>.
78
KOKAISL, Petr a kol. Kyrgyzstán a Kyrgyzové: . Plze: Západoeská univerzita,
2008. ISBN 978-80-7043-772-8, s. 72.
75
ve tvaru kuliky.
V Kyrgyzstánu nalezneme manty velikosti psti, zatímco v Turecku jsou bžné manty
kombinace rýže, mrkve a masa, a manty, vaené taštiky plnné masovou smsí.
Mezi nejznámjší kyrgyzská jídla patí bešparmak, masová sms s nudlemi, plov,
mezi ulupamirskými Kyrgyzy je považované koské maso.
výrobky a mléko, ne maso, jak by se dalo pedpokládat.78 Za jedno z nejkvalitnjších mas
Ze zvíete se využívá jednak maso, ale i kže, srst, kosti atd. Základem stravy tvoí mléné
Chov hospodáských zvíat jako ovcí, koz a koní je nejdležitjším zdrojem obživy.
chého chleba.77
i na pánvi. Existuje mnoho druh, ale nejbžnjším je nan, kulatý bochník nekvašeného plo-
maso, rýže), ale dá se jíst i samotný se smetanou a kumysem. Chléb se pipravuje na peci
Nejastjší pílohou k hlavním jídlm je chléb, který se jí tém ke všemu (brambory,
jako borš, pide apod.
chyní ruskou, ínskou, uzbeckou, tádžickou, ujgurskou i tureckou, tedy je obohacena o jídla
v jednom velkém hrnci na oteveném ohni.76 Souasná kyrgyzská kuchyn je ovlivnna ku-
sušené maso. Ze zvíat bylo možné získávat mléné produkty. Velmi asto se vailo pouze
snáze zachovávali a pemisovali potraviny. Na koních a velbloudech se peváželo solené a
Tradiní nomádský zpsob života ovlivuje moderní kyrgyzskou kuchyni. Koovníci
Odlišnosti kyrgyzské kuchyn
ženami a otec Hamzy Kutly je synem tetí manželky.
v Afghánistánu mlo kolem 15–20 aksakal více manželek. Jeho ddeek byl ženatý se temi
dob v Ulupamiru není bžné mnohoženství. Podle vyprávní otce Hamzy Kutly
Osobn by si nepál mít více žen, jelikož je spokojený práv s tou svou jedinou. V souasné
ženami, ale v souasných podmínkách si muži nemohou dovolit více než jednu i dv ženy.
Podle vzpomínek otce v rodin Talipovových byly v minulosti bžné satky s více
dina.75
strany eských muslim.
Násilí
volit více manželek. Je nutné zmínit, že nadále je v Kyrgyzstánu nejbžnjší monogamní ro-
pociovat z eské muslimské komunity strach. Ve zpravodajství se nelze doíst o násilí ze
ukazují na zažité stereotypy pežívající v naší spolenosti.
nadále je souástí života lidí v Kyrgyzstánu. Typickou situací je únos dívky z ulice, strení
klad ze všech seriózních deník. Druhým médiem je deník Právo. Tituly reprezentují odlišnou
vlastnickou strukturu, což bylo jedním z kritérií výbru. Cílem bylo také monitorovat celore-
Nevstiny rodie musí svolit se satkem, velmi vzácn nesouhlasí, jelikož by est jejich dcery
byla poskvrnna a hanba by byla spojená s celou rodinou. Únosy nejsou fenoménem pouze
rurálních oblastí v Kyrgyzstánu, ale i relativn liberálního hlavního msta Biškeku. Existují i
matem muslim v eské republice zabývá mén, nezamuje se na problémy integrace a
referuje ve všech kategoriích vyvážen.
Po obadu nikah museli novomanželé utéci z vesnice. Hamza Kutlu ani neuvažoval
nad únosem nevsty, jelikož nemá dostatek finanních prostedk na svatbu a nikdo by stejn
nou s islámem v esku, a pozitivní i negativní.
mnohoženství pro nkteré znamená zvýšení prestiže, jelikož si pouze bohatí muži mohou do-
62
Kalym je výkupné za nevstu.
KALYBEKOVA, Asel. Kyrgyzstan: Bride Kidnapping Not Just a Rural Phenomenon. [online] Eurasianet.org, 2013 [cit. 19. 2. 2014]. Dostupné z: <http://www.eurasianet.org/node/66952>.
74
27
MF Dnes, 9. 4. 2009. A co 11. záí? Tím odpovídám na to, zda by u nás mly stát mešity.
publicistika, které pronikají více do hloubky a pinášejí komplexnjší pohled na situaci spoje-
kou. Pes nelegálnost mnohoženství nebývá místními lidmi moráln postihováno, ba naopak
27
situace bez pidaných soud. Jiné informace a emocionalitu již pinášejí lánky z kategorie
jako bžnou souást života, pestože je možné uzavít legáln satek pouze s jednou manžel-
73
expresivit nadpis, snaží zachovávat objektivitu a autoi píspvk podávají základní popis
do kategorie publicistiky, z toho 4 rozhovory. Právo se ve zprávách, až na obasné výjimky v
Polygamie (polygynie) je fenomén, který se objevuje v Kyrgyzstánu a lidé ho berou
zovi Kutlovi pišlo zvláštní, že v eské republice nemáme tradici unášení nevst.
Z celkového potu relevantních lánk 31 spadá 23 lánk do kategorie zpravodajství, 8
charakter zpráv relativn pestejší než u MF DNES. Je to zpsobeno faktem, že se deník té-
na ti i tyi unesené dívky, jelikož jejich rodiny je odmítly provdat, a proto je muži unesli.
nepišel, protože by se ženil s unesenou dívkou. Sám by na svatbu unesených žen nešel. Ham-
a ženy v islámu, konkrétn se jedná o jeden lánek pro ob kategorie, viz graf . 3. Celkov je
která se kategorii kultura prakticky nevnuje. Právo si jen okrajov všímá otázky náboženství
V Ulupamiru únosy nevst nejsou bžnou záležitostí. Hamza Kutlu si vzpomíná pouze
utíkat z vesnice, ba naopak ješt spolu žijí v jednom dom.
zamuje na kategorie integrace, násilí, politika a okrajov i kultura, na rozdíl od MF DNES,
ty mže snížit výši kalymu. V Kyrgyzstánu spolenost toleruje novomanžele, a proto nemusí
74
publikové deníky s prodejností nad 100 tisíc výtisk jednoho vydání. Deník Právo se
fingované únosy nevst, kdy ženichova rodina nemá na zaplacení kalymu , pop. únos nevs-
73
Výbrový soubor pro mediální analýzu je tvoen dvma tituly. Prvním je deník Mladá
Fronta DNES (dále jen MF DNES), který byl vybrán, jelikož realizuje nejvyšší prodaný ná-
ženicha navštíví dm dívky a pinesou jim ovci a sladkosti. Musí piznat vtu „Jsme vinni.“
ství. Nasazením bílého šátku na hlavu vyjaduje nevsta souhlas se svatbou. Poté píbuzní
Tematické zamení deník
která demokracii potlauje a neuznává jiné náboženství než to své jediné?27“. Tyto výroky
do auta a odvezení do ženichova domu, kde se ji starší ženy snaží pesvdit k pijetí manžel-
i faktografických nepesností: „Tak pro by mlo demokratické esko podporovat spolenost,
Únosy nevst jsou fenoménem v Kyrgyzstánu. V kyrgyzštin jsou únosy známé ja-
ko ala-kachuu oznaující doslova sebrat a utéct. Tento in je nezákonný od roku 1994, ovšem
objektivní fakt. Akcentují variantu o celkové podízenosti až nižší form života. Dopouštjí se
tídenních oslav.
Žena v islámu
hrají kyrgyzské písn, na které se taní turecké tance. V rámci oslav není pro vanské Kyrgyze
Téma postavení ženy v islámu se objevuje pouze v již zmínných studentských píspv-
svými výroky arabské zem asto popuzuje.
mínní by se nemlo bránit pravé lásce. Pravdpodobn to je i dvodem, pro se na svatbách
cích. Studenti poukazují na nerovnoprávné postavení žen v islámské spolenosti jakožto zcela
kde je vyznáván islám. Hlavní roli v tchto píspvcích hraje prezident Miloš Zeman, který
z Kyrgyzstánu. V souasnosti si Kyrgyzové berou Turky, pop. Kudy, protože podle jejich
nad ztrátou dcery. Pro turecké Kyrgyze jsou dležitjší okamžiky pití aje a namázy bhem
o psobení muslim v kraji. Tetím tématem jsou politické vztahy eské republiky a zemí,
nadále pejí uzavírání manželství v rámci jejich vlastního rodu, pop. s emigranty
typické slavení achuu bazar, kdy rodina dívky dostane láhev vodky, aby zapila smutek
dovecký postoj vi muslimm na krajské úrovni, kde se asto lidovetí zastupitelé vyjadují
od píchodu do Turecka potýkali s problémem endogamního manželství. Starší Kyrgyzové si
28
a informují v podobném duchu. Zkreslení pináší absolutní poet píspvk pro MF DNES,
61
72
Population and Housing Census of the Kyrgyz Republic of 2009: Book I. Main social and demographic characteristics of population and number of housing units. Bishkek: National Statistical Committee of the Kyrgyz
Republic, 2009.
z kyrgyzských obyej, které jsou v souladu se zákony rodinného práva. Kyrgyzové se
deník Právo, není tomu tak. Oba deníky se kategorii násilí a politika vnují obdobn
še mstští obyvatelé a ruské etnikum v Kyrgyzstánu. Tradiní svatba toj vychází
v soužití. A se z graf jeví, že se MF DNES vnuje mén kategoriím násilí a politika než
V souasné dob se rozeznávají tradiní a moderní svatby. Moderní svatbu upednostují spí-
Nejdležitjší rodinnou obadností u Kyrgyz v Kyrgyzstánu i Ulupamiru je svatba.
chální rodina se pomalu pemuje na rodinu nukleární.72
k oslabování rodinných pout, což je dsledkem urbanizace, vnjší a vnitní migrace. Patriar-
dinných oslavách a náboženských svátcích. V Kyrgyzstánu dochází v posledních letech
chánem. U tureckých Kyrgyz jsou zejmé silné rodinné vazby, pedevším pi velkých ro-
du a pvodu, zejména Hamza Kutlu, který je pyšný na pvod spojený s Rahmanem Kul
Vazby na rodinu jsou velmi pevné. Pi zmínce o rodin se všichni hlásili ke svému ro-
Kasmbek, Atabek a Sultankul.
jeho rodokmenu. K jeho sedmi pedkm patí Rahmankul, Abdülvahit, Ovalbek, Hudayar,
zejmost, aby znal všech sedm pedk a bez problém si na n vzpomnl a také poskytl ást
kamarád Asan, který nebyl schopný všechny vyjmenovat. Hamza Kutlu chápe jako samo-
cha, praotce Talipa a prapraotce Toigonbai, na ostatní lenky si nevzpomnl. Stejn jako jeho
všichni je dokázali vyjmenovat. Mladý Kyrgyz Ulukmyrza si vzpomnl na svého otce Tyny-
kterými jsem se setkala. Tém každý Kyrgyz tvrdil, že zná všech sedm pedk, ovšem ne
píslušník z pedcházející generace rodiny. Pojem džety ata je známý všem Kyrgyzm, se
tradice džety ata by každý rodinný píslušník ml být schopný vyjmenovat sedm mužských
na svou historii, a proto také vlastní relativn silné povdomí o rodové píslušnosti. Podle
jelikož se lenové v rámci jednoho klanu snaží navzájem podporovat. Kyrgyzové jsou pyšní
rodové, ale i zvykové právo. Pro každého Kyrgyze je velmi dležité patit k uritému klanu,
rým je jedinec obdaen dležitým statusem. Pro kyrgyzskou identitu je jednak významné
Kyrgyzská spolenost vyzdvihuje dležitost rodiny a píbuzenských vazeb, díky kte-
Podobnosti a odlišnosti rodinných obad
kvli vlivu komunismu v 80. a 90. letech a tlak sovtské, nyní ruské populace.
je zakázaný jeho náboženstvím. Hamza vyjádil svj názor na velkou konzumaci alkoholu
pro prodej alkoholu. Cena alkoholu je vyšší. V Turecku Hamza Kutlu nepije alkohol, protože
není bžn k dostání v supermarketech, samozejm existují bary a specializované obchody
ná. Turecká vláda nepodporuje pití alkoholu hlavn na veejnosti. Na východ zem alkohol
polovinu, aby si to lidé nekupovali v takovém množství. V Turecku je situace naprosto odliš-
Oproti Právu se MF DNES zamuje mnohem více na dní v regionech a problémy
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf . 4: etnost kategorií v deníku MF DNES v období 2008–2013
zobrazena na grafu . 4.
2008 až 2013. Jedná se zejména o moravskou metropoli a Jižní Moravu. etnost kategorií je
dominuje kategorie integrace s 69 píspvky z celkového potu 118 pro období mezi lety
regionálních mutacích, ve kterých pak dostávají prostor lokální kauzy, a znan tu tematicky
hem vtší prostor. Zpsobeno je to zejména tím, že je tu možnost publikace v etných
v rámci jedné ze 14 regionálních mutací deníku. Deník oproti Právu vnuje muslimm mno-
U MF DNES bylo zkoumáno celkem 118 jednotek (lánk) piemž 79 píspvk vyšlo
Graf . 3: etnost kategorií v deníku Právo v období 2008–2013
deník MF DNES se s výraznou pevahou vnuje píspvkm v kategorii integrace. Ostatní
modlitby v mešit. Na bžnou modlitbu není nutné u muž picházet do mešity, ale práv
prostor. Oproti tomu deník Právo referuje o všech daných kategoriích v podobné míe, krom
kategorií islám a žena v islámu, které se ocitly, podobn jako u MF DNES, na okraji mediál-
stavba nové mešity, která by se mla dokonit do konce roku 2014.
69
60
EXNEROVÁ, Vra. Islám ve Stední Asii za carské a sovtské vlády. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2008.
ISBN 978-80-246-1504-2, s. 56.
68
Orozo Ait se v arabštin nazývá Íd al-fitr, v turetin Ramazan Bayram nebo eker Bayram a v eštin slavnost perušení pstu.
69
Kurman Ait se v arabštin nazývá Eid al-Adha v turetin Kurban Bayram a v eštin svátek obti.
70
LUNDE, Paul. Islám. Praha: Euromedia Group k. s., 2004. ISBN 80-242-1093-2, str. 20.
71
Haram je arabský výraz pro híšné i zakázané. Není dovoleno jíst mršiny, krev, vepové a obtiny pohanským božstvm, maso mrchožrout a masožravc, obojživelník, hmyzu, dravých pták s paáty a zvíat, které
jsou usmrceny ranou do hlavy i uškrcených. Dále jsou zakázané alkoholické a opojné nápoje.
67
pipadá velmi hloupé, že ostatní Kyrgyzové ho pijí a nelíbí se mu to. Sám by zdražil alkohol o
vidt Kyrgyze pít alkohol již od rána. Ulukmyrza a jeho rodina nepije alkohol, samotnému
dem bývají závažné ekonomické problémy a levná vodka z Ruska. Není niím neobvyklým
Kyrgyzská spolenost zaíná mít závažné problémy s pitím alkoholu a prodejem drog, dvo-
Jedním z nejviditelnjších rozdíl mezi zkoumanými oblastmi je v požívání alkoholu.
s nimi mohli sdílet radost bhem tohoto svátku.
kolem 100–140 ovcí bhem kurban bayram. ást masa se rozdlí chudým sousedm, aby
neisté ásti jejího tla jsou vhozeny do díry pro haram71. V Ulupamiru se obtuje zhruba
zakryté, piemž je odíkávaná modlitba. Poté následuje její obtování. Rohy, kopyta a další
pípravy na samotný proces obtování ovce. Ovci drží nkolik silných muž a její oi jsou
pravují jídlo, zpívají a radují se. V Ulupamiru ráno muži navštíví mešitu, po modlitb vrcholí
sní tetinu jídla a zbytek rozdá chudým. Kyrgyzové se scházejí v kruhu rodinném. Ženy pi-
obtování jeho syna. V dnešní podob se vyznauje obtováním berana nebo skotu.70 Rodina
která oznauje konec ramadánu. Kurman Ait pipomíná Abrahámovu ochotu uposlechnout
K nejvýznamnjším svátkm patí Orozo Ait a Kurman Ait . Orozo Ait je slavnost,
68
Na okraji se ocitlo téma žena v islámu.
29
zapluje pedevším kategorie integrace, dále pak kategorie islám, politika a kultura a násilí.
Tematická skladba se bhem let výrazn nemní. Jak dokládá graf . 6, mediální prostor
Promna témat
v letech 2008–2013.
GRAF . 5. Relativní podíl kategorií referujících o muslimech v eském prostedí - MF DNES a Právo
ního zájmu. Nejetnjší zastoupenou kategorií bylo násilí, následovaná kategorií integrace.
kategorie pak zabírají ve zbývajících 50 % píspvk pibližn podobn velký mediální
Pi zemtesení v roce
v dob páteního namázu je striktn doporuováno navštívit mešitu.
2011 byla zniena mešita v Ulupamiru, kam se i ženy chodily modlit. V souasnosti probíhá
67
Jak naznauje graf . 5, hypotézu, že zamení deník bude totožné, lze vyvrátit, nebo
útržkovité, jejich publikace se váže na uritou událost, ili nelze sledovat logickou návaznost
mohou modlit na jakémkoliv míst otoeni smrem k mstu Mekka. Na druhou stranu
pro muslimy je nejdležitjším dnem pátek, protože je považovaný za den spolené týdenní
multikulturalismu i pínosu spoleného soužití. V ostatních kategoriích jsou píspvky spíše
a náboženské centrum. Islám nepožaduje, aby byli nutn pítomni v mešitách. Muslimové se
Jedná se ve vtšin o zprávy s negativním obsahem ešící problémy soužití nežli jeho klady a
Mekky a modlí se za ni.
pínosy. V celé kategorii není uveden žádný píspvek hovoící jednoznan ve prospch
74 % píspvk spadá do této kategorie. Problémem je typ událostí, o kterých je informováno.
hadždž vykonalo kolem 20–25 Kyrgyz z Ulupamiru. Hamza Kutlu eká na svou pou do
Jedním z nejdležitjších míst pro vící je mešita. Mešita pedstavuje spoleenské
MF DNES pedkládá pedevším píspvky týkající se zpravodajství. V této kategorii jako
jediné lze sledovat kontinuum zpravodajství o událostech odehrávajících se v krajích. Celkem
že vnitní hodnota je nenahraditelná a velmi cenná pro každého vícího. V posledních letech
konflikt.
který zkresluje ostatní kategorie, nebo pináší významný poet zpravodajství z regionálních
tivn drahou záležitostí. Ulupamiané odhadují cestu na 8000 $ na osobu, ovšem pipouštjí,
Doposud se nikdo z respondent nezúastnil pout do Mekky. Cesta do Svatého msta je rela-
Pátý pilí islámu hadždž, pou, by ml vykonat alespo v život každý zdravý muslim.
orientu v roce 2011.
30
ské radnici, kde muslimové pedstavují svého Proroka, nebo pozvánku na výstavu umní
mnohými kulturními akcemi. Tisk informoval o vydání encyklopedie islámu, výstav na praž-
mešit je v eské spolenosti velmi kontroverzní. V tomto roce je obraz muslim vylepšován
dokonce i píspvek, že USA monitorují dní v Brn kvli sporm o novou mešitu. Téma
brání obanské sdružení AntiMešita, také politici nejsou muslimm naklonní. Objevuje se
Roku 2010 opt dominuje integrace a tématika mešit. Vzniku mešity v Hradci Králové se
zahraniních partner odhalit.
nizovaly teroristické útoky na cizí území, které se podailo eské tajné policii s pomocí
píší noviny. V tomto roce v prosinci také vyšlo najevo, že se na území eské republiky orga-
smyslu, že jedna mešita staí. Dalším tematickým celkem byly názory z kategorie Studenti
s protiislámskými projevy ve mst. Také brnnští zastupitelé za KDU - SL se vyjádili ve
losti, které ji doprovázejí. V tomto roce se opt objevily projevy vandalismu spojeného
médiích vbec nejmén píspvk. Tematické agend stále dominuje brnnská mešita a udá-
V roce 2009 zájem o muslimskou komunitu klesá a je naopak otisknuto ve sledovaných
Taktéž bylo v tomto roce zaznamenáno nejvíce píspvk na téma islám.
velvyslance v Pákistánu pi teroristickém útoku vedeném islámskými radikály v Bombaji.
vou Národní stranou a muslimskou komunitou v Brn, který se zaal odvíjet od smrti eského
republice nejvíce, se stal rok 2008. V agend médií dominoval spor mezi extrémn pravico-
Rokem, ve kterém vybraná periodika informovala o tématu muslimské menšiny v eské
Graf . 6: Zastoupení kategorií ve sledovaných médiích v letech 2008 - 2013
je
odlišná,
ponvadž
nezažili
dobu
Sovtského
svazu
v Kyrgyzstánu
59
Namáz je oznaení pro denní modlitbu.
SARDAR, Ziauddin a Richard JANDA. Islám: Náboženství, historie a budoucnost. Brno: JOTA, s. r. o., 2010.
ISBN 978-80-7217-628-1, str. 52 - 53.
65
V eské literatue se uvádí ramadán.
66
EMERICK, Yahiya. The Complete Idiot's Guide to Understanding Islam. Alpha, 2002. ISBN 9780028642338.
64
63
kterých i blahodárné zdravotní úinky pro lidské tlo.
uvnit lovka, tudíž musí pinášet blaho celé muslimské spolenosti. Zárove má podle n-
spíše tžký, ale spirituáln pináší neocenitelnou hodnotu. Je nositelem klidu a prospchu
vé dodržují tento muslimský svátek. Všichni Ulupamiané se shodli, že pst není jednoduchý,
úkol, protože tento druh innosti mu pináší vlastní užitek a prospch. I ulupamirští Kyrgyzo-
Ulukmyrza Talipov a jeho rodina dodržují pst. V jeho oích se nejedná o utrpení i nemožný
last), kde lidé pijí a jí astji bhem dne. Jako dvod uvádí, že Alláh pod pokliku nevidí.
dodržovat ramadán v kontrastu s Biškekem a oblastem na severu zem (ujská a Talaská ob-
zíci alkoholu, jídla, kouení a sexuálního potšení.66 V tradinjších oblastech se lidé snaží
lunárního kalendáe. Od východu po západ slunce v msíci ramadánu by se muslimové mli
Saum je tvrtým pilíem islámu. Ramazan65 pedstavuje devátý msíc islámského
200$ v tiskaské firm.
píkladem je sám Hamza Kutla, která sám sebe považuje za chudého. Msín prý vydlává
z Ulupamiru vesnice trpí chudobou a moc lidí si proto nemže dovolit platit zakát. Názorným
Ví, že dodržování tohoto pilíe je uchrání od špatností. Podle názoru Hamzy Kutly
dbatelnou ástku. Jsou si ovšem vdomi, že ne všichni muslimové si mohou dovolit platit da.
V Kyrgyzstánu rodina Kalipovových dodržuje placení zakátu, což pro n pedstavuje zane-
Tetí pilí se týká povinné dan zakát, jediné trvale uložené dani koránem.64
lát kvli asové vytíženosti.
muslimové, ovšem existují výjimky jako napíklad Hamza Kutlu, který ne vždy dodržuje sa-
as ve srovnání se staršími muži. Ulupamiané tvrdí, že se modlí ptkrát denn jako správní
událostech a na pátení namáz63. Mladí lidé se vtšinou nemodlí ptkrát denn, jelikož nemají
starší lidé, což se odráží i na návštvnosti mešit. Mladí lidé chodí do mešity pi významných
Druhý pilí islámu neboli salát se týká pti modliteb denn. Salát dodržují zejména
významnjší roli než islám.
obklopena kurdskými a tureckými obcemi. Je nutné zmínit, že nadále nomádská tradice hraje
ení. V Ulupamiru se všichni obyvatelé hlásí k islámu, což podporuje i fakt, že vesnice je
náboženskou oblast oproti západu zem, což se také odráží v silnjším náboženském pesvd-
ani Afghánistánu. Ulupamir se nachází na východ Turecka, které je považované za tradin
Kyrgyz
58
Van'da Krgz süvari birlii. In: Milliyet Haber [online]. 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:
http://gundem.milliyet.com.tr/van-da-kirgiz-suvaribirligi/gundem/gundemdetay/14.04.2013/1693471/default.htm
59
KOKAISL, Petr. Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Plze: Filozofická fakulta Západoeské univerzity v Plzni, 2008.
ISBN 978-80-7043-772-8, s. 130.
60
Ferganská nížina bývá oznaována Babylónem Stední Asie. V dolin se nachází velké množství etnik, jazyk
a rozdílných náboženství. Ferganská nížina se rozkládá na území tí stát – Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. V Kyrgyzstánu se Ferganská kotlina nachází ve tech oblastech – Oši, Batkenu a Džalalabádu.
61
„Je jen jediný Bh a Muhammad je jeho posel“.
62
Jak se stát muslimem. [online] Islamweb. 2010 [cit. 19. 3. 2014]. Dostupné z:
<http://www.islamweb.cz/fatwy/fatwa.php?fatwaId=104>.
58
o kulturní tradici a systém, jehož snahou je udržovat morální hodnoty. Situace u vanských
U Kyrgyz v Kyrgyzstánu je tžké mluvit o víe z celého srdce, jelikož se více jedná
a hloubky celého srdce. Šaháda zní: „Lá illáhu ilá `lláh, Muhammadu `r-rasúlu `lláh.“6162
První pilí víry šaháda by mla být vykonaná minimáln jednou za život z plného pesvdení
Každý muslim by ml dodržovat pt pilí islámu, základ náboženské praxe islámu.
než islám.
ve Stední Asii. Ovšem tradice koovného života hraje v život lidí podstatnjší roli
Ferganská kotlina na jihu Kyrgyzstánu je považovaná za nejvíce tradiní a religiózní místo
60
Turecko i Kyrgyzstán jsou sekulární zem, ve kterých je pevažujícím náboženstvím islám.
28
31
MF Dnes, 15. 12. 2011, Mladé lidovce pobouilo kázání
nemlo povolit: „Muslimská komunita si ve Varech buduje mešitu, i spíše modlitebnu, za
karlovarský zastupitel. Jedna z aktérek proti modlitebn argumentuje, pro by msto stavbu
Thermal. Te si staví další. Je to zastrený drápek k šíení islámu,“ prohlásil Vladimír Král,
výstavb jsou stále agresivnjší. Padla i mnohá klišé: „Jednu už mají muslimové v hotelu
ny padly ostré výpady, které MF DNES neopomnla citovat. Aktivisté vystupující proti
vtších prostor, tentokrát ve mst Karlovy Vary. Bhem sporu o vybudování nové modliteb-
Dále se do centra pozornosti tisku dostala idea Muslimské obce pemístit stávající mešitu do
mešit. Psalo se o 15. výroí mešity v Brn s tím, že se místní stále s touto budovou nesmíili.
Hlavním tématem posledního sledovaného roku, 2013, byl již tradin spor o výstavb
k radikálnímu islámu.
vystoupení pedsedy KDU-SL na pednášce organizace AntiMešita, kde se vyjadoval
tití odprci a diskutovali na téma islám a islamismus. Další dva píspvky pak komentovaly
Dva píspvky se vnovaly debat na univerzit v Hradci Králové, kde se sešli dva poli-
kontroverzní kázání pedsedy Muslimské obce M. Alrawiho.
verzní kázání L. Vtrovce, dále zpráva o stelb v brnnské mešit a neposledn i další
Z celkových 25 píspvk se deset týká znepokojivého chování muslim. Jedním je kontro-
Rokem 2012 se výjimen neeší téma stavby mešity, ale jedná se zejména o dní uvnit.
V eské republice pak mli zadržení, všichni nearabského pvodu, falšovat doklady.
Vliv islámu na život Kyrgyz
z kavkazské teroristické sít Džamal Šariat, která mla plánovat útok mimo eské území.
tradicemi této zem,“.28
ka.59
chali si své zvyky a tradice, o které peují a snaží se je uchovávat pro následující generace.
islamist, jejichž názory nejsou v souladu s ústavním poádkem a liberáln-demokratickými
se do Afghánistánu. V roce 1978 odešli do Pákistánu a v roce 1982 se pesthovali do Turec-
Kyrgyze pedstavuje Kyrgyzstán jejich rodnou zemi. Kyrgyzové nepodlehli asimilaci a pone-
hužel se ukazuje, že oficiální islámské struktury v esku pebírají prvky uení radikálních
20. letech 20. století se Kyrgyzové pemístili do íny, kterou opustili ve 30. letech, a pesídlili
Posledním tematickým celkem je pak pt píspvk pojednávajících o dopadení len
registraci Ústedí muslimských obcí. Jureka na adresu muslim v MF DNES prohlásil: „Bo-
Kyrgyzové se vyjadují o Turcích jako o velkých bratrech, na druhé stran pro turecké
lidovc, když její pedseda Petr Jurík poslal ministerstvu kultury žádost, aby zrušilo církevní
v prosinci 2011, kdy také video bylo uveejnno. Ke sporu se pidala mládežnická organizace
´
Turecko od poátku podporovalo píchod Kyrgyz. Cesta Kyrgyz na území Turecka
pronášející kontroverzní kázání o Židech. K tomuto tématu je publikováno sedm píspvk
nebyla jednoduchá, jelikož putovali pes nkolik zemí, než se usadili v turecké Anatólii. Ve
který se vydal cestou kritiky svých dívjších souvrc. Na záznamu se objevuje L. Vtrovec
služb šest až osm korucu. V podob korucular se objevuje duch kyrgyzského „bojovníka“.58
spvk.
na zaátku 90. let 20. století. V dsledku pítomnosti PKK byly v Ulupamiru vytvoeny
V souasnosti je ve vesnici celkov 186 korucu (strážc), piemž vesnici hlídá pi jedné
deníky si navíc všímají rozštpení vedení obce a osobních spor jejích len, celkem šest pí-
a jihovýchod Turecka mezi Turkish Armed Forces (TSK) a Kurdistan Workers‘ Party (PKK)
Na tento spor navazuje další téma, kterým je publikované video na blogu L. Lhoana,
pedevším tem tématm. Prvním je stále diskuze o vybudování nové vtší mešity v Brn,
nicemi pouze malý kontakt. Vesnice byla ovlivnna ozbrojeným bojem na východ
s pomocí státu koruculuk, stráže. Jezdecký strážný systém byl zahájen roku 1985.
V roce 2011 se o muslimské menšin informuje opt ve zvýšené míe. Média se vnují
Vesnice se separuje od okolního svta a navazuje s ostatními pevážn kurdskými ves-
vesnice, která nám zprostedkovala kontakt na kyrgyzské a turecké uitele v místní škole.
Pi pobytu v Ulupamiru jsme se setkávali s místními lidmi všech vkových kategorií, kteí nás
seznamovali s kyrgyzskou kulturou v tureckém prostedí.
dtem rozšíit obzory, se však nezabývají. Ústedním tématem se staly obavy rodi
z ideologického vlivu paní uitelky. V celé kauze se vznášejí pedsudky. Zajímavé je pitom
vyústní celé kauzy, nebo do mediálního zájmu neml s paní uitelkou nikdo problémy,
Pi sítání lidu se obané Turecka nemusí hlásit k etniku, jazyku a náboženství, a prá-
zem v provincii Van náležící k oblasti Erci.56 Pírodní podmínky v Anatólii se odráží
v zemdlství a chovu dobytka, jelikož neposkytují vhodnou pdu a podnebí pro chov jak,
mléka a medu. Místní lidé se nejastji živí zemdlstvím. K chovaným zvíatm patí
padech vyústním událostí v zahranií. V prbhu let se však agenda médií píliš nemnila.
Pevažovala kategorie integrace s hlavním tématem budování mešit. Postupem asu se mnily
pouze lokality. Problém výstavby nové brnnské mešity však petrvával nejdéle.
32
fotkami z agentur, ale s fakty od Muslimské obce.
kách novin. Nkolikrát se však již stalo, že toto komuniké novinái využili, sice s pevzatými
zasílaných médiím informovat o dležitých akcích komunity, ne vždy se ale objeví na strán-
negativní zprávy o této komunit. Ústedí muslimských obcí se snaží formou tiskových zpráv
ství se nepíliš asto, krom významných svátk i velkých událostí, objevují jiné než
sledování komunity a pravidelné informování o její innosti se všemi aspekty. Ve zpravodaj-
událostech, pi kterých vznikly nebo mohly vzniknout neshody. Nejedná se o dlouhodobé
pro muslimy nemusí vycházet nutn v jejich neprospch. Obecn však deníky referovaly o
muslimské menšiny do pomrn konfliktního rámce. Vtšina text se týká konfliktu, i když
ubhlé události. Výtkou by však mohl být výbr témat. Média zasazují celou problematiku
lze analyzovaným deníkm vytknout zpsob, jakým jsou pedkládány píspvky popisující
Pokud se v analýze zamíme pouze na píspvky týkající se kategorie Zpravodajství, ne-
2011
1707
873
834
2010
1713
864
849
2009
1722
870
852
2008
1829
934
895
2007
1642
827
815
55
57
Do eštiny je možné peložit aksakal jako blovousý.
The World Factbook. [online]. Central Intelligence Agency, 2012 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z:
<https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html>.
56
Ulupamir je vzdálený od msta Van 132 km a od msta Erci 32 km.
57
Adrese Dayal Nüfus Kayt Sistemi (ADNKS) Sonuçlar [online]. 2007 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z:
<http://tuikapp.tuik.gov.tr/adnksdagitapp/adnks.zul>.
54
2012
1720
877
843
Zdroj: http://tuikapp.tuik.gov.tr/adnksdagitapp/adnks.zul
Rok
Ulupamir
Muži
Ženy
Tabulka 1. Poet obyvatel ve vesnici Ulupamir mezi lety 2007–2012
osob ve 415 domech57.
Podle Tureckého statistického úadu v roce 2012 inil poet obyvatel Ulupamiru 1720
zejména kon a ovce.
a Eskiehir. Jedinou kyrgyzskou vesnicí v Turecku je Ulupamir, který se nachází na východ
tedy azené do agendy na základ skutených událostí, které však mohou být v uritých pí-
Zpsob informování o muslimech
Turetí Kyrgyzové žijí pedevším ve velkých mstech jako Istanbul, Ankara, Malatya
nických menšin kolem 18–30 % z celkové populace.55
republiky k ervenci 2013 iní 80 694 485. Oficiální výsledky z roku 2008 udávají podíl et-
v proto je obtížné urit pesný poet píslušník menšin. Celkový poet obyvatel Turecké
vztahy mezi muslimskou menšinou a eskou majoritou na regionální úrovni. Píspvky jsou
stereotypními tématy, analýza vyvrací. Média se zamují pedevším na události mapující
Hypotézu, která stála na pedpokladu, že tematické zamení agendy se ídí v ase spíše
diskriminaci na základ náboženského vyznání.
problémy. Tento pístup však není médii komentován, a se z píspvku jeví, že se jedná o
dohodu o rozvázání pracovní smlouvy s kantorkou, pokud by mly nastat v budoucnu njaké
Kyrgyzové v Turecku
úrovni místního spoleenství. Ve vesnici se nás ujala krom Hamzy Kutly rodina starosty
zpsobem mže muslimka dtem uškodit v jejich duševním rstu. Otázkou, jak by mohla
všichni ji naopak jako kantorku velmi oceovali. Po událostech v médiích ale editel oznámil
buznými a známými. Jeho otec je lenem aksakal54 neboli soud starších které eší spory na
aby pomohl své rodin s hospodástvím, ovšem pes zimu pracuje v tiskaské firm
žovány za takové nebezpeí jako muslimové.
no pt píspvk. Téma je rámováno a priori jako problematické. Média se táží, jakým
turecky a kyrgyzsky, nkteí dokonce i farsí. Bhem léta Hamza Kutlu tráví as v Ulupamiru,
kostely s velkými kopulemi a významným potem píslušník ruské komunity nejsou pova-
v Istanbulu. Krom Hamzy Kutly jsem pišla do kontaktu i s jeho rodinou, vzdálenými pí-
ko Istanbul. Polostrukturované rozhovory probíhaly v turetin, jelikož ve vesnici se mluví
ry islamizují a mešita s minaretem nezapadá do eského kulturního prostedí. Pravoslavné
Téma uitelky v hidžábu pak vzbudilo další mediální pozornost. Celkem bylo publiková-
malý kontakt se svtem. Veškeré sociální stránky o vesnici spravují lidé z vtších mst ja-
pomoci lží, podvod a manipulací.“ Píjemci zpráv mohou nabývat dojmu, že se Karlovy Va-
vedeny
formou
zúastnného
pozorování
v dsledku pijetí islámu. V píspvcích lze pozorovat, že s paní uitelkou byli všichni spoko-
druhou stranu rodina byla velmi milá a snažila se nám velmi pomoci. Pomocí techniky snho-
53
4.
52
Získávání kontakt pomocí existujících kontakt.
56
HORÁK, Slavomír. Rusko a Stední Asie po rozpadu SSSR. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1472-
Kul chán. Získání kontaktu ped odjezdem bylo dležitým krokem, ponvadž vesnice udržuje
do vesnice Ulupamir jsem získala kontakt na Hazmu Kutlu, jehož pedek byl známý Rahman
29
33
MF Dnes 26. 3. 2013. Dobrá paní uitelka a má klidn burku.
konvertity L. Lhoana od Muslimské obce se na stránkách médií objevují jeho píspvky
Špatný mediální obraz o sob eští muslimové vytváejí nkdy sami. Po odklonu eského
se k ní negativn vyjadují.
kritiky islámu, kteí sledují, kde se na internetu objeví událost spojená s islámem a následn
vyplývá, že nejvtšími kritiky byli anonymní lidé na internetu. Pomrn typický jev pro eské
a dalšími místními lidmi, kteí se nám snažili ukázat tradice a kulturu Kyrgyzstánu.
Terénní výzkum v Turecku probíhal v ervenci a srpnu 2013. Ped píjezdem
jení do chvíle, než se veejn pihlásila k islámu. Je však dležité podotknout, že z píspvk
vé koule jsme se seznámily s jejich páteli Asanem Zhunusbekovem, Liliyou Shopokovovou
53
islámské ideologie, špatným pístupem muslim k ženám a celkovou jinakostí pedagožky
zisky. Kontakt s námi byl velmi omezený, jelikož otec a matka se nechtli bavit s dívkami. Na
z šíení
chopíme,
žit. Na Evropany hledli jako na lehce vydlávající s malým potem hodin v práci a velkými
obavou
z neznalosti toho „Druhého“. Pokud jej však poznáme, je možné, že jeho kvality nejen po-
nedvivost. Sami sebe charakterizovali jako tžce pracující rodinu, která si vše musí zaslou-
argumentují
že jinakost nemusí být pouze na škodu. Názor rodi reprezentuje strach vycházející
ky, ale mezi sebou se bavili kyrgyzsky. Pi rozhovorech byla zejmá ostýchavost a poátení
v píspvcích
mla vyuovat na všech školách.“29. Autor si všímá homogennosti eské spolenost a dodává,
škole v Burse v Turecku. Malý bratr navštvuje základní školu v Oši. Celá rodina mluví rus-
Rodie
dovn: „Tolerance k jinému zpsobu života, pokud nijak nenarušuje ten náš, by se ostatn
Meerim je uitelkou matematiky na místní základní škole. Syn Ulukmyrza studuje na vysoké
doceníme.
zamyšlení vybízí píspvek v kategorii Publicistika – názory, který kauzu komentuje násle-
ekonomickou fakultu, ale pracuje ve skromném obchod s obleením v Kazachstánu. Matka
i
v jednom rozhovoru a dvou autorských píspvcích ukázalo aktérku v pozitivním svtle. K
se ást výzkumu uskutenila i v hlavním mst Biškeku. Otec Dastan Talipov vystudoval
ale
Pokud se vrátíme ke zmínné kauze eské pedagožky konvertující k islámu, MF DNES
byl vyzdvihován také stereotypní obraz o špatném a násilném zacházení s ženami.
terorismu, pedstavovali islám jako nebezpené a netolerantní náboženství a v neposlední ad
v Kyrgyzstánu probíhal v ervenci a srpnu 2012 ve mst Oš v rodin Talipovových, zárove
a polostrukturovaných rozhovor v anglickém, ruském a tureckém jazyce. Výzkum
byly
munity, jmenovit L. Lhoan a M. Alrawi. Autoi lánk nejvíce naráželi na stereotyp
výzkumy
daty.
Stedndobé
píspvk negativn. Ve tyech pípadech pak vyjádili svj názor zástupci muslimské ko-
vány a prohlubovány sekundárními daty z literatury, internetových stránek a statistickými
tisíci.
vectví na život ve zkoumaných oblastech.
ných periodik, z toho sedm píspvk se vyjadovalo vi muslimské komunit kladn, 12
poet muslim výrazn zvyšovat, když se již deset let odhaduje jejich poet mezi 10 až 15
umní a emeslné výroby na život obyvatel v Kyrgyzstánu a Ulupamiru a vliv tradice paste-
23 píspvk, piemž 19 píspvk ze strany eských oban nebo komentátor analyzova-
zaznamenány problémy. S narstajícím potem by však mohly pijít. Otázkou je, zda se bude
Ulupamiru, podobností a odlišností kyrgyzské kuchyn za hranicemi Kyrgyzstánu, vlivu
hloubkové rozhovory s respondenty více vkových kategorií. Kvalitativní údaje jsou doplo-
mentem kritik muslim je fakt, že muslim není v eské republice mnoho, proto nebyly
tázkami, týkající se vlivu islámu na život obyvatel na jihu Kyrgyzstánu a tureckém
ných pi návštv Kyrgyzstánu a Turecka. Draz je kladen na kvalitativní metody –
podncuje k vznikání uzavených komunit, jako je tomu v západní Evrop. Zásadním argu-
utekli ped hrozbou komunismu. K jeho zodpovzení je nutné se zaobírat vybranými podo-
V subkategorii Názory, která spadá pod kategorii Publicistika, bylo publikováno celkem
asto tím, že práv uzavenost a pílišná kritinost k menšinám zpsobuje jejich odcizení a
gyz v Kyrgyzstánu a kyrgyzské vesnici Ulupamir v horské oblasti turecké Anatolie, kam
Píspvek vychází z výsledk stedndobých terénních výzkum a materiál získa-
z radikalismu. Druhá strana hájící práva menšiny na své náboženské poteby argumentuje
Cílem tohoto píspvku je porovnat vliv kyrgyzských tradic na každodenní život Kyr-
které byly díve potlaované – mnohoženství, únosy nevst.
vznik dalších mešit. Obavou je písun dalších muslimských imigrant a také strach
pípadech názorov vyhranné. Jedna strana vytýká muslimm pílišnou rozpínavost a odmítá
hledat cestu k náboženství, historii a demokracii. Jako samozejmý se jevil i návrat k tradicím,
52
Odlišný charakter reprezentují píspvky z kategorie Publicistika. lánky jsou ve všech
které pinesly vlnu uvolnní. Bylo nutné zaplnit prázdno, které se objevilo, tudíž lidé zaali
Bhem kolektivizace docházelo k násilnému usazování koovného obyvatelstva. V této dob
skupina vedená následn Rahmanem Kul chánem50 odmítla žít pod sovtskou nadvládou, a
proto utekla do íny a následn do Afghánistánu. V Pamíru žili spokojeným životem mimo
zájem íny a Sovtského svazu do té doby, než se v Afghánistánu schylovalo
k marxistickému pevratu v roce 1978. Kyrgyzové nechtli žít nadále obklíeni komunismem,
nebezpeí. Zprávy týkající se brnnské mešity a jejího okolí jsou rámovány v kontextu radika-
lismu až nebezpeí terorismu. Zejména od roku 2011 s psobením L. Lhoana v médiích,
který je velice aktivní v informování o dní v brnnské komunit. Vzhledem k tomu, že je
prezentován jako „odpadlík“, který pochopil a odešel, jsou jeho svdectví pitažlivá. Na dru-
hou stranu média ve zpravodajství neopomíjejí v každém píspvku jeho vztah k brnnské
komunit zmínit, a tím osvtlit kontext kauz.
34
MF Dnes, 4. 12. 2010, Hradetí muslimové shánjí peníze na mešitu
31
MF Dnes, 17. 5. 2011, Muslimové z Brna ukazují opak terorismu
30
73 % všech píspvk mezi lety 2008 až 2013. Deník se ve svých regionálních mutacích za-
kulturních akcích. V potu uvedených píspvk pevažuje MF DNES, s celkovým pomrem
lostech, které jsou spojeny s konfliktem. Pouze ojedinle referují o muslimských svátcích i
Vybraná tištná média, MF DNES a deník Právo, referují útržkovit o jednotlivých udá-
55
Rahman Kul chán (1913–1990) byl vdce kyrgyzského lidu, který je vedl pes ínu, Afghánistán a Pákistán až
do Turecka.
51
SSSR = Svaz sovtských socialistických republik
50
li pekonat pechod k tržnímu hospodáství. Lidé si zvykali na zmny spojené s rozpadem,
ovlivnil jejich život, a s tím spojené tradice. Po rozpadu SSSR51 obyvatelé Kyrgyzstánu muse-
Kyrgyzská republika byla po dlouhou dobu pod nadvládou Sovtského svazu, který
východ Turecké republiky.
telnjší domov. V roce 1982 ho našli v malé vesnici v horské oblasti poblíž msta Erçi na
a proto odešli do Pákistánu. V nové zemi se jim nevedlo dobe, a proto si zaali hledat pija-
v roce 1917 a následná kolektivizace pinesly zmny, na které si koovníci museli navyknout.
s konfliktem. Z píspvk lze nabýt dojmu, že se v brnnské mešit skrývá njaké latentní
Závr
Kyrgyzské tradice úzce souvisí s životem polonomádské spolenosti. Kyrgyzstán je
hornatou zemí, kde se vtšina území nalézá v nadmoské výšce nad 1 000 m. n. m. Revoluce
Úvod
Key words
Kyrgyz, tradition, habits, Kyrgyzstan, Central Asia, Fergana valley, Turkey, Ulupamir.
This paper deals with the influence of social traditions in Kyrgyzstan compared with the Kyrgyz village of Ulupamir in Turkey. The aim of the paper is to compare the influence of
traditions in everyday life in these two places. The notion of tradition and the social significance of a pastoral society are influenced by the climatic conditions of the country too.
Aspects of Kyrgyz traditions include the respect for religious practices and their relationship
to religion, family and family ceremony, the organisation of society in everyday life, kitchen,
and the preservation of Kyrgyz customs such as music, literature, crafts and influence pastoral
tradition to everyday life. The conclusion is to evaluate the differences and similarities of selected Kyrgyz traditions.
Abstract
Eva Bosáková
s tureckými Kyrgyzy v oblasti Ulupamir
Spoleenský význam tradic v Kyrgyzstánu v porovnání
zace. Nejvíce píspvk se týká Brna a jižní Moravy a také jsou nejastji spojeny
Nejkontroverznjším aktérem se v mediálním prostoru jeví brnnská Muslimská organi-
už se proti ní zaala podepisovat petice.“ 31
nohledem. Stailo oznámit, že by chtli v Kenové ulici v budoucnu postavit novou mešitu, a
„Akoliv s nimi „bílí“ Brané nikdy vtší problémy nemli, po zmínném datu jsou pod drob-
ský podnikatel na boui oban proti koupi budovy pro vybudování mešity v Hradci Králové.
mly být te, když chceme nco koupit. Všechno dláme podle zákona“ 30. Takto reaguje syr-
limské komunity: „Nikdy s naší pítomností ve mst nebyly problémy a nechápu, pro by
až se vznikem konfliktu. Stejn tomu je tak i u obyvatel mst se silnjším zastoupením mus-
Pro eská média je pomrn typické, že se muslimské tématice nevnují kontinuáln, ale
pedstava radikalizace vztahuje na celou skupinu.
Muslimské obce a Islámské nadace, ale i všech muslim v eské republice, nebo se ona
na ze sklonu k nevyzpytatelnosti a vyhrannosti. Tyto šarvátky poškozují obraz nejen
pedseda Muslimské obce M. Alrawi. V píspvcích na toto téma zase Alrawi osouje Lhoa-
roky ekají. Ale zveejnní takto ped Vánocemi a vytrženo z kontextu je msta,“ reagoval
uveejnil v roce 2012 na svém blogu. „Byla to jedna z jeho chyb. Nemuslimové na takové vý-
bylo radikální kázání L. Vtrovce v brnnské mešit z roku 2010, které L. Lhoan nahrál a
radikalismus ve vedení brnnské MO. Další kauzou i s dohrou vyšetování kriminální policií
s cílem popsat pravou tvá této instituce. Nejedná se o muslimy jako takové, spíše naznauje
obyvatelstva.
26-05-2013] ISSN 1022-7954.
54
budování nových komunitních prostor, které a priori vyvolává všeobecnou nevoli u místního
2003;39(9):1061-1069. Available from: Academic Search Complete, Ipswich, MA. [cit.
35
obraz zlepšit. Napíklad poádáním kulturních akcí i pravidelným vydáváním tiskových
Islámské nadace v Praze Vladimír Sáka se domnívá, že je mnoho možností, jak mediální
bo se v píštích letech nepedpokládá výrazný nárst muslimské komunity. Pedseda
Do budoucnosti není píliš pravdpodobné, že by se mediální obraz muslim zmnil, ne-
jící se velkým spoleenským dopadem.
pak média ve snaze upoutat fantastickou zprávou referují o akcích Národní strany nevyznau-
dostává do mediálního prostoru. Z dvodu urité mediální pitažlivosti problematiky islámu
pin, která se asto skrze své aktivity namíené vi cizincm a menšinám v eské republice
Média tím, že neutráln referují o extremistech, vedou neplacenou kampa vybrané sku-
vepové kosti ped dvemi mešity).
zaznamenány anonymní útoky napíklad na brnnskou mešitu (vylepení karikatur Proroka,
vé skupiny v esku, které zejména v Brn organizují protesty proti muslimm. Dále byly
média referují v návaznosti na teroristické iny. Tchto nálad pak využívají radikální pravico-
muslimové jsou pak nálepkováni stejnými vlastnostmi jako radikální muslimové, o kterých
se zprostedkovan podílejí i média. Tyto stereotypy reprezentují muslimy obecn a eští
Obavy u eské populace mohou být podporovány stereotypními pedstavami, na kterých
leného s eskými muslimy.
se i jeden pípad o teroristických útonících na eském území, který neml nicmén nic spo-
lové a Karlovarském kraji. Kategorie násilí se váže asto na události ze zahranií, ale objevil
vázajícími se na eské prostedí, zejména na dní v regionu jižní Morava, mst Hradec Krá-
Ve vtšin pípad jsou píspvky domácí provenience a vyvolány jsou taktéž událostmi
eskou republiku, ale reagují na aktuální dní v eském prostoru.
roztíštný, nicmén zprávy nejsou zaazovány do mediální agendy v závislosti na dní mimo
m v esku je tak nezetelný. O nkolik let pozdji se zdá, že mediální obraz je stále
2004 až 2005, kdy provádla výzkum médií, jsou závislá na zahraniním dní a obraz musli-
mediálního obrazu eských muslim. Autorka došla ke zjištní, že mediální sdlení mezi lety
z významných analýz je zpráva Martiny Kížové z roku 2006 - Neviditelná menšina – analýza
na kvalitativních rozhovorech se zástupci muslim žijících v eské republice. Jednou
se muslimy v eském prostedí. Jednalo se o výzkumné práce založené na analýze médií nebo
Mediální analýze pedcházelo studium dosud publikované literatury zabývající
my a majoritou. Jedná se pedevším o zprávy o aktivitách muslim v regionu, pedevším
muje na události a témata spadající do kategorie Integrace monitorující vztahy mezi musli-
Gagauz Population of Moldova. Russian Journal Of Genetics [serial online]. September
VARSAHR, A., SPITSYN, V., SHEREMETYEVA, V. Genetic Demographic Survey of the
+\^` { |\ +{\), 2006. [cit. 18. 4.
2013]. Dostupné
z: http://www.nccedi.government.bg/print.php?category=83&id=247&print=yes
vídat na jeho dotazy a není výjimeným jevem, že za nimi picházejí studenti ohledn
seminárních i závrených prací.
36
len s'vet za s'trudniestvo po etnieskite i integracionnite v'prosi (" + @
být otevené, pokud jednotlivec nebo skupina projeví zájem, jsou ochotni jej pijmout, odpo-
53
Ipswich, MA. [cit. 29-03-2013]. ISSN 1042-0533.
[serial online]. May 2009;21(3):326-336. Available from: Academic Search Complete,
zes: Inferences from Y-Chromosome Analysis. American Journal Of Human Biology
VARZARI, A., KHARKOV, V., STEPANOV, V., et al. Searching for the Origin of Gagau-
ationalitati_de_baza_ro.xls.
http://www.statistica.md/public/files/Recensamint/Recensamintul_populatiei/vol_1/6_N
Statistica Moldovei [online]. 2005. (XLS). [cit. 20.10.2014] Dostupné z:
Search Complete, Ipswich, MA. [cit. 29. 3. 2013]. ISSN 1841-9259.
va. Eurolimes [serial online]. September 2, 2011; 163–178. Available from: Academic
PUTIN}, Natalia. The Socio-political dilemas of integration of Gagauz in republic of Moldo-
2067-1253.
Available from: Academic Search Complete, Ipswich, MA. [cit. 29. 3. 2013]. ISSN
International Relations & European Studies [serial online]. January 2010;(2):131–146.
my within the republic of Moldova. Annals Of University Of Oradea, Series:
PUTIN}, Natalia. The Role of the Geopolitical factor in the formation of Gagauzian autono-
Bakaláská práce. eská zemdlská univerzita v Praze, Provozn ekonomická fakulta.
NEUŽILOVÁ, Klára. Vliv státních zásah na utváení kultury, píklad Gagauz. Praha, 2014.
1061–1959.
Available from: Academic Search Complete, Ipswich, MA. [cit. 28-11-2013]. ISSN
thropology & Archeology Of Eurasia [serial online]. Summer2013 2013;52(1):74-94.
KVILINKOVA E. The Gagauz Language Through the Prism of Gagauz Ethnic Identity. An-
1999. 304 s. ISBN 0817997938. Další dostupnost: books.google.cz
KING, Charles. The Moldovans: Romania, Russia, and the Politics of Culture. Hoover Press,
30. ISSN 0029-5302.
HORÁK, Slavomír. Z djin moldavských Gagauz. In: Nový Orient, 2005, ro. 60, . 2, s. 27-
407 s. ISBN 80-7367-040-2.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005.
Etnieski malcinstveni obšnosti. ( ). [online] Naciona-
Muslimské obce na nkolik stovek. Muslimské organizace psobící na eském území se snaží
Gagauzové – jazyk a jejich etnická identita
vání obce a obecn se ani mnoho neangažují. V dnešní dob je odhadován poet len
jsou cizinci, kteí se potýkají s jazykovými problémy a nemohou se tak pln zapojit do fungo-
zpráv. Muslimská obec však nedisponuje dostatkem personální základny. Zhruba 95 % len
Žurnalista
editelka historického muzea, Gagauz
Terénní prvodkyn,
Gagauz
Prvodkyn etnografického muzea
Prvodkyn expozice v Balgarevu
Uitelka v MŠ v
Balgarevu
Bulhar žijící od narození v R
>70
40
30
40
50
45
27
Alexandr
Darina M.
Darina S.
Galina
Yordanka
Elena
Kiril
27
70
38
32
60
45
65
70
Stefanos
Sophy
Giorgos K.
Giorgos I.
Agape
Natassa
Alexandrya
Vasiliki
Maria
52
Uitel eckých tanc, Gagauz
Majitel obchodu
45
Gagauz
60+
Terénní prvodce
Gagauz
60+
Gagauz
20
Gagauz, prvodce v 30
muzeu
Gagauz
60+
Gagauz
30
Gagauz
60+
35
Angelos
26
Charakteristika
Pibližný vk
Délka rozhovoru
(min)
90+
45+
15
30
30
60
Délka rozhovoru
(min)
60+
45+
Informátor
Tabulka 2 - Pasportizaní údaje eckých informátor
Charakteristika
Pibližný vk
Informátor
Tabulka 1 - Pasportizaní údaje bulharských informátor
Pílohy
37
2014]. Dostupné z: <www.mvcr.cz/soubor/zprava08-pdf.aspx>.
v roce 2007 (ve srovnání s rokem 2006). [online] Ministerstvo vnitra, 2008 [cit. 6. 3.
Zpráva o situaci v oblasti vnitní bezpenosti a veejného poádku na území eské republiky
Portál, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7367-683-4.
TRAMPOTA, Tomáš, VOJTCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha:
<http://eurabia.parlamentnilisty.cz/UserFiles/Document/integrace_muslimu.pdf>.
Ministerstvo vnitra, Odbor bezpenostní politiky, 2007 [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z:
TOPINKA, Daniel. Integraní proces muslim v eské republice – pilotní projekt. [online].
slovnik.aspx>.
liky, 2014 [cit. 2. 1. 2014] Dostupné z: <http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-
Terminologický slovník: Azyl, migrace a integrace. [online] Ministerstvo vnitra eské repub-
Antonínová. Praha: Portál, 2009, 639 s. ISBN 978-80-7367-574-5.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. rozš. a peprac. Peklad Hana
20POQ%201972.pdf>.
<http://www.unc.edu/~fbaum/teaching/PLSC541_Fall06/McCombs%20and%20Shaw%
stupnost:
The Public Opinion Quarterly, Vol. 36, No 2. (Summer, 1972) p. 176–177. Další do-
McCOMBS, Maxwel E.; SHAW, Donald L. The Agenda Setting Function in Mass Media.
_v_mediich_Zprava_o_projektu_za_rok_2002.pdf.>
<http://bluesimba.net/img_upload/c5618853bfbeef8dd1de5668410ec138/Obraz_cizincu
ne.cz. 17. 5. 2004 [cit. 2014-01-31] dostupné na:
KADERKA Petr, KARHANOVÁ, Kamila, Obraz cizinc v médiích, [online]. Migraceonli-
ISBN 978-80-7367-287-4.
JIRÁK, Jan a KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a spolenost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. 207 s.
boj-o-mesitu-v-teplicich>.
2006 [cit. 2014-01-2] dostupné na: <http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/medialni-
BURGETOVÁ, Eva. Mediální boj o mešitu v Teplicích. [online]. Migraceonline.cz. 24. 1.
38
situace v autonomii velmi dležitá.
51
další dlouhodobé zkoumání. Jazyková situace je komplikovaná a z hlediska dalšího vývoje
Pro celkové pochopení a zmapování této zajímavé etnické minority je nutné provést
moldavských, rumunských, ruských a bulharských.
Rozpoznání pravých gagauzských kulturních zvyk je ovšem velice tžké pro zásahy zvyk
lišný pvod od majoritní spolenosti, dále také na své kulturní zvyky, jazyk a svoji historii.
cítí se být Gagauzy a z provedených rozhovor vyplynulo, že nejastji odkazují na svj od-
oznait za fatální nepochopení problematiky. Gagauzové v Moldávii se necítí být Moldavany,
s jazykem je natolik komplikovaná, že oznait jazyk jako hlavní etnický prvek, by se dalo
Prvky etnické identity je u moldavských Gagauz tžké jednoznan urit. Situace
50
se v Turecku snaží najít práci. Lze hovoit o procesu revitalizace jazyka na území autonomie.
retinou využíván zejména gagauzskými studenty, kteí studují v Turecku, i Gagauzy, kteí
mstech se lze setkat s gagauzštinou ve vtší míe. Tento jazyk je pro svou píbuznost s tu-
je velmi cítit a ve velkých mstech gagauzština prohrává s ruštinou. Na vesnicích a v menších
ných problematik. Gagauzské školství je organizováno v ruštin. Ruské historické ovlivnní
Jazyková situace v Gagauzské autonomní oblasti je jedna z nejzajímavjších zkouma-
vyznává protestantství.
finanní vztahy s Ruskem a Tureckem. Nábožensky jsou Gagauzové pravoslavní, ale až 3 %
statusem autonomie spokojeni. Pro Gagauze také probíhají dležité, vtšinou ekonomicko-
Souasná situace v autonomii lze oznait jako stabilní. Gagauzové jsou nyní se svým
doturkických jazyk najdeme jazyky oghuzské.
do altajské jazykové rodiny. V této rodin je vtev turkických jazyk, kde v podskupin zápa-
39
v rámci Moldavské republiky. Tento unikátní status v Moldavské republice trvá již 20 let.
jsou Gagauzové pravoslavní. Tetím unikátem je bezpochyby Gagauzská autonomní oblast
s náboženstvím. Pestože se jedná o jazyk, který je myln interpretován jako dialekt turetiny,
teorií o pvodu Gagauz. Druhým unikátem je dozajista gagauzský jazyk spojený
nepochybn doposud neobjasnný pvod této skupiny. Pi dkladném hledání lze nalézt až 20
Gagauzská menšina je ve východní Evrop unikátem v nkolika ohledech. Prvním je
tvoí novou minoritu.
také asto vznikají nové, kdy migranti ve svých cílových destinacích zstanou a v zemi vy-
se znovu objevuje nutnost tchto výzkum. Etnické menšiny asimilují a postupn zanikají, ale
a její odlišnosti. V dnešní moderní spolenosti, kdy je migrace brána již jako samozejmost,
loniálních dob. Vždy se jednalo o cíl zmapovat dané etnikum, o snahu pochopit jejich kulturu
Etnické menšiny byly pedmtem zkoumání cestovatel, a poté antropolog, již od ko-
Úvod
Rusku, Kazachstánu, Bulharsku, ecku, Makedonii a Rumunsku. Gagauzský jazyk lze adit
v Moldávii probhl naposled v roce 2004. Gagauzové se vyskytují i v Ukrajin, Turecku,
Keywords
Gagauz people, Gagauz language, ethnic identity, Gagauzian autonomic region, ethnic minorities in Moldova.
The paper is about Gagauz ethnic minority in Moldova. The main objective of this work was
to answer the research question: What are the main elements of the Gagauz ethnic identity?
The theoretical part presents theories of the so far unexplained origin of Gagauz people. Furthermore, it contains a brief history of this ethnic group from coming into the Dobruja region
to the emergence of Autonomous Territorial Unit of Gagauzia. They are mentioned figures of
Gagauz as well as other states in which the members of this ethnic group can be found. In the
practical part is the assessment of the actual situation in Gagauzian region which consists
mainly of information about the current situation, the religious life, the use of language and
cultural associations. Further, research question is answered when Gagauz people in Moldova
feel to be Gagauz due to a different origin from the majority society. The situation in Bulgaria
and Greece is vastly different and ethnic Gagauz in those countries are at risk of assimilation
thanks to the gradual loss of the mother tongue. The results were obtained through structured
interviews with open questions, informal interviews and group interviews during two fieldworks in Gagauzian autonomous region.
Abstract
Milan Mayer
250 000 osob. Je velmi tžké zjistit pesné íslo, nebo souet obyvatel této menšiny
V souasné dob se celkové poty Gagauz na svt odhadují celkov na 200 000 až
hranice nov vzniklého útvaru.
oficiáln hovoit o Gagauzské autonomní oblasti. Referendum z roku 1995 poté stanovilo
ilegální existence uznala moldavská vláda autonomii speciální zákonem a v roce 1994 lze
národnostní sebeurení vyústily ve vyhlášení autonomie v roce 1991. Po dlouhých 4 letech
SSR. Lze též použít oznaení Gagauzské národní obrození. Rzná hnutí a jejich snahy na
Období 90. let je typické snahou Gagauz o zlepšení své situace uvnit Moldavské
v cyrilici.
Velmi dležitým je rok 1957, kdy byla oficiáln vytvoena první gagauzská abeceda, též
pouze v ústní form. Náboženská kniha nesoucí název Evangelia byla napsána v cyrilici.
1908 pišla první kniha napsaná v gagauzském jazyce. Do té doby existoval gagauzský jazyk
Bhem 20. století se z historického hlediska udály velmi podstatné události. V roce
republice a Odskou oblast na Ukrajin.
Gagauz pesídlila do historického území Besarábie. Dnes se jedná o oblasti v Moldavské
etapou gagauzských djin je 18. století. V této dob a následné první polovin 19. století ást
v historickém území Dobrudž a mli v této dob také pijmout kesanství. Další dležitou
Z historie Gagauz je významné 13. století, kdy se pedci Gagauz usadili
Závr
ných manželství s Bulhary. Uitelé se v Gagauzských vesnicích jako je napíklad Bulgarevo
snaží uit dti tradiní písn a tance. Výuka však probíhá v bulharštin.
od prvních záznam v 13. století, až po oficiální vznik autonomie v roce 1994. Podstatná ást
textu se také vnuje gagauzskému jazyku, jehož vývoj byl velmi složitý. Z poátku existovala
Poet Gagauz neustále klesá, což je v souladu s demografickým trendem v celém Bulharsku.
Za hlavní prvek diferenciace lze v souasné dob považovat jazyk, který je oproti bulharštin
velice specifický. Ale pokud píslušník této etnické skupiny nebude mluvit práv gagauzským
vzestupné i sestupné tendenci obyvatelstva. Gagauze nalezneme i v dalších zemích. Mezi
státy s nejvtšími poty patí Ukrajina, Turecko, Rusko, Kazachstán, Bulharsko, ecko a Ma-
kedonie.
orgány nerozlišují mezi etniky. Neoficiální odhady se pohybují mezi 25 až 50 000 osob.
3. Povolžští Bulgai
49
VARSAHR A, SPITSYN V, SHEREMETYEVA V. Genetic Demographic Survey of the Gagauz Population
of Moldova. Russian Journal Of Genetics [serial online]. September 2003;39(9):1061-1069. Available from:
Academic Search Complete, Ipswich, MA. [cit. 26-05-2013].
33
VARZARI A, KHARKOV V, VADIMSTEPANOV V, et al. Searching for the Origin of Gagauzes: Inferences from Y-Chromosome Analysis. American Journal Of Human Biology [serial online]. May 2009;21(3):326336. Available from: Academic Search Complete, Ipswich, MA. [cit. 29-03-2013].
40
32
"# $ #&*+;#" = #;# #@&#
"=&: X\^ q{|}\ ~~. "# $ #&*+;#" =
#;# #@&# "=& [online]. 2006 [cit. 2013-04-18]. Dostupné
z: http://www.nccedi.government.bg/print.php?category=83&id=247&print=yes
48
NEUŽILOVÁ, Klára. Vliv státních zásah na utváení kultury, píklad Gagauz. Praha, 2014. Bakaláská
práce. eská zemdlská univerzita v Praze, Provozn ekonomická fakulta.
49
NEUŽILOVÁ, Klára. Vliv státních zásah na utváení kultury, píklad Gagauz. Praha, 2014. Bakaláská
práce. eská zemdlská univerzita v Praze, Provozn ekonomická fakulta.
z roku 2009. První výzkum z roku 2003 se zamoval na geneticky demografický výzkum
roku 2003, druhou významnou prácí je výzkum od Varzari, Kharkova a Vadimstepanova33
mocí této metody. Prvním výzkumem byla práce od Varsahra, Spitsyna a Sheremetyeva32 z
47
tžké odhadnout trendy v potu píslušník tohoto etnika v ecku. Pi sítání lidu ecké státní
2. Karakalpakové
S rozvojem genografických test se u Gagauz objevila snaha zjistit jejich pvod po-
nografické muzeum. V jeho interiéru lze spatit tradiní folklórní kostýmy Gagauz. Je velmi
1. Oghuzzové - Kumáni
tém shodné s tradiními eckými. V centru msta Nová Orestiada leží také historické a et-
ecké i gagauzské tance. ekové ovšem zastávají názor, že gagauzské tradiní tance jsou
kých kmen, ale není jednoznan ureno z jakého konkrétního kmene. Nejastji se zmiují
tyto ti:
Podobn jako v Bulharsku, tak i v ecku nalezneme folklórní a kulturní spolky napíklad Krasochoria nebo dobrovolný folklórní spolek Angelos. Ten sdružuje zájemce o tradiní
spolcích. Neexistují školy, kde by se gagauzština vyuovala.49
žívat, uí se ho již jen v písních, které se pedávají z generace na generaci nebo ve folklórních
pi návštv Gagauz v jiných státech Evropy. Mladí lidé nejsou schopni jazyk aktivn pou-
nýbrž jazykovou. Gagauzský jazyk je dnes používán už jen sporadicky v písních, povstech a
poté pípadn za Gagauze. Pokud se nkteí Gagauzové považují za menšinu, tak ne etnickou
v projevu etnicity, kdy se vtšina Gagauz v ecku považuje na prvním míst za eky, až
V souasné dob panuje ve vdecké obci shoda, že Gagauzové jsou potomci turkic-
tohoto faktu byli asto Gagauzové oznaování jako Turci, i turecky hovoící obyvatelstvo.
Gagauz. Druhým faktorem byla podobnost orální verze gagauzštiny s turetinou. Na základ
tedy být nalezeny a následn zkoumány historické písemnosti, které by pomohly urit pvod
faktory. Prvním byla neexistence písemné gagauzštiny až do poloviny 20. století. Nemohly
gauzové, natož kdo byli jejich pedci. Tato problematika byla ovlivnna zejména dvma
Ve vdeckých kruzích dosud nebyla nalezena uspokojivá odpov
na to, kdo jsou Ga-
Situace u Gagauz v ecku je podobná jako v Bulharsku. Hlavní rozdíl je také
jazykem, ani pravý Bulhar nepozná jeho skutený pvod.48
kolem 2 000 Gagauz. Od tohoto roku jejich poet rapidn klesl na zhruba 1350 obyvatel.47
slušník daného etnika. tená si je poté schopen udlat obrázek o jeho vývoji a také o
Kdo jsou Gagauzové?
2001 už pouhých 540 osob. Dále se odhaduje, že v roce 2000 bydlelo ve vesnici Bulgarevo
ka. Pí sítání lidu v roce 1900 se pihlásilo ke své etnické skupin 5501 Gagauz, v roce
Pi výzkumu etnických minorit je vždy dležité uvést kvantitativní údaje o potu pí-
zován a první oficiální písemná verze gagauzštiny vznikla až v roce 1957.
U bulharských Gagauz lze zaznamenat i klesající trend potu píslušník tohoto etni-
gagauzských dtí na základních školách je málo a stále jich ubývá. Dvodem je nárst smíše-
tom, že jsou to potomci jednoho z turkických kmen. Zárove reflektuje historii tohoto etnika
pouze jeho orální forma, v historickém vývoji byl tento jazyk na bulharském území stigmati-
zyk postupn ztrácí. Výuka gagauzštiny na školách nemá dostatené opodstatnní, protože
Teoretická ást se vnuje doposud neznámému pvod Gagauz a pedkládá teorii o
intenzivn promícháni s Moldavany, Bulhary, Rusy a Ukrajinci. Toto zjištní jasn indikuje
zadarmo a potom dali autorm peníze. Všechno, co te vydám já, je z mých vlastních penz.“
pijetí kesanství, skrze Karvunský exarchát34. V roce 1417 se Dobrudža stala souástí
Osmanské íše, ale sultán umožnil Gagauzm používat pravoslavný ritus.35 Na obrázku . 1 je
používají více. Celou situaci komplikují i mezietnické svazky Gagauz s ostatními etniky
obývající teritorium autonomie. Dalším faktorem je všeobecná „popularita“ ruského jazyka,
která vede, hlavn u mladé generace, k postupnému vytlaení gagauzského jazyka do pozadí.
48
stedního vku tedy jazyku rozumí, ale neumí ho aktivn používat. Mladí lidé svj rodný ja-
generace na generaci pouhým odposloucháním v rodin, ve školách se nevyuuje. Vtšina lidí
Psát a íst v gagauzštin umí v Bulharsku už jen starší generace. Jazyk se pedává z
vydávány.
hlasové ani televizní stanice v gagauzštin. Knihy ani noviny nejsou v gagauzském jazyce
minulosti. Gagauzská minorita v Bulharsku nemá žádná média. V Bulharsku neexistují roz-
ceptují jejich odlišnost a nejsou již vystavováni žádné diskriminaci, tak jako se dlo v
dob prožívají bulharští Gagauzové pravdpodobn své nejlepší období. Ostatní Bulhai ak-
Bulhary. Žijí stejným zpsobem života jako majorita a uznávají stejné hodnoty. V souasné
ní rozdíl lze oznait etnické uvdomní, kdy se bulharští Gagauzové sami považují za
Rozdílných projev etnicity lze u bulharských Gagauz nalézt hned nkolik. Jako hlav-
Rozdílné projevy gagauzské etnicity v Bulharsku a ecku
leko více.“
„Myslím, že naše tradice pomalu upadají. Pamatuji, že v mládí jsem toho s rodii slavila da-
moldavských, rumunských, ruských a bulharských. Jak napíklad uvádí informátorka Natalia:
Rozpoznání pravých gagauzských kulturních zvyk je ovšem velice tžké pro zásahy zvyk
odlišný pvod od majoritní spolenosti, dále na své kulturní zvyky, jazyk a svoji historii.
vany. Cítí se být Gagauzy. Z poskytnutých informací vyplynulo, že nejastji odkazují na svj
35
34
41
Exarchát neboli církevní administrativní jednotka.
HORÁK, S. Z djin moldavských Gagauz. Nový Orient, 2005, ro. 60, . 2, s. 27-30
obyvatelstvo, které se chtlo vymanit z osmanského vlivu na Balkán.
bylo nabídnuto osídlit oblast po vyhnaných nogajských Tatarech. Také se mohlo jednat o
len. Mohlo se jednat o uprchlíky bhem osmansko-ruských válek i obyvatelstvo, kterému
do dnes již historického území Besarábie. Dvod pesídlení dodnes není uspokojiv vysvt-
Další dležitá etapa djin Gagauz nastává v 18. století, kdy se ást Gagauz pesídlila
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/Dobrogea-cadrilater.png
Obrázek . 1: Území prvního výskytu Gagauz ve 13. století
oranžov zvýraznna Severní Dobrudža, žlut zvýraznna Jižní Dobrudža.
gauz usadili v dnes již historickém území Dobrudži. Bhem této doby také mlo dojít k
vatel jsou Gagauzové, kteí žijí v menších mstech nebo vesnicích, a gagauzský jazyk
Z provedených rozhovor vyplývá, že Gagauzové v Moldávii se nepovažují za Molda-
Slavomír Horák se ve svém lánku Z djin moldavských Gagauz zabývá pvodem
Gagauz a jejich historií. První zmínky patí do 13. století, kdy se pedci moldavských Ga-
Z historie Gagauz
Ukrajin, Rusku, Turecku a Kazachstánu.
ve východní Evrop. Gagauzy nalezneme krom Moldávie i v Bulharsku, ecku, Rumunsku,
která žije ve vtších mstech, a jako svj hlavní jazyk používá ruštinu. Druhou skupinou oby-
proces revitalizace jazyka. Gagauzské obyvatelstvo by se dalo rozdlit do dvou skupin. První,
prvk. Jazyková identita je v Gagauzské autonomní oblasti velmi složitá, nebo zde probíhá
je autor toho názoru, že nelze dospt k jednoznanému závru v otázce hlavních etnických
Na základ rozhovor, které autor provedl s obyvateli Gagauzské autonomní oblasti,
O tom, že Gagauzové nejsou homogenní skupina, jasn svdí i jejich výskyt, zejména
existenci mezietnických svazk.
z. Hlavním pínosem pro tuto práci bylo zjištní, že Gagauzové jsou v manželských svazcích
inspirace pro tvorbu, a básní i knih. Záleží hodn i na situaci. V SSSR teba vydávali knihy
Etnická identita Gagauz
gagauzské populace. Jednalo se o historicky první takovýto výzkum, který probíhal u Gagau-
problém v nedostatku inspirace a snahy pro tvorbu v mateštin. „Dnes tu chybí taková ta
vidí i v rodin, která díve dti uila gagauzsky, a tak byly s mateštinou v neustálém kontaktu. „Ruský jazyk tu zaal být mezi mladými módní. Rodie mezi 40-50 lety si to myslí také,
takže dti doma gagauzštinu neslyší a vdí tak málo. Možná njaké dti chtjí mluvit, ale ne-
38
Stanovení hranic na základ referenda také vytyilo atypicky „zubaté“ hranice Gagauzské
autonomní oblasti.
42
37
38
Tamtéž.
36
bami. Poslední oficiální sítání obyvatel pro Gagauzskou oblast probhlo v roce 2004.
Souasný úzus pro celkový poet Gagauz se pohybuje mezi 200 000 až 250 000 oso-
47
gagauzsky, nyní pi lepších podmínkách v autonomii tchto talent ubývá. Gülü vidí hlavní
tele, kteí jsou schopni psát v gagauzském jazyce. V režimu SSSR bylo více autor, kteí psali
jazyka a kultury. Organizují soutžní akce pro mladé gagauzské talenty s cílem najít spisova-
Organizace spisovatelky Gülü se zamuje hlavn na ochranu a rozvoj gagauzského
mohou, protože jim rodie nerozumí.“
tom, co jsme vyhlásili autonomii, by lidé mli vdt víc, ale je to pesn naopak.“ Dvody
Gagauzska (Gagauz Eri). Tento zákon tvoí také neoficiální ústavu Gagauzska. Referendum v
beznu 1995 stanovilo hranice Gagauzska, do kterých bylo zaazeno pt mst a 25 vesnic.
škoda, protože ped 30 lety všichni mladí rozumli gagauzštin. Nevím, pro se to dje, ale po
1994. V prosinci roku 1994 parlament Moldávie pijal zákon o zvláštním právním statusu
vyuuje gagauzština.
udržovat status quo s moldavskou vládou. O novou autonomii projevilo zájem i Turecko, je-
investice z Turecka. Právn byl status Gagauzska vyešen až po moldavských volbách v roce
zapojuje v projektu „Gagauzský kemp“, což je dtský tábor, na kterém by se zábavnou formou
stí, situace v separatistickém Podnstí tak pomohla nov vytvoené gagauzské republice
Gülü je velmi znepokojena jazykovou situací v autonomii. Pedpokládá, že po vyhlá-
skými frázemi, poádá akce, na kterých se hledají nové spisovatelské talenty a aktivn se
bhem které byl Komrat dokonce okupován. Na pomoc pijely dobrovolnické oddíly z Podn-
šení autonomie by více lidí mlo znát svoji mateštinu, ale opak je pravdou. „Je to velká
jazyka jako napíklad „Zdravme gagauzsky“, kdy se rozdávaly letáky s nejbžnjšími gagauz-
vtského svazu. I tento pokus byl z Kišinva odmítnut. Následovalo období právní ilegality,
hož prezident Süleyman Demirel nkolikrát navštívil Komrat. Jeho zájem pilákal i nkteré
romány, pohádky pro dti i básn. Aktivn se také úastní rzných projekt pro podporu
znovu dostat gagauzštinu do popedí. Vydává pravideln svá knižní díla, jedná se pevážn o
gauzská autonomní sovtská socialistická republika v rámci Moldávie.
Odmítání moldavské vlády vedlo k vytvoení suverénní Gagauzské SSR v rámci So-
Autor lánku také provedl rozhovor se spisovatelkou Gülü Karanfil. Tato spisovatelka
gagauzské literatury se ped nkolika lety vrátila zpt do Moldávie, kde se snaží svou prací
ku.
gagauzské delegace zaala tímto požadavkem zabývat. Požadavky Gagauz byly ovšem od-
jako jediný oficiální jazyk v zemi. Dne 11. listopadu 1989 byla jednostrann vyhlášena Ga-
s turetinou pi výmnných studijních programech v Turecku, nebo pi hledání práce v Turec-
mítnuty. Navíc byl uzákonn nový jazykový zákon, který stanovil moldavštinu/rumunštinu
hovoí mladší generace spíše rusky. Lidé na vesnicích asto využívají podobnost gagauzštiny
V únoru 1989 byl vysloven požadavek na autonomii. Velkou roli zde hrálo hnutí Ga-
hodinách jazyka. Velmi záleží na jednotlivcích, jaký mají vztah ke svému jazyku, ale celkov
gauz halki v ele se spisovatelem Stepanem Bulgarem. Moldavská vláda se pod nátlakem
ských intelektuál, kteí se pozdji stali vdci snah o gagauzskou autonomii.
dat.“ Mladší generace je v kontaktu s gagauzštinou v ideálním pípad doma, i ve škole na
37
nkoho, kdo byl taky Gagauz. Když se tohle zmnilo, myslím si, že i jazyk zaal pomalu upa-
oficiáln skonila v roce 1962, ale tento krátký asový úsek dal vzniknout generaci gagauz-
uvedl: „Musíš si uvdomit, že díve tu byly pouze gagauzské vesnice, msta byla hodn pro-
roce 1940 stali souástí Sovtského svazu.
ciální verze psané gagauzštiny (v azbuce) a jazyk se zaal uit na školách. Výuka sice
ly mezietnické svazky bžné zhruba do poloviny 20. století. Andrey k této problematice
n. Starší generace Gagauz dodnes vzpomíná s hokostí na rumunské úady. Gagauzové se v
míchaná. Na vesnici se tém všichni znali a mluvili spolu gagauzsky. Bylo zvykem si brát
pípadech, kdy je jejich manžel/ka také gagauzského pvodu. U moldavských Gagauz neby-
vládu Rumunska. Silná vlna romanizace se negativn podepisuje na vztahu Gagauz a Rumu-
V 60. letech se obnovil zájem o gagauzský jazyk, kulturu a historii. Vznikla první ofi-
Gagauzštinu najdeme hlavn na vesnicích a v menších mstech. Starší generace jí mezi sebou mluví bžn. Generace jejich dtí používá gagauzštinu hlavn pro kontakt s nimi a v
kem).36 Období po první svtové válce je dobou, kdy vtšina gagauzského území spadá pod
sky lépe než rusky, koukalo pes prsty.“
uvádí sám Andrey: „Když jsem studoval, asto se na studenty z vesnic, kteí mluvili gagauz-
revoltu ukonila. Hranice státu Besarábie se také nkolikrát mnila (mezi Rumunskem a Rus-
n vyhlášena republika se sídlem v Komratu. Tento stav vydržel deset dní, poté ruská vojska
První myšlenky na samostatnost Gagauz se datují do roku 1906, kdy byla jednostran-
písemnostech carského Ruska.42 To vedlo i k negativnímu názoru na gagauzštinu, zejména
v oblastech, které dobyli Osmanští Turci.
sky jen s babikou.“ Situace se postupn zlepšila. Po nkolika letech zaaly vycházet
kterému by tito osadníci rozumli. Na základ jeho dopis a naléhání na biskupy, byla ustanovena komise v ele s Mihailem Cakirem. Ten jako expert na gagauzský jazyk ml za úkol
sestavit používané modlitby a evangelia, a postarat se o jejich peložení do gagauzštiny. Kniha vyšla v roce 1908 a nesla název Evangelia. Jedná se o první knihu v djinách, která byla
napsána v gagauzském jazyce.43 První oficiáln uznávaná forma gagauzštiny poté vzniká až
v roce 1957 v Moldavské SSR.
míst anglitina dvakrát za týden. Andrey uvádí vzpomínku ze svého dtství: „Do Komratu
jsme se pesthovali, když mi bylo asi šest, takže jsem s gagauzštinou pišel do kontaktu až
tam, protože rodie tak doma moc nemluvili. Jazyk mi docela šel, a proto jsem dostával víc
úkol než všichni ostatní, takoví jsme byli asi ti. Dokážeš si pedstavit, jak m to tenkrát asi
„bavilo“. Dnes jsem rád, že umím gagauzsky, ale tady v Komratu nebo v práci stejn využí-
46
z hlavního msta. Nkteí z nich se ovšem setkávají s negativními reakcemi svého okolí. Jak
denti, kteí pocházejí z vesnic okolo Komratu, zvládají gagauzský jazyk lépe, než studenti
kteí íkají, pro se to máme uit? Jak to využiju, vždy je to zbytený.“ Také dodává, že stu-
zde mluvilo gagauzsky, tak na to v souasnosti nemáme. Samozejm tu jsou také studenti,
chodní variantu lingua franca. Andreyova vyuující dopluje: „I když bychom chtli, aby se
Ruština zde hraje hlavní roli univerzálního dorozumívacího prostedku. Jedná se o vý-
gagauzštinou ve velkých mstech jako je Komrat, adir-Lunga nebo Vulkanešty.
43
Statistica Moldovei [online]. 2005 (XLS). [cit. 20.10.2014] Dostupné z:
http://www.statistica.md/public/files/Recensamint/Recensamintul_populatiei/vol_1/6_Nationalitati_de_baza_ro.
xls.
40
41
KING, CH. The Moldovans: Romania, Russia, and the Politics of Culture. Hoover Press, 1999. 304 s. Další
dostupnost: google.books.cz
42
KVILINKOVA E. The Gagauz Language Through the Prism of Gagauz Ethnic Identity. Anthropology &
Archeology Of Eurasia [serial online]. Summer2013 2013;52(1):74-94. Available from: Academic Search Complete, Ipswich, MA. [cit. 28-11-2013].
43
Tamtéž.
39
stává souasná verze písma podobná turecké abeced.
s latinkou. Vtšina gagauzských intelektuál je nyní proturecky orientována. I díky tomu z-
V souasnosti se pro písemnou verzi gagauzského jazyka používá abeceda operující
s vícími Gagauzy v jejich jazyce a na naprostý nedostatek náboženských text v jazyce,
na a gagauzština, která se vyuuje tyikrát týdn. Dále je ruština tikrát týdn a na posledním
vám daleko víc ruštinu.“ Andreyova vzpomínka podává obraz o souasné situaci s
církev. Mihail Cakir, knz a len bratrstva Zrozeni z Krista, poukázal na nutnost hovoit
Podle svého pvodu mají žáci/studenti orientované hodiny jazyka, napíklad Gagauz
ského písma a ve své podstat první knihu vydanou v gagauzském jazyce nese pravoslavná
gagauzštinu, Rus ruštinu, Bulhar bulharštinu. V potu hodin je nejvíce zastoupena moldavšti-
dání s opravenými chybami.
Písemná verze gagauzštiny mla vcelku složitý zrod. Zásluhu na prvotní verzi gagauz-
na, ale nejastji jako turetina i turecký dialekt. Toto oznaení se vyskytuje i v oficiálních
ani knihy. Upímn, ani my jsme moc dobe nevdli, jak uit gagauzsky. Já mluvila gagauz-
uebnice gagauzského jazyka a nyní lze v komratských knihkupectvích zakoupit již páté vy-
V dívjších dobách ovšem mateský jazyk Gagauz nebyl oznaován jako gagauzšti-
dialekt a vulkanešský (nazýván také jako jižní dialekt).
Andreyova vyuující ze základní školy uvádí: „Když jsme zaínali, nic nebylo, nemli jsme
Gagauzský jazyk v Moldávii lze rozdlit do dvou dialekt: adyrsko-komratský neboli stední
gauzštiny jako jednoho z oficiálních jazyk autonomie, v podstat neexistovala odborná
literatura. Nebyly uebnice mluvnice ani gramatiky, pouze pár rusko-gagauzských slovník.
oghuzské jazyky pak adíme turetinu, osmanskou turetinu, ázerbájdžánštinu a gagauzštinu.
Pestože je gagauzština uvedena jako jeden ze tí úedních jazyk autonomie, tak se v
zyk, kde v podskupin západoturkických jazyk najdeme jazyky oghuzské. Mezi západní
Gagauzštinu mžeme adit do altajské jazykové rodiny, dále do rodiny turkických ja-
Historie gagauzského jazyka
Sovtském svazu 197 768 Gagauz a z toho 153 468 v Moldávii.41
gagauzském školství vyuuje v ruském jazyce. Je nutné si uvdomit, že po ustanovení ga-
s Rumunskem.
tech a hlavn kvli strachu z optovné romanizace, kdy se moldavská vláda chtla opt spojit
a intelektuálních kruzích. Jazyk se do popedí dostává bhem obrozeneckých snah v 90. le-
dva roky, ale výsledky byly znát. Gagauzština poté pežívala hlavn na vesnicích, v rodinách
ce. Následovalo i krátké období, kdy se gagauzština vyuovala na školách. Trvalo sice pouhé
napíklad hovoí o zhruba 200 000 osob.40 Charles King uvádí, že v roce 1989 bylo v celém
mezi autory odborných text nepanuje celková shoda o potech Gagauz. Slavomír Horák
na vzájemn spolený pvod.
V roce 1957 oficiáln vznikla první gagauzská abeceda, která vycházela z ruské cyrili-
V tomto roce bylo v Moldávii napoítáno 3 383 332 obyvatel a z toho 147 500 Gagauz.39 I
ky…“. Jazykové podobnosti si všímají i Turci, kteí i pes vokální podobnost jazyka odkazují
45
44
44
Nutno chápat v kontextu obou terénních výzkum, ervenec 2012 a íjen 2013.
Rozhovor byl proveden v rámci realizace výzkumu v Gagauzské autonomní oblasti.
voslavná církev. Až 96 % obyvatelstva je pravoslavného vyznání. Centrum gagauzské
Nejvtším náboženským uskupením na území Gagauzské autonomní oblasti je pra-
Náboženství
v nových spisovatelích, hudebnících a podobn.
ra.“ I pesto, že je autonomie relativn mladá, spatuje Alexandr dobré výsledky v kultue,
velmi rychlý nárst, ale pro nás to bylo dobe. Myslím, že ze všeho nejvíc vyrostla naše kultu-
n, ozývaly se hlasy na vlastní televizi, rádio, noviny a to vše v gagauzském jazyce. „Byl to
Básníci zaali vydávat své soubory básní, autoi zaali psát a vydávat své knihy v gagauzšti-
Gagauzové. Do tohoto momentu nikdo v Moldávii nebo v Rusku o Gagauzech moc nevdl.“
sledku za pozitivní. „Lidé zaali mít myšlenky na Gagauzskou republiku, zaali se cítit jako
Alexandr také považuje prvotní zamítnutí autonomie v dobách SSSR v koneném vý-
v autonomii zlepšuje.
stí.“ Nyní je se souasnou situací spokojen a dodává, že situace se každým rokem
roky, kdy jsme v podstat mli ilegální republiku a vládu. Existovali jsme stejn jako Podn-
instituce. Naštstí jsme se pes toto negativní období dostali. Opravdu nejtžší asi byly ty tyi
jsme mli velmi silné, ale oni si mysleli, že nepotebujeme rozvíjet naši kulturu, jazyk a naše
vztahy mezi Gagauzy a Moldavany. „Nepochopili, eho se snažíme dosáhnout. Argumenty
až vysláním vojsk k hranicím souasné autonomie, což dle Alexandra negativn ovlivnilo
ale kišinvská vláda si myslela, že se chtjí od zem odtrhnout. Situace postupn vygradovala
z nejhorších ástí gagauzské historie byla v nedávné dob, kdy Gagauzové chtli autonomii,
Alexandr, historik ze státní univerzity v Komratu45, je pesvden, že jedna
zlepšuje.
porují i lékaské odvtví. Díky podpoe Turecka se ekonomická situace autonomie stabiln
nový domov pro seniory, také je z této spolupráce financována oprava silniních spoj a pod-
Z finanních prostedk Turecka byla postavena nová budova Komratské státní univerzity,
školství existují výmnné studijní programy, v gagauzské televizi se vysílá turecký program.
oficiálních vztah mezi Gagauzy a Turky. Turecká vláda podporuje autonomii finann, ve
redukovala pouze na problémy regionálního rázu. Vznik autonomie taktéž podnítil zaátek
Gagauzové jsou spokojeni se svým statusem autonomie a jejich politická angažovanost se
Aktuální situaci v Gagauzské autonomní oblasti lze charakterizovat jako stabilní.44
Souasná situace Gagauz
46
45
Dnes se jedná o liturgický jazyk, též známý pod názvem církevní slovanština.
Andrey s nadsázkou komentoval takto: „Gagauzština, je to asi jako když Rus mluví turec-
Ze všech turkických jazyk má gagauzštin nejblíže práv turetina, což prvodce
Gagauzský jazyk
Bohu kvli tob, ale kvli sob, kvli tomu, abys pišel do jejich kostela.“
snaží do kostela nalákat. Když s vámi mluví, tak vás doslova „bombardují“ láskou. Nemluví o
Lidé se musí rozhodnout, bez žádného tlaku. Nejsme jako rzné „sekty“, které se vás pouze
novými církevními organizacemi. „U pravoslaví není úkolem snažit se nalákat lidi do kostela.
Bhem otázek o úkolech pravoslavné církve vyplynulo Sergejovo znepokojení nad
celou víru.“
znamená být pravoslavným, a tak hledají jiné vyznání. Proto to možná berou na lehkou váhu,
možná my, ale za SSSR jsme ztratili spojení s lidmi, kontakt. Nyní zejména mladí nevdí, co to
né stále v rodin a nehledali, jak se stát „pravým“ pravoslavným. „Možná je na vin vláda,
Náboženství je považováno za sociální záležitost. Lidé tak vyrstali, vidli pravoslav-
víry a to jim staí.“
jsem ml kížek na krku. V té dob zde bylo také hodn ateist. Lidé si myslí, že znají podstatu
nulého režimu. „V SSSR byla víra „potlaována“, já byl napíklad vyhozen ze školy, když
školka. Sergej si vysvtluje náboženskou „chladnost“ obyvatelstva jako pozstatek vlivu mi-
novený zájem mladých lidí, pípadn jejich dtí, pro které funguje již dva roky nedlní
svátky 300-500 lidí. V týdnu okolo 50.“ Dodává, že v posledních dvou letech zpozoroval ob-
obyvatel zavítá do kostela v nedli a na rzné náboženské svátky. „V nedli a na náboženské
jsou také v ruštin. Sergej byl také dotazován na návštvnost kostela. Potvrdil, že nejvíce
zycích - gagauzštin, moldavštin, staroslovnštin46 a nkteré ásti kázání nebo bohoslužeb
z katedrály svatého Jana. Sergej a i ostatní knží vedou svá kázání a bohoslužby ve tech ja-
Autor provedl bhem svého prvního terénního výzkumu rozhovor s knzem Sergejem,
n jejich víry je jistota opouští.
adit k pravoslavným i protestantm (druhá nejvtší skupina), ale pi dalších otázkách ohled-
velký zájem o víru nejeví. Dotazování Gagauzové ihned odpoví, že jsou vící, že je mžeme
race mezi 30-60 lety je v kostele nejastji v nedli a na jmeniny. Mladší generace sama moc
Vkové rozmezí 60 let a více, navštvuje kostel pravideln, asto i nkolikrát za týden. Gene-
autor došel k názoru, že podstatná ást obyvatelstva je ve vyznání víry takzvan „chladná“.
skupinou jsou píslušníci protestant. Jedná se až o 3 % obyvatelstva. Pi hlubším przkumu
pravoslavné víry nalezneme v Komratu, v místním kostele. Druhou nejvtší náboženskou

Brožura - Kulturní studia

Transkript

Podobné dokumenty