SMART stavebnictví léto, 2014

SMART
léto 2014
Stavebnictví | Development | Investice
Srovnání dostupnosti vlastního bydlení
ve vybraných evropských zemích
Obsah
Monitor
Výsledkový servis za Q1 2014......................................................................4
Aktuálně
Český trh komerčních nemovitostí v roce 2013 a na začátku roku 2014.......6
Analýza
Srovnání cen a dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných zemích Evropské
Unie, Ruska a Izraele.........................................................................………8
Komentář
Přichází čas pro BIM ve veřejných zakázkách?............................................12
Novinka
Nové trendy v oblasti kanceláří.......................................................………14
2
Glosa
Pohlavky od neviditelné ruky trhu
V
zářijovém čísle jsem svou glosu nazval ‘Kurz
pozitivního myšlení’ a nabádal jsem k tomu,
abychom mysleli a konali pozitivně, že to
bude mít pozitivní dopad. Ani ne tak na ekonomiku
nebo na společnost, ale na každého z nás, na naši
psychiku a pohodu. Ve společnosti ani v ekonomice
žádná opravdu zásadní změna nenastala,
zaznamenávám ale stále častěji, že lidé v odvětví
si přestávají stěžovat a začali se více orientovat
na pozitivní změnu.
které jsme ztratili a které jsme mohli mít, kdybychom
uměli skončit včas, je možná ještě větší. Takže je dost
možné, že v takovémto stavu nás neviditelná ruka bude
pohlavkovat ještě hodně dlouho….
A to i přesto, že si stavebnictví jako celek stále nevede
dobře. Zakázek sice přibývá, v letošním 1. čtvrtletí
oproti loňskému je zásoba práce o něco málo vyšší,
obor však trápí spousta problémů, které brání růstu.
Jednak je to slabá připravenost stavebních projektů na straně státu
vyplývající z jeho špatné organizace a legislativy, stavební legislativa je
sama o sobě největší dlouhodobý problém odvětví. Druhým, neméně
závažným problémem je „válka“ mezi investory a zhotoviteli, ale také
mezi zhotoviteli mezi sebou, která způsobuje určitou mutaci vztahů
na trhu. Proces přizpůsobování se nabídky poptávce na stavebním trhu
trvá příliš dlouho díky neutuchajícím nadějím na změnu ve veřejném
sektoru financovanými (zřejmě velkými) rezervami z minulosti. Dlouhodobý nepoměr v tržní síle mezi nabídkou a poptávkou je vyčerpávající
jak finančně tak psychicky, nicméně neviditelná ruka stavebního trhu
chce, aby došlo k úplnému vyčerpání těchto rezerv.
Jak z toho, když nikdo nechce z kola ven? Na to
není žádná jasná odpověď. Válku je možné ukončit
jen kapitulací jedné ze stran nebo uzavřením míru.
Přimlouvám se za tu druhou variantu. Mír je možné
vnímat jako účinnou a konstruktivní spolupráci mezi
investorem a dodavatelem, jasně daným vztahem mezi
požadavky na kvalitu a oceněním této kvality s přiměřeným ziskem zhotovitele a vzájemným respektováním
se v rámci konkurenčního boje.
To však velmi často bývají pouhé řeči a přání. Abychom k tomuto ideálnímu
stavu přispěli, rozhodli jsme se rozšířit zaměření a cílovou skupinu magazínu
SMART nejenom na manažery z oblasti stavebnictví, ale také na developery,
investory a další subjekty, které na široce definovaném stavebním trhu
působí. Byli bychom rádi, kdyby se SMART uchytil jako platforma pro dialog
a vzájemné pochopení se všech účastníků stavebního trhu.
Věřím, že všechny skupiny najdou ve SMARTu něco pro sebe a zároveň
najdou pochopení i pro názory a informace o těch ostatních.
Krásné léto!
Jenže k tomu už třeba dávno došlo a nyní jsme možná už ve fázi vytloukání klínu klínem, popřípadě dlouhodobé práce za nulu. A víra ve změny
ve veřejném sektoru, který by měl vše napravit a pomoci zase docílit zisků,
Miroslav Linhart
Ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví
Deloitte Advisory
Anketa
Jak vnímáte v současné době vztahy mezi investory a zhotoviteli a mezi zhotoviteli navzájem?
Jiří Koliba
náměstek ministra
průmyslu a obchodu
Vztah mezi veřejnými investory
a zhotoviteli vidím momentálně jako
hledání se navzájem. Jak bývá v české
kotlině zvykem, vztah se pohyboval od
antagonismu populistických amatérů
(nechám stavební firmy vyhladovět) až po
úzké personální i „obchodní“ propojení.
Nový zákon o veřejných zakázkách by
mohl pomoci i u nás najít standardní
vyrovnaný vztah investorů a zadavatelů jak
je tomu v kulturním světě.
Jan Tušl
člen představenstva
Window Holding
Rudolf Borýsek
ředitel
Lias Vintířov
Na našem trhu cítíme určitou úlevu. Z často
nedůstojného vztahu investor vs. dodavatel
(ve prospěch investora) se stává partnerství. Ti
chytřejší a dlouhodobě zaměření investoři to
pochopili. Přenášet rizika investora na dodavatele
v míře, že to dodavatel „nepřežije“ není prostě
v zájmu ani investora samotného, ani jeho
budoucích klientů. Každý správný investor ví, že
od dodavatele nechce jen cenu, ale i kvalitu, jejíž
součástí je i záruční servis. A to se nám daří stále
častěji našim partnerům vysvětlit.
Destrukce oboru způsobená především
nekompetentními zásahy politické
reprezentace a stavaři samotnými
se zrcadlí v celém spektru vztahů. Mnohé
již bylo zcela zničeno a nejedná se pouze
o image, odbornou úroveň a intelekt, ale
i dlouholetá partnerství a přátelství. Krásné,
technicky, technologicky a kvalitativně
nadčasové dílo může vzniknout pouze
ve spolupráci všech zúčastněných …!
SMART stavebnictví • léto 2014
3
Výsledkový servis za Q1 2014
Makroekonomické údaje
Výdaje na hrubý domácí produkt, stálé kupní ceny
5,00%
4,00%
5,00%
4,00%
3,00%
2,00%
5,00%
3,00%
5,00%
4,00%
2,00%
4,00%
3,00%
1,00%
3,00%
2,00%
0,00%
2,00%
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
1,00%
-1,00%
2011
2012
1,00%
0,00%
-2,00%
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
0,00%
5,00%5,00%
-1,00%
-3,00%
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
2011
2012
-1,00%
2011
2012
4,00%4,00%
-2,00%
-2,00%
3,00%3,00%
-3,00%
Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských
-3,00%
cen ke stejnému
měsíci předchozího roku
4
2,00%2,00%
Q1
Q2
Q3
Q4
2013
Q1
Q1
Q2
Q2
2013
2013
Q3
Q3
Q1
2014
Q4
Q4
Q1
Q1
2014
2014
l hrubý
014 by se stejným
2
u
k
HDP
o
í
r
vrtletí
rovnán
V 1. čt rodukt v po oku vyšší
r
p
í
o
c
á
íh
dom
nách). ím
dchoz
lých ce
ím pře
vš
(ve stá tažen přede
obdob
%
,5
4
l
ř
y
ě
b
m
o té
t HDP otřebu.
ční růs
p
Meziro konečnou s
a
n
ji
a
výd
3,5
1,00%1,00%
3
0,00%
4
0,00%
2,5 Q1
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
4
Q1
Q2 Q2
Q3 Q3
Q4 Q4
Q1 Q1
Q2 Q2
Q3 Q3
Q4 Q4
Q1 Q1
Q2 Q2
Q3 Q3
Q4 Q4Q1 Q1
3,5
-1,00% -1,00%-1,00%
2
2012
2013
3,5
2011 2011
2012 2012
2013 2013 2014
2014 2014
32011
-2,00% -2,00%-2,00%1,5
3
2,5
1
2,5
-3,00% -3,00%-3,00%
2
0,5
2
1,5
0
1,5
1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5
1
0,5
2011
2012
2013
2014
4
4
0,5
4
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
101112
1
2
3
4
5
6
7
8
9
101112
1
2
3
4
5
6
7
8
9
101112
1
2
3 4 5
3,5
3,5
0
3,5
1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5
3
3
2011
2012
2013
2014
3
2011
2012
2013
2014
2,5
2,5 2,5
27,6
2
2
Inflace
1,57,4
1,5
1,5 Míra
Ve sledo
nezaměstnanosti
7,2
vaném o
1
1
1
bdobí in
nerostla
7,0
7,6
flace
0,5
.
V 1. čtv
0,5
0,5
6,8
7,6
7,4
rtletí by
pro spo
ly ceny
0
tř
0
e
6,6
bitele v p
7,4
0
7,2
1
2
3
4
5
6
7
8
9
101112
1
2
3
4
5
6
7
8
9
101112
1
2
3
4
5
6
7
8
9
101112
1
2
3
4
5
1 2 3 4 51 62 73 84 95 101112
2 3 4 51 62 73 84 95 101112
2 3 4 51 62 73 84 95 101112
2 3 4 51 2 3 4 5
stejným
orovnán
6 7 8 19 101112
6 7 8 19 101112
6 7 8 19 101112
6,4
7,2
7,0
ob
í se
nejméně dobím 2013 vy
6,2
7,0
2011
2012
2013
6,8
2011 2011
2012 2012
2013 20132014
2014 2014
šší o 0,2
o
d 3. čtv
6,0
%,
6,8
rtletí 20
6,6
09.
5,8
6,6
6,4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
6,4
6,2
6,2
6,0
2011
2012
2013
2014
6,0
5,8
7,6
7,6 7,6
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
5,8
7,4
7,4 7,4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
2011
2012
2013
2014
7,2
7,2 7,2
2011
2012
2013
2014
7,0
7,0 7,0
6,8
6,8 6,8
60 000 000
6,6
6,6 6,6 Zdroj: ČSÚ
120 000
6,4
35 000
50 000 000
6,4 6,4
6,2
100 000
6,2 6,2
30 000
60 000 000
40 000 000
6,0
6,0 6,0
60 000 000
80 000
000
120
25
000
5,8
5,8
5,8 35 000
50
000 000
120
000 Q3
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
30
000 000
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q4
Q1
20
000 Q2
Q1000
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4 100
Q3
Q4
Q1
35
50 000 000
60Q1
000 Q2
000
30 000
Development
40 000 000
1002013
000
2011
2012
2014
15
000
2011 2011
2012 2012
2013 2013
2014 2014
30
000
20 000 000
40000
000
80
25 000
40 000 000
10000
000
80 000
25
30 000 000
20 000vydaných stavebních
10 000 000
20000
000
60
Počet
Orientační
hodnota
vydaných
Objem
poskytnutých
30 000 000
000
205 000
60 000
15 000
stavebních
20 000 000
povolení
hypotečních úvěrů
0povolení v mil. Kč
40 000
0
15 0000
20
000 000
2011
2012
2013
2014
10 000 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1
40 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1
10
000
000
20
000
60
000
000
60
000
000
10 000
2011
2012
2013 2014 60 000 000
2011
2012
2013
2014
5 000
10
000
000
20
000
120 0000
120 000 120 000
5 000
000 0000
35 000 35 00035 000 0
50Q1
000 00050 00050
000
Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4
2011
2012
2013
2014
0
Q1
100 0000
0 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4
100 000
100
000
Q1 Q2
Q3 Q4 Q1 Q2
Q3Q4 Q1 Q2
Q3Q42014
Q1
30 000 30 00030 000 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4
2011
2012
2013
2014
2011
2012
2013
Q1
000
2011
2012
2013
2014
40 000 00040 00040
000 000
2011
2012
2013
2014
80
000
80 000
25 000 25 00025 000
2011
2012
2013
201480 000
000 000
30 000 00030 00030
000
20 000 20 00020 000
60 000 60 00060 000
15 000 15 00015 000
20
000
20
000
000
40
000
20 000 000 000
40 000 40 000
45 000
42 276
10 000 10 00010 000
000 000
20
000
10 000 00010 00010
20 000 20 000
000
5 000
5 000 5 000 40 000
35 671
35
252
0
0
0
0
0
0 45 000
42 276
33 369
0
0
Q1
Q2
Q4
Q1
Q2 Q3Q4
Q2 Q3Q4
0
32Q3
554
35Q3Q4
000Q3Q4
Q1 Q2 Q3 Q4
Q1
Q3Q4
2011
2012 20112012
2013 20122013
2014 20132014 2014
Q1Q1
Q2Q2
Q3Q3Q4
Q4
Q1
Q2Q2
Q3Q4
Q1Q1
Q2 Q1
Q3Q4
Q1 Q1
Q1
Q2
Q1
Q2
Q2 Q3Q4
2011
Q1 Q2 Q3Q4
Q3Q4
45
000
42
276Q3Q4
Q1Q1
Q2Q2
Q3Q4
Q1Q1
Q2Q2
Q3Q4
Q1Q1
Q2 Q1
Q3Q4
Q1 Q1
302014
114 2013 2014
2011
2012
2011
2012
2013
2011
2012 2014
2013
2014
2011
2012
2013 2014
40
000
2011
2012
2013
2011
2013 35
2014
30
000 2012
671
35 252
40 000
Q1
Q2
Q3
Q4
33 369
35 671
35 252
32 554
35 000
25 000
33
369
30 114
32 554
35 000
30 114
30 000
20 000
4
30 000
25 000
15 000
25 000
000
4520
000
42 276
45 000
42 276
1,00%
0,00%
6,2
30 000 6,0
25 000 5,8
Q1
35 35
000
20 000
000
35
000
30
000
15 000 3030
000
000
Q2
Q3
100 000
Q4
Q1
4
4
20113,5
25 25
000
10 000
000
25
000
20
000
5 000 2020
000
000
50 000 000
-3,00%
-3,00%
Q2
3,5
3
3
2,5
2,5
2
2
1,5
1,5
40 000
60 000
000
000
60
000
000
60
000
000
80 000
000
Q3120120
Q4000
Q2
Q3
Q4
Q1
120
000 Q1
60
2012 000
2013
2014
100100
000
000
100
000
40 000
80 80
000
000
80
000
20 000
60 60
000
000
60
000
0
40 40
000
Q1
Q2
Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1
000
40
000
30 000
50 000
000
000
50
000
000
50
000
000
1
1
15
000
0 15
000
15
000
0,5
Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4
Q1 Q20,5Q3Q4 Q1
10 10
000
0
0
000
10
000
5 6 7 18 29 101112
52011
6 7 18 29 101112
5 6 7 182013
1 2 3 4 5
1 2 3
4 5 61 72 832014
94 101112
3 4 5 6120
72 000
83 94 101112
3 4 5 2012
61 72 83 94 101112
29 101112
3 4 5 2014
2011
2012
2013
120
000
2020
000
000
535
000
5000
000
5
000
2011
2012
2013
2014
2011
2012
2013
2014
0
100 0000 0
0 0 0 údaje – stavebnictví
30 000
Oborové
Q1 Q1
Q2
Q3
Q4Q3
Q1
Q2
Q3Q4
Q1 Q1
Q2
Q3Q4
Q1 Q1Q1
Q1 Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q2Q2
Q3Q4
Q1Q1
Q2Q2
Q3Q4
Q1Q1
Q2Q2
Q3Q4
Q1Q1
Q1
Q3Q4
Q3Q4
Q3Q4
2014
80 000 2011
25 000 2011
2011
2012
2013
2014
2011 2012
2012 2013
2013
2014
2011
2012
2013
2014
2011 2012
2012 2013
20132014
2014
20 000
7,6
7,6
60 000
0 000
20 20
000
000
000
20
000
000
2011
2012
2013
2014
60 000 000
10 10
000
000
000
000
10
000
000
50 000 000
0 00
40 000 000 2011
2011
2012
2013
2014
2011 2012
2012 2013
2013 2014
2014
30 000 000
7,4
Stavební produkce7,4Q1 2009
- 2014
15 000
20 000 000
7,2
7,2
40 000
7,0
7,0
45
10 000
000
42 276
6,8
6,8
20 000
6,6
6,6
5 000
6,4
6,4
40 000
0
6,2
6,2
35
671
35
252
0
Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q133
Q2369
Q3Q4 Q1
6,0
Q1 Q2 Q3Q4
Q1 Q2
Q3Q46,0
Q1 Q2 Q3Q4 Q1
32 554
35 000
45 45
000
276
5,8
000
45
000 42 42
276
42
276 Q1 5,8Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q3Q1 Q4Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q32011
30Q1114
Q2Q4 Q3Q1 2013
Q4
Q1 2014
Q1 Q4Q2
Q32012
2011
2012
2013
2014
30 000
40 40
000
000
40
000
2011
35 35
671
671
35
671
25 000
35 35
000
000
35
000
2011
2012
2012
35 35
252
252
35
252
2013 2014
2013
32 32
554
554
32
554
10 000 000
0
2014
60 000 000 60 000 000
120 000
120 000
35 000
35 000
50 000 000
15 000
25 25
000
000
25
000
100 000
100 000
30 000
30 000
45 000
40 000 000
42 276
80 000
80 000
25 000
25 000
10 000
20 20
000
000
20
000
30 000 000
20 000
20 000
60 000
60 000
40 000
15 00035 671
15 000
5 000
35 252
20 000 000
15 15
000
40
000
40
000
000
15
000
33 369
10 000
10 000
32 554
35 000
10 000 000
20 000
20 000
0 000
5 000
5 000
30 114
10
1010
000
000
0
0
0
2010 0
2011
2012 Q1 Q2 Q3 Q4Q1
2013
2014
0
30 000 2009
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q2
Q3Q4
Q1
Q1 Q2 Q3Q4Q1
Q1Q2
Q2Q3Q4
Q3Q4Q1
Q1Q2
Q2Q3Q4
Q3Q4Q1
Q1Q2 Q3Q4 Q1
5 000
2011
2012
2011
2012
2013 20142013 2014
2011
2012
2013
2014
2011
2012
2013
2014
55
000
000 podniky s 50 a více
Poznámka:
zaměstananci
25 000
0 00
2009
2010
2011
2012
2013
2014
20 000
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Průměrný počet osob zaměstnaných ve stavebnictví
Stav zakázek stavebních
podniků ke konci čtvrtletí
v mld. Kč (b.c.)
390 000
5 000
45
42000
276
40 000
40 000
35 000
35 000
42 276
160,0
35 671
140,0
35 671
35 252
35 252
32 554
120,0
mld. Kč
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
15 000
15 000
15 000
2011
2011
2011 10 000
10 000
5 000
2012
2012
2012
10 000
5 000
5 000
0
0
2013
2013
2013
2014
0,0
0,0
1podniků
Q 12
1 Q 13 ke
1 Q 14 0,0
1 Q 12 1 Q 13
1 Q 14
u stavebních
konci 1Q 2014 na hodnotě
tuzemských zakázek celkem
2011
2012
2013
2014
2014
Nové zakázky
stavebních podniků
v mld. Kč (b.c.)
40,0
40,0
40,0
35,0
35,0
35,0
30,0
30,0
30,0
25,0
25,0
25,0
20,0
20,0
20,0
15,0
15,0
15,0
40,0
1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14
10,0
10,0
10,0
35,0
5,0
5,0
5,0
30,0
0,0
0,0
0,0
1 Q113
1 Q114
25,0 1 Q112
QQ
1212
QQ
1313
QQ
1414
1
1
1
zakázky ve čtvrtletí tuzemsko
pozemní stavitelství
15,0
30,0
inženýrské
25,0 10,0
20,0
15,0
stavitelství
5,0
0,0 počtu veřejných
Podíl
1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14
a soukromých
zakázek
0,0
Q 12 1 Q1 14
Q 13 firem
1 Q 14 ke konci
1 Q 12 u stavebních
1 Q1 13
1Q 2014 na celkovém
počtu tuzemských zakázek
10,0
5,0
36 %
2014
2014
2014
2012
2013
35,0
mld. Kč
mld. Kč
mld. Kč
mld. Kč
330 000
0
nové
40,0 20,0
mld. Kč
mld. Kč
mld. Kč
mld. Kč
330 000
2011
2012
2013
2011
2012
2013
2014
0 000
10
1010
000
000
30Q1
000Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1
5 000
55
000
000
30 000
30 000
2012
2013
2014
25 000 2011
25 000
25 000
0 00
20 000
000
20 000Q1 Q1Q2 Q2Q3 Q3Q420Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1 Q2 Q3 Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q1
Q4 Q1Q1
2011
35,0
mld. Kč
380 000
410410
000
100,0160,0
30 000
30 000
000
410
000
160,0
160,0
0
370 000
400400
000
80,0
000
400
000
25
000
2009 25 000
2010
2011
2012 140,0
2014
140,0
140,02013
360 000
390390
000
60,0120,0
000
390
000
20 000
20 000
120,0
120,0
350 000
380380
000
40,0100,0
000
380
000
15 000
15 000
100,0
100,0
340 000
20,0 80,0
370370
000
000
370
000
80,0
80,0
10 000
10 000
330 000
0,0 60,0
360360
000
000
360
000
160,0
Q
12 1 Q 13 1 Q 14
60,0
2011
2012 5 000
2013
2014
5 000
350350
000
40,0
000
350
000
40,0
40,0
0
0
410
000
340340
000
20092010
20102011
20112012 20,0
2012
20132014
2014
2009
2013
160,0
000
340
000
20,0
20,0
400
000
330
000
0,0
140,0
330
000
330
000
0,00,0
1
Q
12
1
Q
13
1
Q
14
2011
2012
2013
2014
30 000
390 000
1Q
1212 1 Q
1313 1 Q
1414
1Q
1Q
1Q
2011
2012
2013
2014
2011
2012
2013
2014
120,0
380 000
100,0
zakázky
celkem
ke konci
čtvrtletí
25 000
40,0
Q1
Q2
Q3
Q4
370 000
410 000
410 000
80,0
35,0
160,0 stavitelství - tuzemsko
160,0 pozemní
20 000
400
000
400
000
360
000
30
000
60,0
140,0
140,0
30,0
30
000
30
000
390 000
390 000
120,0 stavitelství - tuzemsko
120,0 inženýrské
350 000
25,0
40,0
380 000
15 000
380 000
25 25
000
100,0
100,0
000
000
20,0
340 25
000
370 000
370 000
20,0
80,0
80,0
15,0
360 000
360 000
10 000
60,0
60,0
20
000
330
000
0,0
20
000
20
000
350
000
350
000
Podíl
veřejných
40,0
1 40,0
Q 12 1 Q 13 1 Q 1410,0
Průměrná 2011
hrubá měsíční
osoby
2012mzda na fyzické
2013
2014
340 000
340 000
20,0
20,0
5 000
5,0
15 15
000
a soukromých zakázek
000
15
000
10 000 000
40,0
33 369
33 369
30 114
32 554
30 114
30 000 000
20 000 000
mld. Kč
10 000
400 000
45 000
50 000 000
40 000 000
mld. Kč
mld. Kč
mld. Kč
15 000
410 000
ební
la stav
u
ictví 2013vzrost2014
v dubn
4
,
1
0
%
2
vrtletí
o 10,8 dy vydaly
t
ě
č
n
.
č
1
o
a
V
ezir
í
bní úř
kce m
ovolen
. Stave
produ
8,0 % stavebních p klesla
o
le
á
pak d
,7 %
dnota
čně o 5
ční ho
meziro ejich orienta
a j
méně
%.
,2
0
o 1
bn
2011
Stave 2012
33 33
369
369
33
369
30 30
114
114
30
114
20 000
30 30
000
000
30
000
Monitor
20 000
40 000
000
000
40
000
000
40
000
000
10 000
30 000
000
000
30
000
000
30
000
000
45 %
64 %
55 %
Q1 Q2 Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3 Q4 Q1
0
2011
2011 2012
2012 2013
2013
2014
2014
Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1
2011
2012
2013
veřejné
soukromé
veřejné
soukromé
2014
Získané veřejné zakázky v 1. čtvrtetí 2014
Samostatně
Počet
Ve sdružení
Pořadí
Společnost
Hodnota
v tis. Kč
Počet
Počet účast.
Hodnota*
v tis. Kč
1.
Skanska, a.s.
10
2 182 328
11
39
411 337
2.
AŽD Praha s.r.o
4
2 263 470
2
5
163 908
3.
Kapsch CarrierCom s.r.o
5
1 168 676
-
-
-
* Uváděno jako celková hodnota zakázek ve sdružení, nikoliv jako podíl společnosti
Zdroj: ÚRS Praha, ČSÚ
Autoři: Zdeněk Kunc, [email protected],
Ondřej Zabloudil, [email protected]
SMART stavebnictví • léto 2014
5
33 369
2014
Český trh komerčních nemovitostí
v roce 2013 a na začátku roku 2014
Rok 2013 pokračoval v klesající tendenci předchozích let, ovšem tento pokles se již značně
zpomalil a nejnovější výsledky z 1. čtvrtletí roku 2014 ukazují opět růst. Z hlediska investic
v oblasti komerčních nemovitostí byl rok 2013 v porovnání s předchozím rokem návratem
k růstu, objem investic byl téměř dvojnásobný. Nicméně v porovnání s rekordním rokem
2011 byl rok 2013 co do objemu investic zhruba na 70 %.
40,0
35,0
mld. Kč
30,0
Ondřej Zabloudil, [email protected]
25,0
1 Q 14
20,0
Shrnutí
Trh komerčních
nemovitostí v České republice se po letech poklesu
15,0
pomalu10,0
vzmáhá z recese. V roce 2013 bylo na českém trhu komerčních
nemovitostí proinvestováno celkem 1,39 miliard EUR, což předsta5,0
vuje dvojnásobek roku 2012. Většina transakcí (70%) se uskutečnila
0,0 roku 2013. Naprostá většina těchto transakcí proběhla
ve 2. pololetí
1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14
v hlavním městě Praze.
Hrubý domácí produkt České republiky nicméně pokračoval v poklesu
o 1,4% meziročně. Ovšem v roce 2014 je očekáván růst o 2,6 %. Toto
potvrzují i nejnovější údaje Českého statistického úřadu - v 1. čtvrtletí
roku 2014 vzrostl HDP meziročně o 2,5 %, což je nejvíce za poslední
3 roky. Růst byl tažen především výdaji na konečnou spotřebu, projevil
se pozitivní vliv zahraničního obchodu a také, poprvé od roku 2011,
tvorba kapitálu, tedy investice. Významným faktorem, který můžeme
pozorovat, je rostoucí apetit domácích investorů - čeští a slovenští
investoři představuje téměř 50% podíl z celkového transakčního
objemu. S ohledem na dostupné údaje lze v roce 2014 očekávat
ve srovnání s předchozími roky postupné oživení.
Transakce 2013
8%
18 %
44 %
20 %
10 %
Kanceláře
Hotely
6
Maloobchod
Ostatní
Průmyslové nemovitosti
Kanceláře
Transakce v oblasti kancelářských nemovitostí představují na českém
trhu s nemovitostmi největší podíl s téměř 44% (celkem 609 milionů
EUR za rok 2013). V roce 2013 bylo dokončeno několik velkých
projektů, zejména v Praze: např. Florentinum na Praze 1, Dock 01
a Palmovka Park II na Praze 8. Neobsazenost kancelářských budov
v Praze se v roce 2013 pohybovala okolo 13%, ale očekáváme, že
několik spekulativních developerských projektů posune v roce 2014
neobsazenost až k hranici 15%. V 1. čtvrtletí letošního roku bylo
v Praze ve výstavbě téměř 347.000 m² kanceláří s předpokládaným
dokončením v letech 2014 až 2015.
Dalšími trendy, které můžeme v roce 2014 očekávat, jsou: nájemci
kanceláří standardu B se budou postupně stěhovat do vyššího standardu A, mezi nájemníky není v současné době velká vůle podepisovat
předběžné nájemní smlouvy a to nejen z důvodu poměrně vysokého
objemu rozestavěných projektů, výše nájemného bude pod tlakem
a očekávané jsou slevy okolo 15-20% ve srovnání se základním nájemným (rent-free, fit-out).
Maloobchod
Transakce v sekci maloobchodních nemovitostí představují 10% podíl
z celkového objemu investic v na českém trhu komerčních nemovitostí, v loňském roce proběhly transakce za 142 milionů EUR. V roce
2013 bylo otevřeno téměř 162.000 m² obchodních ploch v shopping
centrech a dalších 28.000 m2 obchodních ploch v retail parcích.
Téměř polovinu z tohoto množství představují dva velké projekty:
Galerie Šantovka (46.000 m2) v centru města Olomouce a Černý Most
- Fáze II (44.000 m2) v Praze. Dalším velkým projektem roku 2013 byla
Fontána v Teplicích (18.000 m2). V 1. čtvrtletí letošního roku pak byla
otevřena Galerie Teplice v Teplicích s téměř 22.000 m2 ploch.
Celkové plochy nákupních center v České republice (285 m² na 1000
obyvatel) výrazně převyšují průměr EU (185 m² na 1000 obyvatel),
nejvíce obchodních ploch na obyvatele pak je v Liberci (1.773 m2
na 100 obyvatel), který je díky loni otevřeným projektům následován
Olomoucí a Teplicemi (1.400 m2 na 100 obyvatel). Celkem je v České
republice v roce 2014 očekáváno dokončení 134.000 m2 obchodních
ploch z celkového počtu 155.000 m2 rozestavěných obchodních ploch
(35 % z toho v Praze). Trh maloobchodních nemovitostí je z hlediska
výnosů a výše nájemného velmi stabilní.
Aktuálně
V roce 2013 bylo na českém trhu komerčních
nemovitostí proinvestováno celkem 1,39 miliard
EUR, což představuje dvojnásobek roku 2012.
Největší podíl (44 %) představovaly transakce
kancelářských nemovitostí, následovány transakcemi
v průmyslových nemovitostech (20 %), hotelovém
segmentu a maloobchodu.
Průmysl a logistika
V segmentu průmyslových nemovitosti proběhly v roce 2013 transakce
o celkovém objemu 284 milionů EUR, což představuje 20 % podíl
z celkového objemu transakcí na českém trhu komerčních nemovitostí. V roce 2013 bylo dokončeno téměř 265.000 m² halových ploch
v 29 projektech, což je 25 % nárůst oproti předchozímu roku. Tento
nárůst se odehrál zejména v Mladé Boleslavi, Praze a Plzeňském kraji.
Dalších 177.000 m² halových ploch v celkem 15 projektech bylo
na konci roku 2013 ve výstavbě. V 1. čtvrtletí 2014 bylo dokončeno
8 nových projektů o celkové výměře 63.000 m2 ploch.
Hotelový segment
Transakce z hotelových nemovitostí představovaly v roce 2013
významný podíl (přes 10 %) na celkovém objemu investic na českém
trhu komerčních nemovitostí. Tento vysoký podíl je způsoben především prodejem hotelu InterContinental v Praze za téměř 115 milionů
EUR. Dalšími významnými transakcemi byly prodej hotelu Kempinski
a prodej hotelu Palace taktéž v Praze. Obecně lze říci, že český hotelový trh je na vzestupu, ale například průměrní ceny za pokoj jsou stále
o více než 30 % pod úrovní před recesí.
Rezidenční nemovitosti
Intenzita bytové výstavby v České republice v roce 2013 byla
2,4 dokončených bytů na 1000 obyvatel, což je mírně pod evropským
průměrem, který činí 2,5 bytů na 1000 obyvatel. Transakční ceny za
nové byty stále klesají, ale tento proces se v minulém roce zpomalil
- meziroční pokles průměrné transakční ceny nového bytu byl v roce
2013 -0,13% (v roce 2012 -2,03%). Transakční ceny nového bytu
v Praze jsou zhruba na 200 % průměru České republiky. Více o evropském trhu rezidenčních nemovitostí naleznete v článku Srovnání cen
a dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných zemích Evropské Unie,
Ruska a Izraele v tomto čísle.
Nový development a stavebnictví
Objem nové výstavby v České republice od roku 2008 stále klesá.
Meziroční pokles představuje 7,9%, což je zhoršení loňské situace
– meziroční pokles v roce 2012 byl 6,6%. Také počet vydaných
stavebních povolení se snižuje - 13% pokles v roce 2013 ve srovnání
s rokem 2012 a dokonce 31% pokles srovnání s rokem 2008, který byl
dosavadním vrcholem.
Ale čerstvé údaje z Českého statistického úřadu pro stavebnictví ukazují v dubnu meziroční nárůst o 8,0 %, takže ve výhledu na rok 2014
můžeme být mírně pozitivní.
Zdroje: Český statistický úřad, Deloitte, Jones Lang LaSalle, Colliers, CBRE
SMART stavebnictví • léto 2014
7
Srovnání cen a dostupnosti vlastního
bydlení ve vybraných zemích
Evropské Unie, Ruska a Izraele
Odpověď na otázku, jak si stojí ceny nových rezidenčních nemovitostí v České republice
ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropském i mimoevropském regionu, přináší spolu
s dalšími informacemi o rezidenčním trhu právě vydávané třetí vydání publikace
společnosti Deloitte s názvem Property Index.
0
HU PT
PL
RU CZ ES DE* NL
2012
2013
IE
DK BE
AT
IT
FR
IL
UK
Analýza
*nabídková
cena
Průměrná
transakční
cena nových bytových jednotek
Zdroj:
EUR
/ m² národní statistické úřady, výpočty Deloitte
4 500
4 000
3 500
Průměrná
transakční cena nových bytových jednotek
meziroční změna (%)
3 000
Průměrné transakční ceny nových bytových jednotek
V cenovém srovnání čtrnácti zemí Evropské Unie, Ruska a Izraele za
rok 2013 jsou jasně patrné odlišnosti jak v absolutní výši cen, tak
i v dynamice jejich meziročního vývoje. Na základě konsolidovaných
informací lze indikovat následující závěry:
AT
2 500
DE*
2 000
DK
UK
1 500
BE
1 000
CZ
PL 500
FR
0
RU
•• Nejnižší cenová úroveň u nových bytů je v tranzitivních ekonomikách
Maďarska, Polska a České republiky, Rusku a Portugalsku s průměrnými transakčními cenami jen lehce převyšujícími 1 000 EUR za metr
čtvereční (Maďarsko dokonce méně než 1 000 EUR)
•• Vzhledem k pokračujícímu poklesu cen bytů ve Španělsku se tyto
přiblížily úrovni České republiky
•• Ceny metru čtverečního nových bytů v ekonomicky vyspělých ekonomikách Nizozemí, Irska, Dánska, Belgie a Rakouska se pohybovaly
na úrovni kolem 2 000 EUR
•• Nejdražší nemovitosti v rámci EU jsou ve Francii a Velké Británii.
Průměrné ceny dosahují obdobně jako v Izraeli téměř 4 000 EUR za
metr čtvereční
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
EUR / m²
NL
HU
IT
ES
PL
2012
2013
RU CZ ES DE* NL
IE
DK BE
*nabídková cena
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
-15,0%
-10,0%
-5,0%
0,0%
AT
IT
FR
5,0%
IL
UK
10,0%
*nabídková cena
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
meziročnía vývoj
změna (%)cen ve vybraných metropolích
Srovnání
Při srovnání
cen na úrovni jednotlivých metropolí ve sledovaných
AT
zemích
jsou zřejmé
cenové
extrémy.
V případě
Průměrná
cena
nových
bytových
jednotek Londýna a Paříže je
DE* transakční
EURnaplněna
/ m²DK
logika nejdražší země - nejdražší města. Tyto dvě evropské
UK
metropole
jsou s průměrnými cenami přesahujícími 10 000 a 8 000 EUR
12 000
BE
s přehledem
nejdražší. I ceny v širším metropolitním území se pohybují
10 000 CZ
na úrovni
6 000 EUR v případě Londýna a 5 400 v případě Paříže.
PL
Dostupnost vlastního bydlení
8 000 FR
Hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²), 2013
6 000
DalšíRUmetropolí s vysokými cenami je německý Mnichov, kde nabíd14
NL
kovéHUceny v roce 2013 dosahovaly 5 600 EUR za metr čtvereční.
4 000
12
IT
2 000
ES
Hamburk,
Vídeň, Milán, Řím a Moskva jsou města s průměrnou trans10
0
-15,0%v intervalu
-10,0% 3 500 –-5,0%
0,0%
5,0%
10,0%
akční
cenou
4 200 EUR za
metr čtvereční.
4 500
4 000
3 500
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
3 000
8
*nabídková cena
2 500
Zdroj:hlavní
národníměsta
statistické
úřady,
výpočty Střední
Deloitte Evropy – Budapešť
Nejlevnější
jsou
v regionu
6
s průměrnou transakční cenou 1 140 EUR/m2 a Varšava, kde ceny
HU PT PL RU
CZ
DE*
IE*** AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
IL
FR**
nových bytů4 v roce 2013 dosáhly průměru 1 704 EUR/m2.
2 000
1 500
1 000
2012
HU PT
PL
2012
2013
RU CZ ES DE* NL
IE
DK BE
AT
IT
FR
IL
*nabídková cena
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
UK
2013
2
*nabídková
cena, **starší
***všechny
bytové jednotky
Průměrná
transakční
cena bytové
novýchjednotky
bytových
jednotek
0 statistické úřady, výpočty Deloitte
EUR Zdroj:
/ m² národní
DK DE PT BE NL IE ES AT CZ IT HU PL
12 000
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
10 000
FR
UK RU
8 000
Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané země
(průměr
6 000země = 100%), 2013
Rezid
a prů
400%
4 000
porovnávaných
zemích.
Nejvyšší
dynamiku
růstu
cen
jsme
zaznamenali
v případě
AT
DE*
Rakouska
(+7,0 %), Německa (4,9 %) a Dánska (4,4 %). Mírný nárůst
cenDKpřinesl rok 2013 ve Velké Británii (3,3 %) a Belgii (2,4 %).
350%
2 000
300%
0
250%
200%
150%
Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost
Budapest
EU = 100)
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
meziroční změna
Meziroční
cenový(%)vývoj se značně lišil v jednotlivých
140
120
HDP na hlavu v
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
paritě kupní
síly
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
(průměr
100%
UK
HU PT 100
PL RU
CZ
DE*
IE*** AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
IL
FR**
BE
50%
Podobně
jako v roce 2012 byl i v roce 2013 zaznamenán mírný pokles
CZ
2012
0%
80 2013
cenPLdenominovaných v Eurech v tranzitivních ekonomikách Polska
*nabídková
cena, **starší bytové jednotky ***všechny bytové jednotky
FR
60
a České
republiky (-0,2 %). Mírný pokles cen nemovitostí postihl
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
RU
i Francii
(-0,9 %), Rusko (-1,3 %) a Nizozemí (-2,9 %), ceny nadále
NL
40
poklesly
také v Maďarsku (-3,6 %).
HU
HU PT PL RU
CZ
DE*
IE***
AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
IL
FR**
20
IT
Cenový
vývoj
se
výrazně
lišil
nejen
v rámci
porovnávaných
zemích,
*nabídková cena, **starší bytové jednotky ***všechny bytové jednotky
ES
Negativní
cenový vývoj pokračoval v jižních zemích EU – Španělsku
ale
i v rámci
metropolí.
Největší
cenový pokles byl
Zdroj:
národní
statistické
úřady,
výpočty
Deloitte
0jednotlivých
Srovnání
vybraných
metropolí
s průměrem
dané
-15,0%
-10,0%
-5,0%
0,0%
5,0%
10,0%
0,0
2,0
4,0
6,0 země 8,0
10,0
12,0
(- 13,5 %) a Itálii (-4,9 %). Za pozornost stojí fakt, že díky pokračujízaznamenán
španělského Madridu (-24,8 %), následovaný
(průměr země v případě
= 100%), 2013
Počet
průměrných
hrubých
ročních
platů
za
standardizovanou
novou
bytovou
címu poklesu
bytů ve Španělsku se tamní ceny seshora přiblížily
*nabídkovácen
cena
Římem
(-5,6 %)
a Budapeští
jednotku
(70 m²) (-4,8 %). Opačný trend – tedy dynamický
400%
Zdroj:
národní
statistické
úřady, Nárůst
výpočty Deloitte
cenové
úrovni
České
republiky.
cen v Rakousku a další pokles
cenový
růst se odehrál
DK DEv Jeruzalémě
PT BE NL(+13,3
IE %),
ES Vídni
AT (+9,1
CZ %),
IT Kodani
HU PL FR
350%
cen v Itálii vedl ke sblížení cenové úrovně nových nemovitostí v těchto
(+8,8 %),
Berlíně
(+7,1 %)
a Bruselu
(+4,1
%).
RU
UK
IL
300%
dvou zemích.
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
EUR / m²
12 000
250%
200%
150%
100%
Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte
SMART stavebnictví • léto 2014
IL
9
rezidenční dluh na hlavu (EUR)
500
0
HU PT
Do
HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100)
Pavel Novák, [email protected]
60
50
40
30
20
10
R
a
12 000
Rezidenční dluh k HDP (%)
2013
10 000
8 000
120
6 000
100
4 000
80
Dostupnost vlastního bydlení
Hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²), 2013
60
14
diferenciace významných
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
2 000
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
Zajímavou
statistikou je porovnání cenové
0
EUR / m²
metropolí od celostátního průměru:
4 500
•• Dvě metropole přesahují své národní průměry více než trojnásobně
– Mnichov a Moskva, kde ceny dosahují 316 % a 365 % průměru
HU PT PL RU
CZ
DE*
IE*** AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
IL
FR**
Německa a Ruska
4 000
3 500
3 000
2012
2013
•• Praha dosahuje více než dvojnásobku průměrných cen oproti prů*nabídková
cena, **starší
jednotkyLondýn
***všechny
bytové jednotky
měru
ČR – podobně
jakobytové
Hamburk,
a Paříž
2 500
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
2 000
8
0
RU CZ
PL
HU
IT
AT
IL* FR
DE
BE
ES
PT
IE
UK DK NL
Zdroj: European Mortgage Federation,Bank of Israel
*2012
2
500
0
UK
300%cena
*nabídková
4 500
Zdroj: národní
250% statistické úřady, výpočty Deloitte
4 000
200%
3 500 150%
14
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
a transakční
ceny nových bytových jednotek ve vybraných zemích.
*nabídková
cena
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
Zdroj:
národní
statistické
úřady,
výpočty ročních
Deloitte mezd potřebných pro koupi
Kritériem
je počet
hrubých
meziroční
změna
(%)
HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100)
40 000
1.Dánsko,
Německo, Belgie, Nizozemí a Irsko, kde je HDP na obyvatele
10
vysoký
(120-129%
průměru EU) spolu s ekonomicky slabšími Portu30 000
galskem
a Španělskem
(76 a 96 % průměru EU) tvoří skupinu zemí
8
Dostupnost
bydlení
a ekonomická vyspělost
20
000dostupným
s relativně
vlastnickým bydlením.
DK
1 000
UK
HU PT PL RU
CZ
DE*
IE***
AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
IL
FR**
BE 500
CZ 0
bytové
HU PT*nabídková
PL RU cena,
CZ **starší
ES DE*bytové
NL jednotky
IE DK ***všechny
BE AT IT
FR jednotky
IL UK
PL
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
FR
2012 2013
RU
NL
*nabídková cena
HU
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
Dostupnost bydlení
IT
ES
Stejně jako v prvním a druhém (loňském) vydání Property Indexu byla
-15,0%dostupnost
-10,0% vlastního
-5,0%
0,0%
5,0%
10,0%
bydlení srovnávána
prostřednictvím
hrubé mzdy
nového bytu o standardní rozloze (70 m2). V letošním vydání bylo do
AT
DE* porovnání nově zařazeno také Portugalsko, Irsko a Izrael.
DK Z grafu dostupnosti vlastního bydlení je zřejmé, že dostupnost bydlení
UK transakční
se výrazně
lišínových
v porovnávaných
zemích – sledovaná doba, za kterou
Průměrná
cena
bytových jednotek
EUR / m² BE vydělá člověk s průměrnou mzdou na byt o rozloze 70m2, se pohybuje
CZ
12 000 PL v rozmezí od 2,1 roku v Dánsku až po 12,1 roku v Izraeli.
10 000 FR
RU Nejdostupnější bydlení bylo zjištěno v Dánsku, Německu a Portugalsku
8 000 NL
– sledovaný ukazatel zde dosahuje úrovně 2 – 3 let. Tyto dvě země
HU
6 000
IT následuje skupina států, do které patří Belgie, Nizozemí, Irsko Španělsko a Rakousko, kde je vlastní bydlení relativně dostupné, přičemž se
ES
4 000
-15,0%
-5,0%
0,0% jednotky5,0%
10,0%
sledovaný-10,0%
ukazatel u standardní
bytové
pohybuje mezi
3,6 –
2 000
5,6 hrubých ročních platů.
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
*nabídková cena
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
Zdroj: národní
statistické
úřady,
výpočtyFederation,
Deloitte národní statistické úřady,
Zdroj:
European
Mortgage
40
Rakousko
s vysokým HDP na hlavu v paritě kupní síly se nachází mezi
20
skupinami 1 a 2 s 5,6 roky k pořízení nové bytové jednotky.
0
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou
jednotku (70 m²)
Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost
DK DE PT BE NL IE ES AT CZ IT HU PL FR
140UK IL RU
120 národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte
Zdroj:
100
80
60
Rezidenční
dluh k HDP (%)
2013
40
120
20
100
80
0
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou
jednotku (70 m²)
DK
UK
DE PT
IL RU
BE
NL
IE
ES
AT
CZ
IT
HU
PL
FR
Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte
0
CZ PL v Evropě
HU IT AT IL* FR DE BE ES PT IE UK DK NL
TrhRU
hypoték
Rezidenční dluh k HDP (%)
Jedním
zásadních
faktorů
ovlivňujícíofdostupnost
vlastního bydlení
Zdroj: ze
European
Mortgage
Federation,Bank
Israel
2013
*2012 hypoteční trh. V rámci Evropy se míra využití hypotečního
je funkční
120
financování
velmi liší – analýza ukazatelů zadluženosti bytového fondu
(objem hypoték k HDP) i rezidenčního dluhu na hlavu (objem hypoték
100
na obyvatele nad 18 let) indikuje zajímavé závěry.
10 000
8 000
6 000
Rezidenční dluh na hlavu (dospělí nad 18 let, EUR)
80 hrubá měsíční mzda
a průměrná
UR)
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
etersburg
terinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
arcelona
Valencia
enhaven
Odense
Aarhus
sterdam
en Haag
Utrecht
otterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
London**
r London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
is (inside)
ris region
Lyon
Marseille
60
3.Rusko a Izrael,Bank
kdeofjeIsrael,
dostupnost
vlastního bydlení nejnižší.
výpočty Deloitte
20
2013
10
000 Británie a Francie, kde je úroveň HDP na obyvatele
2.Itálie, 10
Velká
4
120v paritě kupní síly na průměru EU nebo mírně nad ním (101-109 %
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
průměru EU) 0tvoří spolu
s tranzitivními
ekonomikami
České repub100 2
měsíční
mzdas nižší dostupností vlastního
liky, MaďarskaPrůměrná
a Polskahrubá
skupinu
zemí
HUhrubých
PL CZročních
ES PT
UKbytovou
FR NLjednotku
DK BE DE
0
80bydlení
(7,2 – 8,5
platůITza AT
novou
DK DE PT IE BERUNL IL IE ES AT CZ IT HU PL FR UK RU IL
2
o rozloze 70 m ).
40
Nejvyšší
ročních
platů jebytové
třebajednotky
v Rusku (10,4) a Izraeli
*nabídková
cena,počet
**staršíhrubých
bytové jednotky
***všechny
12 000
Zdroj: (12,1).
národní statistické úřady, výpočty Deloitte
2 000
400%
350% 0
140 6
60
Další skupinu, pro kterou je vlastní bydlení méně dostupné, představují země, kde je pro nákup nového bytu o rozloze 70 m2 zapotřebí
7,2 – 8,5 hrubých ročních platů – jedná se o Českou republiku, Itálii,
HU PT PL RU
CZ
DE*
IE*** AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
IL
FR**
Maďarsko, Polsko, Francii a Velkou Británii.
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
Dostupnost vlastního bydlení se nezdá být významně korelovaná
s ekonomickou vyspělostí země. Pokud v jednom grafu zobrazíme
HDP na obyvatele v paritě kupní síly a dostupnost vlastního bydlení,
Srovnání
4 000 vybraných metropolí s průměrem dané země
(průměr země
2013 tři skupiny zemí:
lze= 100%),
identifikovat
50 000
12
3 000 100%
Průměrná 50%
transakční cena nových bytových jednotek
2 500
meziroční změna (%)
0%
2 000
AT
1 500
DE*
2012
EUR / m²
DK
DE PT dluh
BE na
NL hlavu
IE (dospělí
ES AT nad
CZ 18ITlet,HU
Rezidenční
EUR)PL FR UK RU IL
a průměrná hrubá měsíční mzda
Dostupnost
vlastníhoúřady,
bydlení
Zdroj:
národní statistické
výpočty Deloitte
Hrubých
platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²), 2013
60 ročních
000
rezidenční dluh na hlavu (EUR)
IL
HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100)
Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané země
0
(průměr země = 100%), 2013
HU PT PL RU CZ ES DE* NL IE DK BE AT IT FR
400%
Průměrná
cena nových bytových jednotek
2012 transakční
2013
EUR / m²350%
300%
20
4
1 000
0
10
6
•• 7 hlavních měst přesahuje celostátní průměr o více než 50 % - Lisabon, Varšava, Berlín, Vídeň, Madrid, Kodaň a Amsterdam.
1 500
40
12
60 00060
HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr E
100
80
Analýza
60
40
20
Dostupnost vlastního bydlení se ve sledovaných zemích výrazně liší.
Zatímco v Dánsku je k pořízení nového bytu zapotřebí 2,1 násobek
průměrného ročního hrubého příjmu, v České republice je to
7,2 násobek, podobně jako v Polsku a Maďarsku se 7,4 násobkem.
HU PL FR
5,0%
UK RU IL
10,0%
0
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou
jednotku (70 m²)
DK
UK
DE PT
IL RU
BE
NL
IE
ES
AT
CZ
IT
HU
PL
FR
Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte
Průměrná transakční cena nových bytových jednotek
EUR / m²
Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost
10 000
8 000
140
Rezidenční dluh k HDP (%)
2013
120
Zadluženost bytového fondu
100
Důležitým
indikátorem rezidenčního trhu je zadluženost bytového
fondu,
tj. podíl objemu hypotéčních úvěrů k HDP. Hodnoty tohoto
80
4 000
indikátoru se ve sledovaných zemích podstatně liší – zatímco průměr
2 000 60
EU27 je 52 %, Česká republika vykazuje nejnižší úroveň zadlužení
0 z členských
zemí EU, tj. 14,3 % HDP; na druhou stranu Nizozemí
40
a Dánsko vykazují nejvyšší úroveň zadluženosti, přičemž podíl hypoték
20
k HDP převyšuje 100 %. Rusko jakožto země mimo EU má v tomto
porovnání
nejnižší zadluženost bytového fondu, která dosahuje výše
0
2,0
4,0
6,0
8,0
10,0
12,0
HU PT0,0PL RU
3 %
HDP. CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR**
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
6 000
Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou
2012
2013
jednotku
(70 m²)
Ze sledovaných
západoevropských
zemíATvykazuje
DK cena,
DE **starší
PT BE
IE ***všechny
ES
CZ ITnejnižší
HU zadluPL FR
*nabídková
bytovéNLjednotky
bytové
jednotky
ženost
bytového
fondu
Itálie
a Rakousko,
kde
se
pohybuje
ve výši
RU úřady, výpočty Deloitte
UK ILstatistické
Zdroj: národní
23 % a 27 % HDP. Ve Francii a Německu, dvou hlavních evropských
Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte
ekonomických velmocích, je vykazovaná úroveň hypoték ve výši 43 %
a 45 % HDP.
Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané země
(průměr země = 100%), 2013
Rezidenční dluh k HDP (%)
400%2013
250%
100
200%
150% 80
100%
Budapest
Lisbon
Porto
Warsaw
Krakow
Moscow
Saint-Petersburg
Ekaterinburg
Prague
Brno
Ostrava
Berlin
Hamburg
Munich
Frankfurt
Dublin
Cork
Galway
Wien
Graz
Linz
Madrid
Barcelona
Valencia
Cobenhaven
Odense
Aarhus
Amsterdam
Den Haag
Utrecht
Rotterdam
Brussels
Antwerp
Ghent
Milan
Rome
Turin
Inner London**
Outer London
Tel- Aviv
Jerusalem
Haifa
Paris (inside)
Paris region
Lyon
Marseille
50% 60
40
20
HU PT
PL
RU
CZ
DE*
IE***
AT
ES
DK
NL
BE
IT
UK
0
RU CZ PL HU IT AT IL* FR DE BE ES PT IE
*nabídková cena, **starší bytové jednotky ***všechny bytové jednotky
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
Zdroj: European Mortgage Federation,Bank of Israel
*2012
IL
FR**
UK DK NL
0
RU CZ
PL
HU
IT
AT
IL* FR
DE
BE
ES
PT
IE
UK DK NL
V porovnání
západoevropskými
Zdroj: s ostatními
European Mortgage
Federation,Bank zeměmi
of Israel má Itálie i při
zohlednění
poměrně nízkého průměrného platu relativně nízký rezi*2012
denční dluh na obyvatele. Nejvyšší dluh na obyvatele vykazuje Dánsko,
kde jsou však zároveň zdaleka nejvyšší průměrné platy.
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
Průměrná hrubá měsíční mzda
HU PL
IE RU
CZ
IL
ES
PT
IT
AT
UK
FR
NL
DK
BE
DE
Zdroj: European Mortgage Federation, národní statistické úřady,
Bank of Israel, výpočty Deloitte
Rezidenční dluh na hlavu (dospělí nad 18 let, EUR)
Rezidenční
dluh na obyvatele
a průměrná
hrubá měsíční
mzda
K důležitým indikátorům hypotečního trhu patří i výše hypotečního
úvěru na dospělého obyvatele. Na hodnotu tohoto poměrového uka50zatele
000 má vliv celá řada faktorů, mezi ty zásadní patří zejména:
60 000
• cena
40•000
60
Nizozemí,
Irsko, Velká Británie, Francie a Rakousko, kde se platy
pohybují v rozmezí od 2 477 do 3 000 EUR, se významně liší ve výši
40
rezidenčního
dluhu na obyvatele – v Nizozemí je dluh 4x vyšší
než v Rakousku (48 500 EUR oproti 12 030 EUR). Ve Velké Británii
20
(30 700 EUR) a Irsko (36 400 EUR) je zadluženost výrazně vyšší než
ve Francii, kde dosahuje 16 900 EUR.
Rezidenční dluh na hlavu (dospělí nad 18 let, EUR)
a průměrná hrubá měsíční mzda
350%
120
300%
0%
Nejnovější členové EU, tranzitivní ekonomiky Maďarska, Polska a České
120
republiky s obecně nejnižší platovou úrovní v rámci Unie, vykazují
v rámci
EU nejnižší rezidenční dluh na obyvatele. Pro Rusko také platí
100
rovnice nižší plat = nižší rezidenční dluh, proto je ruský rezidenční dluh
na obyvatele
nejnižší z porovnávaných zemí.
80
rezidenční dluh na hlavu (EUR)
HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100)
12 000
rezidenční dluh na hlavu (EUR)
%
120
DK
10
UK
BE 8
CZ
PL 6
FR
RU 4
NL
HU 2
IT
ES 0
DK DE PT BE NL IE ES AT CZ IT
-15,0%
-10,0%
-5,0%
0,0%
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
*nabídková cena
Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte
nemovitosti;
• poměr úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti;
30•000
• počet hypoték poskytnutých na počet obyvatel.
20•000
10Pro
000srovnání
vybraných zemí byl tento indikátor sledován v kontextu
průměrné
hrubé
měsíční mzdy, aby bylo možné data správně interpre0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
tovat.0
Z Evropského porovnání dostupnosti vlastního bydlení a hypotečního
trhu je možné usuzovat, že Česká republika nevybočuje z mantinelů tranzitivních ekonomik – dostupnost vlastního bydlení je velmi
podobná jako v Polsku i Maďarsku a je výrazně nižší než u první
skupiny vyspělých Západoevropských ekonomik. Na druhou stranu,
vlastní bydlení je dostupnější než ve Velké Británii či Francii.
Vzhledem ke krátké historii hypotečního financování není překvapující,
že zadluženost bytového fondu tranzitivních ekonomik je velmi nízká,
v České republice dokonce nejnižší ze srovnávaných zemí EU. Nízká
zadluženost hypotečním úvěrem na obyvatele poté odpovídá nižším
možnostem obyvatel České republiky splácet hypoteční úvěr a to
z důvodu relativně nižší platové úrovně.
Průměrná hrubá měsíční mzda
HU PL
IE RU
CZ
IL
ES
PT
IT
AT
UK
FR
NL
DK
Zdroj: European Mortgage Federation, národní statistické úřady,
BE
DE
SMART stavebnictví • léto 2014
11
Přichází čas pro BIM ve veřejných
zakázkách?
Většina lidí, kteří se pohybují v oblasti stavebního průmyslu již o informačním modelování budov
(BIM) slyšela. Pro ty, kteří neví, co si pod tímto pojmem představit, provedu jen krátké shrnutí.
Předně se jedná o nový přístup ke stavebnictví a ke spolupráci na stavebních projektech. I když
se BIM překládá z angličtiny jako „Informační modelování budov“, není to úplně přesné, protože
metodika práce a související nástroje se používají i v oblasti infrastrukturních staveb a v dalších
sektorech stavebnictví.
Ing. Martin Černý
Můžeme si tedy představit, že výsledkem celého procesu je „digitální model stavby“ využitelný po celou dobu životnosti stavby.
Hlavní myšlenkou je postoupit od sdílení dokumentů a výkresů
ke sdílení informací. Ať už je to na v rámci jedné organizace (což
se označuje někdy jako osamělý BIM), nebo lépe mezi jednotlivými organizacemi. Čím více účastníků projektu přistoupí na tuto
metodu práce, tím jsou celkové úspory potenciálně větší. Situace
samozřejmě není zatím tak ideální, ale to je spíše na vrub nedokonalých nástrojů a zažitých pracovních postupů, než přístupu
samotného.
V některých zemích je již BIM povinný pro stavební zakázky pro
státní správu. Z Evropy jsou to především severské země (Norsko,
Finsko, Dánsko) a potom Velká Británie, kde bude BIM povinný pro
všechny státní zakázky od roku 2016. Proto je do tohoto sektoru
v posledních letech investováno nemalé množství finančních
prostředků na vývoj standardů, vzdělávání, výzkum a vývoj a další
podpůrné aktivity. Výsledkem je nebývalé oživení jinak stagnujícího
průmyslového sektoru s průběžným cílem expandovat maximální
měrou na světový stavební trh. Setkal jsem se u nás i s názorem, že
BIM je hotový a že na něm není žádný výzkumný potenciál, což si
pravděpodobně Britská vláda nemyslí a zatím to vypadá, že se jim
daří.
Téměř každý, kdo se dostatečně seznámil s metodikou BIM uznává,
že přínosy převažují negativa a to na různých úrovních od koordinace profesí a detekce kolizí přes automatickou generaci výkresové
dokumentace a snadné provádění změn až po integrovaný přístup
k navrhování, kdy jsou průběžně zapojení odborníci napříč odbornostmi a mají tak možnost ovlivnit návrh stavby ještě ve fázích,
kdy je možné významně ovlivnit výsledné parametry, ať se jedná
o komfort, energetickou náročnost, nebo finanční proveditelnost.
Podstatný je také přínos v oblasti správy majetku, kdy je možné
spravovat opravdu zodpovědně majetek, ke kterému existují patřičné informace již od fáze návrhu.
U nás se zpravidla setkávám s odhadem, že k širokému použití
v České republice dojde nejdříve za mnoho let, protože státní
správa není pružná a mnoho lidí ve skutečnosti nechce spolupracovat, pokud k tomu nejsou přinuceni, podobně jako tomu je
12
O autorovi článku
Martin Černý vystudoval na Fakultě stavební Vysokého
učení technického v Brně obor geodézie. V rámci
svého doktorského studia (již téměř dokončeného) se
setkal s informačním modelováním budov na pracovní
stáži ve Velké Británii. Tam pracoval pro profesora
Stephena Lockleyho na Northumbria university.
Mimo jiné se podílel na vzniku britské národní BIM
knihovny (NBL) vývojem nástrojů podporujících
otevřené standardy, především IFC. I po návratu do
ČR v roce 2012 se nadále věnuje BIM jako Junior
Researcher v Centru AdMaS na Fakultě stavební VUT
v Brně, které reprezentuje v Odborné radě pro BIM.
Pokračuje i ve spolupráci s Northumbria University jako
Senior Research Assistant a podílí se nadále na vývoji
nástrojů pro tvorbu NBL směrem k otevřeným
standardům a na dalších projektech zaměřených
na práci s informacemi o budovách. Zároveň se
zabývá vztahem BIM a GIS a doufá, že se mu podaří
díky tomuto spojení podpořit problematiku rozvoje
chytrých měst a regionů.
ve Velké Británii. Velkým pokrokem směrem k tomu je však nová
evropská směrnice o veřejných zakázkách. Ta by měla zajistit, aby
byla předmětem veřejné soutěže především výsledná hodnota,
nikoli nejnižší cena, jak vyplývá z tiskové zprávy evropského parlamentu. Nová legislativa by měla nastavit rovné podmínky napříč
unií a podpořit růst ekonomiky. Zároveň by podle tiskové zprávy
měla klesnout úroveň spojené administrativy až o 80%.
Kromě legislativní podpory se rozvíjejí i aktivity směrem k tvorbě
potřebných norem na úrovni EU. CEN sestavuje speciální pracovní
skupinu, která se bude ve spolupráci s ISO a aliancí buildingSMART
zabývat problematikou BIM. Česká republika se prostřednictvím
UNMZ přihlásila ke spolupráci a udělala tedy jeden z prvních kroků,
které podporují využití metodiky BIM i u nás.
Komentář
Větší váha by měla být kladena na kvalitu, životní prostředí, sociální
aspekty a inovace. Také je důležité, že kromě ceny bude možné soutěžit o náklady na životní cyklus staveb. To nahrává právě měřítku kvality
stavebních prací a využití BIM jednak pro analýzy, ale především pro
prokazování kvality vůči zadavateli. Je třeba dodat, že se do přípravy
nové směrnice aktivně zapojily již zmíněné státy, které BIM v nějaké
míře vyžadují. Snažily se především zajistit, aby nová směrnice jejich
požadavky nepovažovala za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro
rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací.
Směrnice zároveň doporučuje maximálně využívat elektronické komunikace a nástrojů pro veřejné zakázky, což opět nahrává BIM ve smyslu
automatizované práce s informacemi a například i automatického
vyhodnocení, zda návrh splňuje podmínky zadavatele.
Česká republika má nyní maximálně 24 měsíců (od 4.2.2014) na to,
aby evropskou směrnici přejala do svého právního řádu. Díky této
směrnici se tak otevře možnost požadovat BIM v rámci veřejných
zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality
dodávaného díla. Tak je tomu právě i v uvedených severských zemích
a Velké Británii. V Británii na to pak navazuje snaha lépe hospodařit se
státním majetkem.
Zdroje:
Tisková zpráva Evropského parlamentu:
http://www.europarl.europa.eu/news/en/news-room/
content/20140110IPR32386/html/New-EU-procurement-rules-to-ensure-better-quality-and-value-for-money
Schválený návrh nové směrnice:
http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/modernising_rules/COM2011_897_en.pdf
Vliv Spojeného království na směrnici z hlediska BIM:
https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/34710/12-1327-building-information-modelling.pdf
http://www.construction-manager.co.uk/news/eu-votes-embed-bim-europe-wide-procurement-rules/
BIM příručka:
http://issuu.com/czbim/docs/bim-prirucka-2013-v1
SMART stavebnictví • léto 2014
13
Novinka
Nové trendy v oblasti kanceláří
Michal Melč, [email protected],
Oblast nemovitostí je specifická svojí komplexitou: od daňových otázek,
oceňování, přes optimální velikost realitního portfolia, jeho strukturu
a rozmístění, vlastnictví až po např. nové směry a vývojové trendy v oblasti
kancelářského trhu, které budou, mj. i v souvislosti s nástupem nové
generace, pohled na kancelářské prostory stále významněji ovlivňovat. To
vše, spolu s agendou optimalizace, snahou o snižování nákladů, hledání
cest jak efektivně zvládat, řídit a spravovat realitní portfolio ve firmách,
co a do jaké míry spravovat interně a co externě, vytváří novou realitu,
na kterou se profesionálové v oblasti nemovitostí musí připravit.
Abychom napomohli orientaci v této rozsáhlé problematice nejen
našim klientům, ale i profesionálům, kteří se v této oblasti pohybují,
proběhlo v rámci Deloiotte Academy diskusní setkání pod názvem
“Efektivní řízení nemovitostního portfolia“, první z navazujících debat
nad vybranými tématy, věnujících se problematice okolo nemovitostí.
Tak, jak vzrůstá tlak na výkon korporátních útvarů odpovědných
za oblast podpůrných služeb a zejména nemovitostí, roste také
požadavek na odbornou znalost a kompetence, které dnes stále
více přesahují i do oblastí mimo nemovitosti – příkladem může být
zejména IT, HR anebo finance. Potřeba této multidisciplinarity vytváří
novou skutečnost, na kterou je třeba reagovat. Z úzce zaměřeného
specialisty na oblast nemovitostí, který zpravidla plnil roli správce
realitního portfolia, se tak postupně stává odborník na nemovitosti
s širokým záběrem a partner pro top management.
Požadavky a kritéria pro výběr kancelářských prostor
Business požadavky
Organizační jednotky
Kultura a hodnoty společnosti
Document Management System
Business Continuity Planning
Funkční specifika
Prostorové uspořadání
Pracovní styly a typologie
Sdílení pracovišť
Dostupnost
Technické parametry
Stavba
Design
Bezpečnost
ICT
Životní prostředí
Smluvní podmínky
Definice kritických parametrů
nájemní smlouvy
Flexibilita nájemní smlouvy
Služby poskytované
pronajímatelem
Deloite Office Audit - schéma
Office efficiency
audit
Analýza
a typologie
pracovních pozic
Design a řešení
Office efficiency audit
Nájemní smlouva
14
Efektivita využití
plochy
Využití pracovišť
Jaké trendy budou ovlivňovat, anebo možná už ovlivňují
oblast realit a podpůrných služeb ve firmách v oblasti kancelářských prostor?
Bezpochyby nejvíce určujícími jsou dva hlavní faktory: vstup nové
generace na pracovní trh a snaha o efektivní využití prostor. V této
souvislosti se objevují stále více termíny jako „new ways of working“,
„activity based working“, „flexiworking“ apod. Přes rozdílné významové odlišnosti, dané do jisté míry popularitou tématu, mají ale jedno
společné: zdůraznit a odlišit nový pohled na kancelářské prostory
a jejich roli.
Pracovat z kanceláře už dnes v mnoha profesích a firmách není nutné,
naopak - nastupující generace, která s výpočetní technikou vyrůstala
takřka od narození už nelpí na „svém“ pracovním stole, jejím pracovním „stolem“ je spíše obrazovka notebooku anebo tabletu. Kanceláře
se tak stávají spíše interaktivním místem k setkávání, diskusím
a týmové práci. Tím, jak se práce v kanceláři stále víc a více virtualizuje
a práce s datovými úložišti (Dropbox apod.) resp. s firemními úložišti
dat a vzdálenému přístupu k nim se stává běžnou praxí, potřeba pracoviště pro každého zaměstnance dostává stále větší trhliny. Ve větší
či menší míře lze pracoviště sdílet, v závislosti na typologii pracovních
pozic a jejich specifik.
Obvyklá KPI, např. m2/pracoviště [m2/WP] se tak stále více doplňují
ukazateli využití a obsazenosti pracovišť, jako např. počet zaměstnanců/pracoviště [FTE/WP] anebo průměrná míra využití pracoviště
v průběhu dne [%]. Znamená to, že firmy budou potřebovat méně
prostor? Do jisté míry ano, spíše se ale bude měnit kvalita kancelářského prostředí, kdy budeme svědky ústupu klasického „open space“
prostředí. Nové kanceláře budou stále „open“, ale nabídnou více prostoru pro kreativní a skupinovou práci, pro soustředění se a privátní
hovory, anebo týmovou práci a budou tak poskytovat větší flexibilitu.
První vlaštovky se již začínají objevovat na českém trhu, otázkou však
je, jak rychle se tento trend na českém trhu zabydlí a jaký pro něj bude
prostor, s ohledem na končící nájemní smlouvy, ochotu firem investovat
do nového pracovního prostředí, globalizaci a postupující centralizaci.
Často zmiňované kanceláře společnosti Google jsou svého druhu
extrém, ale obory jako IT, telco anebo poradenství mají šanci se stát
v tomto směru na našem trhu průkopníky - zefektivnit svoje procesy,
snížit provozní náklady a reagovat na pracovní trh a jeho očekávání.
O nových konceptech využití kancelářských prostor uvažují společnosti,
které si přínosy plynoucí ze změny pracovního prostředí uvědomují, a to
i ve více tradičních odvětvích, jakým je např. stavebnictví..
Velký důraz tak při přejednávání nájemních smluv bude kladen
na správné určení potřebné kancelářské plochy, detailní analýzu
pracovních pozic a jejich typologie, míru využití pracovišť a možnosti
jejich funkčního sdílení, to vše s ohledem na podnikatelský záměr
a obchodní plány firmy.
Konzultace v této oblasti a její širší kontext nabízíme jak našim
zákazníkům, tak i odborníkům, pod které oblast podpůrných služeb,
nemovitostí anebo financí ve firmách spadá. Více informací o akcích
Deloitte Academy, našich službách a nabídce naleznete na
http://events.deloitte.cz/cs.
Kalendář akcí
Dny stavitelství
a architektury 2014
1. 9. - 21. 11. 2014
Praha
www.dsa-info.cz
Young Architect
Award 2014 16. 9. - 2014
Praha
www.dsa-info.cz
FOR WOOD 2014
16. - 20.9.2014
Praha
http://www.for-wood.cz
FOR ARC
H 2014 16. - 20.9
.2014
Praha
http://ww
w.forarch
.cz
@
Napište nám – za jakékoliv Vaše náměty či dotazy děkujeme.
Archiv SMART
Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR
[email protected], www.sps.cz
Veškerá minulá čísla můžete
nalézt kliknutím na záložku
SMART stavebnictví na www.sps.cz.
Ing. Miroslav Linhart, Deloitte
[email protected], www.deloitte.com
Ing. František Glazar, ÚRS Praha
[email protected], www.urspraha.cz
Naleznete zde také SMART
v anglickém jazyce.
© 2014 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha
SMART stavebnictví • léto 2014
15