ln_praha - 1

5. díl dokumentárního seriálu BBC
Ušetřete s LN 100 Kč
DVD Planety HVĚZDA
V prodeji na stánku
s LN za 49 Kč.
Více na straně 16
149,-
SLUNCE MÁ VLIV NA VŠE KOLEM NÁS. JAKÉ VLASTNĚ JE?
NEZÁVISLÝ DENÍK ZALOŽENÝ 1893
ÚTERÝ 14. ŘÍJNA 2008
BYDLENÍ
CENA 13 Kč (Předplatné 12 Kč*)
Kundera promluvil: Je to lež
Historici zveřejnili dokumenty o Kunderově udání v 50. letech. Spisovatel ale tvrdí, že nikoho neudal
SLOUPEK LN
Kunderův hřích
dík ústavu totality
Hypotéky a krize
Jak ovlivní krize finančních trhů
vaše bydlení? Rozhodně nepřeje
stoprocentním hypotékám.
Největším rizikem pro splácení
strana I
je ztráta zaměstnání.
ZBYNĚK PETRÁČEK
Repro ÚSTRCR, Respekt aČTK
BYZNYS
Nobelovu cenu za ekonomii
letos získal americký
ekonom a publicista Paul
strana 14
Krugman.
KULTURA
Spisovatel Pavel Kohout vydal
nový román Smyčka. Vrací se
v něm o šedesát let zpátky, do
strana 19
poválečné doby.
Oběť udání: Miroslav Dvořáček
Údajný udavač: Milan Kundera
Neprávem podezíraná: Iva Militká
ÚHEL POHLEDU
HANA ČÁPOVÁ, JANA MACHALICKÁ
MILOŠ ČERMÁK
novinář
Dobrá značka
jménem Amerika
zbankrotovala
ám rád Ameriku. Nabídla světu systém, který
zhodnocuje dvě velmi
cenné kvality: svobodu a odvahu.
Navíc Amerika ukázala, že tento
systém funguje. Dosáhla díky
němu prosperity, vlivu a celosvětové dominance. Hrozné dvacáté
století skončilo happy endem
díky Americe. Porazila komunismus a svými technologiemi, které
otevřela světu, odstartovala informační revoluci. Nebýt těchto
dvou událostí, žili bychom úplně
jiné životy.
Proto se mnozí dnes tak nevěřícně ptají: Co se to vlastně s Amerikou v posledních několika letech
a vlastně i týdnech stalo? Je to až
krutě prosté. Dobrá značka jménem Amerika zbankrotovala. Aspoň ta verze Ameriky, která sama
sebe exportovala do světa jako univerzální recept na úspěch. Pokus
Bushovy administrativy vyvézt ji
nejen po dobrém, ale také vojenskou silou selhal. Způsobil politické škody. A likvidaci dobré značky teď korunuje finanční krach netušených globálních rozměrů.
M
Pokračování na straně 10
LIDOVÉ NOVINY ROČNÍK XXI - ČÍSLO 242
Belgie, Německo, Rakousko, Lucembursko 1,60 €
Slovensko 22 SKK/0,73 €
PŘEDPLATNÉ
225 555 533
* průměrná cena za jeden výtisk při roční frekvenci platby
lidovky.cz
Navštivte náš zpravodajský server
www.lidovky.cz
sme světoví, hotovo. Milan
Kundera je jediný český spisovatel, který aspiruje na nobelistu, a teď je z něj navíc udavač. Pěkná česká tradice a ani ve
světě nic nového. I na nobelistu
Güntera Grasse prasklo členství
v SS, a na popularitě neztratil. Zajímavější je, jak jsme k té informaci o Kunderovi přišli.
Žádný senzační coming out,
jak to známe od Grasse. Žádný
prefabrikovaný kompromat, jak
to známe z Ruska či od domácích
bafuňářů. Ten příběh je jako z filmového scénáře. Figuruje v něm
láska, zrada, agenti, útěk, pocit
křivdy a mnoho neznámých, říká
sám člověk, který pátral po příběhu vlastních příbuzných.
No není to jak z Hollywoodu?
Není. Je to příběh z Ústavu pro
studium totalitních režimů. Ten
ústav bojuje o své přežití. Že
jsou proti němu komunisté, chápeme. Horší je, že mu vyčítá politizaci historie a vytváření dohledu i Jiří Paroubek. Takže následující otázky jsou pro něj.
Dohledal by kunderovskou informaci stát se svými institucemi? Těžko, nemá-li přesné zadání. Dohledal by ji zainteresovaný
jedinec? Těžko, bez ústavu by
jako soukromník do bezpečnostních složek nemohl. Tak jaká politizace dějezpytu? Jaký dohled?
To, co teď česká společnost ví
o dávném hříchu Milana Kundery, ví díky ústavu totality.
J
HORIZONT
Pravicový populista Jörg Haider
v sobotu zahynul při
autohavárii, povolební
Rakousko ale ukazuje, že jeho
odkaz je na vzestupu. strana 11
PRAHA „Je to atentát na autora,“
prohlásil včera Milan Kundera o obvinění, že v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Spisovatel, který se už čtvrt století brání
kontaktu s novináři, včera udělal výjimku. Sám se ozval do ČTK, aby
označil tvrzení historiků za lživá.
Ústav pro studium totalitních režimů a týdeník Respekt včera zveřejnily příběh starý padesát osm let.
Kunderovi tehdy bylo 21 let a studoval režii na pražské FAMU. Jen
o rok starší Dvořáček přijel do Prahy splnit svou zpravodajskou misi.
Měl kontaktovat vysoce postaveného zaměstnance Chemapolu a domluvit s ním předávání zpráv o chemickém průmyslu.
Při návštěvě Prahy Dvořáček náhodou potkal svou známou z dětství
Ivu Militkou a domluvili se, že přespí u ní na vysokoškolské koleji. Militká se o hostu zmínila svému příteli Miroslavu Dlaskovi a ten vše řekl
Milanu Kunderovi.
Archivy teď vydaly dokument,
podle kterého to byl právě Kundera,
kdo Dvořáčka udal. Ten byl odsouzen za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu na 22 let, odseděl si 14. Dnes
žije ve Švédsku a patrně dosud podezíral svou kamarádku Militkou, že
ho udala právě ona.
„Toho člověka jsem vůbec
neznal,“ hájí se Kundera
„Jsem úplně zaskočen něčím, co
jsem nečekal, o čem jsem ještě včera
nevěděl a co se nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal,“ řekl Kundera včera ČTK. Dokument, na kterém
je jeho jméno, je podle spisovatele
záhadou. To, co Ústav pro studium
totalitních režimů a média učinily,
označil za „atentát na autora“, který
se podle něj stal účelově v době, kdy
ve Francii začíná knižní veletrh.
Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Adam Hradilek, který na dokument týkající se Kundery
náhodou narazil při zpracovávání
příběhu agenta chodce Miroslava
Dvořáčka, je spisovatelovou reakcí
zklamán. „Je škoda, že není schopen se k tomu postavit tváří v tvář,“
řekl LN.
„Doufali jsme, že se od Kundery
dozvíme zbytek příběhu. Doufali
jsme v jeho obšírnější reakci, která
by věc projasnila a přidala něco nového,“ řekl vedoucí oddělení dokumentace Ústavu pro studium totalitních režimů Vojtěch Ripka.
O pravosti dokumentu neměli
podle Ripky badatelé pochybnosti.
A nemají je ani teď. „Nebyl nastolen
žádný rozumný důvod, který by ho
zpochybňoval,“ řekl Ripka.
Kauzy si všimla také zahraniční
média. Ve Francii, kde Kundera
žije, internetové servery a velké deníky v poměrně velkém rozsahu citují časopis Respekt – v podstatě
celý příběh přebírají bez vlastních
komentářů. Le Monde v této souvislosti připomíná Güntera Grasse
a jeho účast ve Waffen SS v době
2. světové války, kde působil jako
ani ne osmnáctiletý mladík. Vlastní
komentáře většinou nepřipojují ani
jinde. Výjimkou je německý deník
Die Welt, který píše o „ostudné zradě Milana Kundery“ a tvrdí, že Kundera přestává být morální autoritou.
Zdrženlivé jsou vesměs reakce
českých literátů. „Nevěřím tomu,“
řekl Ludvík Vaculík. Podobně reagovali i další spisovatelé.
Čtěte TÉMA na straně 3
EU vábí Lukašenka, aby
Akcie polila živá voda,
jej vytrhla z ruského vlivu české vzrostly o 10 procent
KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ
LUCEMBURK (od zvláštní zpravodajky LN) Běloruský vůdce
Aleksandr Lukašenko se může
bez obav vydat do svých oblíbených
Karlových Varů. Dosud byl na seznamu osob, které nemohou dostat
vstupní vízum do zemí Evropské
unie, teď už to ale neplatí.
Sedmadvacítka totiž
včera po dvou letech zrušila zákaz cestování pro skupinu běloruských politiků
včetně „posledního evropského diktátora“, jak je Lukašenko na Západě přezdíván.
Stalo se tak na
základě hodnocení nedávných
parlamentních
voleb v Bělorusku, které
podle mezinárodních pozorovatelů
neprovázelo
Foto ČTK/AP
tak flagrantní
porušování demokratických principů jako v minulosti. Propuštěni z žaláře byli poslední političtí vězni.
„Sice se přes ty malé krůčky zase
prokázalo staré rčení, že není důležité, kdo jsou kandidáti (ve volbách),
ale kdo sčítá hlasy. Je tu však otázka, aby se Bělorusko nedostalo do
naprosté závislosti na Rusku. Proto
to vstřícné gesto,“ komentoval rozhodnutí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Zrušení zákazu cestovat platí
jen na půl roku a jeho prodloužení unie podmiňuje tím, že běloruský režim bude pokračovat
v uvolňování politických poměrů. Například, že dá
svobodu médiím podle nově
přijatého zákona. Pokud se
tak nestane,
návrat sankcí bude opět
na stole.
Pokračování
na straně 8
RADEK ŠALANDA
PRAHA Ještě v pátek se nad akciovými trhy všude ve světě zatahovala
černá mračna a akcie rekordně padaly. Včera už ale bylo všechno jinak.
Český kapitálový trh, podobně jako
ostatní burzy, rekordně posílil a připsal si 10,47 procenta.
Index PX uzavřel na hodnotě
981,5 bodu a zaznamenal jeden z největších jednodenních nárůstů. Dařilo se hlavně developerům, z nichž
akcie firmy Orco zpevnily o výjimečných 30,32 procenta.
Tuzemský akciový trh včera patřil mezi nejziskovější a snažil se dohnat rekordní ztráty z pátku, kdy se
propadl skoro o 15 procent. Ostatní
evropské trhy si v růstové vlně připsaly mezi osmi a deseti procenty.
Ještě více než pražská burza vyrostl
například akciový trh ve Vídni
(+12,77 procenta) a akcie v Německu (11,40 procenta). I v zámoří se obchody s akciemi vzpamatovaly.
Wall Street vzrostl až o 10 procent.
Vzpruhou pro trh byla víkendová
schůzka představitelů eurozóny, kte-
ří se dohodli na plánu boje s finanční
krizí, zafungovala zřejmě i nabídka
neomezených úvěrů bankám od významných centrálních bank.
„Po pátečním zklamání finančních trhů nad nečinností politiků zavládlo včera na trzích nadšení. Všichni s úžasem sledovali, jak vlády mnoha zemí světa na několika kontinentech přijímají opatření na obnovu důvěry ve finanční systém,“ uvedl analytik firmy Next Finance Vladimír Pikora. Ke korekci podle něho dochází
bez nových zpráv, a to pouze na základě dočasného zlepšení nálady na
světových akciových trzích.
Pokračování na straně 13
Jak včera
rostly burzy (v %)
Praha (PX)
+10,47
Frankfurt (DAX)
Vídeň (ATX)
Paříž (CAC)
Sydney (ASX)
Hongkong (Hang Seng)
+11,40
+12,77
+11,18
+5,10
+10,24
Klaus vlajku
EU nevyvěsí
ani příští rok
PRAHA Ani české předsednictví
Evropské unie nepřiměje Václava Klause, aby nad svým sídlem,
tedy Pražským hradem, vyvěsil
modrou vlajku s dvanácti zlatými
hvězdami.
„Kvůli českému předsednictví
neplánujeme vyvěsit symbol Evropské unie,“ řekl včera mluvčí
Hradu Radim Ochvat. Podle něj
k tomu není důvod. „Stejně jako
na Hradě není vlajka EU, nevisí
tam nastálo ani vlajka NATO či
OSN, organizací, jejichž členem
je země také,“ dodal Ochvat.
Vlajka EU vlála nad Hradem
naposledy v listopadu 2005, kdy
sem zavítal předseda Evropské
komise José Barroso.
Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS)
by si přál, aby Klaus svůj čin zopakoval i příští rok a vlajku vyvěsil alespoň ve chvíli, kdy bude na
Hradě jednat nějaký představitel
unie.
„Já si samozřejmě myslím, že
pokud se tam budou nějaké akce
během předsednictví konat, tak
ta vlajka by tam být měla,“ řekl
Vondra.
Pokračování na straně 5