Zima - obec hradištko
Transkript
Zima - obec hradištko
Zpravodaj obce Hradištko zima 2008 Milí čtenáři, už nezbývá mnoho dní do chvíle, kdy budeme s napětím očekávat, až se hodinová ručička přiblíží k hodině dvanácté, aby ukončila rok 2008 a přivítala nový. Je třeba 9 580krát otočit klikou hodinového stroje, aby na Hradištku uplynul jeden rok. Věžní hodiny jsou dokladem poctivé kovářské práce, ale kým a kdy byly vyrobeny, se neví. Jisté je, že pochází z doby, kdy se z minuty tak moc nestřílelo a lidé méně spěchali. Zpomalte i Vy krok v čase vánočním a vychutnejte si jeho atmosféru. Nelpěte na tom, aby byl Váš byt dokonale uklizený, ale pokuste se vytvořit rodinnou pohodu. Nepočítejte, kolik peněz jste utratili za dárky, ale zamyslete se nad tím, zda obdarovanému uděláte radost. Nezavírejte se doma u televize, ale vyražte na některou z akcí hradištského adventu. Nechte se inspirovat vánočními vzpomínkami našich pamětníků a vytvořte svým dětem takové svátky, aby i ony jednou rády zavzpomínaly. Celý rok jsme se Vás na stránkách Zpravodaje snažili informovat o tom, co zajímavého se v naší obci děje. Přinášeli jsme užitečné informace z obecního úřadu, pozornost zaměřili na zastupitele obce a jejich činnost, pátrali jsme po historii, snažili se zaznamenat veškeré aktuální dění, které by nemělo být zapomenuto, ať se jednalo o dění v naší škole a školce nebo v jednotlivých spolcích. Až si za čas prolistujete letošní čtyři čísla Zpravodaje, zjistíte, že rok 2008 byl – řečeno slovy našeho pana prezidenta – rokem poklidným, bez dramatických událostí. Zapamatujeme si ho jako rok, kdy se zbouráním Ovčína zásadně změnil vzhled centra obce, kdy se narodil rekordní počet dětí a kdy byla postavena nová hasičská zbrojnice. Tento rok se také poprvé podařilo vydat čtyři čísla Zpravodaje, jak bylo původně zamýšleno. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli – článkem, nápadem či postřehem. Děkuji za Vaše pozitivní ohlasy, které mě vždy potěšily, i za Vaše kritické připomínky, které napomohly k odstranění některých nedostatků. Těším se na naše další setkávání na stránkách Zpravodaje a do nového roku Vám všem přeji hodně zdraví, elánu a rodinné pohody. Lucie Hašková OZNAČOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ČÍSLY Vážení spoluobčané, vlastníci nemovitostí, právě proběhlé volby odhalily poměrně častý nešvar v naší obci. Ukázalo se, že řada objektů není označena číslem popisným, což komplikuje nejenom doručování zásilek, ale ztěžuje identifikaci objektů městské policii, hasičům či záchranné službě. Dovolujeme si vás tímto upozornit, že povinnost označit budovu číslem popisným či evidenčním, ukládá vlastníkům nemovitostí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad. Standardní je bílé číslo v červeném poli o rozměru 14 x 18 cm. Při nesplnění této povinnosti se právnická osoba a fyzická osoba, která je podnikatelem, vystavuje možnosti udělení pokuty až do výše 10 000 Kč. Fyzická osoba se porušením této povinnosti dopouští přestupku podle zák. č. 200/1990 Sb., dle kterého jí může být uložena pokuta ve výši až 1 000 Kč. Žádáme vás, abyste si označení nemovitostí uvedli do souladu se zákony. V případě, že by někdo potřeboval pořídit novou tabulku s číslem, může se obrátit na Obecní úřad Hradištko. V této souvislosti znovu připomínáme, aby si všichni vlastníci zkontrolovali údaje v katastru nemovitostí a porovnali je se skutečným stavem, popřípadě zažádali katastr o jejich opravu. Jedná se zejména o chybně uvedený název obce. Dalším údajem, ve kterém dochází k nesrovnalostem, je chybně uvedené číslo objektu u domů, které byly v 80. letech přečíslovány. Informativní výpis z katastru nemovitostí můžete získat na www.cuzk.cz, ověřený pak na Obecním úřadě v Hradištku, pracovišti CZECH POINT. Jsme si vědomi, že orientaci v obci ztěžuje absence názvů ulic. Chtěli bychom proto navázat na aktivity předešlých zastupitelstev, na již navrhované názvy ulic, zaktualizovat je v souladu s platnou legislativou a v příštím roce zrealizovat jejich pojmenování. O navržených názvech ulic vás budeme informovat v některém z příštích Zpravodajů. stavební komise V listopadu byly v naší obci nainstalovány dva radary ukazující rrychlost projíždějících vozidel. Snad přispějí ke zklidnění dopravy a dodržování předepsané rychlosti v obci. Vodovodní infrastruktura obce Na základě zkušeností z předešlých let se v letošním roce zastupitelstvo obce rozhodlo přistoupit ke změně systému odečtů a následné fakturace za spotřebovanou vodu. V srpnu letošního roku odešly první zálohové faktury. V oblasti výstavby a rekonstrukce vodovodních řadů v obci byly v letošním roce zrealizovány následující projekty: – rekonstrukce vodovodního řadu „Propojení Rajchardov – Brunšov – I. část“, v délce cca 240 m – výstavba nového vodovodního zásobního řadu v lokalitě s místopisným názvem Budákov, v délce cca 800 m. Tento řad umožnil napojení 36 rekreačních objektů – přeložka vodovodního řadu Nade Vsí v délce 143 m vč. přepojení – dále bylo provedeno 21 nových vodovodních přípojek na stávající vodovodní řad a vyřešeno 5 havárek v různých lokalitách obce Hradištko. V současné době probíhá realizace následujících projektů: – pokračování rekonstrukce vodovodního řadu „Propojení Rajchardov – Brunšov – II. část“, cca 150 m. Po provedené rekonstrukci bude umožněno napojení na vodovodní řad dalším 5 objektům v této lokalitě – výstavba nového vodovodního řadu Nade Vsí, v délce cca 240 m a napojení 12 přilehlých objektů k rekreaci i trvalému bydlení – dále jsou připraveny s územním souhlasem k realizaci 3 vodovodní přípojky, ostatní jsou připraveny na jaro 2009. Pro letošní rok obec ještě připravuje k realizaci tyto projekty (jejich uskutečnění však závisí na klimatických podmínkách): – – rekonstrukce vodovodního řadu v silnici II/106 Brunšov – Směr: autobusová zastávka – Restaurace Rozmarná oprava havarijního stavu veřejného vodovodního řadu Brunšov – u objektu pí. Markové, pí. Abrahamové, na Raj- – chardově u pí. Ebrové a na Hradištku v lokalitě nad restaurací Japeka – u pí. Stibůrkové s probíhající rekonstrukcí vodovodního řadu Rajchardov – Brunšov – výstavba chodníku – Hradištko – Brunšov, I. etapa Rajchardov. Z jara následujícího roku obec připravuje k realizaci: – napojení rekreačních objektů v oblasti Rajchardova (u staré cesty) na veřejný vodovodní řad – pokračování rekonstrukce vodovodního řadu B17 směr do Dubí, včetně přepojení stávajících vodovodních přípojek. V projektové přípravě jsou akce: – zokruhování vodovodního řadu Brunšov – oblast nemovitosti p. Nožiny (Boti) – zajistí zlepšení tlakových poměrů na Brunšově – Pikovice – vodovod – Pikovice – kanalizace a ČOV – studie Hradištko – kanalizace a ČOV – vodovodní řad – Velká podkova – vodovodní řad Rajchardov – V Klicích III. etapa – zokruhování vodovodního řadu Brunšov – U Filmu Vodovodní řad Hradištko – Sekanka – zde je již vydané pravomocné stavební povolení, avšak k celkové výši nákladů zatím nelze realizovat. Realizace všech výše jmenovaných projektů a jejich posloupnost závisí na finanční pomoci státu, příp. Evropské unie. Z vlastních rozpočtových zdrojů je obec Hradištko schopna zainventovat pouze některé. Touto cestou děkujeme za pochvalné korespondence i slovní uznání, jež obec obdržela při realizaci svých projektů. Tyto projekty, které zahrnují rekonstrukce a opravy stávající infrastruktury a budování nových řadů, provádí firma p. Miloše Neužila spolu s Ing. Zuntem. Komise pro rozvoj inženýrských sítí Z jednání ZO Hradištko ze dne 15. září 2008 I. 1. Zastupitelstvo obce schvaluje: Rozpočtovou změnu č. 3/2008 2. Převod pozemku parc. č. 393/18 ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 1 663 m2, k. ú. Hradištko pod Medníkem v souladu s prohlášením o přechodu vlastnického práva k nemovitostem na obec na základě § 1, zák. ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, vyhotovené podle § 36, odst. 5, písm. a) a odst. 6 vyhlášky ČÚZK č.190/1996 Sb., ve znění vyhlášky ČÚZK č. 179/1998 Sb., o nabytí vlastnického práva obce Hradištko. Pozemek byl původně zapsán na MNV Hradištko. Pozemek se nachází v místní lokalitě Hradištko u bývalého zdravotního střediska – viz. příloha č. 2 tohoto usnesení. 3. Zastupitelstvo obce po projednání schvaluje působnost Místní akční skupiny Brdy-Vltava o.p.s. v územním obvodu obce Hradištko. 4. Jednorázovou sociální finanční výpomoc v částce 3 000 Kč paní Miladě Baštářové, bytem 252 09 Hradištko 173. II. Zastupitelstvo obce bere na vědomí: 1. Informaci starosty obce pana Antonína Merty o kontrole zápisu a přijatého usnesení č. 4/2008 z jednání zastupitelstva obce ze dne 23. 6. 2008. 2. Informaci o přípravě voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a Senátu Parlamentu České republiky v podmínkách obce Hradištko. 3. Informaci předsedy Kontrolního výboru Zastupitelstva obce pana Vladimíra Drahoše o provedené tematické operativní kontrole uzavřených nájemních smluv ze strany obce v roce 2007 a 2008. III. Zastupitelstvo obce ukládá: 1. Pracovníkovi OÚ Hradištko p. Válovi provést na základě tematické operativní kontroly kontrolního výboru úpravu nájemních smluv uzavřených v letech 2007 – 2008 s termínem do příštího jednání zastupitelstva obce. 2. Finančnímu výboru Zastupitelstva obce zpracovat návrh Obecně závazné vyhlášky obce Hradištko o systému sběru, shromažďování, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních a ostatních odpadů pro rok 2009 s termínem projednání na posledním jednání zastupitelstva obce v roce 2008. 3 Volby do zastupitelstva Středočeského kraje a Senátu parlamentu ČR 17. – 18. října 2008 Tak jako v celé České republice i v naší obci proběhly volby do Zastupitelstva Středočeského kraje a 1. kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve dnech 17. – 18. října 2008. Naše obec je již tradičně rozdělena na tři volební okrsky – volební okrsek č. 1 Hradištko, volební okrsek č. 2 Pikovice a volební okrsek č. 3 Brunšov. Ve všech těchto třech okrscích volby proběhly bez jakýchkoliv zásadních problémů. Předvolební kampaň i přímý průběh voleb ukazoval, že mezi sebou budou soupeřit především kandidáti dvou stran, a sice Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické a tento předpoklad se plně potvrdil při konečných výsledcích i v naší obci. Počet voličů v rámci celé obce zapsaných do výpisu ze stálého seznamu voličů byl 1 242, přičemž počet platných odevzdaných hlasovacích lístků byl 413, což je 33,2 % oprávněných voličů. Konkrétní výsledky vypadaly následovně: Politická strana Platné hlasy % plat. hlasů ODS 198 47,9 ČSSD 110 26,2 KSČM 41 9,9 ZELENÍ 13 3,1 Z uvedeného přehledu vyplývá, že v naší obci získal nejvíce hlasů Ing. Jaromír Volný za ODS, který společně s MVDr. Josefem Řihákem z ČSSD v rámci volebních výsledků celého volebního obvodu č. 18 postoupil do 2. kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Toto 2. kolo proběhlo následující týden ve dnech 24. – 25. října 2008 s následujícími výsledky. Z celkového počtu voličů 1 244 přišlo volit 330, což je 26,5 % oprávněných voličů. KDU-ČSL ve Středočeském kraji neměla svou kandidátku. Ing. Jaroslav Volný-ODS získal celkem 188 hlasů, což je 56,9 %, MVDr. Josef Řihák-ČSSD získal celkem 137 hlasů, což je 41,5 %, 5 hlasů bylo neplatných, což je 1,5 %. Celkově volby v podmínkách naší obce proběhly bezproblémově, což bylo konstatováno i zápisem z provedené kontroly v průběhu voleb ze strany Krajského úřadu Středočeského kraje. % plat. hlasů Platné hlasy Odevzd. obálky Vol. účast v% Vydané obálky Voliči v sezn. Okrsek Volební účast v Hradištku: 1 780 263 33,72 260 251 96,54 2 231 91 39,39 91 88 96,70 3 231 100 43,29 100 96 96,00 1 242 454 3655 451 435 96,45 Celkem Milan Vála, pracovník OÚ Hradištko Současně s těmito volbami proběhlo v naší obci i 1. kolo voleb do Senátu Parlamentu ČR, kdy je naše obec součástí volebního obvodu č. 18 Příbram a mandát senátora za tento obvod v letošním roce vypršel. Kandidovalo celkem těchto 9 kandidátů: 4 Kandidát Politická strana MVDr. Josef Řihák ČSSD Počet plat. hlasů Pavel Jánský SDŽ JUDr. Vladimír Kyselák nezávislý 15 Mgr. Jiřina Humlová KSČM 40 PaedDr. Vladimír Kříž USDU 23 Martin Bartoš SZR 16 Ing. Jaromír Volný ODS 173 93 8 Alena Šálová SZ 26 Mgr. Josef Vacek KDU - ČSL 19 VOLEBNÍ GULÁŠEK NA BRUNŠOVĚ Stejně jako v celé republice, samozřejmě i na Brunšově proběhly ve dnech 17. - 18. 10. 2008 volby do zastupitelstev krajů, a vzhledem k tomu, že naše obec byla přeřazena z volebního okrsku 16 – Beroun, do okrsku 18 – Příbram, sešli jsme se i 24. – 25. 10. 2008 při hlasování do druhého kola senátních voleb. Kam s ním? Tuto nerudovskou otázku si musela položit většina voličů třetího hradištského volebního okrsku - Brunšova, pokud se rozhodli, že nejsou politikou ještě natolik rozladěni, aby zůstali doma a doručené volební lístky použili jinak, než vhozením vybraného lístku do volební urny. Tradiční volební místnost, v potravinách u Evy Havlíčkové, nebylo možno použít, prodejna byla přestavěna a rozšířena. Nedalo se nic dělat, chtě-nechtě jsme udržovali voliče donutilovsky – „furt ve střehu“. První volební dvouden jsme měli připravenou místnost v restauraci Rozmarná. Již chvíli po zahájení voleb bylo z reakcí voličů jasné, že jsme ukryti velice dobře... Nejčastějším dotazem nebylo v tu chvíli, jestli v potravinách mají to či ono, ale kde je vlastně ta volební místnost. Takové utajení nebylo příjemné ani v obchodě, ani pro nás, kdy jsme museli vyslechnout jízlivé výtky od většiny voličů, marné bylo vysvětlovat, že volební komise je v tomto opravdu nevinně, s příchodem nového voliče se výtky opakovaly. Operativní vytištění letáků a rozvěšení na informační tabule po obci, bylo jediné, co jsme mohli pro občany udělat. Jen nás napadlo, jaká je škoda, že není možné použít místní rozhlas. Nejen pro tuto příležitost by bylo vhodné, aby fungoval. Z umístění volební místnosti v restauraci pramenily i různé humorné situace. Překvapení hostů bylo možné vyčíst z nejistých pohledů ihned po otevření dveří. Po našem ujištění, zvláště lidí zkušenějších ročníků, kteří pamatují zákaz prodeje alkoholu v průběhu voleb, že restaurace je otevřená, přešel údiv ve spokojený úsměv... S pokročilejšími hodinami přibývali i hosté s větší kuráží. Jeden se rozhodl vyjádřit svůj názor jinak než volebním lístkem, podstatně hlasitěji. S výkřiky tipu smrt komunistům a dalšími podstatně hrubšími, bavil celé osazenstvo baru. Ne už tak nás. Ne že by šlo o politické názory, ale situace to byla poměrně dost trapná. Těsně před uzavřením volební místnosti nás pobavil jeden prvovolič, který šel volit na obecní úřad do Štěchovic. Nejen tedy z potravin posílali na správné místo. Celý udýchaný stihl odvolit a my uzavřeli volební místnost. Poté jsme museli přemístit zapečetěné volební urny do uzamykatelné místnosti. Mezi hosty restaurace jsme je v žádném případě bez dozoru nechat nemohli. Nyní jsme si připadali jako v bondovce. Pod ochranou hlídky policie ČR, jsme přepravovali urny na bezpečné místo. Vaše hlasy tak byly chráněny určitě lépe, než půlmiliarda korun jedné nejmenované bezpečnostní agentury. Sobota proběhla bez problémů, použili jsme i přenosnou volební urnu, i když pouze před volební místností, která neměla bezbariérový vstup. Ze zákona je samozřejmě možné požádat volební komisi o provedení volby doma, využít této možnosti mohou lidé starší a nemocní, kteří nemohou přijít volit na oficiální místo. Jediný problém mohla mít nepozorná mladá paní, která s nepoužitými lístky vyhodila do koše i svůj občanský průkaz, naštěstí jsme si lesklého obalu po chvíli všimli a průkaz doručili až domů. Krajské a první kolo senátních voleb jsme měli zdárně za sebou, s personálem restaurace jsme se loučili s tím, že se uvidíme za týden. To jsme se ale přepočítali. Opravdu to neměli voliči na Brunšově vůbec lehké. Den před zahájením druhého kola jsem se dověděl, že v restauraci je v pátek večer koncert, a že tedy musíme být jinde. Nakonec jedinou alternativou bylo přistavení stavební buňky na parkovišti před potravinami. Po otevření místnosti jsme s napětím čekali na reakce voličů. Opět bohužel nebyli dostatečně informovaní. Obecní úřad v tomto opravdu trochu zaspal. Již první voliči nás nezklamali, ano, jeli z restaurace, kde si vyměnili roli s potravinami před týdnem a přeměnili se na informační kancelář, sdělující, kde že tedy odvolit. Vezměme si z toho to pozitivní, aspoň jsme si s voliči, kteří nás našli, měli o čem povídat. A jak jste na Brunšově volili? (nejde o výsledky celkové, ale o výsledky ve volebním okrsku Brunšov) Krajské volby: účast 43,29 %, platných hlasů 96,00 %, z hlavních politických stran: ODS – 30,20 %, ČSSD – 30,20 %, KSČM – 9,37 %, Koalice pro Středočeský kraj – 6,25 %. Senátní volby 1. kolo: účast 42,86 %, platných hlasů 96,97 %, Ing. Jaromír Volný (ODS) – 33,33 %, MVDr. Josef Řihák (ČSSD) – 22,91 %. Senátní volby 2. kolo: účast 33,77 %, platných hlasů 100 %, Ing. Jaromír Volný (ODS) – 56,41 %, MVDr. Josef Řihák (ČSSD) – 43,58 %. Za volební komisi děkuji všem voličům za účast, některým za hezké rozptýlení a těším se při dalších volbách někde na Brunšově :-). Rudolf Zděnek, zapisovatel volební komise 5 VÁNOCE V PROMĚNÁCH ČASU Vánoce jsou pro většinu z nás nejkrásnější svátky v roce. Přípravám na ně věnujeme spoustu času, ať se jedná o předvánoční úklid, nakupování dárků nebo výzdobu našich bytů, abychom navodili sváteční atmosféru. Každý se těší na slavnostní okamžik, kdy s rodinou zasedne ke štědrovečernímu stolu, všechno je ten večer jiné, nevšední, provoněné. Chvíle u stromečku jsou plné napětí, jestli naše dárky potěší ostatní a jestli i my dostaneme něco překvapivého. Rozbalování dárků je nejočekávanější část večera hlavně pro děti. Jsou zvědavé, co jim Ježíšek nadělil, jestli jim splnil jejich přání. V dnešní době je stále těžší vyhovět dětským přáním. Děti snadno podléhají reklamám a v dopisech Ježíškovi se objevují čím dál dražší dárky, a to v hojném počtu. Jaká byla dětská přání před několika desítkami let? Jak je možné, že tehdy děti jásaly nad miskou jablek a pomerančů a dneska jsou samozřejmostí už na Mikuláše? Zajímají dnešní děti jenom hromady dárků, nebo jsou schopné vychutnat si kouzlo Vánoc a sváteční atmosféru? Jak vzpomínají na Vánoce svého dětství naši pamětníci a na co se nejvíce těší dnešní děti, to jsme se snažili zjistit v předvánoční anketě. Devítileté děti (14) nejraději pomáhají péct cukroví (5), zdobit stromeček (7) a chystat štědrovečerní večeři, a to buď řízek (1) nebo kapra (5), kterého pozorují ve vaně (2). Dá se vydržet i to, „že i když nám nechutná sladkovodní ryba (kapr), že jí musíme sníst nejméně deset soust“. Někdo vydrží dokonce i půst (1). Kromě rozbalování dárků (9) jim dělá radost i samotné nakupování dárků pro rodiče (1). Ze zvyků dodržují rozkrajování jablek (5), pouštění lodiček (3), zpívání koled (6) a vyhlížení padající hvězdy (2). Také zapalují prskavky (1), topí v kamnech (1) a připíjejí si (1). V jedné rodině „nesmí chybět u každého talíře svíčka a pod talířem přání pro každého VÁNOCE OČIMA DĚTÍ V místní základní škole měly děti odpovídat na otázky, na co se nejvíce těší na Vánoce, jaké zvyky doma dodržují a jaké mají povědomí o tom, jak se slavily Vánoce v minulosti. 6 člena rodiny“. Ze starých zvyků znají to, že se dodržoval lichý počet lidí u stolu (3), že lidé „připravovali o jeden talíř více, když by přišel poutník, aby na Vánoce nebyl nikdo sám“, jedl se kuba (2), chodilo se na koledu (4), házelo střevícem (1), lidé se modlili a chodili do kostela (3). „U stolu při večeři se spoutaly nohy řetězem, aby rodina zůstala spolu.“ Hodně odpovědí se týká ozdob na stromečku – slaměné, dřevěné, sušené ovoce, mašle, adventní věnce, svíčky místo prskavek (9). A uvědomují si i skromnost vánoční nadílky (3) – „dávaly se dárky, jako my teď dostáváme na Mikuláše“. Desetileté a jedenáctileté děti (9) nejenom že pomáhají se zdobením stromečku, pečením cukroví, prostíráním stolu a přípravou večeře, ale vánočního kapra sami chytají (2). Kromě toho, co už vyjmenovali jejich mladší spolužáci, se těší na odpolední procházku (1), zlaté prasátko (1), bombardování polštáři se sourozenci (1) Odpovědi se lišily hlavně s rostoucím věkem. Pro sedmileté děti (5) je stále nejdůležitější vyhlížení Ježíška (2), rozbalování dárků (3) a sledování pohádek (1). Rády však pomáhají i s pečením cukroví a zdobením stromečku (1). Potěší je kapr ve vaně (2), šupina pod talířem (1) i výprava do lesa, kde nasypou zvířátkům kaštany (1). Ze zvyků, které dodržovali lidé před lety, jmenovaly pouštění lodiček (2), rozkrajování jablek (2) a zdobení stromečku slaměnými ozdobami (1). Objevuje se i odpověď „krájení jablek na štrúdl“. a na to, že jsou všichni spolu (1). Ze starých zvyků znají navíc lití olova (1), devět chodů při štědrovečerní večeři (1) a objevuje se i názor, že „nebyla tak dobrá jídla“ jako dnes (1) a lidé „dostávali pomeranč a bramboru“ (1). Děti ke svým odpovědím připojily i obrázek Ježíška, tak jak si ho samy představují. U nejmladších se objevuje Ježíšek v jesličkách (2), ale také černý otazník (2), který nejspíš vyjadřuje to, že si děti Ježíška představit neumějí. U osmiletých dětí (6) se objevují krásné odpovědi na otázku, co se mi na Vánocích nejvíc líbí: „jsme všichni spolu; všichni se máme rádi; líbí se mi vlastně všechno“. Baví je zdobení stromečku (4), pečení cukroví, perníčků nebo vánočky (3), zpívání koled (1), pouštění lodiček (1), rozkrajování jablek (2) a samozřejmě rozbalování dárků (5). Těší se na slavnostní večeři (4) a uvědomují si i spojitost s oslavou Krista (1). Ze starých zvyků jmenují černého kubu (4), pečené kaštany (2), lichý počet lidí u jídla (3), modlení u večeře a návštěvu kostela (2). Mají představu i o tom, že si lidé dávali skromnější dárky (2). U devítiletých dětí převažuje představa jakéhosi Mikuláše nebo Santa Klause na saních (9) nad Ježíškem v jesličkách (3). Naopak nejstarší děti bez výjimky nakreslili Ježíška v jesličkách, včetně Josefa, Marie, oveček, betlémské hvězdy a andělů. Originální je obrázek kapra s červenou „santaklausovskou“ čepicí, který nakreslila rybářka Veronika. Pozn.: Čísla v závorkách udávají počet odpovědí. Za pomoci paní učitelek ze ZŠ Hradištko zpracovala: L. Hašková Z. Křivánková Vánoce jsem měla vždycky hrozně moc ráda. Měli jsme doma hosV předvánočním čase jsem navštívila několik našich pamět- podářství, a tak jsme na Štědrý den museli nejdřív obsloužit zvíníků s prosbou, aby zavzpomínali na dobu svého dětství, na řata – každé dostalo krajíc posoleného chleba. Pak jsme s bráchou byli schovaní venku ve stáji a pozorovali jsme, kdy přiletí Ježíšek. to, jak prožívali Vánoce, jaké dostávaly dárky a jaké dodržo- Pod stromečkem nikdy nesměla chybět knížka, a to nejen pro mě, vali zvyky. Několik z nich se s námi podělilo o své nejkrásnější ale i pro rodiče a bratra, všichni jsme byli velcí čtenáři. Z vánočních vzpomínky. zvyků jsme pouštěli lodičky, a když jsem byla starší, chodila jsem pro dříví a byla zvědavá, jaké polínko si vytáhnu, zda bude rovné Z. Papáčková a štíhlé jako můj budoucí chlapec. Na Boží hod jsme zase nejprve Já si pamatuju, to bylo za války, můj tatíček sehnal někomu obstarali zvířata a pak jsme šli do kostela. Odpoledne jsme chodízaměstnání a oni nám jako poděkování dali k Vánocům takovou vali na procházku. Jednou jsem od babičky dostala modrý pletený krabici pletenou z lýka. svetřík na knoflíky, tak Otevřeli jsme ji při večeři jsem se na Boží hod a tam byla naleštěná červydala projít po návsi, vená jablka. Mně byly asi předvést se v novém čtyři roky a pamatuji si, svetříku. Moje nejhezčí jak jsem říkala: „Takovýhle Vánoce byly ty, kdy jsem jabka rostou jedině v nebi“. poprvé sama nadělovaA dodneška cítím vůni těch la. Náš pan řídící nám jablek, to nadpozemsko, co ve škole opatrně řekl, bylo, to bylo nádherné. Při že bychom měli pamavečeři měl každý šupinu tovat i na rodiče, že pod talířem, nesmělo se Ježíšek by měl být i pro vstát od stolu. Akorát mi ně. Já jsem tenkrát chokalilo radost to, že jsem po dila v neděli pro noviny večeři musela hrát na piano a dostávala jsem padekoledy a k tomu zpívat, a já sát haléřů od cesty. jsem se bála, že to zkazím. Takhle jsem si našetřiNa Silvestra jsme každý la dvacet korun a tajdostali prasátko s datem ně jsem se vydala na příštího roku. A pamatu- Fotografie pochází ze soukromé sbírky Vojtěcha Pavelčíka nákup. Mamince jsem ju si, že tenkrát tam bylo vybrala červený šátek, napsáno 1950. A já jsem si říkala: „To se bude tak špatně psát.“ tatínkovi košili a bráchovi modrou pragovku na klíček s červenou A dneska je rok 2008 a mně připadá, že to bylo předevčírem. střechou. Ale problém byl, jak dát ty dárky pod stromeček, aby to nikdo nepoznal. Tak jsem je tajně ukryla v kuchyni do postele rodičů. A pak jsme rozdávali dárky a rodiče říkali: „Ty nemáš radost?“ Paní D. A já jsem vstala a jako zakopla a padla do té postele. Maminka říkaByla jsem nejstarší ze čtyř sourozenců. Stromeček jsme zdobili la: „Co tady vyvádíš?“ A já jsem povídala: „Jé, tady je taky něco.“ kostkami cukru nebo ořechy, které jsme balili do barevných papír- A nejkrásnější bylo to překvapení rodičů, kdy nikdo nic nevěděl, ků. Na stromek jsme věšeli i linecké cukroví, kterému se říkalo a to byly nejkrásnější Vánoce. Naopak nejsmutnější Vánoce byly, „hnětýnky“. Pamatuji si, že když jsme jednou takto stromek naz- když se tatínek vrátil z vězení, kde strávil půl roku za to, že řáddobili, najednou zmizel. Rodiče nám řekli, že si ho Ježíšek odnesl, ně nepozdravil sovětskou hymnu. Na to v lednu poměrně mladý protože jsme zlobili. Při večeři jsme se pomodlili a stále jsme čeka- nešťastnou náhodou zemřel, můj bratr jako kluk z hospodářství li, kdy se stromek objeví. Pak se maminka ztratila, zazvonila a ve musel jít sloužit do dolů jako pétépák a my jsme ten rok zůstaly vedlejším pokoji byl stromek i s dárky. Jednou jsme dostali sáně, s maminkou na Vánoce samy. To byly dvoje nejstrašnější svátky. všichni čtyři jsme si na ně sedli a strkali jeden do druhého. Také jsme dostali houpací kohouty, dřevěné hračky a já dostala hadroL. Vrňáková vou panenku, na kterou jsem si šila oblečení. Na Štědrý den jsme drželi půst, abychom viděli zlaté prasátko. K večeři jsme mívali Pamatuju si, jak jsem pomáhala zdobit stromeček, tenkrát to byl kapra a také černou omáčku, která se vařila ze zeleniny, švestek, vždycky smrk až do stropu. K večeři jsme měli tradičně rybí polévořechů, rozinek, švestkových povidel a perníku. Rozkrajovali jsme ku a kapra se salátem. Pod talíř jsme si dávali šupiny, aby se nás jablka, a když jsem byla větší, házela jsem botou nebo třásla bezem celý rok držely peníze. Tehdy se prodávaly papírové betlémy, my a přitom jsem říkala: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj jsme ho s tatínkem vystříhali a lepili na podložku. Dlouho jsem ten betlém měla schovaný. A taky si vzpomínám, když jsem dostamilej je.“ Večer jsme se vždycky vydali na půlnoční. la první panenku ze želvoviny a k tomu postýlku. A knížky, od malička jsem dostávala hodně knížek. Na Silvestra se nás sešlo víc Paní V. a dávaly se prasátka pro štěstí nebo podkovy. Byly buď čokoládoK večeři byla rybí polévka, děti měly bramborovou kaši a telecí vé, nebo je maminka pekla. Mamince jsem pomáhala péct cukroví a dospělí kapra v aspiku. Po večeři se šlo do pánského pokoje, kde a všude byla vánoční atmosféra. Vánoce byly vždycky krásné. svítil vánoční stromeček. Nejmladší z rodiny rozdával dárky, a až když všichni dostali, tak ten nejmladší začal rozbalovat a ten, kdo byl nejstarší, rozbaloval jako poslední. Před večeří jsme poděkovali V. Vrňák za uplynulý rok a po rozbalení dárků jsme zase poděkovali Ježíš- Vzpomínám si, že první dárek, který jsem koupil mamince, byly kovi. Nikdy jsme nedostávali praktické dárky, žádné oblečení, ale korále. Peníze na ně jsem si vydělal tak, že jsem nosil obědy na hračky. Největší radost mi udělalo kolo a panenka s kočárkem, kte- Šlemín za korunu denně. Ty korále jsem měl schované na peci, aby ré se říkalo plaváček. Vždycky na mě zapůsobilo, jak bylo všechno na to maminka nepřišla, a ona měla hroznou radost. Jinak jsme slavnostní, byla to úplně jiná večeře než obvykle. A nejradši jsem si o Vánocích pouštěli lodičky ze skořápek od ořechů, sestra házeměla koledy, já jsem hrála na piano a maminka zpívala. la střevícem, jestli se provdá nebo ne, a chodili jsme na půlnoč- VÁNOCE OČIMA PAMĚTNÍKŮ 7 ní. Vzpomínám si, jak jsme šli ke Kiliánu k prvnímu přijímání, a tam nám udělali kafe z pravé kávy, to byl pro nás zážitek. Také jsme občas dostali korunu a za tu jsme si hned koupili čokoládové figurky na stromeček. Ty jsme si schovávali do krabice od bot a měli jsme z nich strašnou radost. Taky jsme stromeček zdobili jablky nebo ořechy zabalenými v pozlátku. Z dárků jsem měl největší radost, když jsem dostal brusle, hokejku, merunu nebo rybářský prut, takový bambusák z trafiky za tři koruny. Na Brunšově byl spolek „Střádal“. Byl tam pán, který opravoval boty, a táta vždycky když bral, nesl tam pět nebo deset korun. A na Vánoce za to byla nadílka, všichni jsme dostávali gumové boty nebo něco na sebe. A ještě musím pochválit pana Stoupu, který měl na Hradištku pletařské zboží a vždycky dal do školy šály, ponožky a svetry, které se rozdaly dětem. Z toho jsme měli taky velkou radost, to byla pro nás cenná nadílka. A ještě vám povím, kdy byly první rybí Vánoce na Brunšově. V roce 1934 mi bylo 8 let a byl to první rok, kdy byla napuštěná vranská přehrada. Zamrzla Vltava, a když byla dřenice, kry se opřely u Kiliána o ostrov a zpáteční voda nám tu dělala velké problémy. A my jsme věděli, že s těmi krami jdou i ryby. Ty zůstávali mezi Šlemínem a Brunšovem ve šperech, to byly takové vrbičky a tůně. Byli jsme parta tří kluků – Pepík Dolejš, Láďa Kadlec a já. Do těchto míst jsme chodili na ryby s prutem, ale oni nebrali. Tak jsme si počkali až na prosinec, kdy upouštěli vranskou přehradu. Ty ledy se rozpraskaly do hvězdic a my jsme věděli, že v tom nejnižším místě musí být ty ryby stažené. Tak jsme sekerkami vysekali díru, sáhnul jsem tam a něco mě kouslo. Byla to dvoukilová štika a vytáhl jsem čtyři. A pak tam byli líni – jenom já jich měl třicet kilo, dohromady jich byl tak metrák. Odnesl jsem je natřikrát domů a matka je dala do necek. V tu dobu tady nikdo ryby neprodával a na Brunšově žili nejchudší lidé z těch tří osad. Maminka je obcházela, někomu rybu darovala, s někým ji vyměnila třeba za řízky. Ani šífaři, kteří uměli chytat ryby, tolik línů ještě neviděli. A navíc se to sešlo tak, že celý Brunšov měl rybu na Štědrý den. Vzpomenete si, jaké byly první Vánoce doma po válce, když jste se vrátili z vystěhování? Když jsme se v roce 1945 vrátili na Hradištko, bylo to tu úplně změněné. Naše chalupa byla způli ubouraná, Němci tu měli kovárnu a naší snahou bylo, dát si to tu co nejdřív dohromady. Ve sklepě jsme měli 200 beden s pancéřovými pěstmi, které jsme vynášeli s tatínkem na dvůr. Ale byli jsme bláhoví, mohlo to být zaminované. První Vánoce jsme se těšili, že budeme oslavovat už ve svém baráčku. Jediný dárek byl ten, že jsme si řekli, „tak jsme doma“, a byli jsme šťastní a spokojení a věřili jsme, že všechno bude lepší. V tu dobu si lidé nezáviděli, ale pomáhali si. Lucie Hašková FARNOST ŠTĚCHOVICE 24. 12. 2008 – Půlnoční mše svatá 22:00 Štěchovice, kostel 25. 12. 2008 – Narození Páně, Boží hod vánoční 8:00 18:00 Sv. Kilián, kostel - mše sv. Štěchovice, kostel - mše sv. Z D R AV Í Narůstající procento obézních dětí je alarmující! Mo o: „Bůh stvořil potraviny a ďábel kuchaře.“ (James Joyce, Odysseus) Výskyt obezity stoupá nejen v rozvinutých zemích, ale v poslední době i v rozvojových zemích, které s ekonomickým rozvojem přebírají „toxické prostředí“ typické pro západní civilizace (stravovací návyky, nedostatek pohybu). Prevalence obezity v Evropě dosahuje 10 – 20 % u mužů a 10 – 25 % u žen. Nejvyšší výskyt obezity zaznamenáváme ve střední a východní Evropě, kde nadváha (BMI větší než 25) postihuje více než 50 % dospělé populace. V České republice dosahuje výskyt obezity 20 % u žen a l6 % u mužů a 50 % má vyšší než normální váhu. Výskyt obezity u dětí se u nás pouze odhaduje. Měření dětí ve věku 7 – 11 let ve školách, které náhodně proběhlo před dvěma lety, zjistilo 7 % obézních chlapců a 6,5 % obézních dívek. To je věková kategorie, kdy je nástup obezity nejvyšší. Nicméně připočteme-li děti s nadváhou, pak se procento těchto jedinců u nás odhaduje na 25 – 30 %. Z většiny obézních dětí se stanou obézní dospělí, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku metabolického syndromu. Obézní rodiče zvyšují až 17x riziko obezity svých potomků v dospělosti. Přesto, že určitý vliv na rozvoj obezity má genetická výbava jedince, hlavní roli hrají zejména faktory prostředí – nevhodná výživa a nedostatek pohybu. Dobře známým faktem je skutečnost, že sledování televize nebo hraní počítačových her více než 2 hodiny denně vede u dětí ke zvýšenému riziku nadváhy. Děti jsou v dnešní době také vystaveny rozporuplným informacím v médiích – jednak je jim prezentován ideál štíhlého člověka jako předpoklad úspěšného života, na druhé straně jsou pod vlivem reklam na vysoce kalorickou stravu. Pouze 2 % reklam je zaměřeno na zeleninu a ovoce, jisté je, že reklama na potraviny ovlivňuje jídelní návyky dětí. Chuťové preference člověka upřednostňují potraviny bohaté na tuky a sacharidy. Ovšem tuky mají ve srovnání s proteiny menší sytící schopnost a při jejich konzumaci proto dochází častěji k přejídání. Zajímavé je, že obézní děti mají větší sklon k pojídání slaných potravin i přesto, že tyto potraviny nemají vyšší kalorickou hodnotu než potraviny sladké. Vztah konzumace slaných potravin k rozvoji obezity může být zprostředkován tím, že tyto děti zapíjely často slané potraviny sladkými nápoji. Tento mechanismus může také přispět ke vzniku vysokého krevního tlaku na podkladě konzumace slaných potravin. Stále je platná teorie, podle níž kojení déle než 6 měsíců snižuje u dítěte riziko vzniku obezity v pozdějším životě. Závěrem lze říci, že přirozená tendence dítěte je být fyzicky aktivní a hlavní příčiny vzniku obezity jsou pravděpodobně dány působením vnějšího prostředí. Doporučuje se pravidelná kontrola váhy (BMI) dítěte, omezení reklamy na nevhodné potraviny, zlepšení školního stravování, podpora školních sportovních aktivit. MUDr. R. Zachová 26. 12. 2008 – Sv. Štěpán 8:00 Sv. Kilián, kostel - mše sv. 27. 12. a 28. 12. 2008 – Svátek Sv. Rodiny obnova manželských slibů 18:00 Štěchovice, kostel - mše sv. 8:00 Sv. Kilián, kostel - mše sv. 31. 12. 2008 – Mše sv. na rozloučení s uplynulým rokem a poděkování 17:00 Štěchovice, kostel - mše sv. 7. ROČNÍK VÝSTAVY BETLÉMŮ 29. 11. – 20. 12. 2008, kostel ve Štěchovicích So Ne 15:00 – 19:00 15:00 – 18:00 MULTIFUNKČNÍ CENTRUM ŠTĚCHOVICE Sobota 6. 12. v 15:00 hodin – Mikulášská show - pro děti předškolního a mladšího školního věku Pátek 12. 12. v 19:00 hodin – Letem vánočním světem - pásmo vánočního povídání a známých vánočních koled v podání Drahomíry Vlachové a Jana Víznera Pondělí 22. 12. v 10:00 hodin – Tři pohádky na Vánoce - div. představení divadla Pohádka Praha První desítiletí naší samostatnosti oslaveno bylo společnou oslavou dne 28. října konanou ve škole. Účastnili se jí zástupci obce a osad, míst. šk. rady, četnictva, všech politických organizací, hasičstva, učitelstva a školní mládež. Proslov, ve kterém vylíčil vývoj a budování státu našeho, pronesl říd. uč. Kletečka. Vzdán hold všem, kteří samostatnost naší dobyli svojí krví, prací i utrpením. Vzpomenuto pietně všech padlých občanů našich ve válce světové. Před školou k ukončení slavnosti vztyčena státní vlajka a složen slib věrnosti republice. Koncem roku konány volby do okresních a zemských zastupitelstev. 1938 Poněvadž se pivní dávka paušálním vybíráním neosvědčila, pověřen pravidelným vybíráním jako kontrolor pivní dávky Jan Jahoda, který obdrží 12 % vybrané dávky. V letošním roce se připomínaly události, které se staly v letech končících osmičkou. „Osmičkové“ roky jsou pro české dějiny charakteristické, právě v těchto letech se stala řada významných událostí, např. 1348 – založení Karlovy univerzity, 1918 – vznik samostatného Československa, 1938 – Mnichovský diktát, 1968 – Pražské jaro a sovětská okupace. V minulém čísle Zpravodaje jsme zavzpomínali na rok 1918. Tentokrát se vydáme do roku 1928, který v českých dějinách není zvlášť významný, ale nás zajímalo, co se dělo na Hradištku po deseti letech vzniku Československa. Na Brunšově se připravují plány na úpravu Vltavy, v Pikovicích se hojně staví a vzrůstá příliv letních hostů. Na Hradištku proběhly oslavy k výročí vzniku republiky. Rok 1938 je oproti tomu ve znamení zklamání z mnichovské dohody a strachu z blížící se války. 1928 V únoru vyloženy k veřejnému nahlédnutí projekty úprav Vltavy ve Štěchovicích a v březnu konána politická pochůzka. Vltava bude zhloubena v 3 m, upraveny oba břehy její v Štěchovicích i Brunšově, zřízen zimní přístav, postavena silnice k první projektované přehradě na Buku, přemostěna Kocába. Přívoz na Brunšově bude přiložen asi 80 m níže po vodě. Všechny kraje se zlepší ale hlavně pro práci, kterou přinesou místnímu obyvatelstvu. Bohužel, že nepodařilo se přes veškeré snahy místní veřejnosti doplniti tyto práce nutnou a velepotřebnou stavbou mostu z Brunšova do Štěchovic. V měsíci březnu obdrželo dalších 29 zdejších zemědělců stát. podporu k zmírnění živelné pohromy v obnosu 3 900 Kč. Jako loni i letos rozvíjel se v obci, hlavně v Pikovicích značný stavební ruch. V údolích Sázavy i Vltavy postaveno hojně chat k letnímu pobytu na pozemcích pronajímaných. Stavby tyto jsou mnohými vítány, jinými odsuzovány. V neděli 15. července v 11. hod. dopolední vypukl oheň ve mlýně v Pikovicích. Za velikého vedra, které toho léta panovalo (34 °C ve stínu) zachvátily plameny střechu obytného stavení a přes úsilí obou hasičských sborů našich a sborů z Davle a Petrova shořela střecha i vnitřek budovy. Nábytek byl většinou zachráněn, poněvadž bylo dosti ochotných rukou hlavně letních hostů. Během roku odprodáno hojně pozemků na stavby, hlavně v Pikovicích, kde zvláště dobře na odbyt byly pozemky osady na tzv. Průhoně. Osada tržila za pozemky slušné obnosy (15 Kč za čtv. sáh) a buduje si tak kmenové jmění a prostředky k dalšímu rozvoji. Pro celý pozemek na Průhoně byl osadou pořízen a obcí i okres. výborem schválen parcelační plán s vyměřenými veřejnými komunikacemi. V září konány v Pikovicích přípravné práce pro zřízení družstva pro rozvod elektr. energie. Příliv letních hostů vzrůstá stále. Rovněž stavby vekend. chat opětně povolovány. Veřejné osvětlování ve všech osadách bude zařízeno automaticky na rozsvěcování a shasínání. Ve všech osadách byla uspořádána sbírka ve prospěch brannosti státu. Každý, kdo má úmysl postaviti si na katastru obce chatu, musí nejdříve předložiti její plánek, jinak se mu stavba nepovolí. Obec bude dbáti, aby se stavěly chaty opravdu jen vkusné. Dne 7. března provedena za účasti občanstva a školní mládeže vzpomínková slavnost k uctění 88. narozenin T. G. Masaryka. Při zapálení hranice promluvil Jos. Ebr ml. Volby v obci se nekonaly, neboť politické strany se dohodly na počtu mandátů a obsazení v obecním zastupitelstvu. Zvolena finanční komise, pokladník a trestní senát. Po Emilu Richterovi byl jmenován starostou obce Jan Rajchard. Dne 9. dubna konala se ustavující schůze nové školní rady. Předsedou Jos. Bartůněk, místopředsedou Boh. Sobota, členové Emil Chadima, Aug. Přeučil z Třebsína ustanoveni za občanstvo a Ed. Veleba, říd. uč. a Vlasta Velebová-Veselá, uč. za učitelský sbor. Všichni majitelé psů v obci zaplatí určitý poplatek za známku, která bude dána psu na obojek. Požár: V hájovně u Hradištka vypukl z neznámé příčiny požár, který byl hasičským sborem v Hradištku uhašen a lokalisován. Chudinská péče: Synu Karla Holešty, bydlícího v Chuchli, bylo poskytnuto 100 Kč na protesu. Pěstoun Josefa Fábery v Korouhvi u Poličky p. Václav Bobek žádal o příspěvek na chlapce, který (má vstoupiti do učení) byl zamítnut pro nesprávné údaje. Růženě Fáberové v Plzni bude vyplácen měsíční příspěvek 50 Kč na podporu jejího vnuka Jana Fáberu, úplného sirotka. Měšťanská škola v Davli: Poněvadž měšťanské škole v Davli se nedostává finanční úhrady spojené s jejím vydržováním, přispějí přiškolené obce svým nákladem, než bude škola prohlášena újezdní a osada Pikovice poskytne připadající na ni paušální příspěvek podle daňové základny. Pozdějším přípisem bylo oznámeno obcí Davlí, že na osadu Pikovice připadá úhrada 6 631,40 Kč. Poněvadž obec podle sdělení okres. úřadu v Jílovém není povinna platiti tak vysokého příspěvku, uvolila se zaplatiti jen za letošní rok 1 000 Kč bez jakéhokoli závazku pro léta příští. Mnichov: Povolání záložníků v květnu, v září a všeobecná mobilisace v září porušila klidný pracovní chod a rozvoj obce. Německo, vedeno kancléřem Hitlerem, domáhalo se prostřednictvím Henleina a Franka, vůdců sudetských Němců, návratu jejich do Říše. Opuštěni a zrazeni v Mnichově západními spojenci, s okleštěnou republikou, nevzdali jsme se naděje na lepší budoucnost našeho národa. Dr. Edvard Beneš, náš druhý president republiky, odejel do ciziny. Strach z nebezpečí války donutil mnoho Pražanů, aby se uchýlili se svými dětmi do naší klidné obce, která je ráda viděla ve svém obvodu. -lh- 9 osobnost obno HRADIŠTKA M u d r . E v a S t u p k o v á Lidé dé v pokr pokročilém věku žijí hlavně tím, co bylo. Přítomné dny jim plynou jeden jako druhý a oni se upínají hlavně plyn ke k svým vzpomínkám. MUDr. Eva Stupková žije minulostí i současností zároveň. Kromě lékařství, kterému se věnovala až do svých 70 let, ji pohltila i historie. A tak má stále napilno, aby stihla probádat všechno, co ji zajímá. Zatímco lidé v jejím věku celé dny jen vyhlížejí, kdo je přijde navštívit a naruší jim tak jejich stereotyp, paní Stupková dlouze listuje ve svém diáři, aby si pro vás našla volnou chvilku. S MUDr. Evou Stupkovou se pravidelně setkáváme ve Zpravodaji prostřednictvím jejích článků o historii Hradištka. Tentokrát jsme naši pozornost zaměřili na ni samotnou. Pocházíte z Moravy, pak jste žila a studovala v Praze. Odkdy býváte na Hradištku a co vás sem zavedlo? Moji předci pocházejí z Hané, kterou neskonale miluji. Otec – lékař ve vojenském plicním sanatoriu ve Štenberku, kde jsem se narodila a prožila své dětství, byl přeložen do Prahy. Od roku 1932 jsme začali jezdit na Hradištko. Můj prastrýc Václav Kletečka tu byl řídícím učitelem. Od roku 1934, kdy jsme si zde postavili rodinný dům, stalo se Hradištko mým druhým domovem. Dnes se zvedá vlna zájmu o sestavování rodokmenů. Čím si tento zájem vysvětlujete a co byste poradila všem, kdo si chtějí sestavit svůj rodokmen? V dnešní době se v celém kulturním světě stala genealogie móVystudovala jste medicínu. Jaké oblasti v lékařství jste se dou. Doporučuji hlavně důkladnost a vytrvalost, nevzdat se. Je věnovala? mnoho příruček pro začínajíPracovala jsem do 70 let. Dlouho jsem půso„Po nástupu totality byl náš dům cí rodopisce, ale nikdy nemají všechno, vždy jim něco bila na fakultě všeobecného lékařství. Bavilo obsazen nájemníky, takže jsme chybí. mě přednášet a psát o prevenci nemocí. Tak přes 30 let jezdili jenom na nedějsem např. publikovala na 50 článků v KvěKromě genealogie se zabýtech a mnoho dalších. Říkali mi „lékařka kvěli a v létě do sklepa. Teď, díky váte i historií Hradištka, tů“. Také jsem napsala scénář desetidílného bohu, jsem už zase doma a chci vaše články se téměř praseriálu „Škola nejen pro ženy“, ve kterém videlně objevují v hradištjsem sama také hrála. Měl takový úspěch, tu zůstat až do své smrti.“ ském Zpravodaji. Která že došlo přes 6 000 dopisů a seriál se znovu doba je vám nejbližší a podopakoval v osmi dílech. le čeho si vybíráte témata, o kterých píšete? Hradištko je po Hané má velká láska. Píši ráda o jeho minulosPozději jste se začala zajímat o historii. Co probudilo tento ti, ale zdejší současností, stejně jako na Moravě, se nezabývám. zájem? Domnívám se totiž, že k posouzení novodobých dějin je třeba Začala jsem se zabývat dějinami staré Prahy. V roce 1975 vyšel většinou 100 let, aby pisatel zatížen osobními pocity psal opravmůj Faustův dům. To byla moje první publikovaná práce. Hisdu, jak to skutečně bylo. torické přednášky pro veřejnost jsem od té doby až do předloňska konala v Kulturním domě na Smíchově, v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci a v Národním muzeu na Václavském náměstí. O historii Hradištka vyšly první články v roce 1985. Zabýváte se genealogií – sestavila jste podrobný rodokmen svých předků z Moravy – rodu Vyhnánků. Jak vás to napadlo a k jakému nejstaršímu datu jste se dopátrala? Genealogie je jednou z pomocných věd historických. Vždy jsem toužila zjistit, proč se můj děd Jakub Vyhnánek oženil s ženou stejného příjmení a ze stejné dědiny – z Moravské Huzové. Odpověď už znám a kroniku rodu Vyhnánků jsem nedávno ukončila. Zpracovala jsem i linii rodu s námi spřízněných, kterých je na sto. Dostala jsem se až do doby zápasu Jiříka z Poděbrad s Matyášem Korvínem v 15. století. První faktický údaj svého předka mám z roku 1467, kdy byl jako katolík vyhnán protestanty z královského města Uničova a tihle Riplové tak dostali přezdívku Vyhnanci. Jak vypadalo pátrání po předcích? Nejste historik, co vám na této práci tedy dělalo potíže, co všechno jste se musela naučit? Neměla jsem mnoho potíží. Znám dobře latinu i němčinu a luštit gotické písmo, číst kurent i švabach jsem se naučila. Vyznám se ve staroněmčině i staročeštině. Velmi důležité je studovat odbornou literaturu, a to nejen novou, ale i z 18. a 19. století. 10 Téměř se ve svých historických článcích vyhýbáte době okupace. Kde a jak jste prožívala tuto dobu? Byli jsme jako ostatní, kteří se nestali přisluhovači okupantů, vysídlení. Tehdy jsem navštěvovala zdravotně-sociální školu a získala diplom zdravotní sestry. Vůbec se neptáte na dobu revoluce. A já jsem od 6. května 1945 v Červeném kříži a ošetřovala jsem barikádníky. Po skončení revoluce jsem byla v izolaci s francouzskými koncentráčníky v Praze, proto jsem byla očkovaná proti tyfu. Mluvila jsem francouzsky a na památku mám od nich knížku, kterou schovávám. Měli ji zakopanou v zemi v jednom koncentráku. Jsou to filosofické statě od Montaigneho. Je pravda, že jste byla nebo dosud jste v kontaktu s příbuznými vězňů ze zdejšího koncentračního tábora? Dostala jsem se do kontaktu s příbuznými Francouzů, kteří zde zahynuli nebo to přežili. Ještě dnes si píši se dvěma vdovami po těchto vězních. Po nacismu přišla doba komunismu. Co se rokem 1948 změnilo vám? Po nástupu totality byl náš dům obsazen nájemníky, takže jsme přes 30 let jezdili jenom na neděli a v létě do sklepa. Teď, díky bohu, jsem už zase doma a chci tu zůstat až do své smrti. Vaše vila je architektonicky velice zajímavá, mohla byste říci něco o jejím původu? dání“, což budou vzpomínky a taková metodika, rady ze zkušeností, které jsem za těch 26 let nasbírala. Dům je z železobetonu, jako jediný tady v obci. Stavěli ho otcovi bratři inženýři Jan a Tomáš Vyhnánkové, kteří také jako první navrhovali přemostění nuselského údolí. Myslím, že jednou tento rodinný dům bude památkově chráněn, je jeden z prvních s rovnou střechou. Zachovávám ten tvar, jak byl, kromě toho, že ho Němci nastříkali našedivo. Původně byl bílý jako kostka cukru. Promiňte, že jsem se tak rozpovídala, je to však pouze nahlédnutí do jedné z mých třináctých komnat, jichž mám několik. Rozhovor zaznamenala Lucie Hašková Na čem teď právě pracujete a co byste ještě chtěla probádat? Na jaká témata z hradištské historie se mohou čtenáři Zpravodaje těšit? Publikuju stále na severní Moravě, letos má vyjít třetí díl „Kde stály kolébky našich předků“. Pro příští rok je v tisku „Sarkander – Skutečnosti, fámy a legendy sv. Sarkandera“. Hradištskému Zpravodaji bych ráda věnovala článek o bludném balvanu, „Tajemný Medník“ a „Světec mezi námi“ o abbé Gabrielovi – vězni z koncentračního tábora. Pro své osobní potěšení – to, co nepůjde do tisku – píši „Ženy našich předků“ a „Kouzlo hle- Milý čtenáři, v letošním roce byla knihovna obohacena o více než pět set titulů! Z toho jsme jich přes tři sta zařadili do knižního fondu, ostatní zatím čekají na zapsání a zabalení. Dvě stě těchto knih jsme nakoupili a všechny ostatní získali darem od našich čtenářů. Velkým přínosem byla akce „Daruj knížku pro knihovnu“, díky ní se nám sešla řada krásných knížek především pro děti. Měli jsme v plánu uspořádat výstavu darovaných knih, ale zatím jsme od toho museli upustit, neboť je o knihy velký zájem a jsou neustále vypůjčené. Radost nám udělaly i starší knihy, které vám doma překážely, ale bylo vám líto je vyhodit. I mezi nimi se našly skutečné poklady. Všem dárcům děkujeme. Také naše knihovna má však omezenou kapacitu, a tak musíme knihy zároveň vyřazovat. Na chodbě před knihovnou jsme tedy umístili regál, kam dáváme knihy k dispozici čtenářům zdarma na rozebrání. Jsou to vyřazené knihy z knihovny nebo darované knihy, které už v knihovně máme. V novém roce snad budeme mít opět k dispozici dost finančních prostředků, abychom mohli nakoupit řadu novinek. Své tipy na zajímavé tituly, které by v naší knihovně neměly chybět, nám můžete posílat na [email protected] nebo sdělit osobně. Těšíme se na Vaši návštěvu. Lucie Hašková Otevírací doba knihovny a veřejného přístupu na internet (Mgr. J. Kubíček): Úterý: 14 – 17 hodin (Mgr. Z. Křivánková) Čtvrtek: 17 – 19 hodin (L. Hašková) POZOR! Do konce roku 2008 bude omezen provoz knihovny pouze na čtvrtek od 17 do 19 hodin! Výběr z darovaných titulů, které si můžete půjčit: Beletrie pro dospělé: • B. Nesvadbová – Život nanečisto • P. Hůlová – Umělohmotný třípokoj • A. Mandlová – Dneska už se tomu směju • H. Fieldingová – Deník Bridget Jonesové; Bridget Jonesová: S rozumem v koncích • S. King – Misery • E. A. Poe – Jáma a kyvadlo • D. Francis – Pole pro třináct a další tituly • A. Christie – Cyankáli v šampaňském; Muž v mlze • B. Hrabal – Ostře sledované vlaky • J. Škvorecký – Prima sezóna • P. Boulle – Most přes řeku Kwai • K. Hlaváček – Pozdě k ránu Naučná pro dospělé: • T. Fuchs – Hitler ve faktech • B. Fogle – Jak pečovat o psa • Kol. – Podzemní stavitelství v ČR • D. Carnegie – Jak se zbavit starostí a začít žít • L. Gamlin – Alergie od A do Z • O. J. Blažíček – Michelangelo Knihy pro děti a mládež: • Smetana; Kincl – Rákosníček a počasí • V. Čtvrtek – Pohádky z pařezové chaloupky • A. Lindgrenová – Pipi, dlouhá punčocha; Děti z Bullerbynu • E. Petiška – Staré řecké báje a pověsti • K. Čapek – Dášeňka, čili život štěněte • F. Hrubín – Malý špalíček pohádek • E. Štorch – Lovci mamutů • D. Bussellová – Abeceda baletu 11 Sbor pro občanské záležitosti Hradištko Již páté volební období se věnuje šest členek komisi „Sbor pro občanské záležitosti“. Docházíme za našimi občany do jejich domovů při příležitosti jejich velkých i těch menších půlkulatých narozenin s kyticí a blahopřáním. Na Brunšově a Rajchardově jubilanty navštěvuje paní Jitka Hájková a paní Růžena Šimáčková. Hradištko a Pikovice obchází paní Marta Dolejšová, Věra Filipová, Marie Glasnáková a Jaroslava Volešáková. Osvědčené „Přátelské posezení“, pořádané jedenkrát ročně, a to v době předvánočních svátků pro všechny jubilanty, se nám daří o to více, protože vzájemně zavzpomínáme při dobré kávě a ještě lepší skleničce vína. Sejdou se nám všechny generace od 60 do 95 roků. Členky komise SPOZ také velice dobře organizují „Vítání občánků“, taktéž pořádané jedenkrát ročně a opět velice úspěšně. Všechny tyto akce pořádáme se slavnostním přáním zastupitele obce a slavnostním předáním drobného dárku, kytičky, pamětního listu a samozřejmě s přípitkem. Na závěr těchto setkání se všichni oslavenci a rodiče zapisují do KRONIKY, kterou vedeme již od roku 1990. Máme podpisy všech jubilantů a rodičů novorozeňat, kteří se zúčastnili těchto slavností, pořádaných komisí Sboru pro občanské záležitosti. Jaroslava Volešáková DĚTI NAROZENÉ V ROCE 2008 Vítání občánků 8. listopadu 2008 se v obřadní síni na Hradištku konalo vítání občánků. Byl pozvaný rekordní počet narozených dětí – 24, z nichž se pouze čtyři nedostavily. Za všechny pozvané rodiče nových občánků bych chtěla poděkovat všem organizátorům a členům SPOZu za pořádání tohoto milého setkání. Lucie Hašková Josefína Dolejšová Richard Bulejko Josef Pipota Tereza Hykyšová Jan Burian Eliáš Šafránek Kateřina Pipotová Šimon Čapek Josef Šimek Sofie Schröffelová David Hoznourek Jaromír Šváb Hana Zděnková Ondřej Chadima Ondřej Trhlík Anežka Hašková Karel Kakos Stanislav Turena Lukáš Bečkovský Jakub Netesal Matěj Vybíral Viktor Polášek SPOLEČENSKÁ KRONIKA Když zalistuji v jakémkoli starším čísle Zpravodaje, vždycky mě zajímá, kdo se v tu dobu narodil, kdo oslavil své jubileum, zda znám někoho z těch, kdo měli na zámečku svatbu. Obnovit tuto rubriku však nebylo jednoduché, protože v cestě stál Zákon o ochraně osobních údajů. Využila jsem tedy vítání občánků, které každoročně pořádá Sbor pro občanské záležitosti, k získání souhlasů pro uveřejnění ve Zpravodaji. Nikdo ze zúčastněných rodičů se nevyjádřil proti zveřejnění jména jejich dítěte ve Zpravodaji. Bohužel však nemůžeme zveřejnit jména tří dětí, které na vítání nedorazily. Pokud by si rodiče přáli, aby jejich děti byly zmíněny ve společenské kronice, mohou nás kontaktovat prostřednictvím OÚ Hradištko nebo e-mailové adresy redakce a my je uveřejníme dodatečně v následujícím čísle Zpravodaje. Začátkem prosince využiji setkání jubilantů k získání dalších souhlasů. Seznam jubilantů za rok 2008, kteří dorazí na slavnostní akci a budou souhlasit se zveřejněním, najdete v jarním čísle Zpravodaje. Doufám tedy, že se jubilanti sejdou v hojném počtu, a ti, co nedorazí, nás sami zkontaktují. -lh12 Zateplení mateřské školy V září letošního roku se obci Hradištko, jako zřizovateli mateřské školy, podařilo získat dotaci z programu Ministerstva financí na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství ve výši 1 590 tis. Kč. Podmínkou přidělení této dotace bylo vyčerpání finančních prostředků do konce roku 2008. Proto byla neprodleně rozeslána výzva k podání nabídky a proběhlo výběrové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Na základě doporučení hodnotící komise byla uzavřena Smlouva o dílo s firmou Lubomír Klus, Hradištko – Pikovice. Stavební dozor investora provádí pí. Bohuslava Valoušková. Celkový objem zakázky činí 1 787 408 Kč, což zahrnuje zateplení objektu MŠ a výměnu oken a dveří. stavební komise Od září letošního roku se děti těší i z rekonstruované zahrady, která byla osazena novými herními prvky. Slunečný podzim si tak užily na klouzačkách, prolézačkách, kolotočích a houpačkách. Děkuji všem, kteří pomáhali při výměně oken v mateřské škole. Zaměstnancům, kteří přišli ve svém volnu uklízet třídy za pomoci maminek Minaříkové, Podlešákové, Svobodové. Děkuji i těm, kteří nám vyšli vstříc a v rámci možností si v náročných dnech ponechali své děti doma. Děkuji za spolupráci i panu Pazderovi a mamince Martinkovské. Eva Novotná, ředitelka MŠ DÝŇOBRANÍ 2008 Podzim ve škole je už potřetí za sebou spojen s dýňovým veselím. Stejně, jako minulá léta, jsme se krátce před podzimními prázdninami sešli na školní zahradě, abychom si užili podzimních strašidelných hrátek. Dýně předpěstovaly nejstarší děti už na jaře a teď přišel čas, aby se s velkými poprali dospělí a ty malé ozdobily děti. Rodičovská soutěž o nejnápaditější a nejkrásnější dlabanou dýni je rok od roku kvalitnější a výtvory na téměř profesionální úrovni. Rodiče se mezi sebou trochu škádlí a soupeří, děti zdobí ty menší bezpečnějšími technikami. Každý rok (a tedy i letos) je pro menší děti přichystaná výtvarná dílna. Z vykrájených částí dužin vždy připravujeme dýňové zelí, které podáváme jako přílohu k opékaným buřtům (u táboráku), a rodiče vždy přinesou nějaké dobroty (nejen dýňové). Letošní ročník byl navíc obohacen o „ohnivé vystoupení“. Akce skončila až za tmy, kdy se ještě všichni potěšili pohledem na rozsvícené strašáky, které si pak děti odnesly na prázdniny domů. Celé odpoledne je příjemnou možností, jak se ve škole sejít i při jiné příležitosti, než jsou třídní schůzky, a popovídat se sousedy, se kterými se ve spěchu všedních starostí občas stihneme jen pozdravit. Je také milou příležitostí, jak otevřít školu i školkovým dětem a jejich rodičům, nebo těm, kteří své děti posílají do škol jinam. Ohlas mezi dětmi, rodiči i absolventy je rok od roku větší – letos se nás sešlo více než 130. Pokud byste chtěli vědět víc anebo si prohlédnout fotografie, na webu školy (www.zshradistko.cz) jsou fotky i podrobnější článek z letošního a loňského ročníku. Pokud jste na Dýňobraní ještě nikdy nebyli, třeba přijdete za rok – jste srdečně zváni! Hana Hradilová Foto: Hana Hradilová 13 Z HASIČSKÉHO ŽIVOTA Tak nejdříve družstvo žen-matek, vedoucích a spřátelených duší – „Štefanovy fešandy“! V první řadě jsme se 6. září, letos již potřetí, zúčastnily soutěže o Pohár starosty OSH v Davli. V předchozích letech jsme se umístily na třetím a druhém místě a letos jsme si dojely pro zlato. Zlatem pro nás bylo zejména prkénko s Davelskou vysočinou, no a samozřejmě i pohár za první místo a putovní pohár starosty. vedoucí, ale jako matka tří dětí. Podařil se mi letos totiž výborný tah – zakoupila jsem dětem do lampionků místo svíčiček žárovky na baterky. A byl to fakt bezvadný nápad! Lampionky nezhasínaly, svíčičky nevypadávaly, děti se neupálily a dokonce jsme bez jakéhokoliv řevu absolvovali celý halloweenský průvod. Podotýkám oproti minulým rokům, kde na konci tekly nervy nám všem! Pak jsme se 11. října, letos poprvé, vydaly na „sranda soutěž“ do Rozhodně tuto variantu můžu jen doporučit – pokroku budiž Bojanovic, na tzv. Posvícenské klání. A tentokrát jsme dokonce provolána sláva a žárovkám zejména! zlanařily i družstvo mužů. Speciální Jinak musím konstatovat, podmínky soutěže, které jsme dostali že se průvod, ostatně již těsně před startem, nás „trochu“ tradičně, vydařil. Sešlo se vyděsily. Někteří chtěli možná vzít nás zase více a počasí nám i nohy na ramena, ale nevzdali jsme také přálo, bylo docela to. Připravili si na nás totiž změnu mírně a nepršelo. Sraz byl v tělocvičně na Hradištku v podobě běhu přes celé fotbalové v 5 hodin u vyzdobené hřiště, zejména pro ty, co nosí a na cestu jsme Jarka Hrunková s kapelou Frash-band hasičárny rozdělovač a savice, to bylo opravdu se vydali po půl šesté. Malí krušné – ale zase jsme to zvládly a dokonce i někteří velcí a vyhrály zlatou. Muži byli sedmí… Trénování obou družstev se v maskách. Po procházce Hradištkem bylo na zahradě u hasičárny ujal již tradičně Štefan Kaduch, takže úspěch byl prostě zaručen! připraven oheň, a kdo chtěl, mohl si opéci buřtíka, pro děti byla Místo poháru nás tentokrát čekal obrovský posvícenský koláč připravena limča a dospělí si mohli dát i něco ostřejšího (zejména a byl opravdu moc dobrý. No prostě, co bychom pro kus toho jídla ti, kteří měli v rukou spálené lampionky a nervy nadranc). neudělaly!!!!!!! Závěr byl již tradiční, a to parádní ohňostroj. Takže pro mne to TRADIČNÍ HASIČSKÝ PLES Foto: hasiči 31. ledna 2009 od 20 hodin A teď k dětem – soptíkům. Podzimní kolo soutěže Plamen – závod všestrannosti – se letos konalo v Jílovišti 18. října. Dva dny před závodem bylo otřesné počasí – zima a déšť a my jsme se začaly třást o zdraví svých soptíků. Některým se totiž ještě nepodařilo na podzim zúčastnit se, protože každý rok pravidelně onemocní. Smůlu jsme přestáli a všichni mohli jet, a to celkem 25 dětí v 5 družstvech. Nechali jsme si letos (spolu se Slapským SDH) dokonce přistavit autobus, na což nám přispělo SDH Hradištko. Tudíž množstvím dětí a družstev už jsme byli opět první. Počasí nám nakonec přálo. Ráno byla sice zima – 2 °C, ale pak vysvitlo sluníčko a byl krásný podzimní den. Mladší přivezli medaile za třetí místo, další byli devátí a desátí a starší čtvrtí a pátí. Takže jsme byli vcelku úspěšní. Celkově třetí v pořadí SDH v kategorii mladších a čtvrtí v kategorii starších. A samozřejmě náš oblíbený Halloween, který se letos uskutečnil 31. října. Ráda bych se o zážitek z něj s vámi podělila ne jako 14 byl tentokrát opravdu „bezvadný“ zážitek a doufám, že i pro vás! Pokud ne, možná vám příští rok k troše pohody pomohou žárovičky namísto svíček… A co plánujeme do konce roku? V listopadu budeme rekapitulovat celý rok, doplníme si kroniku. V prosinci nás snad přijde navštívit Mikuláš se svým doprovodem, pak si upečeme vánoční cukroví, připravíme ozdoby na obecní vánoční strom a nakonec nás čeká vánoční besídka u stromečku… Mgr. Veronika Jírová 22. listopadu 2008 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice. O peripetiích její výstavby se dočtete v příštím čísle Zpravodaje. FOTBAL ASPV (Čermák, Kakos) VOLEJBAL dospělí (Kučerová) FOTBAL dospělí (Vnouček, Zachař) VOLEJBAL TJ Slapy (Janda) FLOORBAL mládež (Čermák) NOHEJBAL (Blažek) VOLEJBAL (Drexlerová) SO NE FOTBAL přípravka mladší (Hašek) ZŠ HRADIŠTKO ŠKOLNÍ DRUŽINA (Klusová) TANCOVÁNÍ děti (Svobodová, Klusová) CVIČENÍ rodiče s dětmi (Minaříková) FOTBAL přípravka starší (Čermák) PÁ FOTBAL přípravka starší (Čermák) FOTBAL žáci (Hašek, Vnouček) STOLNÍ TENIS (Vala) FOTBAL přípravka - rodiče (Hašková) FOTBAL (od 1.11.) dospělí (Vnouček, Zachař) CVIČENÍ ženy (Varcabová I.) BASKETBAL dospělí (Kučera) VOLEJBAL dospělí (Šimerová) CVIČENÍ BASKETBAL děti 4-6 let mládež (Kučera) (Vondrášková) FOTBAL přípravka mladší (Hašek) ( 7) ( 7) ( 6) ( 2) ( 1) ( 3) ( 2) ( -2) ( 1) ( -1) ( -5) ( -3) ( -7) ( -8) ( -7) (-14) ZŠ HRADIŠTKO 31 28 27 26 25 24 23 22 22 20 19 18 17 16 14 10 ČT 19 20 17 28 25 27 35 20 23 24 30 28 32 44 37 43 ZŠ HRADIŠTKO 33: 29: 37: 36: 35: 30: 31: 29: 26: 25: 22: 23: 22: 34: 20: 20: ST 4 5 4 5 6 5 6 5 5 5 8 9 8 9 9 9 8.00 - 13.00 1 1 3 2 1 3 2 4 4 5 1 0 2 1 2 4 ZŠ HRADIŠTKO 13.00 - 14.00 10 9 8 8 8 7 7 6 6 5 6 6 5 5 4 2 ÚT 14.00 - 15.00 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 STOLNÍ TENIS (od 17.30) dospělí (Vala) 15.00 - 16.00 Milín Sedlčany Tuchlovice Hradištko N.Knín V. Dobrá Hvozdnice Rakovník Mělník Nelahozeves Lhota Týnec FC Jesenice Hořovicko B Kněževes Dobříš ZŠ HRADIŠTKO 16.00 - 17.00 Tabulka I.A třídy po 15 kolech: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. PO 17.00 - 18.00 Rozvrh v tělocvičně 2008/2009 18.00 - 19.00 Konečné umístění našeho A týmu je velkým příslibem pro jarní část sezony. Ztrácíme na postupovou pozici jen 2 body, a pokud se nám podaří mužstvo udržet pohromadě, případně i posílit, měli bychom se o postup poprat. Jarní část soutěže začne v polovině března a my doufáme, že nás v boji o postup do krajského přeboru přijdete podpořit. Přes zimu se zúčastníme silně obsazeného turnaje na umělé trávě ve Štěrboholích. Ladislav Vondrášek 19.00 - 20.00 A jak to s námi vypadá? B mužstvo hrálo se střídavými úspěchy, bohužel se u některých starších hráčů projevil nesoulad mezi tělesnými limity a snahou, takže nás ke konci podzimu několik laborovalo s nataženými svaly a sestava se měnila téměř každý zápas. Podzim jsme ukončili na 8. místě tabulky s 18 body a vcelku pohodovým náskokem na sestupové příčky. 20.00 - 20.30 Týmy dospělých vstupovaly do soutěží s trochu odlišnými cíly. Béčko chtělo bojovat v klidných vodách a pozlobit favority na postup, A tým má za úkol boj o příčky nejvyšší a případně se pokusit zaútočit po letech na postup do krajského přeboru. 20.30 - 21.30 Odpověď na tuhle otázku není jednoznačná, každé mužstvo má trochu jiné cíle a priority a podle toho se také hodnotí sezona. Ale souhrnně můžeme výsledky našich mužstev hodnotit určitě kladně. Co nás všechny opravdu těší, je velké zaujetí, s jakým vstoupili do sezony naši žáci a družstva přípravek. Přestože tvrdíme, že výsledky nejsou tak podstatné, přece jen nás každá výhra potěší a určitě i děti nabudí k dalšímu trénování. Přínos skalních slávistů na trenérských postech hradištských žáčků překonává naše očekávání. Mužstvo žáků je v čele okresní soutěže a na jaře bude bojovat o postup do vyšší třídy. Mužstva přípravek jsou v horní polovině tabulky a na trénincích občas není k hnutí. CVIČENÍ ženy (Varcabová I.) Jak se dařilo fotbalistům na podzim 2008? Fotbalové oddíly tělocvičnu využívají pouze v období říjen - březen ÚHRADA ZA POUŽÍVÁNÍ TĚLOCVIČNY: členské oddíly TJ (oddíl hraje soutěž za TJ, mládež TJ, min. 15 platících členů v daném oddíle) - 0 Kč/hod. ostatní členské oddíly (všichni platí příspěvky v oddíle - méně než 15 členů) - 50 Kč/hod. ostatní - 150 Kč/hod. Turnaje: kromě poplatku (členské oddíly 300,- Kč, ostatní hodinově) se před zahájením složí vratná záloha 1 000,- Kč, která bude v případě dodržování pravidel v tělocvičně (zákaz kouření, zběžný úklid, neničení zařízení apod.) po turnaji vrácena. Poplatky budou placeny u paní Vrňákové min. na 2 hodiny dopředu (kvůli blokaci tělocvičny). Schváleno Výborem TJ dne 19. 10. 2008 Martinské posvícení Již letošní příprava byla velkolepá. Začali jsme ve čtvrtek na hřišti pod taktovkou hlavní organizátorky Míši pečením posvícenských koláčů. Zaděláno bylo z 10 kil a těsta bylo opravdu dost! Upekly jsme 10 velkých koláčů, respektive 10 uměleckých děl, do tomboly a více než 1 500 malých koláčků, které byly na posvícenské zábavě k prodeji. Dalším krokem příprav byla páteční tradiční výroba bramborového salátu na chlebíčky. Pod vedením Mirči byl jako vždy úžasný, stejně tak jako chlebíčky které z něj byly vytvořeny v sobotu. Muži zatím nanosili do tělocvičny potřebné množství stolů a židlí. V sobotu se dostali do popředí dekorační práce, které vedla Mirka. Tentokrát to bylo v podzimních tónech oranžové a vínové. Byly použity látky, květiny (gerbery a chryzantémy) a barevné listy a jimi jsme ozdobili vše, co se ozdobit dalo. Nakonec byly nataženy lampiónky. Z naší tělocvičny byl vytvořen podzimní taneční sál… A pak už to ve 20.00 hodin vypuklo. Letos poprvé nám hrála skupina RABAKA aneb ELAN REVIVAL a byli opravdu skvělí. Vnesli do sálu příjemnou a pohodovou atmosféru plnou známých a ještě známějších písniček. Ve 21.00 hodin došlo na předtančení. Byla to ukázka tanečního mistrovství dětí – Šimona, Elišky, Vojty a Karolíny. Předvedli pět tanců a bylo se opravdu na co dívat. Celý sál stál se zatajeným dechem a nakonec se malí tanečníci a tanečnice za svůj výkon dočkali burácivého potlesku. A pak už se jen hrálo a tančilo a jedlo a pilo a to až do 3 hodin do rána. Malou přestávkou po půlnoci bylo vyhlášení tomboly, kde jste mohli vyhrát skoro cokoliv od deštníku, trička, přes pytlík slaných mandlí či hrneček, až po hi-fi věž či obrovskou šunkovou kýtu. A právě najít výherce této hlavní ceny trvalo nejdéle. Myslím, že už se všichni těšili, že ji budeme muset nakonec společně sníst, ale bohužel pro nás, pravý výherce se nakonec našel. Co říci závěrem – bylo to úžasné, všichni jsme si to skvěle užili a nezbývá než poděkovat všem, co na tom mají zásluhu! Mgr. Veronika Jírová 15 L O V E CK LOV C K Á SE SEZÓ ZÓNA NA JJE E V PLNÉM PLN ÉM PR PROUD OU D U ANE A N E B NE MĚJ MĚJTE TE STRACH STRA CH Z MY MYSLIV SLIV CŮ se za čtrnáct let, co se myslivosti věnují, nesetkal s žádným opilcem ohrožujícím své kolegy, natož pak s nějakým úrazem způsobeným střelnou zbraní. Musím to zaklepat a přát si, abych se s tím nesetkal nikdy. Nyní na podzim a v přicházející zimě se s myslivci můžete na svých procházkách přírodou setkat nejčastěji, je totiž sezóna honů. U nás, tedy v honitbě MS Medník Hradištko, se z drobné zvěře na honu loví pouze bažant kohout, většina ního kulturního dědictví. Abych to převedl do lidské řeči, jedná se o chov a lov volně žijící zvěře při dodržování tradic české myslivosti. Lidem, kteří nemají bližší zkušenost s myslivostí, než jsou zprávy odvysílané v senzacechtivých médiích, se nemůžeme divit, jaký mají na myslivce obvykle názor. I já často slyším, že jsme vrazi nevinných zvířátek, střílíme na vše, co se pohne a vystrčí nos před posedem, a když náhodou vystrčí nos z lesa kolega nebo turista, střelíme i po něm. A abych nezapomněl, samozřejmě nesaháme po flintě, dokud nemáme v krvi aspoň promile alkoholu. Nikde už se nemluví o mysliveckém plánování, málokdo ví, že jsou pevně stanoveny počty kusů a věkové třídy druhů zvěře, které se mohou odlovit. Ještě méně lidí ví o průběrném odstřelu, kdy se loví kusy slabé a nevhodné do dalšího chovu a tím se zkvalitňuje populace daného druhu zvěře. Těch pravidel je spousta a těžko vše obsáhnout v takovémto článku. Musíme si uvědomit, že žijeme v kulturní krajině a pokud nechceme, aby myslivce jako „predátora“ nahradili v okolích měst a vesnic medvědi a vlci, je myslivost neoddiskutovatelnou součástí naší přírody. V každé lidské činnosti je rizikovým faktorem většinou právě člověk. Neštěstí se v těchto činnostech nedají vyloučit, dají se pouze minimalizovat. Podle statistik je v současné době v České republice cca 110 000 aktivních myslivců, to znamená, že každý devadesátý třetí obyvatel je myslivcem. Obvykle se za rok stanou maximálně dvě až tři neštěstí a zcela výjimečně je pak zjištěn alkohol. Určitě by bylo velmi zajímavé, porovnat tyto poměry s úmrtími na silnicích. Myslivost by zcela nepochybně vyšla jako ohromně bezpečný koníček. Opilý člověk většinou neublíží sobě, ale někomu jinému. Nejsme tedy sebevrazi, abychom takové riziko podstupovali a opilého myslivce mezi sebou na honu nechávali. Pokud sednete za volant, těžko si vyberete, kdo a v jakém stavu sedá za volant ve stejnou chvíli jinde a vyráží proti vám... My si „sousedního střelce“ na honu vybrat můžeme. Jsem moc rád, že jsem ulovené zvěře je z voliérového odchovu, kdy se odloví zhruba 70 % vypuštěných bažantů, zbytek zůstává v honitbě. Část z těchto 30 % se na jaře zapojí do toku a pomáhá v reprodukci divoké populace. Na naháňkách se loví sele a lončák prasete divokého, tzv. černá zvěř, případně zvěř škodná, tedy liška obecná a oba druhy u nás žijící kuny, skalní a lesní. A jak byste se měli zachovat, pokud při své procházce narazíte na myslivce, případně na obstoupenou leč? Nejdůležitější pravidlo je být vidět! Je vhodné se myslivce, na kterého narazíte, zeptat, zda můžete lečí projít, případně se dozvíte, kam je lepší nechodit. Zcela jistě vám poradí, jakou bezpečnou cestu zvolit, abyste se dostali, kam potřebujete, nebo raději chvíli počkali na konec leče. Při honu na drobnou zvěř se střílí brokovým nábojem a pouze na vysoko táhnoucí kohouty. Riziko, že se něco stane, je tedy opravdu malé. Můžete se pouze dostat do spršky padajících broků, které již mají velmi malou kinetickou energii. Je to, jako byste vyhodili nad sebe hrst malých kamínků o průměru cca 3,5 mm a ty vám pak padali na hlavu. Podstatně větší riziko je, pokud se dostanete k obstoupené leči na černou zvěř, zde se loví jednotnou střelou z brokovnice, případně kulovými zbraněmi. Jsou daná jasná pravidla, kam se střílet smí a kam nikoli, nejdůležitější je při výstřelu myslet na to, že musím vědět, kde střela skončí, pokud zvěř minu. Zásadně se nestřílí na horizont, do křoví, po cestách, kde by za zatáčkou mohl někdo vyjít apod. Tato pravidla bezpečné střelby dodržujeme, pokud nás někde uvidíte, prosím neschovávejte se, ale dejte o sobě vědět. Do konce roku máme naplánovány ještě dva hony, a to 13. 12. a 26. 12. Závěrem roku 31. 12. pak obvykle chodíme na silvestrovskou naháňku. Za hradištské myslivce Vám přeji krásné prožití vánočních svátků a úspěšný vstup do nového roku! S mysliveckým pozdravem Lovu zdar! Rudolf Zděnek, předseda MS Foto: Rudolf Zdeněk V jednom z předchozích čísel Zpravodaje vyšel článek o přikrmování volně žijící zvěře. K myslivosti ale nepatří pouze přikrmování, ale i lov a tomu bych se chtěl v tomto článku věnovat, zvláště pak bezpečnosti. Myslivost je dle definice v zákonu o myslivosti č. 449/2001 Sb. soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národ- 16 VÝS SAD ADB BA A S TR TRO OMŮ MŮ V PIK PIKOV OV ICÍCH v duši z dobře vykonané práce a s příslibem setkávání – u našich stromů.“ Doufám, že takových prospěšných setkání bude ve všech obcích více. Podílet se na činnosti, která má význam i pro budoucí generace, je nejen důležité, ale i příjemné. U takovýchto setkání sympatických lidí získáte zajímavé informace a úsměvné zážitky. nás už čekalo překvapení. I když jsme původně měli všichni sázet stromky klasickým způsobem s rýčem a lopatou, místní členové fotbalového spolku zajistili bagr, takže nám usnadnili práci. Není to zrovna standardní postup, pěstitelé upřednostňují ruční způsob sázení, pro jeho šetrnost a ekologii, ale v počasí, které bylo velice deštivé, většina zúčastněných rychlejší způsob přípravy jam pro samotnou výsadbu uvítala. Plánovaná alej se táhne podél řeky, vlevo od mostu, mezi fotbalovým hřištěm a pěšinou. Jak už jsem zmínila, nebyli jsme tu první, bylo tu již několik občanů Pikovic, členové Občanského sdružení Pro krajinu a jejich příznivci. Stromky jsme měli připravené, také dostatek lopat a další komponenty pro výsadbu. Jako odborný dozor nám byla k dispozici pracovnice z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.. Protože pršelo, nebylo času nazbyt a rovnou se začalo se sázením. Každý si našel svou jámu, u které měl svůj stromek, ochranu stromu, drát a kůl. Postup práce byl jednoduchý. Vyndat strom z květináče, postavit do jámy a zahrabat lopatou či rýčem a zem postupně udusávat. Pro stromek je lepší, když se zásyp svažuje ke stromku, aby při dešti voda neodtékala pryč od stromu, ale přímo ke kmeni. Poté se zatluče kůl, tzv. kotvení, aby mladý stromek měl oporu, a připevní se ochrana proti zvířatům a mšicím, která se po zaklapnutí úchytů upevní drátem a stromek je připraven k dalšímu životu a růstu. Takto se pokračuje stromek po stromku, až vznikne celá alej. Tento postup je velice stručný, všemu předcházelo naměření a vytyčení vzhledné roviny výsadby provázkem a již zmíněná příprava pomocí bagru, který dělal jednu jámu za druhou v optimální vzdálenosti výsadby. A celá akce končila zálivkou. V tomto případě, kdy řeka je blízko, bylo zalévání vysazené budoucí aleje hračkou. Teď jsem nenáročnost velice zmenšila – tahat kýble plné vody z řeky není, jak sami tušíte, taková legrace. :-) Když se pak člověk ale postaví a rozhlédne se na pruh vysazených stromků, má radost a představuje si, jak ty malé stromky budou třeba za 10 – 20 let vypadat. Vzrostlou alej vonící a kvetoucí a nás občany, kteří sedí na lavičkách pod nimi a kochají se výhledem na řeku, či z druhé strany na fotbal. No není to nádhera? Pro všechny zúčastněné bylo připraveno občerstvení ve stodole u pana Bežuchy z Pikovic. Jeho žena uvařila výbornou bramboračku. Pan Václav Bednář z Třebsína, který je majitelem ekologické farmy, přivezl dobrůtky vlastní výroby – jitrnice, zapékanou pohanku a teplý mošt. Klára pokračuje: „Po obědě bylo v plánu vysadit lípy od místní hospody „U Dolejších“ podél silnice do kopce, kterého se chopili místní občané, a nás čekalo vysadit stromy podél řeky na pravou stranu od mostu. Jsou tam soukromé pozemky, a bohužel ne všichni vlastníci s výsadbou souhlasili. Při práci jsme spontánně vytvořili skupinky dvojic či trojic a při této přirozené spolupráci se znásobila radost ze sázení. Rozcházeli jsme se s naplněním Kdyby i Vaše obec, nebo spolek měl zájem o zkvalitnění Vaší krajiny výsadbou stromů, můžete se obrátit na Občanské sdružení Pro krajinu, o.s. Toto sdružení vzniklo v roce 2008 s cílem přispívat k ochraně přírody a krajiny, především podporou krajinné rozmanitosti vytvářením krajinných prvků v souladu s místními podmínkami a historickým vývojem. Foto: Jitka Brouzdová 8. 11. 2008 se konala první výsadba stromů v naší obci a okolí. Z pohledu nezávislého občana se Vám budu snažit přiblížit tuto zajímavou a prospěšnou akci, kterou připravilo s místními občany Pikovic Občanské sdružení Pro krajinu o.s. Po deváté ráno jsem vyzvedla u rybníčka na Hradištku Kláru, Šárku a Lucku a vyrazily jsme autem do Pikovic k mostu. Tam na Primárně se organizace zaměřuje na: – výsadby stromů a péči o ně v součinnosti s majiteli pozemků – zapojení veřejnosti do výsadby a péče o stromy – vzdělávací činnost v oblasti významu krajinných prvků a jejich ochrany Jejím záměrem je vrátit krajině „lidské“ rozměry, vyzdvihnout estetickou, ekologickou, hygienickou funkci zeleně a v návaznosti na tyto přispět k vyššímu výskytu něčeho tak nádherného a majestátního jako je strom. Tereza Svobodová Nová No v á mož mo žn nos o s t re r ecy c y k lace la c e a oc o c hra h ra ny ny ž ivotního iv o tn íh o p prro osstř tř edí e d í v naš naší o obci bci Na chodbě obecního úřadu se nalézá místo zpětného odběru malých elektrospotřebičů. Lidé tam mohou do speciálního kontejneru odkládat například mobily, součásti počítačů, žehličky, rychlovarné konvice, topinkovače, kávovary, mixer, kulmy, fény, holicí strojky a další malé elektrospotřebiče. Naopak sem nepatří baterie, akumulátory, žárovky, zářivky a výbojky. Je to další možnost třídění odpadů a jejich smysluplného využití. Tříděním odpadů šetříme naši přírodu a obci to přináší finanční příjem. Zastupitelé chtějí tímto poděkovat všem občanům za spolupráci při zpětném odběru elektrozařízení a příkladném třídění odpadů. Tomáš Pipota mobily součásti počítačů žehličky topinkovače kávovary mixery kulmy fény rychlovarné konvice holicí strojky malé elektrospotřebiče 17 Divadlo se vydařilo Pikovičtí zahrádkáři na zájezdu V říjnu jsme se vypravili do příbramského divadla shlédnout herecký koncert Simony Stašové a jejích kolegů v představení Drobečky z perníku. Vzhledem k mimořádně příznivé ceně vstupenek mělo o zájezd zájem takové množství diváků, že jsme dodatečně ještě přiobjednali vstupenky pro druhý autobus zájemců. Jsem tedy dvojnásob ráda, že ani toto představení nikoho nezklamalo a všichni se vraceli domů obohaceni o velmi pěkný zážitek. Dne 30. 8. naše organizace Českého zahrádkářského svazu v Pikovicích uspořádala výlet na krásný rokokový zámek Nové Hrady asi 10 km od Vysokého Mýta. Tuto krásnou stavbu prý sám zhotovil stavebník hrabě Jan Antonín Harbuval de Chamaré v roce 1774 – 1777. V dalších letech byla stavba rozšířena, propojena ozdobnou zdí s monumentální vstupní bránou. CHARITATIVNÍ SBÍRKA Architekturu zámku zdobí dílo sochařů Jana Mělnického, Víta Čermáka a kameníka Ignáce Víchy. Zámeckou kapli zdobí rokokové štuky Josefa Procházky. Potomci hraběte vlastnili tuto stavbu do r. 1903. Před druhou světovou válkou nechal pan Cyril Barhoň z Dobenína celou stavbu opravit a na další rekonstrukci však musely Nové Hrady čekat až do konce tisíciletí. V listopadu proběhla další humanitární sbírka v naší obci. Všem, kteří se chovají opravdu ekologicky a bez ohledu na čas, peníze i námahu zabalí nepotřebné věci a dopraví je v určený den místo na skládku raději do našeho obecního špejcharu, moc děkujeme. Pokyny charitativní organizace se mění, poslední požadavek zněl – raději do pytlů než do krabic. Také bylo přesně určeno, které věci se sbírat nemohou. Pokud jste to tentokrát nestihli, sledujte obecní vývěsky, na konci jara vyvěsíme další upoutávku s přesnými pokyny. Jana Chadimová Diskuse Ovčín V minulém čísle Zpravodaje jsme Vás vyzvali k diskusi o tom, co byste si přáli mít na místě zbouraného Ovčína. Na webových stránkách Hradištka probíhá anketa, ve které můžete hlasovat pro některou z nabízených možností. Nejvíce hlasů získává multifunkční budova s kulturním sálem, o polovinu méně hlasů mají ostatní možnosti – park, dětské hřiště, parkoviště a něco jiného. Doufala jsem, že ti z Vás, kteří zvolí poslední možnost, se také vyjádří k tomu, jakou mají představu o tom, jak jinak by se dal daný prostor využít. Bohužel jsem dostala pouze tři názory, které přináším k zamyšlení. „Ohledně místa po Ovčínu jsem velmi konzervativní a líbí se mi ten prázdný prostor. Zato obecně v Česku postrádám hřiště pro velké děti, myslím tím takové ty venkovní „stroje“ na cvičení pro dobrou kondici. Kdykoliv je někde v cizině vidím, nemohu odolat a jdu si to vyzkoušet. Tak mě napadá, že by to mohlo být dobré a asi dost levné řešení, co tam postavit. Určitě bych si ráda zacvičila, kdykoliv bych šla nakupovat nebo na oběd či večeři...“ čtenářka z Pikovic „Hradištko nemá náves, jakési přirozené centrum obce. Spravilo by to pár laviček a kolem upravený trávník. Možná fontánka, která vždy přiláká lidi k zastavení, posezení a děti ke hře. Samozřejmě s uzavřeným oběhem vody, nic nákladného. V téhle podobě by to místo mohlo přečkat až do doby, než dojde na případný nákladnější projekt (dostatek peněz hned tak asi nebude).“ chatař J. P. z Budákova „Možnosti v anketě jsou hezké, ale nedostatečné. Podle mě by spíše lidé v obci Hradištko a Pikovice chtěli obchodní zařízení, např. Billa, Albert, Lidl, Interpsar. Přeci jen ruku na srdce – po zrušení Sluníčka ubylo v Hradištku desítek, ne-li stovek lidí, co už do Hradištka nejezdí... V letním Zpravodaji půlka lidí píše, že jim chybí Sluníčko, a nikde v Hradištku není žádný velkoobchod, jen samé předražené trafiky. Když byste tam postavili obchodní řetězec, víte, kolik lidí by opět bydlelo v Hradištku? Dost pamatuji doby, kdy jsem denně viděl několik stovek lidí hlavně u Sluníčka, a teď potkám pár lidí. Přeci je kravina, aby si někdo koupil recesní stoličku, když má hlad. “ J. K. 18 Nyní je tento malý skvost „Malý Schönbrunn“ v soukromých rukách rodiny pana Kučery. Majitelé požádali o zapůjčení státního mobiliáře, který dává celému zámku noblesní vzhled. Dále jsme provedli prohlídku Kunětické hory. Tento výlet se uskutečnil za krásného počasí, ke spokojenosti nás všech účastníků zájezdu. Jaroslava Hošťálková členka pikovických zahrádkářů Obrátili jste se na nás Bydlím spokojeně v Pikovicích a denně dojíždím do Prahy do práce. Kombinuji auto – autobus ze Štěchovic, protože je tam mnohem lepší spojení díky kombinaci více linek. Reaguji proto na zavedení placeného parkování u autobusového nádraží ve Štěchovicích, kde je zavedení zvyšující se sazby za parkování namířeno právě přímo proti těm, kteří dojíždějí auty z okolních vesnic k autobusovému nádraží a uvědoměle a ohleduplně k životnímu prostředí cestují dále do práce autobusem. Kdybych dále využívala tohoto parkoviště, platila bych denně 137 Kč, což si v žádném případě nemohu dovolit a mimo jiné, by pak bylo úspornější jezdit až do Prahy autem. To je přece ekologický nesmysl! Asi všichni takto ‚postižení‘ teď proto parkujeme jinde, kde se dá a parkoviště mají prázdné, ale je to opravdu to správné řešení? Mimochodem, štěchovická paní starostka mi doporučila, abych prý požádala Hradištko o posílení svých autobusových linek... Umíte si představit, jak se ekonomicky vyplatí panu Bosákovi, aby kvůli mně posílal každou půlhodinu autobus do Pikovic, kdybych se náhodou chtěla svézt? To už by snad měl raději jezdit do Kocourkova... čtenářka z Pikovic OMLUVA POZORNÉMU ČTENÁŘI Děkuji za upozornění na chybu, která vznikla mým chybným přepisem hradištské kroniky (Zpravodaj, podzim 2008). „Dr. Is. Zahradník“ jsem mylně přečetla jako „Dr. Js. Zahradník“ a člena strahovských premonstrátů PhDr. Isidora Bohdana Zahradníka přejmenovala na Josefa. Děkuji panu Ing. J. Angerovi za dopis a hlavně přiložené materiály o historii Pikovic, které mi poslal. Moc mě potěšily. -lh- Milí čtenáři, už nezbývá mnoho dní do chvíle, kdy budeme s napětím očekávat, až se hodinová ručička přiblíží k hodině dvanácté, aby ukončila rok 2008 a přivítala nový. Je třeba 9 580krát otočit klikou hodinového stroje, aby na Hradištku uplynul jeden rok. Věžní hodiny jsou dokladem poctivé kovářské práce, ale kým a kdy byly vyrobeny, se neví. Jisté je, že pochází z doby, kdy se z minuty tak moc nestřílelo a lidé méně spěchali. Zpomalte i Vy krok v čase vánočním a vychutnejte si jeho atmosféru. Nelpěte na tom, aby byl Váš byt dokonale uklizený, ale pokuste se vytvořit rodinnou pohodu. Nepočítejte, kolik peněz jste utratili za dárky, ale zamyslete se nad tím, zda obdarovanému uděláte radost. Nezavírejte se doma u televize, ale vyražte na některou z akcí hradištského adventu. Nechte se inspirovat vánočními vzpomínkami našich pamětníků a vytvořte svým dětem takové svátky, aby i ony jednou rády zavzpomínaly. Celý rok jsme se Vás na stránkách Zpravodaje snažili informovat o tom, co zajímavého se v naší obci děje. Přinášeli jsme užitečné informace z obecního úřadu, pozornost zaměřili na zastupitele obce a jejich činnost, pátrali jsme po historii, snažili se zaznamenat veškeré aktuální dění, které by nemělo být zapomenuto, ať se jednalo o dění v naší škole a školce nebo v jednotlivých spolcích. Až si za čas prolistujete letošní čtyři čísla Zpravodaje, zjistíte, že rok 2008 byl – řečeno slovy našeho pana prezidenta – rokem poklidným, bez dramatických událostí. Zapamatujeme si ho jako rok, kdy se zbouráním Ovčína zásadně změnil vzhled centra obce, kdy se narodil rekordní počet dětí a kdy byla postavena nová hasičská zbrojnice. Tento rok se také poprvé podařilo vydat čtyři čísla Zpravodaje, jak bylo původně zamýšleno. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli – článkem, nápadem či postřehem. Děkuji za Vaše pozitivní ohlasy, které mě vždy potěšily, i za Vaše kritické připomínky, které napomohly k odstranění některých nedostatků. Těším se na naše další setkávání na stránkách Zpravodaje a do nového roku Vám všem přeji hodně zdraví, elánu a rodinné pohody. Lucie Hašková OZNAČOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ČÍSLY Vážení spoluobčané, vlastníci nemovitostí, právě proběhlé volby odhalily poměrně častý nešvar v naší obci. Ukázalo se, že řada objektů není označena číslem popisným, což komplikuje nejenom doručování zásilek, ale ztěžuje identifikaci objektů městské policii, hasičům či záchranné službě. Dovolujeme si vás tímto upozornit, že povinnost označit budovu číslem popisným či evidenčním, ukládá vlastníkům nemovitostí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad. Standardní je bílé číslo v červeném poli o rozměru 14 x 18 cm. Při nesplnění této povinnosti se právnická osoba a fyzická osoba, která je podnikatelem, vystavuje možnosti udělení pokuty až do výše 10 000 Kč. Fyzická osoba se porušením této povinnosti dopouští přestupku podle zák. č. 200/1990 Sb., dle kterého jí může být uložena pokuta ve výši až 1 000 Kč. Žádáme vás, abyste si označení nemovitostí uvedli do souladu se zákony. V případě, že by někdo potřeboval pořídit novou tabulku s číslem, může se obrátit na Obecní úřad Hradištko. V této souvislosti znovu připomínáme, aby si všichni vlastníci zkontrolovali údaje v katastru nemovitostí a porovnali je se skutečným stavem, popřípadě zažádali katastr o jejich opravu. Jedná se zejména o chybně uvedený název obce. Dalším údajem, ve kterém dochází k nesrovnalostem, je chybně uvedené číslo objektu u domů, které byly v 80. letech přečíslovány. Informativní výpis z katastru nemovitostí můžete získat na www.cuzk.cz, ověřený pak na Obecním úřadě v Hradištku, pracovišti CZECH POINT. Jsme si vědomi, že orientaci v obci ztěžuje absence názvů ulic. Chtěli bychom proto navázat na aktivity předešlých zastupitelstev, na již navrhované názvy ulic, zaktualizovat je v souladu s platnou legislativou a v příštím roce zrealizovat jejich pojmenování. O navržených názvech ulic vás budeme informovat v některém z příštích Zpravodajů. stavební komise V listopadu byly v naší obci nainstalovány dva radary ukazující rrychlost projíždějících vozidel. Snad přispějí ke zklidnění dopravy a dodržování předepsané rychlosti v obci. Zpravodaj obce Hradištko Evidence MK: MK ČR E 17527 Vydává Obecní úřad Hradištko pro obyvatele a rekreanty v obci Hradištko, Brunšov, Pikovice a Rajchardov www.hradistko.cz zima 2008 Redakce: Lucie Hašková, Ing. Ladislav Vondrášek, Mgr. Jovan Kubíček Kontakt na redakci: prostřednictvím obecního úřadu nebo [email protected] Grafická úprava: Klára Šimerová • Foto + fotokoláže: Jovan Kubíček Vydala: obec Hradištko •Distribuce: Česká pošta • Tisk: Vamb Štěchovice Náklad 1 200 Ks Zdarma Uzávěrka příštího čísla je 28. února 2009. Příště – téma „SVATBY“ V příštím čísle Zpravodaje najdete vše o svatbách na Hradištku, podmínky obřadu na zámku, představíme Vám oddávající, veselé historky. Zasílejte nám své inzeráty, týkající se svatebního dne – např. kadeřnice, zlatnictví, příprava svatební hostiny, fotograf, pečení dortů, koláčů, květinové vazby atd.