katederního newsletteru - Katedra politologie FSS MU

katederního newsletteru - Katedra politologie FSS MU

KPOL
newsletter
Úvodní slovo Stanislava Balíka
Státnice na obou našich oborech skončily, dobíhají poslední opravné zkouškové termíny, prázdniny klepou na dveře. Pravidelný rytmus přednášek a seminářů, psaní position paperů a seminárek
skončil už před více než měsícem; téměř
pryč je už i méně pravidelný rytmus
zkouškový. Přichází čas nevázaný, který
u leckoho poslouží k dohnání restů času minulého, u jiného pak k odpočinku, aby byly tělo a duch schopny zvládnout příští povinnosti.
V oné zdánlivé neměnnosti a každoroční pravidelnosti
minulých měsíců ale došlo k mnoha větším či menším
změnám či přípravám na ně. Obor bezpečnostní a strategická studia dostal novou vedoucí – dr. Petru Vejvodovou.
Studenti BSS obou stupňů budou již od příštího semestru
jaro 2016
W M F
studovat podle upraveného plánu s novými povinnými
předměty. Na politologii nově zavádíme u většiny povinných předmětů seminární skupiny. Oba naše obory společně připravily nový anglický magisterský obor – Conflict
and Democracy Studies, který získal akreditaci a nové studenty by měl přivítat od září 2017.
Třeba tyto (stejně jako další nezmíněné) inovace a novinky
povedou k tomu, že se stávající i budoucí studenti a pedagogové nebudou moci dočkat, až prázdniny skončí a oni
se s novou chutí vrhnou do nikdy nekončícího dobrodružství. Absolventi naší katedry pak mají další impulsy
k tomu, aby se o naši činnost stále zajímali. Třeba je to
i přivede k tomu, že 11. listopadu 2016 přijdou na oslavy
25 let činnosti katedry politologie.
Pěkné prázdniny přeje
Stanislav Balík
Zahraniční vyučující na katedře
V průběhu jarního semestru navštívila katedru celá řada
hostů ze zahraničí. Jejich složení bylo možná trochu netradiční – nešlo totiž jen o významné akademiky. Díky
kurzu POL364 Political Campaigns Around the Globe: Selected Case Studies si s akademiky dveře od přednáškových místností podávali i experti na volební kampaně
z praxe.
Sezonu zahraničních návštěv otevřela začátkem března
Jessica N. Grounds s přednáškou „Women Ready for the
Presidency: How to Organize a Grassroots Movement“. Rádi
bychom poděkovali ambásadě Spojených států amerických v Praze, bez jejichž pomoci by Jessičina návštěva
v Brně nebyla možná. Dalšími hosty v kurzu POL364 pak
byli Sebastian Kubas z Katowic (přednáška o kampaních
v Polsku), Petra Bernhardt z Vídně (přednáška o prezidentských volbách v Rakousku), Gintaras Aleknonis z Vilniusu
(přednáška o kampaních na Litvě) a Patrick Egan z Budapešti (přednáška zaměřená na kampaně Viktora Orbána).
Mimo kurz o volebních kampaních katedru navštívil polský filozof a sociolog Paweł Rojek. Ve svém příspěvku
Jessica Grounds
se zaměřil na reflexi soudobého Ruska ve vztahu k zahraničí (přednáška „Konec impéria?“ Geopolitické ideje v současném Rusko).
Dalším návštěvníkem byl Jacek Wojnicki, který předlesl
příspěvek „Současné osy politicko-společenských konfliktů
v Polsku“.
Oslavy 25 let naší katedry
V letošním roce naše katedra slaví 25 let od svého založení. Proto se v průběhu roku
koná celá akcí (od přednášek speciálních hostí po ryze studentské akce), které toto
jubileum připomínají. Oslavy vyvrcholí v listopadu tohoto roku galavečerem pro absolventy. Program večera už nějakou dobu chystáme a už teď se na listopad těšíme.
Kdo volí české populisty?
Skoro každý novější text, který se zabývá politickými
stranami v České republice, začíná tím, jak poslední dvoje
sněmovní volby znamenaly zemětřesení pro výjimečně
stabilní (alespoň v kontextu postkomunistické střední
a východní Evropy) českou stranickou politiku (k tématu
např. text Kevina Deegana-Krauseho, Tima Haughtona a
Terezy Novotné). Ostatně není se co divit. Běžné kvantitativní ukazatele stability politických stran říkají to samé –
česká stranická politika již není jako dřív (viz např. text
jednoho z autorů tohoto příspěvku). Volební podpora
dvou tradičně největších politických stran klesla z téměř
nejdůležitější politické problémy. První zjištěním naší
studie je, že ve srovnání s rokem 2006 došlo v letech 2010
a 2013 k mírnému poklesu významu dlouhodobě nejsilnějšího konfliktu české politiky definované odlišnými náhledy na socioekonomické problémy, což není příliš překvapující, vezmeme-li v potaz úporné odmítání všech tří
stran nahlížet na politiku skrze tradiční kategorie pravice
a levice. Druhým zásadním zjištěním je ve srovnání
s etablovanými politickými stranami poměrně nejasné
vymezení voličské základny nových politických stran, a to
jak ve smyslu socio-demografickém (věk, vzdělání, třída),
70 % v roce 2006 na 28 % v roce 2013, zatímco výrazného
úspěchu dosáhly politické strany Věci veřejné (v roce
2010), ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Tedy politické strany, které bývají označovány jako
středově nebo čistě populistické (ke konceptu např. text
Petra Učně, k charakteru českých populistických stran
např. text autora tohoto příspěvku). Otázkou zůstává,
co znamenal vzestup těchto nových populistických stran
pro podobu struktury stranického systému, resp. kdo jsou
voliči těchto nových stran.
tak ve smyslu politických postojů. Víme nicméně to, že se
jedná spíše o mladší voliče, což může být spojeno s politickou neukotveností nebo větší zranitelností vůči
zjednodušujících populistickým heslům. Voliči VV, ANO
a Úsvitu jsou jinak typičtí absencí zřetelně definovaných
hodnot či postojů. Co je poměrně zajímavé a v rozporu
s charakteristikou jiných populistických stran v Evropě,
volba VV a ANO nebyla vysvětlitelná protestním
hlasováním, pouze voliči Úsvitu vnímali demokracii spíše
negativním způsobem. Na druhou stranu, spíše skeptický
náhled na politiku potvrdilo nadprůměrné množství voličů
nových populistických stran přesvědčených o tom,
že nikdo nedokáže řešit nejdůležitější problémy České republiky. Oproti teoretickým očekáváním vnímali voliči
ANO a Úsvitu pozitivně budoucí ekonomický vývoj České
republiky (trochu zjednodušeně řečeno se jednalo o „hlas
pro naději“). Jakkoli nám data dokáží spíše říci, kdo nejsou
voliči VV, ANO a Úsvitu, jedno je zřejmé. Obvyklá výkladová schémata zakotvená v tradičních konfliktních linií
pro nové populistické politické strany neplatí.
S Petrem Vodou jsme se rozhodli využít nedávno uvolněná
data z Volební studie, kterou realizoval Sociologický ústav
Akademie věd České republiky, a pomocí nich zjistit, jaké
charakteristiky mají voliči VV, ANO a Úsvitu. Studii jsme
prezentovali na konferenci Current Populism in Europe: Impact on the Political Landscape, kterou pořádala 23. –
24. května Univerzita Karlova. Na základě vybraných teorií
vysvětlující charakteristiku voličů populistických stran
při zohlednění specifik tzv. středového populismu jsme
testovali řadu hypotéz počínaje protestním hlasováním,
přes poziční hlasování, tematické hlasování až po valenční
model zaměřený na kompetence politických stran řešit
Vlastimil Havlík a Petr Voda
Nový výzkumný projekt věnující se proruské propagandě v ČR
Během jarního semestru vznikl na katedře výzkumný tým,
který se zabývá aktuálním tématem působení ruské propagandy na území ČR. Základ týmu tvoří Petra Vejvodová,
a Jan věnují obsahové a síťové analýze sociálních sítí proruských zpravodajských serverů. Analyzována je jejich virtuální provázanost, provázanost jejich čtenářů a také kon-
foto: Evropské hodnoty
Miloš Gregor a naši doktorandi Miroslava Pavlíková a Jan
Hanzelka. Petra a Miloš se v současné době věnují analýze
manipulativních technik čtyř nejčtenějších zpravodajských
serverů, které jsou označovány za prorusky orientované:
AC24, Sputnik, Svět kolem nás a Parlamentní listy. Během
dubna a května probíhalo kódování dat za pomoci tří magisterských studentů Barbory Burešové, Michaela Škvrňáka a Juraje Kačura (tímto jim moc děkujeme!), kteří sledovali výskyt základních manipulativních technik propagandy (např. démonizace nepřítele, fabulace, apel na strach,
nebo stereotypizace). V druhé větvi výzkumu se Miroslava
foto: freepik.com
krétní obsah, který se na sociálních sítích objevuje a jakým
způsobem je rámován. Zajímavou materii přestavují komentáře pod jednotlivými příspěvky.
Analýza odhalila, jakým způsobem tyto servery manipulují
s veřejným míněním a jak šíří dezinformace. Část výzkumu
věnující se webovým stránkám zpravodajských serverů
probíhá ve spolupráci s organizací Evropské hodnoty.
První výsledky výzkumu byly představeny veřejnosti
na tiskové konferenci 13. června v Praze. Výzkumnou zprávu najdete zde.
Petra Vejvodová
Nový podzimní praktický kurz P2P: Challenging Propaganda
Katedra politologie se v letošním roce poprvé zapojila
do mezinárodního programu P2P: Challenging Extremism,
který organizuje Facebook, Edventure Partners a Oddělení
vzdělávání a kultury Ministerstva
zahraničí USA (Bureau of Educational and Cultural Affairs). Smyslem programu je umožnit vysokoškolským studentům z celého
světa aktivně přispět k prevenci
radikalizace společnosti a podílet se na podpoře kritického myšlení jednotlivců, které je důležité pro odolnost vůči extremistickým a propagandistickým informačním zkratkám. Do projektu se každoročně zapojuje více než 90 studentských
týmů z více než 30 zemí světa. V reálném čase tvoří vlastní
projekty na sociálních sítích, jejichž smyslem má být čelit
extremistickým ideologiím a propagandě a dává jim pros-
tor pro vytváření strategií podporujících demokratické
hodnoty.
Magisterští studenti katedry politologie, kteří budou mít zájem pracovat na real-time projektu, si tak budou moci v podzimním semestru
zapsat nový kurz POL603 Interactive
Workshop: Challenging Propaganda,
který povedou Petra Vejvodová
a Miloš Gregor. Studenti v rámci kurzu vytvoří tým, který bude mít k dispozici rozpočet $2000. Tematicky se
foto: pixabay.com
projekt bude věnovat propagandě,
konkrétní podoba už bude na samotných studentech. Všechny projekty realizované v rámci programu P2P: Challenging Extremism navíc budou
hodnoceny komisí a na realizátory tří nejúspěšnějších čeká
finanční odměna a pozváni do Washingtonu, aby prezentovali svůj projekt na půdě Ministerstva zahraničí USA.
Petra Vejvodová
Studenti BSS za branami věznice (aneb exkurze do Kuřimi)
Dne 21. dubna 2016 se studenti oboru Bezpečnostní
a strategická studia v rámci předmětu Krizový management pod dohledem Miroslava Mareše a Petry Vejvodové
zúčastnili exkurze do věznice Kuřim. Věznice je určena
především pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených
mužů starších 18 let, má ale také zřízená oddělení
pro mladé odsouzené ve věku 18 až 26 let, oddělení pro
výkon trestu odnětí svobody s dozorem a specializované
oddělení pro výkon trestu ochranného léčení sexuologického v ústavní formě s ostrahou.
Po příjezdu k věznici byli všichni studenti podrobeni
vstupní kontrole a po tomto „silném konfrontačním zážitku“ s ostrahou byli uvedeni do samotného areálu mezi
volně se pohybující vězně, kteří měli zrovna na programu
výměnu ložního prádla. Samozřejmě po celou dobu byli
vězni pod dozorem a studenti mohli pouze navštívit vybrané budovy a cely vězňů. Díky personálu věznice, jenž
se studentům po celou dobu věnoval a mimo výklad i odpovídal na mnoho zvídavých dotazů, bylo možné získat
poměrně pestrý obraz běžného chodu věznice a činnosti
vězňů.
V první části exkurze studenti navštívili budovu, v níž je
zřízeno oddělení pro mladé odsouzené do 26 let, a poté
prošli prostory pro odsouzené zařazené do věznice s ostrahou i s dohledem. V druhé části exkurze následovala
ukázka místnosti určené k návštěvám vězňů, velmi se podobající těm, které známe z filmů. Nepochybně nepříjemně zapůsobilo na mnohé plexisklo, bránící nebezpečným
trestancům v případném kontaktu s návštěvou, kdy komunikace je vedena pouze přes telefonní sluchátko. Poté
již studenty čekala závěrečná část v podobě krátké přednášky o připravenosti vězeňského personálu a zajištění
areálu při vzniku krizové situace. Přednes byl pojat záměrně stručně, aby zbylo dostatek prostoru pro otázky studentů, a zároveň velmi bohatě, kdy části výkladu byly zpestřeny letitou praxí a postřehy přednášejícího.
foto: Vězeňská služba ČR
Závěrem patří velké díky vedení věznice Kuřim, která
umožnila exkurzi studentům BSS, a zaměstnancům věznice, kteří mimo seznámení studentů s věznicí byli velmi
ochotni zodpovědět všechny otázky, a samozřejmě také
prof. JUDr. PhDr. M. Marešovi, Ph.D., který vyšel vstříc zájemcům mezi studenty a zařídil tuto exkurzi s vedením
věznice. A nakonec i poděkovaní Mgr. et Mgr. P. Vejvodové,
Ph.D., Mgr. M. Gregorovi a Bc. L. Pospíšilové za jejich milý
doprovod.
Pavlína Štafová
Studentská konference bezpečnostního výzkumu
Osmý ročník výroční studentské konference bezpečnostního výzkumu proběhl v pátek 15. dubna 2016 v Praze.
Hostila ho Metropolitní univerzita Praha ve spolupráci
s oddělením bezpečnostních studií Katedry politologie
FSS MU. Z poměrně různorodých příspěvků vznikly tři za-
střešující panely: Terorismus a radikalismus, Demokracie a válka a Nové pohledy
na vojenské demokracie. Z vyučujících se
konference zúčastnil Miroslav Mareš, který se společně s Oldřichem Burešem ujal
úvodního slova, a Josef Smolík, který se
postaral o moderování jednoho z panelů.
Zastoupení z řad studentů BSS bylo tradičně početné. Z bakalářských studentů
foto: imup.cz
se zúčastnila Kristýna Jakeschová, z magisterských David Rypel a Ondřej Herudek.
Z řad doktorandů pak svoje příspěvky prezentovali Jan
Hanzelka, Miroslava Pavlíková, Tomáš Kaválek a Vendula
Divišová.
Vendula Divišová
Noc politologů vol. 2
Týdny příprav,
rozmýšlení, testování, úprav
a vymýšlení. To
vše předcházelo
historicky druhé
Noci politologů, která se na FSS odehrála 8. června.
Letošní ročník jsme se snažili pojmout zcela jinak než ten
loňský. Program jsme překopali od základu, stejný zůstal
jen účel akce: Oslavit konec semestru a užít si pěkný večer
v kruhu současných i budoucích studentů a vyučujících
obou oborů vyučovaných na katedře. To, co se změnilo asi
nejvíc byla míra zapojení návštěvníků akce, kteří se mohli
zapojit do většiny naplánovaných aktivit.
Noc politologů zahájil Lubomír Kopeček, který na základě
sestřihu zajímavých momentů nasbíraných za posledních
25 let glosoval a komentoval vývoj v české a slovenské
politice. Poté došlo k první části programu, kdy se zapojilo
i publikum a kdy bylo možné soutěžit s ostatními účastníky. Nastal čas pro politologický freestyle! Čtyři soutěžní
týmy (z nichž dva tvořily jednočlenné formace) měly interpretovat výjev či píseň z nepolitického prostředí pomocí politologie. Následné hlasování rozhodlo, že vítězem
v této disciplíně se stal Miroslav Mareš, který přezpíval
a vysvětlil obsah písně Dávej, ber Sagvana Tofiho. Dlužno
dodat, že i ostatní freestylisté předvedli obdivuhodný výkon a na jakékoliv jiné akci s menší koncentrací politologů
by museli vyhrát. Tady holt byla konkurence o něco
tvrdší. ;)
Další bod programu představoval science slam, při kterém
členové katedry měli představit svůj výzkum a zaujmout
tak publikum, které opět bylo i porotou. Postupně vystoupili Pavel Dufek, Lenka Hrbková, Josef Kraus, Miroslav Nemčok a Peter Spáč. Publikum si podmanil Josef Kraus, zejména díky cennému vhledu do problematiky islámských
zvyklostí a islámského práva.
Poslední část večera patřila zlatému hřebu programu, Politologickému kvízu, obdobě stále oblíbenějších pub kvízů.
Síly a znalosti spolu poměřilo 13 týmů, do poslední chvíle
byl souboj na špičce průběžného pořadí vyrovnaný. Vítěze
(tým Hasta la pizza, baby) určila až bonusová otázka „Kolik
slov má název české politické strany, která má zkratku „Volte Pravý Blok www.cibulka.net“?“
Po celou dobu bylo možné v atriu hrát původní deskovou
hru z pera Jakuba Šeda, která simulovala průchod bakalářským studiem. Hlad a žízeň bylo možné tišit na terase přiléhající k aule. Tam byly k dostání grilované klobásy, kofola, nealkoholické pivo a drobné zákusky.
Podtrženo sečteno, více než sto současných i budoucích
politologů si tak za celý večer přišlo na své. Už nyní se těšíme na další ročník!
Jo a správná odpověď na výše položenou bonusovou
otázku je 224.
POL490: Kampaně ve znamení hledání pravdy a diskusí s politiky
Jarní semestr již tradičně patřil fiktivnímu volebního
Vyučující kurzu děkují
klání, jehož se letos zúčastnili dva kandidáti a jejich
všem, kteří se do kampaní
týmy. Každý z kandidátů přišel s unikátní nabídkou
aktivně zapojili.
a snažil se přesvědčit voliče, že právě jejich nabídka
Kolegům z katedry za neje tím, co by měli chtít.
utuchající podporu kanJan „Honzajs“ Černý se rozhodl překročit hranice
didátům, studentům za zákurzu a systematicky budoval Politologický klub.
jem o kampaně a v neposTen by měl fungovat i po skončení kurzu a studenlední řadě hostům v kurzu,
tům by měl zprostředkovávat příležitost k zajímakteří bez nároku na honovým setkáním a debatám s aktivními politiky. Další
rář pomáhají kampaně stuambicí Honzy Černého a jeho týmu je pak zajistit
dentů posouvat dále (v letostudentům stáže v politických stranách či vybrašním roce v kurzu vystoupili
ných institucích. Už v rámci kampaně proto zorgaJaroslav Poláček, Martin
nizoval mimo jiné debaty se Stanislavem Juránkem,
Charvát, Luboš Konečný a
Zdeňkem Škromachem a Matějem Stropnickým.
Ľubomír Ondrejkovič).
Vojtěch Kubát zvolil strategii zcela odlišnou. S odkazem na své „denní povolání“ – novinařinu – se chopil těžké role. Rozhodl se hledat pravdu. Po celý seSázka na zcela odlišné strategie kampaní se vyplatila oběmestr Vojta a jeho tým proto ověřoval výroky politiků
ma kandidátům a způsobila naprosto vyrovnaný souboj.
(domácích i zahraničních), členů katedry a dalších aktérů.
Vítězství sice nebylo tak těsné jako v loňském roce, kdy
Vedle toho uspořádali dva pub kvízy, což je i mezi politorozhodl pouhý jeden hlas, i tentokrát ale nebyl rozdíl niktelogy stále oblíbenější formát.
rak velký. Rozhodlo 20 hlasů, které navíc získal Vojta Kubát.
Na stáži v San Franciscu
Od 15. května do 16. června byli Zuzana Motyková a Petr
Střítežský, studenti magisterké politologické profilace Volební studia a politický marketing na stáži v San Franciscu,
kde se zapojili hned do několika kampaní.
Jak taková stáž vypadá, co se tam Petr a Zuzka naučili nebo
jaké jsou jejich dojmy ze San Francisca můžete sledovat
na katederním YouTube kanálu, blogu, Instagramu nebo
Katederním Snapchatu (profil „politologie“).
Držíme Petrovi a Zuzce palce, ať kampaně, na kterých se
podílejí, dopadnou dobře. A pokud byste i vy měli rádi podobnou zkušenost, měli byste také držet palce. Podaří-li se
kandidátům vyhrát primárky, s největší pravděpodobností
na podzim dostanou další dva naši studenti příležitost zapojit se do kampaní před hlavními volbami!
Miloš Gregor
Telegraficky:
V kurzu Lidsko-právní studia (POL 506) Jiřího Baroše vystoupila s přednáškou o lidských právech bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu ČR a současná senátorka
JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., která se zabývala vývojem
chápání lidských práv v naší zemi za komunismu a při budování materiálního právního státu po roce 1989.
Na konferenci A. I. Bláhy (20. dubna), která se již tradičně
koná v rámci oslav Dne fakulty své výborné bakalářské
práce fakultní veřejnosti prezentovaly Patricie Sušovská
za BSS (Dětští vojáci v propagandě Islámského státu) a Nikola Ilečková za politologii (Politické strany a historická paměť. Hodnocení role politických stran na komunální úrovni
z generační perspektivy). Oběma studentkám gratulujeme.
Na pozici zástupce vedoucího katedry politologie
pro obor Bezpečnostních a strategických studií došlo ke
změně. Miroslava Mareše vystřídala Petra Vejvodová. Miroslav Mareš na katedře samozřejmě zůstává.
Katedru najdete i na Snapchatu. Pod profilem
„politologie“.
Vybrané publikační úspěchy
Kompletní přehled publikací členů katedry naleznete na fakultním webu.
Jan Holzer a Miroslav Mareš editovali publikaci Challenges to Democracies in East Central Europe,
která vyšla v prestižním nakladatelství Routledge. Kniha je zaměřena na reflexi a analýzu demokratického vývoje (na půdorysu Beymeho a Merkelova konceptu konsolidace) ve střední a východní
Evropě, přičemž proces demokratizace nepovažují autoři za zcela ukončený a všímají si, že není
imunní vůči interním ani externím hrozbám. Právě hrozbám, které mohou vést až k dekonsolidaci,
věnují autoři značnou pozornost.
Kniha Ne islámu! Protiislámská politika v České republice autorského kolektivu, který vedl Miroslav Mareš, se věnuje aktuálnímu jevu s dopadem na domácí politickou situaci. Agenda zaměřená na kritiku
islamizace a islámu je důležitou součástí politiky mnoha politických stran, hnutí a uskupení. Autoři
objasňují základní politické a právní aspekty existence protiislámských skupin. Publikace je rozdělena podle ideových směrů v antiislámském spektru – monotematické skupiny, pravicový extremismus, pravicový populismus, konzervatismus, levicový patriotismus apod. Tato monografie je doposud nejúplnější vědeckou analýzou tohoto fenoménu. Vystoupení na konferencích a seminářích
Miroslav Mareš se ve dnech 12. – 13. dubna 2016 zúčastnil výzkumného semináře Evropské sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) ve Vídni, kde vedl skupinu zabývající se policií a výkonnými bezpečnostními složkami.
Petra Vejvodová vystoupila jako zástupce Katedry politologie na konferenci Migrace. Perspektivy a možná řešení.,
kterou organizoval Mezinárodní politologický ústav
na půdě Fakulty sociálních studií MU 5. května 2016. Příspěvek byl na téma "Nenávist vůči Muslimům na internetu Blok proti Islámu". Věra Stojarová se v prvním květnovém týdnu zúčastnila
konference pořádané Právnickou fakultou Univerzity
v Zaragoze Religión y conflictos internacionales. Protección
internacional de la libertad de creencias (Náboženství a mezinárodní konflikty. Mezinárodní ochrana práva na vyznání
víry) s příspěvky týkající se náboženství, státu a identity na
Balkáně (Religiónm Estado y identidad en los Balcanes).
V červnu se pak zúčastnila konference o politické polarizaci v albánské Drači pořádané Aspen Institute Germany.
Miloš Gregor se ve dnech 28. a 29. ledna zúčastnil uzavřené debaty The Beacon Project pořádané instituty IRI a NED.
Kulatý stůl sestávající z představitelů NATO, EU, diplomatů
a dalších zástupců evropských zemí, USA, nadnárodních
organizací a akademické sféry diskutoval aktuální výzvy
v oblasti propagandy. Důraz byl kladen na aktuálně se
rozmáhající aktivity Ruska v regionu střední a východní
Evropy.
V úterý 26. dubna se v Knihovně Jiřího Mahena konala debata na téma ruské propagandy a dezinformační kampaně. Naši katedru před zhruba 130 posluchači reprezentovali Petra Vejvodová a Miloš Gregor, dalšími hosty byli
plk. Karel Řehla, Josef Šlerka a Jakub Janda. Krátký report
z akce je možné najít na online.muni.cz.
Josef Smolík přednesl 14. března 2016 na Katedře politologie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě přednášku „Národní identita na počátku 21. století v kontextu migrační krize“.
12. – 13. dubna 2016 se zúčastnil mezinárodní konference
Sociální pedagogika 2016: Budoucnost Evropy, řešení sociálně kulturních problémů, kde vystoupil s přednáškou „Zločiny ze cti“.
20. – 22. dubna 2016 na konferenci Úvahy nad socializací,
sociálně patologickými jevy a obtížemi resocializace, kterou
pořádala sekce sociální patologie České sociologické společnosti ve Svratce. Smolík vystoupil s příspěvkem „Patologie akademického prostředí“.
Vlastimil Havlík a Petr Voda prezentovali na konferenci
Current Populism in Europe: Impact on the Political Landscape příspěvek, který analyzoval voliče nových populistických stran v České republice. Vlastimil Havlík rovněž předsedal panelu o populismu v Polsku. Konferenci pořádala
23. a 24. května Univerzita Karlova.
Jiří Baroš dne 12. 4. 2016 vystoupil s příspěvkem nazvaným „Kritika rights-talku a hledání alternativní tradice lidských práv“ na konferenci Lidská práva, mezikulturní perspektivy a postnárodní konstelace, kterou uspořádalo Center
for Law and Public Affairs (CeLAPA) na Právnické fakultě
Univerzity Karlovy v Praze .
12. května 2016 se konala pracovní konference k první
etapě Auditu národní bezpečnosti, jehož první výstupy
představil premiér Bohuslav Sobotka společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Externím konzultantem
(a oponentem) auditu byl i Miroslav Mareš.
Vlastimil Havlík vystoupil 28. dubna na konferenci Staré
a nové formy populismu ve střední Evropě, kterou pořádal
28. dubna CEVRO Institut v Praze a kde přednesl příspěvek
„Populismus: od ideologie k politické strategii“.
Stanislav Balík vystoupil na brněnském politologickém
sympoziu s příspěvkem „Změna komunálního volebního
systému“.
Dále přednášel v Telnici o médiích a politice v křesťanskperspektivě a a Bludově o historických proměnách venkovského prostoru.
V sobotu 9. dubna 2016 přednesl Tomáš Šmíd na konferenci Midwest Political Science Assotiation (MPSA 2016)
v Chicagu příspěvek „Kadyrovtsy: Russian Counterinsurgency Strategy and Paralimitary Clans: actual trends“.
Hezké léto!
Používáte Instagram? Pokud ano, můžete k fotkám
z vašich prázdninových cest a dobrodružství přidávat hashtag #kpolprazdniny. Galerie fotek pak
bude dostupná na katederním facebooku a webu.
#kpolprazdniny
foto: pixabay.com