ELF - 5 - farmeko

Šéfredaktoři:
Pavel Matějíček 3.EK
Štěpán Čermák 3.EK
Redaktoři:
Kateřina Poláková 2.EK
Vendula Štávová 2.EK
Veronika Kopecká 3. LA
a další pomocníci: Taťána Velíšková, Martin Badošek, Dagmar Straková
...a připojujeme poděkování Petru Kolomějevovi, který vždy poradí a dá textu konečnou krásnou
úpravu.
TRADIČNÍ VÁNOČNÍ SPECIÁL
Za možnost vydání našeho dalšího čísla časopisu ELF děkujeme
Ing. Miroslavu Klofáčovi, zřizovateli školy, který celou akci podporuje.
1. Výběr ze školních aktivit 2012
1
Ekologická olympiáda
1
Photographia Natura 2012
2
Studentlab Ústí nad Labem
4
Školní fotografická soutěž
5
2. Halloween
7
3. Co bylo, je a bude v kinech
10
4. Rozhovor s Táňou Velíškovou
12
5. Rozhovor s prváky
13
6. Příběh
14
7. Adopce na dálku
15
8. Vtipy
16
9. 3 Nejošklivější zvířata světa
17
10. Příběhy domácích mazlíčků
19
17. Vánoční křížovka
21
18. Poděkování
22
1. Výběr ze školních aktivit 2012
Ekologická olympiáda – téma: Půda
17.10 – 19. 10. 2012
Za naši školu soutěžila dvě družstva pod vedením Mgr. Věry Vrzákové, která získala 8. a 9. místo
FARMEKO A: Jan Oulehla, Josef Havel, Michaela Marková
FARMEKO B: Pavel Matějíček, Štěpán Čermák, Patricie Černá
1
Fotografické soutěž - Devátý ročník fotografické soutěže - PHOTOGRAPHIA
NATURA 2012 na téma: "Houby, hubky, houbičky", MuzeumVysočina
Dne 30. 11. 2012 se v prostorách Muzea Vysočiny konala vernisáž fotografické výstavy na téma
Houby – hubky – houbičky. Této soutěže se zúčastnilo 18 autorů naší školy s více než 70 fotkami,
z nichž je několik i vystaveno. Bohužel žádná z našich fotek nezískala ocenění, ale nebojím se
prohlásit, že už vystavení fotky je úspěchem, vezmu-li v potaz, z jaké záplavy fotek musela porota
vybírat. Tímto článkem bych Vás také ráda vybídla k návštěvě muzea a prohlídce výstavy.
(Kateřina Poláková)
Zde menší ochutnávka fotografií:
Martin Brtnický, O samotě
2
Mirka Jonáková, Kulička
Mirka Jonáková, Slunečný den
3
Studentlab - Ústí nad Labem
Naše výprava do Ústí nad Labem začala odjezdem z autobusového nádraží v Jihlavě směrem do Prahy
ve velmi komfortním autobusu Student Agency, který nás během cesty svým personálem a
nadstandartními službami nenechal ani usnout. Cesta trvala asi hodinu a než jsme se nadáli, spatřili
jsme naši matičku Prahu. V Praze jsme vystoupili a došli na hlavní nádraží Praha Florenc, kde jsme
museli asi půl hodiny počkat na další spoj Praha-Ústi nad Labem.
Během našeho pobytu v Praze jsme se občerstvili v místním fastfoodu a čekali na autobus. Po delším
čekání jsme konečně spatřili autobus na zastávce a pomalu se scházeli k nástupu. Předpokládaná
doba příjezdu do Ústí byla kolem hodiny.
Když už jsme se přibližovali k Ústí nad Labem, tak jsme spatřili krásu severních pokrytou aerosolem
vznášejícím se nad vodní hladinou řeky Labe, kterou by každý ekolog určitě ocenil. Opravdu bylo na
co koukat! Po krásné scenérii okolního biotopu jsme viděli přístaviště, kde už venkovní teplota sahala
pod -5°C. Projeli jsme kolem a vystoupili na místní zastávce, kde na nás čekala paní průvodkyně, která
nás měla provést městem a ukázat nám naše
místa noclehů. Především nás ale zavedla na
místo, kde se konala konference STUDENTLAB,
kde jsme měli asi 10minutový časový skluz.
Přednášky se týkaly především:
hematologie, mikrobiologie, chromatografie,
imunohistochemie a infekčních nemocí, kde
mě nejvíce zaujala přednáška o výskytu
patogenních bakterií v kožních lézích psů.
Letošní přednášky a score jednotlivých
soutěžících byla velmi vyrovnaná, ale první
místo získal Róbert Melicherčík ze SZŠ Banská
Bystrica.
Po namáhavé a vyčerpávající přednášce se nás
opět ujala naše paní průvodkyně a každého
dovedla do své „ubytovny“. Večer nás všechny
čekalo náramné překvapení - divadelní opera,
která i sebemenšího odpůrce divadla dokázala
ohromit svou překrásnou taneční choreografií.
Po představení jsme si dali sraz na následující den odjezdu do Jihlavy a každý šli svou cestou na svoji
ubytovnu. Ráno dalšího dne jsme se sešli v místní kavárně, kde jsme posnídali. Pak už nás jen čekala
cesta rychlíkem zpět do Prahy, kde jsme měli přesednout do autobusu Student Agency směr Jihlava.
Cesta nás všechny velmi znavila, ale věřím, že nikdo nelitoval!
(Martin Badošek)
4
Laická soutěž o nejkrásnější fotografii 2012 aneb „Odkryj kámen, najdeš
poklad“
1. místo - Michaela Jakoubková – Živý neživý 3. LA
2. místo – Martin Brtnický – Kruhy v písku 3. LA
5
3. místo – Patricie Černá – Zřícenina 3. EK
4.místo - Šárka Hájková – Andula – 2. LA
5.místo – Michaela Cachová – Zimní krása 2. LA
6.místo – Mirka Jonáková – Podzim 4. EK
7.místo – Kristýna Havelková – Kouzlo Ženevského jezera 2. LA
8.místo - Tereza Křesťanová – V koruně 3. LA
Téma příštího roku 2013 – Město, městečko, kdo Tě obývá?
6
2.
Typický americký svátek, který se slaví 31. října. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od
domu k domu a koledují sladkosti, různé cukrovinky a další sladké věcičky, které rády kazí zuby.
Věc, která neodmyslitelně patří k Halloweenu, je vydlabaná dýně s obličejem, do které se vloží
zapálená svíčka. K dýním se vztahuje i strašidelná legenda O hrozném Jackovi, který byl tak ukrutný,
že při své cestě na odpočinek ho nechtělo ani samotné peklo. Od
té doby musel chodit Jack o Halloweenu po zemi a svítit si svou
vydlabanou dýní a hledat někoho, kdo by ho následoval. Díky
tomuto pověstnému příběhu se vydlabaným dýním říká Jackovy
lucerny - "Jack o Lantern". Nápady, jaký obličej vydlabat v dýni, se
předávají a vymýšlí se i nové. Další tradičními znaky
halloweenského svátku jsou různé čarodějky, duchové, černé
kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami
jsou černá a oranžová.
Ale kde se vzal tento svátek?
Podle některých zdrojů vychází z keltského svátku Samhain, který se slavil v noci z 31. října na 1.
listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji
řečeno první tři týdny tohoto měsíce.
Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními obdobími (létem a zimou),
pro Kelty to byl začátek nového roku, a byl vnímán také jako doba,
kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se
duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou
navštívit podsvětí.
Jiné zdroje uvádějí, že za zrodem Halloweenu jsou oslavy
křesťanského svátku Všech svatých. Svátek je slaven
napříč křesťanstvím,
přičemž
církve
vzešlé
ze západního
křesťanství jej slaví 1. listopadu, zatímco východní křesťané první
neděli po Letnicích (svátek slavený 3 měsíce po Velikonocích).
Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují 2.
listopadu na tento svátek Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé, lidově tzv. Dušičkami. V tyto dva
dny je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob a zapálit na něm svíčku.
Usadí se Halloween i u nás?
7
Své příznivce už určitě v Česku má. Dokonce i naše škola má, na okenních parapetech u vchodu do
školy pár vydlabaných dýniček a vypadá to velice pěkně v tom podzimním pošmurném počasí. Takže
si myslím, že slavení magií opředeného Halloweenu je skvělá věc, jak se odpoutat od toho
„neustálého učení“.
(Pavel Matějíček, Štěpán Čermák)
8
3.
LISTOPAD
1. 11. 2012
Sinister
Ellison, autor detektivních románů, objeví na půdě svého domu staré filmové
pásy, související se záhadnými vraždami, jež se tu kdysi staly. Pátráním po
vrahovi však zkříží cestu celé své rodiny s neznámou nadpřirozenou bytostí a
uvrhne ji tak do obrovského nebezpečí.
15. 11. 2012
Twilight sága: Rozbřesk - 2. část
Bella Cullenová porodila krásnou a zdravou holčičku. Její obavy z prvního
novorozeneckého roku zůstaly k údivu všech Cullenových nenaplněny. Bella si
na upírský život totiž zvyká s neuvěřitelnou lehkostí. Zdá se, že šťastnější už být
nemůže. Má vše, po čem kdy toužila. Ironií osudu se ale právě v této dokonalé
chvíli zdá, že vše přijde vniveč. Na scéně se znovu objevují Volturiovi, kteří
nemají v úmyslu nic menšího, než zničit rodinu Cullenových. Povede se jim to?
Kolik útrap si ještě budou muset Cullenovi vytrpět, než si budou moct říct:
"Šťastně až na věky"? A dojde k tomu vůbec?
PROSINEC
6. 12. 2012
Anna Karenina
Adaptace slavného románu L. N. Tolstého. Hlavní hrdinkou je mladá, krásná a
inteligentní žena. Její muž má dobré postavení a ona nemá důvod si stěžovat. Je
však nespokojená, seznamuje se s mladým důstojníkem Vronským. Následně od
muže za Vronským odchází, její muž jí ale odmítá vydat syna. Anna ztrátou syna
trpí, navíc ji postupně odsoudí celá společnost a Vronský ji přestává milovat.
9
20. 12. 2012
Ladíme!
Beca je ta dívka, která raději poslouchá hudbu ze svých sluchátek, než vás. Když přijde na novou
vysokou školu, zjistí, že je plná zlých holek, hodných holek a divných holek, které
ale mají jednu věc společnou – zajímají se jen o to, jak dobře zní, když společně
zpívají. Beca vyvede tuhle akustickou skupinu z jejich světa zaběhnutých režimů
a dokonalých harmonií, do naprosto nového hudebního guláše. Všechny
společně bojují o to, aby vyšplhaly až na vrchol v bezohledném prostředí vysoké
školy.
LEDEN
3. 1. 2013
Jack Reacher: Poslední výstřel
Bývalý snajpr James Barr a bývalý vyšetřovatel Jack Reacher se kdysi potkali v
armádě. Barr tehdy zastřelil čtyři lidi, ale nakonec nebyl obviněn pro
nedostatek důkazů. Reacher mu přísahal, že ho dostane, pokud se o to pokusí
znovu. Když je Barr obviněn ze střelby do davu, při které padlo šest výstřelů a
zemřelo pět lidí, požaduje, aby k jeho případu byl přidělen Jack Reacher. Ten
zpočátku věří, že je Barr vinen. Jenže krédo vojenských snajprů zní "Jeden
výstřel, jeden mrtvý".
ÚNOR
14. 2. 2013
Babovřesky
V lehkém nadhledu a komediální nadsázce budeme sledovat vršící se řadu až
neuvěřitelných souher náhod a nedorozumění, které zamotají hlavu hlavním
aktérům příběhu v obci Babovřesky. Podtitulek ´z dopisu venkovské drbny´
napovídá, že na scénu vstupují místní zbožné ženy v čele s Horáčkovou,
„univerzální" drbnou, která pracuje na Obecním úřadě a sedá v kostele v první
lavici. O všem ví, od všeho má klíče, všude byla dvakrát a osobuje si právo do
všeho zasahovat a mluvit. A právě do této vísky koncem jara přijíždí nový farář.
Zbožné ženy čekají váženého starého důstojného pána, ale z auta vyskočí
mladý, sportovní, asi třicetiletý kluk a tím to vlastně všechno začíná.
(Pavel Matějíček, Štěpán Čermák)
10
4.
Jakému sportu se věnuješ?
Věnuji se házené a hraji1.ligu starších dorostenek v Havlíčkově Brodě.
Proč tě baví zrovna házená?
Házená mě baví, protože hraji se skvělým týmem a je to pro mě úžasné odreagování.
Jak dlouho se tomuto sportu věnuješ?
Házené se věnuji už 7 let.
Jak často trénuješ?
Trénuji 3x týdně a každý víkend hraji minimálně jeden zápas.
Za jaký klub hraješ?
Hraji za TJ Jiskra Havlíčkův Brod.
Kam se chystáš na další závody?
Na další závody se chystám tuto neděli 25. 11. 2012 do Pardubic a budu hrát za mladší
dorostenky.
Jaké jsou tvé dosavadní největší úspěchy?
Každý rok se účastníme Holiday Cupu a naše umístění je 1. - 3. místo, také jezdíme každý rok
do Prahy na Prague Cup, kde jsme vždycky vyhrály 3. místo.
Můj největší úspěch - před rokem jsme v Olomouci na Olympiádě mladších dorostenek
získaly titul vícemistryně.
11
5.
Proč sis vybrala tuto školu?
Ingrid Vlčková: „Těším se na histologii a hlavně na pitvu.“
Který předmět tě nejvíce baví?
Lenka Myslivcová: „biologie a somatologie“
Na co se těšíš?
Daniela Schránilová: „Na práci v laboratoři.“
Anna Talpová: „na praxe“
Která učebna se ti nejvíce líbí?
Lukáš Kavalec: „malá laboratoř s kahany“
Tvůj oblíbený učitel/učitelka?
Aneta Kruhutková: „ paní učitelka Némethová, je hodná, obětavá a rádi s ní zpíváme  “
(Veronika Kopecká)
12
6.
Budu Vám vyprávět smutný příběh chlapce, který se zamiloval do jedné dívky. Začali spolu chodit.
Chodili spolu ven, bral jí do kina, kupoval jí květiny. Prostě co Vám budu povídat, opravdu jí miloval,
byla pro něj hrozně důležitá.
Jednoho krásného zimního večera, den před Vánocemi, se oba procházeli mezi osvětlenými domky.
Široko daleko nebyla žádná lampa a jediné, co jim svítilo na cestu, byla barevná světýlka v oknech.
"To je nádhera" řekla dívka a popadla chlapce za ruku. Chlapec se pousmál a odpověděl "Ano, to je."
Asi dvě hodiny se takhle procházeli a povídali si. Bylo 20 hodin večer a dívka už musela domů.
Chlapec jí šel doprovodit. Když došli k domku, kde bydlela, vytáhla z kapsy dárek. "To je pro Tebe"
řekla. Chlapec si vzal od ní dárek a začal ho rozbalovat. Z balíku vykoukl roztomilý, malý, bílý méďa,
který ve svých packách držel velké červené srdíčko. "Moc Ti děkuju" řekl a políbil jí. "A aby sis
nemyslela, že jsem na Tebe zapomněl, tak tady taky něco mám." Podal dívce dárek. Dívka se usmála a
rychle začala trhat balicí papír. V balíčku objevila malou krabičku. Otevřela jí a uviděla nádherné
stříbrné náušnice. "Ty jsou úžasný" vykřikla. "Děkuju" a objala ho. "Miluju Tě" řekla. "Já Tebe taky"
odvětil chlapec. Potom si dali pusu. Ani jeden znich netušil, že bude poslední. Chlapec přešel přes
silnici a ještě jí zamával. Dívka se usmála a zamávala mu také, ještě několik minut tam stála a dívala
se za ním. Chlapec najednou uslyšel skřípání brzd, velký náraz, zvuk rozbitého skla a nepřetržitý zvuk
klaksonu. Otočil se a běžel na místo, kde se zastavila černá dodávka. Dodávka stála na chodníku
přesně na místě, kde před chvílí stála jeho milá. Urychleně vzal mobil a zavolal záchranku. Bylo už
pozdě, dívka nevnímala co se kolem ní děje, nevnímala vůbec nic, žádný křik, všechno pro ni utichlo.
Po několika dnech měla pohřeb na nedalekém hřbitově. Chlapec tam chodil každý den. Každý den jí
na hrobě zapálil svíčku a nosil jí tam květiny.
Po dvou letech na ní musel stále myslet. Na její krásné modré oči, na její úsměv, na její krásné černé
vlasy. Vzpomínal na to, co spolu zažili a na ten poslední den, kdy jí naposledy spatřil. Vzpomínal na to,
jak se společně smáli. Najednou se jeho oči zalily slzami. "Proč, proč si musela umřít?" Klek si k jejímu
hrobu a slzy se mu skutálely po tváři. "Chci Tě zase vidět, chci se podívat do tvých nádherných očí,
chci Tě aspoň ještě jednou políbit. Chci Ti ještě toho tolik říct, chci Ti říci, jak jsi pro mě důležitá, jak jsi
nádherná a jak Tě strašně moc miluju. I když už nejsi na tomhle světě, moje láska k tobě se
nevytratila a nikdy se nevytratí!" Chlapec odešel z hřbitova.
Když došel k domu, kde bydlel, odemknul, nikdo nebyl doma. Vešel dovnitř a zamířil do svého pokoje.
Popadl tužku, papír a začal psát. Nezlobte se, ale nemůžu bez ní už dál žít ……………………………………..
(Pavel Matějíček)
13
ADOPCE NA DÁLKU
Jméno:
Bency D. Narayan
Pohlaví:
děvčátko
Velikost rodiny: 5 členů
Rodiče:
Otec pracuje jako natěrač.
Matka je v domácnosti.
Jsou to už 2 roky, co jsme se na naší škole FARMEKO adoptovali holčičku Bency Narayan z Indie.
Každý rok mezi sebou vybíráme 50,-Kč, abychom tak podpořili její sny do budoucna.
Většina Indů žije velmi prostě, na hranici bídy. Bydlí v rákosových příbytcích s udupanou hlínou,
uvnitř chudě zařízené místnosti, která je rozdělena přepážkou na tři části (v jedné z nich mají
i dobytek), přesto jsou to velmi milí lidé, radující se ze života. Všichni si považují pomoci, která
k nim od nás přichází. Celá rodina si uvědomuje, že dosažení lepšího vzdělání jednoho z členů
rodiny, a tím i zapojení do pracovního procesu, znamená zajištění celé rodiny.
Obdržená finanční částka je použita na školní pomůcky, školné, školní brašnu a uniformu,
cestovní výdaje, na stravu, základní zdravotní péči, tábor, případně pomoc rodině.
Děkujeme, že přispíváte!
Bency nám poslala již 2 dopisy a my jí poslali zatím pouze jeden. Bylo nám v dopise zasláno její
vysvědčení a její fotka.
14
8.
„Jsem dvojitý král!“ chlubí se
blázen doktorovi.
„Jakto, dvojitý?“
„Mám totiž na hlavně
dvoukačku – a králové nosí
jen korunu.“
Na telegrafním drátě visí několik
netopýrů hlavou dolů, a tu z ničeho
nic se jeden prudce otočí a
zůstane hlavou nahoru.
"Hele, co je s ním?" ptá se jeden.
"Nevím, asi omdlel."
Utíká zajíc a druhý se ho
ptá proč. "Ministerstvo
nařídilo uříznout všem
zajícům třetí ucho!" - "Ale
vždyť my máme jen dvě
uši?" - "To vím, ale oni
jako obvykle napřed řežou
a pak teprve počítají!"
Profesor zkouší ze zoologie: "Co
je to za ptáka?" a ukáže ze
zakrytého tvora jen nohy.
"Nevím.", odpovídá student
"Tak je to za pět, jak se
jmenujete?" konstatuje profesor.
Student si vyhrne nohavice:
"Můžete také hádat!"
Jede automobilista, když tu
ho předběhne kuře.
Automobilista přidá, ale
nedokáže jej dohonit, pouze
vidí, jak zaběhlo do statku.
Dojede tam a ptá se statkáře,
zda je to pravda, že má tak
rychlé kuře. "Ano, mám, je
speciálně vyšlechtěné, aby
mělo velká stehýnka" - "A
neprojevuje se to na chuti?" "Nevím, ještě jsme žádné
nechytili!"
Kdo je to účetní?
Osoba, která vyřeší
váš problém, o
kterém nevíte,
způsobem, který
nechápete.
15
9.
1. místo: Mořské prasátko
Něžný název a odporný zjev – tak se
dá nejlépe popsat teprve nedávno
objevený druh sumýše (neboli
mořské okurky). Tento nechutný
tvor sice žije v moři, ale ani nemá
žábry; dýchá jakýmisi vodními
plícemi. Stejně jako ostatní
příslušníci jeho třídy má navíc velice
hnusný způsob obrany: je-li
ohrožen, vyvrhne na útočníka část
svých vnitřních orgánů, které ho
oblepí a často i zabijí. Sumýši pak
brzo dorostou nové.
2. místo: Paropucha krtkovitá
Co je tohle zač? Australská ropucha připomínající želvu bez krunýře vlastní vše, co má odporné zvíře
mít. Pyšní se slizkou kůží,
odporným
šklebem,
krátkými končetinami a
mimořádně tlustým tělem.
Ani její návyky nejsou
ničím, co by nám mohlo
připadat přitažlivé. Žije
pod zemí, je poloslepá a
živí se výhradně termity.
16
3. místo: Blobfish
Slizká ryba s lidským obličejem se správně jmenuje Psychrolutes marcidus, ale nikdo jí neřekne jinak
než Blobfish – sliznatá ryba. Žije v hlubokých vodách u pobřeží Austrálie a skládá se převážně
rosolovité hmoty. To jí umožňuje přežít i v těch největších hloubkách. Protože nemá téměř žádné
svaly, musí se smířit s jakýmkoliv žrádlem, které kolem ní plave.
A které zvíře je nejošklivější podle Vás?
(Štěpán Čermák)
17
10. Příběhy domácích mazlíčků
Domácí mazlíček Taťány Velíškové
Mým čtyřnohým členem rodiny je kočka Linda. Linda se narodila jako jedna z šesti černobílých koťat.
Za sedm let vychovávání a s tím spojeného nepřímého
pozorování jsem zjistila řadu zajímavých faktů v chování v
určitých situacích, které Vám následně popíši. Během krátké
chvíle jsem se i s tvorem, který nedisponuje lidskou řečí,
dokázala sžít a pomocí gest a rozluštěných pohybů zjistit, co
ode mě chce a co potřebuje. Linda s námi bydlí v rodinném
domě, ale pouštíme ji ven. Pootevřené dveře si dokáže sama
otevřít, ale když se chce vrátit zpět, sedne si na parapet před
kuchyní, kde je největší pravděpodobnost pohybu lidí a
sleduje mě tak dlouho, dokud ji neotevřu. Je kastrovaná a
mimo prostory domu i plachá. Jakmile však přiskočí někomu z
naší rodiny na klín a drápky začne jemně škrábat, není pochyb
o tom, že chce hladit a obzvlášť ráda má masírování
chodidlových polštářků. S příchodem zimy se jí mění i hustota
srsti. Mezi její oblíbený jídelníček patří granule, mléko, šunka a
přesto všechno v sobě nezapře pud šelmy a dokáže chytit i
myš. Tu po úspěšném lovu donese na práh garáže na konci zahrady. I když nás občas štve, máme ji
všichni moc rádi.
(Taťána Velíšková)
Domácí mazlíček Kristýny Dvořákové
Bonny je čistokrevný Beagle narozený v Praze v chovné stanici. Je to poslušný pes, který by pro
pamlsek nebo trochu salámu válel i sudy. Základní povely, jako jsou: sedni, lehni, dej pac a popros,
zvládá s přehledem. O těchto psech se říká, že jsou
„popelnice“ - tzn. snědí všechno, na co přijdou. Náš
Bonny není výjimkou. Jako malé štěně byl schopen
zlikvidovat skoro celý obsah odpadkového koše. A
neodolal ani šroubkům, když jednou taťka spravoval
plot na zahradě. Také mu velmi chutnaly boty rodičů.
Jednou se pustil do tátových bot, dostal ale velký
výprask a od té doby se bot už nedotknul. Donedávna
jsme měli Bonnyho doma v bytě, ale tohle léto jsme ho
dali k babičce na chalupu na ves, kde je teď velmi
spokojený, ale na víkend si ho bereme do bytu. Jakmile
se začnu oblékat, Bonny pozná, že se jde ven a už na
mě čeká u dveří. Když někdo z rodiny přijde domů,
naučil se čekat v kuchyni, až mu někdo dá piškot.
Bonny je výborný společník, nemá rád samotu. Je také
výborný hlídač, na kterého se můžeme spolehnout.
Několikrát do roka mění srst, záleží na teplotě a počasí.
18
Jí pravidelně jednou denně, vždy kolem 6. hodiny večer. Když náhodou zapomeneme, Bonny se o
jídlo sám přihlásí – štěká, a to do té doby, dokud nedostane nažrat. Přes chladné zimní noci spí ve
stodole v seně a přes léto venku v boudě. Zvláštností je, že se mu na pravé přední tlapce postupem
času zbarvil jeden drápek do černa. Už ve 2 letech zplodil s fenou Bessy 5 krásných a zdravých
štěňátek. Bonny je věrný přítel, který když náhodou uteče, vždy se vrátí. To se u této rasy moc
nestává. Náš Bonny je podle mě nejkrásnější beagle na celém světě.
(Kristýna Dvořáková)
19
20
KRÁSNÉ VÁNOCE
A
ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK
2013
VÁM VŠEM ...
Připravujeme 6. předprázninové číslo!
[email protected]
Prosíme Vás, posílejte příspěvky, připomínky…
21
John Lennon
So This Is Christmas
So this is Christmas
And what have you done
Another year over
And a new one just begun
And so this is Christmas
I hope you have fun
The near and the dear one
The old and the young
(ref.)
A very merry Christmas
And a happy New Year
Let's hope it's a good one
Without any fear
And so this is Christmas (War is over)
For weak and for strong (If you want it)
For rich and the poor ones (War is over)
The world is so wrong (Now)
And so happy Christmas (War is over)
For black and for white (If you want it)
For yellow and red ones (War is over)
Let's stop all the fight (Now)
(ref.)
And so this is Christmas (War is over)
And happy new year(If you want it)
Another year over (War is over)
And a new one just begun (Now)
And so happy Christmas (War is over)
I hope you have fun (If you want it)
The near and the dear one (War is over)
The old and the young (Now)
(ref.)
War is over if you want it
War is over now...
22