sborník studentské konference výkvěty 2014 23. května 2014 na

SBORNÍK STUDENTSKÉ KONFERENCE VÝKVĚTY 2014
23. KVĚTNA 2014 NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH STUDIÍ V BRNĚ
O DOBROVOLNÉ SKROMNOSTI A ALTERNATIVÁCH RŮSTU S KRITICKÝM ODSTUPEM
Vážení přátelé,
sborník, který si právě prohlížíte, obsahuje anotace příspěvků i krátké informace o jejich autorech a
hlavních přednášejících studentské konference Výkvěty 2014, která se koná na Fakultě sociálních studií
23. května 2014.
Nápad uspořádat toto setkání studentů a studentek se zájmem na hraně společenských a
environmentálních témat, nosíme v hlavách už nejméně tři roky. Podle našeho vnímání totiž není český
prostor natolik velký, abychom si zde myšlení a bádání o vztahu člověka k přírodě mohli zakládat
výhradně na odlišných a navzájem nepropojených tradicích humanitní environmentalistiky, sociální a
kulturní ekologie, či obdobných směrů.
Této pestrosti si vážíme. Vytváří polaritu, umožňuje vymezení a tedy i pohyb. Ale zároveň jsme si vědomi
toho, že bez vzájemné spolupráce budeme jako celek jednoduše bezvýznamní.
Tato studentská konference má posloužit k podpoření motivace pro čtení, psaní a publikování. Byli
bychom vděční, kdyby byla příležitostí, během níž se budeme moci podívat na své texty s odstupem, ale
zároveň i vstřícností a zájmem podnítit jejich další rozvoj. Neméně důležitým cílem konference je ale i
naše vzájemné setkávání a povídání. Věříme, že si na to po krajích programu uděláte dostatek času.
Ať se vám Výkvěty líbí,
Honza, Eliška, Martin, Lea, Zuzka a Blanka
přípravný tým z Brna a Prahy
2
Obsah
Program konference
Představení hlavních přednášejících a anotace jejich příspěvků
prof. Hana Librová: Psaní o environmentálních otázkách… (mp3) (pdf)
Arnošt Novák: Labutí písně environmentálních hnutí (mp3)
Jan Urban: Je možné pozorovat proenvironmentální jednání a jak? (mp3) (pdf)
Představení přednášejících studentek a studentů a anotace jejich příspěvků (první blok)
Peter Gmitro: Aké spoločenské riziká môže ekologická kríza priniesť? (mp3) (ppt)
David Vála: Rozpor ekologie a práce (mp3)
Ondřej Hudeček: „Naši předkové“ a povodně (mp3)
Adriana Gálová: Alternatívne životné štýly v jaskynných obydliach... (mp3)
Představení přednášejících studentek a studentů a anotace jejich příspěvků (druhý blok)
Ľuboš Slovák: Není rovnost jako rovnost (mp3) (pdf)
Tomáš Chabada: Environmentálna (ne)spravodlivosť vo vzťahu k Rómom... (mp3) (ppt)
Mikuláš Černík: Politická ekologie v České republice (mp3) (ppt)
Lea Jirovská: Jakým způsobem přistupuje ČKOS k problémům ŽP? (mp3) (pdf)
Představení přednášejících studentek a studentů a anotace jejich příspěvků (třetí blok)
Jiří Marek: Nerůst jako alternativa k udržitelnému rozvoji? (mp3) (ppt)
Anastasia Zhukova: Fenomén Ženství, jeho archetypální podstata… (mp3) (ppt)
Kristina Pundová: Zkoumání propojenosti vztahu člověka k přírodě (mp3) (ppt)
Dominik Grohmann: Environmentální otázky a Jan Patočka (mp3)
Tomáš Daněk: Napsal by i dnes Aldo Leopold Etiku země? (mp3)
Představení přednášejících absolventů - úvod Dominika Grohmanna (mp3)
Martin Ondřej Mach (mp3) (pdf)
Tereza Náhlíková (mp3)
Barbora Urbanová (mp3) (ppt)
Štěpán Jakl (mp3) (ppt)
Michal Šimoník (mp3)
Zuzana Vlasatá (mp3)
Eva Fraňková (mp3) (ppt)
Představení realizačního týmu konference
Technicko – taktické informace
Orientační mapa centra Brna
3
4
8
8
9
10
12
12
13
14
15
16
16
17
19
20
21
21
22
23
24
25
26
28
30
31
PROGRAM STUDENTSKÉ KONFERENCE VÝKVĚTY 2014
23. KVĚTNA 2014 NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH STUDIÍ V BRNĚ
O DOBROVOLNÉ SKROMNOSTI A ALTERNATIVÁCH RŮSTU S KRITICKÝM ODSTUPEM
ČTVRTEK 22. KVĚTNA
VEČEŘE 19:00-21:15
ZÁHRADA CAFÉ THERAPY, ÚDOLNÍ 37
19:00 – Máme zarezervovaná místa v Záhrada Café Therapy, Údolní 37, mapa zde, web zde
http://www.cafe-zahrada.cz/. Náplň setkání bude stravovací a seznamovací. Těšíme se na viděnou!
UBYTOVÁNÍ A DISKUSE VE STYLU OPEN-SPACE 21:00-24:00
SIŘIŠTĚ, KOUNICOVA 42
21:00 – Pro přespolní i domácí nabízíme zdarma přespání ve vlastních spacácích v Centru Siřiště na
Kounicově ulici 42. Lajkněte je na https://www.facebook.com/centrumsyriste, chcete-li.
22:00 – 24:00 Částečně strukturovaná debata o tom, co nás na ekologii či environmentalistice zajímá.
24:00 – Zamykáme.
4
PÁTEK 23. KVĚTNA
REGISTRACE S RANNÍ FAIRTRADE KÁVOU 8:30-9:00
AULA FSS, JOŠTOVA 10
PŘIVÍTÁNÍ A PRVNÍ BLOK – ŽIVOTNÍ ZPŮSOB 9:00-10:40
AULA FSS
9:00 – Úvodní slovo
9:10 – Přednáška prof. Hany Librové Psaní o environmentálních otázkách – náš společný problém a
radost. Následuje diskuse.
9:40 – Peter Gmitro: Aké spoločenské riziká môže ekologická kríza priniesť? Príklad autoritárskych
sklonov v zelenom myslení
9:55 – David Vála: Rozpor ekologie a práce. Práce v kapitalismus a její rozporný vztah k ochraně
životního prostředí
10:10 – Ondřej Hudeček: „Naši předkové“ a povodně. Na jaké otázky může studium raně novověkých
povodní odpovědět?
10:25 – Adriana Gálová: Alternatívne životné štýly v jaskynných obydliach v španielskom meste
Granada
PŘESTÁVKA SE SVAČINOU 10:40-11:00
AULA FSS
DRUHÝ BLOK – SPOLEČNOST A PROSTŘEDÍ 11:00-12:30
AULA FSS
11:00 – Přednáška Arnošta Nováka Labutí písně environmentálních hnutí s diskusí
11:30 – Luboš Slovák: Není rovnost jako rovnost. O různých pojetích rovnosti organismů
11:45 – Tomáš Chabada: Environmentálna (ne)spravodlivosť vo vzťahu k Rómom na východnom
Slovensku
12:00 – Mikuláš Černík: Politická ekologie v České republice aneb kdy už akademici budou na
barikádách?
12:15 – Lea Jirovská: Jakým způsobem přistupuje Českomoravská konfederace odborových svazů k
problémům životního prostředí?
OBĚD 12:30-14:00
OTEVŘENÁ ZAHRADA, ÚDOLNÍ 33
12:30 – Oběd bude formou pikniku v Otevřené zahradě (Údolní 33, web), kterou si také prohlédneme.
5
TŘETÍ BLOK – TEORIE A PŘESAHY 14:00-15:45
AULA FSS
14:00 – Přednáška Jana Urbana Je možné pozorovat proenvironmentální jednání a jak? s diskusí
14:30 – Jiří Marek: Nerůst jako alternativa k udržitelnému rozvoji?
14:45 – Anastasie Zhukova: Fenomén Ženství, jeho archetypální podstata a možnosti využití v
environmentálních studiích
15:00 – Kristina Pundová: Zkoumání propojenosti vztahu člověka k přírodě a estetického vnímání na
případu šumavských kůrovcových kalamit
15:15 – Dominik Grohmann: Environmentální otázky a Jan Patočka
15:30 – Tomáš Daněk: Napsal by i dnes Aldo Leopold Etiku země?
PŘESTÁVKA SE SVAČINOU 15:45-16:00
AULA FSS
PANELOVÁ DEBATA 16:00-17:00
AULA FSS
16:00 – Moderovaná debata Hany Librové, Arnošta Nováka a Jana Urbana s publikem na téma:
Posouvá se česká společnost k ochraně životního prostředí nebo od ní? A proč?
PAUZA PRO ODDYCH A PŘESUN DO TROJKY 17:00-17:30
AULA FSS - TROJKA, DOMINIKÁNSKÁ 9
BLA[TOUCH] – INSPIRACE OD ABSOLVENTŮ 17:30-19:00
TROJKA, DOMINIKÁNSKÁ 9
17:30 – Představujeme vám BLA[TOUCH], naši zelenou variaci na prezentace TEDx. V podvečer nám
totiž úspěšní absolventi a absolventky našich oborů představí, kam až mohou vést dveře z našich
školních škamen:
17:40 – Martinu Ondřeji Machovi vedly do Ekolistu,
17:50 – Tereze Náhlíkové do Tří ocásků,
18:00 – Heleně Továrkové do public relations,
18:10 – Barboře Urbanové do Klimatické koalice a 8jinak!,
18:20 – Štěpánu Jaklovi na MŽP,
18:30 – Michalu Šimoníkovi do Autonapůl
18:40 – …a Zuzaně Vlasaté do Hnutí DUHA.
18:50 – Eva Fraňková zůstala na katedře a nešla nikam. Do Trojky ale dorazit přislíbila.
KONCERT KVĚTŮ 19:00-22:00
TROJKA, DOMINIKÁNSKÁ 9
19:00 – Jinou kapelu jsme zvolit přirozeně nemohli. Nebude-li pršet, nezmoknem a budeme tancovat
(pouze postávat je povoleno) na nádvoří. Čili nechoďte v pohorách. Více na http://www.kapelakvety.cz/
UBYTOVÁNÍ 21:00-24:00
SIŘIŠTĚ, KOUNICOVA 42
21:00 – Od devíti do půlnoci budeme čekat váš příchod do Siřiště na Kounicově 42. Tak jako včera.
6
SOBOTA 24. KVĚTNA
SNÍDANĚ A ODJEZD 7:00-9:00
SIŘIŠTĚ, KOUNICOVA 42
7:00 – Na sedmou budeme vstávat, abychom v devět mohli již budovu všichni opustit.
PRO ZÁJEMCE A PŘESPOLNÍ – EXKURZE 8:00-18:00
NP PODYJÍ (START: FSS, JOŠTOVA 10)
7:30 – Celodenní výprava do NP Podyjí, během které uvidíme několik hadů a RNDr. Mojmíra Vlašína.
Pronajatý mikrobus je pro všechny přednášející zdarma, pro ostatní za stovku. Návrat bude kolem 17. Či
18. hodiny na brněnské vlakové nádraží a k FSS. Všechny věci si vezměte s sebou, uložení v mikrobuse
bude možné.
7
HLAVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ
PROF. RNDR. HANA LIBROVÁ, CSC.
Česká bioložka, socioložka a environmentalistka, která se zabývá především environmentálními
souvislostmi životního způsobu a hodnotovými řešeními ekologických otázek. Absolvovala
biologii a sociologii. Pracovala ve výzkumu řas Mikrobiologického ústavu Akademie věd a
následně na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP. Byla zapojena do Ekologické sekce
Biologické společnosti při ČSAV. Od roku 1997 je Hana Librová profesorkou sociologie, o rok
později založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně na nově vzniklé Fakultě
sociálních studií i Katedru environmentálních studií, kterou do roku 2003 vedla. Je držitelkou
Ceny Josefa Vavrouška, Ceny ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a
popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu a byla oceněná Medailí Ministerstva školství 1.
stupně. Hana Librová je mimo jiné členkou vědecké rady FSS Masarykovy univerzity a členkou pracovní skupiny pro
biologii a ekologii Akreditační komise ČR.
PŘEDNÁŠKA: PSANÍ O ENVIRONMENTÁLNÍCH OTÁZKÁCH – NÁŠ SPOLEČNÝ PROBLÉM A RADOST
Studenti vysokých škol mají povinnost psát eseje a závěrečné diplomové práce. Psát a publikovat odborné texty však musí
také jejich učitelé; a jsou v tomto ohledu přísně sledováni při různých evaluacích a akreditacích. Psaní studentů a učitelů
však nejsou dva nezávislé procesy: psaní bádajícího učitele má obohatit výuku, a studentské práce se pro učitele mohou
stát inspirací v jeho výzkumech. Přitom řada problémů s tvorbou textů je společná jak autorům – studentům, tak autorům
– učitelům.
Referát se nebude zdržovat známými obecnými problémy odborného psaní, zaměří se především na specifické rysy tvorby
textů zabývajících se environmentálními tématy. Jde o nebezpečná, často nereflektovaná, úskalí: plynou především z
relativního mládí našeho oboru, z jeho hodnotového zaměření a z jeho blízkosti každodenní životní praxi. V důsledku
zdánlivé jednoduchosti environmentálních skutečností a jejich příčin se cítí být kompetentním interpretem laik, ale i
mnohý povrchně uvažující akademický autor, ať student, či učitel.
Referát vychází ze zkušenosti diplomových seminářů a magisterských seminářů „životního způsobu“, ale pokouší se je
zobecnit na tvorbu environmentálních textů vůbec.
8
MGR. ET MGR. ARNOŠT NOVÁK
Vystudoval Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Sociální a kulturní
ekologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také pokračuje v doktorském
studiu v programu Environmentální studia. Disertační práci píše na téma „Tmavozelený svět –
radikálně ekologické hnutí v České republice po roce 1990“. V roce 2011 vedl studentský
výzkumný projekt na katedře na téma zahrádkářských osad v Praze. Zabývá se především
teoretickou reflexí českého environmentálního hnutí. Vyučuje kurzy environmentální sociologie
a sociologie environmentálního hnutí.
PŘEDNÁŠKA: LABUTÍ PÍSNĚ ENVIRONMENTÁLNÍCH HNUTÍ?
Podle řady sociálních vědců bylo environmentální hnutí nejvýznamnějším sociálním hnutím posledních pár desítiletí
konce 20. století. Politizovalo a do veřejné debaty vneslo řadu důležitých témat a názorů. Upozornilo na řadu
environmentálních problémů a rizik, přišlo se zelenou kritikou modernity. Je ale možné mluvit o environmentálním hnutí
v jednotném čísle? O co v takovém případě přicházíme? A proč v současnosti, tváří tvář klimatickým změnám,
environmentální hnutí ztrácejí svůj kritický potenciál? Nejen na tyto otázky se příspěvek pokouší nabídnout možné
odpovědi do diskuse.
9
MGR. JAN URBAN, PH.D.
Sociolog a sociální psycholog, doktorát absolvoval v roce 2012 na Filosofické fakultě UK v
oboru sociologie. Na katedře sociologie Filosofické fakulty působil mezi lety 2004 a 2011 jako
asistent a vyučoval zde dějiny sociologie a kurzy environmentální sociologie. Od roku 2004
působí jako výzkumný pracovník v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v
Praze. Odborně se věnuje modelům obecného environmentálně šetrného chování, spotřeby
biopotravin a výzkumu chování spojeného se spotřebou energií v domácnostech a energetickou
efektivitou.
PŘEDNÁŠKA: JE MOŽNÉ POZOROVAT PROENVIRONMENTÁLNÍ CHOVÁNÍ A JAK?
Rozlišit, které chování je proenvironmentální, a které nikoli, není zdaleka tak jednoduché, jak se může na první pohled
zdát. Obtížnost určení proenvironmentálního chování vede k mnoha nedorozuměním, s nimiž se v současnosti můžeme
v sociálních vědách setkat. Jak ukazuje Stern (2000), proenvironmentální chování je možno definovat dvěma způsoby: z
hlediska jeho dopadů a z hlediska jeho záměru. Definice proenvironmentálního chování z hlediska jeho dopadů je
poměrně neproblematická, ale v sociálních vědách má pouze omezené využití. Tato definice současně vede k tomu, že se
sociálně vědní výzkum zaměřuje pouze na specifické, jasně vymezené příklady chování se známými dopady na životní
prostředí, resp. na empirické prediktory tohoto velmi úzce vymezeného chování (srv. např. Ajzen, Joyce, Sheikh, & Cote,
2011). Definice proenvironmentálního chování z hlediska záměru je daleko problematičtější, avšak má své místo v
sociálně-vědních disciplínách, které chtějí vysvětlit příčiny tohoto chování. V této perspektivě se jakékoli jednotlivé
proenvironmentální chování jeví pouze jako prostředek, který využívají sociální aktéři k dosažení obecnějšího cíle, jímž je
ochrana přírody. V tomto ohledu je možné charakterizovat proenvironmentální chování jako chování zaměřené na cíl
(Kaiser, Byrka, & Hartig, 2010; Kaiser & Wilson, 2004; Scheuthle, Carabias-Hütter, & Kaiser, 2005).
Záměr chování lze však poměrně obtížné identifikovat, uvážíme-li, že i jakýkoli výrok jednajícího, který by snad mohl
osvětlit chování, je sám projevem chování. Z tohoto důvodu hovoří Greve (2001) o tom, že chování je principiálně
neurčitelné, tj. že z pozorovaného chování nemůžeme vyvodit jeho záměr. Jízda na kole tak může být stejně projevem
záměru chránit životní prostředí, jako snahou uspořit peníze za dopravu, udělat něco pro své zdraví, odreagovat se, anebo
trávit aktivně čas se svými přáteli. Problém principiální neurčitosti proenvironmentálního chování řeší zajímavým
způsobem Kaiser a jeho kolegové (2010), kteří ukazují, že záměr chránit životní prostředí je možné odhalit systematickým
pozorováním velkého množství proenvironmentálních aktivit. Aktér, jehož motivace je proenvironmentální, se bude
určitým způsobem angažovat ve všech oblastech, zatímco realizace pouze některých chování svědčí o tom, že záměr
ochraňovat životní prostředí je slabší. Tento přístup ke zkoumání proenvironmentálního chování vychází Cambellovy
teorie postojů (Campbell, 1963) a bývá formalizován jako tzv. Raschův model, což je statistický model využívaný hojně v
oblasti pedagogický testů. V současnosti existuje řada publikovaných studií, které využily tento přístup ke zkoumání
proenvironmentálního chování a postojů (Kaiser et al., 2010; Kaiser & Byrka, 2011; Kaiser & Wilson, 2004), jakož i ke
zkoumání chování zaměřeného na cíl v jiných oblastech (Byrka & Kaiser, 2013).
Na závěr přednášky bude ukázáno využití Campbellova paradigmatu při zkoumání chování zaměřeného na úsporu
energií, které je také příkladem chování zaměřeného na cíl (úsporu energie). S využitím dat ze šetření úsporného chování
domácností v 10 zemích OECD ukážeme, že ačkoli odborná literatura odlišuje každodenní úsporné chování (curtailments)
10
a chování založené za zvyšování efektivity (efficiency), a i když je možné odhalit tyto dimenze empiricky, např. analýzou
kovariačních struktur, je ve skutečnosti dimenzionalita úsporného chování pouze zdánlivá a je způsobena tím, že metody
zkoumající kovariační struktury neberou do úvahy různou obtížnost chování (Ferguson, 1941).
Literatura
Ajzen, I., Joyce, N., Sheikh, S., & Cote, N. G. (2011). Knowledge and the Prediction of Behavior: The Role of Information
Accuracy in the Theory of Planned Behavior. Basic and Applied Social Psychology, 33(2), 101–117.
doi:10.1080/01973533.2011.568834
Byrka, K., & Kaiser, F. G. (2013). Health performance of individuals within the Campbell paradigm. International Journal of
Psychology, 48(5), 986–999. doi:10.1080/00207594.2012.702215
Campbell, D. T. (1963). Social Attitudes and Other Acquired Behavioral Dispositions. In S. Koch (Ed.), Psychology: A study
of a science. Study II. Empirical substructure and relations with other sciences. Volume 6. Investigations of man as socius:
Their place in psychology and the social sciences. (pp. 94–172). New York, NY: McGraw-Hill.
Ferguson, G. A. (1941). The factorial interpretation of test difficulty. Psychometrika, 6(5), 323–329.
doi:10.1007/BF02288588
Greve, W. (2001). Traps and Gaps in Action Explanation: Theoretical Problems of a Psychology of Human Action.
Psychological Review, 108(2), 435–451.
Kaiser, F. G., & Byrka, K. (2011). Environmentalism as a trait: Gauging people’s prosocial personality in terms of
environmental engagement. International Journal of Psychology, 46(1), 71–79. doi:10.1080/00207594.2010.516830
Kaiser, F. G., Byrka, K., & Hartig, T. (2010). Reviving Campbell’s paradigm for attitude research. Personality and Social
Psychology Review: An Official Journal of the Society for Personality and Social Psychology, Inc, 14(4), 351–367.
doi:10.1177/1088868310366452
Kaiser, F. G., & Wilson, M. (2004). Goal-directed conservation behavior: the specific composition of a general performance.
Personality and Individual Differences, 36(7), 1531–1544. doi:10.1016/j.paid.2003.06.003
Scheuthle, H., Carabias-Hütter, V., & Kaiser, F. G. (2005). The Motivational and Instantaneous Behavior Effects of Contexts:
Steps Toward a Theory of Goal-Directed Behavior1. Journal of Applied Social Psychology, 35(10), 2076–2093.
doi:10.1111/j.1559-1816.2005.tb02210.x
Stern, P. (2000). Toward a Coherent Theory of Environmentally Significant Behavior. Journal of Social Issues, 56(3), 407–
424.
11
PRVNÍ BLOK: ŽIVOTNÍ ZPŮSOB
PETER GMITRO ([email protected])
Študent environmentálnych štúdií a sociológie na brnenskej FSS, pochádzajúci z Bratislavy.
Zaujíma sa o environmentálnu etiku a filozofiu, radikálny environmentalizmus či
environmentálne aspekty outdoorových aktivít. S tými ho spája tiež osobná vášeň pre hory a
lesy, záujem o zážitkovú pedagogiku a dobrovoľnícke aj pracovné skúsenosti. Okrem štúdia
strávil väčšinu pracovného času v korunách stromov lanového centra, od decembra 2013
externe spolupracuje so Sociologickým ústavom SAV pri projekte Demokratickosť a občania na
Slovensku: polstoročie zmien. Jeho obľúbeným sociologickým klasikom je Georg Simmel.
PŘÍSPĚVEK: AKÉ SPOLOČENSKÉ RIZIKÁ MÔŽE EKOLOGICKÁ KRÍZA PRINIEST? PRÍKLAD AUTORITÁRSKÝCH
SKLONOV V ZELENOM MYSLENÍ
Základnou témou príspevku je predstavenie filozofie fínskeho environmentalistu Penntiho Linkolu, autora knihy Can Life
Prevail?: A Radical Approach to the Environmental Crisis. Toto predstavenie bude realizované v niekoľkých rovinách. 1,
zhrnutím základných Linkolových téz formulovaných v knihe Can Life Prevail? so zameraním na Linkolove určenie príčin
ekologickej krízy, možné východiskové cesty z nej, dôraz na populačnú otázku a politické predstavy doprevádzajúce jeho
vízu riešenia ekologickej krízy. 2, konceptuálnym zaradením na poli typológie zeleného myslenia podľa Andrewa
Dobsona. 3, snahou o konceptualizáciu termínu ekofašizmu na základe vybraných autorov a následnou klasifikáciou
Linkolovej tvorby z hľadiska tohto termínu. 4, určením vzťahu alebo nadväznosti medzi Linkolovou tvorbou a filozofiou či
hnutím hlbinnej ekológie.
Príspevok sa bude teda snažiť zodpovedať na nasledujúce otázky: Aké sú hlavné charakteristiky Linkolovej filozofie?
Možno Linkolu považovať za pokračovateľa tradície hlbinnej ekológie? Aké miesto Linkolove názory zaujímajú z hľadiska
termínu ekofašizmu? Je Linkolov prístup ojedinelý alebo nachádzame aj iné porovnateľné príklady zeleného myslenia?
Aké dôsledky alebo riziká z uskutočnenej analýzy plynú? Odpovede na tieto otázky sa autor bude snažiť nájsť obsahovou
analýzou vybranej literatúry a komparáciou prístupov rôznych autorov.
Hlavné zistenie príspevku a to na čo ním chce autor upozorniť potom spočíva v tom, že pretrvávajúca a narastajúca
ekologická kríza v širokom význame so sebou nesie aj taký typ reakcií, ktoré ako jediné efektívne východisko z nej vidia
nastolenie tvrdej zelenej vlády na úrovni autoritarizmu, ktorá by silou zabezpečila, aby radikálna environmentálna zmena
bola implementovaná do spoločenskej reality. Podľa autora tohto príspevku, napriek opodstatnenej predstave o
efektívnosti takýchto riešení, je potrebné tento model odmietnuť a pozornosť venovať takým modelom východisk z
ekologickej krízy, ktoré by smerovali naopak aj k vyššej emancipácii človeka. Scenár je však o to pesimistickejší, o čo je v
tomto porovnaní menej reálna masová zmena životného spôsobu pro-environmentálnym smerom, ktorá by alternatívne
východisko z ekologickej krízy mohla predstavovať.
ÚDAJE O PRÁCI
(Bakalárska práca v príprave) GMITRO, P. Analýza diela Penttiho Linkolu. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií.
Katedra environmentálních studií. Očakávaný termín dokončenia: 2014
12
DAVID VÁLA ([email protected])
Mám rád hluk. Líbí se mi lužní lesy, a taky stepi.
PŘÍSPĚVEK: ROZPOR EKOLOGIE A PRÁCE. PRÁCE V KAPITALISMU A JEJÍ ROZPORNÝ VZTAH K OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ.
Volná variace na zatím nepřesně formulovaný, nepevně uchopený problém, který tkví v rozporném vztahu práce a
ochrany životního prostředí.
Není to tak dávno, co vědci a politikové vyhlašovali, že tak jako 19. stol. bylo stoletím bojů za sociální práva, tak bude 21.
stol. stoletím bojů za práva životního prostředí. Alespoň pro dnešní dny musíme toto tvrzení suspendovat, neboť jsme
svědky opačného pohybu: otázky ochrany životního prostředí se upozaďují, ani klimatická změna již není tématem číslo
jedna. Spolu s nárůstem nových sociálních rizik (fenomény pracující chudoby, prekarizace práce, post-profesionální chaos
v prostředí tekutého kapitalismu) se aktualizují spíše otázky sociální a spolu s nimi dochází k obratu většiny lidí k
materialitě.
Základní otázka dneška tedy zní: kde jsme? Žijeme v kapitalismu, a žít v kapitalismu znamená tolik, co být závislý na
penězích a tedy i na práci. V prostředí, kde veškerá materiální reprodukce prochází trhem, musí jednotliví lidé tím či oním
způsobem do tržních vztahů vstupovat. Růstová povaha kapitalismu vede k rozsáhlé exploataci přírodních zdrojů,
kumulaci odpadů, ale i k signifikantním proměnám krajiny (např. záborem kvalitní zemědělské půdy, homogenizací
krajinného rázu). Práce, jakožto hlavní zdroj příjmu, jež slouží materiální reprodukci života lidí, je nedílně spjata s otázkou
ochrany životního prostředí. Fenomén práce je proto nutné znovu teoreticky analyzovat a nově jej vztáhnout přímo do
středu věci, o níž nám jde: k ochraně životního prostředí. Tento rozpor je dále nutné politicky formulovat.
V čem tkví rozpor ekologie (zde chápané v širokém slova smyslu vědy scientia) a práce?
Jak s tímto rozporem souvisí kapitalismus?
Proč navázat na odkaz sociální ekologie Murraye Bookchina?
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce v přípravě) VÁLA, D. Rozpor ekologie a práce: proměna práce v kapitalismu a její rozporný vztah k
ochraně životního prostředí. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Katedra sociální a kulturní ekologie.
Očekávaný termín dokončení: září 2015
13
ONDŘEJ HUDEČEK ([email protected])
Studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale záhy pochopil, že takový
obor je na něj příliš specializovaný. Přestoupil proto na Fakultu humanitních studií téže
univerzity a absolvoval studium humanitní vzdělanosti a následně i sociální a kulturní ekologii
(ta už ho svou multi-, trans-, interdisciplinaritou zcela uspokojila). V současné době působí na
téže fakultě jako doktorand obecné antropologie a zabývá se povodněmi v Čechách v 18. století.
Na svůj výzkum právě získal od univerzity grantovou podporu, a tak má pro příští dva roky o
zábavu postaráno.
PŘÍSPĚVEK: „NAŠI PŘEDKOVÉ“ A POVODNĚ. NA JAKÉ OTÁZKY MŮŽE STUDIUM RANĚ NOVOVĚKÝCH POVODNÍ
ODPOVĚDĚT?
Studiem povodní v minulosti se zabývá hned několik vědní oborů a specializací – například historická geografie,
klimatologie nebo environmentální dějiny. Každá z disciplín preferuje rozdílné typy pramenů (zdrojů), nebo alespoň týmž
pramenům klade odlišné otázky. Ve svém příspěvku se na příkladu povodní v jihočeské Soběslavi v 1. polovině 18. století
pokusím ukázat, jak může výzkum povodňových událostí přispět k poznání raně novověké společnosti. Následně se též
zaměřím na recentní diskuse o „respektování přírody“ ze strany našich předků a jejich „povodňové paměti“.
Můj výzkum staví především na nepublikovaných archivních pramenech a jejich historicko-antropologicky zaměřené
analýze. Povodeň, která významně zasahuje do dobové každodennosti, lze totiž vnímat jako příležitost k odhalování
některých jinak jen obtížně postižitelných sociálních vazeb a životních strategií lidí. Provedený archivní výzkum mimo jiné
poukázal na rozdíly mezi normativně danými pravidly a jejich praktickým naplňováním, a to především v případě žádostí o
pomoc, které směřovali postižení na městskou radu. Alespoň dle odůvodnění vyřízení těchto žádostí lze soudit, že o
poskytnutí pomoci rozhodoval spíše význam žadatelovy profese pro obec, než (ne)psaná pravidla. Na příkladu jedné
konkrétní povodňové události též bylo možno sledovat rychlost, s níž odpovědné úřady na povodeň reagovaly; a která je i
na dnešní poměry překvapivá.
Výsledky tohoto výzkumu budu dále v příspěvku konfrontovat s aktuálními, nejen publicistickými, diskusemi o tzv.
„povodňové paměti“. S tou je spojena hypotéza, podle níž v období „povodňového klidu“, za něž lze například v Česku
považovat převážnou většinu 20. století, začínají lidé stavět svá obydlí v místech, která jsou povodněmi jinak silně
ohrožena. Často se v této souvislosti objevuje teze o „našich předcích“, kteří měli přírodu „respektovat“ a žít s ní „v
souladu“. Tato hypotéza však vychází z předpokladu, že lidé v minulosti měli možnost volně si pozemky ke stavbě domu
vybírat; což ostatně neplatí ani dnes.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce) HUDEČEK, O. Povodně v Soběslavi v letech 1729 až 1740. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta
humanitních studií. Katedra sociální a kulturní ekologie, 2012. 76 s., 4 s. příloh.
14
ADRIANA GÁLOVÁ ([email protected])
K záujmu o environmentálne a sociálne témy som sa dostala prostredníctvom dobrovoľníčenia v
mimovládních organizáciach. Aktivizmus sa stal mojou vášňou. Na akejkoľvek spoločenskej
štruktúre - od guerilla gardeningu až po možnosti ovplyvňovania eu-legislatív (a že to ide!).
Aktivizmus ako životný štýl, prostriedok sebavyjadrenia sa, prepojenie do kultúrnych aktivit ako
je hudba, divadlo, tanec... O týchto rôznych formách aktivizmu som začala mať povedomie asi až
1,5 roka dozadu, v Španielsku, ktoré nosím v srdci, a ktorého sa týka aj môj príspevok. V
súčasnosti sa angažujem vo viacerých kolektívoch, kde je kolektívna vízia toho, čo by mohlo byť,
neodolateľná a núti k činnosti.
PŘÍSPĚVEK: ALTERNATÍVNE ŽIVOTNÉ ŠTÝLY V JASKYNNÝCH OBYDLIACH V ŠPANIELSKOM MESTE GRANADA
Počas môjho študijného pobytu v španielskom mesta Granada sme s dvomi ďalšími spolužiakmi jeden semester pracovali
na výskumnom projekte, ktorý sa týkal alternatívnych životných štýlov ľudí žijúcich v “jaskynnej” štvrti mesta. V časoch
ekonomickej krízy, ktorá je v Španielsku obzvlášť evidentná, sme chceli podporiť víziu ľudí, ktorí sa rozhodli žiť “inak”.
Toto rozhodnutie veľakrát zahŕňa motiváciu žiť bez peňazí či bližšie prírode. Nielen tu je však často problémom, že ľudia
im podobní – ktorí si zvolia nejaký “iný” typ života, sú považovaní za bláznov či podivínov. Chceli sme objasniť, aké
motivácie môžu k životu v tomto špecifickom prostredí Granady viesť, identifikovať trajektórie, ktoré k takémuto typu
obydlia vedú. Náš projekt sa zakladal na niekoľkých (6) hĺbkových rozhovor a niekoľkých fotoreportáží, t.j. dokopy sa nám
podarilo zachytiť asi 18 prípadov. Vzhľadom na etnicko-subkultúrnu pestrosť miesta sa ani zďaleka nedá hovoriť o
reprezentatívnom výskume (nebolo to ani našim zámerom), kde by sme boli schopní obsiahnuť túto oblasť v celej jej
ľudskej pestrosti. Materiály, ktoré sme však nazbierali (fotky, rozhovory) však môžu nepochybne slúžiť pre etnografickú
rozpravu o jednotlivcoch, s ktorými sme pracovali, a ktorí túto pestrosť dopĺňajú. Ako tam ľudia žijú a prečo si vôbec túto
cestu volia? Sú to naozaj oni, kto rozhoduje? Aký životný štýl vedú? Čo pre nich znamená žiť mimo administratívnej
kontroly? A neboja sa, že im na hlavu spadne zem? Na tieto a mnohé ďalšie otázky sme našli odpovede v niekoľkých
strhujúcich ľudských príbehoch. Za cieľ projektu sme si na začiatku dali “zdôrazniť ľudskú dôstojnosť”, a to sa nám,
myslím, vďaka práci s veľmi vyzrelými ľuďmi, podarilo.
15
DRUHÝ BLOK: SPOLEČNOST A PROSTŘEDÍ
ĽUBOŠ SLOVÁK ([email protected])
Během studia informatiky na MFF UK zjistil, že svět má větší problémy než pomalé počítače, a
tak se po absolvování přihlásil na katedru Sociální a kulturní ekologie FHS UK. Pátrání po
kořenech ekologické krize ho přivedlo ke zkoumání způsobů myšlení a poznávání světa, čemuž
by se rád věnoval i formou doktorského studia. Pracoval na Mezinárodním festivalu
dokumentárních filmů Jihlava, a stál u zrodu mezinárodního projektu online distribuce
dokumentů, DocAllianceFilms. V současné době dělá pátým rokem programátora, do
budoucnosti má však v plánu věnovat se environmentalistice i profesně. Ve volném čase
nejraději čte, vaří, toulá se po lesích nebo cestuje stopem.
PŘÍSPĚVEK: NENÍ ROVNOST JAKO ROVNOST. O RŮZNÝCH POJETÍCH ROVNOSTI ORGANISMŮ
Při promýšlení vztahu člověka k přírodě je zásadní otázka (ne)rovnosti organismů. Dá se říct, že jak současná evoluční
biologie, tak ekologický filosof David Abram ve svých úvahách staví člověka na roveň ostatním živým bytostem. Přesto
jsou jejich pohledy zásadně odlišné ve svých východiscích a především v důsledcích. Zatímco biologie degraduje tělesnost
na pouhý epifenomén genetické informace a „rovnost“ v jejím pojetí vychází z redukce všech živých organismů, včetně
člověka na vehikula pro přenos genu do další generace, David Abram ve své ekofenomenologii přisuzuje všem bytostem
svébytnost a oduševnělost – schopnost oslovovat naše smysly a aktivně s námi vstupovat do recipročního vztahu. První
přístup lehce vede ke kořistnickému vztahu k přírodě a manipulacím všeho druhu, od pokusů na laboratorních zvířatech
po genetické inženýrství, druhý může být naopak základem ekologické etiky respektující celý mimolidský svět. Ve své
diplomové práci se věnuji tématu jevového – smyslově vnímaného – světa v novověké přírodovědě a v myšlení Davida
Abrama, kteréžto stavím do kontrastu a pokouším se ukázat, jak by se na základě Abramových myšlenek mohl
environmentalismus emancipovat od biologie jako dosavadního východiska pro chápání a poznávání skutečnosti a
vystavět svou argumentaci a hodnoty na svébytném porozumění světu. Za tímto účelem kompiluji, komparuji a analyzuji
texty a myšlenky různých filosofů a vědců od pozdně renesanční filosofie a klasické přírodovědy, po neodarwinistickou
syntézu. Popisuji také hlavní reakce na „zavržení jevů“ v biologii i filosofii, načež se skrze exegezi Abramova díla, jako
specifického a inovativního pokusu rehabilitovat jevy, pokouším o nastínění alternativního rámce pro poznávání
skutečnosti a ukázat proč a jak může být vhodnější pro environmentální diskurs. Jelikož smysluplně shrnout celou práci by
v daném rozsahu nebylo dobře možné, zaměřím se ve svém příspěvku na jeden z přínosů práce – tj. srovnání biologického
chápání světa s Abramovým a na různém pojetí rovnosti živých organismů ukážu, jak se může environmentalismus
vymanit z područí mechanistické přírodovědy.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce v přípravě) SLOVÁK, Ľ. Rehabilitace smyslově vnímaného světa z environmentální perspektivy Davida
Abrama. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Katedra sociální a kulturní ekologie. Očekávaný termín
dokončení: 2014
16
TOMÁŠ CHABADA ([email protected])
Pochádzam zo stredného Slovenska, no už siedmy rok je zo mňa slovenský Brňan
a dlhodobý študent Masarykovej univerzity. Počas tohto obdobia som prežil aj jeden
nezabudnuteľný semester v nórskom meste Bergen. V súčasnosti študujem druhý semester
doktorského štúdia Humanitní environmentalistiky na Katedře environmentálních studií,
Fakulty sociálních studií. Na magisterskom stupni som absolvoval štúdium sociológie, na
bakalárskom stupni to boli odbory sociológie, sociálnej antropológie a environmentálnych štúdií.
Kombinácia týchto štúdií podnietila môj záujem o pole environmentálnej sociológie a
najmä otázky
environmentálnej
spravodlivosti,
environmentálnych
nerovností
a environmentálnej migrácie. V plánovanej dizertačnej práci sa zaoberám témou veľkosti ľudskej populácie ako faktoru
záťaže prírody.
PŘÍSPĚVEK: ENVIRONMENTÁLNA (NE)SPRAVODLIVOSŤ VO VZŤAHU K RÓMOM NA VÝCHODNOM SLOVENSKU
V príspevku sa budem zaoberať problematikou environmentálnej spravodlivosti a environmentálnych nerovností
v prostredí Slovenskej republiky ako aj širšieho regiónu strednej Európy. Prípady z USA a Veľkej Británie preukázali
environmentálnu diskrimináciu komunít rasových či etnických menšín a sociálne slabých obyvateľov. V krajinách
strednej Európy sa tiež vyskytujú lokálne prípady výrazného narušenia životného prostredia, ktoré zasahujú do
každodennej reality miestnych populácií. Zároveň nemôžeme predpokladať, že environmentálne ohrozenia budú v našej
spoločnosti zaťažovať všetky skupiny rovnomerne.
Zaujímalo ma, či je rámec environmentálnej (ne)spravodlivosti využiteľný aj pri popise životných podmienok niektorých
marginalizovaných rómskych komunít v našom prostredí. Môžeme v prípade enormného znečisteného životného
prostredia týchto komunít v porovnaní s majoritnou populáciou hovoriť o prípadoch environmentálnych
nespravodlivostí? Aké formy a prejavy environmentálneho znevýhodnenia môžeme u vymedzených skupín identifikovať
a čo viedlo k ich vzniku?
K zodpovedaniu stanovených otázok využijem zhrnutie výstupov z literatúry pojednávajúcej o tejto problematike spolu s
prezentáciou prípadovej štúdie environmentálne znevýhodnených rómskych komunít v Rudňanoch, ktorú som realizoval
v uplynulom roku. Cieľom prípadovej štúdie v Rudňanoch bolo predstaviť vznik a dynamiku distribúcie
environmentálnych prínosov a ohrození na konkrétnom príklade. Zdrojmi poznatkov boli dokumenty, archívne záznamy,
rozhovory a priame pozorovanie študovaných udalostí.
Doterajšie výskumy analyzujúce environmentálnu nespravodlivosť v strednej a východnej Európe preukázali podstatnú
úlohu sociálneho statusu a etnicity z hľadiska vystavenia obyvateľov voči environmentálnym ohrozeniam alebo ich
prístupu k environmentálnym úžitkom. Práve rómski obyvatelia žijúci v segregovaných komunitách s nepriaznivým
životným prostredím prestavujú najviac znevýhodnenú skupinu.
Výskumy rómskych osídlení na východnom Slovensku identifikovali 4 vzory nerovnomernej distribúcie
environmentálnych prínosov a ohrození, teda typov environmentálnej nespravodlivosti. Medzi ne patrí vystavenie
povodniam, vystavenie priemyselnému znečisteniu, neadekvátny prístup k vode a kanalizácií a taktiež diskriminačné
praktiky pri nakladaní s odpadmi. Spomenuté vzory sú dôsledkom rozdelenia osídlení, pri ktorých je prostredníctvom
sociálnych procesov slabšia skupina nerovnomerne vystavená negatívnym environmentálnym dopadom alebo je jej
odopretý prístup k environmentálnym statkom.
17
Prípadová štúdia odhalila viacnásobné environmentálne znevýhodnenia marginalizovaných rómskych komunít v obci
Rudňany. Hlavne obyvatelia segregovaných osád Pätoracké a Zabijánec sú vystavení závažnému environmentálnemu
ohrozeniu v dôsledku bývalej priemyselnej činnosti v obci. K tomu sa pripája neadekvátny prístup k pitnej vode a absencia
kanalizácie. Presťahovanie ohrozených skupín do environmentálne zdevastovaných lokalít sa pravdepodobne udialo pre
nátlak zo strany majoritného obyvateľstva, pričom prebehlo za tichého súhlasu štátu a miestneho závodu.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce) CHABADA, T. Environmentálna (ne)spravodlivosť vo vzťahu k Rómom na východnom Slovensku.
Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra sociologie, 2013. 71 s. Práce dostupná na
https://is.muni.cz/th/273763/fss_m
18
MIKULÁŠ ČERNÍK ([email protected])
Student Environmentálních studií na FSS MU. Přívrženec Kvašákovo rezidence, člen Hnutí
DUHA Brno, MDA a neformálního kolektivu DAČ. Narozen v Chebu, bydlištěm ve Vsi Touškově.
Momentálně žije v Brně. Jeho zájmem je proměna venkova (bakalářská práce na téma
Mezinárodní pracovní migrace a venkov.), v současnosti se stále více zajímá o aktivistické projevy
organizací a hnutí. Spoluautor dvou článků v Deníku Referendum, náruživý městský cyklista, rád
je součástí demonstrací, obzvláště těch malých za dobré věci. Mezi jeho záliby patří hra fotbalu
(FC Revoluce) a na ukulele (umí dvě písně). Na posledním plese Okrašlovacího spolku šel se
svým děvčetem za ptačí budky.
PŘÍSPĚVEK: POLITICKÁ EKOLOGIE V ČESKÉ REPUBLICE ANEB KDY UŽ AKADEMICI BUDOU NA BARIKÁDÁCH?
Příspěvek usiluje o popularizaci politické ekologie jakožto sociálněvědní disciplíny v kontextu České republiky. Činí tak
stručným přiblížením pojmu politické ekologie, vymezením jejího zájmu a epistemologického zázemí. Následně hledá
důvody dosavadního ticha po tuzemské politicko-ekologické pěšině, přičemž na jedné straně identifikuje některé autory,
texty, ale i reálné události jako možné pole pro interpretaci v rámci této disciplíny, na druhé straně se snaží nalézt
specifické překážky, které stojí v cestě sebeidentifikace autorů i stran environmentálních konfliktů s východisky politické
ekologie. Otázky, které si tento příspěvek klade za cíl zodpovědět, tedy zní: Máme v České republice prostor pro politickou
ekologii? Proč hovořit o environmentálních problémech rétorikou politické ekologie? Metodou získávání odpovědí na tyto
otázky byla analýza literatury zabývající se politickou ekologií a následná konfrontace východisek disciplíny s vybranými
environmentálními konflikty v České republice. Ačkoli podobu disciplíny popisují různí autoři odlišným způsobem a je
tedy obtížné hovořit o jednotné optice, v příspěvku postuluji určité aspekty jako příznačné pro tuto disciplínu. Zjištění
prezentovaná v příspěvku ukazují perspektivu, kterou může politická ekologie přispět v popisu environmentálních
konfliktů a zároveň ji ukazují jako možný a potenciálně přínosný nástroj pro lokální pro-environmentální aktéry. Debata o
politické ekologii zároveň spadá do teoretické debaty o angažované vědě, přičemž environmentální studia tvoří prostor,
kde se občanská angažovanost a věda mohou nacházet průsečíky. Příspěvek pléduje pro východiska politické ekologie,
postuluje potřebu případových studií lokálních environmentálních konfliktů skrze její optiku. Zejména pak stojí na straně
angažované post-normální vědy emancipující a posilující roli environmentálních aktivistů, jakožto i aktérů, kteří se za
environmentální aktivisty doposud nepovažují.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce v přípravě) ČERNÍK, M.: Spor o těžební limity hnědého uhlí v Podkrušnohoří a role občanského
sdružení Kořeny z hlediska politické ekologie. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra
environmentálních studií. Očekávaný termín dokončení: 2014.
19
LEA JIROVSKÁ ([email protected])
Vystudovala jsem bakalářský program Environmentálních studií na Fakultě sociálních studií
v Brně a nyní dokončuji studium v magisterském programu Sociální a kulturní ekologie.
Vystřídala jsem jako dobrovolník několik organizací zaměřených na ochranu přírody, protože si
myslím, že když něčemu věřím, tak bych pro to měla taky něco dělat, a zjistila jsem, že nejvíce mě
naplňuje environmentální výchova. Proto v současné době pracuji jako učitelka v přírodovědné
školce. Považuji za štěstí, že můžu dělat práci, která mě baví a u které věřím, že má smysl.
PŘÍSPĚVEK: JAKÝM ZPŮSOBEM PŘISTUPUJE ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ K
PROBLÉMŮM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ?
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je významným politickým aktérem a má možnost skrze Radu
hospodářské a sociální dohody (tzv. tripartitu) ovlivňovat politiku vlády České republiky. Ochrana životní prostředí nepatří
mezi hlavní cíle této organizace, přesto se vyjadřuje také k otázkám, které s životním prostředím souvisejí, a to zejména v
oblasti energetiky.
Ve svém příspěvku se budu věnovat tomu, jaký postoj zaujímá ČMKOS k problémům životního prostředí v odborových
dokumentech. K analýze těchto dokumentů použiji teorii běžícího pásu výroby (A. Schnaiberg, 1980), která nabízí způsob,
jak popsat fungování společnosti v rámci současného ekonomického systému. Klíčovou roli ve fungování běžícího pásu
hrají právě odbory, které jsou jedním z hlavních aktérů běžícího pásu. Zároveň podle některých autorů (Obach, 2004) jsou
odbory v pozici, kdy stále rychlejší běžící pás (alegorie pro ekonomický růst) může jejich členům škodit (i když ekonomický
růst je obecně vnímán jako způsob, jak dosáhnout sociálního rozvoje).
Zajímá mě, zda je možné v dokumentech ČMKOS rozpoznat, že v případě otázek týkajících se životního prostředí (kde se
může stát, že ekonomický růst škodí jak lidem, tak přírodě) si odbory uvědomují toto nebezpečí, nebo zda „běžící pás“ plně
podporují.
Obach, B. K. (2004). Slowing the Treadmill of production. Organization and Environment, 3, 337 - 354
Schnaiberg, A. (1980). The environment: From surplus to scarcity. New York. Oxford University Press.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce v přípravě) JIROVSKÁ, J. Odbory – pohon, nebo brzda běžícího pásu?. Univerzita Karlova. Fakulta
humanitních studií. Katedra sociální a kulturní ekologie. Očekávaný termín dokončení: 2014
20
TŘETÍ BLOK: TEORIE A PŘESAHY
JIŘÍ MAREK ([email protected])
Vystudoval jsem bakalářský program na Fakultě humanitních studií v Praze a nyní mě již třetím
rokem zaměstnává studium Sociální a kulturní ekologie. Výběr tohoto oboru měl poměrně
zásadní vliv na moje smýšlení (pozitivní, jak doufám), a proto se například posledního půl roku
snažím být vegetariánem (až na občasné „prohřešky“ víceméně úspěšně). Pracoval jsem jako
dobrovolník v neziskovce NaZemi, v současnosti si přivydělávám prodejem na farmářkých trzích.
Rád bych našel uplatnění v ekologické neziskovce i do budoucna. Jsem amatérský kytarista a
fotograf a nadšený cestoval – naposledy jsem mi učaroval Island, kde jsem strávil jeden semestr v
rámci Erasmu.
PŘÍSPĚVEK: NERŮST JAKO ALTERNATIVA K UDRŽITELNÉMU ROZVOJI?
Závislost současné společnosti na ekonomickém růstu má nezpochybnitelné negativní až fatální dopady na životní
prostředí i společnost. Jako reakce na toto destruktivní působení vznikl v 80. letech koncept udržitelného rozvoje (např.
Brundtlandová, 1991) a počátkem 21. století se zformovalo heterogenní hnutí a z něj později myšlenkový směr, které
spojuje idea tzv. nerůstu. Nerůst, jakožto „konkrétní utopie“ (Latouche, 2012), se snaží formulovat alternativu k růstové
společnosti a najít řešení ekologické, ekonomické a sociální krize.
Rozpracovaná diplomová práce se věnuje komparativní analýze těchto dvou konceptů, snažících se o dosažení
udržitelného lidského bytí v rámci environmentálních limitů naší planety. Ve svém příspěvku se zaměřím především na
(udržitelný) nerůst jakožto myšlenkový koncept, a představím ideová východiska a cíle jeho zastánců.
Text se bude snažit odpovědět na následující otázky: Tvoří nerůst reálnou alternativu k udržitelnému rozvoji? Má nerůst
demokratizační potenciál? A nakolik je přechod k nerůstové společnosti reálný?
Práce je teoretická a vychází z důkladné rešerše relevantní literatury. K nalezení odpovědí bude použita komparativní,
frekvenční a kontextová analýza, půjde tedy mimo jiné o porovnávání klíčových slov (např. růst, rozvoj, kvantita, kvalita
aj.) v různých kontextech.
LATOUCHE, Serge. Malé pojednání o poklidném nerůstu. 2012. Vyd. 1. Beroun: Za tratí, 108 s.
BRUNDTLANDOVÁ, G. H., ed. 1991. Naše společná budoucnost. Praha: Academia.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce v přípravě) MAREK, J. Trvale udržitelný nerůst. Nerůst jako alternativa k trvale udržitelnému rozvoji?.
Očekávaný termín dokončení: 2014
21
ANASTASIA ZHUKOVA ([email protected])
Jmenuji se Nasťa, jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru Kulturologie na FF UK v
Praze. Pocházím z Ruska, ale před 3,5 lety jsem se přestěhovala do ČR. Nejvíc se zajímám o
témata, jako jsou například čarodějnictví, východoslovanský folklor a teorie archetypů. Zároveň
se zajímám o environmentální problematiku, ale vlivem Pražské kulturologické školy mám k
tomu spíše interdisciplinární přístup. Jsem ovlivněná například teorií Stephena J. Fostera, který
přistupuje k otázce lhostejného vztahu společností k znečištění životního prostředí z pozice
jungiánské analytické psychologie. Jsem přesvědčena, že existující ekologická situace je
výsledkem především situace filozofické a psychologické, v níž se moderní společnost ocitla.
PŘÍSPĚVEK: FENOMÉN ŽENSTVÍ, JEHO ARCHETYPÁLNÍ PODSTATA A MOŽNOSTI VYUŽITÍ V ENVIRONMENTÁLNÍCH
STUDIÍCH
Tento příspěvek se věnuje fenoménu Ženství, jeho přírodnímu aspektu a možnostem jeho využití v environmentálních
studiích. Koncepce fenoménu Ženství se zakládá na archetypální bázi a zároveň na metaforickém vnímání přírody jako
ženy.
Tato práce nemá aspirace se věnovat otázkám feminismu, nehledá a nehodnotí hierarchie genderového dualismu ve
společnosti a v přírodě. Dualismus fenoménu Mužství a Ženství je zmiňován pouze v případě nezbytností pro definování a
popis fenoménu Ženství, ovšem zkoumání tohoto dualismu jde mimo rámcem této práce. Vysoká hodnota Ženství a jeho
archetypálního základu je vnímána jako samostatný pojem.
Fenomén Ženství je nahlížen z několika perspektiv: z perspektivy analytické psychologie — jako symbolický obraz, který
může poskytnout znovu-spojení s archetypem přírody; z perspektivy hlubinné ekologie a také z perspektivy popularizace
ekologických myšlenek a způsobů chování.
Předpokládáme, že archetypální obraz Ženství má v sobě potenciál, který je možné využít ve všech třech zmíněných
perspektivách. Cílem této práce je ověření uvedených předpokladů fenoménu Ženství.
Otázky, které si práce klade, jsou následující: Poskytuje fenomén Ženství možnost návratu k mýtu a mýtickému znovu
spojení se světem? Jaké je hlubinné poslání tohoto obrazu? Jakým způsobem může fenomén Ženství pomoci v
popularizaci ekologických postojů?
Práce používá metody analýzy a dedukce, je založena na interdisciplinárním přístupu a snaží se holistický pohled.
Hlavním zjištěním je, že vzhledem k symbolické a archetypální povaze obrazu ženy-přírody, tento obraz je schopen být
nosičem nového paradigmatu znovu-spojení s přírodou a zároveň médiem, který prodává postoje k přírodě. Fenomén
Ženství není jenom módní image, ale i podstata, „duše“ koncepcí, podle nichž je člověk součástí přírody, nikoliv její
pánem.
ÚDAJE O PRÁCI
(Bakalářská práce v přípravě) ZHUKOVA, A. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická Fakulta Katedra Kulturologii.
Očekávaný termín dokončení: 2015
22
KRISTINA PUNDOVÁ ([email protected])
Narodila jsem se v Písku, vystudovala bakalářskou estetiku na FF JČU. V poslední době se
pokouším zakončit magistra na katedře Sociální a kulturní ekologie FHS UK. Zajímám se o
estetiku přírody, zejména v souvislosti s kůrovcovými kalamitami na Šumavě a o potenciál využití
těchto míst člověkem. Ráda pobývám v přírodě, poslouchám hudbu a čtu.
PŘÍSPĚVEK: ZKOUMÁNÍ PROPOJENOSTI VZTAHU ČLOVĚKA K PŘÍRODĚ A ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ NA PŘÍPADU
ŠUMAVSKÝCH KŮROVCOVÝCH KALAMIT
V prostoru NP Šumava došlo v posledních letech k několika kůrovcovým kalamitám, které měly za následek rozsáhlý spor
o podobu managementu v NP s celospolečenským dopadem. Podoba šumavských lesů se v daných místech změnila, což
zapříčilo rozsáhlou diskuzi, která se týkala mimo jiné toho, do jaké míry by se měl člověk v zákonem chráněném území
projevovat, a zároveň otevřela otázku, jaká podoba lesa je z estetického hlediska v současné době "žádoucí".
Ve svém příspěvku se na základě výsledků diplomové práce pokusím shrnout, jak konkrétní lidé, kteří se účastnili této
diskuze, uvažují o svém vztahu, potažmo přístupu k přírodě a jakým způsobem ji v daném prostoru esteticky vnímají.
Pokud to bude (v rámci výsledků kvalitativní metody zkoumání) možné, ráda bych předložila z výše uvedeného vyplývající
posuny v estetickém hodnocení a oceňování přírody, což je klíčové pro obecnou ochranu přírody a management v
chráněných územích. Případně bych chtěla ilustrovat další (než obvykle uváděné) důvody, proč se nedaří dospět ke
konsenzu ve věci budoucnosti NP Šumava a to, jakým způsobem lidé vnímají běžně se nevyskytující přírodní jevy
nezvyklého vzezření.
ÚDAJE O PRÁCI
(Magisterská práce v přípravě) PUNDOVÁ, K. Zkoumání propojenosti vztahu člověka k přírodě a estetického vnímání na
případu šumavských kůrovcových kalamit. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Katedra sociální a kulturní
ekologie. Očekávaný termín dokončení: 2014
23
DOMINIK GROHMANN ([email protected])
Jsem studentem environmentalistiky a filosofie na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuji se
environmentální etice, české filosofii a fenomenologii. Pracuji v Hnutí Brontosaurus, kde
koordinuji program s názvem Akce Příroda, dále jsem členem redakce ve společenskoekologickém časopise Sedmá generace, působím v Okrašlovacím spolku při Katedře
environmentálních studií a vášnivě sním o přírodním včelaření. V neposlední řadě trávím moře
hodin žonglováním. A největší radostí mi jsou manželka s dcerou Sofií.
PŘÍSPĚVEK: ENVIRONMENTÁLNÍ OTÁZKY A JAN PATOČKA
Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se Jan Patočka stavěl k environmentálním tématům a jak
tuto problematiku reflektoval. Proto jsem ve vybraných textech vyhledával témata dle zvolených kategorií související s
environmentální problematikou. Hlavní metodou byla tedy analýza primární textů.
Zjistil jsem, že existuje několik témat, jež jsou pro Patočku důležitá a zároveň se týkají environmentálních problémů.
Moderní společnost je podle něj v krizi, je to krize specifická, která má kořeny v 18. století. Jako příčinu vidí matematický
redukcionismus (představovaný vědou a z ní vzniklé techniky) stvořený v této době. V jeho důsledku ustupuje do pozadí
péče o duši a sílí „starost mít“. Ztráta péče o duši znamená ztrátu života v pravdě a z toho pro něj pramení všechny možné
krize. Řešením této situace by měla být právě obnovená starost o duši, čímž by se stal člověk spravedlivým a pravdivým.
Krize člověka je pro Patočku silným tématem. Objevil jsem ale i další environmentálně relevantní myšlenky, ačkoliv nejsou
v Patočkových textech rozebírány tak dopodrobna. Například Patočka chápe člověka jako část přírody; ve vztahu člověk a
zvíře vidí člověka jako specifického, ale nikterak výlučného. Co se hodnoty přírody týče, ta pro Patočku existuje i bez
člověka, ale pochopena může být pouze skrze něj.
Jan Patočka nebyl etikem, ani nebylo jeho prvotním cílem řešit ekologické a environmentální problémy, ale ve své práci
jsem ukázal, že poskytuje pohled, který scénu dnešní environmentalistiky může obohatit. Svými filosofickými myšlenkami
ukazuje cestu pravdivého života – života v pravdě. Krize způsobené „nepravdivým životem“ je samozřejmě obtížné řešit,
ale jedna věc je pro Patočku zřejmá – tyto krize, vzniklé redukcionistickým racionalismem, musíme řešit nejinak než opět
rozumem.
ÚDAJE O PRÁCI
(Bakalářská práce) GROHMANN, D. Environmentální otázky a Jan Patočka: analýza vybraných děl významného českého
filosofa z pohledu environmentální etiky. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filosofie, 2014. 39 s.
Práce dostupná na
https://is.muni.cz/auth/th/376097/fss_b/Dominik_Grohmann_Environmentalni_otazky_a_Jan_Patocka.pdf
24
TOMÁŠ DANĚK ([email protected])
Pocházím z Bílých Karpat, absolvoval jsem Ochranu a tvorbu ŽP na PřF UP v Olomouci a
historicky první ročník Humanitní environmentalistiky. Na Katedře environmentálních studií
jsem absolvoval též doktorské studium a po ročním pobytu v Austrálii jsem pracoval dva roky v
CENIA a šest let v oddělení Mezioborových aktivit ZČU Plzeň. Před rokem jsem dokončil okruh a
zakotvil na Katedře rozvojových studií své Alma Mater – PřF UP. Už od studií se bavím hledáním
souvislostí mezi environmentálními otázkami a proměnami západního porozumění přírodě,
pročež mám blízko k pražské Katedře filosofie a dějin přírodních věd. Vedle zmíněného mě baví
Jung, focení, muzika, blanokřídlí a počítače. Nemám rád matiku.
PŘÍSPĚVEK: NAPSAL BY I DNES ALDO LEOPOLD ETIKU ZEMĚ?
Fundamentem nejen ekocentrické větve environmentální etiky, ale především ochranářské biologie, přírodovědecké
argumentace environmentalistů a ochránců přírody a koneckonců i základem naší environmentální legislativy, jsou
biologické poznatky. Právě na nich svého času postavil také Aldo Leopold svoji etiku, která povstala jak z jeho odvážných
aplikací tehdy aktuálních přírodovědných poznatků, tak z jeho brilantních terénních pozorování. Síla jeho argumentace
spočívala v tom, že nestavěl „pouze“ na nutnosti osobního prožitku (A. Schweizer) či filosofické argumentaci (P. Taylor),
ale právě na solidních vědeckých základech. Otázkou ovšem je, zda by svoji nejslavnější esej napsal i dnes. Obstojí etika
země tváří v tvář aktuálním biologickým poznatkům? Poskytuje jí současné biologické paradigma nějakou odbornou
oporu? A jak by se k celé věci Aldo Leopold nejspíš postavil dnes?
ÚDAJE O PRÁCI
(Jedná se o část dizertační práce)
25
BLA[TOUCH] – ÚSPĚŠNÍ ABSOLVENTI, JEJICH PŘÍBĚHY, VIZE A INSPIRACE
MGR. BARBORA URBANOVÁ ([email protected]): KLIMATICKÁ KOALICE, SDRUŽENÍ 8JINAK!
Aktivní pražská světoobčanka. Barbora od mládí jezdila na koni, vztah ke zvířatům
u ní následně přerostl do vztahu ke Škole ekologického myšlení, na jejímž chodu
se několik let podílela. Po studiích základů humanitní vzdělanosti a Sociální a
kulturní ekologie na FHS UK se stala koordinátorkou Klimatické koalice, platformy
českých ekologických a rozvojových neziskovek zabývajících se změnou klimatu.
Barbora rovněž založila v Praze 8, kde bydlí, občanské sdružení 8jinak!, jehož je
dosud předsedkyní. Sdružení usiluje o rozhýbání občanského a sousedského
života na Praze 8, transparentnost veřejné správy a urbanismus s lidským rozměrem.
MGR. ET MGR. TEREZA NÁHLÍKOVÁ – BUCHTA: SPOLUMAJITELKA PODNIKU TŘI OCÁSKY
Krněnská cukrářka, spolumajitelka kavárny Tři Ocásci, pečící občas dle starých
českých receptů, občas podle posledních cukrářských trendů a vždy od srdíčka a
podle etického kodexu, znějícího ve stručnosti asi takto: "dobroty nechť jsou
místní, bio a fair-trade". Vystudovala jsem botaniku, environmentální studia a
žurnalistiku. Vášeň pro pečení mě chytila až na začátku vysoké školy. Bavilo mě
péct hlavně dorty k narozeninám a postupem času toho přibývalo, pekla jsem kde
komu, kamarádi mi díky tomu začali říkat Buchta. Později jsem začala péct do
různých kaváren, na trhy a objednávky a s tím se spojilo to, že z Buchty se stala Buch Ta, jakožto značka.
Nakonec to došlo do obřích rozměrů a já věděla, že je čas se posunout dál, proto vznikli Tři Ocásci.
MGR. EVA FRAŇKOVÁ, PH.D. ([email protected]): VÝZKUM HNUTÍ DE-GROWTH A LOKÁLNÍCH EKONOMIK
Vystudovala biologii v Českých Budějovicích a humanitní environmentalistiku v
Brně. Na Katedře environmentálních studií nyní pracuje jako odborná asistentka.
Dlouhodobě se zajímá o alternativní ekonomické praktiky, téma místní produkce a
spotřeby a koncept udržitelného nerůstu. Aktuálně se věnuje výzkumu
materiálových, energetických a peněžních toků v oblasti místní produkce potravin,
výzkumu místní nepeněžní výměnné sítě (LETS) v Brně a formulaci
rozpoznávacích indikátorů pro sociální podniky. Působí také ve vznikající Asociaci
místních potravinových iniciativ a v občanském sdružení NaZemi.
26
MGR. MARTIN ONDŘEJ MACH ([email protected]): NOVINÁŘ, FOTOGRAF A EKOPORADCE
Nejprve se vyučil jako truhlář, aby se po zcela nenavazujícím studiu stal sociálním
a kulturním ekologem (ať už to znamená cokoliv), který píše pro Ekolist.cz o všem,
co může být v našich domácnostech zelené. Díky tomu ví, jak se pozná to pravé
ořechové a dokáže zpaměti odrecitovat tři definice trvale udržitelného rozvoje a
vysvětlit, že správná je až ta čtvrtá. Před pár lety spolu se svými přáteli
spoluorganizoval kurzy Školy ekologického myšlení. Pak toho nechal a raději si
založil rodinu. Jí nestrávený čas věnuje vedení lakrosového týmu BAX.
MGR. ZUZANA VLASATÁ ([email protected]): VEDOUCÍ PUBLIKAČNÍHO TÝMU HNUTÍ DUHA
Vystudovala žurnalistiku a environmentální studia v Brně. V Hnutí DUHA vede
tým, který se stará o propagaci, komunikaci s veřejností a mediální práci. Zajímá se
o roli nových médií ve službách aktivních občanů, ale váží si především
„klasického“ aktivismu. Je také redaktorkou společensko-ekologického časopisu
Sedmá generace. V létě tráví všechen volný čas lezením po skalách, v zimě
skialpinismem.
MGR. MICHAL ŠIMONÍK: PRVNÍ ČESKÝ CARSHARING AUTONAPŮL
Absolvoval bakalářské studium sociologie a žurnalistiky, poté pokračoval
environmentálními studii; pracoval v Hnutí DUHA jako koordinátor dobrovolníků
a fundraiser. V rámci projektu Ekoinkubátor se seznámil s konceptem carsharingu
neboli sdílení aut, kterému se pak léta věnoval dobrovolnicky. Nyní čerstvě
nastupuje jako manažer carsharingového družstva Autonapůl. Vlastní auto nikdy
neměl, z motorů a 4 kol se snaží nezhloupnout: jeho největšími koníčky jsou stále
chůze a kolo.
MGR. ET MGR. ŠTĚPÁN JAKL: ODBORNÍK NA PROBLEMATIKU ODPADŮ NA MŽP
Absolvoval bakalářské studium politologie a mezinárodních vztahů na FSS MU,
následně v magisterském stupni pokračoval studiem environmentalistiky. V
průběhu studia na FSS navštěvoval také Právnickou fakultu MU, kde v roce 2009
dokončil studium práva. V současné době pracuje jako právník na odboru odpadů
MŽP, zabývá se legislativou v oblasti odpadového hospodářství na národní i
evropské úrovni. Dálkově studuje v doktorském stupni na PrF UK mezinárodní
právo veřejné, v rámci něhož se zaměřuje na oblast ochrany životního prostředí.
27
ORGANIZAČNÍ TÝM STUDENTSKÉ KONFERENCE - [email protected]
MGR. JAN SKALÍK (607185686, [email protected]): KOORDINACE
Doktorský student environmentalistiky, kterého zajímá česká politika životního
prostředí a základní texty environmentalistiky. V magisterské práci se zaměřil na
vlivy určující hlasování poslanců pro přírodu, aktuálně se věnuje souvislostem
vzniku zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o NP Šumava. Pracoval jako
parlamentní zpravodaj asociace Zelený kruh, účastnil se Inventury demokracie a
dalších drobnějších projektů. Nyní jednou týdně chodí za stromy a dětmi do lesní
mateřské školky Dobroděj. Vyrůstal v Třeboni, kořeny má na Hané a v Ostravě, ale
doma už se cítí v Brně.
BC. LEA JIROVSKÁ ([email protected]): TÝM SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ EKOLOGIE V PRAZE
Pracuji jako učitelka v přírodovědně zaměřené mateřské školce. Vystudovala jsem
bakaláře Environmentálních studií v Brně a nyní studuji Sociální a kulturní ekologii
v Praze. Na obou katedrách jsem měla příležitost poznat skvělé myšlenky i lidi a
přišla mi škoda, že neexistuje snadná možnost, jak by se mohli studenti z obou
škol potkávat a navzájem se inspirovat. Proto jsem spolu se svými brněnskými
spolužáky zorganizovala zatím dvě neformální setkání studentů a učitelů obou
kateder s názvem Salát a podílím se i na přípravě třetího. Konference obou kateder
je další stupeň vzájemné spolupráce a já jsem ráda, že mohu být při tom.
BC. ELIŠKA ŠŤASTNÁ ([email protected]): STUDENTSKÉ PŘÍSPĚVKY, KOMUNIKACE
Permanentně a už skoro čtvrt století jsem Šťastná a studuji humanitní
environmentalistiku na Katedře environmentálních studií. Tento obor jsem si
vybrala, neboť miluji přírodu a její osud mi není lhostejný. Uvědomuji si, že
přesvědčovat dospělé, aby změnili svůj postoj k přírodě, je obtížné, mnohdy zhola
nemožné. Proto se ve svém volném čase věnuji vzdělávání dětí ve školském
zařízení pro environmentální výchovu Lipka a doučuji děti prostřednictvím Muzea
romské kultury. Provádím na hradě Veveří a zámku Vranov nad Dyjí, jenž je
součástí Národního parku Podyjí. Národní park nadevše miluji a jednou bych se tam ráda vrátila jako
zaměstnanec Správy NP. Tak mi drže palce! A pojeďte se do něj s námi podívat během sobotní exkurze.
28
MGR. BLANKA DOBEŠOVÁ (774871226, [email protected]): EKOLOGICKÝ TEDx - BLA [TOUCH]
Doktorandka, ekofunebračka a lektorka v lesní mateřské školce Dobroděj. V
rámci Výkvětů zajišťuji úspěšné vykvetení Bla[touch]u. Na brněnské
environmentalistice studuji už sedmým rokem, po čtyřech letech v přátelském a
intelektuálním kvasu naší katedry jsem objevila svůj zelený raison d´être –
ekologické pohřebnictví. Tomu se věnuji badatelsky i prakticky. Pracuji na
založení prvního českého přírodního hřbitova Les vzpomínek, kde by již tento rok
mohli environmentálně přátelští nebožtíci spočinout pod korunami stromů.
Společně s Alžbětou Živou tvoříme ekofunebrácké společenství Ke Kořenům, které poskytuje
poradenství pro pozůstalé při organizaci eco-friendly a Do-It-Yourself pohřbů.
BC. MARTIN ČERNÝ (603816775, [email protected]): SERVIS PRO HLAVNÍ ŘEČNÍKY, UBYTOVÁNÍ NA SIŘIŠTI
Budoucí magistr environmentalistiky a inženýr hospodářské politiky a
mezinárodních vztahů. Zajímá ho politická ekologie, ekologická ekonomie, a aby
toho nebylo málo, tak i politická ekonomie. Nadšený skaut, běžec a (toho času
neaktivní) hráč na saxofon. Rodák z Vysočiny s pražskými geny, který se rozhodl
zkusit štěstí se studiem v Brně. Rád cestuje do dálek (vlakem, aby měl aspoň
nízkou ekologickou stopu, když už se neudrží na místě) a ve volném čase
připravuje programy environmentální výchovy, čte si nebo studuje různé
indoevropské jazyky (z nichž díky tomu žádný neumí pořádně).
BC. ZUZANA GOGOVÁ ([email protected]): SERVIS PRO HOSTY, KONCERT KVĚTŮ, OTEVŘENÁ ZAHRADA
Niekdajšia
študentka
kulturológie
a momentálne
študentka
environmentálnych štúdií rada vidí prepojenia medzi Zemou a človečenstvom
v kultúre a umení. Rokmi, pomaly odhaľuje zmysel života, ktorí vidí viac v
živom a dobrom, ako v umelom a smutnom. Rada sa nadchýna ľuďmi, líškami,
Antarktídou, ľudovým ornamentom a remeslom, ilustráciami a mnohým
ďalším. Ľudia vravia, že je tichšia, ale taktiež, že sa vie i nákazlivo smiať. Teší sa
spolupráci s ľuďmi a preto si najviac praje vrátiť sa do dôb, keď si emailovú
schránku kontrolovala raz týždenne a nestrácala sa vo virtuálnej komunikácii. Preto ju môžete stretnúť
viacej na pošte ako s notebookom v kaviarni.
29
INFORMACE KE STUDENTSKÉ KONFERENCI VÝKVĚTY 2014
23. KVĚTNA 2014 NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH STUDIÍ V BRNĚ
O DOBROVOLNÉ SKROMNOSTI A ALTERNATIVÁCH RŮSTU S KRITICKÝM ODSTUPEM
DOPRAVA
Po Brně se lze dopravovat pěšky, případně šalinou č. 4, 9 nebo 12.
UBYTOVÁNÍ
Nabízíme zdarma ubytování v Centru Siřiště na obě noci ve vlastních spacácích. Na místě je základní
kuchyňské vybavení a vše ostatní, co můžete pro krátký pobyt potřebovat. Ohledně detailů se prosím
obracejte na Martina Černého.
STRAVA
Bude vegetariánská, připravená s dobrovolnou skromností a výběrovou náročností. Pokud možno bioeko-lokál-fair-trade. A to vše díky týmu z Envira vedeném Zuzkou Gogovou.
EXKURZE
Exkurze s RNDr. Mojmírem Vlašínem vyrazí po 9. hodině ze strany do centra Národního parku Podyjí.
Abychom se tam s ním mohli snadno setkat, budeme vyjíždět pronajatým mikrobusem již v 7:30 hodin
od Fakulty sociálních studií. Všechny věci si vezměte s sebou, uložení v autobuse bude možné.
Očekávaný návrat se zastávkou na vlakovém nádraží v Brně je kolem 17. či 18. hodiny. V 18:39 odjíždí
vlak Franz Schubert, do Prahy přijíždí v 21:21.
KDE BUDEME?
30
Úvodní večeře se koná v Záhrada Café Therapy na Údolní 37. Ubytování je zajištěné v Centru Siřiště na
Kounicově 42. Konference a panelová debata se odehrávají v Aule na 3. patře Fakulty sociálních studií,
Joštova 10. Oběd je v Otevřené zahradě na Údolní 33. BLA[TOUCH] a koncert kapely Květy se konají
u kavárny Trojka na Dominikánské 9.
Centrum
Siřiště
Fakulta
sociálních
studií
Záhrada
Café
Therapy
Otevřená
zahrada
kavárna
Trojka
31
Studentská konference
„Výkvěty 2014 - Životní prostředí a společnost: dvě strany jedné mince?“
je realizována v rámci oslav výročí 95 let založení Masarykovy univerzity.
náklad 100 ks, edičně upravili Jan Skalík a Eliška Šťastná, květen 2014
32