Kronika obce Chodovlice do roku 1944, část III.

Transkript

Kronika obce Chodovlice.
Strojopis, obsahující 4 části.
I. Karel Křenek: historie Chodovlic a okolí
II. Josef Bouchal: historie Chodovlic a okolí, Chodovlice - záznamy z let 1910-1912
III. Jiří Šašek: Chodovlice - záznamy z let 1913-1944
IV. Jiří Šašek: Historie mlýnů v Chodovlicích
Do elektronické podoby přepsáno v letech 2008 – 2010, bez úprav textu a případných chyb.
CHODOVLICE
ČÁST
III.
ZÁZNAMY
za roky 1913 až 1944
Sestavil a napsal pamětník těchto dějů,
chodovlický rodák Jiří Šašek.
Rok 1913.
Počasí.
Počasí nebylo příznivé. V dubnu mrazy poškodily květy a následkem toho bylo málo
ovoce. Léto bylo chladné, deštivé a obilí se těžko sklízelo. Ječmeny byly porostlé a šly špatně
na odbyt /Prodávati 1q ječmene za 14 – 15 korun jest přec jen málo/. Podzim byl krásný,
brambory a řepa cukrovka dobře se dobyly.
Jmenování do komise.
Hynek Hrnčíř z Chodovlic zúčastnil se dne 21./3. zvláštní komise obecní
v Třebenicích, jež zjistila defraudaci peněz obecních města Třebenic a nepořádky
účetního Böhma.
Starosta.
Starostou obce byl Josef Kinderman s roční remunerací 200 K.
Služné a různé výdaje obce.
Služné strážníka obnášelo 300 K ročně.
Zvěrolékaři za prohlídku dobytka při vážení řepy bylo zaplaceno 26.10 k, drnomistrovi za
pochůzku 24 K, na vánoční nadílku do Třebenic bylo dáno ´20 K, na čištění a vytápění
měšťanské školy v Třebenicích bylo zaplaceno 167.89 K. Rekrutům v počtu sedmi bylo toho
roku dáno 7 K. a.t.d.
Příjem obecní.
Za ovoce z obecních stromů bylo toho roku přijato 16.40 K, za nájem z obecní zadní
louky přijato 68 K, z obecní louky přední 33 K, z ostatních obecních pozemků 254.50 K.
Obecní přirážky.
Obecní přirážky činily 55% z 3.126.55 K, to je 1719.60 K.
Celkový příjem a výdej.
Příjem obce za rok 1913 činil celkem 3.934.64 K
Výdej “
“
“
“
“
Zbývá
Nedoplatky činí
“
2.549.59 “
1.384.95 K
173.65 K
Činnost sboru hasičů.
Předsedou sboru dobrovolných hasičů byl Frant. Benda č.20, velitelem Josef Tendler,
jednatelem V. Hrnčíř. – Toho roku zúčastnilo se 13 členů zdejšího hasičského sboru na
hasičském sjezdu v Chrášťanech. Dále spolek dvakráte cvičil, jednou v pořadovém, po druhé
náčiním. Dne 24. prosince zúčastnil se hašení požáru stodoly p. Sismilicha v Sedlci. Hasičský
sbor toho roku pořádal také ples v místním hostinci p. Fr. Bendy. Na plesové pozvánce byl
obraz hasiče stojícího v pozoru u hasičské stříkačky a hasičského nářadí s českým znakem a
nápisem: Národu a vlasti služme, k ochraně bližních se družme. Vstupné 2 K, každá druhá
dáma 40 hal. Čistý výnos ve prospěch sborové pokladny.
Politická situace.
Po vítězné osvobozovací válce jižních Slovanů roku 1912 nenávistný zájem rakouské
vlády a Německa byl obrácen proti vzrůstajícímu vlivu samostatného Srbska na Balkáně.
Proto velikou pozornost v kruzích politických a mezinárodních vzbudila schůzka císaře
Viléma II a následníka trůnu Rakousko-Uherska Ferdinanda z Este na zámku Konopišti
v Čechách.
Předzvěsti chystané války.
Velkoněmecká myšlenka pod heslem „Drank nach Osten“ byla zřejmou předzvěstí
chystané války, velké manevry v Bosně a Herzegovině, tajné vojenské přípravy a zvýšený
stav mužů ve zbrani a schůzka císaře Viléma na Konopišti, to vše nevěstilo nic dobrého.
Rok 1914.
Počasí.
V roce 1914 bylo celkem příznivé počasí. V březnu a dubnu bylo mírně. Letní měsíce
byly chladnější s vydatnějšími srážkami. Ovoce na jaře trochu pomrzlo a hrušek bylo málo.
Úroda na polích byla veliká, dobře se sklidila.- Podzim byl deštivý.
Poslední jmenování zastupistelstva.
Dne 15. února ustavilo se městské zastupitelstvo v Třebenicích. Z Chodovlic do III.
sboru jako člen jmenován Stanislav Pečený dělník a domkář, jako členové I sboru byli
Antonín Radoslav Hnát domkář a Jaroslav Hrnčíř rolník. Podle starého zákona obecního bylo
toto zastupitelstvo šestičlenné včetně starosty jmenováno naposled.
Hlas lidu.
Uvádím zde zprávu přednesenou jednatelem Vojtěchem Škoulou v Třebenicích na
řádné valné hromadě „Hospodářsko-politické jednoty pro Třebenice a okolí“ dne 15. března
1914, kterou doslovně zde uvádím:
„Velectěné shromáždění!
Bude-li jednou soudný den, myslím že my Čechové veškeré tresty, které nám tam nahoře dají,
přijmeme s lehkou myslí -. Neboť český národ si odbývá pekelný trest ve své domovíně, o níž
náš Kajetán Tyl pěl: „Zemský ráj to na pohled“! A pravdu měl, jeť naše země krásná, bohatá,
ale poměry politické jsou prabídné! Zdá se, jako by národ náš byl určen jen k tomu, aby trpěl,
platil a mlčel. - Najděmež po celém světě národ, který by ve své domovině rodným jazykem
se nesměl ozvati před různými justicemi. – Hledejme národ na celé zeměkouli bažící tak po
vzdělání školním jako náš národ. A ta snaha se nám odejme zavřením školy, vyhnáním z bytu
rodičů a jich pokutováním pro dobro a krásu. – Jest zřejmo ze všeho, že ve státě našem jest
něco shnilého a že nutno hledati nápravu, a aby bylo toto zlo vyhlazeno z kořene. Jest k tomu
potřebí síly duševní a té jest národ náš schopen. Jen vlastní síla povznese! Jen tam se svět hne,
kam se síla vzepře! A proto chutě k práci, chutě k dílu .... Pracujme a hleďme býti silnými na
poli národohospodářském a osvětovém. To jsou naše dva úděly, jichž se přidržeti musíme.
Poměry se sice zlepšují, ale v á l e č n á obluda není úplně zažehnána. Válka visí v povětří a
jest-li prý se pán Germánů Vilém II. jednou špatně vyspí, vypukne válka evropská.“
Atentát.
Dne 28. června roku 1914 spáchán byl atentát v Sarajevě na následníka trůnu rak.uherského Františka Ferdinanda z Este a vévodkyni z Hohenberku. Pachatelé typograf
Gabrinovic z Trebinje a studující Princip z Grahovo byli zatčení. /Později byli odsouzeni
k doživotnímu žaláři v pevnosti Terezíně./
Odezva.
Německo a Rakousko použilo této příležitosti k uskutečnění svých imperialistických
plánů.
Mobilisace.
Dne 26. července 1914 Rakousko – Uhersko vyhlásilo mobilisaci všech mužů
schopných zbraně od 19 do 42 let.
Válka vypovězena.
Dne 28. července vypovězena byla válka Srbsku.
Válka evropská.
V nejbližších několika dnech na to byla říše Rakousko-Uherská a Německo ve
válečném stavu s Ruskem, Francií, Anglií, Černou Horou, Belgií a Japonskem.
Postoj Čechů.
Český národ byl nucen posílati své syny na bojiště proti svým vlastním zájmům, což
živilo jen odpor proti Němcům.
Starosta obce.
Starostou obce byl Josef Kinderman, rolník, radní Václav Hrnčíř, Jan Janecký výbor.
Hospodaření obecní.
Obecní hospodaření vykazuje příjem 5.515.76 K a vydání 4.055.50 K. Obecní přirážky
z c.k. daně činí z 3.168.74 K 45% to jest 1.425.94 K. Za obecní stráně příjem byl 66.70 K, za
ovoce obecní toho roku se obdrželo 21.60 K. Za místo prodané k čís. 85 dal Ant. Hrnčíř
167.44 K. Z výdajů obecních uvádím některé pro zajímavost. Za pojistku obecního domku čp.
18 a čp. 33 zaplaceno 6.62 K, za čištění 2 stříkaček Karlu Seifertovi dáno 18 K, za cejchování
obecní váhy 32.40 K, za domek čp. 33 koupený od Emanuela Virty vyplaceno 1800 K,
převodní taxy bernímu úřadu činily 54 K, a výlohy advokátní 35.52 K za tento domek. – Za
prádlo pro místního chudého Josefa Valtera vydáno 2 K, jemu za kalhoty 7 K, a léky 1.58 K.
– Za blůzu a čepici bylo strážníkovi placeno 11 K, za nový klíč k váze 50 hal., za plášť
strážníkovi vydáno 16 K. – Na měšťanskou školu a paralelku v Třebenicích placeno 211.09
K. –
Včelaři.
V obci byli tito včelaři: Hrnčíř Ant., Hrnčíř Jaroslav, Kinderman Alois a Zahálka
Václav.
Příchod posádky v okolí.
Koncem října a na počátku listopadu r. 1914. do Třebenic a Jenčic přeložen sem byl
z přeplněného Terezína záložní oddíl 8 divise těžkých houfnic z Motola u Prahy a 9. divise
z Terezína, na 1800 mužů. To mělo vliv na dorůstající ženskou mládež, která se táhla na
tancovačky za vojáky, pořádané v neděli odpoledne a večer v Chodovlicích a okolních
obcích!
Kumpovic louka u Chodovlic sloužila vojákům za cvičiště. –
Rok 1915.
Počasí.
Zima byla mírná, hodně pršelo. V květnu a v červnu bylo sucho. Úroda byla dobrá, též
ovoce bylo hojně a dobře platilo.
Stoupání cen.
Toho roku nastává stoupání cen, zvláště životních potřeb i drahota, jako průvodní zjev
každé války.
Začátek aprovisace.
Od 1. října 1915 započato s vydáváním lítků na chléb, na mouku, brambory, svíčky,
uhlí.
Jtalie vstoupila do války.
Dne 23. května Jtalie vstoupila do války proti Rakousku.
Vnitřní odboj.
Od počátku tohoto roku byl vnitřní odboj českého národa řízen tajným sdružením
přesvědčených vlastenců, kteří pod jménem „Maffie“ udržovali stálý styk s českým odbojem
v zahraničí. Jeden z nejvýznačnějších z nich byl Dr. Eduard Beneš, profesor Českoslovanské
akademie obchodní v Praze.
Dr. E. Beneš předpovídá utvoření Československé republiky.
Útěk do ciziny.
Pisatel těchto záznamů, jako jeho posluchač zaznamenává tuto na paměť slova, jež
k nám žákům hovořil: „Říše Rakousko-Uherská nemůže se udržeti. Bude Československá
republika, samostatný stát! Bude třeba opírati se a uzavříti spojenecké smlouvy mezi jinými
s Polskem a Francií. Bude nutno zavésti dávku z majetku!“ – Po ukončení semestru toho roku
Dr. Eduard Beneš uprchl do ciziny na západ a tam pak spolupracoval s Dr. T.G. Masarykem
k osvobození našeho národa z područí říše Rakousko-Uherské, k vytvoření Československé
republiky a jejího uznání všemi státy světa i na mezinárodním foru.
Persekuce Čechů.
Ke konci roku 1915 rostla persekuce k potlačování všech projevů českého národního
života. Rozpuštěn byl Sokol, nad dr. Kramářem a jinými politiky vynešen trest smrti
k zastrašení celého národa, který neustával ve svém pasivním odporu proti německému
útisku.
Upisování válečných půjček.
Po první dobrovolné válečné půjčce, zámožnější občané byli nuceni k upisování II. a
III. válečné půjčce.
Obecní hospodářství
Obecní příjem byl menší než roku minulého a činil 4.092.28 K a také i vydání, jež
činila 2.674.40 K. Obecní přirážky z c.k. daně 3.165.25 K činí 45% t.j. 1.424.36 K. Za ovoce
z obecních stromů se přijalo 117.40 K, za višně 7 K,. Příspěvek obce na vytápění a úklid
školy měšťanské v Třebenicích obnášel 235.95 K, a na pobočku 1.64 K. – Na kancelářské
potřeby obecní vydáno 20 K, za bílení a opravu pastoušky, za lep a papír na obecní stromoví
bylo vydáno 11.50 K, strážníkovi služné 300 K. – Za místo stavební Hynek Seifrt zaplatil
192.02 K, příjem honebné pro obec a přespolních 35.85 K, subvence za stříkačku činila 300
K. a.t.d. - - Cena za 1 q řepy.
Za jeden cent řepy cukrovky zemědělec obdržel 3.02 až 3.16 K.
Rok 1916.
Počasí.
Zima byla mírná, nebylo ledu. Na jaře a v létě bylo deštivo. Dne 2. července a
následujícího dne padaly kroupy. Podzim byl normální.
Úroda toho roku byla dobrá.
Válečné půjčky.
Obyvatelstvo bylo vyzýváno k upisování na válečné půjčky. V květnu již na čtvrtou
válečnou půjčku, v listopadu na V. válečnou půjčku.
Zavedení letního času.
Zaveden byl tak zv. letní čas, t.j. dne 30. dubna o půl noci posunuty byly rafie hodin
ku předu o 1 hodinu a dne 30.září zas budou zadrženy o půlnoci o 1 hodinu.
Váleční uprchlíci.
Do Chodovlic a okolních vesnic byli ubytováni váleční uprchlíci z východního bojiště.
Náhrada válečných škod.
Po odchodu 8 divise vojáků ubytovaných v Třebenicích v květnu byly zjišťovány
škody na pozemcích, zvláště na lukách u Chodovlic, jež sloužily za cvičiště vojákům.
Obilní ústavy.
Následkem stoupající drahoty byly zřízeny zemské o okresní obilní ústavy.
Mlecí výkazy.
Samozásobitelé / hospodařící rolníci neb nájemci pozemků / směli mleti ve mlýnech
jen to množství obilí, které jim k semletí bylo povoleno na výkazy, vydávané úřady.
Revise a kontroly mlýnů.
Aby bylo zamezeno tak zv. „mletí na černo“ to jest semílání obilí ve mlýnech bez
povolení, byly mlýny kontrolovány často vysílanými úředníky okresního úřadu.
Pokuty.
Za obcházení těchto nařízení mlynáři byli pokutováni vysokými pokutami. Postrachem
zdejších mlynářů českých byl Němec, císařský rada okresního úřadu Frydrich, který sám
konal prohlídky a nenadálé kontroly ve mlýnech.
Rekvisice zvonů.
Zvonek z kapličky na návsi v Chodovlicích o váze 19 kg byl pro válečné účely sňat a
zrekvírován. Také v Třebenicích i jinde byla rekvisice kostelních zvonů.
Sbírky válečné.
Na válečné účely a potřeby sbíralo se vše. Na vojáky teplé prádlo, potřeby k vybavení
lazaretů, šatstvo, nábytek, peníze na Červený kříž, válečné půjčky. Konány byly sbírky kovů,
dále listí, duběnek, kopřiv, žaludů, kaštanů.
Thesaurace peněz.
Projevil se nedostatek kovového oběživa. Raženy byly proto železné dvouhaléře a
dvacetihaléře. Stříbrné mince a zlaté lidé si poschovávali a staly se předmětem obchodu. Za 1
stříbrnou korunu dostávalo se až 25 korun !
Oslavy.
Každé vítězství armád na bojištích bylo oslavováno vyvěšováním praporů, projevy
k obyvatelstvu, v tisku a mládeži.
Válečný chléb.
Podle nařízení z června 1916 pekl se chléb z 40% mouky a 60% přísady. /brambor,
kukuřice a j./ Mouka ve mlýnech se mlela na 70% a výše. – Lístkům na chléb se říkalo
„chlebenky“. Byl čím dále horší a menší.
Povolávání do zbraně.
Toho roku byli povoláni k vojsku všichni schopní muži do 50 let. – Doma starci a
ženy musely pracovati na jejich místech.Smrt císaře.
Dne 21. listopadu 1916 zemřel císař a král František Josef I.
Nástupce.
Nástupcem stal se arcivévoda, který přijal jméno Karel I.
Ceny živ. potřeb.
Zač se nakupovalo: 1 vajíčko 28h, 1kg chleba 2.20 K, máslo 64 K, sádlo 54 K, maso
34-40 K, rýže 28 K, ½ l piva 32 h, 1 litr mléka 2 K, 1 q obilí stál 80 -120 K, pod rukou až 800
K!
Ceny domácích zvířat.
Podsvinče 4 kg těžké 68 K, prase 6.000 – 10.000 K, kráva 10.000 – 20.000 K, pár koní
40.000 K až 80.000 K, 1 husa 90 K, 1 pár holubů 1.10 K.
Ceny růz. potřeb.
1 m soukenné látky na mužské šaty 300 K, velurový mužský klobouk 300 K, 1
ponožky 17 K, punčochy 50 K, zimník 2.500 K, vázanka 30-50 K, ložní pokrývky 600-750 K,
mužské boty 250-500 K, 1 židle 50 K.
Korec pole 3.000 – 5.000 K, nájem z lkorce popolí 100 – 300 Ků
Zvýšení mezd a služného.
Také mzdy a služné byly zvýšeny až desateronásobně ze 300 K na 3.000 K měsíčně,
tím zdražila se i práce ve větších odvětvích. –
Ceny ovoce.
Pěstitelům se platilo za třešně 180-220 K, za višně 300-400 K, za slívy 10-16 K, za
švestky 20 až 30 K, za jablka na mošt 12 až 40 K, za jablka 30-80 K, za zimní 120 K.
Cukrovky.
Cena řepy cukrové byla 4 K za 1q.
Uhlí.
1 q uhlí z dovozem z dolů u Žalan 300 K.
Obecní příjem a vydání.
Příjem z nájmu za obecní louku zadní 141 K, z pastvy na stráni 63.70 K, za nájem
z obecních pozemků 324.50 K, nájem z obecního domku čp. 33. 70 K.
Za ovoce obecní se přijalo za višně 31 K, ostatní 25 K. Uprchlíci zaplatili za nájem
v pastoušce 6.50 K. – Celkový příjem obecní byl 3.6557.69 K a vydání 2.044.62 K. Přebytek
1613 K 07 hal převeden na rok 1917. –
Výdej oprava obecní váhy 31.60 K, za šindele na obecní domek 20 K, za pochůzky
drnomistrovi 12 K. Úrok za stříkačku 106.07 K, za nové boty Josefu Valtrovi 60 K, úroky do
Prahy za dráhu 285.90 K, za 1q uhlí pro uprchlíky 3 K, obecní daně a školní přirážky 124.02
K, příspěvek na hluchoněmé do Prahy 1 K a sirotkům 2 K. a.j. –
Rok 1917.
Počasí.
Toho roku byla velká zima, jaké dlouho nebylo pamětníka. V lednu napadlo hojně
sněhu. Dne 9. února bylo – 21°C mrazu. Mnoho stromů zmrzlo. Léto a podzim byl krásný. –
První dny po novém roce byly deštivé. Dne 6. ledna začalo mrznout, na to se mrazy uvolnily,
načež se stupňovaly. Mrzlo do 15. března s malými přestávkami do 28. března. Pak se
oteplilo. – Léto bylo horké a suché, teprve říjen přinesl ochlazení a deště. V listopadu a
prosinci bylo sychravo jak obvykle s málo srážkami.
Neúroda.
Roku 1917 byla neúroda. Ovoce všeho druhu se málo urodilo. Bylo málo slámy i píce.
Okopaniny daly skrovné výnosy. Pro nedostatek mléka rozšířil se všude chov koz nejen u
nejdrobnějších chovatelů, ale i u větších rolníků.
Pokles dobytka vepř.
Mimořádnými válečnými poměry, nedostatkem krmiv bramborů, ječmene a kukuřice
poklesl chov vepřového dobytka na polovinu stavu, jaký byl dle sčítání v roce 1910.
Drahota.
Drahota stoupala, dosahovala svého vrcholu. Lidé z měst a průmyslových oblastí
rozjížděli se vlakem na venkov a sháněli požívatiny, za které nabízeli přemrštěné ceny nebo
výměnou zboží textilní, mýdlo, tabák, petrolej, obuv, broušené sklo, šperky a jiné rodinné a
osobní předměty, jež mohli donuceni nouzí postrádati.
Směnný obchod.
Lichva.
Rozmohl se směnný obchod. Z nouze a bídy mnozí nesvědomití lidé bez ostychu těžili
a bohatli. Zatím co střední vrstvy a chudina strádala, mnoho lidí nadměrně zbohatlo. Také
pomohl si stav rolnický a vybavil se z dluhů, někteří mlynáři a živnostníci, což při
znehodnocení měny nebylo nic neobvyklého.
Řetězový obchod.
„Keťasi“
Nejhoršími upíry za války byli lidé, kteří se zabývali obchody, zvanými „řetězovými“
a kterým se říkalo „keťasi“ /Jméno odvozeno z německého slova „Kette“ = řetěz po česku/.
Byli to lidé ze všech vrstev, kteří kupovali věci a prodávali ve velkém jeden druhému aniž je
viděli dále s velkým výdělkem.
Zavedení lístků.
V té době byly zavedeny lístky téměř na všecky spotřební věci.
Válka světová.
V dubnu rozšířila se válka evropská na válku světovou, vstupem Spojených států
amerických do války proti Německu a Rakousku.
Projev spisovatelů českých.
V květnu vyšel nebojácný projev 130 českých spisovatelů, volající do boje za český
stát, který by zahrnoval v sobě i Slovensko.
Koncem května byl svolán vídeňský parlament, kde česká delegace prohlásila se pro utvoření
spolkové federace rovnoprávných národních států s připojením Slováků.
Bitva u Zborova.
V červenci r. 1917 v bitvě u Zborova vyznamenala se československá brigáda, složená
s českých dobrovolců a zajatců v Rusku, čímž bylo posíleno i vojensky a mravně vedení
našeho odboje v zahraničí a oprávněnost tužeb všech Čechoslováků na samostatný svůj stát.
Ceny pěstitelské.
Za ovoce na mošt zprvu se platilo 60-80 K, později až 100 K. Za lepší jablka 100 –
140 K, později 200 K za 1 q. Za řepu 6 K za 1 q, později zvýšena na 6.20 K.
Obecní hospodaření.
Toho roku za ovoce obec přijala 461 K, za višně obecní 70 K, za pastvu z obecní
stráně 171.50 K, za obecní zadní louku 82 K, za nájem z obecních pozemků 203 K. – Za
zdravu vojákům při rekvirování vydáno 90 K, výlohy při rekvirování 162.96 K. Příjem obecní
byl celkem 3.326.33 K, výdej 1.736.06 K.
Daně.
Výše přirážek jak roku minulého, 50%, 30%, 44%.
Starosta obce a funkcionáři.
Starostou obce zůstává Josef Kinderman, radní Václav Hrnčíř, člen výboru K.O. Beer,
mlynář. Revisoři účtů Frant. Benda a Jan Janecký.
Příměří.
Zástupci nejvyššího velení Německa, Rakouska-Uherska, Bulharska a Turecka z jedné
a Ruska z druhé strany uzavřeli dne 17. prosince 1917 v Brestu Litevském příměří.
Rok 1918.
Počasí.
Sněhu napadlo málo. Duben byl deštivý. Léto bylo pěkné. V srpnu a prosinci bylo
deštivo. Úroda byla dobrá.
Státoprávní požadavek Čechů.
Počátkem ledna svolán byl do Prahy generální sněm českých říšských i zemským
poslanců, který vyslovil se jasně pro požadavek sebeurčení Čechů a Slováků.
Proklamace „Deutschböhmen“.
Koncem ledna zase němečtí poslanci z Čech proklamovali vytvoření samostatné
provincie „Deutschböhmen“.
Mír v Brestu Litevském.
V březnu byl uzavřen mír v Brestu Litevském.
Deserce vojáků.
Deserce mezi českými vojáky stále stoupala. Přecházeli často i houfně na frontách do
zajetí.
České legie.
V zajetí přihlašovali se a znovu bojovali pak v legiích českých jak v Rusku, tak ve
Francii a v Itálii. Jiní desertovali od svých pluků a v zázemí se skrývali. Z Chodovlic Josef
Mraček dělník, jako vojín nevrátil se zpět po dovolené do fronty a skrýval se ve zdejší obci od
července 1918 až do převratu. Ačkoliv byl četnictvem hledán, nebyl místním obyvatelstvem
vyzrazen. -
Kapitulace.
V září 1918 kapituluje Bulharsko.
Rozklad rakouské armády.
V říjnu nastává rozklad rakouské armády v Itálii.
Manifest císaře.
Dne 16. října 1918 císař Karel I. vydal manifest o přetvoření Rakouska ve spolkovou
federaci národních států.
Vilsonova odpověď.
Vilsonova odpověď na tento manifest zdůraznila jasně požadavek a právo na
samostatnost těchto národů. Rakouská vláda ve své odpovědi presidentu Vilsonovi dne 27.
října přijala podmínky u uznala práva Čechoslováků a Jihoslovanů na samostatnost. To bylo
podnětem následujícího dne k nekrvavému převratu v Praze.
PŘEVRAT
28. ŘÍJNA.
Opět svobodni.
Dne 28. října 1918 osvobodil se národ československý z područí mocnářství rakouskouherského nekrvavou revolucí a utvořil si samostatný stát, demokratickou republiku. Toho
dne vydal Národní výbor provolání o samostatném státu Československém. Odstraňovány
byly obrazy Habsburků, znaky orlů, tabule a prováděna byla všude důkladná očista obcí od
německého a rakušáckého nátěru.
Československá republika.
Byly to nezapomenutelné okamžiky pro všechen lid český, který obnovil po 300 letech
poroby svůj dávný stát a spolu se Slováky založil si republiku Československou. Společným
úsilím domácího i zahraničního odboje bylo dosaženo tak samostatnosti a zřízení vlastního
státu.
Prozatímní vláda.
V Praze sestavena byla prozatímní vláda a sice „Národní výbor“ až do příchodu naší
vlády ze zahraničí.
Národní obrana.
K udržování bezpečnosti a pořádku po celé vlasti utvořeny byly ze řad býv. vojínů
rakousko-uherské armády „ Národní obrany“.
Němci.
Němci pod vedením dr. Lodgmanna v Liberci pokoušeli se z pohraničí vytvořiti
republiku „Deutschböhmen a sestaviti tu vládu, leč marně.
Provolání.
N A Š E Č E S K O S L O V E N S K Á V L Á D A.
Lide
československý!
Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu
samostatných kulturních států světa! Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu
československého, přejal jako jediný oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu.
Tvého státu!
Lide československý, vše co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový,
svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů!
Novými činy v těchto chvílích zahajují se nové a bohdá slavné dějiny Tvoje.
Nezklameš očekávaní celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná
Tvých slavných dějin jež vyvrcholily nesmrtelnými výkony československých legií na
západním bojišti, ve Vlaších a v Sibiři. Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života. Tvůj
vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý, jako jej zachovalo Tvé národní vojsko:
Československé legie! Nezapomínej národní kázně. Buď si stále vědom, že jsi občanem
nového státu nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi!
Na počátku velikého díla ukládá Ti Národní výbor, ode dneška Tvá vláda, aby Tvé
chování a Tvá radost byly důstojny veliké chvíle nynější! Naši osvoboditelé Masaryk a
Wilson nesmí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobody lidu, který dovede sám
sobě vládnouti. Ani jediným rušivým činem nesmějí býti zkaleny nynější veliké okamžiky,
ani jediný z Vás nesmí se dopustiti ničeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa.
Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému je svato. Svobody osobní i majetku
soukromého nesmí býti dotčeno. Podrobte se bezvýhradně rozkazům Národního výboru!
V Praze dne 28. října 1918.
ZA
NÁRODNÍ VÝBOR
ČESKOSLOVENSKÝ
Antonín Švehla, v.r.
Dr. František Soukup, v.r.
JUDr. Al. Rašín, v.r.
Jiří Stříbrný, v.r.
Dr. Vávro Šrobár, v.r.
Prvním presidentem republiky Československé stal se universitní profesor dr. Tomáš
Garigue M A S A R Y K, který svou prací doma i v zahraničí si získal největší zásluhy o
osvobození naší vlasti spolu s dr. Eduardem Benešem a celou řadou jiných politiků a českých
legionářů.
Konec světové války.
Dne 11. listopadu 1918 byli Němci donuceni podepsati na francouzské frontě příměří
podle požadavků maršála Foche. Byl to konec světové války a vítězství Dohody.
Zvolena vláda republiky.
Řízení v Československu od 10. listopadu 1918 ujala se nově zvolená vláda republiky
s Národním shromážděním. Také u nás nový stát musel překonávati počáteční obtíže, které
však byly s odhodláním celého národa rychle odstraňovány.
Zákon o osmihodinné době pracovní.
Dne 19. prosince vyhlášen zákon o osmihodinné době pracovní.
Návrat z války vojáků a legií.
Stále domů navraceli se naši občané z různých končin světových a přicházely zprávy,
a dopisy od těch, kteří tuto válku přežili. Zvláště toužebně očekáván byl návrat legionářů
našich ze Sibiře, k nimž vláda republiky Čsl. poslala zvláštní poselstvo.
Naší povinností jest všem živým bojovníkům za svobodu národa věnovati naší lásku,
mrtvým nejčestnější paměť! Nyní jest na nás tuto vydobytou svobodu si zachovati a uhájiti.
Víra do budoucna.
Kéž se nám podaří šťastně uniknouti všem nástrahám nepřátely naší republice
kladenými. Máme pevnou ale víru, že zdravá podstata našeho mladého státu překoná všechny
obtíže.
Válka světová vyžádala si z naší obce tyto oběti:
Hedbábný Josef, syn domkáře čp. 12. u prac. oddílu na Rusi.
Minka Matěj, dělník z čp. 79
Král Josef, tesař z čp. 24 v Italii.
Rudolf Rudolf, zedník z čp. 4. na bojišti v Srbsku.
Vagner Adolf, krejčí z čp. 50.
Jiří Zoubek, syn domkáře z čp. 30. zůstal nezvěstný.
Nevrátil se Filous Ant., strojní zámečník z čp. 5. který zůstal v SSSR.
Ze světové války jako ruští legionáři se vrátili:
Šubrt Václav z čp. 77.
Aulický Josef čp. 92.
Virt Václav z čp. 31., rolník.
Čejka František z čp. 38.
Vladimír Šašek z Luckého mlýna, štábní kapitán, později dosáhl hodnosti podplukovníka.
Jako italští legionáři:
Petržílek František z čp. 78.
Dále ruský legionář Benda Alois z čp. 20., podplukovník, který později byl jmenován
československým generálem.
Starosta obce.
Starostou obce je Josef Kinderman, Václav Hrnčíř, radní.
Daně.
Výše přirážek jak roku minulého 50%, 30%, 44%. Obecní přirážka z 3.109.47 K za
rok 1918 činila 50% to jest 1.554.74 K.
Obecní hospodaření vykazuje celkový příjem r. 1918 9.321.79 K a vydání 7.586.26
K, přebytek 735.53 K převeden na rok 1919.
Příjem a výdej.
Z obecních příjmů uvádím na příklad: Jaroslav Benda složil kupní cenu za obecní
domek číslo popisné 33. částku 1.810 K. – Za rekvírovaný zvonek z kapličky o váze 19 kg
obec obdržela 77.20 K, za obecní ovoce z višní 96 K, za ostatní ovoce obnos 560 K. Za
pastvu z obecní stráně byl příjem 363.50 K, z pozemků obecních a to polí 655 K, z louky
zadní 554 K a z přední louky 213 K. Vydáno bylo mezi jiným drnomistrovi za 6 pochůzek 24
K, kominíkovi za vymetání obecního domku 1.60 K, starostovi 250 K a remunerace 114 K.
Ceny piva.
Za 1 litr piva síly pod 4°S se platilo 1.40 K, síly 4 až 61/2°S 1.80 K až 2 K.
Řepy.
Cena řepy cukrové byla zvýšena na 12 K za 1q.
Přednáška.
O vánočních svátcích konala se v Chodovlicích přednáška ředitele měšťanské školy
v Třebenicích Frant. Paška o presidentu T.G. Masarykovi.
Včelařský spolek.
Roku 1918 bylo vzpomenuto desetiletého trvání včelařského spolku pro Třebenice a
okolí, založeného řed. Frant. Paškem v Třebenicích. Spolek při založení r. 1908 čítal 20 členů,
nyní 50 členů.
Rok 1919.
Počasí.
Zimní měsíce byly s mírnou teplotou. Silnější mráz dostavil se dne 8. února.
V březnu a dubnu při nízké teplotě převládaly severozápadní až severní větry. Vegetace toho
roku byla opožděna. Léto bylo suché a teplé. Místo teplého podzimku počal padati sníh
29.října, teplota klesla na -2°R. Zimní toto počasí potrvalo až do 23.listopadu. Napadlo hodně
sněhu a nejnižší teploty byly až -11°R.
Úroda.
Sklizeň obilí byla lepší než roku předešlého, zvláště ječmene a ovsa. Urodilo se hojně
ovoce, jablek a hrušek, méně bylo ořechů a švestek. Poněvadž vývoz hrušek za hranice nebyl
povolen až když se poznalo, že by nemohly býti zkonsumovány, poklesly ceny, ale jen
přechodně.
Kolkování peněz.
Od 3. do 9. března byly kolkovány papírové peníze rakouské kolující dosud na území
Československé republiky. Tímto opatřením ministra dr. Rašína osamostatněna byla
československá měna.
Obecní volby.
Toho roku konány první obecní volby v republice.
Zvolen nový starosta.
Dne 7. července 1919. za starostu obce byl zvolen Jaroslav Hrnčíř, rolník který se ujal
tohoto úřadu po Josefu Kindermanovi.
Daně.
Výše přirážek byla 100%, 40%, 57%.
Činnost hasičského sboru.
Od roku 1914 až do roku 1919 nekonaly se žádné schůze ani valné hromady, většina
členů byla na vojně. Plesy pořádány nebyly a nebylo žádných požárů.
Dne 7. března na valné hromadě aklamací bylo zvoleno nové předsednictvo: Jaroslav
Hrnčíř, rolník předsedou, Josef Tendler, rolník velitelem, Otakar Beer, mlynář jednatelem.
Bohumil Hnát zbrojmistrem.
Odstupující dlouhozasloužilý předseda Fr. Benda navrhuje, aby jak tomu poměry dovolí,
válkou zřídlé řady byly opět doplněny schopnými silami z řad mládeže, hasičským dorostem.
Dne 20. května velitel sboru hasičů v Chodovlicích vzdává se funkce následkem netečnosti
členstva, jež se nedostavilo na svolanou schůzi k hasičské kolně, tak že zamýšlená škola se
konati nemohla. Toho roku sbor měl 27 členů, kteří byli zařazeni také do kategorií v soupisu
pro případnou obranu vlasti.
Vražda.
Dne 18. prosince 1919 zastřelil rolník Bohumil Krejný v Chodovlicích prý
neopatrným zacházením se zbraní svoji manželku Annu, rozenou Neudekovou. Veřejný hlas
přisuzoval mu však zúmyslnost, poněvadž nežili v smíru.
Ceny.
Cena řepy cukrovky byla jednotná 15 K za 1q.
V drobném prodáván 1 litr piva za 1.40 K až 1.60 K, piva plzeňského za 1.60 K až 2.20 K.
Obecní hospodářství.
Úhrnný příjem roku 1919 byl 17.311.86 K a výdej 15.465.96 K, na nový zvonek do
kapličky bylo vybráno 310 K, za obecní stráně 108.80 K, za zadní louku 420 K, přední 185 K,
za obecní pozemky nájem vynesl 662 K. Na přirážkách vybráno 4.446.68 K, ze Záložny
vypůjčeno 2.950 K a dáno na státní půjčku. Na podporách bylo vyplaceno 2.444.38 K, služné
strážníkovi 800 K a 200 K odměny za práci. Na školní přirážky do Třebenic bylo vydáno
1.258.08 K.
Rok 1920.
Ústava.
Ústavou z 29. února stal se nový stát demokratickou republikou, v níž je lid zdrojem
moci, všeobecným tajným volebním právem pro muže i ženy nad 21 rok věku zvolí Národní
shromáždění o dvou komorách, poslanecké sněmovně o 300 a senátu o 150 poslanců.
Zrušeny šlechtické tituly.
Zrušeny šlechtické tituly a práva při zásadě rovnosti všech občanů před zákonem.
Politické strany.
Politické zastoupení národa bylo v rukou politických stran, sociálně demokratické
/Tusar/, agrární /Švehla/, národně socialistické /Klofáč/, národně demokratické /Kramář/,
lidové křesťansko sociální /Šrámek/ a živnostenské /Mlčoch/.
Volby.
V roce 1920 konány byly první volby do Národního shromáždění. T.G. Masaryk byl
ústavně zvolen presidentem Československé republiky.
Dávky z majetku.
Dávka z majetku a dávka z přírustku majetku:
Zákonem ze dne 8.dubna uložena byla daň ze jmění a to jednak ze jmění dle stavu a ceny ke
dni 1.března 1919 jako dávka majetková, jednak z rozdílu jmění dle stavu a ceny ze dne
1.března 1919 a mezi jměním dle stavu a ceny ze dne 1.ledna 1914, jako dávka z přírustku na
majetku.
Nákaza.
U hovězího dobytka rozšířila se slintavka a kulhavka.
Slet.
V Praze toho roku byl pořádán VII. všesokolský slet.
Počasí.
Povětrnost toho roku byla mírná.
Úroda.
Úroda byla prostřední. Ovoce bylo málo. Řepa cukrovka dala malý výnos, cukernatost
byla však dobrá.
Elektrisace.
Přípravy k elektrisaci našeho kraje i obce toho roku již pokročily zásluhou člena
okresní správní komise rolníka Jos. Péče z Třebenic.
Starosta obce.
Starosta obce Jaroslav Hrnčíř z čp. 41. rolník, vzdal se úřadu a po rozprodeji celé
usedlosti odstěhoval se do Sulejovic.
Nový starosta.
Za starostu obce byl zvolen domkář Frant. Racek.
Dne 3. června 1920 byla provedena volba velitele hasičského sboru v Chodovlicích
v místnostech hostince p. Frant. Bendy. Jednohlasně zvolen Josef Benda domkář čp. 76 na
dobu 2 let. Chodovlický hasičský sbor se činně účastnil při hašení požáru stodol pana Voláka
a Pišla v Klapém dne 19. října a 24. října při požáru domku p. Smrže ve Lkáni.
Pokus o převrat.
V prosinci nezdařil se pokus o převrat v republice, inscenovaný komunisty.
Drahota.
Ceny.
V roce 1920 drahotní vlna vrcholila. Koncem roku poklesla. Na příklad cena másla
1kg z 64 K klesla na 44 K, průměrná cena za 1kg brambor pro pěstitele činila 0.80 K až 1.40
K, pro spotřebitele 1.15 K až 1.75 K. za 1 kg jatečného skotu živé váhy po srážce 5% se
platilo 7.40 až 11.50 K. V drobném 1kg hovězího masa stál 17 K, lůj 20 K.
Melné.
Od námezdního semletí 1q pšenice neb žita se mlynáři zaplatilo 30 K, od šrotování 1q
15 K, koncem roku 11 K a od pšenice neb žita 26 K.
Úhrnný příjem obecní byl 16.299.62 K, výdej 13.608.43 K. Výše přirážek byla 150%,
100% a 57%. Za třešně obecní se získalo 260 K, za ostatní ovoce 285.83 K. Za obecní stráně
a luka 1048 K a z ostatních pozemků 759.24 K.
Koupě zvonu na kapličku.
Za nový zvonek na kapličku obec zaplatila 901.60 K, za provaz ke zvonku 24 K.
Příspěvek školám.
Výdej na školní přirážku byl 2.202.27 K, příspěvek na měšťanku do Třebenic 912.37
K, na pobočku 15.73 K, okresní školní radě v Litoměřicích 213 K.
Odměny.
Obecnímu strážníkovi vyplacena odměna 1.500 K, a starostovi 500 K a cestovné
136.40 K. 10 mužům při odvodu vyplaceno 50 K. Za čištění stříkačky 40 K, za roubování
stromů obecních 9 K, za okopávání obecních stromů 25 K, za cejchování obecní váhy 195 K
a j.
Rok 1921.
Počasí.
Toho roku bylo mírné počasí, sněhu bylo málo i dešťů. Nebyla spodní vláha. V lednu
a únoru bylo mlhavo. V březnu bylo jen 6 mm vodních srážek. Rok 1921 byl rokem sucha a
horka.
Sčítání lidu.
Dne 15. února bylo provedeno v republice první sčítání lidu. Shledalo se, že mnoho
lidí vystoupilo z církve římsko-katolické a vstoupilo do nově utvořené církve československé,
nebo zůstalo bezvyznání. Někteří Češi se přidali k reformované církvi českobratrské. Sčítání
též ukázalo, jak mnohé okolní obce staly se ve své většině českými. V okrese lovosickém
bylo napočítáno 12.649 Němců, 9.913 Čechů a 107 cizinců, celkem 22.669 lidí.
Úroda.
Po příznivé jaru nastalo abnormální sucho. Obilí se poměrně dosti sklidilo. Bylo málo
slámy a proto v nedostatku steliva kupovala se rašelina. Za 1q sena platilo se přes 300 K.
Brambory byly malé, řepy cukrové sklidilo se méně než jiná léta. Ovoce bylo hojně až na
meruňky.
Dne 29. května zúčastnil se sbor zdejší slavnostního kladení základního kamene
k pomníku MUDr. Vác. Paříka v Třebenicích a dne 26. června župního sjezdu hasičského
v Třebenicích. Dne 8. srpna zdejší sbor jako přespolní se dostavil prvý k ohni stodoly p.
Wünsche v Třebenicích, začež obdržel od obce Třebenic poděkování a pochvalu. – Dne 24.
července sehráno divadelní představení „Zmatek nad zmatek“. Byla také pořádána
Mikulášská zábava, což mělo úspěch mravní i hmotný. Během roku stráže k zábavám dával
sbor 4 a cvičení pořádal 10, pěší i se stříkačkou.
Částečná mobilisace.
Dne 27. října, když navrátil se bývalý císař habsburský Karel I. do Maďarska, nařízena
byla částečná mobilisace branné moci v republice a obsazeny vojensky hranice Maďarska.
Demobilisace počala dne 8. listopadu.
Ceny obilí a plodin.
U obilí nastal vzestup cen. Za 1 q pšenice 490 K, brambory prodávaly se za 105 až
200 K za 1 q. Za řepu se platilo 26 až 30 K.
Ceny ovoce.
Po uvolnění obchodu ovocem též za hranice, obchodovalo se velmi čile s Německem a
Nizozemskem jak dříve před válkou. Za meruňky za 1 kg se platilo až 12 K, za třešně a višně
až 8 K, za švestky 3 K, za hrušky 2 K a za jablka 4 K za 1 kg.
Ceny život. potřeb.
Zač se nakupovalo: 1 vajíčko 1.80 – 2 K, 1 kg chleba 7 K, másla 64 K, masa 12-18 K,
sádla 40-45 K, rýže 9-10 K, husa 75 K, pár holubů 8-10 K, 1 litr mléka 3-4 K, 1 litr rumu
60% 42 K, kořalky 13 K.
Ložní prošívaná pokrývka 300 – 500 K, mužské boty 200 -300 K, zimník 1.600 K,
vázanka 30-50 K, ponožky 9 K, punčochy 35 K, mužský vel. klobouk 200 K, 1 m soukenné
látky na mužské šaty 175 K.
Pokles cen dobytka.
Pár pěkných koní pod 20.000 K, kráva pod 4.000 K, prase 1.000 až 3.000 K, malé
podsvinče za 20 K.
Cena pozemků.
Za 1 korec pozemku se platilo 6 až 12.000 K. Nájem z 1 korce pozemku činil 500 až
1.000 K.
Melné.
Za semletí žita neb pšenice ve mzdě se platilo mlynáři od 1 q 30 K, od šrotování 15 K.
Elektrisace.
K elektrifikaci obce v Chodovlicích byl založen přípravný výbor elektrisační dne 9.
prosince r. 1921. Za předsedu zvolen byl Ant. Hrnčíř z čp. 42.
Zadání stavby sekunderní elektr. sítě.
Stavba sekunderní elektrické sítě v obci byla zadána dne 20. prosince fy Ing.C.H.
Švandovi, Žižkov.
Celkový příjem obecní byl 20.730.64 K, Celkový výdej obecní byl 17.852.06, zůstatek na r.
1922 byl 2.878.58 K. Z příjmu uvádím na příklad nájem z honitby 240 K, za prodanou hlínu
ze stráně 208 K, za třešně obecní 277.75 K, z ostatního ovoce 1.925 K, z luk obecních
1.127.75 K, ze strání 596 K, z pozemků 692 K. a j. Pivní dávka toho roku vynesla 486 K.
Chudinský fond příjem 2.050.96 K, výdej byl 1.742.96 K. – Některá vydání: kominíkovi 8 K,
dělníkům mzda na obecních cestách za práci vyplaceno 1.335 K, strážníkovi za udržování cest
870 K a služné 1.000 K, starostovi 500 K. Příspěvek na měšťanskou školu v Třebenicích
1.127.65 K, a na pobočku 11.73 K. Na stavbu školy v Kopistech dáno 100 K. Starostovi za
petrolej 370 K a odměna 111 K. Za práci k udržování obec. stromů ovocných a mazání
stromů bylo vydáno 215.20 K. Třebenické záložně zaplacen dluh i s úroky 3.081 K.
Prodej usedlosti.
Roku 1921 koupil Ant. Vágner čp. 15 v Chodovlicích statek zvaný „u Zlatníků“ od
Karla Čermáka, inspektora divadla ve Vídni, do jehož rukou přešel dědictvím. Pozemky byly
rozprodány zvlášť v místě zájemcům ve výměře na 60 korců, za vysoké ceny. Byl hlad po
půdě.
Uvolnění obchodu obilninami.
V roce 1921 obchod obilninami byl úplně uvolněn, zemědělcům byla předepsána jen
dodávka. Nastoupil volný obchod, při čemž rozhodovaly o ceně opět poptávka a nabídka.
Volný obchod znamenal oživení a přispěl značně k ozdravění poměrů.
Rok 1922.
Počasí.
Povětrnost v roce 1922 zvláštní jak co do temperatury tak i srážek. Nejnižší teplota 21°C byla naměřena 19. února, nejvyšší 6. srpna + 33°C. V dubnu, květnu a červnu bylo
sucho. V době sklizně nastaly vytrvalé deště, obilí se těžko sklízelo. Následkem sucha v době
vegetace bylo zrno slabé a sláma krátká. Také na podzim hojně pršelo, brambory se špatně
vybíraly, mnoho jich zůstalo na poli. Řepa cukrová těžko s polí se odvážela. Průměrná teplota
roční byla pod obvyklou míru + 7.1°C.
Sebevražda.
Dne 12. ledna byl pohřben v Třebenicích mladý vojín Vladimír Jindřich z Chodovlic,
sebevrah, bezvyznání, dlící u rodičů na dovolené.
Zpevnění čsl. koruny.
Roku 1922 zpevnil kurs československé koruny na mezinárodním trhu. Nastal pokles
cen provázený krisí výrobní a mzdovou.
Konec stát. obhospodařování.
Po delší přestávce končí státní obhospodařování téměř všemi nejdůležitějšími
předměty denní spotřeby, nastává ozdravný proces deflační se všemi svými průvodními zjevy.
Stagnace.
Stagnace ve výrobě i obchodu, následkem stoupnutí naší valuty a neurovnaných
poměrů v Evropě projevila se i v exportu.
Nezaměstnanost.
Zavíráním továren a omezováním výroby v průmyslu a živnostech vzrostla
nezaměstnanost. Třebenické továrny na zužitkování ovoce omezily výrobu. Cementárna
v Čížkovicích, která dříve zaměstnávala na 1.000 dělníků, po provedené výluce zaměstnává
jich nyní kol 300 dělníků.
Podpory.
Stát nezaměstnaným dělníkům poskytoval podporu v nezaměstnanosti. Nadbytek
uvolněných pracovních sil následkem odbytové krise způsobil pokles mezd.
Mzdy.
Mzda za 1 hodinu činila průměrně 5 Kč u dělníků průmyslových, zemědělských 3 Kč
a u služebných 150 Kč měsíčně. – Kolektivní smlouvy nebyly buď uzavírány a nebo
dodržovány. Vliv závodních výborů a důvěrníků upadal. Osmihodinová doba pracovní nebyla
dodržována. Tato doba přivodila také mnoho konkursů soukromých závodů i úpadků velkých
bank.
Rozkol soc. stran.
Nastal také i politický rozkol socialistických dělnických stran.
Školní rada.
Toho roku došlo k ustanovení nové místní školní rady v Třebenicích. Za Chodovlice
členem byl Jos. Pečený.
Ovoce.
Ovoce bylo hojně. Následkem zaražení vývozu cena za ovoce sotva kryla výdaje
režijní, tak že mnoho ovoce spadalo se stromů a hrušky se zkrmovaly dobytku. Sadaři utrpěli
toho roku veliké ztráty.
Ceny.
Solanky byly za 1.50 Kč, švestky 0.25 Kč, třešně 4 Kč, jablka 1 Kč.
Potravin.
Hovězí maso 1 kg 18 Kč, vepřové 24 Kč, telecí 18 Kč, skopové 16 Kč, máslo 48 Kč, 1
litr mléka 4 Kč, piva 3.60 Kč, 1 vejce 2 Kč, chléb o váze 1.40 kg 6 Kč, 1 houska 0.50 Kč.
Plodin.
Pšenice 1 q 380 – 400 Kč, žito 300-320 Kč, ječmen 380 až 400 Kč, oves 250-260 Kč,
brambory 200 Kč, suchá píce 200 Kč, řepa cukrovka 15 Kč.
Melné.
Od semletí 1 q pšenice se platilo mlynáři 24 Kč, od semletí žita 24 Kč, od šrotování 10
Kč, od mačkání ovsa 5 Kč.
Prodej usedlosti.
Toho roku byl v Chodovlicích prodán v dražbě statek i pozemky Bohum. Krejného.
Hospodářské budovy čp. 8. koupil J. Seifert. U statku bylo na 80 korců polí.
Ceny pozemků.
Za 1 korec pozemku se platilo až 7.000 Kč. Nájemné z 1 korce dobrého pole obnášelo
500 až 600 Kč.
Požár.
Dne 30. prosince 1922 o 2 hod. v noci lehla popelem pojištěná stodola Václava
Komedy v Chodovlicích, Sbor zdejších hasičů účastnil se ihned hašení, měl hodně práce neb
žádný jiný sbor nepřijel k výpomoci.
Dne 28. ledna 1922 byli jednomyslně zvoleni na řádné valné hromadě sboru
dobrovolných hasičů v Chodovlicích, konané ve spolkové místnosti hostince u „Bendů“ za
přítomnosti 19 činných a čtyř přispívajících členů Bohumil Hnát předsedou sboru, Vladimír
Benda velitelem, Bedřich Virt jednatelem, Hugo Šiller zbrojmistrem. Za odbor lezců Václav
Benda, za odbor stříkačníků Josef Jošt, za náhradníka Kar. Mraček, za důvěrníka přispívající
Josef Neidek, za revisory účtů Jaroslav Benda a Frant. Racek. Sbor toho roku jel k požáru
stodoly v Dlažkovicích pana Níče dne 2. března.
Osvětová činnost.
Ochotníci z řad hasičů zdejších sehráli divadlo „Poklad“ a uspořádali Mikulášskou
zábavu.
Poplatek na úhradu elektisace.
Každý odběratel elektrického proudu před připojením na síť musí složiti na obecním
úřadě současně s přihláškou z každého 1 korce vlastních pozemků po 40 Kč.
Podmínky dodávky elektrického proudu obecní rozvodní sítě.
Schválení
podmínek
dodávání
elektrického
proudu
obecní
rozvodní
sítě
v Chodovlicích stalo se usnesením obec. zast. dne 10. července roku 1922:
Obec Chodovlice dodává proud elektrický ke všem účelům, osvětlovacím, motorickým,
k topení, vaření podle sazeb uvedených v ceníku. Spotřeba proudu měří se úředně
cejchovaným elektroměrem, jehož dodávku vyhražuje si obec. Elektroměr tento zůstává
majetkem strany, která před uplynutím 5 let od data posledního cejchování je povinna jej dáti
prostřednictvím obce úředně cejchovati. Súčtování a odečítání elektroměrů děje se zřízencem
obecním v prvních dnech každého měsíce. Saldované účty za proud předkládají se odběrateli
výběrčím opatřeným plnou mocí k vybírání peněz.
Úhrnný příjem obce byl 25.487.37 Kč, vydání 22.917.66 Kč, zůstatek na rok 1923 byl
2.569.71 Kč. Uvedu některé položky z příjmu. Za prodané ovoce 2.268 Kč, za prodanou trávu
z obec. luk 2.436 Kč a ze stráně 340.62 Kč, nájem z polí 692 Kč, za odprodané pozemky 620
Kč, různé dávky pivní ap. 876.57 Kč, přirážky 11.677.88 Kč. Z výdajů uvádím:
Odměna starostovi 850 Kč, pokladníkovi 60 Kč, strážníkovi 1.000 Kč, na školství 2.426.95
Kč, na komunikace 2.876 Kč, hasičství 90.10 Kč, na udržování obecních sadů 270.60 Kč, na
chudinské výdaje s Jos. Waltrem 1.023.70 Kč, výdej na elektrisaci 1.796.44 Kč.
Rok 1923.
Počasí.
V zimních měsících zůstal dlouho ležeti sníh a nízká teplota udržela se do poloviny
března. Jaro bylo teplé a přiměřeně vlhké, léto bylo suché a teplé s občasnými srážkami, které
působily blahodárně na vzrůst rostlin.
Úroda.
Úroda byla toho roku celkem uspokojivá. Výnos slámy byl u všech druhů obilí dobrý,
což přišlo vhod, neboť byly zásoby slámy krmné i stelné po loňské neúrodě vyčerpány. Žně
byly hladké, řepa cukrovka dobře se vydobyla, brambory též i píce. Ovoce, zejména švestek
bylo hojně.
Ceny za ovoce.
Zimní ovoce vyváželo se do Anglie a Holandska. Pěstitelům se platilo za Solanky 1.80
Kč, za třešně 4 Kč, za švestky 0.25 Kč, za jablka 1.20 Kč za 1 kg.
Ceny plodin.
Pšenice 1 q 160-200 Kč, žito 90-120 Kč, ječmen 110-130 Kč, oves 120-130 Kč,
cukrovky 1 q 20 Kč, brambor 70 Kč. 1 q suché píce stál 50 Kč.
Ceny potřeb.
Ceny potravin do poloviny roku 1923 byly sestupné a po té se ustálily. 1 kg masa
vepřového stál 20 Kč, telecího 16 Kč, hovězího 14 Kč, skopového 12 Kč. 1 litr mléka 2 Kč, 1
litr piva 2.40 Kč, 1 kg másla 32 Kč, chléb o váze 1.40 kg stál 4.50 Kč, 1 houska 0.25 Kč, 1
vejce 0.80 Kč.
Ceny dom. zvířat.
Kůň od 4.000 – 7.000 Kč, krávy mléčné 8-10 Kč za 1 kg živé váhy, prasata k zabití
11-12 Kč, podsvinčata 10-16 Kč za 1 kg živé váhy.
Melné.
Melné od semletí 1 q pšenice neb žita ve mzdě obnášelo 18 Kč, od šrotování 8 Kč,
mačkání ovsa 4 Kč.
Církevní.
Církev českobratr.-evangelická koná bohoslužby od tohoto roku 1923 v něm.
evangelickém kostele v Třebenicích.
Bytová krise.
Zákon o ochraně nájemníků znemožňuje zvyšování nájemného /činží/ a tím rentabilitu
domů, zůstal v platnosti i po 1. lednu 1923, kdy přestaly fungovati bytové komise. Stavební
ruch byl podvázán pro vysoké ceny staveb.
Z Chodovlic jen A. Šubert postavil již na katastru třebenickém toho roku domek čp.
322 u silnice před vjezdem do obce.
Vichřice.
Dne 16. května odpoledne kol 6. hodiny větrná bouře vyvrátila topol i s kořeny
v Luckém mlýně, který padl na střechu mlýna. Vichřice způsobila velkou škodu na ovocném
stromoví, rozlámala stromy a větve.
Odhalení pomníku MUDr. Paříka.
Dne 3. června 1923 byl odhalen v Třebenicích pomník MUDr. V. Paříkovi,
neohroženému pracovníku a bojovníku za práva Čechů na třebenicku, za účasti asi 6.000 lidí.
Autorem pomníku jest akad. sochař mistr E. Kodet. Pořízen byl besedou „Dobrovský“
v Praze. Sbor dobrovolných hasičů z Chodovlic zúčastnil se 14 členy odhalení pomníku.
Smrt MUDr. Titty.
Dne 9. srpna 1923 v nemocnici v Mostě zemřel pověstný germanisator z Třebenic
MUDr. Vác. Titta. – Obvodním lékařem v Třebenicích stal se MUDr. Jos. Hromádka.
Počasí.
Podzim byl vlhký, nejvíce pršelo v říjnu a v prosinci. Dne 22. prosince byla nejnižší
teplota v roce a to -19°C.
Činnost hasičstva.
Sbor účastnil se čtyřmi členy župního sjezdu v Třebívlicích dne 10. června a dne 9.
září při slavnosti s nově motorisovanou stříkačkou v Třebenicích s osmi členy. Toho roku
konalo se na 20 cvičení pochodových i se stříkačkou. Stráží při divadlech bylo vysláno 8.
Kromě Mikulášské zábavy v Chodovlicích sehráno bylo divadelní představení „Na českém
mlýně“.
Rok 1924.
Počasí.
Po zimních měsících dostavilo se opožděné jaro. Práce jarní za příznivého počasí
probíhaly hladce. Letní období bylo bohaté na srážky.
Úroda.
Sklizeň obilí byla dobrá. Po 1 ha se sklidilo průměrně 241/2 q pšenice, 23 q žita, 25 q
ječmene a 21 q ovsa. Slámy bylo dost, ježto obilí místy lehlo byla méně kvalitní.
Ceny plodin.
Průměrné ceny plodin byly: pšenice 1 q 225 Kč, žita 210 Kč, ječmene 250 Kč, oves
150 Kč, brambory 50 Kč, řepy cukrové 23 Kč na pevno, nebo 20 Kč na stoupání, podle ceny
cukru.
Volný obchod. zeměděl. produkty.
Obchod se zemědělskými produkty byl volný, až na menší vyjimky. Zvýšené ceny za
obilí prospěly jednak zemědělcům, jednak družstvům zemědělským. Zároveň s tím byla krise
v odbytu hlavně hovězího dobytka, neboť obilí se raději prodávalo když platilo, než aby se
použilo částečně ke zkrmování.
Nedostatek zeměděl. dělníků.
Dělníků a dělnic zemědělských byl nedostatek.
Platy.
Za 1 hodinu z jara činil plat jejich 1.25 Kč, ve žních 0.95 Kč kromě žňových příplatků
a na podzim 0.80 Kč. Plat služebné ke stravě měsíčně byl 130 až 160 Kč, dospělého čeledína
160 až 200 Kč.
Nájem pozemků, prodejní cena.
Nájem z pozemků pohyboval se kol 400 Kč z jednoho korce a daně 60 až 100 Kč. –
Prodejní cena pozemků byla 3.000 až 5.000 Kč.
Exulanti.
Z Ukrajiny přistěhovalo se do našeho okolí v březnu na 25 rodin českých exulantů.
Českobratrský sbor na třebenicku tím byl posílen. Usídlili se v Čížkovicích, Sulejovicích a
Siřejovicích.
Člen školní rady.
Členem místní školní rady v Třebenicích za Chodovlice je Pečený Josef.
Církevní.
Správcem řím. katol. farního úřadu v Třebenicích byl farář Josef Horký. Z celé této
farnosti vystoupilo z církve 950 lidí, přistoupilo 40 lidí.
Nákaza.
Toho roku byla červenka vepřů v Chodovlicích v čp. 35, čp. 22, čp. 14 a v čp. 89. –
Desinfekce stájí.
Kontumace.
Dne 22. července byla zrušena ve zdejší obci kontumace psů.
Ovoce.
Úroda hrušek byla veliká, značná část byla zkrmována dobytkem neb zpracována
továrnami v Třebenicích, kromě vývozu do Německa. Jablek bylo prostředně, švestek ale
málo. Také letos ministerstvo výživy vydalo směrné ceny ovoce na stromech, přes smutné
zkušenosti z let minulých, že úřední diktát cenu neupraví, nýbrž zákon nabídky a poptávky.
Ceny.
Pěstitelé obdrželi za hrušky 0.18 – 1 Kč, za jablka 0.80 – 1 Kč, za švestky 2 Kč, za
třešně 4 Kč.
Oslava M. Jana Husa.
Dne 5. července večer na oslavu památky upálení Mistra Jana Husa průvodu účastnil
se zdejší hasičský sbor s dorostem s lampiony. Nad vsí na stráni po proslovu Ant. Hrnčíře čp.
42 byla zapálena vatra a po zapění písní dorostem vypalovány byly rakety. Také na okolních
kopcích plály ohně.
Honitba.
Ze zdejší společné honitby na 308 ha 38 a bylo toho roku bernímu úřadu
v Litoměřicích hlášen tento odstřel zvěře: 60 koroptví po 5 Kč, 18 zajíců po 16 Kč.
Župní sjezd v Chodovlicích.
Dne 22. června konal se III župní sjezd hasičů v Chodovlicích zároveň 50 let po
dovršení založení zdejšího sboru. Na slavnosti toho dne zúčastnily se též okolní sbory
hasičské: Dřemčice, Chrášťany, Úpohlavy, Třebívlice, Třebenice, Děčany, Klapý a Jenčice –
Košťálov.
O 50 leté činnosti místního sboru hasičského promluvil župní předseda J. Wohl
z Třebívlic. Po proslovu započalo školní cvičení se dvěma stříkačkami. Mužstvo i dorost bylo
odměněno za své výkony pochvalným uznáním župy i obecenstva. Další část slavnosti konala
se v zahradě p. Kumpeho „na Kolečku“. Skvělý byl nástup cvičících pod velením Vladislava
Bendy z Chodovlic, jakož i výkony cvičících mužstev sboru Třebívlického, Třebenického a
Dřemčického, setkaly se s plným uznáním u všech přítomných. Po zdařilé slavnosti byl
uspořádán večer věneček.
Současný stav členstva.
Předsednictvo.
Současný stav členstva v době sjezdu zdejšího sboru hasičského byl následující: Hnát
Bohumil předseda, Benda Vladislav velitel a župní dozorce, František Čejka jednatel, Benda
Jaroslav, který nastoupil po resignujícím zbrojmistru Hugo Šilerovi.
Činní členové.
Filous Josef podvelitel, Vandrovec Fr. trubač, Petržilka Josef trubač, lezec Hnát Josef,
Minka Jaroslav, Hrnčíř Jaroslav mladší, Válek Alois mladší. Dále Neidek Jindřich, Hrnčíř
Jaroslav starší, Beer K.O. mlynář, Hönig Josef, Hnát Josef, Filous Frant., Baumruk Ant.,
Tendler Josef, Janecký Jan, Jošt Jos, Pečený Josef, Minka Václav, Novák Frant., Hulcr Jan,
Benda Josef, Hrnčíř Ant. čp.42, Virt Josef, Kumpe Jos., Hrnčíř Ant. č.1., Mraček Frant.,
Špicilak Matěj.
Členové ochranní.
Benda Fr., Janouš Jos., Kumpe Fr. č.49, Vocásek Jaroslav, Benda Jos., Hnát Jaroslav,
Murdych Eman, Šubrt Slávek, Kolář Jos., Murdych Jan, Válek Vojtěch, Černý Jan.
Počasí.
Podzim byl příznivý a teplý, polní práce probíhaly hladce.
Melné.
Od semletí 1 q pšenice neb žita ve mzdě platilo se mlynáři 18 Kč, od šrotování 8 Kč.
První přijímací radio stanice.
Tohoto roku byla první radiopřijímací stanice zřízena v Třebenicích a druhá
v Jenčicích.
Ceny potravin a potřeb.
1 kg mouky 3.20 – 3.60 Kč, chléb 2 kg 4.50 – 5 Kč, maso vepřové 16 – 20 Kč, telecí
18 - 20 Kč, hovězí 14 až 18 Kč, sádlo 20 – 22 Kč, cukr 5 – 5.20 Kč, sůl 1.80 – 2.20 Kč,
krupice 3.20 – 3.40 Kč, hrách 3.80 – 4.80 Kč, rýže 4.80 Kč, káva zrnková 38 – 40 Kč, káva
žitná 3.80 až 4 Kč, zelí 0.70 – 1.80 Kč, nakládané 1.80 Kč, mrkev 0.70 – 2.20 Kč, cibule 2 – 3
Kč, cikorie 7.50 Kč, vejce 1 kus 0.70 až 1.40 Kč, 1 litr mléka 1.50 až 1.80 Kč, 1 litr piva 2.20
až 2.40 Kč, petroleje 1.80 – 2 Kč, líh k pálení 5 – 5.80 Kč, 1 kg sody 1.30 – 1.40 Kč, mýdla
7.10 – 7.60 Kč.
Za 1 q uhlí 15 – 16 Kč, dříví palivové 80 – 100 Kč. Obyčejná mužská obuv 100 až 120
Kč.
Ceny dom. zvířat.
Hovězí dobytek živé váhy: krávy 6 – 10 Kč, voli 9 Kč, jalovina 8 – 9 Kč, býci 9 – 10
Kč, na zabití levnější až o 1 Kč, vepři 9 – 10 Kč, podsvinčata 200 Kč.
Příjem roku 1924 byl, z polí luk a pastvin: 3.078.49 Kč, ze stromoví a za ovoce
1.863.70 Kč, z obecní váhy 809.99 Kč, z obecních přirážek 20.694.98 Kč, na dávce ze zábav
1.245.60 Kč, příjem ze státních přídělů 6.530.60 Kč, různý příjem 3.346 Kč, za povolení
zábav 450 Kč, elektrické podniky 1.432.25 Kč.
Výdej: osobní 1.219.52 Kč, dávka ze zábav 170 Kč 59 hal, náklad věcný 1.243.78 Kč,
udržování obecních budov 233.80 Kč, daně z obecních polí, luk, pastvin 594.17 Kč,
úrokování obecních dluhů a umořování 22.639.60 Kč, ošetřování stromů obecních 170.30 Kč,
ekvivalent poplatkový 204.73 Kč, na obecní váhu 1.374.11 Kč, hasičství 250 Kč, osvětlení
obce 456.90 Kč, vojenství, odvod, ubytování, přípřež 50 Kč, drnomistrovi odměna 120 Kč,
udržování obecních cest a silnic 1.452 Kč, školní přirážky do Třebenic 5.441.20 Kč, na
obecní knihovnu 19 Kč, elektr. podniky 5.166.71 Kč a růz. vydání 12 Kč.
Rok 1925.
Počasí.
Zima byla mírná. Jarní práce za příznivého počasí se ukončily dobře.
Úroda.
Žně pro deštivé počasí byly velmi svízelné. Jakost obilí utrpěla. Ječmen pro špatnou
barvu byl méně způsobilý k vývozu, který klesl na polovinu. Jinak sklizeň byla dobrá.
Výskyt škůdců.
Ovoce toho roku bylo málo, zvláště hrušek a švestek. Úroda třešní a jablek byla
prostřední. Na ovocných stromech vyskytla se mšice krvavá, puklice švestková, u řepy mol
řepný a drátovci. Začíná se s postřikem.
Ceny plodin.
Následkem bezcelného dovozu z ciziny byla cena obilovin malá. Průměrná cena
pšenice za 1 q činila 190 Kč, žita 130 Kč, ječmene 140 Kč, ovsa 150 Kč, brambor 40 Kč, píce
60 Kč, řepa na pevno 20 Kč za 1 q, na stoupání 18 Kč.
Dobytka.
Ceny dobytka byly nízké – nebylo odbytu. Hovězí dobytek na zabití 1 kg živé váhy
voli 7 – 9 Kč, krávy 4 – 7 Kč, dle stáří, býci 7 – 8 Kč, kůň 4 – 10.000 Kč. Vepři 1 kg živé
váhy 9 – 10 Kč, párek podsvinčat dle roční doby 100 – 200 Kč.
Ovoce.
Za jablka 2.50 – 3 Kč, hrušky 2.50 – 5.50 Kč, třešně 5 Kč, švestky 2 Kč.
Mzdy.
Mzda česáče ovoce za den byla 24 – 30 Kč. Plat zeměděl. dělníků a dělnic činil z jara
za 1 hodinu 1.45 Kč, ve žních 1.09 Kč a žňový příplatek. Na podzim 0.92 Kč. Pro lepší
platové podmínky a kratší dobu pracovní raději vstupují do práce do továren a živností, čímž
je pak nedostatek pracovních sil v zemědělství.
Prodejní cena pozemků.
Prodejní cena pozemků za 1 korec byla 3 – 5.000 Kč.
Honitba.
Nájemcem honitby je Jaroslav Hrnčíř.
Včelařství.
V obci bylo 8 včelařů s 34 včelstvy.
Zástupce lidové školy hosp.
Zástupcem do lidové hospodářské školy v Třebenicích zvolen K.O. Beer, mlynář
z Chodovlic čp. 44.
Příspěvek.
Okresní péčí o mládež byl v Třebenicích pořádán „Dětský den“ dne 19. července,
v Chodovlicích bylo vybráno 76 Kč příspěvku.
Kontumace psů.
V srpnu byla vyhlášena kontumace psů za příčinou vztekliny ve Vrbičanech. Pro
přestupek kontumačních nařízení byly vyměřeny tři pokuty občanům po 30 Kč.
Uzávěra červenky vepřů.
Policejní uzávěra červenky vepřů v Chodovlicích byla zrušena.
Státní svátek.
V den 28. října uspořádala církev č.bratrsko – evangelická v Chodovlicích společně
s exulanty pobělohosrskými večírek, kteří se přistěhovali do zdejšího okolí. Sbor č.bratrský na
třebenicku čítá na 260 členů. Nedělní školu obstarává bratr Zima z Chodovlic.
Poradna.
Poradna pro matky a kojence zřízená v Třebenicích v roce 1922 se plně osvědčila.
Umístěna je v budově radnice. Lékař Dr. Hromádka tu jednou v týdnu udílí matkám rady. Pro
chudé matky poradna dává léky zdarma.
Počet motorových vozidel.
V roce 1925 v Chodovlicích byly 3 motorová vozidla.
Hasičstva činnost.
Zdejší hasičský sbor zúčastnil se jednoho požáru v květnu a to obytného stavení p.
Vlasáka v Třebenicích. Stráže vyslal sbor 2 k Sylvestrovské zábavě pořádané Severočeskou
Jednotou v hostinci Vladislava Bendy.
Počasí.
V listopadu napadlo nejvíce sněhu, v prosinci dne 9. byla naměřena toho roku nejnižší
teplota – 19°C.
Přirážky.
Rozpočet na rok 1925 přirážka obecní činila 152%, školní 188 ½ %, činžovní 58%.
Ceny potřeb.
Mouka 3.20 – 2.60 Kč, chléb 2 kg 5 – 4.50 Kč /pohyblivá cena během roku/,
brambory nové 2.60 Kč, ostatní 0.70 Kč, hrách 4 – 4.50 Kč, čočka 5 - 6.50 Kč, rýže 4 - 4.20
Kč, káva žitná 4 Kč, cikorie 7 – 7.60 Kč, cukr 5.20 Kč, sůl 2.20 Kč, zelí hlávkové 0.60 – 2
Kč, kyselé 0.30 – 2 Kč, cibule 2 – 3.20 Kč, povidla 6 – 7.20 Kč, švestky čerstvé 1.50 – 1.40
Kč, hrušky 0.40 – 5 Kč, jablka 0.80 – 4 Kč, Vepřové maso 1 kg 16 – 20 Kč, hovězí 16 Kč,
telecí 16 - 20 Kč, sádlo 18 – 22 Kč, lůj 12 – 14 Kč, margarín 16 - 18 Kč, tvaroh 4.50 – 5 Kč,
vejce 70 hal až 1 Kč kus, 1 litr mléka 1.80 Kč, pivo 2.60 Kč, petrolej 1.90 Kč – 2 Kč, líh 5
Kč, elektřina k svícení 5.50 Kč, 1 kg mýdla 7.80 – 8.80 Kč, sody 1.20 – 1.30 Kč.
Nájem z pozemků.
Nájem z 1 korce pozemků byl průměrně 2 – 3 q pšenice a daně 60 – 100 Kč.
Rok 1926.
Počasí.
V lednu napadlo 22 mm sněhu, hustá mlha byla 7. ledna, v dubnu 25. prudký vítr
polámal mnoho ovocných stromů. V květnu a zvláště v první polovině června byly deště, jak
dávno nebylo pamětníka. Tak dne 15. června napršelo 39 mm a za celý měsíc červen na 160
mm.
Povodeň.
Dne 5. června rozvodnil se potok Modla následkem průtrže mračen v lesích u
Medvědic. Voda valila se přes silnici u Chodovlic k Luckému mlýnu a způsobila značnou
škodu. Za odhadce škod v Chodovlicích byl zvolen Hrnčíř Jaroslav, Benda Vladislav a
Janecký.
Úhyn včel.
Státnímu úřadu statistickému bylo ohlášeno uhynutí všech včel v obci.
Všesokolský slet.
Dne 4. července byl zahájen v Praze VIII. všesokolský slet.
Odevzdávka zbraní.
Do 30. července vyhláškou se nařizuje odevzdati střelivo a náboje všeho druhu.
Opověď živnosti.
Vladislavovi Bendovi v Chodovlicích bylo povoleno po živnostensku mlácení obilí
parním strojem.
Jmenování.
Do místní školní rady v Třebenicích byl z Chodovlic jmenován za delegáta K.O. Beer,
mlynář.
Nedělní klid.
V obvodu okresní správy polit. Litoměřic zaveden byl nedělní klid.
Žně.
Žně byly zpožděny pro deštivé počasí. Obilí část. porostlo, sklidilo se méně. Slámy i
píce bylo dosti. Okopaniny brambory a řepa sklidily se za příhodného počasí. Sklizeň byla
slabší.
Dne 14. srpna 1926 zúčastnil se hasičský sbor zdejší při požáru ovčína p. Kellnera
v Podsedicích. Josefu Neudkovi byl za rychlou přípřež koní ke stříkačce vzdán dík. Sbor
zúčastnil se 13 členy sjezdu župy Paříkovi v Děčanech, 11 členy okrskového cvičení župy
Habsburské v Klapé a sjezdu v Březně. Jako každoročně průvodu na obecní stráň při oslavách
Jana Husa. Při zapáleném ohni večer byly vypouštěny rakety sborem zakoupené.
Důležitost řepy.
Na podzim našemu kraji sklizňové práce řepy vtiskují zvláštní ráz. Dlouhé řady
povozů, svážejících po cestách a silnicích řepu na nádraží neb do cukrovarů podobají se
nástupu vozatajstva v manévrech. Bílé hromady řepy, jejíž množství ohromuje jsou
pomníkem úrodné české zemi a práci zemědělcově.
Řepa zasluhuje, aby v dějinách našeho státu poznamenána byla její důležitost, neboť
v popřevratové době získal náš stát vývozem cukerních přebytků velké množství hodnotných
valut a tak mohl býti úspěšně odražen útok mezinárodní spekulace na znehodnocení naší
měny a přikročeno k její stabilisaci a konsolidaci celého národního hospodářství.
Od roku 1920 nastal nový rozmach našeho cukrovarnictví, takže nyní jsme největším
vývozcem řepového cukru na světě. Z celkové výroby 15 milionů q, která představuje pětinu
evropské a 6% světové výroby cukerní, vyvážíme přes tři čtvrtiny. Výroba činila v roce
1913/14 11/4 milionu, v r. 1918/19
3
/4 milionu a v roce 1925/26 11/2 milionu tun. Aktivum
obchodní bilance v předešlém roce činilo 11/2 miliardy Kč. Vývoz cukru přes 2 miliardy Kč.
Vývoz našeho bílého démantu – cukru a černého démantu – uhlí, představuje stěžejní položky
naší výrobní bilance.
Za řepu se platilo 15 Kč za 1 q na pevno, nebo 14.50 Kč na stoupání.
Ceny plodin.
Zavedením cla na obilí toho roku zlepšily se ceny za obilí a tím i rentabilita, což
zračilo se v zemědělství v nákupu nejen nových strojů, ale i hnojiv. Za pšenici hektolitrové
váhy 77 – 80 platilo se 235 až 245 Kč, za žito jakosti 67 – 69 se platilo 200 až 206 Kč, za
ječmen se platilo 185 až 190 Kč, za oves 136 až 142 Kč, hrách 300 – 500 Kč, brambory
žlutomasé 80 – 85 Kč, mák 865 – 1100 Kč. Seno 68 až 80 Kč, sláma 38 – 40 Kč, 1 q otrub
102 Kč.
Ovoce.
Hojně urodilo se hrušek a ranného ovoce, jablek a švestek prostředně. Cena hrušek
byla 0.30 až 1.60 Kč za 1 kg, švestek 60 hal až 1 Kč, jablek 1.30 až 1.70 Kč. Hrušky sušené 1
q za 200 až 350 Kč, švestky sušené 300 až 325 Kč.
Mzdy v zemědělství.
Hodinová mzda v zemědělství činila u mužů 1.45 Kč u žen 1.09 Kč a pod 16 let 92
haléřů. Ve žních a v řepách vyšší o příplatek. V akortu řep za dvakrát okopat a přetahání se
platilo 120 Kč, od vyorání 90 Kč za 1 korec.
Plat deputátníka.
Plat deputátníka měsíčně 180 Kč, 2 q uhlí, 1/3 m3 dříví 30 l mléka, 60 kg mouky, 1 kg
tuku, 80 kg zemáků, 2 litry petroleje a byt.
Česáče ovoce.
Plat česáče ovoce za 1 hodinu 3 až 3.50 Kč.
Ceny na trhu dobytka.
Jeden kůň stál 3 až 8.000 Kč, voli 4.15 až 7.50 Kč za 1 kg živé váhy, býci 5 až 7 Kč,
krávy 3.20 až 7.60 Kč, vepři 9 až 10 Kč, podsvinčata 150 až 380 Kč za 1 kus.
Ceny potřeb.
Maso vepřové 16 – 18 Kč, telecí 15 – 17 Kč, skopové 12 až 14 Kč, salám pražský 12 –
18 Kč, polský 20 – 24 Kč, sádlo 18 Kč, máslo nepřepouštěné 20 – 28 Kč, lůj 12 – 14 Kč,
margarin 16 – 18 Kč, 1 litr mléka 1.80 Kč, tvaroh 4 – 5 Kč, vejce čerstvé 60 hal až 1.50 Kč,
cukr homolový 5.10 až 5.70 Kč, kostkový 5.20 – 5.80 Kč, sůl 2.20 – 2.30 Kč, hrách 3.20 – 5
Kč, čočka 3.60 – 5 Kč, rýže 4.40 – 4.80 Kč, zelí hlávkové 1 – 2 Kč, cibule 1.60 – 3 Kč,
povidla 6 Kč, káva žitná 3.50 – 4 Kč, zrnková 44 Kč, cikorka 7.60 Kč, 1 kg medu za 20 Kč, 1
litr piva 2.60 Kč přes ulici, 1 litr petroleje 1.90 – 2.30 Kč, 1 q uhlí 15 Kč, 1m3 dříví 80 – 90
Kč, 1 KWh 5.50 Kč, 1 kg mýdla 8 – 8.80 Kč, sody 1.20 – 1.40 Kč.
Stavba obec. domku.
Toho roku byla dokončena stavba nového obecního domku v Chodovlicích.
Počasí.
V září bylo nejméně vodních srážek. První sníh ukázal se na Košťálově 22. října.
Nejnižší teplota byla dne 25. prosince – 14°C.
Rok 1927.
Počasí.
V únoru bylo nejméně vodních srážek a v říjnu 8 mm. V květnu bylo chladno, zvláště
13. května napadl též sníh. Nezůstal ležeti. Duben vykazuje největší množství vodních srážek
82 mm. Nejvyšší teplota 33°C byla 2. srpna, nejnižší teplota -23°C dne 21. prosince. V noci
ze 6 na 7. prosince byl neobyčejně prudký vítr.
Chmelnice.
Na jaře toho roku vysázena byla chmelnice od Ant. Hrnčíře čp. 42. Na zimu byla zas
vykopána. V letech padesátých minulého století byl tu pěstován chmel, podle svědectví
žijících pamětníků.
Soupis cikánů.
Toho roku byl proveden soupis cikánů, kteří byli identifikováni pomocí daktiloskopie.
Ceny dobytka.
V únoru platilo se za mladý dobytek podle kvality 4 - 51/2 Kč, za prokrmený kolem 5
Kč, za brakovní 3.50 Kč. Za prasata na zabití 6 – 8 Kč, vše za 1 kg živé váhy. Za pár
podsvinčat podle váhy 120 až 180 Kč. Za pár dobrých hospodářských koní kolem 6.000 Kč.
Oslavy.
Dne 2. července byly konány oslavy v den 10 letého výročí bitvy u Zborova téměř po
celé republice.
Honitba.
Hlášen byl tento odstřel zvěře: 28 zajíců a 74 koroptví.
Dne 30. května náš sbor činně zasáhl při požáru domku p. Klainmana v Jenčicích. –
Dne 17. června zúčastnil se sbor župního sjezdu v Jenčicích.
Ochotníky bylo sehráno divadlo „ V ženě se nevyznáš“.
V prosinci zúčastnili se členové sboru pohřbu zakládajícího člena sboru Hynka
Hrnčíře.
Ovoce.
Toho roku jarní mrazy měly vliv na úrodu ovoce, která byla slabá kromně rybízu a
jablek. Rybíz platil 2 – 3 Kč za 1 kg, angrešt 1.80 – 2.50 Kč, meruňky 6 až 9 Kč, hrušky
ranné 2 – 4 Kč, ostatní 1 – 2 Kč.
Daň.
Dne 18. března usneseno vybírati do chudinského fondu daň za povolení zábavy 30
Kč, a zavésti dávku ze psů 5 Kč.
Starosta obce.
Starostou obce do 17. listopadu 1927 byl Frant. Racek, členové výboru byli Alois
Johanovský první radní a Vandrovec Frant., náměstkem starosty byl Jaroslav Hrnčíř č. 41.,
členové K.O. Beer, Bohumil Hnát, Neudek Josef, Rýdl Josef, Benda Josef, Hönig Josef a
Benda Jaroslav.
Volba starosty.
Novým starostou byl zvolen Jan Janecký, členy Antonín Hrnčíř č.42., náměstek K.O.
Beer č.44., Stanislav Pečený, Václav Hrnčíř, Neudek Josef, Benda Josef, Seifert Josef, Adolf
Virt, Frant. Aulický, Josef Pečený, Frant. Suchomel.
Žádost o zřízení telefonu.
Dne 22. prosince usneseno podati žádost ředitelství pošt a telegrafů o zřízení telefonu
do obce.
Obecní záležitosti.
Obecní rozpočet na rok 1927 byl obecní radou a finanční komisí prozkoumán a
schválen. Obecním zastupitelstvem bylo dne 12. února usnešeno, aby se vybíraly přirážky
58% k dani činžovní a 181% k daním ostatním, ke krytí schodku v částce 6.471.64 Kč.
Úhrn příjmů a výdajů.
Úhrn všech řádných příjmů obecních 30.225.47 Kč a výdajů byl 29.785.60 Kč.
Mimořádný výdaj obecní cesty /silnice Lkáň/ byl 33.141.68 Kč.
Příjmové některé položky: úrok z běžného vkladu 202 Kč, příjem z polí luk a obecních
pastvin 5.142.34 Kč, za třešně 3.850 Kč, za tvrdé ovoce 3.570 Kč, za hlínu z obecní, stráně 70
Kč, dávka ze zábav 904.80 Kč, ze psů 355 Kč, dávka pivní 956 Kč, výnos obecní přirážky
8.573.84 Kč, dávka pivní 956 Kč, výnos obecní přirážky 8.573.84 Kč, dávka z přírůstku
nemovitostí /hodnoty/ 4.500 Kč, z daně domovní a z obratu 1189.39 Kč, za vojenskou přípřež
61.60 Kč, nájem z honitby 507 Kč.
Některé výdajové položky: výpůjčka ze záložny v Třebenicích 16.969.68 Kč, odměna
starostovi 958.30 Kč, obecnímu pokladníku 125 Kč, porta a cestovné 302.63 Kč, vydání
volební 131.10 Kč, za drenážování obecních pozemků 852.15 Kč, služné strážníkovi V.
Čejkovi 1800 Kč, brancům k odvodu 60 Kč, osvětlování obce 272.25 Kč, udržování
veřejných cest 1230 Kč, mimořádný účet na stavbu obecní silnice do Lkáně 33.141.68 Kč,
část schodku rozpočtu školní obce Třebenic 4690.04 Kč, školní paušál 197 Kč, na obecní
knihovnu 651.65 Kč.
Ceny živ. potřeb.
Mouka chlebová 3.20 až 3.30 Kč, chléb 2 kg 6 Kč, mouka bílá 3.70 až 4.30 Kč,
krupice č.20 4.60 Kč, nové brambory 2 Kč, staré 50 hal, 1 kg medu 16 až 18 Kč.
Maso hovězí 16 Kč, vepřové 18 až 20 Kč, telecí 16 – 18 Kč, skopové 14 Kč, salám 12
Kč, až 30 Kč, uzenáče 18 – 20 Kč, 1 kg uzenky 20 Kč, sádla syrového 18 – 20 Kč,
škvařeného 15 -16.50 Kč, másla nepřepouštěného 24 – 30 Kč, čajového 36 Kč, lůj 12 Kč,
margarin 18 Kč, cikorie 7.20 Kč, pivo obyčejné 2.60 až 2.80 Kč, hnědé uhlí 1 q 15 Kč, dříví
nerozštípané 100 – 120 Kč, 1 litr mléka 1.80 Kč, tvaroh 5 – 6 Kč, 1 vejce 70 hal až 1.10 Kč, 1
kg cukru homolového 5.90 až 6.10 Kč, kostkového 6 až 6.10 Kč, sůl kuchyňská 2.20 až 2.40
Kč, hrách neloupaný 4.50 – 6 Kč, čočka 4 – 6 Kč, rýže 3.80 až 4.40 Kč, zelí hlávkové 80 hal
až 4 Kč, nakládané 1.50 až 2.20 Kč, mrkev 1 – 2 Kč, cibule 1.80 – 3 Kč, káva žitná 3.80 – 4
Kč, zrnková 40 – 48 Kč, soda 1.20 Kč, mýdlo 7.60 – 8 Kč, 1 litr lihu 5 Kč, 1KWh 4.50 – 5.50
Kč, sušené švestky 1 kg 6 Kč, hrušky 1.50 – 2.50 Kč, povidla švestková 6 Kč.
Rok 1928.
Počasí.
Letošní rok byl velmi suchý. Zima byla mírná. Sněhu bylo málo i dešťů. Nejnižší
teplota byla dne 17. prosince – 26°C. Květen a polovina června bylo stuno.
Úroda.
Sklizeň toho roku byla následkem sucha skrovná nejen u obilovin, ale i u okopanin a
píce. Ovoce bylo málo.
Sanitní auto.
Okresní správní komisí bylo ohlášeno zavedení sanitního auta pro Litoměřice a okolí.
Sazba 3 Kč za 1 km, noční sazba 10 Kč.
Stavba telefonu.
Dne 4. ledna ve schůzi obecního zastupitelstva bylo usnešeno, aby telefon byl umístěn
v hostinci p. Vlad. Bendy čp. 20. Telegrafní a stavební úřad v Ústí n/L. zaslal rozpočet na
zřízení telefonu v obnose 7.410 Kč.
Výše paušálu daně z obratu.
Oznámeno, že paušál z daně z obratu u zemědělců za rok 1927 činí 39 Kč z 1 ha
pozemku.
Mor vepřů.
V květnu byla nařízena uzávěra obce následkem moru vepřů. Uhynuly 3 kusy. Byly
vyvěšeny výstražné tabulky.
Výpůjčka obce.
Obci byla schválena výpůjčka 31.500 Kč, jíž má býti použito na stavbu silnice
Chodovlice – Lkáň, případně telefon.
Osvětový sbor.
Do osvětového sboru byl zvolen Ant. Hrnčíř čp. 42. – Ant. Brožovi byly zakoupeny
kamna za 150 Kč.
Schválení smlouvy.
Dne 25. března schvaluje obecní zastupitelstvo smlouvu uzavřenou mezi Jiřím Šaškem
mlynářem a obcí chodovlickou na odběr elektrického proudu k pohonu Luckého mlýna.
Poplatek.
Dne 21. května usnešeno vybírání poplatku 1 Kč za telefonní rozhovor.
Čištění potoka. Soupis cikánů. Licence.
V červenci oznámeno čištění potoka Modly. Dále oznámen soupis cikánů a vylepena
vyhláška o přihlašování hřebců k licenci.
Poděkování od vojáků.
Velitelství 3 pěší divise Litoměřice zaslalo obecnímu úřadu poděkování za srdečné
přijetí vojska procházejícího obcí při závěrečných cvičeních.
Vyhláška.
Politická správa Litoměřice vyhlašuje vypsání voleb do zemského a okresního
zastupitelstva na den 2. prosince 1928.
Vzácný nález. Chodovlický poklad.
Na pozemku zdejšího rolníka Tendlera Josefa byl na parcele č. 1456 /katastr Třebenic/
při hloubení drenáže nalezen poklad z počátku 11. věku. Jeden z mála nálezů vůbec obsahuje
jen domácí mince velmi úzkého časového rozpětí a stříbrný výrazně polský zlomek záponky
ve tvaru sférického dvojúhelníka se spirálovými konci. /Viz nález chodovlický G. Skalský – J.
Schránil , Numismatický časopis čsl. VI, 1930, 29-50./. O chodovlickém pokladu dočtete se
též v knize „Čechy na úsvitě dějin“, Rudolf Turek Orbis Praha 1963 stránka 240, 274, 293,
298, 242. Chodovlický poklad pozůstává ze 153 kusů stříbrných mincí náležejících 14
typům, z nich 9 nových dosud neznámých z dob knížat Boleslava III a Vladivoje. Nález
prozkoumal řed. numismatického odd. Národ. musea v Praze G. Skalský, kde je uschován.
Asi 24 stříbrných denárů chodovlického pokladu je uloženo v Museu českého granátu
v Třebenicích. Chodovlický poklad byl poslední dobou nejlepším nálezem výhradně českých
mincí, které byly tu zakopány v drátěném pytlíku.
Na řádné valné hromadě konané dne 24. března v hostinci Vladislava Bendy č.20 bylo
přítomnými členy 24 jednohlasně usneseno, aby dosavadní funkcionáři sboru přijali funkci na
další 3 roky. Májový vínek, který sbor uspořádal, po finanční stránce končil schodkem, který
byl uhražen z pokladny spolku. Na veřejnou knihovnu přispělo se částkou 200 Kč. Náš sbor
vystoupil veřejně dne 10. června na župním sjezdu v Siřejovicích. Dne 1. července zúčastnil
se oslavy ´60 lelého příchodu dr. V. Paříka do Třebenic, konané tamtéž.
Divadlo v přírodě.
Dne 9. září bylo sehráno v Chodovlicích divadlo v přírodě. Účinkovala Šlikova hudba
z Třebenic.
Obec přijala toho roku za nájem z obecních polí, luk a pastvin 3.955.78 Kč a za ovoce
5.255 Kč. Příjem z obecní váhy za rok činil 315 Kč, na dávce ze psů 325 Kč, ze zábav 575.90
Kč. Výnos z obec. přirážek byl 7.614.81 Kč, příjem dávky z přírustku hodnoty nemovitostí
byl 6.404.86 Kč, z daně domovní a obratu 2.040.13 Kč, nájem z honitby 507 Kč a j.
Výdej. Odměna starostovi za rok 1.241.66 Kč, pokladníkovi 175 Kč, cestovné, porto
266.60 Kč, za psací potřeby, tiskopisy 264.72 Kč, za zařízení telefonu pro obec bylo vydáno
622.75 Kč, oprava kaple na návsi 211.50 Kč, výdej na obecní stromořadí, za hnojiva a práci
1.136.50 Kč, za opravu obecní váhy 720.80 Kč, služné strážníkovi a oděv ročně 2.399.76 Kč.
Na hasičství 584 Kč, brancům na cestu vyplaceno 55 Kč, za osvětlení obce 833 Kč, za
pochůzky drnomistrovi 50 Kč, oprava plotu na mrchovišti 212 Kč. Výdej na část schodku
rozpočtu školního obce Třebenic 3.264.24 Kč, školní paušál 254 Kč, Lidové škole
hospodářské v Třebenicích příspěvek 200 Kč, živnostenské pokračovací 100 Kč, lidové škole
pokračovací 200 Kč, na školu na Košťálově 50 Kč, na kostel sv. Trojice v Třebenicích 100
Kč, na pořízení telefonu ředitelství pošt a telegrafů placeno 7.410 Kč, místnímu obecnímu
cestáři ročně 900 Kč a jiné.
Řádné příjmy a vydání obce.
Úhrn všech řádných příjmů obecních činil za rok 1928 29.084.44 Kč a úhrn všech
řádných výdajů 24.081.97 Kč.
Mimořádný výdaj.
Mimořádný výdaj 23.430.93 Kč za stavbu obecní cesty a za telefon byl kryt výpůjčkou
mimořádnou a z dotací mimořádného příjmu.
Úroda a sklizeň.
Sklizeň obilí byla prostřední a řepy slabá. Suché a chladné počasí bylo nepříznivé i pro
zeleninu. Velmi dobrá byla úroda třešní a rynglí.
Ceny ovoce.
Cena třešní poklesla, 1 q ze 300 Kč na 150 Kč. Úroda hrušek byla nadprostřední a
jablek menší než jiná léta. Za 1 kg hrušek se platilo 1 až 3 Kč, za ryngle 2 až 2.50 Kč, za rybíz
2.20 až 2.60 Kč.
Mouka chlebová 1 kg 3.10 – 3.30 Kč, krupice pšen. 3.80 – 4.40 Kč, mouka bílá pšen.
3.40 – 3.80 Kč, 2 kg chleba za 5.50 – 6 Kč, 1 kg brambor 60 hal až 2.40 Kč, hovězí maso 12 –
16 Kč, vepřové 16 – 18 Kč, telecí 16 – 18 Kč, skopové 14 Kč, vuřty 18 – 20 Kč, párky 18 –
20 Kč, sádlo 16 až 20 Kč, máslo 24 – 30 Kč, lůj 10 – 12 Kč, margarín 18 Kč, cukr 6 – 6.40
Kč, sůl 2.20 Kč, 1 litr mléka 1.80 – 2 Kč, tvaroh 5.50 – 6 Kč, čočka 5.50 Kč, rýže 4 – 4.40
Kč, zelí nakládané 1.50 – 3.50, mrkev 0.80 – 1.20 Kč, cibule 2 až 4 Kč, švestky čerstvé 1.80
Kč, sušené 6 Kč, povidla 7 Kč. Vejce čerstvé 0.70 – 1.20 Kč, vejce vápená 1 až 1.10 Kč, káva
obilná 3.60 – 4 Kč, zrnková 48 – 55 Kč, cikorie 7.60 Kč, obyčejné pivo 1 litr 1.40 – 3 Kč,
petrolej 2 – 2.20 Kč, elektr. světlo 1kwh 4.50 Kč, uhlí hnědé 1 q
nerozštípané 110 Kč, líh k pálení 5 Kč. 1 kg medu se prodával za 18 Kč.
15 – 16 Kč, dříví
Rok 1929.
Sibiřská zima.
Od vánoc roku 1928 zamrzlo a napadl sníh. Po novém roce přišly mrazy. Dne 3. února
dostoupily – 26°C a dne 10. února -33°C a následujícího dne klesla teplota na -36°C. Venku
leželo 20 cm sněhu. Ptactvo nebylo nikde k spatření, uchýlilo se k lidským příbytkům do měst
a lesů. Dne 15. února znovu napadl sníh, cesty byly zaváty a voda v potoce Modly vymrzla na
dno. Dne 21. února bylo -20°C, od 23.února znovu padal sníh do 25. února. Sněhu bylo na 40
cm a byl odstraňován z cest a silnic odhrnovači sbitými z prken a taženými koni. Byl to
nejchladnější únor jak píší noviny od roku 1775. Dne 1. března byl mráz – 21°C. Vlak na trati
Lovosice – Libochovice uvázl v závějích. V celém státě státě panují železniční poruchy a na
četných tratích doprava byla zastavena vůbec. Tím uhlí nemůže býti dopravováno, jeví se
nedostatek. Také doprava na silnicích pro závěje sněhové uvázla. Ještě dne 2. března a
následujícího dne bylo – 23°C, pak pomalu nastává obleva, sníh přes den taje, v noci slabší
mrazíky. Dne 10. března byl v noci ještě mráz, sníh mizí aniž byly povodně a 17. března
úplně roztál. Pak přes den bylo slunečno, v noci slabší mrazíky.
Následky mrazů.
Jaké byly následky této sibiřské zimy: Staleté stromy míšenské pomrzly, dále tyto
odrůdy jabloní, Baumanova reneta, letní parmény, Limburské. Nejvíce vzdorovaly mrazům
panenské, štětínské, zlatá reneta. Z hrušní silně pomrzly Viliámová máslovka, Koruny.
Třešně, višně a ořechy a meruňky vzaly za své, zvláště v údolích. Mrazy nezanechaly
škodlivých následků na pícninách a ozimech. Velké škody byly způsobeny na budovách, jež
jevily trhliny, a na taškách střech. Zahynulo mnoho ptactva a zvěře.
Počasí.
Nejnižší teploty zaznamenaly v prvních dnech února České Budějovice – 41°C, Praha
– 37°C jakých nikdo nepamatoval. První bouřka byla 29. dubna večer. Poměrně studeno bylo
v dnech 17. a 18. května. V polovině září bylo teplo a sucho.
Dne 4. července ve čtvrtek ráno slabě pršelo, pak se vyjasnilo a bylo vedro. Kol 5té
hod. odpoledne přišla bouře s krupobitím. Kroupy byly v podobě koláčků 3 – 4 cm v průměru
a nadělaly velikou škodu na polích, na ovocných stromech a keřích. Na zemi ležely závěje
krup.
Sklizeň.
Sklizeň toho roku u obilovin byla slabší, u řepy cukrovky normální.
Úroda ovoce. Ceny.
Úroda byla dobrá u ovoce. Za jablka se platilo 1 až 2 Kč za 1 kg, za hrušky 1 Kč, za
švestky 1.50 Kč, za rybíz 3 Kč, za slívy 2 až 4 Kč, za meruňky 8 – 10 Kč.
Ceny obilí.
Za pšenici jakostní váhy 80 – 82 kg se obdrželo za 1 q 174 – 178 Kč, za žito jakosti 68
– 71 119 až 129 Kč, za ječmen 145 až 154 Kč, za oves 112 až 115 Kč, za mák 660 až 825
Kč. Za 1 q sena 77 – 81 Kč, slámy ječné neb ovesné 35 – 37 Kč.
Do školního výboru lidové hospodářské školy v Třebenicích byl ze zdejší obce zvolen
K.O. Beer.
Dne 8. února obecní zastupitelstvo se usnáší pronajmouti síť /elektrické podniky/
Severočeské elektrárně v Podmoklí za podmínek jimi pro obce vydaných. Dále vyhláška o
zákazu čepování lihovin den před odvodem a v den odvodu.
Dne 4. dubna usnešeno povoliti na zřízení betonového mostu v Luckém mlýně mlynáři
Jiřímu Šaškovi obnos 1.500 Kč. Týž most postaví sám.
Dne 4. května usneseno zaplatiti pochůzky drnomistra paušálním obnosem 150 Kč
ročně. Tímto paušalováním je obec zbavena voziti zdechliny na Děkovku.
Dne 11. června žádost hostinských o slevu obecní dávky z 8 haléřů na 5 haléřů z litru
se zamítá. – Hlína z obecní stráně se může prodávati a sice fůra na krávy 2 Kč, na koně 4 Kč.
Vyhláška.
Okresní úřad v Litoměřicích v březnu t.r. nařizuje k ochraně zvěře, aby byli psi v noci
uvázáni neb zajištěni.
Oslava tisícího výročí smrti sv. Václava.
Okresní úřad v Litoměřicích nařizuje účelné vyvěšení propagačních plakátů
svatováclavských k oslavě tisícího výročí smrti sv. Václava.
Nákazy.
V obci vyskytla se červenka u vepřového dobytka a jeden případ vztekliny u psa.
Kontumace psů.
Honitba.
Odstřeleno 28 kusů zajíců a 45 koroptví.
Daň.
Daň z paušálu za minulý rok činí z 1 ha 37 Kč.
Za zbrojmistra zdejšího sboru byl zvolen Frant. Vandrovec. – Dne 1. května sehráno
divadlo „Na selském gruntě“. Dne 5. května pořádal sbor májovou slavnost s hudbou a
banderiem 12 jezdců v krojích, kteří s průvodem jeli do Třebenic a zpět do Chodovlic k máji.
O významu 1. máje promluvil Hnát Josef a Miluška Šilerová. Po proslovu a poražení máje
odbývala se taneční zábava v hostinci Vladislava Bendy. Dne 9. června zdejší sbor zúčastnil
se odhalení pomníku padlým vojínům ve světové válce v Třebenicích. Dne 23. června
župního sjezdu v Březně, cvičení se sekyrkami a samaritáni samaritního cvičení. – Dne 5.
července večer oslavena památka Mistra Jana Husa jako každoročně průvodem občanstva a
mládeže na stráň nad vsí. Zde promluvil člen kostnické Jednoty Václav Tichý z Roudnice. Po
projevu byl zapálen oheň. Rakety zakoupené sborem vypaloval Vladislav Benda. Dne 21.
července sbor zúčastnil se slavnosti založení sboru a přijímání nové stříkačky v Lukavci. Dne
22. prosince dostavil se zdejší hasičský sbor k požáru stodoly Jana Kalouse v Třebenicích. –
Dne 3. července za 30 letou činnost u sboru hasičů obdržel diplom Hnát Bohumil, Benda
Josef, Hrnčíř Jaroslav, Tendler Josef, za 20 letou činnost Hrnčíř Ant. č.42, Jošt Josef a
Janecký Jan.
Svátek matek.
Roku 1929 byl poprvé pořádán „Svátek matek“ na druhou neděli v květnu pro všecky
matky. Děti v tento den projevují úctu a lásku k matkám blahopřáním a květinovými dary.
Obecní příjem a výdej.
Úhrn všech řádných příjmů obec. byl 56.114.59 Kč a řádných výdajů 47.063.31 Kč.
Pokladní hotovost konečná 9.051.28 Kč.
Toho roku stržila obec za třešně 10.000 Kč a za tvrdé ovoce 3.675 Kč. Příjem z polí a
luk obecních činil 2.857.03 Kč, obecní přirážky 12.749.45 Kč, dávka ze zábav 1340 Kč,
z nápojů 2141.90 Kč, ze psů 330 Kč, domovní daň 1258.20 Kč, honebné 507 Kč, z obecní
váhy 414 Kč, odpis nedostatku účtu elektr. podniků 3.744.30 Kč a j.
Z výdajů uvedu: Starostovi 1043.65 Kč, za práce písařské a cestovné 413.50 Kč, za
psací potřeby a tiskopisy 748.05 Kč, poplatky telefonní 445.50 Kč, opravy obec. budov
272.20 Kč, na obecní váhu 160.10 Kč, strážníkovi Čejkovi služné 1.108.68 Kč, a na oblek
690 Kč, na čepici 40 Kč. Hasičům 289 Kč, cestovné rekrutům 45 Kč, za proud elektr. na
osvětlení 232 Kč, na udržování veřej. cest, silnic a mostů 3.478.80 Kč. Schodek chudinského
rozpočtu 932.95 Kč, léčebné výlohy Zemské pokladně ve výši 20% 1520.80 Kč, na školní
kuchyni v Třebenicích a příspěvek školního schodku 2713.76 Kč, na knihovnu 600 Kč, na
úroky záložně Občanské v Třebenicích 2918.80 Kč a na umořování dluhu 21.000 Kč at. d.
Ceny.
Mouka chlebová 2.30 – 2.80 Kč, chléb 2 kg 4.50 – 5 Kč, mouka pš. 2.80 – 3 Kč,
krupice 3.40 – 4 Kč, brambory 50 h až 1.50 Kč, maso hovězí 16 – 18 Kč, vepřové 18 – 20 Kč,
telecí 16 – 20 Kč, skopové 14 – 15 Kč, salám pražský 1 kg 16 až 18 Kč, uzenky 20 Kč, husa
zabitá 60 Kč, sádlo vepř. 18 – 20 Kč, máslo nepřepouštěné 24 – 28 Kč, lůj 10 – 12 Kč,
margarín 18 Kč, ceres 14 Kč, mléko 2 Kč, tvaroh 5 – 6 Kč, vejce čerstvé 80 hal až 1.50 Kč,
cukr homolový 6.20 – 6.30 Kč, kostkový 6.30 – 6.40 Kč, sůl 2.20 – 2.30 Kč, hrách 4.80 – 6
Kč, čočka 7 – 12 Kč, rýže 4 – 4.40 Kč, zelí hlávkové 1 až 3.20 Kč, nakládané 1.20 až 3.50
Kč, mrkev 60 hal až 2 Kč, cibule 1.20 – 3 Kč, švestky sušené 6.70 Kč, povidla 7.20 – 7.50
Kč, káva žitná 3.40 – 3.80 Kč, zrnková 40 až 56 Kč, cikorie 7 – 7.60 Kč, pivo obyčejné přes
ulici 2.80 Kč, líh k pálení 5 Kč, petrolej 2.10 – 2.20 Kč, soda 1.20 Kč, mýdlo 7.60 – 8 Kč,
uhlí hnědé 1 q 15 Kč, 1 m3 dříví nerozštípané 100 Kč, měkké 90 Kč, 1 Kwh 4 Kč.
Rok 1930.
Počasí.
Toho roku byla mírná zima, občas suché mrazy. Největší mráz byl v únoru dne 10. a
to -11°C a také v tomto měsíci spadlo nejméně srážek. Po velkém suchu namoklo trochu až
dne 4. července. Živelní pohroma byla dne 18.července kol 5. hodiny odpoledne s bouřkou a
vichřicí. Ječmeny, jež byly posekány žacími stroji a ležely na poli, byly odváty. Dne 17.
listopadu napadl první sníh. Od vánoc bylo bez sněhu až do 30. prosince. Nejvyšší teplota
byla naměřena 5. července + 37°C.
Nákaza.
Počátkem roku v obci u hovězího dobytka byla zjištěna slintavka a kulhavka. Rovněž
vyskytla se i červenka vepřů. Bylo nařízeno dodržovat přísně všechna opatření učiněná podle
zákona o zvířecích nákazách. Dobytčí pasy nesmí se vydávati, pouze na certifikát zvěrolékaře.
Pocta.
Národní shromáždění usneslo se na zákoně ze dne 26. února 1930: „T.G. Masaryk
zasloužil se o stát. Výrok tento budiž na věčnou paměť v tesán do kamene v obou
sněmovnách Národního shromáždění.“
Oprava kat. kostela.
Okresní úřad oznamuje obci, že opravy kostela v Třebenicích musí býti provedeny
nákladem 80.553.83 Kč z čehož na patronát připadá 64.273.29 Kč a na přifařené obce
16.280.54 Kč. – Od loňského roku v započaté opravě bylo i letos pokračováno. V kostele
provedena byla cementová podlaha po kůrem a skleněná přepážka. Dokončena oprava vazby
kostela, byla přeložena celá krytina, malá věžička nahrazena novou a velká věž pobita byla
plechem.
Revise měr a vah.
V roce 1930 byla provedena úřední revise měr vah a závaží.
Výše daní a přirážek.
Rozpočet na rok 1930 zaslaný ke schválení okr. úřadu do Litoměřic obsahuje přirážky
58% k činžovním daním a 100% k ostatním. Daň z paušálu u zemědělců činí 35 Kč z 1 ha pro
rok 1929.
Volba delegátů.
Do okresní záložny hospodářské v Lovosicích byli zvoleni tito delegáti: Beer Otakar,
Josef Tendler a Stanislav Pečený.
Vyhlášky.
Zákaz přístupu mládeži do 16 let k tanečním zábavám. – Vyhláška o ochraně květin a
ochraně ptactva.
Krise v zemědělství.
Toho roku byla značná krise v zemědělství. Ceny zemědělských produktů klesly,
kdežto ceny průmyslových výrobků a mzdy zůstaly stejné.
Nezaměstnanost.
Proti roku loňskému stoupla v tomto roce nezaměstnanost obyvatelstva republiky na
200.000 .
V obci bylo 5 nezaměstnaných. Jako opatření proti této nezaměstnanosti obec
prováděla dláždění a úpravu potoka.
Ceny obilí, řepy.
Za 1 q pšenice se platilo 165 Kč, ječmene 132 Kč, žita 98 Kč, ovsa 95 Kč. Za 1 q
cukrovky 14.70 Kč.
Dobytka.
Dobytek se prodával: voli 5.70 – 7.50 Kč, býci 6.25 – 7.20, krávy 5 – 7 Kč, jalovice
5.60 – 8 Kč, vepři 9 – 10 Kč podle váhy za 1 kg.
Melné.
Mlynáři se platilo od semletí 1 q pšenice neb žita 20.40 Kč, za šrotování 10.20 Kč a od
mačkání ovsa 6 Kč od 1 q. Promelek činil 4% u pšenice a žita a 2% u šrotování.
Sčítání závodů a živností.
Dne 27. května provedeno sčítání závodů zemědělských a živnostenských.
Dne 1. května pořádal sbor s Národní Jednotou Severočeskou Májovou slavnost. Sbor
sehrál divadlo při pořádání Mikulášské zábavy a pořádal jeden hasičský ples. Dne 1. června
zúčastnil se okrskového cvičení prvního okrsku v Podsedicích a dne 22. června župního sletu
v Úpohlavech. Členové našeho sboru zúčastnili se cvičení se sekyrkami a samaritáni
samaritního cvičení. Dne 28. února zúčastnili se chodovličtí hasiči v průvodu otevření
sokolovny v Třebenicích.
Obecní usnešení.
Dne 16. května usnešeno obecním zastupitelstvím zaslati žádosti politickým stranám,
předsednictvu Nár. shromáždění a senátu, aby byly zvýšeny cla na zemědělské výrobky.
Obecnímu chudému Josefu Walterovi /Pepíku/ usnešeno koupiti l šaty. za práci účetnickou
dáti panu starostovi 250 Kč. Povolen průvod „máje“ a uzavírací hodiny do 4 hodin ráno
pořádané zábavy v hostinci. Dne 26. května na vydláždění okresní silnice směrem od dolního
křížku do obce, obec poskytne povozy na přívoz písku a odvoz jiného materiálu. – Dne 27.
září na požádání místní školní rady v Třebenicích ohledně odprodeje školních pozemků,
zdejší obecní zastupitelstvo se usnáší a dává svolení k odprodeji 1 Q°za 30 Kč. 29. prosince
do místní školní rady v Třebenicích za obec Chodovlice zvolen Ant. Hrnčíř č. 42. Volba
provedena lístky.
Přehlídka katastru.
Ve dnech 8 a 9. září provedena byla katastrální komisí přehlídka ve zdejší obci na
příkaz katastrálního měřického úřadu v Litoměřicích.
Sčítání lidu.
Dne 2. prosince 1930 bylo sčítání lidu.
Ceny potřeb.
Mouka chlebová 1.50 – 2.30 Kč, mouka pš. 3.20 – 3.60 Kč, chléb 2 kg 3.50 – 4 Kč,
brambory 0.50 Kč až 1 Kč, maso hovězí 1 kg 14 – 16 Kč, telecí 14 – 20 Kč, skopové 14 Kč,
salám pražský 12 – 14 Kč, uzenky 18 Kč, sádlo vepř. 13 – 19 Kč, máslo nepřepouštěné 22 –
26 Kč, čajové 28 Kč, lůj hovězí přepouštěný 12 Kč, margarin 14 – 18 Kč, ceres Kč 13 – 18
Kč, mléko 1.60 – 2 Kč, tvaroh 4.50 – 6 Kč, vejce čerstvé kus 0.60 – 1.10 Kč, cukr homolový
6.30 Kč, kostkový 6.30 – 6.40 Kč, sůl 2.20 – 2.30 Kč, hrách neloupaný 3 – 5 Kč, čočka 5 – 7
Kč, rýže indická 3.60 až 4 Kč, zelí hlávkové 50 hal až 1.20 Kč, nakládané 80 hal až 2.40 Kč,
švestky sušené domácí 4 - 8 Kč, povidla švestková 7.20 až 8 Kč, káva žitná 2.50 – 3 Kč, káva
sladová 2.80 – 4 Kč, zrnková 32 – 56 Kč, cikorie 6.80 – 7.20 Kč, obyčejné pivo přes ulici
2.80 Kč, uhlí hnědé 15 Kč, dříví nerozštípané z dovozem 80 Kč, petrolej 1.80 – 2 Kč, líh
k pálení 5 Kč, mýdlo jádrové 7.20 – 8 Kč, soda 1.20 Kč, 1 kwh elektr. 4 Kč. Mrkev 30 hal až
1.20 Kč, cibule 80 hal.
Ceny ovoce.
Švestky 2 Kč, hrušky 2 – 5 Kč, jablka 7.50 – 8 Kč.
Spotřeba piva.
Z pivovaru Čížkovice u Marie Vlasákové v Chodovlicích odebralo se za rok 39.50 hl
piva a z pivovaru Lovosického u Vladisl. Bendy odběr piva činil 146 hl.
Příjem a vydání obce.
Úhrn všech příjmů obecních činil 44.057.95 Kč a všech výdajů 39.151.95 Kč.
Pokladní hotovost konečná 4.906 Kč. – Uvedu některé z příjmů: Za telefonní rozhovory 414
Kč, nájem z polí a luk obecních 2.643.37 Kč, za hlínu ze stráně obecní 106 Kč, za třešně
3.310 Kč a za tvrdé ovoce 755.50 Kč, odpis nedoplatků za elektriku 7.695.25 Kč, z obecních
přirážek 1.715.70 Kč, dávka z přírůstku nemovitostí 1.516.90 Kč, dávky ze zábav 817.40 Kč,
nápojová 5.304 Kč, ze psů 315 Kč, z daně domovní 1566.80 Kč, z honitby 507 Kč, vypůjčeno
z Občanské záložny v Třebenicích 7.006 Kč a t.d.
Výdaje obce.
Starostovi 1.116.70 Kč, pokladníku 150 Kč, odměna za práce kancelářské 350 Kč, za
úřední listy 96.90 Kč, poplatek za telefon 340 Kč, oprava obecních budov 1264.20 Kč, na
obecní stromoví 955.95 Kč, na obecní váhu 470.60 Kč, služné strážníkovi Čejkovi za dva
roky 4321.52 Kč, rekrutům cestovné 55 Kč, příspěvek hasičům 259.55 Kč, na osvětlení obce
376.75 Kč, na udržování cest cestáři V. Kubíčkovi 950 Kč, udržování obecních cest, silnic a
mostů 5.674.55 Kč, schodek chudinského rozpočtu 747.90 Kč, 20% léčebného Zemskému
úřadu za léčení 859.80 Kč, schodek školního dluhu 2.053 Kč, mimořádný výdaj na stavbu na
dlažbu silnice 2.100 Kč a za pozemek od Kumpe 266.80 Kč a t. d.
Rok 1931.
Počasí.
Zima byla mírná. Nejnižší teplota byla naměřena dne 13. ledna – 14°C. Nejvyšší
teplota + 35°C dne 29. května. Dne 6. května stižena byla zdejší obec živelní pohromou,
průtrž mračen o půl šesté hol. k večeru. Přihlásilo se na 40 nejvíce poškozených občanů. Také
dne 7. července byla způsobena na polích a sadech škoda kroupami a průtrží mračen. – Teplé
a suché počasí panovalo od počátku do 25. listopadu.
Počet krav.
Dle soupisu hospodářských zvířat ve zdejší obci jest 166 krav a jalovic přes 1 rok
starých a 67 plemenných a dospělých chovaných prasniček ke dni 1. dubna.
Na základě vládního nařízení ze dne 28./XII. sb. z. a. n. ustanovuje chovná komise pro
bývalý zastupit. okres Lovosice zdejší obci, že musí opatřiti a chovati 2 veřejné býky a 2
kance.
Daň
Paušál daně obratové zeměděl. pro rok 1930 činí 30 Kč z 1 ha.
Dávka z plakátů.
Dávka z plakátů vybírá se 20 haléřů za 1 m2 , míra plakátů se sečte, každý načatý metr
se platí.
Vojenské opatření.
Pro případ mobilisace v obci zajišťuje se kovárna p. Šípka a ubytování.
Zákaz.
Dne 12. května zákaz používati školních dítek k pouličním sbírkám.
Nezaměstnanost.
Následkem nezaměstnanosti vzniká mezi lidem nespokojenost, podporovaná různými
živly. Počet nezaměstnaných toho roku stoupil na 462.000.
Nařízení.
Okresní úřad nařídil obci, že má převzíti zásobování nemajetných nezaměstnaných
brambory a zvoliti tříčlenný výbor pro zavedení sbírky ve prospěch nezaměstnaných.
Státní stravovací akce.
Ze státní stravovací akce bylo v Chodovlicích do 11. listopadu vydáno 299 poukázek a
2.990 Kč pro osoby omezeně pracující a osoby podporované podle gentského systému.
Jmenování komise.
Obecní rada dne 11. prosince jmenuje do komise pro péči o nezaměstnané: Mraček
Jos. čp. 50, Mraček Karel, Effenberger Václav a Baumruka Ant.
Honitba.
Honební statistika udává: rozloha 308 ha, nájem činil 1500 Kč, odstřel zvěře činil 40
zajíců, 210 koroptví, 6 strak. Náhrada škod žádná.
Úroda.
Úroda a sklizeň byla dobrá. Stromy v květnu krásně odkvetly, úroda ovoce byla
nebývalá. Odbyt zpracovaného ovoce továrnami klesl o 40% proti loňsku, následkem
stoupajících krisí a depresí nejen doma, ale i za hranicemi.-
Ceny ovoce.
Továrny platily za angrešt 1.50 Kč za 1 kg, za rybíz 2.25 Kč, jahody 2.50 až 6 Kč,
meruňky 6 – 8.50 Kč, třešně 3 – 4 Kč, višně 2.50 – 3 Kč, ryngle 2 Kč, mirabelky 3.50 – 4 Kč,
švestky 1.50 – 2 Kč, solanky 1.30 – 70 haléřů, jablka byla drobná 50 hal až 90 haléřů a nešla
na odbyt. Toho roku v lesích bylo hodně borůvek, 1 kg za 60 – 80 hal.
Spotřeba piva.
V Chodovlicích v tomto roce bylo odebráno lahvového piva u Marie Vlasákové 28.50
hl z pivovaru v Čížkovicích, dále v hostinci J. Johanovského 112.25 hl piva z pivováru
Bohušovic a v hostinci Ladislava Bendy 135.50 hl piva z pivováru Lovosic.
Odhlášení živnosti.
Marie Vlasáková na konci roku přestala prodávati lahvové pivo po odhlášení živnosti.
Slintavka a kulhavka.
Slintavka a kulhavka vyskytla se nejen v okolí ale i v naší obci. Vydán zákaz
dobytčích pasů.
Dne 20. února byl schválen rozpočet na rok 1931. Usneseno vybírati 200% obecních
přirážek a 85% přirážek činžovních.
Volby.
Dne 27. září konaly se jako ve všech obcích obecní volby.
Volba starosty.
Dne 23. listopadu konala se první řádná schůze obecního zastupitelstva za starosty K.
Otakara Beery, mlynáře čp. 44. Členy obecního zastupitelstva byli: Antonín Kubíček,
Antonín Vinš, František Racek, Frant. Vandrovec, Alois Johanovský, Josef Seifert, Frant.
Suchomel, Josef Neudek, Stanislav Pečený, Antonín Krimer a Antonín Hrnčíř.
Komise finanční.
Do finanční komise zvoleni: volební skupina
č.1./ Republikánská strana a domoviny / volí Stanislava Pečeného a Antonína Hrnčíře čp.1.
č.2. volební skupina „Domkářů a dělníků“ volí Aloise Johanovského a Frant. Filouse.
č.3. volební skupina „Lidové strany“ volí Antonína Krimra a Antonína Baumruka.
Stavební komise.
Do stavební komise zvoleni ze skupinu č.1. Josef Mraček, za skupinu č.2. Frant.
Kleinman, za skupinu č.3. Josef Tendler a Jos. Seifert.
Hospodářská komise.
Do komise hospodářské zvoleni za skupinu č.1. Frant. Vandrovec a Emanuel Virt
č.69., za skupinu č.2. Josef Malý starší, za skupinu č.3. zvolen Jos. Neudek a Alois Válek.
Obecní pokladník.
Za obecního pokladníka zvolen Josef Seifert čp.8.
Zapisovatel.
Za zapisovatele zvolen Antonín Hrnčíř čp.42.
Počet traktorů.
V obci toho roku byl 1 traktor a 1 motorový pluh.
Zaveden poplatek.
Za používání telefonu z každého rozhovoru byl obci zaveden poplatek 1 Kč. –
Z veřejného býka se vybíralo skočné 12 Kč.
Oslava 28. října.
Na oslavu 28. října musí prapory vyseti od 27. října do 29. října.
Vyhlášky.
Vyšla vyhláška na směrné ceny masa, dále zákazu nošení součástek výstroje vojska,
četnictva a policie.
Povolení k divadlu a zábavě.
Okresní úřad v Litoměřicích povolil straně lidové k divadlu „Kráska ze Šumavy“
pořádání na den 13. prosince v hostinci Vladislava Bendy v Chodovlicích. Divadlo sehrála
jednota Čs. Orla z Třebenic. – Povoleno také pořádání mikulášské zábavy / Sboru
hasičskému/.
Dokončená oprava kat. kostela.
Dne 13. prosince t.r. byla dokončena oprava katol. kostela v Třebenicích nákladem
86.537.60 Kč.
Československá církev.
Církev čsl. číta na 130 osob z Třebenic a okolí. Bohoslužby koná jedenkrát měsíčně.
Krise.
Zboží je nadbytek a nejde na odbyt. Továrny propouštějí dělníky a úředníky.
Nezaměstnaným dělníkům stát platí 20 Kč týdně. Dělníci odborně organisovaní nemají-li
práci dostávají 15 Kč denně po dobu půl roku. Kupní síla konsumentů tím klesla, poklesl
stavební ruch, řemeslníci živoří a tato krise zasáhla i zemědělce, kteří se zadlužují.
Dne 28. února na valné hromadě hasičské za přítomnosti 19 členů, konané v hostinci
Vladislava Bendy, jednohlasně byli zvoleni noví funkcionáři: předseda Hrnčíř Ant. čp.42,
velitel Vladislav Benda, náměstek velitele Filous Josef, jednatel Válek Alois, zbrojmistr
Vandrovec Frant., revisoři účtů Hrnčíř Antonín č.1. a Benda Jaroslav. Do výboru byli zvoleni
Hrnčíř Ant. č.42, Benda Vladislav, Válek Alois ml., Hnát Bohumil, Baumruk Atn., Filous
Josef, Petržílek Jos. a Jošt Josef.
Požáry.
Dne 9. srpna hasičský sbor dostavil se k požáru mláticí garnitury Jos. Vídeny
v Třebenicích, k hašení nedošlo pro nedostatek vody. – Dne 17. srpna opět k požáru
v Třebenicích. Hořelo skladiště s obilím p. Šébla, náš sbor lokalisoval oheň dříve, než se
dostavily jiné sbory. – Dne 4. září v noci náš sbor dostavil se k požáru stohu na Košťálově.
Udělení diplomu.
Za 20 letou činnost u našeho sboru hasičského obdržel mlynář K.Ot. Beer a Virt Josef
rolník, diplom.
Župní sjezd.
Dne 21. června sbor 7 členy zúčastnil se župního sjezdu hasičského v Dřemčicích.
Zábava.
Sbor také pořádal v Chodovlicích Mikulášskou zábavu, jež byla hojně navštívena.
Ceny životních potřeb.
Mouka chlebová 1.50 – 2.30 Kč, chléb o váze 2 kg 3.50 – 4.30 Kč, pšeničná mouka
2.80 – 3.20 Kč, pšeničná hladká mouka 2.60 – 3.10 Kč, pšen. krupice 3.20 – 3.60 Kč,
brambory 0.50 – 2 Kč, maso hovězí přední 12 – 16 Kč, zadní 16 – 18 Kč, vepřové 14 – 20 Kč,
telecí 16 – 18 Kč, skopové 14 Kč, salám pražský 14 – 20 Kč, vuřty 13 – 16 Kč, párky 18 Kč,
syrové sádlo 13 – 19 Kč, škvařené 15 – 16 Kč, máslo nepřepouštěné 22 – 24 Kč, čajové 1/8 kg
3.50 – 3.80 Kč, lůj hovězí syrový 10 – 12 Kč, margarin 14 – 18 Kč, mléko 1 litr 1.60 – 2 Kč,
tvaroh 4.50 – 6 Kč, vejce čerstvé 0.60 až 1.10 Kč, vápenné 0.70 – 1 Kč, cukr homolový 6.30
Kč, sůl 2.20 – 2.30 Kč, hrách neloupaný 3 – 5 Kč, čočka 3 – 9 Kč, rýže indická 3.60 – 4 Kč,
zelí hlávkové 0.50 – 1.20 Kč, nakládané 1 – 2.40 Kč, mrkev 0.30 – 1.20 Kč, cibule 0.60 až
1.20 Kč, sušené švestky 4 – 8 Kč, povidla 7 – 8 Kč, káva žitná 2.50 – 3 Kč, sladová 2.80 – 4
Kč, zrnková 32 – 56 Kč, cikorie 6.80 – 7.60 Kč, pivo obyčejné přes ulici 10° 1 litr 2.80 Kč,
uhlí hnědé s dovozem 15 Kč, dříví palivové neštípané s dovozem 70 – 90 Kč, měkké 80 Kč,
petrolej 1 litr 1.80 – 2.20 Kč, 1 Kwh elektr. 4 Kč, mýdlo jádrové ob. 7.20 – 8 Kč, soda kusová
1.20 Kč, líh k pálení 1 litr 5 Kč.
Za obecní třešně se utržilo 3.780 Kč, za tvrdé ovoce 1.491 Kč, za trávu na stráni
466.12 Kč, za nájem z polí 1.288.25 Kč, z luk a strání 588.96 Kč, paušál z váhy obecní 325
Kč, dávka ze psů 315 Kč, ze zábav 500.80 Kč, přirážky 7.425.65 Kč a t.d.
Výdej odměna starostovi za rok a cestovné 953.70 Kč, pokladníku 150 Kč, za obecní
osvětlení 247.70 Kč, za mazání na stromy 170 Kč, rekrutům cestovné 55 Kč, poplatek
z telefonu 123.50 Kč, příspěvek na školu v Třebenicích 2.885.50 Kč, služné strážníkovi
2.120.20 Kč a jiné.
Úhrnem příjem byl 32.815.29 Kč a výdej 29.638.07 Kč, pokladní hotovost byla
3.177.22 Kč.
Rok 1932.
Počasí.
Zima byla celkem mírná a sněhu bylo málo. Jaro bylo vlhké a příznivé ke vzrůstu
plodin.
Úroda.
Toho roku byla dobrá úroda. Cukrovary řepu přeskontingentní nebraly, tak že se
skrmovala.
Ceny obilí.
Žito po 1 ha dalo výnos 22 q a platilo se za 1 q 78 – 82 Kč, pšenice 24 q a platila 140 –
155 Kč, ječmen 23 q a platil 68 – 88 Kč, oves 28 q a platil 72 Kč, brambory daly výnos as
140 q a byly za 22 Kč bílé a za 28 Kč žlutomasé. Řepa cukrová, výnos 315 q po 1 ha a za 1 q
se obdrželo 10.80 Kč.
Kontingent cukrovky.
Cena cukrovky poklesla pro malý export. Pěstování řepy cukrové bylo omezeno.
Rolník směl pěstovati řepu omezeně již loni a to dle průměrů sklizně let 27, 28, 29 a to jen
78%, letos r. 1932 nové omezení 20% z kontingentu dle mezinárodních dohod /Plán
Chadbourneův/.
Ovoce.
Úroda ovoce byla malá. Jablek a švestek bylo hojně, hrušek málo, třešně pozdní
s červivěly. Odbyt ovoce velmi vázl, ceny byly nižší. Rybíz 1.10 – 1.40 Kč, angrešt 0.80 – 1
Kč, solanky 3 – 2 Kč, ostatní hrušky byly za 0.80 – 2 Kč, třešně 2 – 4 Kč, meruňky a ryngle
2.50 až 7 Kč, švestky 0.80 – 1.10 Kč.
Nezaměstnanost.
Komise nezaměstnanosti sděluje okresnímu úřadu v Litoměřicích, že v obci v lednu je
zde jeden nezaměstnaný, v únoru dva nezaměstnaní a žádá o zaslání poukázek stravovací akce
na měsíc leden. Na obyvatelstvo republiky těžce doléhala hospodářská krise. Nezaměst.
v tomto roce stoupla na 600.000 nezaměstnaných. Část byla podporována odborovými
organisacemi, část pak státem /neorganisovaní/ prostřednictvím obecních úřadů ve formě
podpor. Každá nezaměstnaná osoba dostala 1 lístek týdně na odběr potravin v ceně 10 Kč.
Tak za rok 1932 stát vydal na 800 milionů a na mléčnou akci as 200 milionů Kč. Zemědělci
byli postiženi ztrátovými cenami za zemědělské plodiny a výrobky. Disparita cenová měla za
následek omezení nákupu, výdajů i investic. Krise byla zaviněna nadprodukcí ve výrobě a
poklesem exportu, který byl ztěžován devisovým opatřením. To vše vedlo k stagnaci,
zadluženosti i nezaměstnanosti v celém státě.
Investiční práce.
Obec zařadila do rozpočtu na investiční a záchovné práce obnos 5.200 Kč. Pro děti
nezaměstnaných obdržela obec od ministerstva sociální péče vánoční příspěvek a to 8
poukázek po 20 Kč a 3 poukázky po 30 Kč.
Jmenování.
Do okresního osvětového sboru jako delegát byl jmenován Hrnčíř Ant. čp.1.
Hubení zmijí.
Okresní úřad v Litoměřicích přikazuje hubení zmijí.
Zákaz nošení skobového kříže.
Dne 31. března okresní úřad Litoměřice nařizuje zákaz nošení odznaku tak řečeného
skobového kříže pokutou 10 až 3.000 Kč neb vězení 12 hodin až 14 dnů.
Mor vepřů.
V č.p. 42 v Chodovlicích dne 22. dubna nařízena uzávěra dvora pro dopravu vepřů.
Uhynulo 17 selat, po očkování je 25 zdravých.
Letecký den.
Dne 14. srpna 1932 byl uspořádán v Podsedicích po třetí letecký den, při čemž jedno
létadlo se zřítilo a 4 osoby se zabili.
Oprava kapličky.
Dne 18. března na žádost čsl. strany lidové v Chodovlicích, byla obecním
zastupitelstvem schválena důkladná oprava kapličky na návsi, střechy a věžičky.
Obecní záležitosti. Stavění máje.
Okresnímu sdružení republikánského dorostu povoleno postavení máje na návsi
koncem dubna přes květen a pořádání zábavy věnečku dne 8. května do 2 hodin v noci.
Výše skočného.
Byla uzavřena smlouva s chovateli veřejných plemeníků. Výše skočného pro býky
z jedné krávy bylo stanoveno 25 Kč a pro kance z jedné svině 40 Kč pro rok.
Různé.
Na obecní cesty a silnice bylo uvolněno 15 m3 písku a na cestu k Luckému mlýnu 4 m3
štěrku. – Za škodu z hus bude vybírána pokuta od jednoho kusu 1 Kč. Za vylepení plakátů
bude se vybírati poplatek 2 Kč a odměna strážníkovi ve výši 25%. –
Obecní dávky.
Byla schválena obecní dávka ze psů 5 Kč, / z jednoho psa ročně / a dávka z nápojů 8
haléřů z 1 litru piva, z vína 20 hal. a z lihovin 20 haléřů z 1 litru.
Obecní dluh.
Obecní dluh ke dni 26. května obnášel pouze 10.275.40 Kč.
Příspěvek patronátnímu úřadu.
Za opravu kostela v Třebenicích obnos 1500 Kč na naši obec připadající, byl odeslán
patronátnímu úřadu v Čížkovicích.
Noční hlídky.
V prosinci byly zavedeny noční hlídky v Chodovlicích. Z každého čísla se strážníkem
vždy jeden bude hlídati od 11 hodin v noci do 3tí ráno od prosince do konce února.
Paromlátící družstvo.
V srpnu obecní rada dala povolení v Chodovlicích Vladislavu Bendovi a spol.
k mlácení obilí na návsi u kapličky pro drobné držitele pozemků.
Snížení ceny chleba.
Dne 15. září vyvěšena byla vyhláška o snížení ceny chleba v detailu: 90 dkg chleba za
2 Kč.
Spotřeba piva.
Toho roku byla následující spotřeba piva v obci: V hostinci Vladisl. Bendy čp.20.
143.75 hl z Schwarzenbergského pivovaru v Lovosicích a 124.75 hl piva v hostinci Jindř.
Johanovského čp.35 z pivovaru Bohušovice.
Církev československá.
Bohoslužby církve československé konaly se v čp. 89 v Třebenicích, který byl
zakoupen r.1931 od „Sokola“ za 50.100 Kč. Po faráři J. Benešovi, který odešel do
Horažďovic, nastoupil zde farář Ant. Pirek. Přistoupilo 87 lidí, vystoupilo 11.
Daň.
Paušál daně z obratu u malých zemědělců za rok 1931 činí z 1 ha 27 Kč.
Dále byly povoleny 200% přirážky obecní a 200% činžovní a byl schválen rozpočet na rok
1932.
Úmrtí.
Dne 18. března zemřel Frant. Benda z č.p. 20, zakládající člen hasičského sboru
v Chodovlicích, dlouholetý funkcionář a zakladatel župy Paříkovi, člen Sokola v Třebenicích.
Zdejší hasičský sbor účině zasáhl při požáru obytného stavení Jana Preise
v Třebenicích dne 24. dubna. Zúčastnil se župního sjezdu v Čížkovicích 8 členy, znichž 4
cvičili se sekyrkami. Za 20 letou činnost u sboru zdejšího obdržel diplom Benda Jaroslav a
Čejka František. – Mikulášská zábava, kterou sbor pořádal končila schodkem. Divadlo se
nepořádalo žádné a ani ples se nekonal, následkem hospodářské tísně.
Mzdy.
Plat zemědělského dělníka byl 15 Kč denně, dělnice 11.50 Kč za 10 hodin, česáč
ovoce 30 Kč, strojník při mlácení obilí 45 Kč, nastýlač 35 Kč, dělník 35 Kč, dělnice 15 Kč. –
Plat vojáka byl dle roční doby 150 – 200 Kč měsíčně, byt a stravné, služky 135 – 175 Kč.
Kočů, služebných a dělníků při zemědělství je nedostatek. Ruční sekání 1 korce obilí 35 Kč,
s odběrem 52 Kč.
Cena 1 korce.
Jeden korec se prodával za 4 až 6.000 Kč.
Včelařství.
Zdejší včelaři byli členy Včelařského spolku v Třebenicích / a z okolí/ a měl 41 členů
s 234 včelstvy. Letošní rok byl pro včelaře nepříznivý, 1 kg medu stál 20 Kč, vosku 30 Kč.
Snůška medu činila na 1 včelstvo 1 kg.
Cena hnojiv a krmiv.
Chilský ledek 1 q 165 Kč, síran amonný 152 Kč, Thomasova struska 60 Kč,
superfosfát 18.6% 63.30 Kč, dras. sůl 40% 87 Kč za 1 q.
Otruby 1 q 58 Kč, kukuřice 85 Kč, sojové pokrutiny 110 Kč, melasa 28 Kč.
Ceny dobytka.
Za 1 kg živé váhy voli a býci 4 Kč, krávy 2 – 3.50 Kč, jalovice 4.30 – 4.70 Kč, telata 5
– 6 Kč, prasata 6 – 8.50 Kč, pár podsvinčat 170 – 320 Kč, 1 house za 9 – 10 Kč.
Mouka chlebová 2.10 – 2.30 Kč, chléb 4 Kč, mouka bílá 2.70 – 2.80 Kč, krupice pšen.
3 – 3.60 Kč, brambory 0.40 – 0.50 Kč, hrách žlutý 2.40 – 3 Kč, zelený 2.40 – 3.50 Kč, čočka
3.20 – 5 Kč, rýže 3 – 3.60 Kč, mrkev 0.60 – 1 Kč, zelí hlávkové 0.25 – 2.50 Kč, nakládané
0.60 – 2 Kč, povidla 5.60 – 6 Kč, marmeláda 5 – 8 Kč, cikorie 6.80 Kč, káva žitná 2.60 – 3.20
Kč, sladová 3.60 – 4 Kč, čaj 80 – 100 Kč, čokoláda 16 – 18 Kč, cukr homolový 6.20 Kč,
kostkový 6.40 Kč, vejce čerstvé 0.5 až 0.9 Kč, maso hovězí přední 10 Kč, zadní 12 Kč, telecí
12 – 14 Kč, vepřové 10 – 14 Kč, uzené 16 – 18 Kč, skopové 9 - 12 Kč, párky 14 – 16 Kč,
vuřty 10 – 12 Kč, salám pražský 8 – 12 Kč, polský 16 – 20 Kč, sádlo syrové 12 – 16 Kč,
přepouštěné 9.40 – 14 Kč, máslo 14 – 24 Kč, čajové 20 – 28 Kč, margarin 10 – 11.20 Kč,
vitello 13.20 až 16 Kč, lůj hov. 8 – 10 Kč, mléko 1.20 – 1.50 Kč, tvaroh 4 Kč, sýr romadour
14 – 25 Kč, - pivo obyčejné přes ulici 1 litr 2.80 Kč, petrolej 1.60 – 1.80 Kč, líh k pálení 5
Kč, uhlí hnědě 1 q s dovozem 15 Kč, dříví tvrdé nerozštípané s dovozem 1 m3 70 – 80 Kč, 1
Kwh elektr. proudu 2.90 – 3 Kč.
Celkový příjem činil 43.590.85 Kč a celkové vydání 42.323.73 Kč. Pokladní hotovost
1.276.12 Kč. Uvedu některé položky příjmu. Honebné 239.70 Kč, nápojová dávka 2.250 Kč,
nájem z obec. polí 1335.75 Kč, za třešně 3181.50 Kč, za tvrdé ovoce 320.25 Kč, za hlínu ze
stráně 103.50 Kč, z luk 1093.20 Kč, a t.d.
Výdej za oplechování střechy kapličky 800 Kč, staviteli za krov a opravu kaple 2170
Kč, pokrývačská práce 800.80 Kč, za provaz na zvonek 12 Kč, starostovi K. Beerovi 850 Kč,
dále cestovné a porta 251 Kč. Za světlo a topivo příspěvek starostovi 100 Kč, pokladníkovi
150 Kč, služné strážníkovi 1800 Kč a za rozsvěcování, lepení plakátů a poplatek z dražeb
korun 245.94.
Rok 1933.
Počasí.
Počátkem roku byla zima mírná a blátivá. Bylo málo sněhu. Jaro bylo teplé. Od 8.
května trvalo chladné počasí do konce června. Po dlouhém suchu 17. června odpoledne
pršelo. V 28. srpnu bylo naměřeno + 34°C a dne 15. prosince byla naměřena nejnižší teplota
– 21°C.
Úroda.
Toho roku byla sklizeň obilí prostřední, přes veliké sucho řepa dala po korci 60 q.
Bylo málo sena, otavy i píce. Od 28. září nebylo vydatnější vláhy – orba byla špatná, hroudy
musely se drtit ježky. Zaseté ozimy nevzešly následkem nedostatku vláhy do vánoc, jak už
dlouho se nestalo. Ani panenské jetele a vojtěšky se nezelenaly, byly většinou zaorány a
v kraji černaly se jen temné pruhy polí. Příznivé suché počasí mělo za následek úžasné
rozmnožení myší v polích a na lukách, musely býti tráveny. – Polní drenáže vyschly, bylo
málo vody v potoce i ve studnách.
Červenka vepřů.
Vyskytla se červenka vepřů. K ochraně proti července bylo očkováno v obci 150 kusů
vepřů.
Počet domů a obyvatel.
V Chodovlicích bylo k 1.červenci 387 obyvatel a 95 čp. domů.
Počet vepř. dobytka.
Ke dni 1. července bylo celkem 358 kusů vepřového dobytka. Plemen. kanci 2, svině
půlroční až do 1 roku 31, starší 76, prasat osmineděl. 138, do půl roku 91, starší 20.
Obecní dávka ze psů.
Dávka ze psů byla povolena Zemským úřadem v Praze dne 8. února 1933.
Schválení rozpočtu a přirážek.
Okresní úřad dne 1. března vrací schválený rozpočet obecní na rok 1933 a povoluje
vybírání 160% přirážek ke všem daním.
Obecní zastupitelství ve schůzi dne 25. dubna zamítlo žádost omladiny chodovlické o
povolení hříště na návsi u kapličky. – Za udržování obecních silnic Václavu Kubíčkovi
k ročnímu platu 800 Kč na rok 1933 přidáno 100 Kč. – Přiděleno 5 q uhlí strážníkovi pro
noční hlídku. Rozšířena cesta pod višňovcem. – Opravena byla dlažba kolem obecní váhy.
Příspěvek na nový hřbitov.
Dne 8. září bylo ve schůzi obecního zastupitelstva usneseno přispěti poměrně dle
daňové základny na zřízení nového hřbitova v Třebenicích.
Zákon o rozpuštění politických stran protistátních.
Zákonem ze dne 25. října 1933 bylo nařízeno rozpuštění politických stran s protistátní
tendencí. Týkalo se to zejména německé strany národní D.N.P. a německé strany dělnické
D.N.S.A.P.
Trávení myší.
Polní myši byly tráveny kost. těstem a jedovatými zrnky.
Škola.
Z Chodovlic do Třebenic toho roku docházelo do škol 23 dětí. Měšťanské škole toho
roku přibyl IV. ročník, takže měla 6 tříd a 221 dětí, obecná škola 5 tříd a 217 dětí. V zimních
měsících potřebné děti dostávali polévky v Třebenicích na radnici neb u uzenáře Špičky.
Člen místní školní rady.
Z Chodovlic byl členem místní školní rady v Třebenicích Ant. Hrnčíř čp. 42.
Příděl chleba nezaměstnaným. /chlebenky/
Pro osoby nezaměstnané ve zdejší obci od okresního úřadu v Litoměřicích došlo 18
poukázek na příděl chleba. /chlebenky/.
Státní akce stravovací.
Na jednorázovou vánoční příspěvkovou akci pro děti nezaměstnaných v Chodovlicích
obdrženo 36 poukázek.
Oznámení sprostředkovatelny práce.
Sprostředkovatelna práce v Lovosicích oznamuje, že nezaměstnaní se mají
v nadcházejícím roce 1934 hlásiti vždy poslední den v měsíci.
Honitba.
V roce 1933 bylo uloveno 105 zajíců, 316 koroptví, srny žádné.
Půjčka práce.
Zákonem ze dne 21. března 1933 č.48 byla vypsána půjčka práce.
Sbírka.
Na národní leteckou sbírku ve prospěch vojenského letectví vybráno 140 Kč.
Ze zdejší obce bylo podáno na 60 žádostí zemědělci za účelem zák. náhrady
pozemkové daně pro škodu živelním suchem toho roku způsobené.
Noční hlídky.
Obec vydala v listopadu vyhlášku na dobrovolné hlídky noční v obci, dle které
z každého obytného stavení má hlídku jednu noc jeden muž.
Údržba obecních silnic.
Věcný náklad obecních silnic činil 3.001 Kč, osobní 1926 Kč.
Odběr a spotřeba piva.
Hostinec p. Vl. Bendy odebral za rok 1933 od pivovaru v Lovosicích 137 hl piva.
Hostinec p. Johanovského 92.25 hl z pivovaru z Bohušovic.
Dne 25. června sbor zúčastnil se /okrskového cvičení/ župního sjezdu v Třebenicích
17 členy. Dne 9. července 11 členů zúčastnilo se okrskového cvičení a otevření nové hasičské
zbrojnice v Malých Žernosekách. Dne 20. ledna pořádal sbor ples v Chodovlicích, který se
vydařil. – Nebylo požáru v okolí.
Mzdy.
V zemědělství toho roku kočí mel kromě bytu a stravy plat 160 Kč měsíčně.
Smrt Ant. Švehly.
Dne 12. prosince 1933 zemřel Antonín Švehla, bývalý ministerský předseda.
Z obecních pozemků za třešně se utržilo 2340 Kč a za tvrdé ovoce 620 Kč, z polí
nájem 572.50 Kč, z luk 595 Kč, z pastvin 525 Kč, z váhy 744 Kč, dávka ze zábav 412.73 Kč,
dávka z přírůstku nemovitostí 1336.40 Kč, dávka ze psů 295 Kč, z nápojů 2182 Kč, příděl
daně domovní 1645 Kč, obecní přirážky 7613.45 Kč, a j.
Výdej starostovi za úřadování 850 Kč, na světlo a otop starostovi 10 Kč, za psací
potřeby a tiskopisy 438.80 Kč, požární pojistka obecního domku 22.90 Kč, daně 632.55 Kč,
udržování obec. ovoc. zahrad 276.70 Kč, za 5% stát. půjčku Legiobance 2000 Kč, za obecní
váhu 70.70 Kč, na elektrické přípojky 580.70 Kč, dávka ze zábav 52.45 Kč, služné strážníka
1800 Kč, 10 brancům po 5 Kč /=50 Kč, osvětlení obce 569.25 Kč, za osvětlovací zařízení
353.65 Kč, příděl uhlí pro noční hlídky 70 Kč, údržba veřejných cest, silnic, mostů 4313.88
Kč, odstraňování bláta a sněhu 900 Kč, schodek školního rozpočtu 2233.50 Kč, školní paušál
140 Kč, podpora Měšťanské škole, lidové škole a živnostenské v Třebenicích 300 Kč, na
úmor dluhů 5275.45 Kč a j.
Úhrn obec. příjmů a vydání.
Úhrn všech příjmů obnášel 24.164.20 Kč a všech výdajů 21.606.38 Kč. Konečná
pokladní hotovost 2.557.82 Kč.
Mouka chlebová 1 kg 1.60 – 1.90 Kč, chléb 2 kg 3.30 – 3.70 Kč, pšen. mouka hrubá
2.70 – 3 Kč, hladká 2.60 – 2.70 Kč, krupice 3 – 3.60 Kč, brambory 0.40 až 0.50 Kč, nové
1.80 Kč, maso hovězí přední s přívažkem 8 – 12 Kč, hovězí zadní s přívaž. 12 Kč, telecí 10 –
14 Kč, vepřové bůček 12 – 14 Kč, vepřové 14 Kč, uzené 14 – 18 Kč, salám pražský 10 Kč,
polský 16 Kč, vuřty 10 Kč, sádlo syrové 11 – 14 Kč, máslo 14 – 18 Kč, lůj hovězí syrový 8
Kč, margarin 8.80 – 10 Kč, mléko nesbírané 1.20 – 1.40 Kč, tvaroh 3.50 – 4 Kč, sýr romadour
12 dkg 1.80 -2.50 Kč, vejce čerstvé 0.50 – 1 Kč, cukr 6.10 Kč – 6.30 Kč, hrách 2.80 – 4 Kč,
čočka 3 – 4.50 Kč, rýže 1.80 – 2.80 Kč, zelí hlávkové 0.30 – 1 Kč, mrkev 0.50 – 1 Kč, cibule
2 Kč, mák 6 Kč – 8.80 Kč, švestky čerstvé 2.50 Kč, bosenské 4.20 až 4.80 Kč, hrušky 1 –
1.50 Kč, jablka 2 – 2.50 Kč.
Rok 1934.
Počasí.
V lednu napadl sníh, který se udržel , dne 3. února bylo -16°C. Jaro bylo suché. Dne 6.
dubna celý den padal sníh a udržel se po dva dni. Teprve 25. června dostavil se vydatný déšť
po dlouhém suchu. Podzim byl teplý a suchý. V prosinci bylo deštivo, téměř bez sněhu.
Úroda.
Ozimá pšenice i žita vzešly až z jara, byly však řídké. Jarní setí bylo hladké, doba
k vzrůstu byla přívá a vegetace byla dříve, než jiná léta. Také řepa vzešla dobře – později
nastalo sucho. Část pšenic od klasů zasíchala. Ječmeny byly krátké na slámu. Žně byly
hladké, ale slabší. Sena i píce bylo málo. Ovocné stromy suchem hynuly.
Starostou obce byl Karel Ot. Beer, mlynář čp. 44., první radní Ant. Kubíček, rolník čp.
10., účetní Neudek Jos. Členové knihovní rady: K.O. Beer, Hrnčíř Ant. čp.1., Pečený
Stanislav, Hnát Boh. a Mraček J. čp.46.
Příděl nezaměst.
Obec obdržela pro děti nezaměstnaných ze státní akce stravovací 30 poukázek na
mléko na první čtvrtletí a 10 kg cukru. Pro nezaměstnané na první čtvrtletí 72 chlebenek.
Vzpomínka.
Dne 12. ledna ve schůzi obecního zastupitelstva bylo vzpomenuto významných
událostí, které dotýkají se zájmu celého národa, totiž úmrtí bývalého ministerského předsedy
Antonína Švehly a obětí as 142 zahynulých horníků na dole „Nelson“ dne 3. ledna 1934
v Oseku.
Úprava cesty a výkup pozemku.
Obec upravila cestu vedoucí z návsi tak zvanou v „Brance“ a ji rozšířila. Václav
Neudek a starosta K.O. Beer odstoupili obci část pozemku. Obec zaplatila za každý
odstoupený čtvereční sáh 8 Kč.
Podpora místnímu chudému.
Nebylo vyhověno Josefu Rudolfovi, místnímu chudému, aby obec koupila mu
kolovrátek. Je příliš stár, neslyší a bylo by těžko mu nositi kolovrátek na zádech. Naproti
tomu obec mu dá peněžitou podporu ročně 400 Kč ve čtvrtletních lhůtách.
Povolení hřiště.
Žádosti sportovců bylo vyhověno. Obec jim povoluje hřiště na obecní stráni, kde bylo
dříve mrchoviště číslo kat. 762 za uznávací poplatek 10 Kč ročně.
Ochranné očkování dobytka.
Na ochranu proti července bylo očkováno 120 kusů vepřů. Skočné z krávy stanoveno
ročně na 25 Kč a ze svině 40 Kč.
Čsl. červený kříž.
Na bílou sobotu dvě minuty před polednem byl zachován klid. Sbírka po obci vynesla
50 Kč.
Hospodářská krise.
Podle úředního hlášení hospodářská krise vyřadila z práce na 850.000 lidí, kteří se
hlásili bez práce. Příčina nezaměstnanosti tkví mezi jiným v krisi odbytové. Na příklad
v nedaleké cementárně v Čížkovicích pracovalo v době odbytu 1.200 dělníků, nyní 309
dělníků, z čehož 143 Čechů a 166 Němců. Nezaměstnaní organisovaní dostávají dle
gentského systému s příplatkem státní podporu týdně, ženatý 20 Kč, svobodný 10 Kč.
Dne 17. února na řádné valné hromadě hasičské konané v spolkové místnosti
v hostinci Vladislava Bendy byli zvoleni tito funkcionáři: předseda Hrnčíř Ant. čp.42., velitel
Benda Vladislav, podvelitel Čejka Frant., jednatel Hrnčíř Alois, zbrojmistr Hnát Bohumil,
revisoři účtu Hrnčíř Antonín čp.1., a Benda Jaroslav. Samaritán Ant. Baumruk. Z činnosti
samaritánské za minulý rok první pomoci bylo poskytnuto 36, několik i těžších úrazů bylo
vyléčeno. Ve prospěch samaritánské služby sbírka v obci provedená vynesla 166 Kč. Župního
sjezdu v Lukavci se zúčastnil hasičský sbor 4 členy dne 20. května a župního sjezdu župy
Hazmburské v Sedlci 10 členy dne 24. června.- Požáru nebylo ani v okolí. –
Úmrtí.
Roku 1934 zemřel náš člen br. Janouš.
Státní smutek.
Dne 9. října 1934 byl v Marseile ve Francii zastřelen při atentátu jugoslávský král
Alexander I. Sjednotitel. Nařízen byl smutek 4 týdny.
Školství.
Do Třebenic na školu obecnou docházelo z města a okolí v září celkem 226 dětí, jež
byli vyučováni v 5 třídách. Škola měšťanská v 6 třídách měla 229 dětí.
Ceny plodin.
Za 1 q pšenice se platilo zemědělcům 165 – 180 Kč, ječmene 125 – 135 Kč, ovsa 110
– 120 Kč. Za ranné brambory 100 Kč, za zimní 40 – 45 Kč. Za 1 q řepy cukrové 12.05 Kč,
řepy krmné 10 Kč. – Za 1 q slámy 35 Kč, za píci vojtěšku 80 Kč.
Krmiv.
Za 1 q otrub 92 – 102 Kč, kukuřice 107 – 148 Kč, pokrutiny sojové 110 – 145 Kč,
arachid. pokrutiny 118 – 150 Kč, sojové pokrutiny 110 – 145 Kč.
Hnojiv.
Superfostát 1 q 62 Kč, sůl draselnatá 40% 82 Kč, chil. ledek 175 Kč, vápen. ledek 135
Kč, Thomas. struska 58 Kč, síran amon. 143 Kč.
Ovoce.
Třešně 1 kg 1.20 – 3 Kč, hrušky máslovky 0.40 – 0.70 Kč, solanky 1.20 – 0.80 Kč,
jakubky 1 – 0.80 Kč, žernavka 0.70 Kč, máslovka Lukasova 0.65 Kč, Boskova lahvice 0.65
až 0.55 Kč, Hardyho máslovka 0.65 Kč, Koperečka 0.60 – 1 Kč, švestky 0.90 – 1.50 Kč, rybíz
1.20 – 1 Kč, angrešt 1.10 – 1 Kč, meruňky 4 – 5 Kč, jablka ranná 1.50 – 0.80 Kč, zimní 0.85
– 2 Kč. Švestky 4.40 – 5 Kč bosenské, čerstvé 1.20 Kč.
Ceny dobytka.
Za 1 kg živé váhy telete 4 – 5.50 Kč, voly 3.75 až 4 Kč, kráva 2.50 – 3 Kč, jalovice 4
– 4.25 Kč, vepř 4.50 – 6 Kč, pár podsvinčat 50 – 130 Kč, 1 house 7 Kč.
Mzdy.
Plat voláka měsíčně ke stravě 120 – 180 Kč, služebné 110 – 165 Kč, plat dělníka na
den 20 Kč /10 hodin/, plat dělnice zemědělské za den 10 Kč, česáče ovoce 25 Kč, strojníka při
mlácení obilí /10 hodin/ 35 Kč, nastýlače 25 Kč. Za posekání 1 korce píce 20 -25 Kč, obilí 30
až 35 Kč.
Cena 1 korce.
Prodejní cena 1 korce pozemku byla 6 až 8.000 Kč.
Mouka chlebová 1 kg 2.10 – 2.20 Kč, mouka pšen. 2.40 až 2.80 Kč, krupice 2.80 – 3
Kč, chléb bílý 2 kg 3.30 až 4 Kč, brambory 0.50 – 1.40 Kč, hrách 2.40 – 4.40 Kč, čočka 3.20
– 4 Kč, rýže 1.80 – 2.60 Kč, zelí hlávkové 0.80 – 2.50 Kč, nakládané 1.20 – 1.60 Kč, mák 7 –
8 Kč, mrkev 0.80 až 1.50 Kč, cibule 1 – 2.80 Kč, sůl 2.20 Kč, káva žitná 2.40 – 2.60 Kč,
zrnková 36 – 52 Kč, cikorie 6.20 – 6.40 Kč, čokoláda 12 – 18 Kč, mléko 1 litr 1.10 – 1.20 Kč,
tvaroh 4 Kč, sýr 10 dkg 2.50 Kč, vejce čerstvé 0.50 – 0.90 Kč, vápen. 0.60 Kč, cukr 6 – 6.30
Kč, povidla 5.80 – 6 Kč, 1 kg medu 16 Kč, vosku 24 Kč, mýdlo 3.80 – 4.80 Kč, soda 1 Kč,
maso hovězí 10 – 12 Kč, též telecí, vepřové 8 -14 Kč, uzené 12 až 16 Kč, skopové 9 – 10 Kč,
salám pražský 10 Kč, polský 16 – 18 Kč, vuřty 10 – 12 Kč, párky 14 Kč, sádlo syrové 11 až
13 Kč, sádlo lisované cizí 10 – 11 Kč, máslo 16 – 20 Kč, lůj hovězí syrový 6 Kč, margarin
6.80 Kč, ceres 8.80 Kč. Za 1 litr piva 10° přes ulici 2.80 Kč, za 1 litr lihu k pálení 5 Kč,
petroleje 1.60 Kč, za 1 q hnědého uhlí 14 Kč, dříví palivové 60 – 80 Kč.
Uvedu některé položky. Z vylepování plakátů 43.50 Kč, příjem z nájmu polí obecních
1.802.50 Kč, z luk 445 Kč, z pastvin pachtovné 354 Kč, za třešně 3610 Kč, za tvrdé ovoce
660 Kč, za hlínu z cest 110 Kč, z obecní váhy 560 Kč, obecní přirážky 9791.65 Kč, dávka ze
zábav 544.70 Kč, ze psů 290 Kč, z přírůstku nemovitostí 1278.55 Kč, dávka z piva a lihovin
2872 Kč, příděl z daně domovní 1317.80 Kč, starostovi za úřadování za dva roky vyplaceno
1700 Kč, témuž za otop a světlo 200 Kč, za psací potřeby 288.50 Kč, předplatné telefonu 116
Kč, výdej na daně pozemkové 150 Kč, z obratu 114.80 Kč, z obratu za ovoce 29.60 Kč,
vydáno na zahrady, postřik a lep na housenky 694.70 Kč, vydání na obecní váhu 321 Kč,
strážníkovi služné za dva roky 3.600 Kč, na hasičství 245.55 Kč, ž brancům na cestu 30 Kč,
na osvětlení obce 626.35 Kč, výdaje na komunikace 7628.10 Kč, cestáři 825 Kč, schodek
chudinského rozpočtu 328.50 Kč, na léčebné 366.80 Kč, schodek školního rozpočtu 2216 Kč
dále splaceno úmor zápůjčky 20.000 Kč a j.
Úhrn všech příjmů řádných a mimořádných byl 34.082.47 Kč a všech výdajů řádných a
mimořádných byl 32.611 Kč.
Pokladní hotovost . . . . . . . . . 1471.47 Kč.
Rok 1935.
Počasí.
Na novém roce počasí se ustálilo, zima nebyla tuhá a vláhy bylo málo. Dne 24 až 25
ledna bylo větrno. V únoru bylo velmi teplo, v březnu dne 5. a 6. března byla nejnižší teplota
– 16°C, následujícího dne byla hustá chumelenice a 29. března byla sněhová bouře. V květnu
bylo chladno, na 1. května padal sníh, kdy kvetly již stromy. – V říjnu bylo nejvíce vodních
srážek v roce. Suché počasí pak panovalo téměř do prosince, kdy napadlo něco sněhu. Před
vánoci bylo deštivo a toto počasí se udrželo do konce roku.
Úmrtí.
Ve středu dne 9. ledna 1935 zemřel ve věku 80 let v Luckém mlýně v Chodovlicích
čp. 45 pan Alois Šašek, mlynář a rolník. Společně s nezapomenutelným MUDr. V. Paříkem
bojoval za českou věc na třebenicku. Jeho přispěním založena byla první česká akc. továrna
na zužitkování ovoce v Třebenicích, aby vzrostl počet Čechů příchodem mnoha rodin dělníků
a Třebenice navždy zůstaly české. S jeho přispěním budována byla silnice z Úpohlav do
Třebenic. Za okres lovosický, ve kterém zasedal jako jediný Čech mezi zástupci německými
byl po dobu 30 let delegátem zemědělské rady české v Praze. Tuto práci konal s dojemnou
skrovností a nezištností jak na poli kulturním, hospodářském a sociálním. „Mlynářské
Noviny“ ze dne 18. ledna 1935 k jeho úmrtí poznamenávají: „Zvěčnělý byl veřejně velmi
činný a těšil se všeobecné vážnosti, o čemž svědčí velká účast těch, kteří jej na poslední cestě
z rodného mlýna vyprovodili. Čest budiž jeho památce!“
Zákon proti leteckým útokům.
Dne 11. dubna vydán byl zákon číslo 82 o ochraně a obraně proti leteckým útokům.
Volby.
Dne 19. května 1935 byly konány volby do Národního shromáždění a dne 26. května
do zemských a okresních zastupitelstev.
Strana Konráda Henleina.
Německá strana nově utvořená Sd. P. výbojně vedená Konrádem Henleinem získala
mnoho členů na úkor druhých vládních německých stran. Tato strana sleduje stejný cíl, jako
dřívější rozpuštěné strany německé, pouze byli změněni funkcionáři a firma.
Krupobití.
Odpoledne kol 4 hod. dne 11. června přišel liják s kroupami. Na polích řepa a
brambory byly vyplaveny a plodiny kroupami poškozeny.
Úroda.
Rok 1935 byl velmi suchý. Úroda byla slabá. Ovoce nebylo. Jednak pomrzlo, pak bylo
poškozeno krupobitím, během léta červivostí a suchem spadalo. K prodeji bylo nezpůsobilé.
Obilní monopol.
Toho roku byl vydán zákon o obilním monopolu.
Sbor zúčastnil se během roku 3 požárů, vesměs v Třebenicích a 1 poplachového
požáru. Dále župního sjezdu dne 8. července 6 členy v Chrášťanech. V předvečer narozenin
presidenta Masaryka zapálena hranice. Hasičstvo uspořádalo 1 ples, který měl dobrý úspěch
finanční.
Dne 4. ledna místo obecního cestáře obsazuje se na dobu 1 roku a sice ne jako
obecního zřízence, nýbrž spíše jako milodar. Udržování cest musí se díti podle vzoru
zemřelého Václava Kubíčka. Místo uděleno Josefu Vlasákovi. – Dále obecní zastupitelstvo se
usneslo, aby se vybíralo 5 Kč z vážení aut s uhlím na obecní váze. – Obecnímu zřízenci V.
Čejkovi dáno 5 q uhlí za obecní hlídku a Murdychovi za ošetřování obecních stromů 100 Kč.
Husy po vsi volně pobíhající bude týž zavírati a vybírati z každé husy odměnu 20 h. Pro
sčítání ovocných stromů za rok 1935 za sčítacího komisaře zvolen Alois Johanovský. Do
místní školní rady za obec chodovlickou zvolen Ant. Hrnčíř.
Zavedení almuženek.
Obecní zastupitelstvo usneslo se jednohlasně ve schůzi konané dne 12. dubna
v místnostech obecního domu zavésti almuženky. – dne 16. srpna platiti hasičské pojištění za
činné členy a placení léků nezaměstnaným. Vybírání poplatku z telefonních rozhovorů bylo
zrušeno.
Abdikace T.G. Masaryka.
Dne 14. prosince v sobotu odpoledne dovídáme se z rozhlasu z Prahy o abdikaci
prvního presidenta Československé republiky Dr. T.G. Masaryka – Osvoboditele ze
zdravotních důvodů. Za svého nástupce doporučil Dr. Ed. Beneše, dosavadního zahraničního
ministra. Při loučení vysílaném v rozhlase řekl: „Budu se na vás ještě dívat, jak to vedete. Za
svého nástupce doporučuji Dr. Ed. Beneše, znám jej a pracoval jsem s ním za hranicemi. Bez
Beneše neměli bysme republiku.“
Zvolení presidenta Dr.Ed. Beneše.
Dne 18. prosince 1935 byl zvolen v sále Vladislavském na hradě pražském
presidentem Československé republiky Dr. Ed. Beneš.
Včelaři.
V obci byli 3 včelaři.
Melné.
Za semletí 1 q pšenice neb žita zaplatil zemědělec mlynáři 18 Kč a 3% obratové daně,
za šrotování 8 Kč a 3% obratové daně.
Ceny.
Jablka 1.30 – 3 Kč, hrušky 1.50 – 2.50 Kč, švestky 2.25 Kč, sušené domácí 4.50 Kč.
Chléb 2 kg stál 4 Kč, mouka chlebová 1kg 2 – 2.10 Kč, pšeničná mouka hrubá 2.80 –
2.90 Kč, hladká 2.60 Kč, krupice 3.40 – 3.60 Kč, brambory 0.40 – 1.30 Kč, maso hovězí 10 –
12 Kč, telecí 10 – 14 Kč, vepřové 10 – 16 Kč, skopové 10 – 12 Kč, salám 9 -14 Kč, párky 12
– 18 Kč, vuřty 9 – 14 Kč, syrové sádlo 11 – 13 Kč, přepouštěné 13 až 16 Kč, máslo 16 – 18
Kč, margarin 7.20 – 8 Kč, lůj hovězí syrový 6 – 8 Kč, tvaroh 4 Kč, 10 dkg sýra 1.20 až 1.50
Kč, 1kg cukru 5.90 – 6.20 Kč, 1 litr mléka 1.20 Kč, vejce čerstvé 0.50 – 0.80 Kč, sůl 2.20 Kč,
káva žitná 2.40 -2.80 Kč, zrnková 2.80 – 4.80 Kč, cikorie 6 – 6.40 Kč, čaj 100 Kč, čokoláda
10 – 12 Kč, hrách 3 – 3.50 Kč, čočka 4 – 4.50 Kč, rýže 1.80 – 2.40 Kč, mrkev 0.50 – 1.50
Kč, cibule 1 – 3.60 Kč, mák 6 – 7 Kč, zelí hlávkové 1 – 2 Kč, nakládané 1.40 – 2.40 Kč, soda
1 Kč, mýdlo 3.40 – 4 Kč, pivo obyčejné 10° 2.80 Kč, líh k pálení 4.80 – 5 Kč, petrolej 1 litr
1.50 – 1.60 Kč, 1 q uhlí 14 Kč, dříví 60 až 70 Kč, 1 kw elektr. 3 – 2.90 Kč.
Nájem z polí 1686.02 Kč, z luk 485 Kč, pachtovné z pastvin 536 Kč, za třešně 720 Kč,
za tvrdé ovoce 810 Kč, z obecní váhy 719 Kč, úroky z cených papírů 146 Kč, výnos obecních
přirážek 5980.55 Kč, dávky ze zábav 535 Kč 63 hal., z přírustku hodnoty nemovitostí
2798.65 Kč, dávka ze psů 605 Kč, z nápojů 150 Kč, za práce písařské Ant. Suchému
z Třebenic 250 Kč, cestovné starostovi a porto 328.50 Kč, topivo a světlo 100 Kč, na psací
potřeby a tiskopisy 1044.30 Kč, na opravu kaple 679.50 Kč, služné strážníkovi 1800 Kč, na
hasičství 753.10 Kč, za proud na osvětlení obce 451.15 Kč, za noční hlídku strážníkovi Vác.
Čejkovi 200 Kč, jemu za uhlí 65 Kč, na udržování obecních cest a silnic 582.65 Kč, cestáři
900 Kč, na odstraňování bláta a sněhu, na schodek školního rozpočtu 1618.95 Kč, dlužný
úrok 351 Kč, a j.
Úhrn všech řádných příjmů byl 22.795.30 Kč
a úhrn všech řádných výdajů “ 21.520.62 “
Pokladní hotovost
1.274.68 Kč
Rok 1936.
Počasí.
Po novém roce bylo deštivo. Zima byla mírná, málo sněhu a více blátivo. Nejnižší
teplota byla 12. února -14°C. V březnu bylo málo srážek, po 10. dubnu sníh roztál. Jaro toho
roku bylo na vzrůst všech plodin příznivé. Vláha od jara až do žní byla větší než v letech
minulých. Obilí před žněmi polehlo.
Žně.
Obilí před žněmi polehlo. Žně pro deštivé počasí byly pomalé, obilí jen těžko se dalo
se stroji kositi. Žito v panácích vzrostlo, též pšenice a ječmeny. V září dostavily se místní
bouřky, jež byly vystřídány střídavě ochlazením i slunnými dny. Dne 30 září dostavil se první
mráz. Na počátku října bylo chladno a deštivo. Ve dnech 11 a 12 října mrzlo. Pak byly silné
větry, načež se počasí ustálilo. V listopadu bylo chladno s občasnými mrazy. V prosinci
napadl sníh, který se udržel do vánoc, načež panovala mírná povětrnost do konce roku.
Obecní ztráta.
Dne 14. března sešlo se obecní zastupitelstvo v místnostech obecního úřadu a za
přítomnosti zástupce okresního úřadu p. Seidla k řádné schůzi. Přítomni byli: Stanislav
Pečený, Jaroslav Benda, Josef Neudek, Fr. Racek, Ant. Kubíček, Emanuel Virt, Josef Seifert,
Frant. Suchomel, Marie Baumruková, Alois Johanovský a Antonín Hrnčíř. Do schůze se
dostavil bývalý starosta J. Janecký a revisor účtů Josef Seifert a Ant. Hrnčíř čp.1.
Úhrada manka.
Bylo usnešeno, aby bývalý starosta J. Janecký a revisor účtů Josef Seifert uhradili
ztrátu ve výši 14.000 Kč vzniklou v obecním hospodaření za dobu 5. let. Rovněž i výlohy
okresní revise v částce 1200 Kč uhradí polovinou, druhou polovinu zaplatí obec.
Dlažba.
Toho roku provedena byla dlažba obecních silnic mezi domem čp.9 a 47 a rigol
směrem ke mlýnu od potoka a výjezd na dláždění z potoka před čp.41. Práci provedl p. Šuma
1m2 za 3.50 Kč. Písek dodala obec, rovněž kámen z Hasenburka. Za dovoz 1 fůry 17 Kč.
Obecní usnešení.
Dne 10. července bylo ve schůzi obec. zastupitelstva schváleno, aby půjčka práce byla
prodána a za týž obnos upsána půjčka na obranu státu v obnose 2.000 Kč.
Půjčka na obranu státu.
Dne 29. května zákonem čís. 142 Sb. z anař. jest vypsána půjčka obrany státu se
vztahem na dříve vydaný zákon o obraně státu.
Úroda.
Úroda byla dobrá. Obiloviny utrpěly při sklizni na jakosti následkem deštivého počasí.
Také sklizeň řepy a bramborů bylo dobrá. Za řepu se vyplácelo za 1 q 10 Kč a za brambory
30 Kč.
Ovoce.
Meruňek, hrušek a jablek bylo málo. Švestek, třešní a ořechů bylo hojně. Švestky
čerstvé 0.50 – 1 Kč, sušené 4 Kč, hrušky 0.40 – 2.40 Kč, jablka 1 – 2.50 Kč.
Obilní monopol.
Obilní monopol zavedl vázané, řízené hospodaření. Obilí ze sklizně smí býti
zemědělci prodáváno jen komisionářům obilního monopolu za pevně ustanovené ceny. Mletí
ve mzdě na obilní knížky je kontrolováno. Mlynář nesmí volně nakupovati a semílati obilí od
zemědělců. Obchodní melivo expedované v pytlích musí býti opatřeno kontrolními známkami
obilního monopolu.
Obilním monopolem při svém ustavení vyloučeni byli malí venkovští obchodníci a
pekaři z legitimního obchodu obilím, který je nyní vyhrazen jen kapitálově silným jedincům a
družstvům. Katastrofálně pak dolehl monopol na malé mlynáře, zavedením kontingentace.
Malým a středním mlýnům bylo určeno, kolik smí jen ročně námezdně ve svých mlýnech
obilí semleti, zatím co velkým továrním mlýnským podnikům družstevním a soukromým byla
existence dobře zajištěna na jich úkor velikými semelky. Marně se mlynáři řemeslní proti
tomu vzpírali a bránili těmito prohlášením, které zde na doklad doslovně uvádím:
5 Kč kolek
No I 196/36
Okresní soud v Lovosicích odd. I. dne 31. července 1936 v 4 hod. odpoledne.
Předstoupil p. Jiří Šašek, mlynář v Chodovlicích a žádá, aby s ním bylo sepsáno
následující prohlášení:
S obsahem mně Čs. obilní společností předložené smlouvy naprosto nesouhlasím,
poněvadž smlouva svým obsahem se příčí základním zásadám práva občanského i veřejného.
Podepisuji smlouvu jen proto, že mi byla vnucena pod pohrůžkou, že mlýn, který
smlouvu nepodepíše, nesmí od 1. srpna 1936 mlynářskou živnost vůbec provozovati. Jelikož
podpis byl dán jedině pod tímto nátlakem a nejde o svobodný projev vůle, vyhražuji si
uplatňování veškerých práv, zejména podle § 869, 879 obč. zák. o neplatnosti smluv a podle §
108 ústavy o svobodě výdělečného podnikání.
Toto prohlášení činím současně s podepsáním smlouvy.
Přečteno a schváleno.
Podpis:
Podpis:
Jiří Šašek
Výborný,
předn. soudu
Českoslovenští řemeslní mlynáři obraceli se často k veřejnosti, aby jí žalovali a
vybídli k obraně proti systému, který pomáhá jen kapitalismu a ujídá chléb těm, kdož tvoří
stát.
Státní návštěva.
Na den státního svátku 28. října a potom několik dní byl hostem J.V. rumunský král
Karol II s korunním princem Michalem u presidenta republiky Dr. Ed. Beneše, aby oplatil
jeho návštěvu v Rumunsku a utužil přátelství států „Malé dohody.“
Prodej usedlosti.
Toho roku prodal Frant. Komeda, rolník čp.36 v Chodovlicích Josefu Virtovi tuto
usedlost. Pozemky byly rozprodány zvlášť.
Mzdy.
Dělník na poli měl za den mzdu 8 až 10 Kč, v lese při kácení stromů 10 až 18 Kč.
Tesař a zedník měl za hodinu 3.50 až 4 Kč, přidávač 2.20 až 2.50 Kč a polír 5 Kč.
Sbor zúčastnil se župního sjezdu v Malých Žernosekách 7 členy. Činnost spolková
byla malá. Požáru nebylo ani v okolí. Ples, který byl pořádán, měl úspěch. Během roku byla
poskytnuta první pomoc v 25 případech a v 5 případech těžších. Sbírka na samaritánský sbor
vynesla po obci 175 Kč.
Úmrtí členů.
Roku 1936 zemřel Jan Janecký, pohřben 26. prosince a Boh. Hnát, pohřben 27.
prosince.
Byla schválena smlouva s chovateli veřejných plemenníků. Skočné z 1 krávy 25 Kč,
z jedné svině 40 Kč.
Na podporu škol v Třebenicích dáno obecné škole 300 Kč, měšťanské 300 Kč, lidové
100 Kč, živnostenské pokračovací škole 100 Kč.
Maso hovězí a vepřové 12 – 14 Kč, telecí 12 – 16 Kč, uzené 16 – 18 Kč, skopové 12
Kč, sádlo syrové 12 – 13 Kč, lůj 8 – 10 Kč, salám pražský 14 – 15 Kč, vuřty 10 – 12 Kč,
párky 14 Kč, máslo selské 16 – 18 Kč, čajové 20 - 22 Kč, margarin 8 – 10 Kč, Ceres 9.20 –
9.60 Kč, tvaroh 4 Kč, čerstvé vejce kus 0.50 – 0.80 Kč, 1 litr mléka 1.20 Kč, - mouka
pšeničná hrubá 2.80 Kč, hladká 2.20 – 2.70 Kč, krupice pšenič. 3.30 Kč, hrách 3.50 Kč, čočka
4 – 5 Kč, brambory 0.25 – 1.20 Kč, rýže 2 – 2.40 Kč, zelí hlávkové 0.50 Kč, nakládané 1.20 –
2.20 Kč, cukr 5.90 – 6.20 Kč, káva žitná 2.80 – 5.20 Kč, zrnková pražená 24 – 48 Kč, cikorie
6 Kč, čokoláda 10 Kč, čaj 100 Kč, sůl 2.20 Kč, soda 1 Kč, mýdlo 3.80 Kč, 1 litr piva 2.80 Kč,
petrolej 1.60 Kč, líh k pálení 4.80 Kč, 1 kwh elektr. 2.90 Kč, uhlí hnědé 14 Kč, dříví
rozštípané 0.70 Kč za 1kg.
Uvádím některé položky příjmu. Za prodanou půjčku práce 2.095 Kč, pachtovné z polí
obec. 1681 Kč, z luk 615 Kč, z pastvin 462 Kč, za třešně 2400 Kč, za tvrdé ovoce 205 Kč,
honebné 203.70 Kč, z obecní váhy 753 Kč, obecní přirážky 2790.80 Kč, dávka ze zábav
375.50 Kč, ze psů 205 Kč, dávka z přírustku hodnoty nemovitostí 6544.45 Kč, z nápojů
1532.80 Kč, vybrané vklady běžné 9700 Kč a j.
Výdej starostovi služné 850 Kč, pokladníku 150 Kč, za revisi okresnímu úřadu
v Litoměřicích 600 Kč, na opravy obec. budov 138 Kč, daň pozemková 223.25 Kč, na
zahrady výdej 91.30 Kč, na půjčku na obranu státu 1960.25 Kč, na obecní váhu 263.40 Kč,
služné strážníkovi, oděv a jiné 2390 Kč, plat ponocnému 100 Kč, za cejchování obecních měr
a váh 31.80 Kč, za proud pro veřejné osvětlování 388.50 Kč, Dr. Pelechovi z Třebenic za
očkování proti záškrtu 550 Kč, pohodnému paušál 300 Kč, na obecní studny 3000 Kč, na
udržování veřejných cest 12776.60 Kč, cestáři 900 Kč, schodek rozpočtu chudinského 370.80
Kč, příspěvky humáním ústavům 184 Kč, schodek školního rozpočtu 2L83 Kč, školní paušál
92 Kč, na obecní knihovnu 200 Kč, rodičovskému sdružení v Třebenicích příspěvek 50 Kč,
úroky okresní záložně hospodářské v Lovosicích 350 Kč a j.
Úhrn všech obecních příjmů byl 40.327.25 Kč
Úhrn všech výdajů činil
38.634.60 Kč,
konečná pokladní hotovost
1692.65 Kč
Sdružení republik dorostu.
Okresní sdružení republikánského dorostu na Lovosicku v Třebenicích mělo toho roku
128 členů. Jednatelkou byla E. Tendlerová z Chodovlic.
Rok 1937.
Počasí.
Zima byla dosti dlouhá se sněhem a ledem. Nejnižší teplota byla naměřena -11°C dne
25. ledna. Na jaře bylo střídavé počasí a deštivo. Poslední mráz byl 30. března. Dne 11.
června byla nejvyšší teplota během roku a to 36°C. V březnu bylo nejméně srážek, a
v červenci nejvíce.
Žně.
Žně byly celkem pěkné, žito sypalo méně, bylo řídké a zubaté. Sena i otavy bylo
hojně, stejně i suché píce. Bramborů i řepy se hojně urodilo.
Ceny plodin.
Za pšenici se platilo v měsíci září 158 – 160 Kč, za žito 136 – 138 Kč, za ječmen 138
– 140 Kč. Za brambory 20 Kč, za řepu 12.40 Kč za 1 q.
Dobytka.
Za 1kg živé váhy se platilo u hovězího dobytka 3 až 5 Kč, za vepřový 6.50 Kč.
Ovoce.
Ovoce urodilo se méně, jablek, hrušek a meruněk. Třešně skoro žádné. Hojně urodilo
se ořechů. Jablka platila až 3 Kč za 1kg.
Ceny potřeb.
Pšeničná krupice stála 3.20 – 3.30 Kč, čočka 4 Kč, zelí nakládané 1 – 1.80 Kč,
skopové maso 14 – 16 Kč, uzené 14 – 16 Kč, salám pražský 10 – 20 Kč, margarin 10.50 Kč,
čokoláda 16 Kč, jádrové mýdlo 4.80 Kč, petrolej 1.60 Kč.
Za člena školního výboru lidové školy v Třebenicích zvolen Ant. Hrnčíř čp.1.
Paušál za osvětlení.
Se Severočeskou elektrárnou v Podmoklech schváleno paušalování obecního osvětlení
a sice tak, že budou svítiti celou noc obecní světla žárovkami 25 W za obnos 1000 Kč ročního
paušálu.
Nouzové bydlení.
Adolfu Čížkovi bylo obecním zastupitelstvem schváleno, že jemu koupí se osobní
vagon /vyřazený/, zřídí tak byt na místě „pod Vinicí“ p. Václava Neudeka.
Nápojová dávka.
Nápojová dávka prodloužena na dalších 6 let. Bude vybíráno z 1 litru piva 10 haléřů a
z ostatních lihovin 20 h za 1 litr.
T.G. Masaryk zemřel.
Dne 14. září v úterý kol 7. hodiny ráno dozvěděli jsme se z pražského rozhlasu o úmrtí
prvního presidenta Československé republiky Osvoboditele T.G. Masaryka na zámku
v Lánech.
Projev.
Ve výborové schůzi obecního zastupitelstva dne 16. září učinil starosta obce K.O.
Beer tento projev: „Vážení pánové! Když psal jsem oběžník, kterým jsem Vás zval na dnešní
výborovou schůzi a kterou tímto zahajuji, nenadál jsem se, že tato schůze bude zároveň schůzí
smuteční, neboť zemřel náš první president – Osvoboditel T.G. Masaryk. Koho ve zvěčnělém
ztrácíme, není možno mně vylíčiti, necítím se k tomu povolán, abych tak učinil. Skláním se
však hluboko před zemřelým a žádám Vás, pánové, byste povstáním a dvěma minutami ticha
uctili jeho nehynoucí památku!“
Vlajky.
Po celé vlasti vlajky na půl žerdi zdobily nejen budovy úřední, nýbrž i domy
soukromé.
Smuteční tryzna.
Dne 21. září
v den pohřbu T.G. Masaryka byla uspořádána smuteční tryzna u
pomníku T.G. Masaryka před kostelem v Třebenicích, jíž zúčastnil se též hasičský sbor
z Chodovlic.
Úplný státní smutek.
Úplný státní smutek nařízen do 28. října 1937.
Melné ve mzdě.
Od semletí 1 q pšenice neb žita ve mzdě zaplatilo se mlynáři 18 Kč mimo 3% daně
obratové. Za sešrotování 1 q zaplatil zemědělec 6 Kč mimo 3% daně obratové.
Chodovlice: Staročeské máje.
V pozadí čp. 21.
Na řádné valné hromadě dobrovolných hasičů dne 13. února předsedou sboru byl
zvolen Filous Josef, jednatelem a pokladníkem Frant. Čejka, velitelem Josef Seifert čp.8.,
podvelitelem Jaroslav Tendler, zbrojmistrem Jaroslav Benda, samaritánem Ant. Baumruk. Do
výboru zvolen Ant. Hrnčíř čp.42, Vladisl. Benda čp.20, K.O.Beer čp.44., a J. Benda. –
Sborem bylo zakoupeno 20 okrasných stromků červeného hlohu, jež byly kol kapličky
na návsi vysázeny. Sbor zúčastnil se pálení vatry presidentu Osvoboditeli T.G. Masarykovi ž.
března, na které učinil krásný projev Filous Frant. –
Dne 6. června zúčastnilo se 6 členů sboru okrskového cvičení v Čížkovicích a 24.
června župního sjezdu v Podsedicích 10 členy. Sbor zúčastnil se zapálení ohně na stráni dne
5. července na Jana Husa, při kterém pronesl řeč o Mistru Janu Husovi Frant. Filous. –
V červenci zúčastnil se sbor oslavy výročí bitvy u Zborova, konané v Terezíně.
Pořádáno bylo biografické představení, film zapůjčil a předvedl p. Mikeš z Roudnice.
Staročeské Máje.
Dne 2. května pořádal sbor staročeské Máje. Průvod vyjel z hostince Vladislava Bendy
s 9 jezdci v krojích, alegorickým vozem krále a královny a vozem s dřevaři po obci k máji.
Zde o prvním máji promluvil okrskový vzdělavatel a učitel Davídek z Podsedic, pak
následovala řeč krále s královnou, dřevařů a hajného. Po zdařilé této slavnosti následovala
taneční zábava v místním hostinci Vladislava Bendy.
Úmrtí býv. starosty.
Dne 11. listopadu 1937 zemřel zakládající člen sboru hasičského v Chodovlicích,
bývalý dlouholetý starosta obce Josef Kinderman, rolník ve věku 72 let.
Včelaři.
V obci byli čtyři včelaři.
Samaritní pomoc.
Samaritní hasičský sbor poskytl během roku 1937 pomoc v 51 případech lehčích a 8
těžších.
Uvedu některé položky. Příjem za třešně 250 Kč, za tvrdé ovoce 330 Kč, pachtovné
z obec. polí 1681 Kč, za obě louky 460 Kč, za trávu ze stráně a z pastvin 343 Kč, z honitby
51.30 Kč, z obecní váhy 548 Kč na dávce ze zábav 577.60 Kč, z obecních přirážek 9.509.45
Kč, z přírůstku hodnoty nemovitostí 1744 Kč 70 hal., dávka ze psů 240 Kč, z nápojů 1.604.40
Kč. Výdej starostovi K.O. Beerovi za úřadování 850 Kč, odměna pokladníkovi 150 Kč, za
práce písařské Ant. Suchému z Třebenic 250 Kč, za otop a světlo starostovi 100 Kč, za psací
potřeby 297 Kč, poštovné, kolkovné a telefon 1.262.80 Kč, za opravy budovy obecní 1649.75
Kč, výdej na zahrady obecní 180 Kč, služné strážníkovi V. Čejkovi 1.800 Kč, na hasičství
274.55 Kč, 8 brancům po 5 Kč = 40 Kč, na veřejné osvětlení 1813.10 Kč, paušál pohodnému
150 Kč, na udržování veřejných cest 1687.90 Kč, odstraňování bláta a sněhu 900 Kč, na
obecní knihovnu 400 Kč, schodek školního rozpočtu školní obci v Třebenicích 2237 Kč, a j.
Úhrn všech příjmů činil 18.856.70 Kč a počáteční pokladní hotovost 1692.65 Kč.
Úhrn všech řádných výdajů 18.666.30 Kč a konečná pokladní hotovost 1883.05 Kč.
Chudinské náklady na příslušníky činily 925.60 Kč.
Rok 1938.
Polární záře.
Dne 25. ledna obdivovali jsem se polární zári. Obloha byla rudá a v jednom místě byly
paprsky pruhovitě barevné, šikmo k horizontu směřující. Tento zjev zrval od 1/2 osmé večer
/19.30 hodin/ do půlnoci zvlášť výrazně. – Mimoděk vzpomenuto starodávné pověry že to
věští válku . . . . . .
Počasí.
Na Nový rok byla sněhová vánice a silná vrstva sněhu se udržela do 11. ledna při
teplotě – 5°C. Pak se oteplilo a bylo střídavé počasí až do března. Teprve dne 28. března po
ochlazení napadl sníh. Po 11. dubnu nastalo oteplení. Sněhové plískanice byly až do konce
dubna. Kromně několika mrazů začátkem května, bylo počasí mírné a občasnými dešti. –
Podzim byl vlhký, tak že práce na polích vázla, bez mrazu, které se dostavily až 11. prosince.
Jmenování.
Dne 25. února na žádost okresní péče o mládež byl jmenován dozorčím důvěrníkem
sociální péče v Lovosicích za resignovavšího Josefa Mračka z Chodovlic Ant. Baumruk.
Volby.
Dne 23. června 1938 v řádné schůzi obecního zastupitelstva a starosty Josefa Bendy
čp. 76 byli přítomni K.Ot. Beer, Josef Seifert, Mraček Jos., Hrnčíř Ant. čp.42, Zoubek Frant.,
Válek Alois, Pečený Josef, Virt Emanuel, Mazánek Frant., Petržilka Jos., Racek František. Do
komise finanční za volební skupinu Social. demokratickou, domkářů Racek Frant. volen,
navrženi Suchomel Frant. a Filous Frant. za Republik. a domov. K.O. Beer, navrženi Hrnčíř
Ant. čp.1., Johanovský Alois. Do hospodářské komise: Social. demokr. a domkářů Virt
Emanuel, Kolář Jos. čís.84, Suchomel Frant., Republik a domov. Zoubek Fr., Válek Alois,
Pečený Josef.
Do stavební komise: Social. demokr. a domk. Mraček Jos, Jošt Josef, Henig Josef. Republik.
a domov. Tendler Josef, Benda Jaroslav, Pečený Josef. – Za pokladníka Racek Frant., za
zapisovatele Petržilka Josef.
Výtržnost.
Dne 17. května 1938 o 22 hodině došlo v Třebenicích ke srážce mezi Čechy a Němci –
turnéry, kteří pochodujíce po náměstí provokativně provolávali „Sieg - heil“ a zdávali hold
A. Hitlerovi. Došlo k potyčce s českým obyvatelstvem, při které bylo několik lidí zraněno.
Turneři napadli dva Čechy, projíždějící autem Třebenicemi, kameny. Obyvatelstvem a
četnickým pohotovostním oddílem turnéři byli rozprášeni a vyhnáni. Takto Henleinovci
záměrně vyvolávají srážky s Čechy i v Třebenicích, kde žije jen 14% obyvatelstva
německého.
Částečná mobilisace.
Ke krytí čs. státních hranic dne 21. května 1938 vláda ČSR provedla částečnou
mobilisaci. Litoměřické divizi byla svěřena bezpečnost hranice v úseku od děčínského
Sněžníku po Harrachov.
Intervence.
V Praze byly podniknuty naléhavé britsko-francouzské intervence, aby se dosáhlo
mírového řešení sudetské otázky.
Runcimanova mise.
V červnu dostavila se tzv. Runcimanova mise do Prahy k jednání s čs. vládou o
sudetoněmecké otázce a s Konrádem Henleinem na Červeném Hrádku. Němcům nešlo již o
autonomii v rámci našeho státu. V dorozumění se svými soukmenovci v Německu dožadovali
se práva o sebeurčení. /Vlastně o „Anschluss“/.
Diversní akce Němců.
V Německu ze zbraně schopných sudetských Němců, kteří přešli hranice, postaven byl
Freikorps k diversním akcím proti Československu.
Demise vlády.
Východiskem ze situace, která se utvořila přijetím návrhů anglo-francouzských pod
tlakem těchto velmocí bylo, že vláda dr. Hodži dne 22. září požádala o demisi.
Sloučení politických stran.
Až do října politická činnost stran dosavadních byla ponechána. Po té sloučeny byly
do dvou jen stran: Do Národní jednoty /v čele Beran/ vstoupily národní socialisté, národní
demokraté, strana lidová, republikánská, živnostenská a malorolníci. Do Národní strany práce
sociální demokraté /v čele Hampl/.
Zákaz činnosti Komunistické strany.
Komunistické straně byla činnost zakázána dne 1. srpna. Přes to ale strana trvala dále i
vycházení časopisů. Po sloučení stran byla vládou rozpuštěna.
Mobilisace.
Dne 23. září 1938 byla vyhlášena mobilisace v celém Československu. Bylo
mobilisováno 2 1/2 milionů vojáků během šesti hodin! Nástup děl se bezvadně a s nadšením
hájiti Československou republiku a její samostatnost.
Konference čtyř velmocí v Mnichově.
Dne 30. září konference čtyř velmocí v Mnichově však rozhodla o osudu
Československa v náš neprospěch a na náš úkor!
Reakční politika třídních zájmů buržoasie Anglie a Francie vedla v Mnichově
k obětování našeho státu, ke kapitulaci.
Rozkaz armádního generála.
Vojáci! Vláda Československé republiky musela pod tlakem světových událostí
přistoupit k odstoupení území našeho státu sousedovi . . . “ /generál Krejčí/.
Úprk Čechů z pohraničí.
Čeští lidé z pohraničí opouštějí kvapně své domy, usedlosti a prchají do vnitra země.
Někteří pěšky, jiní povozy a nákladními auty odvážejí svůj skrovný majetek, peřiny, nábytek,
zařízení i zásoby. Prchají i někteří Němci, věrní Československé republice z obavy před
svými soukmenovci. Silnice ve dne i v noci poskytují obraz národní tragedie!
Počet uprchlíků.
Podle odhadu uprchlo do Česko-Slovenska 150.000 Čechů, 19.000 Němců, 15.000
židů a 2.000 Maďarů.
Nejistota.
Žijeme v stálé nejistotě zde na národnostním pomezí, zda nebudeme zabráni
k Německu do některého ze 3 pásem, která mají býti postupně odstoupena Německu. Němci
zabrali i některé oblasti jen s českým obyvatelstvem. Mluví se také o plebiscitu.
Příchod posádky.
Dne 4. října byli v Třebenicích ubytováni naši vojáci.
President odstoupil.
Dne 5. října 1938 dozvěděli jsme se večer z pražského rozhlasu a projevu Dr. Ed.
Beneše, že odstupuje.
Generál Syrový.
Po odstupu pres. dr.Ed. Beneše – Budovatele přešla moc na předsedu vlády generála
Syrového.
Demobilisace.
Dne 6. října nařízena byla postupná demobilizace.
Starost o uprchlíky.
Na žádost okresního úřadu v Roudnici byli zvoleni v Chodovlicích tři členové výboru
pro uprchlíky: Hrnčíř Ant. č.42., Mazánek Frant. a Hrycinová Marie.
Sbírka.
V Chodovlicích sbírka na obranu státu vynesla 2637 Kč a na uprchlíky 967 Kč.
Úprava platu starostovi.
Na návrh obecní rady byl obecním zastupitelstvem upraven plat starostovi na 2.500 Kč
ročně.
Obsazení našeho okolí Němci.
Dne 3. října vstoupila německá vojska do Rumburku. Dne 10. října v 8 hodin ráno
odešly poslední čs. jednotky z Litoměřic. Krátce na to přibylo do města německé jezdectvo.
Vyzváněly zvony. Houkání sirén.
Dne 10. října 1938 ve 12 hodin 30 minut odpoledne vyzváněly zvony v Čížkovicích,
Želechovicích, Lovosicích a houkaly tovární sirény k obsazení těchto míst říšskoněmeckými
vojáky. Na svahu Lovoše byl Němci bílou barvou namalován hákový kříž až sem viditelný.
Také na zdi hradu Košťálova. Zabrány byly Jenčice, Lipá, Mrsklesy, Vlastislav, Sutom . . .
Klamná zpráva.
Říšský rozhlas německý hlásil demolování domu dr. Titty v Třebenicích. Německý
velvyslanec v Praze sám zjistil na místě, že tato zpráva je mylná.
Omezená doprava.
Obsazením přervána byla železnice z Čížkovic přes Třebenice do Třebívlic na
několika místech a doprava zastavena. Zavedena jízda autobusy do Libochovic.
Nouze o uhlí.
Přerušením železniční dopravy je nedostatek uhlí. Dříve stál 1 q uhlí 12 až 14 Kč.
Nyní přiváží se auty až z Kladna a stojí 32 až 35 Kč.
Vlaky z Libochovic do konečné stanice Úpohlavy a zpět jezdí jen jednou denně.
Svoz řepy.
Řepa z okolí ba i z Podsedic sváží se do Úpohlav a odtud po železnici do cukrovaru ve
Velvarech.
Zjišťování hranic.
Dne 18. října přiletělo 10 letadel fotografujících náš kraj k zaměření nových hranic.
Tragická přestřelka na nových hranicích.
Dne 19. října ve středu došlo k přestřelce mezi ozbrojenými silami německými a
českými vojáky a policií v Želechovicích. Stalo se tak po klamné zprávě, že obec Želechovice
byla Němci vyklizena a opuštěna. Když tyto české jednotky vtrhli do této obce a začly
odstraňovati německé prapory s hákovým křížem, byli alarmováni němečtí vojáci z obce
Čížkovic a došlo k přestřelce. Na ústupu zabiti byli 3 čeští policisté a 1 český vojín a jeden
byl zraněn. Po několika dnech byly mrtvoly zabitých, strašně zohavené vydány. Čech statkář
Oldřich Nový v Želechovicích byl rovněž zastřelen při útěku.
President do exilu.
Dne 24. října odletěl Dr. Ed. Beneš z letiště v Ruzíni do Anglie se svou chotí a
v doprovodu jen několika známých. - Po druhé do exilu.
Vytýčení nových hranic.
Dne 25. října v úterý zatloukány byly dřevěné kolíky bíle natřené, jimiž vytyčovány
byly nové hranice mezi Sudety a zmenšenou naší republikou v dohodě s našimi činiteli.
Přechody přes hranice demarkační jsou přísně střeženy z obou stran finanční stráží,
četnictvem i hlídkami a opatřeny jsou na silnicích závorami.
Přechody hranic.
Silničními závory na hranicích byly na příklad nad Třebenicemi na „Čertovce“, nad
Novým mlýnem k Vlastislavi, u Dlažkovic, Želechovic, Vrbičan a j.
Ze začátku za přechod hranic vybíral se poplatek 1 Kč na nezaměstnané na naší straně při
vyhotovení „propustky“ na četnictvu.
Nový president dr. Emil Hácha.
Dne 30. listopadu ve středu byl nám určen za presidenta republiky Československé Dr.
Emil Hácha, vícepresident Nejvyššího správního soudu.
Zábor obcí.
Dne 24. listopadu 1938 zabrány byly Němci ještě tyto obce: Teplá, Děkovka,
Pnětluky, Obřice, Podsedice, Dlažkovice a Podhrázký mlýn.
Bezcelný dovoz.
Naše vláda nařídila bezcelný dovoz se Sudeckou zemí.
28. říjen.
Den národního svátku osvobození se po prvé nedržel, byl prohlášen za všední den, jen
prapory visely. Na školách se vyučovalo jako v obyčejný den.
Sbor se zúčastnil krajského sjezdu pořádaného v Libochovicích 9 členy a 1 ženou,
župního sjezdu ve Vrbičanech 1 členem. Cvičení sbor pořádal 14 prostých se sekyrkami. Sbor
vyjel k požáru do Úpohlav, kde blesk zapálil stodolu p. Macha.
Včelařství.
V obci byli 4 včelaři.
Úroda.
Toho roku byla dobrá úroda jak obilovin, tak okopani i pícnin. Ovoce bylo málo, jarní
mráz poškodil květy.
Ceny ovoce.
Pěstitelé obdrželi za 1kg hrušek solanek a žernavek 2.40 Kč, Klapova máslovka 2.10
Kč, Lukasova 1.70 Kč, Luisy 1.50 Kč, Madamky 1.60 Kč, Boskova 2 Kč, máslovky 1 Kč až
1.40 Kč, jablka 1 až 3 Kč, meruňky 5 – 6 Kč, rybíz 2.50 Kč, slívy 2.50 Kč.
Ztratili jsme.
K Německu bylo připojeno 28.680 km2 a 3.653.292 obyv.
K Polsku
“
“
1.086 “
“
11.830 “ “ 1.027.450 “
K Maďarsku “
“ 241.698
“
Se ztrátou na železniční síti celkem 4.758 km byly spojeny i ztráty na železničním materiálu.
Mimo Polska a Maďarska bylo Německu odevzdáno přes 880 lokomotiv, 2.270 vozů
osobních a na 23.000 vozů nákladních.
Zůstalo nám.
Podle stavu z r. 1930 a sčítání obyvatelstva zůstalo nám z celého dřívějšího našeho
státu:
Čechy
32.441 km2 a 4.472.354 obyvatel
Morava a Slezsko
16.921 “
“ 2.332.522
“
Karpatská Ukrajina
11.094 “
“ 522.124
“
Nyní má celá republika
98.912 km2
9.807.096 obyvatel.
Republika Česko – Slovenská byla rozdělena na tři autonomní části: historické země
koruny české, Slovensko a Podkarpatská Ukrajina.
Pšeničná mouka 00 1kg 2.80 Kč, pšenič. krupice 3.10 Kč, 1 kg chleba 2.40 Kč,
brambor 0.75 Kč, maso hovězí 15.40 Kč, vepřové 14.50 – 16 Kč, telecí 11.85 Kč, sádlo vepř.
12.15 Kč, máslo 23 Kč, margarin 13.20 Kč, mléko 1 litr 1.60 Kč, tvaroh 1kg 5.05 Kč, vejce 1
kus 0.70 Kč, sůl 2.60 Kč, cukr 6.20 Kč, hrách žlutý 3.20 Kč, čočka 4.20 – 4.40 Kč, rýže 2.40
– 2.80 Kč, mák 6.50 – 8 Kč, lůj syrový 6 – 8 Kč, salám pražský 10 – 12 Kč, polský 16 až 18
Kč, párky 14 Kč, 1 vuřt 50 haléřů, žitná káva 2.80 Kč, zrnková 36 – 48 Kč, cikorka 6 Kč,
čokoláda 15 Kč, čaj 100 Kč, 1 litr piva 2.70 Kč, 1 zápalky 0.30 Kč, mýdlo jádrové 100 g 0.70
Kč, 1 kg sody 1 Kč, 1 q uhlí 21 Kč, 1 m3 dříví 50 – 100 Kč, 1 kwh 2.90 Kč, 1 litr petroleje 2
Kč.
Mzdy.
Zemědělský dělník dostal za hodinu 1.05 Kč, kočí 200 Kč, služebná 180 Kč měsíčně.
Česáčům ovoce se platilo na hodinu 2 Kč, tesaři a zedníku 4.50 Kč, polírovi 5 Kč, přidavači
2.80 – 3.20 Kč.
Výnos plodin a ceny.
U žita výnos po 1 korci činil 7 q, u pšenice 7 až 8 1/2 q, ječmene 7
½
q, u ovsa 8 q, u
řepy cukrovky 80 až 100 q. Pěstitelé obdrželi za 1 q pšenice po srážce 171 Kč, za žito 142.50
Kč, za ječmen 128 Kč, za oves 125 Kč, za 1 q cukrovky 12.40 Kč, za sadbové brambory 60
Kč, za 1 kg jetelového semene 10.80 Kč.
Nákupní ceny.
Za 1 q superfosfátu se platilo 66 Kč, chilského ledku 175 Kč, sodného ledku 175 Kč,
za 40% draselnatou sůl 90 Kč. Za 1 q otrub 95 Kč, pokrutin 150 Kč.
Z obecních příjmů jmenuji výnos kuponů půjčky na obranu státu 90 Kč, pachtovné
z polí 1781 Kč, z luk 680 Kč, z pastvin 615.75 Kč, za ovoce 572 Kč, z honitby 43.30 Kč,
z obecní váhy 457.50 Kč, obecní přirážky 6939.20 Kč, dávky z přírůstku nemovitostí
10578.30 Kč, ze zábav 356.15 Kč, ze psů 265 Kč a j.
Výdej za úřední listy 210.90 Kč, psací potřeby 736.20 Kč, dvéře ke kapličce 542.50
Kč, na obec. zahrady 91 Kč, poplatkový ekvivalent 122.40 Kč, na obecní váhu 438 Kč, služné
strážníka 1800 Kč, hasičům na sušák hadic 1030.80 Kč, jiné výdaje na hasičství 343.05 Kč,
na civilní protileteckou obranu /CPO/ 150 Kč, 6 brancům 30 Kč, na ubytování 10 vojáků
55.80 Kč, za udržování obecních světel. těles 107.80 Kč, za elektrický proud 1232 Kč,
udržování cest 1415 Kč a za material 1512.10 Kč, na schodek školského rozpočtu 2152 Kč a
t.d.
Úhrn všech příjmů 32.192.25 Kč.
Úhrn všech výdajů 30.295.95 Kč.
Konečná pokladní hotovost 1896.30 Kč.
Popis cesty do Lovosic po zabrání Němci.
Dne 21. listopadu 1938 jel jsem na kole do Vrbičan a zastavil jsem se v zámku na
četnické stanici za tím účelem, aby mně byla vystavena „propustka“ pro mne a kočího
s povozem k cestě do Lovosic, k převzetí uhlí. Peníze na uhlí složil jsem na vplatní lístek
poštovní spořitelny a na potvrzení bude mě v Lovosicích /Sudetech/ pak vydáno tolik uhlí,
kolik peněz jsem v Československu složil.
Dne 23. listopadu vydali jsme se s povozem na cestu. Když jsme přijeli do Siřejovic,
dozvěděli jsme se tu, že celá obec připadne zítra do Sudet a bude obsazena Němci. Byla to
obec s většinou českou, kde žilo pouze 8 rodin německých! Byli jsme svědky, jak za časného
rána na 40 českých rodin se stěhovalo. Viděli jsme, jak v slzách opouštějí své domovy,
nakládají nábytek, peřiny a své věci na povozy a prchají před Němci. Česká škola se také
vyklízela a stěhovala, mramorová deska Masarykova z pomníku u kostela byla také sňata a
odvezena. Na konci obce v posledním domku u silnice míjíme naši českou finanční stráž a
jedeme dále k Lovosicům. Těsně před městem zastavujeme u provisorní dřevěné boudy, kde
nás německá finanční kontrola po předložení propustek propouští k další jízdě. Když jsme
přijeli do Lovosic, tak jsme si teprve uvědomili všechny změny, které tu za tak krátký čas
Němci provedli. Všecky české nápisy byly odstraněny, nebylo zapomenuto ani na reklamy na
plotech a zdích, jež byly bílou barvou neb vápnem přetřeny. Na některých budovách zůstaly
ještě velké nápisy z oslav zabrání města jako: „Der Opfer macht Freude“ nebo
„Kamaradschaft Uberwindet Not“ a nebo „Der Glaube eint, der Wille siegt“. Na ulicích bylo
jak po vymření po odchodu Čechů. Mnoho obchodů bylo prázdných, též veliký obchod obuví
„Baťa“ byl opuštěný i obchody židovské. Orientační tabule jsou jen německé. Všude lidé na
ulici a obchodech při setkání zdravý se navzájem pozdravem „Heil Hittler“.
Na nádraží stálo spousta železničních našich vozů, na nichž nápis ČSR byl bílou
barvou přetřen a pod tím německý nápis „Říšské dráhy“. Všude plno bylo německých
finančníků a říšskoněmeckých úředníků a policie. – Lovosice staly se pohraniční stanicí Sudet
a Německa.
Na zpáteční cestě domů, když jsme jeli kol cihelny po silnici mezi Úpohlavy a
Třebenicemi, spatřili jsme dva německé vojáky s puškami jak přistupují k majiteli cihelny p.
Lad. Vodenkovi s německým pozdravem a slovy: „Zabíráme tuto cihelnu k německé říši.“
Pak prohlásili, že nic odtud nesmí odvážet a šli odhadovat zásoby cihel. Zábor děl se podle
stavu sčítání z roku 1890 a roku 1910, tedy z dob Habsburské monarchie, které bylo pro
Čechy krajně nepříznivé. Nebylo dbáno, že obce jsou ve skutečnosti převážně české.
Po přivtělení této cihelny v Říši, dne 12. prosince 1938 přišla sem komise složená ze
zástupců českých a německých k přehlídce nových hranic.
Němci totiž přeložili hraniční kůly tak, že silnice od této cihelny směrem na Třebenice byla
přervána a ocitla se na území Německa. Stalo se tak jen proto, aby německá pohraniční stráž
nemusela choditi na svém území v poli vedle silnice, nýbrž po silnici!
Dne 14. prosince z Prahy přišla jiná komise s geometrem a silnice připadla zpět nám. Na této
silnici u cesty vedoucí k Luckému mlýnu postavili si pak naši provisorní budku ze starého
nákladního auta, aby v čase nepohody při pohraniční obchůzce se tu skryli. Česká pohraniční
stráž na své obchůzce pravidelně pak procházela Luckým mlýnem. V zimě v beranicích na
hlavě a s plášti s černým beránkem.
Kdo by se to kdy nadál, že Lucký mlýn ocitne se na hranicích a jeho zdmi budou
choditi české pohraniční stráže!
Zákaz nových staveb mlýnů.
Dne 27. října 1938 č. 258 Sb.z. a nař. a č. 363 Sb.z. a nař. zakazuje se zřizovat nové
mlýny a rozšiřovat mlýny stávající bez předchozího povolení ministerstva obchodu. Stavba
nových mlýnů jest skoro vyloučena.
Mlynářský rejstřík.
Jest zřízeno Mlynářské ústředí, které má vybudovati Mlynářský rejstřík, do něhož
musí býti zapsány všechny v provozu jsoucí mlýny na území Protektorátu Čechy a Morava,
s popisem kapacity a zařízení ke dni 31. října 1938.
Rok 1939.
Počasí.
V zimě napadlo hojně sněhu. Poslední sníh padal 22. března. Dne 6. července přišla
bouřka s kroupami. Žně byly obstojné. Polní práce v podzimu byla svízelná pro stálé deště.
Řepa s největší námahou byla s polí odvežena. Obilí jen z části bylo před zámrzem zaseto.
Mnozí nezaseli ani pšenici ani žito. Mnoho polí zůstalo nezoráno. Dne 30. prosince bylo 21°C.
Stravovací akce.
Dne 13. ledna v obecní výborové schůzi do stravovací akce byli zvoleni z řad
zaměstnanců: Jošt Jos., Miler Rudolf, Mraček Josef, z řad zaměstnavatelů Jos. Neudek, Alois
Hrnčíř a Ant. Kubíček.
Dr. Tiso u Hitlera.
Mluvčí Slováků Dr. Tiso byl povolán do Berlína k Hitlerovi ke schůzce. Den na to:
Slovenský sněm vyhlásil národní samostatnost.
Dne 14. března na rychlo byl svolán slovenský sněm, který v duchu snah Andreje
Hlinky vyhlásil slovenskou národní samostatnost.
Dr. E. Hácha v Berlíně.
Dne 14. března 1939 odejel zvláštním vlakem do Berlína k Hitlerovi president Dr. E.
Hácha.
V pád do Československa.
Druhého dne 15. března ve středu časně ráno za prudké sněhové vánice vtrhlo náhle
říšskoněmecké vojsko do rozdvojeného Česko – Slovenska.
Obsazení Čech a Moravy bylo provedeno současně se všech stran 7 armádními sbory
říšské branné moci. Podle článku uveřejněného v říšském časopise „Die Wehrmacht“
podplukovníkem generál. štábu v. Wedelem vysvítá, že části VII. armádního sboru obsadily
Vítkovice a Moravskou Ostravu již dne 14. března.
Obsazení Čech a Moravy.
Letectvo mohlo své operace pro nepříznivé počasí provésti až dne 16. března.
Obsazení Prahy a Čech prováděl generál – oberst Blaskowitz. Po obsazení Čech a Moravy byl
vrchním velitelem v tomto prostoru. Od 15. března po tři dny a noci táhla říšská branná moc
přes Lovosice na autokolonách a motocyklech po silnici ku Praze bez jakéhokoliv odporu.
Vyhlášení Protektorátu za přítomnosti Hitlera v Praze.
Za přítomnosti Hitlera na hradě pražském byl dne 16. března 1938 vyhlášen
Protektorát Böhmen und Mähren /Čechy a Morava/, pod ochranou Říšské branné moci.
Němci vtrhli do Třebenic.
Dne 15. března ráno v trhlo německé vojsko do Třebenic. Odzbrojilo českou finanční
stráž, příslušníky četnické stanice a městskou českou policii. Druhého dne na zákrok
německého Oberlandrátu v Mělníce byly odzbrojeným zbraně vráceny a nařízen jim další
výkon služby.
Pruská orlice na pomníku.
Dne 16. března připevnili třebeničtí Němci na pomníku Němců padlých v roce 1866
na hřbitově v Třebenicích za velké slávy znovu německou orlici /bronzovou/. Tato pruská
orlice byly již odstraněna z tohoto pomníku za časů Rakousko – uherska zdejšími Čechy. Po
mnoha letech našla se v rybníku v Třebenicích za Československa a byla uložena do musea.
Nyní byla Němci znovu na pomník upevněna.
Národní souručenství N S.
Jedinou politickou stranou v Protektorátě se stalo Národní souručenství / N S./. Místní
skupiny založeny byly autoritativním způsobem. Koncem května byly mládež nábory členstva
soustředěna do Mládeže národního souručenství. /M N S./.
V březnu pravosměrná doprava.
V březnu byla zavedena pravosměrná doprava na silnicích, proti dosavadní
levosměrné jízdy.
Zrušená daň.
Daň z vodní síly placená mlynáři byla od 1. dubna zrušena.
Obecní usnešení.
Dne 16. června bylo usneseno obecním zastupitelstvem zříditi asi 50 m obecní silnice
až ke „studánce“ za vsí směrem k Luckému mlýnu. Dále zřízena komise pro zajištění
pracovních sil pro zemědělství. – Pohodnický paušál upraven na 1.50 Kč z každého
popisného čísla drnomistru Josefu Ederovi v Libochovicích.
Zahájení železniční dopravy.
Dne 20. června zahájena byla železniční doprava na přerušené trati z Čížkovic přes
Třebenice do Obrnic. Na nádraží v Třebenicích mohou lidé nastupovati a jeti z Protektorátu
do stanic v Sudetech jen na řádnou propustku, opatřenou fotografií a vydanou jen v nutných
případech. Úřaduje tu vedle českého, též německý přednosta.
Ničení bunkrů.
Koncem června a v červenci byly ekrasitem ničeny betonové kryty, železobetonové
bunkry, vybudované kolem řeky Ohře za bývalého Československa. Jeden kryt stál 80.000
Kč. Dosud můžeme shlédnouti takový kryt na pravém břehu Ohře u mostního pilíře
v Libochovicích.
Říšské marky.
Mimo dosavadních zákonných platidel na území Protektorátu musely býti přijímány i
říšskoněmecké marky v poměru 1 RM = 10 K. V oběhu jsou dvojí peníze.
Vládní vojsko.
V srpnu bylo utvořeno v Protektorátu Čechy a Morava „vládní české vojsko“ o síle
7.000 mužů. Výložky tohoto nového vládního vojska jsou žluté. Ti, kteří byli za souhlasu
Němců do vládního vojska přijati, se zavazují sloužiti za plat po dobu 25 let.
Zákaz tanečních zábav.
Pořádání tanečních zábav v Protektorátu bylo zakázáno.
Mzdy zvýšeny.
Nařízením mzdy dělnictvu byly zvýšeny o 10%. Je nedostatek pracovních sil. Mnoho
českého dělnictva odchází za prací do Sudet, nebo je posíláno do Říše do továren a na jiné
práce.
Požitky peněžní ke stravě čeledě:
listopad – únor
březen – květen
červen – září
měsíčně
měsíčně
měsíčně
čeledín
zapracovaný slabší
225 K
245 K
265 K
nezapracovaný
200 “
215 “
230 “
zapracovaná slabší
200 “
215 “
230 “
nezapracovaná
160 “
175 “
190 “
děvečka
Požitky peněžní deputátníků:
listopad – únor
měsíčně
březen – květen
červen – září
měsíčně
měsíčně
krmič /skoták/
205 K
225 K
245 K
koňák
200 “
215 “
230 “
volák
185 “
195 “
210 “
Dělníci na denní plat za 1 pracovní hodinu muži a chlapci nad 16 let . . . . . . . 2.15 K
ženy nad 16 let . . . . . . . 1.45 “
Odsun do chudobince.
Obecní zastupitelstvo se usneslo dáti místního chudého Josefa Rudolfa do okresního
chudobince v Libochovicích. Obec bude plniti všecky podmínky, jež chudobinec bude
požadovati.
Včelaři.
V obci bylo 6 včelařů.
Do Okresní Hasičské Jednoty za delegáta byl zvolen na členské schůzi dne 18. května
Frant. Čejka.
Oslava Mistra Jana Husa.
Dne 5. července v předvečer svátku Husova byly na české straně páleny ohně a
v Třebenicích na památku Husovu byly vyvěšeny české prapory.
Politické napětí.
Politické a hospodářské napětí vzrůstá po obsazení Československa a vede
k obkličovací politice států demokratických /Anglie/ proti Německu na západě. Na východě
Polsko se opevňuje a vyzbrojuje. Německo zatím stahuje své síly k Moravské Ostravě a na
své východní hranice.
SSSR uzavřelo smlouvu s Německem.
Dne 23. srpna SSSR uzavřelo v Moskvě smlouvu s Německem o neútočení.
Odevzdání zbraní.
Koncem srpna z rozkazu Landsratu byli všichni v Protektorátu Čechy a Morava nuceni
odevzdati střelné zbraně i lovecké. Ponechány jen těm, kteří mají honební a zbrojní lístek.
Protektorát Čechy a Morava v členěn do Říše.
Protektorát Böhmen und Mähren /Čechy a Morava/ byl včleněn do Říše.
Vojenské přípravy.
Bylo oznámeno nařízení o zatemnění, přičemž den bude ještě oznámen. Konají se jiné
přípravy zřejmě vojenského rázu, přesuny vojsk i materiálu k hranicím Polska.
V pád do Polska.
Dne 1. září 1939 se dozvídáme, že na hranicích Polska a Německa začaly boje z obou
stran.
Počátek druhé světové války.
Anglie nařídila všeobecnou mobilisaci.
Zatemnění. Zákaz poslechu cizích stanic.
Dne 1. září nařízeno bylo pod pokutou 150 marek nebo vězení přísné zatemnění.
Zakázáno poslouchání cizího rozhlasu a rozšiřování zpráv cizích vysílačů pod trestem káznice
a v těžkých případech smrtí!
Úspěchy Němců.
Rozhlas oznámil dobytí Gdanska Německem a letecké nálety na Lodž, Katovice,
Lvov, Krakov.
Dobytí Varšavy.
Dobytí Varšavy a obsazení německými vojsky bylo na rozkaz oslaveno v celém
Protektorátě vyvěšením praporů s hákovým křížem a protektorátních na všech veřejných
budovách.
Smlouva hraniční.
Dne 28. září 1939 podepsána byla v Moskvě smlouva hraniční z rozpadlého Polska
mezi Molotovem za SSSR a Ribbentropem za německou říšskou vládu.
Příděl na lístky.
Konce září zavedeny byly lístky na mýdlo. Od 1. října zavedeno bylo řízené válečné
hospodářství, zavedeny byly potravinové lístky na cukr, v polovici října na maso, v listopadu
na odběr uhlí, v prosinci na látky, šaty, prádlo /textil/.
Zákaz nošení odznaků.
Dne 28. října v Praze a na jiných místech došlo i incidentům proti Čechům. Němci
strhávali odznaky a trikolory. Četní zatčení. Na to přišel zákaz nošení všech odznaků až na
odznak „Národního souručenství“. Střelba do demonstrantů v Praze /Jan Opletal/.
Události v Praze. Stanné právo. 17. listopad.
Nenávist Němců k všemu českému byla dokumentována událostmi v Praze dne 15.
listopadu. 17.11. došlo k neslýchanému násilí proti vysokoškolským studentům a profesorům.
Na 1.200 studentů bylo Němci zatčeno, ztýráno a odvlečeno a 9 studentů vysokoškolských
bylo zastřeleno. V Praze, Berouně, Hořovicích a v Kladně vyhlášeno stanné právo, které po
několika dnech bylo odvoláno.
Vysoké školy uzavřeny.
České vysoké školy v Praze a Brně na tři roky byly uzavřeny.
V prosinci bylo rozhlasem oznámeno, že Masarykova universita v Brně nebude
otevřena ani po třech letech, ježto Brno je německé město.
Nápisy německo – české.
Na státních úřadech a budovách zavedeny byly tabulky s nápisy německými a pak
českými, rovněž v obcích na obecních úřadech, názvy ulic, orientačních tabulí.
Ceny plodin.
Zemědělec obdržel za 1 q pšenice 175 K, žita 145 K, ječmene 143 K, ovsa 125 K, za
brambory 35 až 70 K, za 1 q řepy 14.25 K.
Dobytka.
Za 1 kg živé váhy telata 6 – 7 K, voly 6 K, jalovice 7 K, za pár podsvinčat 145 K,
potom 375 K, koncem roku 200 K, vepři 12 K za 1 kg.
Hnojiv a krmiv.
Nakupovalo se: superfosfát 70.90 K za 1 q, sůl draselná 80 K, chilský ledek 167 K,
vápenný ledek 127 K, sodný ledek 160 K, Thomasova struska 58.50 K, 1 q šámy 5 K, melasy
38 K, otrub 110 K, ovsa 146 K, píce 65 K, slámy krmné 15 K, stelné 10 – 12 K.
Semen.
1 kg jetelového semene stál 12.50 K, vojtěškového 19.50 K.
Mouka pšen. 2.70 – 3.15 K, krupice 3.20 – 4 K, 1 kg chleb. mouky žitné 2.20 K.
Chléb 2 kg 4 K, brambory 0.40 – 1.40 K, 1 litr mléka 1.20 – 1.50 K, vejce 50 h až 1 K, maso
hovězí 10 – 18 K, skopové 12 – 16 K, vepřové 12 – 20 K, salám 12 – 24 K, 1 vuřt 50 hal., 1
párek 70 až 80 haléřů, 1 kg syrového sádla 14 K, loje 7 – 10 K, másla 18 – 24 K, margarin
10.40 K, tvaroh 4 – 5 K, sůl 2.20 K, cukr 5.90 – 6.40 K, káva žitná 2.80 – 5.20 K, zrnková 28
– 58 K, cikorie 6 K, čokoláda 16 -18 K, hrách 3 K, čočka 4.40 – 5 K, rýže 2.60 – 3.20 K, zelí
hlávkové 1 až 2 K, nakládané 0.80 – 1.80 K, mák 7 -9 K, jablka 2.50 – 5 K, švestky zdejší 2
až 2.50 K, bosenské 6 – 6.40 K, hrušky 2 – 5 K, mrkve 1 – 3 K, cibule 2 – 5 K, 1 litr piva 10°
za 3 – 3.60 K, lihu k pálení 4.80 K, petroleje 2 – 2.60 K, 1 m3 dříví 80 – 100 K, 1 q uhlí 19 –
22 K, černého 34 K, 1 Kwhod. 2.80 – 2.90 K, 1 kg sody 1 K, mýdla jádrového 4.80 – 5.60 K.
Úmrtí.
Dne 21. listopadu 1939 zemřel dlouholetý starší /presbyter/ sboru českobratr.
evangelického Josef Zima, rolník v Chodovlicích.
Melné.
Melné ve mzdě činilo po žních od 1 q pšenice 20 K, od žita 20 K, od šrotování 8 K a
od mačkání ovsa 6 K.
Příjem pachtovného z polí 1967 K, z luk 1040 K, z pastvin 481.12 K, za třešně 3328
K a za tvrdé ovoce 1456 K, obecní přirážky 6064.45 K, dávka ze zábav 650 K, dávka ze psů
290 K, dávka z nápojů, pivní 2260 K a t.d.
Vydání starostovi Josefu Bendovi za úřadování 2.500 K, obecnímu pokladníkovi Fr.
Rackovi 231 K, za práce písařské 400 K, psací potřeby, tiskopisy, porta 1022.60 K, poplatek
za telefon 755.75 K, opravy obec. budov 493.60 K, pojištění budov a úrazové 178.50 K,
pozemková daň 252.30 K, výdaje na zahrady, sady 578.75 K, na opravy obecní váhy 1418.40
K, služné strážníkovi a poplatky z dražeb 2006.50 K, za uhlí pro noční hlídku civil. protilet.
obrany 216 K, na hasičství 180.55 K, za osvětlovací zařízení 214.80 K, za elektr. proud
k osvětlování obce 1278.20 K, pohodnický paušál 142.50 K, za kámen na cestu k Luckému
mlýnu 308 K, za prohazování sněhu 210 K, za práci na kanalisaci 833.75 K, za práci cestářovi
900 K, příspěvek místnímu chudinskému schodku rozpočtovému 958.20 K, za schodek
školního rozpočtu v Třebenicích 2224 K, školní paušál okresnímu školnímu výboru 95 K,
podpora měšť. škole v Třebenicích 100 K, místní obecní knihovně příspěvek za léta 1938 –
1940 600 K, za říšskou vlajku 85 K, za vlajku Protektorátní 70 K a t.d.
Úhrn všech příjmů a výdajů.
Úhrn všech příjmů obecních byl 24.017.76 K.
Úhrn všech vydání
“
Konečná pokladní hotovost
“ 23.032.60 K.
985.30 K.
Rok 1940.
Počasí.
Mrazy v únoru způsobily mnoho obtíží v dopravě, čímž trpělo zásobování uhlím. Bylo
hojně sněhu a teplota klesla až na -22°C. Školy od 31. ledna až do 3.března byly zavřeny pro
nedostatek otopu. Ve sklepech i v krechtách pomrzlo hodně brambor a řepy, ovocné stromy
také mrazem utrpěly. Dne 12. března táním sněhu byla povodeň. Voda zaplavila pole. –
Táním nově zas napadaného sněmu byla dne 20. března znovu povodeň, která rozmetala pod
Luckým mlýnem přejezd přes potok z betonových rour. Žně byly obtížné pro deštivé počasí,
kteté pak i znesnadňovalo setí a vybírání brambor. Dne 28. října byl mráz. Následujícího dne
napadlo dosti sněhu. Nesklizená řepa zůstala pod sněhem. Po oblevě se pak sklidila. Dne 8.
prosince klesla teplota na -20°C, mrzlo po celý týden.
Zrušené svátky.
Podle nařízení zrušují se tyto svátky v Protektorátě po dobu války: Zjevení Páně 6./1.,
Nanebevstoupení Páně, Bož. těla, dále sv. Petra a Pavla 29./6., Cyrila a Met. 5./7., Jana Husa
6./7., Nanebevzetí Panny Marie 15./8., sv. Václava 28./9., Všech svatých 1./11., a
Neposkvrněného Početí Panny Marie 8./12.
Válečná hospodářská opatření. Lístky na obuv.
Válka vyžadovala různá hospodářská opatření. Od poloviny ledna zavedeny byly
lístky na obuv.
Úpravy v mlynářství.
Podle vyhlášky ze dne 31. ledna 1940 Výsadní obilní společností byl vydán „Řád o
úpravě námezdního mletí“. Samozásobitel smí jeti do mlýna a obilí přivézti ke zpracování jen
na mlecí povolení vydané obecním úřadem. Na každou osobu smí se semlíti nejvýše 21 kg
žita neb pšenice dohromady na 1 měsíc. Na mačkání ovsa a šrotování není zatím třeba
povolení, ani omezení co do množství. Pšenici neb žito není dovoleno šrotovati.
Melné.
Odměna za semletí 100 kg činí u pšenice v četně obratové daně 23 K, u žita 21 K, od
šrotování obilí 8 K, od mačkání 6 K a od krup 30 K. Odměna platí se za hotové jen
v penězích.
Vymílání.
Pšenice vymílá se na 78% a žito na 75%.
Mlýn vydá z každých 100 kg zpracované pšenice nejvýše 20 kg krupice a mouky
hrubé /typ 450/, dále 50 kg pšeničné mouky 00 /typ 812/ a zbytek až do 97 kg v pšeničné
mouce chlebové /typ 3000/. Ze žita 75 kg jednomleté žitné mouky /typ 997/ a zbytek do 97 kg
v otrubách.
Promelek.
Promelek u pšenice a žita činí 3% u šrotování 2%, mačkání 1%, u krup 6%.
Úprava domácích zabíjaček.
K domácí porážce prasat musí obecní úřad dáti dříve povolení k zabíjačce, při čemž
nutno zaplatiti 5 K masné známky. Krom toho z prasete 120 kg živé váhy nutno odevzdati 4
kg 15 dkg nepřepouštěného syrového sádla masnému monopolu sběrači řezníkovi pro sběrnu
v Libochovicích.
Českomoravský svaz.
V únoru utvořen byl „Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce“.
Povinná odevzdávka mléka, másla.
Každý držitel dojnic je povinnen odevzdati všecko nadojené mléko, po odečtení
vlastní spotřeby 3/4 litru mléka na osobu na den, sběrnám v obcích. Vzdálené osady neb
samoty na místo mléka mohou vyjímečně stloukati a dodávati máslo. Z Luckého mlýna
dodává se tak 1/2 kg másla týdně do Chodovlic z každé dojnice paní Vandrovcové, jež byla
mlékárnou v Bohušovicích ke sběru určena. Za 1 kg másla bylo vypláceno 19.80 K, mlékárna
pak za dodaný 1 kg účtovala 26 K a obchodník spotřebiteli prodával za 28 K!
Odevzdávka vajec.
Držitelům bylo nařízeno odváděti vejce od každé nosnice, nejméně 60 kusů ročně, při
čemž dovoleno na 2 osoby držeti 1 slepici pro vlastní užitek.
Letní čas.
1. dubna byl zaveden t.zv. „letní čas“ ve 2 hodiny posunutím ručiček o 1 hodinu
kupředu.
Změna názvu církve.
Výnosem ministerstva školství a nár. osvěty dne 22. dubna 1940 název církve
československé byl změněn na „církev českomoravská“. Stalo se tak vlivem politických
změn.
Nebyla káva zrnková.
V měsíci únoru přestala se prodávati zrnková káva v obchodech i na lístky. Na jejím
místě vydává se čaj neb pražené žito.
Cizí létadla a letáky.
V pátek večer dne 23. února byla nad Prahou i nad roudnickým okresem cizí létadla,
která prý shazovala letáky. Dne 25. února v Úpohlavech bylo vybubnováno, aby každý kdo
by leták našel, jej okamžitě odevzdal. Ponechání a rozšiřování bude co nejpřísněji trestáno.
Zahájení útoku na západě.
Dne 10. května zahájil Hitler útok na západě.
Italie po boku Německa.
Dne 10. června nastoupila Italie k boji po boku Německa proti Anglii a Francii.
Povolení hříště.
Dne
5.
června
obecní
zastupitelstvo
v Chodovlicích
povoluje
místnímu
Wolleybalovému klubu zříditi na návsi před budovou p. Ant. Kubíčka hříště.
Subvence na hříště.
Na přímluvu a žádost starosty obce Jos. Bendy okresní úřad v Roudnici povolil částku
1.000 K na úpravu hříště, vysázení okrasných stromků a založení živého plotu.
Místní školní rada.
Do místní školní rady v Třebenicích byl zvolen Racek František.
Pád Paříže.
Dne 14. června 1940 rozhlas po poledni oznámil pád Paříže a obsazení německou
říšskou armádou.
Nařízené oslavy.
Nařízeno bylo zvoniti ve všech obcích a městech Protektorátu na čtvrt hodiny v 7
hodin večer. Druhého dne obecní strážník bubnováním ohlašoval z rozkazu okresního úřadu
v Roudnici, aby obyvatelstvo ihned vyvěsilo říšské vlajky. Kdo říšskou vlajku nemá, nechť
vyvěsí vlajku protektorátní /Bílou, červenou a modrou, nikoliv s modrým klínem jak dříve/ a
kdo nemá žádnou, ať si ji bezodkladně opatří. Židům vyvěšování vlajek je zakázáno. Vlajky
musí vyvěsiti úřady všech resortů a také majitelé soukromých budov!
Francie skládá zbraně.
Dne 17. června v pondělí maršál Pétain v rozhlasové řeči, adresované francouzskému
národu prohlásil, že Francie musí již složit zbraně.
Příměří.
Dne 22. června v 18.50 hod. německého letního času byla v lese u Compiegne
podepsána německo – francouzská smlouva o příměří.
Dne 24. června v 19.15 hod. byla podepsána u Říma italsko – francouzská smlouva o
příměří.
Válka na západě skončena.
V úterý dne 25. června 1940 v 1 hodinu 35 minut německého času válka na západě
skončena.
Oslavy v říši.
„Vůdce a říšský kancléř Hitler vydal u příležitosti vítězného zakončení válečného
tažení na západě rozkaz, aby v celé říši byly vyvěšeny vlajky na dobu 10 dní a aby bylo
vyzváněno zvony po 7 dní. Proto nařizuje vláda Protektorátu Čechy a Morava, aby byly ihned
na dobu 10 dní, počínajíc dnem 25. června r. 1940 na všech protektorátních, školních a
obecních budovách vztýčeny vlajky předepsaným způsobem a to v pravo říšská /s hákovým
křížem/, v levo protektorátní.“
Rozhledna na Hazmburku obsazena.
Rozhledna v červnu zbudovaná ve věži hradu Hazmburku byla uzavřena, obsazena
říšskoněmeckými vojáky a opatřena protilétadlovými palebnými zbraněmi.
Odstranění Masarykova pomníku v Třebenicích.
V Třebenicích na den 27. června Masarykův pomník stojící u kostela před radnicí, byl
k pohoršení českého lidu neznámými prvky poškozen. Na hlavu byl nasazen cilindr, do rukou
zavěšen deštník a socha pomalována černou barvou. Na to byl pomník odstraněn a zničen.
Otevření modlitebny.
V Třebenicích 1. září byla otevřena nová modlitebna evangelického sboru
českobratrského.
Dvoj jazyčné nápisy.
Nařízením vlády nejpozději do 15. září musí býti všechny nápisy obchodů a živností
v Čechách a na Moravě buď jen německé, nebo německo – české. Stejně i uvnitř
provozovacích místností.
Vyřazování českých knih.
České knihy v knihovnách veřejných i školních byly podrobeny přehlídce a Němcům
závadné svým obsahem byly vyřazeny.
Zrušení celných hranic.
Dne 1. října zrušeny byly celní hranice mezi Německem a Protektorátem Čechy a
Morava. Měna zůstává 10 K = 1 M německé, platební styk je volný. Politická hranice ale
zůstává t.j. k přechodu hranic mezi Německem a Protektorátem je i na dále v platnosti
nařízení o propustkách pro malý pohraniční styk.
Zrušení české finanční stráže.
Česká finanční stráž se ruší, dozor přebírá jen německá policie.
Komisař Němec.
V říjnu byl dosazen v Třebenicích komisař, německý učitel Benatzky. Jeho předkové
přišli do Třebenic jako Češi. Zastupitelstvo i dosavadní starosta města Kadera odstoupil.
Správa města přešla do rukou Němců.
Pakt tří Mocností Osy.
Dne 27. září 1940 podepsán pakt tří Mocností Osy mezi Německem /Hitlerem/, Italií
/Mussolini/ a Japonskem.
Řecko ve válce.
Dne 28. října r. 1940 rozšířila se válka na Balkáně. Řecko proti mocnostem Osy, Italii.
Toho dne byl tu nálet cizích létadel.
Obcím určeny dodávky.
V říjnu r. 1940 bylo určeno obcím, mnoho – li obilí musí býti odevzdáno i dobytka od
hospodařících rolníků. Rolník, který hospodařil na 100 korcích pozemků musel dodati toto:
52 q pšenice 62 q ječmene, 7.10 q směsky, 1.32 q žita. Dále 1 býčka o váze 340 kg živé váhy.
Pro celou obec bylo určeno dodati 6 kusů vepřového dobytky nad 70 kg živé váhy a 5 kusů
hovězího dobytka nad 350 kg živé váhy.
Zapečetění šrotovníků.
V listopadu všecky šrotovníky byly u zemědělců zapečetěny. V nezbytných případech
obec jim může dáti svolení k šrotování, jest-li že dodali onu dodávku jež jim byla určena.
Nesmí si pak více našrotovati krmiv, jak na 1 měsíc.
Odevzdávka reservních gum aut a kol.
Bylo nařízeno odevzdání rezervních plášťů gumových jízdních kol a aut.
Včelaři.
Dávka samozásobitelů na osobu snížena.
Mletí pro samozásobitele bylo z 21 kg obilí sníženo na 16 kg na osobu. Vymílání u
žita zvýšeno na 78%.
Olejniny.
Rolníkům nad 20 ha půdy nařízeno zaseti řepku olejku.
Úroda.
Sklizeň byla prostřední. Úroda ovoce byla špatná.
Ceny ovoce.
Meruňky byly prodávány za 9 K, angrešt 1.70 K, rybíz 2.50 K, slívy 4.50 K, jablka 4 –
8 K, hrušky 4 K, švestky 4 K.
Mzdy.
Mzda mužů 25 K za den, ženy měly 2.35 – 3.50 K za hodinu, při mlácení obilí 4 K,
strojník 10 K, nastýlač 8 K, dělník 7 K za hodinu.
Cena řepy.
Za 1 q řepy se platilo 22 K.
Dobytka.
Za 1 kg živé váhy hovězího dobytka se platilo 6.80 K.
Ceny obilí.
Výsadní obilní společnost po dohodě s Nejvyšším Úřadem Cenovým / N Ú C/
stanovila v Protektorátě tyto výkupní ceny za 100 kg:
Pšenice o hekt. váze 75/76 kg . . . 189 K
Žito
“ “
“
70/72 “ . . . 165 K
Ječmen “ “
“
64 “ . . . 164 K
Oves
“
48 “ . . . 148 K
““
Při vyšší jakostní váze se cena toho kterého obilí zvyšuje, při nižší jakostní váze se
snižuje. Tyto výkupní ceny za obilí se zvyšují o příplatek, který pro měsíc srpen až prosinec
při pšenici a žitě činí 2 K, při ječmenu v měsících srpnu až listopadu 1.50 K při ovsu v měsíci
září až prosinec 1.50 K.
1 kg chleba 2.20 – 2.80 K, mouky chlebové 2.10 až 3 K, pšenič. mouka 3.10 – 4.15 K,
krupice 3.40 – 4.20 K, brambory 0.80 – 1.60 K, hrách 4.80 – 8.60 K, čočka 8 K, rýže 2.10 –
3.30 K, mák 9 -11.50 K, káva žitná 3.60 – 7 K, zrnková - , cikorie 7.20 – 9.20 K, 1 dkg čaje
1.50 – 2 K, cukr 6.20 – 7.20 K, sůl 2.20 – 2.60 K, maso hovězí 15.40 až 18 K, telecí 15 – 20
K, uzené 21 – 24 K, vepřové 14 až 21.20 K, skopové 14 K, salám pražský 20 – 22 K, polský
22 – 24 K, 1 párek 0.80 K, sádlo škvařené 22 K, syrové 18 K, lisované 18.50 K, margarin 14
– 19 K, máslo čajové 26 – 35.60 K, selské 24 – 31 K, tvaroh 5 – 6 K, vejce čerstvé 1 – 1.30
K, nakládané 0.90 – 1.25 K, mrkev 1.20 až 2 K, cibule 1.90 – 2.40 K, zelí hlávkové 1 – 2 K,
kyselé 2.40 – 3.10 K, sušené bosenské švestky 7 – 9.20 K, povidla 8.50 – 11.10 K, 1 litr piva
8° 3.60 – 4.40 K, lihu k pálení 4.80 K, petroleje 2.90 – 3.80 K, 1 kwh 2.80 K, 1 q hnědého
uhlí 21 – 23 K, 1 kg rozštípaného dříví 0.40 K.
Ceny semen.
1 kg vikve 4.12 K, jetele 27.40 K, vojtěšky 32.80 K.
Ceny krmiv.
1 q melasy 36 K, otrub 130 K, kukuřice 240 K, ovsa 162 K, pokrutin 200 K.
Příjem za nájem z polí obecních 1927 K, z luk 2274.40 K, z pastvin 940.16 K, za
suché stromy 371.30 K, za ovoce obecní 72.80 K, z obecní váhy 650 K, obecní přirážky
11.460.85 K, dávka ze zábav 657.92 K, za psů 630 K, z nápojů 3431 K, dávka z přírustku
hodnoty nemovitostí 4193.05 K, a t.d.
Výdej starostovi za úřadování 2500 K, pokladníku 150 K, písařské práce 150 K,
cestovné a porta 1082.35 K, topivo a světlo starostovi 100 K, pro kancelář zásobovací 167 K,
zařízení zásobovací kanceláře 695 K, za úřední listy a zákonníky 329 K, poplatek za telefon
1982.20 K, na obecní budovy 175.80 K, daně bernímu úřadu 202.95 K, výdaje na obecní váhu
377.70 K, na noční hlídky za uhlí, petrolej 241.15 K, na hasičství za čištění stříkačky 100 K,
známky pro psy 100 K, udržování obec. cest a mostů 5029.85 K, odstraňování bláta a sněhu
2910.15 K, za orientační tabulky 338 K, schodek chudinského rozpočtu 2092.10 K, schodek
školního rozpočtu, školní radě v Třebenicích 2727 K, na obecní knihovnu 200 K a t.d.
Úhrn všech příjmů . . . . . . . . . . 31.029.20 K
Úhrn všech výdajů . . . . . . . . . . 29.178.45 K
Konečná pokladní hotovost . . . 1.850.75 K
Hlášení suchých stromů.
Do 26. listopadu mají majitelé ovocných stromů hlásiti stromy, jež mají vykopány
suché neb ještě neporažené k soupisu. Dříví švestek, hrušní a jabloní smí si ponechati jen
pařezy a větve, kmeny, budou-li uznány musí se odváděti a nesmí si je majitel sám ponechati.
Rok 1941.
Počasí.
Po novém roce napadlo mnoho sněhu. K odstraňování sněhu byl povolán z každého
domu buď muž, neb žena. Také židé byli nuceni odklízeti sníh na silnicích odděleně od arijců.
- Mnohde byl odstraňován sníh zvláštním odhrnovačem, taženým párem koní.
Ještě 8. dubna padal sníh, bylo špatné počasí po celý měsíc, chladno a deštivo, vegetace
zdržena. Počátkem května byly mrazíky -3°C. Dne 28. května bylo krupobití kol 10. hodiny
večerní a průtrž mračen. Po deštivém období po 15. červnu přišly krásné horké dni. Sena i
píce dobře se sušila, řepa jednotila. – Prosinec byl neobyčejně mírný. Dne 28. prosince
dostavil se mráz -10°C.
Zapečetěny máselnice.
V lednu byly úředně zapečetěny u zemědělců v Chodovlicích máselnice a odstředivky.
Mléko musí se odváděti do sběrny pro mlékárnu. Jen určitá dávka másla bude jim mlékárnou
poskytnuta.
Prohlídky u legionářů.
Dne 13. ledna tisk a rozhlas zahájil tažení proti legionářům, jakožto živlu, který byl
dříve protěžován za bývalé vlády. Jsou označováni jako živel benešovský a nespolehlivý. –
Pensionování úředníků.
V tisku bylo oznámeno, že budou pensionováni přebyteční úředníci v Protektorátě,
kteří často v úřadě neměli co na práci, ježto po odtržení Slovenska a Sudet byli staženi zpět do
protektorátních úřadů, pobírali plat, aniž konali platné služby.
Dodávky dobytka.
Dne 27. ledna bylo obci uloženo dodati další dobytek, který se nakládal
v Libochovicích na vagony, odkud byl odeslán na jatka do Kladna. Za 5 q těžkou krávu bylo
zaplaceno 3115 K.
Počet živností.
Ke dni 27. ledna 1941 byly v obci následující živnosti a koncese:
1/. Filous Josef, čp.26, pokrývačství.
2/. Kubíček Antonín č.13, mlácení obilí.
3/. Kindermann Alois čp.3, obchod dle §38 odst. 1. živnost. řádu.
4/. Karel Otokar Beer, čp.44., mlynářství.
5/. Benda Vladislav čp.20, hostinec na základě § 18 živnost. řádu.
6/. Benda Vladislav čp.20, námezdní mlácení parním kotlem.
7/. Novák Václav čp.31., obuvnictví.
8/. Filou František čp.5, krejčovství.
9/. Šiller Hugo čp.36, zahradnictví.
10/. Šiller Hugo čp.36, hokynářství.
11/. Kameník Václav, stanoviště živnosti Třebenice čp.66 lakýrnictví, natěračství a
malíř písma.
12/. Mazánek František čp.6, licence chodě s místa na místo pro nákup koží a hadrů.
13/. Aulický Hynek čp.35, obchod poživatiny, nářadím a potřeb pro domácnost a
hospodářství.
14/. Hnát Jaromír čp.72, obchod ovocem a zemskými plodinami a oprávnění
k návštěvě trhu.
15/. Kadeřábek Josef čp.83, obchod ovocem.
16/. Šašek Jiří, Lucký mlýn Chodovlice čp.45, mlynářství.
17/. Fišer Rudolf čp.79, krejčovská živnost.
18/. Šustr František čp.39, kovářská živnost.
Vyhláška.
Okresní úřad v Roudnici n/L. dne 16. ledna 1941 vydal tuto vyhlášku: Zemědělci jsou
povinni pod přísnými tresty odvésti ihned veškerou pšenici a žito, které jim po nechání
samozásobitelské dávky a potřebného množství k setí zbylo, bez ohledu na předpis. Ječmen,
oves a směsky jsou povinni odvésti tak, jak jim bylo starostou obce předepsáno. Výmlat a
odevzdání obilí musí býti provedeno nejpozději do konce ledna. Výmluvy na poruchy
mláticího stroje, nedostatek pohoných hmot, pracovních sil a pod. nebudou uznány. Do 27.
ledna předloží obilní výkazy starostovi obce za účelem výpisu o odevzdání obilí. Kdo tak
neučiní, bude pokutován.
Oběžník.
Na příkaz Oberlandráta pro zemědělce bude se konati dne 11. února 1941 přednáška
v místnostech Radnice v Třebenicích, jejíž úkolem bude přípravy pro výrobní bitvu 1941.
Účast všech zemědělců a zemědělských dělníků povinná. /ve 14 hodin/.
Německé prapory.
Dne 8. února oběžníkem obecního úřadu byli majitelé domu povinni opatřiti si prapor
německý, podle nařízení vlády Protektorátu.
Stíhání černého obchodu, prohlídky.
V únoru četnictvo obdrželo nařízení stíhati pokoutní obchod na černo bez lístků,
prohlídky a kontroly nakupovaného zboží, na všech komunikacích, drahách a autobusech.
Pakt.
Dne 1. března v sobotu 1941 přistoupilo Bulharsko k mocnostem Osy uzavřením
paktu.
Polární záře.
Téhož dne 1. března byla na obloze večer severní polární záře. Měsíc kol 9 hodin
večer byl nad obzorem, na zemi leželo trochu sněhu, mírně mrzlo, hvězdy svítily. Zjev nebyl
tak krásný, jako v roce 1938.
Německé písně.
V březnu na školách obecných a českých měšťanských v Třebenicích učí se české děti
písni Deutschland Deutschland über alles a Horst Wesel Lied!
Snížení dávek a přídělu.
Od počátku března byla opět snížena dávka samozásobitelů ze 16 kg obilí na 14 kg pro
osobu na měsíc. Omezen příděl benzinu pro dopravní auta.
Vyšší vymílání.
Mlýnům nařízeno vymílání na 80% a u žita krom toho přimíchávání 10% ječné
mouky. U ječmene z 1 q získati 60 kg mouky ječné a 36 kg ječných otrub.
Jugoslavie podepsala pakt.
Dne 25. března ve Vídni přistoupila Jugoslavie k paktu tří mocností.
Převrat.
Dne 27. března v Jugoslavii byl převrat, přívrženci paktu byli odstraněni a mladý král
povolán na trůn. Jugoslavie povolává do zbraně, zatím co Němci opouštějí tuto zem.
Přesun létadel a německých sil na jih.
Dne 3. dubna kol 4 hod. odpoledne přeletělo nad naším krajem 52 německých létadel
směrem na jih. Po železnici jedou nepřetržité transporty německých vojáků a zbraní na
Jugoslavii.
Bombardování Bělehradu.
V neděli dne 6. dubna 1941 Němci překročili hranice Bulharska proti Řecku a zahájili
strašné bombardování Bělehradu.
Dvouleté výročí obsazení.
Na den dvouletého výročí obsazení Čech a Moravy musely býti vyvěšeny prapory
protektorátní neb německé na všech budovách komunálních a podnicích veřejných. Na
školách 15. března nebylo vyučování.
Přehlídka koní a povozů.
V Třebenicích konala se dne 10. dubna vojenská odvodní přehlídka koní a povozů.
Výsledky přehlídky, kterou řídil říšskoněmecký důstojník nebyly nikomu oznámeny.
Sesuv půdy.
V polovici dubna následkem dešťů jela stráň nad Úpohlavy směrem k Luckému
mlýnu. Svahy polí pohybem země byly zprohybány, stromy vyvráceny. Na níže položené
pozemky navalila se zem do výše několika metrů. Také pod Košťálovem jela zem.
Odpor Jugoslávie zlomen.
Dne 18. dubna dozvídáme se o zlomení odporu Jugoslavie před náporem Němců, Italů
a Maďarů.
Počet potahů v obci.
K 15. květnu byly v obci tyto zvířecí potahy: 23 koní, 36 volů a 61 tažných krav.
Traktorů.
V obci byl 1 traktor.
Zatčeni Gestapem.
Dne 21. května 1941 byli Gestapem z Kladna zatčeni bratří Ferdinand a Alois
Valečkovi, Antonín Hajný městský strážník, František Růdl, Josef Havlík, Štěpán Tomandl,
František Šafařík a Karel Racek, vesměs dělníci a Antonín Sýkora řezník, všichni z Třebenic.
Tato událost způsobila rozruch v celém okolí. Bratři Valečkové byli 10. října 1941 v Praze na
Pankráci popraveni pro přechovávání zbraní. Štěpán Tomandl studnař, František Šafařík a
Josef Havlík zemřeli později v koncentračních táborech. František Růdl, Karel Racek,
Antonín Sýkora a Ant. Hajný byli z vazby propuštěni.
Živelní pohroma.
Dne 28. května kol 10. hodiny večer bylo krupobití a průtrž mračen v horách.
Následujícího dne rozvodnil se potok Modla tak, jak nebylo pamětníka. Voda valila se přes
silnici u Chodovlic po lukách a polích k Luckému mlýnu a dále přes pole ve výši 1 metru.
Voda nadělala mnoho škody na pozemcích nánosem bahna a výmoly. V Chodovlicích
zatopila voda přízemí ve mlýně Beerově, domek krejčího Filouse a v zahradnictví Hugo
Šilera odplavila pařeniště. V kololeči utopilo se ve chlévcích 5 koz.
Prohlídka v bytech legionářů.
Dne 29. května byla prohlídka v bytě legionáře u Chodovlic Frant. Šuberta. Zabavena
mu byla soška a prapor, zbraně neměl žádné. Také v městě Třebenicích v bytech bývalých
legionářů byly prohlídky.
Farář Josef Horký zatčen.
Ve čtvrtek 12. června byl Gestapem z Kladna po předchozí prohlídce domovní zatčen
farář římsko – katolické církve v Třebenicích Josef Horký, neohrožený kazatel a průkopník
české věci. Vězněn byl na Pankráci v Praze, kratší čas v Terezíně, odkudž byl převezen do
koncentračního tábora v Dachau. V knize Bedřicha Hoffmanna „A kdo Vás zabije“ /život a
utrpení kněžstva v koncentračních táborech/ na stránce 162 píše:
„Český kněz Josef Horký, farář z litoměřické diecése z Třebenic, byl v létě 1942
povolán na revír lékařem SS dr. Brachtlem, pocházejícím z Československé republiky, který
jako by držel ochrannou ruku nad českými kněžimi, přicházejícími na revír na pokusy /s vězni
konány pokusy s malarií/. Kněz Josef Horký dostal také malarii. Na revíře zůstal několik
měsíců, vrátil se na blok, kde pobyl jediný den. Jeho zdravotní stav byl takový, že po bezesné
noci na bloku odešel nazpět na revír. Slabostí se celý chvěl a ztěží se držel na nohou, ačkoliv
to byl muž silný a úplně zdravý po příchodu do koncentráku. S revíru se již nevrátil. Dostal
tuberkulosu a 11. ledna 1943 zemřel.“
Spisovatel J. Kopta ve Svobodném Slově ze dne 20/5. 1945 píše mezi jiným: „Jak
nevzpomenout třebenického kněze, který ani za německé okupace nechtěl vystačit
s balbínovským heslem pobělohorským „ V mlčení a naději je má síla“ a mluvil z kazatelny
v průhledném jinotaji: „Všem je vám dobře známo, milí přátelé, že náš chrám je zasvěcen
knížeti Václavu, před jehož obraz na hlavním oltáři se chodíte pomodlit za odvrácení všeho
zlého. Ale málokdo z vás ví, že jeden z postranních oltářů nese obraz anglického světce
Edvarda a p r o t o n e z a p o m e ň t e u t ě š o v a t s v á
tryská z
srdce nadějí, která
t o h o t o j m é n a .“
/. chrám je zasvěcen Početí Panny Marie/ oprava a poznámka pisatele této kroniky/.
Němci vtrhli do SSSR bez vypovězení války.
V neděli ráno dne 22. června 1941 oznámil rozhlas, že je Rusko v 5 hodin 30 minut
ráno ve válečném stavu z Německem a Rumunskem. Slovensko také připojilo se k Ose a
Rusku vyhlásilo boj a překročilo hranice dne 25. června. Dne 27. června v pátek dozvídáme
se, že Maďarsko vyhlásilo válku Rusku po boku Německa. Dne 30. června přerušila vláda
francouzská ve Vichy styky se sovětskou vládou.
Reakce.
Všude bylo cítit vzmáhající se odpor k Němcům. Na silnicích se objevily vedle obrazů
srpů a kladiv nápisy projevující sympatie Sovětům a západním mocnostem tím, že na zdech
objevovalo se písmeno velké V. /= vítěztví/. Četnictvo mělo plné ruce práce s jejich
smýváním a odstraňováním. Němci aby čelili této reakci, zmocnili se této zbraně ve svůj
prospěch a tak od 20. července na příkaz okresního úřadu také všude bylo vylepováno
písmeno V /= Viktoria/ na komunikacích, dopravních prostředcích, lokomotivách a
v novinách! Písmeno velké V stalo se symbolem německého vítězství, Velkoněmecké říše.
Soupis.
V říjnu byl soupis všeho vymláceného obilí a pod přísežným prohlášením soupis
všeho dobytka, dále hus i kachen. Zatajení bude trestáno jako sabotáž.
Vyznamenání starých živnostenských rodů.
Dne 27. září 1941 konala se v sále Zemského zastupitelstva na Malé Straně v Praze
slavnost za přítomnosti ministra průmyslu, obchodu a živností JUDr. J. Kratochvíla a
předsedy zemské rady živnostenské pro Čechy JUDr. K. Krčmy odevzdání čestného
vyznamenání 31 zástupcům starých živnostenských a průmyslových rodů, diplomu s právem
ražení zlaté plakety, stříbrné a bronzové. Nejen v rozhlase, ale i v denním tisku tato akce
vyznamenání starých živnostenských rodů nalezla ohlas a porozumění.
Pisateli této kroniky byla udělena zlatá plaketa a diplom.
Ohlas v tisku.
Národní
Střed,
orgán
českého
řemeslnictva
a
obchodnictva
s fotografiemi
vyznamenaných v č. 246 ze dne 28. září 1941 přináší také článek Ing. J. Vrby: „Čest
podnikatelské tradici“ z něhož cituji toto: „České podnikatele především těší, že dostává se
jejich práci veřejného uznání. Toto uznání platí nejen vyznamenaným, ale celému stavu.
Vždyť ještě všichni dobře si pamatujeme těch nedávných let, kdy česká veřejnost z valé části
se dívala na podnikání nesprávně, skresleně a často dokonce i nepřátelsky. Podnikatel se
považoval za člověka, který nemá nic jiného na práci, než shrabování zisků. Na to, že jeho
celoroční práce zejména za let krise končívala ztrátou, tak že podnikatel často s celou rodinou
pracovala vůbec zadarmo, se zapomínalo, zapomínalo se také na službu, kterou každý
podnikatel koná spotřebiteli. Teprve v nových poměrech došlo k ozdravění. Dnes máme řádně
vybudované organisace průmyslu, obchodu a řemesla a podnikatel se uznává za činitele
v hospodářství nepostradatelného. Distribuce, vyžadovaná řízeným hospodářstvím, byla by
nemyslitelná bez široce rozvětveného aparátu našeho podnikání. Řízené hospodářství počítá
neustále s p o d n i k a t e l s k o u i n i c i a t i v o u , váží a cení si jí.
Víme, že k udržení statku po staletí v jedněch rukou je třeba velké vytrvalosti a lásky
k půdě, zkrápěné každoročně novým a novým potem. Stejně je tomu také u podnikatelů.
Díváteli se na letopočty založení vyznamenaných podniků, jde vám myslí, co všechno se
událo od té doby. Na příklad mlýn Šašků v Chodovlicích od r. 1695. Jak změnila se od té
doby technika mlýnské výroby? Jak tvrdé byly rány konkurence? Tu nestačila jen věrnost
k rodinnému mlýnu, bylo třeba míti také otevřené oči a jíti s dobou.“
Autorem diplomu a čestného vyznamenání Zemské rady živnostenské pro Čechy
starým živnostenským, řemeslnickým, obchodnickým a průmyslnickým rodům je mistr
Vlastimil Rada, akademický malíř v Praze. Zlatá plaketa je od Miroslava Beutlera z Prahy.
Reinhard Heydrick.
Dne 28. září 1941 ujmul se úřadu „Obergruppenführer“ generál Heydrick
zastupujícího říšského protektora von Neuratha, který odešel na zdravotní dovolenou. Od toho
dne byli čeští vlastenci hromadně zatýkáni a popravováni a smrt jejich v novinách hromadně
oznamována: Č t k Praha dne 28. září 1941.
Zatýkání a popravy.
Pro přípravu velezrady ve smyslu nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě
ze dne 27. září 1941 byli stanným soudem v Praze odsouzeni: Armádní generál v.v. Hugo
Vojta k smrti. Pro sabotáž stanným soudem v Brně byli souzeni Alois Trnečka z Rousinova a
Rudolf Pospíšil z Drnovic k smrti. Pro nedovolené záměrné držení zbraní byli stanným
soudem v Praze odsouzeni k smrti Lad. Kumzák a V. Franz z Prahy.“
Stanné právo civilní vyjímečný stav.
Dne 28. září byl vyhlášen civilní výjímečný stav, stanné právo v některých okresech,
jako v Praze, Kralupy, Kladno, Roudnice, Louny, Zlín, Brno a j.
Eliáš popraven.
Zatčen byl ministerský předseda Eliáš pro velezradu a postaven byl před lidový soud
Německé říše. Odsouzen k smrti. – Zastřelen byl primátor Dr. Klapka, mlynář Beneš v Týně
nad Vltavou pro sabotáž, mnoho řezníků pro tajné porážky a černý obchod.
Proti rostoucí síle odporu stupňovali Němci svou hrůzovládu v Čechách a na Moravě.
Udání.
Dne 13. října 1941 neušel jsem pozornosti říšsko německých úřadů pro mletí na černo.
Udání proti mé osobě učinil tehdejší kočí Hadrávek, zaměstnaný u rolníka Vladimíra Cíla
v Úpohlavech, který obilí svému zaměstnavateli do Luckého mlýna k semletí vozil. Povolán
jsem byl do Třebenic na četnickou stanici k výslechu. Pak jsem byl odvezen německou policií
autem do Luckého mlýna. Zde byl jsem znovu vyšetřován i stárek Lad. Šilhán, bylo pátráno
v mlecích knihách a záznamech. Vyšetřování dělo se německy a výpovědi byly překládány
přítomným praporčíkem četnictva z Třebenic Kafkou, který dík dobré taktice dokázal
říšskoněmecké vyšetřující orgány přesvědčiti o nevině. Byl jsem ponechán na svobodě a celé
udání obrátilo se v neprospěch udavače Hadrávka, když v jeho bytě byly nalezeny zásoby
masa z nedovolených porážek, které pokoutně rozprodával. Byli jsme 20. listopadu
předvoláni na okresní úřad do Roudnice k soudu, kamž přijeli Němci Zemského trestního
soudu z Prahy. Znovu jsme byli se stárkem Šilhánem podrobeni výslechu, dále kočí
Hadrávek, rolník Vlad. Cíl a obchodní příručí Kučera z Úpohlav a pekař Mráz z Třebenic. Po
skončení výslechu byl nad námi vynesen rozsudek bez odvolání. Mlynáři Jiřímu Šaškovi a
Ladislavu Šilhánovi nebyl trestný čin dostatečně prokázán a osvobozují se. Hadrávek
odsuzuje se na 4 měsíce a příručí Kučera na 6 měsíců vězení, Vladimír Cíl, rolník z Úpohlav
na 2 měsíce vězení a 50.000 K pokuty, pekař Mráz z Třebenic k pokutě 20.000 K. Rozsudek
otištěn byl v Deutsche Tagblatt. Po odpykání trestu Vlad. Cíl vyšel z vazby nemocen a záhy
na to zemřel.
Vyhláška.
Podle vyhlášky Českomoravského svazu pro hospodaření obilím z 1. října 1941 jest
mlýnům zakázáno v době úředně nařízeného zatemnění přijímati od výrobců, samozásobitelů
a deputátníků obilí k zpracování, jakož i vydávání těchto výrobků.
Zničení pomníku dr. V. Paříka.
Dne 24. října 1941 byl na náměstí v Třebenicích stržen pomník MUDr. V. Paříka.
Později i podstavec pomníku do základů byl odstraněn.
Sbor nevykazoval žádnou činnost. Pomáhal při povodni Modly, při zatopení mlýnice
K.O. Beery v Chodovlicích.
Židé pronásledováni.
Od 19. listopadu židům nařízeno nositi na prsou žlutou hvězdu s nápisem „Jude“, aby
viditelně byli odlišeni od arijců, jak muži tak ženy. Nesmí navštěvovati hostince a divadla
vůbec, obchody jen ve zvlášť určené době.
Nesmí provozovati obchody.
Nesmí provozovati své obchody a živnosti ani používati dopravních prostředků. Již
koncem října v tisku bylo naznačeno, že všichni židé budou vysídleni z měst i venkova.
Zvětšení osevu.
Na podzim byl nařízen zvětšený osev ozimé olejky řepky a zvětšený osev pšenice o
60% než v roce předcházejícím. Pro zemědělské závody nad 5 ha byly zavedeny zvláštní
archy statkové a k nim pomocné knížky k podchycení celého výnosu závodů.
Tabačenky.
Kuřivo od 3. listopadu 1941 vydávalo se jen na tabačenky.
Menší mlýny zastaveny.
Podle vyhlášky min. zemědělství č. 386 sb. z. a n. ze dne 12. listopadu 1941 dočasně
vyřazeny tyto mlýny v okolí. /Pod 10 vagonů ročního semelku/ : Born Václav Solany č.20,
Brožíček Václav Třebívlice č.57, Drábek Vladimír Nové Dvory č.5, Ficenec Václav /Nový
mlýn/ Třebenice, Heinrich Müller a Stefanie Třebenice, Horký Jan a Augustin Solany – Doly
č.9, Nebeský Josef Budyně n. O., Pečený Ladislav, nájemce mlýn č.88 Třebenice. Zapečetění
menších mlýnů v Třebenicích provedli úředníci okresního úřadu dne 23. listopadu 1941.
Přidělení mlýnů.
Mlýny směly přijímati obilí k semletí neb ke šrotování námezdně jen od zemědělců
z těch obcí, které jim úředně byly určeny. Luckému mlýnu byly přiděleny pro námezdní mletí
zemědělci z Třebenic, Kololeče a z Úpohlav. Mlýnu K. Ot. Beera č.44 v Chodovlicích obce
Chodovlice a Sedlec.
Stanné právo odvoláno.
Dne 1. prosince v noci o 12 hodině odvoláno a zrušeno bylo pro náš okres stanné
právo.
Japonsko vyhlásilo válku.
Dne 8. prosince 1941 vyhlásilo Japonsko válku Anglii a Spojeným státům / U S A/.
Sbírka pro bojující Němce.
Dne 27. prosince Dr. Emil Hácha učinil výzvu k obyvatelstvu k zahájení sbírky pro
německé bojující vojáky, teplého prádla, kožešin a zimních věcí. Následujícího dne dovídáme
se o úředním zabavení lýží pro německé vojáky. V našem kraji nebyly požadovány
k odevzdání. V Praze musely se odevzdat lyže nad 180 cm délky a byly zaplaceny.
Ceny ovoce.
1 kg třešní se prodával za 5 – 8 K, meruněk 9 K, angrešt 4 K, rybíz 3.60 K, jablka 4 –
10 K, hrušky 4 – 8 K, švestky, slívy 4.60 – 7 K.
Ceny plodin.
Zemědělec obdržel za 1 q pšenice 198.50 K, žita 194 K, ječmene 185 K, ovsa 184 K,
za zimní brambory 59 K, za 1 q slámy 35 – 25 K. Za ječmen k setí musel zemědělec zaplatiti
315 K, za oves 215 K, za 1 q ranných brambor na sadbu 140 K, za 1 kg semene vojtěškového
52 K a za jetelové semeno 24.85 K. Za 1 q řepy obdržel 27 K.
Ceny dobytka.
Za 1 kg živé váhy vepřů se na dodávku platilo 9.60 K, za hovězí dobytek 8.30 K, za
pár podsvinčat 300 – 400 K.
Nákupní ceny hnojiv.
Za 1 q ledku ostravského zemědělec zaplatil 119.60 K, vápenného 117 K,
Thomasovou strusku 57.20 K, citranfosku 123.70 K, za síran amonný 110 K, superfosfátu
platil 82 K, kostní moučky 84 K.
Spotřebitelské ceny.
Za 1 kg kávy žitné 4.60 K, ječné vážené 4.80 K, balíčková 8 K, káva zrnková byla
vydávána jen na vánoce na osobu na lístky 3 dkg, cikorie 9.20 K, čaj 180 K, cukr 6.70 K, med
30 K, mouka žitná 3 K, chléb žitný 3 K, pšenič. mouka 3.70 K, krupice 4.20 K, maso vepřové
22 K, hovězí 15.80 – 17 K, telecí 15 K, pražský salám 16 – 18 K, párky 22 K, máslo selské
32.80 K, čajové 35.20 K, sádlo syrové 16.80 K, škvařené 21.60 K, lůj nebyl, margarin 19 K,
tvaroh 6.60 K, zelí hlávkové 1.60 K, nakládané 3.10 K, mrkve 1.90 K, okurky 2 K, rajská
jablka 3.60 K, mák 11.50 K, cibule 3.10 K, česnek 10.90 K, brambory 0.50 – 1 K, hrách
zelený 6.70 K, žlutý 6.50 – 8.60 K, čočka 8.60 K, rýže 2.70 – 6 K, 1 čerstvé vejce 1.25 – 1.30
K, za 1 kg vajec 15.20 – 17.20 K, 1 kg kachny neb husy 30 K, 1 litr obyč. piva 4.40 K, 1 litr
mléka 1.30 – 2.30 K, 1 kg soli 2.40 K, mýdla 12.80 K, 1 m3 dříví stál 990 K, příděl uhlí stál
25.70 K.
Vymílání a melné.
Melné od semletí 1 q pšenice obnášelo 25 K, od žita 22 K, od šrotování 8 K, vymíláno
bylo z 1 q pšenice 3% krupice, 27% hrubé mouky, 30% hladké pšenič. mouky, 20% chlebové
pšeničné mouky a 16% otrub. Z 1 q žita 80% žitné mouky a 16 kg otrub žitných.
Za ovoce 71.40 K, z polí pachtovné 1892 K, z luk a stráně 3468.05 K, obecní přirážky
18.799.65 K, příděl daně domovní 1364 K, dávka ze zábav 264.25 K, zdravotní poplatky za
prohlídku masa 197.90 K a t.d.
Vydáno starostovi za úřadování 2500 K, starostovi cestovné 1142 K, pokladníku 150
K, za stromky na náves 428.30 K, za kolíky a výlohy se sázením 437.30 K, strážníkovi Vác.
Čejkovi služné 3895.40 K, pokrývači Filousovi na hasičské kolně za opravu 1527.40 K, za
osvětlování úřadu paušál za proud 117.60 K, za udržování cest 2925.75 K, na obecní
knihovnu 96 K, bernímu úřadu školní paušál 69 K, schodek školního rozpočtu 2815 K a t.d.
Úhrn všech obecních příjmů 31.881.35 K.
Úhrn “
“
výdajů 29.089.75 K.
2.791.60 K.
Rok 1942.
Počasí.
Po novém roce bylo mírné počasí. Po 10. lednu klesla teplota pod nulu, koncem ledna
bylo -22°C. V únoru panovaly stálé mrazy, vrstva sněhu as 15 cm se udržela. Obleva nastala
na počátku března, bylo chladno i v dubnu. Teprve dne 6. května stoupla teplota na 20°C.
V noci na 12. května po období sucha přišel vydatný déšť. V červnu bylo chladno, sucho.
Léto bylo teplé a dosti suché. Podzim byl vlhký. Mírné počasí se udrželo až do konce roku.
Nikdo nepamatoval takové teplo o vánocích.
Výzva k odevzdání darů.
Po projevech dr. E. Háchy a jiných protektorátních mluvčí, bylo obyvatelstvo vyzváno
k odevzdání darů do 14. ledna 1942 pro říšskou brannou moc a to teplého prádla a oděvů pro
zimou strádající vojíny německé na ruském bojišti.
Obecní usnešení.
Dne 16. ledna byla zavedena tato obecní dávka ze psů. Za jednoho psa dávka 20 K, za
druhého 30 K, za třetího 40 K. – Hospodářem na dohled obecních polí a stromoví ustanoven
Mraček Josef.
Obecní přirážky.
K úhradě rozpočtu obecního bylo schváleno vybírání 120% přirážky k dani činžovní a
300% k daním ostatním.
Nová vláda.
S nastoupením nové vlády dne 19. ledna 1942 přišlo i nové dějinné údobí Čech a
Moravy pro pevné připojení k Říši a přestavbě společenského řádu v Nové Evropě!
Plukovník Moravec ministrem.
Plukovník Moravec stal se ministrem školství v Protektorátě Böhmen und Mährem a
chtěl změnit mládež českou tak, jak se vyjádřil, že ji za rok nikdo nepozná!
Sbírka pro německé rekonvalescenty, vojáky.
Dne 26. ledna bylo oznámeno, že mají se dobrovolně odevzdávati gramofony, desky a
tahací harmoniky pro německé vojáky rekonvalescenty.
Dne 3. února přišel rozkaz o zničení obrazů a bust osob zúčastněných na výstavbě
bývalé ČSR.
Odsun židů do Terezína.
Dne 17. února 1942 židé s rodinami byli odsunuti z Třebenic a okolí do města
Terezína, odloučeně od obyvatelstva arijského byli tu ubytováni.
Evakuace obyvatelstva.
Obyvatelstvo města Terezína bylo postupně vysídleno a přestěhováno. Terezín stal se
uzavřeným sídlištěm židů. Tu byli střeženi a hnáni na těžkou práci po celém okolí.
Židovské peníze.
Židům byly peníze a šperky všechny odejmuty a dne 1. ledna r. 1943 pro uzavřené
židy v Terezíně dány do oběhu židovské papírové peníze v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5, 2, a
1 Kronen. Mimo město byly neplatné. Na penězích podepsán je „Der älteste der Juden in
Theresienstadt Jakob Edelstein.
Pracovní povinnost.
Pro případy potřeby vyhlášena byla v Chodovlicích, jakož i v jiných obcích pracovní
povinnost. Z každého čísla domu musí nastoupiti 1 osoba nebo náhradní síla, jinak pokuta 50
K.
Nařízení.
Na jaře bylo nařízeno zemědělcům povinné přisévání máku do okopanin a od kachen
nosných od každé odevzdati ročně 30 vajec.
Oslava.
Na oslavu 53 narozenin Adolfa Hitlera musely býti vyvěšeny vlajky říšské a
protektorátní dne 20. dubna.
Rekvisice zvonů.
Dne 21. března z farního chrámu třebenického byl sňat menší zvon /umíráček/
s letopočtem 1759 pro válečné účely. Z evangelického kostela 2 zvony byly rekvírovány.
Zvony na dolním hřbitově /2/ zůstaly.
Řipská pouť zakázána.
Na den 26. dubna řipská pouť byla zakázána.
Atentát na Heydricha. Vyjímečný stav.
Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora
Reinharda Heydricha. Pachatelé uprchli. Němci zahájili horečné pátrání a vyhlásili výjimečný
civilní stav nad územím Protektorátu.
Vypsána odměna.
Dne 1. června vláda Protektorátu oznamuje odměnu na dopadení pachatelů atentátu
10.000.000 K.
Smrt za schvalování atentátu.
Dne 2. června pro schvalování atentátu byl udán Josef Kusý a odsouzen k smrti.
Heydrich zemřel.
Dne 4. června Heydrich v nemocnici podlehl svému zranění.
Vyvěšení smutečních vlajek.
Nařízeno ihned vyvěsiti na veřejných budovách vlajky říšské a protektorátní na půl
žerdi a na ostatních domech vlajky s černou stuhou nebo smuteční prapory až do neděle 7.
června. Také v den jeho pohřbu v Berlíně dne 9. června, musely býti vyvěšeny v Protektorátě
prapory a vlajky.
Lidice.
Dne 10. června rozhlas oznámil zničení Lidic. Obyvatelstva z represalií Němců
zmocnil se strach.
Plakátování rozsudků smrti.
Veřejně byly všude plakátovány rozsudky smrti stanného soudu červenými plakáty a
uveřejňovány rozsudky zastřelením ve všech novinách. V rukách německých katanů také
skonala prof. gymnasia v Praze dr. Gerta Šašková, která byly udána a zatčena pro své
vlastenecké smýšlení. Německé úřadování.
Dne 1. července nařízeno bylo německé úřadování všem státním a samosprávným
úřadům v Protektorátě.
Pracovní povinnost.
Dne 2. a 3. července z rozkazu předsedy správní komise v Třebenicích Němce Fritze
Meinla museli majitelé pozemků a jich dělníci zříditi otevřenou odvodní strouhu v lukách při
polní cestě vedoucí k Luckému mlýn. A tak těmito občany z Chodovlic, Třebenic a Úpohlav
bylo vyházeno na 500 m3 země. Neuposlechnutí trestáno pokutou 3000 K neb vězením do 30
dnů.
Odvolání vyjímečného stavu.
Dne 3. července byl odvolán vyjímečný stav. Stanné soudy dále budou souditi přečiny
proti bezpečnosti.
Dne 22. června zúčastnil se sbor hasičský z Chodovlic hašení požáru v Kraupnerově
továrně v Třebenicích. Dne 15. července na výborové schůzi hasičské bylo usneseno předati
veškerou výzbroj hasičskou i výstroj obci, bez veškerého poplatku.
Uvěznění studenti.
Dne 22. června 1942 bylo z roudnického gymnasia odvlečeno 16 sextánů a 30
septimánů německými esesmany do terezínské pevnosti, z průmyslové školy pak 40
posluchačů.
Narozeniny.
Dne 12. července vyvěšeny prapory v den 70. narozenin státního presidenta dr. Emila
Háchy.
Odbyt dřeváčků.
Pro nedostatek kůže za této války světové zvýšil se příděl poukazů obuvi na dřeváčky.
Péče Němců o zemědělství.
Němci, kteří vedli válku světovou, v zázemí věnovali velkou péči výrobě zemědělské
a dbali o ochranu polní úrody, povinným hubením myší, zákazem vstupu nepovolaným do
polí, trestáním polního pychu jako sabotáž. Nařizovali odvodnění pozemků, k zvětšení výroby
přísevy máku do okopanin. Pořádali přednášky pro zemědělce.
Normální čas.
Dne 2. listopadu byl zaveden opět normální čas.
Včelaři.
Určení dnů k semílání obilí obcím.
Dne 4. listopadu mlýnům námezdním byly nově určeny obce, ve kterých smějí
zemědělci obilí semílati a jen v určených dnech. Tak Lucký mlýn smí přijímati obilí a
vydávati mlýnské výrobky z obce Úpohlav v pátek, pro Vrbičany ve středu a pro Černiv
v úterý. Zemědělci z Třebenic a Kololeče byli přiděleny s mletím německému mlynáři
v Třebenicích Heinrichu Müllerovi.
Ceny ovoce.
Pěstitel obdržel za 1 kg třešní 6 K, meruněk 9 K, angreštu 4 K, hrušek 3.70 – 5 K,
jablek 3 K, slív 5 K.
Plodin.
Za 1 q pšenice dodanou do konce října pěstitel obdržel 209 K, za žito dodané do konce
září 185 K, za ječmen krmný dodaný do konce srpna 154 K, za průmyslový ječmen 174 K, za
sladovnický ječmen 200 K, za výběrový ječmen 215 K, za 1 q řepy 30 K, za 1 q máku 911 K,
brambor 66 K, za 1 kg semene vojtěšky 38 K.
Dobytka.
Zemědělec dostával za sele 230 – 275 K, za 1 kg jatečného vola 7.80 – 8.20 K živé
váhy, jalovice 7.60 K, telete 10.30 K, krávy 7.70 K, vepře 11.90 – 13.20 K.
Ceny hnojiv.
Za 1 q drasla 71.40 K, Thomasovy strusky 54 K, síranu 106 K, draselné soli 61 K,
ledku ostravského 125 K.
Píce a slámy.
Za seno lesní nelisované 54 K, za seno sladké nelisované 64 K, seno luční nelisované
59 K, seno jetelové neb vojtěškové nelisované 76 K.
Sláma pšeničná neb žitná nelisovaná strojem mlácená 25 K, ovesná a ječná 28 K,
dlouhá sláma na široko mlácená 30 K, cepy mlácená žitná otýpková 32 K.
Ceny potřeb.
Maso hovězí 15.80 – 17 K, vepřové 16.20 – 22 K, telecí 19.60 K, vepř. sádlo syrové
16.80 K, škvařené 21.60 K, salám 36 K, vuřty 20 K, párky 24 K, chladírenské 1.20 K, tvaroh
6.20 K, zelí hlávkové 1.90 K, kyselé zelí 2.70 K, svazek mrkve 2.40 K, máslo 35.20 K,
kávovina 10 K, cikorie 9.20 K, čaj 180 K, marmeláda 10.80 K, 1 litr mléka 2.10 K, cukr 6.40
– 8 K, sůl 2.40 K, 1 litr obyč. piva 4.40 K, jednotné mýdlo 12.80 K, soda 1.20 K, 1 kwh 3.10
K, 1 q uhlí 27.50, 1 litr lihu k pálení 5.70 K, petroleje 3.80 K.
Pšeničná krupice 4.20 K, hrubá mouka pšenič. 4.15 K, hladká mouka pš. 3.70 K,
chlebová mouka pš. 3 K, žitná mouka 3 K, bramborová mouka jedlá 4.20 K, ovesné vločky 6
K, kroupy 4.45 – 4.65 K.
Fazole jedlé 6 K, velkozrnný hrách zelený 6.70 K, žlutý 6.50 K, čočka velkozrnná
7.20 K, drobnozrnná 6.50 K.
Obecní příjem a výdej.
Příjem z obec. pozemků 1929 K, z luk 6184.80 K, za trávu ze strání 5905.70 K, za
třešně 2560 K, za ovoce 2300 K, obecní přirážky 15.673.30 K, dávka ze psů 1120, ze zábav
739.20 K, příděl daně domovní 1971.20 K.
Výdej starostovi za úřadování 2250 K, pokladníku Fr. Rackovi 250 K, obecnímu poslu
služné a přídavek 3300 K, starostovi za vedení zásobovací agendy 2750 K, obecní světlo
paušál 200.80 K, za psací potřeby, tiskopisy 738 K, za úřední zákon., listy 958 K, za vyházení
strouhy u obec. louky 976 K, třem hasičům cestovné do kursu 475 K, paušál drnomistrovi
142.50 K, za plemenného kance 4310 K, schodek školního rozpočtu 2470 K, školní paušál
246 K, na obecní knihovnu 458.20 K, schodek účtu chudinského 1241.70 K a t.d.
Úhrn všech příjmů a vydání obec.
Úhrn všech příjmů obecních . . . . . 44.435.70 K
Úhrn všech výdajů . . . . . . . . . . . . . 36.408.80 K
8.026.90 K
Rok 1943.
Počasí.
V lednu po několik dnů byl sněhový poprašek. Dne 11. ledna byla nejnižší teplota 15°C. Kolem 15. února začalo krásné počasí, slunce svítilo bez přestání za jasné oblohy.
Teplota ve dne vstoupila na 12°C až 15°C, což trvalo asi po dobu 6 neděl, bez vodních srážek
až do 29. března, kdy namoklo. Dne 2. dubna strhla se vichřice, bylo aprilové počasí.
V květnu bylo chladno a sucho, teprve v červnu dostavily se deště. Podzim byl suchý. Mrzlo
až kol 5. prosince, nejnižší teplota byla 14. prosince -7°C. Po vánocích bylo deštivo, bez
mrazů.
Sběr letáků.
Dne 22. ledna školní děti i obyvatelé z příkazu sbírali letáky kol Třebenic, svržené
cizími létadly.
Pracovní mobilisace.
V březnu byla vyhlášena pracovní mobilisace sil v Říši a v Protektorátě.
Zavírání podniků.
Podniky, jež nejsou důležité pro válečné účely a hospodářství jsou zavírány. /noční
podniky, salony krásy, báry, klenotnické závody, cukrárny a p./ Uvolněné síly jsou dány
k disposici úřadu práce k zařazení do pracovního zapojení tu, neb v Říši.
Zaplombovány máselnice a jiné.
V březnu došlo k dalším opatřením. Zaplombovány byly u zemědělců máselnice,
odstředivky a šrotovníky.
Osev olejnin.
Rozšířen byl povinný osev olejnatých rostlin hořčice, slunečnice a setí máku do řep.
Povinné kontingenty.
Na rok 1943 až 1944 byly každému zemědělci stanoveny povinné kontingenty na
dodání dobytka hovězího i vepřového, olejnin, mléka neb másla, dále obilí, brambor, sena a
slámy. Zemědělec smí si ponechati jen příslušné samozásobitelské dávky obilí pro sebe a
čeládku, na osev a určité množství krmného obilí podle stavu dobytka.
Sběr odpatků.
Nařízen byl sběr odpadků, papírů, železa, kostí, léčivých bylin, pecek, hadrů.
Měděné dráty elektr. vedení v obci jsou nahražovány železnými, pozinkovanými.
Letní čas.
Dne 29. března ve dvě hodiny ráno zaveden byl letní čas.
Výročí Protektorátu.
V den IV. výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava nevyvěšovaly se vlajky.
Vyhláška.
Dne 2. července vyšla vyhláška o stíhání parašutistů vyslaných cizí mocností.
Školáci vysíláni na práci.
Místo učení české školní děti byly zhusta posílány na polní práce. V Chodovlicích
ročník IV. A hlavní školy třebenické česal jahody. Na požádání rolníků z Chodovlic pro
nedostatek česáčů dal pracovní uřad na Kladně příkaz, aby 3 ročníky nejvyšší hlavní školy
třebenické česaly rybíz a angrešt u Hrnčíře č.42 v Chodovlicích a u Seifertů č.8, dále u
Tobisch v Třebenicích a jiných. Za odměnu 50 až 90 haléřů za 1 kg. Odpracovaly 4.424
hodin.
Úroda.
Toho roku urodilo se hojně meruňek, jako málokdy. Také i hrušek, jablek méně.
Obilovin sklidilo se méně než jiná léta. Jeví se nedostatek bramborů, následkem sucha.
Ceny ovoce.
1 kg rybízu se prodával za 4.40 K, meruňek za 8.50 K, slív 3.60 – 5 K, hrušky 2.25 –
5.40 K.
Ceny obilí a jiné.
Za 1 q pšenice se obdrželo 210 K, žita 177 až 184.50 K, ječmene 208 K, za řepku 518
K, za mák 900 K, brambor 63.10 až 73 K. Za 1 q pšenice na setí zaplatil zemědělec 295 K, za
žito 280 K, za oves 293 K.
Ceny krmiv.
1 q řízků 8 K, sušené řepy 100 K, pokrutin slunečnicových 118.30 K. – Dobytčí sůl 43
K.
Zákaz staveb.
Z úsporných důvodů, aby bylo dostatek stavebního materiálu pro účely a válečné
hospodářství, nařízen byl zákaz staveb všeho druhu. Povoleno bylo stavěti jen do výše 5.000
K celkového nákladu.
Tajné dětské divadlo.
Ačkoliv bylo zakázáno v Protektorátě pořádati jakékoli zábavy a divadla za války,
uspořádal jsem pro děti divadelní představení na samotě v Luckém mlýně ve stodole. Sám
jsem tu postavil jeviště s podiem a kulisami. Oponu jsem si vypůjčil z Chodovlic z divadla
ochotnického ze sálu Lad. Bendy. Pohádkovou hru s dětmi z Chodovlic jsem nacvičil a dělal i
napovědu. Dne 25. července 1943 za veliké návštěvy rodičů i dětí z Třebenic, Sedlce
z Úpohlav a Chodovlic děti sehráli hru „Dvě Maričky“. Pak následovaly dětské tanečky se
zpěvy. Na konec promítal pan Jindřich Laušman z Lovosic diapositivy a úzký film vlastní
produkce „Perníková chaloupka“. Vstupné bylo dobrovolné na místní chudé v Chodovlicích.
Vybráno bylo 1.500 K. Představení na zapřenou v civilu přítomni byli i s dětmi též příslušníci
četnické stanice v Třebenicích. Nedošlo k udání! A tak v těchto těžkých dobách za války a
německé okupace si jednou české děti přišli na své.
Jmenování říšského protektora.
Adolf Hitler jmenoval 24. srpna říšským protektorem v Čechách a na Moravě Dr.
Wilhelma Fricka.
Jmenování státního ministra.
V Praze bylo zřízeno ministerstvo státní pro Čechy a Moravu za vedení státního
ministra 44 Obergruppenführera Karla Herrmanna Franka.
Zaveden normální čas.
Dne 4. října byl zaveden opět normální čas.
Omezení chovu králíků.
Bylo nařízeno chovatelům králíků držeti na jednu rodinu nejvýše 10 kusů králíků bez
rozdílu stáří. Ostatní musí býti do konce roku spotřebovány.
Nálety.
V listopadu při náletu na Berlín večer byly detonace až sem slyšitelné.
Dne 2. prosince místní sirény v Třebenicích hlásily poplach. K ránu ve 4 hodiny byly
slyšeti z dáli detonace. Napadeno bylo Lipsko.
Dne 29. prosince ve středu večer sirény v Třebenicích hlásily nálet. O 3/4 na 8 hodinu
byl napaden Berlín.
Činnost hasičská.
Toho roku 4. března konala se výborová pracovní schůze hasičská na obecním úřadě,
aby sestavila hasičský rozpočet a projednala všecky položky. Jinaká činnost sboru hasičského
nebyla.
Záležitosti obecní.
Dne 11. ledna obecní zastupitelstvo se usneslo zvýšiti služné Václavu Čejkovi na
3.000 K ročně a starostovi Jos. Bendovi na 5.000 K.
Noční hlídky v obci za 25 K za noc má Beránek Frant. Na jeho žádost zvýšeno na 30
K za noc.
Obecní zastupitelstvo dne 28. prosince se usneslo pozměniti smlouvu s chovateli
veřejných plemenníků tak, že bude za každého býka a kance za chování a připouštění
zaplacen roční paušál 5.000 K – Za výpomocnou práci pánů učitelů z Třebenic na obecním
úřadě při vydávání potravinových lístků a práce dobrovolné jim dáno odměnou 2.000 K.
Ceny hnojiv.
Thomasova struska 1 q stál 58 K, ledek ostravský 129 K, draslo 68 K, kainit 28.10 K,
síran 140 K, dusík vápenatý 163.70 K, šáma 1.80 K.
Ceny dobytka.
Za 1 kg živé váhy voli 8.20 K, býci 6.80 K, telata 9 až 10.30 K, prasat 12.50 K, 1 sele
o váze 7 kg stálo 400 K, za 1 kg husy 15 K, za zabité 35 K.
Různé.
1 q uhlí hnědého stál 28.60 K, 1 kwhod. motor. proudu byla za 1.70 K, 1 kg motouzu
stál 10 K, 1 kg vlny 20 K, 1 lahvička umělého sladidla sacharosin o 25 tabletkách stála 38 K.
1 kg žitného chleba stál 2.80 K, 1 kg chlebové mouky 3 K, pšenič. krupice 4.20 K,
mouka pšeničná 3.70 až 4.15 K, kroupy 4.20 K, krupky 4.40 K, ovesné vločky 6 K, 1 kg
brambor 93 haléře až 1.30 K, 1 litr mléka 1 až 2.20 K, 1 vejce 1 – 1.35 K, 1 kg cukru stál 7 –
8 K, soli 2.40 – 3 K, kávovina 8 – 9 K, náhražka čaje 60 K, včelí med 30 K, salám konsumní
18 K, uzenky 20 K, sádlo syrové 16.80 K, škvařené 21.60 K, lůj 9 K, máslo 35.20 K,
margarin 16 -19 K, maso skopové 16 – 24 K, telecí 10 až 31 K, maso hovězí 14 – 30 K,
vepřové 17 – 28 K, tvaroh 6 až 8 K, rýže 5.40 – 6 K, hrách 5.90 – 6.70 K, čočka 6.50 K až
7.20 K, kousek mýdla o váze 80 g stál 1.30 K, litr piva 3.70 – 3.95 K.
Uvedu některé obecní příjmy a vydání.
Příjem na zásobovací agendu 3.029 K, z polí pachtovné 1766 K, za trávu z luk 4700
K, za louku u mlýna 800 K, za trávu ze strání 2990.20 K, úroky z cen. papírů 4 1/2 % obrany
státu 90 K, za třešně 6200 K, za ovoce 2030 K, obecní přirážky 13.008.60 K, dávka ze zábav
440 K, dávka z přírůstku nemovitostí /hodnoty/ 1479 K, dávka ze psů 1080 K, příděl daně
domovní 1500 K, z váhy obecní 390 K, na býky vybráno od chovatelů 8480 K, na kance 5400
K.
Výdej starostovi za úřadování 5000 K, obecnímu poslu Vác. Čejkovi 3242 K 50
haléřů, učitelům za výpomocné práce písařské 2000 K, za telefon a teleg. 1347 K, paušál
drnomistrovi 616 K a spalovna 340 K, pojistné za hasiče 289 K, za práci cestáři 1000 K, za
stříkání obecních stromů 460 K, na školy 2434 K.
Úhrn všech příjmů a vydání.
Úhrn všech obec. příjmů byl 75.287.78 K
Úhrn všech obec. výdajů . . 73.506.13 K
1.781.65 K
Rok 1944.
Počasí.
V lednu bylo mírné počasí. Nejmenší teplota -7°C byla dne 6. ledna. Srážky vodní
byly nepatrné. V únoru byly sněhové přeháňky. Nejnižší teplota byly dne 24. února – 12°C.
V březnu dne 3. bylo -8°C, jinak bylo větrno a teplota neklesla pod -1°C. –V prosinci bylo
větrno s menšími přeháňkami dešťovými, bez sněhu. Od 21. prosince začlo mrznout.
Invase.
Kol 5. června došlo k dlouho ohlašované invasi do Evropy. Spojencům podařilo se
znovu stanouti ve Francii a dobýti německý val.
Na hasičské pracovní schůzi, která se konala ve spolkové místnosti hostince
Vladislava Bendy dne 12. ledna, bylo členstvo obeznámeno, jak se mají říditi pokyny dle
rozkazu velitele sboru při poplachu a při požáru. – Během roku zúčastnil se sbor pohřbu dvou
zasloužilých členů a to Kumpeho Františka, který byl 54 let členem a Baumruka Antonína,
který byl župním i sborovým samaritánem a členem sboru 20 let. Ošetřil mnoho obyvatelstva
zdejšího i přespolního. Sbor v něm ztrácí dobrého a školeného samaritána.
Žně.
Zně byly dokončeny za příznivého počasí. Úroda byly dobrá na zrno i na slámu.
Nálet.
Dne 21. července byl velký nálet cizích létadel. Létadla letěla ve veliké výšce nad naší
obcí. U Lovosic snesl se 1 parašutista a byl zajat. Bombardována byla těmito létadly pak
továrna na syntetický benzin u Mostu a jeho okolí. Byly ztráty na lidských životech.
Obecní zastupitelstvo se usneslo dáti obecnímu sluhovi Václavu Čejkovi za 28 leté
služby podporu 200 K měsíčně prozatímně, v případě změny valuty pozmění se i tato
podpora.
Dne 24. srpna letěly tudy v etapách po 12 létadlech cizí bombardovací létadla o 1/2 1
hodině odpolední směrem na Most. Bombardována byla znovu továrna na syntetický benzín u
Mostu. Byly ostřelovány německými protilétadlovými flakami.
Svržení bomb.
V sobot ve čtvrt na dvě odpoledne dne 23. září 1944 vracejí se bombardery
z náletu na Most shodily 8 bomb, a to 5 menších, ostatní těžké o váze 50 kg u Úpohlav.
Spadly těsně u vsi. Střechy byly poškozeny a 180 oken bylo rozbito, nikdo
nebyl poraněn. Dále u Černiva byly svrženy 4 bomby, u Slatiny rovněž 4 bomby u silnice,
vedoucí do Sedlce. Nikdo nebyl zraněn.
V sobotu dne 16. prosince letěla létadla od jihu ve značné výši odpoledne a napadla
Ústí n./.. Zasaženy byly tovární objekty, koleje a nákladní lodě s cukrem a železem. – Téhož
dne svržena byla jedna bomba do dvorku domu v Podsedicích,druhá do panské krechty
s brambory. Dále byla 1 bomba svržena za Budyní u Vrbky a 8 bomb ve Slaném. Nebylo ztrát
na lidských životech.
Ceny.
Za 1 q pšenice obdržel zemědělec 190 K, za žito 164 K, za 1 q máku 645.50 K, řepky
475 K, za ječmen 197 K, za brambory 54 – 65 K. Za 1 q řepy 30 K.
Odměna.
Obecní zastupitelstvo se usneslo dáti p. učiteli Křížovi z Třebenic 1500 K a Davídkovi
500 K za písemné práce obecní agendy.

Kronika obce Chodovlice do roku 1944, část III.

Transkript

Podobné dokumenty

Dasenské listy

Duben - Svatý Jan pod Skalou

ŽL 05/2001

Babický zpravodaj - srpen 2009

zpravodaj

Zamer prodeje pudy fodor

zpravodaj