Současné trendy v zahradní a parkové tvorbě

Současné trendy v zahradní a parkové
tvorbě
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nezměrné bohatství stylových prostředků, forem a idejí, mnohotvárnost, problematické
rozeznání stylu. Umělci různých oborů – architekti, sochaři, malíři, fotografové, umělci
užívající videa a počítače.
Nová média, film, video, virtuální realita, vytváření míst simulované přírody.
Snaha provázat disciplíny, neoddělovat architekturu, urbanismus a krajinářskou architekturu.
Znovu těsné spojení zeleně s architekturou.
Rekultivace průmyslem zdevastovaných území.
Rozšíření a rekonstrukce historických zahrad, instalace v historických parcích.
Malé a nejmenší areály ve městech (dvorany, prosklená atria, partery), úprava
reprezentativních prostorů úředních budov.
Paralelní existence a prolínání různých principů, směrů a pohledů.
Aby se trend prosadil, musí existovat někdo, kdo jej propaguje. Rétorika spojená s trendem
často nadsazuje jeho význam. Proklamace a realizace – dva paralelní světy. Živým podhoubím
různých trendů a –ismů je akademické prostředí.
Sociální a ekologická funkce (funkčnost) – 50. a 70. léta x výtvarnost, ideový obsah, umělecká
forma (estetika) – 80. léta
Plánování krajiny četně městské x zahradní umění (spíše k podívání než k procházce)
Land art
Od 60. let 20. století v USA, předobrazy už v pravěku.
Původně odmítnutí komerčního umění, odmítnutí výroby umění pro konzum, odlehlá, těžko
dostupná místa ve volné krajině, odkud je nelze převézt ani koupit, předpokládá se postupný
přirození zánik výtvoru.
Neokázalé formy, „záhadné vykopávky dávné historie“, zážitek z uměleckého díla, programově
zahrnuta pomíjivost, marketing – fotografie, film.
•
•
Spirála Jetty, Robert Smithon 1970, Salt Lake
Andy Goldworthy – 70. léta, subtilnější přístup, absolutní pomíjivost (do prvního přílivu)
Ekologická zahrada
Zejména 70. – 80. léta 20. století, reakce na ropnou krizi, vystřízlivění a ekologické katastrofy.
Radikalizace starších myšlenek, odpor proti přesycenosti a materialismu, omezení konzumu, prostý
způsob života, návrat na venkov a do přírody.
Příroda se sama reguluje, vytvoření prostoru pro flóru a faunu, příroda se uspořádá sama, plevel
nepotlačován nýbrž podporován, příroda má přednost, flora rumiště.
•
•
Ecokathedral - Louis Le Roy – zídky, opěrné zdi i z odpadového stavebního materiálu, dojem
starých rozpadlých chrámů
Bürgerpark auf der hafeninsel in Saarbrücken, Latz und Partner
Znovuobjevení krajinářského parku
Komponovaná krajina s rozesetými stavbami, strukturování prostoru s jasnou myšlenkou
• Parc La Villete
• Little Sparta, Ian Hamilton …, Skotsko – sentimentální zahrada postmoderny - postmoderní
přístup, libovolné použití klasických prvků; antické ruiny, nápisy.
Krajinářský urbanismus
Ian McHarg: Designe with Nature, 70. léta
Krajina je spojující článek, definuje urbánní formu, krajina je operačním polem, orientace na vědecky
měřitelné jevy – vodní režim, vítr, vegetace – výsledkem je popis, kde stavět/nestavě a proč.
Ekologický urbanismus
Charles Waldheim: Spojení ekologie a urbanismu, zviditelňování krajinných procesů, obnažování
ekologie – spíš záležitost akademické teorie než praxe.
Návraty k neoklasicismu
•
Parc André Citren, Paříž 1985-1992, prvky z klasicistních parků – boskety (lesíky z kompaktně
srostlých stromů), topiary (stříhané keře a stromy), mobilní zeleň.
Postmoderní neoklasicismus
•
Axe majeur, Dani Karavan, Cergy-Pontoise, 1980, 3 km dlouhá osa barokní zahrady.
Vliv soudobého designu
Vliv amerického pop artu, karikatura zahrady, anorganické, umělé materiály, křiklavé artificiální
zahrady.
Martha Schwarz
• Grand Square, Doclands, Dublin
• Jacob Javits Plaza, New York
Minimal art
Jednoduchost, použití minima prvků
• World Trade Centre Memorial
Rekultivace postindustriální krajiny
Od konce 20. století, dva přístupy k tvorbě:
Renaturace – idylické krajiny s vybagrovanými jezery, lesíky, sady
• Kopec Ressl u Mostu v severních Čechách (výsypka povrchového lomu)
• Slatinická výsypka – vodní rekultivace
Zachování autenticity místa - doklad historie místa a průmyslové krajiny
• Emscher Park, Porůří, 70 km dlouhá soustava parků
Další tendence podle V. Sitty:
Architektura hvězd - posedlost vnější formou, narcismu bez ohledu na kontext a lokalitu – krajinářské
hvězdy. Peter Walker – Burnett Park
Kamufláž zelení – zelené tapety nahradily ekologii a realitu, tektoniku střídá zeleň, zeleň uměle
udržovaná nákladnými technologiemi.
Romantismus vizualizací – svůdné efekty zcela vzdálené od reality, marketing
Neoornamentalismus – dekorativismus
Historicismus – napodobování čehokoli a odkudkoli
Byrokracie – koeficienty zeleně, normy, předpisy, regulativy
Zemědělská politika EU – direktivy, vliv na podobu evropské krajiny.