KORÁN - Webnode

Mgr. J. Dušek
ISLÁM a ISLÁMSKÝ FUNDAMENTALISMUS
ISLÁM – MOHAMED – KORÁN - VĚROUKA
ISLÁM = podrobení se, odevzdání se Bohu
monoteistické abrahámovské náboženství
druhé největší náboženství světa – cca 1,5 miliardy
muslimů
MUSLIM = ten, kdo se podřizuje Bohu
založil ho prorok MOHAMED (také Muhammad) (570 –
632)
základní prameny víry:
SVATÝ KORÁN, který společně se
SUNNA tvořena HADÍTHŮ = jednotlivé výroky a činy
Mohameda (rozvedení pravidel, zákazů, příkazů
naznačených v Koránu / zdroj islámského práva šaría) +
9. stol. – učenci prozkoumali pravost hadíthů (správné –
dobré – slabé / 9 000 z min. 100 000) a vytvořili
kánon sunny: 6 knih
př. dvou nejvlivnějších Buchárí – Správná sbírka
/ Muslim – Správná kniha
hadíth se skládá z isnádu = podepření (A slyšel od B, kt.
slyšel od C, že prorok řekl…) + vlastního textu
Al-Hummajdí vyprávěl, že slyšel od Sufjána a ten od Jahji
ibn Sacíd al-Ansárího, že mu Muhammad b. Ibrahím atTajmí řekl, že slyšel od Alqamy ibn Waqqás al-Lajthího, že
ten slyšel Umara ibn al-Chattába (nechť je s ním Bůh
spokojen (NBS)) říci z kazatelny, že slyšel Posla Božího
(NBŽM) jak říká: „Činy budou posuzovány vždy jen podle
záměrů. Každý bude odměněn podle toho, co zamýšlel
učinit. … „
KORÁN V ČJ:
http://www.islamweb.cz/koran/
KORÁN V ČJ namluvený dle Hrbkova překladu:
http://www.torah.cz/koran-3/jednotlive-sury/
HADÍTHY V ČJ:
http://www.islamweb.cz/hadithy/predmluva.htm
MOHAMED (570 – 632) a ZJEVENÍ KORÁNU
Mohamed z rodu Hášimovců, málo významné větve
kmene Kurajšovců, usazené v arabském městě Mekka.
V 6ti osiřel – ujal se ho strýc Abů Tálib.
Stal se obchodníkem. Získal přízeň své o 15 let starší
zaměstnavatelky Chádídži, s níž se oženil / čtyři dcery a
dva syny, kteří však zemřeli v dětském věku
celkem měl 9 manželek (neoblíbenější Áiša - dcera Abú
Bakra) + 3 konkubíny
NOC OSUDU = r. 610 - 27 dne měsíce ramadánu (když
bylo M. 40 let) zjevil se mu během meditace v jeskyni nad
Mekkou boží posel - DŽIBRÍL (archanděl Gabriel):
sdělil M., že si jej Bůh (Alláh) vybral jako posledního
proroka pro lidstvo - nařídil mu zapamatovat si a recitovat
verše, později uspořádané do KORÁNU
první zjevené verše: Korán (začátek súry 96)
Přednášej ve jménu Pána svého, který stvořil,
člověka z kapky přilnavé stvořil!
Přednášej, vždyť Pán tvůj je nadmíru štědrý,
ten, jenž naučil perem,
naučil člověka, co ještě neznal.
Však pozor, člověk vzpurným se stává,
neb za soběstačného se pokládá,
však věru k Pánu tvému (vše) svůj návrat má!
náboženská situace před vystoupením M.
Arabové – primitivní polyteismus – mnohým nevyhovoval a
přijímali proto víru v jednoho Boha
hanífové - věřili v jednoho Boha, v posmrtný život a v
odměnu nebo trest na onom světě (zůstávali mimo křes. i
jud.)
M. často prodléval o samotě na pustých místech v okolí
Mekky - zvláštní extatické záchvaty a vize…
KORÁN – základní charakteristika
překládá se jako „určeno ke čtení“ / „určeno k recitaci“;
rozsah přibližně jako NZ
Korán je seslané slovo Boží / vtělení tzv. „Nebeské knihy“
existující věčně
sepsán za Uthmána – 3. chalífy – 15 let po smrti M.
114 súr (kapitol) - súry řazeny od nejdelších po nejkratší
málo také napoví jejich názvy (Kráva, Jeskyně, Včely,
Noční cesta, Prostřený stůl…)
Korán je třeba číst s obsáhlými vysvětlivkami.
K. je do značné míry inspirován dogmaty křesťanství a
židovství uvedených do syntézy se staroarabskými
představami
mekkánské období:
eschatologie
apokalyptické vize - víra v konec světa (velmi blízký)
zmrtvýchvstání
poslední soud a posmrtné tresty hříšníků a
modloslužebníků
vybízí se k lásce k bližnímu
kritika utiskování chudých a sirotků, týrání otroků
meddínské období:
úprava vztahů v nové obci věřících (umma) - předpisy
týkající se jídla a pití, hygieny, manželství, dědictví,
trestního práva, džihádu atd.
Arabové odvozují svůj původ od ABRAHÁMA – který
jako první dostal boží poselství
Abrahámův první syn – IZMAEL (praotec všech Arabů) zplodil ho se služkou Hagar / teprve později měl se Sárou
Izáka
od Boha přicházeli proroci se stále stejným základním
poselstvím od Boha - Abrahám, Izák, Izmael, Josef,
Mojžíš, David, Šalamoun, Ježíš
KŘESŤANÉ A ŽIDÉ = lidé Knihy (bible) – věří ve
stejného Boha jako muslimové!!!
Podle islámské tradice Židé a křesťané zkreslili zjevení
daná Bohem skrze proroky, a to buď změnou textu,
nesprávnou interpretací nebo obojím.
Mohamed je vnímán jako „Pečeť proroků“ – uzavírá sled
proroků a podává Boží slovo v nejčistší podobě
společné prvky islámu s židovstvím a křesťanstvím:
monoteismus: ALLÁH
absolutní, soběstačný, vševědoucí, všemohoucí, věčný a vše
zahrnující Stvořitel a Pán, Dárce života i smrti, Vládce,
který bude tvory jednou soudit.
Jen On dává smysl a cíl, jen Jeho si máme přát a Jeho
milovat, Jemu sloužit, Jeho se bát a v Něho doufat, Jemu
důvěřovat a Jeho všude a ve všem vidět a slyšet.
99 nejkrásnější jmen Božích
MILOSTIVÝ (ar-rahmán) - SLITOVNÝ (ar-rahím)
SVRCHOVANÝ (al-azíz) - MOUDRÝ (al-hakím) - Boží
moudrost se projevuje v hluboce smysluplném uspořádání
všeho stvořeného světa…
Bůh vede člověka ke spáse a uštědřuje mu různá dobrodiní
– člověk má tendenci k hříchu
příběhy: proroci – stvoření světa a prvních lidí Adama
a Evy za 6 dní
eschatologické motivy: líčení konce světa, posledního
soudu a osudu lidí po něm
hrozby peklem a sliby ráje
ďábel: (Iblís – z řec. diabolos, šajtán – z hebr. sátan) –
padlý anděl - svedl k neposlušnosti Adama a Evu a podle
tradičních představ dává světským věcem nežádoucí
přitažlivost, a tím odvrací věřící od pravého islámu.
Našeptáváním nabádá ke konání zavrženíhodného a svádí
lidi k bloudění
KORÁN - UKÁZKY
SÚRA Č. 1 = oteviratelka (jakýsi muslimský otčenáš)
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého,
Milosrdnému, Slitovnému,
vládci dne soudného!
Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme,
veď nás stezkou přímou,
stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, ne těch, na něž jsi
rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.
Al-Masdžid al-Harám, Mekka, Sauská Arábie
Samarkand, Uzbekistán
povzbuzení věřících, vymezení se proti nevěřícím
DESATERO v Koránu (sůra 17, 23-40 / sůra 6, 152-153)
1) Nepřidružovat Bohu jiného boha a jemu jedině sloužit.
2) Dobře nakládat se zestárlými rodiči.
3) Dávat příbuzným, ubohým a pocestným, co jim náleží,
ale bez marnotratnosti.
4) Nezabíjet děti ze strachu před zchudnutím.
5) Nesmilnit.
6) Nezabíjet, leč po právu, a při neúmyslném zabití dát
výkupné.
7) Nedotýkat se jmění sirotků a dodržovat úmluvu.
8) Zachovávat správné míry a váhy.
9) Nepodezírat bez důvodu.
10) Nekráčet domýšlivě na zemi.
Sůra č. 2 verš 256
Nebudiž žádného donucování v náboženství!
A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!
Ten, kdo … věří v Boha, ten uchopil se rukojeti
spolehlivé,
jež nikdy se neutrhne.
A Bůh je slyšící, vševědoucí.
Sůra č. 112
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného
Rci: „On Bůh je jedinečný,
Bůh sám o sobě věčný.
Neplodil a nebyl zplozen
a není nikoho, kdo je mu roven.
Sheikh Zayed Mosque, Abů Dabí (Spojené arabské emiráty)
SÚRA Č. 81 - SVINUTÍ
Až slunce bude svinuto,
až hvězdy pohasnou,
až hory se z místa pohnou,
až březí velbloudice bude zanedbána
a divoká zvířata shromážděna,
až moře se povaří
a duše až se spáří,
až zaživa pohřbená bude tázána,
pro jakou vinu byla utracena,
až svitky budou rozvinuty
a nebe bude staženo
a peklo rozpáleno
a zahrada rajská přiblížena,
tehdy duše každá, co vykonala, pozná!
Hle, přísahám při planetách zpět se vracejících,
spěchajících a mizejících,
při noci, když v temno se halí,
při jitru, když dechu nabírá,
že toto věru slova jsou posla vznešeného,
silou vládnoucího u Pána trůnu mohutného,
poslušnost nalézajícího a spolehlivého!
Váš druh není džiny posedlý blázen
a vskutku jej viděl na obzoru jasném –
a není skoupý o nepoznatelném!
A nejsou to slova satana prokletého!
Kam tedy odcházíte?
Vždyť toto slouží jen lidstvu k připomenutí,
těm z vás, kdo přejí si po stezce přímé jíti.
Však přát si toho nebudete, pokud Bůh, Pán lidstva
veškerého, nebude chtíti!
VYNIKAJÍCÍ POČIN ACHABA HAIDLERA –
NAMLUVENÍ HRBKOVA KORÁNU V ČJ
VÍCE NA: http://www.torah.cz/koran-3/hrbkuv-preklad/
SÚRA Č. 78 (verš 17-36)
Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte
se
a nebe se otevře a branami stane se
a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
A peklo bude věru na číhané,
útulek pro vzpurné,
a v něm zůstanou věky celé
a chládku tam neokusí ani nápoje
kromě vody vroucí a hnijící,
což odměnou bude odpovídající.
Vždyť oni v zúčtování nedoufali
a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,
však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.
„Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!“
Pro bohabojné však je místo blažené,
zahrady a sady révy vinné,
dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,
a poháry po okraj naplněné.
Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,
odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!
622 – HIDŽRA a MEDÍNSKÉ OBDOBÍ
po pokusu o atentát na svojí osobu odchází M. do Jathribu na počest proroka město přejmenováno Madínat an-Nabí
(Město Prorokovo) = MEDÍNA
Zde M. vybudoval UMMU = obec věřících - pevnou
základnu pro další šíření svého náboženství
r. 622 – počátek muslimského letopočtu – lunární kalendář
– 15.10.2015 začne r. 1437 islámského kalendáře
M. se stal se i vládcem, vojenským velitelem a
zákonodárcem. Právě zde položil základy politické a
společenské organizace islámské společnosti.
624 – bitva u Badru - drtivé vítězství muslimů nad
několikanásobnou přesilou Kurajšovců
630 – Z MEDINY DOBYTA MEKKA
Mohamed byl úspěšným náboženským i politickým vůdcem
– sjednotil Arabské kmeny do jednoho chalífátu a
po jeho smrti se islám rozšířil do velkých oblastí při
monumentální arabské vojenské expanzi (viz dále)
VIDEO 1 – MOHAMED A KORÁN
Chor-minor, Buchara, Uzb.
Sheikh Zayed Mosque, Abů Dabí (Spojené arabské emiráty)
PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU = základní povinnosti věřícího k
Bohu
1. VYZNÁNÍ VÍRY (šaháda):
(vyznávám, že) není boha kromě Boha a Muhammad je
Posel Boží
má se šeptat do ucha novorozenému dítěti a vyslovit na
rozloučení se zesnulými
v ideálním případě ji má muslim vyslovit jako poslední
slova před smrtí ve chvíli, kdy se ho andělé otáží „Kdo je
tvůj Pán?“
každý, kdo vysloví šahádu, se označuje za šahída a je
způsobilý nastoupit cestu do Ráje
později pojem šahíd získal další význam - označení
mučedníka, jenž padl za svatou věc islámu
ŠAHÁDA –
islámské
vyznání víry
„Vyznávám, že
není božstva
kromě
Alláha a
Muhammad
je posel
Boží“
ŠEST ČLÁNKŮ VÍRY
samotný obsah víry, kterou šaháda v plnosti předpokládá
Víra v jediného Boha.
Víra v anděly, džiny (démony), satana
Víra ve všechny seslané Knihy (včetně Tóry, NZ resp
Bible).
Víra v posly Boží (Adam, Noe, Abrahám, Mojžíš.. Ježíš..
Mohamed).
Víra v soudný den a posmrtný život
Víra v Osud - ve svrchovanost Boží nad člověkem a v
nutnost respektování Boží vůle, jež se promítá a projevuje
v běhu věcí