duben - Římskokatolická farnost Vršovice

Věstník farnosti u kostelů
s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a
30. březen Léta Páně 2014
4
DUBEN
BUĎME DOKONALÍ
Na začátku půstu jsme uvažovali o přirovnání, že dobrá hospodyňka před svátky uklidí pořádně ve svém domě, proto
bychom měli uklidit i v domě své duše.
Musím se přiznat, že když jsem slyšela
první část přirovnání, tedy „že každá
dobrá hospodyňka před svátky
uklidí“, napadl mě trochu jiný
dovětek... Co když pro všechny
povinnosti nestíhám řádně uklidit svůj příbytek a dělám si starosti, že nemám nachystáno? Co tím
trpí nejvíce? Moje pýcha. Pýcha,
protože vím, že se má naklidit,
a já jsem chtěla být dokonalá
a místo toho padám pod křížem.
Nezvládám. „Marto, Marto, děláš
si starosti a trápíš se pro mnoho věcí,
jen jednoho je třeba...“ (Lk 10, 41b-12a).
Třeba uklidit v duši. Ale i tady občas
narážíme. Ani usebrání se nedaří, jak
bychom si přáli. Znovu a znovu padáme
pod křížem. Já se ptám: Je velikonoční
radost, ke které směřujeme,
připravena jen pro dokonalé?
Sotva by se mohl kdo radovat. Půstem se připravujeme
na tuto radost. Jistě je třeba
usilovat o dokonalost. Buďme dokonalí i v tom, že se
přiznáme ke svým slabinám.
Přeju vám požehnaný zbytek
postní doby a radostné svátky
vzkříšení našeho Pána! @
2/ IV
O H L É D N U T Í za minulým měsícem nebo i dál
Lyžovali jsme v Alpách
Tak jako každý rok od devadesátých
let – a v posledních letech vždy na jarní
prázdniny Prahy 1–5 (tj. podle prázdnin
většiny dětí, které pravidelně s námi do
Alp jezdí) – jsme opět lyžovali v lyžařském středisku Warth/Lech a bydleli
v údolí Lechtal v domě turistické organizace mládeže JEKA. Počasí nám
přálo a sněhu též bylo až dost – na rozdíl
od jiných horských oblastí.
Potěšující je, že ze 45 účastníků bylo
20 dětí – od 3 do 15 let! Výborně kuchařil už léta osvědčený Vláďa Jeništa. Po
duchovní stránce nám nedělní bohoslužbou posloužila Helenka Zezulková.
A v rozlehlém domě si skupinky dětí
i po celodenním lyžování užily.
A – dá-li Pán, těšíme se zase za rok
v únoru. JEKA vychází vstříc potřebným rodinám s dětmi případně i se
zapůjčením lyžařského setu pro děti
zdarma.
Pol.
Letem světem
Na Popeleční středu 5. března se konala
večer v kostele sv. Václava bohoslužba
s udílením popelce.
Ve čtvrtek 6. března na obvyklém
setkání seniorů při čaji přednášel Dr.
František Reichel, vršovický rodák.
Tentokrát na téma „Křesťanství na východ od České republiky“. Více o přednášce se dočtete v příspěvku Miloslava
Müllera st.
V pátek 7. března začaly pravidelné
páteční křížové cesty. Začátky vždy
v 17.10 v kostele sv. Václava. V tentýž
den se uskutečnilo v sále u sv. Václava
informační setkání před poutí do Itálie.
V neděli 9. března proběhl během
eucharistie obřad zařazení našich katechumenů mezi čekatele křtu.
V pátek 14. března byla večerní eucharistie v kostele sv. Václava sloužena
za klienty a pracovníky Projektu Šance
o. s. (www.sance.info), která už více
než rok má svoji dílnu poblíž naší fary
na Moskevské ulici. Jednalo se o historicky první bohoslužbu za toto dobré
dílo, jehož pracovníci se již dlouhé roky
snaží pomáhat v duchu hesla „Dejte
šanci dětem z ulice“. Projekt Šance je
preventivní a humanitární program
pro komerčně sexuálně zneužívané děti
a mládež, oběti obchodování s lidmi.
Bohoslužby se zúčastnila řada těchto
mladých i těch, kdo se o ně starají.
Od 14. do 15. března se konal v sále
u sv. Václava Metodický kurz praktické
práce s Biblí a s biblickými postavičkami.
Ve středu 19. března byla večer u sv.
Mikuláše eucharistie ke cti sv. Josefa,
snoubence Panny Marie.
V sobotu 22. března se uskutečnila v sále u sv. Václava postní obnova
s přednáškami P. Karla Satorii a autogramiádou jeho knihy Život je sacra
zajímavej, která zvítězila v letošním
ročníku literární ankety Katolického
týdeníku „Dobrá kniha“.
V úterý 25. března proběhlo na faře
setkání katechetů a vedoucích mládeže.
@
3/ IV
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti
Farní charita (Mt 25,35n)
Děkujeme za sbírku pro Ukrajinu, na
účet Charity ČR jsme na tento účel
vložili 18 500 Kč.
Srdečně zveme každého na Den seniorů a nemocných 5. dubna t. r. v sále
u sv. Václava s programem:
8.00–9.00 možnost rozhovoru s knězem, možnost svátosti smíření (zpovědi) – P. Stanisław Góra
9.00–9.20 Slovo o smrti na základě
katecheze papeže Františka – Hana
Rechnerová
9.30–10.30 mše svatá s možností udílení svátosti nemocných
11.00–12.00 beseda na téma Radost ve
stáří – MUDr. Radka Šafářová
12.00–12.30 oběd – Lukáš Borský &
spol.
12.45–15.30 povídání, zpívání, občerstvení, zábava – manželé Kopečtí
Pokud potřebujete přivézt a odvézt
autem, přihlaste se prosím předem
u Pavla Zezulky (tel. 723 922 996).
Od 3. do 5. neděle postní probíhá
ve spolupráci Komunity Sant'Egidio
a farní charity sbírka šatstva a obuvi
pro bližní bez domova do košů v kostele. Přinést můžete zejména pánské
oblečení. Radost udělají především ponožky, spodní prádlo, kalhoty, trika,
mikiny, košile a boty. Děkujeme za vaši
podporu.
Stali jsme se samostatným právním
subjektem, upozorňujeme na změněné
č. účtu a kontakt:
Hanka
[email protected]
721 444 323
č. účtu: 3400038319/0800
Jednání ekonomické
rady 12. 3. 2014
Jako host ekonomické rady nás pan
Ludvík Kučera informoval o jednání
s Pražskou organizací vozíčkářů o přípravě bezbariérového přístupu do kostela svatého Václava. Zařízení je nutné
vybudovat podle příslušné normy, je
potřeba vyjasnit otázku pojištění, revizí zařízení a vybudování zpevněné
přístupové cesty k zadnímu vchodu do
kostela. Ekonomická rada tento projekt schválila, farnost požádá o grant
na jeho komplexní realizaci, protože
peníze od sponzora a prostředky vybrané na loňském plese by nestačily pokrýt
všechny náklady.
Jako další bod byly projednávány finance farnosti. Farnost měla zaplatit
spoluúčast na opravě střechy kostela
svatého Mikuláše ve výši 149 000 Kč.
Byla vyhlášena sbírka, na niž reagoval
jeden dárce a celou částku farnosti věnoval. Ekonomická rada a celá farnost
mu vyjadřuje veliké a upřímné díky.
Odběr elektrické energie – byla prodloužena smlouva s dosavadním dodavatelem na další čtvrtletí, ER vyhodnotí
výhodnost smlouvy pro příští období.
Nové vnitřní osvětlení kostela svatého Václava – ekonomické radě byla
předložena nabídka firmy MB Systems,
s. r. o., na výměnu stávajícího vnitřního
osvětlení kostela. Jedná se o výměnu
za LED žárovky, úsporu provozních
nákladů a větší životnost svítidel. Osvětlení má namodralou barvu a nemá takový rozptyl světla jako klasické žárovky.
4/ IV
ER rozhodla o dalším jednání s firmou,
návštěvě kostela, ve kterém bylo toto
osvětlení realizováno, a o předložení
tohoto projektu pastorační radě.
Sluchátka – farnost hodlá zakoupit
nová osobní sluchátka pro potřeby špat-
ně slyšících farníků. Proto ER připraví
anketu, o kolik sluchátek by se jednalo.
Prosíme farníky, aby se po vyhlášení
ankety zapsali do anketních archů, sluchátka nakoupíme a uživatelům předáme.
Jiřina Haaszová
SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI
Sv. Petr Chanel SM, kněz, misionář, mučedník
Píše se 13. červen 1954 a papež Pius
XII. svatořečí prvního mučedníka Oceánie, kněze řádu maristů Petra Chanela. Světec je v našich zemích prakticky
neznámý, nejsou zde ani obrazy ani
sochy. Ani kongregace maristů u nás
nepůsobí. Kdo to tedy byl a jaké byly
jeho životní osudy?
Narodil se ve Francii 12. 7. 1803 v Potière. Od dětství byl veden ke skromnosti a oddanosti církvi. V šestnácti
letech byl přijat do nižšího semináře
a od r. 1824 studoval na vyšším semináři v Bourg-en-Bresse. V r. 1827 byl
vysvěcen na kněze. Jeho velkou touhou
bylo odejít na misie, ale diecéze Belley,
odkud pocházel, měla v té době málo
kněží, takže nemohl být na misijní práci
uvolněn.
Po francouzké revoluci v r. 1830
vznikla nová kongregace na výchovu
mládeže a pro misijní činnost – maristé
zakladatele Jeana Clauda Colina. Petr
Chanel se stal jejím členem. Biskup ho
jmenoval profesorem a později ředitelem semináře, ale Chanel stále toužil
odejít na misie. Snil o tom, že bude
pracovat v odlehlých oblastech světa,
svátek 28. 4.
kam křesťanství dosud neproniklo. Jeho
přání se vyplnilo v r. 1836 – stal se členem misijní výpravy a vyplul z přístavu
Le Havre a přes Ameriku se dostal do
Tichomoří. Byl určen za prvního misionáře na ostrově Futuna, mezi ostrovy
Fidži a Samoa.
Zde byl sice Chanel přijat, ale dlouho
jen trpěn. Když ale domorodci poznali,
že to s nimi tento člověk myslí dobře,
začali být důvěřivější a brzy začali Petru
Chanelovi říkat „ten muž s nejlepším
srdcem“.
Přestože Chanel neúnavně hlásal
Boží slovo a naučil se i domorodý jazyk,
počet těch, kteří se dali pokřtít, byl nepatrný. Novokřtěnci byli totiž vystaveni
útokům a represím svých spoluobyvatel.
Navíc náčelník Niuliki nenašel s Petrem Chanelem společnou řeč, ačkoli
mluvili stejným jazykem.
Kdo ale společnou řeč s mladým misionářem našel, byl náčelníkův syn. Ten
se obrátil a počátkem r. 1841 byl pokřtěn. Že tím otci a náčelníkovi velkou
radost neudělal, je nabíledni. Niuliki
zuřil a rozhodl se Chanela zničit. 28.
dubna 1841 byl Petr Chanel napaden
5/ IV
najatými vrahy a ubit kyji ve své chýši
proměněné v kapli. Vyplnilo se to, co
kdysi předpověděl: „zemřu rád, poněvadž křesťanství na tomto ostrově zvítězí, a odcházím s vědomím, že mojí
smrtí vykvete!“
A tak se také stalo. Už za několik let
po jeho smrti byl celý ostrov katolický.
Oceánie je dnes křesťanská a vysílá svého zástupce k volbě papeže do Říma.
Ostatky svatého mučedníka jsou
uchovávány dodnes na ostrově Futuna.
R O Z H O V O R s farníky dobrovolníky
Simona se svou rodinou rozhodně nepatří ke starousedlíkům vršovické farnosti, ale naše farnost je za její přítomnost
velmi vděčná. V naší farnosti začínala
pomáhat s kurzy Alfa, teď se ujala dalších aktivit.
Chtěla bych se zeptat, kudy vedly tvoje kroky do Vršovic, ale ještě předtím –
kudy vedly do církve katolické?
Jsem konvertita a pokřtěná jsem byla
ve svých 27 letech. Do té doby jsem
znala několik křesťanů a víru jsem jim
trochu záviděla. Vnímala jsem, že víra je
něco hodnotného a úctyplného. Ale připadalo mi, že to není nic pro mě. Měla
jsem dojem, že víra je dar pro „hodné“
lidi, kteří jsou bez chyby a dar víry si
„zaslouží“... Zároveň jsem byla velmi
odmítavá, pokud se někdo pokusil o své
víře mluvit s cílem získat můj zájem.
Vnímala jsem to jako manipulaci. Jednoho dne jsem se účastnila křtu prvního
dítěte mé švagrové. Ve chvíli, kdy kněz
pronášel slova „křtím tě ve jménu Otce
i Syna i Ducha svatého“, mně najednou
bleskla hlavou myšlenka: „Když může
být pokřtěné tohle malé miminko, pak
můžu být pokřtěná i já.“ Byla to silná
a podnětná myšlenka, taková, jaká člo-
Alena Králová
Simona Kocourková
věka posune dál. Dneska vím, že to byla
velká milost a že se mě dotknul Duch
svatý. Druhý den jsem to vyprávěla své
věřící kolegyni, která nelenila a běžela
mě přihlásit na přípravu na křest.
Bydlíte ve Stodůlkách a tam ses také
seznámila s kurzy Alfa. Jak tě napadlo začít do nich chodit a co tě na nich
zaujalo?
Na kurzy Alfa jsem začala chodit
asi rok a půl po svém křtu. To už se
nám narodilo první dítě – dcera, a šli
jsme za tehdejším stodůleckým panem
farářem domluvit její křest. Vysvětlili
jsme, že můj manžel věřící není, ale
já ano. Pan farář manžela pozval na
kurzy Alfa, protože by se tak mohl alespoň seznámit se základy víry. Slíbili
jsme, že se určitě přihlásí. Dcera byla
pokřtěná, ale když kurzy Alfa začaly,
ukázalo se, že pro mého manžela je příliš těžké začít tam chodit. Připadala
jsem si hloupě, že jsme něco slíbili a nedodrželi jsme to, tak jsem se rozhodla
přihlásit se místo něho. Vzhledem ke
své předchozí přípravě na křest jsem
na Alfu šla s přesvědčením, že „všechno
vím a všechno znám“. Netušila jsem,
že zakusím živé společenství Kristova
6/ IV
těla a že si mě získá služba. Líbila se
mi různorodost lidí, kteří tam chodili.
Každý z nich svou službou přispíval ke
společnému dílu a žádná služba nebyla
podřadná. Prožila jsem atmosféru přijetí. Překvapeně jsem zjistila, že o víře se
dá mluvit nemanipulativním zůsobem.
Nejvíc, a to mi zůstalo doteď, mě uchvacovala změna, která byla vidět na hostech: na začátku kurzů byli rezervovaní
a o přestávkách s kávou v ruce postávali
o samotě a mlčky. Postupně jakoby roztávali, a ke konci už existovala parta
lidí, kteří se na sebe těšili. Mnozí v setkávání pokračovali i po skončení kurzů. Nesmím zapomenout, že po nějaké
době i manžel dostal dar víry.
Takže po odchození kurzů ses ujala jejich
vedení, nebo byla nějaká prodleva?
Nikdy by mě nenapadlo, že bych kurzy Alfa někdy mohla vést :-). Prvních
kurzů jsem se účastnila jako host, těch
dalších jako služebník. Nejprve jako
pomocník ve skupince, pak vedoucí skupinky, potom čas od času i jako řečník.
Ve Stodůlkách Alfa probíhala dvakrát
ročně, a celkem jsem se zúčastnila devíti běhů. Když jsme čekali třetí dítě,
už jsem to nezvládala, a chodit jsem
přestala.
Byla to Alfa, která tě přivedla do Vršovic, nebo to byl Stanisław?
Stanisław mě přivedl do kurzů Alfa
:-). Protože věděl, že mám za sebou dlouhou zkušenost, pozval mě, jestli bych
nechtěla pomoci na první Alfě, která se
ve Vršovicích připravovala. Nakonec mi
přiklepnul vedení, ale nebyla jsem na to
sama. Úvodní kurzy jsme vedly společně
s Martou Peroutkovou a o následující
běhy se starali i další lidé.
U Alfy už jsi skončila a teď máte v úterý modlitební společenství, povíš nám
o něm něco více?
Snažíme se vytvářet otevřené společenství, do kterého je pozván kdokoliv,
kdo by si chtěl společenství teprve vyzkoušet nebo kdo se cítí na začátku.
Prvotně totiž vzniklo jako možnost
pokračování po kurzech Alfa. Chodí
tam skvělí lidé, rodilí farníci, ale i přespolní. Je to taková „rozšířená rodina“.
Čas od času se objeví někdo nový, právě i z Alfy, a to je pro nás také radost.
Modlíme se a vytváříme si svépomocí
program na různá témata. Nevím, jak je
to možné, ale často lidé, kteří se podíleli
na programu, používali různé lístečky:
rozstříhanou modlitbu, úryvky z Písma
a podobně. Dělo se to tak často, až jednou někdo pronesl, že by se společenství
mohlo jmenovat Lísteček. Stal se z toho
náš pracovní název.
Vím, že se mimo jiné účastníš kurzu pro
katechety, máš nějaké plány, co pak?
Nevím. V současné době cítím touhu
od služby si odpočinout. Možná je to
jen přechodný pocit související s tím, že
jsem začala pracovat na částečný úvazek
a teprve si zvykám na větší vytížení. Ale
nechávám to na Božím vedení. Vznáším
dotaz a věřím, že se odpověď dozvím. :-)
@
7/ IV
D I A L O G pocitů a rozumu
Pán v nemocnici, druhý den po operaci
kýly. Telefonuje své známé: „Doktor mě
chtěl pustit už dnes domů do domácího
ošetřování. Požádal jsem ho, abych tu
mohl ještě jeden den zůstat, že mě to
přece jenom ještě trochu bolí. Potom
jsem zatelefonoval domů bábě a zakázal
jí sem za mnou chodit. Nebavíme se ani
doma, tak co by tady dělala. A teď volám
tobě. Určitě přijď. Jako včera… Já na
tebe počkám v přízemí v bufetu. Dáme
si kafe.“ – Oběma, pánovi i paní, je pár
přes sedmdesát let…
Dáme si kafe
Tak co vy na to? Je to důkaz, že zájem
a o druhé pohlaví a láska kvetou v každém věku? Je to projev džentlmenství?
Je to hřích?! A co kdyby těm dvěma bylo
o polovinu méně? Změnilo by se naše
hodnocení celé situace? Ještě jinak: Jak
bychom se zachovali, kdybychom byli
v roli té/toho doma zanechané/zanechaného? Vždyť ti dva si dají jenom
kafe…
Jsme tolerantní? K sobě i k druhým
stejně?
PAS
P R O S T O R pro sdílení myšlenek a nápadů
Známe křesťanství na Východě?
Určitě je známe mnohem méně než
křesťanství na západ od nás. Přitom
díky Cyrilu a Metoději můžeme rozumět jak západní, tak i východní církvi.
Je proto dobře, že 6. března 2014 hovořil při setkání seniorů na vršovické faře
Dr. František Reichel na téma „Křesťanství na východ od České republiky“.
Dr. Reichel cestoval víckrát po
Ukrajině, naposledy loni, tj. v r. 2013.
Vícekrát byl i v Rusku, Bělorusku
a pobaltských státech (které však patří k Západu). Řekl, v čem vidí hlavní rozdíl mezi křesťanským Západem
a Východem. My na Západě chápeme
církev spíš jako organizaci, zatímco východní křesťan se váže přímo ke Kristu.
Tím se stalo, že katolická církev u nás
byla v době komunismu víc postižena
– organizační struktury jako řády, kongregace, spolky atd. byly rozbity. Na
Východě se víra předávala hlavně v rodinách. Víra je tam intenzivní, což se
projevuje v „nabitých“ kostelích a hluboce citové zbožnosti.
A co s tím, že někteří věřící lidé třeba
kradou nebo se opíjejí? Přednášející
zdůraznil, že svých činů litují a snaží
se změnit své chování. Nejsou zkažení
jako někteří naši vrstevníci, nemyslí si,
že nezáleží na tom, jak se chovají.
Vztah veřejných institucí ke křesťanským církvím je všeobecně dobrý. Nemohlo by se tam stát, aby souhlas k pouhému obnovení mariánského sloupu byl
vydán až po dvaceti létech žádostí. Tím
spíš, když věřící sami zaplatí obnovu.
Až na vzácné výjimky se tam takové
8/ IV
souhlasy vydávají obratem. Souvisí to
asi i s tím, že církve – zejména pravoslavné – výrazně podporují svůj stát.
Než začal Dr. Reichel hovořit o jednotlivých státech, upozornil, že nejdříve
je potřeba mluvit o Polsku. To sice nepatří k Východu, avšak Polsko po staletí
„dodávalo“ katolictví dál na východ, na
Ukrajinu, do Běloruska i Ruska. Proto
tam znají polské světce. Na území těchto států žije polská menšina. Hledáme-li
římskokatolický kostel někde dál na
východě, třeba na Sibiři, je nejlépe ptát
se na polský kostel.
Zvlášť zajímavé a aktuální bylo to,
co řekl o Ukrajině. Uvedeme alespoň
toto: na rozdíl od naší země tam vedle
sebe existuje řada velkých církví. Např.
ve městě Lvov na západě Ukrajiny je
pět katedrál: řeckokatolická (největší),
římskokatolická, pravoslavná Moskevského patriarchátu, pravoslavná Kyjevského patriarchátu a arménská. Podobně je tomu v dalších velkých městech
Ukrajiny. Na Ukrajině existuje i třetí
pravoslavná církev, ukrajinská autoke-
fální. K tomu poznamenáme, že tato
církevní roztříštěnost dává tušit, že na
Ukrajině není snadné najít převažující
nebo dokonce jednotný názor na různé
životní otázky.
Zajímavé bylo vyprávění o velkém
jubileu, které slavili východní křesťané v roce 1988. 1000 let předtím přijalo Rusko křesťanství. (Rusko tvořila
před 1000 léty zhruba dnešní Ukrajina
a hlavním městem Rusi byl Kyjev.) V r.
1988 tam mohla odjet autobusem výprava českých katolíků, které se Dr.
Reichel zúčastnil. V SSSR již tehdy
probíhala tzv. perestrojka (za Gorbačova). Bylo vidět, jak se rychle opravují
kostely i kláštery. Někde dokonce za
pomoci armády. K tomu dodáme, že
mnoho jich bylo v předcházejících desetiletích zavřeno nebo zničeno. Křesťané
se pak scházeli, jak se dalo, třeba na
hřbitovech nebo potají. S Boží pomocí
se však křesťanská víra udržela a nyní
zažívá nový rozkvět.
Miloslav Müller starší
P O Z V Á N Í na příští měsíc
Pouť do Poříčí nad Sázavou 2014
V Poříčí n. S., v kostele sv. Havla
(u řeky), bude obětována mše sv. za dr.
Františka Noska (1886–1935), františkánského terciáře a významného předválečného katolického politika a národohospodáře. Pouť bude v sobotu 26.
dubna 2014; mše svatá bude v 15.00
hodin. Hlavním celebrantem bude otec
Bogdan Sikora OFM Conv., provinciál
řádu minoritů.
Národní rada Sekulárního františkánského řádu spolu s farností v Poříčí
zvou srdečně na pouť vás i vaše přátele.
Národní společenství terciářů tím zahájí rok francouzského světce Ludvíka,
patrona SFŘ.
9/ IV
Spojení do Poříčí je vlakem, v Čerčanech se přestupuje. Z Čerčan do Poříčí jsou asi 2–3 km. Je možno putovat
i z Benešova, kde je sraz asi v 10.20 hodin u východu z nádraží ČD ve směru
na Konopiště. Možno jet i přes Davli.
Na trati Praha–Benešov bývají někdy
výluky. Informace o nich jsou na webové
stránce Českých drah www.cd.cz. Nebo
je možno zavolat jejich informační službu na tel. 840 112 113.
Bližší informace o pouti: [email protected], tel. 272 765 083,
mobil 732 744 953.
Z Á V Ě R E M . . . Myslet si, co nechci
S nevěřícími lidmi se potkávám dost
často, ale jen s málokterými z nich
si troufnu povídat o víře. Mám-li být
upřímná, často se bavíme o víře, protože o ní začali mluvit oni, nikoliv já.
Vskutku je zajímavé, jak zaníceně se
někteří „ateisté“ baví o Bohu – snad
o něm přemýšlí více než my?
Nedávno se mě jeden takový člověk
vyptával na moji víru, na to, jak z ní
čerpám pro svůj život. Nezávisle na mé
odpovědi mi řekl, že v Boha nevěří, protože mu vadí představa, že ho někdo neustále kontroluje. Nikdy mě nenapadlo,
že by byl Bůh inspektor. Kdovíkde na
takovou představu přišel.
Ale dotyčný šel v úvahách dál: že my
křesťané věříme, že Bůh nahlíží do naší
mysli a už pro naše myšlenky nás odsuzuje.
Inu, musím se přiznat, že občas mě
napadají věci dosti bláznivé, nicméně
myšlenky a pocity, ač jsou v mé hlavě,
nejsou zcela mým dílem. A rozhodně
si nemyslím, že by mě Bůh pro každou
bláznivou myšlenku odsuzoval. Ale přemýšlela jsem o jeho slovech…
Ve světle doby postní a její liturgie
jsem zauvažovala: jak vypadal ďábel,
který na poušti pokoušel našeho Pána?
Ačkoliv v evangeliu máme danou rozmluvu, nepředstavuju si, že ďábel k Ježíši přistoupil v nějaké hmatatelné podobě, ale jako „myšlenka“, na kterou
Kristus odpověděl slovy Písma a nepřijal ji za svou. Proto si také myslím, že
nás Bůh neodsoudí pro všechny myšlenky, které se nám proženou hlavou,
protože neodsoudil ani svého syna. Jde
o to, jak se k myšlenkám pokušení postavíme.
Co vy si o tom myslíte?
Vaše Křepelka na Vinici
10/ IV
P O Ř A D B O H O S L U Ž E B a další základní informace
Výjimky a změny najdete v kalendáři na příslušný měsíc.
Eucharistie a bohoslužby slova
neděle
8.30
kostel sv. Václava
10.30 kostel sv. Václava (pro rodiny s dětmi)
úterý
18.00 kostel sv. Mikuláše
čtvrtek 8.00
kostel sv. Mikuláše
pátek
18.00 kostel sv. Václava
sobota
8.00
kostel sv. Mikuláše
Eucharistická adorace
čtvrtek
17.45–19.45
20.00–21.00
kostel sv. Václava
kostel sv. Mikuláše
Svátost smíření / duchovní rozhovor
neděle
7.30–8.15
čtvrtek
17.45–19.45 kostel sv. Václava
kostel sv. Václava
pátek
17.00–17.45 kostel sv. Václava
• Prosíme ty, kdo chtějí přistoupit ke svátosti smíření některý pátek nebo neděli, aby
respektovali, že kněz musí nejpozději 15 min před začátkem bohoslužby odejít ze
zpovědnice, aby se na bohoslužbu řádně připravil.
• Jiný termín svátosti smíření je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.
Příležitost k setkání s knězem
úterý
15.30–17.30
fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)
• Jiný termín je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.
Farní kancelář pro veřejnost
úterý
10.00–12.00,
13.00–17.00
fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)
• Službu v kanceláři zajišťuje a finanční záležitosti (hl. dary) vyřizuje Eva Hrubá:
[email protected]
11/ IV
T Ý D E N N Í P R O G R A M pravidelných aktivit
Po 13.30–14.30
16.00–16.45
17.00–17.45
17.00–18.30
17.45–18.30
18.00–19.00
18.30–19.30
19.00–21.00
19.00–21.30
Út 10.00–12.00
13.00–17.00
15.30–17.30
16.45–17.45
19.00
St 10.00–12.00
16.30–17.30
18.30
19.00–22.00
19.30
Čt 8.45
16.45–17.30
17.45–18.45
18.30–20.00
19.00–22.00
19.00
20.00
Pá 15.00–17.00
Ne 8.00–8.30
14.00–16.00
18.30–20.30
16.30
Mariina legie /I. Ditrich/
Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/
Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/
Kroužek vyšívání /M. Řečinská/
Zkouška kapely Minimissa /J. Tomsa/
Biblická hodina I /J. Nagy/ – 2. a 4. pondělí
v měsíci
Angličtina pro dospělé /M. Müller st./
Modlitební společenství /V. Novák/
Divadelní spolek Nazdařbůh /J. Tomsa/
Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost /Eva
Hrubá/
Příležitost k setkání s knězem /S. Góra/
Biblická hodina II /J. Nagy/ – 2. a 4. úterý v měsíci
Společenství /S. Kocourková/
Maminky s dětmi /V. Procházková/
Společenství starších dětí /J. Šimůnek/ – sudé týdny
roku
Zkouška sboru /L. Dřevikovský/
Společenství mládeže /O. Rechner, L. Sviták/ – sudé
týdny roku, kromě prázdnin
Farní charita /H. Rechnerová/ – 2. středa v měsíci
Setkání při čaji /J. Nagyová/ – 1x měsíčně dle
oznámení
Náboženství pro děti /J. Čiháková/
Divadelní spolek /D. Vacková/
Přímluvné společenství /I. Menoušek/ – liché týdny
roku
Zkouška kapely Missa /J. Tomsa/
Modlitba matek /H. Rechnerová/ – sudé týdny roku
Biblické společenství /R. Kindl/– liché týdny roku
Zkouška kapely Kšandy Industry
Zkouška sboru /L. Dřevikovský/
Setkání neslyšících /S. Góra/ – 1x měsíčně dle
oznámení
Zkouška kapely Koza na útesu
Představení farního nadnárodního pimprlového
divadla – poslední neděle v měsíci, kromě
prázdnin
FAR č. 1
SÁL
SÁL
FAR č. 3
SÁL
FAR č. 1
FAR č. 3
SÁL
SÁL
FAR kancelář
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
č. 1
č. 1
č. 3
č. 1 a 2
č. 3
SÁL
FAR 1. patro
FAR kancelář
FAR 1. patro
FAR č. 1 a 2
FAR č. 1 a 2
FAR č. 3
FAR
FAR
FAR
ZKU
SÁL
FAR
č. 1
č. 3
č. 3
1. patro
ZKU
FAR č. 1. a 2
12/ IV
K A L E N D Á Ř na duben 2014
1. 4.
3. 4.
3. 4.
4. 4.
4. 4.
5. 4.
5. 4.
6. 4.
7. 4.
8. 4.
9. 4.
10. 4.
11. 4.
12. 4.
13. 4.
14. 4.
17. 4.
18. 4.
Út
Čt
Čt
Pá
Pá
So
So
Ne
Po
Út
St
Čt
Pá
So
Ne
Po
Čt
Pá
15.30
9.00
17.45
17.00
17.10
8.00
8.00–15.00
8.30–11.30
16.00
19.00
19.00
16.00–17.30
17.10
12.00
17.00
17.00–20.00
18.00
10.00
18. 4.
18. 4.
18. 4.
19. 4.
19. 4.
20. 4.
21. 4.
22. 4.
24. 4.
25. 4.
27. 4.
27. 4.
Pá
Pá
Pá
So
So
Ne
Po
Út
Čt
Pá
Ne
Ne
16.30–17.45
17.00
18.00
11.30
20.00
9.30
9.30
15.30
17.45
17.00
8.30
10.30
27. 4.
1. 5.
Ne
Čt
15.00
19.00
Mimořádné akce, změny, výjimky
ODPADÁ – příležitost k setkání s knězem
Setkání seniorů při čaji
ODPADÁ – příležitost k svátosti smíření
ODPADÁ – příležitost k svátosti smíření
Křížová cesta
ODPADÁ – eucharistie
Den seniorů a nemocných
Zajíček na koni – benefiční prodej přáníček
Svátost smíření pro děti a mládež
Setkání týmu Alfa
Setkání pastorační rady
POSOUVÁ SE příležitost k svátosti smíření
Křížová cesta
Úklid kostela
Stabat Mater (akce se vstupným)
„Velké“ zpovídání (za účasti více kněží)
Eucharistie (liturgie Zeleného čtvrtku)
Křížová cesta pro povolané k charitativní a
pečovatelské službě
Příležitost k svátosti smíření
Křížová cesta
Velkopáteční obřady
Liturgie katechumenů – Efatha
Vigilie Vzkříšení Páně
Eucharistie (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně)
Eucharistie
ODPADÁ – příležitost k setkání s knězem
ODPADÁ – svátost smíření
ODPADÁ – svátost smíření
Společná eucharistie farnosti
ODPADÁ eucharistie (z důvodu přenosu kanonizace
papežů)
Vernisáž výstavy farního kroužku vyšívání
Koncert Baroko moderním smyčcem
VÁC
FAR
VÁC
VÁC
VÁC
MIK
SÁL
VÁC
VÁC
SÁL
FAR
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
FAR
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
VÁC
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523.
Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 27. 4., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 16. 4. Kontakt: [email protected], případně
osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Anna Tesařová (@). Redakční rada: Stanisław Góra, Martin Peroutka, Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PAS), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská. Přispěvatelé:
Jiřina Haaszová, Miloslav Müller st., Olga Polanská (Pol.), Hanka Rechnerová (Hanka). Korektura: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk: Martin Peroutka, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi