zde

Narozená 22. 9. 1971 v Boskovicích. Studovala učitelství,
matematiku a tělocvik na FTVS od roku 1990 se specializací sporty v přírodě. Ze skialpu, lezení a orientačního běhu ji
chytlo nejvíce právě lezení. Od roku 1997 tam na poloviční
úvazek také vyučovala hlavně lezení na umělé stěně, kurzy
letní a zimní vysokohorské turistiky, horolezectví, zimní táboření.
V roce 1998 pak stála u zrodu firmy Namche - Outdoor,
Travel & Climbing Center, s.r.o. Od roku 2001 z ní buduje
společně s Pepou Šimůnkem specializované centrum - prodejnu, půjčovnu, servis, školu pro lezce a skialpinisty.
Sportu se věnuje odmalička - byly to hlavně lyže - běžky,
trempování, běh (400, 800 a 1500m), v současné době ji nejvíce oslovují skialpy a chození po horách.
Velké hory pro ní začaly v Dachsteinu (1993), lezení ve
Francii (Chamonix). Ještě za studia byla na expedici na nepálskou sedmitisícovku Pumo-Ri (1995), v květnu 1997 vystoupila na Mc. Kinley (nejvyšší hora
Severní Ameriky, 6.194m) a v roce 1998 jako první žena bez umělého kyslíku
na Makalu (8.463m). V roce 1999 se zúčastnila expedice na Lhoce (8.516m)
a stala se tak teprve druhou ženou na světě na vrcholu Lhoce a první vůbec
bez použití umělého kyslíku. Na podzim roku 2000 opět vyrazila do Himaláje,
tentokrát na Kangchenjungu (8.586m), bohužel velmi špatné počasí nepustilo
nikoho na vrchol. Stejná situace se opakovala v létě 2001, kdy se marně pokoušeli o vrchol K2 (8.612m). Pak následovala dlouhá odmlka a doufání v další
výpravu. Tou se stal na jaře 2005 Everest. 2005, a to Superkuloár. Bohužel expedici vůbec nepřálo počasí a na vrchol nepustilo vůbec nikoho.
Kameru moc často v ruce nemá, spíš jí vyhovuje fotografování. Z expedic
vozí spousty obrázků, z některých jsou pěkné momenty, z některých třeba povedený expediční plakát.
Ale na každé expedici se točí a připravuje film, takže „okoukaných“ zkušeností určitě pár má. Hlavně umí vnímat hory svýma očima a může hodnotit, jak
se povedlo toto „zprostředkování“ někomu dalšímu.
Born on 22nd September 1971 in Boskovice, Czech Republic.
She studied pedagogics of mathematics and PE, specializing
in outdoor sports. Among skialpinism, climbing and cross
country run she was most interested in climbing. From 1997,
she taught at the faculty, especially artificial wall climbing,
she lead winter and summer courses of alpine hiking, and
wintertime camping.
In 1998 she contributed to foundation of the Namche Outdoor, Travel & Climbing Center society. And since 2001,
she has been trying together with Josef Simunek to make
a specialized centre out of it – a shop, a rental, a service centre, a climbing and skialpinism school in one.
She has been devoted to sports since she was a child
– especially skiing, cross country skiing, tramping, running
(400m, 800m and 1500m), however nowadays she is attracted the most by skialpinism and trekking.
She got familiar with big mountains in Dachstein (1993), then when climbing
in France (Chamonix). When she was still a student, she participated in an expedition to the Nepalese seven thousand peak, Pumo-Ri (1995), she climbed
the Mc. Kinley in 1997 (6194m), and in 1998 she was the first woman to ascend
Makalu (8.463m) without oxygen support. In 1999 she participated in an expedition to Lhoce (8.516m) to become the second woman to make it to the top
and the first woman to make it without oxygen support. In autumn 2000 she
was back to Himalaya again, she was heading for Kangchenjungua this time
(8.586m). Unfortunately, bad weather did not let anybody to the summit. The
same situation appeared in summer 2001, when her expedition was trying in
vain to reach the summit of K2 (8.612m). A very long break followed and it
was filled with hope of some other expedition. This came true in spring 2005
with Everest 2005, via Supercouloir. Unfortunately, the weather disfavored this
expedition also and thus nobody stood on the summit.
Sona is not very familiar with cine-cameras, she prefers taking pictures. She
always brings a lot of pictures from her expeditions, some of them are excellent
snapshots, some are used for successful expedition posters. However, at every
expedition a film is usually made, so she has already learnt something about filming. The most important is that she can see the mountains with her eyes and
she has the capacity to assess how successful this‚ mediation“ to others is.
Porota / Jury
SOŇA BOŠTÍKOVÁ
9
Porota / Jury
PAVEL VAŠKO
10
Pavel Vaško narozen 16. 11. 1946, Poprad Spišská Sobota, je povoláním technik. Po roce
1989 začal podnikat a od roku 2001, po těžkém
úrazu při autonehodě v roce 2000, je v invalidním
důchodu.
Sportu se věnuje odmalička. Do 20 let to bylo
lyžování, basketbal, hazená, volejbal... V roce
1966 uskutečnil své první horolezecké výstupy
v Tatrách. Dnes mu zbývá poze víra, že po několika pokusech to ještě půjde. Kromě Tater lezl
v létě i v zimě také v Alpách, na Kavkazu, na Špicberkách, v různých skalních oblastech Slovenska
(Manín, Súľov, Dreveník, Tomašák, Zádiel...), na
pískovcích a v jiných českých skalních oblastech (Český ráj, Příhrazy, Sušky, Prachov, Labák, Adršpach, Teplické skály, Kozelka,
Žďár, Srbsko...). Kromě několika stálých spolulezců (bratr Peter,
Cikles, Kocky, Dušo...) se octnul na společném laně s mnoha
vážnými lezci své doby (Pechous, bratři Sochorovi, P.Mocek,
J.Lukavský, J.Matějka, Z.Vraný, J. Romanovský, B. Kadlčík,
M. Orolín, M. Kriššák, G. Haak, B. Gibas, J. Stejskal, Drlik...).
Od roku 1999 je předsedou SHS James.
Pavel Vaško born on 16 November, 1946 in
Poprad, Slovakia, is originally a technician. After
1989 he started his own business and since 2001,
after a serious car accident in 2000, he has retired for invalidity.
He has been devoted to sports since he was
a child. Up to the age of 20 he was active in professional skiing, basketball, handball, volleyball
teams...In 1966 he made his first climbs in the
Slovak Tatra mountains. Except that region he
has climbed in summers as well as in winters in
the Alps, Caucasus, Spitzbergs, various Slovak
climbing areas, and sandstone and other Czech
climbing areas. He has been the President of the Slovak alpine
club SHS James since 1999.
RUDOLF ADLER
2002 byl jmenován vysokoškolským profesorem.
Publikuje v odborném tisku věnuje se intenzivně
konzultační a poradenské činnosti mezi nezávislými a amatérskými filmaři a účastní se práce
v porotách a organizačních výborech festivalů
a přehlídek. V letech 1990-94 byl vedoucím Katedry dokumentární tvorby na FAMU. Pedagogem této katedry a vedoucím realizační dílny je
doposud.
Director, script writer of documentary and fiction films, author of radio dramas, and specialized and theoretical studies
concerning documentary films.
He was born on 25th May, 1941 in Brno, Czech Republic. In
the years 1960-67 he studied Film and TV direction and since 1970 he has worked for various Czech and Slovak TVs, film
companies and radio channels. He has shot over a hundred of
films and TV documentaries, mostly on social, ethnographic
and portrait topics, and some feature films. His works have
been awarded numerous awards at Czech or foreign festivals.
Nowadays he is an active teacher in the field of audiovisual. In
2002 he was nominated university professor. He is still publishing his articles in specialized periodicals, he is engaged in consulting and assistance to independent and amateur filmmakers
and participates as a jury member in various festivals.
Porota / Jury
Režisér, scénárista dokumentárních a hraných
filmů. Autor rozhlasových her, odborných a teoretických studií o dokumentárním filmu.
Narozen 25. května 1941 v Brně. V letech 196067 absolvoval FAMU katedru filmové a televizní
režie. Od roku 1970 externě spolupracoval s Krátkým filmem Praha, FS Barrandov, televizními studii v Praze, Ostravě Brně a Bratislavě a se studii
čs. rozhlasu v Praze a Plzni. Natočil více než sto
filmových a televizních dokumentů, převážně se
sociální, etnografickou a portrétní tematikou
(Ztišení, Za vojáčka mňa vzali, Pět dopisů Karla
Hiršla, Majstr, Podšable ve Strání, Na kus řeči
v šalandě, Proč ne – Eliška Junková, Poutník – Josef Koudelka,
Na palubě Andromedy, Chevsurové – Tichá genocida, Život
mezi erby, Můj Parthenon jsou Holešovice-Josef Wagner, Krejča
Svoboda Faust – Aneb, vás dvou se ptám, Zpěváci zpěvci, Rok na
Zelném trhu, Masky,šašci,démoni, Mariánek, Hastrman Habrman), hrané filmy Střepy pro Evu, Hrom do kapelníka, Chlapská
dovolenka a rozhlasové hry U řeky, Ludvík a Václav, Králíček,
Vánoční hra). Za filmy a rozhlasové hry získal řadu ocenění na
domácích a zahraničních festivalech. Je vedoucím pedagogem
Školy audiovizuální tvorby střediska IMPULS v Hradci Králové
s akreditací MŠMT, kde vede třísemestrový kvalifikační kurz pro
pracovníky regionálních a místních TV studií. Přednášel rovněž
na katedře filmologie a teatrologie Filosofické fakulty univerzity Palackého v Olomouci a pro vysokoškolské pedagogy v rámci
Centra pro výzkum vysokého školství MŠMT. Je autorem studijních skript FAMU „Cesta k filmovému dokumentu“. Od 1998
je docentem, veřejná přednáška „Metamorfózy dokumentárního portrétu“ byla publikována ve Filmu a době č.1/1999. Roku
11
Porota / Jury
JIŘÍ HLADÍK
12
Jiří Hladík žije ve Smržovce v Jizerských horách
a již od roku 1983 se věnuje především velehorské fotografii. Se svými fotoaparáty vystoupil na
vrcholy Vysokých Tater, Alp, Kavkazu, Pamíru,
ale také Himaláje a peruánských And. Samozřejmě při své tvorbě nezapomíná na Jizerské hory,
ve kterých žije a nedaleké Krkonoše. Fotografuje
krajinu, její nálady, a lidi kteří v ní žijí.
Jiří Hladík je členem Unie výtvarných umělců ČR
(iaa aiap UNESCO). V roce 1993 začala spolupráce fotografa Jiřího Hladíka a publicisty Lubomíra
Vejražky. Výsledkem této spolupráce jsou již čtyři
knihy, tři televizní filmy, i kalendář PERU, který
získal v roce 1988 titul FOTOGRAFICKÁ PUBLIKACE ROKU
v ČR. Od roku 1998 byl také fotografem a členem redakční rady
časopisu Magna. Jeho fotografie najdeme i v dalších denících
a časopisech včetně National Geographic.
Jiří Hladík je autorem fotografií v knihách „Huascarán, cesta
končí, cesta začíná“, „Huascarán, život v údolí krásy a hrozby“,
„Výprava na Ararat / Říkali mu Ajšek“, „Hledání – 100 let Jedličkova ústavu v Liberci“.
Je spoluautorem námětů k filmům „Vysoko v horách And“
(ČT 1994), „Moravané na konci světa“ (ČT 1996), „Ve stínu
bohyně matky země“ (ČT 2004) – získal hlavní cenu na festivalu sportovních filmů v Liberci, účastnil se filmových festivalů
v Trentu (Itálie) a Coloradu (USA). Dále je spoluautorem projektů „Indické děti u Moravských bratří“ a Evropského výtvarného centra pro postižené děti Sněženka.
Z cest Jiřího Hladíka vzniklo mnoho fotografických výstav,
které byly představeny jak u nás tak i v zahraničí. V letech 1988
– 2004 vystavoval 31 krát od ČR přes Německo po Indii
Jiri Hladik lives in Smrzovka, Czech Republic
and since 1983 he has devoted himself mainly to
mountain photography. He has taken his cameras to the summits of mountains in the High Tatras (Slovakia), the Alps, the Caucasus, the Pamir,
the Himalayas and the Peruvian Ands. His pictures depict the country, its moods and its people.
Jiri Hladik is member of the Czech Union of
Fine Artists (iaa aiap UNESCO). In 1993 he started his cooperation with the journalist Lubomir
Vejrazka which resulted in four books, three TV
films and a calendary about Peru which won
a prestigious award in 1998. You can see his photos in various dailies and other periodicals including the National Geographic.
He is also a cooriginator of the project called „Indické děti
u Moravských bratří“ (Indian Children Visiting the Moravian
Brothers) and the project Sněženka – the European centre of
painting for disabled children.
His travels gave birth to numerous photography exhibitions
presented at home and abroad. Within the years 1988 and
2004 he gave 31 exhibitions in countries ranging from the Czech
Republic, through Germany to India.
Piotr Pustelnik, doktor technických věd, odborník v oblasti ochrany průmyslu, pracovník Polytechnické univerzity
v Lodži. Horolezectví se věnuje od roku 1975. Na první vrcholy ve vysokých horách vystoupil v osmdesátých letech.
tehdy lezl na šestitisícovky v indickém Kašmíru. V roku 1990
debutoval v nejvyšších horách světa – na výpravě s Wandou Rutkiewiczovou – sólovým výstupem na Gasherbrum
II (8 037m). Od začátku 90. let vystoupil spolu desetkrát
na devět osmitisícovek, z toho na dvě v průběhu jedné expedice. Spolu s Krzystofem Wielickim vystoupil na Cho Oyu
(8 222m) a Shisha Pangmu (8 013m), kde se jim podařilo první opakování těžké slovinské cesty v jihozápadní stěně. Druhá
polovina 90. let byla bohatá na výstupy na nejtěžší štíty: Mt.
Everest (8 848m) spolu s Ryszardem Pawlowskim z tibetské
strany a K2 (8 611m) severním pilířem. Poslední léta už nebyla tak úspěšná, následovali dva pokusy na Broad Peak (8 047m) a na Makalu
(8 481m). Přelom přišel v roce 2000: úspěšné výstupy na Anconcaguu a Ojos
del Salado (6 880m) v jižní Americe a nakonec i úspěšný výstup v květnu na
Lhotse (8 511m) a konec sezóny ukončil na nejvyšším štítě Afriky – Kilimandžáru (5 895m).
V roce 2001 následovala úspěšná výprava na Kangchenjungu, třetí nejvyšší
horu světa. První letní výstup na tento těžký a nebezpečný vrchol byl důvodem
na radost. V roce 2002 se mu konečně po letech neúspěšných pokusů podařilo
vystoupit na pátou nejvyšší horu světa – Makalu. Konečně vrchol poslední hory
z tzv. Velké pětky – pěti nejvyšších vrcholů světa.
V roce 2003 po dlouhém a nebezpečném výstupu stál na vrcholu Manaslu.
V létech 2004 a 2005 zorganizoval dvě expedice na jižní stěnu Annapurny, Boningtonovou cestou. V roce 2004 expedice dosáhla výšku 7 100 metrů, když
se jim podařilo vystoupit až k těžkým skalným pasážím. O rok později dosáhli
výšku 7 300 metrů. V roce 2005 vystoupil na Rocky Summit – předvrchol Broad
Peaku (8 047m). A letos stál na vrcholu této osmitisícovky se slovenským horolezcem, Petrem Hámorem.
Piotr Pustelnik je šéfredaktorem měsíčníku o horské turistice „n.p.m.“.
Piotr Pustelnik, doctor of science, specialist in the field of
protection of industry, employee of the Lodz University of
Polytechnics. He has been climbing since 1975. He climbed
his first high mountains summits in the 80’s when he climbed
some six thousand meter mountains in the Indian Cashmere.
1990 was his first year in the world’s highest mountain range
– at the expedition with Wanda Rutkiewicz – when he made
Gasherbrum II (8 037m) solo. Since the 90’s he has made
ten ascents to nine eight thousand peaks, two of which were
made within one expedition. He climbed Cho Oyu (8 222m)
and Shisha Pangma (8 013m) with Krzystof Wielicki making
the first repetition of the difficult Slovene route in the West
Face of the latter. Late 90’s were rich in the most difficult
mountains: Mt. Everest (8 848m) with Ryszard Pawlowski
from Tibetan side and the North Pillar of K2 (8 611m). The
recent years have not been that successful, with two attempts on Broad Peak
(8 047m) and Makalu (8 481m). Year 2000 was an important one, with successful ascents on Anconcagua and Ojos del Salado (6 880m) in South America and eventually the most successful ascent on Lhotse (8 511m) in May, finishing the season on the highest peak of Africa – Kilimanjaro (5 895m).
In 2001 Piotr participated in a successful expedition to Kangchenjunga,
world’s third highest mountain. A first summer ascent on this demanding and
dangerous mountain was a good reason for joy. In 2002, after years of unsuccessful attempts, he finally managed to climb the world’s fifth – Makalu – the
last missing peak for Piotr’s “Great Five” – the world’s five highest mountains.
In 2003, after a long and dangerous ascent, he set foot on the summit of
Manaslu. In 2004 and 2005 Piotr organized two expeditions to the South Face
of Annapurna, via Bonington route. In 2004 the expedition reached 7 100 meters when they reached the difficult rocky passages. A year later they made it
to 7 300 meters. In 2005 he climbed the Rocky Summit – pre-summit of Broad
Peak (8 047m) and he stood on the top of this eight-thousand this year together
with the Slovak mountaineer Peter Hamor.
Piotr Pustelnik is the Executive Editor of the monthly on mountain tourism
called “n.p.m.“.
Porota / Jury
PIOTR PUSTELNIK
13