klikněte na ikonu

Pfiíbeh spoleãnosti Austin Powder Company
Vy‰lo v roce 1983, u pfiíleÏitosti 150. v˘roãí
zaloÏení Austin Powder Company.
Pûtice bratfií Austinov˘ch mífií na západ
V roce 1832 opustili bratfii Austinové svÛj domov
ve Wilmingtonu ve státû Vermont. S koÀsk˘m
spfieÏením se vydali na západ hledat vhodné
místo pro továrnu na stfieln˘ prach. Danielovi
bylo tehdy 29 let, Alvinovi 27 let, dvojãata
Lorenzo a Henry mûla 18 let a nejmlad‰ímu
Linusovi bylo pouh˘ch 16 let. Konec roku je zastihl aÏ v Kansas City ve státû Missouri, kde objevili
zásoby ledku draselného a síry, dvou hlavních sloÏek ãerného prachu. Populace na této západní
hranici tehdej‰ího osídlení USA byla v‰ak fiídká.
Bratfii si brzy uvûdomili, Ïe odbyti‰tû pro jejich
v˘robky je omezeno pouze na malá mnoÏství
stfielného prachu pouÏívaného na lov zvûfie a také
na ochranu pfied nepfiátelsk˘mi indiány. Z tohoto
dÛvodu se Austinové odebrali zpût pfies státy
Illinois a Indianu do Ohia. V roce 1833 zaloÏili
v Akronu u fieky Little Cuyahoga v Ïelezáfiské komunitû zvané Old Forge v˘robnu prachu, pravdûpodobnû vÛbec první v Ohiu. Místo okamÏitû ve‰lo ve
známost jako „Prachová parcela“. Díky fiece Ohio
byla jiÏní ãást stejnojmenného státu osídlena
dfiíve. V roce 1833 Ïila právû v tomto teritoriu
naprostá vût‰ina z tehdej‰ích 937 903 obyvatel
státu. Tato situace se v‰ak dokonãením hlavnû
vodních kanálÛ v‰emi smûry rychle mûnila.
Austinové si za sídlo svého podnikání
zvolili Akron právû kvÛli jeho snadné dostupnosti k rozvíjejícímu se uhelnému prÛmyslu,
a to po vodû i po sou‰i. Kromû rychle se roz‰ifiujících místních dolÛ mûlo mûsto díky své strategické poloze také pfiístup k západní ãásti
Pensylvánie a ke státÛm Západní Virginie
a Kentucky. Uhlí v Ohiu objevil uÏ v roce 1808
kováfi Jotham Blakeslee. Podle legendy mûl svi‰È
na farmû zdej‰ího duchovního pfii hloubení
nory vyhrabat na povrch nûkolik uheln˘ch
hrud. Blakeslee místo prozkoumal a na‰el Ïílu
o velikosti 5 stop. Je‰tû téhoÏ roku byla dal‰í
loÏiska uhlí objevena na severov˘chod od Old
Forge, a to na v˘chodní i západní ãásti lokality,
která pozdûji ve‰la ve známost jako Coal Hill (tj.
Uheln˘ vrch). TûÏba uhlí nicménû zaÏila rozmach aÏ po dostavbû Ohijského kanálu do
Clevelandu v roce 1827. Henry Newbury pak
vytûÏenou surovinu pfieváÏel povozy do Old
Portage, odkud pokraãovala na lodi aÏ do
Clevelandu.
Koncem 30. let 19. století vznikla spoleãnost
Tallmadge Coal Company (tj. Tallmadgeská uhelná). O nûkolik let pozdûji postavila tato spoleãnost
Ïeleznici, která spojovala lokalitu Coal Hill s plavebními komorami kanálu Pennsylvania & Ohio.
Koleje pfiedstavovaly ãtyfipalcové dfievûné hranoly
poloÏené na kládách. Vagón pojal aÏ dvû tuny
materiálu. Cel˘ „vlak“ tvofiily obvykle tfii vagóny
taÏené koÀsk˘m spfieÏením.
Jeden z prvních tûÏafiÛ v oblasti a také dlouholet˘ zákazník Austinu byl Alexander
Brewster. Poté, co v roce 1848 objevil uhlí
na své farmû, skoupil také tûÏafiská práva
od mnoha sv˘ch sousedÛ. Bûhem nûkolika let
nastartoval podnikání ve velkém, kdyÏ posílal
aÏ 60 000 tun uhlí roãnû do Clevelandu s vyuÏitím vlastní pûtimílové Ïeleznice ústící
u Ohijského kanálu.
Akron se zapsal do historie jako centrum tûÏby
uhlí. Od roku 1833 jeho doly pfiedstavovaly také
v˘znamného a stabilního klienta továrny Austin
Powder. V roce 1868 uvádûlo 10 akronsk˘ch
spoleãností produkci 120 000 tun uhlí. V roce
1869 vytûÏily tytéÏ koncerny uÏ 275 000 tun
a o rok pozdûji dokonce 400 000 tun uhlí. Akron
nabízel i dal‰í odbyti‰tû pro v˘bu‰niny.
Pfiíkladem byla nejen rostoucí tûÏba jílu, ale i ãilá
stavba místních prÛplavÛ a rÛzné energetické
projekty. A navíc se stavûly velké státní a mezistátní prÛplavy. Díky v˘‰e zmínûnému se stal
Akron dÛleÏit˘m pfiekladi‰tûm.
Mûsto se také mohlo pochlubit prosperujícím
Ïelezáfisk˘m prÛmyslem. Tento zde rozkvétal
aÏ do objevení rudn˘ch úloÏi‰È v okolí
Hofiej‰ího jezera. V mûstû Middlebury v˘chodnû od Old Forge byla uÏ v roce 1816 v provozu vysoká pec. Zpracovávala jak bahenní, tak
i kamennou rudu, pro jejíÏ tûÏbu dodával
Austin potfiebné v˘bu‰niny. Na samotném
zaãátku provádûlo v‰echny v˘robní operace
Austinu onûch dfiíve zmínûn˘ch pût bratrÛ. Pfii
práci 12 hodin dennû vykázali v roce 1840 celkovou produkci 72 500 liber (1 lb = 0,453 kg)
ãerného prachu. Nové sklady byly zaloÏeny
v lokalitách Kenmore, Canal Dover a Canal
Fulton, ãímÏ se usnadnila dodávka zboÏí zákazníkÛm v tûchto oblastech.
Mûsto Akron i spoleãnost Austin Powder
nadále rostly. Obyvatelstvo mûsta dosáhlo
v roce 1850 poãtu 3 266. O dva roky pozdûji
byla dokonãena Ïeleznice spojující Cleveland,
Akron a Columbus. Tyto Ïelezniãní trasy byly
dÛleÏit˘m faktorem pfiispívajícím k postupnému
úpadku vodního kanálu Pennsylvania & Ohio.
V roce 1864 byla dále dostavûna Ïeleznice
Atlantic and Great Western Railroad, která
umoÏnila Akronu pfiímé spojení s uhelnou oblastí na v˘chodû Ohia a také s mûstem Pittsburgh,
leÏícím v Pensylvánii. Poãet obyvatel Akronu
stoupl aÏ na 5 000.
Bûhem tohoto období zisky firmy Austin
Powder
Company
vytrvale
rostly.
Spoleãnost nacházela stále v˘nosnûj‰í odbyti‰tû ãerného trhacího prachu pro tûÏbu uhlí,
dob˘vání kamene a pro pouÏití ve stavebním
prÛmyslu. Neustále vzrÛstala rovnûÏ poptávka
po stfielném prachu. V roce 1865 dosahoval
pracovní personál spoleãnosti celkového poãtu
20 lidí.
V roce 1867 získal Austin firmu Cleveland
Powder Company, která na konci 50. let
postavila továrnu na jiÏním pfiedmûstí
Clevelandu v okrsku zvaném Newburgh. V rámci
transakce do‰lo i k odkoupení 400 akrÛ pÛdy
u pûtikilometrové plavební komory Ohijského
kanálu. Tato oblast nyní vytváfií prÛmyslové
srdce Clevelandu se spoleãnostmi Republic Steel
Corp. a Aluminium Company of America.
Nové sídlo nabízelo Austinu mnoho v˘hod.
Kromû polohy u Ohijského kanálu mohl vyuÏít
i pfiilehl˘ch Ïeleznic a hlavní komunikace vedoucí do Pittsburghu. Toto umoÏnilo Austinu
v˘hodnû vyváÏet jak na v˘chod, tak i na západ.
Austin Powder vyrábûl v Akronu a Clevelandu aÏ
do roku 1871. Poté se v‰echny v˘robní ãinnosti
slouãily do Clevelandu. Austin následnû prodal
svou
akronskou
„Prachovou
parcelu“
Zemûdûlské spoleãnosti distriktu Summit
County, která vyuÏívala tuto plochu jako v˘stavi‰tû dal‰ích 37 let.
Aby si Austin zajistil kapitál potfiebn˘ k expanzi,
nechal se v roce 1867 zapsat do obchodního rejstfiíku v pfiedmûtu „prodeje trhacího, lodního,
dûlostfieleckého, stfielného a mouãkového prachu“. Úfiednû schválena byla emise cenn˘ch
papírÛ v hodnotû 300 000 dolarÛ. Daniel Austin
byl zvolen prvním prezidentem spoleãnosti, nejmlad‰í z AustinÛ Linus se stal jejím jednatelem.
V‰ech pût bratrÛ bylo stále ve spojení se spoleãností, a to buì pfiímo, nebo jakoÏto drÏitelé
akcií.
V roce 1874 Daniel Austin ve vûku 71 let zemfiel.
Jeho pozici zaujal Linus Austin, jednatelem
se stal R. T. Coleman. Mezi lety 1870 a 1880 se
hlavní trhy Austinu promûÀovaly. Uhelná pánev
Mahoning Valley byla postupnû vyãerpána.
TûÏba se pfiesunula k Massillonu, mûstu jiÏnû od
Akronu, a rapidnû se zvy‰ovala i v Pensylvánii,
Západní Virginii a Kentucky.
V této dobû nezamûstnával Austin Ïádné
obchodní zástupce. Zákazníci byli kontaktováni
kaÏd˘ rok v lednu a jejich hromadné objednávky
zajistily pokrytí v˘robní náplnû daného roku.
Plánovala se podle nich v˘roba. Zakázky navíc
byly vÏdy vítány, v té dobû v‰ak nebyly je‰tû
nijak aktivnû vyhledávány.
S pfiíchodem roku 1880 dosáhla populace
Clevelandu poãtu 160 146.
PrÛmysl se pfiesouval ãím dál tím blíÏ k továrním prostorám Austinu v Newburghu.
Obchody kvetly, tûÏba uhlí se roz‰ifiovala.
MnoÏily se velké objednávky na stavby a trhací práce v kamenolomech. Rostoucí v˘robní
poloÏkou se stala také prachová náplÀ do
sportovních stfieln˘ch zbraní. Velkoodbûratelé
jako napfiíklad The Geo. Worthington Co.,
spoleãnost zaloÏená v roce 1829 a dosud
v Clevelandu úspû‰nû pÛsobící, byla neustále
rostoucím zdrojem objemÛ v˘roby.
Pfiíbeh spoleãnosti Austin Powder Company
V roce 1884 investoval Austin Powder 10 000
dolarÛ do spoleãnosti Chamberlin Cartridge Co.,
clevelandského koncernu specializujícího se na
plnûní nábojnic. Austin také této firmû prodal
newburghsk˘ sklad spolu s v˘robnou sudÛ
a následkem v‰ech tûchto transakcí se stal jejím
v˘hradním dodavatelem pu‰kového prachu.
Pfiedstavu, jak rapidnû se zvy‰ovala tûÏba uhlí
v Ohiu, si ãlovûk snadno udûlá, kdyÏ se seznámí
s hodnotami celkového mnoÏství pfiepravovan˘mi pfies Akron po Ohijském kanálu. V roce 1886
ãinil celkov˘ úhrn 15 000 000 tun a o rok pozdûji to bylo dokonce 17 000 000 tun. Ohio bylo
tehdy v tûÏbû uhlí na druhém místû v celé Unii,
hned za sousední Pensylvánií.
Konec jedné velké éry nastal pro spoleãnost
Austin 19. dubna 1887, kdy zemfiel Linus Austin.
Byl posledním z bratrÛ zakladatelÛ a na fiízení
firmy se podílel cel˘ch 54 let.
Po jeho smrti se stal prezidentem R. T. Coleman,
viceprezidentem byl zvolen J. H. McBride a post
jednatele zaujal Almon Lent.
V této dobû zahájil Austin rozsáhl˘ investiãní
program, v rámci nûhoÏ nakupoval akcie jin˘ch
konkurenãních podnikÛ. V roce 1887 tak vlastnil
189 akcií Oriental Powder Company of Maine ze
South Windhamu, 38 akcií Ohio Powder
Company z Youngstownu, 21 akcií Marcellus
Powder Company z Buffala a 700 akcií
Chamberlin Cartridge Co. z Clevelandu. O dva
roky pozdûji koupil také 7,5% podíl v Standard
Cartridge Company z New Jersey.
Devadesátá léta 19. století, v Americe v‰eobecnû
éra mimofiádného ekonomického rozmachu,
byla pro Austin obdobím mnoha dÛleÏit˘ch rozhodnutí. Na jejich poãátku mûl Cleveland
261 353 obyvatel a nadále se rozrÛstal smûrem
k sídlu spoleãnosti v Newburghu.
Doprava po kanálu uvadala, v clevelandské
oblasti totiÏ fungovalo 11 Ïelezniãních tras.
A stále více se vyuÏívalo i pfiepravy po Erijském
jezefie. Továrna v Newburghu tak postupnû pfiicházela o svou dopravní pfievahu související s její
strategickou polohou u kanálu.
Ve své zprávû akcionáfiÛm z 3. února 1891 prezident R. T. Coleman uvedl, Ïe v˘robní prostory
v Newburghu pracují na 100 % své kapacity.
K expanzi uÏ nebyl Ïádn˘ prostor. Aby se udrÏel
krok s moderními v˘robními technikami, navrhl
Coleman pfiestavbu v˘robny pu‰kového prachu.
Ta by ov‰em vyÏadovala pozastavení v‰ech operací na dobu 6 mûsícÛ.
V dÛsledku toho navrhl koupi zcela nov˘ch prostor k produkci pu‰kového prachu. ZároveÀ také
doporuãil, aby v Newburghu zÛstala zachována
pouze v˘roba trhacího prachu.
Zaãátek v˘robních operací v Glenwillow
V souladu s doporuãeními pana Colemana
odsouhlasili 12. ledna 1892 ãlenové správní rady
Austinu koupi 1 000 akrÛ pÛdy v Glenwillow,
malé farmáfiské komunitû situované jihov˘chodnû od Clevelandu.
Témûfi okamÏitû nato byly postaveny v˘robní
prostory na produkci prachov˘ch náplní do
sportovních stfieln˘ch zbraní. Vyrábût se zaãalo
uÏ v dubnu 1892.
J. K. Kendrick
Linus Austin
V˘bu‰niny z Austinu byly pfieváÏen˘ v oblasti St. Louis v roce 1918 tímto vozem “White truck”.
Bûhem nûkolika dal‰ích let se v˘robní operace
v Glenwillow soustfiedily v˘hradnû na prach do
spotfiebních pu‰ek, zatímco závod v Newburghu
pokraãoval ve v˘robû trhacího prachu.
Navzdory celonárodním krátkodob˘m krizím
v letech 1893, 1896 a 1897 Austin neustále
expandoval. ZaloÏil své poboãky v Chicagu,
St. Louis, Detroitu a dal‰ích velk˘ch mûstech.
Uheln˘ prÛmysl zÛstával stále v pozici nejvût‰ího
odbûratele. NárÛstu se ov‰em tû‰ila i produkce
pro kamenolomy a stavební prÛmysl.
Aby se Austin s tûmito zvy‰ujícími se objemy
vypofiádal, postavil novou továrnu na trhací
prach v Glenwillow. Fungovala jako doplnûk
k v˘robnû v Newburghu a spoleãnost díky ní zv˘‰ila denní produktivitu prachu o 800 sudÛ.
Objemy v˘roby pu‰kového prachu zÛstávaly
stabilní. Nicménû pro to, aby si firma zajistila
pokraãování úspûchÛ i na tomto poli, do‰lo
v roce 1895 k vytvofiení spoleãnosti Austin
Cartridge Co. s poãáteãním kapitálem
100 000 dolarÛ. Sídlo mûla rovnûÏ
v Glenwillow a vyrábûly se v ní nábojnice.
Mezi ãelní a velmi oblíbené znaãky patfiily
napfiíklad “Crack Shot”, “Club Sporting” nebo
“Champion Ducking”.
Z hlavní uãetní knihy Glenwillow z roku 1897
se dovídáme, Ïe hlavními odbûratelsk˘mi firmami Austinu byly v té dobû nejv˘znamnûj‰í americké spoleãnosti v rámci uhelného prÛmyslu,
k nejv˘znamnûj‰ím zákazníkÛm se i nadále fiadila spoleãnost The Brewster Coal Co. z Akronu.
Z firem provádûjících tûÏafiské práce v kamenolomech je moÏno jmenovat napfiíklad Kelley
Island Lime & Transport Co., Cleveland Stone
Co., Ohio Cement Co. Zákazníky odebírající
prach do sportovních pu‰ek reprezentuje
mnoho vÛdãích zbrojafisk˘ch firem ze Stfiedozápadu, které ve své dobû prodávaly vût‰inu
pouÏívaného prachu této tfiídy.
S pfiíchodem 20. století byl Austin zarmoucen
smrtí svého prezidenta R. T. Colemana. Jeho
nástupcem se stal Almont Lent, od roku 1887
pÛsobící jako jednatel.
Pro Austin zaãalo 20. století uspokojivû. Továrny
v Newburghu i v Glenwillow pracovaly na pln˘
v˘kon a obû byly ziskové.
ProtoÏe se v‰ak rostoucí populace Clevelandu
i jeho prÛmysl nezadrÏitelnû rozpínaly smûrem
k Newburghu, bylo nevyhnutelné, Ïe v˘robní
operace zde provádûné budou muset b˘t brzy
zastaveny.
Pfiíbeh spoleãnosti Austin Powder Company
Dal‰ím problémem byl pokles prodeje prachu
do sportovních pu‰ek. Ten byl primárnû zpÛsoben znaãnou nadv˘robou v tomto odvûtví, která
mûla za následek nelítostn˘ konkurenãní boj
a nestabilní úroveÀ cen.
Správní rada Austinu schválila v roce 1904 program, podle nûhoÏ mûla b˘t v˘roba
v Newburghu postupnû omezena.
O rok pozdûji schválili akcionáfii spoleãnosti
investici o objemu 60 000 dolarÛ urãenou ke
zdvojnásobení v˘robní kapacity závodu na trhací prach v Glenwillow. ·lo o nav˘‰ení denní produkce z 800 na 1 600 sudÛ. RÛst byl ale velmi
pomal˘, továrna v Glenwillow byla totiÏ po vût‰inu roku 1905 zavfiena z dÛvodÛ stavebních
úprav. Provoz byl znovu zahájen aÏ 25. ledna
1906. I tehdy se vyrábûlo pouze 800 sudÛ
za den, cíle vyrábût 1 600 sudÛ dennû bylo
dosaÏeno aÏ témûfi o dal‰í rok pozdûji. Mimoto
náklady na stavební práce pfiev˘‰ily pÛvodní
odhad o více neÏ 10 000 dolarÛ.
Vedle tûchto v˘robních potíÏí se objevily také
dal‰í závaÏné problémy, které mûly podíl na
tom, Ïe se rok 1906 stal z obchodního hlediska
rokem zklamání. Pokraãoval pokles pouÏívání
ãerného prachu urãeného do sportovních pu‰ek.
Ceny klesly tak nízko, Ïe jeho v˘roba nebyla uÏ
nadále v˘dûleãná. Nepokoje pracujících v uhelném prÛmyslu zapfiíãinily také sníÏení prodeje
trhacího prachu.
Neuspokojivá situace v oblasti v˘roby prachu do
sportovních pu‰ek byla fie‰ena prodejem Austin
Cartridge Co. spoleãnosti F. W. Olin’s Western
Cartridge Co. z illinoiského Springfieldu,
ke které do‰lo 1. fiíjna 1907. Prodejní cena byla
195 000 dolarÛ.
V roce 1907 také nakonec do‰lo k úplnému
zastavení v˘roby v Newburghu.
Z dfiívûj‰ích provozních zafiízení se staly sklady,
které byly o pût let pozdûji pfiemístûny v celém
svém rozsahu do Glenwillow.
V roce 1914 zemfiel prezident spoleãnosti
Almont Lent. Jeho nástupcem se stal J. K.
Kendrick, J. D. Alexander byl zvolen viceprezidentem a finanãním fieditelem.
Expanze do oblasti vysoce úãinn˘ch
(brizantních) trhavin … 1931
V letech 1900 aÏ 1920 rostl Austin spolu se
základními prÛmyslov˘mi odvûtvími zemû.
Uhelné doly, které stále patfiily mezi jeho nejdÛleÏitûj‰í zákazníky, vykazovaly trval˘ nárÛst tûÏby
– od 269 684 027 tun v roce 1900 pfies 501 596
378 tun v roce 1910 aÏ po 658 000 000 tun
v roce 1920. V roce 1922 zamûstnával Austin
v Glenwillow 100 lidí. V˘robní kapacita ãinila
480 000 sudÛ roãnû.
Bûhem tohoto období omezil Austin svou v˘robu v˘hradnû na ãern˘ prach.
JiÏ v roce 1870 byl poprvé pfii tûÏbû uhlí pouÏit
dynamit. Ten se v‰ak nestal dÛleÏit˘m hráãem na
trhu hned, na tuto pozici si musel poãkat aÏ do
roku 1908 s nástupem prvních kvalitních bezpeãnostních trhavin. I pfiesto se je‰tû v roce 1923 spotfiebovalo v americk˘ch dolech 140 000 000 liber
(lb) ãerného prachu oproti 50 000 000 lb bezpeãnostních trhavin a 37 000 000 lb klasického
dynamitu. Odbyti‰tû v˘bu‰nin rostla tak rychle,
Ïe snadno absorbovala zvy‰ující se mnoÏství vyrábûného dynamitu, aniÏ by se na úkor toho sníÏila
spotfieba ãerného prachu.
Austin v‰ak získával více a více objednávek dynamitu. Správní rada spoleãnosti tak uÏ v roce
1915 projednávala otázku nové továrny na vysoce úãinné trhaviny. Dvacátá léta jasnû ukázala,
Ïe rostoucí rÛst bude brzy vyÏadovat samostatnou produkci dynamitu.
ProtoÏe procesy pfii v˘robû ãerného prachu
a dynamitu byly naprosto odli‰né, Austin zaãal
hledat vhodnou lokalitu pro v˘stavbu nové
továrny. V roce 1930 koupila spoleãnost 1 165
akrÛ malebné kopcovité krajiny ve Vinton
County (v˘chodnû od Mc Arthur, Ohio) u Ïeleznice B. & O. Railroad.
První austinsk˘ dynamit byl vyroben 19. záfií
1931. Jeho poãáteãní produkce byla 500 000
liber mûsíãnû. Továrna nesla jméno Red
Diamond, tj. „âerven˘ diamant“, ãímÏ se identifikovala s logem spoleãnosti.
Tfiicátá léta byla pro jakoukoliv spoleãnost velmi
riskantním obdobím k expanzi. Klesala tûÏba
uhlí i kamene, celá ekonomika procházela
obrovskou krizí. Produkce uhlí klesla napfiíklad
z 608 816 788 tun v roce 1929 na 383 171 877
tun v roce 1933.
Na druhou stranu mûl v‰ak Red Diamond díky
své ideální poloze pfiím˘ pfiístup jak k uheln˘m
regionÛm, tak i k velk˘m kamenolomÛm.
V roce 1940 zemfiel J. K. Kendrick, kterého vystfiídal na postu prezidenta V. H. Moorehouse.
N. T. Alexander byl zvolen viceprezidentem,
A. D. Alexander jednatelem a J. G. Murray
finanãním fieditelem.
Bûhem druhé svûtové války se v˘roba
v Glenwillow zamûfiila na vojenské v˘bu‰niny.
Typick˘mi poloÏkami váleãné v˘zbroje byly
napfiíklad pozemní miny, svûtlice, táhlé náloÏe
a Ïenijní trhaviny.
Po válce se Austin vrátil zpût k civilní produkci.
V Glenwillow v‰ak postupnû docházelo k jejímu
pfieskupování tak, aby se uspokojily dodávky jak
ãerného prachu, tak i jin˘ch speciálních v˘bu‰nin.
Austin vstupuje do pováleãného období …
1946
Pováleãné období bylo ãasem dramatick˘ch
zmûn nejen pro Spojené státy, ale i pro spoleãnost Austin Powder a vÛbec pro cel˘ prÛmysl
v˘bu‰nin. Spotfieba ãerného prachu i nadále
dramaticky klesala. Z rekordních 277 119 000
liber z roku 1917 zaznamenala v roce 1950 pád
na 20 655 000 liber.
Tento stál˘ úbytek pfiimûl Austin v roce 1948
spustit plán v˘zkumu a v˘voje s cílem vyrábût
v Glenwillow bleskovici. V dubnu 1950 splnil
Austin Powder svou první komerãní objednávku
pro firmu ABC Mining v Lisbonu, Ohio. Linka na
v˘robu bleskovic byla v Glenwillow v provozu
aÏ do roku 1972, kdy do‰lo k jejímu pfiesunutí
do Red Diamondu.
V roce 1950, kter˘ byl poznamenán zaãátkem
váleãného konfliktu v Koreji, zaloÏila spoleãnost
Austin Powder svÛj první program odborného
vzdûlávání pod vedením prodejního manaÏera
B. J. Caldera star‰ího.
O tfii roky pozdûji, kdyÏ spûla ke konci korejská
válka a v Americe právû zaãínala éra prezidenta
Eisenhowera, koupil Austin Powder men‰í firmu
Diamond Supply z Evansvillu ve státû Indiana,
která plnila pro Austin funkci velkoobchodního
skladu a zároveÀ zprostfiedkovatele prodeje.
V roce 1959 do‰lo k pfiestûhování tûchto ãinností
do Madisonvillu v Kentucky, kde dnes sídlí hlavní centrála Austinu pro centrální region USA.
PÛvodní madisonvillská kanceláfi a skladi‰tû
spolu s pfiilehl˘m západokentuck˘m v˘robnûskladov˘m areálem jsou hlavním dodavatelem
v˘bu‰nin do dolÛ, kamenolomÛ a na stavbu
komunikací v Indianû, Illinois, Kentucky, Iowû
a Missouri.
V roce 1955 také nastala událost, která pfieformovala cel˘ prÛmysl v˘bu‰nin. ·lo o zavedení
Akremitu, pfiedchÛdce dne‰ní trhaviny známé jako
ANFO (ãesky také DAP – smûs dusiãnanu amonného a paliva). Tento fakt zcela zásadnû a navÏdy
ovlivnil osud podnikání v oblasti prachu.
Austin si byl vûdom nastávající dÛleÏitosti ANFA.
Ve sv˘ch laboratofiích vyvinul první booster na
bázi dynamitÛ a v Glenwillow zahájil v˘robu
produktÛ zaloÏen˘ch na dusiãnanu amonném.
S tím, jak se ANFO postupnû stávalo ‰iroce pfiijíman˘m, zaloÏila spoleãnost celou sérii zásobáren jeho komponent, a to v rámci v‰ech sv˘ch
hlavních marketingov˘ch oblastí.
V roce 1956 byl schválen program mezistátní
komunikaãní sítû v USA, coÏ vedlo k obrovskému
vzedmutí ve v˘stavbû cest a ruku v ruce s tím
i ve spotfiebû v˘bu‰nin.
V tomtéÏ roce zaãali dodavatelé Roger Prescott
a Austin Powder obsluhovat nejvût‰í akci v tûÏbû
vápence na svûtû v Calcite Quarry of U. S. Steel
(tj. vápencov˘ lom spoleãnosti U.S. Stell) ve
mûstû Rogers City v Michiganu. Práce se vyznaãovaly prvním pouÏitím v˘bu‰niny Apcomite,
která byla tehdy balena v pûtikvartov˘ch (1 kvart
= 1,13 l) olejov˘ch plechovkách. Pfii nabíjení byla
pouÏívána jedna taková nádrÏka s amatolov˘m
boosterem a dvû nádoby obsahující ANFO ve
formû lisovan˘ch granulí dusiãnanu amonného.
Vrty byly iniciovány 11-gramovou bleskovicí.
Dal‰ím památn˘m rokem byl rok 1960.
V Glenwillow byla totiÏ postavena linka na lité
poãinové náloÏe. Do provozu byl také uveden
první nabíjecí vÛz znám˘ jako „Star˘ spolehliv˘“
nebo „âíslo 1“. K jeho pouÏití do‰lo poprvé pfii
nabíjení Austinitu 15 do vrtÛ vápencového lomu
spoleãnosti U. S. Steel.
N. T. Alexander byl v roce 1961 zvolen pfiedsedou správní rady. Dal‰ími vedoucími pracovníky
byli V. H. Moorehouse – prezident, David
M. Gleason – viceprezident a generální manaÏer,
J. G. Murray – jednatel, A. J. Dickson – finanãní
fieditel a B. J. Calder ml. – asistent jednatele.
Bûhem roku 1961 zaloÏil Clarence Ziegler
na jihu v Knoxvillu první austinskou regionální
poboãku prodeje orientovanou právû na jiÏní
Pfiíbeh spoleãnosti Austin Powder Company
trhy. Jejím jednatelem byl Mickie Farmer. V téÏe
dobû stavûl Ziegler také první stacionární zásobárnu komponent ANFA.
Po odchodu pana Moorehouse do dÛchodu
v roce 1966 byl zvolen prezidentem spoleãnosti
Austin Powder pan Gleason.
Bûhem následujících let se Austin zaãal roz‰ifiovat geograficky, aby zv˘‰il prodeje jak sv˘ch
vysoce úãinn˘ch trhavin, tak i novûj‰ích v˘bu‰nin. Firma pronikla do nov˘ch a rozmanit˘ch
oblastí jako byly napfiíklad Nová Anglie, Florida,
Alja‰ka ãi pacifické pobfieÏí. Nov˘mi pfiíleÏitostmi
pro odbyt se staly tûÏba Ïelezné rudy, trony
a olova, dále pak i seismick˘ prÛzkum a stavba
dálkovodÛ.
B. J. Calder st. nastartoval marketingov˘ prÛzkum v Nové Anglii uÏ v roce 1935. Brzy nato byl
vybudován nov˘ sklad v Mechanicvillu ve státû
New York. S pfiíchodem války v‰ak uÏ Austin
nemohl déle poskytovat servis v této oblasti,
a tak byl tamûj‰í sklad v roce 1941 zavfien.
Témûfi o ãtvrtstoletí pozdûji znovu otevfiel tyto
trÏní dvefie Neil Baker, regionální manaÏer pro
v˘chodní oblast. V té dobû byla Nová Anglie velmi
atraktivním trhem, protoÏe zÛstávala v˘znamn˘m
odbûratelem vysoce úãinn˘ch trhavin na rozdíl
od vût‰iny ostatních státÛ, které pfie‰ly na pouÏívání ANFA.
Koncem 50. let expandoval Austin na Floridu,
která pfiedstavovala velkého zákazníka v oblasti
v˘bu‰nin a nabízela rozsáhlá odbyti‰tû pro vysoce úãinné trhaviny. Aby dosáhla spoleãnost vût‰ího prodeje tûchto brizantních trhavin, zaãala
se více zajímat o dodávku v˘bu‰nin pro seizmick˘ prÛzkum. Aãkoliv se tento sortiment mûl stát
zásadnûj‰ím faktorem teprve po spojení se spoleãností Southwestern Explosives, uÏ pfied ním
zaji‰Èoval Austin vût‰inu prachu pouÏívaného pfii
prÛzkumu geologick˘ch formací na Alja‰ce
naz˘van˘ch the North Slope.
V Glenwillow skonãila v˘roba ãerného prachu
v roce 1968. Místo nûho zaãal Austin vyrábût na
státní zakázku táhlé náloÏe. V˘roba trhavin, bleskovice a odlévan˘ch boosterÛ i nadále pokraãovala. Navzdory zru‰ení v˘robní linky ãerného
prachu bylo v Glenwillow v roce 1972 zamûstnáno rekordních 140 pracovníkÛ.
V roce 1969 získal Austin vojensk˘ kontrakt na
v˘robu 26-gramové bleskovice. Toto znamenalo
poãátek specializované v˘roby v Red Diamondu.
V roce 1974 padlo rozhodnutí o v˘voji trhavin
plastifikovan˘ch vodou. Po rozsáhlém v˘zkumu
byly tyto „bfieãky“ (slang.) prvnû vyrábûny
ve zku‰ebním provozu v Red Diamondu,
a to mezi lety 1976 a 1978. Trvalé zafiízení
na v˘robu Slurmexu, Slurmitu a Coalmexu bylo
postaveno a uvedeno do provozu v prÛbûhu
roku 1978.
V roce 1976, kdy se slavilo dvousetleté v˘roãí
vzniku USA, koupil Austin Powder spoleãnost
Southwestern Explosives, Inc. z Midlandu
ve státû Texas, která byla hlavním dodavatelem
seizmick˘ch v˘bu‰nin pro prÛzkum nalezi‰È ropy
a zemního plynu na jihozápadû USA a ve státech, jimiÏ procházejí Skalnaté hory. Se sv˘mi
deseti poboãkami disponovala spoleãnost
Southwestern Explosives ideální polohou pro
zásobování západoamerického uhelného prÛmyslu, kter˘ zaãal bûhem arabského ropného
embarga rapidnû rÛst.
Austin expandoval dále, kdyÏ v roce 1977 koupil
spoleãnost Western Explosives z Roseburgu
ve státû Oregon. Rozrostl se také o celkem
11 nov˘ch distributorÛ na západním pobfieÏí
USA v Kalifornii, Washingtonu a Oregonu.
Akvizice spoleãnosti Southwestern Explosives
se ukázala jako v˘raznû zisková. Její prodej
se bûhem tfií následujících let ztrojnásobil, a to
i díky vysoce úãinn˘m trhavinám pro seismick˘
prÛzkum, které se staly zásadním v˘robním
artiklem Red Diamondu.
Austin Powder se stal zkrátka spoleãností celofederálního v˘znamu. Mohl se aktivnû úãastnit
v‰ech dÛleÏit˘ch v˘bu‰nináfisk˘ch trhÛ v USA
vãetnû tûch, ke kter˘m nemûl dfiíve prakticky
Ïádn˘ pfiístup. ·lo zejména o trhaviny pro seismick˘ prÛzkum (v této oblasti je spoleãnost
vÛdãím dodavatelem), rychle rostoucí uhelné
revíry v Montanû, Wyomingu, Coloradu
a Utahu, tûÏbu dfieva na v˘chodním pobfieÏí,
dob˘vání uranu, pevn˘ch hornin na západû
atd.
V roce 1977 byl na trh uveden dal‰í dÛleÏit˘ produkt Austinu – booster s oznaãením ADP (Austin
Delay Primer). ·lo o první neelektrick˘ ãasovan˘
prostfiedek, kter˘ mohl b˘t pouÏíván jak pro
horní, tak i pro spodní poãin. SplÀoval v‰echny
dÛleÏité vlastnosti – jednoduchost pfii manipulaci, bezpeãnost a efektivitu.
Po 87 letech nepfietrÏitého provozu do‰lo v ãervenci 1979 k úplnému uzavfiení provozu
v Glenwillow. Navzdory v˘‰i v˘roby se plán
zastavit zde v‰echny operace datuje uÏ do zaãátku
70. let. DÛvodem byl rapidní rÛst prÛmyslu
a obyvatelstva v této oblasti. Dfiívûj‰í místo
továrny o rozloze 830 akrÛ zÛstává nejvût‰í
nezastavûnou plochou v distriktu Cuyahoga
County.
V roce 1979 se také pfiesunula v˘roba odlévan˘ch boosterÛ z Red Diamondu do nové továrny
v East Camdenu ve státû Arkansas.
V˘voj nov˘ch v˘robkÛ pokraãoval aÏ do osmdesát˘ch let. Byly testovány nové a v˘konnûj‰í trhaviny plastifikované vodou a zapoãaly také práce
na pfiípravû emulzí.
Továrna v Red Diamondu oslavila v roce 1981
své padesáté v˘roãí. Prvním fieditelem zde byl J.
S. McKee, kterého postupnû následovali Ralph
Fornwalt (v roce 1946), John Salts (1966) a Ken
Price (1977).
V prÛbûhu posledních 25 let ve své stopadesátileté historii se spoleãnost Austin Powder rozrostla
z malé regionální manufaktury zaujímající
13. z patnácti míst v rámci prÛmyslu v˘bu‰nin
v celofederální v˘robnû-marketingovou organizaci kontrolující v‰ech 50 unijních státÛ a pfiedstavující silnou a rostoucí dvojku svého odvûtví,
ve kterém zÛstává jedinou nezávisle vlastnûnou
spoleãností v celé unii.