Vliv elektromagnetických polí na vybrané složky prostředí

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
KATEDRA ENVIRONMENTÁLNÍHO INŽENÝRSTVÍ A OCHRANY PŘÍRODY
VLIV ELEKTROMAGNETICKÝCH POLÍ NA
VYBRANÉ SLOŽKY PROSTŘEDÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Ing. IVAN LANDA, DrSc.
Bakalant: MICHAL KUMHERA
2010
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc.
RNDr. Ing. Ivan Landa, DrSc. a že jsem uvedl všechny literární prameny.
V Praze 30.4.2010
…………………….
Poděkování:
Tímto bych chtěl poděkovat Doc. RNDr. Ing. Ivanu Landovi, DrSc. a Ing. Andree
Hlavové za spolupráci, konzultace a odborné vedení při tvorbě této bakalářské práce.
V Praze 30.4.2010
…………………….
Abstrakt:
V této bakalářské práci je popsán vliv elektromagnetických polí na životní
prostředí. Jejím cílem je charakteristika problematiky a poskytnutí úvodu do ní. Je
zaměřena na popis principu nejdiskutovanějších zdrojů, poskytuje náhled do tvorby
českých limitů, a zejména se soustřeďuje na popsání vlivů na člověka, a to jak
u elektromagnetických polí nízkofrekvenčních tak vysokofrekvenčních. Okrajově se
dotýká také vlivu přirozených elektromagnetických polí.
Klíčová slova:
Elektromagnetické pole, vliv, VF záření, limit.
Summary:
This baccalaureate work describes how electromagnetic fields can have an
influence on the environment. It's aim is the rating of problems and the providing of
an introduction to it. It is directed on the description of the principle of the most
discased sources, it offers a view into the production of Czech limits, and it
especially focuses on the discription of the influences on a man, as for low frequency
electromagnetic fields as well as for high frequency. Marginally it affects the impact
of natural electromagnetic fields.
Key words:
Elektromagnetic field, influence, RF radiation, limit.
Obsah:
1.
Úvod a Cíle............................................................................................. 8
2.
Elektromagnetické pole ........................................................................ 9
3.
2.1
Elektromagnetické vlnění a jeho vlastnosti ...................................... 9
2.2
Dělení elektromagnetických polí ..................................................... 10
Zdroje elektromagnetického pole ...................................................... 12
3.1
Nízkofrekvenční a stejnosměrné zdroje ......................................... 12
3.1.1 Vysokonapěťové rozvodné sítě............................................... 12
3.1.2 Transformátory ....................................................................... 13
3.1.3 Nízkonapěťové rozvodné sítě a spotřebiče ............................. 14
3.1.4 Dopravní rozvodné sítě ........................................................... 14
3.2
Vysokofrekvenční zdroje ................................................................. 15
3.2.1 Vysílače .................................................................................. 15
3.2.2 Radary ..................................................................................... 16
3.2.3 Mobilní telefony ..................................................................... 16
3.3
Přirozená elektromagnetická pole .................................................. 17
3.3.1 Sluneční záření ........................................................................ 17
3.3.2 Magnetické pole Země............................................................ 18
4.
Vyhlášky a limity ................................................................................ 20
4.1
Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
č.1/2008 .......................................................................................................... 20
4.2
Světové a evropské organizace ........................................................ 23
4.2.1 WHO ....................................................................................... 23
4.2.2 ICNIRP ................................................................................... 24
4.2.3 CENELEC .............................................................................. 24
5.
Vliv elektromagnetických polí (EMP) na živý organismus............. 25
5.1
Vliv EMP nízkofrekvenčních a stejnosměrných zdrojů ............... 26
5.1.1 Vliv EMP vysokonapěťových rozvodných sítí ....................... 26
5.1.2 Vliv EMP transformátorů ....................................................... 27
5.1.3 Vliv EMP nízkonapěťových rozvodných sítí a spotřebičů ..... 28
5.1.4 Vliv EMP dopravních rozvodných sítí ................................... 30
5.2
Vliv EMP vysokofrekvenčních zdrojů ............................................ 31
5.2.1 Vliv EMP vysílačů .................................................................. 32
5.2.2 Vliv EMP radarů ..................................................................... 32
5.2.3 Vliv EMP mobilních telefonů - studie a články o VF záření a
jeho vlivu na organismus .................................................................... 33
5.3
Vliv přirozených elektromagnetických polí ................................... 37
5.3.1 Vliv slunečního záření ............................................................ 37
5.3.2 Vliv magnetického pole Země ................................................ 38
5.3.3 Geopatogenní zóny ................................................................. 38
5.3.4 Paleomagnetismus .................................................................. 40
6.
Diskuze ................................................................................................. 42
7.
Závěr .................................................................................................... 43
8.
Přehled literatury a použitých zdrojů ............................................... 44
9.
Přílohy .................................................................................................. 48
1. Úvod a Cíle
V současné době se v oblasti životního prostředí stále častěji mluví o nové
zátěži, a tou je neustále se rozšiřující a zesilující uměle vytvářené elektromagnetické
pole a jeho vliv na životní prostředí, zejména pak na člověka.
První zmínky o možném vlivu elektromagnetických polí na člověka pochází
z šedesátých let 20. století, kdy hlavní pozornost byla soustředěna zejména
na nízkofrekvenční zdroje, jakými jsou rozvody vysokého a nízkého napětí,
transformátory či koncem století často diskutované spotřebiče jako např. monitory.
S rychlým rozvojem telekomunikačních a informačních bezdrátových
technologií se však stále častěji začaly objevovat zprávy o vlivu vysokofrekvenčního
záření na lidský organismus, a to zejména u zdrojů jakými jsou např. mobilní
telefony. Současně s tím také zprávy o vlivu elektromagnetických polí vysílačů,
zajištující telekomunikační, datové či televizní přenosy.
Na vliv elektromagnetických polí existuje spousta názorů, na jedné straně stojí
odborníci, hájící se dodržováním limitů a nedostatkem důkazů o jiných než tepelných
účincích elektromagnetických polí, a na straně druhé stojí odborníci, kteří se snaží
dokázat, že současné nastavení limitů je chybné a že existují i jiné než tepelné účinky
záření. Obě strany se obhajují množstvím dokumentů, prohlášeních a údajných
studií, ve kterých se běžně vzdělaný člověk může jen těžko zorientovat a přiklonit
svůj názor k jedné či druhé straně.
Cílem této bakalářské práce je uvedení do terminologie v oblasti
elektromagnetických polí, dále popsání základních principů fungování nejčastěji
diskutovaných elektromagnetických zdrojů tak, aby bylo možno si učinit svůj vlastní
názor, náhled do současného vládního nařízení a popsání vlivu konkrétních zdrojů
s uvedením názorů a prací konkrétních osob a autora této práce. Okrajově se tato
práce dotýká nejen negativního vlivu elektromagnetických polí na prvky živé přírody
– zejména člověka, ale také pozitivního vlivu přirozených elektromagnetických polí,
jakými jsou sluneční záření či geomagnetické pole Země. Jako celek by tento
dokument měl posloužit jakožto úvod či přehled problematiky elektromagnetických
polí a jejich vlivů.
8
2. Elektromagnetické pole
I když novým průkopníkem, který objevem elektromagnetické indukce vnesl
náboj do světa souvislostí elektrického a magnetického pole, byl M. Faraday (17911867), prvním a velmi významným objevitelem a popisovatelem pojmu
elektromagnetické pole byl anglický fyzik J. C. Maxwell (1831-1879). Ten
vypracoval teorii elektromagnetického pole, která nejen že platí dodnes, ale i její
poznatky jsou využívány a uplatňovány v rozvoji zejména radiotechniky (Fuka &
Havelka, 1958). Jejím základem jsou Maxwellovy rovnice, které mimo jiné dokazují,
že každé časově proměnné magnetické pole je doprovázeno polem elektrickým, a
potvrzují tak přímou souvislost mezi těmito dvěma poli (Myslík, 1998).
2.1 Elektromagnetické vlnění a jeho vlastnosti
Elektromagnetické vlny byly J. C. Maxwellem teoreticky popsány a o několik
let později byla jejich existence experimentálně dokázána německým fyzikem
H. Hertzem (1857-1894), (Fuka & Havelka, 1958). Elektromagnetické vlnění je
vyzařováno při průchodu elektrického proudu mezi dvěma vodiči, popř. anténou
neboli vysílačem (Lepil & Šedivý, 1995), což je část, která nás z pohledu vlivu
elektromagnetického pole na životní prostředí bude zajímat nejvíce.
Elektromagnetické vlnění má tyto vlastnosti:
a) Je spojeno s přenosem energie
b) Zanikne, pokud zdroj nemá energii
c) Ve vakuu (a přibližně stejně i ve vzduchu) se šíří rychlostí světla
(3*108 m/s)
Charakterizováno je pak vlnovou délkou a frekvencí, dle vztahu:
Kde [m] je vlnová délka a f [Hz] je frekvence neboli kmitočet, pro v pak
platí:
√ Kde εr je relativní permitivita prostředí, µr je relativní magnetická
permeabilita prostředí a c je rychlost šíření světla (Myslík, 1998).
9
Dle frekvence a vlnové délky lze elektromagnetické vlnění rozdělit takto:
Obr. č. 1 – Kmitočtové rozsahy, jejich výskyt a využití (Häberle & kol., 2003)
2.2 Dělení elektromagnetických polí
Jak je známo, elektromagnetické pole je tvořeno složkou elektrickou
a magnetickou (König & Erlacher, 2001). Tyto dvě složky u nízkých frekvencí
můžou existovat samostatně a pak lze od sebe odlišit pole:
1. Elektrické – vzniká mezi dvěma různě nabitými náboji (tělesy), jeho
intenzita závisí na elektrickém napětí mezi nimi a vzdáleností,
charakterizováno je zejména intenzitou elektrického pole E, jejíž
jednotkou je Volt na metr [V*m-1], dělí se na:
a) Stejnosměrné – je-li náboj konstantní (v čase neměnný)
b) Střídavé – je-li náboj proměnný (mění se v čase)
2. Magnetické – vzniká při pohybu elektrického náboje (proudu), vyskytuje
se tedy v okolí vodiče či je projevem magnetismu (z pernamentních
magnetů), charakterizováno je magnetickou indukcí B, měřenou
v jednotkách Tesla [T], dělí se na:
10
a) Stejnosměrné – je-li pohyb náboje konstantní
b) Střídavé – je-li pohyb náboje proměnný
U vyšších frekvencí dochází k zesílení vazeb elektrického a magnetického
pole (Pokorný, 2006), vzniká tak pole:
3. Elektromagnetické – to se při překročení frekvence 30 kHz může šířit
prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění a je označováno
jako vysokofrekvenční (vf) a nad 300 kHz jako velmi vysokofrekvenční
(vvf), z našeho hlediska je pak nejlépe charakterizováno výkonovou
hustotou N, měřenou ve Wattech na metr čtvereční [W*m-2]
Dle biologických účinků se u vysokofrekvenčního záření můžeme nejčastěji
setkat s dělením na tepelné a netepelné popř. ionizující a neionizující (Svačina,
1995; Pokorný, 2006), tj. dle toho, zda záření je schopno vyvolat tepelné účinky
v organismu, popř. zda je schopno ionizovat atomy a molekuly v organismu,
či nikoliv. Zde je pak používaná veličina označovaná jako SAR (Specific Absorption
Rate – Specifická míra absorbce), jejíž hodnota udává, kolik vysokofrekvenční
energie může být v organismu přeměněno na teplo. Jednotkou je pak Watt na
kilogram tělesné váhy [W*kg-1]. Udává tedy přenos energie elektrického
a magnetického pole na nabité částice v nějakém absorbeu (v daném případě v těle).
Pro hygienické účely se užívá tzv. lokální (místní) SAR:
SAR = Kde:
= hustota [kg*m-3]
= hustota [kg*m-3]
= vodivost [S*m-1]
Ei = vnitřní intenzita pole [V*m-1]
Ei (a tedy i SAR) jsou výrazně závislé na úrovni a polarizaci vnějšího (dopadajícího)
pole, na kmitočtu, tvaru, poloze, rozměrech a vlastnostech těla.
11
3. Zdroje elektromagnetického pole
Pro přehled a lepší chápání problematiky budou v následující kapitole popsány
jak základní umělé, tedy člověkem vyrobené, zdroje elektromagnetických polí, tak
zdroje přirozené. Pro jednodušší rozdělení a popsání jejich vlivů budou rozděleny na
nízkofrekvenční a stejnosměrné, kam si lze zařadit rozvodné sítě vysokého a nízkého
napětí, spotřebiče a sítě dopravní, a vysokofrekvenční, tedy vysílače a radary. Zvlášť
budou popsány přirozené zdroje elektromagnetického pole, jimiž jsou Slunce a Země
(König a Erlacher, 2001).
3.1 Nízkofrekvenční a stejnosměrné zdroje
Elektrická energie se již v předminulém století stala nedílnou součástí
civilizovaného světa. Je velikým pomocníkem a kolem nás je vedena a šířena
pomocí rozvodných sítí. Můžeme se s ní setkat jak ve venkovním prostředí (Honys,
1996), tak samozřejmě u nás doma (König a Erlacher, 2001). Vzhledem k tomu, že
její přenos je doprovázen větším či menším vlivem na své okolí, je potřeba se těmto
účinkům věnovat a co možná nejpřesněji posoudit jejich skutečný vliv na životní
prostředí, zejména pak na lidský organismus (Krupica, 2005).
3.1.1 Vysokonapěťové rozvodné sítě
Elektrická energie je vyráběna v elektrárnách za pomocí generátorů
střídavého napětí, nazývaných alternátory. Zpravidla se jedná o třífázové alternátory
konstrukčně složené za statoru a rotoru. Stator tvoří 3 cívky, které svírají úhel 120°.
Uprostřed mezi cívkami se otáčí magnet nebo elektromagnet, čímž jsou v cívkách
indukována střídavá napětí, která jsou navzájem posunuta o 1/3 periody. Jak je
možno vidět na obrázku č. 2, tři fázově posunutá napětí by se dala rozvádět šesti
vodiči, v praxi se však využívá třífázová soustava střídavých napětí, neboť jeden
konec každé z cívek lze propojit do takzvaného uzlu a s ním spojit nulovací vodič.
(Lepil & Šedivý, 1995).
12
Obr. č. 2 – Trojfázový alternátor a Časový diagram trojfázového napětí
tí (Lepil & Šedivý, 1995)
Takto vyrobenou elektrickou energii je často potřeba
řeba přenést
p
na velké
vzdálenosti v řádech
ádech desítek,
desít
často i stovek kilometrů. Tento přenos
řenos se uskutečňuje
uskute
za pomocí vysokého napětí
nap (v našich
ich podmínkách je to obvykle 400kV, 22OkV
22O
či
110kV),
kV), aby se co nejvíce zabránilo ztrátám vlivem proudu.. Na menší vzdálenosti a
ve městech
stech je elektrická
elektric energie přenášena menším napětím o hodnotě
hodnot 22kV (ČEZ,
2010). Samotný přenos
řenos je uskutečňován
uskute
vedením, kolem nějž
ějž samozřejmě
samoz
vzniká
elektromagnetické pole.
pole Konkrétně pak zejména střídavé
ídavé pole elektrické a
magnetické (König
nig a Erlacher, 2001).
2001)
3.1.2 Transformátory
V domácnostech používané napětí se redukuje v transformačních
transforma
stanicích,
kde pomocí transformátorů
transformátor dochází k transformaci napětí
tí na hodnoty spotřebitelské
spot
sítě (firmy a domácnosti), tedy 400V a 230V (ČEZ, 2010). Princip
ip transformátoru je
založen na elektromagnetické indukci (Fuka & Havelka, 1958). Samotný
transformátor
formátor je složen z primární a sekundární cívky okolo uzavřeného
uzav
jádra.
Primární cívka je připojena ke zdroji elektrického napětí U1 a prochází jí střídavý
st
proud I1, který vytváří
vytvá v jádře transformátoru proměnné
nné magnetické pole
a v libovolném
bovolném závitu-N
závitu 1,2 primární či sekundární
ární cívky se indukuje napětí.
nap
To udává
tzv. transformační
ní poměr
pom (Lepil & Šedivý, 1995). Pro činnost
innost transformátoru tedy
platí:
13
Jádro trojfázového transformátoru má tři
t i magnetické větve a velkou
konstrukci, viz. obrázek č. 3.
Obr. č. 3 – Trojfázový transformátor (Opava 1985)
3.1.3 Nízkonapěťové
Nízkonapěť
rozvodné sítě a spotřebiče
Od transformátoru je pak elektrický proud šířen
řen prostřednictvím
prost
nízkonapěťové
ové soustavy.
soustavy Je vedeno buď v zemi, nebo na sloupovém vedení.
V jednotlivých domech je vedeno skryté ve zdech a odtud dále do jednotlivých
spotřebičů (ČEZ,, 2010).
2010 Při toku proudu vniká okolo vodičů magnetické střídavé
st
pole, jehož intenzita se vzdáleností klesá (Jelínek, 2002). Nicméně
icméně je dobré vědět, že
ke vzniku tohoto pole stačí,
sta aby mezi dvěma vodivými tělesy
lesy existovalo střídavé
st
napětí – nemusí být tedy zapnuty (König a Erlacher, 2001).
3.1.4 Dopravní rozvodné sítě
sít
S dopravními rozvodovými sítěmi
sít
se nejčastěji
ji setkáváme v prostředí
dopravy, kde jsou elektrickým proudem poháněny
ny tramvaje, trolejbusy i metro. A
také i v případě elektrifikovaných železnic. Vesměs jsou tvořeny
řeny vodivými dráty
zavěšenými
šenými nad dopravními koridory. Všude se zde lze setkat se střídavými
elektromagnetickými
omagnetickými poli (König a Erlacher, 2001).
14
3.2 Vysokofrekvenční
Vysokofrekven
zdroje
Pokud se odprostíme od elektromagnetických polí,
polí, které jsou spjaty přímo
p
s
tokem elektrické energie vodičem,
vodi
či jinými jeho formami, přejdeme
př
do sféry
vysílačů a přijímačů,
čů, které jsou původcem
vodcem širokého spektra elektromagnetického
vlnění,
ní, kterým je dnes protkán celý svět
sv a jež se neustále a velmi rychle rozšiřuje
(Novák, 2003).
Ač jsou vysílače
vysílač i přijímačee založeny na podobném principu (Lepil & Šedivý,
1995), z hlediska šíření elektromagnetického
ele
záření se budeme zajímat o vysílače
vysíla a o
přijímače pouze
uze ve smyslu, kdy zařízení
za
při aktivování elektromagnetické záření
zá
přijímá
ijímá i vysílá (např. mobilní telefon).
3.2.1 Vysílače
Základním prvkem všech vysílačů
vysíla a přijímačů je elektromagnetický
elektromagnetic dipól.
Lze si jej představit
edstavit jako dva rozevřené konce dvouvodičového
ového vedení,
ve
ve kterých
vznikají proudy souhlasného směru,
sm ru, jejichž magnetické pole zasahuje do celého
prostoru v okolí
olí dipólu. Elektrické
E
pole vzniká díky napětí
ětí na koncích vodičů.
Jelikož jsouu tyto dvě
dv pole pevně spjaty, vzniká tak v okolí dipólu pole
elektromagnetické. Obě
Ob veličiny
iny mající ráz elektromagnetického vlnění
vln
lze vidět
zobrazené pomocí siločar
silo
na obrázek č. 4. Tohoto principu se využívá jak u antén
vysílačů, tak přijímačů
ijímačů. Anténa vysílače vyzařuje
uje do okolního prostoru energii
v podobě elektromagnetického vlnění.
vln
Anténa přijímačee má obrácenou
o
funkci,
zachytí elektromagnetické vlnění
vln
úměrné vlnové délce antény.. Elektromagnetické
záření umožňuje přenášet
řenášet datové i hlasové informace (Lepil & Šedivý, 1995).
1995)
Obr. č.
č 4 – Elektromagnetické pole dipólu (Lepil & Šedivý, 1995)
15
3.2.2 Radary
Princip radiolokátoru je založen na vyzařování elektromagnetického vlnění
v krátkých časových impulsech plošnou anténou ve tvaru paraboly. Vlnění šířící se
rychlostí světla (300 000 km/s) během zlomku sekundy dorazí ke sledovanému
objektu. Od tohoto objektu se odrazí a vrací zpět do místa vyslání. Podle doby od
uplynutí vyslání a návratu impulsu, jeho intenzity a fáze lze spočítat potřebné údaje.
Tedy vzdálenost, polohu, velikost i směr (Opava, 1985). Toto zařízení pracují na
velmi vysokých, pulzně modulovaných frekvencích (Pokorný, 2006), princip
fungování je znázorněn na obrázku č. 5.
Obr. č. 5 – Princip radaru (Opava, 1985)
3.2.3 Mobilní telefony
Jedním z dnes nejrozšířenějších a denně používaných zdrojů
elektromagnetického vlnění jsou mobilní telefony zejména ve chvílích přijímaní a
odesílání dat, kdy je aktivována a plně využívána anténka malých rozměrů. Bohužel,
bývá vždy v těsné blízkosti hlavy. Navíc jsou tyto přístroje dnes velmi rozšířeny i u
mladých lidí a dětí, kdy se organismus teprve vyvíjí (Procházka, 2008). Odhad vlivu
pohlcování GSM signálu o frekvenci 900 MHz vzhledem k rozdílnosti věku
uživatelů je znázorněn na obrázku č. 6. Barevná škála se mění se vzrůstající
intenzitou SAR (W/kg), (Morgan, 2009).
16
Obr. č. 6 – Vliv působení mobilního telefonu na mozek u různě starých osob (L. L. Morgan, 2009)
3.3 Přirozená elektromagnetická pole
Kromě uměle vytvořených elektromagnetických polí kolem nás vždy
existovali a existují také elektromagnetická pole přirozená (König a Erlacher, 2001).
Mezi ty úplně nejběžnější, s kterými se denně setkáváme a které umožnily vznik a
existenci života, patří magnetické pole Země (Obrazová encyklopedie Vesmír, 2004)
a sluneční záření (Obrazová encyklopedie Příroda, 2005).
3.3.1 Sluneční záření
Sluneční záření je jednou z nejrozšířenějších forem elektromagnetického
záření nejen na Zemi, ale i v celé Sluneční soustavě. Toto záření vzniká ve Slunci,
které je od Země vzdálené na 150 milionů kilometrů a na zemi letí přes osm minut.
Je tvořeno pouze plyny, zejména vodíkem, jehož atomy se při jaderné syntéze slučují
a tím je uvolňována energie. Zásoby na tento proces jsou odhadovány na minimálně
dalších 5 miliard let (Obrazová encyklopedie Příroda, 2005).
Na naší planetu pak dopadá sluneční energie ve formě elektromagnetického
záření, jehož spektrum obsahuje záření ultrafialové (vlnová délka pod 100-400 nm),
viditelné (vlnová délka 380-780 nm) a tepelné (infračervené), (vlnová délka přes
780-2400 nm), (MADICO, 2010).
17
Průměrný roční úhrn slunečního záření v MJ/m2 je uveden na obrázku č. 7.
Obr. č. 7 – Průměrný roční úhrn slunečného záření [MJ/m2], (ČHMÚ, 2006)
3.3.2 Magnetické pole Země
Magnetické nebo také geomagnetické pole Země obklopuje naši planetu
do vzdálenosti až sto tisíc kilometrů. Mezi vědci převládá názor, že vzniká v tekutém
kovovém vnitřním jádře, a to rozpohybováním zemské rotace a konvektivními
(související s prouděním) proudy uvnitř jádra. Dle siločar lze toto pole přirovnat
k poli velkého tyčového magnetu, jehož siločáry se sbíhají v severním a jižním
magnetickém pólu (Obrazová encyklopedie Vesmír, 2004). Na straně přikloněné
k Slunci je zploštělé vlivem částic slunečního větru, před kterými chrání život na
Zemi, viz. obrázek č. 8.
Legenda k obrázku 8:
Bow shock = oblouk nárazu
Deflected solar wind particles = odklopné částice slunečního větru
Earth’s atmosphere = zemská atmosféra
Incoming solar wind participles = přicházející částice slunečního větru
Magnetosheath = magnetický ochranný obal
Magnetotail = magnetický chvost
Neutral sheet = neutrální pole
Polar cusp = polární hrot
18
Obr. č. 8 – Struktura magnetického pole Země (NASA, 2007)
19
4. Vyhlášky a limity
Jedním z prvních států, který začal neustále se rozvíjející technický pokrok
sledovat také ze stránky vlivu elektromagnetických polí na obyvatelstvo bylo
tehdejší Československo prostřednictvím Ústavu hygieny práce a chorob z povolání
v Praze na samém počátku 60. let. Zde jako první byly zavedeny hygienické limity
nejen pro profesionální expozice, ale také pro obyvatelstvo. Postupně se pod SZÚ
(Statní zdravotnický ústav) zformovalo několik vědeckých pracovišť, které se
podílely na tvorbě vyhlášek a limitů (Musil & Páfková, 2007). Poslední z nich byla
novelizována 12. prosince 2007, a to v Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím
zářením č.1/2008.
4.1 Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
č.1/2008
Tato nová vyhláška nahrazující Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. se od té
poslední příliš neliší. Je však zajímavé, jak uvádí J. Novák, že vyhláška z r. 2000
nahrazující vyhlášku MZ ČR č. 408/1990 byla v hodnotách limitů oproti té předchozí
mírnější (Novák, 2007). L. Pekárek, jeden z hlavních autorů vyhlášky a zaměstnanec
Hygienické stanice hlavního města Prahy, ve svém článku nazvaném
Elektromagnetické pole a zdraví – fakta a mýty píše:
„Různá elektrická zařízení lze dnes najít v každé domácnosti, a tak zprávy o
tom, že slabá magnetická pole síťové frekvence zvyšují pravděpodobnost výskytu
leukémie u tříletých dětí nebo že elektromagnetická záření rozhlasových a televizních
vysílačů vyvolává rakovinu, mají v případech, kdy jim lidé uvěří, dalekosáhlé
důsledky. Aby takové zprávy vyvolaly paniku jsou prezentovány především v našich
televizních a novinových médií. Bohužel i někteří odborníci potvrzují a na otázky o
reálnosti takových nebezpečí odpovídají, že o působení elektromagnetických polí na
zdraví člověka není dnes mnoho známo, místo aby poctivě řekli, že k hodnocení
podobných zvěstí nemají potřebné znalosti.“
K obhajobě zmírnění limitů pak uvádí porovnání s normou ENV 50 166, vydané
sdružením CENELEC (Pekárek, 1996/97).
20
Obr. č. 9 – Hygienické limity pro obyvatelstvo pro frekvenci 900 MHz – Srovnání s vyhláškou 408/90
(Pekárek, 1996/97)
Z nového nařízení
nař
vlády o ochraně zdraví před
ed neionizujícím zářením
zá
č.1/2008 je z hlediska vlivu na lidský organismus nejzajímavější
ější příloha č. 1., která
obsahuje nejvyšší přípustné
řípustné a referenční
referen
hodnoty (kompletní znění
ění Nařízení
Na
č.1/2008
v příloze BP). Dle
le frekvence jsou nejvyšší referenční
referen
hodnoty
ty rozděleny
rozd
do tří
skupin, kde jsou uvedeny zvlášť
zvláš zaměstnanci a zvlášť ostatní osoby - tabulka č. 1-3
přílohy BP:
a) 0 Hz - 10 MHz – hodnoceno proudovou hustotou - J [A*m-2]
b) 100 kHz – 10 GHz - hodnoceno speciálním absorpčním
ním koeficientem – SAR
-1
[W*kg ]
c) 10 GHz – 300 GHz – hodnoceno hustotou zářivého toku – S [W*m-2]
V tabulkách přílohy
př
BP 4-9 jsou uvedeny referenční
ní úrovně
úrov pro intenzitu
elektrického a magnetického pole, případně
p
hustotu zářivého
ého toku energie.
Pro příklad
íklad jsou níže uvedeny
uvede tabulky tří nejčastěji zmiňovaných
ňovaných ukazatelů, a
těmy
my jsou intenzita elektrického pole, magnetická indukce a měrný
m
mě
absorbovaný
výkon (König
nig a Erlacher,
Erlacher 2001; Pokorný, 2006):
21
Tab. č. 1 – Intenzita elektrického pole (Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008)
Tab. č. 2 – Intenzita magnetické indukce (Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008)
22
Tab. č. 3 - Měrný absorbovaný výkon (SAR), (Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením
č.1/2008)
4.2 Světové a evropské organizace
Po vstupu Čeké republiky do Evropské Unie je zřejmé, že i v části tvorby
limitů účinků elektromagnetických polí, konkrétně neionizujícího záření, je snaha
o sjednocení legislativy, což potvrzují údaje z oficiálních stránek organizace
CENELEC (CENELEC, 2010). Jak bylo dříve uvedeno, naše limity vycházejí právě
z limitů této organizace (Pekárek 1996/97), jejichž správností, jak vyplývá
z webových stránek níže uvedených organizacích, se pak zabývaly např. WHO či
ICNIRP.
4.2.1 WHO
WHO, neboli Světová zdravotnická organizace oficiálně vznikla 7.dubna
1948 jako nezávislá mezinárodní organizace spadající pod OSN (Organizace
spojených národů). Od té doby podporuje mezinárodní technickou spolupráci
v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na potírání a úplné odstranění některých
nemocí a usiluje o celkové zlepšení kvality lidského života. Cílem činnosti této
organizace je dosažení co nejlepšího zdraví pro všechny. Jako reakci na sílící obavy
občanů založila tato organizace v roce 1996 tzv. Projekt EMP (Elektromagnetická
pole). Za jeho cíle je uváděno poskytování koordinované mezinárodní reakce na
obavy z možných zdravotních dopadů expozice EMF, posouzení vědecké literatury
a průběžných zpráv o zdravotních účincích, identifikování mezery ve znalostech
vyžadujících další výzkum, povzbuzování výzkumného programu, začlenění
výsledků výzkumu do WHO Environmental Health Criteria monografií, usnadnění
rozvoje mezinárodně přijatelných standardů pro expozici EMP a poskytování
informace o řízení programů ochrany EMF pro vnitrostátní a jiné orgány a také
23
poskytování poradenství vnitrostátních orgánů široké veřejnosti (WHO, 2010). Na
webových stránkách této organizace pod částí výzkum můžeme najít toto prohlášení:
„Rozsáhlý výzkum byl zaměřen na možné zdravotní účinky na mnoha částech
frekvenčního spektra. Všechna hodnocení doposud ukázaly, že expozice pod limity
doporučené v ICNIRP (1998) EMF pokyny, které pokrývají celý frekvenční rozsah 0300 GHz, nepřinášejí žádné známé nepříznivé zdravotní účinky. Nicméně, jsou
mezery ve znalostech, které je zapotřebí ještě doplnit, k ještě lepšímu zhodnocení
rizik.“
4.2.2 ICNIRP
ICNIRP, neboli Mezinárodní komise pro neionizující záření. Počátky této
komise spadají do první poloviny osmdesátých let, kdy na jejím počátku stála
Mezinárodní asociace radiační ochrany (IRPA). Hlavním cílem této organizace je
poskytování informací a poradenství v oblasti možných zdravotních rizik v případě
vystavení neionizujícímu záření. To vše pod záštitou nezávislých vědců a ve
spolupráci s WHO a dalšími organizacemi (ICNIRP, 2010).
4.2.3 CENELEC
CENELEC, neboli Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice. Také
počátky počátky tohoto sdružení spadají do první poloviny osmdesátých let,
v současnosti spojuje zejména národní elektrotechnické výbory jednotlivých zemí
Evropy. Jejím hlavním cílem je sjednocení elektrotechnických norem, a tedy podpora
technického rozvoje se zárukou bezpečnosti a ochrany zdraví a spotřebitelů a
pracovníků. Česká republika je členem této organizace od roku 1997 (CENELEC,
2010).
24
5. Vliv elektromagnetických polí (EMP) na živý organismus
Materiálů popisující negativní účinky elektromagnetických polí je dnes
nepřeberné množství. Níže si proto budou vybrány pouze některé z nich, a to
v návaznosti na zdroje popsané v kapitole 3 .
V závislosti na vlnové délce elektromagnetického pole jsou uvažovány dva
základní mechanismy vlivu na organismus. Jak však vyplývá ze schématu, výsledný
účinek je často kombinací mnoha mechanismů, z nichž většina záleží na dalších
faktorech a je velmi těžko měřitelná (Svačina, 1995), viz. obrázek č. 10.
1. Absorpce: Vlivem intenzity elektrického pole jsou indukovány změny
natočení dipólů v organismu, dále pak změny povrchového náboje a také tok
proudů uvnitř organismu. Tyto efekty jsou závislé na permitivitě a vodivosti
organismu, dále pak na jeho geometrii a orientaci v elektromagnetickém poli.
Při průchodu vysokofrekvenční elektromagnetické vlny do organismu se pak
biologická tkáň chová jako ztrátové dielektrikum a dochází tak k přeměně
energie v převážné míře na teplo, čímž je organismus zahříván.
2. Indukce: Magnetická složka elektromagnetického pole indukuje proudy
v tkáni a je závislá na její vodivosti. K určení vlivu této složky je pak potřeba
do modelu zahrnout také geometrii organismu a vodivosti jednotlivých částí.
Obr. č. 10 – Vstup elektromagnetických vln do organizmu (Svačina, 1995)
25
5.1 Vliv EMP nízkofrekvenčních a stejnosměrných zdrojů
Mezi nejběžnější nízkofrekvenční zdroje lze zařadit rozvodné sítě vysokého
i nízkého napětí a spotřebiče, které pracují na frekvencích sítě 50, eventuelně 60 Hz.
Dále nelze opomenout také dopravní vedení využívající stejnosměrná, ale i střídavá
napětí (König & Erlacher, 2001). V následujících podkapitolách budou citovány
výzkumy a měření týkající se jednotlivých zdrojů a jejich působení na lidský
organismus.
5.1.1 Vliv EMP vysokonapěťových rozvodných sítí
Problematiku týkající se elektromagnetických polí nízké frekvence popsal
V. Honys v článku Bezdotykový vliv elektřiny na člověka a ochrana před ním
(Honys, 1996).
„Vliv elektromagnetických polí nízké frekvence začal být aktuálním při
zavádění rozvodných soustav vysokého napětí 500 a 765 kV. Zde byly poprvé
zaznamenány u zaměstnanců, pracujících v rozvodnách, příznaky jako bolest hlavy,
únava, nutkání na zvracení a ztráta libida. Následně na to se tímto problémem začala
zabývat sekce lékařských výzkumů UNIPEDE, a to tak, že se snažila najít práh
intenzity pole, při kterém se tyto příznaky začaly projevovat. Na základě nejen těchto
pozorování učinila sekce Lékařských výzkumů při UNIPEDE, které v souhlasu
s názory Světové zdravotnické organizace (1978) učinila tento závěr: Elektrická pole
jsou bez nebezpečí na zdraví až do napětí 400kV. Experti se domnívají, že tento
názor je také platný pro elektrická pole vytvářená při napětí až do 800 kV. Práce
v tomto oboru nadále pokračují, ale není zatím důvod měnit závěry.“
Obdobný závěr se objevil také v novější irské studii z roku 2000 vypracované
expertní skupinou na vliv elektromagnetického pole na zdraví. V části zaměřené na
elektromagnetické pole nízké frekvence potvrzují, že intenzita těchto polí je natolik
nízká, že žádné přímé účinky typu indukování a ovlivňování svalové tkáně nemohou
být vyvolány a stejně tak důkazy o souvislosti těchto umělých polí a rakoviny či
leukémie stále nebyly prokázány, ač jisté avšak nedostatečné důkazy se občas objeví.
I proto doporučují nová vysokonapěťová vedení nestavět nad hustě zabydlenými
oblastmi (Rapacholi & kol., 2000).
Jak z předchozích pozorování vyplývá, u vysokonapěťových rozvodných sítí
nás nejvíce zajímá nejen složka intenzity střídavého elektrického pole měřená
v jednotkách V/m., ale také magnetická složka elektromagnetického pole, v tomto
případě střídavého, které samozřejmě v okolí vysokonapěťového vedení jsou a např.
L. Jelínek jejich intenzitu považuje za alespoň polemizování hodnou, na rozdíl
od složky elektrické, kterou u nízkofrekvenčního vedení považuje za zcela
26
zanedbatelnou, což potvrdil i ve vyjádření Národní referenční laboratoře, a tedy i
SZÚ (Státní zdravotnický ústav), (Jelínek 2002).
„Z provedených výpočtů je zřejmé, že referenční hodnota pro obyvatelstvo
není překročena již ve vzdálenosti 3 m od libovolného vodiče, a to u 400 kV vedení,
kde je zástavba povolena až ve vzdálenosti 12 m. V místě zástavby je pak
mimochodem maximální hodnota magnetického pole 25 µT, což je čtvrtina z
referenční hodnoty.“
Lze tedy shrnout, že účinky soustav vysokého napětí na lidský organismus
byly zaznamenány, dostatečně prokázány dosud nebyly. Při dodržování pásma
zástavby v okolí vedení a stožárů lze dle výše uvedeného vyjádření považovat jejich
vliv na organismus za zanedbatelný (Jelínek, 2002).
Obr. č. 11 – Průběh intenzity elektrického a magnetického - vedení VN (König & Erlacher, 2001)
5.1.2 Vliv EMP transformátorů
Trochu jinak je tomu u transformátorů. V nich jak bylo dříve popsáno,
dochází k transformaci (přeměně) napětí, a to při průchodu elektrické energie cívkou
s feromagnetickým jádrem. Jádro však velkou část magnetické energie váže na sebe
a od elektromagnetického pole v okolí tak nevzniká žádné nebezpečí (Jelínek, 2002).
Nicméně v některých případech je v okolí transformátorů možné naměřit
zvýšené hodnoty magnetického pole. A to tehdy, kdy je nedodrženo vhodné umístění
a jsou tak překračovány limitní hodnoty, což potvrzuje studie provedená
v Maďarsku, kde byl pozorován příklad nevhodného umístění. Transformační
stanice zde byly instalovány ve vícepodlažních obytných nebo kancelářských
budovách. V místnostech nad těmito stanicemi byla provedena měření, a to tak,
že osobní expozice byla měřená v pase a tzv. domácí expozice pak dopočítávána.
Další měření bylo provedeno v oblasti lůžka a to po dobu 24 h, neboť ve večerních
hodinách, kdy je větší odběr byly zaznamenány vyšší hodnoty. Významné zvýšení
27
hodnot pak bylo zaznamenáno v oblasti podlahy a lůžka, což by mohlo vystavovat
nadměrné expozici elektromagnetických polí zejména děti (Szábó & kol., 2007).
5.1.3 Vliv EMP nízkonapěťových rozvodných sítí a spotřebičů
Jiný pohled zejména z hlediska doby a vzdálenosti expozice nám přináší
nízkonapěťové sítě a spotřebiče v našich domácnostech či pracovištích. V jejich
blízkosti nejen, že trávíme mnohem více času, ale také se jejich účinkům přímo
vystavujeme. Nachází-li se člověk ve střídavém elektrickém poli, je povrch těla
nabíjen v rytmu pole. Vlivem střídavého přítoku a odtoku náboje prochází tělem
nepatrný, ale měřitelný střídavý proud, aniž dochází ke kontaktu s vodičem napětí,
což je účinek indukce. Při průchodu proudu vodičem vzniká také magnetické pole,
jehož intenzita však se vzdáleností rychle klesá, větší význam proto má v okolí
spotřebičů, s nimiž jsme v přímém kontaktu (König & Erlacher, 2001).
Již jmenovaný L. Jelínek k vlivům magnetického pole v bytě pod záštitou
Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření uvádí
níže popsaný výpočet (Jelínek, 2002).
„Při výpočtu rozložení magnetického pole v okolí vodiče je počítáno s
proudem o velikosti 30 A, což bývá většinou maximální hodnota jištění v domech a
bytech. Na obrázku č. 12 je pak vidět, že referenční hodnota magnetického pole je u
něj splněna již při vzdálenosti jednotek centimetrům vodiče. Tento vodič svým
magnetickým polem může působit tak na obrazovky televizorů a počítačových
monitorů. Bude-li totiž monitor či počítač vzdálen blíže než asi 10 cm od tohoto
vodiče, může na něm být pozorováno mírné chvění obrazu. Jednoduchým řešením je
jeho přemístění.“
Obr. č. 12 – Prostorové rozložení efektové hodnoty z velikosti magnetické indukce v okolí vodičů
(Jelínek, 2002)
28
Ohledně účinků proměnného elektrického pole má J. Košťál poměrně jasný
názor, uvedl ho v odborném časopise Elektro (Košťál, 2006).
„Stejně jako statická elektrická pole jsou příčinou vzniku náboje, tak i
oscilující pole ELF (velmi nízké frekvence) vytváří indukcí náboj, který se spojitě a
pravidelně mění v čase. Konstantní tok povrchového náboje zase vyvolává oscilující
vnitřní elektrické pole a elektrický proud, obrázek č. 13. Tyto jevy jsou závislé na
frekvenci a pro rozsah ELF jsou velmi slabé povahy. Oscilující magnetická pole
rovněž mohou indukovat elektrická pole, avšak většinou jen v povrchových tkáních.
Tyto jevy jsou také závislé na frekvenci a pro ELF bývají rovněž slabé povahy.“
Obr. č. 13 – Intenzita elektrického pole E (Košťál, 2006)
V některých případech je pak dokonce zaznamenám i možný pozitivní vliv
elektromagnetického pole nízké frekvence, jako například uvádí studie zaměřená
na zkoumání vlivu těchto polí na proliferaci (růst) hladké svaloviny.
Elektromagnetický polem o frekvenci 25, 50 nebo100 Hz byla po dobu 5, 15 a 30
minut ozařována aortální hladká svalovina myší a skotu. V případě opakovaného
ozařování byla pozorována zvýšená buněčná proliferace. Tento jev by se v případě
potvrzení a dostatečného prozkoumání dal využít u angio-artheriogenických metod
(cévy a srdce), (Köbbert & kol., 2008).
Jako poslední zajímavé pozorování, lze uvést studii zabývajícím se vlivem
nízkého elektromagnetického pole na lidské spermie. Po ozařování lidských spermií
elektromagnetickým pole s čtvercovou amplitudou o hodnotě 2,5 mT a frekvencí 50
Hz sice nebyla žádná změna zpozorována, ale při hodnotě 5 mT již byla
zaznamenána zvýšená pohyblivost spermií, která po 3 hodinové expozici dokázala
přetrvat dokonce 21 hodin (Iorio & kol., 2007).
29
Účinky vlivu nízkonapěťového vedení a spotřebičů lze tedy shrnout a říci, že
elektrická i magnetická složka je největší v těsné blízkosti kabelů a spotřebičů,
se vzdáleností však klesá se čtvercem vzdálenosti. A tak vzhledem k tomu, že
v přímém kontaktu s kabely nejsme téměř vůbec a se spotřebiči jen krátkou dobu,
a i u nich nejsou hodnoty intenzity příliš vysoké, lze se domnívat, že vliv na
organismus není vysoký či dokonce zdraví ohrožující (Košťál, 2006; Jelínek 2002).
Pro lepší představu jsou níže uvedeny některá vybraná zařízení a příslušné
hodnoty:
Zařízení
Vzdálenost (cm)
Vzdálenost (cm)
50
50
30
Intenzita pole
(V/m)
10
4
20
20
30
x
Magnetická
indukce (µT)
0,1
0,5
x
Nestíněný kabel
Žárovka
Notebook
(akumulátor)
Obrazovka
x
x
20
0,25
Tab. č. 4 – Intenzita elektrického pole a magnetická indukce u vybraných spotřebičů
(König & Erlacher, 2001)
5.1.4 Vliv EMP dopravních rozvodných sítí
U dopravních rozvodných sítí se setkáváme zejména se stejnosměrnými
elektrickými a v návaznosti magnetickými poli. Uvnitř vozu, většinou železné
konstrukce se projevuje efekt, tzv. Faradayova klec, kdy díky konstrukci je intenzita
pole uvnitř téměř nulová (Jelínek, 2002). Hlavní pozornost je tedy soustředěna na
okolí těchto sítí a zejména na rušivé účinky pozorované u zobrazovacích zařízení ve
větší vzdálenosti, které jsou příkladem spíše shody okolností než důkazem vlivu na
prostředí či člověka, neboť intenzita těchto polí silně klesá se vzdáleností a je tedy
poměrně zanedbatelná (Kašpar & Saneistr, 2005).
Jako příklad si lze uvést pozorování, které provedli P. Kašpar a J. Saneistr
z katedry měření ČVUT, kteří uvádějí, že nejčastější příčinou polí stejnosměrných
(a hlavně se měnících) jsou trakce, zejména potom metro či tramvaje a trolejbusy.
Jako příklad pak uvádějí měření z Letenského náměstí v Praze naměřené změny
magnetického pole v prostorách prvního a druhého patra vysvětlují osamoceným
(nekompenzovaným) vodičem umístěným v malé hloubce pod povrchem chodníku,
který se od objektu vzdaluje východním směrem. Za tento vodič pak označují
například vodič tramvajového napáječe, který se vyrovnává s vodovodním potrubím.
Proud odpovídající měřenému poli je cca 500A, což odpovídá proudu při rozjezdu
tramvaje (Kašpar & Saneistr, 2001).
30
Obr. č. 14 – Vytipovaná dráha bludného proudu na Letenském náměstí,
stí, (Kašpar & Saneistr, 2005)
Tuto skutečnost
čnost potvrzuje také J. Krupica, který v článku Vyšetřování
Vyšet
elektromagnetické kompatibility drážních zařízení
za
v oblasti vysokofrekvenčního
vysokofrekven
rušení uvádí, že jedním z řešení směřující ke kompatibilitěě je jednak zaměření
zam
na oblast omezení interference zdrojů
zdroj elektromagnetických rušení, dále na oblast
omezování nežádoucích elektromagnetických vazeb (zejména souběhy,
soub
zemnění,
stínění)
ní) a nakonec na oblast zvyšování elektromagnetické
elektromagnetické odolnosti objektů.
Ve vztahu k účinkům
ům na člověka pak zdůrazňuje
uje nutnost dodržovat a hlídat
hygienické limity (Krupica, 2005).
2005)
5.2 Vliv EMP vysokofrekvenčních
vysokofrekven
zdrojů
Mezi nejčastějš
častější vysokofrekvenční zdroje lze zařadit zejména
jména různé
r
vysílače,
radary či často diskutované mobilní telefony. V níže
že uvedených podkapitolách budou
nejdříve
íve popsány informace k vlivu zdrojů jednotlivých zařízení
řízení a poté budou
uvedeny studie a výzkumy vysokofrekvenčních
vysokofrekven
záření a jejich působení
pů
jak lidský
či v případě některých
kterých pokusů
pokus na zvířecí organismus,, které se ne vždy zcela
ztotožňují s prohlášením uvedeném v časopise Matematika – fyzika – informatika
(Pekárek, 1996/97).
„V průmyslových
myslových provozech, u silných vysílačů,
vysíla v blízkosti radarových antén,
u lékařských přístrojů
ístrojů na vysokofrekvenční ohřívání částí těla
la pro terapeutické účely
ú
a také přii používání radiotelefonních přístrojů
p
se člověk může
že setkat s poli, jejichž
intenzita je blízká stanoveným přípustným
p ípustným hodnotám nebo je i překračuje.
p
Pokud
však není přístroj
ístroj přiložen
p
k tělu trvale, vysokofrekvenční
ční pole televizních
a radiotelefonních vysílačů,
vysíla
s kterými může přijít
ijít do styku obyvatelstvo, jsou natolik
31
slabá, že překročení přípustných hodnot stanovených ve zmíněných normách (ENV
50166 apod.) je u nich prakticky vyloučeno.“
5.2.1 Vliv EMP vysílačů
K vlivu vysílacích stanic na zdraví člověka, ať už rádiových, televizních
či mobilních, lze najít různé názory. Nejčastější obavy pocházejí od lidí, v jejichž
blízkosti žijí a u nichž byly tyto základny postaveny (Novák 2003, 2007). U těchto
vysílačů totiž platí, že zatímco se vzdáleností od vysílače síla elektromagnetického
pole silně klesá, v jeho blízkosti jej lze znázornit tzv. vyzařovacími diagramy neboli
charakteristikami, viz. obrázek č. 15. Definovány jsou na základě výšky antény [m],
vzdálenosti od zdroje [m], dále ziskem [dBi] a výkonem antény [W], tyto údaje lze
zjistit na stavebním úřadě či krajské hygienické stanici (Pokorný, 2006).
Obr. č. 15 – Vyzařování mobilního vysílače (Novák, 2003)
5.2.2 Vliv EMP radarů
Téma radarů a jeho vlivu bylo v nedávné minulosti v České republice často
diskutováno v souvislosti s výstavbou protiraketového radaru v Brdech. U těchto
zařízení se setkáváme s jedním z nejintenzivnějších typů elektromagnetického vlnění
vůbec, a to s tzv. pulzně modulovaným, toto záření je charakterizováno šířkou pulzu
(doba, po které impuls nabývá maximální amplitudy) a opakovacím kmitočtem
(převrácená hodnota opakování periody), (Novák, 2007; Pokorný, 2006).
K vlivu konkrétního radaru v Brdech lze nalézt prohlášení oficiálním webu
Ministerstva obrany (Ministerstvo obrany ČR, 2010).
„Vybudování stanoviště protiraketové obrany na našem území je možné pouze
za dodržení všech českých hygienických, ekologických a zdravotních předpisů. I když
radar bude většinu času vypnut, za provozu nebude vyzařovat zdraví škodlivé
elektromagnetické záření. Toto záření může nanejvýš způsobit ohřívání tkání
s horším krevním oběhem (např. oči) – ale pouze u osob, které se pohybují
32
v bezprostřední blízkosti. To vše lze konstatovat na základě provedených studií
obdobných radarů v USA.“
Naproti tomuto prohlášení stojí argumenty jako odraz vln od letadel či boční
vyzařování, které však v případě brdského radaru nelze pro nedostatek potřebných
technických informací řádně zhodnotit (Novák, 2007).
5.2.3 Vliv EMP mobilních telefonů - studie a články o VF záření a
jeho vlivu na organismus
Vliv mobilních telefonů je z ohledu nebezpečného vlivu vysokofrekvenčního
záření snad nejdiskutovanější a nejobávanější skrytou hrozbou současnosti vůbec.
Zejména pak proto, že na rozdíl od ostatních zdrojů, je s nimi člověk v kontaktu
přímo a stále častěji se dostávají i do rukou mladých lidí a dětí, jak uvádí
M. Procházka, který k této problematice také uvádí, jak je vlastně elektromagnetické
pole antén mobilních telefonů zjišťováno (Procházka, 2008).
„Neustálé zmenšování mobilních telefonů vedlo k přemístění vysouvací
anténky na zadní část telefonu, tyto moderní antény jsou navrhovány za pomocí
složité algoritmické 3D simulace elektromagnetického pole do vnějšího prostředí.
Simulace je velmi náročná na výpočet a moderní PC ji provádí několik hodin, neboť
se v ní používá až 600 tis. buněk simulující lidskou hlavu. Výsledkem jsou pak
vyzařovací diagramy celého kompletu mobilního telefonu pro dvě kmitočtová pásma
GSM, viz. obrázek č.16. Celková účinnost vyzařování antény je ale značně ovlivněna
hlavou i rukou telefonující osoby. Zde je potřeba připomenout současný předpis
o SAR dle nařízení vlády, který povoluje na kmitočtu 10 GHz výkon 10 mW/cm-2, což
odpovídá intenzitě pole o úrovni 10 V/cm-2, což vzhledem k tomu, že o případném
vlivu se neustále vedly a vedou mezi odborníky spory, může vystavovat zejména
mladou generaci nebezpečí.“
33
Obrázek č. 16 - Vyzařovací diagramy pro GSM pásma (900/1800 MHz), (Procházka, 2008)
Na nedostatečnou ochranu obyvatel současnou vyhláškou upozorňuje
J. Novák ve svém posledním článku Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (IV)
uvedeném v časopise Elektroinstalatér, kde poukazuje zejména na zvyšující se riziko
rozšiřování zdrojů elektromagnetického vlnění a dále na zvyšující se benevolentnost
hygienických limitů pro obyvatelstvo ČR. Jako příklad uvádí obrázek č. 17,
znázorňující nárůst intenzity elektromagnetického pole v posledních letech (Novák,
2007).
Obr. č. 17 – Nárůst intenzity elektromagnetického pole (V/m), (Novák, 2003)
34
Jako další příklad působení vysokofrekvenčního záření lze uvést český
výzkum, zabývající se vlivem vysokofrekvenčního elektromagnetického pole na
podráždění a útlum CNS u normálních a neurodefektních myší, který provedla
B. Schnidtmayerová z Ústavu patologické fyziologie LF UK v Plzni
(Schmidtmayerová, 2003).
„Cílem práce bylo sledování účinků vysokofrekvenčních polí o frekvenci 870
MHz na trvání a průběh experimentálního útlumu a podráždění v centrálním
nervovém systému (CNS) u normálních myší wild typu a mutantních myší typu
Lurcher odvozených od kmene C3H, přičemž výzkum probíhal způsobem, kdy
polovina myší byla vytavována působení tohoto pole a polovina byla kontrolních.
Výsledky pak ukázaly určité, statisticky však nevýznamné, změny v závislosti na
expozici VFP.“
Zajímavý je také názor bývalých zaměstnanců SZÚ, kteří předpokládají, že
jejich studie dokazuje existenci netepelných účinků u pulsně modulovaného záření s
vliven na CNS (Musil & Páfková, 2008).
“Na základě skutečnosti, kdy se elektromagnetická pole začala stávat
součástí životního prostředí, byl u nás vyvolán zájem o případné ovlivnění
rozvíjejícího se organizmu a sledování změn možných embryotropních efektů.
Možnou behaviorální teratogenitu dlouhodobého působení slabých polí, setrvalost
efektu v čase a význam pro existenci individua se sice zatím nepodařilo jednoznačně
prokázat, nicméně v pilotní experimentální studii jsme nalezli sníženou schopnost tzv.
imprintingu (složitý behaviorální jev, považovaný za příklad jednorázového učení a
za základ pro formování sociálních chování živočichů) po kombinované prenatální a
postnatální expozici kuřat. V této souvislosti jen nutno si uvědomit, že CNS se vyvíjí v
podmínkách chronického kombinovaného působení slabých faktorů životního
prostředí a možný embryotoxický efekt slabých faktorů se pak nemusí projevit v
prenatálním období, ale až po narození jako porucha nějaké funkce, např. právě
chování a učení.“
Dalším, kdo se vlivem elektromagnetických polí zabýval vysokofrekvenčního
záření byli S. Eltiti a kol. Ti ve své studii ověřovali příznaky těchto polí u jedinců
prostřednictvím tzv. double-blind testů, a to yybráním lidí, kteří se domnívají, že je
jejich zdraví narušováno negativními účinky elektromagnetických polí, zejména pak
z mobilních stanic. Tyto dobrovolníky pak vystavovali skutečným a falešným
zářením a přitom kontrolovali změny krevní tlaku, srdeční frekvence či kožní
vodivosti. Během tohoto testu ohlásili někteří jedinci zhoršený pocit jak při vystavení
skutečnému, tak falešnému sytému GSM (systém pro mobilní komunikaci) a UMTS
(univerzální mobilní telekomunikační systém). Výsledkem bylo, že zatímco GSM
signál neovlivnil fyziologické funkce, u UMTS se již nějaké změny projevily,
přisuzovány jsou však spíše špatně zvolenému pořadí skutečných a falešných testů
(Eltiti & kol., 2007).
35
Účinky mobilních telefonů na krátkodobou paměť či pozornost byly
prověřovány následujícím způsobem. Byl proveden pokus, kdy jedna polovina
účastníků byla vystaven GSM signálu a druhá signálu nemodulovanému v jednom
sezení, zatímco v druhém byli vystaveni signálům podvodným. Tento pokus byl
prováděn přímo s mobilním telefonem, kdy polovina účastníků jej měla umístěný na
levé straně hlavy a druhá na pravé. Během epozice pak byly po účastnících
požadovány různé úkoly, které měly potvrdit či vyvrátit vliv mobilních telefonů na
kognitivní (poznávací) funkce. Výsledky průzkumu ukázaly, že tento vliv nebyl
prokázán (Cinel & kol., 2008).
K obdobným závěrům dospěl i kolektiv okolo N. Leitgeba. Ti se zabývali
vlivem elektromagnetických polí v okolí mobilních vysílačů na spánek. Jejich pokus
byl proveden u 43 dobrovolníků, kteří své problémy se spánkem přisuzovali právě
elektromagnetickému vyzařování telekomunikační stanice, a to po celkem 465 nocí.
Dobrovolníci byli vystaveni dohromady třem možným podmínkám, skutečnému
štítu, falešnému a kontrole – to vše v náhodném pořadí a za stejných podmínek. Data
byla vyhodnocena nezávislým double-blind týmem. Společná analýza nevykázala
statisticky významné hodnoty, které by poukazovaly na zhoršení kvality spánku.
U 9% došlo k prodloužení latence spánku (délky doby usínání), (Leitgeb & kol.,
2008).
Obr. č. 18 – Výsledky pozorování double-blind testů (Leitgeb & kol., 2008)
36
5.3 Vliv přirozených elektromagnetických polí
Kromě vlivu umělých, často diskutovaných zdrojů elektromagnetických polí,
si je potřeba říci, že zde je také vliv přirozených elektromagnetických polí, který je
zde již od prvopočátku života, a bez nějž by pravděpodobně život v nám známé
podobě ani nevznikl či nemohl nadále existovat, což potvrzují níže uvedené
informace (Wikipedie, 2010; König & Erlacher, 2001).
5.3.1 Vliv slunečního záření
Sluneční záření představuje v různých formách drtivou většinu veškeré
energie na Zemi. Viditelné světlo nám umožňuje vidění (odraz světla) a má vliv na
životní rytmus či cykly. Infračervené záření můžeme cítit pomocí receptorů na kůži a
má vliv na teplotu prostředí a živých organismů, naproti tomu ultrafialové záření cítit
nemůžeme, v běžném množství je důležité pro život, ale ve větší míře již může být
životu nebezpečné (opalování na přímém Slunci), jak varují informace z online
encyklopedie Wikipedie (Wikipedie, 2010).
O UV záření píše, že definováno mezi vlnovou délkou 100-400 nm
a představuje cca méně než 10% energie vyzářené Sluncem, dále jej lze rozdělit na
3 druhy UV-A, UV-B a UV-C, viz. obrázek č. 19. Tyto jednotlivé druhy záření mají
pak různé účinky na živé organismy, které jsou stále předmětem zájmu vědy. Jedním
z nejznámějších je rakovina kůže či oční problémy, u nichž byla mmj. pozorována
také závislost na zeměpisné šířce (Weatherhead, 2010).
Obr. č. 19 – Spektrum slunečního záření (MADICO, 2010)
37
5.3.2 Vliv magnetického pole Země
Magnetické pole Země je jedním z životně důležitých projevů vlivu
magnetického pole. Díky němu je Země chráněna před elektricky nabytými částicemi
slunečního větru, které by jinak dopadly na povrch naší planety. Takhle jsou však
odkláněny dle siločar pole a na Zemi díky tomu je tak možný vznik života. Intenzita
tohoto pole je nejnižší na rovníku a nejvyšší na pólech. Ve střední Evropě se jeho
intenzita pohybuje okolo 47-50 µT, což je s některými uměle vytvářenými
magnetickými poli poměrně malá hodnota (König & Erlacher, 2001), viz. tabulka
č. 5:
Původce
Magnetické pole Země ve střední Evropě
Cestovní prostor v tramvaji
Tomograf – krátkodobě
Magnetická indukce (µT)
47-50
80
2-4
T
Tab. č. 5 – Srovnání magnetické indukce přirozených a umělých magnetických polí
(König & Erlacher, 2001)
5.3.3 Geopatogenní zóny
Geopatogenní zóny, nebo také někdy tzv. „dračí síly“ nebo jen anomálile,
jsou popisovány již v dobách starověké Číny, o jejich reálném základu se však vedou
i nadále spory. Jedním z odpůrců je jistě V. Navrátil z katedry fyziky Masarykovy
univerzity v Brně, ten ve svém příspěvku ukazuje rozpory mezi tzv. vědeckými a
nevědeckými přístupy k řešení tohoto, jak tento jev nazývá, „parapsychologického“
jevu (mezioborová disciplína zkoumající jevy vnímané mimosmyslově, tj.
nezachytitelné vědeckými přístroji), (Navrátil, 2008).
Druhy geopatogenních zón lze rozdělit do těchto tří skupin:
1. Geopatogenní zóny související s podzemními vodami
2. Hartmanovy a Curryho pásy (šířka cca 30 cm a vzdálenost 6 m) :
38
Obrázek č. 20 - Hartmanovy a Curryho pásy (Navrátil, 2008)
3. Geopatogenní zóny související s geologickými anomáliemi (zlomy v zemské
kůře)
Výše zmíněný autor v závěru své práce píše, že vliv GPZ na zdraví lidí,
živočichů a rostlin nebyl prokázán. Svá tvrzení opírá o logické prvky jako, když jsme
schopni změřit magnetické pole Země, proč nikdo nezměří Hartmanovy a Curryho
pásy, proč tyto pásy neovlivňují např. růst vegetace? Připouští však, že výsledky při
detekování podzemní vody parapsychologů a odborníků se často shodují, zároveň
však dodává, že bohužel nikdo to neposoudil vědecky. V případě geologických
anomálií se domnívá, že zlomy můžou být zdrojem uvolňujícího se radonu, který má
negativní vliv na zdraví člověka (Navrátil, 2008).
Zajímavý pokus byl proveden s vlivem homogenního a nehomogenního
magnetického pole na dojivost krav v případě delší (několikatýdenní) expozice. 28
dojnic s vyrovnanou dojivostí plemena Holstein bylo rozděleno do 4 skupin, ty po
dobu 14 týdnů byly ozařovány různě odstupňovanými intenzitami nehomogenního
elektromagnetického pole (2-4 skupina), kontrolní skupina byla odstíněna v poli
homogenním. Výsledkem bylo, že zatímco před začátkem byla dojivost nejvyšší u
kontrolní skupiny, na konci to byla skupina 3, u které za zajímavost uvádějí, že měla
nejnižší hmotnost, autoři zároveň však uvádějí, že statisticky jsou tyto rozdíly
neprůkazné (Brouček & kol., 1996).
Vliv geopatogenních zón tak lze v současné době jen těžko posoudit, jisté
anomálie se objevují, ale vědecky prokázány zatím nebyly. Je možné, že existují lidé
citlivější na jisté projevy těchto zón, obecně se lze však domnívat, že život ohrožující
vliv nemají (Navrátil, 2008).
39
5.3.4 Paleomagnetismus
Jedním z velmi zajímavých vlivů přirozeného elektromagnetického pole,
konkrétně jeho magnetické složky je tzv. paleomagnetismus nebo také magnetická
orientace hornin. Tento jev je založen na principu, kdy většina hornin obsahuje
magnetické částice. Při vzniku hornin jsou tyto částice různě orientovány, a to dle
vlivu magnetického pole Země. Děje se tak během jejich chladnutí, usazování či
chemických přeměnách. Na základě změření orientace těchto částeček v různě
starých horninách lze stanovit orientaci magnetického pole Země v minulosti a
v kterém místě Země, vznikla jaká hornina, a to předtím než se díky pohybu
litosférických desek dostala do dnešní polohy. Tento jev je tedy využíván k výzkumu
rozložení a orientace geomagnetického pole a jeho změn či pohybu zemské kůry
(Všeobecná encyklopedie, 1999).
Obr. č. 21 – Změna rozpoložení kontinentů za 150 mil. let (Scotesse, 2000)
Díky tomuto vlivu magnetického pole Země můžeme poznávat také posun
geomagnetických pólů a dobu jejich přepólování, jak popisuje T. Phillips na
webových stránkách NASA. To, že se severní magnetický pól stěhuje, víme již od
roku 1904, kdy R. Amundsen našel tyč označující tento pól, kterou tam při svém
objevu zanechal J. Ross v roce 1831. Posun rozdílu činil nejméně 50 km. T. Phillips
také upozorňuje na stále se zvyšující rychlost tohoto posuvu, která v současné době
činí v současné době až 60km za rok, a to směrem k ruské pevnině. V porovnání
s tím, co však díky paleomagnetismu bylo objeveno o minulosti těchto změn, jsou to
změny mírné. Čas od času (průměrně každých 300 tis. let) dochází k tzv. přepólováni
40
magnetických pólů země,
zem kdy severní magnetický pól je dokonce zaměněn
zam
za jižní a
naopak. K tomuto
omuto jevu předchází
p
právě změna intenzity tohoto pole a „stěhování“
„st
pólu“ (Phillips, 2003).
Obr. č. 22 – Posun severního magnetického pólu (NASA, 2007)
41
6. Diskuze
V předchozích kapitolách této bakalářské práce zabývajícím se vlivem
elektromagnetických polí na lidský organismus byly uvedeny základní pojmy
týkající se této problematiky a dále byly popsány principy fungování základních
zdrojů vyzařující tyto pole. U těch umělých (člověkem vyrobených) jsou to principy
známé již od jejich vynalezení, u těch přírodních jsou to principy, které stále
poznáváme. Zcela známé nám stále není také působení elektromagnetických polí
na živý organismus, a to zejména u zdrojů umělých, které se s rozvojem techniky
rapidně rozšiřují a obklopují nás tak stále více.
Aparátem České Republiky, který by nás před těmito účinky měl chránit a
který dle mého názoru zabezpečuje dostatečnou ochranu, je Státní zdravotnický
ústav, který spolu s vládou dohlíží a připravuje nová nařízení, vyhlášky a normy.
Tím posledním je Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
č.1/2008. Ikdyž je toto nařízení a jeho limity některými lidmi kritizováno (Novák,
2007; Musil & Pafková, 2008), opravdu vychází z norem Evropského výboru pro
normalizaci v elektrotechnice a za nimy stojí i jiné světové či evropské organizace
jako Světová zdravotnická organizace, či Mezinárodní komise pro neionizující
záření.
Na působení nízkofrekvenčních elektromagnetických polí panuje za dodržení
určitých pravidel (doba expozice, či vzdálenost) poměrně jednotný názor. Ikdyž se
v minulosti jisté negativní vlivy na organismus vyskytly a byly prostudovány
(Honys ,1996), přímý důkaz či souvislost dokázána nebyla (Jelínek, 2002; Košťál,
2006). Navíc vzhledem k tomu, že tyto nízkofrekvenční zdroje jsou součástí našeho
prostředí již delší dobu, myslím, že by se nějaké negativní účinky již musely ve
větším množství objevit.
Jinak je tomu však u polí vysokofrekvenčních, jejichž účinky zejména
v případě mobilních základnových stanic či mobilních telefonů jsou stále předmětem
odborných debat a studií. Na nebezpečí a zatím nedostatečnou prostudovanost těchto
vlivů jsme neustále upozorňováni (Procházka, 2008; Novák, 2007). Konkrétními
pokusy zkoumající působení vlivů vysokofrekvenčních elektromagnetických polí se
u nás zabývala například B. Schnidtmayerová či již zmiňovaní J. Musil a H. Pafková.
První uvedená došla k závěru, že účinky nebyly potvrzeny. Druzí vyvozují, že účinky
jsou, ale zatím bez dostatečných důkazů (Schmidtmayerová, 2003; Musil & Pafková,
2008). K závěrům, že účinky vlivu nebyly prokázány došli někteří zahraniční
odborníci jako C. Cinel a kol., kteří studovali vliv na poznávací funkce či N. Leitgeb
a kol., kteří se zabývali vlivem tohoto záření na spánek (Cinel & kol, 2008; Leitgeb
& kol., 2008). I když zatím nebyly konkrétní důkazy vlivu běžných (intenzitou limity
splňujících) elektromagnetických polí prokázány, často je doporučován postup
předběžné opatrnosti a nevystavování se zbytečně nadměrné doby expozice, s čímž
mohu jen souhlasit.
42
7. Závěr
Vliv elektromagnetických polí na vybrané složky prostředí lze rozdělit do
dvou částí. Jednak je to vliv pozitivní, a to zejména v případě přírodních zdrojů jako
je sluneční záření či magnetické pole, které jsou nezbytnými složkami pro život či
v případě paleomagnetismu pro vědu a výzkum Země, a dále je to vliv negativní,
který vzniká jako vedlejší produkt stále se rozvíjejících a rozšiřujících technologií,
které se staly nedílnou součástí našeho životního prostředí. Po rešerši vybraných
studií a informací lze říci, že negativní účinky umělých zdrojů elektromagnetických
polí splňující hodnoty současných limitů nebyly dostatečně prokázány. Není však
vyloučeno, že zejména v případě vlivu vysokofrekvenčního záření nebudou
v budoucnu objeveny či že někteří tzv. hypersenzitivní lidé nemohou být na účinky
těchto polí citlivější. Ne všechny principy fungování a struktura organismu jsou nám
známy a proto je potřeba se i nadále možnosti vlivu těchto polí věnovat a hlídat
dostatečné nastavení limitů, které by nás měly před těmito účinky chránit tak, aby se
jejich vliv nestal další ekologickou zátěží, která bude ovlivňovat naše životní
prostředí.
Cílem této práce bylo uvedení a přehledné shrnutí této problematiky se
zaměřením na nejdiskutovanější zdroje a vlivy elektromagnetických polí na vybrané
složky prostředí, zejména člověka. Byl popsán princip jejich fungování a zhodnocena
možnost negativního vlivu na lidský organismus ve vztahu k současným limitům.
43
8. Přehled literatury a použitých zdrojů
BROUČEK J., SÁNDOR A.,UHRINČAŤ M., TANČIN V., HANUS A., 1996: Vliv
geopatogenní zóny na vysokoužitkové dojnice. Výzkumný ústav živočišné výroby,
Nitra, online: http://cbks.cz/sbornik96/BROUCEK2.pdf, cit. 15.4.2010.
CENELEC, 2010: About CENELEC. European Committee for Electrotechnical
Standardization, Brussels,
online: http://www.cenelec.eu/Cenelec/About+CENELEC/default.htm,
cit. 15.4.2010.
CINEL C., BOLDINI A., FOX E., RUSSO R., 2008: Does the use of mobile phones
affect human short-term memory or attention? Department of psychology-Univerzity
of Essex, Colchester, online:
http://web.ebscohost.com.ezproxy.techlib.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&hid
=111&sid=56070a85-122e-49a1-ac40-ac7366aded6b%40sessionmgr112.,
cit. 15.4.2010.
ČHMÚ, 2006: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav,
Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, online:
http://www.chmu.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html, cit. 15.4.2010.
ČEZ, 2010: Z elektrárny do zásuvky. České energetická závody a.s., Praha, online:
http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/4-4.htm, cit. 15.4.2010.
ELTITI S., WALLACE D., RIDGEWELL A., ZOUGKOU K., RUSSO R.,
SEPULVEDA F., MIRSHEKAR-SYAHKAL D., RASOR P., DEEBLE R., FOX E.,
2007: Does Short-Term Exposure to Mobile Phone Base Station Signals Increase
Symptoms in Individuals Who Report Sensitivity to Electromagnetic Fields? A
Double-Blind Randomized Provocation Study. Environmental Health Perspectives,
115 s., online:
http://ehp03.niehs.nih.gov/article/fetchArticle.action?articleURI=info:doi/10.1289/eh
p.10286, cit. 15.4.2010.
FUKA J. & HAVELKA B., 1958: Elektromagnetické pole. Státní pedagogické
nakladatelství, 1958, 522 s.
HӒBERLE H., GRIMM B., HӒBERLE G., PHILLIP W., SCHKEER W.,
SCHLIEMAN B., SCHNELL D., SCHMID D., 2003: Průmyslová elektronika a
informační technologie. Europa-Sobotáles cz. s.r.o., Praha, 720 s.
HONYS V., 1996: Bezdotykový vliv elektřiny na člověka a ochrana před ním.
Elektrotechnický magazín – ETM, č.12., s. 6-8.
ICNIRP, 2010: ROOTS. International Commission on Non-Ionizing Radiation
Protection, online: http://icnirp.org/aim.htm, cit. 15.4.2010.
44
IORIO R., SCRIMAGLIO R., RANTUCCI E., MONACHE S.D., GAETANO A.,
FINNETI N., FRANCAVILLA F., SANTUCCI R., TETAMANTI E., COLLANA
R., 2007: A Preliminary Study of Oscillating Electromagnetic Field Effects on
Human Spermatozoon Motility. Bioelectromagnetics 28, s. 72-75, online:
http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/113387644/PDFSTART,
cit. 15.4.2010.
JELÍNEK L., 2002: Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým
proudem s frekvencí 50 Hz. INFORMACE NRL č. 12/2002, online:
http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/NRL_Eletromag/NRL_12.pdf,
cit. 15.4.2010.
KAŠPAR P. & SANEISTR J, 2001: Rušivá stejnosměrná a pomalu magnetické pole
v Praze. Biologické systémy a elektromagnetické pole, In: COUFALOVÁ B. (ed.):
Sborník Katedry elektromagnetického pole, Společnost pro radioelektronické
inženýrství, Praha, 51 s.
KӒBBERT CH., BERNDT A., BIERBAUM T.,SONTAG W., BREITHARDT
G.,WEISSEN-PLENZ G.,SINDERMANN J.N., 2008: Low-Energy Electromagnetic
Fields Promote Proliferation of Vascular Smooth Muscle Cells. Electromagnetic
Biology and Medicine, č. 27, s. 41-53, online:
http://content.ebscohost.com.ezproxy.techlib.cz/pdf19_22/pdf/2008/KZI/01Mar08/31
214846.pdf?T=P&P=AN&K=31214846&S=R&D=a9h&EbscoContent=dGJyMNLr
40SeqK44v%2BbwOLCmr0ieprdSr6y4SrKWxWXS&ContentCustomer=dGJyMPG
rt0q3rbRLuePfgeyx44Dt6fIA, cit. 15.4.2010.
KOŠŤÁL J., 2006: Statická pole a strašák ELF versus lidské zdraví. Elektro, č. 01,
online: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26579, cit.
15.4.2010.
KӒNIG H. & ERLACHER P., 2001: Neviditelná hrozba? Elektromagnetická pole
kolem nás. HEL, Ostrava.
KRUPICA J., 2005: Vyšetřování elektromagnetické kompatibility drážních zařízení v
oblasti vysokofrekvenčního rušení. Nová železniční technika, č. 1, s. 22-26.
LEITGEB N., SCHRӒTTNER J., CECH R, KERBL R., 2008: EMF-protection sleep
study near mobile phone base stations. Somnologie, č. 3, s. 234-243., online:
http://www.springerlink.com/content/7g28r8577g7h421v/fulltext.pdf?page=1, cit.
15.4.2010.
LEPIL O. & ŠEDIVÝ P., 1995: Elektřina a magnetismus. Prometheus, Praha.
MADICO, 2010: Škodí okenní fólie rostlinám?. MADICO, online:
http://madico.cz/aktuality/skodi-okenni-folie-rostlinam/, cit. 15.4.2010.
MINISTERSTVO OBRANY ČR, 2010: Vliv radaru na zdraví a životní prostředí.,
online: http://www.old.army.cz/scripts/detail.php?id=8764, cit. 15.4.2010.
45
MORGAN L.L., 2009: Cellphone and Brain Tumors - 15 Reasons for Concern.,
online: http://www.radiationresearch.org/pdfs/reasons_us.pdf, cit. 15.4.2010.
MUSIL J. & PAFKOVÁ H. 2001: Nehazarduje hlavní hygienik zbytečně?- Z historie
vzniku limitů. Bezpečnost a hygiena práce, č. 1-2., str. 4.-7., online:
http://1elektrosmog.pise.cz/64041-nehazarduje-hlavni-hygienik-zbytecne.html, cit.
15.4.2010.
MYSLÍK J., 1998: Elektromagnetické pole. BEN - technická literatura, Praha, 159 s.
NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 1/2008 Sb. ze dne 22. prosince 2007 o ochraně zdraví před
neionizujícím zářením., In: Sbírka zákonů, částka 1, s. 2-29
NASA, 2007: Magnetosphere structure. National Aeronautics and Space
Administration, online:
http://science.nasa.gov/newhome/headlines/guntersville98/images/mag_sketch_633.j
pg, cit. 15.4.2010.
NAVRÁTIL V., 2006: Geopatogenní zóny a lidské zdraví. Katedra fyziky PdF MU,
IN: 2. konference Škola a Zdraví 21, online:
http://www.ped.muni.cz/z21/2006/konference_2006/sbornik_2006/pdf/091.pdf, cit.
15.4.2010.
NOVÁK J., 2003: Elektromagnetická pole a zdravotní rizika (I). Elektroinstalatér, č.
5, online: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1801, cit. 15.4.2010.
NOVÁK J., 2007: Elektromagnetická pole a zdravotní rizika (IV). Elektroinstalatér,
č. 5, online: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4530, cit. 15.4.2010.
OBRAZOVÁ ENCYKLOPEDIE PŘÍRODA, 2005: Slunce. Svojtka & CO, s.r.o.,
Praha 3-Královské Vinohrady.
OBRAZOVÁ ENCYKLOPEDIE VESMÍR, 2005: Magnetické pole. Euromedia
Group k. s. – Knižní klub v Praze.
OPAVA Z., 1985: Elektřina kolem nás. Albatros, Praha.
PEKÁREK L., 1996/97: Elektromagnetické pole a zdraví – fakta a mýty. Matematika
- fyzika – informatika, č. 6., s. 309-316.
PHILLIPS T., 2003: Earth's Inconstant Magnetic Field. NASA., online:
http://www.nasa.gov/vision/earth/lookingatearth/29dec_magneticfield.html,
cit. 15.4.2010.
POKORNÝ T., 2006: Měření elektromagnetických polí pro hygienické účely.
Disertační práce, FEL ZČU, NTK, Praha, 113 l.
PROCHÁZKA M., 2008: Elektromagnetické pole antén mobilních telefonů.
Sdělovací technika, č. 6., s. 20-22.
46
REPACHOLI M., RONGEN VAN E., STAINES A., MCMANUS T.,2010: Health
effects of electromagnetic fields. Expert Group on Health Effects of Electromagnetic
Fields, Dublin, online: http://www.dcenr.gov.ie/NR/rdonlyres/9E29937F-1A274A16-A8C3-F403A623300C/0/ElectromagneticReport.pdf, cit. 15.4.2010.
SCOTESE CH.R., 2000: Future World +150Ma. SCOTESE, online:
http://www.scotese.com/future1.htm, cit. 15.4.2010.
SCHMIDTMAYEROVÁ B., 2003: Vliv vysokofrekvenčního elektromagnetického
pole na podráždění a útlum CNS u normálních a neurodefektních myší. UK Lékařská
fakulta Plzeň, In: 43. Studentská vědecká konference, online:
http://web.lfp.cuni.cz/pozvanky/svoc_final_program.html, cit. 15.4.2010.
SVAČINA J., 1995: Elektromagnetická kompatibilita: základní principy a metody,
Ústav radioelektroniky, FEL VUT v Brně.
SZÁBÓ J., JÁNOSSY G., THURÓCZY G., 2007: Survey of Residential 50 Hz EMF
Exposure fromTransformer Stations. Bioelectromagnetics 28, s. 48-52, online:
http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/113330577/PDFSTART, cit.
15.4.2010.
VŠEOBECNÁ ENCYKLOPEDIE, 1999: Paleomagnetismus. Diderot, Praha
WEATHERHEAD E.C.,2010: Ultarviolet Radiation., online:
http://uv.colorado.edu/ENCYCLOPEDIA_1.pdf, cit. 15.4.2010.
WHO, 2010: EMF. World Health Organisation, online: http://www.who.int/pehemf/research/en/, cit. 15.4.2010.
WIKIPEDIE, 2010: Sluneční energie., online:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie, cit. 15.4.2010.
47
9. Přílohy
Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008
48
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 2
Částka 1
1
NAŘÍZEN Í V L Á DY
ze dne 12. prosince 2007
o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/
/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, § 21 písm. a) zákona
č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:
(3) Toto nařízení se vztahuje také na právní
vztahy týkající se ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu2).
ČÁST PRVNÍ
(4) Toto nařízení se nevztahuje na používání
zdrojů neionizujícího záření, při kterém je pacient vystaven neionizujícímu záření při poskytování zdravotní
péče.
PŘEDMĚT ÚPRAVY
ČÁ ST D RUHÁ
§1
(1) Toto nařízení zapracovává příslušný předpis
Evropských společenství1) a upravuje
a) hygienické limity neionizujícího záření, metody
a způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální
rozsah opatření k ochraně zdraví při práci,
b) nejvyšší přípustné hodnoty expozice fyzických
osob v komunálním prostředí (dále jen „ostatní
osoby“) neionizujícímu záření, způsob jejího zjišťování a hodnocení,
c) hodnocení rizika neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 3· 1011 Hz,
d) způsob zařazení laserů do tříd a jejich označení,
způsob opatření laserů výstražným textem nebo
signalizací, rozsah údajů technické dokumentace
laseru nezbytných pro ochranu zdraví a minimální
technická a organizační opatření k omezení expozice zářením laserů,
e) případy označení míst, ve kterých expozice může
překročit nejvyšší přípustné hodnoty, výstrahou,
f) minimální rozsah informací pro zaměstnance
o ochraně zdraví při práci spojené s expozicí neionizujícímu záření.
(2) Kde toto nařízení uvádí nejvyšší přípustnou
hodnotu expozice neionizujícímu záření ve vztahu k za1
městnancům, rozumí se jí hygienický limit neionizujícího záření podle zákona o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2).
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
A PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ
SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
§2
Nejvyšší přípustné hodnoty
expozice neionizujícímu záření
(K § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.)
(1) Podle tohoto nařízení se rozumí
a) neionizujícím zářením statická magnetická a časově
proměnná elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a záření s frekvencemi od 0 Hz do
1,7· 1015 Hz,
b) nejvyššími přípustnými hodnotami mezní hodnoty
expozice, které vycházejí přímo z prokázaných
účinků na zdraví a z údajů o jejich biologickém
působení a jejichž dodržování zaručuje, že osoby,
které jsou vystaveny neionizujícímu záření, jsou
chráněny proti všem známým zdraví škodlivým
účinkům,
c) referenčními hodnotami velikosti přímo měřitelných parametrů, kterými jsou intenzita elektrického
pole, intenzita magnetického pole, magnetická indukce a hustota zářivého toku.
) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost
a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli).
2
) Zákon č. 309/2006 Sb.
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
(2) Referenční hodnoty a nejvyšší přípustné hodnoty jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Při překročení referenčních hodnot musí být
proveden výpočet nebo měření podle § 3 odst. 1. Dodržení referenčních hodnot zaručuje, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty.
§3
Postup zaměstnavatele při zjišťování a hodnocení
nejvyšších přípustných hodnot
(K § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.
a k § 102 odst. 3 zákoníku práce)
(1) Dodržení nejvyšších přípustných hodnot modifikované proudové hustoty indukované v těle, měrného v těle absorbovaného výkonu a hustoty zářivého
toku se zjišťuje výpočtem nebo měřením
a) na modelech (fantómech) lidského těla nebo jeho
částí, nebo
b) hodnot intenzity elektrického pole, magnetické indukce, hustoty zářivého toku, kontaktního a indukovaného proudu tekoucího kteroukoli končetinou, nebo hustoty dopadnuvší zářivé energie, zjištěných pro posuzovanou situaci, a jejich srovnáním
s referenčními úrovněmi těchto veličin upravenými
v příloze č. 1 k tomuto nařízení, tabulkách č. 4
až 11.
(2) Referenční úrovně mohou být překročeny,
jestliže se způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a)
nebo b) prokázalo, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty.
(3) Výpočet nebo měření podle odstavce 1 ani
hodnocení podle § 4 nemusí zaměstnavatel provést,
je-li práce se zdrojem neionizujícího záření vykonávána
na pracovišti přístupném veřejnosti, pokud již zaměstnavatel provedl hodnocení expozice ostatních osob neionizujícímu záření podle § 7, z něhož vyplývá, že pro
zaměstnance jsou dodržovány nejvyšší přípustné hodnoty a jsou vyloučena bezpečnostní rizika.
§4
Hodnocení rizika neionizujícího záření
(K § 102 odst. 4 zákoníku práce)
Při hodnocení rizika neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 3· 1011 Hz zaměstnavatel
přihlíží zejména
a) k intenzitě, frekvenčnímu spektru, trvání a typu
expozice,
b) k nejvyšším přípustným hodnotám a referenčním
úrovním podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
c) ke všem účinkům na zdraví a bezpečnost obzvláště
ohrožených zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců a těhotných zaměstnankyň,
Strana 3
d) ke všem nepřímým účinkům, jakými jsou
1. rušení elektronických a zdravotnických přístrojů
a zařízení včetně kardiostimulátorů a jiných implantovaných lékařských elektronických zařízení,
2. rizika spojená s vymrštěním feromagnetických
předmětů působením statického magnetického
pole s magnetickou indukcí vyšší než 3 mT,
3. nebezpečí zážehu elektricky ovládaných detonátorů,
4. požáry a exploze v důsledku zapálení hořlavých
materiálů jiskrami způsobenými indukovanými
nebo kontaktními proudy nebo jiskrovými výboji,
e) k existenci záložního zařízení určeného ke snížení
expozice elektromagnetickým polím,
f) k odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu prováděného zařízením závodní preventivní péče včetně zveřejněných informací,
g) k expozici z několika zdrojů,
h) k současné expozici polím s různými kmitočty.
§5
Minimální rozsah opatření k ochraně
zdraví zaměstnanců
(K § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.)
(1) Expozice zaměstnance elektrickým nebo magnetickým polím a elektromagnetickým zářením s frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3· 1011 Hz se omezuje tak, aby modifikovaná proudová hustota indukovaná v těle, měrný v těle absorbovaný výkon a hustota
zářivého toku elektromagnetické vlny s frekvencí vyšší
než 1010 Hz dopadající na tělo nebo na jeho část, nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty upravené v příloze
č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Expozice zaměstnanců neionizujícímu záření
s frekvencí od hodnoty 3· 1011 Hz do hodnoty
1,7· 1015 Hz (infračervené, viditelné a ultrafialové záření) z jiných než přírodních zdrojů se omezuje tak, aby
hustota zářivého toku a hustota zářivé energie dopadající na tělo nebo na jeho část nepřekročily pro zaměstnance nejvyšší přípustné hodnoty upravené v přílohách
č. 2 a 3 k tomuto nařízení.
§6
Minimální rozsah informací poskytnutých
zaměstnanci k ochraně zdraví při práci
[K § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce]
Zaměstnancům, kteří vykonávají práce spojené
s expozicí neionizujícímu záření, musí zaměstnavatel
poskytnout k ochraně zdraví při práci vždy informace o
a) opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení,
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 4
nejvyšších přípustných hodnotách, způsobu jejich
stanovení, jakož i o možných rizicích, která vyplývají z jejich překročení,
b) výsledcích zjišťování a hodnocení,
c) způsobech, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky
expozice a jak je ohlašovat,
d) bezpečných pracovních postupech vedoucích ke
snižování rizik souvisejících s expozicí neionizujícímu záření.
Částka 1
(3) Do IIIa. třídy se zařadí lasery, jejichž limity
přístupné emise překračují hodnoty pro zařazení do
II. třídy, avšak nepřekračují hodnoty upravené v příloze
č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 10.
(4) Do IIIb. třídy se zařadí lasery, u kterých není
překročen limit přístupné emise upravený v příloze č. 3
k tomuto nařízení, tabulce č. 11 a nespadají do nižší
třídy.
ČÁST TŘETÍ
(5) Do IV. třídy se zařadí lasery, u kterých parametry vystupujícího záření překračují limitní hodnoty
přístupné emise pro IIIb. třídu.
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ
OSTATNÍCH OSOB
(6) Lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se zařazují do třídy odpovídající použití,
při němž je nejvyšší riziko poškození zdraví.
§7
Nejvyšší přípustné hodnoty expozice a postup
osoby, která používá nebo provozuje zdroj
neionizujícího záření při zjišťování
a hodnocení expozice ostatních osob
(K § 35 zákona č. 258/2000 Sb.)
(1) Pro zjištění a hodnocení expozice ostatních
osob platí § 2 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 a 3, § 3,
§ 4 písm. b) a § 5 obdobně.
(2) Místa přístupná veřejnosti, ve kterých jsou podle hodnocení expozice ostatních osob překročeny referenční hodnoty v pásmu frekvencí 0 Hz – 300 Hz
zjištěné podle § 3, musí být označena výstrahou upozorňující fyzické osoby používající kardiostimulátor na
možné riziko.
ČÁST ČTVRTÁ
LASERY A OCHRANA ZDRAVÍ
ZAMĚSTNANCŮ A OSTATNÍCH OSOB
§8
Zařazení laserů do tříd
(K § 36 zákona č. 258/2000 Sb.)
(1) Do I. třídy se zařadí lasery, které nepřekračují
limity přístupné emise upravené v příloze č. 3 k tomuto
nařízení, tabulce č. 8, a lasery zakrytované tak, že se
jejich záření buď vůbec nedostane ven z krytu nebo je
zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají limitu
přístupné emise pro laser třídy I a buď není možné kryt
sejmout bez použití nástrojů, nebo je při snímání krytu
vyzařování laseru včas automaticky přerušeno.
(2) Do II. třídy se zařadí lasery vyzařující viditelné
světlo, jehož zářivý tok překračuje limity upravené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 8, avšak nepřekračuje limity přístupné emise upravené v příloze č. 3
k tomuto nařízení, tabulce č. 9.
§9
Výstražné texty nebo signalizace laserů
(K § 36 zákona č. 258/2000 Sb.)
(1) Na laserech, které jsou opatřeny krytem, se
vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí jejich
kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při
sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci.
(2) Lasery zařazené do třídy IIIb. a IV. se vybaví
signalizací chodu, a to světelnou nebo akustickou, pokud je pro podmínky jejich použití vhodnější. Světelná
signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí
být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes
ochranné brýle.
§ 10
Údaje technické dokumentace nezbytné pro
ochranu zdraví
(K § 36 zákona č. 258/2000 Sb.)
Ke každému laseru musí být připojena technická
dokumentace, v níž jsou obsaženy tyto údaje:
a) vlnová délka a druh laserového aktivního prostředí; jde-li o lasery vyzařující větší počet vlnových
délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky,
b) režim generování laserového záření, a to spojitý,
impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí,
c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho
rozbíhavost, u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr,
d) u laserů generujících záření
1. ve spojitém režimu největší zářivý tok,
2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom
impulsu, nejdelší a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací frekvence
impulsů,
Částka 1
e)
f)
g)
h)
i)
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2 a dále největší střední
zářivý tok vystupujícího záření,
zařazení laseru do třídy,
údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při
chodu laseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit
pracovní podmínky nebo zdraví,
návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků,
návod k obsluze za běžných i mimořádných situací,
návod k údržbě, a je-li to zapotřebí, důležitá upozornění, jako je zákaz snímání krytu u laserů opatřených krytem nebo upozornění na nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými pomůckami,
výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní
firma nebo název a sídlo výrobce, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení nebo obchodní
firma a místo podnikání výrobce, jde-li o fyzickou
osobu.
§ 11
Minimální technická a organizační opatření
k omezení expozice zaměstnanců
a ostatních osob zářením laserů
zasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky. Nestačí-li tato
opatření vyloučit zásah očí nebo kůže přímým nebo
odraženým zářením překračujícím nejvyšší přípustné
hodnoty, musí zaměstnanec nebo ostatní osoby, které
může laserové záření zasáhnout, použít při provozu
laseru příslušné ochranné pomůcky.
(2) Lasery zařazené do IV. třídy se dále umísťují
do prostorů zabezpečených technickými prostředky tak,
aby do nich byl zamezen vstup nepovolaných osob při
chodu laseru. Dráha paprsku a přístup k ní se upraví
tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo
kůže zaměstnanců nebo ostatních osob přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením, překračujícím
nejvyšší přípustnou hodnotu. Není-li možné ani těmito
opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity
příslušné ochranné pomůcky. U vstupu do prostorů
uvedených ve větě první se umísťuje světelná signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby
byla při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie do zátěže.
ČÁ ST P Á TÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
[K § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb.
a k § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.]
(1) Lasery zařazené do třídy IIIb. a IV. se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou osobou. Prostory určené pro jejich provozování se označí výstrahou
a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to
s ohledem na způsob využívání laseru možné, odstraní
se z dráhy paprsku všechny předměty, na nichž by
mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby ne-
Strana 5
§ 12
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví
před neionizujícím zářením, se zrušuje.
§ 13
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 30. dubna
2008.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zdravotnictví:
MUDr. Julínek, MBA v. r.
Strana 6
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 1/2008 Sb.
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 7
Strana 8
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 9
Strana 10
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 11
Strana 12
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 13
Strana 14
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 1/2008 Sb.
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 15
Strana 16
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 17
Strana 18
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 19
Strana 20
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 1/2008 Sb.
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 21
Strana 22
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 23
Strana 24
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 25
Strana 26
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 27
Strana 28
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Částka 1
Částka 1
Sbírka zákonů č. 1 / 2008
Strana 29