sbornIk - Slovácký rok v Kyjově

pro gr a mov y
-1-
s b o r nI k
XIX.
SLOVÁ CKY
RO K
13.-16.8. 2015
-3-
Předprodej vstupenek:
Informační centrum města Kyjova
Město Kyjov
Městské kulturní středisko Kyjov
Městské kulturní středisko Kyjov
pořádají
národopisnou slavnost
Svatoborská 26, 697 01 Kyjov
tel.: +420 518 323 484, GSM: +420 602 155 679
Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov
tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624
Celofestivalová vstupenka v prodeji také v síti
Ticketportal
500KČ
09
* 01 2
CELO
FEST
PERM
IVALO
ANEN
TNÍ V
VA
S
XIX.
SLOVÁCKÝ ROK
V KYJOVĚ
MĚS
TO KYJ
OV
Vstupné
TUPE
NK A
zvýhodněné
rodinné
Pátek 14.8.
150 Kč
500 Kč
Sobota 15.8.
300 Kč
1 000 Kč
Neděle 16.8.
200 Kč
700 Kč
Celofestivalová
vstupenka
500 Kč
1 800 Kč
Víkendová
vstupenka
400 Kč
1 400 Kč
Děti do 6 let,
ZTP / P
vstup zdarma
13. – 16. srpna 2015
-4-
-5-
Vážení hosté, milí domácí,
již zase, po čtyřech letech, mohu říci větu: „Vítejte
na Slováckém roku v Kyjově!“ Nejvýznamnější
národopisná slavnost regionu tak již 94 let přivádí do
srdce Slovácka tisíce příznivců národopisu z celé České
republiky i ze zahraničí. Čtyři srpnové dny bude Kyjov
opět patřit lidovým tradicím a zvykům, bohatství a kráse
krojů, písním a všem těm, kteří se o jejich zachování
a šíření nejen doma starají. Staneme se tak přechodným
domovem stovek folklorem nabitých nadšenců všech
věkových kategorií, tisícovek návštěvníků toužících po
tradičních darech lidové kultury.
Slovácký rok, nejstarší regionální festival lidových
zvyků a umění v České republice není však jenom
o tanci, zpěvu a dobrém vínu. Je především o lidech,
jejich životech a charakterech. Slovácký rok je však také
oslavou nejenom města Kyjova, ale i celého regionu.
Každý účastník kteréhokoli města či obce Kyjovska
má zde totiž své nezastupitelné místo. Dotváří tak
mozaiku onoho malebného, dokonale autentického,
ale i nezkrotného živlu, který nelze popsat slovy. Nyní,
po čtyřech letech, však máme opět příležitost ochutnat
zdejší tradice, zvyky a folklor. Máme možnost srovnat
rozmanitosti krojů lišících se obec od obce, poslouchat
písně, které stejně jako před stovkami let i dnes odráží
náš každodenní život, ochutnat vína, která hrdě pěstují
vinaři našeho regionu.
Prožil jsem už několik ročníků tohoto nezapomenutelného národopisného festivalu. Poslední dva ročníky
však už v roli prezidenta festivalu, což mi dalo možnost
proniknout do tajů organizace. Hluboce se tak skláním
před každým vedoucím, který se svým souborem pečlivě
nacvičuje, aby na Slováckém roku ukázal to nejlepší, co
ve svém repertoáru má. Starostům i starostkám obcí
Kyjovska chci poděkovat za podporu. Členům programové rady za pečlivý přístup při sestavování programu
i plánování celého chodu festivalu. Sponzorům, ale
i všem nejmenovaným, kteří přikládají ruce při náročné
přípravě této nezapomenutelné národopisné slavnosti.
Vážení a milí, co nejsrdečněji Vás vítám v srdci kyjovského
regionu. I Vám otevře Slovácko svou rozmanitou náruč
a město Kyjov nabídne svou pohostinnost. Prožijete
nezapomenutelné chvíle, které Vás budou provázet
do dalších dnů Vašich životů.
Ať Vám slúží a šable hore!
František Lukl
starosta města Kyjova
prezident festivalu
-6-
-7-
přejeme, aby vyšlo, pak už bude jen na nás, aby všechno
dobře dopadlo. Na chodu slavností se podílí spousta lidí
a všem jim patří náš veliký dík.
Přátelé, buďte vítáni v Kyjově. Ať se Vám u nás líbí a ať
si s sebou odnesete jen ty nejlepší zážitky.
Ať žije Slovácký rok 2015!
Jiří Petrů
předseda programové rady
Vážení přátelé, milí hosté,
programová rada se schází již od června 2014. Kromě
pracovníků MKS Kyjov je tvořena autory programů,
kteří většinou zastupují i místní folklorní skupiny.
Stalo se již v Kyjově zvyklostí, že si náplň Slováckého
roku tvoříme sami. Programové schéma vychází
ze zkušeností minulých ročníků – to dobré zachovat
a to horší vylepšit. Naše jednání někdy provázejí
bouřlivé debaty, což je však nepochybně znamením
zájmu autorů o dobrou věc. Vzpomenu-li na dobu svých
začátků, kdy mě do klenotnicové party v roce 1983
přizval profesor Otakar Dostál, nebylo tomu jinak. Jen
jsme tak nespěchali po schůzi domů a občas zavítali
do sklípku našeho kolegy Janíčka Seluckého. Doba se
ale stále mění. Dříve jsme užívali k setkání sklípek,
dnes máme facebook. Hrozná vymoženost doby, ale
do diskuse se může zapojit každý. Je potěšující, že i tam
se rozvíjí debata na téma Slovácký rok a že lidem není
lhostejné, jaký bude. Všichni si zajisté přejeme, aby se
vydařil. Programová nabídka více jak třiceti programů
je, myslím, dostatečně pestrá, aby uspokojila i velmi
náročného návštěvníka. Pokud vyjde počasí a všichni si
-8-
SOBOTA
program
ČTVRTEK
13.8.
SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV
Vernisáž obrazů Lenky Jurečkové spojená s představením
nových knih Pavla Černého, Vojtěcha Holcmana a reedice
knihy Lubora Niederleho Moravské Slovensko
17:00 - 18:00 h Radniční galerie – nádvoří radnice
(Autorka: Jana Truschingerová)
ZDARMA
ANKA
Medailon k 85. narozeninám zpěvačky Anny Kyliánové
z Ježova
18:30 - 20:00 h Nádvoří radnice
(Autoři: Milan Pokorák a Jiří Petrů)
ZDARMA
KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ
Přehlídka dechových hudeb
20:30 – 22:00 h Letní kino
(Autor: Ladislav Svoboda)
150 Kč
PÁTEK
VITAJTE V KYJOVĚ
Koncert Mladé muziky ze Šardic
15:30 – 16:30 h Masarykovo náměstí
(Autor: Petr Petrů)
ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO
ROKU 2015 A STAVĚNÍ MÁJE
17:00 – 19:00 h Masarykovo náměstí
(Autoři: Milan Pokorák a Jiří Pelikán)
KLENOTY SESBÍRANÉ
Zaměřeno ke 150. výročí narození
sběratelky Františky Kyselkové
20:00 - 22:30 h Letní kino
(Autor: Josef Varmuža)
MINORITY REPORT
Pátrání po stopách kultury etnických
menšin na Kyjovsku
23:00 – 00:30 h Letní kino
(Autoři: Michael Strýček a Pavel Růžička)
TANEČNÍ ZÁBAVY
Dechová hudba Žadovjáci
a cimbálová muzika Moravia
20:30 – 02:00 h Masarykovo
náměstí a areál Pod Kaštany
14.8.
ZDARMA
ZDARMA
společné
vstupné
150 Kč
130 Kč
15.8.
LIDOVÝ JARMAK
Tradiční lidová tvorba s jarmarečním programem
8:00 – 18:00 h Masarykovo náměstí
Součástí je lidové divadlo „Odkáď si?“ na nádvoří
radnice v 9:30 – 10:30 h.
(Autoři: Irena Trutmanová,
Václav Stix a Dušan Janovský)
SELSKÝ DVŮR
Tradiční lidové pokrmy s programem
8:00 – 13:00 h Areál Pod Kaštany
(Autor: Miroslav Blahušek)
TEČE VODA, VODĚNKA
Dětské folklorní soubory
9:00 – 11:30 h Městský park
(Autorka: Blažena Sedlářová)
HODY, MILÉ HODY
Přehlídka krojů
10:00 – 11:00 h Před kostelem
společné
Nanebevzetí Panny Marie
vstupné
(Autoři: Jaroslav Slovák a Ivo Šimeček)
50 Kč
SVATOBOŘÁCI
Koncert dechové hudby
13:00 - 14:00 h Masarykovo náměstí
(Autor: Ladislav Svoboda)
KROJOVANÝ PRŮVOD
Obce z regionu
14:00 – 16:00 h Komenského ulice – Masarykovo náměstí
(Autor: Tibor Skalka)
ZDARMA
ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ
Kdo si chce zazpívat a zatančit,
ať přijde mezi nás
16:00 – 18:00 h Masarykovo náměstí
(Autor: Rostislav Marada)
ZDARMA
ČÍ JE TO PĚSNIČKA
Pořad o autorství lidových písní,
v němž se víc zpívá a hraje, než mluví
společné
16:15 – 17:45 h Nádvoří radnice
vstupné
(Autor: Ludvík Běťák)
s jarmakem
VESELO V KYJOVĚ BÝ VALO
Na besedě u cimbálu
17:00 – 18:30 h Letní kino
(Autor: Jiří Martykán)
společné
POD JAVOREM, POD ZELENÝM
vstupné
Ženské a mužské pěvecké sbory
120 Kč
18:00 – 19:30 h Městský park
(Autor: Jaroslav Homola)
-9-
- 10 -
- 11 -
DYCKY TAK BÝ VALO, AJ MOSÍ BYT
Dědictví otců
20:00 – 22:30 h Letní kino
(Autoři: Břetislav Rychlík a Josef Holcman, spolupráce
130 Kč
Zdeněk Langášek)
PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ
Orchestr lidových nástrojů, taneční divadlo a lidoví
vypravěči v pořadu o strastech a slastech života
23:00 - 00:30 h Městský park
(Autor: Ladik Šimeček)
100 Kč
TANEČNÍ ZÁBAVY
Dechová hudba Vacenovjáci
a cimbálová muzika Danaj
150 Kč
20:30 – 02:00 h Masarykovo náměstí a areál Pod Kaštany
NEDĚLE
16.8.
MŠE SVATÁ
9:00 – 10:15 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie
SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK
9:00 – 10:15 h Masarykovo náměstí
(Autor: Jiří Petrů junior)
JÍZDA KRÁLŮ
Skoronská chasa na koních
10:30 – 13:30 h Masarykovo náměstí a ulice Kyjova
(Autoři: Josef Holcman a Marie Holcmanová. Režie
a příprava: Marie Holcmanová, spolupráce Zdeněk
Langášek)
JANOVY PAŠIJE
Umučení Ježíše Krista v lidové písni
11:00 – 12:00 h Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple
(Autor: Petr Varmuža)
společné
TANEC NA HRANĚ
vstupné
O verbuňku včerejším a dnešním
100 Kč
13:30 – 14:45 h Městský park
(Autor: Martin Jelínek)
PAVEL ŠPORCL A GIPSY WAY ENSEMBLE
Známý houslový virtuóz s cikánskou cimbálovou kapelou
15:00 – 16:30 h Letní kino
(Autor: Petr Petrů)
150 Kč
KÁCENÍ MÁJE A UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO
ROKU 2015
17:00 – 19:00 h Masarykovo náměstí
(Autoři: Jiří Pelikán a Milan Pokorák)
ZDARMA
TANEČNÍ ZÁBAVA
Dechová hudba Ištvánci
19:00 – 24:00 h Masarykovo náměstí
ZDARMA
VÝSTAVY:
OBRAZY KYJOVSKÉHO RODÁKA BORKA
BAYERA - OLEJ, AKRYL
Vernisáž: 10. 8. 2015 v 16:30 h Čajovna & Galerie
Domu kultury
(Autorka: Alena Šenková)
VŮNĚ A PODOBY DŘEVA
Antonín Hájek - řezby, soustružení a vylévání kovem
Vernisáž: 12. 8. 2015 v 17:30 h Galerie Doma,
Svatoborská 412
(Autorka: Romana Habartová)
OKOLO KYJOVA
Obrazy a monotypy Lenky Jurečkové
s folklorními náměty
Vernisáž: 13. 8. 2015 v 17:00 h Radniční galerie –
nádvoří radnice
(Autorka: Lenka Jurečková)
KYJOVSKÉ STŘÍPKY
Kroje, plakáty, fotografie
10. 8. - 25. 10. 2015
Vlastivědné muzeum, Palackého 70
(Autorky: Taťána Martonová,
Blanka Pokorná, Ester Vratislavská)
O BARVÁCH TÓNŮ
A TÓNECH BAREV
Obrazy Vladimíra Vašíčka
13. 8. - 16. 8. 2015
Gymnazijní kaple sv. Josefa Kalasanského
(Autor: Vladimír Vašíček ml.)
KNIHOVNA KNIHAMI VYŠÍVANÁ
Výstava knih autorů z Kyjovska, Hodonínska,
Strážnicka, ale i dalších regionů Jihomoravského kraje,
jejichž tématem je národopis, folklór, Slovácký rok
a tradiční způsob života na Kyjovsku
13. 8. - 31. 8. 2015
Městská knihovna Kyjov, Komenského 617
(Autorka: Marie Ježková)
Otevírací doba všech výstav:
Čtvrtek
13. 8.
17-20 hod.
Pátek
14. 8.
10-18 hod.
Sobota
15. 8.
10-18 hod.
Neděle
16. 8.
10-17 hod.

- 12 -
- 13 -
DOPROVODNÉ AKCE
9. ROČNÍK GALERIE RULANDSKÝCH VÍN V ČR
Sportovní hala Klvaňova gymnázia, Komenského 549
sobota 15. 8. 2015 14:00 - 24:00 h,
neděle 16. 8. 2015 11:00 - 17:00 h
(pořádá Cech kyjovských vinařů)
5. KRAJSKÁ A 11. OKRESNÍ VÝSTAVA
ZVÍŘAT MLADÝCH CHOVATELŮ
S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ A MÍSTNÍ
VÝSTAVA KRÁLÍKŮ, HOLUBŮ A DRŮBEŽE
Palackého ulice, areál naproti Vlastivědného muzea
sobota 15. 8. 2015 8:00 – 20:00 h,
neděle 16. 8. 2015 8:00 – 16:00 h
(pořádá Český svaz chovatelů Kyjov a Okresní komise
pro práci s mládeží)
VÝSTAVA BEDNÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
Svatoborská 21
(pořádá Bohumil Šikula)
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA
OBRAZY KYJOVSKÉHO
RODÁKA BORKA
BAYERA
Olej, akryl
Vernisáž - pondělí 10. srpna
Čajovna & Galerie Domu kultury, 16:30 h
Ve výtvarnických začátcích byl ovlivněn svým slováckým
naturelem a samotným Úprkou. Velkou část věnoval tvorbě
barev hudby a tance, přičemž prioritou mu nikdy nebyl
popis krojových detailů, ale obdiv k této kráse vyjádřený
radostí ze života. A z takovéto inspirace se dále zákonitě
a nevyhnutelně pro stále hledajícího a nalézajícího tvůrce
dostává již k nové celoživotní fázi - moderně 20. století, která
se mu v malbě a sochařině stala osudem. Stejným dílem se
věnoval kresbě, malbě i plastice. S výstavní činností začal
v roce 1959 a od té doby uskutečnil asi 130 samostatných
výstav doma i v zahraničí a účastnil se i mnoha výstav
společných, z nichž jedny z prvních se váží k jeho rodnému
městu Kyjovu. Také realizoval 102 monumentálních děl
sochařských i malířských, umístěných na mnoha veřejných
prostorách i interiérech různých institucí - na nejrůznějších
místech Čech i Moravy - nejvíce však v Brně, ale též ve svém
milovaném Kyjově. Zde mu bylo v roce 2008 uděleno
Čestné občanství města Kyjova za celoživotní dílo. Jeho práce
komorních velikostí jsou umístěny v mnoha soukromých
sbírkách, ale také galeriích doma i v zahraničí, kterými se
studijně pohyboval. V malbě se věnoval technikám akvarelu,
tempeře, oleji i technikám kombinovaným. Posledních asi
20 let si velmi oblíbil barvy akrylové a ke všemu ctil důležitost
kresby. V oblasti sochařské pracoval s kamenem, dřevem,
betonem, umělým kamenem, plechem i bronzem a také
keramickým ztvárněním hlíny. Tematický záběr v průřezu
celé tvorby je velmi široký. Nosným inspiračním prvkem
je velmi často hudba ve všech jejich podobách. Za celou
dobu jeho výtvarného snažení se mu stalo vnitřní potřebou
poznávání jiných zemí s přednostním zájmem o galerie starého
i moderního umění, včetně architektury. V posledních asi
10 letech se věnoval hlubšímu citovému ponoru do různých
světových i duchovních oblastí lidského myšlení, jehož
výsledky se staly ve vlastních úvahách textovou - dnes již
neodmyslitelnou součástí jeho vydaných monografií.
Autorka: Alena Šenková - dcera
- 14 -
- 15 -
KYJOVSKÉ
STŘÍPKY
Kroje, plakáty, fotografie
10. srpna – 25. října
Vlastivědné muzeum Kyjov, Palackého 70
500 let v letošním roce uplyne od data, kdy Vladislav II.
Jagelonský povolil Kyjovským pečetit červeným voskem.
Tento akt byl pro Kyjov velmi významný, protože
v privilegiu ze 7. června 1515 sám král zve Kyjov městem
a tato listina staví Kyjov na roveň ostatním královským
městům. Proto i naše výstava bude věnována nejen historii
Slováckých roků a krojům, ale také historii samotného
Kyjova. K vidění budou sbírkové předměty dokumentující
průřez kyjovskými dějinami: listiny, pečetidla, fotografie,
staré tisky, mapy a plány města. Návštěvník se také seznámí
s nejstaršími krojovými sbírkami, které muzeum získalo
v době svého vzniku. Nejstarší krojové součástky se tak
stanou příležitostí pro přímou konfrontaci se současnými
kroji, které se prezentují v rámci programů Slováckého
roku.
Autorky: Taťána Martonová
Blanka Pokorná
Ester Vratislavská
VŮNĚ A PODOBY
DŘEVA
Antonín Hájek - řezby, soustružení, vylévání kovem
Vernisáž - středa 12. srpna
Galerie Doma, Kyjov, Svatoborská 412, 17:30 h
Soustružení dřeva zdobené vyléváním kovem není
u nás v současné době rozšířeno. Antonín Hájek patří
k ojedinělým tvůrcům, kteří navazují na stará řemesla,
opírající se o tradiční technologii vylévání dřeva kovem.
Věnuje se rukodělné umělecké tvůrčí práci vycházející
z klasické tradiční technologie. Můžeme se setkat s jeho
rutinní tradiční prací, ale rád experimentuje a vytváří
kuriozity, jimiž zviditelňuje svou zálibu v masmédiích.
Experimentální sortiment je okrajovým zájmem, většinu
času věnuje zhotovování ušlechtilých předmětů sloužících
v domácnosti, předmětů, které splňují i reprezentativní
účely jako dekorativní předměty navazující na tradici
a neustále praktikuje nové postupy ve vlastní výrobě
stolového sortimentu. Antonín Hájek se soustavně věnuje
drobné užitkové a dekorativní umělecké tvorbě, vycházející
z tradičních postupů. Jeho předměty soustružené ze dřeva
a zdobené cínem jsou výrazem osobitého vytříbeného
designu. Autor v nich citlivě snoubí tradici se schopností
přizpůsobit se ve tvarosloví doby i prostředí. Díky vlastní
vytrvalé umělecko-řemeslné činnosti patří k ojedinělým
tvůrcům, kteří v našem regionu uchovávají a rozvíjejí téměř
zapomenuté řemeslo. Jeho tvorba dokládá jedinečnost
tradiční technologie, za kterou byl Antonín Hájek
v roce 2008 oceněn městem Uherské Hradiště Cenou
Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké
výroby a v roce 2011 ministerským oceněním Nositel
tradice lidových řemesel. Z jeho díla vyzařuje odborná
připravenost a zkušenost, precisnost, vytříbenost vkusu
a výtvarná invence.
Autorka: Romana Habartová
- 16 -
- 17 -
SPOLEČNÉ
OTEVŘENÍ VŠECH
VÝSTAV
Vernisáž obrazů Lenky Jurečkové spojená
s představením nových knih Pavla Černého, Vojtěcha
Holcmana a reedice knihy Lubora Niederleho
Moravské Slovensko
Čtvrtek 13. srpna
Radniční galerie – nádvoří radnice, 17:00 – 18:00
V Radniční galerii budou společně s vernisáží obrazů Lenky
Jurečkové, která svou výstavou slavnostně otevře všechny
výstavní prostory, představeny nově i obnoveně vydané knihy
významných regionálních autorů. Jednou z nich je sbírka
veršů autora Pavla Černého Studánka, která je třetí v Kyjově
vydanou knihou tohoto básníka. Autora láska k lidovému
umění – písním, tancům, krojům a muzice – provázela
po celý život. Básně psal od studentských let, nejprve však
jen do nejrůžnějších časopisů. Pravidelně se jeho verše objevují
v publikacích vydávaných ke Slováckým rokům. Další knihou
je Zapomenutá historie autora Vojtěcha Holcmana, který byl
regionálním historikem, historie byla jeho koníčkem. Jeho
kniha nás zavede do šestnácti obcí na Kyjovsku a příblíží
nám, jak žili a hospodařili naši předkové v 18. a 19. století.
Publikace je vydána k nedožitým autorovým 90. narozeninám.
V knize Hýlom hálom, Kyjove stejného autora najdeme
srovnání vyvolávání při jízdách králů z roku 1956 a z roku
2011. A v nakonec je to téměř po sto letech v reedici vydaná
dvoudílná kniha Moravské Slovensko. Jedná se o jedinečné
dílo, které zpracoval kolektiv autorů v čele s Luborem
Niederlem a Josefem Klvaňou. Tato obsáhlá publikace
ukazuje život na Moravském Slovácku, jeho tradice a zvyky
19. a 20. století. Jednotlivé kapitoly pojednávají o krojích,
zvycích a obyčejích, o statistice, demografii a tělesném rázu
obyvatelstva, dále o písni, hudbě a tanci, o životě v obci
a rodině. Josef Klvaňa dále připojuje kapitolu o moravských
Chorvatech. Publikace zahrnuje území celého Slovácka, což je
vlastně Moravské Slovácko (zastarale Moravské Slovensko) –
národopisná oblast jižní a jihovýchodní Moravy jihovýchodně
od Brna, jejíž přirozené hranice tvoří na severu a severozápadě
pohoří Ždánický les a Chřiby, na jihovýchodě hřeben Bílých
Karpat na moravskoslovenském pomezí a na jihu tok řeky
Dyje. Slovácko zahrnuje okres Hodonín a Uherské Hradiště,
zasahuje do okresů Zlín a Břeclav.
Přeji všem krásný vstup do maratonu programů Slováckého
roku a příjemně strávený čas nad novými knihami…
Autorka: Jana Truschingerová
OKOLO KYJOVA
Obrazy a monotypy Lenky Jurečkové
s folklorními náměty
Vernisáž – čtvrtek 13. srpna
Radniční galerie – nádvoří radnice, 17:00 h
Přestože živá folklorní tradice poskytuje dostatek
bohatých a atraktivních námětů pro výtvarnou tvorbu,
není v současné době mnoho autorů, kteří by se tímto
fenoménem programově zabývali. Pro Lenku Jurečkovou
(ročník 1977) se folklor stal dominantním námětem, proto
se přímo nabízelo, aby pro Slovácký rok v Kyjově připravila
autorskou výstavu. Ostatně k městu (kromě toho, že se zde
narodila) má hodně blízko. Jen namátkou. Vystavovala
zde již čtyřikrát, vytvořila loga pro Slovácký soubor Kyjov
a pro Otevřené sklepy Kyjovska, plakát pro Slovácký rok
v r. 2011 a pro Soutěž cimbálových muzik ZUŠ každoročně
plakát a diplomy.
Vysokoškolská studia absolvovala na PdF v Olomouci
a Brně, žila ve Bzenci (t. č. v Praze na mateřské dovolené)
a učila na ZUŠ ve Veselí nad Moravou. Doposud připravila
více než 40 autorských výstav. Její kresby a reprodukce zdobí
přebaly zvukových nosičů mnoha folklorních souborů
a muzik i propagační materiály festivalů a slavností. Česká
televize jí věnovala jeden z dílů Folkloriky a svoji tvorbu
představila i v televizi NOE. Volná tvorba Lenky Jurečkové
(oleje, akryly, monotypy, akvarely, kresby) čerpá inspiraci
v živé tradici folklorního dění jihovýchodní Moravy
a přilehlých částí moravsko-slovenského pomezí. A tak
na obrazech ožívají kyjovské skočné, horňácké sedlácké,
strážnické danaje, podlužácké verbuňky, dolňácké sedlcké,
tance z Luhačovického zálesí, myjavské karičky, vlčnovská
či skoronická jízda králů, fašančáři ze Strání, Komně
a Bystřice pod Lopeníkem atd. Niterně prožité a vstřebané
podněty přetváří s noblesní poezií, lyrickým akcentem, ale
i dynamickou expresivní reflexí různou mírou stylizace
do barevně i kompozičně efektních - ale nikoli popisných vizí. Také krajina Slovácka se stále více objevuje jako hlavní
téma. Autorka nazvala svoji kolekci OKOLO KYJOVA,
neboť, jak je jejím zvykem, námětový základ výstavní
kolekce tvoří vždy i reálie z místa, kde se výstava koná.
Miroslav Potyka
Autorka: Lenka Jurečková
- 18 -
- 19 -
KNIHOVNA
KNIHAMI
VYŠÍVANÁ
13. srpna – 31. srpna
Městská knihovna Kyjov, Komenského 617
Výstava uspořádaná při příležitosti XIX. Slováckého roku
představuje knihy a autory z Kyjovska, Hodonínska,
Strážnicka, ale i dalších regionů Jihomoravského kraje.
Tématem vystavovaných knih je národopis, folklór,
Slovácký rok a tradiční způsob života na Kyjovsku. Jsou
zde zastoupeni autoři současní i dávno zemřelí, knihy
oblíbené, známé i čtenáři opomíjené. Cílem výstavy je
rozšířit čtenářské veřejnosti obzor o folklórním životě
na Slovácku, o lidových tradicích, o vydaných knihách
pojednávajících o Kyjově i přilehlém okolí. Návštěvníci
zhlédnou mimo jiné knihy od autorů zvučných jmen: Jiřího
Jilíka, Jiřího Petrů, Františka Synka, Josefa Holcmana,
Vladimíra Židlického a dalších. Krása krojů, lidových
písní a tanců, pestré výšivky a spousta fotografií, to vše
je ke zhlédnutí v knižní podobě. Vystavené knihy jsou
převážně z fondu kyjovské knihovny, ale také zapůjčené
u Svazu knihovníků a informačních pracovníků regionu
Velké Moravy. Knihy lákají na svou obsahovou barevnost,
zvučná jména i žánrovou různorodost.
Autorka: Marie Ježková
O BARVÁCH TONŮ
A TÓNECH BAREV
Výstava z díla Vladimíra Vašíčka
13. srpna - 16. srpna
Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple
Kyjov, Komenského ulice
Aspoň trochu o tvorbě:
„Pro Vašíčkovy obrazy jsou příznačné dva rysy: za prvé
plnokrevná urputná barevnost a za druhé nepřítomnost
epických prvků.“
Helena Kroupová – Motalová - katalog výstavy v Domě
umění v Brně, leden 1957
„Obrazy a akvarely Vladimíra Vašíčka mají svěžest
a dychtivost barevné představivosti.“
Jiří Kotalík - Z pražských výstav, Literární noviny 18.1.1958
„… nikdy neztrácí ze zřetele, že přední funkcí umění je
jeho funkce estetická, z čehož… obraz je obraz a ne ilustrace
k nějaké literární či filozofické pravdě.“
Vilém Jůza - Vladimír Vašíček, práce z let 1946-59, katalog
výstavy, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1959
„Vašíček musel pracovat za těžkých okolností, přesto mají jeho
díla osobitý umělecký výraz a jsou umělecky svobodná.“
R. Hanhart, Kunstmuzeum St.Gallen- k výstavě na tamní
univerzitě, 3.11.1968
„Vladimír Vašíček blížil se každé velké osobnosti evropské
malby se svojí osobní výzvou … výsledkem není … že by
ukázal, že to umí také tak, ale vznikne dílo výrazně se hlásící
do vývojové linie Vladimíra Vašíčka.“
František Dvořák- Projev malířského temperamentu,
Lidová demokracie, 13.2.1986
„Autor se obrátil od povrchu k podstatě, od vnějšku
k myšlenkové problematice jevů, jejichž smysl rozpoznává
v dialektickém protikladu intuice a úvahy, citu a intelektu.
Vašíček by mohl opakovat s Paulem Kleem, že nechce
zobrazovat viditelné, ale činit viditelným.“
Luboš Hlaváček – Vladimíra Vašíčka doba sklizně,
Výtvarná kultura a XIII, 1989, č. 2
„Vašíčkovo abstraktní malířství je dílo obsáhlé, obsahově
i formálně souvislé, složité ve vícevýznamovosti
a multidimenzionální vrstevnatosti. Možno je jednoznačně
pociťovat, ale nikoli interpretovat.“
Jaroslav Kačer – Čistý život obrazů Vladimíra Vašíčka, 52.
bulletin Moravské galerie Brno a výstavní katalog 1996

- 20 -
- 21 -
„V historii se uplatňuje dílo Vladimíra Vašíčka úměrně tomu,
kolik se zrodilo výtvarných umělců jeho typu. Nikdy jich
nebylo mnoho, ale nějací byli a budou vždy, nebo skoro vždy.
Nikdo není na světě sám; v krátkých časových úsecích snad,
ale v delších ne. A v tom je záruka dějinné spravedlnosti.
Už proto tvorba Vladimíra Vašíčka nepotřebovala žádného
obhájce a nepotřebuje ani v dnešní době.“
Vlastimil Tetiva – na vernisáži posmrtné výstavy
ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích,
15.9.2005
Něco málo o podnětech:
„Vladimír Vašíček zprostředkovává našemu soudobému
malířství divokou skutečnou barevnost, v jaké po staletí viděly
svůj kraj vznícené oči Moravských Slováků…“
Milan Kundera: „Svatobořice a tak dál…“, Kultura 1961,
1961
„Slovácko jako vnitřní prožitek a výraz – takto ho před
Vašíčkem nikdo nevyložil“
Arsén Pohribný „Vašíčkovy proměny a návraty“, CSSAS.,
Flushing N.Y., U.S.A., 1991
„Je skutečností, že kdysi tak osvětlované kořeny otcovy tvorby,
jako tradice a malebnost kraje, dostaly postupně a popravdě
konkurenty ještě hlubší i rozvětvenější … “
Vladimír Vašíček ml., “Před prvními posmrtnými výstavami
Vladimíra Vašíčka“, katalog výstavy na zámku Lednice,
2004
A dost o všem dalším: www.art.vasicek.contact.sweb.cz
Autor: Vladimír Vašíček ml.
ANKA
Medailon k 85. narozeninám zpěvačky Anny Kyliánové
z Ježova
Čtvrtek 13. srpna
Nádvoří radnice • 18:30 - 20:00 h
Anička Kyliánová, pro přátele Anka, je veselá kopa a naše
dobrá kamarádka. Pamětnice nespočtu lidových písniček,
které nosí v hlavě a zazpívat baladu třeba i o patnácti
slokách pro ni ještě dnes není žádný problém. Když je
v pohodě, bývá s ní velká legrace, ale mívá i své vrtochy.
I v tomto věku stále ještě jezdí z Ježova do Kyjova na kole
a nechybí na žádné folklorní akci v okolí. Vždy pečlivě
upravená v kroji a přísně dbající nářečí svého rodného kraje.
Velkou měrou přispěla k tomu, že kraj severního Kyjovska Podhorácka není chudou příbuznou ve vztahu k sousedním
regionům. Upozorňuje nejenom na písně, ale dovede
s láskou pohovořit o literárních dílech, obzvláště o knize
zdejšího rodáka Vojtěcha Roznera Galánečka z Ježova.
Anka má také přehled o všem, co se kdy v Ježově stalo
a píše třeba o promlčené vraždě do časopisu Malovaný kraj.
Má zdravý názor na život, i když ten ji vůbec nešetří. Brzy
ovdověla, starší syn jí zahynul při autonehodě a nedávno
ji opustila i nerozlučná kamarádka Mařenka Šoupalová,
se kterou tvořily po léta vynikající pěvecké duo. Všechno
to utrpení jí pomáhá překonat láska k písním, ke všem
projevům lidové kultury a také přátelství s kamarádkami,
tetičkami, s nimiž je součástí pěveckého sboru Ženy
z Ježova. Sama ale poutavě zpívá i sólově.
Účinkují:
Anna Kyliánová
Lubomír Kylián
Jarmila Kyliánová
Ivo Kylián
Lubomír Kylián ml.
Michaela Jančová
Natálka Jančová
Ženy z Ježova
Mužský sbor z Kyjova
Cimbálová muzika Jury Petrů
Autoři:
Milan Pokorák, Jiří Petrů
Pořadem provází: Milan Pokorák
- 22 -
- 23 -
KDYŽ KŘÍDLOVKA
ZPÍVÁ
Přehlídka dechových hudeb
Čtvrtek 13. srpna
Letní kino 20:30 – 22:00 h
Devatenáctý ročník Slováckého roku zahájí již tradičně
ve čtvrtek 13.8.2015 ve 20.30 hod. dechové hudby
našeho regionu. Dechová hudba nás provází na mnoha
folklorních a národopisných slavnostech. Snad i v tomto
ročníku navodí tu správnou atmosféru všem účastníkům
dalších pořadů. Dechové hudby Vacenovjáci, Ištvánci,
Mistříňanka a Žadovjáci jsou známé nejen našim, ale
i zahraničním posluchačům, pro které bude snad i tento
ročník Slováckého roku nezapomenutelnou událostí.
Účinkují:
Dechová hudba Vacenovjáci
Dechová hudba Ištvánci
Dechová hudba Mistříňanka
Dechová hudba Žadovjáci
Autor:
Ladislav Svoboda
Průvodní slovo: Eva Nevřivá
VITAJTE V KYJOVĚ
Koncert Mladé muziky ze Šardic
Pátek 14. srpna
Masarykovo náměstí 15:30 – 16:30 h
Dechový orchestr Mladá muzika Šardice byl založen
v roce 1980. V jeho čele se vystřídalo několik vedoucích
a dirigentů, za všechny jmenujme Josefa Ištvánka. V říjnu
r. 2006 se taktovky ujal učitel hudby, absolvent kroměřížské
konzervatoře Roman Kohoutek. Soubor se pravidelně
zúčastňuje soutěží v ČR i v zahraničí. V roce 2007 získal
orchestr 1. místo v celostátní soutěži ZUŠ v Litvínově.
Stejné ocenění přivezli jeho členové v roce 2013 z celostátní
soutěže ZUŠ v Letovicích. Úspěchy sklidil i na hudebním
festivalu Čermákovo Vysoké Mýto. Soubor zde získal
1. místo v letech 2011 a 2013. Oceněni byli i jednotlivci
za mimořádné sólové výkony. Mladá muzika měla již
také mnohokrát příležitost šířit slávu moravských muzik
v zahraničí.
Roman Kohoutek, kapelník
Autor: Petr Petrů
- 24 -
- 25 -
ZAHÁJENÍ
SLOVÁCKÉHO ROKU
2015 A STAVĚNÍ MÁJE
Pátek 14. srpna
Masarykovo náměstí 17:00 – 19:00 h
Slovácký rok otvírají fanfáry trubačů Dechové hudby
Žadovjáci a slavnostním slovem z arkýře starobylé městské
radnice zahajuje starosta města Kyjova. Z hrdel více než
sedmdesáti zpěváků z několika mužských sborů z Kyjovska
zaznívá symbolická píseň „Ej Kyjove, Kyjove, máš ty, co
ti druzí ne“. Na náměstí vstupuje průvod všech generací
obyvatel obce Bukovany, ustrojených v krojích. Muži hrdě
pějí: „Bukovanští švarní chlapci voze strojte“ a koňským
potahem přivážejí až 40 metrů dlouhý máj. Ten pak
ručně, pomocí žebříků a dřevěných tyčí, vztyčují uprostřed
náměstí. Máj je symbolem slavností a po tři dny na jeho
zeleném vršku ozdobeném pestrými papírovými růžemi
vysoko nad městem vlají barevné pentle a turecký šátek.
Stavění máje patří ke starobylým zvykům oslavy jara
a nového hospodářského roku. Chasa poslední den v dubnu
staví máj na návsi a pak ho po celý měsíc pečlivě střeží, aby
jej přespolní neukradli…
Účinkují:
Autoři:
Občané obce Bukovany – stavění máje
Mužský sbor z Kyjova
Mužský sbor ze Svatobořic-Mistřína
Mužský sbor z Vracova
Ženský sbor z Bukovan
Dechová hudba Žadovjáci
Milan Pokorák, Jiří Pelikán
KLENOTY SESBÍRANÉ
Pátek 14. srpna
Letní kino 20:00 – 22:30 h
Co je klenotnice?
Klenotnice je prostor, ve kterém shromažďujeme klenoty.
V našem případě je Klenotnice pořad, ve kterém Ti, milý
diváku, představujeme naše klenoty. Ukazujeme Ti,
milý posluchači, to, o čem jsme přesvědčeni, že je u nás
na Kyjovsku a Ždánicku nejlepší. V „klasické“(rozuměj
tradiční) Klenotnici na minulých Slováckých rocích
vystupovali vždy ti nejlepší, nejzajímavější, mladí i ti více
zkušení interpreti a nabízeli to nejlepší, co v nich bylo.
Také letos Ti, milý diváku a posluchači, chceme nabídnout
to nejlepší. Letošní Klenotnice bude „klasická“, ale přece
jenom i trochu jiná. V roce 2015 si totiž připomínáme
150. výročí narození významné etnografky a sběratelky
lidových písní Františky Kyselkové. Proto bude v letošní
Klenotnici více akcentováno její sběratelské dílo a také
sběratelské počiny dalších zapisovatelů a sběratelů lidových
písní a tanců, kteří působili v naší oblasti.
Kdo máš srdce a duši otevřenou, slyš a viz.
Účinkují:
Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova
Varmužova cimbálová muzika
ze Svatobořic-Mistřína
Cimbálová muzika Hradisko ze Ždánic
Cimbálová muzika Friška z Kyjova
Cimbálová muzika z Milotic
Cimbálová muzika Dukát z Kyjova
Gajdošská muzika z Vacenovic
Běťákova hudecká muzika
Slovácký soubor z Kyjova
Slovácký krúžek ze Svatobořic-Mistřína
Slovácký soubor Pajtáši z Kyjova
Folklorní soubor Salajka z Dambořic
Ženský sbor Tetky z Kyjova
Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic
Ženský sbor Děvčata z Dambořic
Mužský sbor z Kyjova
Mužský sbor z Dambořic
Mužský sbor z Žarošic
Autor:
Josef Varmuža
Moderátor: Helena Hájková
- 26 -
- 27 -
MINORITY REPORT
Pátrání po stopách kultury etnických menšin
na Kyjovsku
Pátek 14. srpna
Letní kino 23:00 – 00:30 h
Stejně tak jako v jiných regionech i na Kyjovsku najdeme
zřetelné stopy etnických menšin z minulosti i současnosti.
Jak je to ale s jejich kulturou? Udržely, či udržují si své
tradice, svou kulturu nebo se kulturně začlenily? K jakým
závěrům došlo pseudo-akademické kolegium? Proč musí
slavní kolegové vypomáhat svým příbuzným z Kyjovska
na Slováckém roku? Sahají kulturní kořeny Kyjovska až
do pravěku? Umí rabín létat? Tyto a mnohé další otázky se
vám pokusíme zodpovědět v našem kulturně-vzdělávacím
programu s odborným seminářem, v programu plném
nádherné hudby v podání vynikajících interpretů.
Účinkují: Romská cimbálová muzika Milana Horvátha
s tanečním a pěveckým souborem
Klezmer kapela Létající rabín
Balkánská dechovka ze Šardic
Sídlištní soubor Zastadioňáček
Pseudo-akademické kolegium
a další
Autoři:
Michael Strýček a Pavel Růžička
LIDOVÝ JARMAK
Sobota 15. srpna
Masarykovo náměstí 8:00 – 18:00 h
V Kyjově na rynku
zase veselo je.
Ženské se scházajú,
klevetit se bude.
Lidový“ jarmak“ býval a dodnes je především společenská
událost, při které se setkáváme, abychom si popovídali
při pohárku vína, medoviny nebo korbele piva. Ochutnáme
přitom krajové speciality, jako jsou například koláčky
s tvarohem, bramborové placky s povidly a mákem,
zvané u nás laty, pocukrované trdelníky, chléb s čerstvě
stloukaným máslem, necháme se zlákat na slovenské sýrové
korbáčky a navrch dáme třeba kvašenou okurku. Ze všech
stran působí různé vjemy na naše smysly. Najednou nás
popadne chuť nakupovat, vždyť je tu tolik různých lákadel,
tolik krásného zboží. Uvědomíme si citlivě propojené
tradiční řemeslo a moderní ruční výrobu naší doby.
Některé věci, které kupovaly naše babičky už na dnešním
„jarmaku“ nenajdeme. Například kolo od vozu, domácí
zvířata nebo třeba hliněné kuličky. Naopak březové metle,
košíky, dřevěné hrábě, to je zboží, které jde na dračku.
Dodnes jsou oblíbeny hrníčky bucláky nebo ty s puntíky,
které známe z pohádek, užitečný je kameninový hrnec na
zelí nebo kvašáky, příjemně nám zavoní sušené bylinky
a květinové vazby, nesmíme zapomenout na sladké
perníkové srdce, které každého potěší. Milovníky
moderního umění okouzlí křehké skleněné drobnosti,
výrobky z kůže, kamenů a různé šperky lahodící oku.
A najednou vedle nás stojí cikánečka, která nám hádá
z dlaně, támhle se dva tahají o kozu, kousek dál padla facka,
nedaleko se naparuje silák Jura. Dříve skutečnost, dnes
příjemné divadlo. K tomu nám hraje cimbálová muzika,
z pódia zní zpěv, červené sukně se roztáčejí v rytmu tance.
Všude je veselo, živo, ozývá se smích a panuje dobrá nálada.
Vstupte prosím, lidový „jarmak“ se otevírá i pro vás.
Účinkují:
Ženský sbor Tragačnice
Klimentek Osvětimany
Přípravka Slováckého souboru Kyjov
Chasa ze Ždánic
Cimbálová muzika Babí Lom
Oškoruška Vacenovice
Vyslúžilci z Kyjova
Dúbrava Dubňany
Národopisný soubor Źdáničan
Vracovjan Vracov
Sobuláček Sobůlky
Pajtáši Slováckého souboru Kyjov
Púpavěnka Žádovice
Lipina Vracov
Děcka ze Skoronic
- 28 -
- 29 -
ODKÁĎ SI?
Součást Lidového jarmaku
Lidové divadlo
Sobota 15. srpna
Nádvoří radnice 9:30 – 10:30 h
Máte rádi humor a chcete se s chutí zasmát? Pak neváhejte
a navštivte lidové divadlo - přehlídku humorných scének
a vtipných příběhů. Uvidíte krátké perličky ze života sborů
a souborů, předvedené s chutí a jadrným humorem.
Účinkují: Ženský sbor Tragačnice
Hochy z Hýsel
Slovácký krúžek Mistřín
Habřéci z Lovčic
Autoři:
Irena Trutmanová, Václav Stix,
Dušan Janovský
SELSKÝ DVŮR
Mozaika tradičních plodů a pokrmů Slovácka
Sobota 15. srpna
Areál Pod Kaštany, 8:00 – 13:00 h
Krajina Slovácka je rozkvetlou zahradou, která odnepaměti
dává svým obyvatelům vše, co potřebují k životu.
Důvtipem a staletými zkušenostmi lidí, žijícími v těsném
sepětí se svou krajinou, vznikaly v průběhu času jedinečné
místní pokrmy, které nesou nezaměnitelnou chuť svého
kraje. Selský dvůr je oživenou expozicí popisující vznik
tradičních místních pokrmů a jejich cestu z pole až
na stůl. Návštěvníci zde mohou sledovat vznik produktů
od vypěstování základních surovin přes jejich tradiční
zpracování až po vlastní kuchyňskou přípravu krajových
specialit, které donedávna byly (a mnohé dodnes jsou)
běžnou součástí jídelníčku lidí na Kyjovsku. Navíc mají
jedinečnou možnost kontaktovat přímo výrobce specialit,
nositele tradice. Cílem pořadu je ukázat dřívější úzký
vztah lidí k přírodě a krajině, v níž odmala žili, která jim
byla zdrojem všeho potřebného k životu a formovala tak
nejen pestrost a bohatství jejich jídelníčku, ale měla taktéž
zásadní vliv na lidovou kulturu dané oblasti. V Selském
dvoře je připravena expozice zemědělského nářadí, strojů
na zpracování zemědělských produktů a zejména pak je zde
možné vidět ukázky tradiční kuchyňské přípravy mnoha
slováckých specialit, včetně jejich ochutnávky. Děti si
mohou vyzkoušet různé tradiční postupy a činnosti, jako
jsou mlácení a fukarování obilí, mletí na mlýncích, výrobu
zemědělského nářadí. Expozice je doplněna vystoupeními
folklórních skupin Kyjovska, zaměřenými na tradiční
činnosti a obřady spojené se dvěma opěvovanými Božími
dary – chlebem a vínem.
Účinkují:
Dětský soubor Oskoruška Vacenovice
Dětský soubor Púpavěnka Žádovice
Dětský soubor Skoronice
Dětský soubor Potůček Hovorany
Dětský soubor Dúbravěnka Dubňany
Vacenovský mužský sbor Od lip
Mužský sbor Sobůlky
Mužský sbor Milotice
Folklórní soubor Marýnka z Vracova
Vacenovská cimbálová muzika
Mladá cimbálová muzika Oskoruška z Vacenovic a nositelé
tradičních výrobních postupů gastronomických produktů
kyjovského Dolňácka
Autor:
Miroslav Blahušek
Spolupráce: Národopisná společnost Vacenovice, o. s., Muzeum
Vacenovice
- 30 -
- 31 -
TEČE VODA,
VODĚNKA
Pořad dětských souborů
Sobota 15. srpna.
Městský park 9:00 – 11:30 h
Teče voda, vodička z hráze do rybníčka,
teče voda, vodička z hráze dolů.
Říká se, že voda je kolébkou života. Voda je tajemný
živel, který provází člověka od nepaměti. Od narození
do smrti… Od jara do zimy… A hlavně děti láká
k rošťárnám i každodenním hrám. Na vodníky, na husičky,
na mlynáře… Stejně tak jako skotačení ve sněhu nebo jen
radostné skákání do kaluží…
Účinkují: Dětský folklorní soubor Kyjovánek I Kyjov
Dětský folklorní soubor Kyjovánek II Kyjov
Dětský folklorní soubor Salajenka Dambořice
Dětský folklorní soubor Dúbravěnka Dubňany
Dětský folklorní soubor Trnaveček Milotice
Dětský folklorní soubor Nenkovjánek
Nenkovice
Dětský folklorní soubor Ratíškovice Ratíškovice
Dětský folklorní soubor Krušpánek SvatobořiceMistřín
Dětský folklorní soubor Lipinka Vracov
Dětský folklorní soubor Ždáničánek Ždánice
Autorka: Blažena Sedlářová
HODY, MILÉ HODY
Přehlídka krojů Kyjovska a Ždánicka
Sobota 15. srpna
Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie
10:00 – 11:00 h
Lidový kroj – klenot vytvořený rukama prostých
moravských lidí, zdokonalovaný po mnoho desítek let až
do dneška. Vyšívaný s láskou k člověku a našemu rodnému
kraji – malebnému Slovácku. Zrcadlí se v něm radost
ze života, veselá písnička, živý tanec…Již odedávna zajímal
také básníky a malíře, kteří ho s oblibou opěvovali ve svých
dílech. Je to tak – kroje Kyjovska patří k nejkrásnějším
na světě. I vy máte možnost obdivovat tuto nádhernou
paletu barev a rozmanitosti v přehlídce hodových,
dožínkových, ale i obnovených krojů. S hrdostí v srdci
vám je předvedou mladí i starší zástupci obcí Kyjovska
a Ždánicka.
Doprovází:
Autoři:
Průvodní slovo:
Inspice:
Cimbálová muzika Pavla Růžičky
Jaroslav Slovák, Ivo Šimeček
Petra Vaculíková
Miluše Slováková, Josef Chytil
- 32 -
- 33 -
SVATOBOŘÁCI
Koncert dechové hudby
Sobota 15. srpna
Masarykovo náměstí 13:00 – 14:00 h
DH Svatobořáci byla založena v roce 2010. Mladých
muzikantů se na počátku ujali zkušenější matadoři
z Mistříňanky, především její bývalý kapelník Antonín
Pavluš. Už v roce 2012 získala kapela na dvou prestižních
mezinárodních festivalech v Pezinku a v Praze ta nejvyšší
ocenění. V současné době patnáctičlenné kapele vypomáhá
hudební skladatel a učitel ZUŠ Kyjov pan Miloslav
Procházka. Kapelníkem je Přemysl Doležal a uměleckým
vedoucím Erik Gongala.
Přemysl Doležal, kapelník
Autor: Ladislav Svoboda
KROJOVANÝ PRŮVOD
Obce Kyjovska a Ždánicka
Sobota 15. srpna
Komenského ulice – Masarykovo náměstí
14:00 – 16:00 h
Až čtyřicet šest obcí a měst projde královským městem
Kyjovem jako ukázka pestrých barev mladické krásy,
rozmanitých krojových součástí a bohatýrské pyšnosti.
S hrudí nadýmající se hrdostí reprezentovat svou dědinu,
město, svůj kraj, svůj region a taky sebe. Ukázat těm
za „čárou“, my máme kroj, jsme na něj všichni pyšní, my
nevíme o pánu žádném, hrdě projdeme Kyjovem a vesele
na poli padnem.
Podpora obcí, měst, samospráv, dobrovolníků a spolků
umožňuje ukázat nadšení masy milovníků folklóru, ty,
kterým není lhostejná pestrá minulost, její odkaz ani
současný život.
Dú Slováci dú,
celú Komendú.
Všecí v kroji idú,
bohatství a bídu
předvést v průvodu.
Tí co majú štěstí,
dojdú na náměstí.
Ať je taky vidí
řada vzácných hostů
a nadšených lidí.
Autor: Tibor Skalka
- 34 -
- 35 -
ROZTANČENÉ
NÁMĚSTÍ
Sobota 15. srpna
Masarykovo náměstí 16:00 – 18:00 h
Volná vystoupení souborů, sborů, muzik a slováckých
krúžků na kyjovském náměstí. Zde se mohou návštěvníci
slavností přesvědčit, že lidové tradice, tance a písně jsou
stálou součástí našeho života na Moravském Slovácku.
V rámci tohoto pořadu se mohou diváci aktivně připojit
ke zpěvu i tanci. A to je hlavní cíl pořadu. Pozpívání,
potančení, pobesedování, zkrátka setkání s lidmi,
se kterými je nám dobře.
Účinkují:
Autor:
Inspice:
Mužský sbor Šardice
Ženský sbor Voničky ze Šardic
Šardické ženy starší a malé děti
Slovácký krúžek Šardičan
Cimbálová muzika Červenica
Omladina Vacenovice
Dětský soubor Oskoruška Vacenovice
Vacenovská cimbálová muzika
Ženský sbor Marijánky Vacenovice
Mužský sbor z Vacenovic
Mužský sbor Lovčice
Cimbálová muzika Babí lom Stavěšice
Ženský sbor Drmolice Dubňany
Mužský sbor z Dubňan
Cimbálová muzika Důbrava
Mužský sbor Milotice
Ženský sbor Milotice
Mužský sbor Žarošané
Slovácký soubor Mistřín Svatobořice-Mistřín
Podkověnka Svatobořice-Mistřín
Ženský sbor Sobůlky
Mužský sbor z Archlebova
Mužský sbor Strážovice
Mužský sbor Ratíškovice
Ženušky z Ratíškovic
Robky ze séčky Ratíškovice
Mužský sbor Boršov
Slovácký soubor Věteřáci
Mužský sbor Věteřov
Rostislav Marada
David Vašíček, Oldřiška Bimková,
Adéla Maradová
ČÍ JE TO PĚSNIČKA
Pořad o autorství lidových písní, v němž se víc zpívá, než mluví
Sobota 15. srpna
Nádvoří radnice 16:15 – 17:45 h
Pohledy na autorství lidových písní se různí. Jedni jsou blíže
pojetí, že lidová píseň a lidové umění vůbec jsou už spíše jako
konzerva, druzí chápou lidovou kulturu jako živý organismus
a jeho výběžky vidí třeba až v současné tvorbě písničkářů. Jsou
konzervativci, puristé a jsou i zastánci názoru, že vše je v proměně. Jsou ochránci klenotů a jsou otroci dobového vkusu,
jsou skromní anonymové i hrdí autoři. Křehká je hranice mezi
opravdovostí niterné výpovědi a mezi pseudolidovým klišé.
Jsou písně krásné, opravdové a jsou i písně plytké, do omrzení opakující až zneužívající místopisné, vesnické, přírodní,
historické, milostné nebo zemědělské motivy nebo přímo
slovní spojení. Asi každý milovník slováckých pěsniček zná
podlužáckého autora Fanoše Hřebačku – Mikuleckého, rod
Holých, Martina Hrbáče nebo pana rídícího Okénku z Horňácka. Kyjovsko je jedním z regionů, který lidovým uměním,
písničkou a tancem a lidovými zvyky pořád intenzivně žije
a troufám si tvrdit, že právě na Kyjovsku se i v posledním
půlstoletí objevila celá řada nádherných nových písní, které
i za tak krátkou dobu stačily zlidovět. Slovácké soubory nečerpají vždycky pouze ze starých zpěvníků a záznamů, i sběratelská činnost pokračuje. Cimbálové nebo hudecké muziky,
pěvecké sbory, taneční soubory a krúžky mají dnes nejen své
primáše, umělecké vedoucí, choreografy atd., ale také své dramaturgy, sběratele, upravovatele a občas také zprostředkovatele
či dokonce autory písní. Uvedeme alespoň některá jména těch
autorů, jejichž písničky v kyjovském regionu žijí, ať už autor
žije, nebo je na věčnosti, ať už se ke konkrétní písni hlásí, či
nikoli. Vzpomeneme jména jako Josef Blaha, Josef Bimka, Vašek Horák, Jarka Kyněrová, Štěpán Martínek, Jara Měchura,
Kliment Navrátil, Jura Petrů, Pavel Petržela, Jaroslav Smutný,
Josef Varmuža st., Jura Wenzl a další. Ale především – kromě
několika úvah povolaných lidí – zazní řada krásných písní.
Účinkují: Anka Kyliánová
Pavel Petržela
Bohdana Menšíková
Tomáš Petržela
Hana Petrů
Zuzana Petrželová
Barbora Varmužová
Jaroslav Smutný
Luděk Běťák
Josef Varmuža
Jarek Homola
Vašek Horák
Jura Petrů
Ženský sbor Tetky
Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan
Mužský sbor ze Svatobořic
Mužský sbor z Nětčic
Muzika Ludvík, David, Jan a Matěj Běťákovi, Robert Kulísek
a další
Autor:
Ludvík Běťák
- 36 -
- 37 -
VESELO V KYJOVĚ
BÝVALO
Na besedě u cimbálu
Sobota 15. srpna
Letní kino 17:00 – 18:30 h
Město Kyjov se nachází uprostřed regionu etnograficky
pojmenovaného kyjovským Dolňáckem a je tak přirozeným
spádovým centrem, kam lidé jezdí do zaměstnání, ale
setkávají se zde také při nákupech, na úřadech nebo u lékaře.
Příznivci lidového tance mohou již drahnou dobu využít
kromě slavnostních či festivalových příležitostí i cyklu
besed u cimbálu, počínajícího velikonoční, předhodovou,
zástěrkovou nebo vánoční besedou. Mísí se zde nejen folklor
severní a jižní části kyjovského Dolňácka, ale setkáme se
i se zástupci z okolí Ždánic a obcí patřících k Hanáckému
Slovácku. Každý se zdravým furiantstvím, hrdý na to „své“,
vnímající však s větší či menší pokorou hodnoty druhých.
Náš pořad by rád zprostředkoval tuto náladu neustálé
kulturní výměny s poukazem na výjimečnost toho kterého
tance, interpreta nebo skutečnosti vážící se k danému
procesu, abychom i divákovi nepříliš znalému poměrů
dokázali oprávněnost pokračování textu písně v názvu
pořadu … veselo v Kyjově bude.
POD JAVOREM,
POD ZELENÝM
Sobota 15. srpna
Městský park 18:00 – 19:30 h
Není nic lepší jak v sobotu, když se sejdou ženské a mužské
sbory, nejen pod jedním javorem, ale pod mnoha letitými
stromy Městského parku. Tak, jak se dříve chodívalo
a zpívalo po dědině, chci v několika zastaveních přivést
sbory společně s diváky až na místo setkání v hledišti
parku. Tam se představí asi 250 účinkujících z 15 sborů,
někteří se svými sólisty a hudci.
Čisté tóny bude sledovat moderátor: Jožka Varmuža.
Účinkují: Mužský sbor Milotice
Mužský sbor Ždánice
Mužský sbor Lovčice
Mužský sbor Sobůlky
Mužský sbor Kyjov
Mužský sbor Vracov
Mužský sbor Želetice
Mužský sbor Vacenovice
Autor:
Účinkují: Chasa z Bohuslavic
Folklorní soubor Šotyš z Milotic
Národopisný soubor Dúbrava z Dubňan
Omladina z Vacenovic
Salajka Dambořice
Slovácký soubor Kyjov
Tanečníci souborů Lúčka a Slovácký krúžek
Svatobořice-Mistřín
a doprovodné cimbálové muziky
Autor:
Jiří Martykán
Jaroslav Homola
Ženský sbor Bukovany
Ženský sbor Dambořice
Ženský sbor Svatobořice-Mistřín
Ženský sbor Tragačnice Kyjov
Ženský sbor Sboreček z Dubňan
Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic
Ženský sbor Ženičky ze Ždánic
- 38 -
- 39 -
DYCKY TAK BÝVALO,
AJ MOSÍ BYT
Dědictví otců
Sobota 15. srpna
Letní kino 20:00 – 22:30 h
Rok 2015. Žijeme v podivuhodné době, která se vyznačuje
zmateným mediálním obrazem zisků i dluhů, dokonalé
techniky a jejího ještě dokonalejšího zneužívání, tvorby
bohatství a tudíž i bídy. Přitom máme na dosah bohatství,
které je nejen na Kyjovsku neseno generační pamětí
po staletí. Tento pořad by chtěl ukázat část toho, co už není
součástí našeho každodenního života, ale co stále, jako páté
roční období, plave nad námi, není určováno naším časem
a snáší nám rok co rok zvuky zvonů, podkov nebo cimbálu.
Člověk moderní doby, zpupně tvrdící, že trh a věda všecko
vyřeší, si ani nevšiml, že se mu vymkly z rukou a že je
tak vystřelen na úsečku času, po níž se řítí vpřed svému
konci. Člověk našeho Kyjovska, slavící Slovácký rok, však
ví, že naši předkové se snažili jít po spirále, na níž během
liturgického a hospodářského roku vytvořili body, u nichž
se zastavovali, a jejich oslavou i opakováním si podmanili
přírodní čas: Vánoce, fašank, Velikonoce, jízda králů,
dožínky, vinobraní, hody. Svoji vyměřenou životní dobu tak
učinili nejen snesitelnou, ale dokonce přitažlivou: odcházeli
s vědomím, že dědictví otců mají komu předat. Tento pořad
se s pokorou snaží na dědictví otců navázat. Uvidíte v něm
jeho fragmenty, které přežily nemoci, hladomory, požáry
a války: obyčeje a zvyky, rituály i obřady. Předvedené se
sveřepě koncentrovanou energií nadšenců, kteří si svůj
život nedovedou představit bez kroje a písniček. Vytvořené
lidmi, kteří jsou obdařeni rozumem a svobodnou vůlí, ale
i duší, která jediná je schopna v člověku vyvolat touhu
po imaginaci a realizovat potřebu předvádět ji – tak se
vyvíjel fenomén lidového umění. Představí se vám, milí
diváci, nositelé tradic ze všech koutů Kyjovska, kteří ve své
mysli denně cifrují na laně, nataženém mezi minulostí
a budoucností. Dycky tak bývalo, aj tak mosí byt, káže
nám Slovácký rok, posel roku 2019.
Účinkují: Ženský sbor Marijánky Vacenovice a rodina
Mikulčíkova
Marýnka, cimbálová muzika a mužský sbor
Vracov

Slovácký krúžek Šardičan a cimbálová muzika
Červenica Šardice
Drmolice, mužský sbor a cimbálová muzika
Dúbrava Dubňany
Děcka ze Skoronic
Národopisný soubor Kosteláci Kostelec
Mužský sbor Kyjov
Slovácký soubor Kyjov
Ženský sbor Tetky z Kyjova
Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan
Mužský sbor Ratíškovice
Rodinná muzika Jury Petrů
Oldřich Krejčí
Luděk Běťák
Rodinná muzika Josefa Pavluše
další sólisté a skupiny z Kyjovska
Autoři:
Spolupráce na pořadu:
Scénář a moderování:
Režie:
Josef Holcman a Břetislav Rychlík
Zdeněk Langášek, Antonín Vrba
Josef Holcman a Břetislav Rychlík
Břetislav Rychlík
- 40 -
- 41 -
PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ
Sobota 15. srpna
Městský park 23:00 – 00:30 h
Přísady:
- Orchestr lidových nástrojů
- Taneční divadlo
- Lidoví vypravěči
- Nápad
- Humor
- Trocha strachu a hodně odvahy
Neděle 16. srpna
Masarykovo náměstí 9:00 – 10:15 h
Sesbírejte historky ze života od kamarádů, osobností
a známých z širokého okolí. Něco nechte původního, něco
zcenzurujte a něco si přimyslete. Přesvědčte vypravěče, aby
si stoupli na podium a výsledný tvar reprodukovali. Všem
nezapomeňte tvrdit, že podobnost s reálnými postavami
je čistě náhodná. Uprostřed probdělé noci vymyslete
témata tanečních čísel jako: „Co se stalo při čekání
na Mikuláša, Pobůchaný, Drbny apod.“ Dlouho otravujte
výtečné choreografy, aby pak ty vaše rozjívenosti převedli
do tanečního tvaru. Zavřete oči a představte si kapelu
z muzikantů srdcařů, kteří hrají jak z partesu a nebojí se
experimentovat. Otevřete oči a všem telefonicky oznamte,
že v půlce srpna hrají v Kyjově. Nyní nezbývá než 14 měsíců
všecko opečovávat a postupně přivést k varu.
Podávejte na prudko všem, kteří stráví pořad na pomezí
žánrů a umějí se po chuti zasmát, a to aj sami sobě.
Autorský tým
Hrají:
SETKÁNÍ MLADÝCH
CIMBÁLOVÝCH
MUZIK
Miloň band pod vedením Luboše Graffe
Cimbálová muzika Friška
Tančí a zpívají: MaTýSek – malá taneční skupina
Kyjov
Folklórní soubor Salajka Dambořice
Občas Vlkoš
Slovem provází: Autoři a lidoví vypravěči
Inspice:
Terezia Gabrhelová a Zdena Matulová
Hudební dramaturgie:
Petr Gablas
Odborná spolupráce:
David Pavlíček
Dramaturgie, scénář, režie: Ladik Šimeček
Přichystali jsme pro vás koncert nebo, chcete-li, přehlídku
dětských cimbálových muzik z Kyjovska. Je dobře, že
právě na Kyjovsku je tolik mladých muzikantů. A jakých!
Pravidelně jsou oceňováni na celostátních soutěžích.
A věřte, že právem. Když si stoupnou a začnou hrát, může
vás i mrazit v zádech. Tito muzikanti se s ničím moc
nemazlí, hrají naplno, beze známek ostychu či strachu.
Jsou to zkrátka hudci, pištci, furianti jak se patří. Každá
z muzik je silně ovlivněna svými učiteli a vedoucími a nese
v sobě rukopis jejich práce. Bude jistě zajímavé nejen
srovnání jednotlivých sólistů a muzikantů, jihokyjovských
a severokyjovských písniček, ale právě i osobitých stylů
těchto muzik. Je snad příliš smělé mluvit o stylu či školách,
ale vězte, že tak, jako se liší dospělé muziky, i na jejich
nástupcích můžete pozorovat silný vliv jejich pedagogů
a vzorů.
Nejen pro hudební znalce místních regionálních muzik je
však určen tento pořad. Zveme srdečně vás všechny, kteří
si chcete přijít poslechnout pěknou písničku a příjemně se
naladit na závěrečný festivalový den.
Účinkují: Cimbálová muzika ZUŠ Kyjov,
vedoucí: Petr Petrů
Cimbálová muzika ZUŠ Dubňany,
vedoucí: Pavel Varmuža, Marie Ostřížková
Cimbálová muzika Kyjovánek,
vedoucí: Antonín Horehleď
Dětská cimbálová muzika Osvětimany,
vedoucí: Jakub Špalek
Autor:
Jiří Petrů ml.
- 42 -
- 43 -
JÍZDA KRÁLŮ
Neděle 16. srpna
Masarykovo náměstí a ulice Kyjova 10:30 – 13:30 h
Pro dnešní generaci, která slaví už devatenáctý Slovácký rok, je
jízda králů jedním z posledních fragmentů, připomínajících,
že až do šedesátých let minulého století se na každodenním
životě Kyjova a okolních vesnic podílel také selský stav, dnes
už prakticky neexistující. Stav, který vytvářel zvyky, obyčeje
a tradice, jež byly na Slováckém roku letos předvedeny.
Stav, jehož činnost a práce byla závislá zejména na jednom
ušlechtilém zvířeti - na koni. To, že jich dnes pětadvacet
přivede do Kyjova skoronská chasa, je malým zázrakem,
protože koně a s nimi i jízda králů, jejíž původ sahá až do dob
předkřesťanských, byli častokrát na pokraji zániku. Naposledy
koncem oněch šedesátých let, kdy ve Skoronicích nezůstal
jediný kůň. Přesto jízda králů dál prochází staletími a v její
historii můžeme vypozorovat, že z každého období i ze všech
událostí jižní Moravy si vzala to, co ji pak ovlivnilo a formovalo
až do dnešní podoby. Pokud jde o její vznik, tak s určitostí
můžeme tvrdit jediné, že nevíme, kdy vznikla. Jisté je, že
jízda králů je souzněním koní, jezdců, krojů a vyvolávání.
Takže vznikla tehdy, kdy si první jezdec sedl na koně a jízdu
na něm ozdobil barvami a zvuky. Podle vědců, historiků
i umělců, kteří se jízdou králů zabývali, mohlo v jejích
počátcích jít o prosebné průvody, hledání krále, útěk krále
a podobné motivy. Dokázáno však je, že ještě před sto lety
pasáci ve Skoronicích hlídali koně na pastvě hlavně v noci.
Ráno skočili na koně, a kdo byl v dědině první, byl králem.
Na závěr jarní pastvy se oblekli do krojů a na koních objeli
domy těch hospodářů, jejichž koně pásli a žádali od nich
výslužku. Tato skutečnost je jedním z motivů vyvolávání.
Jízda králů je pro diváky možná proto přitažlivá, že o ní víme
tak málo. Nevíme, kdy a proč vznikla, kdo a v jaké podobě
ji vytvořil a kdo a proč ji zakazoval. Víme však, že o to silněji
vystupují v její dnešní podobě do popředí emoce, vyvolávané
pohybem koní a jezdců, tóny jejich vyvolávání a barvami
krojů i ozdob. Tento celek, jehož součástí jste i vy, milí diváci,
dává jízdě králů dnešní podobu i poslání: ctít dědictví těch,
kteří tu žili před námi, což nám může pomoci orientovat se
v dnešním hodně virtuálním světě, v němž duchovní odkaz
předků je, byť nevědomky, přehlížen.
Účinkuje:
Připravilo:
Autoři:
Režie:
Spolupráce:
Chasa ze Skoronic
Kulturní a vlastivědné sdružení Skoronice
Josef Holcman, Marie Holcmanová
Marie Holcmanová
Zdeněk Langášek
JANOVY PAŠIJE
Umučení Ježíše Krista v lidové písni
Neděle 16. srpna
Kaple sv. Jana Kalasanského - Gymnazijní kaple
11:00 – 12:00 h
Pašije, zprávy evangelistů o utrpení a smrti Ježíše Krista,
předčítané nebo prozpěvované, jsou stěžejní částí Svatého
týdne v rámci Velkopátečních obřadů. Mnozí hudební
autoři použili pašijový text ke zpracování v podobě
výpravné či dramatické, a to formou kantáty nebo oratoria.
Pašijové písně zapsané v Bartošových sbírkách jsou v této
verzi stylizovány do formy „lidového oratoria„ s využitím
sólového i sborového zpěvu za doprovodu cimbálové
muziky.
Účinkují:
Autor:
Varmužova cimbálová muzika
Amatores musicae antiquae
Petr Varmuža
- 44 -
- 45 -
TANEC NA HRANĚ
O verbuňku včerejším a dnešním
Neděle 16. srpna
Městský park 13:30 – 14:45 h
Verbuňk je tanec. Verbuňk je fenomén. Na tom má velkou
zásluhu soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku. Ano,
ve verbuňku se soutěží. Verbuňk je chráněn UNESCO coby
nehmotné kulturní dědictví lidstva. Verbuňk je zkoumán
etnology a etnografy. Někdy se zdá, že z přirozeného
prostředí zmizel pod lupu do laboratoře. A přece se tančí dál
bez ohledu na to, jak je verbuňk definován na oficiálním
papíře. Kdo koho ovlivňuje víc? Instituce tanec nebo
naopak? Přijďte se podívat, uvidíte výkony na hraně! Tanec?
Sport? Choreografie? Improvizace? Uvidíte… od každého
trochu.
Účinkují:
Cimbálová muzika Pavla Růžičky
Cimbálová muzika z Milotic
Tanečníci z Kyjovska a Ždánicka
Autor:
Martin Jelínek
Moderátoři: Jana Polášková a Martin Jelínek
GIPSY FIRE
PAVEL ŠPORCL
A GIPSY WAY ENSEMBLE
Neděle 16. srpna
Letní kino 15:00 – 16:30 h
Překvapením a netradičním počinem letošního Slováckého
roku je pořad Gipsy Fire Pavla Šporcla a jeho cikánské
cimbálové kapely Gipsy Way Ensemble. Tematicky
sice úplně nezapadá do našeho regionu ani slováckého
folkloru, ale zcela jistě obohatí program brilantní hrou
na housle, vůdčí nástroj cimbálových muzik. Program
Gipsy Fire navazuje na stejnojmennou desku, kterou
v roce 2014 vydalo hudební vydavatelství Supraphon. Je
pokračováním velmi zdařilého prvního programu Pavla
Šporcla s cikánskou tématikou: Gipsy Way. Spojuje velké
mistrovství s temperamentem a cikánskou vroucí krví.
Na rozdíl od prvotiny Gipsy Way, nový projekt výrazněji
sází na nevšední technickou vybavenost a osobitost
primáše Pavla Šporcla. Ten se v programu představuje
také jako autor hudby, mj. i titulní skladby Gipsy Fire.
S cikánskou cimbálovou kapelou Pavel Šporcl odehrál víc
než 250 koncertů v nejrůznějších zemích světa včetně Číny,
provedl úspěšná turné, v rámci nichž třikrát zcela vyprodal
legendární pražskou Lucernu: v roce 2009 - Gipsy Way,
v roce 2011 Gipsy Way Orchestral, v roce 2014 Gipsy Fire.
Z koncertu Gipsy Fire konaného v Lucerně byl Českou
televizí pořízen a odvysílán záznam v květnu 2015. CD
Gipsy Way z roku 2008 i CD Gipsy Fire z roku 2015 byla
za prodej oceněna Platinovou deskou Supraphonu.
Věříme, že pro návštěvníky se toto vystoupení stane
opravdovou lahůdkou letošního programu.
Autor: Petr Petrů
foto: Lenka Hatašová
- 46 -
- 47 -
KÁCENÍ MÁJE
A UKONČENÍ
SLOVÁCKÉHO ROKU
2015
Neděle 16. srpna
Masarykovo náměstí 17:00 – 19:00 h
Poslední květnový den se podle starých zvyklostí kácením
máje uzavírají májové slavnosti, a proto je také kácení
máje spolu se závěrečným slovem starosty města Kyjova
symbolickým ukončením Slováckého roku v Kyjově.
Účinkují: Občané obce Bukovany – kácení máje
Mužský sbor z Kyjova
Mužský sbor z Milotic
Mužský sbor z Vacenovic
Mužský sbor ze Ždánic
Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan
Ženský sbor z Bukovan
Dechová hudba Žadovjáci
Autoři:
Jiří Pelikán, Milan Pokorák
Městské kulturní středisko Kyjov
Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov
tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624
[email protected]
Informační centrum města Kyjova
Svatoborská 26, 697 01 Kyjov
tel.: +420 518 323 484, GSM: +420 602 155 679
[email protected]
www.dum-kultury-kyjov.cz
www.ickyjov.cz
www.mestokyjov.cz
www.slovackyrok.cz
XIX. SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ 13.-16.8.2015
ŠTÁB SLOVÁCKÉHO
ROKU 2015
František Lukl – starosta města, prezident festivalu
Ladislav Pavluš – ředitel festivalu
Jiří Petrů – předseda programové rady
Zdeněk Langášek – tajemník programové rady
Milan Pokorák
Ilona Slaninová
Jana Truschingerová
Oldřich Talaš
Filip Zdražil
PROGRAMOVÁ RADA
SLOVÁCKÉHO ROKU
2015
Předseda:
Jiří Petrů
Členové:
Zdeněk Langášek
Ludvík Běťák
Miroslav Blahušek
Josef Holcman
Marie Holcmanová
Jaroslav Homola
Dušan Janovský
Martin Jelínek
Rostislav Marada
Jiří Martykán
Andrea Něničková
Ladislav Pavluš
Jiří Pelikán
Jiří Petrů ml.
Petr Petrů
Milan Pokorák
Břetislav Rychlík
Blažena Sedlářová
Tibor Skalka
Jaroslav Slovák
Václav Stix
Michael Strýček
Ladislav Svoboda
Ivo Šimeček
Ladik Šimeček
Jana Truschingerová
Irena Trutmanová
Josef Varmuža
Petr Varmuža
LEGENDA
4
MSMčMMSMřM
MSMM
MSMMM
MSMěM
MSMM
MSMMM
MSMěM
MSMMMňM
MSMMůMřat
2
5
3
8
1
9
6
7
GENERÁLNÍ PARTNER
DĚKUJEME
VŠEM FIRMÁM
A INSTITUCÍM
ZA PODPORU
SLOVÁCKÉHO ROKU
2015
MĚSTO KYJOV
GENERÁLNÍ PARTNER
GENERÁLNÍ PARTNER
HLAVNÍ PARTNER
LEHKOST POTŘEBUJE SKLO.
Lehké, stabilní, ekologické. Vylehčené sklo má silné
argumenty, pokud jde o ochranu životního prostředí. Vylehčené
sklo snižuje spotřebu energie, surovin a také tvorbu emisí CO2.
Stabilita a pevnost zůstávají zachovány. Stejně jako všechny
ekologické přednosti skla. Lehkost potřebuje sklo – a vylehčené
sklo potřebuje Vetropack.
Vetropack Moravia Glass, akciová společnost
CZ-697 01 Kyjov, Tel.: +420 518 733 111, www.vetropack.cz
• silniční stavby •
• inženýrské stavby •
• mostní stavby •
• železniční stavby •
• pozemní stavby •
• stavby sportovišť •
• speciální povrchy •
• skládky odpadů •
SWIETELSKY stavební s.r.o., oblast Hodonín
Brněnská 42, 695 01 Hodonín, tel.: 518 307 451
[email protected] , www.swietelsky.cz
HLAVNÍ PARTNER
HLAVNÍ PARTNER
Teplárna Kyjov, a.s.
hlavní stavební výroba
stavební řemesla a služby
inženýrská a obchodní činnost
doprava a mechanizace
výstavba a prodej bytů
www.msos.cz
HLAVNÍ PARTNER
VÝZNAMNÝ PARTNER
„II na malé součástce závisí
chod velkého mechanismu“
Za Humny 3301, Kyjov
[email protected]
www.projectcontrols.cz
NEJVÝHODNĚJŠÍ POJIŠTĚNÍ


osob a domácností
vozidel


odpovědnosti
podnikatelů
www.kkbroker.com
VÝZNAMNÝ PARTNER
PARTNER
PARTNER
MEDIÁLNÍ PARTNER
AKCI PODPOŘILY TAKÉ TYTO FIRMY
www.slovackyrok.cz
Vydalo: Město Kyjov a Městské kulturní středisko Kyjov
Redakce: Štáb Slováckého roku 2015
DTP a tisk: A studio group, spol. s r. o.
Cena: 20 Kč
Náklad: 1.000 ks