HRADNÍ KAPLE NA HASIšTE]NĚ

HRA DY
čISKÉ
Ho s[\ERo7'Á
PÁ DL ]
Moý 2a12,s' 2t]7-301
HRADNÍ KAPLE NA HASIšTE]NĚ
Kapelle auf der Burg Hassenstein (Hasištejn)
František Záruba
Ábsúakt: Předlládaá studic se monograficky zabýwi slavcbním vývořm a podobou hrartní kaple nr Hl
siíejnč.Pozorno$ je věnována j době vzniku hradu, klc.ý je v dosiv'dní hera;ie Lladcn do
Pon&ně široL..
ho č'sovéhoroznezí více než sro ler' Ptjvě tato základni oLázkr datace celého hÍadu můžeií po,]robným
uně]eckohisrorickím rozborem zdcjšíhradní kJPle'zoJpotězena - ra je mti: zJti.ná dU ob;ojové hnábi'
r ji*ě tak patií L ncj*rršimu sravebnirrru horizonLu' Řešen)
]'ou i nék!.t. datši oLázb spojenó s dějinami zdejli
kaplc a jeji typologicLé zriuení' srudiun hndnnh kap|L \ ČeLhaťhje dopu*a *
p':'l j".
'"i.l jp.;lt.i.l
"
JiIni Po,nm| iednorlllTá ob;cktu, a to ;ak srlvební p.a.l,"' t"l ; aci;n ,
o!ázk"
'Poje"i.h
""dání ""b"
IungU\ln' \'rpl. \ r]n.l hrJd1iI o JIe.ilu Jld'' Ý ukJ/Ji. j/k. /j.JJniPrn "i''i
Jaln .Iudiu.řl'
Kličová slova: Hasišrejn sevďozápadní Čelry - hradni archneLtura - hradní Lap]e .
Jan Lucemburskí.
I
1.
Hrad
K otázce datace hradu Hasištejna
r pisemn1'cb pr;menech popn e připominá v polovině 14. století. Hned popn'é je to v Ma.
ie<tas C:rotlnr (cÁp' 8' cll. AC ul,88). kde"je hrad uveden jako podmíněně zciziielnj.' ale současně
roku 13+8 měl být již v drženíFridricha ze Šumburka (Bemau 18%' 5a_5\ ed kbón Bal' 77)Í který
,
se po něm něko1ikrát psai ještě roku 1350 a krátce na t'o ze..rlie|(Bemal 789.', 51-52)'r
RoLu 1351 byl
hraci darován v léno Fridrichovi a Bernhardovi ze Sumhurka, pjn ům na Haslirejné
|tdmtež, 52' 2a8).
Z' llkru. )e t téro ]enni ll'riné-.e hrlr:i iiz priou i.rko pini nl H:'ilreine.
ie zieime. ze hral b1'l v lennrm
i |a.rnjcn.j iiž ieiiLh orce. Dále 1e r'registrech papežských desátků Ir roku 1352 wed'ená
.kaple na
Hasištejně, (RDP' 69). Hrad zůstal královským lénem až do počátku 17. století a s každou změnou
}fi.|
!i! gl"o'""ána lenní sm1ouva ft děiinjm hÍadu p;drobněji Bclnalt 1;l8,4a so,.; Secltáček
1923, r3A 138).
V dosar'aclni literatuie je vznik hradu datován poměrně široce, a to v rozpětí více než sta let.
se
Hekr (2006,118) a staršíněmecká vlasrtvěda 1Schnt|t 1908; Ienscber 191),23; podobně i.Y,zssen.
ýein, 1904''l1) Piedpokládaji vznik hradu clokonce již z; PiemysJa orak'rrJ 1., n;!I;&ě měl bí.t hfad
zastaven Václaverrr Il. pánům ze Šumburlra.IBeiz au ('1893,1344' 48) aÁ' kdliček (192],
Bó hlede
ji již vznik hraclu st}ízlivěji v pozdní době l.lády
Jana Lucemburského, a to před."všim na základě pí.
semných zprál' z konce 40' a počátku 50. let 11' stoleti' kdy se hrad objel.uje v několika pramenech.j
F' Á.
,BďlaLl cnuje dle
rukoPnu edicc C' A' Tobiase' Reges.en
ro€
des Hauses
schónburg. Bancl
il (pnnictíl qšelriskem
pod názven Regeslen des Hlusťs schónburg von'urkundlichen Á"r....n a"'.al." t'i'
'".1"t'."
]l']b]: MJ|.krihé FIiJrřh Milcň\kY
Propů|cU]e Fridrichor] zc Šumbr'rka, pánu na Hóištejně' za \ýonanó služ
Dl m(.lo LP lhJ'n . P-Jl' nj mI L, t:en plá\) r" Jo)|\o|;'
"
.Berlau
ciuje dle drážďanskóho rrchiru listiny čísla3241,3245'34,|6,3427'
Ý
.Hradu
1865
se
věnují i drobné Práce (naPi' Krolmus 1sa4i Kouřit s'a').
2.87
obl
1' Hdsištejn.
Abb'
1' Hasserutetn'
Pobkd z bratlnl
oěže k
Blttk auf Pal.x md
palie d kdPle (foto F. ufubd 2008)'
Kaplk aon B Et"rm a s fidch sůd (Foto aon F. zár,ba
jihu ru cebk
2008).
Naproti tomu se D ,4{mclox,á (1972,345-346\ domnívala, že hrad je st arši a pochází již z doby
Václava Il. Své datování odvodila především z tradoveÍé předstar7, že Jan LrrcembursLý téměř hrady
nestavěl a vzhledem k tomu' že je hrad uváděn v Majestx Carolina jako Lrálovský, tak muselo jit lo.
gicky o stavbu Václava Il. Své připsání opřela o slohovou l.omPaÍaci aÍchitektonických člfuJ<ů z hrad.
ní kaple, zvláště konzol a ambitu kláštera v oseku a došla k datování mezi l&a 1300-1310. Tato kom.
parace je sice legitimní, ale úskalí předstar,uje jednak to, že klášterní ambit v oseku nebyl spolehli.
vě datován a navíc roto srovnání není aÍ přesvědčivé. Tezi o vzniku hradu v době václava tr. později
přejimá i další literatura (Andžl a kol. 1984, |29; Dlrd,ík 1999, |50; 2aB, 1a5-1Ú1 Líbal 2001' 94\,
ale s tim, že by Laple mohla být o n&o mladší,což se uvádí již v pasportu sÚRPMo z roku 1984
(Líbal - zahradník - Lškol:á 1984' ||4).Y zásadě nereflektovaný zůstal důšitext D. Mmclo,x (1969'
s-s)' Lde je hrad datovin na zÁk|adě týchž argtmentů do 20. let 14. století a za stavebníLa je považo.
ván Fridrich ze Šumburka, kteý jej měl lybudovát Pro Lrále Jana Lucemburského. D. Menclová
zvůuje, že hrad vz kl podobně jako Srřekov. Kyšperk a patrně i Krupka v souwis|osti s opevňová.
nín severoáPa&í hranice. V Uměleckých pamárkách Cech \Poóe a ho|' 1977' 3b2) hrzd ÍzkÍéžneti
spojován s Václavem II. a kaple je kladena do 30'-40' let 14. století.
Z novějších historiků v orázce vzniku hradu asi nejdále zašel T. Ve|ínskj (2{n2,105-106)' kte.
zvažýe'
zÁa hrad nezaložil již Boreš z Rýzmburla a teprve konfiskací po jeho popravě v roce
ý
1278 měl'hrad i panství získat panovnílr. Téměř ihned po smrti Václava IIl. se panství a hradu měli
zmocnit Sumburkové.
2.
Kaple
Kaple na Hasištejně se v konfirmačních ani v erekčníchknihách nepřipomíná, byla totiž založena
před jeiřh vz kem. Šlechtickéhradní kaple byly v téro době nejčastěji filiální k příslušnémukoste
lu' jehož kněz měl úsledně povinnost zajišéovar bohoslužby nebo místo sebe zajistit vikáie. Talrto
288
obt.
2.
Harištejn Htadní ka?l., ?ol,l.d
h
badní oěe (foto F, Lfuba 2011)'
sfukv loÍn Ei,,B,n8 ín dal futg*Í,n (Foto wn F.
jil,"
ALů. 2. Hassenstzin' furyLzpelb, NkL nacb
ze
Obr' 3. Ilasišujn' Hradní ha?b' pohld
Abb. 3.
ut,al.
ha
do
i z
jih
(foto F.
ank
"z
Hasautein B*rykzplle, Bicb a*fdb Kapellz wn Selea
(Foto
a7ak
2011).
201 1).
un
F.
Zhtba
201 1).
289
založenélraplc se nás1edně ve zmíněných pramenech objevuji jen výjimečné nebo vůbec'r Naproti
lomu o tom! jak bi la zajiíěna duchovní sprár.: v Lap1ich na královský.ch hradech před polovinou
14. stoleti' nevime téměi nic-. Ále i pozclěji se v konfirmačnich a erelrčníchknihách obj€vují ren ně.
lrteré královské hradní kaple' a to většinou jen ty na nejdznamnějších hradech'i
Poměrně přckvapivě se s kapli na Hasišrejně setkín€ v registfech PapežsLých desátků (fiD1r,
69)' kde je uvcdena jako ,,Capella in Hasnstayz.., která je v letech 1352, 1369' 1]84' 1]85 a 1399 oznr
čela jako 1aupet'', ted',", jako chudá a neplaril se z ní žádnj.desárck. Tepn'e roku 14C1 bvly odverienil
3 groše. Tenro údajs hradnikaplí ztotožniljiž I Belnaa (1893' I a nás|edně i A' sedláčeh (t92.]' 129)'
Je nuLné podotknout, že naprostá většina hr:dních kaplijak královských' tak i šlechtických, se
nikdy neuvádi, a ro buď z důvodu, že \:;'bčr desátek byl odváděn z kostela' lrte.
rénru b1ly formálně podiízeny' nebo se na ně výběr vůbec nevztahoval.
v těchto regisrrech
Vj'sJovně v registrech papeákých desátků je uvedena k roku 1381 pouzc kap1e sv' Vavřince na
hradě Bor u Tachova
sanai Laurentii in caxra Bať (RD| 9c)' D:lšíkaple' nejspíše hradní,
',Capella
která odváděla desáteL' se nachází na Krasiko# ,,Cappella in Crasicorr,'.., a to ve r"Íši 3 grošů,t.zztea
73)'/ Podední lakto nejistě zrníněná kaple se připomíná na Perštcjně
ín Birsta1n.', ale neutádi
',Capella
se, Lolik bylo lybráno (tamtéž,68).A Pozoruhodné ovšem je, že hr.ld patřil xejnému vl.lstníku jako
Hasištcjn, tedy pánům ze Šumbrrrka.
Pro doplnění je nutné ješLě uvést, že v registrech papežských desátků se setkáme také s kapi.
rulou na hradě Lipnici' krerá je k roLu 1399 uváděna jako ,fcclesa collegíata in Lippnicz" i s {.čtem
kanovniků' kteií měli dohromady zaplatit v celku úctyhodnou sumu (RD4 51)' Krom toho s€ i€ště
zrniňuje kapitu1a u Všech Svatých na Pražském hradě' ale ta jistě parií již do zcela jiné karegorie',
.
Toro ÚsPořádáni máme dobře do1oženo l j;žnich Čechác1r oa ČeskémKrum]ově, Velešině á laké na Rožmber
ku' Na Knrmlově rento model runsovll jen do rcku 1]72, kdv lalo PovinnoÍ byla přenesena na uově založeni
kosle] sv' Jodoka. Farář ně] tedy obstarat dva plebánv' kteií budou sloužiL ve špitále a budou za to zbrveui
s]užb1 na hradě
o,fr;a cdPelde in caslra.,, CbÍknpndu,, (L]B Kn|nLau I, č. zoc' soi Z.I č. 191, 92)' Na hradě
"le
Velešin se LaPle Popré připomíná až roku 1]]61' ]<dI britři Pet! a Jodok z Rožnbcrka 11konjv]]i posicdli
!ůli Pánú Betreše a J'oa z VeLešina á zastuPovali ješrě nezleti]ou Markéru, dceru Beneše z Vclcšina. Tehdr vy
dáli noýé ladiní ve]ešinsktlho kostela' Lde je uvedeno, žc jc dáno íaráři nr vydÍžováni dvou ýiHřů jeden dvůr
ve Ve]ešině a rc vsích Labut a KledYni a ]esY v ottoce a Hr'či' což ÝInášc]o isi 91 y, koPy glo\ú lu.né' za coŽ
nčl osobně, nebo jeho viLáři dennč dožn jednu nši
casttcl welesinensi"' mši o svátku sv. Václavl patrona
"in
koste1a a o sobotách Panně Marii a jiný.ch svárcich (Z.1, č. 64' ]4)- K .oku 14c8 isou zmíněni dla vikáři Da
hradě' ktcři by1i podřizeni faráři vc Vclcšině, což potvrzuje, že přcdešlá nadáčni ljsrina bIl. Y Plitlostj (.,B
Kr,nnáfu I' č' 37a,159). Yclmi důležidje v lomlo smčru ]iýina asi z roLu 1]50' krcrá se nachizi ve |ormulářo.
vé sbírcc arcibiskupr Arnošta z Prdubic' v nížje uvedeno' }t ondřcj z Dubé inkorporr:jc novou kapl] na lltadě
Dubá zasvěcenou ke cli sv. Klimenta' Lterou fundoval a postavil, L farnínu Lostc]u v Hr.diíj (LšIéni)'ktcí.
neni pod jcho správou a deklaruje přání' aby byla ke zminěnému kosrc]u filiální. Farjř a ieho náýuPci na Ho
diíi n li v kapli konat bohoslužby a vósr správu (e/' TddÍ|| |]80, č. 4
'
1
]
'165_166)
Krple byly většinou nrdáuv plarem v nékLeréncdaleké rsi' ale neni zřejmó' kdo prezenrov:l kaplanv' lespeLri
vc t1.to prezentJce se v Libri confirnrrtionunr praLricky ncuváději. Zdá se ted1' Že tyto prezentace byly zccla
mijno pravo!11oc biskupa a nepodléhaly red1 potvrzeni'
'Jde piederšnn o PraŽský hrad, Karlštejn' Křivolrlát' Vlašskj.dwr' ŽebraL a několil.iái jsou PiiPominán; ikapla.
ni z i]n'ich hradů.
' Kaple sv. Jiři
oPakovan(: do]oženr v 1elech 1]57 I36c (LC 1'1' 39, I24,1]o)
ťokÚ 139I
.
lLC 'e
V92)'
a
vj.slovně
'r
hradě.' se uvádí
Kaplc a hrad jsou popn'é doložcny k loku 1343' Ldy se připoniná kaplrn Jrn zvaní z P}.!sreiDa' i uvjdéna
i klple
ca:lri ?irsryez..' a to v zíežirosri přislušnosti jeho ptebendy. o roL později se v téžczáležirosti
"capeLla
piiponriná i svěceui Laple deseri risícůnsvatým 11:lÍttn ,'capella sanctorun tlecen niliun nilinn n castto
Prcdita l\Benýn-n.' zádo* Jana byla L1adně vyřizcna roku 13a9 (,lÍrl č.248' 151; č.299' 179; č' 1c66' 595).
\i registrcch papežských desjt]<ů je k roku 1]69, 1384, 1]85' 1]99 a 11c5 (^DP' 68).
je
]e zajimrvé taLé uvést iakl' žc kapiful. na Kar]šiejně' na rozdil od všech ostálních' ncní ! regislrech án] jednou
uvedene á by]a ludiž .si od plrceni desárLu osvobozena'
"
294
obl
4.
cbad
Has&4n. Interié| brddfrí kdPle' Poble.l k
(foto F.
zár"bd
2008)'
ó
obr.
Hásištejn, Cbór hdPle' pobkd k
'.
bd 2aaq).
Abb. a. Hassatstein. Fs?elleninnm, Bl*k ucb Os. Abb.
HássolsteiL
ten (Foto ýon F' záfuba 20aq'
ýon F''.záruba 2aa8).
at
Úbod"
(foto F.
záÚ.
da Kape|k' Blirk nacb Ostm (Fata
Vysvědit důvod' proč byl desárek lybírán jen ze čtyř hradních kaplí, na základě dochovaných
písemných pramenů zatím nelze' V případě Hasištejna je situace navíc Iromplikována tím, že to byl
podle v.šeho královsLý hrad a jak bylo již zminěno, o orgalizaci kaplí na lcrálovských hradech v této do.
bě nevíme téměř nic. Lze snad uvažovat o tom, že hradní kaple na Hasištejně, Perštejně, Boru a Kra'
sikově měly rozšiienou působnost duchovni spráry na úkor farního kostela (v.ýběr ofeje, poutě nebo
slaveni ýznamných svátků), a tudížpodléhaly ýběru desátku.Lo
2.1 Stavebni situace kaple
Kaple je vložcna do hranolového, poměraě lysokého objektu a zabírá jeho spodní část. Nad kaplí se
ještě nacházelo dalšípatro, které bylo dvouprostorové a jistě také profánní, ale není zřejmé' k čemu
l. v tomto směru je velni zajimavá listina' Lterá
se týká Laple na hradě Maidštejn z roLu 1]s3. Listina po
jed!ává o Přesunu vsi Třisov patřici do ré doby pod faru ý Ujezdu' Pod sP!áW faráie v Křenži, Lterá byla blíž
a Jépe oilsnpná' Jednání se účaslniliPetr a Jan Ž Rožmbrkl, farář z Ujezdu Jakub, farář z Křemže odolen,
václav z Bálorova' děkan VoliňsLý a Hostislav z Krumlova' děkrn Doud1ebslý' UjezdsLému faráři by1a ,a
souhlas s přesunem Třisova přislíbena náhrrda v podobě ročniho platu 97 gr' česLých a jeden denár vídeňsLý'
kteté byly zapsány ve vsi Záluži' za to však něli být osvobozeni obpate1é hndu (familia) a hradní kaP]e od
všech plrtů, darů a pouti' kteými byli zavázáni faráři v Kiemži, a dále se Íarář zavázal jin přisluhovar všemi
sváIostni a Pohřby ŽdarÍna' Také bylo donluveno, aby na hrrdě nohl bjt kaPlan' kteý mohl
svobodně
obdarován' ale Třisovští něli z:lázáno sbvn v kapli svárky, aby se tak nestala škoda taie sKienži (UB Krm.
bí
fuu
I.
č.278.77 78\'
291.
obÍ' 6. Hasikjn' Klenbá ý cbófu baple (bto F. záÍ"ba 2aa8).
Abb' 6. Hássenstejn' Gfuólbe in r'apellachor 1Foto tlon F, záfuba 20os)'
obl 7. Hdsiětqn. swm& kbnfu o cbóru kapk (foto F. zár4b|1 20a8).
Abb' 7' Hasenstein. khlgsstein in ríáPelldchor (Foto lon F. záÍ,ba 2o0s)'
292
obf,
8.
Haštqfr.
Kl
ební krůbooe konzoly v chóru hóPk' xle"o set,erc1,jcbodní bonzola' t,pravo
jinoýbodn!
honzola (foto F. Záruba 20a8).
Abb'
8. Hassnstein. Mal?wkkonsoten
Kon'ole (Foto zton F. Zi,ba 2008).
fh da Gaólle in
Kapellncbor' link: db nordóstliclrc, rcchts db s,dóstlicbe
sloužilo. Šlotedy o Ioplovou věž. obdélná Laplová věž je zavázlna do pruběhu ýchodni obvodové
hradby jádra hradu, a to tak, že chór kaple rystupoval 1'2 m před linii hradby' S hradbou je kaplová
věž prováúr'a a vzttikla tal. současně, což je velmi důležitýmoment, kteý umožňuje přenést dataci
Laplové věže i na nejstarší etapu hradu.11 Kromě zapojení do hradby byla kaplová věž volně stojící
a byla zalo aa na severním konci sLály, na nížje lystavěna i hra;rolová obytná věž, která nahradila
palác (obr. 1' 18, 19). Teprve mlaďí stavební etapy obklopily Lapli ob1tnou zástavbou, neidříve to
bylo na jihu a poté i na severu' Jako stávebíí materiál byl pouát lomový kámen a hrany kaplové věže
byly armovány piskovcoými kvádry, které jsou poněLud nezlylle postaveny na ýšlru' Stejně řeše.
né armování se nachál i na ob1tné věži. Armování se zachovalo jen na západní straně, na ýchodní
straně došlo k jeho vypadání a hrany byly v 19. století dodatečně dozděny.
Kaplová věž má délku 11,5 m a široká je 7 m. Interiér lraple je obdélný o délce 8,2 m a šířce
3'9 m. Kaple je rozdělena vítězným obloukem na obdelný chóÍ a loď. Chór i loď byly stejně široké
(dnes je chór o několiL málo centimetru užši'a to vzhledem k tomu, že v chóru se stále nacházeií
omítky, zátímco loď je již bez omítek). Délka lodě je 5,35 m a chór je hluboký 2'+2 m.
víězný obloú je hroritý o šířce44 cm a je r1tvořen z tesaných kvádrů, které mají okosené
hrany (obr. 5). Tato prosrá proíilace lyrůstá z iedÍoduchého hranolového soklu a plynule přechál
11
D, LíbaJ (20a1'9a) nanačuie možnost rnladšího původu Laple
ie ale v rozooru se skutečností.
a
dodatečného zaPojeni do hradebni
ái,
což
293
o|,'
Abb,
9.
9' H,1sik?jn' Pdfu ýnězhéba obk)"ku (t'oto F' zán|bd 2008)'
Hdsenýein. F"Jl des Tr*nphbogens (Foto aon F' Z1ruba 2aaý.
i do oblouku (obr. 9). ve stěně nad vítězným obloukem, která pokračovala do horního patra' se na.
cházi segmentoý lylehčovacíoblouk (obr. 4).
Chór i loď Laple byly zaklenuty jedním polem kiížovéžebrovéklenby, která spočívale na štíh'
lých jehlancoých kružboých Lonzolách (obr' 6, e). Žebra jsou poměrně subtilní a maji klínoý
profil s r,yžlabenými stěnami' Ve vrcholu lJenby žebra r,7nášejí terčový svorníL. Vyžlabení přechá.
zelo z žeber i na bok svorníku a na jeho čelo je přiložen plochý disk se zaoblenou hranou' kteri. je
zdoben dvarráai laločnou rosetou (obr. 7). D ,44ezclová (1969,9; 1972,345) sice uvádí, že klenba byla
nově sestavena v 19' století, ale jde o zjevný omyl' Interiér kaple je zobrazen roku 1843 jako stojicí
i se svornikem (obr' 16) a L opravám Laple mělo dojít teprve mezi lety 1891-1892. Na základě této
mylné informace pak i D' Líbal (2a01,94) :uýádí' že svorník vznikl až v 19. století. Chór je osvětlen
hrotiým oknem ve qichodní stěně kaple, ale profilace je jistě nrlaclši a pochizi již zt zrrruňné opra1,
v 19. století. Na lyobrazení z roku 1843 je áe patrný hrotitý otvor' kre1Í jde .rž k zemi (ob;' 16)'
F. Á. Heber (2aa6,130) uvádí o kapli toto
roce 1800 fuk poměrně zachooalá a ještě jsme zle mohli
"V
již
sPdtři čáý kazatelny, neměla ašak
oltář. Nyní ležíiplně t, troshich a polze ozdobui gotichá žebrová
klenba a ještě vi<tnelný chórotj xupeň pod,iz,ají st:ědeaví o půwtlním určenítohoto místa". Solčasrtý
o|tái je až z 19. století a stejného stáií jsou i omitky v chóru'
Klenba v lodi je dnes ziícená, ale při vítězném oblouku jsou patrné relikty původníchkonzol
a žeb€Íných náběhů. Lépe je zachovaný pra.qi jižnínáběb, který si jako jediný uchoval profil žebra
(obr. 1]). obdobné relikty konzoljsou na opačnézápadní straně nahrazené novodobými
"lropiemi..'
Všechny konzoly jsou dnes destruované, ale na r'yobrazení interřru kaple z roku 184] je pre;á Lon.
zola ještě patrná a zjevně byla stejného typu jako konzoly v chóru' Na jižnístěně je také parrný ústu
pek v čele klenby, lrteý byl určen k jejimu dosednutí.
Kaple byla přístupná od západu dnes již nezachovaným ponálem, současná podoba vstupu je
ýsledkem opnr,y v 19' století, kdy byla většíčást západni stěny nově vyzděnr, a to s dluhotný.m
použitímpozdně goticLých dílůtočitéhoschodiště a žeber, které pocházeji z budolry sousedíci se'
verně s kaplí. Horní části západní zdi se nezachovaly, ale na rXrachsmanově dievorytu z roIru 1869
obL
10.
F' zá
obL
auf dtc Siidoantt dcs Kapelbn.
F' záruba 2008)'
Abb.
H6iteÍn. Pobld,a jižníýěnu loá hapb
(foto
Ťubd 2008)'
Abb.
1A. Hassenstein. Blrck
schiJfs (Foto oon
u
I r ' Hasškjn. scbodiště t, síle jižnízdi t,dolcí
enptu. Pobled k západu foto F. Záruba 2a1 1)'
in b Maaerdnke der
rnpote fi;]m' Btrk nach
11. Hassenstein. Treppa
sůdlúe,l wand'
d,e aufd1e
weýen (Foto mn F. Zánlbá
2a1 1).
je zaLreďen zb1tek záklenku okna' r1tina ovšem není příliš věrná (otištěno ve Světozoru 3,
č.26'
1869,214 obr. L7).
V západní části kaple jsou PAt'né Pozůstatky empory, kteŤá bylá lynášene na hrotité valené
klenbě. Otisk po empoie je dosud dobie patrný na jižni stěně lodi (obr. 10), kde se zachovaly částečně
původní omitlry ve dvou vrstvách. Zatimco starší omitka je petrná i pod emporou, tak svrchní mlaďi
jasně vymezuje délLu empory. Táké na záPadní stěně vpravo od vstupu je patrný krátký úsel ústup.
ku čelr klenby (obr' 14)' Tato zděná empora tedy není mladši, j.rk wádi D. Mencloaá (1969'9; 1972,
345), ale je jistě původnísoučástí kaple, b1t byll realizována v následné miLroetapě, jaL na to uk.r
zují zbnky omítky na jižnístěně. Podlaha na empoře byla asi dievěná' což doLazují trámové kapsy
v jižníi severní zdi''.
Empora byla přistupná schodikěm v šiii jižni ái' které je dosud velmi dobře dochovrné' Chodba
schodiště je klenutá segmentodmi klenbičLrmi a najdeme zd€ zachované stupnice (obr. 11)' v oLolí
horního i dolního
na schodiště je patrný otisL po lypadaném ostěÍ:.i. D. Mendopá (1969,9;
"stupu
1972,3a5) sice wádi, že schodiště bylo proraženo dodatečně, ale v současnédobě je zjevné, že tomu
tak neni. Ložnéspáry lomového zďva totiž plynule piecházejí do míst schodiště, kde se směrem k zá'
pactu zvedají a 1.tváieji anomá]ie ve struktuie zďva' které jsou způsobeny reakcí na stavbu schodiště,
ale v žárlném piipadě nejde o druhotné zazdivky (obr. 10)Dalšíschodiftě v šířizď vede z empory do horního patra (obr' 12). Vstup na schodiště je situo.
ván poměrně r'ysoko nrd úrovnípodlahy empory a v případě, že by ponál měl bjt dostupný odtud,
tak by se evidentně dosra1 do konÍ.liktu s náběhem klenby jihozápad.rrím lroutě' Relikt konzoly se
"
totiž nachází těsně nad úrovní podlahy na empoře a klenební kápě by jistě zakryla celý vstup, což
', Tento detail asi přivedl
D' Menclovou k názoru'
že původně byla empora dřevěná'
295
ob' 12. Hasšte,L schodišlž9 sn. již,i zdi udo,cí z
pory do szncbníbo patra aěže (foto F. zb,bd 2a1 1).
en'
Abb. 12. Hassefi'tein' Tre?pe in der Mauďt1icke der snrt.
lirben wanú db wn da Empore in dás bócbste T Ím.
geschoss fui (Foto @n F. Uruba 201 ,.
obr.
13.
H6ištejn' zbtek /,.iběh klenb ý lodi kn?le
(foto F. zárýbd 2011).
pži vítěznénobloub
Abb'
13.
Hásse$tein'
,npungn in
Reste des
Geui;llranla{s am Tri'
Knpeaemcbif(Foto
a\ya
E unbá
2a1 1)'
znemožňuje přímévedení .vstupu na emporu. Je tedy jisté, že chodba ustila do prostoru za Llenbou,
odLud se na emporu asi dalo sestoupit proraáným otvorem v Lápi Llenby. Na spodním konci schodiště nad podestou je dosud dochován hŤotitý Lamenný ponálek s jednoduchým ostenrm.
Důkazem pro dodatďné vloženíschoďšrě měIo bjt zesnen jini zlt přizďvkou, které je patr.
né na jižnímvnějším líci jižnístěny kaple, v podobě destrúce části přizdivky (obr. 15). Při b1iXím
pohledu je ale zřejmé, že celá situace r,.znikla asi krátce po založeníLaple , ZóÁ se' že jižni tď se v prtr
běhu stavby uLázala být slabá pro schodiště' což bylo ryiešeno tím, že stěna v místě schoďště byla
.v7pouklá a předstupuje před původní zamýš1ený líc' Horni část schoďště je r,ynášena na plochých
kamenech a vzniklý rozdíl v průběhu líce byl dodatečně dozděn tenlou přizdívkou' V horních par.
tich je ů|mé'žt zdivo kaplové věže je provázané s obvodovou hradbou.
Později došlo k znejasnění situace při jižnízdi vestavbou budoly mezi ob1tnou věž a kapli,
té doby voJný prostor' Při stavbě zmíněné budoly vznikla i zď, která uzavřela
prostor meá lraplí a ob1tnou věží.V její spodní části se nachál hrotitý ponálek. Zdivo Laple a lrát.
ká nádvorní zeď této budor,7 nejsou navzájem provázány. Ke vzniku této budoly xi došlo v první
polovině 15. století.
která
lyplnila do
Severní zeď kaple neobsahuje žádnépodstatné detaily a je ve středu horní části destnrována,
pravděpodobně se zde nacházelo oLno' kreré osvětlovalo loď kaPle. Vnějši strana severní stěny a se.
veroúpadnínátoží je vznpieno oPěrákem a oPěrnou
z 19. stoled. Za pozntnost stojí drobný
detail v rohu při kaplové věá a obvodové hradby . Zde se narhb\i pozilstarky pozdně goticLé budoly'
kteá byla Llenuta žebrovou síéovou klenbou e obsahovala točitéschodiště s dutým středem. Ve zmíněném rohu se nachál relikt příméhonáběhu žebra a krátlý otisk po klenbě. Dosud nepovširrrnuta
áí
296
obl u.
Hďíšt"iL Reh*t
čela klenby pod
F. Záruba 2011)'
enpoou foto
obf. 1'. Hdsištejfi. Detail dcstruouneho jižníhoplátž
s piizdíoko4 vleuo je patmé' že s1nln/ li o n/stě
ustaven,ého scbodiště plyn"le Přeúází doPře& (foto F.
kapl'e
Abb. 14. Hassenstein. Re'te deŤ Geq"ólbestirn
rte|
"nter
EnPore (Foto pon F' zžnba 2011).
Záraba 2a11).
Abb' 1'' Hd'senst"i|1. Detái] der z"Btd|tz|l sijj]bben A".
J?aÚoann nit Maumnrs1nang links ist sicbtba, dzs db
,lnfut Má
etscbdle dfi der Stelle der eingebalten Tleppe
kontirute .itb wrspnngt poto @n F.
Ur
ba 201 1).
zůstala sLutečaost, že zeď kaple je v tomto místě zeslabena téměř o 20 cm, což by mohlo uLazovar,
že zÁe k^p|e naý^znvala na dosud rcznámou přízemní budol'u'
V případe horního patre nad kaPlí musime l.onstxtovet, že kÍomě jeho dvoudílnéhoupořádání
nevíme o jeho podobě téměř nic. Nevíme, jak byl tento prostor přístupný, jak byly řešeny poďahy
a neznámý je i ieho účel.Schodiště, které stoupalo z emPory' totiž nústído této trrovně a nejspíše veďo
až na hradební ochoz nebo pravděpodobněji do svrcbního patra věže, Lteé asi mělo obrarrný chanLter.
2.2 Da't^.e a zaÍazeni kap|e
Sty|ové zaiazeni kap|e, tak jak jej předlož.ila D. Menclová ve své knize Českéhrady z roku 1972, není
zrela jednoznačlé.D. Menclová si byla vědoma relativnosti detování osecLého kláštera a později
v krátLé monografi o Haďštejně wou dataci uprevila, bíožuresice lyšla již rolcu 1969,lr ale obsah
je novějšínež v knize z roLu 1972. Tex této Lnihy byl totiž připravován již od 40. let 20. století.
Užitíjehlanco\ých knlboýh konzol, se kteými se setkáme v kaP[ na Hasištejně, totiž není
nutně lyhrazeno jen počátku 14. sroletí, ale celé první polovině 14. století, při&mž kružbovélconzoly
Ll
Menckoá
(1
9)
-
ÍéÍobrožuře
Předchií i sHP hradu' kteý autorka zpracoválá již v roce
1965.
297
I
ob'
16' HdsišteJn. Pobled do cbú" před
Bt,"rací' k|esbd t žka1| koLoroa,1/1.i akýa.
relen (Anlq,n 1813).
Ább
der
16'
Hasnstein. Bltck in dtn Cbor eor
Renatienng kolorierts Aqkretl d"f
P,lektiji cŤundze,chnLnT
ob'
17' HdsišteJn' KóP|P p,ied restaltac|, džnoryt dle
Abb'
I
7'
Hdss stein' Kd?e
Saitazor I I I
298
1
8 69/26, 2 6.
e
1non|n
1843)'
krcsb B. wdchs,and otištětj.x spě|azor, ]II 1869/26' 26'
Í1oÍ drÍ Reno|)i"nn& Hol^chnttt nach der Zeihnlng oon B' Vrhsman, gedrucht in
I
N
ffi
obL 8' Hasištejn. ?ůtLorys hapb o nroLni piizcni, Kresba a .1,hodnocení autot' Legenda: 1 . zdi""o z prtni paloú4- 11' sÍo|e|/;2 - zdi.^o z přelonru 11'/1'' ýaletl;3 zdilo z honcc 19' stobt/'
Abb' 18' Hdsenýein. Cr,ndrss d* Kapelbn.E gcchosw, Zdthnung und Ausaettungdltrcb áen Altor' Le2endt:
der wen& zun 1'']b';3 - Ma"eL*elh
1 - Mófutnle* d|.! det e''len Hnute des la' Jh';2
'Vaaer.^erk
1
"^on
'^o,1
válek.'' Sro"náni s potlobou ambitu kláíera v oseku
je v základě sPrávné, ale
Prob]ematická je jednak datace tohoto ambitu do cloby kolem roLu 13OO'''
i
podoba
ale také samotná
srovnávaného materiálu. \re skutečnosti se kružbo"él.onzo\ v oseku na.
cházejí jen ve studničnímstavcní, které je považováno za nejmiatlši část oseckého ambitu.lí Navíc maji
kružbovékonzoly r.oseckém studničním sta"ení archaičtějšíráz než ty' ktcré nalézáme nr Hasištejně'
Základní tr'ar obráceného jehlance' jehož boLy jsou č1eněnv depj.mi kružbami, je sice stejný.' ale roz.
se použir'ajípo celé 14. stoied až do husitských
jcjich mor|o
'. Jednv z nejstlršich kružbo.1'cli Lonzol najdcne ji} v kapli na zv1Lově z 60' 1et 1]' stoleti, alc
jako
jc
jcíč
napřillad v Muthmannsdorlu
logic
zcela raně gorická. Starš] ]<onzolv se nlcházeji mimo nrše území
{arnio Lostele' které poc1rázeji již z polovinv 1]' stoliri. S nástupem obdobnýcL Lonzol jiko nj H.sišt.jnč
lzc počíaLncjdří.'c Lolen roLu t30o a v poLročilejš]m 1a' stoleri. Muivniho rc'zšlieni se kružbové ]<onzo\'
dočkal,v po polovnrě 1a' stoleti' Pro ilustrlci nrůžcmc uvósr kružbo"é Lonzolv v Lostele sv. Duchr v Mostě,
v lrrlcloi krpli na Lipnlci' kapnu]ni síni sazlvského Llišterr' v Lostele sl' Ápolináře na No'čm Městě ptlrkém'
"
v třeboňském rugustnriáuskéni kláštcřc' hradní ]iáp]; na Bečově. Pokročilejši form,v na1eznenre nr sta.''ch
'
Hradccb u Libáně z dobr oko1o lacc a podobně dlroraoá je ] neošíkaplc na hradč Ceské'n Krumlově'
'
'i Tuto drraci D' MencLorá jistě pievzalr z prácc D Líbald (.19a8' 78) a 1oÍickéarchitekruře v Cechách' ktcr-r.
k]adl rznik anrbitu do doby koiem roku t]c0' což je jistě správné, ale blížencdatujc jcdnotlivě nladš] křid]q
ve
ktetá maji různj.st,vloý dunkter'
V' ],Íend Q96a,]aq d'^|o'aL okenni ktužb1've studnici rž do polovin,v 1.1' stolcti,Ták(J, Kl|thdn (1983' I5c-|5\
oznrčuje studnični Lapli za oejnl.dší. s]oho"č ncjpokročili'jši část anlbnu' ] káyž ); bliže neáatuje' D' Liba|
1200.Í. ]csl 9očíá s dokončenirn anbitu v pnti rierině 11' stole '
1|
299
I2
-l
!,
L
Pun bÍdd! Hdýtejna s ,L)'značenin \ednotlitých ýdlební(b fáz1' | 1.12a-fi3a' 2.přelom 11./1'' stat'
neba ; po 1118; 3 - 11,0-1$a; 1 u'a ?očátek 16, stol';
Pielam 1'./16' stal' 6 t391-1892 (Drýe.^nnoL.i
' jádra podLe zaměiení D. Menda|'ě 2 , ' lybb' tn.
pÍán t1botolen z latecké fotogranmarie P' Hlalukou' půdorys
teryrcfuce ýdoební,o LýÍ,oje pad]e D, |uencloxé d z' HefneÍd, krcsba M' Sýkor4,
Abb' 19' Hdssenstain. Gfundru' der &Íg H6%te;n mit ]laÍkiď,ng der e;nzeÍnen Bá"?b^en' 1 ].12a-fi30; 2 wenda zýn 15' Jb. odel ducb nacb 1118:3 |1'0 1180;1- u5a.Anfdn!des 1(). ]b';
wen.le z"n 16.Jb.;6
1891 1892 (Hóbenlinienplán dnhdnd det L,f|pbatosrannetrie angefertigt dtcb P' Hldlenkd'
'
Cr,n&1'5 ndch dď
Vetmesung tlurcb D' Maclocá ,Jon 19ó6' DďýelL"ng der Bauentuichlung nach D, Ma"clodá un.! Z. IIefner, zeib
n,ngaon ]i/Í' sjkotd)
ol,'
19.
ďl najdcme v podobě zakončení- osecké konzoly mají profilovaný. abaktrs' zatímco na Hasišrejně má
abakus jen velmi lapidární tvar s okosenou spodní hranou a předevširn severoýchodní konzola
v chóru kaple má mezi vrcholy slepé kružby probrané cvikly, piesně tak jak to znáne z mladšich
a sty1ově pokroči1ejšíchpřílrladů kružboqÍch konzol z doby druhé črvrriny 14. stoleti a mladších,
což dataci kaple posouvá do pokročilejšíprvní tietiny 14. století. Podobnou dataci nabízíi svorník'
kteý v oseku nemá analogie a rovněž se jeho podoba hlásí do polrročilejšíprvní třetiny 14. století'
Svýrni rozměry se hasiíejnská kaple řadí mczi st}edně velké hradní kaple' ale nena..rzujt nl
podobu královských hradních lraplí doby piemyslovské' tak jalro napiiklad kap1e Hrádku u Purkarce'
lrterý' byl lrolem poloviny 14. století postaven Karlem IV'17 Kaplové věže se všeobecně v Čechách
použir.aly zcela okrajově : hasištejnská kap1e je tak téměř solirérem. Jeclinou současnou analogii k Ha.
sištejnu najdeme na Bečově, rovněž zde se nachází kaplová věž' krerá pochází z 50. let 14' stoleti.l8
ostarně oba dv: hrady jsou přibližně téhožstjřL .r maji r elmi obdohny půdor1r' St'lvebníky Bečova
K podobě kiáiovsLých hradnich kapli bliže rzrban 1986' 35.11; k hradním kaplím v Čechách všeobecoě
1995' 2I-3C; k rezidenčnim kaplim např. Kdill 199! Libdl 1aBi k
Padobt
hradnicich kapli ve středli Evropč !iŽ sl.'ť,J 200J.
'3 K l-íŤoji ]<aple na Bečově podrobněji ,a aderb - !' ncl 2aa2, 7 {, 86. Kap|e byla na Bečorévložena dodatečně
':
Bolina D"Ídíh1991' 9-2! DnL1k
do již rozestavčnéproÍánni sravbv.
by1i bratii S1ávek a Boreš z Rjzmburka,., tedy příslušnícirodu, kteý byl ve1mi spřízněn právě
s pány ze Šumburka' Mezi oběma hrady pra"děpodobně e'isluje úzká souvislost' Podobné urnistěni
kaple najdeme i na Lipnici' kde se sice také nacházi stejně stará kaplo'á věž, ale ra má zcela jinó
uspoiádani i dimenze a především z ní do nádvoií lystupuje křehký polygon závěru'
Bohužel za současnéhostavu poznáni hradnich kaplí zr našnni hranicemi nelze spolehli"ě určn'
zda šlo při užiti kaplové včžco piíhraničnívliy' U' stevns (1978; 1999; 2003, 65) dokonce aninepou
žívárermín kaplová věž' který velnri vhodně lystihujc tuto folmu kaPle' a jeho kategorizace použivá
jen typ Laple ve věži a kaple s profánním horním parrem, kam by také hasištejnsLá kaple p.lrřila'
S nejvěLšim výsk1rem kaplových věži se ve stiední Evropě sctkáme piedevšírn v širšim okoli Řezna
a přilehlého Podunají ('l.zchs 2003,2I3_22I). Tyto kaplc ovšem pocházejí pievážně z koace 12. a 13.
století a do jejich okruhu bude patřit i kaplová věž na Landštejně, aic později se již nepoužívaji. s kap.
lovými věžemi se ve 14' stoleti nahodi1e setkáme v celé střední Evropě.
Užníkaplové věže na Hasištejně bude
souviset s neobyčejnj.rn nárůstem t1-pů hradnich lraplí,
jana LuambursLého. Královské a šlechtickéhradni kaple 13. stoleti tvoři
"lády
Poměrně uzávi€nou skupinu star.eb' kterou spojuje iada spo1ečný.ch rysů, a to i v piípadétak velmi
ojedinělých staveb' jako je Laple na Bezdězu n€bo Horšovském Týně. S nástupem Jana Lucembur.
sIrého ovšem LrálovsLá hradní architeLtura ztrácí sr.é rýs.lc1ni postnveni, a to na úkor šlechty' Již
v piipadě hradní archnektury Václava lI. se pozvoln: začíná smazá".rt rozdil mezi šlechtickým a krá.
lo'sLým hradem a teflto proc€s vrcholí právě za vlády Jrna Lucemburského. V této době se na
šlechtický.ch hradech poPrvé začimjíobjevovat hradni kaple ve
počtu, ale nejde o ucelenou
"ětšírn
sLupinu star'eb. Na hradech se tehdy setkáme s celou paletou t1pů, které se rlosud u nás nepoužíva1y,
b1i bylv u našich západních sousedů vcelLu běžnéa najdou se i impony až z jižníFrancie, a1e také
solitéry' Ke scelení typologie hradních lrapií nedošlo ani za Karla IV'' a ani pozrlěji za Václava IV''
přičemžnecxistoval v podstarě žádný hlubšírozdíl mezi typologií kaplí královských a šlechtickÝch
hradů. Do téro rypologické tříště redy jistě patií i hasištejnská kaplová l.ěž' která je jen jeclním zpestro
barer'ných kaminků bohaté mozaiky hradnich kaplí 14. století'
ke kterému doš1o za
Jak b1'lo již v úvodu připomenuto, rak hradní kaplc je stavebně svázána s obvodovou hradbou
patří rcdy k ncjstaršimu horizontu výstavby hradu. Datace kaple do druhé čtvniny 14. století po
souvá i předpokládaný vznik hradu do doby Jana Lucemburského a téměi s jistotou r1lučuje vznik
v době ko]em roku 1300 nebo ještě diive. K podobnému závěru se kloní i předběžné závěry dvou ar.
nádvoii hradů M. Sýkory a E. Cerné' které ovšern
cheo1ogických r1-zkumů v předhradi a na
"nitřním
nejsou doposud
"yhodnoceny."
S počátken výsravby hradu 1ze tedy počíratna sklonku druhého desetileti 14' sto1etí a s jeho
dokončením v následujícím desetileri' redy v inrencích' kreró přcdložila již D. Menclová v roce 1969'
Za stavbou hradu stál osobně Jan Lucemburský' čemužodpovídá to, že hrad byl uveden v Majestas
Caroiina. Tento poznatek podporuji i nedávná zjištění na hradě v Litoměřicich' kte{ vznill rovněž
v rané době Jana Lucemburslého (Záruba 2010; yiz téžKotyza - Sýl.ora téro publikaci) a zdá se'
"
že tento panovník seveíozáPádním Čechám
mimořádnou pozornost, což sc projevilo ive
"ěno"al
stavbě iadv lenních hraclů'
a
,,
Hrad
se
popné připoniná rok!
.' osobni sděleni M' sýko$'.
1349 (.CnÍ IV' 1, č. 65, 1a5-1.6' \]?, Íéž,Velímsk:j 20a3' 17a I7I).
Prameny
li.I1t
Archiv český čili staré písemné památky českéi nroravské.
III. Ed. F. Palackj.. Praha 1814.
Z archiltv clomácich i cizích. Díl
C1,4412 /: Codex iuris municipalis regni Bohemiac. Tomus IV.1. Privilegia non regalium civitatum
pror.incialium annorum 1232-1452 Sbirlra pramenů práva městského Království českého.Dil IV.i'
Privilegia nekrálovských měst českých z let 12]2-1452. Ed. A. Haas. Praha 1951.
ZE 1: Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XlV. er XV. Liber I (1158-1326). Ed. C. Bo,
rový' Pragae 1875.
ZC1.1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiatica Pragensem per archiďoecesim. Libri primi pars
prior. Inchoans ab anno 1354 usque 1]62. Ed. F' Á' Tingl' Pragxe 18ó7.
ZC 11 Libri coníirmationum
{nnu. lJqo. Ed. f. A. Tingl.
ad bene{icia ecclesiatica Pragensem per archidioecesim. Liber quintus.
Pragae l8of.
Líbal' D. - Zabradnik, P. - Lišková' Á' 1984: Hrad Hasiíejn' SHP sÚRPMo Praha, rukopis.
Mendar,á' D' /9óó: Hrad Hasištejn. Praha, rukopis deponován v NPÚ Ústi nad Labem.
Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustíántia. Tomus I. Ácta Clementis VI' pontificis
Romani (13,+2 13s2). Ed. L. Klincman. Pragae 1903.
'llZ1:
RDP: Registra decimarum papa1ium čili Regisrra desátků papežslrých z dioecezí pražské'Ed. .,lí. V.
Tomek' Píah.t 187].
schón, T. (ed') 1901: Geschichte des Fůrstlichen und Gráflichen Gesammth:us€s schónburt' I. Band
des Urkundenbuchs der Herren von Schónburg (1182 1419)' \íaldenberg.
Tatlra, F. (ed) 1880: Cancellaria Arnesti. Formelbuch des ersren Prager Erzbischo{s Arnest von Pardu,
bic. \íien.
IJB lGummau I: Urkundenbuch der Stadt Krrrmmlau inBóhmen'
- A. Picha. Prag 1908.
I. Band (1253-1,119). Edd.
v. schmidt
Literatura
Anděl, R' a kol. 1984:Hrady, zánky a tvrze v Čechách, na Morrvě a ve Slezsku III. Severní Čechy.
Praha.
Anderle' J. _
Kyd'
75-108.
J. 2aa2:yýýoj horniho hradu v Bečově nad Teplou' Průzkumv památek 9, č. 2,
Benau F'
1893: Hassensrein.
7 68.
Dlrdík, T'
1995:
Ein Beitrag zur Geschichte des Erzgcbirgs' Bóhmisch Leipr'
Bolina, P. - Durdíb, 7 /997: Kapie vrcholně srředověký.ch hradů, Castellologica Bohemica 2' 9-22.
Dtrttík, T' 1998: Česká hradní archirektura doby Jana Lrrcemburského' Casrellologica Bohenica 6,
Die Kapellen bóhnrischer hochmittelalterlicher Burgen. In: H' HoÍrichter (Hrsg')'
Burg. und Schlosskapellen. Kolloquium des !íissenschafilichen Beirats der Deutschen Burgenverei
nigung. Stutrgan, 21 30.
Durd,ik, T. 1999: I|lstrovaná encyklopedie českých hradů, Praha.
Dtnl,ík, T. 2003: Hrad1, Václava II., Zprály panárliol'é Péče62' 105-109'
Fucbs, F. 2aa3: Hófische Kapellen des Landadels in der Region Regensburg' In: J' Fajt (ed.), Dvorské
kaple vrcholného a pozdního stiedověku a jejich uměleclrá 1izdoba. Preha 2aa3,214-22|, 443-416.
Hdssensteln'W. 7904: Hassenstein einsr und jetzt. Denkwůrdigkeiten, Schiclrsale und Stammeskunde
eines deutsch.bóhmischen Hauses aus íiinf Jahrhundenen. Roda'
Heber, F. A. 2006: Ceské hrady, zámky a tvrze II' Severní Čechy' Praha.
Jenxcber, K. /89J: Ruine Hassenstein. Komotau.
342
Kdigl, J ' 1992| Tii Pa]ico\.é kaple ná francouzsLý. způsob dob1' KarJa IV', č.lsopis Společnosri přátel
starožitností1cc - Muzejni a vlastivědná práce 3c, 54.
Hrld Ha'i\.jn r
enr H rideL. C\omur.,r .
Krolmus, V' 7811: Památky tvrzc Hasištejnské v Žatečsku jinák Lucku. lraha
Kuthan,J. 1983:Počátk,v a rozmach gotické architcktury v Čechácb' Praha'
Kltban' J' 1986: Královské kaple 13. stolerí v český.ch zemich' Styl' rypologie' socjálni koienr. a ríz.
nam' Uměni 30' 35 43.
Líbdl' D. 1918| Gotická architektura v Cechách a na Moravč. Praha'
Líbdl, D. 2aa 1: Katalo1 gotické xrchit€k ry v Čcskérepublice do husitských válek. l,rana.
Líbal' D' 2Oa.]:Rezidelčni lraple vrcho1ného a pozclního středověku v Čechách. In: J. Fajt (ed.)' Dvor.
ské kaple vrcholného .l pozdniho středověku a jejich umělecká výzdoba' Praha' 156 Iú, $9-112.
Mend, V 1960:Yíroj okna v architekoie českéhosrředověku' Zprár1 památkové péče2c' 181-232.
Mencltlr,á' D,7969: Hasištejn. Piehled dějin hradu. Chomutov'
Mendo.rá' D' 7972: Ceské hrady. Díl první. Praha'
Poche, E. a kol.197l: Umélecképamátky Cech 2 (A-}. Praha.
Kon ti!, J.
'.a.:
{ en
Profous,A. 1917:Misttti jména v Cechách. Jejich r.znik, původní1Íznam a změn).' Díl l (A-řD. Praha.
Sedlá&k' A' 1923:Hnclv, zámky a tvrze Králor'ství českého'Díl XIV' Liromě}icko a Žatecko. Prah.r'
Scbmittt, R.
1
9A8:Dre Burg Hassenstein. Komotau.
sterens, U' 197& BLlÍgkape1len im deutschen Sprachraum. Kóln.
ste"Jens'
U' 1999: Kirchen und KaPellen. In: H. \(I. Bóhme (Hrsg'), Burgen in Mineleuropa' Ein Hand.
buch. Brnd l. Srungart, 315 320.
sté"L'al.., Li 200.]: Burgkapellen. Arrdacht, Reprásentation
und \vehrhaftigkcit im Mittelalter. Darmsudt.
Velinsbj' T' 2002: Hrabišici, páni z Rj.zmburka. Prahr'
Záruba' F. 2a 1a: Litoměřický hrad, Časopis společnosri piátel starožitnosti 118' 65-83.
Kapelle auf der Burg Hassenstein (Hasištejn)
Die vorliegende Studie befasst sich monothematisch mit Bauentwicklung und Gestalt der Kapelie auf
der Burg Hassenstein in Nordv.estbóhmen (-kr' Komotau)' In dcr bisherigen Fachliter.ltur t.ird ďe
Burg in einen breiten Zeitrarrm von mehr als 100 Jahre daticn. ÁufgÍund einer eingehenden kunst.
hisrorischen Analvse der Btrrgkapelle konnte die Datierung der ganzen Anlage prázisiert t.erden.
Die Kapelle ist im Erclgeschoss des Kapellenturms untergebracht, der in die Rrngmauer ernge
bunden war und ganz sicher zur á1testen Barrpha'e gehdn' Úber Jer Kapelle heÍlnd sich ein proíanes
zt.eir)umigcs Geschoss, dessen Nutzung abcr nicht k1ar ist. Die Kapelle besteht aus einem lánglichen
Chor und einem ebenso breiten Schiff. das von .lýesten zu b€tret€n war- Der Chor v'''ird von einern
ein1ochigen Kreuzgewólbe iiberspannt und óffnet sich durch einen Triumphbogen ins Schiff' Das
Get'ólbe ruht auf Ma(t'erkkonsolen und die schrnr1en .lusgekehlten Rippen laulen in einem Schei
benschlussstein zusarnrnen, der von einer flachen Rosette mir Zt.ólfpass lerzjeťt ist' Im \íestbereich
des Schiffes beÍinden sich die Rcste einer Empore' die ůber eine Treppe in der Mauercliclre der Sůd.
wand erreichbar v'ar. In der bisherigen Fachliteratur v.ird angcfúhn, dass die Treppe erst zu Beginn
des 15' Jh' in clie schon bestehende áltere \í.lnd eingebaur *'urde' aber eine ausÍůhrliche Untersu.
chung hat gezeigt, dass sie in einem Zuge mit der Kapelle errichtet n'urcle. Der Maucrvorsprurg an
der iuÍ]eren Siidseie der Kape1le, der als Anoma]ie betrachte! wurde und auf die spátere Entstehung
der Treppe hindeuten sollte. ist sicherlich ursprlinglich. Die Situation zeigt, d:ss er schon beim Bau der
Kapelle rnitgemauerr wurde' wahrscheinlich aufgrund einer zusátzlichen jecloch kurz nach dem Bau.
beginn getroffenen Entscheidung, eine Treppe in die Mauer einzubauen' D:s SchiÍÍ wurde mit eincm
Joch des Kreuzgerr'dlbcs úberspánnt, das heute schon cingestúrz-t it' Gel'ólbeanláufe und Konsolen.
t0l
Ieste sind erhalteIr geblieben. Hinter dem Gewólbe war der Eingang zur Treppe in der Mauerdicke
der siidwand der Kapelle verborgen, die in den hóchsten Bereich des Kapellenfufmes oder auf den
Burgumgang fuhrte. Diese Treppe war von der Empore zu betreten, wohl durch die Óffnung in einer
Gewólbekappe, was eine sehr ungewóhnliche Lósung darstellt.
Die Form der archirekto schen Elemente spricht rechr deutlich fur eine Griindung der Burg
in der frůhen Regierrrngszeit Kónig Johanns von Luxemburg (reg. 131G1346)' also wohl in den Jah.
ren zwischen 1320 und 1130, wodurch die vermutete Entstehungszeit der Burg verschoben wird
rrnd ďe Grúndung in der Zeit um 1300' oder sogár noch friiheÍJ fast mit Sicherheit ausgeschlossen
werden kann. Auch die vorláufigen ErgebÍrisse zweier archáologischer Grabungen, die in der Vor'
brrrg und im InrrenhoÍ der Burg durchgefiihn wurden, Iassetr einen einlichen Schluss zu. Die Burg
HassetrýeiÍl q'ird h der Majestas Carolina ds bedingt zu verpfándbare Kónigsburg auígefuhn rrnd
befand sich in derselben Zeit im Lehensbesitz Friedrichs von Schónburg (Fridrich ze ŠumbuŤká).
Aus der kunsthistorischen Datierung sowie der Tatsache, dass die Burg in der Majestx Carolina
genalnt wurde, geht ganz klar hervor, dass ďe Burg durch Johann von Luxembulg selbst gegrůndet
wurde. Diese Erkenntnis untermauern auch die neulich gemachten Feststellungen auf der Burg in
Leitmeritz (Litoměřice)' die ebe alls in der friihen Regienrngszeit Johanns von LuxembuÍg ent.
steÍId. Dieser Herrscher scheint dem Gebiet in Nordwestbóhmen au(erordentlich groBe Áufmerk.
saÍůeit sewidmet zu háben.
304