Petice - Pyšely

91
červenec, srpen, září 2009
5,- Kč
Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz
Rekonstrukce náměstí v Pyšelích pokračuje
Město Pyšely obdrželo dotaci na akci Rekonstrukce
náměstí v Pyšelích v rámci regionálního operačního programu
NUTS 2 Střední Čechy. Realizace projektu byla zahájena
1.1.2009, ukončení projektu je 30.4.2010. V rámci této stavby
probíhá nejen vlastní rekonstrukce náměstí, to je komunikací,
chodníků, sítí, veřejné zeleně, pomníku, zbudování nové
kašny, pítek, oddychových zón, autobusových zastávek, před
zámkem a u sokolovny, veřejná zeleň, ale též přístavba WC
s bezbariérovým přístupem u budovy MěÚ a rekonstrukce
veřejné knihovny. Můžeme se těšit na nové lavičky, odpadkové
koše, lampy veřejného osvětlení a další městský mobiliář. Dále
je součástí stavby výměna oken a dveří u budovy úřadu a nová
fasáda úřadu a knihovny. Po celou dobu prací spolupracuje
úřad s dodavatelem stavby, s Národním památkovým úřadem,
zástupci svazu invalidů a dalšími organizacemi. Kontrolní dny
se konají každých 14 dní a to za účasti zástupců
města Pyšely, dodavatele stavby firmy
SLÁDEK GROUP, stavebního dozoru, NPÚ, popř. dalších. Stavba v podstatě změnila život v centru města,
průběžně se řeší různá dopravní omezení, objížďky apod. S tím, jak bude náměstí vypadat, se
mohou občané seznámit na billboardu umístěném v horní části náměstí, kde je vizualizace
záměru. V případě zájmu se mohou občané (a často této možnosti využívají), podívat
na projektovou dokumentaci a plán budoucího náměstí na MěÚ.
Zahájení stavby bylo plánováno na leden 2009. Jak všichni víte, letošní
zima neumožnila provádění žádných stavebních prací v prvních
měsících roku. Přesto se podařilo „skluz“ v harmonogramu prací
dohnat a dodavatel se snaží, aby před nástupem zimy byly
největší stavební práce hotové.
Ještě nás tedy čeká několik měsíců, kdy bude život
v centru Pyšel stavba ovlivňovat. Děkujeme všem občanům
za trpělivost, pochopení a za to, že akceptují tyto ztížené
podmínky. Odměnou nám určitě bude krásné, čisté a nové náměstí, kde se opět
přerušení dodávky elektřiny
budeme moci scházet, odpočívat a popovídat si se sousedy.
Dne 2.10.2009 v době od 8 – 14 hodin
bude přerušena dodávka elektřiny v Pyšelích
– část lokality Na Ohradě a to ulice Nádražní
Petici za zachování dětského domova v Pyšelích
– chaty č. 092, 094, 095 a domy č.p. 404
podepsalo během 6 dní od 8. do 13.9. celkem
a 234.
623 občanů, z toho 524 občanů Pyšel a obcí patřících k Pyšelům
Dne 15.10.2009 v době od 8 – 12 hodin
a 99 občanů s trvalým pobytem jinde (Praha, Pětihosty, Senohraby, Čerčany,
bude přerušena dodávka elektřiny v Pyšelích
Nespeky, Benešov, Vlašim, Barochov, Hrusice, Kolín, Řehenice, Týnec,
a to od hřiště směr k vodárně (včetně
Neřesky). Děkujeme všem občanům, kteří se na sbírání podpisů podíleli.
vodárny) po obou stranách, dále ulice
Dne 8.9.2009 byl na Ministerstvo vnitra podán návrh na registraci
Na Skalce, Ke hřišti a Rádlova. V souvislosti
občanského sdružení s názvem „Zachovejte dětský domov v Pyšelích“. Dne
s tím, že bude přerušena po uvedenou dobu
10.9.2009 MV toto sdružení zaregistrovalo a přidělilo IČO: 22835849.
dodávka elektřiny i k městské vodárně lze
Žádáme občany, kteří se chtějí stát členy tohoto občanského sdružení
předpokládat, že v Zaječicích a Kovářovicích
a dál v této věci pomáhat, aby přišli v neděli dne 27. září ve 14,30 hodin do
a dále v horní části Pyšel (tedy Košík a oblast
restaurace U sokolovny.
pod Loretou) též nepoteče voda.
Za petiční a přípravný výbor Ing. Jan Kružík
S A
neje délo
u
n o
Pyš Gon
elích
d
, čtě íkovo
u,
te n
a
stra
ně
Oznámení
4.
Petice
1
Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU
červenec, srpen, září 2009
Kompostárna a rákosové pole Pyšely
Jistě jste si všimli, že vedle ČOV vyrůstá od letošního
července nová stavba. Za podpory Státního fondu životního
prostředí ČR budujeme“ Kompostárnu a rákosové pole“. Tato
stavba nám umožní likvidaci biologického odpadu z údržby
obce, ale i ze zahrad občanů Pyšel. Dále nám umožní
ekologickou likvidaci zůstatkových kalů z ČOV. V současné
době se dokončují stavební práce a začíná montáž technologie
na zpracování kalů. Předpokládaný termín dokončení je konec
října 2009. Podle počasí pak bude zahájen zkušební provoz a
na jaře příštího roku pak provoz plný. V Pyšelských listech vás
budeme včas informovat jaký biologický odpad bude možno
na kompostárnu vyvážet a v které dny a hodiny.
Pavel Smutný
Nová školka roste rychlým tempem…
Jak již víte, město Pyšely dostalo na jaře dotaci z programu Krajského
úřadu Středočeského kraje nazvaného FROM (Fond rozvoje obcí a měst)
ve výši 10 milionů korun na přístavbu a rekonstrukci mateřské školy.
Rozhodnutí o dotaci přišlo v květnu, do měsíce a půl se uskutečnilo
výběrové řízení a hned na začátku prázdnin převzal vybraný dodavatel
firma Sládek GROUP a.s. staveniště a začal bourat, stavět základy,
nové obvodové zdi, byly položeny krovy.Stavba mohla být zahájena
bezprostředně také díky tomu, že pan starosta měl vše připravené – tedy
projekty, stavební povolení, územní rozhodnutí, vyjádření příslušných
institucí apod. Tempo stavby je závratné, tlačí nás čas, proto dodavatel
nezahálí ani o víkendech. Děti zatím k pobytu v mateřské škole využívají
náhradní prostory v přízemí budovy městského úřadu, které byly celé
rekonstruované, jsou zde nové rozvody elektřiny, osvětlení , vody, bylo
instalováno vytápění plynem. Vznikla zde i nová kuchyňka, její interiér
zařídil „na klíč“ pyšelský truhlář pan Jarda Chalupa, nechybí ani sociální zařízení. Interiér si prohlédli i rodiče našich nejmenších
a vše pochválili. Tak máme radost, že i tyto náhradní prostory byly včas připravené, jejich užívání odsouhlaseno hygienou a že
před zahájením školního roku zde bylo vše na místě. Poděkování patří i všem rodičům, kteří pomáhali stěhovat zařízení školky a
personálu školky za konečné úpravy náhradních prostor. Snad nám bude počasí přát a rekonstrukce školky bude moci být dokončena
v plánovaném termínu, tedy do konce listopadu.
M. Pášová
ZE ŽIVOTA MĚSTA
Dětské pískoviště v Pyšelích
(díl 3.)
Vážení spoluobčané.
Po skončení prázdnin bych Vás opět ráda informovala o dění na našem novém dětském hřišti v Pyšelích.
Hřiště bylo slavnostně otevřeno 12. 6. 2009. Počasí nám skutečně nepřálo, zima, vítr a občasný déšť opravdu dělaly co mohly,
aby celou akci znepříjemnily. Nicméně na otevření dorazilo až překvapivé množství lidí, podařilo se zorganizovat soutěžení dětí o
drobné ceny, a nakonec se opékaly i slibované buřtíky.
Myslím, že všem se celá akce líbila a navíc se akcí (příspěvky od přítomných plus prodejem koláčů a buchet napeklých maminkami)
podařilo „vydělat“ 4.524,- Kč. Další 2.000,- pak dodala rodina Fanfrlíkova. Všem moc děkujeme.
Peníze budou použity na nákup konstrukce s klouzačkou a dvěma houpačkami, která má patřičný certifikát, ovšem stojí 19.500,Kč (k vidění na http://www.lcr.cz/vyrobky_detail_ukaz.php?zbozi_id=65&kategorie_id=2). Celkově teď máme 12.024,- Kč (5.500,Kč dodá ze svých akcí p. Tomáš Havlíček – viz minulé články), takže potřebujeme vybrat ještě okolo 7.500,- Kč. Jednala jsem s panem
starostou o možnosti dodat chybějící peníze na sestavu z rozpočtu města, kategorie „kultura“, ale bylo mi řečeno, že tam žádné
peníze pro tento účel nejsou. Nezbývá tedy počkat, než se zbývající částka vybere na podobných akcích, jako byla ta červnová,
nicméně na houpání a klouzání si tím pádem budou muset děti počkat zřejmě až na jaro příštího roku.
P.S. – pár obrázků z akci se můžete prohlédnout na nástěnce na městském úřadě Pyšely (hned proti vchodu do úřadu).
P
3
Hřiště jinak dobře slouží svému účelu, v srpnu tam byly městem na moji žádost prořezány větve – při silné větru
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
2
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
červenec, srpen, září 2009
Svá významná životní jubilea v měsíci srpnu oslavili
paní Marie Hašková a pan Jiří Šebek z Pyšel,
paní Marie Rathanová ze Zaječic a paní Marta Čejková z Domova pro seniory.
V září měly „kulaté narozeniny“
paní Marie Platilová z Borové Lhoty,
paní Marie Bartáková, paní Ludmila Micková a paní Hana Pitelková z Pyšel.
V říjnu oslaví výročí
paní Vlasta Vosická, paní Drahomíra Reschová a paní Růžena Kroupová z Pyšel.
Připojujeme se s přáním pevného zdraví, osobního štěstí, rodinné pohody do dalších let života.
Vítáme nové občánky
Malá Ela Walderová je nejmladším občánkem Kovářovic.
Narodila se 27. května 2009 a radost dělá svým rodičům Jindřišce a Petru Walderovým.
25. června 2009 se narodil Zdeněk Hruška rodičům Andree Horejšové a Zdeňku Hruškovi ze Zaječic.
1. července 2009 se narodila Barborka Smrčková z Pyšel. Je prvorozeným děckem rodičů Lenky Egerové a Josefa Smrčky.
15. srpna 2009 se narodil Michaele a Robertu Mairichovým z Pyšel syn Michal.
17. srpna 2009 se narodila rodičům Kateřině a Davidu Marešovým z Pyšel druhá dcera Terezka.
28. srpna 2009 se narodila Michalka Pášová rodičům Markétě Plenertové a Jiřímu Pášovi z Pyšel.
Dne 3.9.2009 se manželům Radce a Richardu Vaisovým z Pyšel narodil chlapeček Daniel.
Všem šťastným rodičům blahopřejeme a jim i dětem přejeme hodně zdraví, štěstí, lásky a rodinné pohody.
ZE ŽIVOTA MĚSTA
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 2
tam totiž na jedno dítě spadla větev – naštěstí se nic vážného nestalo. Hřiště bylo před prořezáním na omezenou dobu „uzavřeno“
– přítomní byly o nebezpečí padajících větví upozorněni vyvěšením varování.
Bohužel stále platí, že na hřišti dělá „binec“, a to především odhozenými nedopalky a drobným smetím, naše mládež (od cigaret
propálené fáborky na pirátské lodi už nechávám bez komentáře). Bohužel se situace nezlepšila ani přes několikeré žádosti na
dotyčné přímo na místě. Bylo mi řečeno, že koš je od stolu příliš daleko (cca 2m) a oni někam prostě chodit musí. Takže znova
upozorňuji, přesto, že hřiště je primárně určeno pro děti s dohlížejícími rodiči, nevadí však pokud se chodí tam chodí mládež bavit,
ale nesmí nic ničit a musí si po sobě uklidit, tak jak je to běžné v civilizovaném světě.
K tomu jen dodám, že děkuji svým kamarádkám za pomoc při úklidu celého areálu, kdy jsme celé jedno sobotní dopoledne
vyhrabávaly odpadky a dávaly je tam kam patří, tedy do koše (a podle mých informací průběžný úklid dělají i maminky, které na
hřiště chodí s dětmi).
Tento týden zmizel z kuželníku háček i s lanem a příslušenstvím, takže kuželník nemůže fungovat a byl zlomen stěžen na pirátské
lodi. Stálo to někomu opravdu za to? Bude opět nutno všechno zakoupit a vyrobit, a to stojí peníze a čas. Nevím, jak dlouho to bude
nás, nadšence, kteří původní hřiště vytvořili, bavit stále dokola něco uklízet, opravovat a nahrazovat.
Nicméně, děti na hřiště stále rády chodí, a tak je tady plán na další doplnění hřiště jednoduchými věcmi, které moc nestojí (než
bude zakoupena klouzačka s houpačkami)….
1) hledá šikovný tatínek, který by byl ochoten vyrobit „vláček“ (v podstatě dvě bedny jako vagony s lavičkami, na první upevnit
komín a dva volanty, na druhý kola (ty máme z prořezávky pirátské lodi). Vláček se pak namaluje barvami, které nám ještě zbyly, ať
je to veselé (maminka, které by to podle předlohy namalovala by se taky hodila) a celé se to umístí někam do blízkosti pískoviště
pro ty nejmenší,
2) další prvkem by pak mohla být tabule (zhruba 1mx1,5m), které by se namalovala barvou určenou pro kreslení křídami. Ta by
se mohla umístit ze strany hrazdy (kterou až po otevření hřiště vyrobil Jaroslav Fanfrlík – moc díky). Tady se taky hledá zhotovitel.
Kdo má zájem o tuto práci ať se mi prosím ozve na můj e-mail uvedený dole.
Je možné, že na hřiště teď budou chodit i školkové děti umístěné dočasně kvůli rekonstrukci školky na městském úřadě a tak by
bylo pěkné, kdyby mohly stejně tak jako i ty ostatní chodit na zábavné a čisté hřiště.
……..
a jak to všechno dopadlo? O tom Vás budu informovat v dalším vydání Pyšelských listů.
Hezké babí léto Vám všem
Lucie Barešová
[email protected]
PS: Abych nezapomněla – děkujeme panu Chalupovi nejen za udělání schodů na pirátskou loď, ale též za materiál na tyto schody.
3
ROZHOVOR
červenec, srpen, září 2009
Jak se Vám žije v Pyšelích?
Rozhovor s Adélou Gondíkovou
1. Rád bych znal Váš příběh životní cesty do Pyšel. Jste mediálně známá tvář a oblíbená herečka, a tak určitě naše čtenáře bude
zajímat, co Vás přivedlo k rozhodnutí bydlet v Pyšelích?
„ Za všechno může můj tatínek a strýc Hostaš. Jednou před léty jel tatínek navštívit strýce do Pyšel, který zde vlastnil chatu.
Tatínkovi se v Pyšelích natolik zalíbilo, že požádal strýce o možný kontakt na koupi nějaké stavební parcely. Strýc pomohl a
tatínek nakonec koupil parcely dvě. Tedy tu druhou pro mne. Pak už se realizovala stavba dvojdomku a já se nastěhovala do
Pyšel. Vůbec tohoto rozhodnutí za uplynulé roky nelituji, ba přímo naopak. Jsem ráda, že jsem si vybrala toto idylické místo, kde
i moje malá dcera Nela se cítí šťastná. Jsem nadšená, jak Pyšely v posledních letech vzkvétají. Dceru čeká zanedlouho krásně
zrekonstruovaná školka, mne zde potěší dobrá Pizzerie, stylová vinárna Loretánka, nová restaurace v Sokolovně a od loňska
útulná cukrárna. Oceňuji i dobrou možnost nákupů. Těším se na výsledek impozantní rekonstrukce celého náměstí, jež právě
probíhá. Tak tedy odpověď na Váš úvodní titulek zní : V Pyšelích se mi žije krásně a jsem šťastná, že bydlím právě zde.
2. Vaší odpovědí jste určitě potěšila všechny pyšelské čtenáře. Ale existuje také něco, co Vás v Pyšelích trápí?
„ Kromě neukázněných řidičů, kteří nedodržují předepsanou rychlost v obci mi vadí absence chodníků od nás do centra.
Cesta po krajnici je zde skutečně pro chodce svízelná a nebezpečná. Přimlouvala bych se za hledání nějakého rozumného řešení
v dohledné době.“
3. Když už vím, jak vedla Vaše cesta do Pyšel, nemohu se nezeptat, jak vedla Vaše cesta k divadlu.
„To je pořád stejné. Za všechno stále může můj tatínek. Bydleli jsme původně v Sokolově a tatínek byl nadšený divadelní
ochotník. Každý víkend jsme už jako děti absolvovaly nějaké amatérské divadelní vystoupení či představení. Maminka šila kostýmy
a my s bratrem hráli, až jsme nakonec oba skončili na pražské konzervatoři. Zde jsem vystudovala hudebně – dramatický obor.
A po absolutoriu přišlo angažmá v Divadle Jiřího Wolkera, účinkování na rádiu Frekvence 1, devět let v divadle Na Fidlovačce,
už dvanáctiletá spolupráce s mým bratrem ( včetně Gondix „šou“ v rádiu na začátku devadesátých let.) A samozřejmě televize
Nova. Zde dodnes mimo jiné moderuji pořad Rady ptáka Loskutáka. Stále také spolupracuji s divadelní společností Háta.
Nesmím také zapomenout na účinkování ve filmech. Výčet není zdaleka úplný. Např. každý rok moderuji pyšelský ples ve zdejší
sokolovně.“
4. Myslím, že účinkování v Sokolovně v Pyšelích jste měla vzpomenout na prvním místě jako nejdůležitější, ale budiž. Tak tedy na
závěr. Co Vás čeká příjemného v budoucích měsících?
„Čeká mne hlavně velice málo volného času. Ráda bych se také někdy věnovala více literatuře, zahradě, zašla do přírody…
Avšak v příštích měsících mám před sebou celou řadu zájezdových vystoupení, v listopadu zase účinkování v muzikálu Sugar,
účinkování s bratrem a role v divadelní společnosti Háta. Nadále trvá pravidelné angažmá na Nově v pořadu Rady ptáka Loskutáka
a další.
Práce mne ale baví a na každou roli se těším. Jenom kdyby tak den měl více hodin…“
Děkuji Vám, že jste si našla čas na rozhovor pro Pyšelské listy a přeji Vám nadále radost z Vaší práce a mnoho úspěchů.
Ivo Koudelka
STALO SE
Faust a Markétka a Jaromír Hanzlík v pyšelském kostele Povýšení Sv. Kříže.
Je potěšitelné, že z Pyšelského kulturního léta nezmizelo prázdninové setkání s umělci věhlasu vpravdě světového. Už po čtvrté
se koncertovalo za účinkování špičkové harfenistky Kateřiny Englichové, úžasného mistra kláves Petra Maláska a sólisty Opery Národního Divadla v Praze, Vratislava Kříže. Koncert byl sestaven s děl českých mistrů, doplněný Mozartovým Figarem a na rozloučenou
se nechal slyšet vynikající Ch. Gounoud s Faustem a Markétkou. Písničky na jednu stránku Bohuslava Martinů zazněly jako první
bod programu a jejich pohlazení předznamenalo vyvrcholení koncertu v Otvírání studánek stejného autora. Závěrečný trojzpěv
byl pak pochutnáním, které bralo dech. Ale k tomuto vrcholu se v pyšelském kostele dospělo přes další skvělé interpretace. Určitě
k nim patřily Variace v podání pana Petra Maláska, rozhodně k nim patřilo sólo na harfu paní Englichové z něhož nebylo možno
neslyšet Smetanovu Vltavu, není možné nezmínit, s velkým citem a krásným barytonem pana Vratislava Kříže přednesené, Biblické
písně A. Dvořáka, stejně jako Figara z Mozartovy opery Figarova svatba. A dvě lahůdky na konec. Poslední bod programu oznámil
pan Vratislav Kříž a pokynul do hlediště. K velkému úžasu diváků se zvedl pan Jaromír Hanzlík, otočil se k parteru a přednesl úvodní
báseň Otvírání studánek. Asi nevědomky tak splnil tajné přání mnoha diváků, špitajících ve skupinkách ještě před koncertem, když
viděli pana Hanzlíka jít do kostela, že pan Hanzlík byl v hledišti i minulý rok, a že by si přáli, aby i on vystoupil v programu. I stalo se.
Tak to byla ta první, opravdová lahůdka. A která byla ta druhá? To když jako poslední přídavek zazněla árie z opery Faust Markétka
Ch. Gounoda. To jak Vratislav Kříž přednese vroucí přání je téměř nadpozemské. Tyto dvě lahůdky ozdobily letošní setkání umělců
zvučných jmen s diváky v pyšelském kostele a můžeme si jen stejně vroucně přát, aby nebylo poslední. Závěrem je určitě správné
poděkovat i Janě Soprové a Ivě Křížové. Ta první uvedla celý koncert s grácií, která je jí vlastní, a obě spolu pak pečovaly o účinkující
od začátku až do konce včetně květin, které samy uvily.
BG
4
červenec, srpen, září 2009
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Hurá, začínáme…………….
Léto bylo krásné a voňavé, podzim bude barevný a hravý.
Jak by ne, vždyť se vracíme do mateřské školy – začíná
nový školní rok a my všichni se na něj těšíme.
Než toto mohlo zaznít, stálo to spoustu snahy a úsilí. Tolik pilných a pracovitých rukou směřovalo k jednomu krásnému cíli – ŠKOLCE V NÁHRADNÍM PROSTORU – školce na
Městském úřadu v Pyšelích.
Začalo to odsouhlasením dotace Středočeského kraje
na rekonstrukci stávající mateřské školy. Bylo nutné celou
školku přestěhovat, vše zabalit, rozebrat, odvézt a uskladnit.
Během letních prázdnin se pilně pracovalo na rekonstrukci
náhradních prostor pro mateřskou školu tak, abychom se
mohli v srpnu přestěhovat. Výsledkem jsou dvě pěkné třídy,
které jsou připraveny na radostný jásot, velká kamarádství a
společná dobrodružství.
Velké poděkování patří těm, kteří se na rekonstrukci náhradních prostor podíleli a všem rodičům, kteří nám nabídli pomoc.
Ilona Kryzánková
INFORMACE PRO RODIČE DĚTÍ, KTERÉ JEŠTĚ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY NECHODÍ:
- z bezpečnostních a hygienických důvodů nebude možné v prostorách, kde nyní sídlí MŠ Pyšely, zprovoznit Dětský klub
Lentilka a současně nebudeme zvát maminky s malými dětmi na pohádky do školky. Děkujeme za pochopení.
Výlet
SENIOŘI
Pyšelští senioři navštívili město pod Černou věží, České Budějovice s autorem knihy stejného názvu, panem doktorem Jiřím
Chvojkou.
23.června jsme odjeli časně ráno z Pyšel autobusem a pak rychlíkem z Benešova do Českých Budějovic. Počasí nebylo příliš
příznivé pro náš výlet, ale my jsme doufali, že se umoudří. Při příjezdu do Českých Budějovic nás před nádražím očekával náš věrný
průvodce našich výletů, pan doktor Jiří Chvojka. Srdečně jsme se přivítali, nad hlavami otevřeli deštníky a následovali našeho
průvodce.
Dlouhou Launovu třídou jsme se dostali poblíž budějovického náměstí. Ani jsme se nepodivovali tomu, že je úplně rozkopaná
v rekonstrukci, protože jsme byli zvyklí z Pyšel na naše rozkopané náměstí, které je také v rekonstrukci. Naše první zastávka
směřovala do kavárny, abychom se trochu občerstvili po cestě. Bylo tam příjemné posezení a pan doktor nám začal vyprávět
o budějovické historii.
Město České Budějovice založil král Přemysl Otakar II., dá se říci na zelené louce, na soutoku dvou řek Vltavy a Malše. Při
vyměřování dispozic města muselo být přihlíženo k složitým přírodním podmínkám, zejména bažinaté půdě a vodním tokům.
Na příkaz krále narýsoval plány na nové město rytíř Hrz, pak teprve bylo město podle nákresů budováno. V Budějovicích je nejstarší
nádraží v Evropě. Zachovala se stará staniční budova jako technická památka. Před budovou dnešního nádraží je umístěna poslední
používaná parní lokomotiva. V letech 1826 byla zde vybudována Fr. Jos. Gerstnerem tzv. koněspřežka, která směřovala z Českých
Budějovic do Lince. Po železných kolejích táhl jeden kůň vůz naložený zbožím (solí). Zajímavé bylo, že kůň tak utáhl 10x těžší náklad
než po silnici. V roce 1836 byla pak zavedena i osobní doprava a až v roce 1870 byla koněspřežka nahrazena parní lokomotivou.
V devatenáctém století byly také v Českých Budějovicích postaveny Masné krámy. Byla to vlastně středověká tržnice s ústřední
chodbou, po stranách s 28 kójemi – bývalými krámky s masem všeho druhu. Budova je celá zrestaurována a přeměněna na restauraci
s původním názvem „ Masné krámy.“
Největším magnetem pro návštěvníky Českých Budějovic je Černá Věž, která je vysoká 71 m byla postavena v letech 1552.
Ve výšce 46 m je ochoz z něhož je krásný výhled na město.
Po tomto úvodu o historii a nejdůležitějších památkách města jsme se vydali na cestu po městě, abychom památná místa viděli
ve skutečnosti. Nejdříve jsme vstoupili do chrámu sv. Mikuláše a sv. Auratión patron města. Uvnitř je oltářní obraz sv. Mikuláše,
krásná barokní kazatelna a náhrobky českobudějovických osobností. Ohromující je rozloha náměstí v Českých Budějovicích. Je to
čtverec o stranách 133 metrů a je tak jedno z největších v Čechách. Je pojmenováno po králi Přemyslu Otakaru II. Okolo náměstí stojí
gotické, renesanční a barokní domy s podloubími. Mezi nimi vyniká renesanční Radnice. Uprostřed náměstí je vysoká Samsonova
kašna s alegorickými sochami. Dále jsme navštívili dominikánský klášter s bazilikou Obětování P. Marii, který byl postaven jako
první stavba spolu se založením města. Je jednou z mála staveb zachovalých gotických památek v Čechách, vystavěných z cihel.
Uvnitř je cenná křížová chodba s gotickými kružbami, oltářní obraz P. Marie, v jehož zázračnou moc věřili celé generace.
Na náměstíčku u klášterního kostela býval kdysi hřbitov. Říká se, že dnes je to nejmalebnější kout města Českých P
6
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
5
SENIOŘI
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 5
Budějovic. Pak jsme se zastavili před impozantní
stavbou tzv. solnice. Má krásný stupňovitý štít.
U vchodu je destička s nápisem data postavení r.
1531. Nejdříve tato stavba sloužila jako městská
zbrojnice, pak podle jména zde byly sklady soli a
dnes je tu muzeum motocyklů. Obešli jsme budovu
solnice, dostali jsme se na nábřeží a podle slepého
ramene řeky Malše jsme přišli ke kapličce sv. Jana
Nepomuckého. Nad ní je vidět částečně zachovalé
opevnění města s věží Otakarkou, která pochází ze
13. století. Cestou dále po nábřeží jsme došli k další
věži nazývané Železná panna. Pověst o tom, že zde
byl ve věži umístěn mučící nástroj „železná panna“
nemá historický doklad a nesmí se tudíž brát vážně,
jak říkal pan doktor Chvojka. Dále cestou po nábřeží
bychom prý pak došli k budově starého divadla a
tam už je blízko k dlouholetému působišti pana
doktora Chvojky – Jihočeskému muzeu.
My jsme ale již dále v procházce z časových důvodů nepokračovali. Rozloučili jsme se a poděkovali panu doktorovi za obětavost
a ochotu s jakou se nám věnoval a odešli jsme směrem na nádraží.
I když byl celý den deštivý, byl to jistě pro nás všechny příjemný výlet. Ještě jednou velký dík za vše panu doktoru Chvojkovi.
Nyní ještě cituji dojem z města Českých Budějovic spisovatele Jana Nerudy, opsaný z knihy doktora Jiřího Chvojky Město pod
Černou věží. „ Neznám druhého města v Čechách, které by tak překvapovalo jako Budějovice České, pěkná je starobylá Plzeň,
zajímavy jsou Prachatice, zvláštní je průmyslový Liberec, ale Budějovice jsou zcela svými, zcela originálními vzdor vší smíšenině
historické a moderní, nemám pro ně zkrátka jiného jména, než že jsou Florencií mezi venkovskými českými městy. Ne pro půvab
okolí, ne pro památky všeho umění, ale pro jistou nepopiratelnou líbeznost svou. Války se Budějovic skoro nikdy netýkají a město
je rozvinuto jako květ v zátiší“.
Není co dodat, jen souhlasit s básníkem..
Srnská Z.
PYŠELSKÁ ŠUPINA
Ryby věřily víc holkám
Pyšelská šupina je už v domácí scéně zažitý termín. Každý ví, že v jedné srpnové neděli se sejdou rybolovu chtiví otcové a matky
se svými ratolestmi u Sádky, zasednou na břehu na zem nebo do stoliček, na povel nahodí pruty do vody a s napjetím očekávají
záběr. Povel vždycky vydá Tomáš Chmátal, takto moderátor, porybný, hlavní organizátor a dobrá duše Šupiny, který na konci celé
půldenní soutěže vyhlásí výsledky, odmění vítěze a vůbec všechny malé závodníky, protože tady přece vyhraje úplně každý. Letos
se ryby v rybníce domluvily a nechali klukům až tzv. čestná místa. Měly pravděpodobně před zahájením soutěže sněm a na něm se
dohodly, že holky letos musí vyhrát. Asi jim víc věřily, že je pustí zase zpátky do rybníka. Taky jim možná radil vodník Volšoveček a
protože má svůj vodní respekt, tak se taky stalo. První čtyři v soutěži byla děvčata. Ale kdyby jen to; první záběr a první úlovek –
holka. Největší úlovek – holka. Jediná štika –
holka. Soutěž v trefování do hrdla láhve špejlí
– holka. Prostě děvčata měla letos všechno
štěstí ve své hrsti. Kluci mají v příštím roce
co napravovat. Pikantností soutěže také je to,
že na závody přijde hodně dětí a rodičů, kteří
nemají své rybářské vybavení a tak Tomáš a
spol. dělají vpravdě zázraky, aby všem sehnali
pruty, vybavili je návnadou a pomáhali při
rozplétání zacuchaných vlasců. Já sám patřím
se svými vnoučaty do této kategorie a letos
se zcela určitě několik soutěžících rozpomene
na rozzlobeného staříka, který láteřil hned po
úvodním povelu na to, že si zapomněl brýle
a že nevidí na zašmodrchaný naviják. Než se
mu podařilo vše uvést do chodu a potěšit tak
svého soutěživého vnuka, byly už hlášeny
první úlovky. Ale konec dobrý – všechno
dobré. Nějaká ta rybička se chytla, přišla
i odměna za pořadí v soutěži a vůbec celé
odpoledne bylo ve znamení P
7
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
6
červenec, srpen, září 2009
PYŠELSKÁ ŠUPINA
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 6
radosti všech soutěžících i pořadatelů. Dík za tradici, která vyšla z hlavy Tomáše a spol. dík všem, kteří dokážou udělat dětem
radost, dík všem za Pyšelskou šupinu. Je mi líto, a touto cestou se omlouvám všem, kteří Šupinu pomáhají organizovat. Vím kdo
to asi je, zdravím je na ulici stejně vřele, jako oni zdraví mne, ale bohužel jména neznám. Ale dal jsem si úkol, že to do příštího roku
napravím.
BG
Povodně 2009
HASIČI
Několik členů naší hasičské jednotky se rozhodlo pomoci po povodních v okolí Nového Jíčína a tak kontaktovali humanitární
organizaci ADRA. Nabídli svou pomoc a techniku. Díky nesmírné obětavosti mnoha z nich a díky čerpání své dovolené mohli
na severní Moravě pomáhat tři dny.
SDH Pyšely společně s Městským úřadem Pyšely zorganizoval sbírku pomoci a tak se díky štědrosti všech našich spoluobčanů
podařilo shromáždit během pěti sobotních hodin velice mnoho pomoci-hygienických potřeb, holinek, nářadí, oblečení, hraček
a balené vody. Vybraný finanční obnos se vyšplhal na částku 63500,-Kč. Mezitím se naši hasiči připravovali na
cestu. Ve vozidle byla veškerá nutná technika-kalová čerpadla, elektrocentrály, rozbrusky, motorové
pily a mycí stroje na tlakovou vodu. Ano, používám množného čísla schválně, protože
většina techniky měla vždy záložní stroj pro případ poruchy.
V neděli večer se rozhodlo, že bude nutné vyslat nejen
vozidlo LT s vlekem, ale díky množství darů také automobil
Favorit s vlekem.
V pondělí ráno obě dvě vozidla v 9,45h vyrazila směr
– Morava. I přes problémy s uvolňováním ze zaměstnání
nakonec jelo sedm lidí – Jan Smutný; Michal Vašourek; Jan
Slavík; Pavel Novák; Lukáš Slavík; Jan Wágner a Tomáš Heřman.
Cesta trvala nekonečných 6 hodin. Jelo se po dálnici do Brna a pak
na sever do Nového Jíčína. Celá cesta jedním směrem měřila cca 320
kilometrů. Po příjezdu do Nového Jičína jsme chvilku hledali místo, kde máme
nahlásit náš příjezd. Netrvalo to až tak dlouho a skutečný cíl byl objeven.
Zpráva v tisku
I přes menší prostoje jsme společností ADRA byli ubytováni v Novém Jíčíně a to
v hotelu Kalač. Hotel nám všem vyhovoval jelikož původně jsme měli společně s ostatními spát v místní modlitebně, kde byla
k dispozici jen jedna sprcha pro cca.30 lidí. A tak půlhodinové fronty na mytí nebyly ničím neobvyklým. Snad každý si dokáže
představit naší radost, když jsme zjistili, že na hotelu má každá dvojice svou vanu, která po práci přišla každému vhod.
Den první – úterý 7.7. – Každé ráno začínalo v modlitebně snídaní a následným přesunem k centrálnímu skladu ADRY. Zde
se rozdávala a rozdělovala práce pro všechny dobrovolníky. My jsme byli zavedeni do obce s názvem Kunín. Dostali jsme seznam
domů kde je potřeba zasahovat. Jednalo se o domy č.p. 26,283,134,428,60. Hlavní činností bylo čerpání a čištění zaplavených
studní, čištění bahna ze sklepů, úklid zahrad včetně odstranění poničeného pletiva. Tento den jsme se také setkali s dalšími hasiči
a to s hasiči s Jablonce ,,bohužel přesnější zařazení si nepamatujeme“. Při práci jsme dokonce narazili na starší učitelský pár, který
si vzpomněl, že do Pyšel v minulosti jezdil. Touto rodinkou jsme završili pracovní část dne a jeli zpět na ,,základnu” jak jsme my
říkali na večeři. Poté jsme se dohodli, že materiál který jsme s sebou dovezli rozdáme lidem u kterých jsme ten den pracovali.
Někdo potřeboval nářadí, někdo mycí a dezinfekční prostředky. Mysleli jsme, že lidé budou rádi a vezmou si co jim nabídneme, ale
na některých byl vidět ostych. Chvilku trvalo, než se někteří odhodlali vzít si jen to co potřebují, ale poté bylo vidět jakou mají
radost. Tím jsme zakončili první pracovní den.
Den druhý – středa 8.7. - Po snídani a rozdělení práce jsme v obci Bludovice vyklízeli stodolu, kde jsme museli přenosit neskutečné
8
množství železa a různého materiálu pro opravy na statku potřebných strojů. Poté jsme silným proudem vody P
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
7
HASIČI
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 7
za pomoci kalového čerpadla, dvou hadic C, proudnice a několika drátěných smetáků odstraňovali nánosy bahna. Práci jsme zvládli
nečekaně rychle a společnost ADRA pro nás již nic jiného neměla. Rozhodli jsme se pomoci sami, kde bude potřeba a tak vyrazili
do Jeseníků nad Odrou, které byli vyplavené asi tři dni před naším příjezdem. Toto místo nevypadalo až tak postižené, ale to bude
nejspíše tím, že zde již několikátý den pracovala spousta vojáků. Jak říkali místní lidé-,,nejdříve šla voda,pak zelená vlna vojáků
a následně vlna červená,vlna hasičů. Tento den se nám ještě podařilo předat přivezený materiál a finanční obnos starostce obce
Kunín paní Novosadové. Byla potěšena a i udivena. Potěšena z pomoci a udivena ze vzdálenosti, jakou jsme urazili, abychom jim
pomohli. S paní starostkou jsme se dohodli i o manuální pomoci v případě, že ADRA nám nějakou činnost druhý den nedá. Večer
jsme také navštívili místní profesionální hasiče v Novém Jíčíně, kteří nás s úsměvem přijali na přátelskou prohlídku. Ukázali nám
dokonce i sociální zařízení, což asi nebývá až tak zvykem. Musím uznat, že je celkem překvapilo z jaké dálky jsme jim dorazili
na pomoc a chovali se k nám jakoby jsme se již léta znali. Možná je to jen moje mylná domněnka, ale bylo to vážně příjemné
setkání.
Den třetí – čtvrtek 9.7. – Po snídani a očekávaného nedostatku práce jsme se vrátili do obce Kunín a u paní starostky nahlásili
nástup pro manuální činnost. Netrvalo dlouho a přijel si pro nás člověk, který nám ukázal kde je co potřeba a tak jsme čistili koryto
říčky včetně přítoku z obce a opakovalo se odřezávání plotů. Přidělenou práci jsme zvládli opět poměrně rychle, a už nás jen čekala
dlouhá cesta domů. Po pozdním obědě jsme vyrazili do Pyšel. Přijeli jsme unavení, špinaví ale s dobrým pocitem, že jsme také mohli
v nouzi pomoci bližnímu svému, jak říká stará hasičská přísaha.
Ještě jednou bychom chtěli poděkovat všem spoluobčanům za jejich příspěvek do sbírky a Městskému úřadu za možnost použít
naší hasičskou techniku. Domovenka se znakem a názvem obce byla při nasazení jak na vozidlech, tak na oblečení námi nošena
hrdě.
Michal Vašourek a Jan Kostrhoun, SDH PYŠELY
Z HISTORIE
Náš kraj v době gotické
V minulém čísle tohoto listu jsme se věnovali tomu, jak vypadal náš kraj v době románské. Tento stavební sloh u nás kolem roku
1250 vystřídal nový – gotický. Zabírá u nás časové období zhruba do r. 1530, kdy vznikají poslední stavby v tomto slohu. Zároveň
k nám po r. 1490 začíná pronikat další sloh renesanční.
Gotika, to nebyl samozřejmě jen stavební sloh.
Postupně se měnil celý způsob života, druhy platidel,
móda atd., roste vliv církve, staré pohanské radovánky
buď vymizí nebo dostanou novou křesťanskou náplň.
Do tohoto procesu silně zasáhne husitství, které
na jednu stranu odstraní mnoho nesprávného,
na druhou stranu zničí mnoho hodnotného. V čele
našeho státu se v této době vystřídají poslední
Přemyslovci, všichni Lucemburkové a Jagellonci.
Vraťme se však k našemu kraji a k architektuře.
Je všeobecně známé, že základní znaky gotiky
jsou lomený oblouk, žebrová klenba a výška. Gotický
stavitel na rozdíl od svého předchůdce s kamenem
nezápolil, už ho ovládal. Už si mohl dovolit slabší
zdi staveb, navíc prolomené vysokými okny. To
ovšem stavbu oslabovalo, proto byl nutný opěrný
TORZO KLASTERNIHO KOSTELA V BENESOVE NA POHLEDNICI Z R. 1915
systém zvenku mezi okny. Výsledkem byla originalita
a elegance, patrná hlavně na gotických katedrálách ( např. chrám sv. Víta v Praze ).
V našem kraji se dochovalo několik gotických církevních staveb, i když méně než románských. Ještě z druhé poloviny 13. století
pochází kostel sv. Mikuláše na Karlově v Benešově, kostel v Jílovém, kostel ve Chvojínku a kostel v Kozmicích, kde se navíc zachovala
gotická kamenná křtitelnice. Každý zná torzo klášterního kostela v Benešově, který zničili husité. Škoda ho, musela to být krásná
stavba. V blízké zvonici se nachází zvon z r. 1322, jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Další torzo gotického kostela je k vidění
v Sázavě. Tamější kostel sv. Prokopa nebyl nikdy dostavěn.
Nová móda poznamenala i pyšelský kostel. Vedle hlavního vchodu je zazděný jednoduchý gotický portál. Je poměrně nízký, což
je možné vysvětlit obecně menší tělesnou výškou našich předků, ale také tím, že zde došlo k úpravám terénu, k jeho zvyšování.
V době gotické vznikla většina našich měst. Pro náš kraj je typické, že zde vznikla jen menší města, která navíce nebyla královská
ale ovládaná některým šlechtickým rodem. Jako příklad uveďme Benešov, který je jako městečko poprvé připomínaný v r. 1327,
nebo Říčany, které vznikly někdy ve 13. století v podhradí. Výjimkou bylo pouze Jílové, kterému kolem r. 1348 udělil Karel IV. statut
královského horního města. Někdy před r. 1383 byly na městečko povýšeny Mnichovice, patřící sázavskému klášteru. Zajímavé je,
že v r. 1380 jsou jako městečko uváděny i Nespeky. Už v r. 1397 se však o nich píše jako o pouhé vsi.
Středověk byl zlatou dobou hradů. Právě zde, v Posázaví, jich vyrostla celá řada. Jmenujme např. Český Šternberk ( založený
kolem r. 1240 ) Čerchanův hrádek, z něhož řádil loupeživý rytíř Mikuláš Zúl z Ostředka. Poté, co byl hrad dobyt a zničen královským
vojskem, vyrostl v jeho bezprostřední blízkosti Komorní hrádek. Následuje Stará Dubá, k níž přiléhalo zaniklé opevněné městečko
Odranec, dále Zlenice (také zv. Hláska), kde r. 1412 zemřel bývalý nejvyšší zemský soudce Ondřej z Dubé, a konečné Zbořený
Kostelec, vzniklý v první polovině 14. století, zaniklý r. 1467. V této době zanikla i řada dalších hradů, které patřily odbojné šlechtě
P
9
proti Jiřímu z Poděbrad.
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
8
Z HISTORIE
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 8
Poněkud stranou od Posázaví nalezneme
zříceninu hradu Kožlí, který míval dvě obytná
jádra, a především Konopiště, vzácný typ hradu
francouzského typu, založený kolem r. 1280. Při
cestě ku Praze už nalezneme jen zříceninu hradu
v Říčanech, rovněž ještě ze 13. století.
Chudší šlechtici, kteří se nevzmohli na hrad,
si postavili alespoň tvrz. Bohatší kamennou,
chudší dřevěnou. V našem okolí existuje dobře
zachovaná tvrz v Mrači (ze 14. století ). Je možné,
že věž v Načeradci, zvaná Solnice, je také zbytkem
tvrze. Pěkně zachovaná tvrz věžovitého typu stojí
v Kralovicích u Uhříněvse.
A Pyšely? Jejich existenci už máme doloženou
i písemně. V r. 1925 je uváděn Přebor z Pyšel,
ZRICENINA HRADU V RICANECH, POHLEDNICE VZNIKLA PRED R. 1906
následují Mladota, Mareš, Odolen, řečený Pyšelka
a další. Pyšely byly v té době pouhou vsí, měly však už kostel. První písemná zmínka o něm je z r. 1352, kdy zde byl farářem jakýsi
Oldřich. Pyšely byly tehdy výrazně menší než dnes. Zakouty vznikly až později ( i když starší osídlení tam není vyloučeno), Košík
je ještě dlouho uváděn jako samota u Pyšel.
Jisté je, že rytíři z Pyšel, kteří měli v erbu berana, nebyli žádní boháči. Kromě Pyšel jim patřila už jen Borová Lhota, protože Nová
Ves ani Dubiny ještě neexistovaly, Zaječice patřily pánům z Říčan a Pětihosty, Kovářovice a Řehenice místním zemanům.
Kde měli majitelé Pyšel své sídlo? Jistě ne daleko od centra a od kostela. Jako jedna z možností se nabízí, že jejich tvrz stávala
na místě dnešního domu č. 6 mezi zámkem a Městským úřadem. V jeho sklepení se totiž zachoval gotický portál, což dokazuje jeho
značné stáří.
V Pyšelích se nachází ještě jedna památka na toto období. Na kostelní věži visí zvon datovaný rokem 1461. To už se éra původních
majitelů Pyšel chýlila ke konci. V r. 1474 umírá Václav z Pyšel a jeho pozůstalost si vyprosil Petr Kule z Věřic, od r. 1444 spolumajitel
Pyšel. Jeho potomci byli pány pyšelského panství do poloviny 16. století, což už ovšem není doba gotická. (pokračování)
PhDr. Jiří Chvojka
Hoďte svá př
ání do PLAC
U
DOPISOVATELÉ
Na procházku s kočárkem, s broukajícím miminkem jsem vycházela téměř každý den. Poznávala jsem okolí, louky, lesy a různá
krásná zákoutí. Ale brzy mi začala chybět společnost jiné osoby, s kterou bych mohla povídat a nebo i sdílet chvilky ticha jako se
svým miminkem. Člověk je tvor společenský a každá maminka někdy zatouží po „dospělácké“ větě třeba o tancování, sportu nebo
jen tak o životě. Zkuste najít spřízněnou duši, nejen pro společné toulky s kočárkem, na stránkách www.plac.cz.
Tyto regionální stránky Vám nabízejí možnost:
seznámení
inzerce
nabídky pracovní a hlídání dětí
popovídání o všem možném
Pokud nehledáte zrovna kamarádku na procházky, ale sháníte nějaké věci z druhé ruky pro své děti, také nahlédněte. Již se
začínají plnit různými „potřebnostmi“; prodává se kolo, stůl, dětská oblečení aj.
Za www.plac.cz Michaela Jirásková
Ničivá zemětřesení,
polární záře a kulové blesky
(několik zajímavostí především z pyšelského prostředí)
Od roku 2000, dříve často a v poslední době velmi nepravidelně, přispívám do Pyšelských listů. Kdyby mne to nebavilo,
nedělal bych to. V tomto příspěvku se chci vrátit především k miniseriálu „ Počasí bylo, je a bude“ (vycházel v letech 2000 až 2001)
a o několik dalších zajímavostí doplnit jeho text. Informace jsem především získával z encyklopedií a literatury faktu (hlavně se to
týká knihy MUDr. Ludvíka Součka „Po stopách bludiček“, vydané v roce 1992, čtrnáct let po autorově smrti).
Začnu tím nejobecnějším. Ničivá zemětřesení, jak je nám známo, se našich území dlouhodobě vyhýbají, což nebylo vždy.
Naštěstí se nacházíme mimo seizmicky aktivní oblasti. Jejich výskyt je soustředěn do několika aktivních zemětřesných pásů. Pro
turisticky zanícené Středoevropany snad by mohl být nejzajímavější pás okolí Středozemního moře a možná i pamírsko – bajkalský
10
pás. Pro stanovení velikosti zemětřesení se běžně používá mediálně zpopularizovaná Richterova škála (stupnice), P
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
9
DOPISOVATELÉ
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 9
která vychází z maximálních výchylek pohybů půdy. Měří se (neodhaduje) seismometricky. Slabá jsou zemětřesení s výchylkou
menší než 4 stupně Richterovy stupnice a při výchylce větší než 8 stupňů jde o zemětřesení ničivá, katastrofická. Na našem území
kronikáři taková zaznamenali tři. První z nich se vztahuje k roku 1348 a bylo prý při něm v Čechách poškozeno 24 hradů. Druhé
k roku 1662, při němž se Slavkovský štít v Tatrách snížil o 300 metrů a třetí k roku 1763. Tehdy bylo v Komárně na Slovensku
usmrceno 63 osob, pobořeno na 280 domů a 7 kostelů. Jsou ovšem oblasti, kde k takovým hrůzám dochází často, leckde ustavičně.
Snad vážené čtenáře Pyšelských listů potěším tím, že se našeho města netýkají.
Objektivně řečeno, jde o přírodní katastrofy, proti nimž se lze chránit jen pasivně. Výzkumná pracoviště nejsou dosud
především schopna je omezovat a včas lokalizovat ohniska jejich vzniku, ať je tomu v hloubce 10 nebo 750 kilometrů. Stojí snad
ještě za zmínku, že dlouhodobě (jistotně již od roku 1896) se společně s nimi zkoumají jevy (konkrétně světelné efekty), které
jakoby ničivým zemětřesením předcházely. Do značné míry prý tyto skutečně budí dojem světélkujících bludiček.
Přejděme k polárním zářím. O jedné z nich nám zanechal osobní svědectví pan Josef Vejmelka ze Zaječic ve své KRONICE
vydané v roce 1970 (jistě rovněž i on psal a psal proto, že ho to bavilo). Stojí za to jím pořízený zápis doslova ocitovat: Dne 25. ledna
1938 po osmé hodině večerní byl náš kraj vzrušen krásnou rudou září, která se objevila na severovýchodní obloze. Byl to jev u nás
vzácný, jakého v našich krajinách nebylo pamětníka, a nadto v takovém rozsahu (tolik citace). Podle záznamů v KRONICE se údajně
u nás rovněž pozorovaly ve dnech 18.10.1870, 2.2.1872, 9.9.1898 a v menším rozsahu také 20.1.1957.
Sugestivnost polární záře z ledna 1938, pozorovaná v celých Čechách, vedla v Praze k domněnce, že naše stověžatá byla
postižena nenadálým leteckým útokem a že hoří, což vyústilo v mobilizaci všech pražských hasičských sborů. Myslím, že i tato
událost stojí za zmínku.
Polární záření obvykle vzniká ve výškách od 80 do 500 kilometrů nad zemským povrchem, v extrémních případech i mimo
zemskou atmosféru (udává se výška až 1 200 kilometrů). Jeho příčinou je vtahování korpuskulárního (hmotného) záření Slunce
(např. jej tvoří toky atomových jader) do magnetického pole planety Země. Zejména se proto vyskytuje v oblastech intenzívní
sluneční činnosti při magnetických bouřích v okolí zemských magnetických pólů (nesouhlasí se zeměpisnými). Popisovaný jev patří
mezi elektrometeory, k nimž se také zařazují i atmosférické bouřky. A jsme u kulových blesků.
Prvním, kdo písemně zaznamenal účinky zvláštního druhu blesku, který byl mnohem později nazván kulovým, byl důstojník
římských legií a spisovatel Plinius Starší (zemřel v roce 73 př.n.l.). Píše o něm: jedná se o třetí druh blesků (pro upřesnění, měl asi na
mysli to, že první míří k zemskému povrchu a druhý se vybíjí mezi oblaky), bývá jasný a má velmi podivuhodné vlastnosti. Vyčerpává
sudy do dna bez otevření víka a bez zanechané stopy. Zahřívá vodu v nádobách až k bodu varu. Roztavuje zlato, stříbro a měď uvnitř,
aniž propálí měšce nebo poruší voskovou pečeť. Marcia (pravděpodobně jeho kamarádka) zasažená takovým bleskem, porodila
mrtvé dítě, ač sama zůstala bez úhony (končím citaci). Skutečně, všechna mně známá svědectví poukazují na jeho podivuhodné
vlastnosti a i účinky. Pro zajímavost uvedu v další části příspěvku několik konkrétních příkladů. Kromě jiného chtěl bych jimi
především sám sebe přesvědčovat o tom, že i pro svou vyjimečnost mají leccos společného.
Nezapomenutelnou událostí se pro rodinu Veseckých z Pyšel, čp. 154, tehdy v zemědělské usedlosti stále ještě posledního
stavení na levé straně silnice vedoucí do Zaječic, stalo skutečně rozverné řádění kulového blesku. Že se něco takového událo jsem
věděl od své babičky. Což mi můj kamarád (tehdy školák), Ladislav Vesecký, na pyšelském náměstí kdysi potvrdil. Vyprávěl mně
zhruba toto:
V podvečer jednoho z letních dnů roku 1936, při doznívající bouřce, se na pozadí stále ještě zatažené oblohy zjevila ze směru
od Křivské Vsi drobná světelná koule, která jakoby nedbale plula pod spodní základnou oblačnosti k jejich usedlosti. Vzpomínal, že
po hromosvodu přes drát svedený do rádia sjela do podkrovní místnosti domu. Pod relaxujícím podnájemníkem rozštípla dřevěnou
postel s drátěným průpletem pod matracemi. Odtud s ohlušujícím rachotem pronikla do plechové trouby kuchyňských kamen
v přízemí. Její krkolomná cesta dále pokračovala do sousedního chléva, v němž usmrtila kravku uchycenou ke žlabu řetězem
(dodávám, bohužel). Poté s třeskotem zanikla. Jak v troubě, tak ve zdi mezi kuchyní a chlévem zanechala po sobě škvíry srovnatelné
s velikostí mezery po vypadlé maltě mezi 2 cihlami. Říkám si, škoda, že takového krásného svědectví se pan Plivius Starší nedožil.
Kulový blesk nejčastěji bývá popisován jako koule (proto kulový) o průměru většinou 10 až 15 centimetrů (v literatuře se
dokonce uvádí až 13 metrový průměr, což je opravdu nutné brát s rezervou). Je obvykle červený, růžový (ten prý bývá obklopen
fialovou aureolou), ale i žluté barvy. Jiní autoři rovněž uvádějí barvu oslnivě bílou (k čemuž se přikláním) nebo také modrou.
Vyskytuje se za bouřky a často, ne tedy vždy, blízko místa úderu blesku. Koule rychle sestupuje z bouřkového oblaku a pak volně
pluje vzduchem, často vniká do stavení komínem, otevřenými dveřmi nebo oknem (při bouřce je zavírejte). Dopadne-li zářící koule
do nádoby s vodou, kapalina se značně zahřeje. Na lidském těle může způsobit těžké popáleniny. Její zánik bývá provázen někdy
praskotem, rachotem až explozí. Může však zakončit svou existenci tiše. Zpravidla za sebou zanechává ostrý (asi dráždivý) zápach.
Mnoho zajímavých případů o existencích kulových blesků lze nalézt v knize Ing. Ivana Štolla „Tajemství kulového blesku“ (neměl
jsem ji v ruce). Z jiného soudku (z knihy „Po stopách bludiček“) jsem pro vás vybral tři popisované události (neuvádím u nich
konkrétní místa výskytu; nepokládám je za důležité):
V Itálii roku 1791 se ohnivá koule velikosti pěsti přitulila na pastvině k nohám pasačky, krátce nakoukla pod její šatičky a
poté se vznesla k nebi. Dívence se nic zlého nestalo. Ve Francii (bez časového údaje) provedl kulový blesk inspekci celého domu
a jeho obyvatel (z popisu je zřejmé, že byl převzat z jakýchsi novin), nikomu z nich neublížil, ale v chlívku zabil čuníka. A roku
1891 kulový blesk vnikl do chalupy (stalo se v Německu), kde spali rodiče se třemi dětmi, rozštípal nábytek, chvíli zůstal viset nad
kolébkou, pak prorazil zeď a zmizel. Nikdo z nich nebyl zraněn, jako ostatně v naprosté většině případů.
V knize „Po stopách bludiček“ zmínku o kulovém blesku, který byl pozorován u nás, z těžko pochopitelných důvodů
nenajdete (a Pyšelské listy nechť jsou tu od toho, aby tento nedostatek napravily). Zato se v citované literatuře P
11
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
10
DOPISOVATELÉ
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 10
dozvíte, že jeho výskytem v roce 1897 se dnes mohou chlubit v Turnově a Sliači, v roce 1912 v Litoměřicích a v roce 1966 ve Vrbici
na Prachaticku. Uvedený výčet snad povede k závěru, že kulový blesk není všední podívanou. Ale pravděpodobně zase ne tak
vzácnou, jak se ještě nedávno i odborná veřejnost domnívala. Na Zemi se údajně každou vteřinu technicky registruje 100 až 300
blesků, z tohoto odhadu se za rok statisticky odvozuje výskyt 27 bouřek na jednom čtverečním kilometru v průměru doprovázených
deseti údery blesku. A podle mínění meteorologů je asi z každých 1500 vydařených blesků jeden kulový. Z těchto hodnot se již dá
odvodit jistá pravděpodobnost četnosti výskytu popisovaného jevu v České republice. Ode mne to ale nechtějte.
Dočetl jsem se, že v americké Národní laboratoři Oak Ridge docházejí k závěru, že kulové blesky jsou přibližně stejně časté
jako „ obyčejné “ blesky čárové. Ale kulový blesk je logicky těžce handicapován, protože je jevem úzce místním a leckdy se celá
jeho existence odbude v místnosti nebo dokonce v prasečím chlívku (bagatelizuji). Řada z nich rovněž ujde pozornosti v důsledku
nepříznivého počasí zhoršujícího činnost pozorovatelů např. na meteorologických stanicích. To vše zvyšuje významnost pyšelské
událost. Teď, když se Pyšely úspěšně překopávají, je možné, že se po něm přece jen nějaký zbyteček najde. Překopávánímu fandím,
k čemuž se přiznávám. Kdybych totiž třeba někomu z pyšelských usedlíků odřel auto, vyloučit se to nedá, byl bych nerad, kdyby to
mělo být považováno za rachotivý projev nesouhlasu s tím, co se v našem městě děje.
Teď se vám ještě dovolím vnutit krátkou poznámku, která je především určena těm, kteří mají zájem se blíže seznámit
s pracovní náplní bludiček. Nepotěším je sdělením, že autorům světoznámé Encyklopedie Diderot vůbec nestály za to, aby se
o ně zajímali. Možná to bude i tím, že přijatý název jakoby v sobě skrýval cosi tajuplného, neurčitého. Dokonce si myslím , že to byl
i důvod, proč jej MUDr.Ludvík Souček použil ve výše citovaném názvu své populárně vědecké knihy. K jakým závěrům došel, se v ní
dočtete. Nesetkáte se tam ale s názory našich prapředků. Proto vám něco málo o nich nakonec řeknu:
Pojem „ bludička “ zaujímá v galérii našich strašidel neopomenutelné místo. Jedná se o přízrak svítící, hořící nebo alespoň
světélkující. Jejich hlavní pracovní náplní je svádět pocestné (pokud se samozřejmě dají) ze správné stezky, odlákat je do bažin a
tam je utopit. Vzpomeňme si, že takovou bludičkou se stala i nebohá Rusalka z Dvořákovy opery. A např. také spisovatel Jaroslav
Durych (1886 – 1962) jim v jedné ze svých knih přisuzuje zbědovanou lidskou podobu. Ale řekněme si, že světýlka bludiček mají svůj
původ v metanu (CH4), který uniká z bažin. Na slunci vidět není, za tmy tvoří modravé plaménky a ty budily u pozorovatelů dojem
strašidelných přízraků, prostě něco zajímavě tajemného.
RNDr. Miroslav Zeman
Říjen na zahradě
Poslední sklizeň zeleniny - na přelomu
září a října obvykle přicházejí první
mrazíky, které ukončí vegetaci. Než mrazy
nastanou, posbíráme poslední plodovou
zeleninu, která už při nízkých teplotách
skoro neroste a těžko dozrává. Na mráz je
citlivá také červená řepa a mrkev. Slabší
mrazíky naopak nepoškodí celer, pór a
růžičkovou kapustu. Kořenové zeleniny
opatrně vyrýváme, aby nedošlo ke zlomení kořenů. To platí především pro černý
kořen, který je velmi křehký. Pastiňák a
černý kořen můžeme nechat na pozemku
a sklízet v průběhu zimy, pokud nebude
půda zamrzlá, nebo lze sklizeň posunout
až do jara. Pro skladování bychom měli
použít pouze zeleninu zdravou, mechanicky nepoškozenou. Ukládáme ji ve vhodných prostorách, které jsme s předstihem
vydezinfikovali.
Topinambury, „brambory diabetiků“,
se v zahradách pěstují poměrně málo.
Rostlina v létě svítí žlutými květy a vegetaci končí na podzim. Když její nadzemní
části zvadnou, je čas na sklizeň úrody.
Vyndaváme však pouze tolik hlíz, kolik v nejbližší době spotřebujeme. Při
uskladnění na vzduchu totiž velmi rychle
vadnou. Vykopávat je můžeme celou
zimu.
Před zimou také nesmíme zapomenout na rostliny tvořící zimní deko-
raci našich domovů. Mochyně patří mezi
nemnoho trvalek okrasných svými plody.
Po usušení drží měchýřky svůj tvar velmi
dlouhou dobu.
Podle průběhu počasí můžeme
postupně čistit záhony s letničkami. Celý
záhon zryjeme a doplníme o základní
živiny (draslík, fosfor) jednosložkovými
hnojivy (síran draselný, draselná sůl, superfosfát). Prospěšné je také dodat do
půdy organické látky, např. kompostem.
Pokud je půda hodně kyselá, můžeme její
pH upravit přidáním mletého vápence.
Ve správné sklizňové zralosti postupně
sklízíme a vhodně uskladníme všechny
odrůdy zimních jablek a hrušek. Zásobují
nás vitamíny a minerály po celou zimu.
S plody zacházíme velmi opatrně. Malé,
mechanicky poškozené nebo deformované ovoce vyřadíme při česání a co
nejdříve je zpracujeme na šťávy, mošty
nebo využijeme v kuchyni. Skladovací
prostor pro ovoce má být chladný (2 až 5
°C), větraný, nepříliš světlý, má v něm být
dostatek vzduchu, nemá být příliš suchý
(80 až 90%) a přirozeně se v něm nesmějí
vyskytovat žádní škůdci. Ideální je ukládat jablka a hrušky na police či regály
jednotlivě. Na první pohled pak odhalíme
každé ohnisko hniloby. Ukládáme-li
ovoce v bednách, pak pro lepší sledování
můžeme také postavit bednu s jablky,
navlečenou do fólie, na dřevěné špalíčky.
Fólie by neměla ležet přímo na plodech.
Potom do ní uděláme jeden až dva otvory
na každý kilogram obsahu.
Vlašské ořechy usušíme na slunci,
v suché místnosti, ve stodole či na půdě.
Teprve zcela suché ořechy nasypeme do
koše nebo sáčku, který propouští vzduch.
V žádném případě nesmíme ořechy umývat ve vodě, protože často nemají zcela
uzavřenou skořápku a voda, která pronikne dovnitř, může způsobit zplesnivění
obsahu.
Chceme-li omezit houbovou strupovitost jabloní a hrušní, ošetříme stromy
krátce před opadem listů postřikem krystalického hnojiva močoviny v koncentraci
5 až 7%. Vzhledem k vysokému obsahu
organického dusíku v močovině snížíme
potřebu dusíkatého hnojení v následném
roce.
Pokud v extenzivních výsadbách
obrýváme půdu pod korunami stromů,
spojíme tuto práci s dodáním organické hmoty, nejlépe kompostu, nebo
s přihnojením průmyslovými hnojivy
fosforečnými a draselnými. Vycházíme
ze zásobení půdy jednotlivými živinami
podle výsledků půdních popř. listových
rozborů. Přehnojení může být pro ovocné
dřeviny často škodlivější než mírný nedostatek některého prvku. P
12
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
11
DOPISOVATELÉ
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 11
Ve druhé polovině měsíce začíná
období výsadeb. U většiny druhů ovocných stromů, s výjimkou broskvoní,
dáváme přednost výsadbě podzimní
před jarní. Stromky či keře by však měly
být dostatečně vyzrálé ve dřevě, což
mnohdy postrádají jednoletí štěpovanci.
Při jakékoli manipulaci nesmí u stromku
přeschnout kořeny. Je jistější, když na
dobu 24 hodin před výsadbou ponoříme
rostlinu s kořeny do vody. V této době
můžeme vysazovat rybíz a angrešt,
protože brzy zjara raší. Keře sázíme tak
hluboko, aby byly nejspodnější pupeny
zakryty zeminou asi 10 až 15 cm. Dají se
vysazovat i další ovocné druhy s výjim-
kou broskvoní a meruňek, které sázíme
přednostně až na jaře. Dbáme, abychom
si ve školce zakoupili pouze jakostní
a zdravý výsadbový materiál.
Petr Kumšta
KULTURA
Přehled kulturních akcí pořádaných MKS Benešov – říjen 2009
9.10. v 19:30 KC Karlov
14.10. v 19:30 hodin
Kurz tance a společenské výchovy – I. prodloužená
THEATRO Á LA SCALA, Galla Macků a její hosté
Hudební pořad plný známých melodií ze světa operety, muzikálu a opery.
Program:
F. Lehár, Veselá vdova – Vilja, Housle hrají
F. Hervé, Mam´zelle Nitouche – Velký buben, Cínový vojáček
O. Nedbal, Vinobraní – Draga moja lubica
O. Nedbal, Polská krev – Blondýnky, Diplomat
E. Kalmán, Hraběnka Marica – Joj, cigán
W.A. Mozart, Kouzelná flétna – O Isis und Osiris
F. Lehár – Cikánská láska
P. Lincke, V říši Indrově – Byl jednou jeden král
A.L. Weber, Cats – Memory
R. Cordiferro S. Cardillo – Catari
E. Morricone - Tenkrát na západě
A. Lara – Granada
E. Kunneke, Bratránek z Batávie – Dobrou noc
Účinkují: Galla Macků, sólistka Hudebního divadla v Karlíně
Jan Berko – tenor
Miroslav Dvořák – průvodní slovo a zpěv
Linda Winterová - klavír
Galla Macků
Po krátkém angažmá v liberecké opeře / kam nastoupila po absolvování pražské konzervatoře/ působí takřka nepřetržitě na
karlínské scéně, kde vytvořila řadu znamenitých rolí, jako Rose Marii, Elisu Doolittlovou /My Fair Lady/, Sylvu Varescu /Čardášová
princezna/, Dianu /Orfeus v podsvětí/ , Helenu /Polská krev/, Irenu Molloyovou /Hello, Dolly/, Říhovou /Má férová Josefína/, Isabelu /Znám Dona Juana/, Mamon /Manon Lescaut/, Euridiku /Orfeus a Euridika/, Roxanu /Cyrano z Bergeracu/ a Marii Zieglerovou
/Mařenka Superhvězda/.
Pro maďarskou televizi natočila Čardášovou princeznu, několik nahrávek má i v naší televizi a v rozhlase /mimo jiné i s orchestrem Karla Vlacha/. Je dvojnásobnou držitelkou Ceny Literárního fondu. Ocenění obdržela za Manon Lescaut a za Euridiku v rockovám muzikálu Orfeus a Euridika. V roce 1996 byla nominována na „Cenu Thálie“ za roli Marie Ziegiové.
20.10. v 17:00 hodin Rodiče s dětmi do divadla Zimní příhody včelích medvídků
Brumda a Čmelda jsou malí čmeláci, které většina z nás jistě zná z televizních večerníčků. Jejich zimní příhody odpoví na otázky
jak se čmeláci chystají na zimu? Proč je podzim tak sladký? Kde spí v zimě pavouk? Co dělají čmeláci o Vánocích? Kdo je to bílé
strašidlo s pometlem? Čí jsou to stopy ve sněhu?
Účinkují: členové divadla Krapet, I. Čermák, P. Vojtíšek, J. Kohout a další.Režie: Z. Tomeš
22.10. v 19:30 hodin Květa Fialová – jubilující
Vynikající herečka, moudrá žena,vtipná glosátorka bude vzpomínat na roky prožité na divadelních prknech, před filmovou a
televizní kamerou. Hostem večera bude Pavlína Filipovská.
Květa Fialová je populární herečkou , kterou můžete vidět v divadle ABC, kam ji angažoval již v roce 1958 Jan Werich. To už měla
za sebou angažmá v Českém Těšíně, studium na JAMU i působení v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a slovenském Martině.
Scéně ve Vodičkově ulici pak zůstala věrná v dobách její samostatnosti i po připojení k MDP, až do roku 1991.
V převážně komediálním repertoáru obdivovalo publikum její šarm a jemný smysl pro ironii a parodickou nadsázku, které
uplatňuje ve svých rolích i dnes. To prokázala nejen úspěšná inscenace Hinggisovy černé komedie Harold a Maude, v níž se roku
1995 vrátila na prkna divadla ABC, ale i více než sto repríz Kesselringových Jezinek bezinek.
Květa Fialová si zahrála také v mnoha českých filmech, jako např. S tebou mě baví svět, Adéla ještě nevečeřela, Léto s kovbojem,
Já nejsem já, Báječná léta pod psa, a Babička. Děti si ji určitě pamatují mj. z pohádky Dařbuján a Pandrhola, nebo ze seriálu Arabela
P
13
se vrací. V roce 2006 si zahrála v televizním seriálu Bazén a ve filmu Účastníci zájezdu.
OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ
12
KULTURA
červenec, srpen, září 2009
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 12
Další akce v Městském divadle Na Poště
6.– 8. 10. Dny divadla Áčko
19.10. módní přehlídka
29.10. Pragoreal – školení
každou středu – předtaneční
každý pátek – kurz tance a společenské výchovy
každé úterý, středa, čtvrtek a neděle – zkoušky ochotnických souborů
Připravujeme na listopad
LO STUPENDO – divadelní představení převzaté z Vinohradského divadla
Rodiče s dětmi do divadla - Děti pirátů a ztracený ostrov
Pavlína Jíšová - koncert
MUZEUM PODBLANICKA
zámek č.1, Vlašim 258 01
Telefon : 317 842 927
E-mail : [email protected], [email protected]
Web: http:/ www.muzeumpodblanicka.cz
Přehled akcí v Muzeu Podblanicka v říjnu 2009
Zámek Vlašim
otevřeno úterý - neděle, 9-12, 13-16
10. 9. – 4. 10.
výstava Fotografie Filipa Hazmuky
10. 9. – 4. 10.
výstava Alois Musil (1868 – 1944)
Výstavu o významném českém badateli a cestovateli po Blízkém východě připravilo Muzeum Vyškovska a Akademická společnost
Aloise Musila.
8. 10 – 1. 11.
výstava Sido Jiro - Ruce andělů
8. 10. v 17 hodin vernisáž průvodní slovo: Mgr. Milena Prášková, odborné slovo: Princ Adnaf Ibn Sulap, tanec: Miss Fatima Nova
13. 10. 17.00 přednáška Mgr. Jan Heřman - Posázavské památky v rekonstrukcích a kresbách aneb Jak vzniká ikonografie?
15. 10. 19.00 koncert SLOVANSKÉ TANCE /skladby a četba z Dvořákovy korespondence/
Martin Kasík, Štěpán Kos – klavír, Jan Šťastný – mluvené slovo
Světoznámí čeští klavíristé Martin Kasík a Štěpán Kos zahrají oblíbené skladby Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse
doplněných četbou z Dvořákovy korespondence vynikajícím českým hercem Janem Šťastným. Tento koncert slibuje nádherný
umělecký zážitek.
28. 10. Den Středočeského kraje vstup do zámku za 10 Kč
16.00 koncert - Jakub Pustina - baryton, Richard Pohl – klavír
Tento koncert se koná v rámci Dne Středočeského kraje a za podpory Nadace českého hudebního fondu. Se svým vystoupením
slaví Jakub Pustina, vítěz několika pěveckých soutěží, vždy mimořádný úspěch. Svou skvělou hrou na klavír jej opět doprovodí
vynikající mladý umělec Richard Pohl.
Pobočka Benešov, Malé náměstí 74
otevřeno úterý – sobota, 9-12, 13-16
28. 10. Den Středočeského kraje vstup za 10 Kč
Otevřené expozice
Historie města Benešova a okolí
Náš pluk
13. 8. – 12. 11. výstava
Ak. malíř a grafik (*1899 - +1954) PETR DILLINGER,
Benešovsko, část I.
Změna programu vyhrazena.
!"#
" &!')*+,-!
/* " &0+1&2
"&13&0+"&&5&
6!'0*&+*7
!!
" #$%&'
89:9;=>>*?8@>*
?=?A@B>=D?EFGA>FF>A?F=EBHAGAE?
++I
J8I?JI
13
KULTURA
červenec, srpen, září 2009
!"
#$%&'#!&(()*-.
/012/)4%&%54%6
1809 :%(<"
"
#$%&&'
(#)'*'+,*-.-/*-0
+-+.123-%+'/-425.,.4+
667'+7'
==='#->'#
.# ->?#%?&@A(%1>C?5%DAE&)&D?
4>#>
F
#'#?#>
F>'#
===''#
PĚSTITELSTVÍ
MKC Votice Vás srdečně zve na výstavu ovoce
Šlechtění jabloní rodina Kumštova,
která se uskuteční ve spolupráci s VŠÚO Holovousy, ÚKZÚZ Lysice a Želešice.
Vystaveny budou hlavně zaregistrované odrůdy jabloní, novinky z VŠÚO Holovousy a odrůdy vyšlechtěné na Podblanicku, jako
např. Blaník, Fany, Fenix, Petra a nově zaregistrované odrůdy Tábor a Vltava.
Výstava se uskuteční od 28. října do 1. listopadu ve Voticích (okres Benešov) v přízemí staré radnice na náměstí.
Návštěvní doba:
Středa 28. října
9:00 - 12:00 14:00 - 17:00 hodin
Čtvrtek 29. října
8:00 - 17:00 hodin
Pátek 30. října
8:00 - 17:00 hodin
Sobota 31. října
8:00 - 12:00 14:00 - 17:00 hodin
Neděle 1. listopadu
14:00 - 17:00 hodin
Bližší informace o výstavě ve večerních hodinách na telefonu: 317 814 354 a 728 044 917.
Na Vaši návštěvu se srdečně těší pořadatelé.
POLICIE
Falešný opravář - zmizí se zálohou
Pravděpodobně na celém území České republiky se dopouští trestné činnosti devětatřicetiletý muž, který s poškozenými sjednává zakázky na opravy a rekonstrukce hrobů. Po obdržení zálohy na provedení práce, však smluvenou činnost nevykoná a vyhýbá
se vrácení dlužných částek Tímto je podezřelý ze spáchání trestného činu Podvodu dle § 250 odst. 1,3 trestního zákona.
Muž působí solidním dojmem, má tmavé krátké vlasy sčesané na pěšinku, je upravený asi 175 až 180 centimetrů vysoký.
Pokud se někdo z vás stal obětí podvodu tohoto pachatele, sdělte tuto informaci na nejbližším obvodním oddělení policie ČR
nebo lince 158.
Děkujeme za spolupráci.
nprap. Denisa Malá
14
POLICIE
červenec, srpen, září 2009
Kapsáři - Nenechme se okrádat
Vyprávění o tom, jak někdo z našich známých byl okraden kapsářem, má už asi každý z nás za sebou. Právě lidé žijící ve
Středočeském kraji jsou občas donuceni jet do hlavního nebo okresního města řešit nějakou záležitost nebo nakupovat. Mnoho
z vás v Praze nebo v Benešově pracuje. Zkrátka, každý, kdo se pohybuje ve větších městech, musí brát na zřetel i možnost, že ho
nepozorovaným způsobem okrade kapsář. V peněžence nenosíme jen hotovost, ale i kreditní kartu a někdo dokonce doklady.
Umíme si tedy představit, co všechno budeme nuceni po takovéto ztrátě zařizovat.
A přitom stačí tak málo. Neukládat si peněženku do zadní kapsy kalhot, mít tašku neustále pod dohledem, neodkládat ji např.
do nákupních košíků a neumožnit tak kapsáři dostat se vám na kůži. Tito zloději využívají vaší nepozornosti, nebo davu lidí při
vystupování či nastupování do hromadných dopravních prostředků. Jsou ve své činnosti tak zkušení, že ani nepostřehnete, že vám
někdo rozepnul tašku či sáhl do zadní kapsy kalhot.
Určitě si každý z vás cenní svých financí, a i když vám kapsář neodcizí velký obnos, běhaní kolem zřízení nové karty a dokladů,
určitě nikoho neláká. Proto buďte obezřetní a nedejte kapsářům šanci vydělat si na vaší neopatrnosti.
nprap. Denisa Malá
Žena poznala bundu podezřelého - Neváhala a zavolala
Spolupráce občanů a médií při objasňování trestné činnosti a zjišťování pachatelů je určitě důležitá a potřebná. Svědčí o tom i
případ loupežného přepadení ve Vlašimi, který počátkem měsíce července objasnili benešovští kriminalisté.
V březnu letošního roku šla ve večerních hodinách křižovatkou ulic Erbenova a U Topolu pětačtyřicetiletá žena. Zezadu k ní
přiběhl neznámý pachatel a k levému rameni jí přes oblečení přiložil předmět, který u ní způsobil částečnou nehybnost v pohybu
rukou. Současně jí druhou rukou z ramene strhl kabelku, ve které měla poškozená peníze, platební kartu, doklady, klíče a další věci
v hodnotě nejméně dva a půl tisíce korun. Neznámý poté z místa utekl a napadené přitom naštěstí nezpůsobil žádné zranění.
Policisté po ohlášení případu provedli šetření a nedaleko místa činu nalezli zimní
bundu, o které se správně domnívali, že patří pachateli. Začali tedy zjišťovat, komu
patří a kdo ji na místě zanechal. Protože šetření nepřineslo žádné kladné výsledky,
požádali prostřednictvím médií veřejnost o pomoc. Ve Vlašimském zpravodaji a v
Benešovském deníku pak byla fotografie nalezené bundy zveřejněna.
Jak policisté předpokládali, skutečně se našel někdo, kdo bundu na zveřejněné
fotografii poznal a znal také toho, kdo ji nosil. Tuto informaci, i když anonymně,
policistům po telefonu sdělil ženský hlas. Kriminalisté pak třiadvacetiletého muže z
Vlašimi vyslechli. Přiznal se nejen k loupežnému přepadení, ale také ke krádeži, které
se dopustil o měsíc dříve. Tehdy dvaapadesátileté ženě, která si v nočních hodinách
otevírala dveře do domu v ulici Zámecká ve Vlašimi, vytrhl z ruky kabelku a z místa
utekl. Poškozená tak kromě kabelky přišla ještě o mobilní telefon, peníze a další věci
v hodnotě za více jak šest tisíc korun.
Kriminalisté muže obvinili z trestných činů loupeže, krádeže a neoprávněného držení platební karty. Hrozí mu trest odnětí
svobody od dvou do deseti let a je stíhán na svobodě.
Díky spolupráci občanů a médií policisté objasnili hned dva případy. Jednání mladíka tak nezůstane nepotrestáno.
nprap. Zuzana Stránská
Alkohol policisté nezjistili - Kontrolovali mladistvé
V rámci obchůzkové služby provedli 2. srpna v odpoledních a podvečerních hodinách čerčanští policisté kontrolu
restaurací a barů v jejich služebním obvodu. Svoji pozornost zaměřili na prodej a podávání alkoholických nápojů mládeži mladší
osmnácti let. Policisté navštívili restaurace v Teplýšovicích, ve Vranově, v Kozmicích , v Soběhrdech, v Poříčí nad Sázavou, v Mrači
a v Čerčanech. Nezjistili však žádnou mladistvou ani nezletilou osobu pod vlivem alkoholu.
Tyto bezpečností akce policisté provádí pravidelně každý měsíc a budou v nich pokračovat i v následujícím období.
nprap. Zuzana Stránská
Variace na písmeno „K“
MINIPOVÍDKA
KRUŠNOHORSKÝ KORUNOVANÝ KRÁL KAREL KDOVÍ KOLIKÁTÝ KRÁČEL KE KONÍM. KONĚ, KARLŮV KONÍČEK, KOLEM KTERÉHO
KOLIKRÁT KMITAL. KONĚ KRMIL, KOUPAL,KROTIL, KÁRAL, KOVAL. KVŮLI KONÍM KRALOVAL KRUŠNOHORCŮM KRÁTCE. KROTKÁ
KLISNA KLAUDIE KLIDNĚ KOJILA KUMYSEM KRÁSNÉ KOBYLÁTKO. KONĚ KLUSALI KOLEM KARLA. KARLŮV KAMARÁD KAŠPAR –
KOMUNISTA. KOMICKÁ KOMBINACE: KOMUNISTICKÝ KRÁL KAREL KONTRA KRÁLOVSKÝ KOMUNISTA KAŠPAR. KAŽDOPÁDNĚ
KAMARÁDI KLÁBOSILI, KOUSALI KYNUTÉ KOLÁČE KRÁSNĚ KYPRÉ, KÁVOVO-KOKOSOVÝ KRÉM, KYPÍCÍ KÁVA. KUROPĚNÍ : KRÁLE
KARLA KOPL KŮŇ. KAMARÁDE KAŠPARE, KONČÍM, KŘÍČEL KAREL. KONÍM KROUTIL KRKEM, KONĚ KRÁJEL KUDLOU, KAPE KREV.
KAREL KOUPIL KILA KONÍM, KŘEHOUČKÉ KÝTY, KRÁSNÉ KOTLETY, KOŘENĚNÉ KLOBÁSY, KONZERVY. KDEPAK KRÁVU, KANCE,
KUŘATA, KACHNY, KRŮTY. KAREL KONZUMUJE KONĚ. KONEC KONÍM, KONEC KARLŮV.
M.S.
15
POHLEDNICE
červenec, srpen, září 2009
Městečko 1922
Pohlednici, světlotisk, tvoří jí čtyři záběry zachycující jednotlivé zajímavé části obce. Rozměr 138 x 88. Na prvním snímku je
hospoda U Sokola; na druhém koloniální obchod Jaroslava Pánka; na třetím je válcový mlýn s jezem. Tento záběr je zajímavý také
tím, že je na něm zachycena oprava jezu. Čtvrtý je na Městečko ze státní silnice do Poříčí nad Sázavou.
Pohlednice byla vydána nákladem Rudolfa Hrubého z Městečka. Zhotovena byla K. Zunou, Vinohrady, číslo 5084b.
Text byl napsán 22.8.1922, bohužel bez poštovní známky, která je stržená.
Oslovení – Vážený pan adjunkt....... Popisuje pobyt v Městečku o dovolené .......počasí se snad zlepší, jsou zde kol dokola
krásné lesy, koupání na písku nádherné. O,co krásy v sobě skrývá naše krásná česká zem
Honza Kostrhoun
INZERCE
Mandlování
a žehlení.
LAKUJEME
OKNA, DVEŘE, ZÁRUBNĚ, PLOTY,
STŘEŠNÍ PODBITÍ, STŘECHY apod.
SÍDLO: MICHOVICE
TEL. 607 507 606
) úklid domácností
i nebytových prostor
) hlídání dětí
kontakt
16
605 408 586
INZERCE
červenec, srpen, září 2009
Prodám dům
ZAJEČICE 41 – PYŠELY 251 67
4 500 000,- KČ
Budějovická 1155, Jesenice u Prahy
Tel.: 725 004 594, [email protected]
JIROUŠKOVI, TEL. 605 363 217
www.studio-ella.cz
HLEDÁM PRÁCI
Úklid, žehlení
TEL. 607 626 432
Daruji
vodní želvu
za odvoz.
TEL: 776 612 488
Poříčí nad Sázavou
Veterinární ordinace Čerčany
Ošetřování a vakcinace psů, koček
a dalších malých zvířat.
Prodej krmiv pro psy a kočky
MVDr. Jan Jíša
tel.: 603 942 336
MVDr. Martin Štěpánek
tel.: 605 519 352
MVDr. Jana Blažková
Brigádníků 120, 257 22 Čerčany – Vysoká Lhota
http://veterinacercany.wz.cz
17
PYKULKA
18
červenec, srpen, září 2009
červenec, srpen, září 2009
T.J. SOKOL PYŠELY
PŘÍLOHA
Z činnosti oddílu stolního tenisu TJ Sokol Pyšely
Pyšely
Oddíl stolního tenisu zdejšího Sokola uspořádal dne 20.června 2009 župní turnaj Župy Barákovy ve stolním tenisu v kategorii
mužů a žen registrovaných i neregistrovaných. Prostřednictvím sekretariátu župy byla zajištěna jeho propagace a zároveň byly
poskytnuty diplomy a medaile pro vítěze. Pokud se týká věcných cen, jejich nákup byl financován ze sponzorských darů z řad
členů oddílu a z finančních prostředků oddílu. Na turnaji bylo zastoupeno celkem 6 TJ. Z toho Lysá nad Labem 1 účastník, Jílové
1, Milovice 3, Mratín 5, Velké Popovice 1 a Pyšely 11. Pro účastníky bylo zajištěno občerstvení po celou dobu turnaje, které
bylo uhrazeno ze startovného účastníků a částečně i z prostředků našeho oddílu. S ohledem na počet účastníků byly vytvořeny
4 kvalifikační skupiny a z každé postupovali do čtvrtfinále první dva. Dále z postupujících byly vytvořeny dvě skupiny a první
dva z každé postupovali do semifinále, které se již hrálo vyřazovacím způsobem. V kategorii žen byly pouze tři účastnice,
které hrály vyřazovacím způsobem. Nejlepší z našich se umístili na 5. a 6. místě Karel Kulovaný a Zdeněk Klán. Semifinále a
finále mužů se odehrávalo plně v režii hostujících hráčů ze Sokola Milovice a Sokola Mratín. Vítězem této kategorie se stal
p. Samborský st. ze Sokola Mratín. V kategorii žen zvítězila též reprezentantka TJ Sokola Mratín sl. Nachtigalová. Závěrem lze
konstatovat, že turnaj proběhl v přátelské atmosféře bez jakýchkoliv problémů. Ze strany hostujících hráčů byla vyslovena
organizátorům turnaje pochvala s tím, že se těší na další turnaj pořádaný naším oddílem. Dále je třeba vyslovit poděkování
členům našeho oddílu Karlu Kulovanému a Mgr. Michaele Jurečkové, kteří zajišťovali po administrativní stránce bezchybný
průběh turnaje.
JUDr. Ladislav Papírník
Už to dlouho trvat nebude.
Jistě jste si všichni všimli změny, která nastala v okolí pyšelské sokolovny a především v její restauraci. Kdo ještě nestačil,
zajít dovnitř, udělejte to! Budete překvapeni! Je příjemné dívat se na předzahrádku, je příjemné vidět nové oplocení, dlažbu,
osvětlení, dětský koutek a celou zatravněnou plochu kolem, je stejně příjemné vidět uvnitř restaurace fotografie z historie
pyšelského Sokola, a obrázky ze Sokola Pražského. Sokolská atmosféra na vás dýchne i z jídelního lístku. Tedy myslím z její
grafiky, nikoli z obsahu. Ten je ovšem neméně zajímavý a okamžitě provokuje k ochutnávce. Pro nás, kdo v Pyšelích bydlíme, má
ale celá ta obroda pyšelské sokolovny ještě jeden rozměr. Jakmile se zprovozní průjezd městem po hlavní komunikaci, přeruší se
na krátký čas ulice pod sokolovnou, aby se celý objekt mohl napojit na veřejnou kanalizaci. V současné chvíli tomu brání velmi
silný provoz v této ulici. Už to ale dlouho trvat nebude, kdy budou moci místní Sokolové s klidem říct, že nepříjemný zápach,
který ještě čas od času porůznu zavane z dešťové kanalizace, určitě nepochází od Sokolů. Ale už teď můžeme konstatovat, že
pyšelská sokolovna se stala chloubou středu města. Díky všem, kteří na tom mají svůj díl práce.
BG
19
PŘÍLOHA
20
T.J. SOKOL PYŠELY
červenec, srpen, září 2009
červenec, srpen, září 2009
T.J. SOKOL PYŠELY
PŘÍLOHA
Dovolujeme si Vás pozvat do
nově zrekonstruované restaurace
v pyšelské sokolovně.
Našim hostům nabízíme příjemné posezení v klidném prostředí. Můžete si
vybrat z bohaté nabídky jídel naší i zahraniční kuchyně. Široký a rozmanitý
výběr alkoholických a nealkoholických nápojů je samozřejmostí. Součástí
naší nabídky je i využití WiFi internetu a použití platebních karet. Můžete
si také rezervovat místa pro Vás a Vaše přátele, domluvit si pořádání oslav
a večírků, společenských setkání...
Přijďte se přesvědčit o kvalitě našich služeb.
RESTAURACE SOKOLOVNA PYŠELY
Pražská 151, 251 67 Pyšely
Tel.: +420 602 202 029
[email protected]
www.restaurace-pysely.cz
Po – Čt ... 11.00 – 22.00
Pá – So ... 11.00 – 23.00
Ne ... 11.00 – 22.00
21
Z MĚSTSKÉHO
SPORT ÚŘADU
červenec, srpen, září 2009
A MUŽSTVO
13.6.2009 Sázava – Pyšely 0 : 1, branka Zoubek
20.6.2009 Pyšely – Louňovice 5 : 0, branky Sisel 4, Páv
A mužstvo skončilo na 1. místě a postupuje do I. A třídy.
Příprava na novou sezónu byla zahájena 9.7.2009.
První přípravné utkání bylo sehráno 19.7.2009 v Křečovicích, kde bylo sehráno utkání
Sedlčany – Pyšely 2 : 1, branka Sisel.
22.7.2009 Říčany – Pyšely 3 : 3, branky Sisel, Fuksa, vlastní
26.7.2009 Hradišťko – Pyšely 4 : 3, branky Sisel, Páv, Moravec
1.8. 2009 proběhla již tradiční turnaj – XI. ročník memoriálu Vladimíra Havelky.
Tohoto turnaje se zúčastnila mužstva - Pyšely, Nespeky, Týnec a ČAFC Praha.
První utkání sehrála mužstva Pyšely – ČAFC Praha 1 : 0 druhé utkání
Nespeky – Týnec 1 : 1, na penalty Nespeky.
Utkání o třetí místo sehrála mužstva ČAFC Praha – Týnec 1 : 1, na penalty ČAFC Praha.
O první místo se utkala sousední mužstva Pyšely – Nespeky 1 : 2.
Pořadí: 1. Nespeky, 2. Pyšely. 3. ČAFC Praha, 4. Týnec
První mistrovské utkání I.A třídy skupiny B sehrálo naše A mužstvo 9.8.2009 v Kouřimi.
Kouřim – Pyšely 4 : 1, branka Mastný
15.8.2009 Pyšely – FC Trnavan Rožďalovice 5 : 1, branky Čáp 4, Moravec
22.8.2009 Sokol Zásmuky – Pyšely 2 : 1, branka Přibyl
30.8.2009 FK Červené Pečky – Pyšely 1 : 7, branky Čáp 2, Moravec, Štěpán O., Kondáš, Zoubek, Sisel
5.9.2009 Pyšely- SK Zeleneč 2 : 0, branky Kulhavý, Páv
12.9. 2009 SK Bakov nad Jizerou – Pyšely 0 : 1, branka Páv
Další utkání
19.9. 2009 Pyšely – Týnec nad Sázavou od 16:30 hodin
26.9. 2009 FC Jílové – Pyšely od 16:30 hodin
3.10. 2009 Pyšely – SK Rejšice od 16 hodin
11.10.2009 SK Mnich. Hradiště – Pyšely od 16 hodin
17.10.2009 Pyšely – Brandýs nad Labem od 15:30 hodin
24.10.2009 Bohemia Poděbrady – Pyšely od 14:30 hodin
Cvičení paní Horké pro ženy
31.10.2009 Pyšely – FK Uhlířské Janovice od 14 hodin
8.11.2009 FC Zenit Čáslav B – Pyšely od 14 hodin
se přesouvá
14.11.2009 Pyšely – Sparta ČKD Kut. Hora od 14 hodin
do Sokola Čerčany,
fotbal
POZOR ZMĚNA
DOROST - mužstvo dorostu Pyšel hraje pod názvem Benešov B
1.1.2009
14.6.2009 Petrovice – Benešov B 2 : 1
21.6.2009 Benešov B – Průhonice 5 : 3
Mužstvo dorostu obsadilo 8. místo.
Nová sezóna 2009/2010 začala pro mužstvo dorostu 23.8.2009 ve Voticích.
Marila Votice – SK Benešov B 1 : 2
29.8.2009 Sokol Podlesí – SK Benešov B 1 : 1
6.9.2009 SK Benešov B – Teplýšovice 3 : 0
12.9.2009 MFK Dobříš – Benešov B 5 : 0
tělocvična pod lékárnou
a to každé
pondělí od 17.30 hodin.
STARŠÍ ŽÁCI
Přátelské utkání Vlašim – Pyšely 3 : 3 Pohárové utkání sehrálo mužstvo starších žáků ve středu 2.9.2009 na domácím hřišti.
Pyšely – Poříčí nad Sázavou 1 : 2, branka Sládek
6.9.2009 Lešany – Pyšely 2 : 4, branky Urban 3, Rezek
12.9.2009 Pyšely – Ratměřice 1 :1
PŘÍPRAVKA
První mistrovský zápas sehrála přípravka 28.8.2009 v Choceradech.
Chocerady – Pyšely 6 :2, branky Vávra, Štrop
5.9.2009 Pyšely – Křivsoudov 3 : 3, branky Štrop, Plášil, Svoboda.
12.9.2009 Čechtice – Pyšely 1 :0
Kulhavá M.
Pyšelské listy -
Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996
tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail: [email protected]; http://www.pysely.cz
redakční rada: B. Dauthová, I. Křížová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu M. Pášová, M. Kulhavá; odpovědný redaktor Petr Slavík
NEVYŽÁDANÉ RUKOPISY SE NEVRACEJÍ
22
ZA PŮVODNOST A OBSAHOVOU SPRÁVNOST RUČÍ AUTOR
TISK MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY