newsletter prosinec 2015 - Česká manažerská asociace

newsletter prosinec 2015 - Česká manažerská asociace

NEWSLETTER
PROSINEC 2015
VÝJIMEČNOST JE
O PŘEDBÍHÁNÍ DOBY
1
Obsah
Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA...........................................................3
Uspořádali jsme setkání s médii k 25. výročí vzniku ČMA.................................4
Výjimečnost má v sobě každý z nás..............................................................9
Milník pro všechny, kteří měli nač vzpomínat….............................................12
Pohádky mají manažeři rádi.......................................................................15
2
Úvodní slovo výkonného ředitele ČMA
Vážení a milí čtenáři našeho newsletteru,
na konci prosince zpravidla shrnujeme, co se nám podařilo, co bychom mohli
udělat lépe, a co bychom si přáli v dalším období. Pro Českou manažerskou
asociaci byl letošek významným milníkem – uplynulo totiž 25 let od jejího
založení. Bylo to tedy i téma několika našich setkání s novináři, na úrovni
Prezidia, ale také všech členů orgánů ČMA za 25 let, na nichž se nejen
bilancovalo, ale tvořily se vize dalšího směřování. Postupně o nich budeme
diskutovat a ladit následující pětadvacítku s optimismem i přáním, aby prestiž
manažerů rostla stejně tak jako hodnota jejich práce pro společnost. K vaší chuti
měnit svět i osobní pohodě přejeme šťastný závěr roku 2015 a veselý vstup do
toho následujícího.
Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel
3
Uspořádali jsme setkání s médii k 25. výročí vzniku ČMA
Tiskové konference pořádáme zpravidla jen k naší nejprestižnější soutěži
MANAŽER ROKU. Letos jsme však tu druhou 8. prosince v Praze v hotelu Boscolo
uspořádali k významnému 25. výročí existence České manažerské asociace.
Chtěli jsme především komunikovat filozofii a strategii našeho profesního
uskupení. A také nám šlo o to, abychom nastartovali aktivnější vztahy s médii
a mohli se prezentovat jako organizace, která už něco dokázala zejména při
popularizaci manažerské profese, jejím významu pro řízení a vedení firem,
institucí, a koneckonců i státu. První ohlasy již máme a zdá se, že tiskovka
dopadla na výbornou. Novináři se o naši práci zajímali, chystá se několik článků
i rozhovorů. Pochváleny byly i naše vtipné dárky, jimiž jsme chtěli potěšit
novinářskou duši v období, kdy redakce jedou, jak se říká, na 200 procent.
4
A kdo za ČMA vystupoval? Byl to samozřejmě prezident Ing. Pavel Kafka,
výkonný ředitel Ing. Ivo Gajdoš a čestný host a členka ČMA Mgr. Zuzana
Ceralová Petrofová, generální ředitelka firmy Petrof.
Novináři měli možnost se dovědět, co nám uplynulé roky daly, co chystáme, i to,
jak ovlivnilo ocenění Manažerka roku 2014, které letos získala právě Zuzana
Ceralová Petrofová, známost a image firmy Petrof. Ta také zcela přesně
formulovala důvody, proč do ČMA vstoupila: „Zjistila jsem, že mám
prostřednictvím asociace širokou možnost setkávat se s množstvím vynikajících
lidí, kteří mne inspirují svými zkušenostmi i názory, svými úspěchy či nápady.
ČMA prosazuje také například myšlenky udržitelnosti, které mají nadčasový
význam, a jejich prostřednictvím chce upozornit na vážné otázky, které bude
muset lidstvo a tedy i firmy řešit. Ztotožnila jsem se s tím.“
Pro ty, kteří by rádi do tiskové zprávy nahlédli, ji v následujících řádcích
připojujeme v plném znění:
Čtvrtstoletí znamená nejen významné výročí v historii firem, organizací či
profesních uskupení, ale dává rovněž prostor podívat se na uplynulá léta
hledáčkem úspěchů. Česká manažerská asociace byla založena v roce 1990
a patří k nejstarším a nejprestižnějším profesním subjektům na českém trhu.
Mezi nadšenci, kteří se o její zrod zasloužili, byly tehdy významné osobnosti –
šéfové firem a organizací, kteří měli zkušenosti s vedením kolektivů před rokem
1989. Jejich základním cílem bylo dát celé společnosti srozumitelně najevo, jaké
atributy manažerská práce nejen obnáší, ale co bude brzy znamenat v mnoha
globálních souvislostech, a to nejen pro řízení firem. Vzato jiným úhlem pohledu
už tehdy šlo o řadu provázaných souvislostí činnosti manažerů i manažerek
s českou ekonomikou, s vizemi vývoje dnešní České republiky, s nastartováním
nového hospodářského vývoje i životní úrovně. Řízení jako disciplína potřebovalo
nabrat na kvalitě i významu. Bylo jasné, že někdejší praxe již stačit nebude.
I u nás bylo potřeba, aby se začalo prolínat na vědeckém základě všemi obory,
a bylo nutné tuto otázku komunikovat v širším kontextu.
O několik let později dostaly plány ČMA další konkrétní podobu ve vyhlašování
prestižní soutěže MANAŽER ROKU, jejíž vyhodnocení bývá vždy přehlídkou
a shrnutím toho nejcennějšího, co manažerská praxe v daném roce přinesla.
Letos se uskutečnil již 22. ročník MANAŽERA ROKU a do plejády význačných
jmen české ekonomiky se i pod zorným úhlem ocenění zapsalo přes sedm
desítek nominovaných. V roce 2016 se budou nejlepší z nejlepších vyhlašovat
21. dubna, opět v Praze v Paláci Žofín. Nominace právě probíhají, nominační
formulář je k dispozici na www.manazerroku.cz.
5
„Dnes je cílem ČMA podporovat zvyšování úrovně českého
managementu v byznysu i státní správě, napříč nejrůznějšími
organizacemi, korporacemi i v mikrofirmách,“ zdůraznil Pavel Kafka,
prezident ČMA.
„Manažerské řemeslo“ prochází v současné době dramatickým vývojem. V době,
kdy z iniciativy prezidenta Masaryka byl v roce 1924 v Praze pořádán vůbec první
mezinárodní kongres o tzv. vědeckém řízení za účasti a podpory mnoha
amerických manažerů, se posléze pozornost koncentrovala na optimální
zvládnutí technologických procesů, reprezentantem výtečného manažerského
umění byl například Tomáš Baťa. Na přelomu 20. a 21. století ovládly
management postupy tzv. inkrementálního růstu, tedy postupného zlepšování
apod. a symbolem byl každodenní management nákladů, inovací a jiné prvky,“
vysvětlil Pavel Kafka.
Jak dále připomenul, ukázalo se, že zlepšovat sice není chyba, ale ani na tom se
již nedá stavět. Pokud se zlepšování stane strategií, znamená to pokračování
dosavadního stavu a vyhýbání se zásadním změnám.
Začátek tohoto století přináší natolik nepředvídatelné změny v technice
a technologiích, že není možné je opomíjet. Ne každá firma si však s nimi bude
vědět rady, natož procesy řídit a uchopit ve svůj prospěch. Začíná éra internetu
věcí a strojů, nazývá se revolucí Industry 4.0, o níž například špička českých
manažerů diskutovala na setkání k tématu Inovace a manažerská práce
u příležitosti Mezinárodního brněnského veletrhu v Brně letos v září.
V anketě ČMA se na zmíněnou notu Jiří Rosenfeld, generální ředitel Slovácké
strojírny, vyjádřil pragmaticky: „Pokroku a zavádění inovací brání sklouzávání ke
kopírování jiných nebo vylepšování stávajících parametrů výrobku i výrobních
technologií. Aby inovace uspěly a přinesly ovoce, potřebují také uzrát, ale
zákazníci jsou netrpěliví a často sáhnou po řešení, která přinášejí viditelný a
rychlý finanční výnos. Schází také technici obdaření invenčním myšlením. A
poslední brzdou je neochota rozvíjet na první pohled nevýdělečnou činnost
v rámci sériové i zakázkové výroby.“
Podle Františka Kulovaného jr., ředitele BAEST Machines & Structures, je
složitá situace v inovacích daná tímto faktorem: „Brzdu vidím ve strnulosti
většinové populace. Je změny buď neschopná, nebo ji v horším případě odmítá.
Překročit paradigma vládnoucí ve společnosti znamená pustit se do neznáma.
Zůstat v něm ale pak představuje mrhání aktuálními možnostmi, které svět
nabízí.“
6
Zuzana Ceralová Petrofová, generální ředitelka firmy Petrof, vnímá proces
inovací a tvoření nového jako neodlučitelnou součást činnosti každého soudobého
výrobce, který se chce udržet na trhu. Jako problematické vidí nové návyky
zaměstnanců související se zjišťováním novinek na světových trzích. Technology
učí proto firma lépe komunikovat, mají za úkol vyjíždět s obchodníky do zahraničí
a vyhledávat alternativní příležitosti v nákupu, využití nových technologií,
sledovat konkurenci, ale rovněž efektivněji pracovat v internetovém prostředí.
Sama k tomu podotkla: „Inovace produktu se nemůže odehrávat v jediné hlavě.
Jde nutně o souhru vysoce kvalifikovaného týmu. Proto jsme v naší firmě týmy
vývoje, technologie, konstrukce a produkt managementu, které byly dříve
odloučené, soustředili do společných prostor, aby docházelo k maximálnímu
sdílení a předávání poznatků, nápadů a nový produkt byl konstruován uceleněji,
předešlo se zdržením při výrobě prototypů či finančním výdajům navíc.“
Nastupuje tedy éra hlubokých proměn výroby, společnosti i manažerské
orientace při řízení podniků a organizací. „Zjednodušeně řečeno, rozhodující
nebude běžet rychleji, ale správným směrem,“ dodal Pavel Kafka. Proto roste
význam strategického managementu i jeho náročnost. A to jsou témata, jimiž se
dnešní Česká manažerská asociace zabývá především. Je třeba připravit firmy
i celou společnost na interdisciplinární přístup, na multioborový pohled na vývoj
byznysu i společnosti. A bude potřeba brát v úvahu i to, že technologie mají
takřka božské vlastnosti, ale člověk se tolik nemění.
Dokladem snahy České manažerské asociace upozorňovat na určité závažné
brzdy dobrých záměrů a praxí u nás je její široký záběr činnosti.
„V České republice máme přes 130 sektorových a oborových strategií, které
nejsou propojené, nepracují ani se stejnou terminologií a především nemají
jedinou zastřešující společnou vizi. To řešení mnoha problémů zásadně brání,
protože často, jak se říká, levá ruka neví, co dělá pravá,“ upozornil Pavel Kafka.
Dodal, že jedním ze směrů činnosti je například snaha o výraznější komunikaci
asociace se státní správou, jíž může dodávat podněty a inspiraci plynoucí od
špiček českého managementu.
Snahou České manažerské asociace je tedy hledat zdroje excelence
a výjimečnosti, hledat jejich společný průsečík a pokusit se pojmenovat
podmínky, při kterých se daří excelenci rozvíjet. Proto například asociace zahájila
spolupráci se Senátem Parlamentu ČR – jde o cyklus konferencí nazvaný Hledání
výjimečnosti, což jsou setkání s vynikajícími osobnostmi celé společnosti, ať jde
o ředitele firem, sportovce, umělce nebo politiky. Poslední takové setkání se
uskutečnilo letos 26. listopadu 2015.
7
Vlastislav Bříza, generální ředitel Koh-i-noor Holding na tomto setkání
poznamenal:
“Podnikání a vedení týmů je také o etice. Kdo nemá morálku, neměl by podnikat.
Byznys není jen o exportu, naše firma dnes vyváží 80 procent produkce, ale to je
jen zlomek našeho úspěchu. Ten souvisí i s nepopulárními kroky, které je třeba
dělat, a k tomu zase musíte mít odvahu. Podnikání a řízení je ucelený systém
témat, včetně vůle chtít něčeho dosáhnout. Jde o umění zvládat překážky i o
dávku tvrdohlavosti.“
Milan Knížák do diskuze o hledání výjimečnosti podotkl: „Nové poznatky,
technologie, zkušenosti přicházejí, ale člověk se zas tak moc nezměnil. A to nás
mate. Chceme se přizpůsobit tempu, ale neumíme to. Chceme dohnat dobu,
která se vyvíjí nezávisle na nás. S tím bychom se měli naučit počítat.“
Záměrem je smysluplně využívat poznatky členů ČMA, ať to jsou firmy či
jednotlivci, a jejich závěry formulovat tak, aby přinášely užitek nejen asociaci,
ale byly platné při formování podmínek života v ČR jako celku. Aby sloužily
popularizaci práce manažerů a čerpaly z jejího zkušenostního portfolia, šířily
vzory a motivovaly i mladou generaci budoucích šéfů k umění přijímat rizika, jež
s sebou činnost manažerů nese. „Jde nám o to, abychom uměli lépe v práci
managementu aplikovat ty nejzásadnější zkušenosti, diskutovat o nich a činit
závěry k poučení všech, kteří se řízením zabývají – ať ve státní správě či
soukromém sektoru,“ doplnil Ivo Gajdoš, výkonný ředitel ČMA. „Progresivní
světový byznys reprezentovaný například Světovou podnikatelskou radou pro
udržitelný rozvoj (pobočka na půdě ČMA již několik let funguje a jmenuje se
Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj - CBCSD) si stále více
uvědomuje, že úspěch neznamená jen nadvýrobu a skoky v zisku, nýbrž
orientaci na další hodnoty, které povedou k zachování zdravého života na celé
planetě. Souvisí to s energetikou, životním prostředím, urbanismem i morálkou,“
dodal.
Proto také Česká manažerská asociace vyvíjí řadu mezinárodních aktivit,
zejména na poli udržitelnosti a na základě shromažďování četných a různorodých
informací spolupracuje s Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Česká podnikatelská
rada pro udržitelný rozvoj připravila návrh Vize 2050, dlouhodobého pohledu na
žádoucí vývoj naší společnosti z pohledu byznysu. Tento dokument je určen pro
veřejnou diskuzi jako příspěvek Radě vlády pro udržitelný rozvoj.
(pro ČMA vitaPR, Kateřina Šimková)
8
Výjimečnost má v sobě každý z nás
„Výjimečnost je pojem, o kterém se nemá mluvit, člověk má pracovat, to
stačí. Dopředu myslet na výjimečnost dělají pouze slaboši,“ řekl Milan
Knížák a vzápětí dodal: „I umělci, ať již mají talent od Boha, nebo ho
umocní vzděláním, pílí a pomůže jim štěstí či požadavky doby, musí
pracovat, aby něčeho s dosáhli. Přemýšlet o výjimečnosti je blbost.
Výjimečnost má každý z nás v sobě, není to nic zvláštního. Žijme prostě
a učme se více naslouchat.“
Nejen tato úvaha zazněla 26. listopadu v Praze v prostorách Senátu Parlamentu
ČR pod záštitou místopředsedy Senátu Ivo Bárka na již druhé konferenci České
manažerské asociace, kterou uspořádala s Klubem personalistů ČR na téma,
které si říká o další opakování: Hledání výjimečnosti.
Otázek a názorů právě na tuto notu téma vyvstalo během celého dopoledne víc
než dost. Jak by také ne, když řečníky byly osobnosti opravdu výjimečné, ale ne
9
proto, že by se samy za výjimečné považovaly, ale proto, že za nimi vidí ostatní
velký kus užitečné a inspirativní práce. Jsou to lidé, kteří svými výsledky dokázali
nadchnout ostatní, vybudovat a vést týmy, dát myšlenku strategiím hodným
obdivu. To je ta výjimečnost, o jejichž podobách se diskutovalo a již měli
organizátoři na mysli při původním zadání zmíněné konference. Nejde tedy
o strojenou vlastnost, která pomáhá v image firem a organizací i samotných
osobností, ale taková, která ostatním ukazuje cestu a dává odvahu.
A proč se o manažerské a podnikatelské výjimečnosti také na půdě ČMA tolik
hovoří? To zmínil Pavel Kafka, prezident ČMA: „Cílem asociace je podporovat
zvyšování úrovně českého managementu jak v byznysu, tak české veřejné
a státní správě a institucích, které jsou ke konkurenceschopnosti naší ekonomiky
a kvality života celé společnosti neméně důležité. Navíc dnes prochází
manažerské řemeslo dramatickým vývojem. Nestačí jen zlepšovat, ale hledat
zcela jiné postupy řízení, a nejen proto, že se hovoří o internetu věcí a strojů
a dramatické změny v technice a technologiích se nedají zastavit či ovlivnit.
Zkrátka – nastupuje éra hlubokých změn, jimž se navíc silné tradice brání.
Zjednodušeně řečeno, nebude rozhodující běžet rychleji, ale správným směrem.
Proto roste význam strategického managementu i jeho náročnost.“
Četné diskuze v tomto smyslu ukazují, že je nanejvýš nutné k nadcházejícím
změnám využívat všechny neobvyklé zkušenosti, vnímat příležitosti, odhalovat
principy v nových souvislostech. Jedním z nich je přístup indisciplinární. Snahou
ČMA je tedy hledat excelentní zdroje výjimečnosti v celé společnosti, definovat
jejich společný jmenovatel a pokusit se komentovat podmínky, v jakých se tuto
výjimečnost daří podporovat a rozvíjet. Proto také asociace zahájila společně se
Senátem ČR cyklus setkání s vynikajícími osobnostmi.“
Eva Syková, senátorka, řekla, že si dostatečně nevážíme potenciálu českého
národa, což by bylo potřebné například nyní za složité mezinárodní situace.
Význam vůdcovství a osobního příkladu v takových situacích roste, a je
podstatné, abychom si navzájem osobností, které vynikají svými schopnostmi
a vlastnostmi, náležitě vážili a učili se od nich.
Prezident Klubu personalistů Jan Března uvedl, že výjimečný je každý z nás, jen
je otázkou, jak tuto výjimečnost v daném jednotlivci rozpoznat a cizelovat tak,
aby byla ku prospěchu celé společnosti. A otázkou je, jak ji nacházet a objevovat
sami v sobě.
Vlastislav Bříza, generální ředitel Koh-i- noor Hardtmuth poukázal na to, že
předpokladem úspěchu je například vize, a pakliže ji člověk nemá, nemá také
šanci uspět. I když na štěstí nahlížíme rozmanitě, i ono je někdy významným
10
hráčem a neměli bychom ho podceňovat. „Za podstatnou vlastnost považuje vůli.
Před problémem se člověk nemůže vzdát, musíte být tvrdohlaví, a houževnatí,
nesmíte se bát. Pomáhají i vzory, o těch víme stále málo, mediálně nejsou
populární. I životní prohry jsou důležité, ty vás posunou dál, ať chcete nebo ne.
Své kouzlo mají i určité genetické předpoklady i posunutý práh psychické
odolnosti. Zásadní jsou rovněž pozitivní emoce. A ještě - kdo nemá morálku,
neměl by podnikat,“ zakončil.
Kateřina Neumannová vysvětlila, že výsledkem jejího životního sportovního
úspěchu byl zejména prostor, který dostala, a to i díky dobrému rodinnému
zázemí. Naučila se jít i přes práh fyzické bolesti. „Vrcholový sport není o tom,
aby vám bylo dobře,“ konstatovala jednoznačně.
Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka skupiny PETROF vyšla z příběhu rodiny
Petrofů. Základem jejího postoje bylo vždy překonávat překážky, což zúročila ve
firmě, již vede od roku 2000. Ta byla na pokraji krachu a aby přežila, bylo
potřeba učinit řadu nepopulárních opatření. I ta se dají zvládnout
a zaměstnancům vysvětlit, pokud má člověk vizi a odvahu. Třeba k tomu, aby
firma přesvědčila partnery, že svoji ekonomiku zvládne, i když důkaz v ruce není.
„Bylo nutné v naší největší firemní krizi přesvědčit čtyři banky, že se nepoložíme,
že hledáme cesty, jak dál. Musela jsem dát výpověď 200 lidem, propouštěla jsem
rodiče svých spolužáků, do kanceláře mi chodili chlapi a brečeli. Toto vše jsem
musela zvládnout, i když s těžkým srdcem,“ vysvětlila.
Ctirad Hemelík, podnikatel a mimo jiné zakladatel festivalu Evolution, podotkl, že
cílem života je hledat, nikoli najít. I jeho cesta k podnikání nebyla jednoznačná.
Sám vysvětlil: „V našich projektech se snažíme lidi inspirovat jinými pohledy na
věci kolem nich. Hledáme potenciál místa, například Praha ho má stále ještě
nevyužitý. Naše strategie je o předbíhání doby. Máme různé aktivity, směřují
například k zážitku okamžiku, který je důležitou součástí radosti lidí.“ Uvedl
také, že když má člověk naplněnou duši, může pracovat. A když má podnikatel
možnost tvořit, je třeba to všemi cestami podporovat. Lidé by se měli snažit
nacházet svobodu a čas pro svůj rozvoj, pak by byla šance celou společnost
posunout dál k těm správným hodnotám.
Více zde.
(pro ČMA vitaPR, Eva Brixi)
11
Milník pro všechny, kteří měli nač vzpomínat…
Pozvánka na 10. prosince 2015 měla nádech nostalgie. Všichni, kteří se toho dne
vpodvečer na půdě člena ČMA, v nádherných prostorách Kooperativy pojišťovny
v Praze sešli, se s chutí vrátili v myšlenkách o čtvrtstoletí zpět. Uskutečnilo se
zde totiž setkání se všemi členy orgánů asociace za celou dobu jejího trvání při
příležitosti 25. výročí založení. Vzpomínali nejen současný prezident Pavel Kafka
nebo výkonný ředitel Ivo Gajdoš, který založil a vede zároveň nejstarší regionální
klub ČMA, ten Pražský.
Koho uvést, aniž se jméno jiného opomene? Snad tedy alespoň pár jmen, která
k ČMA nezastupitelně patří: Jaroslav Jirásek, Jiří Stýblo, Bořivoj Frýbert a jak
jinak než František Jezdinský. Ten se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit,
ale všem nám poslal krásná slova, z nichž pár řádek pro potěšení i zamyšlení
uvádíme:
12
„Jako jeden ze zakládajících členů asociace s uspokojením sleduji její činnost
a rád zjišťuji, že její etické, kultivační, vzdělávací a společenské cíle, které jsme
před 25 lety vytýčili, se postupně naplnily a ve svých hlavních obrysech platí
dodnes.
Její založení nebylo nahodilé, ale bylo vyvoláno společenskou potřebou výrazně
ovlivněnou politicko-hospodářskou situací u nás, malou zkušeností velké části
nových hospodářských vedoucích, kteří se teprve učili stát se manažery, jejich
nízkou prestiží a nevalným společenským postavením zděděným po direktivním
způsobu řízení.
Nastala potřeba vytvořit nezávislou organizaci, která by jim poskytla nezávislou
pomoc a kde by si mohli ujasňovat společná stanoviska. Asociace byla tedy
založena těsně po Sametové revoluci z iniciativy skupiny ekonomických
odborníků, praktiků, učitelů a posluchačů managementu...
Postupně také přesvědčovala veřejnost, že management je tvůrčí činností
a manažerem by měl být vzdělaný, odborně zdatný profesionál, který nejenže
úspěšně řídí svěřenou organizaci, ale nese i svůj podíl společenské
odpovědnosti...
Význam asociace netkví v množství jejích členů, ale v jejich aktivní spolupráci.
Zájem členů přechází z velkých vědeckých a teoretických akcí na odborné
informace praktického rázu. Tomu nejlépe vyhovují činnosti klubů. Určitě by se
postavení asociace zvýšilo, kdyby se z některých členů z zájemců Klubu
Manažerů roku ustavila skupina, která by pro předsednictvo asociace
připravovala kvalifikované připomínky a iniciativní návrhy.“
To potvrdili i další účastníci setkání. Například Bořivoj Frýbert (čestný prezident
ČMA) naznačil, že by se měla obnovit činnost skupiny expertů, kteří by iniciovali
a tvořili analýzy toho či onoho problému, jenž brzdí pokrok ve firmách
i organizacích. Podle společenské objednávky by vypracovávali stanoviska
a návrhy řešení, a to tak, aby základem byly argumenty, tedy čísla a komentáře.
Ty by se měly podílet na hledání východisek. Takové podklady by se rovněž měly
medializovat, měla by se vést svižná, praktická diskuze a skutečnosti by se měly
rychle měnit na základě smysluplných rozhodnutí. Pružněji by se pak třeba řešilo
to, co firmy a celá ekonomika potřebují. A to špičkoví manažeři dobře vědí. Jde
jen o to jejich názory, podněty a informace správně využívat a s výstupy
odpovědně nakládat. Tak, aby docházelo ke změnám v ekonomice, k podpoře
a kultivaci podnikání bez překážek a byrokracie.
Pavel Kafka, který večerem provázel, slíbil, že se nad tipy, které zazněly,
rozhodně zamyslí, a přítomné vyzval, aby mu připravili návrhy osobností – šéfů
13
firem a organizací, s nimiž by takto začala Česká manažerská asociace od roku
2016 pracovat.
(pro ČMA vitaPR, Eva Brixi)
14
Pohádky mají manažeři rádi
Když se zeptáte lidí, nač se těší v období vánočních svátků, skoro jednohlasně
odpoví: No přece na pohádky! Na kouzelný svět postaviček a hrdinů, na scenérie,
které nás zavádí do dětství a čarokrásných krajin, k moudrosti předků i touze po
spravedlnosti. Pohádky snad více než kdy jindy v tomto období vévodí našim
srdcím a stávají se kategorií, jež koriguje tlak uspěchané doby, pomáhá navodit
milou atmosféru, pohodu a klid v duši. Zkrátka, máme je rádi, ať je nám čtyřicet
nebo sedmdesát.
A jaký vztah mají k pohádkám čeští manažeři? Některých jsem se zeptala:
Jan Preclík, předseda hodnotitelské komise soutěže MANAŽER ROKU:
Pohádky mám rád, ale jen některé. Třeba z těch televizních je to Mrazík nebo Tři
oříšky pro Popelku, prostě ty klasické. A proč? Pro jejich dobrý konec, a to je
15
moc důležité. Také se člověk upřímně zasměje. Navíc je televizní klasika vždy
dobře herecky obsazená. No – a pohádky dobře uklidňují.
Olga Kupec, jednatelka firmy Abydos:
Pohádky miluji, dívám se s chutí na ty v televizi. Jsou pro mne součástí Vánoc.
Bez nich si tyto svátky neumím představit. A ty nejoblíbenější? Myslím, že je to
osvědčená tradice, třeba Popelka.
Tibor Kovalský, předseda Manažerského S-klubu:
Pohádky, to ano, přednost dávám klasickým, neamerickým. Mám rád pohádky
nejen české, ale i slovenské, prostě evropské. Ono to má něco do sebe. Jde
v nich mimo jiné o výchovný moment. Důraz je kladen na morálku, kvalitu
života, chybující jsou napravováni. Vítězí dobro, a to je nám sympatické. Dnes ho
není tolik, kolik by bylo potřeba, tak ho hledáme třeba v pohádkách.
Jan Března, viceprezident ČMA:
Jaký vztah mám k pohádkám? Určitě ten nejlepší. Přednost mají ty české.
Myslím, že každý člověk by je měl mít rád. Pro mne je to i návrat do dětství
a určitý způsob relaxace.
Bořivoj Frýbert, předseda správní rady SINDAT Group:
Mám rád pohádky, je v nich klid a pohoda. Navozují relax, uvolnění. Navíc
vždycky dobře končí. Nejraději mám Sůl nad zlato, tam je krásný management
a je tam jemně znát, že i osvícenec se může mýlit!
(pro ČMA vitaPR, Eva Brixi)
16