Antweiler / zkrácená verze / 2012

Antweiler
Vesnice v Eifelu
Autoři
Tomáš Kosnar
Markéta Mráčková
Mária Ralbovská
Konzultanti
Prof. Rolf -Egon Westerheide
Dipl.-Ing. Anne Eaton
Dipl.-Ing. Stefan Krapp
Zadání
“Návrat stavební kultury”
Lehrstuhl für Städtebau und Landesplanung
Fakulta architektury
RWTH Aachen (DE)
LS 2010
Záměr práce:
Popis práce:
Jsme přesvědčeni, že naprosto zásadním problémem
současného bydlení v ČR není kvalita konkrétních
domů, ale skrze populárně naučná média masivně
podporovaný sen o vlastním rodinném domku na
předměstí, který spolu s pochybnou koncepcí většiny
územních plánů obcí vytváří prostředí, které jen
ztěží může být dlouhodobě přijatelné. Kvalitní domy
na nekvalitně rozparcelovaném poli budou vždy jen
dalšími domky v moři sídelní kaše. Dům bude přestavěn
či zbořen, ale jednou danou strukturu jen těžko
změníme. Chceme-li hovořit o kultivovaném prostředí
a kultivovaném bydlení, musíme bezpodmínečně
začít u obecných principů. Naše společnost se o sebe
musí naučit starat. Začít znovu uvažovat o ekonomice
a fungování sídel a tvorbě veřejného prostoru.
Práce se zabývá vývojem vesnice Antweiler na západě
Německa, nedaleko Cách a Bonnu, v blízkosti hranic
s Belgií a Holandskem.
Chceme, aby si lidé začali uvědomovat, že vesnice
může být něco víc než jen 3,5 metru odstupů, dvě auta,
děti odkázané na odvoz rodičů a snaha “být tradiční”
požadavkem na šikmou střechu. Rádi bychom, aby
se obyvatel stal opět pánem své vesnice či města
- měl nad ním moc a měl za něho odpovědnost.
Na příkladu této vesnice řešíme obecně vývoj vesnic
v širším okolí velkých měst. Vesnic, které nejsou
nejbližší suburbií, ale současně vesnicemi, které
nejsou naprostým venkovem.
Práce má část analytickou a návrhovou. Návrhová
část má 3 kapitoly:
1. Záhumenní cesty - otázka vztahu vesnice a krajiny
a jejich hranic a prostupnost krajiny.
2. Zastavovací systém - návrh prostorové, funkční a
výrazové regulace výstavby se zvláštním ohledem
na sociální strukturu vesnice.
3. Hospodářské centrum - snaha vypořádat se s
problematikou monofunkce současné vesnice.
Poloha
Německo, Severní Porýní-Vestfálsko, Antweiler
Köln
998 000 obyvatel
Bonn
320 000 obyvatel
Düren
93 000 obyvatel
Aachen
258 000 obyvatel
Koblenz
106 000 obyvatel
ANTWEILER
790 obyvatel
Euskirchen
56 000 obyvatel
Billig
500 obyvatel
Trier
108 000 obyvatel
6
ANTWEILER
Mechernich
27 000 obyvatel
Bad Münstereifel
19 000 obyvatel
Okolí
0
1
2 km
7
Blízké okolí
Golfklub Burg Zievel
www.gcburgzievel.de
Těžba jílu
Klášter Maria Rast
www.haus-maria-rast.de
Těžba jílu
Krebsbach
ANTWEILER
790 obyvatel
L 11
Kalkar
260 obyvatel
3 km
Wachendorf
640 obyvatel
1 km
Kaple Bruder-Klaus
Peter Zumthor
0
8
200
400 m
Antweiler
K 24
L
Graf-
11
ll-Stra
Scha
Stará škola
ße
Dolní hrad
Potraviny Edeka
Louka
Hřiště
Horní hrad
Kostel St. Johannes Baptist
Fabrika TONA
0
100
200 m
9
Historický vývoj
1803
1895
1986
2003
2010
0
10
100
200 m
1803
1895
1986
Zukunft?
11
Závěr anylýz
Všeobecná situace
“Co zůstává, je změna, neboť jen
to,co se mění, zůstává.”
Lejene, Carlo. Leben und Feiern
aud dem Lande: svazek 3. Wien,
Aktuell Verlag, 1996. strana 11
Tradiční vesnice byla formována
následujícími faktor:
•
•
•
funkční požadavky
klima
dostupné technologie
Struktura zastavění a struktura
veřejných,
poloveřejných
a
soukromých prostorů je důležitější
než design jednotlivých budov.
12
Antweiler leží relativně blízko Kolína a celému Porůří. Autem
jsou města jako Kolín, Cáchy, Bonn etc. snadno dostupná,
přesto nemůžeme říci, že jsou blízko. Z nedalekého Euskirchenu
jsou tato velká města dostupná vlakem, avšak spojení mezi
Antweilerem a Euskirchenem je velmi špatné. Těchto 9 km
zdolává cestující hromadné dopravy stejně dlouho, jako cestu
z Euskirchenu do Kolína, který je vzdálen dalších 40km. Pokud
vůbec nějaké spojení v daný den je. O víkendech je téměř
nemožné se do Antweileru hromadnou dopravou dostat.
Téměř každý dospělý obyvatel Antweileru má proto auto, se
kterým se pohybuje po okolí, což je nepoměrně rychlejší. To je
řešení na jednu stranu nákladné, na straně druhé způsobující
závažné dopravní problémy jak v obci, tak v okolních městech.
Zejména palčivý je problém parkování.
Image obce utváří dvojice hradů, zejména pak Dolní hrad,
svírající mezi sebou velkou nezastavěnou louku. Pak je to okolní
krajina, do které se z různých částí obce otvírají krásné výhledy,
jejímž předstupněm je kostel na kopci nad vesnicí.
Velkým problémem Antweileru, stejně jako většiny ostatních
vesnic v širokém okolí je monofunkce. Zemědělství je dnes již
natolik zefektivněno, že obhospodařování krajiny okolo obce
uživí v celé vesnici jen 2 rodiny. Ostatní obyvatelé obce se musí
živit jinak.
V obci je několik drobných živnostníků (automechanik, potraviny,
holič, kavárna, pojišťovny, zámečník) a několik dalších obyvatel
pracuje doma v profesích jako architekt etc.
Takto je v obci zaměstnáno 10-15 obyvatel.
Významným živitelem obce je továrna TONA, která zaměstnává
15 dalších obyvatel a je tak největším zaměstnavatelem v obci.
Ostatní obyvatelé pracují v širším okolí. Hovoříme tu tedy o
několika stovkách lidí, kteří každodenně dojíždí autem do práce.
Přes den jsou ve vesnici tedy převážně jen důchodci a matky s
malými dětmi.
•
Takto přes den vylidněná vesnice, s rodinami, ze které je každý
pracovní den minimálně jeden člen autem ve větším městě
(nebo do něho může kdykoliv během 15 minut dojet) nemá
šanci uživit téměř žádné obchody a služby - ty totiž nedokáží
nikdy najít dostatek zákazníků a konkurovat cenám městských
supermarketů.
•
Image a struktura
Antweiler se obtáčí kolem 2 hlavních silnic - Graf-Schall-Straße
a dopravní L11.
Kolem Graf-Schall-Straße se soustřeďuje starý původní
“Straßendorf” a nalézáme tu poměrně příjemné historické jádro
obce, jehož nejstarší část leží v těsné blízkosti Dolního hradu a
směrem na sever zástavba mládne.
S dopravní L11 si obec neví rady. Domy se k ní staví povětšinou
zahradami a příkopy a několik nových domů komunikaci s
dopravní tepnou nezvládá. Silnice L11 tak rozděluje obec jak
fyzicky, tak i pocitově na 2 části. Toto rozdělení je potrženo dále
tím, že část za silnicí je podstatně novější a až na několik budov
pochází kompletně z druhé poloviny 20. století. Rozdělení vnímá
nejen náhodný návětěvník, ale zvláště silně ho vnímají sami
obyvatelé obce. Nová část, pyšnící se nelichotivou přezdívkou
Ghetto, není příliš oblíbena ani u obyvtel staré části, ani u
obyvatel nové části. Velký podíl na tom má výstavba z 50. let,
kterou vesničané vnímají velmi negativně pro její sériovost a
typovost.
Do obrazu obce se propisuje i továrna TONA se svým komínem
a nepříjemné prostředí kolem L11.
Stavební typologie
V průběhu 20. století prodělala podoba výstavby zásadní
proměnu v celé řadě směrů. Impulsů, které tento vývoj iniciovaly,
je celá řada. Za nejdůležitější jmenujme.
•
•
•
•
změnu funkčního využití domů i pozemků směrem k
pouhému bydlení a rekreaci a změna požadavků na bydlení
vývoj stavebních technologií
legislativní změny
zavržení uzavřených dvorů ve prospěch “zdravých” soliterů v
zeleni s počátkem moderny a funkcionalismu
vznik snu “domku se zahradou” a s ním spojeného segmentu
trhu s pozemky a typovou výstavbou
Proti původním domům podél okraje pozemku s volným středem
a výrazně podlouhlou hospodářskou zahradou tu tak dnes máme
solitéry uprostřed drobné drahé rekreační parcely.
Jako jednoznačně negativní vnímáme na novém způsobu
zástavby 2 faktory.
•
mizivou flexibilitu, neefektivitu a ztrátu členění na soukromé,
poloveřejné a veřejné části (které je řešeno dodatečně
zelení)
necitlivost nové výstavby k charakteru a atmosféře místa import “toskánských” vil etc.
První faktor stojí přitom v ostrém kontrastu k fascinující
praktičnosti a flexibilnosti starých domů, které i po staletích dokáží
reagovat na nové situace a požadavky. Za všechny uvěďme
problém parkování - staré statky se s autem dokáží vypořádat
mnohem lépe, než nová výstavba, kde se ulice proměňuje ve
velké neobyvatelné asfaltové parkoviště.
Druhý faktor je velmi komplikovaný. Zachytit a adekvátně
reagovat na charakter místa je úkolem pro citlivý návrh, řešený
pro konkrétní pozemek. Nikdy se ho nedá dosáhnout užitím
nějakého typového projektu. Ale pro kvalitní návrh každého
jednotlivého domu v každé vesnici nemáme zkrátka ani dost
schopných architektů, ani dost prostředků. Můžeme tedy hledat
charakteristické prvky dané lokality a s jejich pomocí se snažit
držet genia loci?
Charakteristické prvky původní zástavby jsme pospali v analýzách.
Jejich pouhým opakováním ale nemůžeme dosáhnout stejného
efektu, jakého dosáhli naši předci. Situace se totiž radikálně
změnila. Stavíme jiné domy jinými technologiemi. Musíme tedy
hledat gramatiku, pravidla, podstatu. Ptát se “proč”? Hledat
společné jmenovatele, kteří jsou skryti pod na první pohled
viditelnými vlastnostmi. Nemůžeme stavět znova hrázděné
domy - v krajině kolem dnes roste jiné dřevo a jejich technologie
v dnešní době neobstojí. Nemluvě o tom, že hrázděné domy
používali naši předci proto, že neměli na kámen. Střechy jsou
černé, protože byli pokryty došky a břidlicí. V čem je pak “typický”
černý eternit vyrobený na druhém konci Německa, není-li rovnou
z dovozu? Omítky byly bílé, protože byly natřeny vápnem. Ale
Styroputz z vápna neuděláme. Stejně tak můžeme zpochybnit
velikost oken, přesahy a tvar střechy, vše. Ale zpochybnímeli vše, nedostaneme se nikam a toskánská vila v Eifelu bude
obhajitelná, což je nepochybně špatně. Čeho se tedy chytit? A
proč nám vlastně toskánská vila vadí? Jak strašlivě nehodící se
musely být renesanční stavby v gotické Evropě? A jak moc je
dnes obdivujeme! V čem je tedy problém?
Renesanční architektura (jako každý nový sloh) byla spjata s
novým myšlením, novými ideály. A stavitel se svým renesančním
domem k těmto ideálům hlásil. Agresivní vpád nové estetiky
byl spjat s vlnou reformního myšlení. Srovnejme tento stav
s dnešními toskánskými vilami, které se staví jen na základě
aktuálního vkusu stavebníka a nejsou podloženy žádnou hlubší
myšlenkou (obdiv filosofie toskánských venkovanů), ani se
nesnaží okolnímu světu něco sdělit (šíření kultury tyrolského
lovectví do Eifelu). Manifestují nic. Dnešní doba nám dala moc
stavět prosté domy s nebývalou mírou svévole a prostopášnosti.
Dostupné technologie, prostředky a vysoká míra anonymity
dnešní společnosti naprosto změnila situaci na vesnici. Původní
výstavbu můžeme s klidem označit za “moderní” - její podobu
určovali jen a pouze konstrukční, funkční a technologickoekonomické požadavky. Vrcholem zdobení pak byli drobné
ozdoby nebo malování. Nelogicky, svévolně a z velké části
něvědomě se kombinují různé převzaté vzory a vzniká nesourodý
guláš. Selský rozum a zkušenosti, které tvořili původní domy,
rezignovaly pod palbou nařízení, vyhlášek, norem a závazných
stanovisek dotčených správních orgánů. Snaha ozvláštnit svůj
dům nějakým “zajímavým” prvkem dává korunu mizernému domu
z katalogu, jehož jediným pozitivem je, že splňuje nesmyslnou
regulaci o “jednopatrovosti” vesnických domů.
Díky absenci obecně příjímaného slohu a přehnané touze po
originalitě je styl každého domu zcela jiný. Takové domy se
pak chovají jako paláce – chtějí být šperky reprezentující své
majitele. Ale chybí pozadí, na kterém by se mohly blyštit. Jsou-li
všechny domy “šperky”, stává se z pestrosti a zajímavosti teror
přeplácanosti. Milovník tyrol se musí z okna dívat na chobotnice,
aljašský lovec na toskánské sloupořadí. Z budování sousedství
se stává válka vkusů.
Co je tedy gramatikou obyčejných eifelských domů? Co je onou
kostrou atmosféry zdejších vesnic? Nalezli jsme následující
body, o které je, dle našeho názoru, možno se opřít.
•
•
•
•
•
Efektivita, upřímnost a jednoduchost
Nestavíme zámky, ale obyčejné domy. Nehrajme si na něco,
co nejsme. Nejsme ani v Toskánsku, ani Tyrolích, ani na
Aljašce, ale v Eifelu.
Kontakt s ulicí
Ulice je celistvý, jasně definovaný a dobře kontrolovatelný
prostor.
Jasné hranice mezi veřejným, poloveřejným a soukromým
prostorem se vstupem z poloveřejného prostoru a důrazem
na ochranu privátní části. U nových domů tento řád není
dodržen a je právě tím, co způsobuje nepříjemnost těchto
částí. Hranice jsou částečně nouzově řešeny zelení, ale to
není nikdy důsledné řešení. Můžeme pozorovat postupný
úpadek tohoto řádu v průběhu 20. století. Zatímco nové domy
z poloviny století se řádu ještě drží a jeho stopy najdeme i
u domů z 80. let, nejnovější stavby rozhodně trpí splýváním
soukromého a veřejného prostoru, což je v kontrastu k
nárůstu individality v naší společnosti zvláště pikantní.
Soukromý, poloveřejný a veřejný
prostor je jasně definován.
Poloveřejný prostor je důležitým
filtrem
mezi
soukromým
a
veřejným prostorem.
Sociologické faktory
Zjistili jsme, že klíčovým rozdílem mezi vesnicí a městem je ve
vnímání sídla jako celku. Zatímco město je anonymní skrumáží
budov, na vesnici se všichni více či méně znají. Tyto společenské
vazby svým významem výrazně ovlivňují chápání obce jejími
obyvateli. Při vyplňovní dotazníku* se obyvatelé obce orientovali
podle toho, kde kdo bydlí a jejich odpovědi na otázky navigace
nebo příjemných či nepříjemných míst byli zásadním způsobem
ovliněny jejich vztahem ke konkrétním spoluobčanům. Dodnes
jsou v obci velmi výrazně zachovány silné rodinné vazby.
Ve vesnici je jednotlivec více
vnímán než ve městě.
Vzájemné vztahy obyvatel vesnice jsou důležitější, než
architektonická kvalita konkrétního místa.
Příkladem budiž obchůdek Edeka, který jako poslední obchod
v obci, jedno z posledních center náhodného setkávání, je
občany hodnocen pozitivně, bez ohledu na jeho silně diskutabilní
architektonické kvality.
* Dotazník spolu s kompletní analytickou částí můžete najít v
plné verzi práce na webových stránkách.
www.kosnar.eu
www.mrackova.eu
“Edeka” - poslední obchod ve vesnici, který funguje jako jedno
z posledních míst náhodného setkávání
13
Problémový výkres
+
-
Uzavřené zadní strany
soukromých zahrad
Metoda zastavění
Metoda zastavění
Nevyvážený vztah vesnice a silnice L11
Rozdělení vesnice
na 2 části
Veřejný prostor
podobný parkovišti
Louka a Dolní
hrad
Horní hrad
Pohledová
otevřenost zadních
částí soukromých
zahrad
Stará kompaktní ulice
Nevyvážený vztah mezi
rodinnými domy a silnicí
L 11
0
14
100
200 m
SWOT
Opportunity/ Příležitosti
STRATEGIE
• historické jádro
• L 11
• Krajina
Strength/ Silné stránky
Weakness/ Slabé stránky
struktura
• Rozdělení vesnice
• Monofunkce
• Nedostatek služeb
• Neomezený růst
• Špatná veřejná
doprava
Threat/ Hrozby
Strength/ Silné stránky
• Poloha
• Dolní hrad a louka
• Kompaktní sociální
Weakness/ Slabé stránky
• Zesílení image
• Využití silnice L11
• Propojení vesnice
• Nové hospodářské
• Omezení růstu
• Rozumná
srdce podél L11
Threat/ Hrozby
-
+
Opportunity/ Příležitosti
Vnější
Vnitřní
ANALÝZA
zastavovací metoda
15
Záhumenní cesty
Vesnice je korálek na niti krajiny. Krajina je jednou z hlavních devíz vesnice proti městu. Chceme umožnit hluboký kontakt obyvatele vesnice s
jeho krajinou. Umožnit mu ji navštívit zblízka i vidět z dáli.
Obkružujeme vesnici záhumenními cestami, které z velké části využívají
stávající cesty, z části menší tvoří cesty nové. Cesty doplňujeme tu
stromem, tu alejí, tu lavičkou. Vedeme chodce kolem kostela a kapliček,
kolem ústí potoka, přes místa s neopakovatelnou atmosférou. Otvíráme
mu výhled do krajiny a nabízíme možnost se téměř kdykoliv zanořit zpět
do vesnice, nebo naopak vyrazit dále do krajiny – ke klášteru Maria Rast,
k polní kapli Bruder-Klaus, do lesů či k mokřinám.
Tvoříme hranu skrze kterou chodec komunikuje s obcí na jedné straně a
s krajinou na straně druhé. Cestu, kudy může každý obyvatel obce jít a
vnímat krajinu i obec z odstupu i zblízka. Kudy může jít, chce-li se projít,
vyvenčit psa, být chvíli sám, jít si zaběhat nebo jen zakouřit.
Kaplička
Potok Krebsbach
Kaple Bruder-Klaus
0
16
100
200 m
Louka
Záhumenní cesta
Alej
Strom
Významné místo
Výhled
Panorama
Solitérní strom
s lavičkou
Historická cesta
podél louky
Za kostelem
17
Jak stavět na vesnici?
Krier, Léon. Choice or fate. London:
Andreas Papadakis Publisher, 1997
Jak by se mělo v moderní vesnici stavět? Hledali jsme odpověď
ve dvou základních rovinách.
-
KDE?
JAK?
1. KDE
a) Rozrůstání
Další rozrůstání obcí do krajiny považujeme principiálně za
nevhodné. Jednak se růstem obce zásadně ničí její charakter,
domy ztrácejí kontakt s krajinou, původní jednovrstevnatost obce
ulice – dům – zahrada - krajina se logicky nabalením dalších
vrstev obytné zástavby vytrácí a vzniká sídelní kaše.
Dochází ke ztrátě volné krajiny. Jednou zastavěnou oblast již
těžko „odestavíme“. Protažením současného vývoje dále do
budoucnosti bychom vytvořili z volné krajiny jen drobné pásy
zeleně mezi vesnicemi. Takový vývoj má možná smysl v konurbacích kolem velkých měst, ale ne v Eifelu.
Krajina, parkoviště a popelnice nejnovější ulice v Antweileru
Diethkirchenweg, 2010
18
Dále je tu problém zmíněný již v analýze dopravy. Každý dům
znamená cca 2 nová auta, která budou každý den jezdit tam a
zpět, do města a do vesnice. To přináší kromě ekonomické a
ekologické zátěže regionu i problémy dopravní.
V okolí Prahy, kde situaci z vlastní zkušenosti dobře známe, se
situace vyvinula do takové podoby, že řidič v ranní špičce stojí i
hodinu v koloně ve vesničkách a na venkovských cestách, než
se dostane na okraj Prahy, kde ho čekají přeplněná záchytná
parkoviště a další a další kolony. Euskirchen nebo Mechernich
nejsou milionová města jako Praha, ale v malém se zde objevují
podobné problémy a pokud by nastal výrazný růst vesnic, tyto
problémy by se vážným způsobem rozrostly.
Proto navrhujeme:
•
Omezit další rozrůstání obce do krajiny. Pro potřeby růstu
obce využít potenciál v intravilánu obce – nalezli jsme
v Antweileru místo pro 40 - 50 domů, bez toho, abychom
museli vykročit z dnešního rozsahu obce.
•
Vytvořit plochy pro vznik menších podniků, sídel firem,
drobných živnostníků. (viz část Hospodářské srdce )
Hranice zastavitelnosti a zastavitelné plochy
Hranice zastavitelnosti
Zastavitelné plochy
0
100
200 m
19
Zastavovací čára
b) Uliční prostor
Pro ulice jsme stanovili zastavovací čáry, které určí charakter
uličního prostoru.
Tato čára se vyskytuje ve třech podobách
• závazná, určující přesně polohu uliční fasády domu
• pohyblivá – dávající stavebníkovi možnost pohybu v daném
rozsahu
• zcela volná, nechávající stavebníka stavět dle libosti. Tato
poslední možnost je určena pro okrajové části obce, kde se
již zástavba může volně rozpadat do krajiny.
Stavební čára je čára určující polohu rohu nebo roviny čelní
fasády.
Řez 1
Stiftsstraße
Domy naproti louce
Řez 2
Stiftsstraße
Domy v blízkosti křižovatky
s ulicí Oberburg - L11
Řez 3
Oberburg - L11
Nové plochy pro podnikání
20
Zastavovací čáry
Závazné čáry
Pohyblivé čáry
6
4
0-4
Odstup [m]
0-4
0-4
0-4
0-4
6
4
4
0-4
4
6
4
5,5
6
5,5
0-4
0
6
4
0-4
4
5
5
4
4
4
4
4
0
0
0
6
0-4
0-4
0
0
4
0-4
8
0
0-4
0-8
10
6
3
4
3
2,5
2,5
3
4
4
3
3
4
0
100
4
200 m
21
Budování sousedství
“Válka vkusu”
X
Progresivní harmonie
2. JAK
a) Budování sousedství
Abychom zabránili válce vkusů, abychom zcelili obec výrazově,
využíváme silné stránky obce – silných sociálních vazeb mezi
jejími obyvateli.
Navrhujeme, aby se sousedé měli možnost vyjádřit a ovlivnit
podobu domů, které budou v jejich těsném okolí vznikat.
Aby nově příchozí musel nejprve navázat sociální kontakt s
původními obyvateli a dojít s nimi ke kompromisu v tom, co si v
jejich sousedství postaví.
Extrém - “Válka vkusu”...
Krier, Léon. Choice or fate. London:
Andreas Papadakis Publisher, 1997
Podoba sousedského schvalování může být různá. Při
vyplňování proluk jde jen o dohodu s nejbližšími sousedy. Při
výstavbě větších celků mohou návrhy více domů probíhat formou společných workshopů.
Princip je vždy jeden. Aby si lidé uvědomili, že svým domem
ovliňují životní prostředí svých sousedů a vědomě se snažili
navrhnout domy k oboustranné spokojenosti. A aby k této
oboustranné spokojenosti docházelo nikoliv na základě příkazu
shora a nikoliv na základě nějaké normy, ale na základě prosté
lidské dohody a porozumění. Protože pokud se nedokážete
se sousedem dohodnout na tom, co snese na sousedním
pozemku za dům, těžko se s ním v budoucnu budete schopni
dohodnout na čemkoliv jiném.
To povede k
...další extrém může být také
nebezpečný - ghetta!
Krier, Léon. Choice or fate. London:
Andreas Papadakis Publisher, 1997
22
•
Přenesení odpovědnosti za vzhled obce na konkrétního
obyvatele. Žádná anonymní komise, aplikující svůj vkus na
celou obec nebo na obcí několik. Soused ovliňuje souseda.
Každý obyvatel se v určitém okamžiku stane tím, kdo bude
mít odpovědnost za to, jak bude vypadat část jeho ulice.
•
Schvalování pak zafunguje jako řetězová reakce.
Vzájemné provázání vkusu jednotlivých sousedů povede
k určité jednotě ve výrazu, která z války udělá společnou
hru. Přitom má ale každý obyvatel jen omezenou moc –
ovlivňuje jen své bezprostřední sousedy – a tím je zajištěna
možnost postupného vývoje, zachování určité pestrosti a
svobody a zabránění ghettizaci.
Metoda zastavování
b) Metoda fyzické nezávislosti pozemků
Navrhujeme novou zastavovací metodu, která koncepčně
vychází z myšlenky fyzické nezávislosti původních staveb, která
jim umožňuje v rámci pozemku dosahovat fascinující flexibility.
Zahazujeme stávající model odstupových vzdáleností, které
vedou k vzájemné závislosti jednotlivých pozemků, které
neumožňují jakékoliv rozumnější přestavby domů na pozemku
a vedou k jeho silně neefektivnímu využívání.
Navrhujeme, aby každý pozemek obklopovala obálka maximálního možného objemu, do kterého se musí nový dům vejít a
ve kterém musí splnit všechny další požadavky. Obálku, jejíž
rozměry jsou navrženy tak, aby umožnili stavět domy pohodlné
a dnešní době odpovídající.
Příklad ulice
Pravidla jsou následující
•
Boční stěny obálky je v návrhu nutno považovat za „plné“.
Dům musí splňovat požadavky na prosvětlení, proslunění i
provětrání, jakož i další požadavky, jakoby v těchto místech
stála zeď. Tím je dosaženo naprosté fyzické nezávislosti
jednotlivých pozemků, která umožňuje kdykoliv jakoukoliv
přestavbu bez toho, že by soused došel k úhoně.
•
Pozemek musí ve svém nitru, nikoliv na ulici před domem,
poskytovat dostatek parkovacích míst. Navrhujeme,
aby každý dům musel mít za rovinou své uliční fasády
minimálně 2 parkovací místa.
•
Vstup do domu by měl být z poloveřejného prostoru.
Domy nesmí přesáhnout imaginární obálku
Imaginární obálka maximálního objemu
23
Centrum
1. Hospodářské centrum
2. Rozpad vesnice
Za hlavní problém obce považujeme její monofunkčnost.
Druhý problém v této oblasti je trhání Antweileru na dvě
části.
Navrhujeme využít dopravní silnice L11 jako „pole“ 21. století,
dávající obci obživu. Po této silnici projíždí obcí každý den tisíce
řidičů – potenciálních zákazníků. Zároveň znehodnocuje pro bydlení pozemky ve svém okolí.
Navrhujeme přestavbu okolí silnice L11 v sídla několika menších
firem. V první fázi nechť je přestavěn Horní hrad a ať poslouží
jako katalyzátor a symbol pro celou proměnu. V druhé fázi
navrhujeme zásadní proměnu druhé strany ulice v sídla drobných živnostníků. Pokud by se tento model uchytil, mohl by další
rozvoj hospodářského srdce směřovat dále podél L11 na sever.
Řešení využije pro bydlení nevhodné pozemky podél L11 a
zároveň výrazně prospěje životu v obci.
24
Podél historické cesty spojující Horní a Dolní hrad navrhujeme
novou výstavbu rodinných domů za použití našeho zastavovacího systému. V těchto domech by se samozřejmě mohli usadit i drobní podnikatelé. Skutečnost, že již nyní je podél této silnice situována velká část podnikatelských aktivit v obci ukazuje,
že tento model může fungovat. Výstavba a oživení podél této
staré cesty by propojilo obě části obce a scelilo ji.
Koncept
25
Návrh - část 1 - Vymezení cílových zón
Zelené plochy
Bydlení
Hospodářské centrum
Přestavba
Zastavovací čáry
Stávající stromy
Navrhované stromy
ße
stra
ts
Stif
1
L1
Vznik veřejného prostoru podél
ulice Kleiner Gähn
Revitalizace veřejného
prostoru podél
silnice L11
r
ine
Kle
Přestavba nevhodně umístěných
rodinných domů na sídla drobných
živnostníků
n
h
Gä
V první fázi bude přestavěn Horní hrad, který
poslouží jako katalyzátor a symbol pro celou
proměnu
Plocha nefunkční
benzínové pumpy
bude využita
drobnými živnostníky
0
26
200
400 m
Nová výstavba podél historické
ulice Stiftsstraße
Stiftsstraße
Přestavba nevyužitých
pozemků
Zachování louky a Dolního hradu
jako důležitých symbolů Antweileru
Přestavba nevhodně
zastavěných pozemků
27
Návrh - část 2 - Možná podoba zastavění
Zelené plochy
Bydlení
Hospodářské centrum
Stávající stromy
Zahuštění a nová
výstavba
Navrhované stromy
ße
stra
ts
Stif
1
L1
Uliční prostor s alejemi
podél silnice L11
Úplná přestavba,
nová parcelace,
nové budovy
s drobnými
živnostníky
Obytná náves
K
n
äh
rG
e
lein
Horní hrad - katalyzátor pro
hospodářské centrum
0
28
200
400 m
Vícegenerační bydlení
Stiftsstraße
29
Model
1. Ulice Oberburg - L11
Příjezd ze severu
Nové hospodářské centrum po levé straně
Horní hrad po pravé straně
2. Stiftsstraße
Nové bydlení v blízkosti Dolního hradu
30
Stiftsstraße 3.
Pohled od Horního hradu na Dolní hrad.
Nová výstavba po levé straně
Stiftsstraße 4.
Pohled z východu na Dolní hrad
Nová výstavba po pravé straně.
Ulice Oberburg - L11 5.
V popředí hospodářské centrum
V pozadí Stiftsstraße a Dolní hrad
31