V tomto č ísle Horolezecký časopis severočeského regionu č.125

V tomto č ísle Horolezecký časopis severočeského regionu č.125

*
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 1 2 5
WWW.VRCHOLKY.CZ
Rocnık
*
WWW.LEZEC.CZ
11, cıslo 125
S PRÁVNÁ
*
VYD
A VA
HOROLEZECKY
KLUB
CAO DE
C IN
* WWW.HORYINFO.CZ *
-- Since 1999 --
WWW.HORYDOLY.CZ
Prosinec
2009
CESTA ..
FRANZ KAFKA
ě Kdybychom ve de li, ze jsme
na spravní ceste , a museli ji
opustit, znamenalo by to pro
nas nezme rní zoufalstvı.
jenze my jsme na ceste , ktera
jenom vede k ceste dals ı, a ta
zase k dals ı a tak por ad dal.
Ale opravdovou silnici
nespatr ıme hodne dlouho,
j e s tl i v u b e c . A ta k s e j e n
nechavame unas et plni
pochybnostı, i kdyz si zaroven
uzıvame neskutecne krasní
rozmanitosti. Splne nı nade jı
proto vzdy byva necekanym
zazrakem. I kdyz na druhou
stranu platı, ze se zazrak
muze stat vzdycky“
V tomto c ısle
v
Modernista nebo klasik?
v
Prechod Jizerskych hor
v
Martin Cervenka - rozhovor
v
PG Š Francie a S panelsko
v
Kvetoslav Padu ce - portrít
v
Rozhovor s Jirım Charou
v
IQ - vyhoda ci nevyhoda?
v
Studna na Vrısku
v
Deivina ve Slovinsku
v
a mnohe dalsıá
Martin Svec da va Hora m zdar na vrcholu Strednıjehly na Vrabinci 10.1.2010.
CAO News 1
Foto ě 2010 Pavel Randa k
*
Co novího v CAO Decın?
Modernista nebo klasik?
Informace z klubove ho dČ nı..
C ert aby se v tom vyznal..
Jan Pleticha
JirıChara
HO DolnıZ leb
Predseda CAO Decın
P
P o s l e d n ı prosincovou
schuzi CAO Dec ın jsme
sikovneá spla chliŽ v ra mci
Poslednıho slanenı
v Dolnım Z lebu.
Moc toho k projedna va nı
stejnenebylo: c erstvř
zpra vy prımo z jedna nı
CVK za na mi prinesl Jenık
Pleticha, trochu jsme
probrali vykony za konc ıcı
rok (krometech od
svalostroje Pavouka za moc nesta ly), Petr Jıcha se pripomnel
s c lenskymi poplatky a do klubu se va havehla sı syn zna mřho
vynikajıcıho lezce Ondra Rosulek, ale zatım si nenasel c as,
aby na s navstıvil.
To je asi tak vsechno (z bafunarenı, jinak to byl samozrejme
pouhopouhy zac a tek denı..).
Do konce roku jsme stihli jeste pa r akcı i nejakř to lezenı.
Mukarov, Ska ly u Obroku (v Kravım dole jsme dokonce 29.12.
sesbırali nekolik Hora m zdaru za rok 2007 - 2009), uz třmer
tradic nı Stedrodopolednı Ptac ı steny, predsilvestrovsky Laba k,
a takř jiz 20. roc nık Va noc nı Borne, bohuz el poznamenany
nemocı nekolika inventa rnıch Čc astnıku.
Pak takř konc ı tento pla tek. C la nky a zpra vy budou vycha zet
na EuroClimbingu a Lezci, svola vat a domlouvat se budeme
prostrednictvım Pandory. Detaily najdete na konci tohoto c ısla.
Chtel bych podekovat vsem, kterı mi s mou pracı poma hali
nebo posılali fotografie, zpra vic ky, novř cesty, prıspevky. Dıky
takř za vsechna slova uzna nı ť to byl jediny motor, ktery mne
donutil vydrz et tech dlouhych deset let. Dekuji!
Ale dost rec ı! Od zimnıho slunovratu se na m sice den
prodlouz il jen o rovnych 20 minut, ale ja uz presto cıtım
v kostech blız ıcı se jaro. Ahoj ve skala ch!
r o modernisty jsem
klasik, pro mlady
klasiky jsem modernista, c ert
aby se v tom vyznal! A jak to
tedy se mnou je doopravdy?
Nekdy v roce 1983 se
na hle objevil na uc ilisti
Stavokombina tu, kde jsem se
tehdy uc il na zednıka, novy
spoluz a k Votypka a jen co se
trochu oÁukal, uz zac al
vypra vet neuveritelny
historky o horolezcıch
v Adru.
Jelikoz byl o rok starsı, nez my (nevysel mu jeden rok na
jinřm uc ilisti), tak jsme ho proste z rali. Kaz dou jeho historku
jsme prımo hltali ť jak se snıdajı v bufetu c tyri piva a dva rumy
a pak se jde lřzt do skalnıho mesta, jak vec nenekdo padal na
zem, nez to nakonec dal nebo divokř historky z horolezeckych
vec ırku ve starřm hotelu. Padala jmřna jako Kamzık, Sojkyn,
Bıba, Va clav a dalsı. Bylo to poprvř, co jsem se dozvedel, z e
existuje nejaky lezenı po skala ch.
8. listopadu 1985 jsem se Čplne na hodou pripletl na
poslednı slanenı HO Jested a Lokomotivy na Hubertce
v Jizerka ch, kde jsem poznal C okare, Flosmana a bratry
Vytiskovy. Po kvalitnım vec ırku, jak to na poslednıch slanenı
byva , jsem se zeptal, kdy bude prıstı vec ırek, na coz mi bylo
rec eno: á Hele, my jsme horolezci a jestli chces s na mi jezdit do
skal a pak parit, tak musıs taky zac ıt lřzt!Ž Co bych pro parbu
neudelal. Tak prostezac nu lřzt..
V sobotu 11. ledna 1986 prisel ten den s velkym D! Jel
jsem s C okarem a Petrasem lřzt do Jizerek. Na Stojku lezu
svou prvnı cestu, NC II. Prvne jsem slysel na vrsku kluky
hula kat á Hura , ma me Hora m zdar!Ž. Pak mi bylo vysvetleno,
z e jsme na třhle vez i v roce 1986, jako prvnı, a to z e je ten
Hora m zdar. A taky, z e bych si mel sehnat autopa sy a
doktorsky nite a mistr C okar z e mi vysvetlı, jak si usıt seda k,
jak se nava zat na prsa k, no a Petras z e mi svarı na uc na ku
Plastymatu osmu, aby me pora d nemuseli spoustet, jak pytel
hoven, protoz e slanit na D¨lfera, na to nema m..
Vsechny cesty vedou do skalŽ
Hora m zdar!
Foto ě 2009 Sponge
Jizerky, Mechova vez, cesta Ochrancu prırody. Ac IV, byl to boj.
Kdo zna Jizerky vı, o cem mluvım. 20.1.1989
CAO News 2
Pak prislo obdobı sha nenı lezeckřho matrose. Karabiny,
kde se dalo a s pochybnou kvalitou, lana, ktery po chvıli
strasne ztvrdly, plochř smyc ky ze svadlenky, takř presıva nı
bac kor na lezenı, reza nı spuntu u kopac ek a sha nenı ruznych
lepic ek na podlepenı, transparenty na jizersky padesa tce se
za sadne vracely bez snur a pada kovř snury, to byl hotovy
poklad! Pozdeji se uz sem tam objevovaly prvnı seda ky od
Nevyhostenych, ktery alespon na tu dobu znamenaly nejakou
kvalitu. Proste nic jinřho v tř dobe opravdu nebylo moz nř
sehnat, a tak se c asto lezlo v neuveritelnych unika tech.
2. brezna 1986, S tolpich. Prıprava a lezenına ledech. Konecne to
zacalo, jen to melo chybu, ze jsme nevedeli, jak vlastne ledy lízt, natoz
si vzıt macky..
2.10.1988 - Prvnı sedma v Laba ku. Pampelisky VII na
Labskou vez . Tř cesty si va z ım dodnes, protoz e cvaka nı
prvnıho kruhu je i pro sedmovyho lezce dost zajımavy.
19.11.1988 - Kozelka, Umyvadlo, cesta Solich. Slusna
tlama po hlave pod druhym kruhem, nastestı s dobrym
koncem..
28.1.1989 - Laba k, Belina c . Po ra nu zima jako svina, tak
jsme se Sojkynem (ktery mimochodem nebyl tak hrozny, jak
Votypka vypra vel) rozhodli, z e balıme a pojedeme domu do
Liberce. Uprostred balenı najednou Vla óa rekl pama tnou vetu:
á Do prdele, Cigos z Adru! Budeme muset lızt!Ž Mne v tu
chvıli vypadl z ruky zamrzly kanystr s vodou, a to jsem jeste
nevedel, ktera bije!
Cika n dorazil k na m, predstavil na m Sta nu (budoucı
Lukavskou) a co pry budeme delat. Navrhl, z e se pujdeme
projıt pod skalami a pro jistotu vezmeme sebou veci na lezenı,
co kdyby, z e? Samozrejmese lezlo, nejdrıve Podkova k VIIb a
pak dalsı. Tu zimu jsme v Laba ku lezli kaz dy vıkend.
8.4.1989 - Po ujistenı Cika na, z e Adr rozhodne nenı tak
hrozny, jak vypra vel Votypka, jsem se odhodlal vyrazit tam
se Sojkynem a Kamzıkem. Vybavil jsem se jako spra vny
Liberec a k ť tepla ky, podkolenky, trika s dlouhym ruka vem a
hura , budu lřzt za klukama spa ry! No, bylo to rychlř. Z
Medusy, uz ani nevım, co to bylo za cestu, jsem byl krva cejıcı
spusten, ale dalsı cestu, Vychodnı spa ru VII na Koberce, uz
jsem za klukama vylezl (respektive oznac il krvı). Samozrejme
jsme zase meli Hora m zdar!
27.4.1986 - Prvnı tlama. Samozrejme natvrdo. Bylo to na
Vajoletka ch, Oldova cesta VI, z vrsku do kruhu.
21.8.1986 - Prvnı vyvedena sedma. Brızkova na Suska ch.
Tehdy se cesta lezla pres brızu, teó uz je tam kruh, coz je
dobre, protoz e ta brıza byla dost hrozna !
9.9.1986 - Poprvř v Laba ku. Do tř doby jsem si naivne
myslel, z e Susky jsou nejvetsı ska ly v C eskoslovensku. Kdyz
jsem uvidel poprvř Laba k, tak meto Čplnemora lovezadupalo
do zeme. Sli jsme od Belina c e. U Z elvy to jesteslo, u Tyrsovek
jsem uz tolik nemluvil a u Presidenta, pri pohledu na Big Wall,
jsem uz proste jenom mlc el. Jak jinak, prvnı cestu v Laba ku
jsme si vybrali Starou cestu VI na Vojtecha. Byl to festival
strachu!
Pak dva roky zeleny paka rny 1986 - 1988. Sem tam nejaky
lezenı, kdyz zeleny mozek opusÁa k na hodou dal..
18.4.1986. Vla ý a Vytiska a ja v nezbytní bunde znacky Larysa.
Kdo ji v tí dobe nemel, nebyl horolezec..
19.7.1989 - Muj prvnı prvovystup. V Tisř, na masivu
C lenita jsem udelal cestu Velky uzel V. Tam jsem takř poznal
Belinu, pıskovcovou frřzu na dela nı cest.
21.7.1989 - Na Modrıne mi bylo dovoleno udelat cestu
s kruhem. Do tř doby jsem jen asistoval na Karkulku - Pavı
vejce z bukvic.
12.8.1989 Zase na Modrıne, na Revizora prvovystup India n
Joe VII. Proc ma ta cesta jen jeden kruh? Zezdola na mehoukli
á Hele, mladej, kruhu je ma lo, lez da l!Ž, tak jsem lezl..
19.8.1989 - S Vytiskou a Flosmanem jsme delali novř cesty
na Snez nıku, coz bylo tenkra t pole neoranř!
30.9.1989 - Poprvř jsem delal cesty se Spekem u Kvoc en.
Sestronovicka vez - C okola dovy expres VIIIa.
Hornıskaly, nastup na Dvojce. Sedak usity doma z autopasu, rok 1986
11.3.1990 - A prvnı cesta v Laba ku, kde jsem se zČc astnil
prvovystupu. Na Plavc ıka cestou Motylek VII.
CAO News 3
2.6.1990 - Konec nejsme mohli vyrazit na za pad, na va pno.
Do tř doby to byl pro kaz dřho z na s jen a jen sen. A teó hned
Jura! Nemc ouri se mohli potrhat smıchy, kdyz na s videli lřzt
v kopac ka ch a se smyc kami na seda ku, jak mexicky tanec nice!
Byla to divoka doba. Da l jsem lezl a delal cesty na rodnřm
pısku, ale takř jsme podnikali smelř vyjezdy skodovkama na
vytouz enř va pno. Odvaha na m nechybela! Deset marek
v kapse, polřvka Vitana na s z ivila po celou dobu za jezdu a
nadsenı bylo za milion. V zime se proste jezdilo na va pno a
v lřtejsme si uz ıvali na pısku v rodny hroude.
Poznal jsem plno dobrych lidı, kterych si do dneska va z ım.
Vyvoj v lezenı, nejen v matrosi, ale i vykonnostne pokroc il o
hodneda l, coz je podle medobre.
Jen mehlava nebere, kdyz se nekomu neco stane pri lezenı,
jak hned vzniknou debaty ve smyslu á Kdyz na to nemel, tak
tam nemel lřzt, urc ite to byl prekliz ka r, patrı mu to..Ž a jinř
dementnı vylevy chytra ku! Jsou to lidi, co buó nikdy z a dnou
chybu neudelali nebo mısto mozku majı pivnı kostku!
Melezenı bavı. Je to ma radost z pohybu na skala ch a jestli
polezu vykonnostne cokoliv, tak tu radost mi nikdo nevezme!
A hlavnejsem pri lezenı poznal a pozna va m Čz asny lidi.
Poslednı dobou se o me mluvı a pıse ponekud vıce, a jak
jsem vysledoval, byl jsem zarazen do kategorie á ModernistaŽ.
No, nevım. Vyvracet va m to nebudu. Spıs va m reknu, jakř
kategorie prvovystupcu a lezcu vnıma m ve skala ch ja :
Prvovystupci
Domacı oblastnı prvovy stupci: Vetsinou majı svoji oblast,
kde delajı lřta prva c e a dıky jim ma me co lřzt. Svř uzemı si
dobre strez ı a uda vajı, jakym smerem bude oblast ve stylu
lezenı smerovat. Venujı tomu c as a Čsilı a svř cesty povaz ujı za
svř deti. Dobra rada pro spra vce - nikdy nesmyslne nejdete
proti doma cım prvovystupcum. Ac mıvajı i mezi sebou mensı
rozbroje, v tomto prıpade se doka z ı okamz ite semknout, jako
jeden sik a vyhla sı va m partyza nskou va lku, kterou urc ite
nevyhrajete!
Najezdnıci: Najednou se objevı v nejakř oblasti, vubec je
nezajıma , jakř jsou zde tradice a zvyky v dela nı cest a prijde
jim, z e si musı oblast okamz ite upravit k obrazu svřmu.
Doma cı prvovystupci s jejich na zory je prostenezajımajı, no a
hned je v hospodeco resit..
Skaly u Hodkovic a mí vlasatí obdobı
Tak jsem to tedy proz il pred dvaceti lety ja . A jak vidım
lezenı po tech letech dnes?
Jelikoz pred mnoha lety jsem si taky sa hl do kouzelnřho
pytlıku, a bylo by stupidnı tvrdit, z e to bylo jen na jediny ceste,
tak jsem si odebral pra vo, neco nekomu vyc ıtat.
Vykonnostnednes lezu o hodnelıp, nez pred lety, protoz e
jsem zjistil, z e pro lezenı musım takř neco trřninkove udelat,
ovsem mora lovejsem pred temi 20ti lety lezl odva z neji. Je to
vyvoj. Pa rkra t jsem spadl na zem, sem tam blba tlama natvrdo,
videl jsem otevrenř zlomeniny, slysel hnusny duty zvuk, kdyz
nekdo nekontrolovatelne spadl na zem a bohuz el jsem byl i u
toho, kdyz pri lezenı c lovek skonal.. Tak jsem po tech vsech
zkusenostech jenom prizpusobil lezenı k obrazu svřmu a je mi
Čplnejedno, co se v tomto ohledu o mepovıda .
Potulnı prvovy stupci: Nemajı z a dnou svou sta lou oblast, kdyz
se nekde objevı, tak si nejdrıv v oblasti pora dne zalezou a
sezna mı se s mıstnımi lezci u piva a lezenı. Pak zde, bez
nejakřho velkřho rozruchu, udelajı pa r cest, zajımavych svym
novym pohledem na vec nebo smerem. Ke spokojenosti
mıstnıch osvez ı vzduch novymi cestami a za c as se vydajı zase
o oblast da l.
Jajsem Buh: To jsou prvovystupci, kterı za sadnedelajı novř
prva c e o nekolik stupnu nız , nez co norma lne lezou. Nejlıp,
kdyz lezou IX, tak udelajı VII s na dechem VIII. Jistenı za sadne
da vajı co nejda l a pak cıtı sladkř zadostiuc inenı, kdyz sedmovy
lezec jejich cestu nemuz e vylřzt nebo v nı bojuje o holy z ivot.
Ve jmenu pruvodce: Tak tenhle druh prvovystupce je pro
oblast opravdova pohroma! Chce za kaz dou cenu dostat svř
jmřno do pruvodce a c asto i na Čkor kvality cest.
Lezci
Lezenı je pro nˇ z ivot: To jsou lezci, kterı nemuz ou bez lezenı
existovat a to doslova. Lezenı prizpusobı cely svuj z ivot a
lezou, dokud jim to telo fyzicky dovolı. Na duchu zusta vajı
mladı i v kmetskřm veku a je jim jedno, z e za mlada byli pro
svř okolı modernistř a teó jsou zase oznac ova ni za klasiky.
Kaz da doba kastuje tyto lezce podle svřho pohledu, ale to uz si
preberte sami, co jsem tım chtel rıct..
Vlevo Sneznık 19.8.1989, vpravo Drabky, U dolnıcesta VI na Sokola a
nezbytní tricko z NDR. Lezeno na prvnıho maje 1986..
Mladı pseudoklasici: Zac nou lřzt, ale kdyz se rozkoukajı a
zjistı, z e nebudou nejlepsı, tak schovajı svoji neschopnost na
sobedrıt a tvrdetrřnovat za pozu obha jce klasickřho lezenı a
spasitele toho naseho lezenı. Najdou si neprıtele, vetsinou
lezce, kterı lezou dobre, ale s mg, a uz majı proti komu
bojovat! Sami si s pravidly ovsem hlavu nela mou a hravesi je
upravı podle svych potreb - kruh klidne zatluc ou metr od
zavrta nı, klacek v dıre pouz ijı jako hodiny, a pak ho vyhodı,
CAO News 4
nebo v ceste klic kujı, jak zajıc na honu, ale popis znı
samozrejmeprımo..
Lezec do prvnıho řvˇ ru: Zac ne lřzt a za chvıli uz je chytry,
jak ra dio, udela hned cestu, s kaz dym se zna a se vsemi lezl.
Pak ho ulovı lovkynea do trı let je svatba, Čver na bara k a uz
ho nikdy nikdo ve skala ch neuvidı. Zajımavy je, z e v prumeru
je to fakt do trı let, co jsem tak vysledoval.
Lezec playboy: Ma nazpameÁ nalezeno pa r lehkych a tak dve
tez sı cesty, ale jen takovř, aby na ne bylo dobre videt, nejlıp
z turistickř cesty. Za sadne leze do pul tela, pohazuje pritom
svou dlouhou hrıvou a neusta le oznamuje okolı, jak je ta cesta
strasne nebezpec na , jen aby obdivovatelky mely ten spra vny
strach o jeho kra snř telo. No a vec er v hospudce pri lıc enı
svych hrdinskych kousku je Čspech třmer jisty!
Qvakeri: To jsou lezci, kterı lezou takovř cesty, z e by va s ani
ve snu nenapadlo, z e se neco takovřho vubec da lřzt. Zelenř
spa ry, mechovatř plotny, mokrř komıny, slizkř kouty. Kdyz
jsem jeste bydlel v Liberci poznal jsem pa r mıstnıch qvakeru.
Meli svoje oblıbenř oblasti, mraky vylezenych cest a kaz dy rok
na podzim vyhlasovali cestu roku ť samozrejmec ım zelenejsı,
tım lepsı. Dokonce meli i svuj ritua l v hospoda ch, rıkali tomu
da t pivo na pesla - to znamenalo vylıt si cely pivo na hlavu.
Kdyz v jednř knajpehostinsky jejich ritua l kupodivu necha pal
a zac al je vyhazovat, tak mu odnesli dvere. Prijde va m, z e jsou
to bla zni a nepatrı do lezenı? Proc ? Prostejsou svı a to je na
jednu stranu para dnı..
A pak jsou jeste lezci samota ri, boulderisti, horalovř,
pıskari nebo mora lovı lezci, mezi nimiz je neprekonatelnym
kra lem Spek - u neho dokonce platı, z e c ım je starsı, tım je
odvaz nejsı a urc itena m jestevyrazı svymi vykony dech! Jsou
tu lezci, co lezou jen na va pnenebo prukopnıci, kterı hledajı a
nacha zı novř oblasti, udelajı tam cesty a pak i pruvodce (dobry
prospektor je treba Hubka) a dalsı a dalsı lezci.
Pr echod Jizerek. Pro milovnıka Jizerskych hor akce, ktera ho
nemuze ani na okamzik nechat klidne ho. Uz jsme o nıpa rkra t
psali, byl i n„jakyten nesm„lypokus, ale ani jednou se o
“pr echoduč hovor it nedalo. Nejle pe o te to akci vypovıdaly
vrcholove knızky. A jme no, ktere se tam objevovalo nejcast„ji,
bylo JirıHusek ml..
Pr echod Jizerskych hor
Povıda nıo jedne mimora dne lezecke akci..
JirıHusek ml.
HO LOKO Liberec
O b a v a m se, z e pravidelnym
prechodnıkem Jizerek uz da vno
nejsem. Naposledy jsem to zkousel
roku 2006.
Od tř doby jsem se k tomu
nedostal. Takz e bych mohl napsat
leda nejakř vzpomınky, a i ty uz
asi budou dost vyc pelř a budou
zava net spıs nejakym itinera rem
postupovych cılu..
Vzpomenu treba na rok 2005.
Ale nejprve trocha exkurse do historie tohoto podniku:
Prvnı myslenky na uskutecn„nı horolezecke ho pr echodu JH
spadajıdo dvaca tych let minule ho stoletı.
Prvnı zna my pr echod uskutecnili 20.7.1924 Wilhelm Hutter a
Anton Kiesewetter z Liberce. Vyrazili o pulnoci z Hemmrichu a
skoncili v 17:00 na V„zi Gra lu. Cestou vylezli 15 v„zı.
Dalsı pr echod na sledoval hned pr ıstı rok. Uskutecnili jej ve dnech
30.5. - 1.6.1925 Herbert Queisser, Rudolf Hutter a Theodor
Dobiasch z Liberce. Zacali na Kovadlin„ a skoncili na Hajne m.
Cestou vylezli 25 v„zı.
V pozd„jsıch letech prova d„li horopr echod JH pr edevsım bratri
Ginzelove a skupiny soustr ed„ne kolem nich. A to jak letnı, tak i zimnı
pr echody.
V dalsıch letech byly horopr echody absolvova ny jen sporadicky a
nepravideln„. Az na pr elomu tisıciletı lze zaznamenat v tomto ohledu
zvysenou aktivitu Petra Prachtela, kterychodı horopr echod v jednom
za tahu. V roce 2002 tak za 24 hodin vylezl 64 v „zı a v roce 2005 (to
mu bylo 67 let!) dokonce 101.
V soucasnosti jsou pr echody JH uskutecnova ny jen vyjimecn„.
Jenık Pleticha soucasnosti..
Myslıte si tedy, z e kastovat lezce na klasiky a modernisty je
spra vnř? Ja osobne to vidım jinak. Pokud nekdo neobtez uje
druhř, dodrz uje pravidla danř oblasti, tak aÁ si leze podle
svřho gusta. Lezenı je tu pro kaz dřho a ac se to treba nekdy
nezda , podstatu ma me stejnou - jsme bla zni, co lezeme nekam
nahoru a nesedıme doma, jako pecky!
Kam mebudete radit, je vase vec. Ja prostelezu podle sebe.
Pro modernisty jsem moz na klasik, pro mlady klasiky
modernista. Kdyz jsem zac al malovat, tak pro malıre jsem byl
lezec, pro lezce malır. C ert aby se v tom vyznalŘ
Foto ě archiv Jenıka Pletichy
Prislo zase za rı a s nım i c as na splnenı jednoho snu. Do
otrhanřho batohu putuje uz notne odrbany seda k, deravř
lezec ky, 27 metru lana, kterř ma sva nejlepsı lřta da vno za
sebou, a dve dederonskř karabiny. Zbyly prostor vyplnuji
spaca kem, c elovkou, lahvı vody a iontovym na pojem nesoucım
etiketu Svijansky Ma z. Odpolednım vlakem prijız dım do
Bılřho Potoka a v mıstnım kolonia lu doplnuji za soby.
CAO News 5
Na sledkem porızenı c tyr housek a kusu eidamu muz e
prodavac ka muz e zavrıt kra m. Inu, kde nic nenı... Kdyz
dora z ım pod Achimovku, zac ına se serit. Pod na hornı stenou
rozkla da m spaca k, narizuji budık na sestou a brzy usına m.
Ra no je frisno a rozhyba nı ztuhlřho tela chvilku trva .
Rozcvic ka ve spa re na Achimovku vsak doka z e rozproudit
krev. Prvnı vrchol do sbırky. Povede se i zbyvajıcıch
devetadevadesa t? Postupuji systematicky po svazıch Tisiny a
vyzoba va m dalsı kousky. Dvojc e, Hajnřho, Kulic ku, Hrad
rytıru. Pod Parsifalem je uz jasnř, z e den bude slunec ny a tak
jej oslavuji kra snou Za padnı hranou. Vez Gra lu a jejı Stra z ce
jsou milou povinnostı a pak jiz na sleduje terřn, kam lidska
noha vkroc ı pouze vyjimec ne. Ze seznamu si tak mohu
odskrtnout Trojc ata, Spic atou vez a Kora b.
uz v noha ch cıtit. Co se da vsak delat, kdyz voja k nemuz e, tak
jestepetkra t musı.
Z Tisovřho kamene dolu stra nı bez ım. Snaz ım se zıskat
rychlost. Premyslım, jak moc bych se musel rozbehnout, abych
se bez na mahy dostal na vrchol protejsıho hrebene. Prvnı
kosmicka rychlost by mela stac it. Stupnuji proto svř Čsilı,
avsak ve zmeti vetvı se hroutı nejen mř telo, ale i moje nadeje
na pohodlnř dobytı Polednıch kamenu. No co, zase mi nezbude
nez ten kopec nejak vyslapat. Stejnejako loni.
U Lokomotivky konec ne shazuji proklety ruksak ze zad a
vrha m se do sten. Po hrebeni hornıch Polednıch kamenu se
pres Emilovu vez dosta va m az k na dhernym vrcholum
Frydlantskřho cimburı. I zde se na vyhlıdce rojı turisti. Mř
kroky vsak vedou na lezecky vrchol -alespon nemusım
poslouchat rec i o nesvřpra vnych psychopatech. Pro urychlenı
celř akce volım preskok z predvrcholu na hlavnı vrchol a hned
zpet. Tricet metru nad podlahou a okolnı expozice, kdy je videt
az do polskych rovin, delajı z tech nekolika vterin ten pravy
za z itek. Kdyz si c lovek navıc uvedomı, z e autorkou preskoku
je nejaka bezejmenna nemecka Trudi z poc a tku minulřho
stoletı... Klobouk dolu.
Tım ma m vyrızenou prvnı oblast a v dobrř na ladese vrha m
na dalsı. Lesy na svazıch Palic nıku se vyznac ujı vpravde
parkovou Čpravou, takz e postup v nich je jedna velka radost.
Jo, az prijde na radu okolı Spa rovř vez e, to bude jinř kafe.
Nynı vsak na to nemyslım a uz ıva m si kra snych cest na
Plotnovou a Mechovou vez , Mechovou vez ic ku, Lisc ı ska lu,
Bukovou a Travnatou vez , Medvıdka a Supı hlavu.
Na sleduje Kohoutı hreben, ktery je opravdovou perlou ve
sbırce. Poustım se do na dhernych ploten klasickř Hrebenovky
a celou cestu doslova bez ım. Ani ne za puldruhř minuty ma m
vystup za sebou a na sleduje ta prava vrcholova pohoda.
Ale c asu nenı nazbyt a proto rychle prebıha m pres Smejda
na Palic ku a preskokem zdola va m Palic nık. Turistř na vyhlıdce
kroutı hlavami. Asi majı odlisnou predstavu o prıjemne
stra venřm dni.
Od vrcholovřho skaliska Palic nıku pokrac uji pres Skrıtka
do zrıdka navstevovanych koutu ke Kvetnovř ska le a da le do
oblasti Kurıch vez ı a Tisovřho kamene. Vyhled je odtud sice
kra sny, ale sta le se nemohu zbavit pocitu lehkřho zoufalstvı. V
protejsıch stra nıch Smedavskř hory lze tusit strme stoupajıcı
Richterovu cestu, ktera me vyvede na tisıc metru vysoko
poloz enř Polednı kameny. Nabehanř a nalezenř kilometry jsou
Po hrebenovce uha nım dolu k Polednımu zubu, Pohovce,
Polednı stene a Kazatelne, v jejız stene vymlsa va m kra snř
sokolıky Vychodnı cesty, kterř nikdy nezklamou. Pak uz je to
jen kousek kolem Olta re a Poslednı a Novoroc nı vez e do Čdolı
C ernřho potoka, pri jehoz prechodu podstupuji nedobrovolnou
koupac ku. Ale co, je pres petadvacet stupnu a spaca k jistebrzy
uschne. Vyslap vzhuru k Muflonımu previsu je poslednım
stoupa nım, kterř musım tento den zdolat. Nastestı. Oblřza m
vsechny skalky kolem Muflonıho previsu a Hlıdac u. Kra sna
Emilovka na Hornıho Hlıdac e je peknou tec kou za dalsı
splnenou oblastı.
Nynı me c ekajı Stolpichy. Pres zarustajıcı paseky se
dosta va m na turistickou cestu k vrcholu Oresnıku a za
houstnoucıho sera prida va m do sbırky jeste Poklici,
Zahradnıkova uc ne, Zahradnıka, Stojku a Zahradnı vez .
Zahradnı je dvaapadesa tou ska lou, jejıhoz vrcholu toho dne
dosahuji. Na tra ve pod skaliskem si pak upravuji mısto na
spanı. Lez e ve spaca ku zaznamena va m neprımou Čmeru mezi
intenzitou tmy a mnoz stvım svijanskř jedena ctky. Inu,
podareny den.
Ra no se budım pred sestou. Prece jen pomalu nastupuje
podzim a lehky letnı spaca k uz moje kosti zahra t nedoka z e.
Nynı me c eka ten pravy boj. Prosvetlenymi lesy Oresnıku
sbıha m do Čdolı Stolpichu a na sledne se norım do
neprostupnych hvozdu u Jeskynnı vez e. Teó teprve zac ına
CAO News 6
za bava. Do sbırky pribyva Mala Ma rı i jejı monumenta lnı Diva
jmenovkyne. Vysoko nad Čdolım vychutna va m rannı na dheru a
pozoruji v povetrı dova dejıcı sokoly. Hodiny by se dalo lez et
na z ulovř bastea pozorovat okolı, ale mebohuz el tlac ı c as.
Vrha m se do nejhorsıho Čseku celř mojı vypravy. Od
Stra z ce Divř Ma rı nevede do oblasti Spa rovř vez e z a dna
stezka. C lovek si musı probıjet cestu neprostupnymi
houstinami, seskakovat a padat z vysokych, mechem
porostlych kamenu, brodit se veprovymi kalisti, plazit se
prurvami ve skala ch. Tech 300 metru mi trva asi pul hodiny a u
Spa rovř vez e vylřza m z koryta potoka orvany jak samice.
Rychle zdola va m Spa rovou a Jera bovou vez a pres Modlu se
dosta va m k C arostrelci. Pekna klasicka Vychodnı hrana me
vyvede na vrchol a ja poprvř pouz ıva m lano, abych mohl
sestoupit z vez e.
Nynı mec eka delsı turisticky Čsek. Sbıha m na Riegelweg a
po nem stoupa m vzhuru na Hrebınek. Slunıc ko zac ına
pripalovat a kdyz sedım na vrcholku Rakve, tak uz vyslovene
pec e.
C asu je ma lo a chybı mi jestecela jedna oblast. Kdyz mıjım
hospodu v sedle, smutnezama c knu kroupu, pokusım se zahnat
chuÁ na jedno toc enř a v kopci smerem na Koprivnık prida m
do kroku. Zdola va m Snehula ka, Gorilu a Pic 60. vyroc ı VRSR.
Na Oldrıska si pro radost vybıha m Čdolnı stenou. Nynı me
c eka zkompletova nı lehkych vez ı preva z ne á norma lkamiŽ.
Dobyva m tak Morc ouna, Okrajovou, Skalnı bra nu i Lysř ska ly.
Da le Kulic ku, Frydlantskř a Borovou vez .
V Udolnı cestena Strz ovou plotnu na mejiz pada Čnava a
zac ınajı krec e v lytka ch. Sprintuji plotnou vzhuru, aby me
krec e nestac ily dobehnout a setra st do Čdolı. Na sledujı
Kovadlina, Dvojita vez , Z elva, Smrkovy ka men, Uhlırovka,
Hradby a Panenka. Tak dosahuji vrcholu Strz ovřho vrchu a
tesım se pomyslenım, z e uz nemusım nikam do kopce. Nynı
moje cesta povede jen dolu. Pres Srdce a Rozeklanou se
dosta va m k Pyramide, jejız á norma lkaŽ je poslednım
problřmem celřho podniku.
Pod ska lou si sednu, odpoc ıva m a poc ıta m doposud
vylezenř vrcholy. Je jich rovnych 97. Slunce uz zapadlo a nad
obzorem zusta va syta oranz ova za re. Uz nenı kam spechat.
Vyskra bu se na Javorovou vez a Morouse a stra nı pomalu
scha zım ke svřmu cıli. Tım je opomıjeny piz óuch jmřnem
Pralinka. Poslednıch pa r kroku po krystalech a useda m ve
vrcholovřm hrnci kousek od knız ky. Za mnou je sto vrcholu...
Dva dny lezenı nahoru a zase dolu. Dva dny probıjenı se
divokymi roklemi a hrebeny Jizerek. Dva dny, kdy jsem
nespatril z iva c ka, tedy pokud nepoc ıta m turisty na vyhlıdka ch,
kterı vsak nijak nerusili muj vesmır.
Sen se splnil. V nekolika na sledujıcıch dnech prestaly bolet
ruce, nohy i za da. A do hlavy se proplız ila neodbytna
myslenka: á Co takhle zkusit to v zime?Ž
Kra snymi bukovymi lesy
Polednıku uha nım da l smer Sra zy.
Svou sbırku rozsiruji o Jızdenku,
Netopyrı vez ic ku a Svinı ka men.
Da le prida va m Hla sku a na Ostrřm
rohu a Pevnosti si vychutna va m
notoricky zna mř á sestkyŽ. Z oblasti
Sra zu uz mi zbyva jen pa r vez ı a
tak je rychle dora z ım. Zlřza m
Ostrou stenu, Z a bu a jejıho kone,
Homoli cukru, Sedlo a vposledku i
Zvon. Po Vinic nř cestedoslova bez ım na Hemmrich.
Foto ě archiv Jirıho Hus ka a CNs
CAO News 7
to brala spıs jen hrstka lidı. Uda lostı roku byl Zabilka c a zase
lezenı, kytary, dec ınsky lez a k z voskovanyho kelımku a
proklepana noc v deka c i z Prioru...
Povıda nıs Martinem
C ervenkou
Za CAO News se ptal Jan Pleticha
HO DolnıZ leb
CNs: Ahoj Martine. Na zacatek kdybys nam, prosım, rekl,
jak dlouho uz lezes a jestli si vzpomenes na sve zacatky v
Labaku.
M.C .: Lezu od svych 13 let, poprvř to bylo tusım v 8. trıde
za kladnı skoly v Belř. Tenkra t byla mojı spoluz ac kou dcera
dec ınskřho horolezce La di Tumy st. a ta me a nekolik mych
kamara du privedla do skal mezi opravdovř horolezce. Do tř
doby jsme se potloukali po skala ch v Belř a dost amatřrskym
zpusobem zdola vali mıstnı vrcholy s cılem zapsat se do
vrcholovř knız ky.
Do Laba ku jsem se dostal tak o rok nebo dva pozdeji, to uz
jsem byl na dec ınskřm gymnasiu a stal jsem se c lenem
tamejsıho horolezeckřho oddılu Lokomotiva Dec ın. Kaz dř
Čtery byla schuze a to byl vz dycky za z itek! Jednak se tam
scha zeli pro mne tenkra t a dodnes osobnosti pıskovcovřho
lezenı, poc ınaje Karlem Krombholzem a konc e bratry
Weingartlovymi. To bylo mısto a obdobı, kdy jsem poznal
Pıtrse Lastovic ku, Pavouka, Fanyho a o neco pozdeji
Rısochleba, ale i spoustu dalsıch a o kaz dym bych urc itemohl
da t k dobru aspon jednu historku.
Nejlepsı byly za very kaz dř ze schuzı, kdy nekdo z mıstnıch
rejpalu, c asto Petrıni, zvedl ruku v diskusi a vznesl treba dotaz,
kdo se to vysral v kuchyni na horolezeckř chalupe ve Z lebu.
Na sledovala ukrutna ha dka a za vinıka byl třmer vz dy oznac en
nekdo mimodec ınsky - Poupa, parta kolem Prcase anebo jinı
á nezvanıŽ v Laba ku.
Dalsım nakopa vacım bodem v diskusi byl Karel Belina a jeho
Vzpoura proti kra li na Z elvu, Edita na Tyrsovku, Big Wall,
vytlouka nı a zase vracenı kruhu zpet, kde byly.
V tř dobelezenı v Laba ku bylo vecı odva z nych a zkusenych a
my mlaóosi se zpoc a tku jen vozili na druhym. Sedma byla
dobry vykon a VIIc jen pro nejlepsı. U kruhu se dobıralo,
nava zanı jsme byli jen v prsa ku a sedeli jsme v popruhu, u
kruhu jsme losovali, kdo vyta hne dalsı dřlku a v pytlıka ch na
zadku byla ciga ra se zapikem.
V U dolnıstene Teufelsturmu
Karabiny z NDR byly prepychem a padali jsme do statickych
lan JUTA, hlavu chra nenou helmou CASIDA. Osma a seda k se
postupneobjevovaly a byly to vesmes doma vyrobeny unika ty.
Ono lezenı na pıskovci bylo tenkra t spıs c undr s bivakem pod
skalou a kytarami. Pa r dobytych vrcholu za vıkend a sportovnř
Bezzuby Yuchen, Labskí ödolı, 90ta lítaŽ
CNs: Ty jsi jestˇ zaz il dobu, kdy se v Labaku dˇ laly cesty z
cisty pozice bez navrtavanı a zaroven jsi byl ve skupinˇ
prvovy stupcu, kterı prosadili zavrtanı ze smycky nebo
hacku, ktere posunulo obtız nost cest vy raznˇ nahoru. Mohl
by jsi rıct z vlastnı zkusenosti svuj nazor na dˇ lanı cest
tˇ mito dvˇ ma styly?
M.C .: Zavrta va nı se z c istř pozice jsem zaz il v prvnıch letech
mřho lezenı. Pamatuji historky o Weingartlech a Hudym, jak
dvakra t Áukli do navrta va ku z c isty pozice a pak hodili
dvacetimetrovou tlamu. A zase znova a znova, nez se
dostatec ne zavrtali. Teó mluvım o rannych osmdesa tych
letech, kdy spic ka pıskovcovych lezcu atakovala v sousednım
Nemecku deva ty a desa ty stupen pıskovcovř klasifikace a
presto zde v Laba ku vznikaly prvovystupy o mnoho stupnu
lehc ı a tım chci naznac it, z e starř pravidlo - zavrta va nı z c istř
pozice, bylo jistou brzdou v rozvoji lezenı v Laba ku. Velkym
prulomem v třto situaci byl prıchod Milana Krauskopfa. Jeho
angaz ovanost ve zmene pravidel, ve smyslu moz nosti zavrtat
ze smyc ky, ha c ku, skobic ky, proste z c ehokoli, co usnadnilo
osazenı borku a potř kruhu.
Pred touto zmenou si pamatuji navrta va nı z c istř pozice s
klackem v zubech, klacek byl rozstıpnuty podřlne a do
rozstepu klacku se skrıpnul borek, c ımz se uvolnila jedna ruka
a mohlo se busit kladivem do borku. No, peknej vopruz!
CAO News 8
Po tomto usnadnenı pri dela nı cest zac aly vznikat cesty typu
Piva na hrad, ale i jinych starsıho data. A cesty se staly
lezitelnejsı pro ostatnı lezce, protoz e jednodussı zavrta nı
znamenalo vıce kruhu tım, z e se eliminovala snaha prelřzt
tez kř mısto jen za Čc elem najıt mısto, kde se da lřpe zavrtat.
uz dvacet metru pod zem. Nikdy jsem necıtil potrebu udelat
nejaky lezecky pomnık, ktery by se nelezl a zabral nejlepsı
smer ve stene, a tak jsme do Piva dodali asi 4 dalsı kruhy.
Tenhle styl se v podstate odehra val po celou moji nejlepsı
vykonnostnı řru v devadesa tych letech a doufa m, z e cesty jsou
dodnes lezitelny.
Ale vıce nez aktivnı prvovystupce se cıtım spıse hrdym
prelezcem novych cest v Laba ku, v tř dobe hlavne z dılny
tandemu Prcas x Spek. Svojı logikou, mora lnım aspektem a
obtız nostı mne uchvacovaly a navıc v tř dobese mi moc c asu
na dela nı novych cest nedosta valo, a tak jsem se soustreóoval
spıse na prelezy. Sta valo se mi, z e jsem nekterou z jejich cest
nemohl vylřzt a musel jıt za autory a pak nezapomenu na
sibalsky Čsmev Speka nebo Prcase, kdyz mi prozrazovali know
how a ja to pak dal.
Ra d vzpomına m na dela nı cesty Za kaz kourenı. To byla
opravdu teamova pra ce a navıc je to moc pekna linie s
odjistenou spa rou co taha za ruce. A z prelezu treba na Expo 92
na Prezidenta, kde jsem se nahore Čplneztratil a ze zoufalstvı
skonc il u poslednıho kruhu na Big Wallu. Spek a Prcas mi pak
poradili a bylo to.
Ostrov pred 20ti lety
CNs: Je o tobˇ znamo, z e si dˇ lal vy znamne prvovy stupy a
prelezy cest v Labaku. Chtˇ l bych se zeptat na historii
vzniku tˇ chto cest. Treba cesty Pivo na hrad na Prezidenta
nebo Zakaz kourenı. Kolik kruhu jste dali pri prvovy stupu
a kolik jste jich pote dodali? A jake cesty ti utkvˇ ly
v pamˇ ti svojı obtız nostı nebo jinak, na ktere se neda
zapomenout?
M.C .: Cesty Pivo na hrad a Za kaz kourenı byly pro mne
prelomovř. Vznikly na jare roku 1990, kdy jsem se vra til z
mřho prvnıho lezeckřho za jezdu z Francie. Moje prvnı
na vsteva á Za paduŽ a zna mych lezeckych oblastı mne absolutne
ohromila svojı obtız nostı cest a takř mnoz stvım lezcu, kterı se
o prelezy pokousejı. Byl to ohromny impuls neco z toho mıt i
tady v Laba ku.
Tenkra t to byl Milan Krauskopf, ktery razil myslenku dela nı
cest pro á za padnıŽ lezce, tedy rozumne odjistenř i kdyz sta le
mora lnı, a tak jsme se pustili i do Prezidenta. Zac ali jsme vlevo
Puc em a posouvali se smerem do Čdolnı steny. Pivo na hrad
bylo udela no behem jednoho dne a pro urychlenı procesu jsem
tenkra t tahal neuveritelnř fla ky a zavrtal se co nejda l. Dodnes
si pamatuji, jak na mezespoda rvali aÁ uz se zavrta m, z e je to
Cesta Vychytraly plan v Labaku. 90ta líta
CNs: Vım, z e Labak je tvoje srdecnı zalez itost, i kdyz teŠ
z ijes v Irsku. Mohl bys porovnat lezenı v Labaku a v
Anglii?
M.C .: Laba k a lezenı byla vıc nez polovina mřho z ivota. Bylo
a je to o lidech, sportovnım vykonu a odvaze, prekona va nı
CAO News 9
sama sebe a trumfova nı tech kolem. To, co mi dalo lezeni a
z ivot ve skala ch, to mi pomohlo i v mřm soukromřm a
profesnım z ivote.
Teó z iji i s rodinou pa tym rokem v zahranic ı. Nejdrıve v
Anglii a nynı v Severnım Irsku. Ztratil jsem pıskarenı se vsım,
co k nemu patrı a nenı to jen ten sportovnı vykon, jak vıs, ale
nasel jsem osobnı a rodinnou spokojenost a uprımne si
vychutna va m britsky tradic nı zpusob lezenı. Dospet k tomuto
stavu mi pomohla moje zkusenost a lřta stra vena na pısku a
potaz mo v hora ch se skvelymi lidmi z C ech.
Laba k a vubec pısek uz asi nikdy nevypudım ze svřho srdce.
Vz dycky kdyz prijedu na na vstevu do C ech, tak je pro mne
obrovsky za z itek jenom jet Labskym Čdolım, natoz si zalřzt.
Nicmřne na Britskych ostrovech existuje tradice stara stejne,
jako ta saska a nase. To zra nı od lehkych mora lnıch cest az po
ty sportovnı mi velice pomohlo cıtit se na Ostrovech brzy jako
doma a najıt si lezeckř stestı i v tom neprıznivřm poc ası a
á kvakarenıŽ ve srovna nı s Laba kem a Saskem.
Co je Čz asnř v mřm souc asnřm domove jsou lidi, lezci,
schopni komunikovat v klidu, naslouchat jeden druhřmu a bez
emocı se domluvit c i dobrat resenı v jakřkoli ota zce. Ta jejich
nekonec na tolerance a slusnost je balza mem na moji povahu a
presvedc enı. Tım nakusuji ota zku nekonec nř diskuse o Mg
nebo jinych problřmech v lezeckych oblastech a neschopnosti
se v klidu a nestranne dobrat resenı. Ale to jsem odboc il od
samotnřho lezenı.
V Severnım Irsku ma m zkusenost ze dvou moz na trı lezeckych
oblastı. Ani v jednř nenajdes nyt aÁ ve stene, c i na standu,
jinymi slovy, co si da s, to ma s. Neco jako lezenı v Yosemitech.
Mourne mountains na jih od Belfastu jsou kopce pripomınajıcı
C eskř Stredohorı s z ulovymi masivky na vrcholcıch, dosahujıcı
vysky az 30 metru. Na stup ke stena m 1-2 hodiny, 90ti %
vlhkost a chc ije kaz dy den. Jinymi slovy, vyrazıte ra no s
batohem plnym lezeckřho harampa dı, jdete dve hodiny
bahnem a vresem do kopce v ukrutnřm vichru a kdyz dorazıte
pod kvak, tak zac ne chca t. Idylka, z e?
Druha oblast je Čplne na severu ostrova, asi 1,5 hodiny od
Belfastu a jmenuje se Fair Head. Jsou to Čtesy vysokř do 120ti
metru. Para dnı lezenı vc etnespa rovyho, ale platı zde pravidlo o
poc ası a prıstupu, jako u Mournes. Prıstup je vlastnekratsı, tak
30-40 minut od auta.
Dalsı oblasti, jako Gola Island nebo oblasti v Doneghalu, jsou
zajımavř, ale c tyri hodiny z Belfastu a poc ası je jestehorsı nez
v tech vyse zminovanych.
Co se tyc e pocitu pri lezenı tradic nıch cest v Irsku a Brita nii,
kdo zakusil, vı, o c em mluvım. Na pısku jsem se dostal na
Čroven lezce, ktery doka zal lřzt i ty mora lovejsı cesty, ale na
pısku je to o taktice rozvrz enı sil
k prvnımu kruhu, ktery tam je. A
je to jistota i kdyz se nalřza v 10ti
nebo 30ti metrech, ale je tam.
Muz es k nemu dolřzt zcela
vysılen a cvaknout ho, chytit ho
nebo nejak nalovit, ale furt je to
pevny bod, na ktery se muz es
upnout. V tradic nım lezenı nema s
nic, jen stand na konci lanovř
dřlky. Kdyz ti docha zı sıla, musıs
se spolehnout na to, co jsi zaloz il
a buó si odsednout nebo hodit
rypa k do dra tku. A to mebavı...
Foto ě archiv Martina C ervenky
Francie a S pane lsko 2009
s CK Burdych ý Sedlisky, aneb prıstČ uz Karosou..
Libor Svoboda
CAO Decın
a s t a v a j ı c ı podzim
u na s neskyta mnoho
moz nostı k á protrepa nıŽ
pada c ku, a tak nasinci nezbyva
nez vyrazit za sluncem do
jiz nıch kraju. Letos jsme opet
volili Spanelsko s nası
osvedc enou cestovnı kancela rı
á Burdych - SedliskyŽ. Oproti
minulřmu roku nase skupina
znatelnezhoustla. Jedeme tri
doda vky s osazenstvem desıti
pilotu a jednım á servisa kemŽ
na svozy.
N
Mercedes Vito ť Evz en Holman, Jarda Uher, Lubos Sejkora a ja
VW Multivan ť Michal Burda, Petr Kirchner, Milos Miller, Petr
Sparlinek
VW Sharan ť Ros–a Sedlisky , Martin Mikesch, Kamil Bednarık
Vzhledem k tomu, z e uspora dat spolec ny odjezd 11ti lidı
nenı az tak jednoduchř, vyra z ıme na cestu kaz dř auto
samostatne. Spolec ny cıl je spanelska vesnic ka Vilanova de
Mea, lez ıcı v podhurı Pyrenejı, cca 150 km pod Andorou. Jiz
cestou ale menıme pla ny. Na severu Spanelska je to s poc asım
zlř. Rozhodnutı pada na Francii, pribrzdıme tedy a popolıta me
na jihu Francie v pohorı La Serane, poblız vesnic ky Ganges.
Na prista vac ce pod horou se nakonec druhřho dne
odpoledne opravdu shleda va me. Kra tkř pivo, pozdravy (vidıme
se vlastne vsichni poprvř za cestu) a nekterı se teprve
seznamujeme. Jedeme na kopec.
Na startovac ce se skvı nova tabule s jasnym vyznamem ť
TMA 1100 m/nm (toc it lze jen do 1100 m nad morem, pouze
cca 400 m nad start, jinak se potka te s Boingem). S mıstnım
pilotem diskutujeme jak dlouho je toto TMA platnř. Tvrdı, z e
od tř doby, co je v Montpelliere letiste, coz tedy znamena , z e
jsme tu minuly rok byli tak trosku jednou nohou v prusvihu,
kdyz jsme zde toc ili 2200 m n.m.
Poc ası nic moc, tu a tam mraky. Evz en udela zkusebnıho
chrousta, za nım jde Michal. Je to v pohode, a tak se na start
vyda va i Jarda. Predva dı jeho klepacı kreace s plachtou a
snurami. Obhlız ı terřn a za vany, poklepa va pada kem, taha za
snury ve snaze zjistit jestli se nafoukne. Po kaz dřm zaklepa nı
se mu preklopı na bez ka a nekdo musı opet prijıt aby jı odhrnul.
My stojıme opoda l a remca me (to abychom mu dodali kura z ).
Je dost pozde a blız ı se mrak. Ten nakonec zakryje slunce a
zac ne z nej dokonce padat voda. Na 10 minut se tedy
schova va me.
CAO News 10
Slunce opet vycha zı a my jdeme postupnedo toho. Pak se
jeden z nejlepsıch kousku, v kontextu s tım, co pronesl dve
minuty pred tım, povedl Spa jovi: á Kluci, ja myslım, z e start
á na beranaŽ je zbytec ne opomıjeny a neuznany. Pritom je to
absolutnı jistota. Cejtıs to, srovna s a letıs. Nemusıs se ota c et a
komplikovaneresit snuryŽ Ř v za petı nahazuje na berana, cejtı
to a rozbıha toŘ ejhle krıdlo nabıra smer vpravoŘ Spa ja to
cejtı Ř vse ma pod kontrolou Ř tah na branku byl ovsem
spatny ť krıdlo konc ı prehozenř pres sıpek a na m nezbyva nez
zac ıt vymota vat. Zbytek naska c e do vzduchu vza petı a lze jeste
dobrou hodinu pekne mıstne polıtat. Nikdo se do velkych
vykonu stejnepo cestenehrne.
Vec er se myjeme v rece, varıme a vyra z ıme smer Vilanova.
Tam dora z ıme znac neá gumovıŽ nekdy kolem pul druhř ra no v
pondelı
Vetsinu cesty prselo, coz na m veru sebevedomı nepridalo.
Snıda me a pozorujeme oblac nost. Udolı Vilanovy je kaz dř
ra no Čplnezaplnenř mlřc nou mlhou daleko k horizontu. My se
na nı dıva me z c istř, pruzrac nř vysky 900 m od kostelıka nad
vesnicı respektive z naseho á hoteluŽ. Mlha s kaz dodennı
pravidelnostı pozdeji vystoupa ohra tım od slunce nahoru a
vytvorı vetsinou mraky. Podle toho, kolik vlhkosti je ve
vzduchu, se buó obloha zadekluje, nebo zustanou pro slunce
obc as á dıryŽ k tvorbe termiky. C eka me na startu u vysılac e a
postupnestartujeme. Napoprvř se chyta jen RosÁa. Kluci jedou
jeste nahoru. Michal a Jarda si da vajı nerusenř lıta nı dalsı
necelř dve hodiny. Ja svezl auto. Vec er po-letovy briefing
v hospode. Je na s 11 lidı a Čc ty byvajı o neco tuc nejsı..
Uternı ra no vypadalo znac neoptimistic teji. Veskerř slusnř
chova nı uz tedy slo stranou a zac al lıty boj mezi borci. Dohoda
znela tak, z e borci s mensımi zkusenostmi startujı prvnı, aby
stihli dalsı vyvozy. Borci zkusenejsı jedou na á jistoŽ a po
vytoc enı jsou predurc eni k dalekym preletum. Toho dne se darı
Michalovi, Jardovi a mne (Evz ena nepoc ıta m Ř ten si behem
letu dokonce prista val i na hornıch plosina ch skal, aby ulevil
svřmu telu a c ekal na na s - veru musel by to byt kra sny pohled
pozorovat panoramata a mimo jinř, Evz ena vedle pada ku
v 1500 m na vrcholu masivu). Michalovi a Jardovi se 5 km
prede mnou darı preskoc it Terradeskou soutesku a letı da l na
Ager. Mne se pozdeji za nimi darı vytoc it k hornı strane
masivu a letım k soutesce. Zkousım se pta t kolik je vysky
nutnř na preskok. Ma m 1700 m coz by mi pry stac ilo, lec to se
dozvıda m az pozdeji po prista nı. Pripojuji se tedy k Evz enovi a
letıme proti vetru zpet domu. Rozdıl v klouza nı mř plachty a
Evz enovi z iletky je znatelny. Neprobojuji se pres protivıtr
domu a potupneklesa m 5 km od cıle. Evz en ovsemz e dolıtne.
Jarda sedne v Ageru a Michal, vıtez dne (Ř a neuveritelne
zarputily bojovnık), dolřta va z Ageru zpet.
Ve stredu to vypada opet nadejne. Michal uzavrel pekny
trojČhelnık a ostatnı polřtali pekne mıstne. Prvnı krizova
situace na sebe nenechala dlouho od prıjezdu c ekat. Kamil
chvilku po startu nalıta va za hranu do prednı c a sti kopce.
Slysıme sustenı plachty a hleda me, co se deje, ale ma me ho v
za krytu kere. Uklidnujeme se az kdyz Spa ja na na s z ive ze
vzduchu gestikuluje, z e pod na mi je na zemi Kamil. Pred
hranou mu klapla pulka krıdla, dostal se do zata c ky ke kopci a
nakonec skonc il nekolik metru na skalnı plosce pred stenou
dolu. Neslo o pa d, ale prista nı á na baletkuŽ to rozhodne byt
nemohlo. Vse je v pora dku a Kamilovi se nestalo vlastnevubec
nic. To na s samozrejmenevyslovnetesı a guru Evz en ma toho
vec era u piva moz nost predvřst svoje trenřrskř vlohy pri
skolenı bezpec nosti á letovřho provozuŽ ve Vilanove.
Dalsı dny se da lıtat jen s obtız emi. Dva draci (uc itel Evz en
a cılevedomy prona sledovatel Michal) se vydra pou ve c tvrtek
az k soutesce, ale preskok uz nevycha zı. Dalsı den je
predpoveó tak spatna , z e se rovnou rozhodujeme udelat rest
day a jedeme do prilehlych mestec ek. Navstıvıme i Ager, coz
je zdejsı Mekka paraglidingu se startovac kou na Črovni 1558
m/nm. Pada nesmely na vrh na slet pod zataz enou oblohou, ale
vıtr je tak silny, z e nakonec (nastestı) nema nikdo odvahu.
Dalsı dny spıs lezeme a
modlıme se k poc ası. Lıtat se
sice da , ale nic jistřho to nenı.
Scha zıme se vetsinou v hospode
uz kolem c tyr odpoledne a
doha nıme hospodskřmu obrat po
letnı sezone. Na nasem vylete
jsou vz dycky perlami dne
vec ernı debaty u vına, piva a
lecc eho jinřho. Tenhle rok je
ovsem podstatnechladnejsı nez
minuly a vec er se cıtıme spıs jak
na lyz arskřm za jezdu ť jen
rukavice chybı. Dluz no rıct, z e
prelomem druhřho tydne se trochu otepluje.
CAO News 11
Ve stredu prıstıho tydne se skupiny rozdelujı. Jedna jede
smer Ager, druha zusta va ve Vilanove a slibuje skupine á AŽ,
z e za nimi do Ageru doletı s vetrem v za dech. Oblac nost
nakonec zhatı nase ambice, ale nejakř minuty ve vzduchu to
da . V Ageru se pry lıtalo sice takř pracne, ale o neco lřpe.
Den nato je borcem dne Jarda. Jedeme do Ageru ť dnes uz
vsichni a neverıcı Toma sovř z predvc erejska dosta vajı mora lnı
sprchu. á Dneska va m je Ager dobrej, co? Zustante si ve
Vilanove!Ž
Startujeme na hornı startovac ce Col Du Ares o nız uz byla
zmınka. Postupne se chyta me vsichni, ale nemilosrdne silny
vıtr na s stavı do tez kř volby. Buó se nechat s termikou strha vat
smerem na Vilanovu vzda lenou asi 25 km pres Teradeskou
soutesku, kde by mohl v tomhle vetru byt pekny big beat nebo
neco natoc it a snaz it se mıstne probojova vat k prista vac ce
v Ageru. Vıtr nakonec jestezesiluje a vetsina na s volı prista nı
v mıste. Jarda volı taktiku ber, co to da . Dolıta do soutesky a
dota c ı (necha pu, jak se mu to darı, aby ho to nezafouklo
dovnitr, za tak silnřho vetru), pak preskakuje, ale v plytkych
vyska ch jen ke spodnımu hrebeni (kde se norma lne vytva rı
dost rotoru). Pak uz mi jen vypra vel (v za vorka ch jsou
preklady Jardovych, jinak jisteeufemistickych popisu):
á No, nebylo to Čplne idea lnı, ale nejak jsem se u toho
hrebene pridrz oval, chodily jen teply bublinky co metu a tam
prizvedly (no, bylo to hodn„ na hovno, dolıtnul jsem ve
sracka ch k tomu hr ebenu, kde m„ to mlelo a kopalo, jak na
horsky dra ze) Ř chvilku jsem tam c ekal, co prijde, ale nic
neprislo, tak jsem to pustil da l po vetru asi 200 m nad zemı a
koukal na GPSku, z e letım i 70 km/h (chvilku jsem se celej
posranej snazil udrzet kr ıdlo nad sebou v ty rotyce a cekal,
jestli n„co da . Nedalo ani prd, nakonec m„ to pr efouklo pode l
hr ebenu a ja se jen modlil, abych v tom kalupu nemusel
pr ista vat na zem do ker u) Ř no a sta le meto hnalo v relativne
stejny vejsce do Vilanovy, kde jsem prista lŘ Ž
Podotyka m, z e vıtr presahoval v odpolednıch hodina ch
bez ne 10 m/s. Jarda na s toho dne proste vsechny zpra skal
(ovsem kromeMichala. Ten mu byl v pata ch ihned, jak videl,
z e by ho nekdo mohl prelıtnout..).
V pa tek, trina cty den za jezdu, nabalujeme dopoledne auta,
mıstne polřta me a vyra z ıme do oblasti Millau ve Francii,
abychom si tak aspon zkra tili dlouhou cestu domu. Do Millau
dora z ıme v noci a bivakujeme na terasovitř vyhlıdce u
odpoc ıvadla nad mestem.
Ra no je jedno z tech, co nejdou zaplatit penezi. Slunce nad
obzorem prozaruje ostrř hrany skalnıch prurev a kanonu
ta hnoucıch se k mestu a odra z ı se v zrcadlech rek a rıc nıch
za toc in. Pozorujeme Millau s jeho nejdelsım da lnic nım mostem
v Evropez plosiny 150 m nad mestem.
Dopoledne ka va ve meste a uz razıme do vrchu nad
mestem, kde jsou opravdu luxusnı startovac ky ve
francouzskřm stylu snad na vsechny smery vetru. Je tu nabito.
Desıtky tandemu a ostatnıch vzduchoplavcu vc etne rogal. Ve
stoupa tka ch je to boj o mısto, ne-li o prez itı. Slabsı kusy na to
nemajı nervy a radeji hledajı nad skalami bubliny.
RosÁa ma toho dne nevyslovnou smulu a po asi 20
minuta ch vyhnıva a prista va . Jinak vsichni polřtajı dosyta ť
sice mıstne, ale ra dne (nezna me terřn a krom toho v den
odjezdu by bylo hleda nı ztracenřho pilota c asove na roc nř a
nevhodnř).
Jarda klıc uje do vysılac ky jak zbesily a vyzvıda , kdo je jak
vysoko, aby si zase vec er mohl do svřho denıc ku napsat
statistickř Čdaje. Toho dne ho trumfuji ja s vyskou 2100 m,
kterř se mi podarilo vytoc it tak Čz asne jednoduse az se mi to
ani nechtelo verit. Poslednı samozrejme prista va Jarda asi 15
min po mes c asem pres 3 hodiny ve vzduchu..
Balıme pada ky, nakupujeme syry, vıno (z eny a zpev
necha va me Francouzum), prerovna va me auta a dela me si neco
k jıdlu na cestu. Vyra z ıme po sedmř hodinevec ernı a c eka na s
zhruba 18 hod cesty. Jsme zdravı, nepohmoz denı, jen trochu
smutnı, z e uz to zase vsechno konc ı..
Pr i psanıtohoto cla nku jsem si uv„domil, ze ma hloup„ nehumorna
nara zka na Jardovo zapisova nıstatistiky letu, stavu tachometru,
kilometru, spotr eby a jinych “vysoceč dulezitych za znamu, nebyla
zcela na mıst„. Jsa si v„dom, ze psa t cla nek o nasem vyletu, bez
podobnych pozna mek, dva m„sıce po jeho uskutecn„nı, je v„c zhola
nemozna , musıbyt Jardovi za tyto dokonale fakticke podklady pro
tento “cestopisč vyslovena pochvala.. Dıky, Jardo!
CAO News 12
Foto ě archiv autora
Kve toslav Kvepad Padu ce
v Holandsku, na kterř majı stenku a celř mesıce na nı trřnujı.
Na ota zky z e ale urc iteodpovı.
Maly portre t a rozhovor s jednım pozoruhodnym lezcem
A 23. prosince 2009 jsem na svř ota zky opravdu dostal
odpovedi. Tady jsou:
JirıChara
CAO Decın
M a l o k t e r ř jmřno vyvola va
v lezeckych kruzıch poslednı
dobou vetsı emoce, nez li
Kvˇ toslav Paduce aka Kvepad
(na snımku). Duvodem jsou jım
zverejnovanř, neobvykle
kvalitnı, prelezy obtız nych cest
na skala ch, boulderech i na
hora ch. V relativnekra tkř dobe
za sebou si zapsal cesty jako
naprıklad 500 metru dlouhou
Camillotto Pellesier 10 na Cimu
Grande di Lavaredo, cestu
Follow The Slick Red Road
klas. 7c stylem OS v Cheddar Gorge nebo prvnı opakova nı
ukrutnřho boulderu Steve Prefountain 8B tr v Laba ku.
Vykony, kterř by ho jednoznac neradily mezi nase nejlepsı
souc asnř lezce!!
Problřm je v tom, z e ho zatım nikdo, kromejeho spolulezce
Vojtˇ cha Kovacika z Prahy, pri lezenı nevidel.
CNs: Klasika na řvod - jak dlouho lezes, tvaprvnı vylezena
cesta?
K.P.: Lezu asi 15 let, zac al jsem uz na strednı skole. Mou prvnı
cestou byl tusım Prevoznıkuv hnev VIIa na legenda rnı Titanik
v Laba c ku.
CNs: Co mas radˇ ji … bouldering nebo lezenı s lanem?
K.P.: Ma m ra d obojı, ale momenta lneprevla da boulderova nı.
CNs: Jaky je tvuj nejhodnotnˇ jsı boulder a cesta?
K.P.: Nejvıce si va z ım cesty Follow the Slick Red Road 7c na
OS a samozrejmeboulderu Steve Prefountain 8B tr.
CNs: Tve oblıbene oblasti a mas-li radˇ ji vapno nebo
pısek?
K.P.: Nejradeji ma m pısek. Z oblastı Laba k a Sasko.
CNs: Jak si udrz ujes kondici? Trenujes aktivnˇ , upravujes
si jıdelnıcek, hlıdas vahu nebo jen lezes a tyhle vˇ ci neresıs?
K.P.: Jak jsem c asto na lodi, tak tam hodne trřnuji, hlavne
shyby, beha m po lodi dokolec ka a takř se dost venuji strec inku.
Jıdelnıc ek si dost hlıda m. Jım hodne zeleniny a potravinovř
doplnky s velkym obsahem proteinu.
CNs: Mas nˇ jakou vysnˇ nou cestu nebo boulder, ktere ti
nedajı spat?
K.P.: Z cest je to samozrejmevelika klasika Action Direct a z
boulderu Dreamtime ve Svajcu..
CNs: A nˇ jaky vzor v lezenı?
K.P.: Bratri Huberovi jsou mym nejvetsım vzorem.
CNs: Co pro tebe lezenı znamena?
K.P.: Co pro me znamena lezenı? Shrnu to do jednř jedinř
vety: JE TO MÝJ CELY Z IVOT!!!
CNs: Mas kromˇ lezenı i jine konıcky?
K.P.: Ra d chodım na houby, lepım modely letadylek.
CNs: Dıky za odpovˇ di!
K.P.: Nenı zac a preji ti, aÁse ti v lezenı darı tak, jako mne:D
Alexandra Schweikart v ceste Camillotto Pellesier 8a+ na Cimu
Grande, Dolomity, Italie
Neduveru ostatnıch lezcu Kvetoslav jeste zvysil znac ne
neduslednymi za znamy svych prelezu, treba nepresnymi Čdaji
o datu jednotlivych prelezu, c i o jejich stylu. Nekolikra t
uverejnil treba v jedinřm dni obtız nř vystupy ve znac ne
vzda lenych oblastech nebo nepravdepodobny styl, naprıklad
flash u horskych cest. Sice se po upozornenı na tyto
nesrovnalosti opravil (datumum Čdajneneprikla dal az takovou
dulez itost, dany styl mu systřm lezce neumoz nil spra vnezadat
nebo z e se proste jen spletl), ale stın podezrenı uz tım
nedoka zal setrıt. A kdyz se na nekolik vyzev, naprıklad od
Davida Bıdy Chudoby, verejne neozval, byly jeho vykony
z denıc ku na lezci.cz vymaza ny a on oznac en za, v lepsım
prıpade, sprymare c i podvodnıka..
To me privedlo k tomu, z e jsem Kvetika oslovil na jım
uverejnenřm e-mailu a poz a dal ho o zodpovezenı nekolika
ota zek a takř o zasla nı svř fotografie.
Pa r tydnu se nedelo nic, ale pak dosla odpoveó s tım, z e je
c asto na lodi a k internetu se dostane jen zrıdka. Z e bydlı v Ustı
nad Labem a se svym spolulezcem Vojtou jezdı na stejnř lodi
ToÁ tedy vse. Zbytek uz je na kaz dřm z na s, zda Kvepadovi
jeho vykony uverıme, c i ne. Kaz dopa dne existuje a kaz dy ma
moz nost se s nım domluvit na prıpadnřm spolec nřm lezenı.
Mıstnıborec v jednom z mnoha sektoru Cheddar Gorge, kde Kvetik
vylezl cestu Follow The Slick Red Road 7c stylem OS
CAO News 13
Foto ě archiv Kvetoslava Paduc e a iNet
Rozhovor s Jir ım Cha rou
Zdenö k Kropacek
HK Decın
o z a d a l jsem vyznamnřho dec ınskřho horolezce,
vydavatele internetovřho c asopisu CAO News, autora
rady statı na netu i v tisku, autora nekolika prvovystupu,
objevitele novych lezeckych terřnu, vsestrannřho sportovce a
amatřrskřho malıre Jirıho Houbu Charu o rozhovor..
P
Z.K.: Napred se predstav - kdy a kde ses narodil, co a kde
studoval, bydlistˇ … i drıve, povolanı atd.
J.Ch.: Narodil jsem se v Teplicıch v kulatřm roce 1960, coz
ma tu vyhodu, z e vetsinou doka z u celkem rychle spoc ıtat, kolik
mi uz je. Od detstvı jsem tıhnul k prırodea podle toho si i
vybral obor ť lesnictvı.
Vyuc il jsem se,
vystudoval strednı a
pak i vysokou skolu. U
oboru jsem zustal jen
do revoluce, pak me
prita hly poc ıtac e. Teó
dela m spra vce
poc ıtac ovř sıtena
bytovřm druz stvu.
knız ek kreslım bedlu c ervenajıcı Lepiotu brunescenc ť stejne
stydlivou, jako jsem ja (smıch).
Z.K.: Lezes na pısku, nepısku, v horach … co preferujes a
proc?
J.Ch.: Ma m ra d vsechno, ale pısek urc ite vede. A nejradsi
ma m Dubskř ska ly. Nejen proto, z e tam jsem zac ınal, ale i pro
ten klid, osamelost, na dhernou prırodu a jejich zajımavou
historii.
Z.K.: Mohl bys oznacit vy stupy, ktery ch si nejvıce cenıs?
J.Ch.: Tohle je pro me, Zdenku, docela tez ka ota zka. Ale kdyz
se nad tım tak uprımne zamyslım, pak se tedy ta á cenaŽ vz dy
odvıjı nikoliv od obtız nosti, ale od spolulezcu, se kterymi jsem
tu kterou cestu lezl. Vıc nez vystup si vz dy vybavım s kym
jsem to lezl. Hrozne ra d lezu se Zdenkem Vaisharem i kdyz
ma lokdy jde o nejakř vyznamnř vystupy nebo si na druhym
ra d neco da m za Pavlem Pavoukem C ernym. A na druhou
stranu je mi lıto, z e jsem se nikdy nestihl nava zat na stejnř lano
treba s Karlem Krombholzem c i La óou Ryskou.
Z.K.: Jaky m sportum jsi se jestˇ vˇ noval a co tˇ pritahuje
v budoucnosti?
J.Ch.: Ma m ra d kolo a jestevıc beh. Zkusil bych ra d lřta nı na
pada ku, ale oba va m se, z e by me to pohltilo a zabralo moc
c asu. V duchodu si moz na koupım povolenku a budu rybarit.
Z.K.: Jakou mas podporu pro sve aktivity v rodinˇ ?
J.Ch.: Drıv jsem roc nelezl pres 600 cest, teó jen pres 300, ale
na vine bude spıs moje pohodlnost, a taky tenhle pla tek, z
kterřho se stal nenasytny z rout c asu. Lenka uz sice se mnou pa r
let lřzt odmıta , ale moc dobre vı, co mi zaruc ene vz dycky
zvedne na ladu, takz e obc as se stane, z e me do skal dokonce
vyha nı.
Z.K.: Kdy a kde jsi se dostal k horolezectvı, co tˇ na nˇ m
zaujalo?
J.Ch.: Prerod z c undra ka na horolezce se uda l v roce 1987.
S partou spolupracovnıku jsme dostali zaka zku na vyc istenı
zasypanř stredovekř studny na Vrısku u Holan. Jedinym z nası
bandy, kdo rozumel lanovř technice, byl horolezec Jarda
Panoch. Vzal me na Boren a hned po prvnı ceste jsem byl
ztracen. Pro tohle jsem se narodil..
Z.K.: Co rıkas jeskynarenı, canyoningu, prelanovanı,
highline a podobny m adrenalinovy m disciplinam?
J.Ch.: Popravde, nema m slovo á adrenalinovřŽ prılis v la sce,
ale ty disciplıny mne prijdou k lezenı vcelku prıbuznř a ma m
mezi jejich vyznavac i pa r kamara du, takz e jim rozumım.
Z.K.: Jaky mas nazor na prekliz kuó
J.Ch.: To bude asi podobnř. Mıt ale nejakou peknou stenu za
bara kem, kdyz je venku opravdu hnusne, tak to bych bral.
Z.K.: Jak jsi prisel k prezdıvce Houba? Na tˇ ch
kresbickach ve vrcholovy ch knız kach je muchomurka nebo
bedla?
J.Ch.: Kamara d Jirka Buc ek mi tak zac al rıkat, protoz e jsem se
pry podobal jednomu jeho ka mosovi s touhle prezdıvkou, co
chlastal jak houba. Krometř podoby jsem na fakultedost brzy
zac al splnovat i onu charakteristiku a tak uz mi to zustalo. Do
Z.K.: óa na bouldering?
J.Ch.: Hele, tak to je jinř! Bouldering je nesmırne para dnı
za lez itost, akora t jsem na to prisel dost pozde. Nebo to bylo
tım, z e drıv se sice taky ruzne boulderovalo, ale tem
problřmum chybela jmřna a klasifikace. Bez toho me to
nebavı, podobnejako u lezenı. Vz dycky k tomu potrebuji zna t
nejakou tu historii, autory, klasifikaci. A taky je na tom super,
z e se c lovek nebojı, takz e se muz e soustredit opravdu jen na
ten vlastnı technicky problřm a ostatnı jde stranou. Najednou
zjistıs, z e technicky zvla da s kroky o nekolik stupnu tez sı, nez
sis myslel. Na dhera!
CAO News 14
Je IQ vyhoda nebo nevyhoda?
Mala uvaha pred nadcha zejıcısezonou
Daniel Hasic Ho lzl
CAO Decın
e d a v n o mev
Reflexu zaujal jeden
c la nek, v jehoz Čvodu cituje
Radek John: á Chytrejsı
voja ci meli mensı sanci
prez ıt..Ž
Tedy hodnezkra tka.
V letech 1942 az 1945 byl
boj vıce technicky. Obsluhou
sloz itř bojovř techniky byli
poverova ni o neco chytrejsı
voja ci. Byli vıc v prednıch
liniıch, tedy vıce umırali.
N
Z.K.: Az velmi casto se objevujes v zapisech ve vrcholovy ch
knız kach jako sololezec. Muz es rıci, co tˇ na tom laka?
J.Ch.: Sololezenı miluji. Nejak se to tak samo vyvinulo, zc a sti
pro nedostatek spolulezcu, zc a sti vynucene z jinych duvodu,
treba c asovych, kdy lezenı nepla nujes a nec ekane se naskytne
prılez itost. Nez nekoho sha net, je rychlejsı vyrazit sa m. Nebo
na sluz ebka ch, rodinnych dovolenych apod. No a najednou
zjisÁujes, z e teto vyloz enebavı, doka z es si vyhovet, lezes, jak
chces a kde chces. Samozrejmesi vybıra m, pokud to jde, lehkř
a bezpec nř cesty, ale obc as me posedne chuÁ i na tez sı a
mora lovejsı kousky. To ale musı prijıt samo. Je to zvla stnı stav,
ktery si zatım neumım bohuz el umele navodit, ale kdyz prijde,
tak vım, z e bezpec ne vylezu vsechno. Takhle jsem si vylezl
treba Pravou Čdolnı cestu na Korena c , Starou cestu na Palca t
nebo cestu Strachu zbaveny na Vez Jılovřho potoka.
Z.K.: Jak jsi se dostal k malovanı a tve dalsı cıle?
J.Ch.: Uz si presne nevzpomına m, ale nejspıs jsem dostal
k va nocum soupravu olejovych barev a paletu, tak jsem se na
to vrhnul. Do revoluce jsem maloval, jako divy, pak jsem toho
nechal. Vetsinu tech obrazu jsem rozdal, neco se ztratilo. Teó
jsem se s Ranpou rozhoupal k tomu, abych o malova nı zac al
opet minima lnepremyslet (smıch).
Z.K.: Oznamil jsi, z e koncıs s vydavanım CAO News. Uz jsi
od cervence 1999 vydal 124 cısel a za to ti jmenem
horolezecke verejnosti dˇ kuji. Mas nˇ jakeho nasledovnıka?
J.Ch.: Dıky moc! Na sledovnıka nema m. Ale dostal jsem
nabıdku na spolupra ci od kluku z lezce.cz a rovnez Miki na
Ecřc ku (euroclimbing.com) pripravil jakřsi okřnko ze severu
C ech, tak uvidıme.
Z.K.: Take jsi oznamil řmysl prestat vest horolezecky klub
CAO Dˇ cın. Je ti jasne, z e se bude jen velmi tˇ z ko hledat,
kdo by po tobˇ tu praci prevzal?
J.Ch.: Myslım, z e kaz dy je nahraditelny a u na s v klubu je
hodne lidı, kterı by to mohli z fleku delat. Mnohona sobne
vetsım z routem c asu bylo ovsem CNs, takz e pokud to ve
volba ch s mou rezignacı neprojde, nejakou dobu to jeste
eventua lnevydrz ım (smıch).
Z.K.: Takz e zavˇ rem bych ti chtˇ l jestˇ jednou podˇ kovat
za tvou praci pro tvuj horolezecky klub, pro nas sport a
take za cas, ktery jsi vˇ noval tomuto interview.
J.Ch.: Ja dekuji tobe, z e jsem se mohl alespon na chvıli cıtit
jako nejaka celebrita (smıch)! Dıky.
Dalsı skupinu tvorili voja ci v roli á vudcuŽ. Tak se
vystavovali vetsımu riziku, z e to koupı.
Poslednı skupinou byli tzv. á poslednı
chytrıŽ. Chytrejsı voja ci zrejme cıtili
vetsı motivaci k boji a tım pa dem i vıc
riskovali.
Vse je tvoreno statistikou 2. svetovř
va lky a jsou v nı zahrnuti britstı (resp.
skotstı) voja ci.
Ale statistika nuda je!
Na m se nabızı jina ota zka k zamyslenı, a sice, jak je to v
nası horobranz i s udatnymi IQ muz i. Moz na zajımavř třma na
semina rnı pra ci nebo na studentsky, dost sıleny, projekt.
A to tu jestema me korenı naseho sportu a to jsou IQ z eny!
Ty se sice vetsinou drz ı zpa tky (toto třma o z ena ch uz tak
trochu á olıznulŽ i Pit Schubert na str. 20 ve svř knize
Bezpec nost a riziko na ska le.. 1. dıl - Muz i majı touhu
zachranovat z eny. Zachranujı, zachranujı az vydechnou
naposled a z ena prez ije..)*, ale v dnesnı dobe uz je hodne
vyjimek i v rada ch udatnych z en, kterř potvrzujı pravidlo..
Kdyz umı
horolezec cıst
a psa t, je to
obrovska
vyhoda!!
Tedy pr eji vsem hodn„ chytrosti a sıly v roce 2010!
*
Muzu je na hora ch stejn„ jako sr...k. Pozna mka autora cla nku.
Zdroj informacı:
Reflex c . 19/2009
P. Schubert - Bezpec nost a riziko na ska le.. 1 dıl
Foto ě archiv Jirıho Cha ry
CAO News 15
Foto ě archiv CNs
Nov– cesty
OD NAS ICH DOPISOVATELU
Ostrov
Poustevna ó Nebe v dome V
23.9.2009
Karel B„lina, Radka Krumplova
Od velkych hodin v SV hran„ pr es kruh na velkou plosinu.
Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol.
Poustevna ó Vzpomınka na Stanislava Silha na VII
4.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova
Ze spicate ho bloku u paty ó dolnıst„ny trhlinou a st„nou k 1.
kruhu. Spa rou az do velke dıry. Z nıst„nou pr es 2. kruh na
vrchol.
Poustevna ó Struny podzimu VII
4.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova
Vlevo v jihoza padnıst„n„ pr es dva sloupky ke kruhu. St„nou do
spa ry a jına vrchol.
Poustevna ó Seda zona III
25.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Od velkych hodin v severovychodnıhran„ pr es kruh na velkou
plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol.
Poustevna ó Trnita ruze V
25.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Ze svahu v prave ca sti jihoza padnıst„ny sikmou spa rou na
vrchol.
Tova rnık ó Pepek Vyskoc V
4.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Od jihoza padu pr evislou koutovou spa rou, vyse hranou na
balko n. Str edem vrcholove (jiznı) st„ny pr es kruh do siroke
spa ry a jına vrchol.
Tova rnık ó Vresova zahra dka III
4.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Severoza padnıst„nou pr es dıru do vhloubenıa jım na hlavnı
(severnı) vrchol.
Tova rnık ó Ra zova vlna VI
4.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , RadkaKrumplova
Vpravo v jiznıst„n„ hranou pr ilehle ho pilır e pr es kruh na
velkou plosinu. Pr epadem k velke dır e a vlevo za hranu ke 2.
kruhu. St„nou na vrchol.
Tova rnık ó Desetinny doplnek III
24.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Z prostoru mezi Zdenickou v prave ca sti za padnıst„ny
dvojspa rou na plosinu mezi severnım a jiznım vrcholem.
Komınem na vrchol.
Rebeka ó Poka nıVII
4.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , RadkaKrumplova
Pravou ó dolnı(jihoza padnı) hranou pr es 2. kruhy na vrchol.
Obr ó Podzimnıvarianta Severnıcesty VI
1.11.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Od druhe ho kruhu Severnıcesty hranou pr es kruh na vrchol.
Pira t ó Prvnıvpravo III
7.11.2009
Karel B„lina, Toma s Vlcek
Vpravo ve vychodnıst„n„ spa rou na vrchol.
Pira t ó Klınek III
7.11.2009
Toma s Vlcek, Karel B„lina
Str edem vychodnıst„ny ó zkou spa rou na vrchol.
Pira t ó Sable V
7.11.2009
Karel B„lina, Toma s Vlcek
Vpravo v jiznıst„n„ z kouta sirokou spa rou na balko n. Da le po
hran„ na vrchol.
Pira t ó Nechteny zert klasika V
7.11.2009
Karel B„lina, Toma s Vlcek
Vlevo z jiznıho kouta ó zkou spa rou na balko n. Sikmo doprava
ke hran„ a jına vrchol.
Ra jec
Vetrus e ó Norma lnıcesta II
21.10.2009
Karel B„lina
Z na hornıstrany sikmou st„nkou na r ımsu. Po r ımse doprava a
Starou cestou na vrchol.
Vetrus e ó U dolnıcesta IV
31.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Petr Zeithammer, Radka
Krumplova
Levou ca stı ó dolnıst„ny na balko n. St„nou pr es kruh na r ımsu.
Levou hranou na vrchol.
Vetrus e ó Previsl– zebro V
31.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova , Petr
Zeithammer
V ó zke severnıst„n„ pr evislou spa rou na konec. Vlevo po
hran„ na r ımsu a levou ó dolnıhranou na vrchol.
Vetrus e ó VhloubenıII
31.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
V na hornıst„n„ ó pln„ vpravo vhloubenım na r ımsu. Starou
cestou na vrchol.
Vetrus e ó Na hornıcesta II
31.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Str edem na hornıst„ny na vrchol.
Vetrus e ó Jihovy chodnıhrana IV
31.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Vpravo od Stare cesty spa rou na balko nek. Vlevo na hranu a
po nına vrchol.
Bobr ó Vy chodnıcesta III
31.10.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Pr i leve hran„ trhlinou na r ımsu a vpravo komınem na vrchol.
CAO News 16
Bobr ó Skok do mys lenky VII
31.10.2009
Karel B„lina, S.Pavla tova , P.Zeithammer, R.Krumplova
Str edem ó dolnıst„ny pr es 2 kruhy na vrchol.
Bobr ó Ohlodana spa ra IV
31.10.2009
Karel B„lina, S.Pavla tova , P.Zeithammer, R.Krumplova
Jihoza padnıklikatou spa rou na vrchol.
Vc elın ó Chtelo by to medovinu VII
31.10.2009
Karel B„lina, S.Pavla tova , R.Krumplova , P.Zeithammer
Jiznıst„nou ó dolnıho pr edskalıpr es kruh na pilır . Da le U dolnı
cestou na vrchol.
Zelina r ó Stara cesta I-II
13.5.2007
Uwe Rarisch
Ze strze mezi masıvem a v„zına velkou plosinu. Str edem
severnıpolozene st„ny na vrchol.
Zelina r ó Varianta Star– cesty II
12.11.2009
Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B „lina
Ve vychodnıst„n„ kra tkou spa rkou na plosinu, da le Starou
cestou na vrchol.
Zelina r ó Vy chodnıcesta II
12.11.2009
Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B „lina
Ve vychodnıst„n„ spa rou a vyse pr i hran„ na vrchol.
Zelina r ó Cenovka VI
12.11.2009
Karel B„lina, Johannes Munde, Sabina Munde
Vpravo v jiznıst„n„ pr es kruh na vrchol.
Tisa - Zlomiska
Vatika n ó Pontifika t V
20.11.2009
Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde
Z velke plosiny na vychodnıstran„ jihovychodnıhranou n.v.
Vatika n ó Pres lapy V
20.11.2009
Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde
Vlevo v jiznıst„n„ st„nou do vhloubenı. Pode l trhlin st„nou
sikmo doprava na balko n. St„nou a koutem na vrchol.
Vatika n ó Klıc k za hade VII
20.11.2009
Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde
Vpravo v jiznıst„n„ pr evislym koutem, vyse st„nou ke kruhu.
Vpravo od kruhu pr evisem, nad nım koutem a spa rou n.v.
Vatika n ó Fosılie V
20.11.2009
Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde
Z nejvyssıho mısta v jihoza padnıst„n„ vyraznym hlubokym
koutem a vyse v hornı ca sti pr evislou spa rou na vrchol.
Vatika n ó Posun bojovy ch liniıIV
22.11.2009, Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Z nejvyssıho mısta v jihoza padnıst„n„ pode l trhlin sikmo
doprava na polici. Pr es dva prahy na velkou r ımsu pod
vrcholem. Pr es dalsıpra h na vrchol.
Vatika n ó Jihoza padnıkout III
22.11.2009, Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova
Koutem v jihoza padnıhran„ na vrchol.
Vysoka Lı pa
Zelina r ó Jiznıcesta III
12.11.2009
Karel B„lina, Sabina Munde, Johannes Munde
Ze str edu jiznıst„ny doleva na hranu, tou na vrchol.
Beatrice (Soudek) ó Kudy kam V
28.10.2009
Pavel Henke, Karel B„lina
Z ó dolnıstrany sirokou, zpoca tku pr evislou, spa rou na vrchol.
Zelina r ó U dolnıcesta V
12.11.2009
Karel B„lina, Sabina Munde, Johannes Munde
Z ó dolnıstrany spa rkou, vyse hranou na vrchol.
Podeprena ó Prosım, posaŘ te se VII
22.11.2009
Toma s Vlcek, Sv„tlana Pavla tova , Karel B„lina
V severovychodnı ó dolnıst„n„ kra tce k 1. kruhu. St„nou na
sikmou polici. Da le pr es dva pr evisy na r ımsu ke 2. kruhu.
St„nou na vrchol.
Podeprena ó Na hornıI
22.11.2009
Toma s Vlcek, Sv„tlana Pavla tova , Karel B„lina
Z nejvyssıho bodu od jihu kra tkym vhloubenım na vrchol.
Libus ina stena ó Hrdina jedn– noci VI
28.11.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova ,
Vpravo v jiznıst„n„ sikmou spa rou k velke mu hrotu (jist„nı).
Z tohoto stanovist„ jemnou trhlinou doleva za hranu do st „ny a
jıke kruhu. St„nou az na velkou plosinu. Pr evislou st„nou n.v.
Libus ina stena ó Hleda nısvetla IV
28.11.2009
Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova ,
V nejzazsım kout„ severnıst„ny ó zkym komınem do vnitr nıho
prostoru, z n„j vychodnıst„nou na vrchol.
Ska ly u Draz ejova
Komisar ó Hranokomın II
21.11.2009
Pavel Henke, Petr Olsan, Karel B„lina, Martin Strnad
Vpravo v ó dolnıst„n„ hranou a komınem na vrchol.
Komisar ó Komisar Moula VI
21.11.2009, Petr Olsan, Karel B„lina, Pavel Henke
Levou ó dolnıhranou na vrchol.
Komisar ó Vetera ni studen– va lky IV
21.11.2009
Pavel Henke, Karel B„lina, Petr Olsan
Levou na hornıhranou na vrchol. Vlevo od Star e cesty.
Boren
Kozıpilır levy ó Va noc nıIV
26.12.2009, Karel B„lina (jist„n)
Vpravo od cesty Kapsa r hladkym koutem, vyse spa rou na
plosinu cesty a). Tou da le na vrchol.
CAO News 17
Deivina ve Slovinsku
L E Z E C K Ř S T R IP K Y . .
1910 ů 2010
Stoleta jubilea vy znamny ch vezı
I v roce 2010 nas ceka nekolik zajımavych stoletych jubileı.
Nevyzradıme vsechno, ale par vezızmınıme:
L a b s k í öd o l ı Š p r a v y b r e h
Vojte ch - Stara cesta VI; 13.3.1910, Eduard Weinert, K.Rost, R.Noack,
B.Herz
Krkavec - Stara cesta V; 17.4.1910, Eduard Weinert, K.Rost, W.Bohm,
B.Herz
Stra zce Dolnıho Z lebu - Stara cesta IV; 15.5.1910, Max Matthßus,
F.Gnaü, E.Kopprasch, A.Keppler
Hrebenovy kuzel - Stara cesta VI; 16.5.1910, Eduard Weinert, K.Rost,
B.Herz
Ruzova ve z - Stara cesta VI; 16.10.1910, Wilhelm Hentzschel,
E.Dittrich, O.Hensel, O.Gehmlich, E.Kulcke, O.Albrecht, O.J ňngling
De cınska ve z - Stara cesta III; 23.10.1910, Otto Albrecht, E.Dittrich,
O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel
Zuzana Deivi S isovska
z Horoklubu Chomutov (na
snımku), znama horolezkyne,
cestovatelka a autorka
paradnıho clanku o Novím
Zílandu v önorovím cısle CNs,
se pred koncem roku vydala
s prateli do vyhlasení lezeckí
Mekky Ospu. Vyuzili jsme tí
prılezitosti a polozili jıpar
vsetecnych otazek.
CNs: Jak se vydaril lezecky
za jezd do Slovinska?
Z.D.S .: Ve Slovinsku jsem za lezenım byla prvne a uprımne nebyla jsem prave okouzlena, ale mozna za to malinko mohlo i
mlhaví a vecne zamracení pocası nebo ma nepripravenost.
Kamaradi me oslovili a ja proste narychlo odjela neznamo kam.
Myslım, ze bych pozitivneji mluvila o jakímkoli jiním podniku
tohoto roku.
Dolnıjeskynnıve z - Stara cesta VII; 23.10.1910, Otto Albrecht,
E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel
Ostrov
Ka ca - Stara cesta III; 28.7.1910, Fritz Vogler, R.Vogler
Popravcıka men - Stara cesta V; 27.7.1910, Rudolf Vogler, W.Walter,
F.Vogler
Tisa
Dve vacky,
to je
jistotaú
Ja nusova hlava - Stara cesta VI; 10.4.1910, Karl Ullrich, K.Ullrich,
K.Oehmichen s druhy
Trun - Stara cesta III; 10.4.1910, Karl Ullrich, K.Ullrich
CNs: Kde vsude jste lezli a co se podarilo vyl…zt?
Z.D.S .: Lezli jsme v Ospu, v Misja Peci a Crnim Kalu, ale zadna
velka cısla nepadala, neb jsem sebou m ela lezce zacatecnıka a
nechtela jsem jej cpat do zadnych obludnostı, i tak si myslım,
ze hrdinne lezl na hranicıch svych sil. Nechci lezenı ani sobe
ani jinym v zacatcıch zneprıjemnovat.
CNs: Jaky byl pro tebe ten letosnı rok? Padla ne jaka
zajımava cısılka ci nadmorska vyska?
Z.D.S .: Mozna jsi si Jirıku vybral na tyto otazky tohoto roku
spatnou osobu, neb cely mu j rok nebyl ani tak lezecky, nybrz
vodacky, par vıkendu padlo na svatby (nastestı ne mou ci
moje) a kdyz lezecky, tak to byli vıkendy s detickami ci
zacınajıcıma lezcema, tedy jsem se vetsinou potila na nejakí
z vezı a dobırala lezce za lezcem, ci stala v chladu ve stıhu
stromu , ale pro ösmev a dobry pocit z vylezní cesticky
lezeckych novacku to stojı.
O Ja nusovu hlavu Š uvıtacıvez hned pri vstupu do Tiskych sten, se
zrejme strhne bitva i kdyz jubilejnıStara cesta nenızrovna
nejoblıbenejsım a nejbezpecnejsım smerem na jejıvrchol..
Foto ě 2006 Sponge
CNs: A jak… jsou pla ny na prıstırok?
Z.D.S .: Stravit par pohodovych tydnu ci vykendu s fajnymi lidmi
aó uz jen ve skalach ci horach. Nemam predsevzetı, neb zivot je
CAO News 18
krasne dlouhy, tak nenı kam spechat. Urcite bych rada za
pohodovym lezenım do S panelska, v líte dat mnou oblıbení
Dolomity a touzım po ledech, ale k tomu postradam vu dce ci
skupinu.
CNs: Tva oblıbena hla ska nebo ťslovı?
Z.D.S .: Vsude dobre, tak proc byt doma?!
Ten se s te mi
novinami ne co
naotravuje.
Kdyby si sel
rade ji zal…ztú
Lyzovanına Snö znıku
V celku dobrí snehoví podmınky
v poslednıch letech, a takí snadna
dostupnost, zpu sobily znacny
naru st bezkovího lyzovanıv títo
oblasti. Mnozılyzari, zejmína ti
rekreacnı, majıale s orientacıve
slozití spleti cest stale znacní
problímy.
To privedlo Jaroslava Uhra a
RosŘu Sedlisk…ho k myslence
zpracovat pro tuto oblast
prehlednou mapku. Pri zadostech
o souhlas s umıstenım
informacnıch tabulıv terínu, vsak
znacne narazili.
Lesnı sprava a takí CHKO majı na pohyb lyzaru v okolı
Sneznıku zcela odlisny pohled. V provedenı map tak muselo
dojıt, na jejich zadost, ke znacnym öpravam.
Na poslednı chvıli pred zahajenım sezďny se ale konecne
podarilo tento projekt alespon rozjet. Zasluhou HUDY sportu,
ktery tuto prvnı fazi zafinancoval, byly uz ve snehovych
podmınkach nainstalovany prvnıtri tabule.
MČ jte se vsichni ba jec nČ a vychutna vejte kra s lezenı. Deivi
Foto ě archiv Zuzany Sis ovsk–
Nove lezecke pruvodce
V zaveru roku 2009 vysly dva netrpelive ocekavaní lezeckí
pru vodce.
Prvnım z nich je Kletterfňhrer Bohmische Schweiz, ktery vydal
Albrecht Kittler. Obsahuje masivy a veze v ödolı Labe a
samozrejme popisuje i plno novinek. Celkem zde najdete p res
2400 cest. Ozdobou pru vodce jsou öplne noví mapky, obrazky
a schímatka, se kterymi si dal Albi opravdu hodne prace.
Druhym pru vodcem jsou Jizerskí hory. Kdysi jsme pru vodce na
Jizerky oznacili za jeden z nejpovedenejsıch pru vodcu vu bec,
proto jsme hodne napjate cekali, jak dopadne vydanı noví.
Nezklamalo nas.
I zde najdeme noví lezeckí objekty, vylepsenou a doplnenou
historii lezenıv J.H., vylepsení mapky oblastı, praktickí zalozky
a samozrejme kvalitnıkniharskí zpracovanı.
Oba pru vodce se urcite stanou ozdobou vasılezeckí knihovny,
ale hlavne vas bezpecne provedou danou lezeckou oblastı..
Vlevo horolezecky pru vodce na ödolıLabe od Albrechta Kittlera,
vpravo na Jizerskí hory od trojice autoru Pavla Fajgla, Otokara
Simma a Milana Vrkoslava
O podpore tohoto projektu, to je o instalaci celkem deseti kus u
map v terínu, bylo jednano s Magistratem mesta Decına, s
mestem Jıloví a obcı Tisa. Financnı podpora byla sice
prislıbena, ale kdyz doslo na lamanı chleba, penıze najednou
nebyly.
Doufejme, ze po prıpadním kladním ohlasu lyzarskí
verejnosti, se na dokoncenıtohoto projektu najdou..
Vlastnımapku v dostatecním rozlisenısi uz nynımu zete stahnout na
adrese http://hudy.cz/ke-stazeni/mapy.html.
Foto ě archiv CNs
CAO News 19
Foto ě archiv CNs
Pıskomilna sezŠna 2009
Bilancovanıa plany Jana Slechty
Ivo Wondra c ek
Tak letos zacala pıskarska sezďna
slibne. Duben byl skvely, pak se to
zvrtlo a jakz takz dopadl konec líta a
podzim, ktery nakonec, jako kdyz
utne. Presto se Ceskym pıskomilu m
docela darilo. Vlastne, proc ne, kdyz
na splnenıv oblasti je potreba jeden
den, a par hezkych prece jen bylo.
Celkovy pocet zaregistrovanych se
zvysil o petadvacet na
petadevadesat. Ale, odhaduji, ze
40% budou jen internetovıbrouzdaci.
Pocet lezcu , kterıneco skutecne
vylezli je sedmnact. Letos o sest vıc.
Krome cervna se lezlo od jara do podzimu. Splnit podm ınky se
podarilo trem lezcu m na Krizaku a v Tisí, dvema na Prachove,
na Drabovne, na Zbirohu, v Ostrove, na Sneznıku a na Ostasi a
jednomu na Hrubici (druhy se jeste nezaregistroval).
No a te„ to nejdu lezitejsı, dva, Franta C epelka a Mirek
Novotny, splnili zakladnı podmınky pro udelenı titulu Cesky
pıskomil, tj. 100 bodu za den, v peti oblastech, takze uz to majı
cerní na pıskovím.
Pred koncem roku jsme pozadali
Jana C ervena cka S lechtu (na
snımku) o malí ohlídnutıza
letosnısezďnou a o prıpadní
plany na rok 2010.
Zde jsou:
Hned na Novy rok chci vyhrat
soutez o Berg heil na Pikovickí
jehle. Jiz o vanocıch prechazım
cesko-slovenskou hranici, jako
prıpravu pro stanovenızakladnıho
rekordu v soutezi o Nejrychlejsı
prechod Rohacu , na jare chci
urcite konecne prvovystoupit na
Ihlu v Sneznych jamach a koncem
brezna planuji rozjet 10-ti dennı
horo-prıpravku pro stredoskolaky.
Protoze v líte nebude
jeste nasetreno na
Tibet, vydam se pridat si
na svu j indiansky
nahrdelnık dalsıjaguarı
zub, i kdyz pro jistotu
jen v podobe
Alallinhornu. Mozna, ze
kdyz to pu jde rychle, tak
si k tomu prihodım ten
matterhornovitej
hrebınek smerem k Fee
koppe a Alphubelu.
No a v zarıse sejdeme
v klubovne Alpinu,
abych shrabnul nejakou
tu cenu z v tomto roce
vyhlasenych trvalych
veteranskych soutezı.
Jan S lechta stoupa pod Ihlu v Sneznych jamach
Letos se prihlasilo i par zvucnych jmen, ale zatım asi nebyl cas,
tak na vysledky jeste musıme pockat. V kazdím prıpade
"Pıskomil" probıha a par lidı uz se chytlo. U me je to mozna
malicko z nouze ctnost, jelikoz se nedostanu do skal tak casto,
jak bych chtel. Takze kdyz, tak si alespon zalezu. Nejak se mi ty
sezďny zdajıkratsıa kratsı, musım tedy intenzivneji.
Ta k na v ide nou v e s k a la c h!
Foto ě archiv Ivo Wondra c ka
Pripomınam, ze dne 18.9.2009, jsme v ramci oslav mych
padesatin v klubovne Alpinu vyhlasili techto 5 soutezı:
1) o co nejvyssıpocet zdolanych alpskych ctyrtisıcovek
2) o co nejvetsı pocet vystupu jednım clovekem na jednu alpskou
ctyrtisıcovku
3) o co nejrychlejsıprechod Rohacu od Tomanovskího sedla k Sivímu
vrchu nebo vice versa
4) o osmitisıcovku vystoupenou clovekem nad 50 let
5) o Berg heil na Pikovickí jehle
Konec roku 2010 urcite jistı jubilejnı 30. prechod hlavnıho
hrebene Krkonos, ktery zacaly chodit uz i mlady holky, a tak se
tam pred nimi zase vytahujeme. Sledovat pri tom vsechny ty
znamí Snezenky a Machry po 30-ti letech, to je neskutecna
junda...
Pö kny vanocnıbillboard..
Va s C esky Messner
Foto ě archiv CNs
Peter Hammill v Praze
Chudak Josef, jak mu to asi slo, kdyz Marie mela predtım Boha..
Foto ě 2009 st matthew-in-the-city
Peter Hammill vystoupı22.1.2010 ve
Velkím sale Mestskí knihovny v
Praze. Predstavı zde sví noví album
Thin Air. Po koncertech s Van der
Graaf Generator je to dalsı sance
videt tohoto umelce zas z jiního öhlu.
Jeho zaber je hodne siroky - lze ho
nalízt na sďlovych albech, s jeho
domovskymi VdGG, Genesis nebo King Crimson..
CAO News 20
Buildering ů zas je co lezt!
Nepatrny rozdıl v nazvu, velky v popisovaní cinnosti Š rec je o
boulderingu a builderingu. Vyznavaci prvnıho lezou po
nepatrnych kamenech, casto v tech nejzapadlejsıch oblastech,
vyznavaci builderingu, o kterím budeme hovorit tentokrat, zase
po vytvorech cloveka Š mostech, sloupech, soch ach, ale hlavne
po vyskovych budovach.
Od pondelı 4. ledna 2010 stojı v Dubaji nejvyssı budova sveta
s nazvem Burj Dubaj (Dubajska vez). Stavba dosahuje vysky
818 metru , ma 162 pater, jejı podlahova plocha cinı 334 000
metru ctverecnıch a v mrakodrapu je 57 vytahu a 8 eskalatoru .
Harry H. Gardiner, zvany Human Fly, a jeden z jeho mnoha
povedenych kousku (oznacen sipkou)..
Jasnym adeptem je jiste Alain Robert, dnes asi nejznamejsı
“pavoucı muzŘ. Na svím konte ma napr. Empire State Building
v New Yorku, Sears Tower v Chicagu, Petronas Towers v
Kuala Lumpur a mnoho dalsıch.
Burj Dubaj - pycha Arabskych emiratu , nejvyssıstavba, jakou kdy
clovek vytvoril a zaroven obrovita vyzva Š kdo bude prvnım
pokoritelem?!
Hlavnı rozdıl, mezi lezenım v ru znych formach po prırodnıch
vytvorech a zdolavanım podobnych staveb, je v tom, ze
buildering je tímer ve vsech prıpadech ilegalnı. V drtiví vetsine
se proto tato cinnost provadıv noci, casto bez jistenıa ve velmi
obtıznych podmınkach. Pofidírnı vyhodou je, ze mrakodrapu je
po svete opravdu hodne a stale rostou dalsı, coz je pro klasickí
lezce pochopitelne naprosto nepredstavitelní.
Alain Robert je dıky mídiım uz natolik znamy, ze ho nenıtreba nijak
extra predstavovat..
Dalsım muzem je Dan Goodwin. Ten vylezl treba znamí Sears
Tower v Chicagu.
Dan Goodwin dvakrat v “akciŘa jednou v “civiluŘ
Ž
Nikdo uz neprekona George Williga, ktery zdolal budovu World
Trade Centra znicenou teroristy 11. zarı2001.
Burj Dubaj Š tezko posoudit, je-li öchvatnejsıpohled shora ci zdola.
Kazdopadne je to cıl velevyznamny a lezci z celího sveta si uz te„
zcela urcite na nej “brousızubyŘ
Ž
Mame tu tedy novy Everest mezi budovami. Kdo bude ale prvnı
na jeho vrcholu?
Adeptu je hned nekolik, poj„me si predstavit ty nejznamejsı, i
kdyz prekvapit mu ze vlastne kdokoliv.
Harry Gardiner to urcite nebude, ale zmınit ho musıme.
Gardiner je prvnım oficialne znamym “urban climberemŘ.
S lezenım po budovach zacal jiz v roce 1905 a zdolal vıce jak
700 nejru znejsıch budov v Evrope a SevernıAmerice, obycejne
obleceny do beznych civilnıch satu a zcela bez jakychkoliv
umelych pomu cek.
Historickí snımky z vystupu George Williga na byvalou budovu WTC
v New Yourku
A ve hre jsou jiste i dalsı. Treba znamı aktivistí Harry a Simon
Westawayov…, kterı se proslavili “ekoŘ akci na Big Benu
v Londyne anebo dokonce nekdo od nas. Slozme se na letenku
Jirkovi Petrınimu Petrıkovi a svet se jeste bude divit!!
CAO News 21
Foto ě wikipedia a archiv CNs
Zrıcenina kostelnıvö ze v Mukarovö
Zemrel Antonın Nedval
Vydate-li se za lezenım do Mukarova u Verneric, urcite vas pri
pru jezdu obcı, ktera dala títo malí lezeckí oblasti jmíno,
zaujme polozrıcena kostelnıvez na mıstnım hrbitove.
V sobotu 21. listopadu 2009 zemrel v pecovatelskím östavu v
Chabarovicıch Antonın Nedval, autor Starí cesty na Mravencı
vez v Rajci. Mravencı vez byla jedina, ktera svou obtıznostı
odolavala vsem pokusu m tehdejsı lezeckí elity az do konce
druhí svetoví valky. Cestu vylezl v roce 1949 a v pru vodcıch u
nıfiguruje pouze jeho jmíno Š ani jisteni shora ji jeho spolulezci
nedokazali prelízt..
Poslednızbytky kdysi slavního kostela, zanechavajıi dnes na
navstevnıkovi mohutny dojem..
Antonın Nedval a “jehoŘvezŽ
Pu vodne goticky kostel, stojıcı v jední z nejvyssıch trvale
obydlenych poloh Ceskího stredohorı, se pripomına poprví
roku 1374, byl prestaven v letech 1751Š 54, podle projektu O.
Krebse. V pozdejsıch dobach byl kostel zboren a zachovala se
jen vez, ktera slouzila obci jako zvonice.
Foto ě archiv CNs
Zrozenınoveho Slunce
V pondelı 21. prosince 2009 v 18:45, nastal
zimnı slunovrat. Slunce vstoupilo do znamenı
Kozoroha a zacalo se pomalu od jiznıho
obratnıku vracet zpet k rovnıku.
Pred sedmi lety, dne 1.12.2002 v 10.50 hod, se zrıtila cela
vychodnı polovina veze, vcetne pozu statku zapadnıho pru celı
gotickího kostela..
Foto ě 2006 Sponge
21. prosince byla nejdelsı noc v roce a dny se opet zacnou
prodluzovat. V davnych dobach se ten den uctıval svatek
zrozenı novího Slunce. Podle starí pohanskí legendy jej
porodila matka prıroda a lidi to znamenalo, ze se do zivota opet
vratı harmonie, projevujıcı se jako zivot. Z e zima a smrt
nezvıtezila a to, co zdanlive umrelo, se opet zacne probouzet.
Kniha ABC LAVIN
Na kniznıch pultech se objevila
ucelena a prakticka publikace o
lavinach urcena sirokí verejnosti.
Jejım autorem je profesionalnı
pracovnık Strediska lavinoví
prevence Horskí zachranní sluzby
Milan Lizuch.
Co tento den znamena pro nas pıskare, asi netreba dodavat...
Lyzari, turistí ci horolezci zde najdou
prehledne zpracovaní poznatky o
snehu, jednotlivych druzıch lavin,
popis jejich vzniku a du sledku , naucı
se, jak planovat töry, jakou si vzıt
vystroj a vyzbroj, jak du lezita je
kamaradska pomoc, ale i zajımaví
tipy a triky, kterí se vam pri pohybu v horach budou urcite hodit.
Vydavatelem je Horsky internetovy klub, kniha ma 80 stran,
brozovanou vazbu a psana je ve slovenstine.
Foto ě archiv CNs
Spadly skalnıblok ve Hrensku
Obra zek ě Jindris ka Reha kov– a wikipedia
Zrıceny kus skaly na silnici pred hranicnım prechodem ve
Hrensku, stale blokuje cast cesty.
The Simsons ů jsou s nami 20 let
Je to tak. Uz dvacet let vychazıanimovany serial The Simsons.
Za tu dobu rodinka Simsonu prozila nejedno dobrodruzstvı, a
tak nenıdivu, ze nechybelo ani lezenı..
Vlevo zaber tesne po utrzenıbloku 14.10.2009, vpravo 28.12.2009
Foto ě 2009 Lenka Cha rova a archiv CNs
CAO News 22
Foto ě archiv The Simsons
Sachsenstiege
Hamr na Jezere od Pavla Bechynö
Pru vodce, jak z Guinessovy knihy rekordu ..
Extr–mnıKlettersteig nedaleko Dra zŘ an
U dajne nejtezsı klettersteig (neboli hezky “ceskyŘ ferata)
v Nemecku, se nachazı v tesní blızkostı dalnice nedaleko
Draz„an. Jmenuje se "Sachsenstiege" a vede ji znı hranou na
Begerburg, kde najdete i nekolik peknych lezeckych cest.
Novy pru vodce a jeho autor Pavel Kysa Bechyne
Pavel Kysa Bechyne si v poslednıch nekolika letech nasel
veru bohulibího konıcka Š vrhl se na “vyrobuŘhorolezeckych
pru vodcu . Ma jich jiz na svím konte celou radu a stale pracuje
na jejich vylepsovanı. Pred koncem roku poslal do “íteruŘtuto
potesitelnou zpravu:
“Va zenı kamara di, spolulezci. S Novym rokem vyjde novy
fotograficky pr˚vodce Hamr na Jezere, ktery bude ke stazenı
na stra nka ch Kysy a Bukyho..ů
Jak rekl (napsal), tak i udelal:
Sachsenstiege zde instalovala na jare 2004 firma Alpin-Service
Lowinger GmbH z Draz„an. Jejıobtıznost je KS 6 (nejvyssımozna) se
slovnım oznacenım "extremer Sportklettersteig". Dílka cesty je 50 m,
vyska 45 m. Sestup 2x slanenım (1 x 20 m / 1 x 25 m)..
Foto ě 2009 Sponge
Slavoj Hokr na Slovensku
Znamy horolezec Slavoj
Hokr (na snımku),
vyznamny prvovystupce a
autor mnoha
prvopreskoku , zavıtal
v pru behu roku 2009 za
lezenım k nasim
sousedu m na Slovensko.
Spolecne s prateli navstıvil
hned nekolik tamnıch
lezeckych oblastıŠ Zadiel,
Turnisko u Kojsova,
Tomasovsky vyhled nebo
Machnatí-Kostolce v
Demßnovskí doline.
Prave poslednıjmenovana
oblast, u nas zatım neprılis
znama, ho nadchla asi
nejvıce:
“Jednode lkove cesty ve vıceme nČ kultivovane ska le v pČ kne m
prostredıs vyhledem na Chopok..ů
Novy pru vodce HAMR NA JEZERE
Oblast: Ralsko „ De vınsk… polesı
Material: pıskovec
Pocet vezı: 27
Pocet masivu : 3
Celkem cest: 141
Pru vodce vydal a zpracoval: Pavel Bechyne (Kysa)
U vod: Radek Mikula s
Popis prıstupu k vezım zpracoval: Jakub Turek
Fotografie: Pavel Bechyne , Jana Reznıkova , Jakub Turek, Radek
Mikula s, Alena Mikula sova
Dale spolupracovali: Jana Reznıkova , Pavel Henke, Radek Mikula s
Spravce oblasti: Pavel Henke (Buky)
Ke stazenına: http://www.prvovystup.eu
A proc pru vodce, jak z Guinessovy knihy rekordu ? Na popsanı
27 vezı a trı masıvu potreboval Kysa presne 108 stran. Pri
stejním pomeru byl mel naprıklad takovy pru vodce na Dubskí
skaly, ktery popisuje 1221 vezı a masivu , neuveritelnych 4396
stran..
Klobouk dolu a dıky, Pavle!
Foto ě archiv CNs
Silvestr nanecisto
Pomalu se stava tradicı, ze se den pred Silvestrem vydavame
do Dolnıho Z lebu. Nejinak tomu bylo i letos. Vyrazili jsme
z Maxicek, dosli az na hranici a kolem Hranicnı jehly zpet do
Dolnaku. Otevreno melo pouze Piccolo, tak jsme skon cili tam..
Foto ě RAC
O skaly netreba mıti strach ů
hlıda je!
Veze a masivy na levím brehu Labe nikdo
neukradne. Dohlızı na ne hlıdac a kazdího
navstevnıka rad upozornı, ze chodit v lese
se nesmı ani po cestach a do skal uz
vu bec ne. Ale hlavne Š nefotit!!
Foto ě archiv CNs
CAO News 23
Studna na Vrısku
Po nekolika navstevach jsme se stali
v Holanech stredem pozornosti
vsech obyvatel a brzy nas vsichni
znali, nejvıc samozrejme z mıstnı
hospody. Tady jsme se takí potkali s
obornıkem Jaroslavem Machatym
(na snımku), ktery nam pozdeji
zprostredkoval vypovedi mıstnıch
pametnıku (panıFojtov…, Jirıho
S ukala, Frantiska Hladk…ho aj.).
JirıCha ra, CAO Dec ın
Na jare roku 1987 zıskal Jaromır Tore Panoch zakazku od
Statnıch lesu na vycistenıstredovekí studny nedaleko zamecku
Vrısek u Holan. Vybral si ctyri kamarady a vrhli se do nelehkí
nekolikamesıcnıprace.
Vlevo pohled na Vrısek od JV, asi 1832 nebo 1833, vpravo historicka
mapa s pu vodnım oznacenım Sischkenberg
Jednotliví vypovedi se hodne rozchazely. Studna mela byt
naprıklad spojena tajnym vchodem s nedalekym zameckem;
nad hladinou vody mel byt vchod do malí jeskyne s pokladem;
Nemci meli pred odsunem do studny nahazet veskerí vybavenı
zamku a hodne dalsıch verzı. Veskerí vypovedi (a takí
nalezení historickí dokumenty) se shodovaly v jediním Š
studna mela byt hluboka 58 metru (32 sahu ) a po valce do nı
spadnout jalovice. Pak uz se nepouzıvala. Jak se ukazalo, nic
z toho nebyla pravda.
U dajne tímer 60 metru hluboka studna byla prekryta prohnilymi
prazci a jinym materialem. Pri prvnım slanenı na jejı dno jsme
zjistili, ze pru mer studny je konstantnı 2,5 metru, hloubka
k nanosu je 38 metru , takze pod nohami nas melo cekat
minimalne 20 metru nejru znejsıho materialu. Dıky velkímu
pru meru studny nebyl na jejım dne problím se vzduchem. Na
stene jsme objevili malou cedulku, s tımto textem:
“Poprve od dob stredovČ ku sestoupili do te to studny dne 28.3.1986
c lenove C eske speleologicke spolec nosti 1-07 Vladimır Dejmek, Jana
Maca kova , Va clav Zimerman, Hynek Fiala a Martin Pek.ů
Pomahat nam ochotne chodila i devcata z Holan a my je za odmenu
brali do skal lízt. Blondynka v svetlím svetru je dcera Jardy
Machat…ho Janicka.
V dubnu 1987 jsme zacali s vystrojovanım hrdla studny
V kvetnu 87 jsme zacali s cistenım dna. Dvojici spojenych sudu
jsme tahali pomocımotorovího vratku PNP 122. Studna zacala
vydavat sví poklady. Svrchnı vrstvu tvoril napadany material
z mnoha prekrytı, hlavne prazce a ru zní tramy. Dal uz jsme
museli material nakopavat. Bylo zde velkí mnozstvı
nejru znejsıch zvırecıch kostı, mnoho parozı, zrezivelí starí
nastroje, plno hlinenych nadob a dalsıch prekvapenı.
Nejriskantnejsım okamzikem bylo vzdy vytahovanınaplnenych
sudu a jejich preprahanınad studnou. Po par dnech jsme proto
zacali sekat do steny studny vzdy po par metrech vyklenky,
kam se mohli schovat ti, co dole kutali. Vyplatilo se n am to 7.
cervna 1987. Byl jsem prave
dole s Pavlem Votickym,
kterího jsem znal z potapenı
a ktery nam prijel pomoct.
Nalozili jsme oba sudy
vrchovate nakopanym
materialem, vylezli po zebrıku
do vyklenku a dali pokyn
k vytazenı. Sudy vyjely az
nahoru nad podlahu bednenı,
kde ovsem oceloví lanko
nevydrzelo a prasklo. Sudy se
rıtily dolu , strhaly vystrojenı
lampami, rozdrtily nas zebrık
a s rachotem dopadly na dno.
Nekolik vterin nikdo
nepromluvil. Nahore v tu chvıli
asi kluci prozıvali peklo.. (Obra zek z me ho canca ku..)
Prace pak probıhaly kazdy vıkend az do zacatku srpna 1987.
Dole se vystrıdalo plno lidı, hlavne nasi kamaradi, ale i nahodnı
znamı. Kazdy se chtel dolu podıvat. Prılezitost si nenechal ujıt
ani Jarda Machaty.
Cesta nahoru pomocısplhadel Gibs byla zpocatku radna drina, pak uz
jsme se tahali nekompromisne vratkem.
Cım jsme se dostavali hloubeji, tım se menily i predmety, kterí
jsme nachazeli i jejich cetnost Š bylo jich stale míne. Nalezy
patrily vzdy tomu, kdo si je zrovna vykutal, ceho bylo vıc, to
jsme vystavovali vedle studny a nabızeli kamaradu m ci
znamym. Poklad se sice stale nekonal, ale stejne pu sobil
podvedome jako znacna motivace. Dole to byla opravdu drina,
presto jsme radeji chodili tam, nezli makali nahore na
preprahanı sudu na kladku a jejich vyvazenı na urcenou
skladku.
CAO News 24
Zvrat nastal 28. srpna 1987. Prijel jsem na Vrısek po tydennı
dovolení a nic netusil. Kluci me spustili dolu , jakoby se
nechumelilo. Dole si clovek musel preci jenom chvıli privyknout
seru, nez se rozkoukal. Vzal jsem krumpac a kopl. Malem mi
vyletel z ruky. Bylo tam dno studny..
Adam Ondra
Adam Ondra (na dnes jiz dost
historicke m snımku) je soucasna
lezecka jednicka, a tak to
proste je. Nekdo mu ze neco
namıtat, dalsıse z toho
radovat. Smırit se s tım ale
musıvsichni..
Rok 2009 byl pro Adama
hodne öspesny a hlavne
ukazal, ze to s lezenım myslım
vazne. Prokazal svou
vsestrannost, pıli, neuveritelny
ru st vykonnosti, a co je
obzvlasó sympatickí, i velikou
pokoru, cestnost a skromnost. Uz to samo o sobe je ve svete
spickovych sportovcu nevıdany jev.
Na zacatku roku 2010 se pohodlne usıdlil na prvnıch mıstech
respektovaního zebrıcku nejlepsıch lezcu i boulderistu 8a.nu.
Pravem.
Vlevo dalsılist z tehdejsıho cancaku, vpravo Julius Ande l, prezdıvany
C ert, s poslednılopatou na pu vodnım dnu studny
Vsechno tedy bylo nakonec
jinak. Nekonaly se tajní
chodby, nenalezli jsme zadny
poklad a nebyla tam ani kostra
ödajní spadlí jalovice.
Nejvetsım prekvapenım ale
bylo dno studny, kterí bylo
v ani ne padesati metrech,
mısto v padesati osmi, jak bylo uvadeno v mnoha historickych
dokumentech a publikacıch..
Ranking 8a.nu, leden 2010. Adam Ondra jako jednicka..
Foto ě 2007 Sponge
Narozeniny Vö ry Doskove
V sobotu 9. ledna 2010 probehla v restauraci U Bocmana
oslava kulatího jubilea Ve ry Doskov…. K tanci a poslechu
öcastnıku m zahrala skupina slozena ze samych horolezcu .
Pekn– to bylo..
To su ja !
Dno vrıseckí studny. Historie dokonalí stredovekí stavby byla
prepsana..
Ve ra Doskova a öcastnıci narozeninovího jezdu v rest. U Bocmana
(predtım U Tomase a jeste vıc pred tım opet U Bocmana)..
S t u d n a V r ıs e k
Prace zahajeny na jare 1987
Dna dosazeno v noci ze 14. na 15. srpna 1987
Vsechny prace ukonceny v pru behu zarı1987
Pru mer studny 2,5 m
Hloubka k nanosu 38 m
Hloubka predpokladana na zaklade dobovych zaznamu 58 m (32 sahu )
Skutecna zjistena hloubka necelych 50 metru
Kapela “The Horolezeckí legendyŘzleva:
Vla ý a Dosek, La ý a Tuma a Mıra Cach.
Pouzıvan navijak PNP 122
Nejvetsıcast pracıprovadeli: Julius Ande l, JirıCha ra, Jaromır Tore
Panoch, Va clav Ryba r a Ladislav Slavıcek.
T a k j e s t e j e d n o u , d ık y a v s e c h n o n e j l e p s ı, V e r o !
Foto ě archiv JirıCha ra
CAO News 25
Foto ě 2010 Sponge
Osmdesatka Drahose Machanö
Vrazdy z Labaku
Nekolik fotografiı z oslav 80tin Drahose Machane nam poslal
Zdene k Konra d. Mezi hosty, co jmíno, to lezecka legenda..
Soucastı budovaního horolezeckího archivu budou i starí
stabilnı smycky, posbıraní z ru znych cest v Labskím ödolı.
Cast jich bude takí podrobena testu na trhacce. Zrejme se
mame na co tesit Š vysledky budou asi hodne zajımaví..
Mala cast krasavic, kterym nezrıdka sverujeme sví zivotyŽ
Foto ě archiv CNs
Berkove na Rauschensteinu
Foto ě archiv Zdenka Konra da
Berkov… z Dub… byli stary cesky slechticky rod, ktery se
vyclenil z rodu panu z Dubí a jsou tak jednou z liniı Ronovcu .
Ve sví dobe patrili k nejbohatsım rodu m. Drzeli majetky
zejmína v severnıch a vychodnıch Cechach, ale i na Morave a
v Kladsku. V roce 1637 byl rod povysen na rısska hrabata. Rod
Berku z Dubí vymrel v 18. stoletı.
V roce 1410 postavili na vrcholu Rauschensteinu prvn ı malou
skalnı pevnu stku, v tí dobe s vyhledem na ödolı Labe.
S “lezenımŘtedy zacali uz pred rovnymi 600 lety..
C erstvy fulgurit na Vojtö chovi
Fulgurit, neboli stopu po zasahu bleskem, na Vojtechovi, na
pravím brehu Labe, objevil nahodou Petr Lastovicka, znamy
prvovystupce a lezec z Dolnıho Z lebu. Pri ceste na kole do
prace si vsiml nejakího “lezceŘna Vojtechovi. Dalsı den tam
nekdo lezl opet a pak zase a zas. Uz bylo jasní, ze to clovek
asi nebude, ale ze tam musıbyt “necoŘnovího, divního.
Vlevo Rauschenstein a vpravo erb Berku z Dub…
Foto ě wiipedia
Italske problemy pred 20ti lety
Ru zne starí fulgurity z vrcholu vezıv Labskych pıskovcıch
Rekl o svím objevu Pavoukovi a domluvili si spolecny vystup
na vez, za öcelem vyresenızahady. Nahore tímer neverili svym
ocım. Ve stene, zhruba nad dolezem cesty Kocourova varianta,
objevili rozsahlou stopu po öderu blesku, tzv. fulgurit. Tady jsou
fotografie “z mısta cinuŘ:
Takhle jasny a cerstvy fulgurit je opravdova vzacnost. Navıc prekvapuje
i jeho tvar a stopa. Na nejhornejsım mıste je stopa po öderu blesku
(vyrazny du lek), nasleduje jasna bıla stopa smerem dolu , pak blesk
kousek skaly “preskocilŘa opet kratce pokracoval po povrchu az zmizel
v telesu veze (dalsıvyrazny a hluboky du lek). Okolıdrahy blesku je
jasne oranzovo-bılí. Skvrna je jasne patrna i z druhí strany brehu..
V roce 1990 venoval Domus, casopis rımskokatolickí cırkve,
obsahly clanek ozehavímu problímu stale castejsıch
odhalenych nader horolezkyn. Zastıtil se dokonce tvrzenım
jednoho líkare, ze “splhanı nahore bezŘ je pro lezkyne ze
zdravotnıho hlediska velmi nebezpecní a nekolik knezı
v pobreznı oblasti jiznı Italie rovnou zakazalo svym dıvcım
oveckam navstevovat mısta, kde se provozuje “necudní lezenı
po skalachŘ.
Lezkyn se v tí dobe zastal pouze casopis Casabella, ktery
uverejnil fotografie nekolika lezkyn a napsal “pohled na
estetickí lezkyne pri estetickím sportu normalnıho cloveka
potesıa jen divního pohorsı..Ř
Fotografie zcela vpravo pochazız casopisu Casabella 1990.
Nevybrali spatne..
Foto ě JirıCha ra a Petr Las tovic ka
CAO News 26
Foto ě Casabella a iNet
Boje o HORA M ZDAR 2010!
Za kulisıletosnıch boj˚ o novoroc nıvrcholy.
Naprstek vs. Naprstek
Nedostupna, svetoznama vez The Thimble, neboli Naprstek,
kterou proslavil svym odvaznym prvovystupem John Gill, stale
pritahuje mnoho lezcu , kterı se pokousejı o jejı zdolanı, casto
nad hlavami nic netusıcıch navstevnıku .
Dıky posunu uzaverky prosincovího cısla az
do prvnıch dnu roku 2010, mu zeme priníst i
kratkí novorocnınahlídnutıdo vrcholovych
knızek. Mnoho toho ale nebude, proto ze
pocasıse tentokrat chovalo tak, jak v zime ma.
Takze, co uz vıme o prvnıch dnech roku 2010:
Pravy breh Labe: Zatım zadní zpravy, a to presto, ze v roce
2010 ceka jednu z nejvyznamnejsıch a nejoblıbenejsıch vezı
století jubileum.
Levy breh Labe: Divoka banda Jılovska (Jaulau Wild Pack) to
vzala pekne zostra Š kdyz rano na Novy rok vylezl na Janosıka
Pıtrs Lastovicka nezbylo mu, nezli zavyt na celí ödolı jedno
hodne neslusní slovo.. Alespon Pavel Ranpa Randa k s druhy
“svouŘvez uhajil.
Rajec: Do Rajce se hodne tesil Karel Be lina. Jeho
spolulezkyne ho ale nepekne vypekla, tak zu stalo jen u tesenı.
Ostrov, Tisa: Padla Dedova vyhlıdka, jinak zadní zpravy.
Sporny potok: Vez i Stenu Sporního potoka si pohlıdali Jirı
Cha ra a Vladimır Dosek (viz foto).
The Thimble v oblasti Needles nedava mnoha lezcu m dodnes spat..
Malokdo ovsem vı, ze i my mame
svu j “NaprstekŘ. Tak se totiz jmenuje
vyrazna vezicka v Jizerskych
horach, kterou najdeme v oblasti
Srazy Š Polednık, v pokracovanı
hrebene Konskí hlavy u sedílka asi
400 m zapadne od vrcholovího
skaliska Konskí hlavy.Na jejıvrchol
vede zatım jedina cesta klasifikace
IV. Kdo trochu Jizerskí hory zna, vı,
ze podobní krasní miniaturnıvezky
nejsou ani zdaleka zadarmo.
Ostatne, prije„te si je vyzkouset..
Foto ě iNet a pruvodce JH
Dubskí skaly: Hlavnıho kosice ze Skalky rozptyluje zahadní
neznamí devce, nikdo jiny se zatım nepochlubil.
Stö drodopolednıPtacıstö ny
Studeny masiv: Frantisek Z id jen potvrdil nas predpoklad:
“Studeny masıv, HZ v 00:20 hod, 1.1.2010..ů
Itinerar tíhle akce je uz par let stejny:
dopoledne kolem desatí auty k vysılaci na
Bukoví hore, pesky nebo na lyzıch ke
skalam Ptacıch sten, v bivaku zalozit
ohen, trochu si zalízt (nebo tezce
vybojovat alespon nejaky vrchol Š to podle
podmınek), ozdobit stromecek pro zvıratka
(Frantisek Z id nosıpytel vonavího sena Š
toho z nas majı nejradeji), trochu horkího
punce ci svaraku a pak zase pomalu domu .
Mala Velenska vez a jiní kwaky: Straznı vez u Merboltic,
Havranı vez u Velkí Javorskí a okolnı kvaky jeste cekajı
(hodne pravdepodobne) pod bohatymi perinami prasanu.
Zalednenou MVV si “majitelŘuhlıdal.
Cima a Bandstein: Pozorovatel z Vanova hlasil cervenou bundu
vysoko ve svahu nad korunami buku . To mu ze znamenat
ledacos, ale takí, ze Bandstein je odloveny. A je-li Bandstein,
bude i Cima.
A tak tomu bylo i tentokra tŽ
Vrabinec: Ranpa na EC: “9.1.2010, 22:40, Hlavnı vČ z, St.c.,
MarS-ranpa. HZ pro radost, trochu pofukovalo, trochu sn Č zilo.
Bez Martina bych knihu nenasel, je to uz let od poslednıho
otevrenı.. 10.1.2010, 0:40, Strednıjehla, Kout, Mars-ranpa. HZ
za odmČ nu, boj o kazdy centimetr. Oproti le tu to pustilo
(muselo) prımo koutem, pohorky do "siroc iny" idea lnı.
Mezitım vsım pripravil Ka ja fojr, afterparty u burtu a pıva,
kra snej mejdan..ů
S t ed r o d o p o l e d n ı P t a cı s t en y 2 0 0 9
Zatım se moc nevı: Jetrichovice, Vysoka Lıpa, Boren, Tasov,
Mlynaru v kamen..
Antonın, Da ja, Mısa a Pavel Randa kovi, Martin S vec, Frantisek Z id
a JirıCha ra
Foto ě 2010 jednotlivıakt–ri
CAO News 27
Foto ě 2010 Martin Svec
VanocnıBoren 2009
Bratri Nehasilove vyhrali OBPH!!
Radka Krumplova , CAO Dec ın
Jiz 20. vyrocnı“Vanocnılezenına BorniŘ, poradaní CAO Decın,
jsem si nechtela nechat ujıt, vzdy to byl povedeny den. Kazdy
rok zacına özasnou vlakovou parbickou, ale tentokrat nikde
nikdo. Na nadrazıv Povrlech jsem potkala Karla B., ktery me
ujisóoval, ze skupinka lezcu sedıvzdy v poslednım vagďnu.
Vlak prijel, ale zadna hlava horolezce nas z okínka nevıtala.
Nevadı, mozna pry nastoupı vsichni v UL nebo TP, asi jeli
rychlıkem. Hmmm.
V UL nastupuje pouze Dan H.
V Bıline Kyselce vystupujeme pouze tri. Dan H. zvolil sví tempo
a ja jsem stıhala krok Karla B. Treba skupina lezcu z DC ceka
na chate pod Bornı, ale tam byla jen hrstka Chomutovaku .
Cekame nez dorazı paróak Dana H. a Petr Z. a pak vsichni
spolecne i s Karlem B. vyrazıme na jih.
Pocasınebylo vu bec vanocnı, celkem teploucko, modra obloha,
nadherní vyhledy, proste özasní podmınky pro lezenı.
David a Vla ý a Nehasilovi dokazali vyhrat v
ojedinelí akci Š v 54. rocnıku Orientacnıho behu
prazskych horolezcu na Ostasi ve dnech 13. az
14.11.2009. Zavod dokoncilo 54 dvojic. David
s Vla„ou se o vıtezstvıpokouseli uz po ctvrtí, ale
teprve tentokrat to vyslo a prıstırok tak beh
poradajıoni.
5 4 . O B P H Š O s t a s, 1 3 . - 1 4 . 1 1 . 2 0 0 9
1. Nehasil David, Nehasil Vla„a
2. S plıchal Jirı, Marek Vladimır
3. Urban Hynek, S ebanek Martin
Poradateli byli: Jan S tykar, Toma s Horsky a Libor Krız.
Vla ý a a David Nehasilovi - tretıa ctvrty z leva. GRATULUJEME!!!
Foto ě archiv KOB Dec ın
A co bude dal?
Dorazili jsme na jih, Karel B. se necekane trhnul, se zaminkou,
podıvat se za roh a uz jsme ho cely den nevideli. Nastestı me
kluci vzali na sví lano a vylezli jsme nadherní cesty za
nadherního pocası.
Vse pak bylo korunovano piveckem a vıneckem v hospu dce.
CAO News je minulostı. Prvnıcıslo
vyslo v cervenci 1999 a pak uz
vychazelo pravidelne kazdy mesıc
(plus dva specialy). Celkem 125
cısel! Byla to prace krasna, ale tım,
jak se obsah rozsiroval, takí cım
dal narocnejsı. Soude podle mnoha
ohlasu , se vam tento casopis lıbil.
Za tech deset let vznikl takí ale
rozsahly archiv ru znych materialu ,
fotografiı, kterych by byla skoda
nevyuzıt, stejne tak, jako
navazanych spojenına mnohí
autory a lezce.
S resenım prisli kamaradi z EuroClimbingu a kluci z Lezce.
Clanky a zpravy se postupne presunou tam.
Le z e c
&
EuroClimbing
Kdo tedy bude mıt zajem, mu ze se dal s kratkymi i delsımi
zpravami z denıv severoceskím regionu setkavat prave zde.
Sice v malí skupince, ale kralovsky jsme oslavili 20. vanocnı
lezenına Borni...
Foto ě archiv Radky Krumplov–
CAO News 28
Tak ahoj, Hora m zdar a ... nashledanou!
JirıHouba Cha ra
Foto ě archiv CNs
POZOR, POZOR!
Pro vs echny c leny a prıznivce klubu CAO Dec ın:
Dusan Kostejn, CAO Decın
Jelikoz s poslednım CAO News
prestane vychazet i poslednı
stranka, kde jste byli zvyklı
hledat prehled planovanych
oddılovych akcı, rozhodli jsme se
prejıt na novy zpu sob
komunikace a zalozili jsme
emailovou konferenci.
2. Na vasıemailovou adresu prijde potvrzovacıemail, ktery
musıte potvrdit.
V emailu je odkaz, na ktery stacı kliknout a potvrdit. Kdyby to
nahodou nefungovalo, je v potvrzovacım emailu, jeste i popis
postupu, jak potvrdit registraci pomocıemailu.
(Pro Ranpu: klikni na odkaz, je to jednodussı. Potvrzovanı emailem
vyzaduje pokrocilí uzivatelskí funkce Kopırovat a Vlozit).
3. Jde te na adresu http://pandora.cz
Zde se prihlaste pod jmínem a heslem, kterí jste prave zadali.
Kdo pouzil potvrzenı registrace pomocı odkazu, uz by mel byt
prihlasen automaticky, pokud mezitım nezavrel internetovy
prohlızec.
(Nebojte se, nenıto nic tak
slozitího, jako treba Facebook.)
(Pro Ranpu: U plne vlevo je sloupecek a pod napisem Hlavnı menu je
napsano vase prihlasovacı jmíno. Pokud nejste prihlaseni, je tam
napsano Neprihlasen. V tom prıpade kliknete na polozku Login a
prihlaste se.)
J a k k o n f e r e n c e f u n g u je?
Konference nenınic jiního, nez
emailova adresa
[email protected], kam poslete e-mail a ten se rozesle na
emailoví adresy vsech, kdo se do konference p rihlasili.
Konference je urcena pro zasılanızprav, kterí by mohly zajımat
ostatnı cleny nebo prıznivce naseho klubu (pro jistotu
zdu razneme, ze jde o CAO Decın).
Do konference se neposıla to, co ostatnı cleny konference
nejspıs vu bec nezajıma Š komercnı inzerce, politicka
propaganda, jina propaganda, veci urcení do soukromí
emailoví schranky (domlouvat si rande je povoleno, to vetsinu
clenu urcite zajıma), atd.
Naopak do konference patrıvsechno, co by mohlo ostatnıcleny
zajımat Š info o akcıch, nabıdky na sobotnı lezbu, informace o
volnych mıstech ve voze jedoucım na zajımavou akci, atd.
4. V lev… ca sti obrazovky si povsimne te menu a zvolte
Hlavnımenu.
Vpravo se objevı sloupec Kategorie, ve kterím postupne
klikejte Rekreace & Sporty -> Ve volní prırode -> CAO Decın.
Kdo se proklika az sem, tomu se v levím menu nenapadne
objevı polozka Prihlasenı konference. Na nı kliknete a jste
skoro u konce.
5. Ove rte si, ze va m to funguje spra vne .
Jdete do svího emailu a poslete na adresu [email protected]
nejaky hezky vzkaz kamaradu m. Pokud jste öspesne zvladli
registraci do konference, tak vam prijde vas email zpatky a to
znamena, ze ho dostali i vsichni ostatnıv konferenci. Pokud jste
proces registrace nezvladli, prijde vam mail, ze nemu zete do
konference nic posılat, protoze nejste prihlasenı.
(Ranpo, to das. Zvladl jsi Facebook, das i tohle!)
Drzıme palce!
Foto ě archiv CNs
Nu, a jestö naposledy nö co pro Jonase..
Tak ahoj,
tr eba ne kde
ve skala ch!
Abyste mohli dostavat a posılat emaily z a do konference,
musıte se prihlasit dle nasledujıcıho postupu (na za kladČ vyslovne
za dosti doplnujeme pro Ranpu nČ ktere podrobnosti a tipy & triky) :
1. Na adrese http://pandora.idnes.cz/user/registration.php
si zaregistrujte svuj emailovy ťcet.
P o d r o b n ej sı n a v o d ( p r o R a n p u ) :
- vyplnte polıcka Jmíno a Prıjmenı(mu zete si tam dat prezdıvku, pokud
jıjeste nepouzıva nikdo jiny)
- vyplnte Heslo a pro jistotu jeste jednou heslo (tam si dejte co chcete)
- do jednoho ze 4 polıcek urcenych pro emailovou adresu zadejte svu j
email, kam chcete dostavat zpravy z konference. Mu zete dat i dva
emaily, treba jeden do prace a jeden domu , ale pak to budete dostavat
mailıky do prace i domu :)
- Kliknete na tlacıtko Registrovat
Vybrali a vhodnost posoudili kamara di z klubu
CAO News 29
VY
ROC I
CAO New s
PROSINEC 2009
H oro le zec ky c a so pis se vero ce ske h o re g io nu
4.12. Libor Rebel Hroza, Mamut Praha
4.12. Michal Mares , CAO DČ c ın
7.12. Milan Sa fa Safarık, CAO DČ c ın
10.12. Lenka Cestrova , CAO DČ c ın
11.12. Vlastimil Domes, CAO DČ c ın
13.12. Jirina Mis tıkova , CAO DČ c ın
14.12. Ladislav Ryska, c estny c len C HS
17.12. Michal Karel Zelezny , CAO DČ c ın
19.12. Jindrich Svihnos, Benesov n/Pl
23.12. Ta na Hraba nova , CAO DČ c ın
25.12. Diana Pavla tova , CAO DČ c ın
26.12. Petr Pıchin Jıcha, CAO DČ c ın
Telegraficky:
Vs em oslavencu m blahoprejeme a prejeme vs e nejleps ı...
-is-
C
KALENDAR
EKA
NA S.
-
Od Zdenka Konra da prisly nejenom pekní fotografie,
ofocení starí vrcholoví knızky z Hruboskalska, ale i
paradnı starí horolezeckí filmy, vcetne jednoho od Jana
S pa ty. Dıky moc!.
-
O letosnım rocnıku OBPH jsme uz kratce psali. Vyhrali ho
bratri Nehasilov…. Prekvapila vsak i “naseŘdevcata Petra
Straussova a Zuzka Nehasilova , ktera skoncila v zenach
na tretım mıste..
-
Zda se vam, ze se nezvykle odmlcel Martin C erma k? Inu,
jak rıkajıstarıFrancouzi, Cherchez la femme!
-
Na schu zi VK Hruboskalsko a Spravcu oblastı 24.10.2009
byl zvolen novy predseda VK. Stal se jım Radek Meier. Za
odstupujıcıho Miroslava Bojsu De dka, byl do komise jeste
doplnen Toma s Hordler.
-
HK Uherskí Hradiste Š hodne slusny oddıl! Rok 2009:
Michal Rozek 10/10+, Zdene k Hosa 10-, Marek Zavrel
9+/10-, Radmil Schneider 9+, Vladimır Wolf 9+, Kuba
Nova k 9/9+, Petr Urba nek 9, Jara Blatny 9-.. Pane jo!
-
Za CAO Decın stojı tentokrat za zmınku jen Pavel Pavouk
C erny (ten nezklame!): Cest 397, pısek Xb, vapno 7c, na
kole 9620 kilometru !
H O R O L E Z E C KY C H A S P O R T O V NIC H A K C I
Nenı dulezite vyhrat
ale zčcastnit se...
leden
Boje o ”Hora m zdar !ň
16.1.
Schuze OVK LP. Schu ze Oblastnıvrcholoví komise Labskí
pıskovce v Dolnım Z lebu, v rest. U Kosti.
6.2.
Zlaty cepın. 56. rocnık zavodu horolezeckych stafet 3x10km
klasicky v Bedrichove v Jizerskych horach.
19.2.
The Plastic People of The Universe. Koncert PPU v KD
Crystal v Ceskí Lıpe.
27.2.
Jizersky clove k 2010. VIII.rocnık drsního dvojboje v hloubi
Jizerskych hor. Akce poradana HO LOKO Liberec, je urcena
jen a pouze pro maximalne odolní muze a zeny Š prezije jen
Jizersky clovek...
Heslo na tento me sıc:
CAO News „ zmizni!
A prıste uz jen pres Pandoru..
S astne na vraty preje za celou redakci CAO News
Jir ıHouba Cha ra
UPOZORNE NI
PRO C LENY
C A O D E C IN
U NOROVA CLENSKA SCHĚZE PROBEHNE VE STREDU
3. U NORA 2010 V RESTAURACI NA KOCANDE.
NA PROGRAMU BUDE:
VOLBA PREDSEDY A VYBORU KLUBU, VYHODNOCENI
ROKU 2009, LEZENIA DALS I
..
TES IM SE NA SETKANIS VAMI!
CAO News Š Horolezecky casopis severoceskího regionu Š Vydava HK CAO De cın Š Pouze pro vnitrnıpotrebu oddılu Š Sıdlo redakce: CAO
News, Velka Velen 68, Decın XXX, 405 02, Czech republic, sífredaktor JirıChara, tel.: 604 759 484, E-mail: [email protected], weboví
stranky: http://cs.euroclimbing.com/ - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorskí dary: 151510921/0600 - De kuji!
CAO News 30