Jméno Mgr. Eva Kryštofová Datum 17.10.2012 Ročník II. Vzdělávací

Jméno
Mgr. Eva Kryštofová
Datum
17.10.2012
Ročník
II.
Vzdělávací oblast
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Vzdělávací obor
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
Tematický okruh
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
Téma – klíčová slova
POUŢITÍ VHODNÝCH SLOV DO TEXTU, ZÁŢITKOVÉ ČTENÍ
VE DVOJICI, ORIENTACE V TABULCE
Anotace
Ţák vybírá z nabídky vhodná slova do pohádky.
Otesánek
V chalupě na (začátku,konci) vesnice u lesa ţili muţ a ţena. Byli
chudí, ale přece si stále přáli (děťátko,štěňátko, robátko.)
Jednoho (dne, večera, rána) kopal muţ v lese pařezy. Najednou
vykopal pařízek, který vypadal jako malé (děťátko,štěňátko, robátko.)
Ţena zavinula děťátko do (peřinky halenky), houpala ho na rukou a (
zívala,zpívala) mu…Najednou se dítě dalo se do křiku: „Mámo, já
mám hlad!“ Ţena (naloţila, poloţila) dítě do postele a běţela (
pařit,vařit) kaši. Otesánek ji všecku snědl a znovu křičel: „Mámo, já
mám hlad!“ Šla do vesnice a přinesla chleba. Doma jej dala na (kůl,stůl
)a šla ven pro vodu na polévku. Otesánek se(zamotal,vymotal) z
peřiny, v mţiku chléb snědl a křičel... Matka chtěla nadrobit chleba do
polévky, ale ten byl pryč. V koutě stál Otesánek a kulil na ni oči. „Tebe
taky sním!“ Otevřel pusu a naráz (dámu, mámu) spolkl. Za chvíli přišel
domů táta.: „Táto, já mám ( ţízeň,hlad)!“ „Kde je máma, Otesánku?“,
zeptal se. „Snědl jsem ji a tebe taky sním.“
V chalupě uţ nebylo nic k(pětku, snědku), a tak se šel do vsi. Potkal
děvče, jak (vezlo, lezlo) z pole trakař plný jetele. „Tys toho musel
sníst, ţe máš tak veliké břicho!“ (divilo, šidilo) se děvče.
„Snědl jsem nejdřív kaši, pak hrnek mléka, pecen chleba, mámu, tátu
- a tebe taky ještě sním!“ Otevřel pusu a děvče i s trakařem zmizelo v
jeho břiše. Pak potkal sedláka, který vezl z louky (hejno, seno,
linoleum). Sedlák zastavil (lodě, koně) a napřáhl ( tyč,rýč,bič).
„Nemůţeš uhnout? Ţe tě přetáhnu(rýčem, tyčí, bičem)!“ křičel. Ale
Otesánek si povídá: „Snědl jsem nejdřív kaši, pak hrnek mléka ,
pecen chleba, mámu, tátu, děvče s trakařem... ...a tebe taky sním!“A
Otesánek šel(vál, dál). Potkal pasáčka (vepřů, pepřů). Dostal na ně
chuť a spolykal je všechny i s pasáčkem.
Vtom spatřil( lovce,ovčáka) se stádem( koní,ovcí). „Uţ jsem toho
tolik snědl, ale vás ještě spořádám.“ A naházel do sebe ( koně, ovce) a
ovčáka i se psem ( Koţíškem,Voříškem.)
Kolébal se vesnicí, aţ narazil na (babičku mamičku, lodičku), jak
okopávala zelí.Otesánek začal polykat zelné (lávky, hlávky) jednu za
druhou. Babička se bránila, ţe uţ Otesánek snědl dost, ale ten se (
začervenal,zamračil,zadračil) a povídá: „Snědl jsem nejdřív kaši, pak
hrnek mléka, pecen chleba, mámu, tátu, děvče s trakařem, sedláka se
senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty - a tebe taky ještě sním!“ A
chtěl ji spolknout.Ale ( tetička,babička, mamička) byla čiperná.
Rozpárala Otesánkovi břicho ( sekyrou, motykou), ten se svalil na
zem a z něj vyskočil Voříšek, za ním ovčák a ovce. Za nimi vyběhlo
stádo ( káčat, prasat) s pasáčkem, pak koně s vozem plným sena a
sedlákem. Vyjelo i děvče s trakařem a nakonec ( vyšili,vyšli, ušili)
máma s tátou.
Ţili pak spokojeně aţ do( narození, smrti), ale po dítěti uţ nikdy
nezatouţili.