Charakteristika okresu Klatovy

Charakteristika okresu Klatovy
Klatovský okres patří mezi příhraniční okresy České republiky. Na severu a západě hraničí s okresy
Plzeňského kraje (Plzeň-jih a Domažlice), na východě s okresy Jihočeského kraje (Strakonice
a Prachatice) a na jihu tvoří hranici okresu v délce asi 70 km státní hranice se SRN. Rozloha okresu
2
Klatovy (1 946 km ) zaujímá 25,7 % z celkové rozlohy kraje a je jeho největším okresem. Celková
hustota k 31. 12. 2013 činila 44,7 obyvatel na km2 a po tachovském okresu je druhým nejřidčeji
osídleným okresem v Plzeňském kraji.
Z hlediska životního prostředí patří okres k nejlepším v kraji. Jižní polovina území (podhůří Šumavy
a Šumava) patří k nejkvalitnějším oblastem České republiky. V souvislosti se zákonem
č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů byla Šumava vyhlášena
Národním parkem. Na území okresu Klatovy se vyskytuje v porovnání s ostatními okresy nejvíce
chráněných území: 1 národní park, 1 chráněná krajinná oblast, 59 maloplošných chráněných území,
2 národní přírodní památky, 2 národní přírodní rezervace, 20 přírodních památek a 35 přírodních
rezervací. Mezi národní přírodní památky patří Americká zahrada (dendrologické arboretum) nedaleko
Chudenic a Pastviště u Finů (evropsky významná lokalita) na Sušicku, kde se na malé ploše vyskytuje
více než 260 druhů rostlin. Dvě národní přírodní rezervace se vyskytují na Šumavě: Bílá Strž (bílý
vodopád) jižně od obce Hamry a Černé a Čertovo jezero spolu s Jezerní stěnou (evropsky významná
lokalita). I v okrese Klatovy se můžeme setkat se znečištěnými oblastmi, které se nachází u tří
průmyslových středisek: v Klatovech, Horažďovicích a Sušici, kde k nepříznivému stavu přispívá
i špatně provětraná inverzní kotlina a poněkud drsnější klima.
V roce 2013 bylo v zemědělství obhospodařováno 89 819 ha zemědělské půdy (46,2 % z celkové
výměry okresu). Z této výměry připadlo 49 177 ha na ornou půdu (54,8 %). Nezemědělská půda
zaujímala 104 749 ha, z toho výměra lesních pozemků 84 082 ha (80,3 %). Z obilovin se nejvíce
v klatovském okrese pěstuje pšenice a ječmen. Za poslední desetiletí se zvýšila osevní plocha řepky.
Rovněž se zde pěstují brambory (konzumní i průmyslové). Živočišná výroba je zaměřena na chov
skotu, rozšiřují se počty ovcí a koz.
Lesy, které zaujímají 43,2 % plochy okresu, představují nejen důležitou surovinu pro dřevařský
průmysl, ale zároveň patří k významným složkám životního prostředí. Šumava tvoří evropské rozvodí
a pramení zde dva hlavní toky okresu: Otava a Úhlava. Na řece Úhlavě byla postavena vodní nádrž
Nýrsko, která slouží jako zásobárna pitné vody pro část klatovského okresu. Obě dvě řeky náleží do
povodí Labe. Mimořádný přírodní význam představují dvě šumavská jezera ledovcového původu Černé (17,6 ha) a Čertovo (10 ha), obě v nadmořské výšce 1 000 m. Pro vodní hospodářství okresu
je důležitá řada rybníků, které dohromady představují 1 084 ha. Největším rybníkem je Kozčínský
s výměrou 104 ha. K dalším významným rybníkům pro rekreaci patří Hnačovský (68,4 ha) a Myslívský
(58,1 ha).
Okres Klatovy disponuje řídkou železniční sítí. Na velkém území Šumavy (Hartmanice, Kašperské
Hory) neexistuje železniční spojení. Okresem probíhá hlavní železniční trať Plzeň-Klatovy-Železná
Ruda a východním okrajem trať Plzeň-České Budějovice a vedlejší trať uvnitř okresu HoražďoviceKlatovy-Domažlice. V Železné Rudě je železniční celní přechod se SRN. Poměrně hustá síť silnic
nesplňuje požadované technické parametry automobilové dopravy. Silniční síť bez místních
komunikací k 1. 1. 2014 měřila 1 136,6 km: v tom 102,2 km silnic I. třídy, 360,4 km II. třídy a 673,9 km
III. třídy.
Na základě zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí
s rozšířenou působností a vyhlášky MV č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí
s pověřeným obecním úřadem (POU) a správních obvodů s obcí s rozšířenou působností
(ORP) se od 1. 1. 2003 okres Klatovy, který dříve spravoval okresní úřad v Klatovech, administrativně
rozdělil do tří správních obvodů, které spravují ORP Horažďovice, Klatovy a Sušice. Okres Klatovy
zahrnuje 6 pověřených obecních úřadů (POU): Horažďovice (ORP Horažďovice), Klatovy, Nýrsko
a Plánice (ORP Klatovy) a Sušice a Kašperské Hory (ORP Sušice). Do okresu Klatovy patří 94 obcí,
tj. 18,8 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji.
1
Okres Klatovy je (k 31. 12. 2013) s počtem obyvatel 87 056 druhým největším okresem v Plzeňském
kraji a tvoří 15,2 % z celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje. V 15 městech okresu (Hartmanice,
Horažďovice, Janovice nad Úhlavou, Kašperské hory, Klatovy, Měčín, Nalžovské Hory, Nýrsko,
Plánice, Rabí, Rejštejn, Strážov, Sušice, Švihov, Železná Ruda) žije 67,2 % obyvatel. V největším
městě okresu v Klatovech bydlí 22 367 obyvatel, tj. 25,7 % z celkového počtu obyvatel v okrese.
Po městě Klatovy žije nejvyšší podíl obyvatel 17,6 % v obcích od 500 do 999 obyvatel. Další nejčetněji
zastoupenou skupinu představují obce velikostní skupiny od 1 000 do 1 999 obyvatel, kde žije 16,3 %
obyvatel. Nejnižší podíl obyvatel (4,6 %) se vyskytuje v obcích do 199 obyvatel.
V průběhu pětiletého demografického vývoje let 2009 až 2013 se počet obyvatel snížil o 1 665,
tj. o 1,9 %. Ve sledovaném období bydlelo na území okresu nejvíce obyvatel (88 721) v roce 2009.
V dalších letech začal počet obyvatel postupně klesat. Na poklesu obyvatel se podílela nízká
porodnost, která nestačila pokrýt přirozenou měnu obyvatelstva. V roce 2013 se na 1 000 obyvatel
středního stavu živě narodilo 9,5 dětí, ale zemřelo 11,5 osob. Dalším faktorem, který vedl ke snižování
počtu obyvatel, se stalo migrační saldo. Od roku 2010 převažoval počet vystěhovalých nad
přistěhovalými, což bylo důsledkem nedostatku pracovních příležitostí v okrese.
Okres Klatovy představuje po okrese Plzeň-město druhý nejstarší okres v kraji. Počet obyvatel
III. generace (65 let a více) byl v porovnání s obyvateli I. generace (0-14 let) již v roce 2009 vyšší
o 14,1 %. V roce 2013 dosáhl index stáří hodnoty 127,9. Ve sledovaném časovém období let 2009
až 2013 se ještě počet dětí ve věku 0-14 let nepatrně zvýšil o 164, tj. o 1,3 %, ale nepříznivě se
demografický vývoj projevil především v poklesu obyvatel produktivního věku (15-64 let) a v růstu
obyvatel ve věku 65 let a více. Počet obyvatel v produktivním věku se snížil o 3 765, tj. o 6,1 %,
a naopak počet obyvatel ve věku 65 let a více vzrostl o 1 936, tj. o 13,6 %.
Podle registru ekonomických subjektů bylo v okresu (k 31. 12. 2013) registrováno 20 623
ekonomických subjektů, z toho nejvíce tvořily fyzické osoby (81,3 %). Vlivem zpřesnění dat
podle registru osob nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky.
Průmyslová výroba je převážně soustředěna do tří největších center - Klatov, Sušice a Horažďovic.
Mezi významné průmyslové podniky a největší zaměstnavatele patří Rodenstock ČR s.r.o. (výroba
brýlových obrub, vybavení pro oční optiky), Key Plastics Janovice s.r.o. (výroba plastových komponent
a přístrojových desek pro automobilový průmysl), Intertell s.r.o. (výroba a montáž výrobků z plastů
a kovů pro automobilový a galanterní průmysl), Holz Schiller s.r.o. (výroba a montáž dřevěných
schodišť), Holzindustrie Chanovice s.r.o. (výroba dýh a desek na bázi dřeva) a OKULA Nýrsko a.s.
(výroba brýlové optiky, plastové díly pro farmacii a potravinářství). Dalšími významnými
zaměstnavateli okresu jsou také Drůbežářské závody Klatovy a.s., Mlékárna Klatovy a.s., Pekárny
a cukrárny Klatovy a.s., Západočeské konzumní družstvo Sušice, nemocnice Sušice a Klatovská
nemocnice a.s.
V období let 2009 až 2013 dosáhla intenzita bytové výstavby nejvyšší hodnoty v roce 2009,
kdy na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 2,82 dokončených bytů. Nejnižší hodnota intenzity
bytové výstavby (2,05) byla v klatovském okrese zaznamenána v roce 2011. V roce 2013 činila
intenzita bytové výstavby 2,06.
Podle údajů úřadů práce bylo k 31. 12. 2013 evidováno 4 305 uchazečů o práci, z toho 2 071 žen,
275 absolventů a mladistvých a 544 občanů se zdravotním postižením. Na 1 volné pracovní místo
připadlo zhruba 11,4 uchazečů. K 31. 12. 2013 činil podíl nezaměstnaných osob 7,27 % (druhý
nejvyšší podíl v kraji). Oproti předchozímu roku se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,57 procentního
bodu. V pětiletém časovém období bylo dosaženo nejvyššího podílu nezaměstnaných osob (7,67 %)
v roce 2010.
V roce 2013 zabezpečovaly v okrese zdravotní péči 3 nemocnice. V okrese bylo evidováno
28 lékáren a výdejen léků a zaměstnáno 312 lékařů. Na jednoho lékaře připadlo v průměru 280
obyvatel (druhý nejnižší počet obyvatel na jednoho lékaře v kraji). Průměrné procento pracovní
neschopnosti činilo 4,250 % (třetí nejnižší nemocnost).
Ve školním roce 2013/2014 obsahovala síť předškolních a školských zařízení v okrese
41 mateřských škol, 42 základních škol, 2 gymnázia, 5 středních škol vyučujících obory odborného
vzdělávání (bez nástavbového studia) a 4 střední školy s nástavbovým studiem.
2
V roce 1993 se stal okres Klatovy členem euroregionu Šumava. Jedná se o zájmové sdružení
založené na mezinárodní spolupráci s městy a obcemi sdružených států, jehož činnost je zaměřena
zejména na zlepšení životních podmínek v oblasti euroregionu, rozvoj ekonomiky a výstavbu
infrastruktury. Obdobné zaměření mají i mikroregiony a dobrovolné svazky obcí. Snahou těchto
svazků a sdružení je společné řešení problémů rozvoje daného území.
Okres Klatovy tvoří jednu rozsáhlou rekreační oblast, velmi atraktivní a stále vyhledávanější.
V popředí zájmu stojí oblast Šumavy, ale i její podhůří, dále pak města Sušice a Klatovy. Rekreaci
u vody umožňuje povodí Otavy, rybníky Hnačov a Valcha.
3