domácí lékař

domácí lékař
Ať žije léto a cestování…!
Radost, pohoda, protažení těla při
náročném výstupu, ale i otlačené nohy,
úpal či úžeh nebo cestovatelský průjem
po průzkumu neobvyklých potravin…
to vše nás může potkat na letních cestách.
Správnou přípravou ovšem můžeme
tato rizika eliminovat a vyhnout se tak
případným nepříjemným komplikacím.
10 moje zdraví
Zpravidla již dlouho před tím, než se vydáme na více či méně
dobrodružné letní putování, se přihlásí „cestovní horečka“.
S náznakem vrásky na čele tvoříme seznamy věcí, které je
ještě třeba koupit, sbalit, co zařídit před odjezdem
či odletem. Přinášíme vám proto užitečné tipy lékařů-odborníků, kteří vás budou inspirovat, čím byste se měli
v každém případě „vybavit“, s jakými riziky je na cestách
nutné počítat a jak jim lze předcházet. Pak už můžete
zhluboka vydechnout a slastně se ponořit do nicnedělání
na mořském břehu, podniknout náročnou výpravu
FOTO: SHUTTERSTOCK.COM
InzerceA121003729
domácí lékař
do Himálaje či putovat po evropských velkoměstech…
Ani cesta kolem světa nemusí být špatnou volbou. Nebo
pojedete na dovolenou jen pár desítek kilometrů? Hlavní je,
že vyměníte prostředí a odpoutáte se od denní rutiny.
Trombózy
O nich se mluví každý rok
Mgr. Pavla Maternová vysvětluje,
proč jsou obavy z trombóz
při cestování na delší vzdálenosti
zcela oprávněné.
Opravdu aktuálním problémem
s nastávajícím horkým letním počasí
jsou několikahodinové cesty, ať již
autem, autobusem, vlakem či letadlem, a související dlouhé
sezení v úzkém prostoru nebo stání, bez možnosti volně
pohybovat dolními končetinami. Žíly v tomto případě
nedokáží dostatečně rychle odvádět krev z nohou zpět
k srdci a v důsledku zemské přitažlivosti se v nich hromadí
krev. Na nohách se objevují otoky, často doprovázené
bolestí nebo pocitem tíhy („olověné nohy“). Právě v této
chvíli se bohužel projeví běžná civilizační choroba – žilní
nedostatečnost neboli economy class syndrom. A opět
jsme tam, kde může nasednout tepenná trombóza. Ta se
vyskytuje průměrně u jednoho člověka z 2000 cestujících.
Asi jeden z 200 případů je smrtelný. Nejčastěji dojde k tomu,
že krevní sraženina se z místa svého vzniku, v tomto případě
z dolní končetiny, dostane do plic a tam způsobí plicní
embolii. Projeví se náhlou dušností, bolestí na hrudi, kašlem
až vykašláváním krve. Postihne-li rozsáhlou oblast plic,
dochází k poklesu krevního tlaku, šoku a následné smrti.
Bohužel toto negativum se vztahuje i na lidi se sedavým
zaměstnáním, což koreluje s dalším rizikovým faktorem,
a to nedostatkem pohybu.
Alergik chce také cestovat
Na otázky, které budou zajímat
všechny, na něž doléhá tíha
alergických reakcí, odpovídá
MUDr. Ester Seberová z alergologické
ambulance Respiral, s. r. o., v Plzni.
Léto zpravidla bývá ve znamení
cestování a poznávání dalekých
krajů, což pro alergiky vždy nese určité riziko střetu
s neznámým prostředím a alergeny. Existuje souvislost
alergické (senné) rýmy, která se „doma“ projevuje
skutečně mohutně, a silnou alergickou reakcí
(nebo rýmou) například na exotické květy či trávy?
Změna prostředí, zejména pobyt u moře, většinou vede
ke zlepšení sezónních alergických pylových potíží. Občas se
však může objevit reakce na příbuzné pyly (někdy nečekaně
12 moje zdraví
Inzerce A121006853 ▲
Inzerce A121004527 ▼
nově i na roztoče nebo zvířata, ale též potraviny). Je proto
důležité mít protialergické léky s sebou. A vzít si je i tehdy,
když je onemocnění při odjezdu z domova v klidu a zdá se
nám, že léky nepotřebujeme.
Mají alergici větší sklon i k solární alergii než ostatní,
nebo zde není vzájemný vztah?
Solární alergie vzniká jiným mechanismem než alergie
inhalační. Obecně platí, že kožních reakcí na oslunění
přibývá – pravděpodobně nejen změnou reaktivity lidí,
ale spíše vlivem změn ovzduší a v důsledku toho větší
agresivity slunečního záření. Kůži je třeba chránit
lehkým oděvem a užitím krémů s ochranným filtrem
vysokého stupně.
Lze testovat pomocí krevních testů alergii na exotická
zvířata, například velblouda, osla, opici, se kterými se
běžně nesetkáváme, ale alergická reakce by případně
mohla být v zahraničí nemilá? A bývá častá reakce
třeba po setkání s medúzou?
Reakce na zvířata, s nimiž se u nás nesetkáváme,
nebývají časté. Alergické obtíže totiž vznikají až
po opakovaném setkání s alergenem. Testy na exotická
zvířata proto předem neprovádíme. Kontakt s medúzou
nevyvolává reakci alergickou, nýbrž toxickou – jde tedy
o „popálení“.
Klimatizace – je pro alergiky pohromou, zhoršuje jejich
příznaky (rýmu a podobně) nebo může vyvolat například
astmatický záchvat? Je na místě obezřetnost vůči
klimatizaci v autě, letadle, hotelu… a jaké to může
mít pro alergika/astmatika důsledky?
Pobyt v klimatizovaném prostoru může vyvolávat alergickou
rýmu i astmatické potíže. Příčiny jsou různé – také podle
typu klimatizace: může jít o přítomnost alergenů ve špatně
udržovaném klimatizačním přístroji, o přesušení vzduchu,
někdy vadí i pouhé víření alergenů v neuklizeném prostoru.
Opět platí, že je nutné omezit pobyt v prostředí, které
nevyhovuje (pokud to lze, tak klimatizaci vypnout), a hlavně
užívat profylakticky léky snižující dráždivost dýchacích cest.
Lze se předávkovat antihistaminiky, pokud člověk užívá
zároveň tablety, kapky do nosu a očí s antihistaminickou
složkou (volně koupené v lékárně či naordinované
lékařem)…? Jak dlouho lze antihistaminika (v jakékoli
podobě) užívat bez porady s lékařem?
domácí lékař
Existují léky či potraviny, které snižují účinnost
antihistaminik? Jsou během léta nějaká omezení
stran opalování či jiných aktivit, která se týkají
antihistaminik? Čeho se mají lidé vyvarovat, pokud
léky na alergii užívají, existují kontraindikace k léčbě
antihistaminiky či jiných léků na alergii?
Antihistaminika jsou obecně dobře snášena.
Dnes používáme k dlouhodobé léčbě jejich moderní
generaci, která nemá tlumivé účinky. Individuálně
po některých z nich přesto dochází k lehkému útlumu
– pak je možné zkusit jiná. U moderních antihistaminik
nedochází k interferenci s jinými léky ani potravinami
a nezáleží ani na tom, zda jsou tablety užívány po jídle,
nebo nalačno. U některých starších typů existují
omezení, která jsou uvedena v příbalovém letáku,
a je třeba je dodržovat. Stejně bývá namístě opatrnost
u pacientů s poruchami funkce jater a ledvin – tam je
třeba dávky konzultovat s lékařem. Pokud doporučovaná
dávka antihistaminika není dostatečně účinná, lze
je kombinovat s dalšími léky proti alergii, které působí
jiným mechanismem.
Jaká zpravidla bývá v zahraničí péče o alergiky,
kteří se dostanou do nemocnice v důsledku například
anafylaktického šoku? Je raději třeba dopředu
počítat s nenadálou událostí a nosit u sebe kromě
klasického záchranného balíčku i autoinjektor?
V jakých případech se používá a jak o něj pečovat?
Úroveň zdravotnické péče v zahraničí je velmi různá
podle země (nebo i oblasti), kde k jejímu využití dojde.
Alergik při cestě na dovolenou (nejen do zahraničí, ale
i v tuzemsku) má být rozhodně už z domova vybaven,
a to jak léky, které pravidelně užívá, tak léky pro první
pomoc při neočekávané alergické reakci. Protišokový
autoinjektor předepisuje alergolog na základě vyšetření
pacientům ohroženým alergickým šokem – tento
autoinjektor je hrazen ze zdravotního pojištění pouze
přesně definované skupině pacientů. Pokud nejsou splněny
podmínky pro úhradu pojišťovnou, je možné lék předepsat
a pacienta jím vybavit na jeho vlastní náklady. Taková
investice jistě není vyhozením peněz – umožní alergikům
14 moje zdraví
prožít klidnou dovolenou bez obav z nečekané příhody.
Autoinjektor je mechanicky poměrně odolný a žádnou
zvláštní údržbu nevyžaduje. Je pouze nutné mít jej u sebe
a předem v klidu nacvičit jeho použití.
Návrat se zdravým zrakem
Dlouhé hodiny strávené v autě, autobusu či v letadle,
zpravidla při plných obrátkách klimatizace, očím nesvědčí.
Pálí, vysychají nebo naopak slzí a mají sklon k červenání.
Pokud o sobě víte, že máte citlivé oči, vybavte „příruční
zavazadlo“ očními kapkami. Vhodné jsou takzvané umělé
slzy, které oko rychle a snadno hydratují. V případě, že jste
alergik, nezapomeňte na oční kapky s antihistaminiky
(protialergické), které zachrání situaci při zvířeném
prachu cest, ataku pylů květin apod. Přibalte též borovou
vodu či jiný přípravek na výplach oka, pokud si způsobíte
nějaký úraz nebo vám do oka spadne řasa či vlétne muška…
Nepodceňujte také brýle s UV filtrem a zabarvení. To je
třeba volit pro řidiče v takovém odstínu, aby neohrozilo
jeho schopnost dobře vidět.
Hrozí nám i nějaké nákazy v tuzemsku? Vyskytly se minulý rok nějaké
případy salmonelózy či jiných infekcí související s konzumací potravin –
na co si máme dát pozor, čemu se vyhnout?
V roce 2011 bylo hlášeno 5 epidemií salmonelózy, při kterých onemocnělo celkem
199 osob. Jako vehikulum (nosič) se uplatnila vejce, cukrářské a masné výrobky.
Z dalších epidemických výskytů, kde byla nosičem nákazy strava, lze uvést
virovou infekci Norwalk s celkovým počtem 20 případů průjmového onemocnění
a alimentární intoxikací 48 osob, kde se vehikulem staly zřejmě vakuované
kuřecí párky.
Udály se nějaké aktuální změny ohledně očkování před cestami do ciziny?
Vzhledem ke stále větší oblibě cestování, a to zejména do exotických destinací, je
třeba zdůraznit význam očkování jako zásadního způsobu prevence onemocnění
při pobytu v zahraničí. Je tedy namístě doporučit cestovatelům, aby s patřičným
časovým odstupem navštívili očkovací střediska zdravotních ústavů nebo očkovací
centra, kde jim vedle vakcinace (za úhradu) bude poskytnuto i patřičné poradenství.
Rady od hygieniků
Na otázky odpovídá MUDr. Viera
Šedivá, zástupkyně hlavního
hygienika ČR (www.mzcr.cz)
Při výjezdu do ciziny nás zajímá
kvalita stravování. Na co bychom si
měli dát pozor, které země jsou nejvíce
rizikové a můžeme do uvedených zemí
cestovat i s malými dětmi?
V prevenci alimentárních nákaz platí zejména
tyto zásady:
 Dávat přednost konzumaci tepelně upravených jídel.
 Potraviny, které se tepelně neopracovávají, konzumovat
ihned po zakoupení nebo do doby konzumace uskladnit
v ledničce.
 Důsledně dodržovat zásady bezpečné přípravy stravy –
to znamená oddělené plochy a pomůcky pro manipulaci
s tepelně neopracovanými surovinami a dokončenou
stravou.
 Dodržovat zásady osobní hygieny.
 Nepožívat vodu z neznámých zdrojů.
 Zeleninu a ovoce, které se neloupe, před konzumací
důkladně umýt pitnou vodou.
Riziko alimentárních nákaz je třeba eliminovat
dodržováním výše uvedených zásad při cestování
do kterékoli destinace, tudíž uvádět míru rizika těchto
infekcí ve vztahu ke konkrétní destinaci není na místě.
Dodržování výše uvedených zásad platí samozřejmě
i pro děti a je na rozhodnutí rodičů, kterou destinaci –
hlavně pak z exotických – zvolí.
Inzerce A121006142
Antihistaminiky se pochopitelně předávkovat lze,
pokud překročíme doporučovanou dávku. U moderních
netlumivých antihistaminik se doporučuje obvykle
1x nebo 2x 1 tableta v léčbě rýmy a dvojnásobná dávka
u kožních alergických projevů. Další zvyšování je možné
pouze na výslovné doporučení lékaře. Kombinace tablet
s antihistaminikem očním a nosním je vhodná a je
bez rizika. Volně prodejné léky jsou určeny k zaléčení
v nouzových případech nebo tehdy, jestliže je léčba
lékařem doporučena – pak si pacient může léky sám
kupovat i dlouhodobě. Dostupnost antihistaminika
bez receptu by však neměla nahradit řádné alergologické
vyšetření, které někdy odhalí i další, jinou alergii než tu,
o které víme.
domácí lékař
Očkování při cestách do ciziny se provádí podle doporučení
Světové zdravotnické organizace a s přihlédnutím k aktuální
epidemiologické situace v dané destinaci. Informace je
možné nalézt například na webových stránkách Ministerstva
zdravotnictví ČR (očkovací kalendáře): www.mzcr.cz
Mysleme na všechno
Úskalí letního cestování
Na otázky odpovídá MUDr. Ilona Kochová, očkovací
centrum Avenier, Praha 1
(www.ockovacicentrum.cz).
Čím pro nás (obecně a především)
mohou být z hlediska možné nákazy
či zdravotních potíží rizikové běžné
a hojně navštěvované destinace turistů
(Itálie, Řecko, Chorvatsko, Egypt…)?
Je nutné i do těchto zemí nějaké očkování? Existují
specifika pro děti či chronicky nemocné?
I v Evropě se vyskytují žloutenky. Očkovat lze proti
žloutenkám typu A + B, nově se Evropou šíří žloutenka
typu E, proti které bohužel dosud neexistuje očkování.
Děti jsou povinně očkovány proti žloutence typu B
v kojeneckém věku, proti žloutence typu A mohou
rodiče nechat děti doočkovat. V mnoha zemích Evropy
(Itálie, Řecko, Rumunsko, Polsko) se vyskytuje vzteklina.
V některých
zemích Evropy
(Rakousko, Česko,
Bavorsko, Slovensko,
Slovinsko, Chorvatsko, pobaltské
země a Rusko) se vyskytuje
klíšťová encefalitida. Očkování se
doporučuje lidem pobývajícím
v přírodě – například
při kempování, rybaření,
houbaření…
Preventivní očkování proti vzteklině se většinou
doporučuje, budou-li cestovatelé tábořit v přírodě nebo
cestují-li do odlehlejších oblastí, případně budou-li pracovat
se zvířaty. Jinak jede-li člověk do turistické destinace,
očkování není nutné, nicméně je dobré nehladit volně
pobíhající kočky a psy. V případě, že dojde k pokousání nebo
poškrábání, navštivte co nejdříve zdravotnické zařízení.
Chronicky nemocní lidé by se měli vždy poradit se svým
16 moje zdraví
ošetřujícím lékařem a v každém případě je třeba vzít s sebou
v dostatečném množství léky, které užívají. Je-li v létě teplo,
doporučuje se dostatečně pít (voda, čaj) a dbát na pitný
režim u dětí. Dostanou-li děti průjem, dochází u nich snadno
k dehydrataci, proto mějte připravený rehydratační nápoj
pro děti, který lze koupit v lékárně. Trpí-li dítě na nevolnosti
za jízdy, nezapomeňte na léky proti těmto obtížím.
Je také dobré mít s sebou krátkou zprávu
v angličtině o svém zdravotním stavu
a užívaných lécích.
Existují nějaké signály o opětovném „nástupu“
závažných onemocnění, jež se už zdála být vymýcena?
Které země jsou z tohoto pohledu rizikové?
Infekcí, jež se v posledních letech stále častěji objevuje
v Evropě (Francie, Nizozemsko, Belgie, Španělsko, ale
i Česko), je černý kašel. Protilátky po očkování v dětství
již nechrání v dospělosti. Proto se doporučuje zároveň
s očkováním proti tetanu očkovat kombinovanou vakcínou
proti tetanu, záškrtu a černému kašli. Očkování proti tetanu
má účinnost 10–15 let. V Evropě se v některých zemích stále
objevují spalničky (poslední dobou v Německu, Francii či
na Ukrajině, ale i ve Španělsku a Belgii).
InzerceA121007963
domácí lékař
Malárie, žlutá zimnice, horečka dengue, tyfus,
vzteklina… Existuje řada onemocnění, jež můžeme
na svých cestách do zahraničí „potkat“. Proti kterým
z nich prozatím neexistuje možnost očkování?
Před cestou do zahraničí, hlavně tropů a subtropů, je dobré
kontaktovat očkovací centra 6–8 týdnů před odjezdem.
Lékaři vám poradí jaká očkování jsou doporučená či
povinná, zda jsou potřeba tablety na prevenci malárie,
čeho se vyvarovat během cestování. Do většiny zemí se
doporučuje očkování proti žloutenkám A + B, očkovat
lze i proti břišnímu tyfu, meningokokové meningitidě,
tetanu, žluté zimnici, vzteklině… Vakcínu zatím nemáme
proti horečce dengue, malárii (existují pouze tablety pro
prevenci), Lymeské borrelióze (očkuje se pouze proti
klíšťové encefalitidě) či průjmům (proto je třeba dodržovat
při cestování základní hygienická pravidla).
Ochrání nás profylaktická (preventivní) kúra
antimalarik stoprocentně před možnou nákazou?
Jaká opatření bychom měli v malarických oblastech
dodržovat, abychom co nejvíce toto riziko snížili?
Antimalarika nechrání stoprocentně. Kromě jejich
preventivního užívání při cestě do rizikových oblastí
doporučujeme chránit se proti poštípání repelenty.
Existují přípravky na kůži, ale i impregnace na oděvy,
stany… a v rizikových oblastech je skutečné důležité spát
pod moskytiérou! Hlavně je třeba večer nosit venku dlouhé
kalhoty a trika s dlouhým rukávem. Doporučuje se světlejší
oblečení. Stanujte vždy dál od stojatých vod a bažin.
Žlutá zimnice rozhodně patří mezi obávaná onemocnění
– je očkování povinné (do kterých zemí) a s jakým
předstihem je nutné jej absolvovat?
Očkování proti žluté zimnici je dobré absolvovat nejpozději
10 dní před odjezdem do oblastí výskytu. Riziko onemocnění
existuje především ve střední Africe a v Jižní Americe.
Některé státy Jižní Ameriky mohou při přejezdu z jedné
země do druhé vyžadovat očkování při pouhém přejezdu
hranic (například z Peru do Bolivie). Mohou rovněž
požadovat toto očkování od cestovatelů, kteří přijíždějí
ze země výskytu nebo tam krátce předtím cestovali.
Očkovací látkou proti žluté zimnici je živá oslabená vakcína,
nejčastější vedlejší reakce po očkování jsou únava, bolest
v místě aplikace, zvýšená teplota a chřipkové příznaky –
bolest svalů, kloubů a hlavy. Tato reakce se může objevit
do 6–7 dní po očkování, není ovšem u každého očkovaného.
Obtěžujícím faktorem většiny dovolených u vody bývá
rozličný hmyz… Není pro pokožku příliš zatěžující
„mazat či stříkat“ repelenty každý den na tělo či přímo
na obličej? Jsou ještě jiné možnosti kvalitní ochrany či
pravidla pro udržení si hmyzu od těla? Pomáhá zvýšená
konzumace vitaminů skupiny B, nebo jde o pověru?
Repelenty a oděv nás před hmyzem zpravidla ochrání
dostatečně. Repelenty nejsou zdraví škodlivé, pokud je
nepoužíváme dlouhodobě. Než si dáme repelent přímo
18 moje zdraví
na obličej, je dobré vyzkoušet si jej nejprve na ruku,
abychom věděli, jestli na něj nejsme alergičtí. Pokud je
tento test v pořádku, nejprve repelent nastříkáme do dlaní
a pak natřeme na obličej. Pozor, nestříkněte si ho do očí
a na sliznice! Repelenty není třeba aplikovat pod oděvy, ale
jen na nechráněné části těla – nezapomínejte například
na kotníky. Večer po příchodu z venku se osprchujte
a repelent smyjte. Repelenty neaplikujte na spálenou
a poraněnou kůži. Nejúčinnější jsou přípravky s obsahem
látky DEET. Pro malé děti existují speciální repelenty pro
citlivou pokožku s nižším obsahem účinné látky. Sedíte-li
venku, můžete využít i různé vonné svíčky a spirály proti
hmyzu. A na závěr vás musím zklamat – pomoc ve formě
konzumace zvýšeného množství vitaminu B je pověra.
Co byste doporučovala v žádném případě
nezapomenout do záchranného balíčku pro letní
cestování (děti/dospělí/senioři)?
Je správné uzavřít na cestu zdravotní pojištění. Kromě
toho si vytvořte kartičku, kterou budete mít vždy u průkazu
cestovního pojištění. Na ní stručně vyznačte následující
položky: krevní skupinu, případné chronické onemocnění,
pro které se léčíte, užívané léky a alergie. Tato kartička může
při nenadálých situacích pomoci zachránit život!
Prověrka cestovní lékárničky
 Léky, které cestovatel běžně užívá
 Potřeby pro první pomoc
 Léky proti alergii
 Léky při bolesti a teplotě
 Léky proti průjmu
 Léky proti zácpě
 Léky k ošetření očí
 Léky proti plísním
 Léky proti vaginální mykóze u žen
 Léky proti nevolnosti při cestování dopravními
prostředky
 Léky na pohmoždění svalů a kloubů
 Léky na spáleniny
 Opalovací krémy s ochrannými faktory UVA
a UVB a sluneční brýle s UV filtrem
Je dobré chránit se před UV zářením opalovacími
prostředky s vysokými UV filtry, nosit sluneční brýle
a vyvarovat se pobytu na slunci mezi 11. a 15. hodinou
(platí zvláště u dětí). Budete-li hodně cestovat, přibalte
s sebou nějaký dezinfekční prostředek (například gel)
na ruce. Lékárničku uzpůsobte podle toho, kam cestujete
a na jak dlouho.
Mezinárodní očkovací průkaz je možné
vystavit v očkovacím centru. Je povinný
do zemí, kde je potřeba očkování proti žluté
zimnici, a při cestách do Mekky, kam je
nezbytné očkování proti meningokokové
meningitidě. Jinak záleží pouze na cestovatelích, zda
průkaz chtějí. Zapisují se do něj provedená očkování (včetně
očkování proti tetanu), ale je možné si nechat zapsat i krevní
skupinu, onemocnění, pro která se cestovatel léčí, a léky, jež
pravidelně užívá.
Žhnoucí slunce
Opakujeme stále stejné chyby
Přednosta I. dermatovenerologické
kliniky Lékařské fakulty Masarykovy
univerzity a Fakultní nemocnice u sv.
Anny v Brně prof. MUDr. Vladimír
Vašků, CSc., vysvětluje problematiku
ochrany kůže v létě.
Musí se lidé mazat opalovacím krémem vždy, když
jdou na slunce?
Záleží na typu kůže a způsobu, jak na slunění reaguje,
i na míře již získané pigmentace, ale v počátečním
období slunění při letních aktivitách a podobně je to
samozřejmě nutné. Ochranné prostředky mají určitou
dobu účinnosti, která trvá, řekněme, několik hodin, ale
může být snížena koupáním.
Jaké množství opalovacího krému je nutné nanášet
na kůži, aby byla chráněná?
Množství, jež souvisle pokryje oblast, kterou je nutno
chránit.
Je nutné používat na každé místo na těle opalovací
krém s jiným faktorem?
Bylo by to dost složité. Vhodnější je řídit se podle fototypu
a chránit svou kůži jako celek.
Mají se chránit před slunečními paprsky také rty?
Samozřejmě. V důsledku dlouhodobých expozic záření
mohou na rtech vznikat takzvané prekancerózy, například
chronický zánět rtů vyvolaný slunečním zářením (aktinická
cheilitida) a potom také nádory. Existují ochranné tyčinky
a podobně.
Chrání lidskou pokožku antioxidanty obsažené
v opalovacích krémech?
Pokud jsou tam obsaženy, tak samozřejmě ano.
Co má člověk udělat, když se mu na kůži po opalování
objeví vyrážka?
Může to být projev některého onemocnění ze skupiny
fotodermatóz nebo prosté spálení sluncem vedoucí
například až ke vzniku puchýřků či puchýřů. V případě
pochybností by měl postiženého vyšetřit dermatolog a určit způsob léčby.
Má nějaký smysl používat samoopalovací krémy
při přípravě kůže na letní slunění, nebo jde pouze
o vizuální vylepšení vzhledu kůže?
moje zdraví 19
domácí lékař
Samoopalovací krémy mají jen minimální význam
v ochraně, skutečně jde spíše o kosmetické vylepšení
vzhledu.
Jakou funkci plní v přípravě kůže na léto vitaminové
doplňky?
Především vitaminy C a E jako takzvané antioxidanty
zmírňují nepříznivý dopad ultrafialového záření na kůži
a mimo jiné pomáhají chránit systém vaziva ve škáře.
Inzerce A121007187 ▼
Je vůbec možné kůži na opalování připravit?
Jednoduchý dotaz, složitá odpověď. Jakou kůži? Jaký
fototyp? Některé typy kůže by se slunečnímu světlu
s ultrafialovou složkou záření měly vystavovat jen
minimálně – jde o fototyp I, tedy osobu rusovlasou,
s mléčnou pletí, pihami a v podstatě neschopností se
opálit, čili získat ochrannou pigmentaci. Takové osoby
by se neměly ani připravovat na letní slunění. V případě
nutnosti pobytu na slunci by se měly krýt prostředky
s vysokými ochrannými faktory v závislosti na délce
expozice a denní době, to jest při silné až extrémní
intenzitě slunce používat prostředky s ochrannými faktory
většími než 50, při střední intenzitě 30. U fototypu II,
tedy u osoby se světlými vlasy a jistým individuálním
rozmezím schopnosti pigmentovat, je ochrana rovněž
nutná. Je možné použít ochranné prostředky, které
mají nižší faktory. Při postupné zátěži u hnědnoucích
jedinců stejně jako u jedinců s fototypem III, u kterých
se vždy vytváří ochranná pigmentace, tato pigmentace
již významně chrání před další zátěží.
20 moje zdraví
test pro vás
domácí lékař
Je vhodné opalování i pro člověka, který má kožní
potíže?
Existují choroby, kde se používá přirozeného slunečního
světla jako možnosti doplňkové léčby, mimo jiné coby
součásti přímořské terapie – jednoznačným příkladem
je psoriáza (lupénka). Ale řekněme si, že zase ne každá.
U akutní výsevové, rychle se rozvíjející psoriázy je
i přirozené slunění kontraindikováno. Slunění může mít
blahodárný dopad také u některých ekzémů a podobně.
Ale je nutno zároveň zmínit onemocnění označovaná
jako fotodermatózy, kdy je světlo vyvolávajícím faktorem
v rozvoji těchto chorob.
Je onemocnění štítné žlázy důvodem,
proč by tito pacienti měli letní období,
horko a změny prostředí při cestování
snášet hůře, nebo dokonce může dojít
ke zhoršení jejich stavu?
Odpovídá: prof. MUDr. Ivan Šterzl,
CSc., Endokrinologický ústav v Praze
Onemocnění štítné žlázy není samostatným onemocněním.
Jde vlastně o její hypofunkci či hyperfunkci. Za normálních
podmínek, když je štítná žláza dobře léčená nebo již
zaléčená, tito pacienti nemají žádné zásadní problémy.
Ovšem větší opatrnosti je třeba krátce po začátku léčby,
zvláště u tyreotoxikóz (zvýšené činnosti štítné žlázy), kdy
je přece jen potřeba hlídat prostředí.
V podstatě jde o to, že hormony štítné žlázy (tyreoidální
hormony) regulují metabolický systém, a když se jejich
produkce zvyšuje, člověk se cítí vnitřně rozechvělý,
potí se, třesou se mu prsty a tak dále. To znamená, že je
hyperaktivovaný. A protože v létě je energetická potřeba
nižší než v zimě, tito lidé špatně snášejí horko. Pacientům,
které začínáme léčit na tyreotoxikózu, doporučujeme klid,
aby se pokud možno neslunili a byli spíše ve stínu.
Hormony štítné žlázy obsahují jod a vzhledem k tomu, že
jod je také autoantigenem (schopným vyvolat tvorbu
protilátek a způsobit poškození tkáně) nebo částečným
rizikovým faktorem pro vyvolání hyperfunkce, těmto
22 moje zdraví
pacientům rovněž nedoporučujeme, aby jezdili k moři.
Ale jedná-li se o dlouhodobě zaléčené pacienty, není třeba
se obávat. Při léčení štítné žlázy kvůli snížené produkci
hormonů nemá pacient při správné substituci potíže.
Na supresi hormonů (potlačení jejich aktivity) pacienta
necháváme do 18 měsíců od zahájení léčby. Jedná se
o farmakologické zablokování štítné žlázy a v této fázi
bych také nedoporučoval slunění a pobyty u moře. Štítná
žláza by se mohla znovu zaktivovat a pak už se nedá dělat
nic jiného než přistoupit k operativnímu řešení.
V momentě, kdy jsou pacienti dobře zaléčení a jsou případně
po operaci štítné žlázy a stále na substituci, záleží na tom,
jak se umí srovnat s vlivem prostředí. V zimě mají větší
metabolické potřeby, takže jim lékař nepatrně zvyšuje
substituci dle potřeb. Naopak když je horko a mají jet
třeba k moři, substituce se snižuje třeba o jednu třetinu.
Energetické potřeby jsou tehdy nesrovnatelně menší
a oni pak pobyt v horku a u moře snáší lépe. Takže v tomto
směru je možné ovlivnit prázdninový režim. Ale jak jsem
již zmínil na začátku, platí zásadní jistota, že dobře zaléčené
onemocnění štítné žlázy, ať už jde o hypotyreózu nebo
hypertyreózu, dává pacientovi šanci žít normální život a není
potřeba se příliš ohlížet na prostředí, ve kterém se pohybuje.
Větší opatrnost platí v počínajícím období léčby, kdy se stav
srovnává do normální substituce.
Helena Míková, Marie Hejlová
odborná spolupráce:
Mgr. Pavla Maternová
MUDr. Ilona Kochová, očkovací centrum Avenier
MUDr. Ester Seberová, alergologická ambulance Plzeň
MUDr. Viera Šedivá, zástupkyně hlavního hygienika ČR
prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc., Endokrinologický ústav Praha
prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc., I. dermatovenerologická
klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno
1. První úspěšnou transplantaci kosti popsal v roce
1668 nizozemský lékař Job van Meereken. Defekt
lebeční kosti ruského vojáka, vzniklý po ráně šavlí,
vyplnil tkáňovým štěpem získaným z lebky:
a) psa
b) prasete
c) šimpanze
2. Ledvinu člověku poprvé úspěšně transplantovali
23. prosince 1954 lékaři v americkém Bostonu. Pacient
Richard Herrick žil s darovanou ledvinou dalších 9 let.
Přenos se uskutečnil:
a) mezi otcem a synem
b) mezi bratry, jednovaječnými dvojčaty
c) mezi pacientem a zemřelým dárcem
3. Vůbec první „vícetkáňová“ banka v Evropě, jakási
tkáňová ústředna, vznikla v roce 1952 v:
a) Hradci Králové
b) Praze
c) Paříži
4. První úspěšnou transplantaci jater v naší republice
provedl v roce 1983 tým prof. MUDr. Vladimíra
Kořístka, DrSc., v:
a) Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)
v Praze
b) Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie
(CKTCH) v Brně
c) Fakultní nemocnici Hradec Králové
5. První člověk s transplantovaným srdcem, 54letý
Louis Washkanski, bohužel zemřel 18. den po operaci
na zánět průdušek a plic. Operaci provedl v prosinci
1967 v Kapském Městě v Jihoafrické republice slavný
kardiochirurg:
a) Christiaan Barnard
b) Charles Hufnagel
c) Michael DeBakey
6. Dárce srdce musí být váhově srovnatelný
s příjemcem. Shoda v krevní skupině dárce a příjemce:
a) je nutná
b) není nutná
c) je nutná jen v případě opačného Rh faktoru
7. Při transplantaci kmenových krvetvorných buněk
od dárce se shoda v krevní skupině:
a) vyžaduje
b) nevyžaduje
c) vyžaduje pouze v případě nepříbuzenských transplantací
8. Nezbytnou podmínkou úspěšné transplantace štěpu
od dobrovolného nebo zemřelého dárce je negativní
reakce mezi jeho lymfocyty (druh bílých krvinek)
a krevním sérem příjemce. Pozitivní výsledek totiž
znamená, že tělo štěp odmítne. Jak se tento test jmenuje?
a) křížová zkouška – cross match
b) prick test
c) Quickův test
9. Transplantovat orgán cizinci v České republice:
a) nelze
b) lze, ale cizinec se podle dosud platného transplantačního
zákona nemůže u nás stát dárcem orgánu
c) lze a cizinec se u nás může stát i dárcem
10. Který orgán (tkáň) se zatím nikde na světě
netransplantuje?
a) tenké střevo
b) děloha
c) oční rohovka
Dita Váchová
moje zdraví 23
Správné odpovědi: 1a, 2b, 3a, 4b, 5a, 6a, 7b, 8a, 9b, 10b
Jak tolerují horko pacienti
s onemocněním štítné žlázy?
Z historie transplantací
FOTO: SHUTTERSTOCK.COM
Kde hledat informace?
Nový web www.bezpecnadovolena.cz nabízí přehledná
doporučení týkající se ochrany zdraví při cestování po celém
světě. Naleznete zde také informace o tom, kde se můžete
nechat naočkovat a kdy před odjezdem očkování zahájit,
abyste si dovolenou bezpečně užili. Web dále poskytuje
adresy českých ambasád a důležitá telefonní čísla pro volání
na policii, hasiče a zdravotnickou záchrannou službu
pro všechny země světa.