Jiří Janků, Petr Svojtka - Západočeské divadlo v Chebu

Jiří Janků, Petr Svojtka - Západočeské divadlo v Chebu

Jiří Janků, Petr Svojtka
AUTOR A JEHO DETEKTIV
Režie / Šimon Dominik
Dramaturgie / Markéta Machačíková
Scéna / Karel Čapek
Kostýmy / Tereza Vašíčková
Hudba / Matěj Kroupa
Obsazení
Sherlock Holmes / Michal Švarc
Dr. John Watson / David Beneš
Sir Henry Baskerville / Jan Jedlinský
Barrymore / Jarmila Šimčíková, Pavel Marek
Dr. Mortimerová / Eva Navrátilová
Stapleton / Jindřich Skopec
Dolores Stapletonová / Klára Štěpánková
Tajemný muž / Petr Vydarený
Premiéra 8. února 2014
Arthur Ignatius Conan Doyle se narodil 22. května 1859
ve skotském Edinburghu. Doylové byli zámožnou rodinou irských katolíků a jejich jméno mělo ve světě umění zvuk (s výjimkou Arthurova otce, proslaveného
spíše notorickým alkoholismem).
V roce 1876 začal Arthur studovat
medicínu na univerzitě v Edinburghu,
kde se mimo jiné setkal s dalším
budoucím spisovatelem Robertem
Louisem Stevensonem. Nejvíce ho
ale ovlivnilo a ohromilo setkání s jedním učitelů, Dr. Josephem Bellem,
který byl vynikajícím pozorovatelem,
pověstným svým smyslem pro logiku,
dedukci a diagnostiku. Když Doyle
vytvářel postavu Sherlocka Holmese, do velké míry se jím inspiroval, jak ostatně v jednom z dopisů trefně poznamenal právě
R. L. Stevenson: „Blahopřeji ti, příteli, k velmi důmyslným a velice zajímavým dobrodružstvím Sherlocka Holmese… Hádám
správně, že inspirací je náš přítel Joe Bell?“
Ještě během studií začal Doyle psát; jeho první povídka The
Mystery of Sasassa Valley vyšla v magazínu Chamber's Journal v roce 1879. Následujícího roku přerušil studium a vydal se
jako lékař s velrybářskou lodí Hope na několik měsíců k břehům
Grónska. Tato zkušenost ho přiměla k napsání povídky Kapitán
Polární hvězdy (The Captain of the Pole Star).
Po studiích nějakou dobu pracoval v Plymouthu, pak si otevřel
vlastní lékařskou praxi v Portsmouthu. V roce 1885 se oženil
s Louisou Hawkinsovou, která mu porodila dceru Mary Louise
(1889) a syna Alleyna Kingsleyho (1892).
V březnu 1886 začal Doyle pracovat na románu, který ho
poprvé proslavil. Po všemožných přepracováních nakonec
vyšel v roce 1887 pod názvem Studie v šarlatové (A Study in
Scarlet) a uvedl na scénu detektiva Sherlocka Holmese a jeho
asistenta Dr. Johna Watsona. Je paradoxní, že autor sám si
vždy daleko více považoval svých historických románů, básní
a dramatických textů než románů a povídek s Holmesem, které
pokládal za čistě komerční.
„Je to zvláštní, ale já se lépe soustředím, když je i atmosféra
FjordNezašel
je dlouhý
(někdy
až stovky
kilometrů)
a úzký
soustředěná.
jsem
tak daleko,
abych
lezl přemýšlet
mořský
záliv,
vzniká
v hornatých
oblastech
do nějaké
bedny,
alekterý
byl by
to logický
důsledek
mého
v blízkosti moří a oceánů prohloubením říčních údolí
přesvědčení.“
vlivem tlaků postupujících ledovců.
Sherlock Holmes (Pes baskervillský)
Nedalo se však říci, že by se Holmes byl jen převlékl. S každou
novou rolí, kterou na sebe vzal, jako by se změnil i jeho výraz,
chování, celá jeho duše. Divadlo skutečně přišlo o výtečného
herce (…), když se začal zabývat zločinem.
Dr. Watson (Skandál v Čechách)
V roce 1890 vydal Doyle druhý holmesovský román Znamení
čtyř (The Sign of Four). Poté si otevřel ordinaci v Londýně,
ale pacienti se mu příliš nehrnuli, a tak se rozhodl praxi uzavřít
a naplno se věnovat psaní. Uzavřel smlouvu s magazínem The
Strand, že bude psát na pokračování povídky se Sherlockem
Holmesem, které ilustroval výtvarník Sidney Paget, jenž jako
předobraz detektiva použil svého bratra Waltera.
Roku 1893 se Doyle rozhodl Sherlocka Holmese zbavit, aby se mohl věnovat jiným námětům, a v prosinci vydal
povídku Poslední případ (The Final Problem), v níž Holmes
spolu se svým úhlavním nepřítelem profesorem Moriartym
spadne do Reichenbašských vodopádů. Poté, co Poslední
případ vyšel, pořádali Holmesovi fanoušci smuteční pochody
s černými páskami na rukávech a předplatné časopisu The
Strand ukončilo přes dvacet tisíc čtenářů.
Tlaku fanoušků odolával Doyle téměř deset let. Delší pobyt na devonshirských blatech a návštěva známé věznice v Dartmooru ho inspirovaly k dalšímu románu. Nejprve příběh založil na místním folklóru: nehostinné sídlo, uprchlý trestanec a obrovský černý pes. Chyběl
mu ale hlavní hrdina, a tak se rozhodl, že použije Holmese. Nešlo
však o vzkříšení detektiva, případ časově předchází jeho smrti. První
epizoda Psa baskervillského (The Hound of the Baskervilles) vyšla
v srpnu 1901. Cesta k Holmesově návratu tím byla otevřená. Definitivním impulsem se stala nabídka amerického nakladatele, který
Doylovi nabídl závratnou sumu třiceti tisíc dolarů za šest nových
povídek. V roce 1903 tak vyšla v časopise The Strand první z nich,
Prázdný dům (The Adventure of the Empty House), v níž se Sherlock Holmes vrací do Londýna a vysvětluje Dr. Watsonovi, proč
bylo nutné, aby si myslel, že zemřel. V publikování Holmesových
dobrodružství pak Doyle nepravidelně pokračoval až do roku 1927.
Do světa odhalování zločinu se však zapojil i prakticky, angažoval
se v případu George Edaljiho, který byl na základě nedostatečných
důkazů odsouzen za zabití vysokého počtu dobytka. Doyle provedl
vlastní šetření a žádal o přezkoumání případu. Edalji byl zproštěn
viny a Doyle svým veřejným vystoupením přispěl ke zřízení
odvolacího soudu.
V roce 1906 Doyle ovdověl, ovšem hned následujícího roku
se oženil s Jean Lackieovou a odstěhoval se do Windleshamu
v Sussexu. Narodili se jim synové Denis (1909) a Adrian (1910)
a dcera Jean (1912).
Doylův nový hrdina profesor Challenger a jeho dobrodružství
ve Ztraceném světě (The Lost World), kde objeví v Jižní Americe
prehistorickou faunu a floru, se stal dalším okamžitým úspěchem.
Tak jako se případy Sherlocka Holmese řadí mezi klasiky detektivního žánru, Ztracený svět stojí u zrodu science-fiction. V roce
1914 začal vycházet na pokračování čtvrtý holmesovský román
Údolí strachu (The Valley of Fear), ale čtenáři nebyli tak docela
spokojeni, protože detektiv v retrospektivní části, která zabírá
více než polovinu rozsahu, vůbec nevystupuje.
A. C. Doyle se chtěl také angažovat v první světové válce. Snažil
se vymyslet různá vylepšení výzbroje či obuvi vojáků a navrhoval
také postavit pod kanálem La Manche tunel. Ve válce ztratil syna Kingsleyho, bratra a dva synovce. Po jejich
smrti se stal veřejným obhájcem
a propagátorem spiritismu, o kterém
napsal řadu publikací a kvůli němuž
ve dvacátých letech podnikl s celou
rodinou cesty do Ameriky, Austrálie
a Afriky. Zemřel 7. července 1930 ve
věku 71 let na selhání srdce.
Tzv. kánon Sherlocka Holmese je
souborem 4 románů a 56 povídek,
jež o Holmesovi napsal A. C. Doyle a jímž založil tradici žánru
moderní detektivky. Postava Sherlocka Holmese se ale objevuje
v bezpočtu dalších literárních a audiovizuálních děl, u nás napsali
vlastní povídky např. Rudolf Čechura nebo Jaroslav Tafel.
„Málem bych upadl do omylu, že píšete na stroji. Je arci
zřejmé, že pěstujete hudbu. Vidíte rozšířené konečky prstů,
Watsone, společné oběma zaměstnáním? Na tváři však (...) se
jeví oduševnělost, kterou písařky na stroji nemívají. Tato dáma
je hudebnicí.“
Sherlock Holmes (Osamělá cyklistka)
SHERLOCK HOLMES
• je konzultujícím detektivem Scotland Yardu a soukromým
detektivem, proslavil se pronikavě
logickým myšlením a schopností
dedukce
• často a obratně využívá rozličných
převleků, aby získal informace v utajení
• bydlí v Londýně na Baker Street
číslo 221B v podnájmu u paní Hudsonové, několik let s ním byt sdílel
Dr. Watson
• nebyl nikdy ženatý a obecně nejeví
o ženy přílišný zájem (výjimkou je
zpěvačka Irena Adlerová z případu
Skandál v Čechách)
• jeho největší zálibou je kouření dýmky a hra na housle
• dva z jeho případů odkazují k českým zemím; Skandál
v Čechách se týká (fiktivního) českého krále a jednou z indicií je
papír vyrobený v Chebu (!), ve Šplhajícím muži pochází dodavatel nebezpečné drogy z Prahy
Ženy v něm vzbuzovaly nedůvěru a antipatii, byl jim však vždy
galantním protivníkem.
Dr. Watson (Umírající detektiv)
DR. JOHN H. WATSON
• přítel, společník a životopisec Sherlocka Holmese (v knihách
je vyprávěčem všech případů s výjimkou čtyř)
• je Holmesovou pravou rukou a katalyzátorem jeho myšlenkových procesů
• někdy se snaží sám používat Holmesovy metody v praxi, ale většinou
vše důležité přehlédne
• byl lékařem u armády v Indii; po
zranění v Afghánistánu se vrátil do Londýna, kde se seznámil s Holmesem,
který z finančních důvodů hledal spolubydlícího
• později si založil vlastní lékařskou praxi a celkem třikrát se oženil
Kromě toho, že bral příležitostně kokain, neměl jiné neřesti.
Dr. Watson (Žlutá tvář)
PROFESOR
JAMES MORIARTY
• je úhlavním nepřítelem Sherlocka Holmese, pronásleduje ho
a usiluje mu o život
• Holmes ho považuje za kriminálního génia a hovoří o něm jako
o „Napoleonovi zločinu“
• oplývá vysokou inteligencí, studoval a přednášel matematiku
• jeho věhlas coby Holmesova
největšího protivníka je poněkud paradoxní, když uvážíme, že se kromě
románu Údolí strachu, v němž navíc
vystupuje nepřímo a spíše okrajově,
objevuje už pouze v jediné povídce,
v níž ho navíc Holmes sprovodí ze
světa…
Vždycky jsem se například domníval, že cvičení ve střelbě z pistole je kratochvíle, která by se měla provozovat výhradně pod širým
nebem, a když si Holmes v záchvatu jednoho ze svých zvláštních
rozmarů sedl s revolverem a stovkou nábojů do křesla a jal se
zdobit protější zeď vlasteneckými iniciálami V. R., vytvářenými
z přesně umístěných zásahů, nemohl jsem se zbavit pocitu, že
jak atmosféra, tak vzhled našeho pokoje tímto počínáním příliš
nezíská.
Dr. Watson (Musgraveský rituál)
„Byť třeba sám nesvítíte, jste vodičem světla. Jsou lidé, kteří
– aniž sami byli nadáni genialitou – mají pozoruhodnou schopnost genialitu podněcovat.“
Sherlock Holmes (Pes baskervillský)
Inspice | Rudolf Voborník
Nápověda| Květa Pospíšilová
Světla | Ladislav Schejbal
Zvuk| Radek Šnajdr
Garde | Eliška Jagobová
Vlásenky | Jana Chroustová
Rekvizity | Martin Beseda
Zřizovatelem Západočeského divadla je město Cheb.
Inscenace vznikla za finanční podpory ministerstva kultury ČR
a Karlovarského kraje.
Ředitel | Jan Svoboda
Umělecký šéf | Zdeněk Bartoš
Program vydalo Západočeské divadlo v Chebu
Program připravili | Markéta Machačíková, Šimon Dominik
Grafická úprava | Andrea Dobrkovská, Jan Krčál
Foto | Michal Mráka
Nositelé autorských práv k dílu se zastupují sami.
Informace a prodej vstupenek
v obchodním oddělení divadla, tel. 354 432 522
Rezervace on-line na
Cena programu 20 Kč