Zde - Sbor Církve bratrské Brno

SBOROVÝ LIST CÍRKVE BRATRSKÉ V BRNÌ, KOUNICOVA 15
KOMPAS
bøezen/2010
KRISTÝNKA
PØEDSTAVUJEME NAŠE VARHANÍKY - 2. DÍL
PROGRAM NA BØEZEN 2010
Obsah / bøezen 2010
2 Za paprskem
Danka Truksová
3 Úvodník
Cecílie Branèová
z února
3 Støípky
red.
kronika (bøezen)
4 Sborová
red.
5 Výhledy
Jan Asszonyi
ke kázání
6 Pøíspìvky
Jiøí Gruber, Pavel Coufal
na br. Pavla Dvoøáèka
9 Vzpomínka
Jindøich J. Kimler
Houba
10 Jihomoravská
Daniela Koøínková
nové èleny
11 Pøedstavujeme
Štìpán Novotný
naše varhaníky – II
12 Pøedstavujeme
Petr Kvapil, Antonín Starý
setkání mládeží
15 Spoleèné
Štìpán Hluchý
Fajfr – pøedseda Rady CB
16 Daniel
David Fajfr
ètenáøù
17 Z dopisù
Bohuslav Smutný
nedìlní
18 Povídání
Bára a Pája
èaj
20 Pampeliškový
David Fajfr
návštìvníkù
21 Vítání
Bohuslav Smutný
na veèírek
22 Pozvání
Eliška Koøínková
23 Programy
páteèníci, veteráni, Klub maminek, fotbálek
Mìsíc
bøezen ve sboru
24
Na titulní stranì Kristýnka Novotná pøi požehnání.
Fotografiemi do tohoto èísla pøispìli:
David Fajfr, Daniela Asszonyi, Daniel Fajfr, Eliška
Koøínková, webové stránky
CÍRKEV BRATRSKÁ, BRNO
Modlitebna Kounicova 15;
kazatel Jan Asszonyi – tel.: 534 009 434;
sekretariát a kazatel Jakub Škarvan –
tel.: 530 342 302 (UPC)
ZA
PAPRSKEM
T
en høejivý pocit trval jen krátce, ale
pøesto se jí nesmazatelnì vryl do
všech pórù jejího tìla. Musela
v sobì potlaèit trochu lenosti, ale nakonec
se odhodlala. Teï pøed sebou tlaèila cosi
temného a vlhkého a chtìla to snad už
stokrát vzdát, zalézt zase nìkam dolù a
èekat až... Znovu se opøela a cítila, že okolí
povoluje a trošku se jí podaøilo s tím stále
ještì promrzlým masívem pohnout.
Pokraèovala takto každý den, ale vždy se
dopøedu dostala jen o kousek. Nìkdy se
sama sebe ptala, jestli si tu záø jen nevymyslela, jak ji o tom pøesvìdèovaly její
sestøièky. „Nic jako paprsek neexistuje! A
proè se honit za nejistým? My jsme tady
celkem spokojené,“ øíkaly jí, když jim vyprávìla o høejivém pohlazení a dodala, že
tam nahoøe je ho jistì mnohem, mnohem
víc. Teï se lopotila za nejistým zítøkem,
ale nadìje stále ještì zùstávala.
(...)
„Mamííí, podívej, snìženka!“ vykøikl kousek od ní malý chlapec. Maminka se podívala na bìlostné okvìtní lístky a pøitakala:
„Ano, máš pravdu,“ a dodala: „Tak brzy
jsem snìženku ještì nevidìla. Jen se divím,
kde jsou ostatní snìženky.“
Danka Truksová
PS: Tento pøíbìh vùbec není o jarních kytièkách.
Ale to ty jistì víš, mùj milý ètenáøi.
K O M P A S
Sborový list Sboru Církve bratrské Brno, Kounicova 15
Vychází vždy na zaèátku nového mìsíce pro vnitrosborové úèely.
Pøipravují: Lenka Broklová ([email protected]), Petr Raus ([email protected]),
Iva Zachariášová ([email protected]), David Fajfr ([email protected])
ÚVODNÍK
S TØÍPKY
z mì
mìsíce
února
Na celobrnìnském setkání mládeží BJB,
CB, AC, KS a CASD, které se konalo ve støedu 3. února v BJB, se sešlo okolo 140
mládežníkù.
T
ìším se na jaro, letošní zima je
zdlouhavá. Je dobøe, že se v naší
zemi støídají ètyøi roèní období.
Každý se mùže tìšit na to svoje, které má
nejradìji. I v životì každého z nás se støídají
období, kdy je nám hùøe a zase lépe. Když
procházíme tìžkostmi nebo nepøíjemnostmi, vìøme, že to nebude nastálo. Bude zase
lépe, pøijde jaro a léto.
Pán Bùh nám zaslíbil, že na nás nedopustí
nic, co bychom nemohli unést. S dopuštìním pøijde též vysvobození. A tak jde
pøedevším o to, aby u nás Pán Bùh nalezl
vdìèné srdce. Abychom mu byli za všechno
vdìèni. I za to, že se máme tak dobøe, za to,
že žijeme v naší vlasti, za životní úroveò,
kterou máme, za dvacet let svobody. A
dìkovat pøedevším za náš sbor, za církev, za
to, že nám nehrozí nìjaké duchovní
výstøednosti nebo zase úplné vychladnutí.
Závìrem chci øíci, abychom byli vdìèni
za Pána Ježíše Krista, že jsme v nìho mohli
uvìøit a že on nám na každý den projevuje
svou milost a vede nás.
Nìkteøí mládežníci se ve dnech 19.–20.
února zúèastnili jihomoravské Houby
konané v Letovicích, na níž byl hlavním
øeèníkem kazatel Pavel Hošek.
Výtìžek sbírky na práci Teen Challenge,
konané v nedìli 21. února, èinil 18 500,00
Kè. Èástka byla spoleènosti Teen Challenge
zaslána na její úèet.
Dirigent pìveckého sboru Martin Raus
uspoøádal CD písní, které zaznìly na prosincových adventních koncertech našeho
pìveckého sboru na veèírku a v Ostravì.
Náklady na jedno CD jsou 50 Kè. Informace u Martina, èi lépe u jeho manželky .
Tìšili jsme se, že vás v Kompase budeme
informovat o únorovém výletì malého
dorostu. Žel vzhledem k nemoci, která
postihla vedoucí i nìkteré dorostence,
plánovaný výlet odpadl. Snad tedy pøíštì.
redakce
Cecílie Branèová
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
3
BØEZEN 2010
SBOROVÁ KRONIKA
Poznal jsem, že není pro nìho (pro èlovìka) nic lepšího,
než se radovat a konat v životì dobro.
Kazatel 3,12
BLAHOPØEJEME
KDY
5. 3.
15. 3.
16. 3.
26. 3.
28. 3.
KOMU
PROÈ
sestøe Janì Láznické z Brna
sestøe Vlastì Smutné z Brna
bratru Bohuslavu (Pavlu) Dostálovi z Brna
sestøe Ludmile Doležalové z Brna
sestøe Vìøe Štìpánkové z Brna
70
78
73
81
86
let
let
let
let
let
POŽEHNÁNÍ
V nedìli 14. února bylo požehnáno Kristýnce Novotné, dceøi Terky a Štìpána Novotných.
ODCHOD NA VÌÈNOST
10. února 2010 zemøel ve vìku nedožitých 66 let bratr Petr Dvoøáèek. Rozlouèení s ním se
konalo v obøadní síni Ústøedního høbitova ve støedu 17. února.
VYNÌTÍ Z EVIDENCE
Petra Šindlarová a Martina Halvová byly v souladu s Øádem CB vyòaty z evidence èlenù
sboru pro dlouhodobou ztrátu kontaktu.
Milí pøátelé,
zveme Vás na setkání a promítání
DOROST NA SENINCE
TÁBOR
VÍRY,
'82, '85
VELKÝCH DEŠÙ
& '91
&
AHAVE
kdy:
sobota, 27. bøezna 2010
kde:
sbor CB, Kounicova 15, Brno
èas:
16.00 hod
kdo:
èlenové brnìnského dorostu
kdo také: Vaši blízcí a ti, které to zajímá
proè:
setkat se, zavzpomínat, povykládat
si i s tìmi, kteøí tam nebyli,
ale tøeba chodili do dorostu...
Tìšíme se na Vás,
Jura & Šum & Bohuš
4
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
VÝHLEDY
ANEB CO NÁS ÈEKÁ
A CO NÁS NEMINE
M
ìsíc bøezen je charakteristický pøedevším
dvìma momenty. Tím prvním je skuteènost
postního období, které smìruje náš zrak
k Velikonocùm. Druhý moment souvisí s výroèními
shromáždìními èlenù sboru v Brnì a Bohumilicích. Naše dìti by dodaly ještì jednu vìc, totiž
jarní prázdniny, které mají v týdnu 8.–12. 3. 2010. V tomto rámci se budou konat pravidelná i
mimoøádná bøeznová setkání a shromáždìní.
Veèírky
Program bøeznových nedìlních veèírkù je ovlivnìn jednak výroèním shromáždìním èlenù
sboru (21. 3. 2010 v 15.00 hodin), kvùli nìmuž veèírek nebude, a pak tím, že sborový den byl
odsunut na duben (25. 4. 2010). To nám dává možnost zahájit pøi nedìlním veèírku na
Kvìtnou nedìli (28. 3. 2010) velikonoèní týden.
· 7. 3. 2010 – „Poprvé v Americe“ – Eliška Koøínková bude vyprávìt o svém studijním
pobytu v USA.
· 14. 3. 2010 – „Vìda a víra“ – biblická zpráva o stvoøení a vývoj druhù. Program
pøipravuje br. Milan Hluchý s bratry Petrem Rausem, Janem Zejdou a Janem Asszonyi.
· 21. 3. 2010 – veèírek NEBUDE.
· 28. 3. 2010 – „Na cestu do velikonoèního týdne“ – Program posledního veèírku
roèníku sezony 2009–2010 pøipravuje kaz. Jan Asszonyi.
Výroèní shromáždìní
V brnìnském sboru se výroèní èlenské shromáždìní koná v nedìli 21. 3. 2010 v 15.00 hodin,
v Bohumilicích v nedìli 14. 3. 2010 (èas bude ještì upøesnìn).
Vìzte, že:
· V sobotu 20. 3. 2010 budou v našem sboru ve 12.00 hodin oddáni Petr Buršík a
Hanïula Zachariášová. Pøejeme Boží požehnání.
· Na sobotu 27. 3. 2010, 16. hodinu, zvou bratøi Jura, Šum a Bohuš k setkání s promítáním „Dorost na Senince ’82 (Tábor víry), ’85 (Tábor velkých dešù) a ’91
(Tábor Ahave). Zváni jsou všichni ti, které to zajímá, chtìjí se setkat, zavzpomínat si a
popovídat si i s tìmi, kdo tam nebyli, ale tøeba chodili do dorostu. Koná se ve spodních
místnostech sboru.
· Ve dnech 25.–27. 3. 2010 se v Liptovském Mikuláši koná teologická konference
„Máme èo zvestova“ s hostem Davidem Jackmanem z Velké Británie. Zúèastní se jí
kaz. Jan Asszonyi a br. Petr Raus.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO
5
· Velkopáteèní shromáždìní 2. 4. 2010 v 18.00 bude z našeho sboru pøenášeno
pøímým pøenosem Èeské televize. Další podrobnosti budou vèas oznámeny.
· Jarní sborový den byl z dùvodu kumulace mimoøádných akcí posunut o mìsíc pozdìji
na 25. 4. 2010. Pozvání ke službì v našem sboru pøijal èeskoskalický pìvecký sbor s kazatelem Petrem Asszonyi.
SOLI DEO GLORIA
Samému Bohu sláva
Jan Asszonyi
PØÍSPÌVKY KE KÁZÁNÍ
na téma duchovních darù podle Ø 12
pøi ekumenickém shromáždìní
19. 1. 2010 u sv. Jakuba
2. ÈÁST
Kdo má dar
K
do má dar sloužit, a slouží. Podle
øady vykladaèù zde má apoštol na
mysli zcela zvláštní dar Ducha
svatého – službu u spoleèného stolu. To, co
dnes možná považujeme za vìc okrajovou,
byla v prvotní církvi služba významná.
Skoro bych øekl „ státotvorná“. U spoleèné6
ho stolu se vytváøelo a dodnes vytváøí to,
èemu øíkáme køesanské spoleèenství. Z cizích lidí se stávají bratøi a sestry. Pøi køesanských bohoslužsloužit, a slouží bách se v apoštolské dobì sedìlo u
jednoho stolu; spoleènì se zpívalo, èetlo
z Písma, modlilo, svìdèilo o Kristu a veèeøelo. A to byla v antické dobì revoluce.
Nikdy pøedtím si za spoleèný stùl nesedli
Žid a pohan, pán a otrok, boháè a chudák.
Spoleèné jídlo totiž znamenalo takovou
dùvìrnost a stupeò pøátelství, jako když se
dnes s nìkým pøi pøíchodu políbíme. Když
nìkdo s nìkým jedl, stával se souèástí jeho
rodiny a osobním pøítelem.
I když se ze spoleèného jídla pozdìji
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
vydìlila ta èást, pøi níž se pøipomíná
Kristova obì na køíži, která byla jako
služba svìøena knìžím, zùstala nám dodnes
ve všech církvích služba, kterou vìtšinou
zastávají naše sestry a k níž patøí rùzné
formy sborového a farního stravování.
Spoleèná káva, èaje, zákusky, pomazánky,
obìdy, veèeøe a snídanì pøi rùzných
setkáních, kurzech a konferencích. Služba
opomíjená, nìkdy až pøíliš samozøejmá, ale
na druhé stranì dùležitá – ano, nezbytná.
Špatnì se káže hladovým a rozhádaným
lidem. Dobøe najedení a spokojení lidé se
daleko snadnìji domluví a smíøí.
Jídlo nás sbližuje. Jíst musíme všichni, a
jsme z jakékoli církve, jakéhokoli vìku nebo
sociálního postavení. Když Ježíš sytil
zástupy, nedìlal to jen proto, že byli chudí a
hladoví, ale aby bylo zøejmé, že pøišel
pomoci všem. Jídlo nás staví do jedné øady.
Jídlo vyjadøuje naši závislost na Pánu Bohu.
Proè je však tøeba mít k vaøení a roznášení
jídla dar Ducha svatého? Myslím, že jsou
k tomu pøinejmenším tøi dùvody.
Za prvé – aby nás jídlo sbližovalo, musí
nám chutnat. A aby nám chutnalo, musí být
pøipraveno s láskou. Když nìkdo chystá
jídlo pro druhé, je k tomu tøeba stejné lásky
a ochoty, jako když nìkdo ošetøuje ranìné
nebo koná pastoraci. Není to nic okrajového, ale naopak svátostného. Copak se
pøed jídlem v církvi nemodlíme – podobnì
jako pøed kázáním?
Za druhé – k daru sloužit u stolu patøí
umìt lidi pozvat. Ani dnes není samo-
zøejmé, že se nìkdo zdrží na obìd èi veèeøi,
sedne si ke stolu a pøijme nabízený pokrm.
Mnoho lidí se zdráhá a brání. Neumí pøekonat ostych, rozpaky a nejistotu. A právì
tohle umí mnohé naše sestry a bratøi pøekonat tím, že nìkomu nabídnou èaj, pozvou
ho ke stolu, usadí na místo a prohodí s ním
pár osobních slov. Kdo ví, možná se mnozí
z nás stali souèástí církve a Kristova tìla ve
chvíli, kdy si nìkde na faøe nebo v klášteøe
sedli s køesany ke stolu, pomodlili se s nimi
a pak nìco dobrého snìdli nebo vypili.
Za tøetí – když se v církvi prostírá stùl,
musíme peèlivì dbát na to, aby se na nikoho
nezapomnìlo. A to se bohužel stává. Ve
Skutcích èteme, jak v Jeruzalémì opakovanì zapomínali pozvat ke stolu øecky
mluvící vdovy. Proto museli apoštolové povolat do služby sedm mužù, kteøí byli plni
Ducha svatého, aby jim svìøili spravedlivé
rozdìlování pokrmù.
Když se rozdìluje jídlo, je tøeba pamatovat také na nepøítomné. Církev, to nejsou
jen ti, kteøí se právì sešli a všechno, co našli,
snìdli. Když Pán Ježíš sytil zástupy, vždycky
ještì zbylo pár košù. I nám musí v církvi
nìco zùstat pro ty, kteøí nemohli pøijít. Jsou
rùzné zpùsoby, jak jim to poslat. Dnes
budeme mít sbírku na lidi bez domova.
V našich sborech a farnostech probíhají
sbírky na pomoc lidem na Haiti. Dar sloužit
u stolu znamená na nikoho nezapomenout.
Nejen pøi modlitbì, ale i pøi vaøení.
Jiøí Gruber, Èeskobratrská církev evangelická
Informace o svatbì
Hanïula a Petr oznamují, že pokud byste se chtìli dovìdìt nìco více
o jejich pøipravované svatbì, mùžete se podívat na internetové stránky
http://svatba.wheee.cz.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
7
Kdo dovede povzbuzovat nech povzbuzuje
D
ar povzbuzení. V øeckém novozákonním textu je použito slovo
„parakaleo“. Je to složení dvou
slov: „para“, což znamená „vedle nìkoho“,
a „kaleo“, což znamená „volat“. Jde tedy o
blízkost èlovìka a jde o pomoc.
Zkusme si pøedstavit následující situaci.
Vidíte èlovìka, jak jde a je obtížen mnoha
bøemeny. Padá pod nimi, vzdychá, trápí se.
A vy nezùstanete chladní, pøijdete k nìmu a
vezmete jeho bøemena na sebe. Potom jdete
dál spoleènou cestou, doprovázíte ho. To je
parakaleo. Znamená to pøijít, pøiblížit se
k nìkomu a pomoci mu ve chvíli, kdy to
potøebuje.
Ten èlovìk, který takto pomáhá, je øecky
parakletos. Zde nám zaznívá slovo, které
Písmo používá pro Ducha svatého. On je
ten Parakletos, Utìšitel. Ten, který byl
poslán, aby byl s námi. Jde s námi životem,
nebo byl dán Božím dìtem. Jde vedle nás a
pomáhá nám, posiluje nás, povzbuzuje nás,
když klesáme. Chce nám dávat sílu k tomu,
abychom žili život podle Božího slova. Bùh
sám je Bohem povzbuzení a útìchy (Ø 15,5).
8
A proto pùsobí v církvi tak, že dává toto
charisma – dar povzbuzení. Bùh ve svém
Slovì øekl, abychom se všichni navzájem povzbuzovali (1Te 5,11). Ale nìkteré vybavil
zvláštním darem – schopností pøiblížit se
k druhému, povzbudit ho na cestì víry,
vybídnout klesajícího, aby to nevzdával, aby
šel dál. Je to schopnost dát èlovìku dobrou
radu, pomoci mu a povzbudit ho, pozvednout. Nejde o lidské uchlácholení, že „zase
bude líp“. Ta pomoc jde do hloubky. Když
strávíme èas s èlovìkem, který má tento dar
povzbuzovat, cítíme se lépe, i kdybychom
hovoøili o tìžkých vìcech. Náš duch se
pozvedl k Bohu.
Mám zato, že tohoto daru je zapotøebí i
dnes, v dobì, která je tìžká a mnoho lidí si
neví rady. Nìkteøí lidé jsou smutní, protože
ztratili blízkého èlovìka. Jiní neví, jak øešit a
jak unést problémy v zamìstnání, v rodinì,
finanèní nebo zdravotní problémy. Mnoho
lidí je skleslých ve víøe, opouští je dùvìra
v Boha. Ztrácí sílu k vítìznému køesanskému životu. Kolik lidí i dnes potøebuje
duchovnì povzbudit, poradit a vyzvat
k cestì dál!
A tak dìkujme Bohu, že dává dar povzbuzování. A kdo tento dar má – povzbuzujte!
Amen.
Pavel Coufal, Bratrská jednota baptistù
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
VZPOMÍNKA
na bratra Pavla Dvoøáèka
B
ratr Ing. Pavel Dvoøáèek se narodil
7. èervna 1944 v Brnì jako druhý
syn manželùm Julii a Karlovi
Dvoøáèkovým. Jeho otec byl strojní inženýr
a maminka v domácnosti. Oba byli øímští
katolíci. O Bohu se dovídal v hodinách ø. k.
náboženství na ZŠ. V roce 1955 rok
ministroval.
Na ZŠ i SŠ se velmi dobøe uèil, pokraèoval
tedy dál ve studiu na Vysokém uèení technickém v Brnì, strojní fakultì. Po ukonèení
studia pracoval ve výzkumném a vývojovém ústavu Závodù všeobecného strojírenství v Brnì.
V roce 1972 se oženil s Ludmilou Honešovou z Olomouce. V Olomouci se manželùm Dvoøáèkovým narodil v roce 1973
první syn Pavel. Poté se celá rodina pøestìhovala do Brna. Již v Brnì se Pavlovi a
Lidušce narodil r. 1978 druhý syn Petr. Oba
synové jsou šastnì ženatí, na což mìlo
beze sporu vliv harmonické a pøíkladné
manželství jejich rodièù.
Otec Pavel pracoval ve Výzkumném
ústavu zdravotnické techniky, dalším zamìstnavatelem se mu stala Zbrojovka, útvar
vývozních celkù, kde navázal na podobnou
èinnost, kterou provádìl v Olomouci.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
Jejich chlapci, v souèasné dobì již sami
otcové, dnes vzpomínají, že i když nìkdy
došlo k bìžným rozmíškám mezi nimi a
tátou, zcela jasnì vycítili, že otec je nikdy
nepøestal milovat.
V roce 1982 se bratr Dvoøáèek dostal
v rámci konkurzu jako vedoucí mise
agentury UNIDO (United Nations Agencies, Vídeò) do Vietnamu, kde pracoval na
návrhu technicko-ekonomického projektu
veøejné, hromadné a nákladní dopravy v Ho
Èi Minovì mìstì. Další delimitace ho zavála
roku 1984 do Stavebního strojírenství, kde
se podílel na nabídkách i realizacích dvou
rozsáhlých staveb v Egyptì.
„Díky“ dalším delimitacím musel ještì asi
dvakrát zmìnit zamìstnání. V rámci služebních povinností vykonával èinnost technického poradce rakouské firmì Brünnbauer pøi prodeji prùmyslových armatur
v ÈR. Posléze se stal øeditelem novì založené èeské firmy Brünnbauer-Moravia,
s.r.o. a z této pozice odešel pøed dvìma roky
do starobní penze.
Nikdy nezahálel a stále se uèil. Jeho koníèkem byla matematika, fyzika a jazyky.
Pasivnì zvládal ještì francouzštinu a španìlštinu.
Od 80. let minulého století projevoval
velký zájem také o Knihu knih. Zaèal se
zajímat o koøeny køesanství, které sahají až
k Abrahamovi. V roce 1993 zaèal navštìvovat pøerovský klub Èeské spoleènosti
pøátel Izraele (ÈSPI) a spolupracoval i s Mezinárodním køesanským velvyslanectvím
Jeruzalém (ICEJ). Posléze se stal pøedsedou klubu ÈSPI v Brnì.
9
Byl vždy pøátelsky otevøený a hlavnì
pravdivý! Nemohl být jiný, když Nejvyšší
byl jeho životním vzorem. Byl spoleèenský,
a pøesto zùstal skromný. Nové šaty zùstaly
èasto v šatníku, a když mu manželka øíkala:
„Proè si je nevezmeš?“, odpovìdìl: „Protože jsem tyto starší ještì nedonosil.“ –
Nikomu ze svých pøátel, ani mnì, se nikdy
„nepochlubil“, jakých úspìchù a výšin ve
své práci dosáhl – a právì v této pokoøe a
jistotì nadìje spasení byla jeho velikost!
Pozemské putování bratra Dvoøáèka
skonèilo po tìžké nemoci 10. února 2010
v brnìnské nemocnici, kde skonal v pøítomnosti své milé manželky a snachy Michaely. Do poslední chvíle oceòoval lásku a
péèi své rodiny.
Jindøich J. Kimler, z pohøebního rozlouèení
(zkráceno)
JIHO
MOR
AVSK
Á
HOUBA
H
ouba. Akce, která je urèena hlavnì
pro mladé lidi, kteøí se chtìjí dozvìdìt nìco nového o Bohu, o jeho
èinech a o tom, jak bychom je mohli aplikovat
my sami ve svých životech. Ale nejen to se
skrývá pod samotným názvem Houba. Jsou
v nìm ještì zahrnuta pøátelská setkání mládeží
z jednoho kraje (tedy v našem pøípadì z kraje
Jihomoravského). I když o návštìvy z jiných
koutù republiky tentokrát nebyla nouze.
Samotný hlavní øeèník, Pavel Hošek, pochází
z Prahé.J Téma, které nám pøijel pøedstavit a
v pár semináøích objasnit, bylo Návrat náboženství. Konkrétnì se zamìøil na rozvoj myšlenky: Nebuïme odtrženi od okolního svìta,
ale snažme se lidem ukazovat na Ježíše v obyèejných a bìžných životních situacích.
Atmosféra, která se na této akci vytvoøila, byla opravdu úžasná. K jejímu dotvoøení
sloužilo poznávání nových lidí, zpìv chval, kterým se vyhradil skoro celý páteèní veèer, no –
a samozøejmì hraní stolního fotbálku, který svým osobitým zpùsobem lidi sdružoval.
Na závìr bych snad jen dodala, že Boží pøítomnost byla opravdu znát a že mnozí úèastníci
mohli zažít osobní setkání s naším Pánem. Jemu díky!
Daniela Koøínková
10
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
PØEDSTAVUJEME
NN OO VV ÉÉ ÈÈ LL EE NN YY
NN AA ŠŠ EE HH OO SS BB OO RR UU
Štìpán Novotný
D
obrý den. Jmenuji se Štìpán Novotný a v tomto bøeznovém vydání Kompasu jsem dostal pøíležitost pøedstavit se tìm z vás, kteøí mne zatím
neznáte. Možná jste nedávno v rámci pravidelného nedìlního oznámení zaregistrovali
informaci, že jsem se stal èlenem místního
sboru Církve bratrské, a to pøevedením
èlenství z Kutné Hory, odkud pocházím.
Zaènu nejprve klasickou vìtou køesana,
jehož rodièe jsou také vìøící: „Narodil jsem
se do køesanské rodiny.“ Abych ještì více
pøiblížil své rodové koøeny, bude asi nejlepší
zmínit, že mým dìdeèkem byl dlouholetý
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
kazatel naší církve Karel Toušek. Dìdeèek byl velkou osobností, což mìlo
velký vliv na celou naši širokou rodinu,
a pochopitelnì tedy i na mì. I pøesto
svoji cestu k víøe nepovažuji za samozøejmou a jen díky Bohu dnes mohu
konstatovat, že jsem køesanem.
Kromì naší rodiny na mne mìlo
také vliv, že jsem byl èlenem kutnohorské mládeže a dále pìveckého
spoleèenství køesanù Effatha. Zde
jsem mìl bìhem rùzných akcí pøíležitost poznat, že to, co jsem slýchával
od útlého mládí, je pravda a týká se
osobnì i mne. Prožil jsem to, èemu
øíkáme „obrácení“.
Do brnìnského sboru na
Kounicovì ulici jsem chodil už bìhem
studií na vysoké škole a obèas jsem
zavítal i do místní mládeže. Výhodou
pro mne bylo, že jsem se znal s nìkterými místními „effaáky“. Úplnì nejvìtší
výhodou vlastnì bylo to, že jsem si jednu
effaaèku hned po studiích vzal za ženu .
Dnes máme spoleènì s Terkou malou Kristýnku a nedávno jsme pro ni mohli spoleènì s vámi vyprošovat Boží požehnání.
Pøi svém povolání èasto cestuji, a tak se mi
ne každou nedìli podaøí být v Brnì. Pøesto
doufám, že se budeme nejen èasto potkávat,
ale jako jedna rodina spoleènì prožívat Boží
blízkost a radost z dobré zprávy, že Bùh má
s námi v každé dobì ty nejlepší plány.
Štìpán
11
PØEDSTAVUJEME
2. DÍL
Petr Kvapil
Odkdy se vìnuješ høe na varhany? Co tì k tomu
pøivedlo?
Na naší sborové stanici v Proseèi (CB
Litomyšl) nemìl kdo doprovázet spoleèný
zpìv. Když mi bylo dvanáct rokù, zaèal jsem
se uèit hrát na harmonium. Dojíždìl jsem
do Skutèe, kde byla v JKP(Jednotný klub
pracujících) paní uèitelka Jandíková, která
sice uèila høe na klavír, ale aprobaci mìla na
varhany a v uèebnì JKP mìla harmonium.
Ta mne uèila tøi roky. Pak jsem ještì
12
VARHANÍKY
NAŠEHO SBORU
navštìvoval dva roky LŠU Litomyšl,
klavírní oddìlení. Takže mne k hraní
pøivedli rodièe a potøeba doprovázet zpìv.
Chodil jsem cvièit na varhany i do
evangelického kostela v Proseèi. Mìl jsem
oblíbený rejstøík PLENO (plným strojem),
který dokázal celý kostel výraznì rozeznít.
Klasické p횝alové varhany jsou parádní
nástroj a jsem rád, že máme na Kounicovì
alespoò šest základních rejstøíkù.
Pamatuješ si na své první hraní ve spoleèném
shromáždìní?
Doprovázet jsem zaèal první lednovou
nedìli roku 1972, kdy mne (pøes moje
protesty) posadil tatínek v modlitebnì
k harmoniu. První nedìle byla velmi úspìšná, všichni byli nadšeni. Zato druhá nedìle
dopadla velmi špatnì. Bratr Ferdinand
Drahokoupil dal zpívat èíslo 345 z minulého KK (Kráèejíce do Kanánu). Tu
píseò jsme tenkrát nedozpívali.
Mìl jsi nìkoho, kdo tì do hraní ve sboru
zasvìcoval?
V klukovském období mého doprovázení spoleèných písní mne vedl tatínek
svým zpìvem. Pøehráli a pøezpívali jsme
spolu (tedy já hrál na harmonium a tatínek
zpíval) celý kancionál.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
Jak èasto a kdy doprovázíš shromáždìní?
Pravidelnì doprovázím v nedìli veèer a
nepravidelnì ve støedu veèer. O velkých
prázdninách nìkdy i v nedìli dopoledne.
Máš k nìjakým písním bližší vztah?
Mám rád staré písnì, provìøené èasem. Líbí se mi i písnì mladé, od dobrých autorù.
Napø. Petr Eben.
A co nìjaké zajímavé historky?
Na konci prvního roku mého doprovázení
mne velmi zaskoèili bratøi a sestry ze shromáždìní, protože jsem od nich dostal svoje
první náramkové hodinky PRIM. V nedávné dobì jsem u jedné písnì zapomnìl
opakovat repetici, a to je pak šok (tedy pro
hráèe). Podaøilo se mi to zvládnout a nìkteøí
ani nepoznali, že jsem chvilku bloudil.
Nejhorší ale je, když nástroj pøestane hrát.
Kdysi v Hrotovicích u Branèù se u harmonia utrhlo bìhem doprovodu šlapadlo a
bylo to. V loòském roce jsem zase v Brnì
musel dvakrát jít od varhan ke klavíru,
protože varhany pøestaly poslouchat. Vždy
spoléhám na laskavost a toleranci úèastníkù
shromáždìní.
Jak to vidíš do budoucna s doprovázením písní na
varhany? Myslíš, že ve sboru vyrùstají mladí varhaníci?
Spoleèný zpìv s doprovodem varhan (nebo i jiného nástroje) do shromáždìní jednoznaènì patøí. Vždy shromáždìní je jedna
velká chválící skupinka. Zpíváme pøece
k potìšení Pána Boha. Mrzí mne jen, že se
objevují jedinci, kteøí se spoleèného zpìvu
neúèastní, takzvanì proto, že neumí zpívat.
Chápu zdravotní dùvody, ale že neumím
zpívat? Jestli ve sboru vyrùstají mladí varhaníci nevím, ale že máme ve sboru mnoho
mladých a nadaných muzikantù, to vím
urèitì, takže se budoucnosti nebojím.
Antonín Starý
Od kdy se vìnujete høe na varhany? Co vás k tomu
pøivedlo?
Lásku k varhanám mám již od mládí. Tyto
královské nástroje a jejich zvuk jsem
miloval a obdivoval, avšak bez jakéhokoliv
bližšího kontaktu. V roce 1985 mne Luboš
Raus pozval do Chabaøovic na opravu
varhan. Byl to pro mne mimoøádnì fascinující zážitek nejen po stránce technické,
ale i pracovní – pracovat pod vedením
Luboše se mi velmi líbilo a od té doby jsem
s ním absolvoval øadu oprav v evangelických kostelech.
Po ukonèení zamìstnání v Teplárnì Brno
z dùvodu vážné nemoci jsem se k varhanám
znovu dostal pøes firmu, jež postavila varhany u nás ve sboru. Jsem tedy osoba
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
povolaná spíše k technické stránce varhan
než ke hraní na nì.
Moje hudební prùprava spoèívá v pìti
letech hry na klavír bìhem základní školy. Je
to díky mé mamince, která mne musela
každý rok pøesvìdèovat, abych se nauèil
hrát. Já jsem o to zájem nemìl a podle toho
to také vypadalo. Tehdejší hudební škola mi
témìø nic nedala, jen se stále omílaly
skladbièky a cvièilo se na besídky. Pro varhaníka je zcela nezbytné umìt správnì a
rychle èíst notovou partituru a ovládat
hudební nauku pro improvizaci. Obojí mi
chybí a podle toho hra a doprovod vypadá.
Na varhany jsem zaèal hrát v kostele v Nosislavi, kam jsem se po svatbì na èas pøestìhoval. Jsem tedy samouk, ale hraji a
doprovázím velmi rád.
13
Pamatujete si na své první hraní ve spoleèném
shromáždìní?
Na své první hraní si pamatuji velmi
dobøe. Bylo to na Valašsku na sborové
dovolené. Pøesný rok nevím, ale synu Davidovi mohlo být tak 5 let. Byla to klasická
situace, kdy má zaèít biblická hodina, ale
varhaník se nedostaví. Po dotazu, zda by
nìkdo mohl doprovázet, jsem našel odvahu
a sedl si k harmoniu. Mìl jsem obrovskou
trému, ale dopadlo to celkem dobøe a od té
doby se datuje mé doprovázení ve sboru.
Mìl jste nìkoho, kdo vás do hraní ve sboru
zasvìcoval?
Nikdo mne do hraní nezasvìcoval a zcela
souhlasím s Martinem, že k této službì je
tøeba být dostrkán – hodit do vody a plav.
Pokud mají nìkteøí dorùstající varhaníci
odborné vedení a možnost cvièit, je to
ideální.
Jak èasto a kdy doprovázíte shromáždìní?
Doprovázel jsem celkem pravidelnì ve
støedu a obèas i v nedìlním shromáždìní –
zvláštì o prázdninách. Momentálnì mám
již témìø rok zdravotní problémy a nedoprovázím ani nehraji doma.
Máte k nìjakým písním bližší vztah?
Mými oblíbenými písnìmi jsou staré žalmové nápìvy a nìmecké písnì z 16. století.
Pøiznám se, že mi plnì vyhovoval minulý
kancionál. S tím novým jsem se zatím neskamarádil, hraje se mi z nìj hùøe – notová
partitura je trochu menší a není tak kontrastní. Rovnìž písnì urèené pro klavírní
doprovod nejsou moje parketa.
A co nìjaká zajímavá historka?
Pamatuji se na spoustu vìtších èi menších kiksù bìhem svého
doprovodu písní, kdy jsem litoval, že od varhan nevede nìjaký tajný tunel pøímo na ulici.
Stalo se mi, že se zavøel kancionál nebo upadl na zem volný
list zpìvníku, z nìhož jsem
právì hrál. Taková situace mne
vždy velmi rozhodí.
Jak to vidíte do budoucna s doprovázením písní na varhany? Myslíte,
že ve sboru vyrùstají mladí varhaníci?
V našem sboru vyrùstá nìkolik nadìjných klavíristù, a
pokud jsem mohl sledovat a
nìkdy i chvíli poslouchat, mají
i dobré vedení od Martina.
Doufám, že jim elán vydrží.
Spíše mne trápí otázka další údržby a oprav,
protože zatím nevím o nikom, kdo by o to
mìl zájem, a já bych mohl veškeré znalosti a
poznatky pøedávat další generaci.
Ptala se Lenka Broklová.
Dìkujeme a bratru Toníkovi Starému souèasnì blahopøejeme k jeho bøeznovým
šedesátým narozeninám.
14
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
SPOLEÈNÉ SETKÁNÍ
mládeží kvùli Pánu Bohu
terní mládež se v prvním únorovém
týdnu, pøesnìji ve støedu 3. února,
zúèastnila ekumenického setkání
mládeží s pomìrnì krkolomným názvem,
který vznikl prostým vyjádøením motivace –
sejít se spoleènì s mládežníky jiných brnìnských sborù a napravit tu ostudu, že se jako
mladí køesané v Brnì neznáme.
Tato akce má své koøeny ve spolupráci
mládeží Církve bratrské, Slova života, Køesanského spoleèenství a Bratrské jednoty
baptistù na projektu Exit Tour 2009. O této
akci jste si mohli pøeèíst v nìkterém z minulých èísel Kompasu a není tøeba zde opakovat, v èem Exit spoèíval. Od seznámení se
pøi pøípravì a realizaci tohoto projektu už
byl jen krùèek k nápadu uspoøádat spoleèné
setkání mládeží.
Celkem se nás sešlo kolem 140 mládežníkù a mládežnic z devíti sborù. K setkání se
Ú
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
totiž pøipojili ještì mládežníci
z CB Betanie vèetnì betánské
stanice ve Starém Lískovci, Církve apoštolské, Køesanského
spoleèenství a Církve adventistù
sedmého dne. Setkání vedl Dalimil Petrilák, nad poselstvím pøíbìhu o Lazarovi se zamýšlel kazatel Marek Harastej z Církve
adventistù. Velmi pìknì zasadil
pøíbìh do kontextu soudobých
židovských pohádek. Marek si
dal docela hodnì záležet na
zasazení pøíbìhu do doby Pána Ježíše a
kultury jeho posluchaèù. V tìchto souvislostech zaznìlo podobenství o Lazarovi
v širším významu, než jsme obvykle zvyklí
slýchat. Nemá smysl se zde snažit vmìstnat
celý výklad do nìkolika málo øádkù.
Ostatnì, na mládežových stránkách najdete
odkaz a mùžete si jej poslechnout sami. Pro
mì to byla mimo jiné další pøíležitost
uvìdomit si, jak reálnì Bible promlouvá do
života a jak vìrnì jej popisuje. Setkání jsme
zakonèili spoleèným zpìvem Pánu Bohu a
modlitbou.
Vidìt, jak Pán Bùh oslovuje i další mladé
lidi, a slyšet, že mládeže v Brnì rostou, bylo
velkým povzbuzením. Snad se zadaøí podobnou „mládež“ v budoucnu èas od èasu
zopakovat.
Štìpán Hluchý
15
DANIEL FAJFR
– NOVÝ PØEDSEDA RADY CB
Ing. Daniel Fajfr, M.Th. (* 8. bøezna
1952) je kazatel a pøedseda Rady
CB. Je synem kazatele. Vystudoval
ekonomii øízení na strojní fakultì
ÈVUT a kontextuální misiologie na
IBTS. V letech 1977–1988 byl vùdèí osobností ústecké køesanské hudební skupiny. Pøedsedou Rady CB
byl zvolen v kvìtnu 2008 pro funkèní
období 2010–2013, pøedtím v Radì
zasedal jako tajemník odboru pro
evangelizaci. Roku 2009 byl zvolen
prvním místopøedsedou Ekumenické
rady církví v ÈR. Je ženatý a má tøi
dcery.
Jaké pocity – máš-li vùbec èas o tom pøemýšlet –
máš ve své nové, zodpovìdné funkci?
Pøevážnì velmi pozitivní. Jsem souèástí
skvìlého týmu Rady a jsem obklopen dobrými spolupracovníky v Ústøedí. Cítím
podporu kazatelù a mnohých èlenù církve,
což je motivující. Pøed námi jsou velké
možnosti nerušenì budovat sbory a
rozvíjet práci celé církve. Takže ve vìci
šíøení Božího království mám nadìjné
pocity.
Ovšem nìkdy zahlodá èervíèek pochybností, zda jsem schopen všechno
zvládnout tak, abych sám nebyl pøekážkou.
Ale stejné pocity jsem mìl i jako kazatel
sboru nebo celocírkevní pracovník. Takže
pro mne nic nového, nebo nakonec
nacházím útìchu v Bohu, který když
povolává, dává také schopnosti i sílu naplnit
Jeho vùli.
16
Co bude tvojí prioritou v následujícím období?
Reprezentace naší církve, èi život jednotlivých
sborù, nebo nìco jiného...
Reprezentace, by je taky dùležitá, je až
nìkde na konci. To, co bych si chtìl pohlídat, je, aby nás v Radì nezavalila jen agenda,
která je obsáhlá a pestrá. Rád bych, abychom sledovali zámìry, které má Kristus se
svou církví, a naplòovali poslání, které nám
bylo dáno do vínku pøi vzniku naší církve.
To znamená: žít to, co vyznáváme; být
svìdky Ježíše Krista – jako jednotlivci i jako
sbory; posílit biblické vzdìlávání, abychom
si v nepøehledném postmoderním prostøedí
zachovali jasné biblické myšlení; a v neposlední øadì pracovat na zpùsobu øízení
církve, které by umožòovalo co nejlépe
rozvíjet potenciál, který v církvi máme.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
Jak zmìny, které nová
práce pøináší, pocítí tvoje
rodina?
Myslím si, že to nebude tak hrozné. Jako
cestující kazatel jsem
byl po 13 let dost èasto mimo domov, takže rodina si už zvykla.
Možná to bude trochu dramatiètìjší, nebo obraznì øeèeno,
pøestoupil jsem z rychlíku do pendolína.
Tak uvidíme.
Otázky položil David Fajfr
Z DOPISÙ
POZORNÝCH ÈTENÁØÙ
Brno, 13. 2. 2010
Milá redakce,
pøedevším Vám dìkuji za laskavé otištìní mého pøekladu tak zvaného „Krátkého
theologického èlánku“ o Posledním soudu. Jak jsem shledal, došlo pøi jeho redakèním
zpracování k drobné chybì vypuštìním èásti jedné vìty pøedposledního odstavce na
stranì 22. Správný text má být:
Pøi Soudu se ukáže dokonalost Boží spravedlnosti. Ve svìtì høíšníkù, ve kterém Bùh nechá
všechny pohany jít jejich vlastními cestami (Sk 14,16), bují zlo a dochází k pochybnostem, zda
Bùh, je-li svrchovaný, mùže být spravedlivý, nebo mùže-li být svrchovaný, je-li spravedlivý.
Pøikládám fotokopii originálu, v níž jsem èervenì podtrhl obì, sobì podobné vìty.
Domnívám se, že autoøi tohoto èlánku použili námitky nìkterých z pochybovaèù, a
myslím, že bude správné otisknout pøeklad celé jejich formulace, za což vám dìkuji.
Vzhledem k mnoha citacím Písma v èlánku uvedeným, vracím se ke své pùvodní
myšlence, na niž jsem zapomnìl, a rád bych doporuèil ètenáøùm, aby si pøíslušná místa
vyhledali a prostudovali. Dìkuji Vám i za toto doplnìní.
Bohuslav Smutný
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
17
CO DÌLÁTE V BESÍDCE
aneb
POVÍDÁNÍ NEDÌLNÍ
Baruška Zádìrová, 6 let
Dostávali jste i nìjaké odmìny?
Tatranku, èokoládový peníze a obrázek.
Do které skupinky chodíš?
Do druhé.
Kterou máte tetièku?
Máme tetu… od Vojty.
Jaká je?
Je hodná.
A co máš na ní nejradši?
Že je hodná.
Byla jsi minulý týden v besídce?
Jo.
O kom jste si v poslední dobì v besídce povídali?
O Pánu Bohu si povídáme furt a ještì o
nìkom.
A jak se ti líbilo opakování?
Jo, líbilo.
O kom?
Nevím.
A pamatuješ si ještì nìco?
Už nic. Nebo vlastnì jo. Dùm pyšných vyvrací Hospodin. Nebudeš nenávidìt bratra
svého v srdci svém. Od Hospodina je
manželka rozumná. A ještì další.
A zpíváte nìkdy?
Zpíváme a nìkdy nìco ukazujeme.
No, ty seš šikovná. A to ses uèila veršíèky doma?
Jo. S mamkou a takou.
A co se ti v besídce nejvíc líbí?
Hry. Když sedíme v kroužku a hrajeme hry
18
A máš tam nìjakou kamarádku?
Ladu.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
a povídáme si o Pánu Bohu. Že tøeba nìkdo
pohází nìjaký èíslice a rùznì chodíme a
hledáme je, a kdo je první, dostane bonbon
a nìkdy taky nic. Nebo dostaneme to, že se
mùžeme napít šávy.
Pája Štigler, 11 let
Dostávali jste i nìjaké odmìny?
Èokoládový peníze, fidorku a kalendáø.
Do které skupinky chodíš?
Do ètvrté.
Kterou máte tetièku?
Nemáme tetièku. Máme Petra. Furt mluví o
nìèem z Bible, vykládá a øíká, abychom si
malovali.
A o èem mluvíte?
Každou nedìli máme jedno téma a o tom si
povídáme.
O èem dnes?
Nevím. (Lukáš Bärtl, sedící vedle a bedlivì
naslouchající našemu povídání, doplòuje:
Pavlova cesta do Øíma.) Já jsem øíkal, jak
jsem takovi pomáhal vyjet ze závìje s mercedesem, jak jsem øídil; my máme automat,
tak to nebylo nic tìžkýho.
A to si vyprávíte ve skupince?
No, Petr nìco vykládá a potom mùžeme i
my nìco øíct. (A Lukáš dodává: Já jsem se
tøeba ptal, proè se ve shromáždìní vybírají
peníze. A Petr mi vysvìtlil, že je to napøíklad
na elektøinu.)
Byl jsi minulý týden v besídce?
Jo.
A jak se ti líbilo opakování?
Ani moc ne. No prostì to byla taková nuda.
Furt se nìco promítalo – obrázky a
veršíèky.
Zpíváte v besídce?
Vùbec nezpíváme.
A co jsi dìlal ty?
Pìt jsem jich tam øekl.
A co se ti v besídce nejvíc líbí?
Že si tam mùžem zapalovat svíèky. To je asi
všechno.
A pamatuješ si ještì nìco?
Teï už ne. Nezapamatoval jsem si je.
Jsi rád, že máš v besídce mamku?
Jo.
A to ses je uèil doma?
Jo. S mamkou a takou.
Tak jsi aspoò pod dohledem, ne?
To je jedna z nevýhod.
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
V nedìli 14. února rozmlouvala s dìtmi Lenka Broklová.
19
PAMPELIŠKOVÝ ÈAJ
A CO SE S TÍM DÁ DÌLAT
ANEB
CO MÌ ÈEKÁ A CO MÌ MINE
O
naší spoleènosti se øíká, že je snad
tou nejateistiètìjší na svìtì. Není
to pravda. Ano, v Boha vìøí málo
lidí, ale vždy každý musí nìèemu vìøit, vìøící jsou tedy snad všichni. Kdo rádi ponocujete jako já, všimli jste si, jak popùlnoèní
TV obrazovky ovládly rùzné vìštkynì a
kartáøky – Sylva, Agáta èi Alenka (906 70 90
15), ba i kartáøi (neplést s kartáèe). A
zejména dámy po tøicítce (jejichž manžel je
bohužel beran, ovšem dcera panna) volají a
svìøují se se svými problémy, tìžkostmi, nemocemi, starostmi, životními tragédiemi a
problémy se svými partnery (ale jen v rychlosti, pokud jste býk), chtìjí nadìji (nesmíte
být zavøení v duši èi za møížemi, nevím), ba
pøímo návod a øešení. Spoleèná otázka zní –
Mùžete mi pomoct? A vìštkynì buï vykládá
karty na taburet pøed sebou, pohrává si s
køížkem na krku, nebo èmárá ve stylu
pìtiletého dítìte nesmyslné èakry na ètvrtku
papíru barvou, která jí právì padne do ruky.
Jako komedii, beru. Avšak ty ženy
(výjimeènì i my, muži) sledující výše zmínìnou kartáøku vìøí, a tudíž nevnímají
manipulaci, která se s nimi dìje. Je ta Sylva
skuteènì natolik zázraèná žena, že ze jména,
pøípadnì znamení, a neurèitého stáøí
20
dokáže zcela pøesnì urèit jak diagnózu,
napøíklad zablokovanou páteø a ramena, a
pøidá i recept, tøebas pampeliškové té. Dále
dámy ochotnì pomohou se snadným výdìlkem – tisíce (pøedpokládám i více) dìkovných dopisù pøílohou – napravují i ta
nejvíce pošramocená manželství a zkraty ve
výchovì dìtí, mìní sexuální orientaci,
najdou neuvìøitelného milence, zablokují
narùstající hodnotu osobní váhy, obrácením karty jak mávnutím kouzelného proutku zachrání rodinu, ba sám život, pøed katastrofou. Mùžeme si pøát nìco krásnìjšího?
Pardon, telefon zase zvoní (Dobrý den, je
3:24, èím vám mohu pomoct?), další osoba chce
slyšet recept, „zaruèený“ recept na své neštìstí, vždy, aniž to možná tuší, vìøí, že jí ta
neskuteènì nalíèená, korpulentní (velmi
decentní oznaèení), lacinými cinkrlátky
ovìšená dáma, jen tak na digitální dálku dá
pøesný a díky telefonním tarifùm docela i
nákladný recept, zaruèený recept i na ty,
žádným jiným lékaøem èi psychologem,
neøešitelné životní problémy.
Chtìl bych mít takovou víru, ale nemám
(aè nade vše miluji pampelišky), musí mi
staèit víra v mého Boha a Jeho jediného
Syna. Jako vám, nedá se nic dìlat.
David Fajfr
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
VÍTÁNÍ NÁVŠTÌVNÍKÙ
SHROMÁŽDÌNÍ
V
ítání návštìvníkù shromáždìní
bylo v našem sboru zavedeno
poèátkem šedesátých let minulého
století. Již jen velmi málo z nás si pamatuje,
jak tehdy vypadaly zaèátky shromáždìní.
Pøi úvodní modlitbì se do sálu trousili
zadními dveømi opozdilí úèastníci v takovém poètu, že èasto zaplnili celou zadní
ulièku ode dveøí až po ulièku u oken. Pozdní
pøíchozí se trousili ještì i bìhem ètení
biblického textu. Tehdy byl ve staršovstvu
podán návrh, aby pøed zaèátky shromáždìní stáli u obou dveøí do sálu bratøi
starší, kteøí by jednak vítali pøíchozí, ale
zejména si všímali hostù a pøi modlitbì i
ètení Božího Slova opozdilé pøíchozí do
sálu taktnì nepouštìli. Stoupli si pøed dveøe,
a pokud nìkdo chtìl vstoupit, tiše mu øekli:
„Poèkáme, abychom nerušili.“ Zvyk
pozdních pøíchodù byl mezi našimi èleny
tak zakoøenìn, že to trvalo velmi mnoho let,
než se situace zlepšila.
Jako zapisovatel staršovstva jsem mìl za
úkol urèovat bratry pøisluhující pøi Veèeøi
Pánì, a tak jsem dostal i urèování bratøí
starších pro vítání. Pokud se nìkdo
nedostavil, zastoupil jsem ho. K této službì
patøilo i uvádìní nových návštìvníkù na
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
volná místa a nabízení zpìvníkù. Tato
služba mìla i druhou stránku: Starší sboru
se blíže seznamovali s návštìvníky sboru a
èleny, což je ve velkém sboru velmi dùležité.
Bìhem let se staršovstvo nìkolikrát
obmìnilo a na tuto, jak jsem pøesvìdèen,
dùležitou službu se postupnì pozapomnìlo. Mìl jsem v úmyslu vyhledat pro
staršovstvo pøíslušný zápis, avšak sborový
archiv je nyní v „depozitáøi“, a tedy doèasnì
nepøístupný. Jako starší sboru jsem vždy
považoval za svoji povinnost býti ve sboru
nejménì deset minut pøed zaèátkem
shromáždìní, také i proto, abych se mohl
ztišit. Když jsme zavedli modlitební chvilky
pøed dopoledním nedìlním shromáždìním
a biblickou hodinou ve støedu, bral jsem
úèast v nich pro sebe jako staršího sboru za
samozøejmost. Aniž bych pøitom mìl
jakékoliv dùvody, rád se této vítací služby
kdykoliv ujmu, pokud nepøijde nikdo jiný.
Závìrem si dovoluji pøipojit ještì i pozvání a povzbuzení pro kohokoli: V modlitebních chvílích nás nebývá mnoho
(spíše málo), a tak mají úèastníci možnost
zbavovat se ostýchavosti modlit se hlasitì.
Bohuslav Smutný
21
POZVÁNÍ NA VEÈÍREK
7. 3. 2010 – „Poprvé v Americe“ – Eliška Koøínková
Jak dlouho jsi byla v Americe?
Jeden školní semestr, tudíž to vycházelo
na 5 mìsícù.
Na co se mùžeme tìšit?
Na všechno. Moje prezentace z fotek se
vám bude snažit pøiblížit životní styl v Americe a samotnou Ameriku hlavnì skrze mé
osobní zkušenosti a postøehy. Nejvíce se
zamìøím na popis amerického vzdìlávacího
systému (pøedevším na støedních školách,
kde jsem i já studovala) a také na zpùsob
vedení shromáždìní v rùzných církvích,
kam jsem mohla zavítat a kterých jsem se
stala pravidelnou úèastnicí. Uvidíte alespoò
na fotkách rùzná místa, která jsem navštívila, a spoleèenské akce, kterých jsem se
zúèastnila. V prezentaci vás také seznámím
s rodinou, okolím a státem, kde jsem bydlela. Na zaèátek veèírku budu mít ještì pár
slov na verše, které se mì bìhem mého
pobytu nejvíce dotkly.
Která místa uvidíme?
Z tìch velkých bych napøed jmenovala
stát, ve kterém jsem bydlela – Connecticut,
pak Mystic Village, North Hampton a
v nìm univerzitu Smith College, pak také
známou a jednu z nejlepších univerzit v celých Spojených státech amerických Yale
v New Havenu, nìkterá místa ze státu
Rhode Island èi námoøní centrum Groton,
odkud mám i fotky z americké ponorky.
Pøedevším pak zhlédnete velké a nádherné
mìsto Boston v nìkolika roèních obdobích
a samozøejmì, že nebude chybìt nejvìtší
mìsto USA, kterým není nic jiného než
New York City. Jsem pøesvìdèena, že tohle
není úplný výèet míst, která jsem navštívila a
která budete moci zhlédnout.
Mìla jsi kontakty i s nìjakým køesanským
sborem?
Jak jsem již naznaèila, byla jsem pravidelnou úèastnicí nejen nedìlních shromáždìní,
ale i støedeèních mládeží. A díky kamarádùm jsem navštívila i pár dalších církví,
takže jsem si mohla udìlat objektivní obrázek o køesanských shromáždìních a jejich
náplni v USA. Více pøiblížím pøi veèírku.
Kontakt jsem mìla a stále mám. Každou
støedu dostávám krátké biblické zamyšlení
od vedoucího tamìjší mládeže a hlavnì
jsem ve stálém kontaktu s dìckama ze sboru, kteøí se stali mými nejlepšími kamarády.
Tak neváhejte a pøijïte. Už se na vás moc tìším! Eliška
22
KOMPAS 2/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
PROGRAMY DALŠÍCH SETKÁNÍ
Mládež / úterý 19.15
PERIKOPY
2. 3.: Pùst (Jakub)
9. 3.: Bowling
16. 3.: Biblický pøíbìh aneb Horor v Bibli (Štìpán)
23. 3.: Etika: Nezabiješ – nejen o vraždì (Jan Asszonyi)
30. 3.: Velikonoèní „rozjímání“
Mt 15,22–28
J 6,1–15
J 8,46–59
Mt 21,1–17
Veteráni / pondìlí 18.30
1. 3.:
8. 3.:
15. 3.:
22. 3.:
29. 3.:
Hydepark o...
3×10RO (Pepa, Míša, Janka)
Rukodìlná mládež (Linda Kadlecová)
Biblické ètení (Pepa Vávra)
Kontemplativní pøedvelikonoèní mládež
Klub maminek / ètvrtek 10.00
4. 3.:
11. 3.:
18. 3.:
25. 3.:
Skutky tìla – smilstvo (Ráchel Bílá)
Vyprávìní o životì (Mirka Broklová)
O práci a víøe (kadeøník Jan Špilar)
Výchova dítìte v batolecím vìku (Mgr. Masopustová)
Pøípadné informace podá
Martina Štiglerová
608 334 528
Fotbálek
Každé možné nedìlní odpoledne od 15.00 fotbálek na høišti ZŠ Masarova 11 v Líšni. Informace a
pøihlášky vždy buï online http://cb.cz/brno/mladez/, nebo osobnì Šimon Kadlec a Filip Koøínek.
Veèírky / nedìle 17.00, program 17.30
7. 3.: Poprvé v Americe (Eliška Koøínková)
14. 3.: Vìda a víra (Milan Hluchý, Petr Raus, Jan Zejda, Jan Asszonyi)
21. 3.: nebude
28. 3.: Na cestu do velikonoèního týdne (Jan Asszonyi)
KOMPAS 3/2010 / WWW.CB.CZ/BRNO/
23
bøezen
ve sboru
b
C
CB Kounicova
PRAVIDELNÉ NEDÌLNÍ POBOŽNOSTI
7. 3.: 9.00
17.00
14. 3.: 9.00
17.00
21. 3.: 9.00
15.00
28. 3.: 9.00
17.00
kaz. Jakub Škarvan + Veèeøe Pánì
veèírek (sestra Eliška Koøínková)
kaz. Jan Asszonyi
veèírek (bratøi Petr Raus, Jan Zejda, Jan Asszonyi, Milan Hluchý)
kaz. Jan Asszonyi
výroèní èlenské shromáždìní
kaz. Jan Asszonyi
veèírek velikonoèní (kaz. Jan Asszonyi)
STØEDA
BIBLICKÉ A MODLITEBNÍ HODINY
3. 3.: 19.00
10. 3.: 19.00
17. 3.: 19.00
24. 3.: 19.00
31. 3.: 19.00
br. Pavel Štifter (misijní – Hranice v komunální politice)
kaz. Jan Asszonyi
kaz. Jan Asszonyi
kaz. Jakub Škarvan
kaz. Jan Asszonyi
pravidelnì soubìžnì s nedìlní pobožností (vyjma
Nedìlní škola
každé úterý v
Mladší dorost
každý ètvrtek v
Starší dorost
každé úterý v
Mladší mládež – páteèníci
každé pondìlí v
Starší mládež – veteráni
v nedìli v 8.20 a ve støedu v
Modlitební chvíle
každý pátek v
Zkoušky pìveckého sboru
ve støedu 10. 3. a 24. 3. ve
Jednání staršovstva
ve støedu 24. bøezna v
Sesterský odbor
každý ètvrtek v
Klub maminek
7. 3.)
17.00
17.00
19.15
18.30
18.20
16.45
20.10
17.15
10.00
STANICE
7. 3.:
14. 3.:
21. 3.:
28. 3.:
BOHUMILICE / nedìle 9.30
Bohumiliètí
Bohumiliètí
kaz. Jakub Škarvan + VP
kaz. Jakub Škarvan
BLANSKO / nedìle 14.00
kaz. Jan Asszonyi