květen 2012

Školní krounský občasník
2
květen/2012
Zprávy z ředitelny

 Školní rok se pomalu, ale jistě blíží
ke svému konci. Využijte, děti, zbývající čas
k dohnání učiva a vylepšení prospěchu,
protože i ve škole platí, že „bez práce nejsou
koláče“ a „každý svého štěstí strůjcem“.
Tím, že se budete svědomitě učit a
připravovat na výuku, uděláte nejen to
nejlepší pro sebe, ale zcela jistě i obrovskou
radost svým rodičům, učitelům a prostě
nám všem.
 Pochválit bych chtěl všechny žáky i
zaměstnance školy, kteří je vedli, že v uplynulém období reprezentovali školu i obec
na různých soutěžích nebo akcích. Pro nás všechny (rodiče, zaměstnance školy,
představitele obcí i všechny jejich občany) je příjemné, když školu nebo tu či onu
obec někdo úspěšně reprezentuje. Díky.
 Věřím, že žáci ocení výměnu většiny monitorů a další pokračování obměny
pracovních stanic v počítačové učebně. Od září 2012 by navíc učebna měla plně
„frčet“ na novém operačním systému a nových „officech“.
 Od 1. dubna na naší škole nově působí slečna Helena Boušková (vyučuje zejména
angličtinu). Přeji jí úspěšnou pedagogickou práci.
 Během května a června bychom ve spolupráci s obecním úřadem chtěli
vybudovat dlážděný chodník spojující školu s novou zástavbou (od školy směrem
na sokolské hřiště). Kromě praktické stránky tím přispějeme i k bezpečnosti nejen
dětí, ale třeba i maminek s kočárky. Ti všichni se tak nebudou muset pohybovat
po poměrně frekventované komunikaci mezi novou zástavbou.
 Na přelomu roku jsme nabídli prostory školy zájemcům (resp. zájemkyním)
o činnost mateřského centra. Podle téměř nulové odezvy (přihlásil se pouze 1
člověk) to ale bohužel vypadá, že činnost mateřského centra v Krouně nikomu
nechybí, přestože z rozhovorů s lidmi vyplývá pravý opak. Skutečně nemáte někdo
chuť mateřské centrum rozjet?
 Již druhým rokem je naše škola zapojena do projektu „Ovoce do škol“, díky
kterému všechny děti z I. stupně dostávají 1x týdně zdarma ovoce nebo zeleninu.
Změnou dodavatele od září 2011 se navíc zlepšila kvalita i organizace rozvozu
ovoce. Je jasné, že ovoce nebo zelenina 1x týdně samy o sobě nic nespasí, ale přesto
je projekt pro děti prospěšný. Navíc v dnešní nelehké době se jistě i rodičům hodí
každá ušetřená koruna. Pochválit musím i děti – s takto získaným ovocem nijak
„nešeredí“.
 Květen a červen je vždy obdobím školních výletů. Jsem rád, že naši učitelé
na výlety s dětmi jezdí. Je to obrovská zodpovědnost a starost, ale pro děti současně
Školní krounský občasník
3
květen/2012
obrovská příležitost k zážitkům, poučení i k legraci. Užijte si je tedy, ale buďte
na sebe opatrní. A to nejen na výletech.
Květen 2012
Mgr. Josef Kyncl
Bleskáč (naše interview)
V pátek 11. května 2012 se vypravili redaktoři Škrobu do budovy Obecního
úřadu v Krouně na schůzku s paní Hanou Moravcovou, kronikářkou obce. V rámci
rozhovoru jim paní kronikářka předala mnoho cenných informací o své práci,
ukázala jim některé historické fotografie a dokumenty i místo, kde shromažďuje
materiály pro kroniku.
Redaktorky Škrobu s paní kronikářkou
Proč jste se stala kronikářkou obce?
V roce 2005 mě oslovil pan starosta,
jestli bych nechtěla psát kroniku obce.
Sdělil mi, že paní kronikářka Marcela
Nekvindová tuto funkci po dvaceti
letech složila, protože už by si chtěla
odpočinout. Na čas tuto práci po ní
přebral ještě pan Michal Kušta, ale ten
měl také mnoho aktivit a časově to
nestíhal. Pan starosta si poté vzpomněl
na mě a přišel za mnou s nabídkou.
Dlouho jsem ji zvažovala, protože tato
práce není vůbec jednoduchá. Člověk
neustále musí shánět informace, což
zabere mnoho času, a je to také velká
zodpovědnost. Ale nakonec jsem si
říkala, že to bude takovým oživením
mého současného života, neboť jsem
v invalidním důchodu. Proto jsem
na nabídku kývla, pustila jsem se
s vervou do práce a dnes toho nelituji.
Jak dlouho vykonáváte tuto činnost?
Od roku 2006.
Jak často do kroniky píšete?
Podle kronikářského zákona se
do kroniky píše jednou za rok. To
znamená, že celý rok sbírám
dokumenty, informace a dávám si je
stranou. Oslovím také různé organizace,
jako jsou hasiči, sokolové, zahrádkáři,
myslivci, a samozřejmě i místní firmy,
jestli se u nich v tom daném roce událo
něco zajímavého. Potom si do počítače
postupně zapisuji veškeré poznámky.
Na začátku dalšího roku si všechny
informace roztřídím, nejdříve si vše
napíšu nanečisto, předám to panu
starostovi, který si zápis přečte, a když
ho odsouhlasí, začnu to určitou
slohovou formou přepisovat přímo
do kroniky.
Kolik času Vám přibližně zabere jeden
zápis?
Když vezmu jenom ten zápis, kdy už
mám všechno ostatní připravené, takže
už vím přesně, co budu psát, potom mi
vlastní sepsání jednoho roku do kroniky
zabere asi tři týdny. Jinak se musím této
práci věnovat v průběhu celého roku.
Školní krounský občasník
Kde získáváte informace?
Hodně
informací
se
dozvím
na webových stránkách Krouny a dále
oslovuji firmy a organizace. Snažím se
také sledovat, co se v obci děje, a pokud
to je možné, tak různé akce, které se
v obci konají, navštěvuji.
Píšete do kroniky nějakým speciálním
perem?
Do kroniky se píše perem
s takzvaným dokumentním inkoustem,
protože zápis musí vydržet spoustu let.
Musí to tedy být inkoust velmi kvalitní.
Já jsem si na psaní vybrala keramické
pero a do něj si sháním náplně s tímto
inkoustem. Samozřejmě stejně kvalitní
musí být i papír, který se v kronice
používá.
Smí se v kronice škrtnout chyba?
Když už tam chybu uděláte, nezbývá
nic jiného než ji škrtnout. Mělo by to
však být jednou čarou podle pravítka.
V kronice se však nesmí gumovat nebo
něco přelepovat.
Co všechno se do kroniky zapisuje?
Je
zvykem
nejprve
zapsat
nejdůležitější události, které se odehrály
mimo hranice České republiky, ty, které
skutečně otřásly světem. Takové zprávy
se zaznamenávají proto, aby se čtenář
po otevření určitého zápisu v kronice
dokázal zorientovat, v kterém období se
pohybuje. Potom ze stejného důvodu
zapíšu nejdůležitější události z naší
republiky. Dále už následují informace
o obci, jež jsou rozdělené do několika
oddílů. Nejprve informuji o tom, jak
pracoval obecní úřad, do čeho byly
investovány obecní peníze (co se
vystavělo,
opravilo,
jaké
akce
pro občany se pořádaly), další část
věnuji základní škole a tomu, co se v ní
událo. Píšu o soutěžích, které jste
vyhráli, o vašem časopise Škrobu,
4
květen/2012
protože i ten měl velké úspěchy,
(například o tom, koho jste během roku
navštívili a s kým jste připravili
rozhovor), o Dividle a tak dále. Další
část kroniky je věnována kulturním
událostem v obci, hlavně těm, jež se
staly opravdu historickými, jako byly
například v roce 2009 oslavy 660 let
od první písemné zmínky o Krouně
nebo v roce 2010 zavěšení nového
zvonu do evangelického kostela.
V kronice je také oddíl o počasí, kde se
zapisují různé anomálie, které během
roku vzniknou, jako když tento týden
například padaly kroupy nebo když
dojde k povodním, vichřici a dalšímu
extrémnímu počasí. No a v neposlední
řadě zapisuji zajímavé a důležité
informace, jež mi poskytnou organizace
a firmy.
Paní kronikářka Hana Moravcová
Kolik let má nejstarší kronika obce?
Nejstarší kronika obce je z roku
1837. To bylo v období, kdy byl vydán
hrabětem Chotkem zákon, který
stanovil, že v každé obci či městě musí
být vedena kronika.
Která událost zmíněná v kronice Vás
nejvíc překvapila?
Takových událostí jsem tam našla
více. Například mě velmi zaujaly
události z první světové války v naší
obci, kdy muži odcházeli do války a
zbytek obyvatel zde žil na hranici
Školní krounský občasník
hladomoru.
Nikdy
předtím
mě
nenapadlo, že to bylo až tak hrozné.
Také mě zaujalo čtení o vynálezci
Františku Křižíkovi, který jezdil
do Krouny na letní byt. Na základě této
zmínky jsem zjistila, že František
Křižík měl koupený tento dům,
5
květen/2012
ve kterém se právě nacházíme, a
sem zhruba v letech 1901 – 1910 jezdil
s celou rodinou. Jeho vnoučata zde
prožila nejhezčí chvíle svého dětství.
Podařilo se mi získat i dobové
fotografie z Krouny, které Františka
Křižíka s rodinou zaznamenaly.
Připravili redaktoři Škrobu
Foto: Mgr. Petr Schmied
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
Je nepochybné, že slušné
chování
a
příjemné
vystupování otevírají dveře
člověku v jakémkoli kontaktu
s lidmi:
na
úřadech,
ve školách, v osobním životě,
při obchodním jednání atd.
K základním znalostem
každého z nás patří proto
poznání pravidel slušného
chování. Tomuto souboru
Žáci při vystoupení
norem se v rodině učíme
odmalička. Učíme se, jak pozdravit neznámého člověka, jak se omluvit,
pokud jsme pochybili, jak jíst, jak se oblékat pro různé příležitosti a
podobně. Člověk, který je společenský, ohleduplný k jiným lidem, dodržuje
určité zásady, je ve svém okolí oblíbený a lidé ho vyhledávají.
Členové pěveckého kroužku a žáci 4. třídy si na toto téma připravili
své vystoupení s názvem „Pravidla“, které předvedli v pátek 24. února
v přístavbě ZŠ nejprve svým spolužákům z 1. stupně a dětem z MŠ, pak
žákům 2. stupně a v podvečer svým rodičům a široké veřejnosti. Diváky
postupně seznámili v písních a scénkách se způsoby zdravení,
představování, seznamování, omlouvání a řešení vzájemných konfliktů.
Své vystoupení také obohatili tancem. Několik párů dětí zatančilo polku.
Na konci pak všichni přítomní absolvovali test a pomocí hlasovacího
Školní krounský občasník
6
květen/2012
zařízení zjišťovali, zda opravdu dobře znají všechny základní zásady
společenského chování.
Doufejme, že je budou také dodržovat.
Mgr. Lenka Beniačová
Foto: Mgr. Miloslava Peňázová
Všechny děti mají rády živou
přírodu, zvláště zvířata, a proto jsme
všichni uvítali, když k nám do ZŠ
v pátek 9. března 2012 přijeli
manželé
Školoudovi
z Jihlavy
s ukázkami dravců. Kromě našich
žáků se vystoupení zúčastnili i žáci
z Pusté Kamenice.
Školáci se seznámili se sovou
pálenou, výrem velikým, orlem
mořským, kánětem Harrisovým a
dalšími dravci. Paní Školoudová nám udělala podrobný výklad o životě každého
z představených dravců a dozvěděli jsme se spoustu nových a zajímavých věcí,
které se nám mohou hodit v hodinách přírodopisu.
Zpestřením představení se staly okamžiky, kdy nějaký dravec usedl
některému z žáků na hlavu, čemuž se ostatní zasmáli. Myslím, že jsme si všichni
odnesli pěkný zážitek a spoustu nových vědomostí a budeme se těšit, že nás
manželé Školoudovi se svými dravci zase někdy navštíví.
Simona Pešková
Foto: nature-photogallery.eu
V pátek 30. března se žáci z naší školy zúčastnili turnaje v sálové
kopané ve Svratce.
Ráno v 7:45 hodin jsme měli sraz na autobusové zastávce v Krouně
u kampeličky. Autobus po malé chvilce přijel a my vyrazili směr Svratka.
Po příjezdu jsme při dvacetiminutovém rozchodu nakoupili občerstvení
nebo posnídali a poté jsme se přesunuli do místní školy, kde se turnaj
konal.
Školní krounský občasník
7
květen/2012
Pro každý tým připravili pořadatelé šatnu, kde se hráči převlékli a poté
se mohli v sále rozcvičit. Po zahájení a rozlosování jednotlivých zápasů
turnaj začal.
Své první utkání hrálo
naše družstvo proti týmu
z místní školy. Zápas byl
velmi vyrovnaný, ale i
přes obrovské úsilí nás
Svratka porazila 2:1.
Druhý zápas jsme hráli
s družstvem z Kameniček.
Tentokrát už se nám vedlo
lépe a vyhráli jsme 5:4.
Po
patnáctiminutové
Náš tým
přestávce jsme se utkali o 3.
místo s týmem ze školy
z Polničky. Tento poslední zápas se nám příliš nevydařil a i přes velkou
snahu jsme prohráli 9:2.
Nakonec jsme se celkově umístili na 4. místě a unaveni po dlouhém dni
jsme odjeli zpět domů.
Sestava našeho týmu:
VIII. třída: Daniel Vašulín, Jan Mach, Michal Holomek
IX. třída: Marek Kunhart, Patrik Uchytil, Roman Mlynář, Rostislav Talacko,
Tomáš Spilko, Vladimír Jiruše, Vojtěch Vávra
Turnaj v sálové kopané ve Svratce
1. místo
Nové Město na Moravě
2. místo
Svratka
3. místo
Polnička
4. místo
Krouna
5. místo
Kameničky
6. místo
Herálec
Michaela Lehká
Foto: Mgr. Petr Schmied
Za účelem poznání některých historicky významných míst se vydala skupina
žáků z druhého stupně naší školy 27. dubna 2012 do Polska.
Školní krounský občasník
8
květen/2012
Ve dvě hodiny ráno jsme
se sešli u školy a o půl hodiny
později jsme vyjeli na celodenní
putování. K hranicím s Polskem
jsme dorazili ještě v časných
ranních hodinách a v Českém
Těšíně jsme vyzvedli našeho
průvodce, který s námi cestoval
celý den.
První zastávkou v Polsku
se stal koncentrační tábor
Osvětim. Zde jsme se seznámili
V Osvětimi
s hrůzami, které se zde udály
během druhé světové války, a prohlédli si prostory tábora, které v nás vyvolaly
nezapomenutelné pocity a dojmy.
Z koncentračního tábora jsme pokračovali na návštěvu solných dolů
Wieliczka, památky UNESCO, kde jsme se asi dvě hodiny pohybovali
v nádherných podzemních prostorách a sálech, jež zde vznikly při těžbě soli a nyní
jsou vyzdobeny různými sochami, které vytvořili místní horníci.
Ze solných dolů jsme se přesunuli do Krakova. Zde jsme navštívili královský
hrad Wawel a katedrálu svatého Stanislava a Václava. Potom následoval hodinový
rozchod v historickém centru města.
Prohlídkou Krakova náš poznávací zájezd skončil, nasedli jsme do autobusu a
vydali se na zpáteční cestu. Ke škole jsme sice dojeli se zpožděním, ale výlet se
nám všem moc líbil.
Natálie Szenteczká
Foto: Mgr. Petr Schmied
OTÁZKY NA TĚLO
Iveta Sodomková, žákyně IX. třídy
Kolik je Ti let a kde ses narodila?
Čím bys chtěla být, až budeš dospělá?
Chodíš ráda do školy?
Jsi pilný žák?
Jak hodně ve škole zlobíš?
Měla jsi někdy sníženou známku
z chování?
Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět
na ZŠ?
Jaký předmět nesnášíš?
Kdo je Tvým životním vzorem?
Je mi 15 a narodila jsem se v Chrudimi.
Chtěla bych být zdravotní sestrou.
Někdy ano a někdy ne.
Ani moc ne.
Zlobím málo.
Neměla.
Můj nejoblíbenější předmět je dějepis.
Nesnáším matematiku.
Mým životním vzorem je Tomáš Klus.
Školní krounský občasník
Které lidi ze svého okolí máš ráda?
Jaký je Tvůj největší zážitek během
školní docházky?
Které země jsi ve svém životě
navštívila?
Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či
skupina?
Tvá oblíbená osobnost z televizní
obrazovky, film?
Tvůj oblíbený politik?
Co sleduješ nejčastěji v televizi?
Myslíš si, že máš v životě štěstí?
Čeho se nejvíc bojíš?
Na co se nejvíc těšíš?
Máš nějaké tajné přání?
Co Tě dokáže nejvíc rozčílit?
Jaké roční období máš nejraději?
Jaké máš koníčky?
Jak odpočíváš?
9
květen/2012
Některé spolužáky.
Třídní výlety. Ty se ničemu nevyrovnají.
Rakousko, Polsko.
Tomáš Klus, Avril Lavigne, Billy Talent a
mnoho dalších.
Anne Hathaway a film Hvězdný prach.
Nemám oblíbeného politika.
Reality show.
Mám.
Konce světa.
Na důchod. Jestli se nějakého dožiju.
Mám jich spoustu.
Když někdo uráží mě nebo mé blízké.
Jaro.
Ráda čtu a píšu básně.
Na sluníčku s knihou v ruce.
Připravila redakce Škrobu
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE
SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
V
Behringově
moři
u Komandorských
ostrovů
byla
poprvé
na
video
zachycena
dospělá
bílá
kosatka. Alespoň experti
na mořské savce jsou o tom
podle
BBC
přesvědčeni.
Nafilmovali ji ruští vědci a
studenti, kteří jí dali jméno
Ledovec. Podle nich vede
Školní krounský občasník
10
květen/2012
normální život. Bílé kosatky už byly několikrát viděny, ale šlo o nedospělé
jedince.
„Má dva metry vysokou hřbetní ploutev dospělého samce, což znamená,
že je jí nejméně 16 let, ale může být i starší, protože ploutev je potrhaná,“ řekl
expert na kosatky Erich Hoyt, který se pozorování účastnil jako starší
výzkumník Společnosti pro záchranu delfínů a velryb (WDCS).
Kosatky dospívají v 15 letech a dožívají se až 60 let, i když obvyklejších je
třicet. V dospělosti už nerostou.
Kosatka plula v hejnu s dvanácti dalšími. Příčina neobvyklého zbarvení
není známa. Není ani jasné, zda jde o albína. Vědci proto doufají, že spatří její
oči a zjistí, zda je má červené. Biopsie by dokázala odhalit, zda netrpí
genetickou nemocí.
Bílá kosatka, která byla před časem chycena v Číně, trpěla ChediakovýmHigashiho syndromem, což je vzácné genetické onemocnění, jež se projevuje
sníženou pigmentací a anomáliemi u leukocytů a lymfocytů. U lidí většinou
vede k radikálnímu zkrácení života. Kosatka zemřela v kanadském akváriu
v roce 1972.
U Ruska byly spatřeny ještě další dvě bílé kosatky, šlo však o nedospělé
jedince.
Podle www.novinky.cz připravila Lucie Drahošová
Foto: AFP Photo/ Far East Russia Orca Project/ E. Lazareva, fotobanka Profimedia
Společnost Nokia se opravdu chystá vyrábět vlastní počítačový tablet.
Finskému časopisu Kauppalehti Optio to potvrdil šéf designu finského výrobce
Marko Ahtisaari. Novinka
by
měla
pracovat
pod operačním systémem
Windows 8. Naznačil
také, že se s novinkou
nebudou snažit pouze
kopírovat iPad, jako to
podle něho dělají někteří
konkurenční
výrobci.
Žádné další podrobnosti
ale neuvedl.
Podle serveru www.novinky.cz připravila Jana Pokorná
Foto: Nokia
Školní krounský občasník
11
květen/2012
(11. srpen 1897 – 28. listopad 1968)
Enid Blytonová se v roce 1897 stala
prvním dítětem Britů Thomase a
Theresy. Byla obdařena výbornou
pamětí - již v osmi letech pro ni nebylo
obtížné přečíst si stranu textu a následně
ji slovo od slova zopakovat. Tuto
schopnost mohla využít především
ve škole při recitování dlouhých básní
nebo při vypravování.
Navštěvovala školu St. Clare, která
se později stala dějištěm série Dvojčata.
Popisované příhody zřejmě skutečně
zažila, postavy komické francouzštinářky
a kamarádky Claudine byly vykresleny
podle
skutečných
osob.
Později
docházela do St. Christopher School
v Beckenhamu v Kentu. Mezi její
oblíbené předměty patřila angličtina
spolu s hudební výchovou.
Enid začala s psaním již ve čtrnácti letech. V tomto věku vyhrála
básnickou soutěž pro mládež a začala různým magazínům nabízet své básně a
příběhy. Rodiče v ní viděli především talentovanou pianistku, ale i přes jejich
přání začala studovat pedagogickou školu Ipswich High School. Po dokončení
vzdělání krátce pracovala v Bichley Park School for Boys. O rok později se
vrátila do Beckenhamu.
Její první kniha Child Whispers vyšla v roce
1922. Dva roky poté se provdala za nakladatele
Hugha Pollocka, přestala vyučovat a začala se plně
věnovat spisovatelství. Se svým manželem žila
v Londýně, ale nakonec se opět vrátila do svého
rodiště. Od roku 1926 vydávala dětský časopis
s vtipnými příběhy. Přestěhovala se do malé
vesničky Old Thatch, kde později přišla na svět její
dcera Gillian Mary.
V roce 1931 vytvořila román pro dospělé, který
ovšem nebyl vydán. O šest let později napsala první
román pro mládež The Adventures of the Wishing
Chair. Rok 1938 odstartoval knihou Five on a
Treasure Island (Pětka na ostrově pokladů)
Školní krounský občasník
12
květen/2012
sérii The Famous Five (Správná pětka). Ve stejném roce se jejím novým
bydlištěm stal Green Hedges v Baconsfieldu. Roku 1942 se rozvedla
s manželem a brzy ho nahradila chirurgem Kennethem Darrellem Watersem.
Vrchol její tvorby představovala čtyřicátá a padesátá léta, kdy začaly
vznikat série z internátního prostředí a dobrodružné příběhy. Autorka se díky
nim proslavila po celém světě a její díla byla překládána do mnoha cizích
jazyků.
V šedesátých letech se nervově
zhroutila
a
strávila
dlouhý
čas
na psychiatrické
klinice.
Onemocněla
Alzheimerovou
chorobou
a
zemřela
v Londýně na infarkt.
Podle www.cesky-jazyk.cz připravila Simona Pešková
Foto: enid.blytonova.txt.cz, http://www.enidblyton.the-first-edition.com/enid-blyton-autographletter-signed-dated-1955-eb014.html
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Hádej, o jakou kulturní zajímavost se jedná
Jedná se o miniaturu hradu
na
křemencové
skalce
v jihozápadní části zámeckého
parku u městečka poblíž města
Chrudim. Koncem devatenáctého
století jej zde nechala postavit
kněžna Vilemína Auerspergová
jako místo pro zábavu zámeckých
dětí. K tomuto účelu slouží
s velkým úspěchem i dnes.
K miniatuře vede stejnojmenná naučná stezka, která návštěvníky seznámí
s historií hradu a s okolní přírodou. Pro návštěvníky je celoročně volně
přístupný.
Hádej, jak se hrad jmenuje a u kterého městečka se nachází.
Školní krounský občasník
13
květen/2012
Pokud jste poznali, o jaké kulturní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď
spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 10. června zaneste panu učiteli
Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné
ceny.
Podle serveru www.hrady.cz připravila Michaela Lehká
Foto: motorestbonet.cz
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Muž, kterého vidíte na fotografii, se narodil
22. března roku 1892 v Rychnově nad Kněžnou.
Jedná se o českého spisovatele, humoristu,
novináře a filmového scénáristu. Vystudoval
gymnázium a poté pracoval jako úředník.
Za první světové války bojoval na srbské frontě,
kde se dostal do zajetí. Po válce začal publikovat
v různých periodikách. Přátelil se s bratry
Čapkovými
a
Ferdinandem
Peroutkou.
Po Mnichovu byl z rasových důvodů (židovský
původ) propuštěn z práce v redakci Lidových
novin a nesměl publikovat. V roce 1943 byl
transportován do Terezína. Zemřel 21. ledna
1945 v koncentračním táboře Gleiwitz.
K jeho nejvýznamnějším dílům patří
romány Muži v ofsajdu, Bylo nás pět, Hostinec
U kamenného stolu, Okresní město, Vyprodáno
a další. Psal také povídky a knihy pro děti.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou na kousek papíru a do 10. června zaneste panu učiteli Schmiedovi.
Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Podle článku serveru www.osobnosti.cz připravila Simona Pešková
Foto: osobnosti.net
Školní krounský občasník
14
květen/2012
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
Zoe prožila spoustu let partnerských vztahů, stále
hledá toho pravého, což se jí zatím nepodařilo. Protože
se jí zdá, že hledání už trvá příliš dlouho, rozhodne se
stát matkou na vlastní pěst a domluví si návštěvu lékaře
za účelem umělého oplodnění.
Stejného dne ale potká muže, který na ni dělá
hodně nadějný dojem – Stana. Ve snaze nepokazit
rozvíjející se vztah a ukrýt počínající známky těhotenství
se tak Zoe dostává do divokého víru chyb a
rozporuplných náznaků, z nichž je Stan naprosto
zmatený. Když mu Zoe s váháním prozradí, proč se
chová tak nepředvídatelně, Stan zvažuje, zda ve vztahu
pokračovat, ale nakonec jí oznámí, že ano. Skutečný těhotenský test ale přichází až
poté, co si oba uvědomí, že jeden druhého vlastně vůbec neznají a jejich vztah je
naplněný pouze rozbouřenými hormony a přípravami na rodičovství.
Na konci devatenáctého měsíce oba začínají pociťovat jisté pochybnosti, zda
by spolu opravdu měli zůstat. Zamilovat se, oženit se a mít dítě dokáže snad každý,
realizovat to v opačném pořadí a ještě tryskovou rychlostí by ale mohlo být tím
nejlepším důkazem, že si dva lidé, kteří něco takového podstoupí, skutečně byli
souzeni.
REŽIE: Alan Poul
HRAJÍ: Jennifer Lopez, Alex O'Loughlin, Eric Christian Olsen, Michaela
Watkins, Anthony Anderson, Melissa McCarthy, Tom Bosley, Noureen DeWulf,
Donal Logue, Danneel Ackles, Linda Lavin, Rowan Blanchard a další
ČESKÁ PREMIÉRA: 17. 6. 2010
Romantický / komedie USA, 2010, 100 minut
Podle serveru http://www.csfd.cz připravila Jana Pokorná
Foto: http://www.csfd.cz
Christopher Paolini: Inheritance
Inheritance je čtvrtou knihou ze série Odkaz Dračích jezdců, kterou napsal
Christopher Paolini.
Neuplynulo mnoho času od doby, kdy byl Eragon pouhým klukem z chudé
farmy a Safira jen modrým kamenem ležícím v hlubokém lese. Nyní se situace
změnila. Eragon je dračí jezdec a zabiják stínů a Safira mocný drak, který spolu
se svým jezdcem letí vstříc definitivnímu vítězství nebo záhubě.
Školní krounský občasník
15
květen/2012
Osud celé země spočívá na jejich bedrech. Životy tisíců lidí závisí na tom, jak
si v poslední bitvě povedou. Celé dlouhé měsíce výcviků i bitev mohou všem přinést
naději a život, ale stejně tak i bezednou propast ztráty, smrti a zatracení. Ten
nejtěžší zápas je stále ještě čeká. Budou muset najít veškerou sílu k tomu, aby svedli
tuto poslední bitvu. Jestli tentokrát neuspějí, je vše navždy ztraceno. Další šance už
nebude.
Eragon a Safira spolu dokázali dojít
dál, než se kdokoliv odvážil vůbec doufat.
Ale teď musí svrhnout zlého krále z jeho
trůnu, zbavit násilím zmítanou zemi
tyrana a nastolit v Alagaesii znovu právo a
řád.
Není velká šance, že se jim to podaří.
A pokud ano, jakou cenu budou muset
zaplatit?
Nakladatel: Fragment
Formát: 728 stran, 165 x 250 x 60 mm, česky,
vázaná
Překladatel: Olga Staníčková
Rok vydání: 2012
Zdroj a foto: www.knihcentrum.cz
Připravila Helena Pražanová
ŠKWOR – DRSNEJ
které vyšlo v listopadu 2000.
KRAJ
Hudební skupina Škwor vznikla
na konci roku 1998, tehdy to byla
skupina Skwar. Zakládajícími členy
byli zpěvák a kytarista Petr Hrdlička,
basista Tomáš Kmec a František
Vadlejch, který hrál na bicí.
V prosinci přistoupil do kapely
kytarista Leo Holan. Původně byla
skupina
založena
víceméně
na kombinaci trashmetalu a punku.
Skladby z tohoto období obsahuje
první oficiální CD s názvem Mayday,
Školní krounský občasník
16
květen/2012
V roce 2002 se skupina začala objevovat v televizi a vyšlo další CD
s názvem Vyhlašuju boj. V roce 2003 připravuje skupina materiál na nové CD
a jezdí po koncertech se skupinou Harlej. Na konci března roku 2004
vychází další album s názvem Vyvolenej. Toto album se objevuje několik
týdnů mezi nejprodávanějšími alby v ČR a následně v roce 2005 kapela
za toto album získává Zlatou desku za 10 000 prodaných alb. V říjnu téhož
roku vydává další, již čtvrté album s názvem Amerika. Poté kapela vydala
několik dalších alb například v roce 2007 Loutky, v roce 2008 album
s názvem 5 a v roce 2009 album Sečteno podtrženo.
Jejich nejnovější album s názvem Drsnej kraj vyšlo 18. března 2011.
K němu bylo natočeno i DVD se záznamem pražského koncertu a
s rozhovorem. Toto album se vzápětí stává nejprodávanějším albem v ČR.
Složení kapely:
Vydaná CD:
Petr Hrdlička – zpěv,
kytara
Tomáš Kmec – basa,
vokály
2000 – Mayday
2002 – Vyhlašuju boj
2004 - Vyvolenej
2005 - Amerika
Leo Holan – kytara, vokály,
počítač
Martin Pelc – bicí
2007
2008
2009
2011
– Loutky
- 5
– Sečteno podtrženo
– Drsnej kraj
CD Drsnej kraj obsahuje tyto skladby:
1. Kámen
2. Ty lhát mi smíš
9. Dík
10. Pro pár hloupejch vět
3. Anděl
11. Rub nebo líc
4. Tak to jsme my
5. Banda komiků
12. Já mám rád
13. Jednou to přijde
6. Drsnej kraj
14. Pili a seděli
7. Neodolatelná
8. Sama
15. Za barevným sklem
16. Stíny a mráz
Zdroj: http://www.skwor.cz
Foto: http://rockem/.cz/recenze-skwor-drsnej-kraj
Připravila Michaela Sklenářová
Školní krounský občasník
17
květen/2012
Škrob doporučuje: ČASOPIS COMPUTER ŽIVĚ
Časopis obsahuje vše o světě počítačů a
dalšího příslušenství. Jsou tu podrobně
rozepsané funkce a možnosti jednotlivých
novinek na počítačovém trhu. Poradí vám, co,
kde a jak máte zapojit, naprogramovat a
stisknout. Časopis se zaměřuje na úplného
začátečníka, ale využije ho i expert. Novinkou
je sekce o telefonech a jejich použití. Časopis je
přehledný, takže se v něm dobře vyznáte.
Podrobné a barevné obrázky vám pomůžou
lépe pochopit složitost počítačů. A jako bonus
na vás čeká dvojstrana s recenzemi na nové PC
hry.
Počet stran:
Formát:
Rok vzniku:
Šéfredaktor:
Vydavatelství:
Běžná cena:
96 + 4
210 x 297 mm
1997
Pavel Nygrýn
Mladá fronta, a. s.
55 Kč/vydání
Připravila: Iveta Sodomková
Foto: http://cdn.cztorrent.net
TIP NA VÝLET – MAŠINKY
V LUŽNÉ U RAKOVNÍKA
Železniční muzejnictví má u nás
docela slušnou tradici, jistě i proto, že
patříme k zemím s nejhustší železniční sítí
v Evropě. Pomineme-li Národní technické
muzeum v Praze na Letné, kde byste také
našli spoustu železničních exponátů, je asi
naším největším železničním muzeem
Lužná u Rakovníka. Ideální je přijet
na místo vlakem, muzeum je totiž součástí
železniční stanice. Vagóny a lokomotivy
jsou odstavené na vedlejších kolejích na pozemku bývalých drážních dílen. To jsou
ty, které rekonstrukce teprve čeká. Opravené exponáty jsou pod střechou
18
Školní krounský občasník
květen/2012
v objektu historické výtopny s velkou točnou a vyjíždí se s nimi, jen když je
otevřeno a neprší. Najdete tu i expozici signalizační a zabezpečovací techniky,
modely vlaků a železniční dílny,
do kterých můžete nahlédnout,
abyste viděli, jak se letité
vagóny a lokomotivy opravují.
V areálu jezdí po okruhu i malý
úzkorozchodný
vláček
s vyhlídkovou plošinou. Za
jedno svezení zaplatíte 5 Kč.
Vstupné je 40 Kč pro
dospělého a 20 Kč pro děti.
Železniční
muzeum
má
otevřeno vždy od 9.30
do 17.00 hodin. Od 11. května
do konce června je muzeum
v provozu od pátku do neděle, přes prázdniny celý týden kromě pondělí. V září je
otevřeno jen o víkendech.
Foto: http://venahruza.rajce.idnes.cz/Zeleznicni_muzeum_Luzna_u_Rakovnika_24.7.2011
Michaela Sklenářová
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co je to:
POTĚR
Vyberte z následujících možností:
a) právě vylíhnuté rybky
b) právě vylíhnuté žabky
c) nátěr na silnici
Co to znamená:
„POTUTELNÝ ÚSMĚV“
Vyberte z následujících možností:
a) přihlouplý až hloupý
b) skrytý, ale ne zlý
c) od ucha k uchu
Řešení naleznete na straně 31.
Školní krounský občasník
19
květen/2012
POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY?
V únorovém čísle Škrobu jsme zveřejnili další hádanku z oblasti českého
filmu. Připravili jsme pro vás úkol, při jehož řešení jste měli poznat, ze kterého
díla jsme vybrali známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli
úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká
filmová pohádka Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha. Abyste se s filmem lépe
seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.
předvečer Štědrého dne se celé nebe chystá
na velkolepé oslavy Ježíškových narozenin. Panna
Marie (Klára Issová) se svatou Veronikou (Veronika
Žilková) pečou hory cukroví, Tři králové chystají
dort a sbor andílků nacvičuje koledy. Jen jeden
anděl jakoby tu byl navíc a jakoby se každému jen
pletl pod nohy - Petronel (Ivan Trojan), paličatý
nešika a přetrhdílo. Na co sáhne, to zkazí, ale
přitom nikdy nepřizná svoji chybu. Zakrátko si proti
sobě poštve všechny svaté. Jediný, kdo má
s Petronelem ještě trpělivost, je sám Pán Bůh (Jiří
Bartoška), ale i toho Petronel nakonec urazí. Za trest je poslán
na pozemský svět, aby napravil jediného hříšníka, jinak na Štědrý den
skončí jako padlý anděl v pekle. Vyděšený Petronel, proměněný v žebráka,
odchází mezi smrtelníky, o jejichž životě nemá ani potuchy…
V
Připravil Petr Schmied
Zdroj a foto: www.csfd.cz
Do květnového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře populární
filmové pohádky, tentokrát od režiséra Hynka Bočana. Uhodnete její název?
Řešení se dozvíte v příštím čísle.
Čert Drápal: „Dorota Máchalová, to je stránka tisíc dvacet sedm, osmý řádek,
vlevo dole.”
Lucifer: „Já vidím.”
Čert Drápal: „Osmý řádek, vlevo dole.”
Lucifer: „Říkám, že vidím. Mrknu a vidím.”
Čert Drápal: „Ano, to je tady.”
Lucifer: „Jsi drzý čert.”
Podnapilý čert: „A vopravdu se na tý vojně nemusí nic dělat?”
Kaprál: „No jasně… vojna, to je samá přehlídka, paráda... a hlavně - peníze!”
Školní krounský občasník
20
květen/2012
Lucifer: „Kam čert nemůže, tam nastrčí bábu.“
Čert Drápal: „Ale co s ní?“
Babička Máchalová: „No co, co, když jste mě přinesli sem, tak mě snad zase
vrátíte zpátky, ne?!“
Lucifer: „Tak to teda ne.“
Čert Drápal: „Ne.“
Lucifer: „Peklo není žádnej holubník.“
Čert Drápal: „Velice správně řečeno, ano. Podle pekelného řádu platí "Co peklo
schvátí, to už nenavrátí"!“
Připravil Petr Schmied
Zdroj: www.kfilmu.net
Perličky ze žákovských knížek
Přinesl do školy jed na krysy s úmyslem vyzkoušet jej
na učiteli.
Přišel na hodinu fyziky o 45 minut pozdě.
Přivazují provázky k nohám lavic, a když jsem o ně
zavadila a upadla, hlasitě se smáli a říkali, že zkouší
gravitaci.
Rozběhl se po třídě a mrsknul sebou o tabuli. Nic se jí
nestalo.
Rozbil okno (skleněné) a ještě to drze přiznává.
Rozbil okno a vymlouval se, že nemůže dýchat.
Rozebírá mladšímu spolužákovi kolo.
Rozepíná děvčatům horní díl dámského spodního prádla.
Ruší hodinu tím, že kašle jako cholerická godzila!
Ruší výklad učitele tím, že mlátí o sebe dvěma kusy železa.
Perličky ze školních lavic
Český jazyk: Učitelka: "Proč jste někteří
při diktátu psali slovo mamut s velkým M?"
Žák: "Protože je to velké zvíře."
Učitelka: "...a za odměnu, že jste byli tak
hodní, tak si napíšeme diktát."
Profesorka: "Řekněte mi nějaké dílo od Oty
Pavla."
21
Školní krounský občasník
květen/2012
Student: "Jo, ten napsal něco o jelenech."
(Ota Pavel: Smrt krásných srnců)
Dějepis: Učitel: „Všichni Bohové byli nesmrtelní…“
Vojta: „Ale naši vládu by nepřežili.“
Zkoušení z dějepisu, žákyně pod vlivem trémy.
Profesorka: „Umíš to jako básničku, musíš používat mozek!“
Žákyně: „Aha…“
Učitel: „Kdo je to restaurátor?“
Žák: „Ten co vlastní restauraci.“
Učitelka: „Kdo bojoval proti Ceasarovi?“
Žák: „Asterix a Obelix!!!“
Občanská výchova: Učitel: "V jakém státě žijete?"
Ondra: "V České republice."
Učitel: "No vidíte, alespoň někteří z vás mají nějaké znalosti..."
Učitel: „Zprávy na Nově jsou příšerné.“
Žák: „Ale jsou tam zvířátka…“
Učitel: „Já mám radši zvířátka pečená.“
Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a perlicky.net
Připravil Petr Schmied
Vtipy
„Děti, máte rádi babičku?“ ptá se paní učitelka ve škole.
„Už ne,“ ozval se Pepíček. „Už se nám přejedla.“
Na školním výletě přespává třída přes víkend v tělocvičně. Učitel v pátek večer
rozmístí slečny na jeden konec a chlapce na druhý, uprostřed nakreslí čáru a říká:
„Za každé překročení této čáry účtuji deset korun!“
A z davu chlapců se někdo ozve:
„Můžu si koupit permanentku?“
Potká Pepíček žábu a ta mu říká: „Polib mě a něco dostaneš.“ Pepíček žábu políbí a
žába povídá: „Dostaneš ekzém.“
„Tati, přeložili mě do zvláštní školy.“ „Výborně synku, když na to máš, tak studuj.“
„Nováku, na vaší lavici je sedm much. Když zabijete jednu, kolik jich tam zbude?“
„Jedna, ta mrtvá. Ostatní uletí.“
Učitel hudby varuje žáka:
„Jestli mě budeš dál takhle zlobit, tak namluvím tvé matce, že máš velký talent.“
Připravila Jana Pokorná
Zdroj: http://www.vtipy.net
Školní krounský občasník
22
květen/2012
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB NAŠE
LITERÁRNÍ POKUSY
SAMA
Vrátila jsem se domů a
začala uklízet. Ten bordel mě
jednou zabije. Došourala jsem se
do koupelky, vzala hadr a
do kýble napustila vodu. Sáhla
jsem do ní, abych zjistila, jakou
má teplotu. Opařila jsem se. Další
strašná chvíle bolesti. Přilila jsem
trochu studené a pustila se
do stírání prachu. Skříně a
poličky. Zábradlí a parapety.
Hotovo. Zalít kytky. Vysát. Vytřít
podlahu. Uvařit večeři. Dát
kočkám nažrat. Toť vše. Zaryla
jsem své pozadí do měkkých polštářů křesla a začala luštit malá písmenka v knížce.
Po 15 minutách mě začaly bolet oči. Pustila jsem si televizi a upřeně na ni hleděla.
Nuda. Jak může člověk takhle žít? Ráno do práce, odpoledne domů a tam - nic. Samota
je špatný společník, ale kočky ještě horší. Znám to z vlastní zkušenosti. Bohužel.
Najednou zazvonil telefon. Potěšeně jsem se usmála. Konečně nějaká zábava.
Zvedla jsem sluchátko. „ Haló,“ ozvalo se. Úsměv mi zmrznul na tváři. Sousedka. Ta
otravná, stará… Darmo mluvit. Je sice jenom o deset let starší, ale to ještě neznamená,
že ji mám ráda. Je na důchodě, a tak nemá co dělat. Proto mi pořád volá. Prý „Paní Evo,
nechcete zajít na kávu?“ a „Paní Evičko, vy jste pořád tak sama“. Přitom ona sama
nemá ani kočku a pak že já jsem osamělá. Ha ha ha. Chtěla jsem si užít trochu srandy, a
tak když se zeptala, jestli paní Evička přijde na kávu, řekla jsem, že žádná paní Eva tady
nebydlí a že se asi spletla. Sousedka, celá zmatená, se omluvila a zavěsila. Hurá.
Konečně klid, myslela jsem si. Zvonek. Kouknu do kukátka. Sousedka. Smíchy se
skoro dusím. Po nějaké chvíli jsem se uklidnila a s vážnou tváří otevřela dveře.
Sousedka na mě hned vyjela, co že tady dělám, že prý mi volala a že tady
nebydlím. Zavrtěla jsem hlavou a řekla, že stěhovat se vážně nehodlám. Měli jste vidět
její obličej. I rajče bylo proti ní bledé. A najednou byla na zemi. Vrhla jsem se k ní a
poplácala ji po tváři. Tak tenhle žertík se nevyvedl. Otevřela oči a podívala se na mě.
Dala jsem jí ruku pod hlavu, abych jí pomohla vstát. S cuknutím jsem ruku stáhla, když
jsem na ní ucítila lepkavou a teplou tekutinu. Krev. Běžela jsem pro ručník. Dala jsem jí
ho pod hlavu a pomalu ji vedla k autu.
Cesta byla krátká. Nemocnici máme prakticky za rohem. Hlavu jí vydezinfikovali
a obvázali. Odvezla jsem jí domů a zůstala u ní. Na druhý den jsem si vzala volno. Bylo
Školní krounský občasník
23
květen/2012
mi trapně za to, co se jí kvůli mně stalo. Večer přijel její syn. Trochu jsem si oddechla,
že se o ni nebudu muset dalších pár dní starat. A ráno do práce. Dělat sekretářku není
nic moc, ale co jiného najít? Šéf není nejhorší a uvařit kafe ještě zvládnu. Den je skoro
u konce. Uklidit. Uvařit. Zvoní telefon. Zvednu ho a omlouvám se sousedce. Na kafe
nemám chuť.
Začala jsem přemýšlet o svém životě. Kam to dotáhnu? Jsem jen sekretářka. Mám
už jen matku. Nemám manžela, natož děti. Je mi padesát. Už ani hezká nejsem. Možná
by o mě ještě někdo stál. Ale to ho musím najít. Došla jsem k jednoduchému
rozhodnutí. Musím si najít chlapa.
Iveta Sodomková
Ilustrační foto: http://zuuuzi-trhlej-blog.blogspot.com/2007/12/smutek-samota.html
Dita Hromádková, Lenka Jandáčková
Všechno začalo dnešním ránem,
pěšky do Polska šly jsme málem.
Budíky jsou vypnuty a holčičky sní o delší noci,
vtom Léňa vzbudila se přeci.
Na hodinách 1:57 se značí
a Léňa vstávat křičí.
Zmatené pohyby nastaly,
v mozcích závity pracovat přestaly.
Běžíme kvapem k jídelně,
těžko hledáme cestu v husté tmě.
Jedeme autem jako střela,
Bláňa nám cestou bělá a bělá.
Ovšem stihly jsme všechno včas,
nasedly a zaply pás.
Výlet mohl začít,
začaly jsme svačit.
Krouna, Polička, Svitavy,
v Českém Těšíně jsme Ho nabrali.
V Polsku už všichni chrupeme,
On nezavře pusu, ne a ne.
Školní krounský občasník
24
květen/2012
Dějiny vypráví jako pohádku,
umí to snad i pozpátku.
V Osvětimi Ho ke slovu nepustili,
vybírá si to každou volnou chvíli.
V dolech ve Wieliczce jsme stále klesali,
v návrat na povrch jsme tajně doufali.
Slaná voda, slaný vzduch,
slano v krku, slaný puch.
Ve dvou hodinách věcného výkladu,
obdivujeme slanou podlahu.
Do výtahu vstoupili jsme s chutí,
venku vedro na padnutí.
Záchody stále navštěvujem
a to nás nepronásleduje průjem.
Do Krakova míříme,
vtipy jenom hýříme,
paniku kolem šíříme.
V stanislavsko - václavské katedrále
na paty si šlapeme stále.
Za ice – cream dali jsme paní pusu
a spěcháme k autobusu.
Z výletu plni dojmů se vracíme,
ve tmě se opět ztrácíme.
2. část
Obě jsme s Dianou nesouhlasily. „Día už je dospělá,
zůstanu s ní tady v Česku… Nechci se nikam stěhovat,
pochopte to! Klidně si tam jeďte sami!“ řekla jsem
rozzuřeně. Taťka se na nás podíval a smutně dodal:
„Myslel jsem, že vám uděláme radost.“ A odešel nahoru.
Uvědomila jsem si, že jsem to trochu přehnala, tak jsem
se sebrala a šla nahoru za ním. Když jsem otevřela
dveře do ložnice, seděl tam na posteli s hlavou
v dlaních. „Tatí, omlouvám se.“ „Nic se nestalo, beruško,
Školní krounský občasník
25
květen/2012
já chápu, že to bude zpočátku těžký opustit tohle město a vlastně celou republiku, ale
budeme se mít o dost líp. Věř mi,“ přemlouval mě se slzami v očích. „Prosím, určitě i
tady najdeš stejně dobrou práci,“ rozplakala jsem se. „Řekni mi, proč to tu nechceš
opustit? Copak tu máš nějakého chlapce?“ „Vlastně mám, ale nechodíme spolu, pouze
jsem do něj šíleně zamilovaná. On se ale chová, jako kdyby mě vůbec neznal,“ začala
jsem se taťkovi svěřovat. „No vidíš, to je důvod proč odjet. Víš, kolik tam bude o dost
lepších kluků? A jak poznají, že jsi cizinka, budou mít o tebe ještě větší zájem,“
utěšoval mě. Po dlouhém rozhovoru jsme se zvedli a šli dolů za ostatními. I když mě
to strašně trápilo, překonala jsem se a řekla jsem, že teda souhlasím, že odjedeme.
Nakonec jsme přemluvili i sestřičku a všichni jsme se se stěhováním smířili. Trochu se
strachem jsem se zeptala: „ A kdy odjedeme?“ „Tento víkend se pojedeme s tatínkem
podívat na dům, ale definitivní odjezd plánujeme už za tři týdny.“ Cože? To nemyslí
vážně, už tak brzy? Ach jo, budu to muset překousnout.
Další den jsem šla do školy, kde jsem celou novinu pověděla kamarádkám. Stály
jsme na chodbě a povídaly si, když zrovna šel kolem Martin. „Takže holky, ano… už se
spolu asi nikdy neuvidíme, budete mi moc chybět,“ zvýšila jsem hlas, aby to slyšel
taky. On bohužel prošel kolem a ani se na mě nepodíval. Slyšel to? Nevím.
Když jsem mířila ze školy domů, zezadu na mě někdo volal. Otočila jsem se.
Martin. Snad poprvé, kdy na mě promluvil. „Co potřebuješ?“ zeptala jsem se nesměle.
„Slyšel jsem něco o stěhování… Ty se budeš stěhovat?“ „Ano, za tři týdny se stěhujeme
do Německa, taťka si tam našel práci,“ odpověděla jsem. „Aha, a nešla bys se mnou
někdy ven, když už tu moc dlouho nebudeš?“ ptal se koktavě. „Já? S tebou? No,
popravdě řečeno, moc
ráda.“ Rozloučili jsme se
a slíbil mi, že mi napíše.
Když jsem přišla domů,
naši už něco málo
vystěhovávali, že to prý
povezou
už
s sebou
do Německa. Optala jsem
se, jestli nechtějí s něčím
pomoct, a když řekli, že
ne, rychle jsem vyběhla
schody nahoru a zavřela
se do pokoje. On na mě
promluvil.
To
není
možný. My jsme spolu
mluvili a půjdeme ven. Já
se štěstím zblázním. Ať už přijede Diana domů, musím jí to všechno říct. Netrpělivě
jsem vyhlížela z okna, jestli už nepřijíždí. Ano, už je doma. Počkala jsem, než přijde
nahoru do pokoje, abych jí všechno povyprávěla. „Honem pojď, musím ti něco říct!“
volala jsem na Díu. „Ježíšku, copak se stalo?“ ptala se vyděšeně. Tak jsem jí všechno
řekla, jak se na mě koukal, co mi říkal. Prostě vše do detailů jsem jí převyprávěla.
Bylo na ní vidět, že i ji to potěšilo. „Dělej, šup, napiš mu, že o víkendu nebudou rodiče
doma, takže se může stavit,“ nabádala mě. Po dlouhém váhání, jsem si na něj
26
Školní krounský občasník
květen/2012
od ségry vzala číslo a napsala jsem mu „Ahoj Marťo, píšu ti kvůli tomu venku…
O víkendu moji rodiče nebudou doma, tak se ségrou asi uspořádáme nějakou malou
rozlučkovou párty. Nechtěl bys taky dorazit? Katka“. A teď už jen čekat na odpověď.
Po dlouhém čekání jsem se nakonec dočkala. Napsal, že souhlasí a že mi dá ještě
vědět, v kolik přesně dorazí.
I když žádná párty nebyla v plánu, nakonec jsme ji naplánovali. Pozvali jsme
úplně ty nejbližší, aby to nebylo něco extra velkého. Připravili a nakoupili jsme to
nejdůležitější a už zbývalo jen čekat, až rodiče odjedou.
Ano, a už je to tu. Přišlo pár našich společných přátel, ale ten nejdůležitější,
Martin, nikde. Co když ani nedorazí? Mám strach. Bylo asi 10 hodin večer a on tu
ještě nebyl. Najednou mi někdo volal a ten někdo byl Martin.
Daniela Nováková
Foto: asistentka.cz a lecitelstvi.estranky.cz
Válečné sekyry
Iveta Sodomková
S jásotem sekyry pozvednou
V boji dobrou práci odvedou
Třeste se před námi vetřelci
Nakonec skončíte v ohni
Když vaše tělo v prach se promění
Všichni lidé se probudí s domněním
Že jste mrtví na věky
Váš nepřítel odvěký
Vás však potrestá
Za váš život bojovný
Za zradu své královny
Za vraždu posledních
Bohů kamenných
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
ŠIKANA
Existuje několik druhů šikany. Mezi ně patří třeba fyzická šikana,
psychická šikana a kybernetická šikana.
Nejvíce případů šikany vzniká ve školách, ale také v práci. Většinou
šikanují starší mladší, silnější slabší nebo skupina jedince.
Školní krounský občasník
27
květen/2012
Nejčastější je fyzická šikana, to
znamená, že útočník šikanuje oběť
tím, že ji mlátí, kope, škrtí apod.
Dále se často vyskytuje i šikana
psychická, při níž člověk, který
šikanuje, napadá oběť
ústně
(nadává, vyhrožuje…). V poslední
době se dost začala objevovat i
šikana
kybernetická
neboli
počítačová. Ten, který šikanuje,
napadá oběť přes počítač, například
ji ponižuje tím, že zveřejňuje její
fotky, videa atd.
Proč tomu tak je? Myslím si, že ti, kteří někoho šikanují, nejsou se
sebou spokojení, mají nějaké problémy nebo chtějí, aby se jich ostatní báli a
měli z nich respekt.
A proč tomu nikdo nezabrání? Podle mě o tom ostatní lidi nemají ani
potuchy, že zrovna jejich soused, příbuzný nebo kamarád je šikanován. A
oběť, která je šikanována, se to bojí říct, protože má strach, aby jí ten, který
ji šikanuje, neudělal ještě něco horšího.
Michaela Sklenářová
Foto: http:// readersdigest.cz
Hodnotit devět let na této škole? Pro mě dost těžký úkol, jelikož jsem
na tuto školu nastoupila až od šesté třídy. Ale i když jsem zde jen čtyři roky,
myslím, že si s ostatními rozumím stejně, jako bych se s nimi znala od začátku.
Měla bych nejspíše začít prvním stupněm, tedy nejprve první třídou, kde
nás všechny, jako na ostatních školách, naučili učitelé číst, psát a počítat
základní počty. V dalších třídách už to bylo těžší. Přišla násobilka a
vyjmenovaná slova, což dělá občas některým z nás problémy dodnes.
Na prvním stupni jsme byli ještě takovými malými dětmi, které problémy moc
neřešily, a když už, tak žalováním.
Druhý stupeň už začal jinak. Do šesté třídy přibyli noví žáci a mezi všemi
se začaly rozvíjet jiné vztahy než na stupni prvním. V učení jsme dost
postoupili dopředu a naučili jsme se plno nových věcí. Problémy se mezi námi
však řešily spíše hádkami a naše třída se rozdělovala do různých skupinek.
Až teď, kdy si už každý z nás uvědomuje, že se nám čas přece jenom
zkracuje, že se už moc dlouho neuvidíme, si sebe navzájem ceníme a držíme
Školní krounský občasník
28
květen/2012
spíše při sobě. Myslím, že teď si rozumíme zatím nejvíce za všechny roky.
Přijde mi, že už konečně dostáváme rozum a jsme už přeci o něco starší.
Především v deváté třídě nás všichni učitelé pečlivě připravili
na přijímací zkoušky, jež jsme všichni úspěšně zvládli, a každý z nás byl přijat
na školu, po které toužil. Před námi už jsou jen necelé dva měsíce, ve kterých
nás čeká nezapomenutelný a zároveň poslední výlet, který si, jak doufám,
každý z nás užije. Poté také „Poslední zvonění“, které už pečlivě nacvičujeme a
kterým se zároveň i rozloučíme se školou, učiteli a žáky z nižších ročníků.
Loučení bude těžké a určitě se každému z nás občas zasteskne, ale věřím,
že se budeme i po škole pořád vídat, i když ne každý den jako teď, a budeme
na sebe, školu a učitele v dobrém vzpomínat. Já sama budu určitě vzpomínat
moc ráda.
Michaela Lehká
Tablo IX. třídy
Foto: Mgr. J. Kyncl
29
Školní krounský občasník
květen/2012
Průzkum na naší škole:
Které místo na světě je nejkrásnější?
Tři hlasy v našem průzkumu získalo Slovensko a Německo, dva hlasy Evropa,
Holandsko a Afrika a jeden hlas Japonsko, Kanada, Egypt, Maroko, Afghánistán,
Havaj, Portugalsko, Řecko, Belgie, Kanárské ostrovy, Dánsko, Norsko, Galapágy,
Tichý oceán, Perský záliv, Praha a Pustá Kamenice.
Michaela Lehká, Daniela Nováková
Anketa:
Co se ti (Vám) na naší škole líbí a co nelíbí?
Jakub Vaňák, 6. třída – Líbí se mi velká tělocvična a nelíbí matika.
Martin Bureš, 6. třída – Líbí se mi přestávky a nelíbí písemky.
Jaroslav Baloun, 7. třída – Líbí se mi interaktivní tabule a nelíbí hudební výchova.
Radka Kusá, 8. třída – Nic se mi na ní nelíbí.
Eliška Tušlová, 9. třída – Nevím.
paní učitelka Odstrčilová – Líbí se mi vybavení školy, jazyková učebna a celková
práce v hodinách. Zatím nevím o ničem, co by se mi nelíbilo.
Připravily Simona Pešková a Helena Pražanová
Školní krounský občasník
30
VYMALUJ OBRÁZKY
Obrázky: omalovankyprodeti.cz
květen/2012
Školní krounský občasník
31
květen/2012
HLAVOLAM
ŘEŠENÍ ZÁKEŘNÝ KRÁL: Jelikož kouzelník věděl, že jsou v klobouku obě kuličky
černé, měl to paradoxně jednodušší, než kdyby tam byla jedna bílá a druhá černá. A
jak vlastně přežil losování? Udělal to takto: dal ruku do klobouku a jednu kuličku
sevřel v pěsti. Pak ji vytáhl, a aniž by ji kdo mohl spatřit, rychle ji spolkl. V davu to
zašumělo, ale soudce řekl: „Nevadí. To, jakou kuličku si vytáhl, poznáme podle té,
která v klobouku zbyla.“
„Je to černá, pane soudce,“ řekl soudní poslíček, který se podíval do klobouku.
„Vylosoval si tedy bílou kuličku. Jsi volný kouzelníku,“ osvobodil ho soudce.
TRABLE S PONOŽKAMI
Zadání:
Máme doma šuplík a v něm jsou červené a zelené ponožky (jsme praštěná
rodina, z toho si nic nedělejte). Jednou, když jsme měli jít do divadla a já potřeboval
dvě ponožky stejné barvy, zrovna vypnuli proud. Nebyl čas na hledání baterky, a
tak jsem tedy popadl… několik ponožek, dal je do kapsy a rychle běžel do taxíku,
kde jsem si teprve nasadil ty dvě stejnobarevné (mně je jedno, jestli mám do divadla
červené nebo zelené, jenom musejí být stejné barvy). A teď otázka pro vás: Kolik
ponožek nejméně musím vzít ze šuplíku, abych měl určitě alespoň dvě stejné
barvy?
Řešení přineseme v dalším čísle.
Petr Schmied
Zdroj: http://hlavolamy.stylove.com
Řešení úkolu: Co je to: „POTĚR“. Správné odpovědi jsou a, b; Co to znamená:
„POTUTELNÝ ÚSMĚV“. Správná odpověď je b.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43,  469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVIII.
Redakční rada: L. Drahošová, N. Szenteczká, S. Pešková, J. Pokorná, H. Pražanová, M.
Lehká, K. Machová, D. Nováková, M. Sklenářová, I. Sodomková, O. Bouška, Mgr. Petr
Schmied
Illustrations: Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Květen 2012
Školní krounský občasník
32
květen/2012
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
Dne 13. května 1950 se na … (1. část tajenky) Silverstone konal úplně první závod … (2.
část tajenky) + … (3. část tajenky). Zvítězil Giuseppe Farina s vozem … (4. část tajenky)
Romeo.
VODOROVNĚ: A. Spěch; nejvyšší karta; dřívější označení zemědělských družstev; značka
kosmetiky. – B. Součást středověkého vojska; spojka. – C. Nemocniční oddělení; dívčí
jméno; bájný letec. – D. Postupně podávat; nepravdivá zvěst. – E. 3. část TAJENKY;
Národní divadlo (zkratka). – F. Těžký topný olej; skandál; dovednost. – G. Chemická
značka prvku, bez kterého by nebyl život; objekt víry; značka elektrospotřebičů; druh
moderního cvičení. – H. Zahradní plodina; součást dortů. – I. Mezinárodní asociace
politologů (angl. zkratka); schopnost číst myšlenky druhých.
SVISLE: 1. Surovina k výrobě piva; být schopen. – 2. Vítězný pokřik; jeden z modelů
Škody. – 3. Orgán zraku; 2. část TAJENKY; značka čerpacích stanic. – 4. Anglicky „ne“; 1.
část TAJENKY; značka jednotky udávající 1000 kg. – 5. Název písmene; povrchový důl;
mládě skotu. – 6. Tkací stroj; mezinárodní kód Ukrajiny; zkratka pro telefonní údaj. – 7.
Koně (zastarale); 4. část TAJENKY; polyethylen. – 8. Křik; chemická značka teluru;
starořecký bajkař. – 9. Špatnosti; označení české rozhlasové stanice; hornina. –
10. Římskými číslicemi 600; úder; hod. – 11. Přírodní oblast; listnatý strom; římskými
číslicemi 6. – 12. Hudební nástroj; označení aut ze slovenského okresu Malacky; iniciály
českého generála popraveného nacisty (Alois ….).
Pomůcka: Biom; IAP; PE; BP.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 10. června zaneste p. uč. Schmiedovi.
Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.