Studie intersektorální mobility v biomedicíně

Transkript

Studie intersektorální mobility v biomedicíně
Mgr. Marcel Bezděk
Educap, o.p.s.
Červenec
2014
Studie byla zpracována v
rámci projektu
"Příprava výzkumných týmů
ÚEM AV ČR, v.v.i. pro
projekt BIOCEV"
reg.č.:
CZ.1.07/2.3.00/30.0018
Operační program Vzdělávání
pro konkurenceschopnost
STUDIE INTERSEKTORÁLNÍ MOBILITY V BIOMEDICÍNĚ
Autor: Mgr. Marcel Bezděk, Educap o.p.s.
OBSAH
1
ÚVOD - terminologie ................................................................................ 3
2
BIOMEDICÍNSKÝ VÝZKUM V ČESKÉ REPUBLICE.............................. 10
2.1
Institucionální základna .................................................................... 11
2.2
Výzkumné přístupy a jejich informační zdroje ............................... 15
2.3 Financování vědy .............................................................................. 20
3
4
5
SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V BIOMEDICÍNSKÝCH OBORECH ................ 25
3.1
Přehled vzdělávacích institucí ......................................................... 25
3.2
Studijní kapacity ................................................................................ 46
3.3
Stáže, možnosti zahraničního studia .............................................. 48
FINANČNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU ............................ 52
4.1
Finanční zdroje výzkumu a jejich typologie ................................... 52
4.2
Možnosti grantového financování ................................................... 56
4.3
Rozpočtový příklad ........................................................................... 61
PRÁVNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU ............................... 63
5.1
Problematika patentů v biomedicíně ............................................... 63
5.2
Od výzkumu ke komerčnímu využití ............................................... 69
1
6
VÝZKUMNÁ A APLIKAČNÍ BIOMEDICÍNSKÁ PRACOVIŠTĚ V ČR .... 74
6.1
Veřejný sektor .................................................................................... 74
6.2
Soukromý sektor ............................................................................... 81
6.3
Kooperace veřejného a soukromého sektoru – typy a příklady ... 82
6.4 Situace v zahraničí – příklad Švýcarska ......................................... 85
7
ASPEKTY A MOTIVACE PRACOVNÍ MOBILITY V BIOMEDICÍNĚ ...... 91
7.1
Možnosti pracovního trhu v biomedicínském sektoru .................. 92
7.2
Motivační faktory mobility ................................................................ 98
7.3
Dotazníkové šetření ........................................................................ 108
8
ZÁVĚR ................................................................................................... 110
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................. 112
10 UŽITEČNÉ ODKAZY ............................................................................. 115
11 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................. 116
2
1
ÚVOD - terminologie
Věda, tak jako jakákoliv jiná aktivita či produkt lidské kultury, funguje na
dynamických základech vystavěných na sociální skutečnosti. Pokud si vědu
představíme jako jistou formu společenského produktu, tak je třeba jej nahlížet v
kontextu k dalším okolnostem, které jej spoluutváří. Mezi ty základní patří například
dobové společenské klima, ovlivňované především sociálními a ekonomickými
faktory, dále pak stabilita politického systému a v neposlední řadě též priority a role
přisuzované vědě v dané konkrétní společnosti. Podpora vědy a výzkumu je
v dnešní
době
bezpochyby
jedním
z velmi
frekventovaných
společensko-politických témat, vnášených do veřejného diskursu. Otázkou však
zůstává její reálné naplňování a obecně též mechanismy zajišťující řešení
proklamovaných záměrů.
Cílem této práce je popis stavu biomedicínského výzkumu v České
republice s důrazem na monitoring v oblasti pohybu činných lidských zdrojů
zainteresovaných v aktivitách týkajících se výzkumu a následné aplikace
získaných poznatků v praxi. Studie je strukturována na základě logického členění
biomedicinální
problematiky
z pohledu
institucionální
stratifikace, lidského
kapitálu, finančních zdrojů a provázanosti k intersektorální mobilitě lidského
potenciálu v dané oblasti.
Tato studie nemá ambice inovativního přístupu, dává si však za cíl uchopení
výše uvedené problematiky ve smyslu jisté syntézy analyticko-deskriptivního
charakteru.
Z
koncepčního
hlediska
bude
striktně
zachovávat věcnost,
faktografičnost a vzhledem k danému tématu též adekvátní úspornost. Přestože
práce nemá, z logiky věci, zásadní ambice v oblasti inovativního přístupu k
danému tématu, může přinést náhled na současnou situaci řešené problematiky.
3
Oblast zájmu této studie, a z ní se odvozující formální strukturace textu,
vyžaduje odpovídající informační zdroje. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že
studovaná problematika (zahrnující kategorie vzdělanostní, vědecké a komerční
báze) je silně proměnlivý, podléhající intenzivní úrovni dynamiky informačních
vstupů. Proto se jeví jako odpovídající základní informační platformou internet,
z něhož je možné čerpat patřičné údaje. Dále pak cílené dotazníkové šetření, které
je součástí Studie. Jde tedy o systematický monitoring relevantních internetových
zdrojů.
Je třeba mít na paměti, že problematika biotechnologického výzkumu je
v čase nadmíru dynamická a v ohledu ke standardizaci pojmového aparátu silně
rozostřená. 1 K uchopení sledované oblasti je potřeba disponovat adekvátními
nástroji terminologického charakteru, nicméně již zde se vyskytuje proměnlivé pole
sémantické roviny.
Pokud vyjdeme z premisy termínu biotechnologie, jakožto pojmu
zastřešujícího další kategorie výzkumných činností, které vymezíme níže, tak
„biotechnologie jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie,
využívají se v zemědělství, potravinářství a medicíně. Jedná se především o
využívání nižších organizmů“. 2 Přestože existuje velká skupina případných
vymezení, pro potřebu studie se jeví jako relevantní tato definice formulovaná
Organizací spojených národů v Dohodě o biologické diverzitě3: „Biotechnologie je
jakákoli technologie, která využívá biologické systémy, živé organizmy nebo jejich
části k určité výrobě nebo jejich přeměně či jinému specifickému použití“.4 Tento
1
2
3
4
Biotechnologická ročenka 2012, s. 5; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf
Převzato z: http://www.gate2biotech.cz/dictionary.php?word=41; [on-line] [cit. 12. května 2014]
Více viz.: www.cbd.int
Převzato z: http://www.gate2biotech.cz/dictionary.php?word=41; [on-line] [cit. 12. května 2014]
4
náhled v podstatě znamená přijetí vazby organického zdroje k příjemci, kterým je
živý organizmus, včetně aplikace léků, zhotovení materiálů a programování, jde
tedy o aplikaci technického pokroku ve vědách o živé přírodě na vývoj komerčních
produktů.5
Následně je možné klasifikovat segment biotechnologií do těchto kategorií
dle formálních interních znaků, definujících jejich reálný účel následné aplikace:
bílá biotechnologie:6
1) průmyslové biotechnologie - biotechnologie aplikované při průmyslové výrobě
chemických látek. Výhody leží v oblasti ekonomických aspektů produkce.
2) environmentální biotechnologie – technologie zakládající svou funkcionalitu na
metodách šetrných v ochraně životního prostředí.
červená biotechnologie:7
1) biotechnologie v medicíně a farmacii: a) biofarmacie (výzkum a vývoj
originálních humánních léčiv); b) biomedicína (terapie postavená na biologických
principech, tkáňové inženýrství - buněčná terapie); c) nanotechnologie, studium
struktury a funkce biomolekul, metody stavby biomolekul; d) imunologie a
vakcinologie;
e)
terapeutické
proteiny a
oligonukleidy;
f)
farmaceutické
biotechnologie; g) mapování lidského genomu, metody přenosu lidských genů.
5
Tamtéž, s. 12; více viz.: http://www.gate2biotech.cz/prumyslova-biotechnologie/;
http://www.gate2biotech.cz/environmentalni=biotechnologie/; [on-line] [cit. 12. května 2014]
7
Tamtéž, s. 12; více viz.: http://www.gate2biotech.cz/biotechnologie-v-medicine-a-farmacii/;
http://www.gate2biotech.cz/diagnostika-a-bioinformatika/; [on-line] [cit. 13. května 2014]
6
5
2) diagnostika a bioinformatika: např. diagnostické protilátky; DNA diagnostika;
aplikace biologických postupů pro technické aplikace informačních procesů atd.
zelená biotechnologie:8
1) rostlinná biotechnologie: zaměření na zemědělství, pěstování a rozmnožování
rostlin, úrodu, buňky, genomické mapování, genetické modifikace, DNA.
2) živočišná biotechnologie: orientace na chov a šlechtění hospodářských zvířat;
výstupy v podobě diagnostiky, produkce transgenních zvířat, výživy a zdraví zvířat.
Jak vyplývá z výše uvedeného, tak jednou ze stěžejních biotechnologických
kategorií je oblast biomedicíny. Zjednodušeně řečeno, ji lze vymezit jako odvětví
lékařské vědy, které používá biologické a jiné principy přírodních věd a zavádí je
do klinické praxe. Tento obor využívá především poznatků z oblasti biologie a
fyziologie. K biomedicíně se může rovněž vztahovat mnoho dalších kategorií v
oblasti zdraví a biologických příbuzných oborech.9
Pokud v současnosti hovoříme o biomedicíně, tak v podstatě máme na mysli
koncepci integrálního oboru, „vycházejícího důsledně z mezioborového charakteru
nových poznání“.
10
Exponenciálně narůstající základna zásadních nových
poznatků o lidské fyziologii, patofyziologii, intenzivního pochopení jednotlivých
procesů v konkrétních lidských orgánech, tkáních či samotných buňkách se
v posledních, přinejmenším třiceti, letech natolik rozvinula a provázala, že tento
8
Biotechnologická ročenka 2012, s. 12; více viz.: http://www.gate2biotech.cz/rostlinna-biotechnologie/;
http://www.gate2biotech.cz/zivocisna-biotechnologie/; [on-line] [cit. 13. května 2014]
9
Biomedicína ve své podstatě řeší schopnost člověka vyrovnat se se stresem v oblasti životního prostředí.
http://en.wikipedia.org/wiki/Biomedicine; [on-line] [cit. 13. května 2014]
10
Nohel, P. Progresivní tendence a perspektivy biomedicinálních věd. 2. díl, Klinické aplikace pro 90. léta a
po roce 2000. Praha: UVTEI, 1991, s. 25.
6
obor se stal jedním ze zásadních oblastí posouvající lidské poznání dynamicky
kupředu.11 Tento proces značně podnítil a též urychlil masivní rozvoj informačních
technologií, který se projevil nasazením sofistikovaných výzkumných nástrojů a
postupů. Společenská poptávka po očekávaných výsledcích biomedicínského
výzkumu, jejím rozvoji a následně též jejich praktické aplikaci je podněcována
primárně těmito charakteristickými rysy: obecným trendem integrace věd o
člověku; hodnotovým posunem ve společnostech vyspělých zemí generujících
podstatnou část světového potenciálu, které preferují zdraví jako podstatnou
kvalitu; masivní aplikací informačních technologií do rozvoje biomedicíny;
samotným sociálním a zdravotním vývojem lidstva jako celku, směřujícího ke
globální formě populace a nakonec též strukturou nemocí a chorob vyžadujících
vědeckou pozornost (kardiovaskulární choroby, psychické nemoci, nádorová
onemocnění, virové choroby atd.).12 Specifikum v západních společnostech je pak
dále stárnutí obyvatelstva a s tím související ekonomické důvody pro udržitelné
financování
zdravotní
péče.
Tento
výčet
tedy
definuje
hlavní
úkoly
biomedicínského výzkumu pro nadcházející období vývoje a vymezuje směry
odborného zájmu dané disciplíny.
Další termín, se kterým se operuje v sektoru biotechnologií, je oblast
bioinženýrství. Jde v podstatě o multidisciplinární označení pro souhrn oborů
technických věd, které se propojují s biologií a medicínou a vytváří technologickou
11
Biomedicínský výzkum se orientuje například na problematiku v oblastech buněčné biologie a patologie,
neurobiologie, neurofyziologie, neuropatologie, vývojové toxikologie a teratologie, molekulární
epidemiologie, molekulární farmakologie, imunofarmakologie, výzkumu rakoviny, molekulární embryologie,
kmenových buněk či tkáňových náhrad. http://uem.avcr.cz/institute/index.html; [on-line] [cit. 13. května
2014]
12
Nohel, P. Progresivní tendence a perspektivy biomedicinálních věd. 2. díl, Klinické aplikace pro 90. léta a
po roce 2000. Praha: UVTEI, 1991, s. 7-11.
7
základnu pro následnou realizaci vědecko-výzkumných záměrů a jejich praktickou
realizaci. Jde bezpochyby o atraktivní a perspektivní interdisciplinární oblasti.
Hlavními obory, se kterými bioinženýrství souvisí, jsou elektrotechnika,
materiálové inženýrství, mechanika, fyziologie, chemie a obecná biologie. Jejich
cílem je vychovávat v oblasti lidských zdrojů odbornou základnu se znalostmi a
schopnostmi řešit inženýrské problémy zejména v oblasti navrhování a konstrukce
medicínských přístrojů pro diagnostiku i terapii, návrhů a vývoji medicínských
postupů a metod, informačních systémů a systémů pro následnou podporu
rozhodování.13
V souvislosti
s intenzivním
rozvojem
komplexu
vědeckých
nástrojů
propojujících biologicko-medicínské aspekty výzkumu, začaly legitimně vyvstávat
též otázky etického charakteru. 14 V kontextu biomedicíny se aktivně diskutují
otázky slučitelnosti vědeckých metod s etickými normami obecně lidských
konvencí, kterými se zabývá bioetika. Jde o celý oborový komplex systematické
studia „morálního rozsahu a vize humanizace člověka a péče o jeho zdraví
s využitím výsledků interdisciplinárního výzkumu“.15 Typickými předměty zájmu,
které se snaží řešit bioetická pravidla, jsou otázky spojené s genetickými
technologiemi a manipulacemi obzvláště, s klonováním, buněčnou terapií,
s experimentováním se zvířaty atd. Počet oficiálních dokumentů, formulujících
bioetická pravidla do rozmanitých kodexů, se v čase značně rozrůstá. Produkují je
rozličné instance národních i mezinárodních medicínských struktur. 16 Nicméně
13
www.biomedicina.cz; [on-line] [cit. 15. května 2014]
Etika se zabývá způsoby jednání a konání, které určují lidskou životní praxi. Sapík, M. Současný člověk,
bioetika a multikulturalismus. In: Dolista, J. – Sapík, M. (ed.). Studie z bioetiky II. Etika v biomedicíně a
biotechnice. České Budějovice: Jihočeská univerzita, ZSF, 2007, s. 60.
15
Sapík, M. Současný člověk, bioetika a multikulturalismus. In: Dolista, J. – Sapík, M. (ed.). Studie
z bioetiky II. Etika v biomedicíně a biotechnice. České Budějovice: Jihočeská univerzita, ZSF, 2007, s.
56-57.
16
Ondok, J. P. Bioetika, biotechnologie a biomedicína. Praha: Triton, 2005, s. 194
14
8
základní dokument, z něhož se odvozují ostatní normy, je stále univerzální
deklarace lidských práv, přijatá generálním shromážděním OSN v roce 1948.17
Oblast biomedicínského výzkumu a následných aktivit je pochopitelně též
legislativně regulována. Podstatným dokumentem je v tomto ohledu od roku 2001
v České republice platná a závazná Úmluva o ochraně lidských práv a
důstojnosti
člověka
s
ohledem
na
aplikaci
biologie
a
medicíny,
zkráceně Úmluva o biomedicíně, ustanovená Radou Evropy v roce 1997. Jedná
se o moderní dokument, řešící jak základní pravidla upravující práva pacientů a
povinnosti lékařů, tak tato úmluva systematicky rozpracovává též problematiku
normativů vědeckého výzkumu, moderních léčebných metod či nakládání s
genetickým materiálem. Oblast vědy, výzkumu a inovací je v právním prostředí
České republiky legislativně řešeno několika normami, věnujícími se obšírně
mnoha aspektům těchto aktivit.18
17
Kompletní text dostupný na: http://www.un.org/en/documents/udhr/index.shtml; [on-line] [cit. 15. května
2014]
18
Předpisy České republiky vztahující se k výzkumu, vývoji a inovacím: Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících
činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 341/2005
Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách
některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích; Zákon č. 283/1992
Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o
informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010);
Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace (příloha k usnesení vlády ze dne 30. listopadu 2009 č. 1457);
Statut Grantové agentury České republiky (platné znění schválené usnesením vlády ze dne 7. srpna 2002
č. 770 ve znění usnesení vlády ze dne 16. března 2009 č. 305 a ve znění usnesení vlády ze dne 29. září
2009 č.1234 ); Statut Technologické agentury České republiky (příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince
2009 č. 1530). Dostupné: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=680410; [on-line] [cit. 15.
května 2014]
9
2
BIOMEDICÍNSKÝ VÝZKUM V ČESKÉ REPUBLICE
Důležitým faktorem stability společenských systémů je jejich ekonomická
úroveň. V tomto směru je nejdůležitějším rysem ekonomického vývoje současnosti
prohloubení integračních procesů a globalizace. Žádnou národní ekonomiku nelze
již z tohoto důvodu považovat za izolovaný subjekt. Taktéž i perspektivy české
ekonomiky nelze posuzovat bez souvislostí s probíhající integrací v evropském či
globálním prostoru. Otevírající se nové příležitosti pro malé a otevřené ekonomiky
(typu té české) přinášejí v podmínkách globalizujícího se ekonomického života
nové
požadavky
a
primárně
nové
úkoly,
které
leží
v poli
míry
konkurenceschopnosti, pro něž je stěžejní úroveň a obecný sklon k inovativnosti a
adaptabilitě. Tyto činitele jsou proto nejen kvalitativní charakteristikou a kritérii
prosperity národního hospodářství, nýbrž také relevantním rysem výsledné
úspěšnosti integrace do nadnárodních struktur. 19 Zmiňovaných cílů je možné
dosáhnout pouze za předpokladu aktivního společenského konsenzu o vysoké
potřebě podpory vědy, výzkumu a inovací v prakticky všech oblastech generujících
hmotné produkty. Značná dynamika globálních procesů nejen ekonomické povahy
tyto okolnosti pouze potvrzuje.
Obor biomedicíny náleží k jedněm z nejrychleji se rozvíjejících směrů
výzkumu a vývoje, který je zdrojem revolučních diagnostických a léčebných
postupů v medicíně (kde je hlavním zdrojem rozvoje světového farmaceutického
průmyslu) a otevírá možnosti zásadních inovací i v jiných oborech lidské činnosti.
„Biotechnologie mají vysokou přidanou hodnotu také v obsahu duševního
vlastnictví a představují klíčový segment pro společnost znalostní ekonomiky“.20
Ve vyspělých zemích je oblast biomedicínského výzkumu a souvisejících
19
http://www.vyzkum.cz/storage/att/90A40B9019397F671589C821870D9632/DZSV-RVV-T9.doc.;
[on-line] [cit. 17. května 2014]
20
10
biotechnologických kategorií významným zdrojem ekonomického růstu, vykazuje
vysokou míru propojení akademického výzkumu a firemního vývoje a generuje
velký počet vysoce inovativních komerčních subjektů. Tyto jsou následně motorem
hospodářského růstu a v důsledku zpětně fungují jako značná komparativní
výhoda moderní vzdělanostní ekonomiky.
V oblasti biomedicínského výzkumu může Česká republika stavět na solidní
historické základně, včetně vzdělanostního či infrastrukturního potenciálu.
Výzkumné aktivity se začaly rozvíjet již v předválečném Státním zdravotním ústavu
a v následné epoše socialistického Československa, na ně bylo navázáno a
systematickou podporou biologických a chemických věd bylo dosaženo mnoha
úspěchů, především v oblasti imunologického vývoje a výroby vakcín.21
2.1
Institucionální základna
Sektor vědy, výzkumu, vývoje a inovací je vnitřně strukturován několika
dělícími liniemi, které však principiálně (primárně však z logiky věci) nestojí nutně
proti sobě a mohou se vzájemně prolínat. V této části textu bude zaveden potřebný
definiční rámec. Konkrétní problematika, týkající se institucionálních příkladů,
finančních aspektů a dalších okolností, bude řešena v následných částech této
studie. Obecně je třeba vycházet z předpokladu, že „při porovnání všech
parametrů vzestupu biotechologií ve vyspělých zemích zpětně od roku 1980, lze
pozorovat přímou závislost mezi veřejnou podporou a výkonem v oblasti
biotechnologií v každé zemi v každém analyzovaném období. Biotechnologický
průmysl je podstatným zdrojem růstu rozvinutých ekonomik, propojuje vysoce
21
Zásadními institucemi byly především národní podnik Biogena, Výzkumný ústav imunologický, a Ústav
sér a očkovacích látek (SEVAC). Zástupci těch, které v nové podobě pokračují úspěšně i po roce 1989, jsou
Bioveta, a.s. a Biopharm - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, a.s. Biotechnologická ročenka
2012, s. 60; [on-line] www.gate2biotech.cz/btr-2012/data/report_25.pdf
11
kvalitní základní vědu s komerčním VaVaI a generuje obrovské množství start-up a
spin-off firem s vysokým inovativním potenciálem“.22
Nejprve je vhodné zmínit rozdíl terminologického charakteru v operačním
prostoru sledované problematiky. V případě termínu výzkum (angl. research) jde
primárně o „snahu co nejlépe pochopit samu podstatu sledovaných procesů,
rozkrývat nové souvislosti a koncepčně vysvětlovat pozorované skutečnosti“ a lze
jej popsat též jakožto aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit,
interpretovat
nebo
přepracovat
fakta.
23
V případě
pojmu
vývoj
(angl.
development) „jde o snahu o přímé praktické využití pozorovaných jevů či realizaci
teoretických modelů, včetně dolaďování parametrů konečných produktů či služeb
na trhu“. 24 V oblasti komerčního využití může tedy vývoj znamenat v podstatě
dolaďování vlastností, zkušebnictví či metrologii.
Protože existují dvě rozdílná pojetí přístupu k požadovaným výzkumným
otázkám, je třeba je oddělit. Nejprve jde o základní výzkum, jenž je možné označit
též za badatelský. Jedná se o experimentální nebo teoretické činnosti, které jsou v
prvé řadě orientovány na získávání nových poznatků o nejzákladnějších příčinách
jevů (fenoménů) a pozorovatelných skutečností, aniž by se však zabývaly
otázkami aplikace či následného využití těchto poznatků. 25 Vedle základního
výzkumu stojí aplikovaný výzkum, zvaný též jako cílený. Jde o „experimentální a
teoretické práce k získání nových poznatků, ale zcela jednoznačně zaměřených na
specifické, konkrétní předem stanovené cíle využití“.26 Oba výzkumné přístupy je
22
Slovák, J. Základní, nebo aplikovaný výzkum? 27.5.2013.
http://www.veda.muni.cz/tema/3684-zakladni-nebo-aplikovany-vyzkum#.U2ki-6Iiy_x; [on-line] [cit. 17.
května 2014]
24
Tamtéž; [on-line] [cit. 17. května 2014]
25
Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932;
26
Tamtéž, http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932; [on-line] [cit. 17. května 2014]
23
12
možné pochopitelně též dále kategorizovat a vnitřně strukturovat dle nastavených
hledisek.27
Podstatným faktorem pro popis systému biomedicínského výzkumu a vývoje
je nepochybně institucionální zázemí, kde je konkrétně prováděn. Zákon č.
130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků „řadí mezi
výzkumné organizace právnické osoby, organizační složky státu a organizační
jednotky ministerstva za předpokladu, že se tyto zabývají výzkumem a vývojem.
Pro zařazení mezi výzkumné organizace a možnost čerpat prostředky výzkumu a
vývoje je nezbytné naplnění zákonných podmínek a pravidel pro poskytování
veřejné podpory výzkumné organizaci“.28
Nicméně pro potřeby této studie (a další analýzy v následujících pasážích)
klasifikujeme místa výzkumu a vývoje do těchto tří základních kategorií
s příklady typů institucí:
1. univerzitní výzkum a vývoj: jde o vysokoškolská pracoviště, kde výzkumné
aktivity jsou součástí jak přípravy studentů na další profesi, tak mohou být i
cíleného charakteru. Jde převážně o lékařské, farmaceutické, přírodovědecké či
veterinární fakulty veřejných vysokých škol. Výzkum se provádí též na vysokých
školách technického zaměření.
27
„Základní výzkum lze rozdělit na: čistý základní výzkum neboli badatelský výzkum, který je prováděn v
zájmu rozvoje poznání, a to bez úsilí o hospodářský či sociální přinos (ani dlouhodobě) a také bez snahy o
aplikaci výsledků na řešení praktických poměrů, i bez snahy o předání výsledků těm, kteří jsou za využívání
vědeckých poznatků odpovědni; orientovaný základní výzkum, který je prováděn s očekáváním, že vytvoří
širokou bázi poznatků, která pravděpodobně bude základem pro řešení již rozpoznaných či
předpokládaných (aktuálních či budoucích) problémů, či objevujících se možností využití. Aplikovaný
výzkum lze rozdělit na: všeobecný aplikovaný výzkum, který je soustavným zkoumáním za účelem získání
nových poznatků, které ještě nedosáhlo stadia s jasnou specifikací cílů pro jeho aplikace; specifický
aplikovaný výzkum, který je rovněž soustavným zkoumáním za účelem získávání nových poznatků, ale
směrovaných k specifickému praktickému cíli s jasnou aplikací výsledků“. Základní pojmy výzkumu a vývoje
v OECD a EU. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932; [on-line] [cit. 17. května 2014]
28
Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola
Olomouc, 2010, s. 9.
13
2. mimouniverzitní výzkum a vývoj: jedná se o několik typů institucí, především
se statutem veřejné výzkumné instituce.29 Důležitým zástupcem je Akademie věd
České republiky a její konkrétní segmenty, respektive výzkumné ústavy. 30
Relativně novým jevem je výstavba evropských vědeckých center excelence a
regionálních center, což jsou velká výzkumná střediska, která spojují teoretický a
aplikovaný výzkum a vznikají za podpory strukturálních fondů EU. Výzkum probíhá
též na v rezortních složkách státu. Dalším zástupcem biomedicínského
mimouniverzitního výzkumu a vývoje jsou rovněž zdravotnická zařízení,
především charakteru fakultních nemocnic a specializovaných center.
3. podnikový výzkum a vývoj: jedná se o výzkumné aktivity prováděné
v komerčním sektoru. Jejich výsledky mají za cíl ekonomické využití na trhu. „Za
podnik se v tomto smyslu považuje subjekt provádějící ekonomickou činnost
spočívající v nabídce zboží nebo služeb na určitém trhu, aby nedocházelo k
záměně s odlišným pojetím tohoto pojmu v právním řádu ČR“.31 Ekonomickou
činností je zde míněna aktivita odpovídající v tomto směru též evropskému právu.
Podnikatelskou činnost v biotechnologii v medicíně a farmacii lze vyhledat u
celkem 217 položek v databázi BTR 2012.32 Největší pozornost věnují české firmy
imunologii a vakcinologii a dále rovněž studiu struktury a funkce biomolekul a
biofarmacii.33
Relativně novým fenoménem této doby jsou takzvané spin-off firmy,
29
Jejich kompetence stanovuje Zákon č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích.
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=8321; [on-line] [cit. 20. května 2014]
30
Následující ústavy AV ČR provádějí výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny: Biotechnologický ústav AV
ČR; Fyziologický ústav AV ČR; Mikrobiologický ústav AV ČR; Ústav experimentální medicíny AV ČR; Ústav
molekulární genetiky AV ČR; Ústav analytické chemie AV ČR; Ústav experimentální botaniky AV ČR; Ústav
živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. http://www.biomed.cas.cz/; [on-line] [cit. 20. května 2014]
31
Olomouc, 2010, s. 10.
32
BTR 2012 - podává souhrnný přehled o současné situaci biotechnologických oborů v ČR, a to jak ve
výzkumu a vývoji, tak v komerční sféře.
33
14
někdy nazývané též vědecké inkubátory. Jde o podnikatelské subjekty založené
za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného ve výzkumné
organizaci. Provázání firmy a univerzity může mít různou úroveň. Univerzita přímo
vkládá svoje duševní vlastnictví do nově vznikající firmy a získává v něm podíl,
nebo vkládá duševní vlastnictví do podniku formou licence. Další možností je, že
nový podnik založí přímo zaměstnanci univerzity či jiné konkrétní výzkumné
instituce na svém osobním know-how a vazby na školu nemají oficializovaný
charakter.34
2.2
Výzkumné přístupy a jejich informační zdroje
Výkonost a efektivita výzkumu a vývoje podléhá působení řady činitelů,
jejichž systémové a efektivní uplatňování může zmírnit rizika negativních dopadů
na funkčnost a transparentnost interních vědeckých procesů. Vhodná implikace
odpovídající úrovně tvorby, realizace a kontroly strategií, politik či konkrétních
výzkumných programů, v kombinaci s flexibilním systémem financování a
přiměřeným systémem kontroly a hodnocení daného vědeckého výzkumu a
procesů transferu jeho výsledků, může mít ve svém důsledku výrazně pozitivní
dopad na konkurenceschopnost celé země. V této souvislosti je nutno dodat, že
stávající stav konkurenceschopnosti České republiky rozhodně neodpovídá jejímu
potenciálu, což dokládá i mezinárodní srovnání v rámci Evropské unie, v němž se
34
Co je to spin-off firma?
http://www.vutbr.cz/utt/caste-dotazy/caste-dotazy-f26850/co-je-to-spin-off-firma-d66628; více též na:
Spin-off firmy propojují univerzitní výzkum s komerční praxí. 12.2.2009.
http://www.veda.muni.cz/veda-a-vyzkum/1313-spin-off-firmy-propojuji-univerzitni-vyzkum-s-komercni-praxi
#.U2kzcaIiy_w; [on-line] [cit. 22. května 2014]
15
ČR pravidelně umisťuje ve spodní polovině výsledků srovnání většiny hodnotících
faktorů.35
Technologicky nejvyspělejší země světa systematicky podporují výzkum a
vývoj
v oblasti
biotechnologií,
poněvadž
tato
oblast
představuje
jeden
z nejprogresivnějších segmentů modernizace ekonomiky. Potenciální úspěšnost
však vyžaduje efektivní a vysokou míru propojení akademického výzkumu a
firemního vývoje. Tato syntéza přístupu dvou sektorů je jedním z důležitých
indikátorů celkové vyspělosti dané země. Výsledné produkty vědeckého vývoje
jsou komerčně mimořádně významné a, byť jsou z pozice investičních vstupů do
počátečního vývoje značně náročné, přinášejí ve svém důsledku synergický efekt i
na další sféry ekonomiky. Značný inovativní potenciál si uvědomila taktéž vláda ČR
a přijetím klíčového programového dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a
inovací ČR 2009 – 2015, stanovila jednou z priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a
inovací též podporu v oblasti molekulární biologie a biotechnologií. „Při přípravě
těchto priorit byl nově kladen větší důraz na aktivní účast uživatelské sféry včetně
finančního vyjádření její participace, což zvýší potenciál pro využitelnost výsledků
výzkumu, vývoje a inovací v aplikacích“.36
V prostředí institucionální podpory české vědy, výzkumu a inovací
figuruje několik klíčových aktérů. Za nejdůležitější je možné považovat Radu pro
výzkum, vývoj a inovace, jež je jakožto poradní orgán vlády zodpovědná za
přípravu a implementaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Rada
35
Konkurenceschopnost České republiky. 26.09.2013 Evropská komise vydala 24. září 2013 analytickou
zprávu o konkurenceschopnosti EU, včetně jednotlivých členských států a to z hlediska průmyslu a
podnikání. Hodnoceno bylo pět základních oblastí: inovace a udržitelnost, podnikatelské prostředí, služby a
infrastruktura,
státní
správa,
finance
a
investice,
dovednosti.
http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/konkurenceschopnost_ceske_republiky.h
tml; [on-line] [cit. 22. května 2014]
36
16
samotná jednak definuje legislativní rámec výzkumu prostřednictvím vydávané
„Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených
programů, jednak se podílí na rozhodování o využití prostředků alokovaných na
podporu výzkumu a vývoje v ČR“.37 Samotnou distribuci finančních prostředků do
výzkumu a jejich formativní náležitosti řeší několik poskytovatelů, z nichž
dominantní roli hrají především Grantová agentura České republiky v oblasti
základního výzkumu a Technologická agentura České republiky ve sféře
výzkumu aplikovaného.
Neopominutelnou roli při stávající podpoře české vědy hraje též Evropská
unie a její systémové instrumenty, zaměřené na posilování výzkumného,
vývojového a proinovačního potenciálu ČR. Jedná se převážně o podporu
vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem.
„Politika vědy a výzkumu patří mezi sdílené politiky, při jejím uplatňování je
respektován princip subsidiarity, tzn., že politika vědy a výzkumu zasahuje pouze
do oblastí, jež jednotlivé státy nemohou efektivně a účinně samy spravovat.
Pravomoci v této oblasti jsou tedy rozděleny mezi EU a jednotlivé členské státy, ty
samy rozhodují o oborech, do kterých investují a které podpoří. Cílem EU není řídit
veškeré aktivity v oblasti vědy a výzkumu, ale vytyčovat v ní priority, koordinovat je
a podporovat výzkum také finančně“.38 Nejen v oblasti biomedicínského výzkumu
je jedním z nejvýznamnějších finančních nástrojů Evropské komise pro podporu
výzkumu, vývoje a inovací na roky 2014-2020 rámcový program Horizont 2020.
Důležitost, kterou věnuje EU podpoře vědy lze demonstrovat na příkladu
výrazného navýšení prostředků tohoto programu (o cca 20% oproti předchozímu
37
Dále též rada navrhuje vládě členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a
Grantové agentury České republiky. Hodulík, M. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava.
Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 32.
38
Valentová, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská
vysoká škola Olomouc, 2010, s. 41.
17
období). Mezi třemi hlavními podporovanými prioritami jsou: excelentní věda,
konkurenceschopný průmysl a tzv. sociální výzvy.39
Pokud budeme klasifikovat výzkum a vývoj z hlediska institutu jejich
realizace, tak ji můžeme rozdělit na linii veřejného a soukromého výzkumu.
Veřejný výzkum je obecně ten, který je v působnosti vysokých škol a
vlády. „V České republice se v roce 2011 prováděl výzkum a vývoj na 185
pracovištích vládního a na 202 pracovištích vysokoškolského sektoru. Celkový
počet výzkumných pracovišť se za poslední 3 roky nezměnil“.40
Výzkum a vývoj, který se realizuje v prostředí podnikatelského sektoru, se
označuje za soukromý výzkum. Zajímavou, avšak vypovídající okolností je fakt,
že v tomto sektoru jsou zcela dominantním provozovatelem výzkumu a vývoje
podniky se zahraniční majetkovou účastí. „Výzkum a vývoj se v roce 2011 v
podnikatelském sektoru prováděl na 2200 pracovišť. Tři čtvrtiny z nich byly
soukromé domácí podniky, veřejných podniků bylo 64 a ostatní byly zahraniční
afilace. Nadpoloviční většina domácích podniků provádějících VaV má méně než
50 zaměstnanců, téměř 80 % pracovišť v podnicích pod zahraniční kontrolou
zaměstnává více než 50 osob. V soukromých domácích podnicích pracuje okolo
39
Problematika biomedicínského výzkumu je součástí sociální výzvy: Zdraví, demografické změny a
zdravý životní styl (Health, demographic change and wellbeing). Kinkorová, J. Horizont 2020, In: Kinkorová,
J., Zeman, M. (ed.). Biomedicínský výzkum s podporou evropských zdrojů v nemocnicích: IV. ročník
národní konference se zahraniční účastí: sborník abstrakt: Zámeček Větruše v Ústí nad Labem, 23. a 24.
května 2013. Praha: Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s Krajskou zdravotní, 2013, s. 17-18.
40
Veřejný výzkum se realizuje „ve všech krajských městech ČR, s výjimkou Středočeského a
Karlovarského, sídlí dnes některá veřejná vysoká škola, nejvíce pracovišť mají univerzity a vysoké školy v
Praze a Brně. Výzkumných pracovišť, tj. subjektů, jejichž hlavní ekonomickou činností je výzkum a vývoj
(CZ-NACE 72), bylo v roce 2011 ve veřejném sektoru celkem 96, přičemž všechny se nacházely v sektoru
vládním. Jedná se především o jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR. Vysoké školy jsou totiž primárně
zaměřeny na vzdělávání a nikoliv na výzkum, proto se mezi striktně vymezenou kategorii výzkumných
pracovišť nezapočítávají. Více jak polovina se nalézá v Praze, zejména se jedná o ústavy AV ČR. Z nich
největšími, co do počtu výzkumných pracovníků, jsou Fyzikální ústav, Mikrobiologický ústav a Fyziologický
ústav“. Veřejný výzkum a vývoj. 4.3. 2013 ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/2D00319FF6;
18
20 tisíc zaměstnanců oproti 16 tisícům v zahraničních afilacích“.41
V souvislosti s vymezením kategorie výzkumu na veřejný a soukromý
(respektive firemní) výzkum a vývoj a s tím spojené otázky distribuce finančních
prostředků, se naskýtá legitimní otázka vážící se k povinnosti zveřejňovat
výsledky vědecké činnosti. Podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů, je každý jednotlivý výzkum a vývoj, který je podporovaný
z veřejných prostředků, povinen zveřejňovat výsledky tohoto výzkumu. Tato
povinnost
se
plní
„prostřednictvím
Informačního
systému
výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), který je součástí informačních
systémů veřejné správy. Jeho úkolem, je shromažďovat, zpracovávat, poskytovat
a využívat údaje o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích podporovaných
z veřejných prostředků. Centrální evidence projektů (CEP) obsahuje údaje o všech
projektech, na jejichž řešení je poskytována účelová podpora podle zákona“.42
Zveřejňování informací obsažených v konkrétních segmentech IS VaVaI veřejnosti
se realizuje prostřednictvím www stránek (www.isvav.cz).
Z logiky věci plyne, že výsledky výzkumu realizovaného v prostředí
podnikatelského sektoru mající většinou za cíl zvýšení ekonomického postavení,
profit a stabilitu daného komerčního subjektu, mají utajovanou podobu.
41
Soukromý výzkum a vývoj v podnicích. 4.3.2013 ČSÚ.
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/2D00319FF9; [on-line] [cit. 23. května 2014]
42
Koncepce IS výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2012 až 2015. Rada pro výzkum,
vývoj a inovace, s. 1-4. Koncepce byla schválena usnesením vlády ze dne 13. dubna 2011 č. 267.
19
2.3
Financování vědy
Pro každou vědeckou a výzkumnou instituci je v současnosti klíčovým
faktem okolnost, jak je sama úspěšná v získávání grantů či projektů, a to nejen
z důvodů finančních, ale též v ohledu k samotnému rozvoji vědy a svých
vědeckých týmů. Jinými slovy, finanční okolnosti podpory výzkumu a vývoje jsou
středobodem rozvoje každé instituce, jejíž cíle se realizují v oblasti vědy.
Obecně je oblast výzkumu a vývoje financována ze zdrojů soukromých a
veřejných. Soukromé zdroje jsou většinou tvořeny z přímých prostředků
konkrétních průmyslových podniků či různorodých nadací. Pravidla čerpání financí
z těchto zdrojů podléhají dohodě dané výzkumné instituce s jejich poskytovatelem.
V případě iniciativy výzkumu ze strany konkrétního podnikatelského subjektu se
obyčejně jedná o druh jasně definovaného kontraktu, kdy výzkumná instituce
zkoumá vymezený úkol stanovený zadavatelem (tzv. výzkum na zakázku).
Výstupem potom obvykle bývá konkrétní průmyslová aplikace výsledků výzkumu.
Dominantní formou financování v České republice jsou především veřejné
zdroje. Největší objem prostředků směřovaných na výzkum a vývoj je distribuován
prostřednictvím systému tzv. grantů. 43 Ve vyspělých zemích jde obecně o
nejrozšířenější formu poskytování podpory z veřejných zdrojů.
Konkrétní forma podpory výzkumu a vývoje v ČR se dělí na dva základní
typy podle Zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje. Zaprvé je to
účelová podpora, která „směřuje k podpoře jednotlivých konkrétních projektů. Již
předem je tak specifikována struktura výdajů i konkrétní využití prostředků,
přičemž tento rámec je pro příjemce závazný. Účelová podpora může být použita
43
Grant - účelově vázaný příspěvek, který je přidělený grantovou agenturou (nebo i jinou institucí) ve
veřejné soutěži.
20
na grantový projekt, programový projekt, specifický vysokoškolský výzkum určený
studentům magisterských a doktorských studijních programů, případně na úhradu
nákladů velké infrastruktury. Poskytovatelem této podpory je u programových
projektů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací Technologická agentura ČR s
výjimkou průřezových oblastí, kde poskytovatelem jsou jednotlivá ministerstva“.44
Druhým typem veřejné podpory je institucionální podpora. V případě této
kategorie podpory z veřejných zdrojů, jde o poskytnutí institucionálních prostředků
na výzkumný záměr, na specifický výzkum na vysokých školách nebo na
mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji. Výzkumným
záměrem se míní vymezení předmětu konkrétní výzkumné činnosti, jejich cílů,
strategie, nákladů a předpokládaných výsledků, která je zajišťována ve formě
základního nebo aplikovaného výzkumu (s výjimkou průmyslového výzkumu),
jehož koncepční rozvoj je ohraničen obdobím 5 až 7 let. Specifickým výzkumem na
VŠ je ta část výzkumu, která je bezprostředně vázána na vzdělávací procesy a na
níž se aktivně spolupodílejí studenti. Mezinárodní spoluprací ČR ve výzkumu a
vývoji je míněna spolupráce realizovaná na základě mezinárodních smluv, kterými
je ČR vázána.45
Veřejnými rozpočty poskytovaná podpora právnickým nebo fyzickým
osobám je udělována formou dotace, což znamená, že podléhá povinnosti
zúčtování se státním rozpočtem.46
Samotné praktické financování výzkumu je pak rozděleno mezi několik
základních poskytovatelů, z nichž dominantní roli hrají Grantová agentura ČR
(základní výzkum) a Technologická agentura ČR (aplikovaný výzkum).
44
Olomouc, 2010, s. 11.
45
Tamtéž, s. 11.
46
Tamtéž, s. 13.
21
Grantová agentura ČR (GAČR) se primárně soustředí na cílené
financování základního výzkumu především prostřednictvím konkrétních projektů,
v nichž jsou cíle a metody jejich naplňování stanoveny samotným příjemcem.
GAČR každoročně vyhodnocuje několik tisíc podaných vědeckých projektů. „V
rámci podpory GAČR lze získat granty pěti typů: standardní, postdoktorské (do 35
let), pro doktorské týmy, mezinárodní a bilaterální“. 47 Celková výše podpory
redistribuovaná GAČR se pohybuje okolo dvou miliard korun.
Technologická agentura ČR (TAČR) je instituce zaměřená na účelové
financování aplikovaného výzkumu. Hlavním cílem této agentury je institucionální
unifikace účelové podpory aplikovaného výzkumu.48
Menší zdroje finanční podpory na vysokých školách poskytuje též Fond
rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Jeho zřizovatelem je MŠMT za spoluúčasti Rady
vysokých škol.49 Fond je tvořen finančními prostředky určenými na podporu oblasti
vzdělávací činnosti.
Dalším zásadním zdrojem finančních prostředků, které plynou do podpory
výzkumu a vývoje v České republice, jsou Strukturální fondy Evropské unie.
„Základním zdrojem financování vědy a výzkumu z prostředků EU jsou tzv.
rámcové programy. Právě proběhl 7. rámcový program pro vědu, výzkum a
technologický rozvoj, jenž je platný pro období 2007 – 2013. Je založen na dvou
právních aktech, kterými jsou pro jaderný výzkum smlouva o Euratomu a pro
nejaderný výzkum na základě Smlouvy o ES“. 50 V současné době jej nahradil
program Horizon 2020. Oblast výzkumu, vývoje a inovací je z těchto zdrojů
47
Olomouc, 2010, s. 32.
48
Tamtéž, s. 32.
49
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
50
Valentová, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská
vysoká škola Olomouc, 2010, s. 59.
22
podporována především prostřednictvím tří operačních programů pro regiony v cíli
Konvergence a dvou operačních programů pro Prahu, která spadá do cíle
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jde o následující operační
programy:51
• OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) - je zaměřen na posilování
výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu vysokých škol a výzkumných
institucí a na zvýšení jejich spolupráce se soukromým sektorem. Tento program je
v kompetenci MŠMT.52
• OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) - zaměřuje se na rozvoj
lidských zdrojů prostřednictvím zkvalitnění a modernizace systémů počátečního,
terciárního a dalšího vzdělávání, jejich následného propojení do komplexního
systému celoživotního učení a jeho cílem je taktéž zlepšení podmínek ve výzkumu
a vývoji. Tento program je spravovaný MŠMT.53
• OP Podnikání a inovace (OP PI) - je klíčovým nástrojem na podporu rozvoje
výzkumných a inovačních aktivit podnikového sektoru. Je v kompetenci
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, respektive jeho příspěvkové organizace
CzechInvest.54
• OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK) - tento program je zaměřen na podporu
investičních projektů realizovaných na území Prahy. Jedním ze základních cílů je
podpora vytváření inovační infrastruktury, partnerských vazeb mezi výzkumnými
51
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s.
5-6. Dostupné online: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 23. května
2014]
52
Tamtéž, s. 5-6.
53
Tamtéž, s. 5-6.
54
Tamtéž, s. 5-6.
23
organizacemi a podniky a též rozvoj inovačního podnikání malých a středních
podniků. Je řízen Magistrátem hlavního města Prahy.55
• OP Praha Adaptabilita (OP PA) - tento program podporuje realizaci neinvestičních
projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a
rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Je v kompetenci Magistrátu hlavního
města Prahy.56
V další kapitole bude systémově pojednána problematika konkrétní výše
výdajů na vědu v České republice v čase a bude předložen též nástin srovnání
objemu prostředků na vědu v ČR a v zahraničí, včetně globálního kontextu.
55
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rady pro výzkum, vývoj a inovace, s.
5-6. Dostupné online: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 23. května
2014]
56
Tamtéž, s. 5-6.
24
3 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V BIOMEDICÍNSKÝCH OBORECH
3.1 Přehled vzdělávacích institucí
Český vzdělávací systém na poli vysokého školství prošel v porevolučním
období dramatickými proměnami strukturálního charakteru. Mimo transformace
zákonných vazeb a přesunu vnitřních i vnějších kompetencí, došlo ke změnám
charakterizovaným přinejmenším dvěma základními rysy. Prvním je znásobení
počtu vysokých škol v souvislosti s jejich profilací, diverzifikací a početním
nárůstem nabídky studijních programů. Druhým je masivní nárůst počtu studijních
míst. Interference mezi profilovou nabídkou a kapacitním růstem souvisí i se
socioekonomickými trendy a proklamacemi o potřebě modernizace společnosti ve
směru vzdělanostní ekonomiky.
Podstatným posláním vysokoškolských pracovišť je kromě soustavné
přípravy studentů v ohledu k budoucímu povolání, též problematika výzkumu
a
vývoje. Ta je upravena zákonnými normami č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Výzkum
a vývoj tvoří neoddělitelnou součást činnosti českých vysokých škol a je velmi úzce
propojen s jejich vzdělávací funkcí. Význam vysokých škol pro výzkum v českém
prostředí lze nejlépe demonstrovat na jejich zastoupení na výsledcích výzkumu a
vývoje, které jsou shromažďovány a vyhodnocovány v Rejstříku informací o
výsledcích (RIV).57 „Veřejné a soukromé vysoké školy se v roce 2012 podílely 66,4
% na celkovém počtu výsledků evidovaných v RIV a 59,6 % na celkovém počtu
bodů v RIV“.58
57
V RIV jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů
podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací.
58
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012
v datech. Zpracovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s. 122.
25
Elementárním tématem permanentně diskutovaným v českém veřejném
prostoru je problematika financování veřejného vysokého školství, respektive
relevance jeho výše. V roce 2012 bylo vysokým školám vyplaceno z rozpočtu
MŠMT (včetně programů EU) celkem zhruba 37 miliard korun, což činí 1%
českého HDP.59 V kontextu vývoje předešlých let od roku 2008 šlo o nevyrovnaný
trend, evidentně související s finanční strategií českého státu. 60 Problematika
vysokého školství a jeho úroveň byla vždy úzce propojena s nastavenými vnitřními
preferencemi společnosti a podléhala jejím dlouhodobým prioritám.
Předmětem této části studie není hodnocení kvalitativní úrovně jednotlivých
vysokoškolských pracovišť (ostatně nástroje jsou svou podstatou problematické),
ale dodání jistého kvantitativního výčtu, z něhož je možné si vytvořit určitý
přehledový rámec. Do níže uvedeného seznamu byly zařazeny vysokoškolské
instituce, respektive obory studia, vážící se odpovídajícím způsobem k
biomedicínské problematice. Validita terminologie však není striktně definována, a
tak jde víceméně o určitý subjektivizovaný přehled.
Monitoringem nabídky českých vysokých škol se došlo ke zjištění, že
studium v oblasti biomedicíny lze uskutečnit v následujících výhradně veřejných
vzdělávacích institucích:
•
České vysoké učení technické v Praze
•
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
•
Masarykova univerzita Brno
•
Technická univerzita v Liberci
•
Univerzita Karlova v Praze
59
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012 v
datech. Zpracovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s. 125.
60
Výdaje z rozpočtu kapitoly MŠMT - rok 2008: 30 443 240 Kč; rok 2009: 33 032 385 Kč; rok 2010: 32 540
438 Kč; rok 2011: 39 070 725; rok 2012: 36 907 446 Kč. Tamtéž, s. 127.
26
•
Univerzita Palackého v Olomouci
•
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
•
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
•
Vysoké učení technické v Brně
Přehled studijních oborů
Studijní obory, které připravují absolventy na práci v biomedicínském
výzkumu, jsou realizovány v bakalářské, magisterské a doktorské formě studia.
Bakalářské studium
Nabízené studijní obory jsou v prezenční formě studia na 3 roky. Absolvent
získá titul Bc. Kombinovanou formu studia v oblasti biomedicíny žádná ze
vzdělávacích institucí nenabízí. Vedle českého jazyka je možné na některých
školách studovat také v angličtině nebo ruštině.
Přehled studijních oborů v bakalářském programu:
České vysoké učení technické - Fakulta biomedicínského inženýrství
v Kladně
Biomedicínská informatika - předměty tohoto oboru se zaměřují jak na rozličné
problematiky zdravotnictví, tak na problematiku informační technologie a práci s
programovými prostředky ve zdravotnických zařízeních. Absolventi tohoto oboru
nachází uplatnění ve firmách zabývajících se tvorbou medicínsky orientovaného
softwaru, při jeho implementaci a školeních. Díky šíři a všeobecnosti oboru však
dobře nachází uplatnění i v nezdravotnických organizacích.61
61
http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-program/biomedicinska-informatika
27
Biomedicínský technik - jádro tohoto oboru je tvořeno teoretickými předměty
(matematika, fyzika, chemie, biologie), ve vyšších ročnících je pozornost věnována
předmětům zaměřeným na management, zvláště pak elektrotechniku. Absolventi
tohoto oboru jsou kvalifikováni k práci se zdravotnickou technikou, k jejím
opravám, údržbě, asistenci při provozu a dohledu na dodržování bezpečnosti
práce. Fakulta nabízí možnost studia i v ruském nebo anglickém jazyce.62
Optika a optometrie - důraz je kladen zejména na teoretické předměty
(matematika, fyzika, chemie, biologie se zvláštním zaměřením na oči), v dalších
ročnících následují předměty úzce specializované na optiku, oftalmologii,
kontaktologii a příbuzné disciplíny. Absolventi tohoto oboru nachází uplatnění jako
optici, optometři a kontaktologové, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček a dále
při výrobě, údržbě a servisu specializované optické techniky.63
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Přírodovědecká fakulta
Biofyzika – studenti jsou seznámeni s experimentálními technikami používanými v
biofyzice i základy laboratorní a chemické techniky, což jim umožňuje uplatnění ve
specializovaných laboratořích výzkumných ústavů či zdravotnických a jiných
zařízení.64
Bioinformatika – studium je koncipováno tak, aby absolventi získali uplatnění např.
u biotechnologických společností, ale i v nemocnicích a lékárnách, ve
farmaceutickém
a
potravinářském
průmyslu.
Mohou
být
zaměstnání
softwarových firmách vyvíjejících software pro farmacii, biologie či medicínu.
v
65
Biomedicínská laboratorní technika - tento obor se věnuje klinické a preklinické
62
http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-program/biomedicinsky-technik
http://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/bakalarsky-program/optika-a-optometrie
64
http://www2.prf.jcu.cz/studium/informace-pro-uchazece-o-studium/seznam-oboru-vcetne-uplatnitelnosti/b
iofyzika.html
65
http://www.prf.jcu.cz/uai/uchazec/bakalarske-programy/bioinformatika.html
63
28
problematice. Zaměřuje se na molekulární biologii, hematologii, imunologii,
klinickou biochemii a další disciplíny z oblasti biomedicínských věd.66
Biologie – studium tohoto oboru je zaměřeno na experimentální techniky
používané v biofyzice i na základy laboratorní a chemické techniky, což
absolventům umožňuje uplatnění ve specializovaných laboratořích výzkumných
ústavů či zdravotnických a jiných zařízení.67
Masarykova univerzita Brno - Fakulta informatiky
Bioinformatika - studium zahrnuje předměty matematického a informatického
zázemí a dále předměty týkající se analýzy bioinformatických dat, proteomiky a
genomiky. Určité předměty jsou zajišťovány Lékařskou či Přírodovědeckou
fakultou MU. Absolventi se uplatní jako odborní pracovníci týmů působících v
oblasti biotechnologií, zdravotnictví nebo kriminalistiky. Mohou nalézt uplatnění i v
komerční sféře na pozicích softwarových vývojářů či analytiků. Předpokládá se
rovněž pokračování v navazujícím magisterském studiu.68
Masarykova univerzita Brno – Přírodovědecká fakulta
Aplikovaná biochemie - studium tohoto oboru umožňuje absolventům pružné
přizpůsobení požadavkům daného pracoviště a zvládnutí metod a postupů tam
užívaných. Absolventi disponují předpoklady pro další vývoj a specializaci v oblasti
svého konkrétního uplatnění, jak ve směru chemické a biochemické analytiky, tak v
oblasti biochemických procesů a výrob. Mohou též být kvalifikovanou pomocí při
výzkumné a vývojové práci.69
66
http://www.uzs.tul.cz/cs/studijni-program-biomedicinska-technika/obecne-informace-o-oboru)
http://www2.prf.jcu.cz/studium/informace-pro-uchazece-o-studium/seznam-oboru-vcetne-uplatnitelnosti/b
iofyzika.html
68
http://www.fi.muni.cz/admission/bachelor/aplinfo/bioinformatika.xhtml.cs
69
http://www.sci.muni.cz/cz/BcMgrStudium/Seznam-bakalarskych-studijnich-oboru
67
29
Lékařská genetika a molekulární diagnostika – studium poskytuje teoretické
znalosti z oblasti medicínských věd, lékařské genetiky a molekulární biologie, ale
zároveň i praktické dovednosti, aby absolventi mohli provádět základní i vysoce
specializovaná genetická a molekulárně biologická vyšetření ve zdravotnických
laboratorních zařízeních zabývajících se touto problematikou. Absolventi oboru
budou profilování k práci v klinických laboratořích zaměřených na genetiku,
cytogenetiku nebo DNA diagnostiku.70
Molekulární biologie a genetika – tento obor je zaměřen na získání teoretických a
praktických znalostí z moderní biologie, které jsou rozšířeny o vědomosti z oblasti
molekulární a buněčné biologie, obecné a speciální genetiky, antropobiologie a
antropogenetiky. Absolventi tohoto studia se v praxi mohou uplatnit především v
oblastech zdravotnictví, zemědělství, veterinární medicíny a potravinářství, a to na
úrovni výzkumu i praktických aplikací.71
Technická univerzita v Liberci
Biomedicínská technika - studium poskytuje znalosti z oblasti zdravotnické
techniky, biomedicíncké informatiky, z matematiky, fyziky, oblasti elektrotechniky,
biosignálů, biosenzorů, zdravotnických přístrojů a informatiky, dále z biologie,
anatomie, fyziologie člověka, patologie, preventivní medicíny, první pomoci, etiky,
komunikace, psychologie, ekonomie a managementu. Absolventi se uplatní ve
všech profesích souvisejících s vývojem, výrobou, provozem a údržbou
zdravotnické techniky zejména ve zdravotnických zařízeních, uplatní se ale také i v
obchodních organizacích zaměřených na prostředky zdravotnické techniky,
rehabilitační, protetické pomůcky.72
70
71
72
http://www.uzs.tul.cz/cs/studijni-program-biomedicinska-technika/obecne-informace-o-oboru
30
Univerzita Palackého v Olomouci - Fakulta přírodovědecká
Bioinformatika - bakalářský program je postaven na základě teoretických i
praktických poznatků odpovídajících současným informačním technologiím
(včetně algoritmů, programování a počítačové grafiky) stavu poznání v biochemii,
fyzikální chemii a biologických oborech. Absolvent má současně základní znalosti
z matematiky a pronikne do podstaty obecné a organické chemie. Absolventi
mohou nalézt uplatnění v ústavech pro biologický, biochemický a biotechnologický
výzkum, dále v zemědělství, chemických, potravinářských, farmaceutických a
zdravotnických zařízeních.73
Biotechnologie a genové inženýrství – tento program se věnuje studiu a praktické
aplikaci technologií, které, na základě znalosti biologických disciplín, využívají
živých biologických systémů k výrobě široce uplatnitelných produktů. Poskytuje
absolventům studia základní teoretické a praktické vědomosti o podstatě
biologických, biochemických, biotechnologických a molekulárně biologických
procesů.74
Molekulární a buněčná biologie – studium poskytuje široký biologický základ s
důrazem na poznávání živých systémů na molekulární a buněčné úrovni.
Posluchači získají potřebnou erudici k odborné práci v laboratořích zemědělských
a lékařských institucí, na biotechnologických pracovištích, v laboratořích
sledujících geneticky modifikované produkty i v základním a aplikovaném
výzkumu.75
73
http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/studijni-obory/ob
or/bioinformatika/
74
or/biotechnologie-a-genove-inzenyrstvi/
75
or/molekularni-a-bunecna-biologie-1/
31
Univerzita Karlova v Praze – Přírodovědecká fakulta
Biologie – studium tohoto oboru je určeno uchazečům majícím zájem o poznávání
biologických disciplín v celé jejich rozmanitosti; důraz je proto kladen na
biomedicínské obory (buněčná a molekulární biologie, fyziologie, apod.) i studium
biodiverzity a ekologicko-evolučních směrů.76
Molekulární biologie a biochemie organismů – absolvent získá komplexní vzdělání
v experimentálních biologických, biochemických a biomedicínských oborech,
včetně rozšířených základů nebiologických disciplín - matematiky, fyziky a chemie.
Tento typ interdisciplinárního vzdělání absolventovi poskytuje dobré předpoklady
pro
navazující,
specializační
magisterské
studium
v
různých
oborech
experimentální biologie a umožňuje mu uplatnit se ve vědecko-výzkumných
laboratořích jak základního i aplikovaného výzkumu, tak v laboratořích
zdravotnických zařízení i zemědělských, potravinářských a chemických podniků.77
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta elektrotechniky a komunikačních
technologií
Biomedicínská technika a bioinformatika - student získá teoretické znalosti z
matematiky, fyziky, chemie, biologie, anatomie a fyziologie a seznámí se se
zásadami využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky.
Důraz je také kladen na jazykovou vybavenost studenta. Absolvent se uplatní ve
zdravotnických zařízeních, jako asistent při diagnostice a terapii s využitím
speciální klinické techniky, může se také uplatnit v experimentálním výzkumu a ve
vývojových týmech výzkumných a vzdělávacích institucí.78
76
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/bakalarske-studium/biologie
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/bakalarske-studium/specialni-chemicko-biologicke-obory/molek
ularni-biologie-a-biochemie-organismu
78
https://www.vutbr.cz/studium/prirucka-oboru?obid=8878.
77
32
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta chemické
technologie
Bioinformatika – student získá vzdělání z chemických a molekulárně-biologických
oborů, kombinované se souborem profesních znalostí a dovedností z oblasti
statistiky a analýzy dat. Absolvent obsáhne základní znalosti z informatiky,
především z algoritmizace a programování, operačních systémů, databázových
systémů a počítačových sítí. V případě přechodu do praxe absolventi naleznou
uplatnění v ústavech zaměřených na biologický, chemický a biotechnologický
výzkum nebo ve zdravotnických zařízeních.79
Biomateriály pro medicínské využití – obor je zaměřen na biomateriály využívané
pro výrobu implantátů. Důraz je kladen na materiály sloužící jako náhrady a fixace
kostí a kloubů, dentální implantáty, cévní, oční a kožní implantáty a další. Studijní
obor v sobě kombinuje chemické, materiálové a biologické vzdělání. Nedílnou
součástí je rovněž vzdělání v oblasti anatomie člověka, buněčné biologie a
biochemie. Absolventi mohou najít uplatnění v domácích i zahraničních firmách
zabývajících se vývojem, výrobou a distribucí biomateriálů a lékařských
implantátů.80
Vysoká
škola
báňská
-
Technická
univerzita
Ostrava
-
Fakulta
elektrotechniky a informatiky
Biomedicínský technik - studenti získávají znalosti v oblastech technické
dokumentace, základů psychologie a etiky ve zdravotnictví, anatomie, patologie,
základů mikrobiologie a imunologie a dalších. Absolventi nacházejí uplatnění v
oblasti
zabezpečení
techniky
v
provozech
zdravotnických
zařízení,
ve
zdravotnických aplikacích využívajících informační technologie a ve firmách, které
79
80
http://www.vscht.cz/main/studenti/zajbak/fcht.bak.ci.html
http://www.vscht.cz/main/studenti/zajbak/fcht.bak.b.html
33
se zabývají zdravotnickou technikou.81
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta chemická
Biotechnologie - studium vychází z chemických disciplín, organické a anorganické
chemie, toxikologie, informatiky, je též kladen důraz na studium cizích jazyků.
Absolvent se uplatní v potravinářských, biotechnologických a příbuzných
podnicích, nejen ve výrobě, ale i při obchodní činnosti, ve výzkumu nebo ve
vzdělávání.82
Chemie pro medicínské aplikace - studium zahrnuje řadu chemických,
biotechnologických, biologických a inženýrských předmětů. Absolventi naleznou
uplatnění ve farmaceutickém, biomedicínském nebo biotechnologickém průmyslu,
výzkumu a vývoji.83
Magisterské/Inženýrské studium
Je koncipováno jako návazné studium pro absolventy bakalářských
studijních programů. V magisterském navazujícím studiu rozvíjejí studenti znalosti
získané ve studiu bakalářském. Jedná se o prezenční formu studia, trvající dva
roky a zakončené titulem Mgr./Ing. Žádný z programů se neotvírá v kombinované
formě studia. Stejně jako v bakalářské formě studia je na vybraných školách
možnost studia v anglickém nebo ruském jazyce.
81
82
83
http://cbe.vsb.cz/
http://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=6764
https://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=9563
34
Přehled studijních oborů v magisterské formě studia:
České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická
Biomedicínské inženýrství a informatika – studium těchto níže popsaných oborů si
klade za cíl připravovat absolventy v perspektivních interdisciplinárních oblastech,
kde se technické vědy propojují s biologií a medicínou. Fakulta zde využívá svých
bohatých zkušeností z vědeckovýzkumné činnosti a dlouhodobé tradice ve
spolupráci s lékařskými pracovišti a výrobci zdravotnických prostředků. Absolventi
oboru Biomedicínské inženýrství získávají navíc kvalifikaci "biomedicínský
inženýr" ve smyslu zákona č. 96/2004 sb. o nelékařských zdravotnických
povoláních, neboť tento obor je akreditován také Ministerstvem zdravotnictví jako
zdravotnický obor.
Biomedicínská informatika - studium se zabývá informatikou a jejími aplikacemi bioinformatikou, neuroinformatikou, klinickými informačními systémy a také
asistivní technologií. Absolventi se uplatní jako vyšší techničtí a řídící pracovníci v
oblasti výzkumu, vývoje a využití inteligentních systémů, především ve
zdravotnictví a v dopravě.84
Biomedicínské inženýrství - studium se zabývá moderními SW a HW
biomedicínskými technologiemi, teorií signálů, metodami modelování a simulace,
zpracováním medicínských dat a jejich interpretací a návrhem medicínských
přístrojů. Absolventi najdou uplatnění ve zdravotnických zařízeních jako
biomedicínští inženýři, při implementaci informačních technologií v lékařské praxi a
při vývoji původních zařízení a SW systémů.85
84
85
http://www.fel.cvut.cz/education/bk/pruchody/pr30016884.html
http://www.fel.cvut.cz/education/bk/pruchody/pr30016871.html
35
v Kladně
Biomedicínský inženýr – absolvent tohoto oboru získá přehled v oblasti
biomedicínské a klinické techniky. Konkrétně se pak bude jednat o znalosti a
dovednosti z okruhů teorie, metody a postupy zpracování signálu a obrazu;
terapeutické a diagnostické přístroje; právní, ekonomická a manažerská tématika
ve zdravotnictví a aplikace matematických a přírodovědných disciplín v
biomedicínském inženýrství. Tento obor je možné studovat mimo českého i v
anglickém nebo ruském jazyce.86
Přístroje a metody pro biomedicínu - základem oboru jsou teoretické všeobecné
předměty
(matematika,
fyzika)
s
pozdější
specializací
na
předměty
elektrotechnického a optického rázu, velkou roli také hrají odborné projekty.
Absolventi oboru nacházejí uplatnění v institucích zabývajících se výzkumem,
vývojem, výrobou a distribucí medicínské techniky, dále při jejích instalacích,
opravách a v neposlední řadě také v metrologických a zkušebních ústavech.87
Klinická biologie – tento obor umožňuje získat studentům množství teoretických
znalostí a nabídnout jejich uplatnění v praxi při provádění složitých metodických
postupů v širokém spektru laboratoří. Absolvent je schopen interpretovat výsledky
laboratorních nálezů a může proto nalézt uplatnění na vedoucích místech
laboratoří (virologie, lékařská genetika, klinická biochemie apod.).88
86
87
88
https://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/magistersky-program/biomedicinsky-inzenyr
https://www.fbmi.cvut.cz/uchazeci/studium/magistersky-program/pristroje-a-metody-pro-biomedicinu
http://kme.prf.jcu.cz/content/o-katedre
36
Masarykova univerzita Brno - Fakulta informatiky
Bioinformatika – student získá základní znalosti v informatice a zároveň má
možnost poznat její aplikace v oblasti molekulární biologie, genetiky, medicíny a
nově se rozvíjejících oborech, jakými jsou např. bioinformatika, proteomika a
genomika.89
Analytická biochemie – cílem tohoto studia je připravit odborníky s vysokou úrovní
znalostí z oblasti obecné a aplikované biochemie, imunochemie, molekulární
biologie, analytické chemie, a bioinformatiky. Absolventi oboru jsou připraveni pro
práci v biochemickém, farmaceutickém, veterinárním a zdravotnickém výzkumu, a
to jak s orientací na základní, tak i aplikovaný výzkum a v biotechnologických
výrobách s výše uvedeným zaměřením.90
Biomolekulární chemie – tento studijní obor seznamuje studenty s vysokou úrovní
znalostí z oblasti obecné biochemie, enzymologie, strukturní biologie, molekulární
genetiky, proteinového inženýrství a bioinformatiky se zdůrazněním znalostí o
struktuře, dynamice a funkci biologicky významných molekul a molekulárních
komplexů. Absolventi oboru jsou připraveni pro práci v biochemickém,
farmaceutickém, veterinárním a zdravotnickém výzkumu, a to jak s orientací na
základní, tak i aplikovaný výzkum a v biotechnologických výrobách s výše
uvedeným zaměřením.91
Lékařská genetika a molekulární diagnostika pro odborné pracovníky v
laboratorních metodách – studium je orientováno na aplikace genetických a
molekulárně biologických metod v klinických laboratořích. Prohlubuje základní
89
90
91
http://www.fi.muni.cz/admission/bachelor/aplinfo/bioinformatika.xhtml.cs
37
poznatky z oblasti klinické genetiky, onkologie a molekulární diagnostiky a
poskytuje dovednosti a znalosti potřebné pro práci s laboratorní technikou.
Absolventi oboru jsou profilováni k práci v klinických laboratořích zaměřených na
genetiku, cytogenetiku nebo DNA diagnostiku, kde uplatní své teoretické i
praktické dovednosti při genetických vyšetřeních pacientů.92
Molekulární biologie a genetika – tento magisterský navazující obor prohlubuje
základní znalosti oblastí genetiky a molekulární biologie, které si studenti osvojili v
průběhu bakalářského studia. Absolventi nacházejí dobré uplatnění především na
ústavech AV ČR, laboratořích a pracovištích rezortních výzkumných ústavů,
zejména v oblasti zdravotnictví, veterinární medicíny, zemědělství, farmacie, na
pracovištích ochrany životního prostředí i v komerčních diagnostických a
forenzních laboratořích.93
Univerzita Karlova v Praze – Přírodovědecká fakulta
Biochemie – cílem tohoto navazujícího magisterského studia je naplnit znalosti
studentů z biochemie klíčovými detaily jak vlastní biochemie, tak i souvisejících
biomedicínských oborů v interdisciplinárním a pluralitním rámci vědního oboru
biochemie.
Absolventi
nacházejí
uplatnění
ve
výzkumných
laboratořích
nejrůznějších vědeckých ústavů a vysokých škol jak v ČR, tak i v zahraničí. Vedle
toho působí jako vedoucí klinických laboratoří lékařských zařízení, v různých
farmaceutických institucích, v zastoupení zahraničních firem i na pracovištích
ochrany životního prostředí.94
Buněčná a vývojová biologie – studium tohoto oboru zahrnuje praktické dovednosti
v oblasti metodických přístupů molekulární genetiky, biochemie, genomiky a
92
93
94
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/magisterske-studium/biochemie/biochemie/biochemie
38
proteomiky, buněčné biologie i vývojové morfologie. Absolvent je připraven k
vědecké práci jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu a má potenciál
pokračovat v doktorských studijních programech.95
Genetika, molekulární biologie a virologie – absolvent získá komplexní genetické,
molekulárně biologické a virologické vzdělání, jež mu umožňuje uplatnění ve všech
typech
vědecko-výzkumných
biologického,
ústavů
biomedicinského
a
jak
teoretického,
biotechnologického
tak
aplikovaného
výzkumu,
ve
specializovaných klinických laboratořích, ve šlechtitelství, v mikrobiologickém,
potravinářském či farmaceutickém průmyslu.96
Bioinformatika - tento studijní program profiluje absolventy stejnojmenného
bakalářského studia v oblastech strukturní bioinformatiky proteinů a nukleových
kyselin, proteomiky a genomiky. Samozřejmostí je další vzdělávání v informačních
technologiích, jako jsou teorie informace a kódování, algoritmy, databáze, umělé
neuronové sítě atd. Absolvent se stává odborníkem s ucelenými znalostmi
informačních technologií, výpočetní techniky, biochemie a biologických oborů
věnujících se studiu nejvýznamnějších buněčných makromolekul – proteinů a
nukleových kyselin. Bude schopen navrhovat principiálně nové bioinformatické
algoritmy, založené na moderních poznatcích z oblasti analýzy a zpracování dat.97
Biotechnologie a genové inženýrství – student tohoto oboru by měl být úplně
teoreticky a prakticky připraven využívat a aplikovat všechny moderní analytické
metody a postupy, které jsou běžné v oblastech zemědělských, potravinářských,
95
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/magisterske-studium/biologie/bunecna-a-vyvojova-biologie
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/uchazeci/magisterske-studium/biologie/genetika-molekularni-biologie-a-v
irologie
97
or/bioinformatika-1/
96
39
chemických, farmaceutických a environmentálních biotechnologií. Měl by být
schopen řídit, modelovat, simulovat a kontrolovat biotechnologické postupy a
optimalizovat výrobní procesy. Absolvent by se měl stát odborníkem v různých
oblastech průmyslu, akademické sféry a státní správy s biotechnologickým,
biochemickým a environmentálním zaměřením.98
Molekulární a buněčná biologie – absolvent tohoto oboru získá široké obecně
biologické vzdělání se zaměřením na molekulární biologii a genetiku, cytogenetiku
a buněčnou biologii. Je systematicky profilován k samostatné vysoce odborné
práci na kvalitní metodické úrovni, k práci s moderními instrumentálními prostředky
a měl by být schopen vědecko-výzkumné činnosti v oboru. Uplatnění lze nalézt ve
vědecko-výzkumné činnosti v základním a aplikovaném výzkumu i ve vedoucích
funkcích, v lékařství, v zemědělství, v potravinářství a na biotechnologických
pracovištích.99
technologií
Biomedicínské a ekologické inženýrství - student získá přehled v oblasti
biomedicínských a ekologických aplikací elektroniky a kybernetiky. Absolvent se
uplatní v různých oblastech slaboproudé elektrotechniky, elektroniky, kybernetiky
a aplikované informatiky, v oblasti zdravotnictví, ve výrobních podnicích lékařské
techniky, v institucích zajišťujících diagnostiku a ochranu životního prostředí atp.
Studium je nabízeno i v anglickém jazyce.100
Biomedicínské inženýrství a bioinformatika – student získá teoretické znalosti z
98
or/biotechnologie-a-genove-inzenyrstvi-1/
99
or/molekularni-a-bunecna-biologie/
100
https://www.vutbr.cz/studium/prirucka-oboru?obid=9155
40
matematiky, molekulární biologie, laboratorní přístrojové techniky, které jsou
potřebné jednak pro analýzu biologických procesů v lidském organismu a zároveň
pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Absolventi budou
schopni v rámci zdravotnických zařízení samostatně pracovat se zdravotnickou
přístrojovou technikou, asistovat při diagnostice a terapii s využitím speciální
klinické
techniky,
kontrolovat
přístrojovou
techniku,
detailně
analyzovat
bioinformatická data včetně genetických, provádět statistické vyhodnocení
medicínských dat, navrhovat, realizovat a obsluhovat software pro podporu
diagnostiky.101
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta strojního inženýrství
Inženýrská mechanika a biomechanika - studium je zaměřeno na zvládnutí
nejmodernějších výpočtových a experimentálních metod ve vědní oblasti
mechaniky
těles.
Jeho
cílem
je
zvládnutí
moderních
výpočtových
a
experimentálních metod ve vědní oblasti mechaniky těles a jejich využití při návrhu
i hodnocení strojních konstrukcí, ale i jejich aplikace v netradičních mezioborových
oblastech jako je biomechanika.102
Vysoké učení technické v Brně - Fakulta informačních technologií
Biomechanika a biocomputing - studenti se seznámí s pokročilými algoritmy pro
zpracování, analýzu a prezentaci biologických dat pocházejících zejména z oblastí
genomiky a proteomiky.
Naučí se tyto algoritmy jednak aplikovat pro řešení
konkrétních problémů z praxe, ale i vytvářet nové efektivní algoritmy. Seznámí se s
databázemi biologických dat, které se standardně používají. Studenti porozumí
konceptům molekulární genetiky, budou připraveni komunikovat s biology a
101
102
https://www.vutbr.cz/studium/prirucka-oboru?obid=9136
http://www.fme.vutbr.cz/studium/ck_obor.html?obor=M-IMB
41
vytvářet s nimi pracovní týmy. Znalosti získané studiem biologických systémů
budou schopni uplatnit při návrhu a realizaci nových výpočetních systémů
inspirovaných biologickými procesy. Nabydou znalosti z různých oblastí počítání
podle přírody (natural computing), mezi které patří evoluční návrh, vyvíjející se
systémy, DNA počítání, fuzzy systémy, neuronové sítě, nekonvenční počítače.
Budou umět integrovat tyto biologií inspirované techniky do stávajících
výpočetních systémů a tím vylepšit některé jejich parametry.103
technologie
Bioinformatika – studium se specializuje na analýzu, zpracování a interpretaci dat
získaných v biologii, biochemii, biomedicíně a dalších souvisejících odvětvích
lidské činnosti. Během studia si studenti rozšíří vzdělání v oblastech buněčné a
molekulární biologie, genového inženýrství, strukturní biologie a chemické
biologie. Absolventi ovládnou limity jednotlivých bioinformatických postupů a
budou schopni posoudit kvalitu a spolehlivost získaných výsledků.104
Vysoká
škola
báňská
-
Technická
univerzita
Ostrava
-
Fakulta
elektrotechniky a informatiky
Biomedicínské inženýrství - studenti získávají znalosti v oblastech lékařských
diagnostických přístrojů, základů psychologie a etiky ve zdravotnictví, lékařských
terapeutických přístrojů, biostatistiky, lékařských zobrazovacích systémů a
dalších. Absolventi nacházejí uplatnění v klinickém inženýrství, zdravotnickém
provozu a v oblasti první pomoci, budou schopni pracovat se zdravotnickou
103
104
http://www.fit.vutbr.cz/study/msc/branch-l.php?id=18
http://www.vscht.cz/main/studenti/novymag/fcht.mag.cib.cib.html
42
technikou a také spolupracovat na výběrových řízeních zdravotnické techniky.105
Doktorské studium
Cílem doktorského studia je získat dovednosti a schopnosti pro tvůrčí
vědeckou a výzkumnou práci. Standardní dobou studia jsou 4 roky, úspěšným
absolventům doktorského studia je udělen titul Ph.D. Studovat je možné v
prezenční nebo kombinované formě.
v Kladně
Biomedicínská a klinická technika – cílem studia je prohloubit znalosti v oblastech
biomedicínské a klinické techniky. Studium lze absolvovat též v anglickém
jazyce.106
Molekulární a buněčná biologie a genetika - studenti jsou vedeni k samostatné
vědecké práci v oblastech molekulární, buněčné a vývojové biologie. Musí
zvládnout molekulární a genetické metody práce na různých modelových
organismech. Absolventi tohoto oboru by měli získat široký teoretický a metodický
základ, který umožňuje jejich uplatnění především v základním, ale také
průmyslovém výzkumu, v lékařství, zemědělství a ve školství.107
Fakulta nabízí pro zájemce studium těchto doktorských programů: Biochemie;
105
http://cbe.vsb.cz/
http://www.fbmi.cvut.cz/redirect/vyzkum/doktorske-studium/zakladni-informace
107
http://www.prf.jcu.cz/studium/informace-pro-uchazece-o-studium/seznam-oboru-vcetne-uplatnitelnosti/
molekularni-a-bunecna-biologie-a-genetika.html
106
43
Biomolekulární chemie; Genomika a proteomika; Molekulární a buněčná biologie;
Obecná a molekulární genetika.108
Univerzita Karlova v Praze – lékařské fakulty
Jednotlivé doktorské studijní programy v biomedicíně jsou na Univerzitě Karlově v
Praze akreditovány společně pro 1. lékařskou fakultu, 2. lékařskou fakultu, 3.
lékařskou fakultu, Lékařskou fakultu v Plzni, Přírodovědeckou fakultu, Fakultu
tělesné výchovy a sportu a Fakultu humanitních studií. Cílem je vytvořit koncepčně
jednotný systém doktorského studia a vědecké přípravy absolventů doktorského
studia v biologii a medicíně a zabezpečit vhodné podmínky pro společnou realizaci
doktorských studijních programů na právně přijatelném základu.
Biomechanika; Biomedicínská informatika; Lékařská biofyzika; Zobrazovací
metody v lékařství; Lékařská biofyzika; Biomedicína109
Univerzita Karlova v Praze - Lékařská fakulta v Hradci Králové
Lékařská biofyzika - absolvent je schopen aplikovat fyzikální zákony na vysvětlení
dějů probíhajících v lidském organismu, využívat při tom odpovídající přístrojovou
techniku a provádět složitá měření, navrhovat novou metodiku analýzy
medicínských dat a získaná data statisticky zpracovávat a správně interpretovat.110
Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta
Biochemie – cílem tohoto studia oboru Biochemie je naplnit znalosti studentů z
biochemie
klíčovými
detaily,
jak
vlastní
biochemie
tak
i
souvisejících
biomedicínských oborů v interdisciplinárním a pluralitním rámci vědního oboru
108
109
110
http://www.muni.cz/admission/programmes/doctoral/
http://pdsb.avcr.cz/
https://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11150/1000340/?lang=cs
44
biochemie. Cílem je tedy plně rozvinout tvůrčí znalosti a schopnosti studentů pro
jejich uplatnění v praxi, pro jejich odborný růst i další studium v doktorském
studijním programu.111
Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie - předmětem studia tohoto
oboru prakticky do všech vědních oborů a výzkumných oblastí biologie a
biomedicíny a ovlivňují aplikační sféry lékařství, zemědělství, ekologie a
biotechnologií, založených především na postupech genového inženýrství a
genových manipulací.112
Vývojová a buněčná biologie – studium tohoto oboru propojuje a rozšiřuje poznatky
a používá metodickou výbavu zejména molekulární a buněčné biologie, vývojové
genetiky, embryologie, funkční morfologie, patologie buněk, teratologie a fyziologie
rozmnožování.113
Univerzita Palackého v Olomouci - Lékařská fakulta
Lékařská biofyzika - cílem postgraduálního studia je prohloubení a rozšíření
vědomostí absolventů lékařských fakult z obecné a klinické biofyziky, biostatistiky,
informatiky a výpočetní techniky se zaměřením na jejich využití v aplikacích
přístrojové techniky v medicínských oborech.114
Molekulární a buněčná biologie – toto studium je určeno absolventům
111
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/biochemie
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/molekularni-a-bune
cna-biologie-genetika-a-virologie
113
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/vyvojova-a-bunecn
a-biologie
http://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/agenda-phd/navody-a-informace/programy/vyvojova-a-bunecna-b
iologie
114
http://www.lf.upol.cz/menu/prijimaci-rizeni/doktorske-studium-phd/
112
45
magisterského studia molekulární a buněčné biologie a příbuzných chemických a
biologických oborů. Doktorandi získají rozšířené a hluboké teoretické znalosti a
praktické dovednosti ve všech oborech molekulární a buněčné biologie. Absolventi
se uplatní v další akademické kariéře či jako pracovníci státních i soukromých
výzkumných laboratoří v ČR a v zahraničí.115
technologií
Biomedicínská technologie a bioinformatika - cílem studia je prohloubit teoretické
znalosti z oblastí zaměřených na bioinformatiku, biomedicínské inženýrství,
matematickou a systémovou biologii, genomiku a proteomiku a příbuzných oborů.
Dále je pak kladen důraz na získání zkušenosti z oblastí základního i aplikovaného
výzkumu v těchto oborech. Studium je koncipováno jako výhradně mezioborové.116
technologie
Léčiva a biomateriály117
3.2 Studijní kapacity
Na konci roku 2012 realizovalo v České republice svoji vzdělávací činnost
26 veřejných vysokých škol, 43 soukromých vysokých škol a dvě státní vysoké
školy. Na veřejných vysokých školách studovalo 333 501 studentů, na soukromých
vysokých školách 48 392 studentů. Meziroční pokles počtu studentů u veřejných
VŠ činil 1,6 %, na soukromých VŠ poklesl o 10 %. Ke studiu na veřejné VŠ bylo
115
http://www.prf.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/doktorske-studium-phd/studijni-obory/molekularni-a
-bunecna-biologie/
116
https://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=9309
117
http://www.vscht.cz/homepage/zajemci/doktorske
46
přijato 72,1 % uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení a v případě
soukromých VŠ to bylo 92,6 %.118 Počty studentů poprvé zapsaných na veřejné a
soukromé vysoké školy od roku 2010 klesají. V roce 2012 se poprvé zapsalo ke
studiu 72 488 uchazečů (což je pokles o 4,9 % oproti roku 2011).119
Kvantitativní prognóza vždy kombinuje demografické trendy vývoje české
populace a odráží též výši finančních prostředků alokovaných rozpočtem českého
státu, tudíž lze pouze obtížně konstatovat zřetelné tendence vývoje. Nicméně lze
předpokládat, že s velkou pravděpodobností nedojde ve střednědobém horizontu
k tak dramatickému nárůstu počtu studentů VŠ, ale spíše k jejich mírnému poklesu
a predikce leží spíše ve formě stabilizace struktury vysokoškolského prostředí
v ČR.
Jako ilustrativní příklad obtížně interpretovatelného vývoje na poli vysokého
školství je možné uvést konkrétní příklad vývoje počtu absolventů v čase na
Fakultě biomedicínského inženýrství v Kladně:120
Počet absolventů v roce 2010:
Počet absolventů bakalářských oborů: 82
Počet absolventů magisterských oborů: 58
Počet absolventů doktorských oborů: 0
118
Vyšší úspěšnost v přijímacím řízení ke studiu na soukromých vysokých školách je zapříčiněna odlišnou
organizací přijímacího řízení.
119
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2012: vzdělávání v roce 2012
v datech. Zpracovatel Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s. 114.
120
http://www.fbmi.cvut.cz/
47
3.3 Stáže, možnosti zahraničního studia
Jednou z překážek, s níž se absolventi studia v jakémkoliv oboru po
odchodu ze školy musí potýkat, je jejich případná nedostatečná praxe. Proto jsou
vhodným doplněním studia již v jeho průběhu, stáže v laboratořích a
pracovištích. 121 Studenti mají díky využití nabídky případných stáží možnosti
nahlédnout do fungujících podniků, ve kterých se setkají s praxí v reálném
prostředí, kde si můžou aktivně ověřit, a zároveň i rozšířit své teoretické a praktické
vědomosti. Zapojení se do těchto projektů může přinést pozitivní efekt též pro daný
firemní subjekt v podobě zdokonalení interních vzdělávacích mechanismů
samotné společnosti. Aktivní účast na těchto stážích vede studenty ke zvýšení
kvalifikace a následně umocňuje jejich eventuální uplatnitelnost na trhu práce.122
Mezi příklady úspěšné spolupráce univerzitního pracoviště a konkrétního
komerčního subjektu lze uvést spolupráci Univerzity Palackého v Olomouci s
holdingem Contipro, jenž se podílí na několika projektech Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK).123
Dalším dokladem kooperace vzdělávací instituce s firemní sférou je projekt
Inovace Ph.D. studia pro biotechnologické aplikace. Jedná se o dvouletý projekt
121
Zde je třeba podoktnout, že v tomto ohledu je situace odlišná na přírodovědeckých fakultách. Student
zde obvykle již v rámci vypracování diplomové práce pracuje v laboratoř a to ať již na fakultě samotné nebo
v konkrétním ústavu Akademie věd ČR nebo v nemocnici. A tím v podstatě již v průběhu studia získává
praxi.
122
Více se této problematice bude věnovat pasáž č. 7 Aspekty a motivace pracovní mobility v biomedicíně
123
http://www.skola-profession.cz/?page=podrobne-informace-ke-stazim; [on-line] [cit. 28. května 2014]
48
pro doktorandy z různých mimopražských fakult z celé ČR, zaměřených na oblast
medicínských bio a nanotechnologií. Projekt probíhá v podobě workshopů,
přednášek a měsíční stáže studentů.124
Inspirativní platformou pro součinnost vzdělávacího a komerčního sektoru je
například
projekt
Škola
molekulárních
biotechnologií
–
Lékařské
nanobiotechnologie, jenž je zaměřen na edukační podporu studentů se zájmem o
moderní farmaceutické a biomedicínské postupy založené na biotechnologických
a nanotechnologických principech. Cílem projektu je inovovat studijní programy
zúčastněných univerzit a umožnit tak studentům praktickou syntézu znalostí a
pracovních dovedností z oborů, které jsou při VŠ studiu obvykle vzdálené.
Prakticky projekt probíhá ve formě 4 až 5 denních laboratorních workshopů ve
dvou cyklech, na něž navazuje dvouměsíční stáž. Většina laboratorních
workshopů a všechny dvouměsíční praktické stáže jsou realizovány ve firemním
prostoru.125
Do jisté míry unikátní bází výše uvedené problematiky je případné využití
platformy Stáže ve firmách, kterou provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Hlavním cílem projektu je zavedení inovativního systému dalšího vzdělávání
formou konkrétních stáží ve firmách, přinášející následné zvýšení uplatnitelnosti
jednotlivců na trhu práce. Podnikatelské subjekty, které se do tohoto projektu
zapojí, dostanou jedinečnou možnost zaškolit a případně si vychovat budoucí
specialisty v oblasti, ve které rozvíjejí své podnikání. Možností (nikoli však
povinností) je tyto stážisty následně zaměstnat.126
V rámci mezinárodních výměnných programů lze část studia absolvovat
na některé z partnerských zahraničních univerzit. Studenti mají možnost
124
125
126
http://www.bionanotech.cz/web/staze; [on-line] [cit. 28. května 2014]
http://www.contipro.cz/vzdelavani; [on-line] [cit. 28. května 2014]
http://www.stazevefirmach.cz/clanky/o-projektu.html; [on-line] [cit. 28. května 2014]
49
vycestovat do zahraničí jak díky rámcovým smlouvám o spolupráci s univerzitami
po celém světě, tak i díky programům EU pro vzdělávání, jako jsou Erasmus nebo
CEEPUS.
Nejvýznamnějším výměnným
programem
je
Erasmus+.
Jeho
využívanost má stále rostoucí tendenci, a to jak u vysílaných, tak i přijímaných
studentů.127 Evropská komise řadí Univerzitu Karlovu na přední místo v Evropě,
pokud jde o počty vyslaných a přijatých studentů, a u akademických pracovníků
dokonce na místo nejpřednější. Také další programy Evropské unie nabývají na
stále větším významu. Mezi nimi program Erasmus - Mundus, jenž umožňuje
studovat na zahraničních univerzitách ve společných magisterských nebo
doktorských studijních programech (joint degrees).128
Velice důležitý je rozvoj meziuniverzitní spolupráce, jenž se uskutečňuje na
základě sítě bilaterálních dohod. Spolupráce s partnerskými univerzitami se
odehrává v celé řadě oblastí, ať už jde o společné vědecké projekty či pořádání
seminářů a letních škol. Pro studenty se v jejím rámci nabízí možnost absolvování
jedno či dvousemestrálních pobytů v zahraničí, účasti na jazykových kurzech a
různých letních školách a stážích. Studentům doktorského studijního programu je
pak na partnerských univerzitách umožněno studovat v režimu tzv. cotutelle, tj. pod
dvojím vedením dizertačních prací, a získat tak dva platné diplomy.129
Akademičtí pracovníci využívají pobytů v rámci meziuniverzitní spolupráce
zejména k získávání poznatků přispívajících k jejich vlastní výzkumné či publikační
činnosti, k prezentaci výsledků či vytváření společných vědeckých projektů.
Příkladem aktivní mezinárodní kooperace na poli meziuniverzitní spolupráce
je Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, jež v rámci programu
Erasmus, kde lze mezi partnerskými školami nalézt 23 vysokoškolských
127
128
129
http://www.cuni.cz/UK-4159.html; [on-line] [cit. 28. května 2014]
50
institucí.130 Dále má tato fakulta podepsáno 11 bilaterálních dohod s univerzitami
po celém světě.131
Financování studia v zahraničí
Většina programů nabízí možnost získání stipendia sloužícího k pokrytí
životní nákladů (ubytování, stravování). Výše stipendií je u jednotlivých programů
velmi rozdílná. Většina programů garantuje krátkodobý studijní pobyt na zahraniční
škole bez nutnosti hradit školné, student si hradí pouze životní a cestovní náklady
(Erasmus či vládní stipendia). Pokud tato garance absentuje, nabízí programy
vyšší stipendium na pokrytí školného, případně si student musí část nákladů pokrýt
z vlastních zdrojů. Existují také nadace a fondy, které pomáhají finančně náročné
pobyty dofinancovat.132
Mezi doporučené zdroje pro financování pobytu vědeckých a pedagogických
pracovníků na zahraničních univerzitách a výzkumných pracovištích je třeba
(mimo výše uvedené) zmínit též následující mechanismy: Fulbright program Mezivládní organizace pro vzdělávací výměny s USA – Spojené státy americké;
Stipendia DAAD – Spolková republika Německo; Marie Curie Fellowship –
Evropská unie; National Research Council Canada (NRC) - Kanada; Visegrad
Fund – země V4; AKTION – Rakousko/Česká republika; EEA and Norway grants –
země EHS, Norsko.133
130
http://www.fbmi.cvut.cz/styky/zahranicni-styky-na-fbmi/partnerske-skoly_llp-erasmus; [on-line] [cit. 28.
května 2014]
131
http://www.fbmi.cvut.cz/styky/zahranicni-styky-na-fbmi/bilateralni-dohody; [on-line] [cit. 28. května 2014]
132
http://www.fi.muni.cz/international/info.xhtml.cs; [on-line] [cit. 28. května 2014]
133
http://www.dzs.cz/cz/zaci-studenti-a-absolventi/vysoke-skoly/; [on-line] [cit. 28. května 2014]
51
4
FINANČNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU
4.1 Finanční zdroje výzkumu a jejich typologie
Základní otázkou podpory výzkumu v každé vědecké disciplíně, je úroveň
jeho finanční podpory a s tím související komplex problémů zahrnující okolnosti
typu institucionálního zastřešení, programové kontinuity či vnitřní systémové
struktury distribuce prostředků na vědu a výzkum. Finanční zdroje vědy a výzkumu
lze kategorizovat dle rozličných kritérií, čímž je možno dosáhnout vícero
zajímavých zjištění.
Česká republika disponuje slušným potenciálem pro rozvoj VaV. Mezi její
hlavní výhody patří dlouhodobá tradice institucionálního řízení, s fungujícími
osobními vztahy, přičemž daní specialisté mají solidní znalost jednotlivých
pracovišť včetně víceméně kvalitního personálního i materiálního zázemí. Další
výhodou je stále relativně levná a vysoce kvalifikovaná pracovní síla. V souvislosti
s intenzivním zapojením ČR v mezinárodních integračních procesech, se značně
rozšířily možnosti zahraničních stáží pro studenty i vědecké pracovníky, s čímž je
spojena též vyšší institucionální kooperace v oblasti mezinárodních projektů.
Pozice české vědy a výzkumu je naopak limitována rozličnými okolnostmi,
povětšinou plynoucími z konzervativního institucionálního prostředí či z nízké
efektivity státní správy.134 Negativní skutečností je taktéž nedostatečně rychle se
zlepšující propojenost univerzit a výzkumných pracovišť s podnikatelským
sektorem a státní administrativou.135
Systém financování vědy a výzkumu je mimo legislativní úroveň ovlivňován
134
S tím souvisí například časté případy klientelismu v přidělování finančních prostředků na VaV.
Tato skutečnost odpovídá obecně nízké kvalitě manažerského řízení univerzit a VŠ, malá spolupráce
VŠ s klíčovými podniky v regionech, nedostatečná pravidla ochrany duševního vlastnictví na VŠ.
Herzánová, R. – Kovářová, A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc,
2010, s. 10.
135
52
několika programovými dokumenty, vypracovávanými na podnět státních orgánů.
Mezi tyto koncepce patří Národní politika výzkumu vývoje a inovací ČR na léta
2009-2015; Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací či dokument Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací. V případě
biomedicínského výzkumu z hlediska stanovení podporovaných priorit je neméně
podstatnou Koncepce zdravotnického aplikovaného VaV do roku 2015, jejímž
záměrem je zajištění mezinárodně srovnatelné úrovně výsledku výzkumu a jeho
aktuálních potřeb pro naše zdravotnictví.136
Byť rozvoj každé moderní společnosti vyžaduje systémová opatření ve
smyslu dodržování vytčených cílů, jejich přímá realizace v oblasti financování je
však ve svém důsledku vždy limitována proměnlivými ekonomickými faktory typu
hospodářského růstu, což lze vypozorovat i z úrovně výše prostředků
směřovaných do podpory VaV po jednotlivých rocích.137
Veřejná podpora výzkumu a vývoje může mít svou přímou a nepřímou
podobu. Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v dané zemi představuje
poskytnutí (výdaj) veřejných (státních) finančních prostředků za účelem podpory
rozvíjení těchto činností, a to ve formě institucionální podpory, účelové podpory
grantových a programových projektů, podpory velkých infrastruktur, podpory
mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a v případě členských zemí EU i ve
formě spolufinancování operačních programů ve výzkumu a vývoji. „Jako její
výhody jsou většinou označovány možnosti zaměření podpory na předem
definované cíle, podpora koncepčního dlouhodobého rozvoje výzkumných
organizací, apod. Nevýhody přímé veřejné podpory výzkumu a vývoje spočívají
pak právě v jejím selektivním přístupu ovlivněném často i subjektivními a
136
137
Koncepce zdravotnického aplikovaného VaV do roku 2015, s. 3.
Tyto skutečnosti dokládají grafy a tabulky v textu.
53
skupinovými zájmy, ve vysokých nákladech spojených s administrací, hodnocením
a kontrolou projektů, apod.“.138
Nepřímou podporu financování vědy a výzkumu lze do jisté míry
ovlivnit nástroji, které nabízí daňový systém ČR. Nepřímá veřejná finanční podpora
výzkumu a vývoje ze strany státu může existovat ve formě daňových pobídek a
úlev, urychleného odpisování, zvýhodněných úvěrů, podpory rizikového kapitálu,
apod.139
Financování vědy a výzkumu je v každém státě zajišťováno částečně z
veřejných prostředků a částečně ze zdrojů podnikatelské sféry. Jedním z
klíčových problémů, který řeší programy podpor VaV, je stimulace investic do
výzkumu v soukromém sektoru. „Argument, že financovat inovace (a VaV) je v
nejvlastnějším zájmu samotných podnikatelů, neobstojí. Zaprvé je faktem, že
zejména v malých a středních firmách jsou zdrojem inovací většinou jiné podněty,
nežli výsledky VaV - jde o tzv. netechnické inovace. Péče o inovace, přednostně o
inovace vyšších řádů, opírající se o poznatky VaV, jsou projevem určité
podnikatelské zralosti a souvisejí se schopností zajistit dlouhodobou existenci a
rozvoj firmy“.140
138
Nepřímá podpora výzkumu, vývoje a inovací ČR, s. 1.
„V rámci přímých daní lze nalézt různé formy podpory vědy a výzkumu. Základním typem podpory vědy
a výzkumu jsou odpočty od základu daně a slevy na dani v případě daně z příjmů fyzických osob a daně z
příjmů právnických osob. Určitým typem podpory vědy a výzkumu je i osvobození vybraných příjmů od
těchto daní, případně jejich vyloučení z předmětu daně. Podobně u majetkových daní lze spatřovat podporu
vědy a výzkumu v osvobození určitého typu majetku, který zejména slouží k zajištění činnosti
vědecko-výzkumných institucí. V rámci nepřímých daní podléhají vědecko-výzkumné instituce a vysoké
školy zcela selektivním spotřebním daním. Dani z přidané hodnoty podléhají v případě, že jsou plátci této
daně a uskutečňují ekonomické činnosti podle tohoto zákona. Obecně lze tedy napsat, že porovnáním
daňových odpočtů v případě přímých a nepřímých daní lze odvodit existenci většího důrazu na daňové
úlevy vědě a výzkumu v příjmové a majetkové oblasti“. Herzánová, R. – Kovářová, A. Financování vědy a
výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010, s. 55-60.
140
„Specifickým rysem celkové situace v zemi pak je struktura průmyslu, resp. rozsah přítomnost
zahraničních či nadnárodních firem v ekonomice dané země. Není výjimkou, že taková firma zřizuje v
139
54
Veřejné prostředky je třeba vyčlenit na tři základní typy:
• vnitřní vlastní zdroje financování VaV - vynaložené veřejné prostředky ze
státního rozpočtu (včetně kofinancování prostředků z EU)
• prostředky, které byly pro tento účel vynaloženy do podnikatelské sféry zdroji
EU
• mezinárodní projekty financované mimo EU
Z hlediska forem a způsobů distribuce finančních prostředků je možné
identifikovat národní granty, zahraniční granty, dary a jiné rozpočtové prostředky,
projekty programů, zakázky hlavní činnosti, výzkumné záměry.
Mimo národních zdrojů hrají stále důležitější roli i prostředky z fondů EU.
Financování z národních zdrojů je doplněno fondy EU za účelem sjednocení
úrovně v oblasti vědy a výzkumu a dosažení konkurenceschopnosti všech
členských zemí. V následném rozpočtovém období 2014-2020 si Evropská unie
prostřednictvím strategie Evropa 2020 „stanovila za úkol zvýšení veřejných výdajů
na výzkum a vývoj s cílem přilákat soukromé investice ve výši až dvou třetin
hodnoty celkových investic, a tím dosáhnout do roku 2020 jejich kumulativního
celkového podílu na hrubém domácím produktu (HDP) ve výši 3 %“.141
Systémovým cílem EU je zesílit svou vědeckou a technologickou základnu
realizací Evropského výzkumného prostoru, v jehož rámci se volně pohybují
výzkumní pracovníci, vědecké znalosti a technologie. Cílem EU je posun směrem
zemích s nízkými náklady výrobní filiálku, jejíž existence má však omezené trvání. S postupným
zvyšováním nákladů, zejména mzdových a s vyčerpáním dalších podněcujících faktorů, např. investičních
pobídek, se výrobní aktivity nadnárodních koncernů stěhují dále za výhodnějšími podmínkami“.
http://www.avo.cz/media/files/Analyza_madarskeho_fondu_na_podporu_vyzkumu%2C_vyvoje_a_inovaci.
pdf; [on-line] [cit. 30. května 2014]
141
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí
Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č.
1982/2006/ES (Text s významem pro EHP), s. 1.
55
ke znalostní společnosti a konkurenceschopnější a udržitelnější ekonomice,
přičemž v rámci sledování tohoto cíle by měla provádět činnosti v oblasti výzkumu,
technologického rozvoje, demonstrací a inovací, podporovat mezinárodní
spolupráci, šířit a optimalizovat výsledky a podněcovat odbornou přípravu a
mobilitu.142 K naplnění těchto cílů má přispět mechanismus s názvem Horizont
2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014-2020). Obecný cíl tohoto
programu se uskutečňuje prostřednictvím tří vzájemně se podporujících priorit,
které jsou orientovány na: a) vynikající vědu; b) vedoucí postavení v průmyslu; c)
společenské výzvy. 143 „Finanční krytí pro realizaci programu Horizont 2020 se
stanoví na 770 283 milionů EUR v běžných cenách, přičemž maximálně 743 169
milionů EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o
fungování EU“.144
4.2 Možnosti grantového financování
Situace na poli financování vědy a výzkumu, z hlediska způsobu distribuce
prostředků, se v průběhu porevolučního vývoje zásadně změnila směrem k
účelové formě podpory. V minulosti byly vědecké a výzkumné instituce téměř
výlučně financovány prostřednictvím prostředků alokovaných pro danou instituci
(institucionální financování). Konkrétní vědecká pracoviště dostávala subvenci,
buď ze státního, nebo jiného rozpočtu, kdy šlo o institucionální typ podpory.
Naproti tomu stávající trend směřuje k účelové podpoře, která má podobu grantu.
Z hlediska dopadu na samotné vědce, tak již nestačí být pouze zaměstnancem
142
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí
Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č.
1982/2006/ES (Text s významem pro EHP), s. 1.
143
Tamtéž, s. 7.
144
Tamtéž, s. 8.
56
vědeckého pracoviště. 145 Pro samotnou realizaci nového projektu, včetně jeho
infrastruktury (informační technologie, zahraniční cesty atd.), je vyžadováno
sepsání a následné podání grantové žádosti, které následně prochází systémem
odborného hodnocení, jenž rozhodne o případném úspěchu či neúspěchu podané
žádosti a přidělení požadované finanční podpory. „Přihlášené projekty žadatelů o
finanční podporu musí vždy splňovat předem vypsaný cíl a přidělené prostředky
mohou být využity pouze za účelem popsaným v projektu – žádosti. Návrhy na výši
výdajů
určených
pro
účelové
financování
podávají
správci
příslušných
rozpočtových kapitol tak, aby byly zahrnuty do plánovaných výdajů státního
rozpočtu“.146
Grantovou podporu v prostředí českého výzkumu a vývoje distribuují
nejrůznější instituce – grantové agentury, příslušná ministerstva a jiné veřejné
úřady, nadace, nadační fondy či velké podniky. Podle zásad vládní reformy
systému výzkumu a vývoje v ČR dochází k postupné redukci počtu poskytovatelů
účelových prostředků na vědu a výzkum a k následné koncentraci těchto
prostředků do GA ČR a TA ČR. Obecně jde tedy o preferenci grantového způsobu
financování.147
145
Poměr účelového a institucionálního financování začíná být nevyhovující a nebezpečný pro
smysluplnou existenci vědecko-výzkumných pracovišť. Grantová forma financování je charakteristická
značnou byrokratickou zátěží pro samotné vědce. V poslední době bohužel extrémním způsobem tato
zátěž roste.
146
Herzánová, R. – Kovářová, A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola
Olomouc, 2010, s. 27.
147
Grantová podpora může mít například specifickou podobu grantů určených pro podporu mladých
badatelů či žen ve vědě.
http://www.zenyaveda.cz/gender-veda/prakticke-informace/granty-a-podpora-pro-vedkyne/; [on-line] [cit.
30. května 2014]
57
Z hlediska oboru biomedicíny je třeba zmínit následující nejdůležitější
instituce zabývající se distribucí finančních prostředků do oblasti podpory výzkumu
a vývoje v ČR:148
Grantová agentura České republiky (GA ČR)149
Mezi nejdůležitější záměry aktivit GA ČR patří především tyto tematické okruhy:
•
finanční podpora vědeckých projektů základního výzkumu, která má vysoký
potenciál výsledků světové úrovně
•
realizace dalšího rozvoje mezinárodní vědecké spolupráce v základním
výzkumu
•
podpora aktivního vytváření atraktivních podmínek pro profesní dráhu a rozvoj
dispozic mladých a začínajících vědeckých pracovníků
•
důraz na efektivní využívání státních finančních prostředků alokovaných na
podporu vědy a výzkumu
•
usnadnění administrativní zátěže žadatelům o podporu při zpracování žádostí i
projektů.150
148
Do roku 2013 existovala Grantová agentura Akademie věd ČR (GA AV ČR): Jejím cílem byla
systematická podpora základního výzkumu prakticky všech vědeckých oborů spadajících pod záštitu AV
ČR. Vzhledem k nastoleným principům koncentrace finančních prostředků na VaV v ČR do GA ČR a TA ČR
v důsledku Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR byla její činnost de facto ukončena.
149
Grantová agentura České republiky - je organizační složkou státu zřízenou k 1. lednu 1993, jejímž
posláním je účelovou formou podporovat základní výzkum v ČR. Svoji činnost vykonává podle § 36 zákona
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění
pozdějších předpisů, v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR, v souladu s dalšími
právními předpisy ČR a s předpisy a pravidly EU upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Jde o jedinou instituci tohoto typu v ČR. Předsedu Grantové agentury jmenuje na návrh Rady pro výzkum,
vývoj a inovace vláda České republiky. Výkonným orgánem je předsednictvo, které má 5 členů. Dalšími
orgány jsou vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury. Organizační a administrativní činnost
zajišťuje Kancelář Grantové agentury.
150
Zpráva o činnosti Grantové agentury České republiky za rok 2013, s. 5.
58
Systém posuzování podaných grantových žádostí je v kompetenci
Předsednictva GA ČR. Její základní činnost vyplývá „z hodnocení grantových
projektů, které zahrnuje posouzení nově podaných návrhů grantových projektů,
posouzení průběhu řešení grantových projektů pokračujících z minulých let a
hodnocení výsledků řešení ukončených grantových projektů“.151
Grantové projekty jsou definované Statutem GA ČR v pěti základních
vědních oborech: technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické
vědy, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální
vědy.152
V roce 2013 byly GA ČR rozdělovány finanční prostředky pro typy projektů
ve výzkumu a vývoji v následujících kategoriích:
•
standardní grantové projekty - podpora projektů zaměřených na základní
výzkum153
•
postdoktorské grantové projekty - podpora projektů základního výzkumu
mladých vědeckých pracovníků
•
juniorské granty - zaměření na tvorbu příležitostí pro excelentní mladé vědecké
pracovníky
s
cílem
vybudovat
si
nezávislou
skupinu
s
několika
spolupracovníky a moderním vybavením, které oživí současnou strukturu
základního výzkumu v ČR
•
mezinárodní grantové projekty (bilaterální) - podpora mezinárodní spolupráce
v základním výzkumu
•
mezinárodní grantové projekty „LA granty“ – podpora projektů zaměřených na
podporu mezinárodní spolupráce v základním výzkumu
151
Zpráva o činnosti Grantové agentury České republiky za rok 2013, s. 6.
Tamtéž, s. 12.
153
standardní grantové projekty – představují nejvyšší míru podpory z podporovaných typů projektů, jde o
77% finančních prostředků rozdělovaných GA ČR v roce 2013. Ve veřejné soutěži o standardní projekty
zahajované v roce 2014 byly s 19,12 % nejúspěšnější lékařské a biologické vědy. Tamtéž, s. 11.
152
59
•
projekty na podporu excelence v základním výzkumu - podpora na špičkový
základní výzkum, pro jehož uskutečnění nelze vytvořit podmínky v rámci
existujících skupin grantových projektů GA ČR,
•
projekty EUROCORES - podpora účasti v mezinárodních programech
Eurocores, koordinovaných European Science Foundation.154
Objem prostředků distribuovaných prostřednictvím GA ČR konkrétním
příjemcům činil pro příklad v roce 2013 cca 3,137 miliardy Kč, přičemž neinvestiční
dotace byly ve výši 3,099 miliard Kč a investiční dotace ve výši cca 38 milionů Kč.
GA ČR poskytuje z hlediska konkrétních institucí nejvyšší finanční podporu na
projekty Akademii věd ČR, která získala více než 1,530 miliardy Kč, a dále pak
vysokým školám, financovaných částkou 1,521 miliard Kč.155
Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR)
Vznikla 1. 4. 2014 a postupně převezme dřívější činnosti IGA MZ (Interní
grantové agentury Ministerstva zdravotnictví), jejímž cílem byla účelná podpora
zdravotnického výzkumu a vývoje a zajištění a realizace objektivního a
nezaujatého odborného hodnocení návrhů projektů (žádostí o účelovou podporu)
přijatých do vyhlášené resortní veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji MZ ČR.
Finanční hospodaření IGA MZ ČR bylo zajišťováno prostřednictvím účelových
finančních prostředků z veřejných prostředků. Odborné hodnocení Žádostí o
účelovou podporu jednotlivých navrhovaných projektů bude prováděno odbornými
Panely (místo současných Oborových komisí IGA MZ). Ministerstvo zdravotnictví
plánuje konzultace s potenciálními příjemci ještě před vyhlášením veřejné
154
155
http://www.gacr.cz/podpora-vyzkumu/; [on-line] [cit. 30. května 2014]
Zpráva o činnosti Grantové agentury České republiky za rok 2013. s. 12.
60
soutěže.156
4.3 Rozpočtový příklad
Přístup státní politiky podpory výzkumu a vývoje lze demonstrovat na
příkladu financování instituce Akademie věd České republiky. Akademie věd ČR je
soustavou špičkových vědeckých pracovišť, jež „produkují na mezinárodně
srovnatelné úrovni výsledky především základního, ale nesporně i aplikovaného
výzkumu. Vždyť z celkového počtu 55 697 přepočtených zaměstnanců v oblasti
vědy a výzkumu v ČR (ČSÚ, rok 2011) jich v Akademii věd pracuje 13,3 %, jejich
výsledky však tvoří přibližně jednu třetinu výsledků ČR v oblasti výzkumu a
vývoje“.157
Podíl zdrojů z vlastní rozpočtové kapitoly AV ČR (situace od roku 2007 do
roku 2012) – na celkových zdrojích Akademie věd ČR dramaticky klesl z 63 % v
roce 2007 na pouhých 42 % v roce 2012. Toto snížení bylo jen částečně
kompenzováno zdroji ze státního rozpočtu z jiných rozpočtových kapitol, včetně
prostředků z operačních programů, které jsou v posledních třech letech
významným pozitivním faktorem při hospodaření jednotlivých pracovišť AV ČR.
Zde je tedy nutné zdůraznit až jistou existenční důležitost zdrojů pocházejících z
operačních programů. V případě jejich absence by stále klesající podíl
institucionálních prostředků ze státního rozpočtu mnohem výrazněji strukturálně
ohrožoval fungování AV.158
Redukce institucionálních prostředků dosahuje úrovně, kdy ve své podstatě
začíná snižovat konkurenceschopnost vědecké základny pracovišť AV ČR. „Dle
156
157
158
Statut Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví České republiky, s. 1-25.
Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na rok 2014, s. 17.
Tamtéž, s. 3.
61
závěrů mezinárodního auditu (Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu,
vývoje a inovací v České republice, s. 85, MŠMT 2012) by měly institucionální
prostředky tvořit minimálně 50 % financování výzkumu. Ze srovnání se zahraniční
praxí
zemí
západní Evropy (např. německá
Max-Planck-Gesellschaft a
francouzské CNRS) je zřejmé, že by optimální institucionální zajištění výzkumu v
AV ČR mělo svým podílem přesáhnout 70 % rozpočtu.“159 V případě, že nebude
dosaženo systémové změny, hrozí, celé institucionální soustavě vědy a výzkumu
v ČR, akutní rizika ve formě obecného nadřazování ekonomických priorit nad
prioritami vědeckými, omezení možností strategické orientace instituce i výzkumu
a jeho roztříštěnost, neúměrný nárůst mimovědeckých činností a administrativy či
nestabilita výzkumných týmů a případný odchod významných vědeckých kapacit a
další potenciální nebezpečí.160
V této souvislosti je potřeba sdělit, že již před dvěma lety požadovala AV ČR
navýšení institucionálních prostředků ve střednědobém horizontu pro rok 2014
(meziročně o 13 %), vyvolané už tehdy urgentní potřebou alespoň částečně začít
zmírňovat dopady razantního snížení institucionální podpory v roce 2010 a
posléze též stagnace výdajů v letech 2011 a 2012. Žádostem nebylo opakovaně
vyhověno.161
159
160
161
Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na rok 2014, s. 3.
Tamtéž, s. 3.
Tamtéž, s. 15.
62
5
PRÁVNÍ RÁMEC BIOMEDICÍNSKÉHO VÝZKUMU
5.1
Problematika patentů v biomedicíně
Cíle biomedicínského výzkumu leží primárně v oblasti prevence a snaze
najít vhodnou léčbu na doposud neléčitelné či obtížně léčitelné choroby a následky
zranění. Prostředkem k tomuto cíli je v podstatě pouze vysoce sofistikovaný
výzkum a vývoj, který sebou nese enormní vstupy intelektuálního a ekonomického
charakteru. Výsledky mají charakter nových myšlenek, dopracovávaných do
konkretizované podoby produktů (výrobky, technologie, metodické postupy atd.),
či ojedinělých služeb. Jsou základem rozvoje ekonomiky a prostřednictvím inovací
jsou zdrojem vyšší přidané hodnoty a následně i prosperity dané společnosti.
„Informace jsou vzácné a o výrobních postupech to platí dvojnásob. Každý výrobce
nebo vlastník nějakého know-how si jej samozřejmě velmi dobře chrání. Mezi
způsoby ochrany může patřit například to, že jen velmi málo zaměstnanců zná celý
postup. Každý z nich zná jen určitou malou část postupu“.162 Nicméně dynamika
dnešní doby, která se projevuje též v oblasti vědy a výzkumu, si vyžaduje
racionalizovanější formy ochrany ojedinělých duševních produktů.
Nejtypičtějším zamýšleným cílem zdravotnického výzkumu (biomedicínu
nevyjímaje) je soubor informací, který má mít podobu léku či metody ústící
v redukci zdravotní újmy člověka. Následná část textu bude řešit problematiku
procesu tvorby ochrany informací ve vývoji léků.163
Institucionální proces ochrany duševního vlastnictví má v České
republice ve své gesci Úřad pro průmyslové vlastnictví (ÚPV). Je ústředním
orgánem státní správy ČR na ochranu průmyslového vlastnictví. Mezi jeho
162
Hospodářská a sociální rada (ECOSOC). Věda a technologie pro rozvoj, s. 5.
http://www.amo.cz.uvds103.active24.cz/soubory/student-summit/model-osn/14-rocnik/ECOSOC/XIV_BGR
_ECOSOC_III.pdf.; [on-line] [cit. 3. června 2014]
163
S přesahem k obecně platným pravidlům ochrany duševního vlastnictví a problematice patentů.
63
základní funkce patří: rozhodování v rámci správního řízení o poskytování ochrany
na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků,
ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků. Úřad dále
vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv; vykonává činnost
podle předpisů o patentových zástupcích; zabezpečuje plnění závazků z
mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví a spolupracuje s
mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli
průmyslového vlastnictví a též aktivně spolupracuje s jinými orgány státní správy
při prosazování průmyslových práv. 164 „Systém ochrany práv k předmětům
průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku
(rozhodnutí) státního orgánu, kterým je právě Úřad průmyslového vlastnictví.
Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených
Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují se ve Věstníku Úřadu“.165
Oblast ochrany duševního vlastnictví je v českém prostředí v legislativní
podobě upravena poměrně obsáhlým zákonným rámcem. 166 Nejdůležitějšími
předpisy jsou z hlediska medicínského výzkumu a ochrany jeho výsledků
především Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového
vlastnictví, Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích; Zákon č.
206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a Zákon 378/2007 Sb., o
léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Ty dále
164
http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace.html; [on-line] [cit. 3. června 2014]
http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace.html; [on-line] [cit. 3. června 2014]
166
Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví; Zákon č. 221/2006 Sb., o
vymáhání práv z průmyslového vlastnictví; Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; Zákon č.
452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení; Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech
a zlepšovacích návrzích; Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů; Zákon č.
173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro
přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů; Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech;
Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů; Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií
polovodičových výrobků; Zákon 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů
(zákon o léčivech)
165
64
doplňuje soustava evropských právních předpisů a rozličných mezinárodních
úmluv, smluv či dohod majících globální charakter platnosti.
V zájmu každého konkrétního subjektu, jakožto tvůrce nových poznatků,
které mají potenciál komerčního využití, je jejich ochrana, která může mít vícero
forem. Nejprve jde o možnost publikování článku v odborném periodiku, ta má
výhodu minimálních vstupních nákladů na ochranu, čímž zabrání ostatním
v patentování, avšak zveřejní vynález a neposkytuje danému subjektu monopol na
jeho využití. Další možností je utajování vynálezu skrze obchodní tajemství, to je
sice levný způsob, který nezveřejní samotný vynález, ale nelze se vyhnout
případnému odvození vynálezu z výsledku a hlavně se velmi těžko prosazuje.
Dalším způsobem je umístit vynález do veřejné domény s cílem volně jej sdílet s
dalšími uživateli a tím zabránit následnému patentování třetími stranami.
Nejjednodušším způsobem je nulová aktivita v ochraně, která je sice bez námahy,
ale neposkytuje ochranu a rychle dojde ke zveřejnění.
Komplikovaným, leč nejefektivnějším způsobem ochrany vynálezu je
patentová ochrana. „Patent je výhradní právo přiznané státem vynálezu, který je
nový, má tvůrčí úroveň a lze jej průmyslově využít. Svému majiteli poskytuje
výhradní právo zabránit dalším osobám ve výrobě, využívání, nabízení k prodeji,
prodeji nebo dovozu výrobku nebo postupu vycházejícího z patentovaného
vynálezu bez předchozího svolení majitele patentu. Patent představuje mocný
obchodní nástroj, díky němuž mohou společnosti získat exkluzivitu na nový
výrobek nebo postup, vytvořit si silnou pozici na trhu a získat další příjmy
poskytnutím licence“. 167 Zásadní argumenty pro patentování vynálezů jsou
převážně tyto: silná pozice na trhu a výhoda oproti konkurenci; vyšší zisky nebo
návratnost investic; možné další příjmy z poskytnutí licence nebo postoupení
167
kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a střední podniky.
Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 3.
65
patentu; přístup k technologiím prostřednictvím křížových licencí; přístup na nové
trhy; snížené riziko porušení práv; zvýšená možnost získat dotace nebo sehnat
finanční prostředky za rozumnou úrokovou sazbu; patent je efektivní nástroj v boji
proti napodobovatelům a parazitujícím subjektům a pozitivní image subjektu.168
Jistými negativy u patentové ochrany jsou však: zveřejnění vynálezu (18 měsíců
od podání první přihlášky); případné vysoké náklady na patentovou ochranu;
teritoriální platnost patentu a možnost uplatňovat právní ochranu až po udělení
patentu (což je cca 1-6 let).169
V případě, že se výzkumný subjekt rozhodne patentovat svůj vynález, je
třeba postupovat v několika jasně daných krocích. Nejprve je třeba shromáždit
dokumentaci a následně ji postoupit provedení rešerše na stav techniky. 170
Z logiky věci plyne, že rešerše by měla být provedena již před započetím výzkumu,
aby se snížilo riziko duplicitního výzkumu či vývoje. Samotná rešerše se provádí
formou analytického vytěžení informací, obsažených v patentových databázích.
Po rozhodnutí o žádosti o patentovou ochranu je třeba připravit přihlášku patentu,
sestávající: z úvodní strany, obsahující základní informace; z podrobného popisu
vynálezu, vysvětlujícího, jak je zkonstruován, jak je využíván, a jaké má přednosti
ve srovnání s tím, co již existuje; z patentových nároků, které jasně a stručně
168
Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 5-6.
169
Pozitivním posunem v ohledu k teritoriální působnosti patentové ochrany je zavedení jednotného
evropského patentu. Tato skutečnost bude mít zásadní dopad na snížení finanční a administrativní zátěže
během patentovacího procesu. Informace o evropském patentu s jednotným účinkem a jednotném
patentovém soudu.
Dostupné online: http://www.upv.cz/cs/uzitecne-odkazy/informace_z_EU/jednotny_patent.html.; [on-line]
[cit. 5. června 2014]
170
„Při existenci více než 40 milionů patentů udělených v celém světě a milionů tištěných publikací, které
představují potenciální stav techniky ve vztahu k přihlášce patentu, hrozí vážné riziko, že některý odkaz
nebo kombinace odkazů zapříčiní, že vynález nebude nový nebo bude zřejmý, a tudíž bude
nepatentovatelný“. kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé a
střední podniky. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 16.
66
definují, co je patentem právně chráněno a nákresů vynálezu. Po odeslání
přihlášky a jejím přijetí patentovým úřadem, dochází z jeho strany k formálnímu
průzkumu; zveřejnění přihlášky; rešerši a věcnému průzkumu; udělení a
zveřejnění patentu a řízení o odporu.171
V případě úspěšné realizace celého procesu patentování, je třeba zvážit
formu komercializace samotného patentu. Aby byl patent pro daný subjekt
skutečným přínosem, musí být efektivně využíván. Zisk bude obecně přinášet,
pouze pokud je výrobek, založený na bázi patentu, úspěšný na trhu nebo zlepšuje
dobré jméno firmy či posiluje její vnější pozici. „Při uvádění patentovaného
vynálezu na trh má společnost řadu možností: přímé obchodní využívání
patentovaného vynálezu, prodej patentu jiné osobě, poskytnutí licence na patent
jiné osobě, založení společného podniku či jiného strategického sdružení s dalšími
partnery se vzájemně se doplňujícími zdroji.172
V posledních letech došlo k enormnímu růstu počtu patentů v biologických
vědách (především v biotechnologických a biomedicínských disciplínách) a tudíž
se
objevily
značné
diference
mezi
jednotlivými
zeměmi
ohledně
míry
patentovatelnosti. Prakticky všechny země umožňují patentování vynálezů
zahrnujících mikroorganismy a vyžadují deponaci vzorků konkrétního organismu v
uznávaném ukládacím místě, dokud mikroorganismus není veřejně přístupný a
nelze jej jinak řádně popsat.173
171
Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 18-19.
172
Tamtéž, s. 34.
173
„Mnohé země z patentovatelnosti vylučují rostliny a živočichy, ale umožňují patentování biologických
materiálů, které byly purifikovány a izolovány z přirozeného prostředí nebo vyrobeny technologickým
postupem. Národní právní předpisy mohou rovněž uvádět konkrétní typy vynálezů, jež nelze patentovat,
např. postupy pro klonování lidských bytostí nebo postupy modifikace zárodečné linie genetické identity
lidských bytostí“. Tamtéž, s. 13.
67
Hodnotu potenciálu biomedicínského výzkumu a následné aplikace jeho
výsledků ve formě komercionalizace biofarmaceutických produktů 174 dokládají
následné údaje: v roce 2004 tvořily prodeje biofarmaceutických léků 12 %
celkových globálních tržeb, přičemž v roce 2012 to bylo už 21 % a v roce 2018 se
očekává růst tohoto podílu na 25 %.175
Co se týče situace v České republice, tak o patenty obecně nejvíce žádají
firmy z oblasti farmacie a výroby chemických látek.176 Zájem ze strany českých
subjektů o tuto formu ochrany duševního vlastnictví trvale roste, což dokládají
následující údaje. Na konci roku 2013 dosáhl počet patentů platných pro území ČR
30,6 tisíc. V roce 2013 bylo uděleno v České republice, ať už národní cestou, nebo
prostřednictvím tzv. validace patentů udělených Evropským patentovým úřadem,
5,2 tisíce patentů, tj. o téměř 3,5 tisíce více než před deseti lety. Mezi patentově
chráněnými obory je nejvíce zastoupena kategorie Organická chemie.177 Na konci
roku 2013 bylo v tomto oboru v ČR zaznamenáno celkem 4 108 platných patentů.
Jen v roce 2013 jich ÚPV ČR udělil (popř. validoval) 741. Velmi významný z
174
„Klasické léky se totiž dělí do dvou skupin dle toho, jakým způsobem byly vyvinuty. Jedním způsobem je
molekulární výroba léku, druhým pak výroba léků na biologické bázi. Rozdíl je naprosto zásadní zejména,
co se týče náročnosti výzkumu a vývoje. Většina klasických léků je molekulárních, které jsou vyvíjeny na
bázi malých, chemických, aktivních substancí molekul. Výzkumná fáze není tak dlouhá jako u léků s
biologickým původem a léky jsou po expiraci patentu snadno kopírovatelné. Naproti tomu biologické léky
jsou založené na proteinové bázi a jejich vývoj je extrémně dlouhý a složitý. Díky nim se daří zbavovat tělo
vedlejších účinků a zbytečně jej nevystavovat chemickým zásahům. Vývoj těchto léků na biologické bázi je
však složitým, zdlouhavým a finančně náročným procesem. Proto dokážou po expiraci patentu lépe čelit
generické konkurenci. Farmaceutické firmy se v posledních letech na tyto léky zaměřují čím dál více, což by
mělo mít do budoucna pozitivní dopad na tržby u těch firem, které se tomuto způsobu výzkumu věnují“.
Menčík, T. Farmaceutické společnosti. Patentový útes úspěšně přeskočen, s. 5. Dostupné online:
http://www.cyrrus.cz/uploads/PDF/FARMACIE_analyza_2013.pdf; [on-line] [cit. 3. června 2014]
175
Tamtéž, s. 6.
176
http://ekonomika.idnes.cz/parlament-eu-schvalil-jednotny-patent-dhj-/eko_euro.aspx?c=A121211_1351
39_eko_euro_fih; [on-line] [cit. 3. června 2014]
177
Obecně se počet patentových přihlášek z high-tech oborů se meziročně zvýšil o 36 % na 87 patentových
přihlášek, hlavně díky přihláškám v oboru mikroorganické a genetické inženýrství, které tvoří více než
polovinu (45) high-tech patentových přihlášek. Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR.
Dostupné online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika; [on-line] [cit. 3. června 2014]
68
hlediska celkového počtu platných patentů je potřeba zmínit obor Lékařské, zubní
a hygienické přípravky, kde bylo v roce 2013 u nás zaznamenáno 2 938 platných
patentů.178
Z hlediska institucionálního původu patentů je pozitivním zjištěním růst
podílu vysokých škol a veřejných výzkumných institucí na počtu platných patentů.
V roce 2013 se firmy podílely z 50 % na platných patentech udělených v ČR, dále
pak 15 % patřilo fyzickým osobám (u obou skupin došlo oproti loňskému roku
k poklesu). Podíl veřejných výzkumných institucí (11 %) a především veřejných
vysokých škol (22 %) však vzrostl. Podíl podaných patentových přihlášek vysokými
školami je v posledních letech čtvrtinový. Jestliže v roce 2005 podaly veřejné
vysoké školy pouze 30 patentových přihlášek, tak v roce 2013 to bylo již 279. Jejich
podíl, který v roce 2005 činil 5 %, se tak zvýšil na 28 % v roce 2013. Počet
patentových přihlášek veřejných výzkumných institucí, které v roce 2013 podaly 80
přihlášek, je v posledních letech stabilní a pohybuje se okolo 75 přihlášek za rok.179
5.2
Od výzkumu ke komerčnímu využití
Vzhledem k tomu, že oblast výzkumu léčiv sebou nese mnoho specifik,
prochází před vstupem samotného produktu na trh výrobce nového medikamentu
další úrovní regulace. Tento fakt je způsoben primárně eventuálními riziky
bezpečnosti a dostupnosti léků. V prostředí České republiky má postavení nejvyšší
instance v této regulaci Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Působí jako tzv.
léková agentura, jde oběžný státní úřad a zároveň o velmi silný správní orgán
v jedné podobě. SÚKL léky registruje, čili je vpouští na trh k pacientům, ale taktéž
rozhoduje o jejich případném stažení z trhu. Podle zákonem určeného postupu
178
Ochrana průmyslového vlastnictví v ČR.
Dostupné online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika.; [on-line] [cit. 6. června 2014]
179
Tamtéž; [on-line] [cit. 6. června 2014]
69
schvaluje tzv. klinická hodnocení léčiv. Dohlíží na zacházení s léky – tedy na
činnost celého procesu od výroby po distribuci a kontroluje veškeré subjekty.
V jeho pravomoci je také udělování sankcí v případě porušení nastavených
předpisů.
Před samotným uvedením léku na trh probíhá několikaletý výzkum a klinické
hodnocení, jež má jediný účel, a to prokázat účinnost, kvalitu a bezpečnost
dotyčného léku. V České republice existuje řada vysoce kvalifikovaných pracovišť,
která jsou schopna poskytnout garanci kvalitně provedené studie v souladu se
správnou klinickou praxí a zajistit platnost a korektnost získaných informací, proto
je i ČR vyhledávaným místem pro zadavatele klinických hodnocení.
Klinické hodnocení (klinická studie) je systematické testování léku na pacientech
či na zdravých dobrovolnících, jehož cílem je:
•
prokázání a ověření léčivých účinků daného léku,
•
zjištění jeho nežádoucích účinků,
•
určení
farmakokinetických
parametrů
a
jeho
chování
v
lidském
organismu.180
Vývoj léku před jeho případným uvedením trh prochází složitým a
zdlouhavým procesem. První fází je preklinické testování nadějných látek, které
má zjistit, jak budou ovlivňovat tělesné funkce, jaký bude jejich mechanismus
účinku a jejich toxicita. Tato fáze se děje nejprve mimo živý organismus, tzv. in vitro
a v případě kladných výsledků následně dojde k testům na laboratorních zvířatech,
tzv. in vivo. Následné klinické hodnocení má odpovědět primárně na otázku, zda
180
Jak probíhá klinické hodnocení léků?
Dostupné online: http://www.olecich.cz/encyklopedie/obecne-o-klinickych-studiich; [on-line] [cit. 6. června
2014]
70
některá z nadějných látek, které uspěly v preklinických testech, bude účinná a
bezpečná taktéž u člověka.181
Klinické hodnocení probíhá v několika fázích: I. fáze reprezentuje klinická
studie s prvním podáním léku osobám, nejčastěji zdravým dobrovolníkům. V těchto
klinických hodnoceních se zjišťuje, jak je nová látka lidským organismem
tolerována, případně jaký je její osud v organismu. Začíná se podáváním nízkých
dávek, které se postupně zvyšují, a hledá se maximální tolerovatelná dávka. II.
fáze - látka se poprvé podává v dané indikaci malému počtu vybraných, přesně
definovaných nemocných (desítky až stovky). Ověřují se léčebné účinky na lidský
organismus, hledá se vhodná dávka a zároveň se shromažďují i další údaje, např.
o chování v organismu a snášenlivosti, zjišťují se případné nežádoucí účinky. V
případě solidní účinnosti a přijatelně nízkého výskytu nežádoucích účinků,
přechází se do III. fáze. Zde jde již o studie s početným souborem zařazovaných
osob (stovky až tisíce pacientů), které mají na velkém počtu pacientů prokázat
účinnost léku. Tedy upřesní, zda nový lék je u zvoleného onemocnění, určené
skupiny pacientů (striktní definice zařazovacích a vyřazovacích kritérií) a při
zvoleném způsobu podávání účinný. Studie zároveň poskytnou další informace o
bezpečnosti hodnoceného přípravku. Projde-li nový lék úspěšně všemi fázemi
klinických hodnocení, lze všechny výsledky testování předložit k registraci léku k
SÚKL. Uvedením preparátu do lékařské praxe však jeho pozorování nekončí.182
„Ve IV. fázi se shromažďují informace o výskytu nežádoucích účinků, o účincích při
dlouhodobém podávání, nové informace o možných interakcích s jinými léky, o
podávání speciálním skupinám osob jako jsou např. staří lidé, děti, gravidní ženy,
181
Cikrt, T. Příběhy léků: příručka pro zvídavé čtenáře o vzniku, vlastnostech a používání léků. Praha:
SÚKL, 2012, s. 39-41.
182
Jaké jsou fáze testování?
Dostupné online:http://www.olecich.cz/encyklopedie/jake-jsou-faze-testovani-1; [on-line] [cit. 6. června
2014]
71
dialyzovaní pacienti apod. V dlouhodobých studiích se např. sleduje, jak léčivo
ovlivňuje mortalitu pacientů, tj. zda jeho podávání prodlužuje jejich život a zlepšuje
jeho kvalitu (či naopak)“.183
„Náklady na provedení studie hradí její zadavatel, tedy společnost, která
studii realizuje. Zpravidla jsou to nadnárodní farmaceutické společnosti, jejichž
záměrem je zkoušený lék uvést v budoucnosti na trh. Menší množství tvoří tzv.
akademické studie, které jsou zadávány lékaři nebo odbornými společnostmi a
jsou financovány převážně z grantů. Hlavní motivací účasti v klinickém hodnocení
je možnost získat nový lék, který může některým pacientům nabídnout účinnější
nebo pohodlnější způsob léčby. V případě testování na zdravých dobrovolnících
lze účast ve studii kompenzovat i finanční odměnou“.184
Současná ekonomika si vyžaduje správu inovací ve formě kvalitní znalosti
patentového systému. Pouze takto je možné maximálně využít vlastní inovační a
tvůrčí schopnosti, vytvořit výhodné partnerství s dalšími majiteli patentů a
vyvarovat se nedovoleného používání technologie, jíž vlastní jiné subjekty, což je
způsobeno intenzivně rostoucí komplikovaností ekonomických produktů.185
Pro potřeby efektivního a funkčního systému, ve kterém dochází k úzké
interakci mezi poskytovateli nových znalostí a jejich uživateli, je velice důležité
strategické řízení již na úrovni výzkumných organizací (především pak ve
veřejných výzkumných institucích a vysokých školách). Podstatnou součástí
183
Jaké jsou fáze testování?
Dostupné online:http://www.olecich.cz/encyklopedie/jake-jsou-faze-testovani-1; [on-line] [cit. 6. června
2014]
184
Každý lék prochází klinickým hodnocením.
Dostupné online: http://www.olecich.cz/kazdy-lek-prochazi-klinickym-hodnocenim; [on-line] [cit. 6. června
2014]
185
Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2009, s. 4.
72
strategického řízení jsou i strategie pro ochranu duševního vlastnictví a s tím
související komercializací výsledků vědy a výzkumu.186
Zajímavým příkladem zhodnocení patentové ochrany je farmaceutický
průmysl, kdy výrobci nových léčiv inkasují navzdory vysokým nákladům při vývoji
nového preparátu vysoce nadprůměrné zisky, nicméně jejich následovníci, tj.
výrobci generických léků, již disponují zisky srovnatelnými již s běžnou produkcí v
jiných sektorech ekonomiky.187
Patentová oblast ve farmaceutickém průmyslu je obecně známa relativně
častým výskytem patentových sporů mezi jednotlivými aktéry na trhu. V případě,
že dojde ke sporu, tak jde většinou o to, že originální firma žaluje pro porušení
patentu generickou firmu a žádá zastavení výroby či zničení zásob, tak aby získala
čas a eliminovala konkurenci. Tato skutečnost zvyšuje potřebu efektivních rešerší
na stav techniky před započetím výzkumu a následně též rešerší na právní čistotu
před samotným uvedením výrobku na trh.
186
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015. Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
s. 9. Dostupné online: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844; [on-line] [cit. 6. června
2014]
187
http://www.avo.cz/media/files/Analyza_madarskeho_fondu_na_podporu_vyzkumu%2C_vyvoje_a_inova
ci.pdf; [on-line] [cit. 6. června 2014]
73
6 VÝZKUMNÁ A APLIKAČNÍ BIOMEDICÍNSKÁ PRACOVIŠTĚ V ČR
6.1 Veřejný sektor
Mezi významná pracoviště, kde je prováděn biomedicínský výzkum
v České republice patří především tři základní kategorie institucí:
1) vysokoškolská pracoviště:
Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1., 2., 3. LF; LF UK v Plzni; LF UK v Hradci
Králové); Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno; Ústav molekulární a
translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci; Fakulta
farmaceutická Univerzity Karlovy v Praze - CEPIN Hradec Králové (Centrum pro
inovace v biomedicíně)
2) nemocniční zařízení:
Fakultní nemocnice Motol; Fakultní nemocnice u svaté Anny; Všeobecná fakultní
nemocnice v Praze; IKEM Praha – Institut klinické a experimentální medicíny;
3) společná pracoviště:
BIOCEV - Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a
Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy; Biomedicínské centrum Ústeckého kraje
(společný projekt Univerzity Jana Evangelisty v Ústí nad Labem, Krajské zdravotní,
a.s. a Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem)
BIOCEV - je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav
molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický
ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou
fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta),
74
jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence v oblastech biotechnologií a
biomedicíny. Hlavním zdrojem finančních prostředků na vybudování centra je
Evropský fond regionálního rozvoje, ze kterého jsou prostředky poskytnuty
prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, z Prioritní osy
1 – Evropská centra excelence. V současné době probíhá výstavba centra a
realizují se některé výzkumné aktivity.188
CEITEC - je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých
materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného
evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro
nejlepší vědecké pracovníky v Brně. Vznikl ze společného projektu 6
nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí za podpory
Jihomoravského kraje a města Brna. Byl schválen Evropskou komisí 6. června
2011. Jeho nositeli jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně,
Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd
ČR. CEITEC je první vědecké centrum v ČR, které integruje výzkum a vývoj v
oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií v takovém rozsahu.
Základní stavební jednotky centra tvoří 61 výzkumných skupin s věcně nebo
logicky souvisejícím výzkumným zaměřením, které jsou soustředěny do sedmi
spolupracujících
výzkumných
programů:
1.
Pokročilé
nanotechnologie
a
mikrotechnologie; 2. Pokročilé materiály; 3. Strukturní biologie; 4. Genomika a
proteomika rostlinných systémů; 5. Molekulární medicína; 6. Výzkum mozku a
lidské mysli; 7. Molekulární veterinární medicína.189
188
189
http://www.biocev.eu/kontakty/; [on-line] [cit. 8. června 2014]
http://www.ceitec.cz/kontakty/t1139.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
75
4) Akademie věd ČR - Sekce biologických a lékařských věd:
Sekce zahrnuje 7 vědeckých ústavů s přibližně 1195 zaměstnanci, z
nichž je přibližně 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Cílem
výzkumu následovně popsaných ústavů AV ČR je poznávání procesů v živých
organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se
zabývá studiem vztahu DNA - protein a vlivu faktorů životního prostředí na
organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány
zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto
signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních
odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k
moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V
oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na
kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem
vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky
se výzkum zaměřuje na genetiku, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní
rostlinnou biotechnologii.190
Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. - Činnost ústavu spočívá ve výzkumu struktury,
funkce a dynamiky biologických systémů (biomolekul, buněčných organel, buněk i
buněčných populací) metodami molekulární biologie, biofyziky, biochemie a
bioinformatiky. Výzkumný záměr BFÚ řeší vědecké týmy rozdělené do deseti
oddělení a čtyř samostatných skupin.191
190
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/vedni_oblasti/ziva_priroda/sekce_biologickych_a_lekarskych_ved.h
tml; [on-line] [cit. 8. června 2014]
191
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/BFU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
76
Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. - Hlavní činností je základní a orientovaný
biotechnologický
a
biomedicínský
výzkum
v
oblastech
s
vysokou
pravděpodobností praktického využití výsledků výzkumu a vývoje, zejména v
diagnostických a terapeutických aplikacích v humánní medicíně. Důležitým
důvodem
pro
založení
ústavu
bylo
plánované
vybudování
Centra
biotechnologického a biomedicínského výzkumu Akademie věd ČR a Univerzity
Karlovy ve Vestci u Prahy - BIOCEV. Ústav úzce spolupracuje s TATAA Biocenter
Prague, společně organizují kurzy analýzy genové exprese pomocí qRT-PCR.
Posláním je také sloužit jako vědomostní základna pro vznikající a rozvíjející se
pokročilý biotechnický průmysl v České republice. BTÚ je katalyzátorem založení
Biotechnologického klastru, soustředěného kolem biotechnologických společností,
které mají výrobní prostory ve Vestci u Prahy. Vznikající Biotechnologický klastr v
současné době zve k účasti veškeré významné společnosti produkující humánní i
veterinární vakcíny, biotechnologické společnosti využívající nebo produkující
rekombinantní proteiny nebo zaměřené na tkáňové inženýrství.192
Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. - Ústav jako pracoviště základního
biomedicínského výzkumu je ve své činnosti zaměřen na zejména na
neurofyziologii, kde se zabývá spektrem problémů, sahajícím od mechanismů
uvolňování neuropřenašečů k jejich membránovým receptorům až po regulaci
tělesných funkcí na úrovni celého organizmu. Dále na kardiovaskulární fyziologii,
kde se soustřeďuje na vývojové aspekty kontraktilní funkce myokardu,
experimentální hypertenzi a fyziologii epitelu se zvláštním zřetelem k úloze bílkovin
a buněčných membrán a na vyhledávání vhodných genetických markerů některých
192
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/BTU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
77
společensky závažných onemocnění. V molekulární a buněčné fyziologii řeší
problémy, vztahující se k buněčnému metabolismu, přenosu signálu a transportu
látek s vysokým obsahem energie s cílem přispět k objasnění buněčných pochodů
a mezibuněčné interakce.193
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. - Ústav rozvíjí výzkumnou činnost v
mikrobiologii a imunologii. Sektory zabývající se mikrobiologií studují genetiku,
strukturu,
ultrastrukturu,
morfologickou
a
biochemickou
diferenciaci
prokaryontních i eukaryontních mikroorganizmů na úrovni buněčné i molekulární,
dělení a fyziologii mikroorganizmů, vliv mikroorganizmů a jejich složek na rostlinné
a živočišné hostitele včetně člověka. Zkoumají se jejich biotransformační a
biodegradační aktivity a biologicky účinné látky, které produkují. Výsledky
základního výzkumu ústavu nacházejí uplatnění ve farmaceutickém a kvasném
průmyslu, v aplikované ekologii a v humánní i veterinární medicíně.194
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. - Hlavními oblastmi vědecké
činnosti ústavu jsou rostlinná genetika, fyziologie a biotechnologie. Z genetické
problematiky řeší ústav reparaci DNA v rostlinách, strukturu velkých rostlinných
genomů a molekulární genetiku pylu. Z fyziologické problematiky se zabývá
především hormonální a ekologickou kontrolou růstu a vývoje rostlin, mechanizmy
účinku růstových regulátorů rostlin a fyziologickými aspekty působení rostlinných
virů. V oblasti biotechnologií řeší základy produkce a biotransformace biologicky
aktivních látek tkáňovými kulturami rostlin.195
193
194
195
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/FGU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/FGU.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UEB.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
78
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. - Zabývá se vybranými problémy
biomedicíny se zaměřením na aplikaci v klinické medicíně. V oblasti základního
neurovědního výzkumu jsou studovány iontové změny a difúzní parametry v CNS v
průběhu fyziologických a patologických stavů; nesynaptický přenos v CNS,
receptory a iontové kanály, funkce gliových buněk, morfologické a funkční
charakteristiky nervových buněk sluchového systému a jejich poškození
patologickými procesy. V oblasti buněčné biologie se výzkum zabývá
strukturně-funkční organizací buněčného jádra. Další oblasti výzkumu jsou
genotoxické a embryotoxické účinky xenobiotik, mechanizmy vzniku vrozených
vad, vznik a průběh toxických reakcí na buněčné a tkáňové úrovni, histochemie a
farmakologie oka, biochemie enzymů jako markerů metabolických procesů, účinky
farmak
na
imunitní
reakce
v
průběhu
infekčních
onemocnění,
úloha
glutamatergních receptorů a vápníkových iontů v průběhu komunikace mezi
neurony a gliovými buňkami. V oblasti biotechnologických inovací je ústav
zaměřen na technologický transfer a podporu spolupráce mezi ÚEM AVČR a
podnikatelskou sférou v oboru regenerativní medicíny prostřednictvím vzdělávání
a společné výzkumné a vývojové činnosti. Ve spolupráci s Centrem buněčné
terapie a tkáňových náhrad probíhá výzkum v oblasti embryonálních kmenových
buněk, regulace buněčného cyklu v průběhu gametogeneze a diferenciace, řízené
diferenciace a implantace neurálních a embryonálních kmenových buněk, tvorby
tkáňových náhrad na bázi hydrogelů, autologních chondrocytů a biodegradabilních
matric z netkaných nanovláken. Ústav je od r. 2000 Centrem Excellence EU s
názvem MEDIPRA.196
196
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UEM.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
79
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. - Ústav vznikl k 1. 1. 1962 pod názvem
Ústav experimentální biologie a genetiky ČSAV. Jeho základem bylo oddělení
vytvořené v rámci bývalého Biologického ústavu ČSAV. V roce 1976 byly do
ústavu převedeny části oddělení molekulární biologie a oddělení biochemie
proteinů z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V té samé době byl ústav
přejmenován na Ústav molekulární genetiky. Od 1. ledna 2007 se stal veřejnou
výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb. Ústav je orientován na
základní výzkum v oblastech mikrobiální a savčí genomiky, onkogenů a retrovirů,
buněčné biologie, exprese genů na úrovni transkripce a translace, molekulárních
základů imunity, molekulární vývojové biologie a struktury proteinů. Servisní
jednotky ústavu produkují inbrední a kongenní myší kmeny a kuřecí linie.
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UMG.html.
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i. - Činnost tohoto ústavu
spočívá v uskutečňování základního vědeckého výzkumu
v oblasti poznání
fyziologických funkcí, genetických struktur a interakcí v genomu živočichů. Zvláště
jde o výzkum druhů významných v medicíně, ekologii - což zahrnuje chráněné
nebo jinak významné druhy nebo zemědělství a výzkum v oblasti kvality a
bezpečnosti potravin. Výsledkem všech aktivit ústavu je nejen produkce prioritních
vědeckých výsledků s dopadem do oblasti základního výzkumu, ale rovněž
vytváření předpokladů pro rychlé uplatnění získaných poznatků v medicíně,
ekologii a zemědělství. Ústav přispívá ke zvyšování úrovně vzdělanosti a k využití
vědeckých výsledků v praxi.197
197
http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/pracoviste/ziva/UZFG.html.; [on-line] [cit. 8. června 2014]
80
6.2 Soukromý sektor
Podle statistické ročenky Biotechnologická ročenka 2012, kterou
publikuje Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o.p.s ve
spolupráci s portálem Gate2Biotech, působilo na poli biomedicínského
výzkumu v České republice v roce 2012 přibližně 110 komerčních subjektů.
Jejich seznam s konkrétními oblastmi působnosti je obsažen v Příloze č. 2.198
Význam
a
příklady
vědecko-technických
parků
–
podnikatelských
inkubátorů v ČR
Podnikatelský inkubátor je jednou z možností spolupráce mezi podnikem
a vědecko-výzkumnou organizací. Tato forma spolupráce je určena pro nově
vznikající a inovační podniky malé a střední velikosti. „Podnikatelský inkubátor
pomáhá řešit kritickou situaci spojenou se vstupem podniku na trh. Podnikatel,
přicházející na trh s inovativním nápadem, který má reálnou šanci se na trhu
prosadit, je vysazen do již běžícího světa businessu. Náhle se před ním zjevuje
obrovské spektrum situací a oblastí, s nimiž si neví rady, a pod jejichž tlakem jeho
podnikatelské ideje pomalu vyhasínají. Právě v tomto okamžiku se nejvíce
projevují kvality podnikatelského inkubátoru. Tento pomáhá podnikateli v raném
stádiu jeho obchodu se širokou škálou aspektů a problémů – nabízí kvalitní
prostory a zázemí pro podnikání, dále podporu v oblasti poradenství, marketingu,
účetnictví, daní či finanční prostředky podporující dobrý nápad“.199
198
Doležalová,
J.
Podnikatelské inkubátory.
ČZU
v Praze,
2008.
Dostupné online:
http://pef.czu.cz/~rimovska/PORADENSTVI_PaE_KS/INOVACE/PODNIKATELSKE_INKUBATORY.doc. ;
[on-line] [cit. 10. června 2014]
199
81
Konkrétní příklad:
Inovační biomedicínské centrum (IBC) vzniklo v r. 2008 na základě poptávky
trhu a ve snaze zvýšit inovační potenciál a účinnost transferu inovací výzkumných
institucí do klinické praxe. Inovační proces je napojen na podnikatelskou sféru,
aktivity IBC byly proto orientovány na podporu vzniku a rozvoje spin-off firem na
základech výzkumných výsledků ÚEM AV ČR. Jeho cílem je „uskutečňování
základního výzkumu v oblasti biomedicíny, přispívání k využití jeho výsledků a
zajišťování infrastruktury výzkumu". Koncepce projektu IBC má přímou oporu v
kapitolách věnovaných výzkumu a inovacím ve všech evropských a národních
rozvojových plánech - zejména jsou to Evropský akční plán pro inovace, Národní
politika výzkumu a vývoje ČR, Národní inovační strategie ČR, Národní inovační
politika ČR na léta 2005-2010, Strategie trvale udržitelného rozvoje, včetně zákonů
věnovaných Akademii věd ČR a veřejným výzkumným institucím. Jeho vybudování
je výstupem projektu v rámci Jednotného programového dokumentu Praha - Cíle 2
(JPD2).200
6.3 Kooperace veřejného a soukromého sektoru – typy a příklady
Jako
příklady
různorodých
platforem
spolupráce
veřejného
a
soukromého sektoru v oblasti biomedicínského výzkumu lze uvést následující
příklady.
Buněčná terapie, z.s. - toto zájmové sdružení bylo založeno v roce 2003. Jeho
posláním a cílem tohoto je podporovat rozvoj vědy a výzkumu v oblasti
regenerativní medicíny a podporovat pacienty i zdravotnická zařízení při aplikaci
200
http://bioinova.avcr.cz/o-nas/ibc.html; [on-line] [cit. 10. června 2014]
82
léčby pomocí buněčné terapie, tkáňových náhrad. Proto podporuje vědu a výzkum
v oblasti regenerativní medicíny zejména nákupem odborných přístrojů, pomůcek
a zdravotnických látek i materiálů potřebných pro pokračování výzkumu v
laboratořích. Taktéž podporuje jednotlivce i zdravotnická zařízení při aplikaci léčby
pomocí buněčné terapie, snaží se zabezpečit léčbu pacientů: nákupem
nadstandardních materiálních pomůcek. Poskytuje veřejnosti prostřednictvím
letáků, brožur a článků informace o nových výsledcích výzkumu. V neposlední
řadě spolupracuje dlouhodobě s odbornými organizacemi působícími v oblasti
výzkumu a aplikace poznatků lékařské vědy. Buněčná terapie, z.s. funguje při
ÚEM AV ČR a předsedkyní je prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMA.
201
CzechBio, z.s.p.o.- asociace biotechnologických společností ČR v současnosti
sdružuje 28 komerčních subjektů a 5 zástupců veřejných výzkumných institucí a
univerzit. Jedná se o přední akademické ústavy (Ústav molekulární genetiky AV
ČR, v.v.i a Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i.), významné odborné společnosti a
malé a střední podniky působící v oboru biotechnologií. Asociace též zastřešuje a
zastupuje aplikovaný biotechnologický a biomedicínský sektor při jednání se
zahraničními partnery, stejně jako se zástupci vlády ČR. Významnou aktivitou je
společná propagace na mezinárodních veletrzích a informační podpora členů organizace seminářů a školení pro zaměstnance klastru, pořádání odborných a
firemních prezentací. Hlavním cílem je podporovat rozvoj biotechnologií a sloužit
jako národní platforma zastupující zájmy tohoto oboru v ČR.202
Česká společnost pro genovou a buněčnou terapii – jde o odbornou vědeckou
společnost zastupující výzkumné pracovníky a vědce zabývající se genetickou a
201
202
http://www.bunecnaterapie.cz/o-nas/; [on-line] [cit. 10. června 2014]
http://www.czechbio.org/cs; [on-line] [cit. 10. června 2014]
83
buněčnou terapií v České republice. Hlavním posláním společnosti je podpora
výzkumu v oblasti genetické a buněčné terapie a její klinické aplikace, podpora
vzdělávání odborné veřejnosti, a také zvyšování povědomí veřejnosti o genetické a
buněčné terapii.203
ACRO-CZ - je profesní sdružení smluvních výzkumných organizací (CRO) v
České republice, které se zabývají klinickým výzkumem a vývojem léčiv. Sdružení
vzniklo v roce 2005 a je členem evropské federace CRO. Hlavním záměrem
sdružení je zastupovat CRO při koncepčních jednáních se státními orgány a
institucemi, jakož i na poli mezinárodním, aktivně se podílet na diskusích při
vytváření právních a etických norem v oblasti klinického výzkumu, vytvářet
podmínky pro další vzdělávání svých členů a rozvíjení spolupráce v oblasti
klinického hodnocení léčiv.204
NANOPROGRES,
z.s.p.o.
-
je
zájmové
sdružení
právnických
osob
–
podnikatelských subjektů, akademických institucí a vědecko výzkumných
pracovišť, které bylo založené za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a
podpory podnikání v oblasti nanotechnologií se zaměřením na biomedicínu.
Sdružení má charakter klastru. Základem pro vytvoření sdružení byla iniciativa
Nanopharmy, Student Science a Technické univerzity v Liberci. Tyto instituce
několik let spolupracují v oblasti vývoje nanovláken vhodných pro testování jejich
použitelnosti v biomedicíně. Výsledky spolupráce uvedených subjektů naznačily
široké možnosti jejich využití a významné dopady na některé oblasti medicíny.
Tato skutečnost vedla k myšlence zintenzívnit a urychlit vývoj a standardizovat
kvalitu procesu přípravy nanovláken cestou koncentrace potenciálu vybraných
203
204
http://csgbt.cz/o-spolecnosti/index.html; [on-line] [cit. 10. června 2014]
http://www.acro-cz.cz/; [on-line] [cit. 10. června 2014]
84
výzkumných a podnikatelských subjektů z oblastí průmyslu a výzkumných
pracovišť univerzit biomedicínského zaměření. Dalším spojením s podnikatelskou
sférou byl položen základ pro komercionalizaci výstupů vývoje. V rámci dosavadní
spolupráce byly objeveny zásadně nové poznatky aplikovaného výzkumu. Byly
rozpoznány unikátní vlastnosti nanovláken druhé generace, které se ukázaly jako
optimální pro řízené uvolňování bioaktivních látek, aplikace v regenerativní
medicíně a též jako ideální součást kompozitních nosičů pro tkáňové inženýrství.
Inovované kompozitní nosiče jsou unikátní i z celosvětového pohledu.
Jako vhodná forma pro tento záměr byl zvolen klastr, jakožto ideální
platforma pro spolupráci podnikatelských, výzkumných a univerzitních organizací,
a to za částečného využití podpory strukturálních fondů poskytovaných v ČR v
rámci OPPI, konkrétně programu Spolupráce. K původnímu, výše uvedenému
jádru spolupracujících společností přistoupili další účastníci, kteří svou vysokou
odborností, manažerskou a finanční kapacitou umožní naplnění hlavních cílů, tj.:
vývoj reprodukovatelné metody přípravy nanovláken typu „jádro/plášť“; vývoj
zdravotnických prostředků na bázi funkcionalizovaných nanovláken pro vnější
aplikace, kožní kryty a chirurgické aplikace; vývoj zdravotnických prostředků na
bázi funkcionalizovaných nanovláken pro použití na biomodelech; příprava
nativních proliferačních faktorů, sterilizace a balení vzorků a organizace
transportu.205
6.4 Situace v zahraničí – příklad Švýcarska
Pozice Švýcarska z ekonomického hlediska je velice dobrá. Mezi faktory,
které přispěly k tomuto úspěchu, patří zejména politická stabilita, vysoce rozvinutý
205
http://www.nanoprogres.cz/cs/proc/proc-klastr; [on-line] [cit. 10. června 2014]
85
právní systém, atraktivní systém zdanění, flexibilita pracovního práva, vysoká
životní úroveň, stejně jako konkurenceschopnost z hlediska inovací.
Spolková rada Švýcarska očekává v nadcházejících 10-ti až 15-ti letech
celkové zostření mezinárodní soutěže na poli biomedicínského výzkumu. Je
důležité reagovat včas a pružně na změny v globálním prostředí, tak aby nebyla
ohrožena konkurenceschopnost země.
Biomedicínský výzkum a technologie je jedním z hlavních odvětví
švýcarského hospodářství. Za rok 2010 obsadil se 3,4% z celkového HDP
farmaceutický a zdravotnický průmysl pomyslné sedmé místo v kategorii
soukromého sektoru. Toto odvětví průmyslu zdvojnásobilo mezi lety 2000 až 2010
svoji hrubou nominální hodnotu. 206 Kvůli recesi na významných zahraničních
trzích, znehodnocení eura vůči švýcarskému franku a restrukturalizačním
opatřením ve farmaceutickém průmyslu, Švýcarsko vypracovalo plán, včetně
opatření pro zachování a posílení této země, jako místa pro výzkum, vývoj a
produkci v biomedicínském průmyslu. I v zemích jako je USA, Singapur, Německo
nebo Velká Británie patří biomedicínský výzkum a technologie mezi odvětví, která
stabilně rostou. Zejména v podnicích v biomedicínském odvětví jsou inovace
klíčem k ekonomickému úspěchu.207
Porovnání vybraných zemí dle kritérií GII
Globální inovační index (GII) ukazuje relativní pozici 142 zemí v pěti
kategoriích inovačního vstupu (input): instituce; lidský kapitál a výzkum;
infrastruktura; stupeň rozvoje ekonomiky; vyzrálost trhu a ve dvou oblastech
inovačního výstupu (output): kreativita; vědecké a technologické výstupy, na
206
Pro srovnání: Hodinářství nebo stavebnictví pak rostlo mezi 40 až 65%. V oblasti finančních služeb byl
zaznamenán propad o 5%.
207
Botschaft des Bundesrates vom 25. Januar 2012 über die Legislaturplanung 2011 – 2015, BBl 2012, s.
534. ; [on-line] [cit. 15. června 2014]
86
stupnici od nuly do sta bodů. Celkový počet bodů se skládá z 84 jednotlivých
indikátorů, dává tak ucelený pohled na situaci v jednotlivých zemích výzkumu. V
roce 2013 se Švýcarsko umístilo na vrcholu, následováno Švédskem, Velkou
Británií, Nizozemskem a USA. Singapur, důležitý konkurent Švýcarska v
biomedicínském výzkumu a technologií, se v roce 2012 umístil na třetím místě. V
následujícím roce se propadl na osmou příčku.208
Příklady konkrétních zemí
1) Švýcarsko
Švýcarsko svoji přední pozici od roku 2009, kdy bylo ještě na devátém místě,
jasně zlepšilo a od roku 2011 se pravidelně umísťuje na první pozici. Předního
místa dosáhlo jak v inovační oblasti vstupu (7. místo), tak i v oblasti výstupu (1.
místo).
Švýcarsko se vyznačuje dle vyjádření odborníků autorů dle stupně
celosvětové inovační výkonnosti vysoko (12. místo na světě, 3. místo mezi zeměmi
s vysokým příjmem) a patří společně se Švédskem, Finskem, Nizozemskem a
Velkou Británií k celosvětovým inovačním lídrům.
Pro postavení Švýcarska mezi lídry hovoří zejména následující vstupní
indikátory: politické a právní prostředí (6. místo na světě); úsilí o výzkum a vývoj (9.
místo na světě); kvalita vědeckých institucí (6. místo na světě); dostupnost
kvalifikovaných lidských zdrojů (2. místo na světě); infrastruktura (1. místo na
světě); využití poznatků v praxi (9. místo na světě); šíření vědy (5. místo na světě);
spolupráce mezi univerzitami a průmyslem (1. místo na světě).
Výstupní indikátory zahrnují zejména: počet přihlášených patentů (1. místo
na světě); vědecké a technické publikace (3. místo na světě); počítačový software
(4. místo na světě); export high-tech výrobků (7. místo na světě).
208
World Intellectual Property Organisation (WIPO) / INSEAD. The Global Innovation Index 2013, 2013.
Dostupné online: http://www.globalinnovationindex.org/content.aspx?page=gii-full-report-2013
87
Neuspokojivých výsledků dosáhlo Švýcarsko v oblasti: byrokratická zátěž při
založení nové společnosti (61. místo na světě); počet vystudovaných inženýrů ve
strojírenství a přírodních vědách (50. místo na světě); ochrana investorů (133.
místo na světě).209
Tyto ukazatele jsou pro konkurenceschopnost sektoru biomedicínského
výzkumu a technologií velice důležité, zejména počet absolventů vybraných oborů,
jako je matematika, informatika, technika a přírodní vědy. Počet vystavených
diplomů v uvedených oborech má od roku 2003 lehce klesající tendenci. Dle
prognóz lze nicméně počítat s navýšením počtu studentů v následujících letech.210
2) Německo
Ekonomická síla Německa spočívá, podobně jako v případě Švýcarska spíše v
inovačním výstupu (10. místo na světě), než v oblasti inovačního vstupu (20. místo
na světě). Hrubé výdaje na výzkum a vývoj, měřeno podle hrubého domácího
produktu (8. místo na světě) a přístup k informačním a komunikačním technologiím
(5. místo na světě) můžeme řadit mezi největší přednosti. Slabiny vidí hodnotitelé v
podílu investic na hrubém HDP (112. místo na světě). Co se týče efektivity inovací,
je Německo na 9. místě mezi zeměmi s vysokými příjmy.
3) Singapur
Země nejlépe hodnocená v oblasti vstupu inovací, zaujímá v celosvětovém
žebříčku 8. místo. Ve srovnání s ostatními zeměmi vyniká nejvíce ve vyzrálosti
hospodářství, vzdělání, institucionální základně a atraktivitě právního prostředí.
4) Velká Británie
Tato země disponuje výtečnou kvalitou předních vzdělávacích institucí, stejně jako
propojením těchto institucí s průmyslovým sektorem. Další předností je množství
209
Weltbank. Doing Business 2013.
Dostupné online: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/switzerland; [on-line] [cit. 15.
června 2014]
210
Legislaturplanung 2011–15, BBl 2012, s. 534. ; [on-line] [cit. 15. června 2014]
88
vydaných vědeckých publikací a výhodné financování investičních příležitostí. Za
slabé stránky lze považovat poměrně nízkou produktivitu práce (121. místo na
světě).
5) USA
I přes nízké veřejné výdaje na obyvatele na vzdělávání a relativně nízký počet
absolventů potřebných oborů je v USA dostupný odborný personál pro
biomedicínský výzkum. Stejně jako Velká Británie, má i USA výborné propojení
vzdělávacího a průmyslového sektoru, mnoho vědeckých publikací a přihlášených
patentů. Dobrý přístup k finančním prostředkům ve formě úvěru zajišťuje firemní
rozvoj a vede k vytváření nových patentů a licencí. Celý proces uplatnění znalostí v
praxi usnadňuje vysoký stupeň rozvoje ekonomiky.
Strukturální rámec financování vědy ve Švýcarsku
Švýcarský systém pro podporu vědy je řešen Federálním zákonem o
podpoře výzkumu a inovací, který reguluje funkce a povinnosti výzkumných
institucí na základě své úlohy. Ústředním tématem je systém státní podpory. Míra
úspěšnosti Švýcarska v čerpání fondů EU, zejména programu oblasti "Zdraví" a
Evropské rady pro výzkum ERC, jakož i mezinárodní úrovní uznání vědeckých
publikací prokazuje, že švýcarský podpůrný systém je velmi efektivní.211
Také srovnání finančních nástrojů a mechanismů ve třech evropských
zemích (Německo, Velká Británie, Nizozemí) ve zprávě Spolkové rady z roku 2011
tento závěr potvrzuje. 212 Nicméně přímé srovnání podpůrných systémů je
vzhledem k rozdílnosti politických systémů v jednotlivých zemích velmi
211
Bibliometrische Untersuchung zur Forschung in der Schweiz 1981–2009. Bericht des Staatssekretariats
für Bildung und Forschung SBF, 2011.
212
Bericht des Bundesrates in Erfüllung des Postulates 01.3534 Fetz. Bericht über die Wirkung von
Steuerungsmassnahmen im Bildungs und Forschungsbereich. ISSN: 1424 – 3342. Dostupné online:
http://edudoc.ch/record/4161/files/Rapport_Fetz_de_070315-2.pdf?version=)
89
komplikované.
Podpora výzkumu a inovací je jedním ze základních úkolů federální vlády (v
souladu s ústavou - čl. 64 Ústavy). Švýcarský systém podpory je centralizovaný a
je prakticky koordinován výhradně prostřednictvím dvou orgánů (Švýcarský
národní fond-SNF a Komise pro technologie a inovace-KTI). Země EU jako je
Německo, Francie nebo Velká Británie mají oproti tomu více podpůrčích institucí.
Financování výzkumu a inovací veřejné podle SNF a KTI je založeno na
konkurenci a výzkumná témata jsou generována v principu "zdola nahoru bottom-up". Dokonce i tam, kde federální vláda stanovuje tématické standardy a
cíle, se jedná za účasti vědeckého grémia o princip bottom-up. Ani při rozdělování
podpory ze strany SNF nebo KTI neexistují žádné kvóty ve prospěch jednotlivých
vysokých škol nebo výzkumných institucí. Přidělování finančních prostředků běží v
obou případech z financování jednotlivých projektů. Rozhodujícím kritériem výběru
je podle rozsahu SNF a CTI rozvoj vědy a tržně orientovaný inovační potenciál
daných projektů.
Konkurenční výzkum je podporován také účastí Švýcarska ve státem
financovaných rámcových výzkumných programech EU. Kromě toho federální
vláda přímo podporuje základní financování vysokých škol (kantonálních univerzit
a vysokých škol). Vysoká úroveň výzkumu ve Švýcarsku je založena na stabilně a
štědře financovaném vysokém školství. Další instituce, které provádějí výzkumy
mimo vysoké školy, jsou dotovány na rozdíl od Německa velice omezeně.
Financování výzkumu a inovací ze strany federální vlády je ve Švýcarsku
doplněno mimořádně vysokou výzkumnou aktivitou soukromého sektoru. Tato
okolnost je jednou z významných komparativních výhod Švýcarska ve srovnání s
ostatními zeměmi OECD.213
213
Bundesamt für Gesundheit (BAG). Massnahmen des Bundes zur Stärkung der biomedizinischen
Forschung und Technologie, Bundesrat, Publikationszeitpunkt 2013.
90
7 ASPEKTY A MOTIVACE PRACOVNÍ MOBILITY V BIOMEDICÍNĚ
V současné dynamické době stále platí přímá úměra úrovně dosaženého
vzdělání ve vztahu k uplatnění na trhu práce. Oblast vědy a výzkumu, kterou si
v určité fázi svého profesního života projde prakticky každý, kdo působí v oblasti
biomedicíny, je ze své podstaty značně internacionalizovanou sférou. Je třeba jí
nahlížet prostřednictvím vnitřně silně strukturované a flexibilní optiky, která
podléhá vícero faktorům. Důležitým předpokladem úspěšného odvětví z hlediska
lidských zdrojů, které jej spoluutvářejí, je potenciál pracovního uplatnění. V této
souvislosti platí, že v kategorii biomedicíny, a s ní souvisejícími disciplínami, je
nezaměstnanost prakticky mizivá. 214 Obecně platí, že „dostatečné a dobře
rozvinuté lidské zdroje v oblasti výzkumu a vývoje jsou úhelným kamenem pro
vývoj vědeckých znalostí, technického pokroku, zvýšení kvality života, zajištění
blahobytu evropských občanů a posílení evropské konkurenceschopnosti“.215
Potenciál sektoru VaV lze doložit i faktem, že v ČR bylo v roce 2012
zaměstnáno v kategorii Profesní, vědecké a technické činnosti dle Výzkumného
ústavu práce a sociálních věcí cca 159 tisíc zaměstnanců. Což je od roku 2005,
kdy počet zaměstnanců v této kategorii činil 131 tisíc pracovníků, nárůst o více než
21%.216
Podstatným aspektem je v případě pracovní mobility VaV biomedicínských
oborů otázka pracovní migrace, a to ať již povahy vnitrostátní či mezinárodní.
Otázky spojené s pracovní migrací vysoce kvalifikovaných odborníků jsou
214
Mezi zeměmi OECD je míra zaměstnanosti tím vyšší, čím vyšší je dosažené vzdělání, nejvyšší míru
zaměstnanosti vykazují lidé s terciárním vzděláním. Kleňhová, M. České školství v mezinárodním srovnání.
ČR v indikátorech OECD, resp. v indikátorech publikace Education at a Glance 2013, s. 7.
215
EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 4.
216
Bulletin No 28. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky 1990 – 2012,
VÚPSV 2013, s. 58.
91
předmětem dlouhodobých analýz a diskuzí odborných, vědeckých a politických
představitelů.
Abychom pracovali s přesnými termíny, je třeba je vnitřně ohraničit. Mobilita
je v našem pojetí chápána ve formě geografické mobility obyvatelstva. Dle této
definice je mobilita vnímána jako obecný pojem, který v sobě zahrnuje všechny
formy prostorových pohybů (pro potřebu textu v interakci s profesní realizací
daných jedinců). Jednou z takových forem mobility je pak migrace. To je
v obecném pojetí termín úžeji specifikovaný a je ve své podstatě spojen s trvalou
změnou pobytu, tj. změnou obvyklého bydliště. Pouze taková podoba migrace je
pokládána za skutečnou migraci a jako taková je rozlišována od ostatních forem
pohybu, jež nevedou ke stálé, ale jen provizorní změně bydliště. Dle definice OSN,
lze za migranta označit člověka žijícího za hranicemi území jeho narození, pouze
toho, který mimo toto území žije déle než jeden rok.
Se zvyšujícím se tlakem na produktivitu moderních ekonomik v ohledu
k jejich inovativnímu potenciálu, přichází na řadu jejich naplňování ve směru ke
konkrétnímu lidskému kapitálu. Zde je nepochybné, že úspěch dané společnosti
v mezinárodní konkurenci je měřen též hlediskem efektivního odstraňování
překážek ve vztahu k pracovní mobilitě vysoce kvalifikovaných pracovníků, jakožto
zásadních činitelů konkurenceschopnosti.
7.1 Možnosti pracovního trhu v biomedicínském sektoru
V předchozích kapitolách byl předestřen jistý infrastrukturální rámec
uplatnění lidského kapitálu v oboru biomedicínských disciplín (na ose studium,
věda a výzkum, praxe), nyní je třeba nastínit jeho vnitřní procesní náležitosti, které
jej charakterizují.
92
Je nepochybné, že rozvoj biomedicíny a obecný technologický vývoj
vyžadují neustálou aktualizaci profesních dovedností a kompetencí daných
pracovníků. Výměna informací, zkušeností a specializovaných dovedností
vyžaduje jejich mnohostranný aktivní přenos. Důležitost mobility výzkumných
kapacit si uvědomuje taktéž EU, která již v roce 2005 v souvislosti s lisabonskou
strategií, přijala dokument Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex
chování pro přijímání výzkumných pracovníků.217
Pracovní mobilita je svou povahou prostorově determinovaný proces, který
tak má nutně mnoho dimenzí – vnitrostátní, v rámci zemí Evropské unie a též mimo
hranice EU. Tento proces má pochopitelně též úroveň případného profesního
přechodu mezi veřejným a soukromým sektorem. Zde je třeba konstatovat velmi
nízkou úroveň relevantních informačních zdrojů, které by se systematicky zabývaly
speciálně problematikou studovaného sektoru a její dynamikou. Většina
odborných studií majících podobu kvantitativně orientovaných statistik se
v českém prostředí orientuje na soubory jevů obecné povahy ve vztahu ke vědě a
výzkumu.
217
„Evropská charta pro výzkumné pracovníky je souborem obecných zásad a požadavků, které upřesňují
úlohu, odpovědnosti a práva výzkumných pracovníků, jejich zaměstnavatelů a/nebo investorů. Cílem charty
je zajistit, aby vztahy mezi výzkumnými pracovníky a zaměstnavateli nebo investory přispěly k úspěchu při
vývoji, transferu, sdílení a rozšiřování znalostí a technického rozvoje a při rozvoji kariéry výzkumných
pracovníků. Charta si také uvědomuje hodnotu všech forem mobility, které slouží ke zlepšení pracovního
rozvoje výzkumných pracovníků. V tomto ohledu charta představuje rámec pro výzkumné pracovníky,
zaměstnavatele a investory, který je nabádá k odpovědné profesionální činnosti v jejich pracovním prostředí
a ke vzájemnému uznávání“. EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 9. V případě Kodexu
chování pro přijímání výzkumných pracovníků jde o soubor „obecných zásad a požadavků, které by měly
být dodržovány zaměstnavateli a/nebo instruktory při jmenování nebo přijímání výzkumných pracovníků.
Tyto zásady a požadavky by měly zaručit dodržování hodnot jako průhlednost přijímacího procesu a rovné
zacházení se všemi kandidáty, zejména s ohledem na rozvoj atraktivního, otevřeného a trvalého
evropského pracovního trhu pro výzkumné pracovníky, a doplňovat zásady a požadavky stanovené v
Evropské chartě pro výzkumné pracovníky“. EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 24.
93
Zahraniční migrace pracovníků VaV v českém prostředí se zintenzivnila po
zapojení České republiky do nadnárodních struktur. Tato integrace přinesla mnoho
možností jak systematicky ovlivňovat a podporovat mezinárodní výměnu vědců a
výzkumníků. Tento fakt má bezpochyby velmi pozitivní efekt na kvalitativní úroveň
vědecké komunity, každopádně sebou přináší též problém případného rizika ve
směru k úbytku samotných lidských kapacit české VaV, způsobeného případným
uplatněním mimo ČR. Z hlediska největšího zájmu českých vědeckých pracovníků
o cíl profesní změny, patří mezi nejdůležitější migrační destinace USA, Kanada,
Rakousko, Německo, Švýcarsko, Velká Británie, Francie a Austrálie.218
Typickým
příkladem
dynamiky
pracovního
trhu
kvalifikovaných pracovníků je sektor zdravotnictví.
219
odborně
vysoce
Rostoucí migrace
zdravotnických pracovníků ze zemí nových členů EU zvyšuje obavy nejen v přímo
dotčených zemích, ale také v EU jako celku. V důsledku by mohla tato skutečnost
prohloubit již existující nerovnosti mezi novými a starými členy EU. Nepříznivé
dopady již byly potvrzeny v několika politických dokumentech Evropské unie.220
Provedené průzkumy případné motivace k profesní migraci u pracovníků
VaV v soukromém sektoru prokázaly, že ochota odejít z ČR za prací do zahraničí
není vysoká. Podíl jedinců s kladným postojem k zahraniční migraci strmě klesá ve
vztahu k pozitivně realizovaným profesním aktivitám dotázaného. 221 Tento fakt
218
Odhaduje se, že počet vědců a výzkumníků českého původu představuje cca 4–7 % z jejich celkového
počtu působících v ČR. Pochopitelně jde o velmi rámcový odhad. Kostelecká, Bernard, Kostelecký.
Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 24-25.
219
„V populaci českého obyvatelstva je trvalá zahraniční migrace deklarována spíše ojediněle (méně než 5
%), drtivá většina oslovených, kteří o migraci kladně uvažují, preferují pobyty v cizině časově omezené. U
terciárně vzdělané pracovní síly rovněž jednoznačně převládá dočasná návratová migrace, nicméně
frekvence trvalých migrantů je u některých profesních skupin několikanásobně vyšší. Příkladem toho jsou
lékaři, kde podíl deklarovaných trvalých migrantů třikrát převyšuje hodnoty trvalých migrantů české
populace“. Vavrečková, Baštýř. Působení fenoménu brain drain v ČR, s. 20.
220
Mobilita a migrace zdravotnických pracovníků ve střední a východní Evropě, shrnutí.
221
Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 33-34.
94
jistě podepírá i mnohdy lepší finanční ohodnocení než v oblasti veřejného sektoru.
„O odchodu do zahraničí uvažují nejčastěji pracovníci z podnikatelského výzkumu
v českých pobočkách zahraničních firem. Přechodné působení v zahraničí u těchto
odborníků může souviset s i postupujícími globalizačními procesy a je chápáno v
tomto případě jako součást zvyšování kvalifikace“.222
Profesní realizace v soukromém sektoru VaV, ostatně tak jako ve veřejném,
skýtá jak případná pozitiva, tak negativa. Silnou stránkou je větší pravděpodobnost
finančního ohodnocení a profesní stability (oproti situaci ve veřejném sektoru, kde
jsou pracovní úvazky často fixovány na dobu konkrétních projektů, grantů apod.).
Dalším pozitivem je jistě určitá úroveň vyšší kreativity ve formě aplikace získaných
poznatků do praxe. V neposlední řadě obecně v privátním sektoru fungují lépe a
efektivněji pravidla kariérního růstu. Naproti tomu ve veřejném sektoru je větší
prostor pro uplatnění osobní kreativity ve formě individuálního zájmu konkrétního
pracovníka a zohlednění vnitřně osobitého entuziasmu.
České výzkumné a vědecké instituce se stále častěji zařazují do programů
mezinárodní vědecké spolupráce a za tímto účelem přijímají zahraniční vědce a
výzkumné pracovníky. Problematika zaměstnávání těchto cizích státních
příslušníků je velmi komplexní a její řešení spadá do kompetence několika
ministerstev.223 „Hostitelská organizace je povinna zveřejnit svůj zájem o přijetí
nového výzkumného pracovníka způsobem uvedeným v příslušné grantové
dohodě. Ke zveřejnění příslušného volného pracovního místa musí dojít
v mezinárodním měřítku a hostitelská organizace by měla využít veškeré vhodné
222
Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 36.
Tato problematika je řešena v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva práce
a sociálních věcí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR a
Ministerstva zahraničních věcí ČR. Mittnerová, Březinová. Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve
VaV, s. 5.
223
95
prostředky pro rozšíření této informace“.224 Jednou z možností publikace volného
pracovního místa, kterou je hostitelská organizace povinna využít, je jeho
bezplatné zveřejnění na portálu EURAXESS.225
Pokud se bude posuzovat problematika kapacity českých VaV pracovišť
z kvantitativní perspektivy, tak lze shledat dvě dimenze náhledu. Vzhledem k
pestré struktuře oborů a široké specializační definici biomedicínských oborů
(oblasti přírodovědných oborů, farmacie, medicíny, biotechnologického inženýrství
atd.) a kapacitě vzdělávacích institucí produkujících nové specialisty, tak jejich
absence není tak intenzivně pociťována.
226
Naopak obecně vnímaným
problémem, v oblasti vysoce sofistikovaného výzkumu v oblasti biomedicíny, je
nedostatek vědeckých pracovníků mladšího věku. Tuto skutečnost je možno
korigovat vhodnými a efektivně cílenými institucionálně zaštítěnými aktivitami ve
směru k náboru kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí (v případě ČR např.
zacílené na region střední a východní Evropy či Asie). 227 Na tomto místě je
potřeba zmínit faktor stárnutí převážné většiny evropských populací, který vytváří
větší tlak na konkurenční prostředí při lákání potřebných odborných kapacit mimo
EU, což v kombinaci s případným odlivem českých specialistů, může způsobit
224
Mittnerová, Březinová. Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve VaV, s. 8.
„Síť EURAXESS nabízí především zahraničním vědecko-výzkumným pracovníkům pomoc a
poradenství pro hladký průběh jejich pobytů v hostitelské zemi, zejména dlouhodobých. Konkrétně
poskytuje důležité informace o vstupu do země, povolení k pobytu, pracovním povolení, nabídce pojištění,
zdravotní péči, finančních záležitostech, školství apod. V EURAXESS centrech jsou k dispozici základní
informace, které se postupně doplňují a rozšiřují. Pracovníci mají kontakty na příslušné instituce, kde lze
získat podrobnější informace. Prostřednictvím tohoto portálu a s podporou národních Center služeb
EURAXESS poskytujeme informace a pomoc jak přijíždějícím, tak vyjíždějícím výzkumným pracovníkům.
Tento portál obsahuje praktické informace o pracovním i běžném životě, stejně jako informace o pracovních
příležitostech a možnostech financování. Centra Euraxess pomáhají výzkumným pracovníkům a jejich
rodinám s přípravami a organizací jejich cesty do cizí země a poskytují komplexní pomoc v otázkách jejich
mobility“. Dostupné online: http://www.euraxess.cz/cz/
226
Zde je však třeba nutné operovat s faktorem dostatečné provázanosti a systematické funkčnosti celého
sektoru.
227
Problematice systémových nástrojů ve vztahu k této problematice se bude věnovat následná
podkapitola.
225
96
značné problémy v budoucnu.
V ohledu ke konkurenceschopnosti českého prostředí VaV, je třeba
konstatovat, že došlo ke značným kvalitativním posunům infrastruktury v
porovnání k dříve silně pociťovanému deficitu. Pozitivní efekt evropské integrace
se
projevil
prostřednictvím
zapojení
českých
pracovišť
do
evropského
výzkumného prostoru a jeho participaci na něm.228 Velký potenciál je nicméně
stále třeba vidět v jisté efektivizaci a obecné precizaci zavedeného systému. Riziko
změny nastoleného trendu je možné spatřovat ve významné „technické bariéře“ ve
formě nedostatku prostředků na financování vědy.229 Zajímavým aspektem období
po vstupu ČR do EU je i jisté geografické rozprostření vědecké infrastruktury
(zejména institucionálního charakteru) do vícera regionů. V jistém smyslu jde o
„zahuštění“ českého výzkumného a aplikačního prostoru, který byl v předešlém
období koncentrován primárně do velkých center typu Prahy.230
V souvislosti s dynamikou financování české vědy vyvstává i okolnost
nastolovaných střednědobých priorit, které jsou cíleně a systematicky
podporovány.
Oblast
biomedicíny
je
ze
své
podstaty
úzce
propojena
s aplikovaným výzkumem, což se v současném období projeví podporou projektů
zapojených do programu Horizon 2020. Ten klade důraz na rychlé zavádění
228
Tato skutečnost lze demonstrovat na srovnání pracovních možností a motivační faktory pracovního
uplatnění v tuzemsku a v zahraničí (v ohledu ke zlepšujícímu se jazykovému vybavení, výši finanční
odměny, možnostech kariérních postupů, obecné efektivitě a kvalitě výzkumu či materiálnímu vybavení
laboratoří).
229
Případná absence peněz na výzkum snižuje atraktivitu země jak pro zahraniční, tak pro domácí vědecké
pracovníky, což v důsledku též brání „přílivu mozků“ ze zahraničí do země. Státy s nízkými výdaji na vědu
nemohou vědcům nabídnout například centra excelence, laboratoře vybavené nejmodernější technikou, ani
přiměřené platy. Nedostatečné financování vědy se v neposlední řadě projevuje i obecně menším počtem
pracovníků v těchto oborech.
230
Zde jde především o dopad regionální a kohezní politiky EU, jejíž projekty jsou dosud realizovány v
naprosté většině mimo Prahu.
97
výsledků výzkumu do praxe, což například v případě biomedicíny znamená
preferenci klinických studií.231
7.2 Motivační faktory mobility
V případě, že se konkrétní kvalifikovaný pracovník rozhodne pro změnu
svého stávajícího profesního působiště, rozhoduje se vždy na základě nějakých
konkrétních motivů. „Příčiny a motivy zahraniční migrace vysoce kvalifikovaných
odborníků mají v zásadě obdobnou povahu jako příčiny a motivy celkové
populace, ale na rozdíl od jiných kategorií migrantů usilují odborníci v rámci
zahraniční migrace o maximální využití svého lidského kapitálu a využití investic
vložených do rozvoje svých odborných schopností a zručností. Při rozhodování o
zahraniční migraci odborníků mají významnou úlohu faktory akademické a
intelektuální povahy“.
232
Jistým specifikem vědecko-výzkumných profesí, je
kladení důrazu na faktor profesní mobility a na jeho formální i kvalitativní znaky,
což vyžaduje předpoklad, že „hodnota všech forem mobility musí být plně uznána
v systémech pracovního hodnocení a kariérního růstu výzkumných pracovníků
jako zkušenost prospěšná pro jejich profesní rozvoj“.233 Pro vědce ze základního
výzkumu je tudíž zahraniční pobyt v renomované instituci předpokládaná a
žádoucí součást vědecké (profesní) kariéry. Pro migrační rozhodování vědců jsou
směrodatné především akademické a intelektuální impulzy a s tím spojená
vytvořená široká báze mezinárodních vědeckých kontaktů a prestiž zahraničních
výzkumných institucí. Tato skutečnost podmiňuje jak míru migračního potenciálu
této skupiny, tak přístup k hodnocení tohoto fenoménu.
231
Klinické studie mají být nově v projektech programu Horizon 2020 financovány až ze 100 %.
Toto konstatování je pochopitelně platné i v případě, že daný pracovník změní působiště uvnitř
stávajícího státu. Vavrečková. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 23.
233
EU - Evropská charta pro výzkumné pracovníky, s. 5.
232
98
Naproti tomu situace odborníků v aplikovaném výzkumu a vývoji (zejména v
podnikatelském sektoru) je odlišná. Pobyt v zahraničí na srovnatelné, pracovní
pozici může být u této skupiny naopak profesním zaměřením (výzkum, vývoj,
projekce, konstrukce) limitován. To se týká případů, kdy profesní zaměření
odborníků souvisí s citlivými technickými, technologickými, obchodními a jinými
oblastmi, příp. s obchodním tajemstvím konkrétních firem, národních či
mezinárodních korporací.234
Tvůrčí rozvoj a úspěšná kariéra daného vědce podmíněna též zahraničním
pobytem (pobyty) v renomované vědecké instituci. Proto též budoucí držitelé
nejvyšší vědecké hodnosti Ph.D. (studenti doktorandského studia) „dlouhodobě
vykazují relativně vysokou intenzitu proklamované zahraniční migrace a mobility.
Relativně vysoká migrační připravenost doktorandů vyplývá jednak z věkových
dispozic této cílové skupiny (a s tím souvisejících okolností) i z přirozeného, v
některých oborech přímo nezbytného doplňku studia a pozdější odborné, vědecké
kariéry“.235
Při hodnocení motivací přístupu odborníků VaV k mobilitě či zahraniční
migraci, je třeba brát na zřetel i jistá specifika daného oboru. Co se týče
odborného zaměření, bylo průzkumem zjištěno, že příležitosti spojené s
výjezdem do zahraničí reflektují zejména specialisté přírodovědných a lékařských
směrů. Jejich potenciální mobilita je prokazatelně vyšší než u ostatních
respondentů doktorandského studia (spolu s doktorandy společenskovědních
oborů). 236 „Obecně chápou doktorandi uvažující o práci v zahraničí migrační
234
Tamtéž, s. 79.
236
Naproti tomu „u zástupců technických, částečně i ekonomických věd byl zjištěn nižší migrační skon. To
může souviset s tím, že zástupci doktorandů technických a ekonomických věd (u ekonomů nejsou postoje
tak jednoznačné) tíhnou v daleko nižší míře k spojení životní kariéry s vědou a výzkumem. U doktorandů z
235
99
zkušenost jako přirozený, pozitivní jev v jejich odborné kariéře a počítají s
návratem do ČR“.237 Zde je třeba zdůraznit, že problémem není rozhodně odchod
mladých českých vědců do zahraničí, ale jejich návrat zpět.
Obecně průběh migrací ovlivňují nejen geopolitické faktory a probíhající
ekonomické procesy (globální i lokální), ale i faktory sociokulturní povahy, které
nejsou vždy fixovány výlučně na racionální rozhodování migrantů.238
Jako hlavní důvod pracovní migrace lze obecně uvést dosažení vyšší
příjmové úrovně v cílové zemi. 239 Motiv výdělku však nelze absolutizovat,
poněvadž převážná většina spolupracovníků konkrétního migranta se i přes
případné vysoké příjmové rozdíly, rozhodne zůstat v zemi původu. Na mobilitu
pracovních sil mají vliv především následující okolnosti: věk migranta; vzdělanost
migranta; geografická vzdálenost mezi domácí a cílovou zemí; sociální a rodinné
vazby migranta; jazykové dovednosti migranta; současné a očekávané vývojové
trendy v domácí a cílové zemi; administrativní a právní překážky.
K důležitým jevům ovlivňujícím profesní migraci patří věk potenciálního
migranta. Podstatnou vazbou je vztah mezi migrací a věkem, přičemž největší
řad techniků byla zjištěna i nižší znalost cizích jazyků vč. angličtiny“. Vavrečková. Riziko odlivu
kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí, s. 10.
237
„Výsledky empirického šetření migračních sklonů odborníků (převážně technického zaměření) z
podnikatelského výzkumu naopak prokázaly, že jejich ochota odejít pracovat do zahraničí není vysoká“.
238
Horáková, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR v době krize 2010. VÚPSV, v.v.i. Praha 2011, s. 88.
239
„Výdělková motivace je významným migračním motivem zejména pro obyvatele s nižší úrovní
kvalifikace. Obecně platí nepřímo úměrný vztah mezi vzdělaností a výdělkovou motivací k migraci. Tedy
čím jsou migranti méně kvalifikovaní a vykonávají proto méně náročné práce, tím je větší jejich zájem na
vyšším výdělku v zahraničí. U těchto osob jde často o jediný impulz motivující k odchodu do zahraničí.
Pokud je migrant více vzdělaný, objevují se u něj i jiné motivační faktory. Jde například o zvýšení
kvalifikace, získání poznatků a zkušeností, poznání nových technologií, navázání kontaktů s odborníky v
zahraničí a také zdokonalení jazykových dovedností“. Vavrečková, J., Baštýř, I. Působení fenoménu brain
drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. Praha, VÚPSV, v.v.i., 2009.
100
úmysl migrovat mají lidé ve věku od 22 do 33 let, tj. po absolvování vysoké školy či
v průběhu doktorandského studia.
Podstatným faktorem je též strukturální vzdělanost migranta. Což je další
důležitá okolnost, která ovlivňuje migraci. Platí přímá úměra mezi faktem úrovně
vzdělání a vůlí po migraci, tj. že čím je migrant více vzdělaný, tím roste
pravděpodobnost migrace.
Dalším činitelem ovlivňující migraci je geografická vzdálenost mezi
domovskou a cílovou zemí. Čím je cílová země vzdálenější, tím rostou náklady
na udržování kontaktu s rodinou a přáteli v domovské zemi.240
Na geografickou vzdálenost je vázána další okolnost ovlivňující migraci, což
jsou sociální a rodinné vazby migranta. Migrant se při odchodu do zahraničí
musí vyrovnat s tím, že na nějaký čas přeruší osobní kontakt se svými blízkými a
mnohdy také změní svůj celkový životní styl (z důvodů kulturní divergence). Pokud
v cílové zemi žije více lidí stejné národnosti, migrant dokáže snáze překonat
odloučení od rodiny a známých. Tento efekt pak může snížit vliv geografické
vzdálenosti cílové země na migraci. Adaptační situaci v současné době podstatně
migrantům ulehčují moderní komunikační média, především ve formě sociálních
sítí.241
240
Migrant se také při svém příchodu do cizí země musí vyrovnat s neznámým prostředím. Proto je
důležité, aby byl migrant dostatečně informován o životě a práci v zahraniční zemi a mohl tuto bariéru snáze
překonat.
241
„Protože většina poskytovatelů vědeckých stipendií a většina potenciálních zaměstnavatelů vědců v
cílových zemích bere v úvahu, že velká část vědců cestuje společně se svými rodinami, přizpůsobuje této
okolnosti i výšku jejich příjmů. Vědci tedy častěji než jiní migranti odjíždějí do cílové země s celou rodinou.
Přítomnost rodiny je pak zpravidla výhodou při integraci vědců do společnosti – jejich děti navštěvují místní
školy, učí se jazyk hostitelské země, mají kamarády v místě bydliště, což v konečném důsledku napomáhá
snadnější integraci celé rodiny. Integraci vědců do místní společnosti samozřejmě pomáhá i jejich
inteligence – imigranti z řad vědců snadněji zvládají místní jazyk a jednodušeji se orientují ve společnosti.
Díky vyšší sociální inteligenci tito jedinci také snadněji navazují kontakty. Ve většině případů proto nemívají
problémy s místní komunitou. V důsledku všech těchto okolností přítomnost vědců a jejich rodin v
101
Podstatným předpokladem pro úspěšnou migraci daného jedince jsou jeho
jazykové dovednosti. Zahraniční zaměstnavatelé z oblasti VaV pokládají
ovládání daného jazyka na vysoké úrovni, zejména u kvalifikovaných pracovníků
za
samozřejmou.
Znalost
anglického
jazyka,
jakožto
univerzálního
dorozumívacího prostředku, ulehčuje v současnosti, jak přenos informací, tak
samotnou komunikační orientaci daného jedince v hostitelské zemi.
Mezi okolnosti ovlivňující migraci patří nepochybně též očekávané
vývojové trendy v domácí a cílové zemi. Potenciální migrant se rozhoduje na
ose pozitivního či negativního vývoje v domácí a cílové zemi a jeho prognózy.
Migrant si bude pravděpodobně jako cíl vybírat zemi, která vykazuje dlouhodobě
politickou i ekonomickou stabilitu, s čímž také souvisí možnost vyšších
výdělkových
možností
v dané
zemi.
Typickým
příkladem
zmiňovaného
rozhodovacího faktoru je současná situace v oblasti mobility pracovních sil v EU.
Přestože si lidé v zemích Evropské unie uvědomují, že mobilita je důležitá (což
dokládá vícero reprezentativních průzkumů), skutečný počet pracovních migrantů
v EU je nízký (např. oproti USA či asijským státům). Tento fakt se začal pozvolna
měnit s úměrným dopadem hospodářské krize a s ní související rostoucí
nezaměstnaností v nejvíce postižených zemích. V posledních letech je nicméně
evidentní příliv pracovníků z jižního křídla EU (Itálie, Španělsko či Řecko) do zemí
se stabilnějším pracovním trhem. Tato skutečnost se projevila i v oblasti vědy a
výzkumu.242
Nezanedbatelnou roli při rozhodování hrají též administrativní a právní
překážky. Což jsou byrokratické nástroje typu povolení k pobytu, k práci, vstupní
hostitelské zemi zpravidla nevytváří žádné sociální napětí“. Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční
migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 15.
242
„Ekonomická recese současně přispěla ke zlepšení kvalifikační úrovně cizinců zaměstnaných v ČR,
protože na trhu práce se snížil počet cizinců s nejnižším vzděláním a kvalifikací“. Horáková, M. Mezinárodní
pracovní migrace v ČR v době krize 2010. VÚPSV, v.v.i. Praha 2011, s. 87.
102
vízum či odlišné uznávání kvalifikací v různých státech. Jde v podstatě o to, aby
profesní migrant nebyl diskriminován oproti domácím pracovníkům (či to tak
subjektivně nepociťoval).
S migrací úzce souvisí další podstatný soudobý fenomén, který spoluutváří
procesy ve světové vědecké soustavě je tzv. „únik mozků“, neboli brain drain. Jde
o migraci vysoce kvalifikovaných pracovních sil nejen z důvodů ekonomických, ale
především z důvodů lepšího uplatnění v cílové zemi, možnosti účastnit se
nejrůznějších výzkumných projektů a obecně získání odborných znalostí. „S
fenoménem brain drain souvisí například tyto aspekty: ztráta investic do
předchozího vzdělání emigrantů, zpomalení vzdělanostní, technické a kulturní
úrovně země, s čímž samozřejmě souvisí i zpomalení ekonomického růstu země.
Pokud se však kvalifikovaní a vzdělaní migranti vrací zpět do své země, přináší
sebou zkušenosti, nové informace, znalosti a know-how. Negativní efekty brain
drain nastupují v případě, kdy nerovnováha systému způsobuje výrazný
nedostatek konkrétních odborníků v zemi původu. Z údajů reflektujících objemy
remitancí vyplývá, že brain drain se dotýká i vyspělých zemí, včetně zemí
Evropské unie“.243 Tento fenomén se pochopitelně týká též České republiky.
Klíčovým aspektem jevu brain drain je produktivita migrujících vědců.
Migrace výzkumníků je vysoce selektivní proces, zejména kvůli selekčním kritériím
grantových a stipendijních organizací. Je velmi nesnadné měřit produktivitu
výzkumné práce, protože nejsou k dispozici spolehlivé indikátory. Jednou z
možností je nicméně zaměřit se na kvantitativní vymezení publikačních výstupů.244
243
Vavrečková, J., Baštýř, I. Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci
v zahraničí. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009. s. 56.
244
Tento způsob neumožňuje odlišit kvalitní publikace od nekvalitních a je jen velmi hrubou mírou
produktivity. Tamtéž, s. 56.
103
Nepopiratelným faktorem při rozhodování o případném následujícím
angažmá mimo obor specializace daného odborníka, je jistě výdělkový profit.
Nicméně v případě vysoce odborných specialistů je prokázáno, že s příjmovým
motivem se prolíná též zájem o práci ve vrcholových týmech, poznání nových
postupů, technik a technologií apod.
Významným zdrojem potenciálního úniku mozků z České republiky jsou
zvyšující se počty českých studentů a stážistů na zahraničních univerzitách a
vědeckých pracovištích, neboť je známo, že již v současnosti se značná část z nich
nevrací do mateřské země, ale nachází si uplatnění v hostitelské zemi. 245
K tomuto trendu se bohužel připojuje též stále intenzivněji pociťovaný nedostatek
vědeckých pracovníků, hlavně však mladšího věku. 246 Důvodů je pochopitelně
vícero, nejdůležitější je však zřejmě negativní vliv účelového financování (granty,
projekty) na perspektivu osobní existence daného vědce či výzkumníka. Vzhledem
k faktu, že mladí pracovníci VaV obdrží často pracovní smlouvy na dobu grantu,
které jsou koncipované na omezenou dobu, tato skutečnost jim nedává
dostatečnou perspektivu a jistotu, následkem čehož se odkloní od svého oboru a
přijmou práci lépe placenou na dobu neurčitou (s perspektivou založení rodiny,
hmotných garancí atd.). Důsledkem výše uvedených okolností je stav, kdy vědu
profesně provádí převážně „nadšenci“ pro daný obor.
Případná rizika negativních důsledků fenoménu brain drain si již velká část
rozvinutých zemí uvědomuje a zavedla mechanismy v podobě veřejně
244
Tento způsob je však ze své podstaty problematický, poněvadž neumožňuje odlišit kvalitní publikace od
nekvalitních a ve výsledku je jen velmi orientačním ukazatelem produktivity.
245
Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění,
s. 11.
246
Z hlediska pracovního trhu VaV v EU, kde panuje silná konkurence v získávání nových pracovníků,
nemá ČR za stávajících podmínek šanci platovými podmínkami konkurovat západním zemím.
104
aplikovaných politik, které mohou ovlivnit migraci vědců. 247 V případě zájmu o
udržení vysoce vzdělaných odborníků v domácí zemi se zavádí, tzv. stimulační
politiky, které pro tento cíl aplikují různé formy stimulů, zatraktivňující
profesionální působení v mateřské zemi. Tento typ politik je prakticky vždy
organizován samotnými státy, kterých se potenciální emigrace vysoce vzdělaných
může negativně dotknout.248
Trendem posledních několika desetiletí je prosazování politik, které se
naopak snaží migraci vysoce vzdělaných povzbudit. Zde hovoříme o tzv.
rekrutačních politikách. „Tyto politiky jsou samozřejmě aplikovány potenciálními
cílovými zeměmi, které nezajímá problém úniku mozků, ale jejichž primární snahou
je přitáhnout do země co nejvíce vysoce vzdělaných imigrantů, a zlepšit tak svoji
vlastní konkurenceschopnost ve světě“.249
V případě, že konkrétní stát vnímá praktická rizika odchodu pracovníků VaV
a chce usilovat o návrat kvalifikované pracovní síly, může vytvořit konkrétní
politiky, které ji budou motivovat k návratu do domovské země. V současné době
se jedná o jednu z nejrozšířenějších strategií. „Jejím hlavním smyslem je pomoci
předejít problémům spojeným s únikem mozků, případně přeměnit stávající brain
drain na brain gain. Tomuto účelu mají sloužit speciálně konstruované programy
stimulující individuální návraty vysoce vzdělaných emigrantů (převážně vědců)
dlouhodobě působících v zahraničí“.
250
Prostřednictvím nejrůznějších forem
příspěvků, grantů, poradenstvím i poskytováním informací i nejrůznějších výhod se
snaží vědce motivovat zpět k návratu. Programů zaměřených na návrat vědců do
země v současné době existuje velké množství. Jejich konkrétní podoba se značně
247
Tyto mechanismy využívají v různé formě jak vysoce rozvinuté státy západního světa, tak například
rozvíjející se země, jako je Čína.
248
Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění,
s. 39.
249
Tamtéž, s. 40.
250
Tamtéž, s. 46-47.
105
liší, přičemž lze vymezit několik kategorií dle jejich teritoriální působnosti (národní,
nadnárodní), typu administrátora (státní, soukromé), podle míry oborové
specializace či podle cíle délky účinnosti návratu.251 V českém prostředí je třeba
zmínit program Návrat, který zavedlo v roce 2010 Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy a prostřednictvím něhož se snaží o „vytvoření kvalitních integračních a
reintegračních podmínek pro výzkumnou práci nadějných špičkových expertů se
zahraniční zkušeností a zajištění jejich perspektivní vědeckovýzkumné kariéry v
české výzkumné sféře“.252
Jak bylo zmíněno výše, dopady mobility pracovní síly mohou mít pozitivní i
negativní úroveň, přičemž působí pochopitelně jak na hostitelskou, tak na vysílající
zemi. V případě hostitelské země, jde v podstatě o to, že do ní migruje převážně
mladá, kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla, do jejíhož vzdělání daná země
nemusela investovat.
Česká republika se z hlediska profesně migračního potenciálu ve srovnání s
ostatními zeměmi EU ocitá dlouhodobě na posledních příčkách. Tuto skutečnost
dokládají i závěry šetření evropských institucí. Dynamika stěhování se za prací v
rámci domovského státu i mimo něj se mění pouze velmi pozvolně. V případě ČR
evidentně existuje pozitivní korelace mezi vnitrostátní a mezinárodní mobilitou
pracovních sil.
251
V zásadě je možné identifikovat pět hlavních druhů těchto programů: sendvičové programy; stipendia
pro zahraniční pobyt s podmínkou návratu; návratové granty pro absolventy stipendijních pobytů
v zahraničí; reintegrační programy; internetové stránky. Kostelecká, Bernard, Kostelecký. Zahraniční
migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, s. 47-83.
252
Program usiluje o vytvoření kvalitních integračních a neintegračních podmínek pro výzkumnou práci
nadějných špičkových expertů se zahraniční zkušeností a zajištění jejich perspektivní vědeckovýzkumné
kariéry v české výzkumné sféře. Prostřednictvím programu dochází k vytvoření podmínek pro další profesní
rozvoj těchto tzv. klíčových osob projektů po jejich návratu ze zahraničí. Vědeckým pracovníkům je
garantováno zajištění dostatečně kvalitního pracovního a materiálně-technického zázemí. Dostupné online:
http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat
106
Přestože ekonomická krize ještě není zcela zažehnána a nezaměstnanost
přinejmenším v evropském měřítku je stále vysoká, počet volných pracovních míst
pro vysoce kvalifikované pracovníky stále roste. V souvislosti s tlakem na
zvyšování konkurenceschopnosti dané ekonomiky se v globálním kontextu vede
jakýsi boj o talenty. Přes některá specifika české situace a již výše zmíněná fakta a
s tím související rizika odlivu kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, jeví se jako
nezbytné, aby se ČR začala systematicky zabývat jejich lákáním zpět v kombinaci
s rekrutací cizinců. Proto je nutné systémově odstraňovat bariéry, které tomuto
procesu brání. A to ať jsou povahy legislativní, ve formě restriktivní imigrační
politiky či kulturní, historické či jazykové. Ačkoliv se přístup dané země nedá
změnit jednoduše, úspěchu lze dosáhnout systematickou propagací fungujícího a
kvalitního systému školství a zdravotnictví, změnou diskriminační legislativy vůči
cizincům a jejich rodinám. Důležitou okolností je též změna společenského
klimatu, které by nepochybně prospěla větší míra informovanosti v ohledu
k pozitivním efektům migrace a různorodosti pracovní síly na výkonnost
ekonomiky.
Obecně lze konstatovat, že problematika mobility pracovních kapacit ve
výzkumu a vývoji je nedílnou složkou komplexního problému fungování trhu práce,
jehož řešení je podmíněno spoluprací široké skupiny aktérů veřejného,
vzdělávacího i soukromého sektoru, které přinejmenším z hlediska dlouhodobé
perspektivy nestojí v protikladu zájmů.
107
7.3
Dotazníkové šetření
Součástí této studie je též dotazníkové šetření, které bylo realizováno za
participace postdoktorandských zaměstnanců ÚEM AV ČR. Respondenti se
rekrutovali z řad vysokoškolských studentů, jejichž vyučujícími jsou zmínění
zaměstnanci. Výsledky šetření jsou obsaženy v příloze této studie, kde je možné
komplexně nahlédnout do celého spektra konkrétních otázek a následných
odpovědí.
Při interpretaci výsledků realizovaného šetření mezi studenty je však třeba
postupovat s určitou mírou opatrnosti, neboť se pochopitelně jedná o nahodilý
vzorek širšího areálu potenciálních respondentů. Jejich výběr byl sice podmíněn
splněním kritéria biomedicínských disciplín, nicméně o reprezentativnosti se
hovořit nedá. Autor se nicméně domnívá, že výsledky tohoto dílčího šetření mají
rámcovou vypovídací hodnotu, přinejmenším pro případnou budoucí tvorbu dílčích
koncepcí či nastolování otázek spolupráce na poli intersektorální mobility.
Jako nejvhodnější forma distribuce dotazníků, byla zvolena metoda umístění
dotazníku na odpovídající renomovanou internetovou platformu. Čas potenciální
realizace byl vymezen obdobím mezi 30. 4. 2014 a 19. 6. 2014, což je 51 dnů.
Počet otázek byl stanoven na 27. Dotazník vyplnilo celkem 26 respondentů (20
zodpovědělo všechny otázky, 6 pouze část otázek). Samotné šetření probíhalo
pochopitelně anonymně. Respondenti pocházeli z řad studentů Univerzity Karlovy
v Praze (Lékařská fakulta v Hradci Králové) – 7 respondentů, Českého vysokého
učení technického (Fakulta biomedicínského inženýrství) – 12 studentů a
Univerzity
Pardubice
(Fakulta
chemicko-technologická)
–
1
respondent.
Respondenti absolvují tyto studijní obory: Anatomie, histologie a embryologie;
Lékařská chemie a biochemie; Histologie a embryologie; Analytická chemie;
Všeobecné lékařství (4x); Biomedicínský inženýr (12x). Převážná část studentů je
108
v současné době zhruba v polovině proponovaného studia.
Samotné otázky nebiografického charakteru byly koncipovány a orientovány
v ohledu ke zjišťování stávající zkušenosti s úrovní studia na dané vysoké škole,
ve směru přípravy na budoucí profesní kariéru. Nedílnou součástí šetření byly též
dotazy vážící se k osobním prioritám potenciálního profesního růstu apod.
Většina respondentů projevila nadprůměrnou míru spokojenosti se svým
studiem na VŠ. V průběhu dosavadního studia absolvovali studijní pobyt či stáž
v ČR pouze dva respondenti a co se týče zahraničí, tak žádný respondent. Celkem
14 respondentů se zúčastnilo stáže či praxe ve výzkumné vědecké, či vývojové
laboratoři, přičemž mimo jednoho respondenta (soukromý sektor) proběhla jejich
stáž ve veřejné instituci povětšinou zaměřené na základní vědecký výzkum.
Nadpoloviční většina (12 respondentů) nemá zájem pokračovat v dalším
(doktorandském studiu), přičemž zbylá část není prozatím ještě rozhodnuta a 3
studenti mají zájem pokračovat. Celkem tři čtvrtiny studentů mají zájem po
absolvování studia najít zaměstnání v soukromém sektoru a stejná část
respondentů upřednostňuje možnost zaměstnání v České republice. V případě, že
by se respondenti ocitli před otázkou odchodu za prací do zahraničí, tak by většina
(65%) volila krátkodobý pobyt do jednoho roku.
109
8
ZÁVĚR
Úmyslem této práce je popis stavu biomedicínského výzkumu v České
republice s důrazem na charakteristiku dynamiky lidských zdrojů zainteresovaných
v různorodých aktivitách týkajících se výzkumu a následné aplikace získaných
poznatků v praxi. Studie byla strukturována na základě racionálního členění
biomedicinální
problematiky
z pohledu
institucionální
stratifikace, lidského
kapitálu, finančních zdrojů a provázanosti k intersektorální mobilitě lidského
potenciálu v dané oblasti.
Předložená studie si nekladla ambice ve směru k inovativnímu přístupu,
nicméně si však za cíl vytkla uchopení sledované problematiky ve smyslu určité
analyticko-deskriptivní syntézy. Z koncepčního hlediska se snažila zachovávat
věcnost, faktografičnost a vzhledem k rozsahu vnitřně obtížně vymezeného
tématu též přiměřenou úspornost.
Studovaná problematika, a z ní se odvozující formální strukturace textu,
vyžadovala adekvátní informační zdroje. Zde je třeba zdůraznit, že tato okolnost
byla právě svou roztříštěnou povahou, podléhající intenzivní úrovni dynamiky
informačních vstupů, velmi limitující. Nicméně souhrnem rozličných informačních
vstupů se docílilo jisté plasticity textu, které může sloužit též jako jakýsi korpus, do
něhož lze obrazně řečeno přidávat inovované poznatky, aniž by bylo nutné
zásadně měnit jeho interní strukturu.
Důležitým faktorem stability společenských systémů je jejich ekonomická
úroveň. Leitmotivem dnešní doby je v tomto ohledu míra konkurenceschopnosti,
pro niž je nejpodstatnější obecný sklon k inovativnosti a adaptabilitě. Tyto činitele
jsou proto nejen kvalitativní charakteristikou a kritérii prosperity národního
hospodářství, nýbrž také relevantním rysem výsledné úspěšnosti integrace do
110
nadnárodních struktur. Zmiňovaných cílů je možné dosáhnout pouze za
předpokladu aktivního společenského konsenzu o vysoké potřebě podpory vědy,
výzkumu a inovací v prakticky všech oblastech generujících hmotné produkty.
Ve vyspělých zemích je oblast biomedicínského výzkumu a souvisejících
biotechnologických kategorií významným zdrojem ekonomického růstu, vykazuje
vysokou míru propojení akademického výzkumu a firemního vývoje a generuje
velký počet vysoce inovativních komerčních subjektů. Tyto jsou následně motorem
hospodářského růstu a v důsledku zpětně fungují jako značná komparativní
výhoda moderní vzdělanostní ekonomiky.
Obor biomedicíny náleží k jedněm z nejrychleji se rozvíjejících směrů
výzkumu a vývoje, který je zdrojem revolučních diagnostických a léčebných
postupů v medicíně a otevírá možnosti zásadních inovací i v jiných oborech lidské
činnosti. Jelikož mají biotechnologie vysokou přidanou hodnotu také v obsahu
duševního vlastnictví a představují rozhodující segment pro společnost znalostní
ekonomiky, je třeba tento sektor systematicky podporovat a to jak na národní, tak i
nadnárodní úrovni. Předložený text se pokusil shrnout stávající stav a případné
modely přístupů této podpory.
111
9
•
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
Cikrt, Tomáš. Příběhy léků: příručka pro zvídavé čtenáře o vzniku, vlastnostech a
používání léků. Praha: SÚKL, 2012. ISBN 978-80-260-1403-4.
•
Herzánová, Radmila. – Kovářová, Anna. Financování vědy a výzkumu. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-25-0.
•
Hodulík, Marek. Legislativa ve vědě a výzkumu: česká právní úprava. Olomouc:
Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-808-7240-366.
•
Horáková, Milada. – Baštýř, Ivo. – Kostelecký, Tomáš. Mezinárodní pracovní
migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010.
Praha: VÚPSV, 2011. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07/6. ISBN
978-807-4160-936.
•
Höhne, Sylva. – Šťastná, Anna. – Šlapák, Milan. Vývoj hlavních ekonomických a
sociálních ukazatelů České republiky 1990 – 2012. Bulletin No 28. Praha: VÚPSV,
v.v.i., 2013. ISBN 978-80-7416-115-5.
•
Kleňhová, Michaela. České školství v mezinárodním srovnání. ČR v indikátorech
OECD, resp. v indikátorech publikace Education at a Glance 2013. interní materiál
MŠMT, 2013.
•
Kostelecká, Yvona. – Bernard, Josef. – Kostelecký, Tomáš. Zahraniční migrace
vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění. Praha: Sociologický ústav AV
ČR, 2007. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07/6. ISBN
978-807-3301-347.
•
Mittnerová, Jana. – Mittnerová, Anna. – Březinová, Lucie. Zaměstnávání cizích
státních příslušníků ve výzkumu a vývoji: Employment of foreigners in the area of
research and technological development: průvodce řízením vědeckých projektů.
Praha: VŠCHT v Praze, 2011. ISBN 978-80-7080-804-7.
112
•
Nohel, Petr: Progresivní tendence a perspektivy biomedicinálních věd. 2. díl,
Klinické aplikace pro 90. léta a po roce 2000. Praha: UVTEI - Ústředí vědeckých,
technických a ekonomických informací, 1991. SIVO 2447.
•
Ondok, Josef Petr. Bioetika, biotechnologie a biomedicína. Praha: Triton, 2005.
ISBN 80-725-4486-1.
•
Sapík, Miroslav. Současný člověk, bioetika a multikulturalismus. In: Dolista, Josef –
Sapík, Miroslav (ed.). Studie z bioetiky II. Etika v biomedicíně a biotechnice.
České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně
sociální fakulta, 2007, s. 56-61. ISBN 978-80-7394-004-13.
•
Valentová, Ivana. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské
unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-808-7240-267.
•
Vavrečková, Jana. – Mittnerová, Anna. – Březinová, Lucie. Riziko možného odlivu
kvalifikovaných odborníků z České republiky do zahraničí: závěrečná zpráva
projektu 13 019/04 DP2. Praha: VÚPSV, 2008. ISBN 978-807-4160-134.
•
Vavrečková, Jana. – Baštýř, Ivo. – Kostelecký, Tomáš. Působení fenoménu brain
drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. Praha: VÚPSV,
2009.
Sociologické
studie
(Sociologický
ústav
AV
ČR),
07/6.
ISBN
978-807-4160-493.
PRAMENY
•
European Commission. EUR 21620 — Evropská charta pro výzkumné pracovníky.
Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Luxembourg: Office for
Official Publications of the European Communities, 2006. ISBN 92-894-9329-1.
•
kolektiv autorů. Biotechnologická ročenka 2012. České Budějovice: JAIP o.p.s.,
2013. ISBN 978-80-260-4266-2.
113
•
kolektiv autorů. Koncepce IS výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na
období 2012 až 2015. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Koncepce byla
schválena usnesením vlády ze dne 13. dubna 2011 č. 267. Dostupné online
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=605357
•
kolektiv autorů. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 –
2015.
Rada
pro
výzkum,
vývoj
a
inovace.
Dostupné
online:
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844
•
kolektiv autorů. Vynálezy pro budoucnost. Úvod do problematiky patentů pro malé
a
střední podniky.
Praha:
Úřad
průmyslového
vlastnictví,
2009. ISBN
978-80-7282-081-8.
•
kolektiv autorů. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v
roce 2012: vzdělávání v roce 2012 v datech. Praha: Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky, 2013. ISBN 978-80-87601-17-4.
114
10
UŽITEČNÉ ODKAZY
Evropská unie – Výzkum a inovace: http://europa.eu/pol/rd/index_cs.htm
Research Executive Agency (REA) - Výkonná agentura pro výzkum:
http://ec.europa.eu/rea/
CORDIS - Informační služba EU pro výzkum a vývoj:
http://cordis.europa.eu/home_en.html
EURES – Evropský portál pracovní mobility: http://portal.mpsv.cz/eures/
EURAXESS Česká republika – evropský portál pro výzkumné pracovníky:
http://www.euraxess.cz/cz/
Dům zahraniční spolupráce (DZS): http://www.dzs.cz/
Horizont 2020: http://www.h2020.cz/cs
Národní portál pro evropský výzkum: http://www.evropskyvyzkum.cz/cs/o-era
Rada pro výzkum, vývoj a inovace: http://www.vyzkum.cz/
Akademie věd ČR: https://www.cas.cz/
Grantová agentura ČR: http://www.gacr.cz/
Technologická agentura ČR: http://www.tacr.cz
Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace při TA ČR:
http://www.czelo.cz/cs
Průvodce informacemi o vědě a výzkumu: http://www.veda.cz/
Informační portál o biotechnologiích v ČR: http://www.gate2biotech.cz/
Stáže ve firmách – projekt MPSV ČR: http://www.stazevefirmach.cz/
Pracovní a praktické stáže v programu Erasmus: http://www.stazujeme.cz/
115
11
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Tabulka č. 1: Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace
Příloha č. 2: Seznam komerčních subjektů působících v oblasti biomedicíny v
České republice k roku 2012
Příloha č. 3: Graf č. 1: Finanční zdroje Akademie věd ČR (v %), Graf č. 2: Výdaje
státního rozpočtu na VaVaI celkem a pro AV ČR (v mil. Kč)
Příloha č. 4: DOTAZNÍK STUDENTŮM VŠ: Studie intersektorální mobility v
biomedicíně
116
57 088 000
110 276 000
504 011 000
379 823 000
Ministerstvo vnitra
Grantová agentura ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zemědělství
CELKEM
Technologická agentura ČR
0
2 457 457 000
13 023 188 000
13 094 586 000
37 351 000
818 767 000
398 748 000
2 840 042 000
388 649 000
2 020 039 000
3 199 153 000
565 145 000
297 837 000
Účelové
99 030 000
4 411 841 000
402 424 000
Ministerstvo zdravotnictví
Akademie věd ČR
72 244 000
Ministerstvo kultury
6 939 161 000
84 688 000
Ministerstvo obrany
Min. školství, mládeže a tělovýchovy
34 000 000
Institucionální
Úřad vlády České republiky
Kapitola
26 117 774 000
2 556 487 000
4 449 192 000
1 221 191 000
470 992 000
9 779 203 000
768 472 000
2 524 050 000
3 309 429 000
622 233 000
382 525 000
34 000 000
Státní rozpočet
bez předfinancování celkem
13 961 384 333
0
0
0
0
11 978 051 000
0
1 983 333 333
0
0
0
0
Předfinancování
z rozpočtu EU
a z finančních
mechanismů
Státní rozpočet 2 0 1 3
(údaje převzaty z Usnesení vlády České republiky ze dne 25. září 2013 č. 729)
Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace
40 079 158 333
2 556 487 000
4 449 192 000
1 221 191 000
470 992 000
21 757 254 000
768 472 000
4 507 383 333
3 309 429 000
622 233 000
382 525 000
34 000 000
Celkem
12 940 443 100
102 001 000
4 454 856 000
427 744 000
74 901 000
6 684 672 100
395 652 000
507 434 000
110 276 000
59 930 000
89 977 000
33 000 000
Institucionální
0
13 705 585 000
2 864 414 000
0
900 000 000
406 079 000
3 849 343 000
378 552 000
1 057 226 000
3 356 971 000
570 000 000
323 000 000
Účelové
26 646 028 100
2 966 415 000
4 454 856 000
1 327 744 000
480 980 000
10 534 015 100
774 204 000
1 564 660 000
3 467 247 000
629 930 000
412 977 000
33 000 000
Státní rozpočet
bez předfinancování celkem
7 976 379 333
5 993 046 000
1 983 333 333
Předfinancování
z rozpočtu EU
a z finančních
mechanismů
Návrh státního rozpočtu 2 0 1 4
34 622 407 433
2 966 415 000
4 454 856 000
1 327 744 000
480 980 000
16 527 061 100
774 204 000
3 547 993 333
3 467 247 000
629 930 000
412 977 000
33 000 000
Celkem
v Kč
86,4
116,0
100,1
108,7
102,1
76,0
100,7
78,7
104,8
101,2
108,0
97,1
Index
2014/2013
Tabulka 1
Příloha č. 2
Seznam komerčních subjektů působících v oblasti biomedicíny v České
republice k roku 2012:1
4research s.r.o. - diagnostika
AB Pharma s.r.o. - diagnostika, analytický servis, klonování enzymů
Abbott Laboratories, s.r.o. - diagnostika, genetika, imunologie, mikrobiologie,
molekulární biologie, screening, zdravotnictví
ADM, a.s. - biopreparáty, zdravotnictví
ALS Czech Republic, s.r.o. - analýza, diagnostika, konzultace, poradenství,
životní prostředí
Amgen s.r.o. - humánní léčiva, diagnostika, vývoj léčiv
Apronex s.r.o. - genové inženýrství, protilátky, rekombinantní proteiny
ArtiCell, s.r.o. - regenerativní medicína
ASCO-MED,spol. s r.o. - mikrobiologie, alergeny, protilátky
Ascoprot
Biotech,
s.r.o.
-
distribuce,
genové
inženýrství,
produkce,
rekombinantní proteiny, screening
AstraZeneca Czech Republic s.r.o. - distribuce, farmacie, zdravotnictví
ATYPO spol. s r.o. - distribuce, farmacie, výzkum a vývoj
BAXTER CZECH s.r.o. - produkce, rekombinantní proteiny, terapeutika,
vakcíny, zdravotnictví
Bayer s.r.o. - medicína, farmakologie
Bio Agens Research and Development - BARD, s.r.o. - vývoj léků, produkce
enzymů
BioApex s.r.o. - buněčná biologie, vývoj, farmacie
Biocytolab s.r.o. - diagnostika, laboratoř, rozbory, zdravotnictví
Biogen Idec (Czech Republic) s.r.o. - farmacie, monoklonální protilátky,
biomedicína
BioInova, s.r.o. - klinické testy, terapeutika, zdravotnictví
1
Biotechnologická ročenka 2012, s. 66.
1
Biologicals s.r.o. - distribuce, screening, software
BIOMEDICA
ČS,
s.r.o.
-
distribuce,
laboratoř,
molekulární
biologie,
zdravotnictví
BioPatterns s.r.o. - farmacie, preklinický výzkum, protein kinázy
BioTest s.r.o. - biopreparáty, terapeutika, screening
BioVendor - Laboratorní medicína a.s. - diagnostika, distribuce, produkce,
zdravotnictví
Bioveta, a.s. - biopreparáty, diagnostika, distribuce, produkce, veterina,
vakcíny, zdravotnictví
Boehringer Ingelheim, spol. s r.o. - imunologie, terapeutika, veterinární,
zdravotnictví
Cancer Tech s.r.o. - protilátky, reagencie, cytokiny
Cayman Pharma s.r.o. - prostaglandin, oxidativní stres, rakovina, kit,
protilátka, lipid, enzym, eicosanoid, biomarker, cytokine
Cellthera, s.r.o. – regenerativní medicína
CENTRAL EUROPEAN BIOSYSTEMS s.r.o. - analýza, genetika, konzultace,
screening
Centrum biomedicínského výzkumu a vývoje, s.r.o. – transfer biomedicínských
technologií a know-how z akademické sféry do komerční sféry
Clonestar Peptide Services s.r.o. - zakázková syntéza, produkce protilátek
Contipro Biotech s.r.o. - výzkum, vývoj a výroba biopolymerů, deriváty
biopolymerů, farmacie
Contipro Group s.r.o - biopreparáty, fermentace, produkce, rekombinantní
proteiny, terapeutika, zdravotnictví
Contipro Pharma a.s. - výroba substancí pro farmaceutický průmysl, kyselina
hyaluronová
Cryo-Save CZ, s.r.o. - genetika, konzultace, poradenství, molekulární biologie,
zdravotnictví
DNAconsult spol. s r.o. – genetické testování a analýzy
2
Desitin Pharma spol. s r.o. - farmacie, produkce, terapeutika, zdravotnictví
DYNEX
TECHNOLOGIES,
s.r.o.
-
mikrotitrační
technologie,
imunoenzymatické metody
DYNTEC PRO TEREZÍN - s.r.o. distribuce, produkce, terapeutika, vakcíny
ELISABETH PHARMACON, spol. s r.o. diagnostika, distribuce, imunologie,
vybavení, zdravotnictví
Enantis, s.r.o. - poradenství a produkce, enzymové technologie, rekombinantní
proteiny, biokatalýza, biodegradace, biosenzory
EponaCell s.r.o. - kmenové buňky, veterinární medicína, kultivace
ESSENCE LINE, s.r.o. - diagnostika, distribuce, konzultace, poradenství,
screening, zdravotnictví
EXBIO Olomouc s.r.o. - imunohematologická a koagulační diagnostika
EXBIO Praha, a.s. - distribuce, imunologie, produkce, protilátky, rekombinantní
proteiny
FARMAK,
a.s.
-
vývoj,
výroba,
marketing
aktivních farmaceutických
ingrediencí
FAVEA, spol. s r. o. - farmacie, fermentace, výzkum a vývoj, zdravotnictví
Ferring-Léčiva a.s. - farmacie, fermentace, výzkum a vývoj, zdravotnictví
Forenzní DNA Servis s.r.o. - DNA servis, sady pro detekci spermatu
GEN-TREND s.r.o. - molekulární biologie, analýza, diagnostika, rekombinantní
protein
GeneAge Technologies, a.s. - distribuce, produkce, rekombinantní proteiny,
DNA čipy
GeneProof a.s. - diagnostika závažných infekčních a genetických onemocnění
GENERI BIOTECH s.r.o. - distribuce, genetika, molekulární biologie, produkce
GeneTiCA s.r.o. Real-Time PCR - produkty pro molekulární diagnostiku,
genové inženýrství
Genex CZ, s.r.o. - klonování, příprava proteinů, aplikace molekulárně
biologických a genetických metod v průmyslu
3
GENNET s.r.o. - diagnostika, genetika, molekulární biologie, screening,
zdravotnictví, asistovaná reprodukce
Genomac International, s.r.o. - analýza, diagnostika, genetika, zdravotnictví
GENPROGRESS, s.r.o. - genetické konzultace, preimplantační genetická
diagnostika, vyšetření genetického materiálu spermií, oocytů, embryí
Gest, s.r.o. - reprodukční medicína
GlaxoSmithKline, s.r.o. - vývoj léčiv
Green-Swan Pharmaceuticals CR, a.s. - výroba a distribuce volně prodejných
medicínských přípravků
IMALAB s.r.o. - imunodiagnostická laboratoř
IMMUNOTECH
a.s.
-
klinická biochemie, hematologie, imunochemie,
průtoková cytometrie
IMUNA CZ s.r.o. - terapeutika, zdravotnictví
Imuno, s.r.o. - laboratorní vyšetření, klinická biochemie, hematologie, lékařská
mikrobiologie, imunologie a alergologie, nukleární medicína
ImunomedicA, a.s. - výroba léčiv, imundiagnostika
ImunoSantana, spol. s r.o. - diagnostika, léčba alergických onemocnění, kožní
testy, hematologie, biochemie
ITEST plus, s.r.o. - diagnostika, hygiena, mikrobiologie, zdravotnictví
LACOMED, spol. s r.o. - diagnostika, distribuce, imunologie, molekulární
biologie
LAMGen s.r.o. - molekulární analýzy, struktura a funkce živočišného genomu
DNA, vývoj a inovace genetických markerů
Lasak s.r.o. - dentální implantologie, tkáňová regenerace
Lonza Biotec, s.r.o. - fermentace, produkce, rekombinantní proteiny
Lunaria s.r.o. - výzkum a vývoj farmaceutických produktů, analytické testy
Merck Sharp & Dohme s.r.o. - distribuce, farmacie, produkce, veterinární,
zdravotnictví
Moravian-Biotechnology, spol. s r.o. - produkce, protilátky, rekombinantní
4
proteiny
MUCOS Pharma CZ, s.r.o. - enzymoterapie
Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. - moderní terapie, buněčná terapie,
kmenové buňky, léčba buňkami, pupečníková krev, tkáňové inženýrství,
Advanced Therapy, léčba chrupavky, věda a výzkum, chondrograft
OlChemIm s r.o. - biopreparáty, imunologie, protilátky, zemědělství
PolyPeptide Laboratories, s.r.o. - výroba léčiv na bázi peptidů
PrimeCell a.s. - regenerativní medicína, moderní terapie, buněčná terapie,
nanomateriály
Protean
s.r.o.
-
genové
inženýrství,
molekulární
biologie,
produkce,
rekombinantní proteiny
Proteix s.r.o. - produkce, protilátky, rekombinantní proteiny
QUINTA-ANALYTICA s.r.o. - farmacie, vývoj analytických metod
RADANAL s.r.o. - plynová a kapalinová chromatografie
rEcoli spol. s r.o. - výzkum, vývoj a výroba, rekombinantní proteiny
Roche s.r.o. - diagnostika, prevence, léčení nemocí
SAFIBRA, s.r.o. - laboratoř, výzkum a vývoj
Sanatorium PRONATAL - genetika, diagnostika, konzultace, poradenství,
zdravotnictví
Sanatorium Repromeda, s.r.o. - léčba neplodnosti, asistovaná reprodukce
Scotta s.r.o. syntéza malých organických molekul
Sedium
RD
s.r.o.
-
výzkum,
vývoj,
validace,
výroba
laboratorních
diagnostických souprav ELISA
SERVIER s.r.o. - farmaceutika
SEVAPHARMA a.s. - diagnostika, imunologie, produkce, vakcíny
SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o - veterinární poradenství, laboratorní
diagnostika
Sindat Group s.r.o. - regenerativní medicína, buněčná terapie
Sotio a.s. - farmacie, imunoterapie, aktivní imunizace
5
Spofa a.s. - chemická a farmaceutická výroba
SurfaceTreat, a.s. - plazmové, povrchové úpravy
synlab czech s.r.o. - laboratorní služby, biochemie, hematologie, imunologie,
klinická bakteriologie
TEST-LINE, Clinical Diagnostics, spol. s r.o. - diagnostika, distribuce,
imunologie, produkce, veterinární, vybavení
Teva Czech Industries s.r.o. - farmaceutické produkty, školení
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. - biopreparáty, imunologie, produkce,
terapeutika
Top-Bio, s.r.o. - distribuce, genové inženýrství, molekulární biologie, produkce
UNICA, spol. s r.o. - léčba neplodnosti, asistovaná reprodukce
UNIVIT s.r.o. - veterinární léků, antibiotika, krmiva, výroba
Viameda s.r.o. - imunologická laboratoř
VIDIA spol. s r.o. - diagnostika, distribuce, imunologie, molekulární biologie,
zdravotnictví
VUAB Pharma a.s. - biotechnologická výroba Nystatinu, výroba generik
Zentiva CZ s.r.o. - farmacie, fermentace, mikrobiologie, produkce
6
Graf č. 1: Finanční zdroje Akademie věd ČR (v %) 1
Graf č. 2: Výdaje státního rozpočtu na VaVaI celkem a pro AV ČR (v mil.
Kč)2
1
Převzato z: Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na
rok 2014, s. 3.
2
Převzato z: Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd České republiky a návrh jejího rozpočtu na
rok 2014, s. 8.
DOTAZNÍKSTUDENTŮMVŠ:Studieintersektorálnímobilityvbiomedicíně
Příloha:dotazník
Dobrýden.
Rádi bychom Vás poprosili o pomoc v našem průzkumu a budeme Vám vděční, pokud věnujete trochu času našemu krátkému dotazníkovému šetření.
Dotazník je určen vysokoškolským studentům oborů, které souvisejí s biomedicínou, a jeho tématem je studium a zaměstnání v biomedicíně a
intersektorálnímobilita.Jeanonymní,nevyžadujeanineshromažďuježádnécitlivéúdaje.
Dotazníkovéšetřeníorganizuje Ústavexperimentálnímedicíny AV Č Rv.v.i.vespoluprácisespolečností Educapo.p.s.aposloužípřipřípravěrozsáhlejšího
informativníhomateriálumapujícíhobiomedicínskývýzkumvČeskérepublicesnázvemStudieintersektorálnímobilityvbiomedicíně.Pokudbysteměl/ao
texttétostudievbudoucnuzájem,najdetejejodkonceléta2014zdarmakestaženínastránkáchÚEM.
1.Pohlaví
žena
muž
2.Roknarození
3.Kraj(současnébydliště)
4.Státpůvodu(Česko,Slovensko,Německo,Ukrajinaaj.)
5.Vysokáškola,kteroustudujete
6.Fakulta,kteroustudujete
7.Studijníobor,kterýstudujete
on-linedotazníkyzdarma–www.survio.com
17
8.RoknástupunaVŠ
9.Rokukončení(předpokládaný)VŠ
10.Najakýtitulaspirujete?
Bc.
Mgr.
Ing.
MUDr.
MVDr.
Jiný:
11.JakékompetencezískanéběhemVŠstudiaoceňujete(nejvíce5,nejméně1)?
1
2
3
4
5
odbornéznalostiadovednostirelevantníprovýkonzaměstnání
výsledek
jazykovázpůsobilost
výsledek
schopnostkooperace
výsledek
kreativita
výsledek
výkonnost
výsledek
samostatnost
výsledek
plánováníaorganizacepráce
výsledek
aktivnípřístupkproblémůmakjejichřešení
výsledek
zvládánízátěže
výsledek
získáváníinformacíaorientacevnich
výsledek
18
12.VyjádřeteprosímstávajícímíruspokojenostisesvýmstudiemnaVŠ.
velmispokojen/a
spokojen/a
průměrněspokojen/a
nespokojen/a
velminespokojen/a
13.Absolvoval/ajstevprůběhustudiaVŠstudijnípobytčistážvČR?
ano(nížezodpověztetyppobytu,místo)
ne
typpobytu,místo:
14.Absolvoval/ajstevprůběhustudiaVŠstudijnípobytčistážvzahraničí?
ano(nížezodpověztetyppobytu,místo,stát)
ne
typpobytu,místo,stát:
15.Vdoběstudiajsemsezúčastnil/astáže/praxevevýzkumnévědecké,čivývojovélaboratoři:
vrámcipovinnýchpředmětů(povinnápraxe,diplomovápráce,apod.)
nadrámecstandardníhostudijníhoprogramu(zahraničnístáž,studentskýprojekt,apod.)
nezúčastnil/a
délkapobytu:
16.Typinstituce,vekteréjsemsezúčastnil/astáže/praxe/studiníhopobytu:
státníorganizace
soukromáfirma
17.Typvýzkumu,kteréhojsemsezúčastnil/aběhemstáže/praxe/studiníhopobytu:
základnívědeckývýzkum
aplikovanývědeckývýzkum(směřujícíkekonkrétníaplikaci,výrobkunebotechnologii)
18.Poukončenísoučasnéhostudiahodláte:
pokračovatvdalším(doktorském)studiuvrámcidosavadníhooboru/směru/specializace
pokračovatvestudiujinéhooboru
nepokračovatvdalšímstudiu
nevím
19
19.Pracujetepřistudiu?
Nápovědakotázce:Pokudano,kterázeskupinnížeuvedenýchnejlépevystihujeVašipráciběhemstudia?
ano,jennáhodnébrigády(do19hodinzatýden)
ano,20-40hodintýdně
ano,vícenež40hodintýdně,aleneplnýúvazek
ano,naplnýúvazek
ne
20.Jaképodmínkyvyžadovalzaměstnavatel?
jazykovávybavenost
publikačníčinnost
zahraničnístáž
předchozípraxe
odbornézkušenosti
prestižstudovanéVŠ
jiné-jaké?
21.Chtěl/abychsivbudoucnunajítzaměstnání:
vbiomedicínskémvýzkumu
vjakémkolivoborupříbuznémvystudovanémoboru
zcelamimovystudovanýobor
jemitojedno
22.Chtěl/abychpostudiupracovatv:
základnímvýzkumu
aplikovanémvýzkumu
nechcipracovatvevýzkumu
Jiná
vsoukromémsektoru
veveřejnémsektoru(vpřípaděkladnéodpovědi,uveďtekde)
vČeskérepublice
vestátechEvropskéunie
jinde(vpřípaděkladnéodpovědi,uveďtekde)
20
25.Byl/abysteochoten/náodstěhovatsezapracíveVašemoborudozahraničí(vpřípaděkladné
odpovědi,označtetyppobytu)
krátkodobýpobyt(dojednohoroku)
dlouhodobýpobyt(vícenežjedenrok)
nejsemochoten/ná
26.PomáháVámVŠsrozvojemVašípracovníkariéry?
Nápovědakotázce:Motivačníprogramy,možnostistážíapod.?
ano
spíšeano
spíšene
ne
27.JakéfaktoryovlivnívýběrVašehozaměstnavatele(nejvíce5,nejméně1)?
1
2
3
4
5
platovépodmínky
lokalita
perspektivarůstu
prestižzaměstnavatele
typvýzkumu
21
Základníúdaje
Názevvýzkumu
MarcelBezděk
Autor
Jazykdotazníku
Veřejnáadresadotazníku
Čeština
http://www.survio.com/survey/d/J1T7O9O1M9F9W5E5N
Prvníodpověď
30.04.2014
Posledníodpověď
11.06.2014
43dnů
Dobatrvání
2
Statistikarespondentů
44
20
6
18
Počet
návštěv
Počet
dokončených
Počet
nedokončených
Pouze
zobrazení
45,45%
Celková
úspěšnost
Historienávštěv(30.04.2014–11.06.2014)
20
10
0
30.04. 02.05. 04.05. 06.05. 08.05. 10.05. 12.05. 14.05. 16.05. 18.05. 20.05. 22.05. 24.05. 26.05. 28.05. 30.05. 01.06. 03.06. 05.06. 07.06. 09.06. 11.06.
Početnávštěv(44)
Početdokončených(20)
Celkemnávštěv
Zdrojenávštěv
Časvyplňovánídotazníku
22,22%
40,91%
45,45%
66,67%
13,64%
Pouzezobrazeno(40.91%)
Nedokončeno(13.64%)
Dokončeno(45.45%)
100,00%
Přímýodkaz(100.00%)
2-5min.(5.56%)
5-10min.(66.67%)
10-30min.(22.22%)
>60min.(5.56%)
3
Výsledky
1.Pohlaví
Výběrzmožností,vícemožných,zodpovězeno20x,nezodpovězeno0x
Odpověď
Odpovědi
Podíl
žena
10
50.00%
muž
10
50.00%
10(50,00% )
10(50,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
2.Roknarození
Textováodpověď,zodpovězeno20x,nezodpovězeno0x
1987
(2x)1988
1986
1989
(2x)1993
(3x)1991
(2x)1992
(8x)1990
3.Kraj(současnébydliště)
HradecKrálové
(2x)Královéhradecký
(3x)Ústeckýkraj
Královehradecký
Královehradeckýkraj
Moravskoslezský
Bratislava
Vysočina
(6x)Praha
Plzeňský
Plzeňskýkraj
královéhradecký
4
4.Státpůvodu(Česko,Slovensko,Německo,Ukrajinaaj.)
(17x)Česko
česko
(2x)Českárepublika
5.Vysokáškola,kteroustudujete
(4x)UniverzitaKarlova
(3x)UniverzitaKarlovavPraze
UniverzitaPardubice
(8x)ČVUT
ČVUT-Českévysokéučenítechnické
Českévysokéučenítechnické
ČVUTvPraze
Českévysokéhoučenítechnické
6.Fakulta,kteroustudujete
Lékařskáfakulta
(4x)LékařskáfakultavHradciKrálové
LékařskáfakultaHradecKrálové
Fakultachemicko-technologická
LékařskáfakultaUKvHK
(6x)Fakultabiomedicínskéhoinženýrství
FBMI-Fakultabiomedicínskéhoinženýrství
(4x)FBMI
fak.biomedicínskéhoinženýrství
7.Studijníobor,kterýstudujete
Anatomie,histologieaembryologie
Lékařskáchemieabiochemie
(3x)Všeobecnélékařství
5
Histologieaembryologie
Analytickáchemie
Medicína
(7x)Biomedicínskýinženýr
BME-biomedicínskýinženýr
(3x)biomedicínskýinženýr
BME
8.RoknástupunaVŠ
(2x)2011
(9x)2010
(4x)2012
(3x)2013
(2x)2009
9.Rokukončení(předpokládaný)VŠ
(12x)2015
2019
(3x)2018
1015
2017
(2x)2014
10.Najakýtitulaspirujete?
Výběrzmožností,zodpovězeno20x,nezodpovězeno0x
Odpověď
Odpovědi
Podíl
Bc.
0
0.00%
Mgr.
0
0.00%
Ing.
13
65.00%
MUDr.
4
20.00%
MVDr.
0
0.00%
Jiný:
3
15.00%
0,00%
0,00%
13(65,00% )
4(20,00% )
0,00%
3(15,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
6
PhD.
(2x)Ph.D.
11.JakékompetencezískanéběhemVŠstudiaoceňujete(nejvíce5,nejméně1)?
Sémantickýdiferenciál,zodpovězeno20x,nezodpovězeno0x
1
2
3
4
5
odbornéznalostiadovednostirelevantníprovýkonzaměstnání
1(5.00%) 2(10.00%) 5(25.00%) 7(35.00%) 5(25.00%)
výsledek
5(25.00%) 5(25.00%) 5(25.00%) 3(15.00%) 2(10.00%)
výsledek
schopnostkooperace
1(5.00%) 5(25.00%) 9(45.00%) 5(25.00%)
výsledek
kreativita
0
1(5.00%) 9(45.00%) 3(15.00%) 5(25.00%) 2(10.00%)
výkonnost
0
výsledek
3(15.00%) 4(20.00%) 7(35.00%) 6(30.00%)
výsledek
samostatnost
1(5.00%) 2(10.00%) 3(15.00%) 6(30.00%) 8(40.00%)
výsledek
1(5.00%) 4(20.00%) 3(15.00%) 7(35.00%) 5(25.00%)
výsledek
1(5.00%) 2(10.00%) 3(15.00%) 8(40.00%) 6(30.00%)
výsledek
1(5.00%) 1(5.00%) 2(10.00%) 7(35.00%) 9(45.00%)
výsledek
1(5.00%) 1(5.00%) 1(5.00%) 7(35.00%) 10(50.00%)
výsledek
odbornéznalostiadovednostirelevantníprovýkon
zaměstnání
3,65
výsledek
2,60
výsledek
schopnostkooperace
2,90
výsledek
kreativita
2,90
výsledek
výkonnost
3,80
výsledek
samostatnost
3,90
výsledek
3,55
výsledek
3,80
výsledek
4,10
výsledek
4,20
výsledek
1
2
3
4
5
7
12.VyjádřeteprosímstávajícímíruspokojenostisesvýmstudiemnaVŠ.
Odpověď
Odpovědi
Podíl
velmispokojen/a
4
20.00%
spokojen/a
11
55.00%
průměrněspokojen/a
4
20.00%
nespokojen/a
1
5.00%
velminespokojen/a
0
0.00%
4(20,00% )
11(55,00% )
4(20,00% )
1(5,00% )
0,00%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
13.Absolvoval/ajstevprůběhustudiaVŠstudijnípobytčistážvČR?
Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano(nížezodpověztetyppobytu,místo)
0
0.00%
ne
18
90.00%
typpobytu,místo:
2
10.00%
0,00%
18(90,00% )
2(10,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
stáž,Praha
povinnápraxe,ústeckánemocnice
8
14.Absolvoval/ajstevprůběhustudiaVŠstudijnípobytčistážvzahraničí?
Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano(nížezodpověztetyppobytu,místo,stát)
0
0.00%
ne
20
100.00%
typpobytu,místo,stát:
0
0.00%
0,00%
20(100,00% )
0,00%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
15.Vdoběstudiajsemsezúčastnil/astáže/praxevevýzkumnévědecké,či
vývojovélaboratoři:
Odpověď
Odpovědi
Podíl
vrámcipovinnýchpředmětů(povinnápraxe,diplomovápráce,apod.)
7
35.00%
nadrámecstandardníhostudijníhoprogramu(zahraničnístáž,studentskýprojekt,apod.)
5
25.00%
nezúčastnil/a
6
30.00%
délkapobytu:
2
10.00%
7(35,00% )
5(25,00% )
6(30,00% )
2(10,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
80hod
14dní
9
16.Typinstituce,vekteréjsemsezúčastnil/astáže/praxe/studiníhopobytu:
Odpověď
Odpovědi
Podíl
státníorganizace
19
95.00%
soukromáfirma
1
5.00%
19(95,00% )
1(5,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
17.Typvýzkumu,kteréhojsemsezúčastnil/aběhemstáže/praxe/studiníhopobytu:
Odpověď
Odpovědi
Podíl
základnívědeckývýzkum
16
80.00%
aplikovanývědeckývýzkum(směřujícíkekonkrétníaplikaci,výrobkunebotechnologii)
4
20.00%
16(80,00% )
4(20,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
18.Poukončenísoučasnéhostudiahodláte:
Odpověď
Odpovědi
Podíl
pokračovatvdalším(doktorském)studiuvrámcidosavadníhooboru/směru/specializace
3
15.00%
pokračovatvestudiujinéhooboru
2
10.00%
nepokračovatvdalšímstudiu
12
60.00%
nevím
3
15.00%
3(15,00% )
2(10,00% )
12(60,00% )
3(15,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
10
19.Pracujetepřistudiu?
Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano,jennáhodnébrigády(do19hodinzatýden)
10
50.00%
ano,20-40hodintýdně
3
15.00%
ano,vícenež40hodintýdně,aleneplnýúvazek
0
0.00%
ano,naplnýúvazek
0
0.00%
ne
7
35.00%
10(50,00% )
3(15,00% )
0,00%
0,00%
7(35,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
20.Jaképodmínkyvyžadovalzaměstnavatel?
Odpověď
Odpovědi
Podíl
jazykovávybavenost
12
63.16%
publikačníčinnost
1
5.26%
zahraničnístáž
0
0.00%
předchozípraxe
4
21.05%
odbornézkušenosti
8
42.11%
prestižstudovanéVŠ
0
0.00%
jiné-jaké?
3
15.79%
12(63,16% )
1(5,26% )
0,00%
4(21,05% )
8(42,11% )
0,00%
3(15,79% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
11
nepracuji
žádné
nepracujivoboru
Odpověď
Odpovědi
Podíl
vbiomedicínskémvýzkumu
10
50.00%
vjakémkolivoborupříbuznémvystudovanémoboru
18
90.00%
zcelamimovystudovanýobor
2
10.00%
jemitojedno
0
0.00%
10(50,00% )
18(90,00% )
2(10,00% )
0,00%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
22.Chtěl/abychpostudiupracovatv:
Odpověď
Odpovědi
Podíl
základnímvýzkumu
4
20.00%
aplikovanémvýzkumu
9
45.00%
nechcipracovatvevýzkumu
10
50.00%
Jiná
1
5.00%
4(20,00% )
9(45,00% )
10(50,00% )
1(5,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
ještěnejsempevněrozhodnuta
12
Odpověď
Odpovědi
Podíl
vsoukromémsektoru
15
75.00%
veveřejnémsektoru(vpřípaděkladnéodpovědi,uveďtekde)
7
35.00%
15(75,00% )
7(35,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
UniverzitaKarlova
nemocnice
fakultnínemocnice
Zdravotnictví
Nemocnice
jemitojedno.
zdravotnictví
Odpověď
Odpovědi
Podíl
vČeskérepublice
15
75.00%
vestátechEvropskéunie
7
35.00%
jinde(vpřípaděkladnéodpovědi,uveďtekde)
2
10.00%
15(75,00% )
7(35,00% )
2(10,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
Amerika
Norsko
13
25.Byl/abysteochoten/náodstěhovatsezapracíveVašemoborudozahraničí(v
případěkladnéodpovědi,označtetyppobytu)
Odpověď
Odpovědi
Podíl
krátkodobýpobyt(dojednohoroku)
13
65.00%
dlouhodobýpobyt(vícenežjedenrok)
7
35.00%
nejsemochoten/ná
1
5.00%
13(65,00% )
7(35,00% )
1(5,00% )
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
95%
100%
26.PomáháVámVŠsrozvojemVašípracovníkariéry?
Odpověď
Odpovědi
Podíl
ano
5
25.00%
spíšeano
7
35.00%
spíšene
8
40.00%
ne
0
0.00%
5(25,00% )
7(35,00% )
8(40,00% )
0,00%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
55%
60%
65%
70%
75%
80%
85%
90%
14
27.JakéfaktoryovlivnívýběrVašehozaměstnavatele(nejvíce5,nejméně1)?
Maticevýběruzmožností,zodpovězeno20x,nezodpovězeno0x
Odpověď
1
2
3
4
5
platovépodmínky
2(10.00%)
1(5.00%)
5(25.00%)
5(25.00%)
7(35.00%)
lokalita
2(10.00%)
2(10.00%)
3(15.00%)
7(35.00%)
6(30.00%)
0
3(15.00%)
3(15.00%)
7(35.00%)
7(35.00%)
prestižzaměstnavatele
1(5.00%)
3(15.00%)
6(30.00%)
6(30.00%)
4(20.00%)
typvýzkumu
1(5.00%)
3(15.00%)
4(20.00%)
7(35.00%)
5(25.00%)
perspektivarůstu
2(10,00% )1(5,00% )
5(25,00% )
5(25,00% )
2(10,00% )
3(15,00% )
7(35,00% )
2(10,00% )
3(15,00% )
3(15,00% )
1(5,00% )
3(15,00% )
1(5,00% )
3(15,00% )
0%
5%
10%
15%
7(35,00% )
6(30,00% )
7(35,00% )
7(35,00% )
6(30,00% )
6(30,00% )
4(20,00% )
20%
25%
30%
35%
4(20,00% )
7(35,00% )
40%
45%
50%
55%
60%
5(25,00% )
65%
70%
75%
80%
85%
90%
95%
100%
15

Studie intersektorální mobility v biomedicíně

Transkript

Podobné dokumenty

Podrobnosti k jednotlivým stážím najdete v tomto

Projektový management pro inženýrství

Vyrocni zprava o cinnosti a hospodafeni za rok 2015

Malé a střední podnikání a jeho institucionální podpora ze stran

Laboratorní příručka HTO - Kroměřížská nemocnice as

Katalog zaměstnavatelů pro PřF v PDF ke stažení

Závěrečná zpráva projektu - Odbor termomechaniky a techniky

Entomoparazitické hlístice