Buddhův kompas

Buddh v kompas
Rozhovor s rozeným echem, který v Asii p ijal roucho buddhistického mnicha. Po delším
pobytu v barmských klášterech, Ashin Ottama jezdí nyní asto do eské republiky, aby se tu
aktivn ú astnil procesu ujas ování nových hodnot pro soudobý život jedince i celé
spole nosti. Vyu uje pokro ilé form Buddhovy meditace vhledu, poznání a lásky.
Slovní ek
N kolik základních výraz Theravádového buddhismu
Theraváda - nejstarší buddhistická škola, která se relativn úzce p idržuje toho, co Buddha
p vodn u il. Theraváda, jako jediná z 18 škol ranného buddhismu, se dochovala jako živá
tradice až podnes.
Dhamma (Dharma) - Buddhovo u ení vedoucí k vnit nímu osvobození bytosti. V širším
významu je to ozna ení pro hlubokou, základní pravdu existence, postižení pravé podstaty a
charakteristiky v cí i života.
Sangha
1. spole enství osvícených Buddhových žák (ariya-sangha);
2. obec Buddhových mnich (bhikkhu-sangha);
3. v širším kontextu, spole nost lidí, kte í jsou na cest vyty ené Buddhou.
Jak se v Theravádovém buddhismu poznají zkušení mniši a u itelé od t ch za ínajících?
Jak se dívá buddhismus na chudobu? Pro mniši žebrají?
"Seniorita" a postavení mezi mnichy není ani tak dáno stupn m osvícení, jako spíš po tem
vaso (období deš ) - to znamená po tem let mnišské ordinace.
Jestliže k es anství bere jistý specifický ohled k chudým, buddhismus bere jistý specifický
ohled k bohatým. V zemích Západu být chudý nebo bohatý má samoz ejmý sociální dopad,
ale eticky je tato okolnost rozum na jako neutrální. V n kterých spirituálních sm rech je
chudoba chápána dokonce jako jistá ctnost nebo p ednost a bohatí lidé se za svoje bohatství v
jistých situacích trochu stydí a skrývají ho. V Asijském chápání být bohatý je eticky správné a
dobré, oproti tomu být chudý je nejenom nežádoucí, ale i špatné. Chudými je v Asii trochu
opovrhováno. Bohatí si totiž svoje bohatství karmicky museli "vysloužit" dobrými iny.
Chudoba je d sledkem špatných in minulosti, p edevším lakoty.
Buddhisti tí mniši chodí na poch zku za almužnou, ale nechodí "žebrat". Mnich je ct n,
protože svojí existencí dává lidem možnost d lat dobré skutky. V buddhismu (a myslím i v
jiných asijských tradicích) ned kuje ten, kdo p ijímá, nýbrž ten, kdo dává.
Pro Evropana je asi pobyt v jihoasijském buddhistickém klášteru šok. Jak jste to
prožíval?
Kdybychom bez jakékoliv p ípravy navštívili n který barmský nebo thajský klášter, budeme
se možná cítit jako na n jaké jiné planet . Pokud to nezvyklé prost edí a d ní budeme vnímat
o ima turisty, ovane nás - možná i unese - exotické kouzlo asijské religiózní kultury. Jestliže
ale navštívíme klášter se zám rem z celého toho prost edí a d ní také n co hloub ji pochopit,
ocitneme se na prahu dlouhého procesu sestavování 10 000-kouskového puzzle. Otev e se
nám rozsáhlá oblast slibující hluboké obohacení, ale také nekone nou frustraci.
V Barm i Thajsku je buddhismus stále ješt st žejním a neodmyslitelným elementem národní
kultury, který má také centrální podíl na formování barmské a thajské svébytnosti. Teprve v
konfrontaci s tak odlišnou kulturou, jako je nap íklad ta asijská, si za neme uv domovat
rozsah a hloubku vlivu, který na nás všechny má naše evropská k es anská tradice.
První rok mého barmského pobytu jsem trávil v Rangúnu v Mahasi medita ním centru. V
dob prázdnin tam mnoho rodi p ivád lo své potomstvo - v tšinou lépe až špi kov
situované rodiny. Na dobu m sí ního až dvoum sí ního pobytu tam d ti dostávaly noviciát a
u ily se základ m buddhistické tradice. Vzpomínám na jednu situaci, kdy se mniši ráno
p ipravovali vyrazit do ulic m sta na tradi ní poch zku za almužnovým jídlem. Novope ený,
asi tak sedmiletý klu ina-novic s oholenou hlavou a velkou ernou miskou sebev dom zaujal
své místo na konci dlouhé ady mnich . Matka, která doprovázela první dny jeho klášterního
pobytu, se sepjatýma rukama ho vybídla, aby si upravil sjížd jící róbu (sama se ho totiž
necht la dotknout), pak poodstoupila, poklekla do prachu cesty a t ikrát se vlastnímu dít ti
poklonila až na zem.
Jiný zážitek z Barmy. Pobýval jsem v té dob v jednom velmi prosperujícím oblastním
klášte e chudé oblasti. Klášter m l mnohé vymoženosti moderní techniky jako po íta ,
televizi, video. P i jedné ranní poch zce za almužnovým jídlem rozcuchaná žebra ka na
chodníku zdvihá svoji malou, vyhublou, o ividn mentáln nezdravou dcerušku, aby vložilaupustila do speciální nádoby nesené na za átku procesí jedno atovou bankovku (asi 20
halé ). Když nakonec bankovka p ece jenom spadne do dekorované, sklen né mísy, matka
pokleká na silnici a d kovn se klaní tlustému mnichovi v ele zástupu.
Jiný zážitek, tentokrát z Thajska. P ed t emi lety se vesnickému džunglovému mnichovi
A anu áovi ze severovýchodní thajské provincie dostalo státního poh bu. Thajský král
Bhumibol se svojí manželkou, v ele dvorního a vojenského doprovodu, p ed objektivy
etných kamer státní televize osobn zapálil krema ní hranici.
Když se s t mito situacemi setkáme bez p ípravy, prost nám z toho hlava z stane nechápav
stát. Podíváme-li se ale na tyto v ci z perspektivy hlubších historických souvislostí, situace se
za ne rychle m nit. V p ípad Barmy, Thajska a Sri Lanky to p edevším znamená seznámit se
s historií a okolnostmi Buddhova života, navíc bude asi také pot ebné obeznámit se alespo
áste n s kv tnatou buddhistickou legendou.
M žete pro neznalé osv tlit, kdo to byl Buddha?
Buddha, civilním jménem Siddhattha Gotama, se narodil asi tak v šestém století p ed Kristem
v severní Indii v zemi Sákyj jako syn vlada e Suddhodany. V té dob existovala v Indii již
mnohá království, u Sakyj se ale pravd podobn jednalo o kmenové vlada ství rady starších
- jakýsi polo demokratický systém ve kterém Suddhodana m l elní pozici. Legenda nicmén
Siddhatthu portrétuje jednozna n jako královského prince. V jeho 29 letech, po 13 letech
manželství se svou krásnou sest enicí Jasodhárou, se mu narodil první a také jediný syn
Ráhula. Ve stejné dob Siddhattha si s nebývalou naléhavostí uv domuje základní
neuspokojivost a nedokonalost lidského bytí: každý život je ohrožen rizikem nemoci a
nevyhnuteln kon í smrtí. Siddhattha se z íká svého sociálního postavení a následuje p íkladu
mnoha jiných odhodlaných lidí své doby: odchází do bezdomoví hledat ešení na neut šenost
lidského života. Tito putující "samanové" (nikoliv "šamanové") se nepo ítali k vlivné kast
bráhmanských kn ží; p esto tehdejší spole nost jejich snažení s úctou respektovala a
podporovala. V Indii dodnes potkáme tyto bezdomovské "sadhu " nejr zn jších forem,
žijících n kdy až úd sným zp sobem askeze.
Po šesti letech Siddhattha odložil praxi sebetrýzn ní jako ned stojnou a po zážitku velkého
osvícení putuje zemí jako Buddha = "Probuzený" a u í "st ední cestu" mentální kultivace,
která se vyhýbá extrém m p ehnané askeze, ale i nekontrolovaného požitká ství. Rychle
vzniká obec laických i mnišských p ívrženc . Buddhovi mnichové, kterým se íká "bhikkhu ",
dob e zapadají do tehdejšího spole enství "saman " - poutních filosof a mudrc . Pln
osvícení Buddhovi žáci byli považováni za Buddhovi "spirituální syny". Nejenom léta
mentálního tréninku a Buddh v osobní p íklad, ale i mnohá konkrétní ádová pravidla tvo ily
základ kultivovaného chování a vznešeného vystupování bhikkh . Obecné obyvatelstvo
potom asto chápalo bhikkh jako "královské syny" a prokazovalo jim i velký sociální
respekt.
Jak došlo ke vzniku Théravádového buddhismu?
Již krátce po smrti svého zakladatele je Buddhova nauka vystavena vliv m dynamického
vývoje myšlení indické spole nosti. P vodní bhikkhu-sangha i u ení samo se za íná
rozv tvovat, pozd ji i št pit. 70 let po Buddhov odchodu se vyskytují neshody ve výkladu
n kterých mnišských ádových pravidel, pozd ji pak i v r zné interpretaci n kterých
doktrinálních aspekt . Asi 150 let po Buddhov smrti existuje již prvních 18 škol r zného
pojetí. Theraváda je jedna z nich. Je to sm r, který se obrací zp t k p vodnímu Buddhovu
u ení a ke komentá m nejstarších mnich - " ther ". Asi 500 let po Buddhov smrti, v dob
jisté obecné dekadence buddhismu, pronikají do p vodní Buddhovy tradice nové ne-duální
spirituální postoje ve form velmi ušlechtilých nauk Mahájány. V t chto formách u ení
dochází nejen k nové formulaci st žejních text , ale i k citelnému posunu samotného cíle
spirituálního vývoje.
Když se r zná pojetí Buddhova u ení za ínají ší it do nových geografických oblastí - asto za
spolup sobení král a císa - za ínají se také vytvá et lidové formy hluboké religiózní víry,
které v prolnutí s místní kulturou a tradicí se pak právem ozna ují jako r zné druhy
buddhismu.
Jak jste v Barm za ínal? Jak se tam vyu uje?
Buddhovo u ení m "uchopilo" již dávno p ed tím, než jsem se stal mnichem. S praxí
meditace a aplikováním princip Buddhovy nauky ve svém život jsem za al krátce po tom,
co jsem p išel do Švýcarska v roce 1969. Když jsem o 20 let pozd ji odjížd l do Rangúnu,
v d l jsem již dost p esn , kv li emu tam jedu.
Skoro celý první rok jsem se tam v noval dalšímu prohlubování velice specifické a také
velice náro né a intenzivní medita ní metody barmského u itele Mahasi Sajadó, kterou jsem
spolu s mnoha jinými zp soby meditace d v rn znal z po etných medita ních kurs ve
Švýcarsku i mnoha dalších západních zemích. Po deseti m sících systematického výcviku
v Mahasi centru u itelé ukon ili moje období formální meditace a poslali m do speciální
školy, což byla pobo ka tohoto centra. Zatímco v medita ním centru bylo pr m rn okolo
500 meditujících, ve škole nás bylo jen asi patnáct, a z toho jen dva, n kdy ty i cizinci.
Smyslem této školy bylo p ipravit budoucí u itele na jejich p sobení - jak v Barm tak i
v zahrani í. Do školy byli vybíráni žáci, kte í úsp šn prošli stupni meditace vhledu
v medita ním centru, barmští mniši museli navíc mít za sebou velmi obtížné teoretické
zkoušky "u itel Dhammy". Pro Barmánce to byla vlastn už jenom dopl ková jazyková
škola, pro cizince místo k d kladn jšímu studiu Buddhova u ení, ale také p íležitost
k hlubšímu proniknutí do velice svébytné barmsko-buddhistické tradice.
Systém barmské monastické výuky se vymyká všemu, emu je naše mysl zvyklá. Studium
text spo ívá hlavn v tom, že žáci se u í celé knihy Buddhových proslov nazpam . Zcela
zajímav to potom vypadá p i zkouškách, které jsem párkrát mohl sledovat v hlavním
medita ním centru. Zn lo to vznešen - tak trochu jako v nebeském v elím úlu: u stovky
jednotlivých stole k sed li zkoušení mnichové-adepti naproti starším zkoušejícím mnich m.
Žáci od íkávali rychlým tempem texty v prastarém jazyce páli (jeden z jazyk i ná e í staré
Indie, velice blízký jazyku, kterým mluvil Buddha) a zkoušející mnichové porovnávali žák v
výkon s kanonickou knihou.
Jakým zp sobem mniši dostanou tolik text do své pam ti?
P i jedné z mých cest Barmou jsem navštívil jeden proslulý studijní klášter pro novice a
mladé mnichy ve v ku patnácti až asi ty iadvaceti let. V klášte e bylo ubytováno asi osm set
žák v hn dém rouchu. Celé dni od rána až do ve era jeden starší mnich na pódiu p ed íkává
a stovky p ítomných po n m opakují texty dokole ka tak dlouho, až se to nau í. V tšina
zkoušek, které tam potom probíhají, jsou vlastn zkoušky pam ti. Na podrobn jší chápání
významu a obsahu text je kladen jistý d raz až teprve v pokro ilých "ro nících" mnišského
vzd lání.
Není práv pochopení významu t ch text to nejd ležit jší? Mohou se žáci ptát?
V medita ním centru jsme jednou m li návšt vu vysokého sajadó - mnicha u itele. Velkou
výjimkou bylo, že um l dob e anglicky.V sou asné dob vede jeden klášter v Kalifornii. V
neformálním setkání bylo možné zavést nit hovoru také na téma barmských výukových
metod. Sajadó si rád zavzpomínal na léta svých studií v p ísném klášte e
v Mandalay/Mandalej (st ední Barma), a prozradil mi s pobaveným úsm vem, že v dob jeho
studia platil v klášte e obecný zákaz se na cokoliv ptát.
Jak jste se s t mito metodami výuky srovnal coby západní lov k?
Když jsem si p i nástupu do školy evropským zp sobem post žoval na svou chabou pam ,
u itelé nade mnou zoufale lomili rukama: jestliže mi schází inteligence, nemohu p ece v
jejich škole prosperovat. Vždy se na studium nehodím! Na vysv tlenou dodám, že v Barm
nejv tší popularity požíval jeden slavný mnich, který se nau il všechny kanonické texty
nazpam . Brilantní recitací 40 tlustých knih potom bez problému zaujal první místo této
kategorie v Guinessov knize rekord .
Myslet si o tom m žete co chcete, ale v asijském spirituálním systému to není zase tak docela
ujeté a má to své opodstatn ní. Když byl Buddha požádán, aby stru n vyjád il tu
nejd ležit jší esenci svého u ení, pronesl jediné slovo: "sati". Plný význam tohoto pojmu se
dá t žko vyjád it jedním slovem. V p ekladech se dnes používá "jasné uv domování" nebo
"všímavá pozornost". P vodní význam sati ale byl "vzpomínat". N kte í u itelé to vysv tlují
logickým propojením "vnímat tak siln , abychom si to zapamatovali". Jedna v c je jistá: Aby
si n kdo byl schopen zapamatovat taková kvanta text , jeho mysl musí být nadskute n silná,
pevná, p ímá, poddajná, istá, integrovaná, projasn ná, vycvi ená. Podobných vlastnosti
nabývá mysl v n kterých typech hluboké meditace. Studium v barmských klášterech je druh
meditace!
Samoz ejm takový silný jednostranný systém má své nevýhody. V barmském systému jsem
asto poci oval naprostý nedostatek chápání (i nezájem o chápání) v našem slova smyslu.
Povážlivé na tom je, že tento systém u ení se do jisté míry p enesl i do normálního školství a
universit, takže jsem vid l studenty biflovat stránky anglicky psaných u ebnic fyziky a
chemie.
Jak probíhaly Vaše dny ve škole?
V tšinu asu jsem v noval samostudiu, ale organizoval jsem tam i mnoho dalších zajímavých
inností. Moje znalosti angli tiny nejsou zrovna oslnivé, p esto jsem ve škole tuto e také
vyu oval. Pro m to byla zajímavá zm na i pou ný experiment. Navzdory trénované pam ti,
v tšina barmských mnich naší školy si po p ti letech každodenního, celodenního úsilí
osvojila jenom pasivní znalost anglických sloví ek a gramatiky, mohla íst texty, ale nebyla
schopna ani té nejjednodušší souvislé konverzace. To mi nedalo, a za al jsem po ádat
"diskusní ve ery", pozd ji i regulérní hodiny anglické konverzace. Krásné a zajímavé na tom
bylo, že se tu od základu r zné kultury setkaly v prost edí vzájemného respektu a veselé
p ív tivosti. V takovém prost edí jsme mohli mluvit i o osobních v cech, k emuž by jinak v rámci relativn tuhého monastického systému - sotva mohlo dojít.
V pr b hu intenzivní meditace jsem udržoval jenom minimální kontakt, ale v dob mého
školního pobytu jsem rozvinul ilý koresponden ní kontakt s mnohými známými i
p íbuznými. Vzpomínám na jeden náš "diskusní" ve er, krátce po tom, co jsem dostal dopis
od mého bratra z Toronta. P išel jsem na naše ve erní setkání s barevnou leteckou obálkou.
Mnich m shromážd ným ve strohých školních lavicích íkám na úvod pár jednoduchých v t
o svém bratru, vyprávím o mých n kolika návšt vách amerického kontinentu a o tom, jak
jsem si vždycky musel po p istání ídit hodinky. Mnozí mniši nemají školní vzd lání
v obecných p edm tech, samoz ejm ale mají p edstavu r zných dalekých zemí. Zkouším
zmínit existenci asových pásem, p ipomínám mnich m dob e známou skute nost
posunutého asu na krátkovlnných rádiových stanicích. Po této malé p íprav ale p echázím k
hlavnímu tématu: "P átelé, kdybych te cht l ukázat na mého bratra v Kanad tímto
prstem..." a kroužím neur it svým nataženým ukazovákem nad hlavou, p ed sebou a kolem
sebe, "...kterým sm rem musím ukázat?" Následovala živá debata v barmštin , kdy mén
pokro ilí se dožadovali ujasn ní otázky od více pokro ilých. Otázku jsem ješt párkrát
zopakoval a vysv tlil. Po chvíli se rozhostilo jakési ticho, které sv d ilo o tom, že všem
p ítomným bylo jasné, na co se ptám. Pak se ale otev ela jiná vlna rozpravy mezi mnichy: to
jak dávaly hlavy dohromady. Asie obecn , Barma ale zvlášt si je velmi v doma sv tových
stran. Významné stavby jsou vždy stav ny s ohledem na sv tové strany... Po chvíli ukazuje
jeden vesnický mnich nejist jedním sm rem, platnost jeho úsudku je ale v tšinou p ítomných
okamžit uvedena v potaz a zamítnuta. Za ínají se prosazovat d razn jší názory. Sm ry
zna ené sn dýma rukama se siln r zní, nakonec ale p ece jenom západní sm r d razn
p evládne. Když se kone n zase všichni dívají k tabuli, vystupuji opatrn ve své rób na
stoli ku a d razn ukazuji sm rem dol : "M j bratr tam!" pobaven sklouzávám na jejich
úrove angli tiny. Ze t ídy se ozývá polo-nechápavé, polo-p ekvapené "Áááhh??!" P idávám
další polínko: "M j bratr jí te snídani a já ukazuji na jeho nohy" dramatizuji dál situaci.
Jazykové nejistoty tlumí náraz.
Kreslím na tabuli velký kruh a malého paná ka na horní ásti pomyslné koule: "Tady jsme
my" za ínám svojí osv tu. Obtížn kreslím druhého lobrdíka vzh ru nohama na prot jší
stran kruhu: "No a tady je m j bratr." Cítím, jak mi nikdo nev í. Z etelný výraz v jejich
obli ejích íká víc než jejich barmská a anglická slova: "A jakto, že nespadne?!!!" Šibalsky
se usmívám: "Pingú ne svá bá dé, pejá!" ("Chodí jako pavouk, vážení!") íkám barmsky a
ukazuji na jednoho pavouka na strop . Všichni se sm jí protože v dí, že žertuji. Brácha nemá
na podrážkách p ísavky, jeho st l není k podlaze p išroubován a pokud vím, když n co
upustí, tak to nevylétne ke stropu. Na kousku drátu mám p ipevn ný kulatý magnet, který
jsem vyndal z mých walkmanových sluchátek. Seshora p ikládám p ipíná ek hlavi kou k
magnetu. "Nespadne, hmm?" podn cuji jejich p edstavivost. Pak p idržuji jiný p ipíná ek
zespoda. Hlavi ka p ipíná ku p isko í na magnet. "Taky nespadne, aha!" fandím si. P idávám
další p ipíná ky ze všech stran: "Taky nespadnou dol !". Jeden z pokro ilejších mnich je
zamyšlen. Buddhistická legenda popisuje zemi jako jakýsi kolá , který plave na nekone ném
oceánu a ta voda má spo ívat na polštá i vzduchu. Zajímavé: kdybychom se provrtali skrz
zem kouli, pravd podobn bychom se dovrtali až na dno prot jšího oceánu a kdybychom se
vyno ili z té vody, byl by tam vzduch... Je konec hodiny, trochu znejist né osazenstvo se
rozchází na pokoje. Trvalo potom nejmén dva dni, než jsme spolu op t mohli v pohod pít
zelený barmský. N ím hlubokým jsem v nich ot ásl.
Rád bych se ješt vrátil k dob Vašeho pobytu v medita ním centru. Jak jste se stal
mnichem?
Mnichem jsem se cht l stát hned na za átku p ed 25ti lety. Nap ed m odradil dopis ze Sri
Lanky, pozd ji jeden barmský u itel. Potom jsem se dost zapletl do sv tských záležitostí,
takže jsem si na tu róbu n jakých 15 let musel po kat. Z jedné strany je to škoda, z druhé
strany toho nelituji. Formální podmínky k praktikování Dhammy jsou na obou stranách
p ibližn stejn obtížné, to znamená zdaleka ne ideální. Potkávám nyní dost mladých lidí,
kte í se cht jí stát mnichy nebo mniškami. Neodrazuji nikoho, zato každému kladu výrazn na
srdce, aby se nap ed o celé v ci d kladn informovali. Mladí lidé jsou plní ideál a
neuv domují si - nebo dokonce necht jí uv domit - že život mnicha a mnišské sanghy má
také svoji úpln normální mezilidskou problematiku soužití, jako všude tam, kde se r znorodí,
nevysp lí lidí se sejdou dohromady na základ n jakého spole ného zájmu. V principu práv
není tolik míst, kde by evropský theravádový mnich mohl žít a n které z t ch existujících
možností mohou být nevhodné. Jak v Evrop , tak hlavn v Asii život mnicha má také svoji
velmi realistickou stránku a ten, kdo jde jen za svými ideály, oby ejn velmi rychle p istane
na svém nose. Zvlášt mnohá Asijská místa jsou zcela nedoporu itelná.
Prvn jsem se stal mnichem v Americe, kde Sajadó U Pandita ordinoval p t zájemc do
mnišského stavu na dobu dvoum sí ního medita ního kursu. Sou asnou róbu jsem dostal v
Mahasi Centru v Rangúnu.
Zájemce si oholí hlavu a u itel mu dá róbu. Tím se ale lov k ješt nestává mnichem.
Oholením hlavy a zahalením do hn dého prost radla se ješt nikdo mnichem nestává - to
máte pravdu. Adept musí projít ordina ní procedurou, která trvá asi p l hodiny. V Barm a
Thajsku je možné v mnohých klášterech získat do asné mnišství vlastn velmi jednoduše. To
se váže k Asijské tradici, kde se samotnému aktu p ijetí mnišské ordinace - i kdyby to bylo
jenom na pár hodin - p ipisuje dalekosáhlý karmický efekt. Barma stále ješt dost dodržuje
tradici, která nabádá každého muže, aby se nejmén jedenkrát v život stal alespo na krátkou
dobu mnichem. Ordinace nového mnicha je tradi n spojena s darem klášteru. Net eba
podotknout, že klášter m, provád jící krátkodobé ordinace civilních lidí, se nevede špatn .
Naproti temporérní ordinaci stojí ta opravdová ordinace na celý život. Formáln se procedury
od sebe neliší, ale u itelé dob e v dí o co u koho jde. U skute né ordinace u itel je velmi
opatrný a podrobn zjiš uje všechny faktory a motivace adepta. Ale systém se do jisté míry
reguluje sám. I když by se mohlo zdát, že život mnicha je vlastn snadný, pravda je jiná.
Správný mnišský život je p íjemný jenom velmi vysp lým lidem. Ti, kdo v rób hledají
snadný život v ní zpravidla dlouho nevydrží. A tak i onak, theravádový mnich m že svoje
mnišství kdykoliv ukon it odložením róby.
V Mahasi medita ním centru mohou tudíž meditovat nejen mniši ale i civilisté.
Ano, a nejen muži ale i ženy. Popravd , mladé ženy v Barm mívají nejlepší meditaci, naproti
tomu nejbeznad jn jší jsou prý u ení mnichové. To se ale nedá generalizovat, Mahasi Sajadó
byl nap íklad jak velký meditující, tak i význa ný u enec. Rád bych zde opravil mylný názor
mnoha lidí: Jen velmi malé procento mnich v Asii skute n medituje. V tšina z nich se
v nuje studiu, vyu ování a jiným innostem.
Popsal byste trochu chod takového medita ního centra?
Mezi klášterem a medita ním centrem existuje dost citelný rozdíl. Tradi ní klášter - zvlášt na
vesnici - plní v Barm mnoho úloh. V pravd je to sociální i spirituální centrum celé vesnice,
kam lidé chodí asto a rádi. P ijdou tam nejen kv li religiózním ceremoniím ale i se všemi
radostmi a strastmi života. Není to pravidlo a vlastn ani p vodní význam, ale asto je takový
klášter d ležitou sociální institucí vesnice. Medita ní centra jsou relativn nového data.
N kolik barmských u itel v první polovin století znovu oživilo praxi Buddhovy meditace
vhledu. Byly vytvo eny velmi intensivní techniky, kterými se dá v relativn krátkém ase
dosáhnout jistého významného pokroku v meditaci. Meditace p estává být doménou mnich a
je dostupná komukoliv. Okolo významných u itel se vytvá ejí medita ní centra uzp sobené
pouze na praxi meditace. Mahasi centrum vzniklo n kdy v roce 1948, dnes má víc jak 60
budov. Hlavní správu má management laik , p izvaní u itelé jsou mniši. Za ít s praxí
meditace m že prakticky kdokoliv kdykoliv. Nejvíc lidí se tam nahrne v dob "Vodního
festivalu" v polovin dubna. Je to doba barmského Nového roku a lidé si berou volno. To je
tam pak i n kolik tisíc meditujících.
Když je tam sejde tolik lidí, jak se tam sm stnají? Chodí na toaletu, stojí frontu na
ob d... má to ur itá pravidla?
Asijští lidé se dokáží organicky vžít do každé situace kreativním zp sobem. Je tam takový ten
p irozený zmatek a p itom nikdo není zmaten. Je to plynulé t ení a plynutí a na konec to
všechno dopadne nádhern . Samoz ejm se tam používá nap íklad dutý kmen jako gong,
za átek a konec meditace oznamuje n jaký zvon, takže v t ch hlavních rysech je to
organizováno.
Nep ipadá Vám úcta barmských a thajských lidí k objekt m buddhismu p ece jenom
trochu p ehnaná?
Ani ne tak p ehnaná, jako možná trochu jednostranná. P ehnaná se nedá íct, protože cíl je
absolutní. Buddhovo u ení se týká nejen osvobození v tomto život , ale i definitivního
osvobození celé existence. Ten, kdo v í, že smrtí úpln všechno kon í, bude brát Buddhovu
nauku v nejlepším p ípad jako nedozírn hlubokou psychologickou metodu. Ten, kdo v í
anebo alespo p ipouští možnost pokra ování existence po smrti nebo n jaké formy
p erozování, zaujme k Buddhovu u ení respekt, který bude limitován jen jeho stupn m
vývoje, chápání a stupn m jeho mentální d slednosti. Jak jednou lov k uváží nebo dokonce
pozná, že sv t lidských smysl a pojm - to znamená celý náš sv t a vesmír - je jenom jedna
úrove , úzká výse , jediná vrstvi ka veškerenstva, celá životní orientace se za ne od základu
m nit. lov k získá p ístup k nové spirituální dimenzi nazírání. S docen ním
pravd podobnosti existence totáln jiných úrovní života souvisí pravd podobnost n jakého
druhu následné existence a nebo znovuzrozování.
A tak i onak, Buddhovo poselství nabízí pomoc lidem na každé úrovni jejich vývoje.
Skute né plné osvobození celé bytosti je extrémn ídké. Popravd e eno, také jen málo lidí
si p eje dosáhnout nejvyššího osvobození. U mnoha lidí totiž existuje nesprávná p edstava, že
v nejvyšším osvícení "moje individuální 'já'" zanikne. Pocit a p edstava 'já' projde v
pokro ilém stádiu spirituálního vývoje netušeným a nep edstavitelným osvobozením, ale to,
že se otev e klec našeho egocentrického pocitu "já" neznamená, že adept n co "drahého"
ztratí. Co zanikne je jenom ulp lost na lživé p edstav sama sebe, egocentrická deformace
vnímání, a strach o "já".
Západní lidé používají p vodní Buddhovu nauku ponejvíce k tomu, aby zbavili tento
p ítomný život zbyte ného utrpení a neut šenosti. Mentální strast a trápení si každý z nás z
p evážné ásti vyrábí sám: pln osvícené bytosti jsou zcela osvobozeni od všeho mentálního
soužení a nesnází. Praxe Dhammy pomáhá Západním lidem pozvednout úrove jejich života a
zvýšit jejich schopnost p ijímat radost.
Asie si zase z Buddhovy nauky nejvíc vzala nauku karmy. Na úrovni "náboženství" se lidé
buddhistických zemí ponejvíce v nují shromaž ování prosp chu pro p íští životy tím, že
vytvá í dobrou karmu ve sm ru Buddhova u ení. Dobrá karma je podklad pro radost, zabývat
se Dhammou a podporovat Buddhovo u ení tvo í karmický podklad osvobození.
Možná, že jsme ob as z asijské kultury zmateni práv proto, že si myslíme, že jejich
etické hodnoty, odvozeny ze zákona karmy, se prost podobají našim "p ikázáním"...
Biblická p ikázání a hlas sv domí jsou p ekvapiv podobné zákon m karmy, ale zásadní
rozdíly jsou tu samoz ejm také. Karma tvo í p edpoklady a podmínky pro mnohé okolnosti a
události v našem život , netvo í ale neodvratný osud. Karma by m la být chápána jako jeden
z nejd ležit jších princip života. Zákon m karmy snad nejlépe porozumíme, když si je
p edstavíme jako neosobní, tém "fyzikální" zákonitosti, které velmi siln ovliv ují odvíjení
života jedinc . Tyto principy tady jsou, a o nich víme nebo nevíme, fungují, a je
respektujeme nebo nerespektujeme. Problém spo ívá v jejich správném vystopování a
vystižení. Že každá naše akce má zp tný ú inek na kvalitu naší mysli je evidentní, že kvalita
naší mysli a kvalita našeho života jsou spolu v direktní souvislosti je také evidentní, že plný
efekt našeho konání se neprojeví okamžit je také evidentní. Život je organická sple
vzájemného ovliv ování a je nesmírn obtížné v n m správn rozeznat obecn platné
zákonitosti. To, co v tomto sm ru Buddha rozpoznal, je geniální svojí hloubkou i základní
jednoduchostí. V sou asné dob , kdy se v Západním sv t - a zvlášt v echách - rozhostilo
jakési "etické vakuum" provázené dezorientací životních hodnot, radím lidem aby si tyto v ci
znova nechali projít hlavou. U ení karmy ve starých textech bylo ozna ováno jako "sv tlo
sv ta".
V analýze karmy, tzn. v rozboru p í in a následk v život bytostí, se Buddha ani tak
nezabývá tím, jaký následek má ten i onen in na okolí a ostatní lidi, jako spíš tím, jaký efekt
má ten i onen in na jedince samotného. Další d ležitá okolnost je ta, že karmu netvo í in
sám, nýbrž úmysl se kterým je mentální, verbální anebo t lesný in konán. Karmu m žeme
chápat jako potenciál úmyslu, který se m že kumulovat. V pr b hu asu karma má tendenci
"vybít sv j potenciál" vyvoláním p íslušného následku. Pojem dobra a zla se v buddhismu
p esouvá do rozpoznání toho, co je prosp šné a neprosp šné. Jako "dobrá karma" (= p í ina)
se ozna uje to, co vede k vnit nímu št stí, radosti a volnosti (= následek). "Špatná karma" je
to, co v konci konc vede k nešt stí, neut šenosti a uvázanosti. Myšlenky, slova a skutky
motivované úmyslem chtivosti, sobeckosti, nenávisti a zaslepenosti jsou neprosp šné, protože
jejich karmická síla uzav e jedinci schopnost prožívat volnost a radost a otev e ho ke vnímání
nešt stí. Myšlenky, slova a skutky motivované soucít ním, p átelstvím, ohledem, chápáním
druhých lidí a moudrostí otvírají jedincovu mysl sm rem k vnit nímu osvobození a zvyšují
jeho kapacitu p ijímat opravdové št stí a radost. To není tak, že by radosti okolo nás nebyl
dostatek! - radost a volnost je všude, my ale nejsme schopni ji vnímat a p ijmout.
Karma je veliká síla, která je schopná ovliv ovat nejen okolnosti našeho života, ale i pr b h
událostí. Kde jsme se narodili, náš charakter, lidi se kterými navážeme kontakt, naše nadání,
inteligence, pom r radosti a bolesti v našem život - všechny tyto v ci jsou siln ovlivn ny
kvalitou naší karmy. V Buddhov perspektiv to není ani v domí, ani "duše" nebo pocit "já",
nýbrž individuální karma, která tvo í návaznost jednotlivých život v procesu smrti a nového
zrození. lov k, ani jakákoliv jiná bytost, se tudíž nerodí "prázdná", nýbrž siln karmicky
p edznamenaná. Nejenom rodi e, ale i potenciál individuální karmy musí být p ítomný, aby
se nová bytost mohla narodit. A je to práv tento "tv r í", karmický aspekt existence, který
materialist m schází v jejich nazírání reality.
U ení karmy jasn íká, že nejsme ob tí okolností, nýbrž že jsme odpov dni za to, co jsme.
Nem žeme všechno najednou, ale v delší asové perspektiv platí, že jsme architekty
vlastního života. Sm r našeho života je v našich rukou, my sami stojíme u kormidla. Buddha
nám dal kompas.
(Za BARAKU rozmlouval V. M.)