ZDE

závodní mašiny
www.motohouse.cz
Motorka, která
nerada jezdí pomalu
e
k
i
b
r
e
p
u
s
IDM
eumí
onda n
H
vit, že t
u
l
m
a
er
e si n
hweig
postav
.
otorku
dní m
it závo
ht
d Sc
NenecTáborský, foteot:r BŠetronla a autor
e), P
arel
text: K e magazin
ik
(FastB
lyšel jsem těch nářků už
tolik, že se ani nedají
spočítat. „Motorka ze
starý školy“ nebo
„Tenkrát, když jsme byli
chlapi a svět byl ještě v pořádku“.
Většinou tyhle povzdechy přicházejí
od starších chlápků s leskem
v očích, když vzpomínají na dobu,
kdy oni závodili.
Zeptejte se jich, co si myslí
o dnešním závodění, a asi se dočkáte spršky nepublikovatelných slov.
Jasně, dnešní motorky se svými
podvozky a moderní elektronikou
zlepšily bezpečnost a časy na kolo
se ohromně zrychlily, ale v očích
některých lidí to už prostě není
„ono“.
Proč začínám takovouhle rozpravou? Hned to vysvětlím. Mám
za sebou 600 km s plynem zabořeným v podlaze a parkuju dodávku
v paddocku jednoho z nejslavnějších německých okruhů
v Hockenheimu. I přesto, že německý mistrák je hned po americkém
AMA a britských BSB tím nejnabušenějším národním šampionátem,
je z parkoviště závodních strojů cítit
„stará škola“. Ano, jsou tu týmy
s plnou tovární podporou, a kdybyste viděli zázemí KTM, asi by se
vám rozklepala kolena. Ale pořád je
84 l motohouse
z toho cítit taková rodinná atmosféra a to mám rád.
Party first
Je pár hodin po posledním závodě
IDM a v boxu, do kterého mám dva
dny neomezený přístup, se mohutně oslavuje. Německý tým Inghart
získal v posledním závodě superbiků díky Matějovi Smržovi třetí
místo, a navíc se Matesovi během
sobotního tréninku narodil syn
„Smržíno junior“.
Atmosféra je super, pivo teče
proudem a objednává se snad
vagon pizzy. Tohle bude na dlouho,
takže to „statečně“ balím a jdu si
užívat pohodlí naší dodávky. V hlavě
mám totiž jenom jednu věc. Zítra si
budu moct vyzkoušet Matesovu
motorku. Vyvoněný superbike
Honda CBR1000RR Fireblade.
Těším se o to víc, že loni už jsem
měl možnost protáhnout nejrychlejšího Blada planety z WSBK týmu
Ten Kate, a budu tak mít přímé srovnání. Může se legendárním ladičům
z Ten Kate vůbec někdo přiblížit,
nebo bude tenhle Blade v porovnání
se světem jenom nastrojeným cesťákem v pěkným laku? S touhle
myšlenkou zavírám oči a snažím se
na parkovišti zaplněným ožralýma

Němčourama usnout…
Carlos –
promarněný test: ½ díl...
N
a konci roku 2010 dostala naše redakce absolutně
bezkonkurenční nabídku. V Magny-Cours jsme měli možnost
otestovat všechny motorky světového šampionátu superbiků –
a to včetně mistrovské Aprilie Maxe Biaggiho. Pro mě jako pro
testovacího pilota to byl absolutní vrchol toho, co jsem mohl chtít
a dosáhnout.
Jak už to ale u velikých snů bývá, najde se něco, co dokáže překazit
i tu největší radost. V tomto případě to byl déšť, který ve Francii v den
testu doslova utopil závodní dráhu, a tak jsem ostrouhal nejen já, ale
i dalších deset světových žurnalistů.
Škoda, veliká. Myslím, že i vás by zajímaly postřehy o těchhle
mašinách z pohledu kluka z ulice, že by bylo o čem vést sáhodlouhou
debatu. Ovšem nedá se nic dělat. Takže přijměte jako kompenzaci
alespoň dva testy závodních motorek, ke kterým jsem se dostal
v průběhu posledních měsíců roku. Jednou půjde o superbike
a podruhé nahlédneme do zákulisí MS supersportů.
Leden | Únor 2011
Leden | Únor 2011
motohouse l 85
www.motohouse.cz
beze strachu, že vás motorka přehodí. S první zatáčkou ale přichází okamžitý vystřízlivění. Blade nechce
zatočit, řídítka se citelně zavírají a ze
zadní části jde znatelné houpání.
„Sakra, co má tohle znamenat,“
hulákám si sám pro sebe. Tohle
přeci nemůžou myslet vážně! Můj
185 koní na zadním
kole při váze
166 kg!!!
Inghart Blade
Hockenheim se probouzí do nádhernýho letního rána a já už
od rána přešlapuju v boxu a okukuju motorku. No, řeknu vám, že
v Matesových rukách neměla
lehký život. Kapoty jsou v pohodě, ale rám je omlácený
od kamínků z kačírku. Jo, kdyby
takhle stála někde v bazaru, asi
bych se třikrát rozmýšlel, jestli
za ni vysypat něco ze svého kreditu.
Po důkladějším obhlídnutí je ale
jasný, že tohle je full-on superbike.
Na každé části motorky jsou nastrkány kabely se senzory a zadní podsedlák je kompletně karbonový. To
je pro závody suprová fičura, proto-
Něco zajímavostí...
Stroj z pekla
TC jde štelovat
na levém řídítku
ve třech
přednastavených
režimech a jemně
doladit po 15 %
přepínačem místo
blinkrů
» podsedadlová část je vyměnitelná za necelých pět minut
» centrální tlumič Sachs, to je hodně velká specialita
» je vybavená kompletním datarecordingem a kontrolou trakce
» 185 koní na zadním kole při váze 166 kg
» překvapení... z pohledu ergonomie se superbike od sériovky moc
neliší
86 l motohouse
„Na výkon si nestěžujeme. Jasně,
pilot chce vždycky víc koní, ale
jsme naprosto srovnatelní
s Yamahou nebo KTM. BMW
je silnější, ale potřebuje dlouhou
rovinku, aby se rozmotalo. Nám
jde motorka dobře z rohu, což je
důležitý.“
Obrovská
digitální
palubka Aim
že celá podsedadlová část je vyměnitelná za necelých pět minut.
„Na tohle jsem hodně pyšnej,“ svěřuje se mi majitel týmu Ingo Härtel,
„při nějakém větším pádu je totiž
podsedlák dost na ráně a jeho
výměna byla dřív časově náročná.
My jsme všechnu elektroniku
a baterku přesunuli k motoru, což
zlepšilo vyvážení motorky a pod
sedlem teď není vůbec nic. A jestli
znáš Matěje, tak dobře víš, že on
umí motorku řádně rozebrat,“
směje se.
Na zadní části si všímám další
speciality, a tou je centrální tlumič
Sachs. Ano, taky jsem nad tím koulel očima, ale bylo mi to ihned
vysvětleno. „Máme s továrnou
Sachs velmi dobré vztahy a jejich
produkty používáme už dlouho.
Když se koukneš na naše výsledky,
tak pochopíš, že tohle péro není
o nic horší než Öhlins. Vždyť jsme
dokázali zajet několik pódiových
umístění a vloni Matěj v Assenu
dokonce vyhrál.“
Když se jen tak „nasucho“
vyškrábu do sedla, okamžitě si všímám obrovské digitální palubky
Aim a několika přepínačů na řídítkách. Tahle motorka je vybavená
kompletním datarecordingem
a kontrolou trakce, takže žádný
nastrojený stock! Na brzdě ukázala
přes 185 koní na zadním kole při
váze 166 kg. Ingo pokračuje:
Mechanik motorku vystrká z boxu
a na celých osm kol je Blade jenom
můj. Tolik kol je při těchhle testech
věc nevídaná, takže v duchu děkuju
Vaškovi Jirušovi ze 4SR, že mi to
takhle pěkně vyjednal.
Z pohledu ergonomie se superbike
od sériovky moc neliší a všímám si
jenom víc otevřených řídítek. Na to,
že je Matěj o dost vyšší než já, je
i poloha stupaček na první ťuk
dobrá. Fireblade si to se mnou
v sedle brblá na boxový omezovač
rozpálenou pitlane. Mám takový
soukromý rituál, že při sednutí
na motorku ji vždycky pohladím
po nádrži a sám sobě si nakážu, že
budu dávat bacha. Teď to ale radši
udělám třikrát, protože sedím
na nukleárním reaktoru s řídítkama.
boj s Hondou pokračuje celé první
kolo, ale při nájezdu do první zatáčky po cílovce jako by mi někdo dal
fošnu přes obě kola. Motorka okamžitě ztvrdla a mám pocit, že mi
někdo na boxový zdi dálkovým
ovládáním přepnul jiný program.
Ano, tahle mašina nemá ráda, když
jedeš pomalu. Najednou to celý
začne dávat smysl.
Blade jede jako plnokrevník s feferonkou v prd…, a to opravdu nepřeháním. Ten výkon jsem čekal, ale
nemyslel jsem, že bude tak kontrolovatelný. Na výjezdu z vlásenky
následuje dlouhá zatáčka, kde se
člověk prořadí až na šestku v celkem
slušným náklonu. Trvalo mi jenom
dvě kola, než jsem tady podržel plný
plyn beze strachu, že mě to někam
zahodí. Kontrola trakce jde štelovat
na levém řídítku ve třech přednastavených režimech a pokud by to
nestačilo, jde jemně doladit po 15 %
přepínačem místo blinkrů. Tady ale
není potřeba, protože přilnavost, kterou vyvine zadní
guma, je z jinýho světa.
Tyhle Dunlopy jsou
neskutečný a ještě
neskutečnější je tlak,
na který se foukají. Předek 1,75
a zadek jenom 1,25 baru! To vysvětluje, proč se motorka chovala tak
špatně, když pneumatiky nebyly
dostatečně ohřáté.
Upřímně řečeno, na tý motorce
není nic, co by mně vadilo. A neříkám to proto, abych udělal radost
lidem, kteří mi ji půjčili. Kdepak...
Motor jede pekelně, ale nebál bych
se na to posadit i úplnýho nováčka –
tak krásný má nástup výkonu.
Antihoppingová spojka fungovala
bezchybně a dokonce jsem si při
nájezdu do vracečky na jedničku
pěkně zaklouzal.
Finále
Na začátku jsem nadhodil to, že si
někteří z vás možná myslí, jestli
dnešní závodní motorky tak trochu
nevyměkly. Vážení, po svezení
na tomhle Firebladu musím říct, že
ani náhodou! Tohle sice není klasická motorka ze staré školy, ale je
rychlejší, líp ovladatelná a tím
pádem i minimálně stejně vzrušující. Říká se, že člověk se cítí nejvíc
naživu, když je strašně blízko smrti,
a já tenhle pocit dnes zažil. Vím, že
nejde jenom tak beztrestně otočit
plynem nadoraz a myslet si, že mě
elektronika zachrání. Není to tak.
A jestli je tenhle Fireblade lepší než
ten od Ten Kate? Asi ne, ale je minimálně stejně tak dobrý. A větší
pochvalu asi dát asi nejde.

Matěj
Smrž
• Narozen: 1. 12. 1984
• Místo: Č. Budějovice
• Výška: 184 cm
• Váha: 79 kg
• www.fansofsmrz.cz
Kariéra:
2000 – mistrovství ČR 125GP, mistrovství Evropy 125GP
2001 – MČR 125GP – 1. místo, ME 125GP – 17. místo
2002 – MČR 125GP – 5. místo, ME 125GP – 15. místo
2003 – ME Superstock 1000, MEZ MČR třída Superstock 1000
2004 – ME Superstock 1000, MEZ MČR třída Superstock 1000
2005 – závod MČR Brno, třída Superstock 600 – 1. místo
2006 – Superstock FIM Cup 1000 – celkově 22.
2007 – Superstock FIM Cup 1000 – celkově 12.
2008 – Superstock FIM Cup 1000 – celkově 6.
(1. místo Magny Cours, 2. místo Monza)
2009 – World Supersport, 4x IDM Superbike – 1x 1. místo,
1x 3. místo
2010 – IDM Superbike – 10. místo (89 bodů), 2. místo Assen,
3. místo Hockenheim
Kdyby takhle
stála někde
v bazaru, asi bych
se třikrát
rozmýšlel
Konečně to můžu naplno otevřít.
Na trati je celkem volno, což se
hodí. Blade na otevření plynu reaguje ostře, ale předvídatelně.
Dvojka, trojka, čtyřka – přední kolo
se zvedá a zase klesá, to jak chytrá
elektronika reguluje automaticky
jeho výšku. Na jedničku nebo dvojku je wheelie kontrola celkem ostrá,
ale při dalších kvaltech už mě pouští
s předním kolem dál a dál. Je to
skvělý pocit, když za to můžete vzít
Leden | Únor 2011
Leden | Únor 2011
motohouse l 87