rollupy Klima.indd

Zažíváme změnu
klimatu
Zážitky lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.
Sestaveno ve spolupráci s Climate Alliance of European Cities with Indigenous Rainforest Peoples,
Climate Alliance Rakousko, Crossing Borders / Dánsko, Nadace Partnerství / Česká republika,
Friends of the Earth – CEPA / Slovensko, Vedegylet Egyesület / Maďarsko, FOIRN / Brazílie,
EcoCiencia / Ekvádor, Formabiap / Peru, ARFA / Burkina Faso, RDGRN / Niger, CSE / Indie a
ASTM / Climate Alliance Lucembursko v rámci společného projektu „From Overconsumption to
Solidarity“, www.overconsumption.eu.
Tento projekt byl podpořen Evropskou unií.
Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.
Českou verzi výstavy o změnách klimatu vytvořila Nadace Partnerství.
Grónsko:
…na zemi
a moři
 Serminnguaq
(„malý ledovec“),
fjord Kangerlussuaq,
západní Grónsko
Lovec,
© David Trood, Ilulissat 16, flickr /ilovegreenland
poblíž Ilulissatu,
středozápadní pobřeží Grónska
© Arne Hardenberg, flickr /ilovegreenland
„Naši předci žili v těchto rozlehlých končinách po tisíce let.
Dokázali se přizpůsobit jednomu z nejtvrdších podnebí
na planetě a využít to, co jim
příroda nabídla. Když moře
zamrzne, led se dá využít
k mnoha účelům, třeba dopravě. Ale posledních sedm nebo
osm roků se led na moři neobjevil. Už nevidíme zamrzat
moře. Jak taje věčně zmrzlá
půda, cesty a letiště přestávají
být stabilní a naše infrastruktura tím trpí. Zažíváme také
mnohem divočejší bouře s větry o síle hurikánu a dešti, které rozpouštějí všechen sníh.“
Inuuteq Holm Olsen,
náměstek ministra zahraničí
Grónské samosprávy, 2008
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Grónský ledový příkrov je největší masa
ledu na severní polokouli. Ovlivňuje globální klima přímo svým vlivem na hladinu
světových moří, teplotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský ledový příkrov
taje s rostoucí rychlostí od 90. let 20. století. Od roku 2006 vedlo rychlé letní tání
k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu v objemu 273 miliard tun. Výjimečně
silné tání zaznamenali vědci v roce 2012.
V současné době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov přispívá ročně k nárůstu hladiny světových moří o 0,7 milimetru.
Matematické modely naznačují, že Grónský ledový příkrov čeká další zmenšování,
třebaže procesy, které ovlivňují rychlost
změn, dosud nejsou zcela objasněny.
Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský ledový příkrov roztaje, se odhaduje při
nárůstu průměrné globální teploty o 3 °C.
Tento odhad je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní prostředí, 2012).
Další informace na www.overconsumption.eu
0
-20
Grónský
ledový
příkrov,
ztráta za
období
2003–2011
v cm
Zdroj: http://www.
nasa.gov/mission_
pages/Grace/
multimedia/
pia13955b.html
-40
-60
-80
-100
-120
-140
Maďarsko:
Život v peci
Szép Gyöngyvérová
© Domaniczky Tivadar
 Paneláky
v budapešťské čtvrti
Óbuda
Szép Gyöngyvérová je 46letá
nezaměstnaná matka 3 chlapců a děvčete. Její pětičlenná
rodina žije v prefabrikovaném
bytě o 50 m2. „Musíme vyžít
s měsíčním příjmem 500 eur.
Inkaso z toho dělá 260 eur.
Za teplou vodu dáme v zimě
130 eur a v létě 60 eur. Teplota
v bytě není příjemná. V zimě
dosahuje 26 °C a nejde regulovat, takže musím větrat a topíme na ulici. V létě jsem v bytě
naměřila 33 °C, což znamená,
že nemůžu spát a trpím otoky.
Pamatuji si, že když jsme se
sem před 7 lety nastěhovali,
teplota byla nejméně o 4 stupně nižší.“
© Domaniczky Tivadar
VĚDECKÝ ZÁKLAD
V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel. Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná
a zvuková izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje velmi pomalu.
Během vlny veder v roce 2003 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní s teplotou nad 30 °C 45 a překonal tak historické rekordy. Během
dalších vln v letech 2008–2011 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15–28 %.
Asi 80 % těchto případů zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je
více ohrožena, protože teploty jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla naakumulovaného v budovách udržuje
vysoké teploty o několik hodin déle.
EU27
10,0
Maďarsko Svět
7,3
6,7
Budapešť
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Maďarsko
Světový index
rizika 2012
VELMI
NÍZKÝ
Další informace na www.overconsumption.eu
NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Andská
Amazonie
Maria Ushca
 Horní tok
Rio Pastaza
poblíž Mera
© Verónica Angulo, EcoCiencia
sektor Santa Rosa, kanton
Santa Clara, provincie Pastaza,
Ekvádor
© Veronica Angulo / EcoCiencia
Venezuela
Guyana
Francouzská
Surinam Guyana
Kolumbie
Ekvádor
Peru
Brazílie
Bolívie
-3
-2
-1
0
1
2
3
Rozsah extrémního sucha v roce 2005 v západní
Amazonii během letních měsíců června–srpna, jak
ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce postižené
oblasti jsou ve škále žluté až červené.
(Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC)
Horní Amazonie leží na východních svazích
And v nadmořské výšce 600 až 1300 metrů.
Normální roční srážkový úhrn se pohybuje
od 3000 do 4500 mm. Teplota kolísá mezi 14
a 24 °C a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské řeky, jako jsou Pastaza a Coca,
napájejí povodí Amazonky a přinášejí sediment, který se každoročně usazuje v nížinách.
V podhorské oblasti jsou stále výraznější
výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za následek častější extrémní počasí, pokles srážek a nárůst teploty. V roce
2005 zažily amazonské nížiny nejhorší sucho
a v roce 2010 trpěly znovu následky horka
a nedostatku srážek v horské džungli.
© Segundo Chasipanta 
VĚDECKÝ ZÁKLAD

Vodopády San Rafael,
horní tok Rio Coca
(tok během období
sucha v únoru)...
…a v období dešťů
v červnu

Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila
delší období sucha následovaná prudkými
dešti, které způsobily sesuvy půdy, povodně,
narušení infrastruktury a ohrožení sklizně
plodin, což zvyšuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy.
Další informace na www.overconsumption.eu
© Segundo Chasipanta 
„Místní lidé zažili v posledních
letech záplavy v zimních měsících, což se dříve nestávalo.
Způsobily i nějaké materiální
škody. Ale když byla počátkem
roku 2013 poničena část mostu vedoucího z farnosti Santa Clara do Teny, problém byl
vyřešen téměř okamžitě. Úřady pracují na opravě kanalizace, která má malou kapacitu.“
Brazílie 1 /
Rio Negro:
Nečekané
deště
 Přítok řeky
Isana
© Emil Benesch
André Baniwa
„Jmenuji se André Baniwa. Jak
mé příjmení napovídá, patřím
k národu Baniwů. Můj mateřský jazyk je baniwština. Je mi
čtyřicet. Léto je pro naši kulturu a život velmi důležité.
Narodil jsem se v Tucumã Rupitá, vesnici s 200 obyvateli na
řece Isana, přítoku Rio Negra
v severozápadní Brazílii.
Po 20 letech činnosti v domorodém hnutí mám obavu ze
změn, které v posledních letech pozoruji. Bylo to v únoru 2012, když týdenní deště,
které přišly místo obvyklého
slunného a suchého počasí,
zapříčinily hlad v mé oblasti. Kvůli nečekaným srážkám
během léta začaly kořeny manioku v půdě hnít.“
© Emil Benesch, KB Österreich
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Region Isana má roční srážkový úhrn 3460 mm.
Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech
tok řeky. V roce 2009 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného roku přišlo také historicky největší sucho. Velké
sucho oblast zasáhlo také v roce 2005, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně přístupné pouze na člunu.
Region
Rio Negro
Brazílie
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
EU27
10,0 Brazílie
Svět
8,3
7,3
Pro oblast Rio Negra
nebo domorodé obyvatele
Brazílie neexistují data
o emisích CO2. Vzhledem
k jejich životnímu stylu
se předpokládá, že budou
hluboko pod 1 t na osobu
(většina brazilských emisí
pochází z odlesňování).
Světový index
rizika 2012
VELMI
NÍZKÝ
Další informace na www.overconsumption.eu
NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Brazílie 2 /
Rio Negro:
neobvyklá
spolupráce
při řešení
globálních
výzev
Sušárna

maniokového
chleba beju
na břehu řeky
Isana
© Klimabündnis Österreich, Photo: Emil Benesch
Almerinda Ramos de Lima
Almerinda Ramos de Lima
z domorodého kmene Tarianů
je první ženou v čele organizace FOIRN:
„Náš národ žije v regionu 3000
let a vytvořil kalendář, který řídí obdělávání polí v letních měsících. Tradičně každá rodina v létě vytvoří místo
pro nové políčko. Muži porazí
stromy a spálí je. Popel slouží jako hnojivo pro pěstované
rostliny. Deště v únoru 2012
znemožnily spálení stromů.
Nemohli jsme v létě připravit
nová pole. Po létě začíná období dešťů, kdy už není možné
založit nová pole. Když uvážíme, že naše pole můžeme
využívat k pěstování manioku, ananasu a pepře jen dva
roky a poté jsou znovu pohlcena pralesem, znamená to,
že vinou dešťů v létě 2012 přišly všechny rodiny o polovinu
svých polí.“
© Emil Benesch, KB Österreich
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Průměrné měsíční úhrny srážek
v Sao Gabriel da Cachoeria ležícího
u řeky Rio Negro ukazují méně dešťů v létě, kdy se tradičně připravují
pole. Údaje za rok 2012 však vykazují výrazné odchylky od 30letého
průměru.
Průměrný měsíční úhrn srážek – srovnání hodnot naměřených
za období 1961–1990 s měsíčními úhrny za rok 2012.
(srážky v mm)
500
2012
Období 1961–1990
400
300
200
100
0
LED ÚNO BŘE DUB KVĚ
ČER
ČEC
SRP ZÁŘÍ
ŘÍJ
LIS
PRO
Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index.php?r=clima/normaisClimatologicas
DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO
Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za
svůj hlavní cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti.
Hlavním úspěchem je vytvoření domorodých území o velikosti 122 000 km2.
Na těchto územích může pokračovat trvale udržitelný životní styl zdejších
obyvatel, což znamená, že 99,94 % tamních deštných pralesů zůstává nedotčeno.
FOIRN a Climate Alliance Rakousko jsou
partnery a vzájemně se podporují od roku
1993.
V roce 1998 získal FOIRN práva na využívání 110 000 km2
Modré území o velikosti 8000 km2 bylo vyhlášeno
domorodou oblastí v dubnu 2013
Další informace na www.overconsumption.eu
Amazonie je domovem
nejrozsáhlejšího
deštného pralesa
na světě, který
pokrývá plochu asi
6 milionů km2. Žije
zde přibližně třetina
všech rostlinných
a živočišných druhů
spolu s více než 1,5
milionem původních
obyvatel z přibližně
400 národů.
© Gustavo Tosello / ISA
Amazonie:
Sucho
Přístav Sao Gabriel

da Cachoeira na řece
Rio Negro bez vody
v roce 2007
Pohled od Alto de Serra

de Tunuí. Vodopád na
řece Isana v severní
Brazílii.
Diego Escobar
© Nicole Romijn Fotografie
COICA
Diego Escobar, koordinátor
pro teritoria, životní prostředí a přírodní zdroje, COICA
(asociace původních obyvatel
amazonské pánve) a místopředseda Climate Alliance:
„Kromě mimořádných srážek se v některých oblastech
Amazonie objevila „stoletá sucha“, například v letech 2005
a 2010. Všechny řeky úplně
vyschly, takže lidé obývající
tyto oblasti je nemohli opustit a museli být zásobováni
armádou. Miliony stromů odumřely, rozšířily se lesní požáry. Vedle využívání přírodních zdrojů, jako je nelegální
kácení lesa, rozšiřování zemědělství a velkých projektů budování infrastruktury, je pro
nás novým nebezpečím změna klimatu. My, původní národy Amazonie, chráníme deštné
pralesy, které byly vždy základem našeho života.“
© Camila Sobral Barra / ISA
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 70 milionů hektarů lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce
2005 silným nedostatkem vody, což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období sucha v roce 2010. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5–10letém cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa.
Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie
blíží bodu zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce
savany a místo úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem.
© Copyright: Klima-Bündnis
Venezuela
Guyana
Francouzská
Surinam Guyana
Kolumbie
Ekvádor
AMAZONIE
Peru
Brazílie
Bolívie
Další informace na www.overconsumption.eu
Biomasa deštného pralesa
je obrovské úložiště uhlíku:
průměrný hektar deštného
pralesa váže přibližně
5–20 tun oxidu uhličitého
a trvale ukládá ve své
biomase asi 250 tun uhlíku.
V oblastech, kde si původní
obyvatelé zajistili práva na
svá území, je deštný prales
chráněn nejlépe. Tito
lidé tak velmi významně
přispívají k ochraně
životního prostředí.
Indie:
Intenzivnější
deště
a povodně
 Kedarnath,
povodeň
© Soma Basu/ Down to Earth
Ram Singh
a jeho manželka
V 7.18 dne 16 června 2013 uslyšel Ram Singh nejhlasitější
praskání za 45 let svého života.
Byl to ohlušující rachot katastrofy. „Cítil jsem se, jako by se
nebe roztrhlo. Během sekund se
k chrámu Kedarnath valila masivní vodní stěna. Obrovské balvany vyletěly do vzduchu jako
při výbuchu. Za necelou čtvrthodinu voda odnesla tisíce lidí.“
Singh byl na pouti spolu se 17
sousedy z Ujjainu ve státě Madhya Pradesh. Domů se vracel
jen s pěti z nich. „Poté, co jsme
navštívili chrám, chtěl můj syn
vidět kopce, tak jsem šel s ním
a manželka nás následovala,“
říká. „Díky tomu jsme přežili.
Vůbec netuším, kde je zbytek mé
rodiny.“
© Rohit Dimri
VĚDECKÝ ZÁKLAD
DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU
Povodně v Uttarakhandu
v červnu 2013: Surya Prakash,
docent z Národního institutu řízení katastrof (NIDM), říká, že
abnormálně vydatné deště způsobilo spojení západních větrů s monzunovou oblačností.
Vinou vysokých teplot v květnu
a červnu bylo navíc uvolněno
obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo
k protržení morénových jezer.
Několik stovek lidí bylo zabito
a tisíce se pohřešují.
Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, vedoucí Centra
studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že v letech 1951 až 2000 zažila Indie během období monzunu krátká období
prudkých dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet
delších období mírného deště.
Kedarnath
Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599
stanic v letech 1901 až 2005 vědci z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným
rizikem povodní ve většině oblastí Indie. „Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu.“ (Current Science, červen 2013).
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
EU27
10,0
Svět
7,3
Indie
2,2
Indie
Světový index
rizika 2012
VELMI
NÍZKÝ
Další informace na www.overconsumption.eu
NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Bangladéš:
Rostoucí
hladina
moře
a cyklóny
 Hráz u Shingertoly
© Dietmar Mirkes
Shadu Charan Mondol
„Jmenuji se Shadu Charan Mondol. Je mi 72 let a žiji v Shingertoly u řeky Malancha v Bangladéši.
Můj dům stojí na hrázi (na fotografii vlevo). Byl zničený už šestkrát, protože hráz nevydržela.
S rostoucím přílivem moře tlačí
vodu výš a výš proti proudu řeky.
Voda začala stoupat před 60 lety,
ale v posledních 10 letech stoupání zesílilo. Jarní přílivy, které se
objevují v červnu a červenci, jsou
ještě nebezpečnější a přinášejí
největší zvýšení hladiny. Už jsme
byli mnohokrát přinuceni přemístit hráz dále od řeky, ale toto je
trvalý problém a už nemáme, kam
se od řeky odsunout dále.“
(březen 2009)
© Dietmar Mirkes
VĚDECKÝ ZÁKLAD: HLADINA MOŘE
ROSTE
…A ROSTOUCÍ INTENZITA
CYKLÓNŮ
Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze mnohem větší dopad, než činí světový
průměr. Bengálská rada meteorologického výzkumu SAARC odhalila na základě
údajů z posledních 22 let, že roční nárůst
výšky hladiny moře činí 3–6 mm.
Nejvražednější bouřkové vlny ve 20. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie, Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými
cyklony Sidr (2007), Nargis (2008) a Aila
(2009) způsobily smrt stovek tisíc lidí.
Roste četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od
konce monzunového období do listopadu.
Velká část území Bangladéše leží méně
než 2 metry nad hladinou moře, které
snadno proniká koryty řek do vnitrozemí.
Rostoucí hladina moře tak způsobuje zasolování freatických vod (podzemních vod
nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti
a na dolních tocích řek.
2009: Mondolova rodina v Shingertoly po
cyklónu Aila. 
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
© Caritas Bangladesh
Bangladéš
Indie
Shadu Charan Mondol zemřel v roce 2012.
EU27
10,0
Svět
7,3
Bangladéš
1,1
Světový index
rizika 2012
VELMI
NÍZKÝ
Další informace na www.overconsumption.eu
NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Rakousko:
Tání
alpských
ledovců
© Alpenverein-Museum Innsbruck,
OeAV Laternbild 20-I_443.jpg
1927–1930
Anna Pirpamer
© Anna Pirpamer
Manažerka chaty
Brandenburger Haus
 Alpské chaty
jako je Brandenburger
Haus v Tyrolsku (Otztal)
sloužily výzkumu alpských ledovců,
k nimž patří
i Kesselwand,
po více než sto
let.
„Brandenburger Haus vedu už
několik let. Z roku na rok pozoruji, že mnoho hor, hřebenů a cest, které bývaly úplně
nebo většinou pokryté ledem
a sněhem, teď odhalují spoustu nezpevněných kamenů,
takže nebezpečí jejich pádu
roste.
Zdaleka největší problém
pro provoz naší chaty vznikne poté, co roztaje malé ledové pole na svahu nad chatou,
které je zdrojem naší užitkové
i pitné vody. Jakmile zmizí, budou potřeba náročná technická opatření, abychom zásobování vodou obnovili.“
© Jakob Abermann.
SOUVISLOSTI
Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 140 m silný a 4400 m dlouhý.
Pohybuje se rychlostí 5 až 90 metrů za rok z nadmořské výšky 3500 metrů
do 2700 metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou
zrychleného odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakousku, které se v roce 2012 zmenšily. Během posledních
10 let ztratil Kesselwandferner spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně
15 milionů m3 ledu.
„Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních
letech“ tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alpského klubu.
Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje
v Pasově.
Rakousko
EU27
10,0
Bilance velikosti ledovců (nárůst – úbytek)
v oblasti Ötztal – Rofenache (střední hodnoty
za rok v milionech m3)
5,0
0,0
-5,0
1970–
1980
1980–
1990
1990–
2000
2000–
2010
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Rakousko
11,3
Svět
7,3
-10,0
Světový index
rizika 2012
-15,0
-20,0
© Institut für Meteorologie und Geophysik der Universität Innsbruck; HD Tirol/BMLFUW Abteilung VII/3 - Wasserhaushalt
VELMI
NÍZKÝ
Další informace na www.overconsumption.eu
NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Česká
republika:
velké
záplavy
Blesková povo
deň v Jeseníku
nad Odrou, 2009
© Ivan Stříteský
Štěpánka Hanzlíková
Štěpánka Hanzlíková (±70), která žije v Jeseníku nad Odrou
déle než 65 let, si zachránila život při povodni, když se zachytila za břízy, které sama vysadila.
„Voda tu byla vždy, ať již málo
nebo hodně. Zaplavovala pastviny a pole kolem, moc nezasahovala do života lidí. Ale to, co se
stalo v roce 2009, byla pohroma
pro celou obec. Mně z toho zbylo obrovské trauma, které mě
pronásleduje i po tolika letech.“
Česká republika
Jesenik
nad Odrou
Periodicita
maximálních
denních srážek
v období
20. 6. 2009 –
6. 7. 2009. ČHMÚ.
<5
5–10
10–20
20–50
50–100
≥ 100
© Aeordata s.r.o.
POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE
Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 2002
a 2013 většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou
stále častější lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková „blesková
povodeň“ v roce 2009. Pět lidí přišlo o život.
BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 2009
V létě roku 2009 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou
republikou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace, která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4–5 dnů). To mělo za následek silné a rychlé srážky, které se
vracely nad stejná území několikrát za sebou a vytvářely
Česko
tzv. řetězový efekt. V Jesení14,0
ku nad Odrou spadlo během
EU 27
pouhých tří hodin 114 mm
10,0
srážek a průtok v místním poSvět
7,3
toce Luha se zvedl z normálEmise CO2
ních 800 l/s na 200 000 l/s!
v tunách na
obyvatele
Pět lidí během těchto povodv roce 2010
ní přišlo o život, bylo zničeno
23 rodinných domů a celkoSvětový index
vé škody přesáhly 320 miliorizika 2012
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
nů Kč.
Další informace na www.overconsumption.eu
Závěry
Společná ale různá zodpovědnost
GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA
PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ ROZVOJOVÉ ZEMĚ
30
25
Emise CO2 včetně rozsáhlého
spalování biomasy (t/ob., 2010)
20
15
10
5
Svět
Niger
Bangladéš
Burkina Faso
Peru
Indie
Brazílie
Ekvádor
EU 27*
Grónsko*
Maďarsko
Rakousko
Slovensko
Dánsko
Země, které nesou největší
zodpovědnost za změnu klimatu, jsou průmyslové země,
ale nejohroženější jsou země
rozvojové. Z tohoto nerovného postavení vychází základní princip Rámcové úmluvy
OSN o změně klimatu z roku
1992. Německo
Lucembursko
Česká republika
Světový index rizika 2012
Zdroj emisí CO2: http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=GHGts1990-2010
Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org
* index rizika není stanoven
United Nations
Framework Convention
on Climate Change
„Článek 3 PRINCIPY
1. Smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných i budoucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když
rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly
smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout
vedoucí postavení v boji proti změně klimatu
a z ní plynoucích negativních důsledků.“
V ROCE 2011 DOSÁHLY CELKOVÉ
EMISE CO2 33,9 MILIARD TUN.
ODKUD POCHÁZEJÍ?
Jeden z nevýrazných výsledků klimatického summitu v Kodani v roce 2009
byl závazek průmyslových
zemí (označovaných jako
„Annex I“) podporovat rozvojové země (označované
jako „Non-Annex I“) v aktivitách na omezení a přizpůsobení změnám klimatu částkou 100 miliard USD do roku
2020.
ROZDĚLENÍ CELKOVÝCH EMISÍ CO2 V ROCE 2011
3%
Ostatní Non-Annex I
20 %
11 %
Indie
Čína
6%
16 %
Ostatní Annex I
USA
V roce 2011 průmyslové země (Annex I),
které tvoří asi 20 % světové populace,
vytvořily 42 % emisí. Rozvojové země
(Non-Annex I), které zahrnují 80 % světové populace, vyprodukovaly 55 % globálních emisí CO2. (Zdroj: CSEIndia, 2012)
29 %
15 %
EU-27
Mezinárodní přeprava
Další informace na www.overconsumption.eu
Zdroj: CSEIndia 2012