Elektronické hrozby očima dětí a mladistvých

Transkript

Elektronické hrozby
očima dětí a mladistvých
Mgr. Věra Kontríková
[email protected]
Interdisciplinary Research Team on Internet and Society
irtis.fss.muni.cz
V. KRAJSKÁ KONFERENCE PREVENCE KRIMINALITY A RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ
ŘEŠENÍ KYBERKRIMINALITY A ELEKTRONICKÉHO NÁSILÍ
PÁCHANÉHO NA DĚTECH
26.11.2014, KARLOVY VARY
Obsah
Elektronické hrozby: definice pojmů a frekvence výskytu
Vybrané výsledky projektu EU Kids Online III
Kyberšikana a obtěžování
Kontakt s cizími lidmi
Narušení soukromí
Pohled dětí na online rizika, jeho zdroje a důsledky
Nereflektované strategie vypořádávání se s online riziky
Důvody, proč se děti rizikům vystavují
Důvody, proč se děti nechrání před riziky
Důvody, proč děti nic nepodnikají, když se setkají s rizikem
Doporučení
Interdisciplinary Research Team on Internet and Society – IRTIS
http://irtis.fss.muni.cz/
2
Elektronické hrozby: definice pojmů
Kyberšikana (cyberbullying)
Opakované agresivní a záměrně ubližující útoky
Mocenská nerovnováha (pro oběť je obtížné je se bránit)
Oběť vnímá jako zraňující
Prostřednictvím internetu či mobilních zařízení
(Macháčková, Černá, Dědková, Ševčíková, & Blažková, 2012)
Online obtěžování (cyberharrassment)
Některý k parametrů kyberšikany není naplněn
3
Elektronické hrozby: definice pojmů
Kontakt a setkávání se s cizími lidmi
(meeting strangers, stranger danger)
Aktér „cizího“ člověka nezná z „reálného světa“
Ke kontaktu dochází v prostředí internetu
Online kontakt může přerůst v setkání se tváří v tvář
Kybergrooming (cybergrooming)
Groomer se vydává za jinou osobu a skrze internetový kontakt a
manipulaci chce dítě vylákat na schůzku a zneužít jej
Sexting
4
Frekvence výskytu rizikových jevů
EU Kids Online 2010
0%
Kyberšikana
Net Children Go Mobile 2014
20%
Zprávy se sexuálním obsahem
60%
80%
100%
7%
12%
Online kontakt s neznámým
člověkem
Setkání s člověkem z internetu
40%
32%
29%
8%
12%
14%
12%
(Hasebrink, 2014)
5
Projekt EU Kids Online III (EUKO III)
Cíl: porozumět významům, které děti přisuzují
problematickým situacím online
Kvalitativní studie
9 zemí EU
Belgie, ČR, Italie, Malta, Portugalsko,
Rumunsko, Řecko, Španělsko,
Velká Británie
Děti a dospívající 9-16 let
114 individuálních rozhovorů
56 ohniskových skupin (N = 254)
Únor až září 2013
(Smahel & Wright, 2014)
6
S jakými problematickými situacemi se děti setkávají
Obtěžování, kyberšikana
útočné komentáře a zprávy
generování a/nebo zveřejňování zesměšňujícího nebo
znevažujícího obsahu (obrázky, videa, stránky)
požadavky na sexuálně zaměřenou komunikaci
vyčlenění z online skupin
Kontakt s cizími lidmi
žádosti o kontakt („přátelství“)
žádosti o osobní informace
komplimenty
7
S jakými problematickými situacemi se děti setkávají
Narušení soukromí:
Šíření nebo zveřejňování osobního obsahu bez jejich svolení (např.
erotických fotografií)
Tvorba a šíření znevažujícího a posměšného obsahu (např.
pozměněných fotografií)
Označování (tagování) na znevažujících obrázcích bez souhlasu.
Hacknutí a/nebo zneužití účtu nebo profilu
Jiná osoba získá přístup k účtu dítěte, zjistí z něj osobní informace,
případně jménem dítěte zasílá zprávy a píše komentáře.
Tvorba falešného profilu vydávajícího se za daného člověka, za účelem
poškodit jeho pověst.
Odhadování místa „výskytu“ člověka z jeho fotografií.
Vnímáno jako rizikové ve vztahu k online agresorům a jako identifikátor
prázdného domova náchylného k vyloupení.
8
Pohled dětí na kyberšikanu a online obtěžování
Jedna z nejhorších věcí,
která může děti a
dospívající na internetu
potkat.
Oběť kyberšikany zažívá
silné negativní emoce,
duševně trpí, může
propadnout depresi a
spáchat sebevraždu.
9
Pohled dětí na kyberšikanu a online obtěžování
Existuje ale rozdíl mezi kyberšikanou a „škádlením“:
Obraz kyberšikany: napadání se opakuje, trvá dlouhodobě
může přijít jak ze strany známých, tak cizích lidí
(v dětských reprezentacích se kyberšikana prolíná se s rizikovým kontaktem
s cizími lidmi a zneužitím osobních informací)
Obraz „škádlení“: záměrem není vyvolat negativní emoce, ale bavit se
„Z legrace jsme všichni nahlásili její profil na Facebooku jako
nevhodný. A druhý den ona přišla a že přišla o Facebook.“ (dívka, 14-16)
Uvědomují si, že škádlení se může zvrtnout
Důsledky tohoto vnímání:
Opomíjení jednorázových epizod obtěžování online
Nejistota, zda konkrétní situace, kterou zažívají nebo jsou svědky, je
kyberšikanou
10
Pohled dětí na online kontakt s cizími lidmi
Obraz nebezpečného cizího člověka:
Pedofil + hacker + agresor + násilník
Dospělý muž, pravděpodobně s duševní
poruchou, který navazuje online komunikaci s dětmi a dospívajícími, za
účelem jim vážně ublížit (fyzicky nebo sexuálně).
Důvěru si získává skrze falešný profil, kde se tváří jako vrstevník.
Chce se s dítětem setkat, může toho dosáhnout i skrze vyhrožování a
vydírání. Informace o tom, kde dítě žije, může získat skrze internet.
Případně chce od dítěte vylákat erotické fotografie a videa nebo ho
zatáhnout do sexuálně laděné komunikace.
Obraz bezpečného online kontaktu s cizími lidmi:
Komunikace s vrstevníky o „nevinných“ tématech
11
Zdroje dětských reprezentací internetových hrozeb
Vlastní zkušenosti dětí a dospívajících
Vrstevníci
Jejich zkušenosti – spolu se vlastními zkušenostmi dětí dávají reálnější obraz
internetovým hrozbám a poskytují konkrétní způsoby, jak s nimi nakládat
„Příběhy“ šířené o tom, co se stalo kamarádovi kamaráda
Rodiče
Upozorňují spíše na nebezpečné obsahy (násilné, pornografické) než na
nebezpečné chování lidí na internetu
Spojují do jednoho tématu kontakt s cizími lidmi a sdílení osobních informací
Preventivní programy
Zaměřené zejména na prevenci sdílení osobních informací a kontaktu s
cizími lidmi
Média
Extrémní a tragické případy
12
Nereflektované strategie dětí pro vypořádání se s rizikemy
Děti znají spoustu strategií, které by použily, kdyby se s rizikem setkaly
(technické, kognitivní, komunikační).
Existují strategie, které se neuvědomují, dokud se s rizikem nesetkají:
Přerámování situace
Snaha nepřikládat situaci důležitost, „shazování“ agresora.
Technický únik
Přestávají používat službu, kde došlo k nepříjemné situaci, případně
přestávají přistupovat na internet jako takový.
„Měla jsem tam mnoho přátel, lidí, které jsem neznala, prostě jsem přijímala
žádosti… a pak jsem toho začala litovat. A tak bych je musela hledat a
mazat… přišlo mi jednodušší založit si nový účet a tenhle smazat.“ (dívka, 13)
Sociální únik
Přestávají chodit do školy a stýkat se s přáteli.
U vážných případů změna školy, stěhování.
13
Další strategie dětí
pro vypořádání se s rizikem
Kolektivní řešení
Přihlížející mediují konflikt
mezi agresorem a obětí.
„Jedna dívka neustále napadala jinou na Facebooku, ale ve škole se k
ní chovala, jakoby neexistovala… Nakonec jsem jí řekla, ‘Proč si spolu
nepromluvíte? Jdi si s ní promluvit a skonči to.’“ (dívka, 14-16)
„Nemluv s nimi sama.“
Když už dívky vstupují do kontaktu s cizími lidmi přes internet, sedí
jich více u jednoho zařízení a spolu konzultují průběh kontaktu.
Přihlížející
Někdy rozpoznají rizikovou situaci dříve než aktéři.
„Jsme jí řekly, že ten kluk s ní chce jenom spát, nic jiného… Nejdřív to
nemohla pochopit… A pak řekla, ‘To jste mi to nemohly říct dřív?’“
(dívka, 13-14)
14
Další strategie dětí pro vypořádání se s rizikem
Maladaptivní strategie:
Odpověď na agresi agresí
„Byl jsem na Tudora naštvaný a vytvořil jsem stránku na Facebooku s
jeho jménem a trapnými věcmi o něm.“ (chlapec, 12)
Odpověď na bezmoc agresí
„Když jsem zjistil, že je ten účet hacknutý… byl jsem tak naštvaný, že
jsem rozbil klávesnici.“ (chlapec, 12-14)
15
Důvody, proč se děti vystavují rizikům
Zisky
získání nových přátel, sdílení zájmů, kompenzace stydlivosti
Sociální tlaky
počet „přátel“ na sociálních sítích jako ukazatel popularity
používání aplikací navzdory mnoha nepříjemným zážitkům
(Ask.fm)
Zvědavost
Sebedůvěra, že pokud by se kontakt ukázal jako
nepříjemný/nebezpečný později, zvládnou to.
Může to začít jako škádlení a změnit se v kyberšikanu.
16
Proč děti zveřejňují osobní informace
Chtějí je sdělit svým blízkým (rodině, přátelům, partnerům).
Děti uvádějí, že některé věci nesdílejí veřejně, ale jen s určitou skupinou
blízkých lidí nebo v osobních zprávách. Ale i blízký vztah může být
narušen a skončit.
I zcela veřejné sdílení informací, je z pohledu dětí (zejména starších) v
pořádku, pokud je člověk opatrný.
Zasílání zpráv se sexuálními tématy a sdílejí sexuálních obsahů
jako experimentování v rámci procesu utváření identity skrze
reakce ostatních.
Sdělování hesel jako vyjádření důvěry mezi přáteli.
Neví jak: nemají dostatečné digitální znalosti a dovednosti
Nejsou si jisté, co je a co není v pořádku sdílet online.
17
Proč se děti nechrání před riziky?
Děti znají strategie, jak se vyhnout online rizikům, přesto je někdy
nepoužívají.
Přivykání nebezpečí
V prostředí internetu je může kdykoliv kdokoliv napadnout – jak kyberšikana,
tak cizí lidé, tak zprávy se sexuálním obsahem, tak osobní informace – jsou
nevyhnutelnou součástí používání internetu
Nebezpečí se jich netýká
„Cizí lidi“ a hackeři: děti se domnívají, že o sobě nesdílí „nic zvláštního“, co
by mohlo být zneužito proti nim.
Vnímaná neefektivita preventivních opatření
Mají pocit, že se s tím nedá nic dělat.
Pokud by „cizí člověk“ chtěl, stejně různá opatření obejde.
Nejsou si jisté, když použijí tlačítko „nahlásit“, zda se vůbec něco stane.
18
Proč děti nic nepodnikají, když jsou vystaveny riziku?
Vnímaná bezmoc
Mají pocit, že se s tím nedá nic dělat.
Nejsou si jisté, když použijí tlačítko „nahlásit“, zda se vůbec něco stane.
Snaha o řešení by mohla prohloubit potíže
Kyberšikana: Pokud by agresor zjistil, že oběť něco podniká, víc by jí
ubližoval.
Pokud jim ubližují jejich přátelé a známí, je těžší situaci řešit.
Byť je dětem chování druhých nepříjemné, nejsou si jisté motivy svých
známých a připadá jim nevhodné něco hlásit, když to mohli myslet jen z
legrace.
„Viděl jsem, jak někdo o spolužákovi psal, že je hloupý. Byl to vlastně
útok.“ – „Ale přátelský útok.“ – „To záleží…“ (chlapci, 11-13)
Přihlížející
Nechtějí být do situace zapojeny, případně se sami stát obětí.
19
Proč se děti neobrací na dospělé?
Obavy z reakce dospělých, hlavně rodičů.
Ne každé dítě má s nimi dobrý vztah.
Obavy z přehnaných reakcí, nepochopení situace, možnosti být označen
jako viník, neadekvátního řešení (např. zákaz používání internetu)
Stud, pokud je přítomno i sexuální téma.
Děti vnímají neochotu dospělých (zejm. rodičů) mluvit o sexuálních
tématech.
Obrácení se na instituce (škola, tísňová linka, policie) je
vnímáno jako nejzazší možnost.
20
Proč se dětem nedostává podpory od vrstevníků
Obviňování oběti
Když dítě nedodržuje známá preventivní opatření, je považováno
za hloupé a naivní.
Dívky, které sdílí svoje vlastní eroticky zaměřené fotografie
nebo přistoupí na sexuálně laděnou komunikaci.
Děti, které se setkávají s „cizími lidmi“ samy a nikomu o tom
neřeknou.
Oběť se jen snaží získat pozornost
Falešné účty si zakládají děti, které tím chtějí kompenzovat svoji
nejistotu, nedostatek přátel a popularity.
U kyberšikany: Oběť jen „dělá scény“
21
Doporučení
Učit děti digitálním dovednostem, aby pro ně byly dostupné technické strategie
prevence rizik a zacházení s nimi. Šířit digitální znalosti i mezi dospělými pro lepší
pochopení, s čím se děti na internetu setkávají.
Bránit normalizaci agresivního chování mezi vrstevníky: není normální
odpovídat na vlastní újmu útokem, „škádlení“ nemusí být zábavné pro všechny
zúčastněné. Například skrze budování vzájemného respektu a podporu empatie
vůči příjemci takového chování.
Podporovat u dětí kritického uvažování nad prezentací internetových hrozeb v
médiích. Například skrze uznání jejich vlastních zkušeností a zkušeností jejich
vrstevníků.
V preventivních programech se nezaměřovat jen na nejzávažnější případy a
jejich konečné důsledky, ale předvést dětem i zdroje a počátky takových případů
a propojit to s jejich zkušenostmi.
Upozorňovat na důležitou roli přihlížejících (vrstevníků i dospělých), kteří mohou
pomoci s rozpoznáním rizika a jsou důležitou sociální oporou.
Vytvářet atmosféru důvěry, aby se dítě mohlo svěřit (vrstevníkům i dospělým) se
svými potížemi jakéhokoliv charakteru a i v případě, kdy k nim samo přispělo.
22
Děkuji za pozornost
Reference
Hasebrink, U. (2014). Children’s changing online experiences in
a longitudinal perspective, (October), 1–10.
Macháčková, H., Černá, A., Dědková, L., Ševčíková, A., &
Blažková, E. (2012). Online obtěžování a kyberšikana.
Smahel, D., & Wright, M. F. (Eds.). (2014). The meaning of
online problematic situations for children Results of qualitative
cross-cultural investigation in nine European countries (pp. 1–
171). London: EU Kids Online, London School of Economics and
Political Science.
24

Elektronické hrozby očima dětí a mladistvých

Transkript

Podobné dokumenty

Výchova dětí do 8 let v rodinách s omezeným přístupem k digitálním

Shrnutí projektu EU Kids Online: Závěrečná zpráva

Tematické okruhy závěrečných prací (Bc. + Mgr.)

Bluetooth Headset pro motocykly Bluetooth Headset

Stáhnout pdf

Začínáme - Medtronic