Čajový dům v zahradě

projekty & realizace
minimalizace prostoru
minimalizace prostoru
projekty & realizace
1
Čajový dům v zahradě
52
duben/2009
duben/2009
53
projekty & realizace
minimalizace prostoru
minimalizace prostoru
projekty & realizace
V rohu zahrady jedné z nejstarších osad pražského Hloubětína
vyrostla během dvou měsíců loňského jara malá stavba.
Autor David Maštálka ji zrealizoval v rámci diplomové práce
a svou touhu po dosažení minimálního prostoru projektoval
do čajového domu. V českých krajích je tato svobodná
interpretace staré japonské tradice ojedinělá.
Xxxxxx
2
3
4
1 Stínové projekce
větví stromů v plášti
kupole nad minimálním
interiérem
čajového domu
2 Meditace za soumraku
3, 4 Řez a půdorys
připravila: Šárka Dumbrovská / obrazová dokumentace: Ester Havlová, archiv autora
54
duben/2009
V
ýrazně žluté květy zlatého deště a rašící
tráva ukazují na příchod jara a spolu s vysokými keři černého bezu a několika ovocnými stromy vykreslují obraz malé zahrady pod
kopcem dělícím Hloubětín od rybníčku Aloisov.
Je to obraz české krajiny s typickou přírodou a romantikou starého stavení v její blízkosti. Malebné
prostředí hloubětínské zahrady však skrývá pod
větvemi keřů ještě jednu, poměrně nenápadnou
stavbu, jejíž vzhled na první pohled připomíná
dřevěný altán. Avšak obsahem diplomové práce není přístřešek, nýbrž dům. Minimální pojetí
prostoru si její autor a zároveň majitel pozemku
David Maštálka spojil s tradičním druhem stavby
čajového domu v dřevěné japonské architektuře.
Vizi poté aplikoval do lůna české krajiny ve známém prostředí vlastní zahrady.
Harmonie s přírodou
Pro umístění domu zvolil architekt západní cíp
zahrady, aby stavba obklopená větvemi keřů co
nejlépe splynula s okolní přírodou. Místo strategicky nabízí pohled na větší část pozemku, jemuž
uprostřed dominuje rozkvetlá třešeň. Harmonii
vztahu stavba–krajina podpořil autor použitím přírodních materiálů. Spolu se sochařem Vojtěchem
Bilišičem sestavil základní konstrukci ze svislých
sloupů a příčných trámů dubového dřeva. Mezi ně
vložil výplně ze smrkových latí, přetažené slabou
překližkou a kopírující zaoblený půdorys čajovny.
duben/2009
55
projekty & realizace
minimalizace prostoru
Celou konstrukci nakonec pokrylo vertikální deštění z opalovaných modřínových prken, jejichž
svislé spáry chrání lišty. (Opalování dřeva je tradiční japonská technika – prkna se svážou drátem do
trojbokého komínu, ten se odspodu podpálí a za
chvíli kompletně vyhoří.) V závěrečné fázi byl ještě
opálený obklad čištěn mosazným kartáčem, aby
se zvýraznila přirozená struktura dřeva.
Evokaci přírody a místní identity navozují velké
kameny, přinesené z nedalekého rybníka. Na
sedmi z nich, zapuštěných v zemi ve zhutněném
minimalizace prostoru
štěrkovém zásypu, pak konstrukce stavby stojí.
Několik dalších kamenů volně ležících na zemi
vytváří cestu do čajovny.
Dispozičně je objekt rozdělen na dvě zastřešené
části. K hranatému průčelí je napojen zleva otevřený prostor ve tvaru kruhové výseče, jenž poskytuje zázemí před samotným vstupem do interiéru. Do takzvané čekárny ve výšce necelý metr
nad zemí lze také odložit nádobí, tato část domu
může posloužit i k odpočinku podobně jako zápraží starého stavení.
projekty & realizace
Čajový dům v zahradě,
Praha-Hloubětín
Klient: David Maštálka a Lenka Křemenová
Autor: MgA. David Maštálka / A1Architects
Mistr stavby: MgA. Vojtěch Bilišič (S)
Spolupráce: Lenka Křemenová, Marta Maštálková,
Milan Maštálka, Rudolf Maštálka, Honza Bašta –
mistr přes kupole
Náklady: cca 135 000 Kč
Plocha: cca 3,75 m2
Realizace: 35 dní v dubnu a v květnu 2008
6
5 Posuvným oknem se
snadno propojí interiér
se zahradou
6 Čajovna působí
v zahradě velmi
nenápadně, i díky použití
přírodních materiálů
7 Autorské skici
Silným zážitkem a stěžejním prostorem čajového
domu je místo k setkávání. „Navenek nenápadná
stavba nabízí uvnitř nečekané překvapení, které
poskytne hostům jinou perspektivu pohledu na
okolní zahradu. Uvnitř se skrývá svět, v němž čas
plyne vlastním tempem, prázdný prostor, který
působí svou samotnou prostorovostí,“ říká autor.
Moment překvapení čeká na hosty již při vstupu. Do místnosti se vchází malým vchodem, jenž
podle japonské tradice vybízel přicházející sklonit
hlavu a odložit svou výstroj. Jednoduché a přirozené vyjádření pokory a vzájemné úcty skrývá také
optický efekt, jehož architekt David Maštálka při
rozměrech vchodu metr na metr využil. Člověk
se skloněním přiblíží k zemi a z nízké perspektivy
získává pocit většího prostoru.
Krása v netušeném
5
56
7
duben/2009
Při řešení návrhu čajového domu měl autor jasno
v důležitosti interiéru a nenápadnosti exteriéru.
Proto vnitřní minimální a prázdný prostor navrhl
tak, aby překvapil, působil nečekaně. Projekt přesto zachovává některé základní principy tradičních
čajových domů, mezi něž patří malý vstup, ohniště a posvátný výklenek pro umístění uměleckého
díla nebo květiny, zvaný tokonoma. Jejich řešení
se autorovi stalo výzvou pro rafinované hry a proměny prostoru. Takto si pohrál s nápadem vnitřní
kupole, kterou host vnímá uvnitř, ale před vstupem do čajovny o její existenci díky rovné střeše
nemá tušení.
„V mé hlavě se vynořila myšlenka zaklenout čajovnu zvenku nepatrnou kupolí, která bude v celé
své ploše difuzní s tím, že největší část světla bude
do prostoru vstupovat shora. Kupole tak uzavírá
a definuje hranice vnitřního prostoru, který má
kruhový půdorys. Kruh vytváří pevné semknutí
sounáležitosti všech zúčastněných,“ vysvětluje
záměr architekt.
David Maštálka počítal také s tím, že v místnosti
se sedí na zemi, a těmto proporcím přizpůsobil
prostorové měřítko. Interiér získal působivou atduben/2009
57
projekty & realizace
minimalizace prostoru
minimalizace prostoru
projekty & realizace
11
8
9
mosféru, kterou autor přirovnává ke stavu pod
otevřeným deštníkem, jenž poskytuje pocit nízké střechy a bezpečí. Kupole z laminátu pokrytá
tenkou vrstvou papíru propouští příjemné světlo,
dopadající na hliněnou omítku a přírodní rohož
na podlaze. Zatímco rohož podtrhuje charakter
tradičních čajoven, s hliněnou omítkou se setkáme ve stavební historii prakticky po celém světě.
V interiéru je probarvena do různých odstínů šedi
a tvoří součást jemně prohnuté stěny tokonomy,
do níž autor vložil nenápadnou polici. Na ni ma-
jitel domu pokládá rostlinu typickou pro dané
roční období. Proměnlivost přírody lze pozorovat
z oken, která jsou posuvná a dají se otevřít z celé
poloviny dispozice směrem do zahrady.
Ve středu místnosti pod kupolí dominuje ohniště,
jež podle základních teorií o stavebním umění vytváří jádro života a představuje klíčový prvek v typologii
domu. Ohniště na podlaze opisuje čtverec a vzhledem k zapuštění pod úroveň podlahy nenarušuje
příjemnou estetiku uvnitř. Naopak jeho hrany s oblostí stěn a kruhovým půdorysem vzájemně ladí.
8 Jedinečný efekt uvnitř
prázdnoty na dvou
metrech čtverečních
9 Laminovaná kupole
je polepena kousky
vlizelínu a opatřena
malým otvorem pro
odchod kouře z ohniště
10 Detail opálených latí
11 Japonský architekt
a oponent autorovy
diplomové práce
Terunobu Fujimori
ukazuje na hloubětínské
zahradě tradiční
způsob opalování
dřevěných prken
Čajové umění
Ačkoliv původní čajový obřad vznikl v klášterech
na území Číny, do Japonska byl přenesen již
v 6. století, kde spolu s buddhismem zapustil silné
kořeny a po staletí utvářel národní tradici. V pití
čaje se pravděpodobně odrážela východní vděčnost
za dary života, obřady tedy sloužily k meditacím,
pro něž se vyhradily zvláštní místnosti či stavěly
jednoduché domy v minimálním měřítku. Hostitel,
jenž čaj připravoval na ohništi zapuštěném v zemi
a ve vzácných nádobách, se těšil na setkání
s hosty a jeho jediným přáním bylo dát jim pocit
duchovní svobody a radosti z neomezené volnosti.
K celému obřadu patřilo mnoho zdvořilostních
rituálů spadajících do čajové etikety, včetně
obdivu k čajovému náčiní a prostoru, v němž se
hosté nacházeli. Dodnes je pití čaje pro obyvatele
Japonska velkým zážitkem, což dokládá používání
uctivé předpony „o“ u slova čaj. Dobrý o-cha si lidé
připravují doma i v práci, několikrát za den, a to již
bez složitých obřadů.
58
duben/2009
leden–únor/2009
10
Japonská inspirace
Cesta za hledáním nejmenšího rozměru obytné
plochy coby jediné v celkové dispozici domu,
a přece stále dostačující k příjemným prožitkům,
zavedla hned na počátku mladého architekta až
do země vycházejícího slunce. Zajímala ho především tradice spojená s minimalizací prostoru určeného k setkávání s přáteli, jejíž geneze má základ v uctívání čaje jako vzácného nápoje a léku.
Díky dvouměsíční putovní cestě po západním
Japonsku společně s Lenkou Křemenovou, architektkou a přítelkyní, se na jaře v roce 2007
na vlastní oči seznámil s principy čajové kultury
a estetiky s ní spojené.
Velmi důležitým momentem pro návrh čajového
domu se stalo autorovo setkání s profesorem,
architektem a historikem Terunobu Fujimorim na
Tokijské univerzitě.
„S profesorem Fujimorim jsem v rámci své diplomové práce při našem prvním setkání na jaře
2007 řešil především otázku čajové kultury a zda
její znalost je nezbytně nutná k realizaci čajového
domu. Terunobu mě „potěšil“ slovy, že on sám
se čajovému obřadu aktivně nevěnuje a téma jej
zajímá především z pohledu architekta, který se
snaží najít způsob, jak navrhnout příjemný a zároveň minimální prostor, kde můžete strávit chvíli ve společnosti svých přátel,“ vysvětluje David
Maštálka, který si rád vypije šálek zeleného čaje,
přesto však nepatří mezi ortodoxní vyznavače
čajových rituálů.
Co tedy autora na tomto úkolu nejvíce zaujalo?
Téma prostoru, jehož smyslem je nabídnout poklidné setkání s hosty. Jde o minimální prostor
pro slavnostní chvíli samotného setkání, ale také
o místo, jež poskytne společný estetický prožitek
výjimečného okamžiku.
www.a1architects.cz
MgA. David Maštálka
(*1978 v Hradci Králové)
1992–1996 SUPŠ v Praze (ateliér scénografie)
1996–2000 FA ČVUT v Praze (ateliér
Prof. Josefa Pospíšila – roční spolupráce
na modelu Hradce Králové)
2001–2008 VŠUP v Praze (diplomoval v ateliéru
Architektura I, Akad. arch. Jindřich Smetana)
2004 stáž v ateliéru grafického designu
a vizuální komunikace, Prof. Rostislav Vaněk
2005 stáž v ateliéru ilustrace a grafiky, Juraj
Horváth a Helena Šantavá
2005 spoluzakládá A1Architects společně
s Lenkou Křemenovou a Jakubem F. Novákem
2007 dvouměsíční jarní cesta napříč Japonskem
2007 VERSUS ARCHITEKT o. s.
duben/2009
59