sezona 2013-2014

Transkript

sezona 2013-2014
› sezona 2013-2014
SLOVO ÚVODEM
Vážení přátelé divadla,
UFFO – SCT nabízí
pro sezonu 2013-14
divadelní předplatné
ve čtyřech skupinách:
A
B
C
D
Činoherní divadlo A
Činoherní divadlo B
Divadlo a hudba
Divadelní delikatesy
Uffo vstupuje již do čtvrté sezony své existence a divadlo bude
opět hrát v jeho programové skladbě prim. Vybírat bude možné
ze třiceti představení uspořádaných do čtyř předplatitelských
skupin, tedy stejně, jako tomu bylo v právě končící sezoně. Od
samého počátku bylo naší snahou přivést do Trutnova to nejlepší,
co vzniká na české divadelní scéně, a snad se na mě nebudete
zlobit, pokud si dovolím poněkud směle tvrdit, že právě sezona
2013-14 bude vyvrcholením naší dosavadní práce. V Uffu společně zažijeme salvy smíchu i mrazení v zádech, tak to má v dobrém
divadle být. Navíc, jak už je u nás zvykem, odehrajeme řadu skvělých hudebních představení, ale i těch, která prokopávají cestu
českému divadlu do let budoucích, či která mu budují světovou
slávu. Mezi ně bezesporu patří performance S/he is Nancy Joe,
která sklízí nebývalé úspěchy například ve Spojených státech, kde
se dostala v oblasti pohybového divadla mezi hlavní události roku
a na titulní strany prestižních novin. V superlativech bych mohl
psát i o mnohých dalších představeních, ale ta Vám již přiblíží
následující stránky tohoto bulletinu. Podstatné je, že kvalitní činoherní, hudební či třeba pohybová divadla k nám do Uffa ráda
jezdí, a především, že k nám rádi chodíte a Uffo berete za své Vy,
naši předplatitelé i příležitostní návštěvníci. Pevně věřím, že nám
tato vzácná symbióza vydrží i v následujících letech.
Libor Kasík
PRODEJ ABONENTEK NA SEZONU 2013-14
Stávající předplatitelé nebudou letos muset čekat při nákupu
abonentek ve frontě. Uffo přichází se systémem prodeje, který
bude pro držitele abonentek výrazně pohodlnější. „Reagujeme
na požadavky našich stálých předplatitelů, kteří mají již v současnosti přednostní právo nákupu abonentek. Změna bude spočívat
v tom, že budou moci učinit objednávku mailem či osobně na
Inforecepci Uffo a následně jim bude zasláno mailem potvrzení
s uvedením místa pro příští sezonu,“ vysvětlil ředitel Uffa Libor
Kasík s doplněním, že primární snahou Uffa bude, aby předplatitelé dostali místa, která mají v této sezoně. „V rámci umísťování
abonentů a partnerů potřebujeme určitou flexibilitu, ale mohu
garantovat, že pokud nějaké posuny nastanou, budou to posuny
minimální,“ ujistil Kasík.
Stávající předplatitelé si mohou rezervovat místa ve stejné předplatitelské skupině, jakou měli v sezoně 2012-13, a to buď zasláním přihlášky na e-mailovou adresu [email protected], nebo
vyplněním přihlášky přímo v Inforecepci UFFO. Přihláška musí
obsahovat: jméno a příjmení, telefon a adresu předplatitele, předplatitelskou skupinu, počet požadovaných míst (maximálně však
ve stejném počtu, jaký měli v sezoně 2012-13!). Možnost takto si
rezervovat místa mají předplatitelé od 2. do 25. května 2013. Na
pozdější požadavky a na neúplné přihlášky nebude brán zřetel.
Budeme se snažit předplatitelům rezervovat i stejná místa v hledišti, nemůžeme je však zaručit. Potvrzení s uvedením místa v hledišti zašleme předplatitelům e-mailem na konci května.
Uhradit a vyzvednout novou abonentku si tito předplatitelé mohou (snad tedy bez fronty) v Inforecepci UFFO od 8 do 18 hodin
ve dnech:
5. – 8. června 2013: předplatitelé skupiny Divadlo a hudba
a skupiny Divadelní delikatesy
10. – 11. června 2013: předplatitelé skupiny Činoherní divadlo B
12. – 13. června 2013: předplatitelé skupiny Činoherní divadlo A
Předplatitelé • nezapomeňte si s sebou vzít stávající abonentky,
• pokud si v uvedených termínech nové abonentky
nevyzvednete, Vaše rezervace se ruší!
Stávající předplatitelé, kteří si nebudou předem rezervovat místa
na další sezonu, si mohou zakoupit stejný počet míst ve stejné
předplatitelské skupině ve dnech 15., 17. a 18. června 2013 v Inforecepci UFFO po předložení stávajících abonentek.
Další zájemci o předplatné si mohou zakoupit abonentky na novou sezonu v Inforecepci UFFO od 19. června do 31. srpna 2013.
POČET PŘEDSTAVENÍ:
Skupiny Činoherní divadlo A/ i B/ a skupina Divadlo a hudba
obsahují po osmi představeních.
Skupina Divadelní delikatesy nabízí 5 představení a prémii.
CENY PŘEDPLATNÉHO:
Činoherní divadlo A
Činoherní divadlo B
Divadlo a hudba
Divadelní delikatesy
1. sekce
2 600 Kč
2 600 Kč
2 680 Kč
1 400 Kč
2. sekce
2 400 Kč
2 400 Kč
2 480 Kč
1 275 Kč
3. sekce
2 200 Kč
2 200 Kč
2 280 Kč
SLEVY Z CENY PŘEDPLATNÉHO:
* Divadelní delikatesy - pro studenty sleva 30 % z ceny
předplatného
* u kterékoliv skupiny předplatného - osoba na invalidním
vozíku sleva 50 % a její doprovod sleva 30 % z ceny 3. sekce dané
předplatitelské skupiny (kapacita těchto míst je však omezena)
NABÍDKA JEDNOTLIVÝCH SKUPIN PŘEDPLATNÉHO
ČINOHERNÍ DIVADLO
Dvě rovnocenné tradiční skupiny, které nabídnou výběr nejlepších produkcí českých činoherních divadel. Dramaturgický výběr,
stejně jako v předešlých sezonách, předkládá divákům vyvážený
poměr komediálního žánru i vážných témat, klasické tituly i inscenace současné dramatiky.
DIVADLO A HUDBA
Prestižní skupina, kterou tvoří inscenace, jejichž nedílnou součástí je hudba. Kromě toho však nabídne také dvě skvělé činoherní
inscenace. Tuto skupinu si jistě vyberou ti, kteří dokážou ocenit
kvalitu těchto představení a jejich pestrost.
DIVADELNÍ DELIKATESY
Skupina skutečně živá, kterou uvítají zejména příznivci novátorských forem divadla a ti, kteří hledají zážitek. Pět představení naprosto odlišných svým provedením, žánrem i tématem. A v této
sezoně navíc výjimečná inscenace „Ucpanej systém“ Dejvického
divadla, Praha. Toto představení není součástí předplatného, ale
abonentům Divadelních delikates bude nabídnuto na závěr sezony jako prémie, tzn. s možností přednostního zakoupení vstupenek za poloviční cenu.
Změna programu i termínů vyhrazena!
říjen 2013
POSLEDNÍ ROMANCE
Divadlo Ungelt, Praha
listopad 2013
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY
Divadlo Petra Bezruče Ostrava
prosinec 2013
TANČÍRNA
Divadlo Radka Brzobohatého, Praha
leden 2014
HOLKY Z KALENDÁŘE
Východočeské divadlo Pardubice
únor 2014
NAŠE TŘÍDA
Divadlo Komedie, Praha
březen 2014
MISANTROP
Buranteatr, Brno
duben 2014
KLUB RVÁČŮ
Činoherní studio Ústí nad Labem
květen 2014
JO, NENÍ TO JEDNODUCHÉ
Divadlo Palace, Praha
, PRAHA
DIVADLO UNGELT
Autor: Joe DiPietro
Překlad: Marta Skarlandtová
Režie: Petr Slavík
Asistent režie: Marie Krbová
Scéna: Vladimír Hruška
Kostýmy: Simona Jetmarová
Hrají: Alena Vránová, Carmen Mayerová,
Petr Kostka, Jan Bochňák
Tragikomedie
Americká hra o lásce, na kterou není nikdy pozdě. Úsměvný i bolavý příběh tří starších lidí. Jeden z největších hitů současné evropské divadelní scény nabízí tři výjimečné příležitosti třem
hereckým osobnostem. Alena Vránová jako stále
atraktivní sedmdesátnice Carol, Petr Kostka jako
vitální osmdesátník Ralph, Carmen Mayerová
jako jeho ustaraná sestra Rose a Jan Bochňák
v roli Mladého muže.
Česká premiéra 8. 1. 2013
Foto: Marie Krbová
Foto: Tomáš Ruta
í
n
e
c
o
Zkr ny
zlé že
EZ
DIVADLO PE TRA B
RUČE OSTRAVA
Autor: William Shakespeare
Překlad: Jiří Josek
Režie: Zdeněk Dušek
Dramaturgie: Marta Ljubková
Hudba: Daniel Fikejz
Choreografie: Filip Staněk
Výprava: Jan Štěpánek
Hrají: Norbert Lichý, Jiří Müller, Lukáš Melník, Dušan Urban,
Michal Weber, Přemysl Bureš, Jan Vápeník, Josef Jelínek,
Ondřej Brett, Roman Widenka, Petr Lacina, Pavel Kresta,
Tomáš Dastlík, Michal Sedláček, Filip Kapusta
Komedie – sci-fi (nejen) pro muže
Shakespeare nemohl tušit, když psal tuto svou (první) komedii, že bude patřit k jeho dílům nejoblíbenějším. Příběh o tom,
jak se ze vzteklé Káči pod vlivem „krotitelského umění“ Petrucciova stává milující a poslušná Kačenka, ochotná se nakonec
před svým mužem hluboce pokořit. Vysmíváno tu ovšem není
nakonec to či ono pohlaví, ale obecně lidská hloupost, jalovost a neupřímnost. A naopak je tu oslavován člověk obdařený zdravým rozumem a schopný opravdového citu.
Dramaticky vděčné téma vztahů mezi muži a ženami, jejich
rozdílných představ a soupeření pojal autor jako divadelní
frašku plnou bláznivých zvratů. Inscenace režírovaná Zdeňkem Duškem v ostravském Divadle Petra Bezruče je navíc
dráždivě okořeněna tím, že vůbec poprvé u nás ženské role
hrají muži. (Není to ale tak nesmyslné, jak se zdá, protože
v alžbětinské době ženské role hráli mladí muži). Ostravská
inscenace Zkrocení zlé ženy, která měla premiéru 11. 5. 2012,
je radostnou exhibicí hereckých individualit a jejich přesné
souhry. (A to zkrocení vzpurnice může navíc potěšit skrývané
mužské představy a touhy, jak to v komentáři naznačil sám
režisér.) Jak zkrotíte ženu ve 21. století? Prostě si ji vymyslíte!
Nevíme, kdo jsme, ale víme, koho chceme ovládnout. A hlavně – jak na to...
Tančírna
DIVADLO
O,
RADKA BRZOBOHATÉH
PRAHA
Autor: Dle námětu divadelního představení Jeana-Clauda
Penchenata a Théatre du Campagnol „Le Bal“ napsala Hana
Gregorová.
Režie: Hana Gregorová
Hudba, výběr hudby: Ondřej Brzobohatý
Choreografie: Petr Čadek, Tomáš Slavíček
Scéna, kostýmy: Josef Jelínek
Hrají: Karel Hábl, Jan Révai, Petr Vágner / Ondřej
Brzobohatý, Petr Oliva, Michal Roneš, Antonín Hardt,
Miroslav Hrabě / Jiří Chvalovský, Petr Semerád, Vojtěch Hájek,
Přemysl Pálek, Hana Gregorová, Vanda Károlyi,
Dagmar Čárová, Pavlína Mourková, Irena Máchová,
Vladimíra Striežencová, Kateřina Velebová, Pavla
Procházková
Tragikomedie beze slov
Světově proslulá divadelní hra Tančírna vznikla téměř před
30 lety v pařížské divadelní společnosti Le Théatre du Campagnol. Tento námět později zpracoval pro svůj slavný film
Tančírna známý italský režisér Ettore Scola.
Taneční kavárna - místo, kde se potkávají lidé různého věku
i charakteru, aby zapomněli na starosti každodenního života.
Z osamělých duší se stávají páry, z lidí, včera si ještě cizích,
partneři nebo milenci. Kolem se řítí dějiny, píše se historie
našeho národa, jen v tančírně osamělí tanečníci zůstávají
v každé době pořád stejní – se svou touhou, nesmělostí i nesplněným snem.
„...Tvůrci se inspirovali slavnou inscenací a filmem, ale děj
zasadili do českého prostředí a v dění v Tančírně se odrážejí
české dějiny 20. století. Oproti jiným zpracováním je posílena
humorná stránka a spíše než dějinné události se do popředí
dostávají konkrétní lidské osudy... inscenace Divadla Radka
Brzobohatého je zdařilá, má řadu dobrých a originálních nápadů.“ (z recenze Pavla Širmera)
Foto: Josef Vostárek
y
k
l
o
H
ře
z kalendá
VÝCHODOČESKÉ
PARDUBICE
DIVADLO
Autor: Tim Firth
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Petr Novotný
Dramaturgie: Jana Uherová
Scéna: Martin Černý j. h.
Kostýmy: Hana Fischerová j. h.
Hrají: Dagmar Novotná, Jana Paulová j. h.,
Jindra Janoušková, Romana Chvalová,
Ludmila Mecerodová, Helena Malehová j. h.,
Lída Vlášková, Petra Janečková, Jiří Kalužný,
Pavel Novotný, Martina Sikorová, Josef Vrána,
Petra Tenorová, Petr Borovec
Vtipná, dojemná a laskavá komedie o ženách,
které překonaly samy sebe.
V poklidném anglickém městečku v Yorkshiru se scházejí ženy
středního věku v Ženském spolku. Vyměňují si recepty, vzdělávají se, pletou a zavařují – a nudí se. Jednoho dne se šest z nich
rozhodne nafotit do každoročního kalendáře namísto pohledů
na místní kostely své akty. Ne, že by se nestyděly, ale nechají se přesvědčit manželem jedné z nich, že právě tento věk je
u žen nejkrásnější, že kvetou jako slunečnice a dávají ze sebe
to nejlepší. Z prodeje kalendářů chtějí koupit sedačku na onkologické oddělení, kde umírá Jack. A pro dobrou věc jsou kamarádky rozhodnuté udělat cokoliv. V městečku vznikne skandál,
ale o kalendář je enormní zájem a jeho prodejem získá spolek
značný obnos. A co naše modelky? Nejenže měly odvahu se
svléknout, získaly mnohem víc. Vzaly život do svých rukou. Dokonce se z nich na čas staly celebrity. Překonaly smrt, opuštění,
nevěru, získaly zpátky důstojnost a radost ze života, přehodnotily vztahy a utužily přátelství. To je víc než dost za pár aktů
a trochu studu, ne?
Inscenace podle skutečné události je oslavou zralého, krásného
a emancipovaného ženství. Hra Holky z kalendáře (2008) byla
pro divadlo napsána podle stejnojmenného filmu (Calendar
Girls, 2003), který se stal sedmým nejúspěšnějším snímkem
britské kinematografie všech dob.
Naše
třída
HA
MEDIE, PRA
DIVADLO KO
NY.CZ
DIVADLO COMPA
PROVOZOVATEL
Autor: Tadeusz Słobodzianek
Překlad: Eva Bergerová
Režie: Jan Novotný
Dramaturgie: Markéta Bidlasová, Eva Bergerová
Scéna: Milan David
Kostýmy: Jana Hauskrechtová
Hrají: Hana Kusnjerová, Eva Vrbková, Jakub Chromeček,
Kristýna Leichtová, Vilém Udatný, Petr Jeništa, Filip Kaňkovský,
Jiří Racek, Michal Slaný, Jan Hofman
Historie 20. století ve 14 lekcích
To, co se zdálo být nemožné, se stalo. Realita předčila černé představy. Dnes vězí v paměti jako nepochopitelný sen, můra. Odkud to
přišlo? Může to přijít znovu? A lze dojít k odpuštění? Jsme schopni
si některé zkušenosti odpustit navždy a neopakovat je? Může být,
co není?
Významný polský dramatik Tadeusz Słobodzianek napsal hru Naše
třída v roce 2008. Jejím centrálním nervovým uzlem je skutečná událost - masakr v Jedwabném v roce 1941, kdy místní katoličtí občané
povraždili své židovské sousedy. Naše třída je hodně krutá hra...
Otázka pro Evu Bergerovou: Proč ji hrát, v čem je přínosná a jiná než
všechno, co už o tématu bylo řečeno?
„Já jsem takovou hru nečetla, ani neviděla. Hru, která tak otevřeně
přiznává: Ano, my, jako národ, jsme nejen trpěli pod cizí okupací, ale
my, jako národ, jsme také utrpení způsobovali. A tím se dostávám
k podstatě - esenci násilí. Není důležité, že je to příběh celého 20. století. Ani nejde o polsko-židovský konflikt. Jde o prostou a základní
otázku: Jak je možné, že si lidé – spolužáci – navzájem mohou takto
ubližovat? Odkud se to bere? Samozřejmě, můžeme přečíst mnoho
sociologických, historických, teologických a psychologických studií
a naroubovat je na tyto situace, ale – nepochopím. Myslím, že myšlením nemůžeme pochopit nikdy. Jediné, co můžeme, je nějakým
způsobem (a my jevištním) znovu prožít tyto příběhy a vlastním
bytím pocítit, otevřít, proplakat. A snažit se odpustit a smířit. Každý
z nás kdekoli na světě zažil křivdu, každý z nás kdekoli na světě křivdu způsobil.
A proto je ta hra tak silná. Dotýká se každého z nás. Samozřejmě
popisuje modely chování v jejich extrémní podobě, a právě proto
nabízí možnost katarze. Jde o obecně lidský model exponovaný na
konkrétních příbězích. Odysea 20. století. Hledání směru a smyslu.
Kdo jsem já a proč jsem na světě.“
Misantrop
BURANTEATR, BR
NO
Autor: Buranteatr podle J. B. Molièra
Režie: Zetel
Dramaturgie: Jan Šotkovský
Scénografie a kostýmy: Zuzana Přidalová j.h.
Hrají: Michal Isteník, Kamila Zetelová / Iveta Austová,
Jaroslav Matějka, Dano Junas, Kateřina Dostalová,
Marie Vančurová, Martin Tlapák / Vojtěch Blahuta,
Pavel Novák / Václav Hanzl
Tragikomedie
Misantrop je podle slovníku cizích slov člověk, který nenávidí lidi
a straní se jich.
Molièrův Misantrop - slavná komedie o zásadovém muži, který opovrhuje povrchní, bezduchou, pokryteckou společností holdující
lacinému pozlátku, ale zároveň vášnivě miluje ženu, která je přímo
ztělesněním všeho toho, co on nenávidí.
Svět je plný lží. Ale já, já jsem schopen lásky. Váží si toho někdo?
Jaký je Misantrop Buranteatru? Současný. Dramaturg Jan Šotkovský o něm říká: „Alcest, Molièrův protagonista, je člověk, kterému
společnost, ve které žije, přijde jako pokrytecká, falešná, věřící nepravým idolům, zkorumpovaná a vyprázdněná. To je ale pocit, ke
kterému inteligentní a citlivý člověk, jakým Alcest je, nemá daleko
v žádné době – zvlášť v té, která je tak spokojena sama se sebou,
jako byla ta Molièrova a jako je ta naše. A Alcest si svůj dojem nenechává pro sebe, neváhá svůj názor vmést okolí do tváře. Jenže není
to, že budu všem na potkání říkat, jak mi přijde jejich život falešný
a ubohý, něco vlastně hluboce nezralého? Jeho nejlepší přítel Filint
je naopak člověk, který spokojeně v oné společnosti existuje. Není
z ní nadšen, uvědomuje si některé její problémy. Ale nechce chodit
hlavou proti zdi, pálit si prsty. Zabydlel se ve svém každodenním
pragmatismu. Může se to jevit jako odpudivá, křivácká přizpůsobivost – nebo jako víceméně poctivý postoj někoho, kdo si o sobě
nemyslí bůhvíco, ale už pochopil, že je důležitější, jak člověk doopravdy žije, než jak svůj život prezentuje. Konečně je tady Celimena
– krásná, inteligentní, úspěšná, oblíbená žena. S jediným nedostatkem – úspěchu i obliby dosahuje tím, že vyjde se všemi, každému
zalichotí, na každého hodí očko, s každým pomluví někoho dalšího.
Až je vlastně trochu otrokyní své krásy, své obliby, svého úspěchu.
A přesto – nebo možná proto – zároveň miluje chlapa, který jejím
úspěchem naprosto pohrdá – a přitom by ten úspěch kvůli tomu
chlapovi neopustila. Tahle ústřední trojice postav nám přijde jako
nejednoznačná, jejich vztahy hluboké a nejednoduché, nastolují
spíše otázky, než dávají odpovědi. Přijdou nám hluboce povědomé
a známé, jejich příběh nám připadá jako náš příběh – proto to zrušení časové bariéry.“
Foto: Jan Dvořák
Klub
rváčů
IO
ČINOHERNÍ STUD
ÚSTÍ NAD LABEM
Autor: Chuck Palahniuk
Režie: Filip Nuckolls
Dramatizace, dramaturgie: Johana Součková
Hudba: Ondřej Švandrlík
Pohybová spolupráce: Rosťa Novák j.h.
Scéna: Lukáš Kuchinka
Kostýmy: Jana Smetanová j.h.
Hrají: Marek Němec, Jan Plouhar, Tereza Hofová / Anita Krausová,
Nataša Gáčová, Matúš Bukovčan, Jan Holík, Jiří Maryško,
Jan Jankovský, Kryštof Rímský, Vladimír Čepek, Josef Kadeřábek,
Dan Dittrich j.h., Vojta Kadeřábek, Michal Kříž, František Marek,
Filip Kaňskovský j.h.
Drama – anarchistická hymna
Když všechno ztratíte, pak jste svobodní a můžete si dělat,
co chcete.
Dramatizace slavného románu Chucka Palahniuka ve světové divadelní premiéře na prknech Činoherního studia (25. 4.
2008). Legendární dílo, jehož filmová podoba v hlavních rolích s Edwardem Nortonem a Bradem Pittem se stala doslova
bestsellerem promítacích sálů, vypráví příběh mladého muže
odkojeného televizí a opuštěného Bohem. Vede naprosto normální život, má slušnou práci, dobře vydělává, jen trpí nejtěžší
formou nespavosti. Jednoho dne se potká s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí
pořádnou ránu. A tak vznikne první Klub rváčů...
„Nespal jsem tři týdny. Tři týdny beze spánku a všechno se stává netělesným zážitkem. Můj doktor řekl: Nespavost je jenom
symptom něčeho většího. Zjistěte, v čem je skutečně chyba.
Naslouchejte svému tělu. Chtěl jsem jenom spát. Chtěl jsem
dvěstěmiligramové modré tabletky amytalu sodíku. Chtěl jsem
červenomodré tobolky Tuinalu, rtěnkově rudé Seconaly. Můj
doktor mi řekl, abych žvýkal baldrián a více cvičil. Tři týdny beze
spánku. Nespavost tě vzdaluje od všeho, ničeho se nemůžeš
dotknout a nic se nemůže dotknout tebe. Všechno je strašně
daleko, je to kopie kopie kopie. Můj doktor řekl, že pokud chci
vidět skutečné utrpení, měl bych v úterý večer zaskočit do
První eucharistické. Setkat se s mozkovými parazity. Setkat se
s degenerativními nemocemi kostí. Organickými disfunkcemi
mozku. Vidět živořit pacienty s rakovinou... Tak jsem šel.“
Jo,
není to
jednoduché
, PR
DIVADLO PALACE
AHA
Autor: Jean-Claude Islert
Překlad: Jaromír Janeček
Režie: Petr Hruška
Hrají: Jiří Langmajer, Adéla Gondíková, Monika
Timková, David Punčochář, Karolína Krejčová
Konverzační komedie
Jo, není to jednoduché – na to upozorňuje už
svým názvem francouzská konverzační komedie
o tom, jak může dopadnout doučování matematiky pod peřinou. Vtipný text bez výrazného
množství rádoby humorných (a tedy trapných)
situací, solidní herecké výkony. Komedie, která
přináší příjemnou atmosféru, divák si u ní odpočine a pobaví se.
Postarší profesor a mladičká žačka. On se s ní
chce pro své morální zásady rozejít, ona by ho
ráda dotáhla před oltář. Jejich utajovaný poměr
uvádí celý děj. Není však jediným podivuhodným vztahem na scéně. Učitelova dcera si začala
románek s mužem, který také není zrovna jejím
vrstevníkem. Rodiče ho vyhodili z bytu, a tak
se ocitá v profesorově domě s přáním, zda by
se mohl nastěhovat. Profesor se usilovně snaží
ututlat vše před svojí ženou, která s ním už nežije, ale několikrát se zastaví na návštěvu. Chvíli
před ní manžel skrývá mladou milenku, chvíli
dceřina přítele. Ona v tom má ale jasno – její muž
se schovává v bytě svého milence.
říjen 2013
MUSÍME SI POMÁHAT
Divadlo Na Jezerce, Praha
listopad 2013
RICHARD III.
Klicperovo divadlo Hradec Králové
prosinec 2013
BOHOVÉ HOKEJ NEHRAJÍ
Činoherní studio Ústí nad Labem
leden 2014
HRÁČI
Městská divadla pražská – Divadlo Rokoko
únor 2014
BŮH MASAKRU
Činoherní klub o. p. s., Praha
březen 2014
MED
A Studio Rubín, Praha
duben 2014
DEŠTIVÉ DNY
Divadlo Ungelt, Praha
květen 2014
VRATKÁ PRKNA
Studio Ypsilon, Praha
Musíme si
pomáhat
DIVADLO NA JEZE
R C E, P R A H A
Autor: Petr Jarchovský, Jan Hřebejk
Režie: Jan Hřebejk
Scéna a kostýmy: Lucie Loosová
Produkce: Jan Hrušínský
Zpěv písní „Na Pankráci“ a „Main schwester Khaie“:
Csongor Kassai
Harmonika: Mário Biháry
Hrají: Jiří Macháček, Lenka Vlasáková, Miroslav Vladyka,
Václav Chalupa, Martin Sitta, Zdeněk Hruška,
František Staněk
Tragická komedie
Malí, ale Češi!
Do zcela nového kabátu obléklo Divadlo Na Jezerce
příběh o tom, jak si Češi umějí pomáhat. Petr Jarchovský, autor scénáře známého stejnojmenného filmu,
zpracoval text do divadelní podoby a režie se ujal spoluautor textu Jan Hřebejk. Děj tragické komedie z období druhé světové války se v mnohém liší od filmové
podoby oceněné pěti českými lvy a nominací na Oscara a je plný překvapení.
„Je zajímavé vidět zblízka přerod filmového scénáře
v divadelní text, který psal Petr Jarchovský přímo pro
naše divadlo”, říká ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský.
Hra zachycuje tragické období českých dějin s komediální nadsázkou. Je příběhem invalidy Josefa Čížka,
někdejšího inženýra u firmy Wiener, jeho ženy, českého
Němce Horsta, jenž střídavě škodí a pomáhá, a židovského uprchlíka z koncentračního tábora Davida Wienera. Příběh, který vychází ze skutečných epizod, jež se
odehrály v někdejším protektorátu, Vás pobaví, dojme
a snad i přiměje k zamyšlení.
Jiří Macháček o své roli Josefa Čížka říká: „Je zároveň
zbabělý i statečný. A také zoufale tragický i komický
jako dějiny našeho národa.“
Foto: Patrik Borecký
.
I
I
I
d
r
a
h
c
Ri
ADLO
KLICPEROVO DIV
É
HRADEC KRÁLOV
Autor: William Shakespeare, David Drábek
Režie: David Drábek
Dramaturgie: Jana Slouková
Asistent režie: Luděk Horký
Choreografie: Henrieta Hornáčková
Hudba: Darek Král
Kostýmy: Simona Rybáková
Scéna: Marek Zákostelecký
Hrají: Jan Vápeník, Kamila Sedlárová, Maxime Mededa,
Miroslav Zavičár, Tomáš Lněnička, Josef Čepelka, Pavlína
Štorková, Jan Sklenář, Matěj Anděl, Jan Bílek, David Smečka,
Jakub Tvrdík, Hynek Pech, Petr Vrběcký, Filip Richtermoc,
Lubor Novotný, v alternacích zpívají členové Českého
chlapeckého sboru Hradec Králové
Cynický kabaret o bezmoci mocných
„Ve válce červených a bílých růží jsem já ta černá.“
Proslulá Shakespearova hra jako kabaret o bezmoci mocných,
a to bez soucitu, bez blankversu, zato s hrbem rostoucím jak
houba po dešti. Pavlína Štorková v titulní roli mrzkého padoucha s neodolatelným cynickým humorem, Jan Sklenář,
Hynek Pech, Filip Richtermoc a Lubor Novotný jako anglické
královny! Viděno z ptačího nadhledu i žabího podhledu! Mniši na kúru zpívají skladby od Queen i Enyi! Řečeno s Eltonem
Johnem: MADE IN ENGLAND!!!
Kdo by neznal Richarda III., příběh z období války růží, ve kterém se téměř každý York či Lancaster jmenuje Richard nebo
Edward, padouch se chechtá a opravdu nezná bratra, královny šílí žalem a cely v Toweru praskají ve švech. To vše a ještě
mnohem víc vám ovšem naservírujeme v neodolatelné cynicky komediální kabaretní úpravě! Líbila se vám Beaumarchaisova – Drábkova Figarova svatba, kterou jsme uvedli v minulé
sezoně? V tom případě se těšte na další pořádný zápas s klasikou, který za pomoci své režijní razance a osobité autorské
úpravy svede David Drábek tentokráte se slavným kolegou
alžbětincem a pod heslem „Království za koně!“. Na jevišti na
vás už čeká potutelně se šklebící padouch Richard! Také hostující afroamerický herec v úchvatné úloze Koně! Nechybí ani
část anglické fotbalové reprezentace! A dvě vypečená malá
princátka! Na vše dohlíží Freddie Mercury!
Foto: Jan Dvořák
Bohové
hokej nehrají
IO
ČINOHERNÍ STUD
ÚSTÍ NAD LABEM
Autor: Petr Kolečko
Režie: Filip Nuckolls
Dramaturgie: Vladimír Čepek
Hudba: Ondřej Švandrlík
Kostýmy: Daniela Klimešová j.h.
Scéna: Lukáš Kuchinka
Hrají: Jan Jankovský, Kryštof Rímský, Zuzana Onufráková,
Jiří Maryško, Matúš Bukovčan, Jan Plouhar, Marek Němec,
Anna Fišerová
Komedie o Ústí nad Labem
Hra jednoho z nejtalentovanějších mladých českých dramatiků. Byla vytvořena na objednávku Činoherního studia.
Tomáš je hokejový obránce místního extraligového celku. Je
proslulý svou tvrdostí a neústupností. Ve svém soukromém
životě je však velmi citlivý a píše básně. Kristián je folkový
zpěvák, který ovšem není příliš známý, není ani úspěšný a je
vlastně protikladem Tomáše – snaží se psát lyrické písně, ale
v civilu je velmi cynický. Jednoho dne se tihle dva potkají
v baru, po krátké roztržce se spřátelí. A to změní jejich život.
Navíc se jim do života zaplete osmnáctiletá cikánka Žaneta...
Komedie s prvky antické tragédie vychází z prostředí nejníže
společensky postavených lidí v průmyslovém městě na severu.
Hráči
MĚSTSKÁ DIVADL
A PRAŽSKÁ
DIVADLO ROKOK
O
Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol
Překlad: Leoš Suchařípa
Režie: Petr Svojtka
Dramaturgie: Jiří Janků
Hudba: Martin Horáček
Kostýmy: Michaela Červenková
Scéna: Ondřej Nekvasil
Hrají: Michal Dlouhý, Vasil Fridrich,
Aleš Procházka, Lukáš Jurek, Zdeněk Dušek,
Martin Písařík, Jan Szymik, Lukáš Homola,
Vojtěch Dvořák / Jaromír Nosek
Tragikomedie
„V kartách neexistuje předstírání, karban nešetří
nikoho, karty jsou velmi demokratické.“
Ač se to zdá neuvěřitelné, Nikolaj Vasiljevič Gogol napsal pouze tři divadelní hry. Všechny tři
jsou komedie a stačily k tomu, aby si jejich autor
získal trvalé místo na pomyslném nebi světové
dramatiky. Ve srovnání s Revizorem a Ženitbou
nejsou Hráči u nás ani ve světě uváděni na jeviště
tak často, neznamená to ovšem, že by snad byli
hrou méně kvalitní. Precizní, překvapivou stavbou a mistrně vedenými dialogy si Gogol vydobyl
místo mezi předními světovými dramatiky.
Děj se odehrává v atraktivním prostředí falešných
karetních hráčů, jejichž filozofie je jednoznačná:
Bystrý vtip, jasný rozum a hlavně žádné ohledy.
Podvod stíhá podvod, hra podvodů je stále spletitější a nakonec ústí v překvapivou pointu.
Inscenace vytváří řadu velkých hereckých příležitostí. Na GRAND Festivalu smíchu získala cenu
odborné poroty.
Bůh
u
r
k
a
s
a
m
ČINOHERNÍ KLUB
O. P. S.,
PRAHA
Autor: Yasmina Reza
Překlad: Michal Lázňovský
Režie: Ondřej Sokol
Dramaturgie: Roman Císař, Vladimír Procházka
Kostýmy: Katarína Hollá
Scéna: Adam Pitra
Hrají: Jaromír Dulava, Ivana Chýlková, Miroslava Pleštilová,
Vladimír Kratina
Komedie o živlech v lidském nitru
Dva manželské páry, Houlliéovi a Reilleovi, se setkají a řeší nedávný konflikt svých dětí.
Nemůžeme ovládnout, co nás ovládá. Jsme lidé kultury, rozumu, nebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů?
Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do
lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí
aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru,
faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata
existenčního boje.
Autorka Yasmina Reza ke své hře říká:
„Situace? Zprvu vysoce civilizovaní rodiče se potkají, aby vyplnili pojistnou listinu, protože jedno dítě ztlouklo druhé. Stačí
však, aby bylo vysloveno jedno nevhodné slovo, a všechno se
může zvrtnout. Velmi rychle to dospěje k hranici civilizovaného
chování, k nemožnosti, anebo – v každém případě – k relativitě
všech etických projevů.“
Med
PRAHA
A STUDIO RUBÍN,
Text a režie: Tomáš Svoboda
Hrají: Barbora Poláková, Lukáš Příkazký, Ondřej Pavelka
Historie jednoho erotického snu
Pochopíte, že není dívka na jednu noc, ale na jeden večer.
Pochopíte, proč se jí má říkat Večernice.
A pochopíte, proč se jí máte ještě ten večer zbavit.
Uvidíte, co se může stát, když si vaše Večernice vysní místnost
plnou medu, aby se tam setkala se svým idolem...
A jak je možné, že idolem té dívky je Ondřej Pavelka...
Foto: Marie Krbo
vá
Deštivé
dny
, PRAHA
DIVADLO UNGELT
Autor: Keith Huff
Překlad: Pavel Dominik
Režie, scéna, kostýmy: Janusz Klimsza
Asistent režie: Marie Krbová
Hrají: Richard Krajčo, David Švehlík
Drama o síle přátelství
Drsní chlapíci Denny a Joey jsou přáteli od dětství, které oba
strávili na chicagském předměstí. Dnes jsou parťáky u chicagské policie.
Toto americké drama je hrou o síle přátelství a zároveň kriminálním příběhem. (Divadlo Ungelt upozorňuje diváky, že je
v rámci představení použito hlasité střelby.)
V americké a zároveň světové premiéře této hry hrály mladé
policisty světové filmové hvězdy Daniel Craig a Hugh Jackman.
V české premiéře (2. 11. 2012) se v Divadle Ungelt v těchto rolích představili Richard Krajčo a David Švehlík.
Richard Krajčo byl za ztvárnění role Dennyho nominován na
cenu Thálie 2012 a také mu byla tato cena udělena. David Švehlík se umístil v nominaci širší.
Foto: Pavel Vá
cha
Vratká
prkna
STUDIO YPSILON
, PRAHA
Autor: Arnošt Goldflam
Režie: Arnošt Goldflam
Dramaturgie: Jaroslav Etlík
Hudba: Milan Potoček
Výprava: Petra Goldflamová Štětinová
Hrají: Jiří Lábus, Jaroslava Kretschmerová,
Petr Vršek, Jakub Slach, Lenka Šebek Loubalová,
Roman Mrázik, Jiřina Vacková, Martin Bohadlo
/ Miroslav Chloupek
Tak trochu smutná komedie z divadelního prostředí
Groteska maličko zlá, ale snad ne bez lásky. Herecký svět i život
zmenšené do divadelního vzorku, lehce ironický, ale i sebeironický pohled zvenku či zevnitř. Vždyť prkna, co znamenají svět,
jsou občas nečekaně vratká. A přesto pořád lákavá… My divadelníci se proto musíme pochválit sami! A to taky občas děláme. Takže i Vy se pobavte, trochu ovšem škodolibě na náš účet.
A až půjdete domů, pochvalte si svoje vlastní životy a buďte
rádi! My Vám to přejeme, ale asi bychom měnit nechtěli. Možná.
říjen 2013
BEDŘICH SMETANA:
THE GREATEST HITS
Městská divadla pražská – Divadlo ABC
listopad 2013
GALA PRO GOGOLA
Jaroslav Svěcený, Jan Přeučil
prosinec 2013
DIVADLO GOČÁR
Omnimusa, Praha
leden 2014
SEDMERO HAVRANŮ
Rázem Production, Praha
únor 2014
NÁVŠTĚVY U PANA GREENA
Filmová a divadelní agentura, Praha
březen 2014
ZPÍVÁNÍ V DEŠTI
Východočeské divadlo Pardubice
duben 2014
MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD
Filmová a divadelní agentura, Praha
květen 2014
JÁ, FRANCOIS VILLON
Divadlo Na Jezerce, Praha
Foto: Igor Chmela
Bedřich Smetana:
The Greatest Hits
MĚSTSKÁ DIVADL
A PRAŽSKÁ
DIVADLO ABC
Autor: Jiří Janků, Petr Svojtka
Režie: Petr Svojtka
Dramaturgie: Jiří Janků
Hudba: Bedřich Smetana, Ivan Hlas, Jiří Janouch
Hudební aranžmá: Milan Potoček
Choreografie: Martin Pacek
Šerm: Karel Basák
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Kateřina Hájková
Hrají: Pavel Juřica, Jiří Klem, Lucie Pernetová
/ Veronika Svojtková, Svatava Milková, Radim Kalvoda,
Michal Slaný, Roman Říčař, Zdeněk Vencl, Hanuš Bor,
Zbigniew Kalina, Veronika Gajerová, Veronika Kubařová,
Lenka Zbranková, Ivan Hlas, Radek Ježil, Jiří Janouch,
Jiří Milota, Petr Eichler, Marek Eichler
Komický muzikál pro zpívající činoherce
Zábavná podívaná s živou kapelou, písničkami, tanci i šermy
vypráví o fiktivním divadelním souboru, který musí pro finanční záchranu divadla urychleně nazkoušet nové představení sestavené ze všech devíti Smetanových oper. Vyhovět požadavku
japonského grantu a poskládat klasikovo dílo do jednoho velkolepého večera není však vůbec snadné...
Děj představení se odehrává na několika divadelních zkouškách, a tak mají diváci jedinečnou možnost nahlédnout pod
pokličku tvůrčího divadelního procesu.
Ivan Hlas v Divadle ABC spolupracoval už na úspěšném muzikálu Šakalí léta. Tentokrát si přizval ke spolupráci kolegu Jiřího
Janoucha, a protože jde o nadsázku a komedii, vyhráli si oba
muzikanti zejména s různými hudebními aranžmá. Smetanovy
árie tak zní jednou jako reggae, jindy jako rock and roll, song
a la Beatles nebo balada ve stylu skupiny Queen... Ivan Hlas
navíc ve hře vystupuje nejen jako frontman živého hudebního
doprovodu, ale bravurně zvládá i malou roli svého méně známého bratra Saši Hlase.
Inscenace nabízí vedle originální hudební úpravy, živé kapely
a nekonečné řady komických situací také důkaz o tom, že herci
Městských divadel pražských jsou skvěle hudebně a pohybově
vybaveni.
V roce 2013 na GRAND festivalu smíchu v Pardubicích získala
tato inscenace cenu za nejoblíbenější inscenaci publika - Komedie diváků.
Gala pro
Gogola
PRODUKCE: SUB
ITON, SPOL. S R. O.
Autor: Jan Přeučil, Jaroslav Svěcený
Režie: Eva Hrušková
Hrají: Jan Přeučil – mluvené slovo,
Jaroslav Svěcený – hudební interpretace
Variace na Bláznovy zápisky
Dva se spojili s mistrem třetím: s N. V. Gogolem. V jeho jménu jsou zaklety hohol, chochol, hlahol – vždy v nemilosti
mocných, kterým se vysmíval, plebejsky je tupil a hájil právo
všechnu bídu světa bláznovsky zapisovat.
Ty tři můžete potkat spolu. Společně vytvářejí zvláštní dramatický tvar, který nejenom oslovuje, nýbrž i fascinuje. Slovo
se prolíná s hudbou – a obojí s osudem. Gogolovy Bláznovy
zápisky tak oblékají nový netradiční šat, který přes komorní
ztvárnění rozhodně nenudí. Naopak, prolíná se zde rovina humorná a směšná s hranicí anekdoty, satiry, absurdity,
vystupňována někdy až do poloh zoufalství a pláče. To vše,
umocněné procítěným houslovým doprovodem, slibuje nezapomenutelný zážitek.
Režisérsky se pod toto netradiční a působivé zpracování podepsala manželka Jana Přeučila – Eva Hrušková.
Jaroslav Svěcený – Mistr houslí, jehož pojetí hry by šlo charakterizovat verši Jana Skácela: Neboj se, ničeho se neboj, a třeba
bylo nejvíc zle, vždycky se najde někde člověk, který se vejde
na housle.
Hra o životě ministerského, nešťastně zamilovaného úředníka, který pomaten uvěří, že rozumí psí řeči, a stává se ve svých
snech španělským králem, je plná vypjatých situací a zvratů,
podobenství, úvah nad smysly a nesmysly existence a někdy
až sisyfovského snažení o překonání nepřekonatelného. Jak
se vyjádřil sám Jan Přeučil: „Je to moje srdeční záležitost“.
Jeho bravurní výkon a excelentní předvedení s úžasnou
dynamikou to jenom potvrzují.
Jan Přeučil – Mistr slova, s jehož pojetím herectví býváme
svědky kouzel přesné výslovnosti, jež nám pomáhá chránit
bohatství mateřštiny, její noblesu proklouzávající tak často
lidem mezi prsty.
Dle slov Jaroslava Svěceného: „Gogolův text je podle mého
názoru naprosto současný, až nadčasový a my jsme se snažili jak o scénické, tak i hudební propojení, jak nejlépe jsme
mohli“.
Dva mistři na jednom jevišti. Svěcený Přeučil. Nebo Přeučil
Svěceného?
Divadlo
Gočár
OMNIMUSA
O. S.
Hudba a libreto: Miloš Orson Štědroň
Režie: Jan Nebeský
Scéna a kostýmy: Lucia Škandíková
Hrají: Jiří Štrébl / Ondřej Černý, Jan Mikušek, Petr Jeništa,
Eva Vrbková / Alena Bazalová
Klavír: Miloš Orson Štědroň
Saxofon: Pavel Fiedler
Bicí: Jan Švamberg
Muzikál o architektech
„Jsem elegán a říkají mi Pán.“
Nový Orsonův autorský hudebně-divadelní projekt, ve kterém
se rozezní kromě hudby také architektura. Představení o velikánech moderní architektury:
Josef Gočár: „Co já všechno postavím, to vám teď ani nepovím.“
Pavel Janák: „Modlitebna a byty, kostel a divadlo, všechno
v jednom.“
Jože Plečnik: „Ústřední topení je moderní svinstvo a nepatří do
kostela.“
Muzikál měl premiéru 14. 12. 2012, hostuje v Divadle Komedie
a Orson byl nominován za nejlepší hudbu na Cenu Alfréda Radoka 2012.
ro
e
Sedm
ů
n
a
r
v
a
h
RÁZEM PRODUC T
ION
Hudba: Pavel Trojan jr.
Libreto: Tereza Karpianus
Námět: Jana Ferstlová
Režie: Pavel Ondruch
Choreografie: Klára Klepáčková
Scéna: Zuzana Mazáčová
Kostýmy: Klára Syrůčková
Hrají: Veronika Savincová / Monika Sommerová,
Tomáš Vaněk, Marta Sovová, Dáša Zázvůrková,
Jan Bochňák, David Bouša, Jiří Böhm,
Jakub Hliněnský, Adam Koubek, Vít Bečvář,
Martin Šimek, Petr Besta
Muzikál
Co uděláte, když náhle objevíte staré rodinné tajemství? A co když je to sedm košilí vašich sedmi
zapřených a do havranů zakletých bratrů? Půjdete je vysvobodit? Taková cesta není žádný med –
zvláště, když jste tak krásná, nevinná a odhodlaná
dívka jako Bohdanka.
Na motivech slavné pohádky Boženy Němcové
rozžívá hudební skladatel Pavel Trojan jr. strhující hudební drama pro celou rodinu. Mladí autoři
umně kombinují klasický muzikál anglosaské provenience a moderní hudebně-dramatické dílo,
které i přes promyšlené a náročné kompozice nezapře velký hitový potenciál. Vzlétněte a poleťte
spolu s námi na křídlech hudby nad dech beroucí
krajinou pohádkového příběhu o dospívání, lásce a lidských chybách. Harmonie svistu ptačích
křídel vás spolu s krásným sopránem Bohdanky
přenese do svěžího světa, kde pravda a láska stále
vítězí nad lží a nenávistí.
Návštěavy
u pana GreenÍ AGENTURA
FILMOVÁ A DIVAD
ELN
Autor: Jeff Baron
Překlad: Benjamin Kuras
Režie: Vladimír Michálek
Hrají: Stanislav Zindulka, Matěj Hádek
Legrační i dojímající příběh lásky a odpuštění
Náhodná automobilová nehoda přivádí do styku dva muže, kteří
by se jinak nikdy nesetkali, a navždy změní jejich život. Rozdělují
je dvě generace a to, co začíná jako komedie kontrastu kultur, se
vyvíjí ve vyhrocený příběh předsudků, netolerance a o riziku osamělosti. Jak týdny plynou, vytváří se přátelství, prověřují se lidské
vztahy a odhalují se tajemství.
„Tak takhle příjemně bych se v divadle chtěla dojímat častěji… ;)
Obdivuhodně vitální Stanislav Zindulka podává mimořádný výkon, každé slovo a gesto dávkuje s milimetrovou přesností, „hodinářská“ herecká práce, při které je mu Matěj Hádek dobrým
spoluhráčem - vše pod režijní taktovkou Vladimíra Michálka, který
opětovně dokazuje, že téma „generačních nedorozumění a porozumění“ a „vrtochů stáří“ umí citlivě zpracovat. Relativně všední
příběh a zápletka se s každou spoluprožitou minutou krystalizuje
v divácký zážitek.“ Helena Grégrová
Není vyloučené, že se při tomto představení budete usmívat se
slzami v očích.
Zpívání
v dešti
DIVADLO
VÝCHODOČESKÉ
PARDUBICE
Autoři: Betty Comden, Adolfh Green, Nacio Herb Brown,
Arthur Freed
Překlad libreta: Vojen Drlík, Petr Novotný
Překlad textů písní: František Zacharník
Režie: Petr Novotný
Asistentka režie: Martin Mejzlíková
Dramaturgie: Jana Uherová
Hudební nastudování a korepetice: Radek Škeřík j.h.
Choreografie: Vlastimil Červ j.h.
Choreografie stepu: Václav Muška j.h.
Scéna: Ivo Žídek j.h.
Kostýmy: Roman Šolc j.h.
Hrají: Josef Pejchal, Martina Sikorová, Jan Musil,
Petra Janečková, Martin Mejzlík, Jan Hyhlík, Alexandr Postler,
Dagmar Novotná, Romana Chvalová, Václav Dušek,
Miloslav Tichý, Hana Kubinová j.h., Petr Jirsa j.h.,
taneční company
Muzikál
Slavné muzikálové melodie, skvělá stepařská a taneční čísla,
humor a zábava. Jevištní verze hudební romantické komedie
Zpívání v dešti vychází ze stejnojmenného amerického filmového muzikálu z roku 1952. Kromě známé písně Singin‘ in the
Rain nabízí další skvělé melodie a především taneční a úchvatné stepařské kreace.
Zasazuje obvyklý milostný příběh do Hollywoodu konce 20.
let a neodolatelným způsobem paroduje zmatky kolem převratné novinky ve filmovém průmyslu. Je konec éry němého
filmu, nastupuje film zvukový. Don Lockvood a Lina Lamontová natáčejí v ateliérech nový historický film. Fanoušci je zbožňují, ale právě zvukový film odhalí, že božská Lina má příšerně
pisklavý hlas, který by dav nadšenců okamžitě vypískal. Donův
přítel, muzikant Cosmo Brown, přijde s převratnou možností
nadabovat hlavní hrdinku jinou, talentovanou adeptkou herectví Kathy Seldonovou. A láska je na scéně – Don se do Kathy
bláznivě zamiluje! Když se pak odhalí podvod, že Kathy dabuje
Linu, nic už nebrání ani lásce, ani startu hvězdné kariéry Kathy.
Foto: Michal Klíma
Můj báječný
rozvod
ELNÍ AGENTURA
FILMOVÁ A DIVAD
A DIVADLO VIOLA
Autorka: Geraldine Aron
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Jana Kališová
Hraje: Eliška Balzerová
Komediální monodrama
Sólo pro Elišku Balzerovou!
Můj báječný rozvod je hra pro jednu herečku, plyšového psa
jménem Axl a sedmnáct postav; všechny je v této inscenaci
hraje Eliška Balzerová. Autorkou je irská dramatička Geraldine
Aron, která sice tvrdí, že tato hra o nelehkém údělu ženy středních let opuštěné manželem je čirá fikce, na druhou stranu
připouští, že kdyby sama za sebou neměla rozvod, patrně by
tuhle hru nikdy nenapsala.
Z recenze Jany Machalické:
„…obratně napsaný, zábavný a hodně ironický text. Má ale
i hořká a smutná místa…
…Balzerová ohromuje svou proměnlivostí, temperamentem,
smyslem pro humor i nevtíravou vroucností. Je až neuvěřitelné, jak jí role Angely, ženy ve středních letech, kterou opustí
manžel, sedne, jako by ji autorka Balzerové psala na tělo. Hrdinčiny životní peripetie jsou zde vylíčeny s osvobozujícím
nadhledem, její boj se samotou a hledání nového smyslu
života překvapivě nesklouznou do citového vydírání diváků.
Inscenace s emocemi jen tak lehounce koketuje, aby co nejlépe vyšly zvraty situací a kontrasty. Balzerová přes dvě a půl
hodiny neopustí jeviště a s úžasnou lehkostí dokáže udržet
pozornost diváků, dostat je tam, kde je chce mít. Vývoj postavy má přesvědčivě vybudovaný, všechny trapné situace, které
Angelu potkávají, si vychutná s úžasnou hereckou kreativitou
a nápaditostí. Stejně mistrovsky ovládá přechody z různých
postav, hraje svou suverénní dceru, je vlastní matkou, která se
na stará kolena zhlédla v rockové hudbě, snobskou přítelkyní.
A samozřejmě i bývalým chotěm, plejádou bizarních nápadníků, psychiatrem.
…Eliška Balzerová někdy působí jako technicky dokonalá
herečka, přesná ve výrazu, ale méně spontánní. Ovšem to, co
předvádí v Aronové hře, popírá tyto představy o jejím herectví. Jedním slovem - je skvělá.“
á,
J
Francois Villon
DIVADLO NA JEZE
R C E, P R A H A
Libreto: Jiří Hubač
Hudba: Ondřej Brzobohatý
Texty písní: Pavel Vrba
Režie a choreografie: Radek Balaš
Asistentka režie: Veronika Zemánková
Asistentka choreografa: Klára Maříková
Pěvecké nastudování: Jana Balašová Trčková
Scéna: Jozef Ciller
Kostýmy: Jana Zbořilová
Hrají: Martin Písařík, Petra Vraspírová, Jana Malá,
Petr Kostka, Petr Vacek, Peter Strenáčik, Tomáš Petřík,
Ondřej Černý a další
Muzikál
Divadlo Na Jezerce připravilo svůj první muzikál. Text
napsal Jiří Hubač, který navštěvoval Divadlo Na Jezerce od jeho počátků a nabídl Villona Janu Hrušínskému
pro Jezerku. Oba se pak více než rok scházeli s dalšími
tvůrci - básníkem a textařem Pavlem Vrbou, s Ondřejem
Brzobohatým a Radkem Balašem a společně vymýšleli,
jak budou hru inscenovat.
„Základním tématem hry je touha po svobodě. A také
po lásce. Nechybí ani humor, ani dramatické situace.
Skvělé herecké výkony všech účinkujících dělají z tohoto představení mimořádný zážitek,“ říká principál „Jezerky“ Jan Hrušínský.
Francoise Villona, francouzského básníka a bouřliváka,
v něm ztělesňuje mladý herec a zpěvák Martin Písařík.
Muzikál měl premiéru 22. 3. 2012 a je věnován památce
nedávno zesnulým autorům - Jiřímu Hubačovi a Pavlu
Vrbovi.
Foto: Ivan Kahun
říjen 2013
S/HE IS NANCY JOE
Miřenka Čechová a Tantehorse
listopad 2013
TEATROMAT
Divadlo VOSTO5
leden 2014
MÁJ
420PEOPLE
únor 2014
ZPOVĚĎ MASOCHISTY
Divadlo Letí a Švandovo divadlo Na Smíchově, Praha
březen 2014
CHABRUS LINE
Veselé skoky
PRÉMIE:
Pro předplatitele skupiny Divadelní delikatesy
bude možnost zakoupit si přednostně vstupenky
za poloviční cenu na představení
UCPANEJ SYSTÉM
Dejvické divadlo, Praha
(duben 2014)
S/he is
Nancy Joe
Á
MIŘENKA ČEHOV
A TANTEHORSE
Scénář, režie: Miřenka Čechová
Koncept: Meghan Raham (USA), Miřenka Čechová
Komiks: Miloš Mazal
Hudba: Matouš Hekela
Scéna a kostýmy: Meghan Raham
Animace: Tomsa Legiersky
Light design: Martin Špetlík
Grafika: Eva Chudomelová
Produkce: Judita Hoffmanová, David Prokopič
Odborný konzultant: Helena Čechová, Alex Lorenzů
Kreativní konzultant: Nancy Snider (USA)
Hraje: Miřenka Čechová
Taneční a vizuální performance
Narodil jsem se jako holka. Ale jistě vím, že jde o omyl.
Představení, jehož podstatnou osu formují narativní a vizuální
postupy komiksu a unikátní styl street-ballet, který kombinuje prvky hip hopu, pop-and-lockingu, tuttingu se současným
tancem a klasickým baletem. Docu-drama na pomezí žánrů
a unikátního hybridního stylu street-ballet v podaní Miřenky
Čechové.
Miřenka Čechová o představení:
„Představení je dokumentárním zpracováním jednotlivých
příběhů transgender lidí, které jsem měla možnost osobně
poznat, se kterými žiji a kteří se stali mými přáteli. Někteří se
na představení podíleli již svou přítomností v mém životě, jiní
přímo darovali texty, deníky, poezii a další se stali pevnou součástí našeho tvůrčího týmu. Jsou to všechno nádherné, silné a
velice výjimečné osobnosti, které mě jak lidsky, tak umělecky
nesmírně obohatili. Jim vděčím za to, že vidím zase o trochu
dál a hlouběji a jsem schopna nahlížet krásu a smysl z nové
perspektivy.
Představení je věnováno mé sestře Viktorii, dále pak Alexovi,
Martinovi, Markovi, Kamilovi a všem dalším, kteří bojujete
o právo na skutečný život.“
Představení se koná v rámci Ozvěn festivalu
Malá inventura – www.malainventura.cz
Podpořili: Nová síť o.s., Státní fond kultury,
Ministerstvo kultury
Foto: Martin Mařák
Transgender, odcizení v těle i odcizené tělo, osamocení ve
společnosti díky odlišnosti, touha po štěstí a svobodě! Jediný
způsob, jak poznat něčí genderovou identitu, je, že nám ji ten
člověk sdělí. Identitu není možné vypozorovat z toho, jak někdo vypadá, jak se pohybuje, obléká nebo chová. A stejně tak
nemůže být určena diagnostickými či psychologickými testy.
t
a
m
o
r
Teat
, PRAHA
DIVADLO VOSTO5
Autor a režie: Ondřej Cihlář a kolektiv
Scéna a ilustrace: Kateřina Bažantová
Kostýmy: Josefina Bakošová
Hudební spolupráce: Petr Marek,
Vratislav Šrámek, Dominik Renč
Animace: Libor Pixa
Produkce: Petr Prokop
Projekce: Jaroslav Karaok Hrdlička
Dramaturgie: Jan Foukal
Hrají: Petra Nesvačilová, Ondřej Bauer, Petr
Prokop a Ondřej Cihlář
Divadelní automat
„Být hercem je stejně krásné poslání, jako být knězem. Obojí je pro
lidi.“ A. Ch.
Divadelní automat, v němž diváci rozhodují o osudu mladé dívky,
která se rozhodla splnit si v hlavním městě svůj velký sen. Podaří se
jí vyhnout nástrahám a překonat veškeré překážky? Uspěje v novém prostředí? Její osud je také ve vašich rukou!
Divadlo VOSTO5 se programově věnuje autorskému divadlu. Své
náměty čerpá především z domácího prostředí. Schopnost uchopit omšelý motiv, téma, situaci či atmosféru – které dřímají v povědomí naší společnosti – zasadit je do souvislostí dneška a upozornit tak na jejich jedinečnost, je metodou Divadlu Vosto5 vlastní.
Nabízí divákům pohled na naši společnost očima generace, která
dětství a ranou část puberty strávila ještě před Listopadem, ale do
života se pustila až po něm.
VOSTO5 je generačním divadlem spojujícím v sobě poetiku moderního kabaretu vyrůstajícího na text-appealových kořenech,
satirických postřezích a především schopnosti tvorby autorských
představení založených na nadsázce, improvizaci a mystifikaci.
Vosto5(ku) od počátků spíše lákalo setkávat se s divákem, otevřeně s ním komunikovat a považovat jej za svého partnera, než mu
pouze předvádět nastudovaná představení. Takové divadlo působí jako velké osvěžení pro publikum i pro odbornou kritiku.
Foto: Pavel Hejný
Máj
O. S.
420PEOJE PUVLE
RÁCI
ÁDĚNA VE SPOLUP
INSCENACE
.
ND A ČINOHROU ND
S NOVOU SCÉNOU
Námět: Karek Hynek Mácha - Máj
Režie: David Prachař
Choreografie: Václav Kuneš, 420PEOPLE
Hudba: Pavel Fajt, Ondřej Anděra
(autor hudby k I. a II. intermezzu a zpěv)
Scéna: Richard Maška
V rámci scénografie jsou použity 3 vizuální obrazy
Adrieny Šimotové: Cítění kosti (1983), Dutá hlava (1983-84),
Mrtvá hlava (1984)
Hrají: Zuzana Herenyiová, Jan Kačer, Václav Kuneš,
Nataša Novotná, Milan Odstrčil, David Prachař, Pavel Fajt
Máchův Máj jako tanečně činoherní koncept
Soubor 420PEOPLE, etablovaný doposud v žánru současného tance, se v březnu 2012 představil s premiérou, která vybočuje z jeho
dosavadní tvorby. Námětem pro inscenaci je totiž Máj Karla Hynka
Máchy. Autorský vklad tentokrát kromě choreografa Václava Kuneše patří i režiséru Davidu Prachařovi. Oba dva pak během představení vystoupí také v rolích sobě vlastních, tedy tanečně-hereckých.
Jak moc známe Máj? Všichni jsme jistě schopni rozpomenout se
na první verše... Ale dál? Dokážeme si uvědomit obsah, detaily, zachytit jeho náladu a uvědomit si přesahy, které toto nadčasové dílo
připouští?
Karel Hynek Mácha, český básník romantické epochy, je řazen k zakladatelům novodobé české poezie. Jeho nejznámější lyrickoepické dílo Máj je zpracováno jedinečným stylem; jde o osobní zpověď
rozebírající základní otázky lidské existence. V Máji je přetřásána
hrůzná osudová vina hrdinů, jíž se nelze ubránit. Mácha tak vyjadřuje svou rozervanost, deziluzi, hledá odpovědi na metafyzické
otázky o věčnosti a čase, o životě i smrti. Téma zpracovává brilantně, s bohatou obrazností a hudebností verše.
Po představení následuje diskuze s diváky.
Zpověď
y
t
s
i
h
c
o
s
ma
DOVO DIVADLO
N
A
ŠV
A
TÍ
LE
LO
D
DIVA
AHA
NA SMÍCHOVĚ, PR
Autor: Roman Sikora
Režie: Martina Schlegelová
Dramaturgie: Marie Špalová
Hudba: Stanislav Halbrštát
Scénografie: Jana Špalová
Kostýmní výtvarník: Aneta Grňáková
Hrají: Tomáš Kobr, Richard Fiala, Tomáš Jeřábek
a Zuzana Onufráková
Politicky nekorektní kabaret o muži, co chtěl trpět.
Hra Romana Sikory, která rozpoltila českou divadelní kritiku, vzbudila nadšený ohlas u diváků a byla okamžitě s úspěchem uvedena
i v Berlíně a Paříži. Inscenace získala první cenu na festivalu Young
for Young, hra byla oceněna na Mezinárodním festivalu literatury
v Berlíně.
Pan M. není obyčejný občan. Pan M. předem souhlasí se všemi
vládními škrty. Je nadšený, když může pracovat na několik úvazků, když za to dostává mizerný plat a všichni ho šikanují. Pan M.
chce trpět. Pan M. je totiž Masochista. Ve své zpovědi vám odhalí
svůj „Jednoduchý návod na život“, ukáže vám, že teprve v období
ekonomické krize můžete být opravdu šťastní, a poradí vám, jak
na to. Vysvětlí, „proč je s levičákama nuda a jak jsou na tom náckové“, proč jsou Češi lepší než Číňani a co na to říká Mirek s Péťou.
Z recenze Aleny Zemančíkové:
„Divadlo Letí se textu chopilo s velkým vtipem a dovedností. Představitel masochisty Tomáš Kobr hraje svého deviantního chudáka
střídmě, ve svém perverzním myšlení nic nepřehrává, s inverzním
jazykem si hraje s naprostou přirozeností, a tím se navzdory nebo
právě díky použití tolika absurdních nerealistických prostředků
stává postavou, s níž se divák může identifikovat. Herci Divadla
Letí s elegancí ztvárňují postavy koně, jednotlivých šéfů, obratně se ohánějí bičem na malém jevišti. Výtvarné řešení je střídmé
a vtipné, metafora krize jako dominy z botelu, která blazeovaným
hlasem nevrle přijímá objednávky sadistických praktik, je drsně
poetická a okouzlující. Vidíme na jevišti herce neokoukaných tváří, kteří ovládají nejen herecké řemeslo, ale i vědí, co chtějí sdělit.
K čemuž je vede pozoruhodná žena v současném českém divadle,
režisérka Martina Schlegelová.“
Chabrus
Line
VESELÉ SKOKY
BOVÉ DIVADLO
ORIGINÁLNÍ POHY
Autoři: Jana Hanušová, Miroslav Hanuš
Režie: Miroslav Hanuš
Hudební spolupráce: Milan Potoček
Výprava: Zuzana Ježková
Choreografie: Jana Hanušová, Barbora Janatková,
Miroslav Hanuš, Eva Severinová, Petra Duspivová, Meduna
Hrají: Petra Duspivová / Nina Horáková, Henrieta Hornáčková
/ Kristýna Kudrnáčová, Barbora Janatková / Michaela Váňová,
Taťána Kupcová / Nikola Bartošová-Pádivá, Václav Jílek / Jan
Zadražil, Ondřej Kavan / Radim Madeja, Jan Meduna / Ondřej
Nosálek, Viktor Dvořák / Jan Hofman, ze záznamu Miroslav Hanuš
Taneční groteska
Parafráze na motivy známého muzikálu, který si v Čechách ještě
nikdo netroufl uvést.
Veselé skoky se utkají v nemilosrdném „okresním“ konkurzu do
světového muzikálu. Bohužel se na osm rolí přihlásilo jen šest
uchazečů. Světovost konkurzu v pozadí kontroluje sponzor, který pevně svírá opratě peněz. Síto musí být velmi husté, ale projít
musí každý.
Drsně sentimentální pohybová groteska bude mít tentokrát rozsáhlejší part pěvecký i činoherní, zato se simultánním překladem
do angličtiny a zpět. Inscenační styl pokračuje v osobité poetice
Veselých skoků, kterým není nic svaté, ale rozhodně na profesionální úrovni. Nonverbální sdělení je v popředí, takže vše je sdělné
i hluchoněmým cizincům.
Chcete uvést světový muzikál? Sežeňte prachy a uspořádejte
konkurz. Ale tak, aby byl perfektní a efektní, jinak nic nebude!!!
Tanečníci svlékají své duše i svá trička, aby získali životní roli.
Nezvykle otevřená sonda do duší umělců s ortézou.
Vzdáváme svůj hold největším světovým muzikálům. Opravdovost velkých amerických citů, světovost české třetí ligy a ironizující humor Veselých skoků. Muzikály všech zemí, těšte se!!! Veselé
skoky popáté.
Foto: Hynek Glos
Proč Bůh sedí na střídačce
Ucpanej
systém
HA
, PRAON
ENTY
AB
O
DE JVICKÉ DIVADLO
PR
IE
PRÉM
PŘEDPLATNÉ,
PŘEDSTAVENÍ MIMO
DELIKATESY.
Í
ELN
AD
DIV
SKUPINY
Autor: Irvine Welsh
Překlad: Olga Bártová
Divadelní adaptace: Daniel Majling
Dramaturgie: Daniel Majling, Eva Suková
Režie: Michal Vajdička
Hudba: Marián Čekovský
Výprava: Pavol Andraško
Hrají: Ivan Trojan, Václav Neužil, Miroslav Krobot,
Martin Myšička, Martin Pechlát, Jaroslav Plesl,
Hynek Čermák, Petr Vršek, Jana Holcová, Klára Melíšková,
Lenka Krobotová
Vynikající herecké výkony a herecká souhra, skvělá, ale také nejsprostší
inscenace v historii Dejvického divadla! Vzhledem k velkému počtu vulgárních slov, která jsou nezbytnou součástí dialogů hry, není představení
vhodné pro diváky mladší 15 let a diváky zvláště citlivé na tento způsob
vyjadřování.
Podle povídek z knihy a scénáře k filmu Irvina Welshe „Acid House“
(„Barevnej svět“).
V hospodě na periferii, a je jedno jestli někde ve Skotsku nebo v Ostravě-Porubě, se potkávají chlápci, kteří nevědí, co se životem. Zabíjejí čas
tlacháním, pitím, „pícháním“ a taky mají „fočusový“ tým a svého trenéra, což je zároveň hospodský a fotr jednoho z nich. Na první pohled to
vypadá jako groteskně nadsazený vzorek sociálně vyloučené lokality, ale
posléze si uvědomíme, že jde možná o výstižný a přes všechny šílenosti
i poměrně realistický obraz současného lidstva. V té hospodě tam s nimi
sedává i Bůh, ale oni ho nějak nepoznávají. Není divu, Bůh (Ivan Trojan)
čte u kamen Nietzscheho, ďábelsky se chechtá a vypadá trochu jako oni koneckonců je stvořil k obrazu svému. A ke všemu je celý od exkrementů.
Kanalizační systém v domě, kde všichni bydlí, je totiž přetížený, ucpal se,
a tak mu naměstnané exkrementy nájemníků vylítly do bytu záchodovou
mísou rovnou na pyžamo. A protože je neděle, den Páně, tak všichni odpočívají a nikdo se nemá k tomu, aby ty odpadové roury pročistil...
Ivan Trojan byl za roli Boha nominován na Cenu Thálie a toto je vyjádření
odborné poroty k této nominaci:
„V poněkud bizarní podobě pokáleného Boha je Ivan Trojan nejen sarkastickým glosátorem všeho dění, ale především dotváří dokonalý obraz vyprázdněného světa. Přispívá tak zásadně k zvýraznění tématu inscenace,
která je zábavná i depresivní, kde za smíchem vzápětí mrazí. Stejně jako
z metafory lidské společnosti, která už Boha ani nepoznává.“
Společenské centrum Trutnovska
pro kulturu a volný čas
náměstí Republiky 999
541 01 Trutnov
Inforecepce UFFO
telefon: +420 499 300 999
e-mail: [email protected]
www.uffo.cz
Hlavní partneři UFFA: