Otázky pro… Stanislava Jaše
Transkript
Rozhovor Otázky pro… Stanislava Jaše Ing. Stanislav Jaš má bohaté zkušenosti z práce v evropské organizaci Copa-Cogeca, profiluje se jako včelař, který hájí a bude hájit zájmy včelařů. Nyní po volbách již názory voličů ovlivnit nemůžeme, přesto se tohoto odborníka ptáme, jak se dají řešit některé problémy ve včelařství na české nebo evropské úrovni. Můžete stručně popsat čtenářům Moderního včelaře proces vzniku dotačních programů souvisejících se včelařstvím v rámci Společné zemědělské politiky? Na vzniku podpory včelařství z fondů EU v rámci Společné zemědělské politiky má lví podíl bývalý ředitel Copa-Cogeca, Řek Costa Golfidis. Ten si dokázal pro tuto myšlenku získat před rozjezdem programu v roce 1997 jak úředníky Evropské komise, která celý projekt legislativně připravila, tak i Evropský parlament, který každoročně schvaluje rozpočtové výdaje EU. Hodně přitom pomohlo, že v rámci Copa-Cogeca existoval a stále existuje expertní Výbor pro med, jehož členy jsou zástupci včelařských organizací ze zemí EU. Vybraní členové tohoto výboru pak zastupují producenty medu na jednání Poradní skupiny pro včelařství Evropské komise. Ten vede shodou okolností rovněž bývalý tajemník Výboru pro med na Copa-Cogeca. Poradní skupina Evropské komise má oficiální statut. V této skupině mají své zastoupení nejen producenti medu, ale i zpracovatelé, obchodníci a ochránci životního prostředí. Poradní skupina slouží jako platforma, jejíž závěry jsou pro Evropskou komisi určující, nikoliv však povinné. Přesto si dovolím tvrdit, že to jsou především doporučení této skupiny expertů, na kterých je postaven základ programu evropských dotací pro včelařství. O konečné podobě programu však rozhodují zástupci vlád všech zemí EU. Takový evropský podpůrný program není obtížné vymyslet, ale je již obtížnější o jeho přínosu přesvědčit ty, kteří o jeho zavedení a životě rozhodují. A to jsou zástupci vlád, potažmo kompetentních ministerstev, kteří se na jednání Rady ministrů dohodnou a program schválí. Příprava stávajícího programu zabrala 86 několik let. Základní rámec programu tak, jak ho známe dnes (na základě Nařízení Rady č. 797/2004, potažmo Nařízení Rady č. 1234/2007), se již zásadně do roku 2013 měnit nebude. V současné době se jen upřesňují požadavky na úpravu podmínek programu na období 2011–2013. A o tom, zda-li podobná podpora bude existovat po roce 2013, se bude rozhodovat již tento a příští rok. Svoji roli by v tom mohl sehrát i nový Evropský parlament, který bude v případě platnosti Lisabonské smlouvy spolurozhodovat o bytí či nebytí podpory včelařství spolu s Radou ministrů. Znáte detailně francouzské včelařství. Jak jsou tam organizování drobní, a jak profesionální včelaři? Jde, o souvislosti v rámci vyjednávání vůči státu, prosazování zájmů atp. Ve Francii existují tři velké celonárodní svazy včelařů a značný počet svazů regionálních. Francouzské včelařství má co do organizovanosti daleko k tomu českému. Ve vztahu k vyjednávání s vládou je tyto svazy rozpolcené. Zájmoví včelaři jsou organizováni do svazů SNA (Syndicat National d´Apiculture, 32 000 členů, nejstarší organizace, http://site.sn-a.com ) a UNAF (Union Nationale de l´Apiculture française, 22 000 členů včetně některých profesionálních včelařů, http://www.unaf-apiculture.info ). Velká část profesionálních včelařů byla od roku 1980 sdružena do organizace SPMF (Syndicat des Producteurs de Miel de France, maximálně několik stovek členů, http://www.spmf.fr/index.html ), ale na přelomu 21. století došlo k odlivu členů z této organizace, která se v podstatě rozpadla v důsledku nejednotného postoje v otázce boje proti používání systemických pesticidů jako je imidacloprid či clothianidin. Po přechodném období, kdy vznikaly samostatné regionální organizace profesionálních včelařů, došlo k zásadnímu kroku v lednu 2009. Došlo totiž k seskupení regionální organizací a založení celonárodní federace francouzských profesionálních včelařů FFAP (http://www.api-connaissancesanitaire.fr/FFAP.pdf). Velkou nevýhodou dosavadní rozpolcenosti francouzského včelařství (dochází dokonce i k majetkovým soudním sporům mezi organizacemi SNA a UNAF) je skutečnost, že se zájmové organizace nedokáží dohodnout na rovnoměrném zastoupení v oficiálních výborech ustanovených francouzským ministerstvem zemědělství pro oblast včelařství: v operačním výboru pro včelařství a pilotním výboru pro med. Právě operační výbor nyní připravuje vznik nového Výzkumného ústavu včelařského, který ve Francii dlouhodobě chyběl. A na jeho řízení by se měly podílet i včelařské organizace za přítomnosti státu. Podporoval byste unifikaci, kompatibilitu úlových systémů a včelařských zařízení v ČR? Můžete opět zmínit situaci ve Francii? Proti unifikaci bych nic neměl, pokud ji podpoří všichni chovatelé včel v ČR. Jsem však toho názoru, že je věcí každého, v jakém úlovém systému bude včelařit. Taková je situace i ve Francii. Včelaří se tam minimálně na třech různých rámkových mírách. Z toho v systému Dadant ve dvou typech (desetia dvanáctirámkový). Profesionální včelaři používají především systémy Dadant a Langstroth. To, že je používají, vychází z mnohaletých zkušeností a propojenosti výrobců úlů a včelařského zařízení. Druhou věcí je ovšem unifikace ve světle veřejných podpor na modernizaci úlů. Pokud bude cílem strategie rozvoje národního včelařství racionalizace a podpora profesionalizace oboru, pak by bylo vhodné svolat všechny zainteresované strany (včelaře, výrobce úlů, výzkumníky a zástupce státní správy), aby se dohodli na nejvhodnějších úlových systémech, které mají v našich klimatických a snůškových podmínkách největší perspektivu. Dotace na modernizaci úlů by pak mohly být cíleny jen na určité systémy. Co lze udělat v rámci evropských struktur proti falšování medu, dovozům nekvalitníích medů do EU (míchání a podvádění a ztráta důvěry spotřebitele)? Odpovím kacířsky, ale odpovídající legislativu na řešení podobných problémů již Evropa má. Bohužel však její dodržování a kontroly nekvalitních dovozů, označování medu a jeho falšování nevypadají tak, aby těmto nekalým praktikám zamezily. Tu legislativu lze samozřejmě ještě zlepšit, např. evropskou směrnici o označování medu (č. 2001/110) tak, aby bylo zřejmé, z které země med opravdu pochází. Také by bylo žádoucí vylepšit koordinaci celních a veterinárních kontrol při vstupu dováženého zboží na jednotný unijní Moderní včelař LÉTO 3/2009 Rozhovor trh v jednotlivých státech EU. Bylo by také přínosné celoevropsky propojit a pravidelně zveřejňovat informace, které jsou shromažďovány v rámci monitoringu reziduí. Celoevropský monitoring neexistuje, existuje pouze 27 národních programů. Jejich metodika není jednotná. V neposlední řadě neexistuje maximální limit pro rezidua jednotlivých druhů antibiotik v medu. Z pohledu českého včelaře by samozřejmě bylo nejlépe, kdyby med neobsahoval rezidua žádná, nicméně v některých státech EU, kde se používá antibiotik k léčení včelstev a potírání bakteriálních chorob rostlin (např. spála růžovitých), včelaři na tak striktním přístupu nemají zájem. A stanovení maximálního limitu pro obsah reziduí je vyloženě evropskou otázkou. Nemoci jako varroóza a mor. Existuje již celková vize, jak podpořit boj s těmito chorobami? Jak se stavíte k pálení včelstev (klinicky nemocných – bez klinických příznaků, ale pozitivních)? Celoevropská strategie boje proti těmto nákazám neexistuje. Je to dáno tím, že tyto nákazy existovaly předtím, než se stávající evropské veterinární předpisy tvořily. Včelí nákazy stále stojí na pokraji zájmu Evropské komise i veterinárních správ mnohých členských států. Evropská komise dosud reagovala pouze na hrozbu nových nákaz (např. lesknáček úlový Aethina tumida, roztoč Tropilaeps) či úhynů včelstev (syndrom CCD). Snad ale svítá na lepší časy. Evropská komise podporuje finančně i odborně celoevropský projekt COLOSS, jehož cílem je vysvětlit a navrhnout opatření k zamezení úhynů včelstev v Evropě. A na rok 2010 Evropa připravuje úplně nový veterinární zákon. Je jen na dostatečném lobbyingu, aby se v něm pamatovalo i na nákazy včel. Na ty je v současné době zapomínáno a CopaCogeca se bude snažit, aby včelí nákazy spadaly do působnosti tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů. Dalším akutním problémem celoevropského rozměru je podpora vývoje nových účinných látek a léčiv proti varroóze, stejně jako řešení dostupnosti stávajících léčiv, jejichž registrace dobíhá a výrobci nemají zájem z finančních důvodů žádat o registraci novou. V Evropě je velice omezený počet povolených léčiv proti varroóze a žádný koordinovaný postup v této oblasti neexistuje. Co se týče pálení včelstev napadených morem včelího plodu, jsem konzervativní. Moje osobní zkušenost, kterou mám s morem při včelaření ve Francii, mne utvrdila v tom, že je nutno v případě této nákazy postupovat radikálně a celoplošně. Je v zájmu všech včelařů i státních orgánů přijmout přísná opatření, Moderní včelař LÉTO 3/2009 která zamezí rozšíření nákazy k jiným včelařům. Nicméně i v případě moru lze postupovat racionálně a snažit se o důsledný monitoring nákazové situace. Zde jsem pro jednoznačnou podporu progresivních metod jako je monitoring výskytu spor bakterie Paenibacillus larvae v měli či medu. A dovedu si představit, že i Evropská unie může přispět na tyto analýzy. I Evropská unie v rámci své nové strategie veterinárního zdraví razí heslo „prevence je lepší, než léčba“. A hlavně levnější a efektivnější. Klíčovou roli ale v tomto přístupu sehraje metodika monitoringu a důslednost jejího dodržování v praxi. Řeší se pesticidy v zemědělství v souvislosti se včelařstvím? Máme na mysli nedávné kauzy s imidaclopridem. Samozřejmě, že řeší. I zde platí, že lepší je prevence a předcházení riziku dokonalým otestováním pesticidů před jejich použitím v zemědělské praxi. Mohu jenom odkázat na nedávný rozhovor s panem Etiennem Bruneau, předsedou Výboru pro med na Copa-Cogeca, kterému byla položena stejná otázka při příležitosti jeho výstoupení na Včelařské akademii ve Fryštáku (viz Včelařství č. 6/2009). Za českého předsednictví v lednu 2009 se dokončilo zdlouhavé tříleté vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Evropskou radou o podobě tzv. pesticidního balíčku, tj. nové evropské legislativy upravující povolování přípravků na ochranu rostlin a jejich umísťování na trh (nahrazující směrnici 91/414) a udržitelné používání pesticidů v budoucnosti. Po neskutečně obtížných debatách, kdy Evropský parlament díky tlaku německých zelených stál na straně včelařů, ale národní vlády obhajovaly spíše ekonomické zájmy výrobců pesticidů, se došlo ke kompromisu, který může být v určitých aspektech příznivý i pro včely. V odsouhlaseném textu je totiž zanesena podmínka, že u nových účinných látek pro výrobu pesticidů bude nutno testovat a posoudit nejen jejich akutní toxicitu pro včely, ale i toxicitu chronickou. Přitom se bude přihlížet i na vliv na přežití a rozvoj včelstva jako celku a na vliv účinné látky na včelí plod a chování včel (viz Příloha II, bod 3.8.3. textu schváleného Evropským parlamentem: http://www.europarl.europa.eu/sides/ getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6TA-2009-0011+0+DOC+XML+V0//CS). A to je novum. Testy musí být oficiálně schválené buďto v EU nebo celosvětově. Tato nová evropská legislativa vstoupí v platnost na začátku roku 2011. A musím také zmínit aktivitu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který v současné době reviduje Návod na posuzování ekotoxikologického působení látek z roku 2002 (SANCO/10329/2002). Připomínkového řízení se svým odborným posudkem účastnila i Copa-Cogeca. EFSA byla dále pověřena a rozjíždí tento rok tříletý projekt přehodnocení rizika působení stávajících pesticidů, včetně působení na včely. Do tohoto hodnocení budou zahrnuty i nové druhy účinných látek, jako jsou molekuly podobné imidaclopridu, např. clothianidin. EFSA v současné době hledá odborníky, kteří by se aktivně zapojili do tohoto hodnocení. Jak vidíte budoucnost VMS (Varroamonitoring systém), který vymysleli čeští včelaři? Myslíte, že najde uplatnění také na evropské úrovni? Budu upřímný a řeknu, že systém můžeme Evropě představit až tehdy, kdy bude plně funkční a uznávaný kompetentními orgány v České republice. V současné době se snažíme v CopaCogeca vytvořit strategický dokument o budoucnosti včelařství v Evropě. Chtěli bychom, aby tento dokument posvětil v další fázi i Evropský parlament. V této strategii půjde o rozpracování všech oblastí, které se dotýkají včelařství buď přímo, nebo nepřímo. Tlumení včelích nákaz je jedním z ústředních témat. Varroóza stále představuje nejzávažnější nákazu, která je i příčinou mnohých úhynů včelstev. Proto bychom chtěli, aby Evropa zavedla systém monitoringu včelstev. Tento monitoring by měl mít podobu celoevropské sítě monitorovacích stanic, které by sledovaly stejné ukazatele (ekonomického, veterinárního a provozního charakteru) na základě jednotné metodiky. A to i za finančního přispění Evropské unie, bude-li to nutné. Monitoring varroózy je důležitý, ale jeho podoba může být různá. A v EU jsou země, které žádný monitoring varroózy neprovádějí. Dle nedávného šetření úřadu EFSA je pouze 17 států EU, které mají vyvinut systém monitoringu úhynů včelstev a zjišťování jejich příčin. Zůstáváte nadále v Copa-Cogeca? Ano, prozatím ano. Práce pro zemědělství i včelařství je moje životní poslání. Budu se nadále snažit v rámci vlivu, který tato nevládní organizace v Bruselu má, usměrňovat chod budoucí zemědělské politiky EU. Už jenom skutečnost, že aktivně propaguji včelařství a med má veliký vliv na to, že se na včelařství jako na součást evropských politik nezapomíná, a to i uvnitř organizace Copa-Cogeca. -redakce87
Podobné dokumenty
3 / 2016
včelstva a plásty, ale i úly. Protože odborníci, co tvořili předpisy, jaksi nepostřehli pár jemných rozdílů mezi hnilobou včelího plodu a morem včelího plodu, spálili pro výstrahu všem udavačům vče...
VícePrezentace aplikace PowerPoint - PSNV
zdevastované... U předchozí odpovědi "další metody" bylo aplikováno koloidní stříbro rozprašovačem na horní loučky, či na rámky po vytočení, nebo při vkládání nových rámků. • Jedno včelstvo na podz...
VíceVčelaři na Landeku - PSNV
amerických od autora Michala Brázdila. Naskenovanou kopii této příručky brzy zveřejníme na webu PSNV. Dále se na výstavě prezentovala celá řada dodavatelů a výrobců včelařského vybavení a včelích p...
Vícestánout celý článek v PDF
Zaklíštění představuje jednu z nejčastějších sezónních ektoparazitóz nejen u psů a koček. Trpí jimi také jiná zvířata. Klíšťata se objevují nejčastěji od dubna do října s maximem výskytu v květnu a...
VíceSbornik konference Olomouc 2012 [Pdf - 5 MB]
a noční můrou nejen české, ale i světové včelařské veřejnosti. Jak již bylo mnohokráte zmíněno v různých odborných publikacích, mohou mít výše uvedené nákazy katastrofální ekonomické i ekologické n...
Více